CZ293258B6 - Podlahový materiál, obsahující deskové elementy, upravené pro vertikální spojování - Google Patents

Abstract

Vynález se týká podlahového materiálu, sestávajícího z podlahových elementů deskovitého tvaru, určených pro vertikální spojování za účelem vytvoření podlahové krytiny se spoji se snadnou montáží, kde jednotlivé podlahové elementy mají čtvercový, pravoúhlý, nebo rombický tvar. Podlahové elementy mají hrany, vodorovnou spodní stranu a vodorovný horní dekorativní povrch, přičemž podlahové elementy deskovitého tvaru jsou na dvou svých sousedních hranách opatřeny spodními spojovacími břity, zatímco zbývající dvě hrany jsou opatřeny horními spojovacími břity. Na spodních spojovacích břitech (10) jsou vytvořeny spodní vodicí plochy (11) směru vertikálního, nebo směru s odklonem od vertikálního směru nejvýše o 30 úhlových stupňů, kde uvedené vodicí plochy (11) probíhají vždy paralelně vůči nejbližší hraně (2), přičemž spodní vodicí plochy (11) spodních spojovacích břitů (10) jsou tvarově a směrově upraveny pro kontakt s horními vodicími plochami (21), vytvořenými na horních spojovacích břitech (20), přičemž současně spoj mezi podlahovými elementy (1), pomocí spojovacích břitů (10, 20), je vytvořen jako první zámková vazba s blokováním proti vzájemnému horizontálnímu pohybu spojených podlahových elementů (1), přičemž současně na spojovacích břitech (10, 20) jsou vytvořeny alespoň na jednom z nich alespoň jeden výstupek (31) a na protilehlé ploše sousedního podlahového elementu (1) pak prohlubně (32), kde vždy vzájemně sousední výstupek (31) a prohlubeň (32) jsou tvarově, rozměrově a pružností materiálu na výstupku (31) a/nebo v prohlubni (32) upraveny pro vzájemné zapadnutí výstupku (31) do prohlubně (32), s tím, že tato tvarová a rozmě

Description

Podlahový materiál, obsahující deskové elementy, upravené pro vertikální spojování

Oblast techniky

Vynález se týká podlahového materiálu, vytvořeného jako desky, upravené pro spojování ve svislém směru.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou dobře známé prefabrikované podlahové desky, opatřené na svých hranách perem a drážkou. Instalace, resp. montáž takových desek je poměrně snadná a může být prováděna i průměrně zručnou osobou. Uvedené podlahy bývají vytvořeny na bázi masivního dřeva, dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek. Homí povrchová plocha bývá u uvedených desek provedena jako lakovaná nebo upravená jako laminát. Desky se pak spojují navzájem nejčastěji lepením, a to v oblasti pera a drážky. Většina popsaných typů podlahových desek vykazuje nevýhodu v tom, že při méně pečlivé montáži zůstávají mezi smontovanými deskami různě veliké mezery. V takových mezerách se pak ukládají nečistoty. Do takových spojů také snadněji proniká vlhkost, což způsobuje následnou expanzi jádra desky, je-li toto vyrobeno z masivního dřeva, z dřevotřískového nebo dřevovláknitého materiálu, což ovšem zpravidla bývá. Popsaná expanze materiálu se projevuje nejvíce nadzvednutím povrchu, který je nejblíže spoji, čímž se podstatně zkracuje životnost takto sestavené podlahy, a to jako následek zrychleného opotřebení nadzvednutých okrajů jednotlivých desek. Vzniku popsaných nežádoucích mezer mezi deskami se brání montáží s použitím různých typů stahovacích přípravků, kterými se jednotlivé desky k sobě při montáži navzájem přitlačují. Taková montáž je ale poněkud obtížná, takže je žádoucí vytvoření podlahy, kde desky se při montáži usazují samy do správné pozice. Je také žádoucí a možné, aby takový spoj mohl plnit funkci i bez nutnosti lepení.

Podstata vynálezu

Uvedené problémy se v podstatné míře řeší podlahovým materiálem, sestávajícím z podlahových elementů deskovitého tvaru, určených pro vertikální spojování za účelem vytvoření podlahové krytiny se spoji se snadnou montáží, kde jednotlivé podlahové elementy mají čtvercový, pravoúhlý, nebo rombický tvar, podlahové elementy mají hrany, vodorovnou spodní stranu a vodorovný homí dekorativní povrch, přičemž podlahové elementy deskovitého tvaru jsou na dvou svých sousedních hranách opatřeny spodními spojovacími břity, zatímco zbývající dvě hrany jsou opatřeny horními spojovacími břity, a kde podstata spočívá v tom, že na spodních spojovacích břitech jsou vytvořeny spodní vodicí plochy směru vertikálního, nebo směru s odklonem od vertikálního směru nejvýše o 30 úhlových stupňů, kde uvedené vodicí plochy probíhají vždy paralelně vůči nejbližší hraně, přičemž spodní vodicí plochy spodních spojovacích břitů jsou tvarově a směrově upraveny pro kontakt s horními vodícími plochami, vytvořenými na horních spojovacích břitech, přičemž současně spoj mezi podlahovými elementy, pomocí spojovacích břitů, je vytvořen jako první zámková vazba s blokováním proti vzájemnému horizontálnímu pohybu spojených podlahových elementů, přičemž současně na spojovacích břitech jsou vytvořeny alespoň na jednom z nich alespoň jeden výstupek a na protilehlé ploše sousedního podlahového elementu pak prohlubně, kde vždy vzájemně sousední výstupek a prohlubeň jsou tvarově, rozměrově a pružností materiálu na výstupku a/nebo v prohlubni upraveny pro vzájemné zapadnutí výstupku do prohlubně, s tím, že tato tvarová a rozměrová úprava spočívá ve vytvoření druhé zámkové vazby s blokováním proti vzájemnému vertikálnímu pohybu spojených podlahových elementů, kde tato druhá zámková vazba zahrnuje vždy na výstupku a v prohlubni vytvořené vzájemně kontaktní plochy směru horizontálního, nebo směru s odchylkou od horizontály do 30 úhlových stupňů. Výhodné je, jestliže kontaktní plochy, tvořící kontaktní místa ve spoji dvou podlahových elementů, zahrnují horizontálně směrované, nebo s odchylkou od

-1 CZ 293258 B6 i

horizontály do 30 úhlových stupňů směrované plochy druhé zámkové vazby s blokováním proti vertikálnímu pohybu, vytvořené v prohlubni a na výstupku, dále vertikálně směrované, nebo s odchylkou do 30 úhlových stupňů od vertikály směrované spodní vodicí plochy a homí vodicí plochy první zámkové vazby s blokováním proti horizontálnímu pohybu, a také čelní dosedací 5 plochy, vytvoření vždy na horním dekorativním povrchu podlahového elementu. Výhodné je také, jestliže spoj dvou podlahových elementů obsahuje dutiny. Ještě může být výhodou, je-li výstupek vytvořen jako vypružený prvek, zasahující ve spoji dvou podlahových elementů do dutiny spoje. Ještě dále je výhodou, jestliže prohlubeň je vytvořena pružícím dílem, uloženým v dutině spoje. Také je výhodné, jestliže vypružený prvek a/nebo pružící díl jsou vytvořeny jako ío extrudovaný profil z termoplastu, nebo z termosetu, nebo jako kovový profil. Alternativně je výhodou, jestliže vypružený prvek a/nebo pružící díl jsou vytvořeny jako profil z termosetu.

Co se týče pružících prvků, lze je pro montáž aplikovat v různých fázích montáže. Jedním z vhodných způsobů je předmontovat tyto prvky do spojovacích dutin. Pružící prvky pak jsou 15 připraveny do vhodné polohy již před začátkem montáže desek. Volba materiálu pro pružící prvky je ovšem závislá na tom, že některé desky je třeba při montáži řezat, přičemž deska s pružícím prvkem se řeže společně. Tenčí profily, vytvořené z křehčích materiálů typu termosetových pryskyřic, se mohou při řezání běžnou pilou drtit, nebo například ocel není možno takovou pilou zase vůbec řezat. V souvislosti s tím, že podlahová deska sama o sobě sestává 20 z jádra v podobě dřevotřískové nebo dřevovláknité desky s povrchovou úpravou na bázi termosetového laminátu, je výběr řezných nástrojů skutečně omezen. Pokud se tedy použije předmontovaný pružící prvek, pak jako vhodný materiál pro tento prvek se jeví hliník, termoplastický materiál, jako např. polypropylen, polyetylén nebo polystyren, s výhodou obsahující plnivo. Předmontovaný pružící prvek má výhodně délku o málo menší než je délka strany podlahové 25 desky, na které je tento prvek montován. Přednostně bývá rozměr takové podlahové desky

200 x 1200 mm. Pružící prvek lze také montovat až během montáže podlahy. V tomto případě může být výběr materiálu volnější, neboť pružící prvky se mohou vyrábět v různých, a i kratších délkách. Tak je zde potom možno jako materiál volit i pružinovou ocel, pomocí které se dosáhne výborného vzájemného uzamčení desek. Vhodná délka pro pružící prvky, montované až po 30 nařezání desek na správnou délku, může být od několika centimetrů do i více decimetrů.

Podlahový materiál, obsahující podlahové desky výše popsané, je velice vhodný v případech, kdy se montují podlahy, které se nemají slepovat. Je ovšem možné i zde použít lepidla, nebo lepicí pásky, má-li být vytvořena podlaha s nerozebíratelnými spoji. Lepidlo nebo páska se pak aplikuje 35 do dutin nebo v konstrukčním vztahu k dutinám na spojovaných partiích, a to před provedením spojů mezi deskami.

Podlahové desky podle předkládaného vynálezu se spojují, na rozdíl od běžných typů desek, pomocí tlaku směřujícího dolů. Běžně známé podlahové desky se sestavují horizontálně, přičemž 40 se k sobě navzájem stlačují nebo sklepávají. Některé podlahové desky se sestavují tak, že se do smontované pozice otáčejí nebo podobně vsunují. Tyto známé desky jsou ve spoji vedeny vertikálně, a v několika případech i horizontálně, přičemž spoje jsou nejrůznějšími variacemi na téma pero a drážka. Vždy je však velmi obtížné aplikovat dostatečnou horizontální sílu ručně, a to v úrovni podlahy, takže používání různých typů stahovacích přípravků je pro instalaci tako45 vých podlah prakticky nutností. Při instalaci podlahy podle vynálezu naopak stačí, aby montér aplikoval část své tělesné váhy na spoj, a desky do sebe zapadnou. Po správném vzájemném nasazení desek do připravené polohy lze montáž provést pouhým přecházením po těchto deskách.

Také je možné instalovat, resp. smontovávat podlahu ve stoje, s použitím velmi jednoduchých 50 nástrojů, např. páru tyčí opatřených na spodních koncích přísavkami. Tak se umožní montáž podlahy, aniž by bylo nutné lézt po kolenou. Pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, spočívající v problémech se zády a s koleny jsou totiž jinak u montérů podlah poměrně běžné.

-2CZ 293258 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále podrobněji objasněn a popsán, i v různých variantách provedení, s pomocí přiložených výkresů, kde obr. 1 ukazuje vytvoření dvou protilehlých hran podlahové desky podle vynálezu, a to v příčném svislém řezu obr. 2a a obr. 2b ukazují druhé provedení podle vynálezu, přičemž obr. 2a znázorňuje v příčném svislém řezu dvě příslušné hrany podlahových desek před sestavením, zatímco obr. 2b tytéž dvě podlahové desky po sestavení, dále pak obr. 3a a 3b představují ještě další provedení vynálezu, přičemž obr. 3a je příčným svislým řezem přes dvě příslušné hrany dvou podlahových desek před jejich sestavením, zatímco obr. 3b představuje stejnou situaci, ale po sestavení desek, obr. 4 pak ukazuje geometrickou variaci provedení podle obr. 3a a 3b a konečně obr. 5 ukazuje ještě další geometrickou variaci provedení podle obr. 3a a 3b.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje základní součásti souboru podlahového materiálu, obsahujícího podlahové desky L Podlahové desky £ mají hrany 2, horizontální spodní povrchové plochy 5 a horizontální horní povrch 3. Podlahové desky £ mají ve dvou sousedních hranách 2 vytvořeny dolní spojovací břity 10 (na obrázku je patrný pouze jeden břit), zatímco dvě zbývající hrany 2 mají horní spojovací břity 20 (na obr. je opět patrný pouze jeden z břitů). Dolní spojovací břity 10 jsou vytvořeny s převážně vertikálními povrchy 11 těchto břitů 10, uspořádanými paralelně vůči nej bližší hraně

2. Povrchy 11 dolních břitů 10 jsou přizpůsobeny ke kontaktu s převážně vertikálními povrchy 21, vytvořenými na horních břitech 20, a to tak, že dvě sousední spojené podlahové desky £ jsou spolu spojeny zámkem, působícím ve vertikálním směru. Spojovací břity 10 a 20 jsou dále provedeny vždy s jedním výstupkem 31, opatřeným s ním spolupracujícím pohloubením 32. Případný vertikální pohyb mezi dvěma sousedními podlahovými deskami £ je omezen, resp. eliminován, a to v důsledku existence horizontálních uzamykacích povrchů na výstupku 31 a na prohloubení 32. Propojovací povrchy mají také na sobě vytvořeny kontaktní plochy 3', a to pro prevenci vzniku nežádoucích mezer ve spoji. Geometrie spojovacích hran je zde znázorněna pouze schematicky a v jiných provedeních lze tuto geometrii, v rámci rozsahu tohoto vynálezu, měnit do mnoha jiných podob.

V jednom z příkladných provedení podlahové desky £, podle předkládaného vynálezu, obsahuje podlahová deska £ jádro, pokryté horním dekorativním povrchem 3. Jádro bývá nejčastěji vytvořeno z dřevěných třísek nebo vláken, pojených navzájem lepidlem nebo pryskyřicí. V souvislosti s tím, že materiál jádra je citlivý na vlhkost, může být výhodně ošetřit nějakým způsobem oblast v nejbližším okolí spoje, za předpokladu, že podlaha bude v provozu vystavena vlivu vlhkosti. Takové ošetření lze provést pryskyřicí, voskem nebo nějakým druhem laku. Toto ošetření nebude nutné v případě, kdy podlahové desky £ mají být k sobě ve spojích ještě lepeny, neboť lepidlo samo o sobě zabezpečí ochranu spojů proti pronikání vlhkosti. Horní dekorativní povrch 3 sestává z papíru s dekorací, impregnovaného melamino-formaldehydovou pryskyřicí. Na povrch papíru a dekorací se pak obvykle klade jedna nebo více vrstev tzv. krycího papíru z alfa-celulózy, impregnovaného melamino-formaldehydovou pryskyřicí. Jedna nebo více z uvedených vrstev může být při impregnaci nanesena spolu s tvrdými částicemi, například s alfa-kysličníkem hlinitým, s karbidem křemíku nebo s kysličníkem křemičitým, a to za účelem zlepšení odolnosti proti abrazi. Papír impregnovaný pryskyřicí je takto ošetřen před aplikací, nebo při aplikaci na jádro desky. Papírové vrstvy je vhodné slaminovávat dohromady předtím, než se ukládají na jádro desky v takových případech, kdy horní dekorativní povrch 3 sestává z více než jedné papírové vrstvy. Spodní povrchová plocha 5 se může výhodně pokrývat vrstvou laku nebo vrstvou pryskyřicí impregnovaného papíru.

-3CZ 293258 B6

V dalším příkladném provedení je jádro podlahové desky 1 vytvořeno smísením 4 až 6 dílů hmotnostních částic, jako jsou dřevěná vlákna, s průměrným rozměrem částice v rozsahu 50 až 3000 mikrometrů, aglomerovaných se 4 až 6 díly hmotnostními termoplastického polymeru. Částice mohou být zcela nebo zčásti tvořeny i jiným organickým materiálem, jako je kůra, lněné vlákno, sláma, obilné slupky, ovocná jádra, apod. Je také možné zčásti nebo zcela nahradit organické částice anorganickými látkami, jako např. kamenným prachem, pískem, vápencem, slídou, apod.

Termoplastický materiál sestává výhodně z polyolefmů, jako je polyetylén, polypropylen, nebo polybuten, aleje možno použít i jiné polymery, jako polystyren, akrylo-butadien-styrenový kopolymer, polyamid, PVC nebo polykarbonát.

Pro úpravu elastických nebo akustických vlastností lze použít do materiálu jádra desky i aditiva. Jako příklad takových aditiv lze uvést etyl-vinyl-acetát, di-izo-butyl-ftalát, nebo epoxidované organické oleje.

Horní povrchy, uložené na jádru a již dříve zde zmíněné, mohou být vytvořeny z termosetových laminátů, zahrnujících alespoň dekorativní papír, impregnovaný melamino-formaldehydovou pryskyřicí. Také zde se mohou přidávat vrchní papírová vrstva a tvrdé částice, jak bylo již výše popsáno. Horní dekorativní povrch může být také tvořen akrylátovou fólií, akrylátovým lakem i kombinací těchto materiálů. Pro tento účel lze také použít fólii nebo lak na bázi polyolefmů nebo polyolefinových derivátů.

V některých kombinacích materiálů na vytvoření podlahové desky může vzniknout problém s adhezí mezi těmito materiály. Takové problémy, obvykle se projevující jako tzv. delaminační problém, nízká odolnost proti nárazu nebo puchýřkování, je možno překonat přidáním 0,01 až 1 dílu dendritických makromolekul v kombinaci s prostředky pro omezení zřetězování, kde tyto látky jsou přizpůsobeny pro kombinaci s materiály, charakteristickými pro podlahové desky, a to za účelem posílení chemické vazby mezi různými materiály. Také je možné dekorativní povrch pokrývat akrylátovým lakem s obsahem tvrdých částic, nebo postřikovat povrch lakem spolu s tvrdými částicemi, jako je alfa-kysličník hlinitý, karbid křemíku nebo kysličník křemičitý. Nanášení povlaku se nejčastěji provádí s použitím válečku, nebo tzv. záclonovým povlékáním. Jako vhodné akrylátové laky lze uvést laky vytvrzované zářením, jako je elektronový paprsek nebo ultrafialové světlo, které vytváří volné radikály v původním laku.

Na obr. 2a a 2b je znázorněno druhé provedení ve shodě s předkládaným vynálezem. Obr. 2a ukazuje v řezu spolu sousedící hrany 2 dvou sousedních podlahových desek 1, a to před spojením, zatímco obr. 2b ukazuje tytéž díly po spojení. Jinak je znázorněné provedení podobné situaci na obr. 1. Provedení dle obr. 2a, 2b je ovšem navíc vytvořeno s dutinami 6, patrnými na obr. 2, a s pružícím prvkem 7. Dutiny 6 se také objevují v hotovém spoji, mezi kontaktními povrchy, které vytvoří dutinu mezi horizontálními uzamykacími povrchy na prohloubení 32 a na výstupku 31, povrchu 21 vertikálního horního spojovacího břitu a povrchem 11 dolního spojovacího břitu, též včetně horní kontaktní plochy 3'. Pružící prvek 7 je uložen v dutině 6. Pružící prvek 7 tvoří zde pak prohloubení 32 a pružící povrch 11 dolního břitu. Dutiny 6 redukují negativní vliv případných volných částic, které, dostanou-li se do spoje, způsobují vznik mezer v horní části tohoto spoje. Geometrie zde popisovaného spoje je zde také popsána spíše schematicky, se zaměřením na objasnění interakce mezi různými povrchy, pro vysvětlení podstaty předkládaného vynálezu. Vynález sám se pak neomezuje jen na právě popsané provedení, ale konstrukci lze měnit, v rámci rozsahu tohoto vynálezu, i do více jiných podob.

Obr. 3a a 3b ukazují ještě další provedení podle vynálezu. Obr. 3a ukazuje, opět v řezu, sousední hrany 2 dvou podlahových desek 1 před vzájemným spojením, zatímco obr. 3b je obdobnou situací, ale po spojení dílů. Provedení na obr. 3a, 3b je obdobné spojení na obr. 1. Provedení dle obr. 3a, 3b má také dutiny 6, patrné na obr. 3b. Dutiny 6 se v tomto příkladě nalézají v hotovém spojení mezi kontaktními povrchy, kde se tvoří dutina mezi horizontálním uzamykacím povr

-4CZ 293258 B6 chem na prohloubení 32 a na výstupku 31, vertikálním povrchem 21 horního břitu a povrchem U dolního břitu, spolu s horní kontaktní plochou 3'. Dutiny 6 redukují negativní efekt, který mohou mít volné částice, a to s následkem vzniku nežádoucí mezery v horní části spoje. I zde je geometrie spoje, znázorněna v řezu, chápána spíše schematicky, se zaměřením na vztahy mezi různými povrchy ve spoji, opět především pro usnadnění popisu podstaty vynálezu. I zde není příkladné provedení limitující a konstrukci lze provést, v rámci rozsahu vynálezu, i poněkud odlišně. Prohloubení o větší hloubce, znázorněné na obr. 3a a 3b, je zhotovitelné s výhodou laserovým řezáním nebo protahováním.

Obr. 4 ukazuje ještě další geometrickou variaci provedení dle obr. 3a, 3b. Na obr. 4 jsou, opět v řezu, znázorněny sousední hrany 2 dvou podlahových desek 1, a to po spojení. Provedení na obr. 4 je v podstatě stejné jako na obr. 3a, 3b. Provedení dle obr. 4 ovšem má vertikální povrchy na prohloubení 32 a na výstupku 31 poněkud skloněny. Vertikální povrchy dutiny 6 jsou také poněkud skloněny, zatímco výška dutiny 6 je zvětšená a hloubka je zmenšená. Současně je výška vertikálních povrchů 21 a 11 horního a dolního břitu zmenšená, přičemž výška dutiny 6 je zde také zmenšená. Geometrie spoje je v tomto případě více otevřená, takže tvary jsou zhotovitelné tradičními způsoby, jako je frézování.

Obr. 5 znázorňuje pak ještě jinou tvarovou verzi provedení, jinak podobného tomu, co ukazuje obr. 3a a 3b. Na obr. 5 jsou sousední hrany 2 dvou podlahových desek 1, a to ve vzájemném spojení. Provedení je v podstatě totéž, jako na obr. 3a a 3b. Rozdíl spočívá ovšem ve vytvoření dutiny 6 se zmenšenou hloubkou. Navíc je zde ještě vytvořeno dolní prohloubení 40. a to na spodní části dolního spojovacího břitu 10. Dolní prohloubení 40 pak umožní, aby se dolní spojovací břit 10 mohl při montáži ohnout dolů, aniž by se přitom dotýkal podkladového povrchu.

Claims (8)

1. Podlahový materiál, sestávající z podlahových elementů deskovitého tvaru, určených pro vertikální spojování za účelem vytvoření podlahové krytiny se spoji se snadnou montáží, kde jednotlivé podlahové elementy mají čtvercový, pravoúhlý, nebo rombický tvar, podlahové elementy mají hrany, vodorovnou spodní stranu a vodorovný horní dekorativní povrch, přičemž podlahové elementy deskovitého tvaru jsou na dvou svých sousedních hranách opatřeny spodními spojovacími břity, zatímco zbývající dvě hrany jsou opatřeny horními spojovacími břity, vyznačený tím, že na spodních spojovacích břitech (10) jsou vytvořeny spodní vodicí plochy (11) směru vertikálního, nebo směru s odklonem od vertikálního směru nejvýše o 30 úhlových stupňů, kde uvedené vodicí plochy (11) probíhají vždy paralelně vůči nejbližší hraně (2), přičemž spodní vodicí plochy (11) spodních spojovacích břitů (10) jsou tvarově a směrově upraveny pro kontakt s horními vodícími plochami (21), vytvořenými na horních spojovacích břitech (20), přičemž současně spoj mezi podlahovými elementy (1), pomocí spojovacích břitů (10, 20), je vytvořen jako první zámková vazba s blokováním proti vzájemnému horizontálnímu pohybu spojených podlahových elementů (1), přičemž současně na spojovacích břitech (10, 20) jsou vytvořeny alespoň na jednom z nich alespoň jeden výstupek (31) a na protilehlé ploše sousedního podlahového elementu (1) pak prohlubně (32), kde vždy vzájemně sousední výstupek (31) a prohlubeň (32) jsou tvarově, rozměrově a pružností materiálu na výstupku (31) a/nebo v prohlubni (32) upraveny pro vzájemné zapadnutí výstupku (31) do prohlubně (32), stím, že tato tvarová a rozměrová úprava spočívá ve vytvoření druhé zámkové vazby s blokováním proti vzájemnému vertikálnímu pohybu spojených podlahových elementů (1), kde tato druhá zámková vazba zahrnuje vždy na výstupku (31) a v prohlubni (32) vytvořené vzájemně kontaktní plochy směru horizontálního, nebo směru s odchylkou od horizontály do 30 úhlových stupňů.

-5CZ 293258 B6

2. Podlahový materiál podle nároku 1, vyznačený tím, že kontaktní plochy, tvořící kontaktní místa ve spoji dvou podlahových elementů (1), zahrnují horizontálně směrované, nebo s odchylkou od horizontály do 30 úhlových stupňů směrované, plochy druhé zámkové vazby s blokováním proti vertikálnímu pohybu, vytvořené v prohlubni (32) a na výstupku (31), dále vertikálně směrované, nebo s odchylkou do 30 úhlových stupňů od vertikály směrované, spodní vodicí plochy (11) a horní vodicí plochy (21) první zámkové vazby s blokováním proti horizontálnímu pohybu, a také čelní dosedací plochy (3'), vytvořené vždy na horním dekorativním povrchu (3) podlahového elementu (1).

3. Podlahový materiál podle nároku 2, vyznačený tím, že spoj dvou podlahových elementů (1) obsahuje dutiny (6).

4. Podlahový materiál podle nároku 3, vyznačený tím, že výstupek (31) je vytvořen jako vypražený prvek, zasahující ve spoji dvou podlahových elementů (1) do dutiny (6).

5. Podlahový materiál podle nároku 3, vyznačený tím, že prohlubeň (32) je vytvořena pružícím dílem (7), uloženým v dutině (6).

6. Podlahový materiál podle nároku 4 nebo 5, vyznačený tím, že vypražený prvek a/nebo pražící díl (7) jsou vytvořeny jako extradovaný profil z termoplastu.

7. Podlahový materiál podle nároku 4 nebo 5, vyznačený tím, že vypražený prvek a/nebo pružící díl (7) jsou vytvořeny jako profil z termosetu.

8. Podlahový materiál podle nároku 4 nebo 5, vyznačený tím, že vypražený prvek a/nebo pružící díl (7) jsou vytvořeny jako kovový profil.