CZ305202B6 - Farmaceutický prostředek - Google Patents

Abstract

Podstatu řešení tvoří použití inhibitoru vstřebávání sterolu vzorce VIII nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, pro výrobu léčiva pro léčení nebo prevenci sitosterolemie u savců.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká farmaceutického prostředku pro léčení nebo prevenci sitosterolemie. Prostředek obsahuje inhibitor vstřebávání sterolů a popřípadě účinné množství alespoň jedné látky typu žlučových kyselin nebo jiné látky, snižující koncentraci lipidů.

Dosavadní stav techniky

Sitosterolemie je genetická porucha ukládání lipidů, která je charakterizována zvýšenou koncentrací sitosterolu a dalších rostlinných sterolů v krevní plazmě a v jiných tkáních vzhledem ke zvýšenému neselektivnímu vstřebávání sterolů ve střevech a sníženému odstraňování těchto látek v játrech. Jednotlivci se sitosterolemií mohou mít jednu nebo větší počet následujících zjevných poruch: xanthomy na šlachách nebo pod kůží, záněty kloubů, hemolytické záchvaty, urychlenou aterosklerózu a infarkty myokardu, tito lidé mají také zvýšenou úmrtnost v mladším věku vzhledem k rozsáhlé ateroskleróze koronárních cév, jak je popsáno v publikaci Nguyen a další, Regulation of cholesterol biosynthesis in sitosterolemia: effects of lovastatin, cholestyramine, and dietary sterol restriction, sv. 32, Journal of Lipid Research, s. 1941-1948, 1991.

Sitosterolemií je možno potlačovat sekvestrujícími látkami typu žlučových kyselin, jako je cholestyramin, colesevelamhydrochlorid a colestipol, tyto látky však mají tendenci vyvolávat zácpu, takže nemocný se brání jejich aplikaci. Látky, sekvestrující žlučové kyseliny jsou převážně nerozpustné aniontoměničové pryskyřice, schopné vázat žlučové kyseliny ve střevech a přerušující enteroheptický oběh žlučových kyselin, čímž dochází ke zvýšení vylučování steroidů ve výkalech. Použití látek, schopných sekvestrovat žlučové kyseliny, je žádoucí vzhledem k jejich nesystemickému způsobu účinku. Tyto látky mohou také snižovat koncentraci cholesterolu v játrech a podporovat syntézu apo B/E (LDL) receptorů, schopných vázat LDL z krevní plazmy, čímž může dojít k dalšímu snížení koncentrace cholesterolu v krevním oběhu.

Uvedený stav je možno upravit také chirurgickým vytvořením ileálního bypassu a selektivní plazmaferézou lipoproteiny s nízkou hustotou, tyto postupy jsou však pro nemocného velmi nepříjemné.

Je tedy zřejmé, že by bylo zapotřebí nalézt výhodnější způsob léčení cytosterolemie, jímž by bylo možno snížit koncentraci sterolů v krevní plazmě a ve tkáních a dosáhnout inhibice souvisejících škodlivých účinků. Bylo by také zapotřebí nalézt způsob léčení, jímž by bylo možno dosáhnout snížení koncentrace sterolů, odlišných od cholesterolu, například fytosterolů a 5a-stanolů v krevní plazmě v jiných tkáních.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří použití inhibitoru vstřebávání sterolu vzorce VIII

- 1 CZ 305202 B6

(Vlil) nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, pro výrobu léčiva pro léčení nebo prevenci sitosterolemie u savců.

Podle dalšího možného provedení může farmaceutický prostředek podle vynálezu dále obsahovat jednu nebo větší počet látek, sekvestruj ících žlučové kyseliny v kombinaci nebo pro společné podávání s jedním nebo větším počtem inhibitorů vstřebávání sterolů.

Jako neomezující příklady látek, sekvestruj ících žlučové kyseliny je možno uvést cholestyramin, kopolymer styrenu a divinylbenzenu, obsahující kvartémí amoniové kationtové skupiny schopné vázat žlučové kyseliny. Z prostředků, které tuto látku obsahují, lze uvést Questran^R nebo Questran light^R (Bristol-Myers Squibb), colestipol, kopolymer diethylentriaminu a l-chlor-2,3-epoxypropanu, například tablety Colestid^R (Pharmacia), colesevelamhydrochlorid, například tablety WelChol^R, jde o polyallylaminhydrochlorid, zesítěný epichlorhydrinem a alkylovaný 1-bromdekanem a (6-bromhexyl)-trimethylamoniumbromidem (Sankyo), dále jde o ve vodě rozpustné deriváty, například 3,3-ionen, N-(cykloalkyl)alkylaminy a poliglusam, nerozpustné kvartemizované polystyreny, saponiny ajejich směsi. Další použitelné látky, sekvestrující žlučové kyseliny jsou popsány v mezinárodních přihláškách WO 97/11 345 a WO 98/57 652 a také v US 3 692 895 a US 5 703 188. Vhodné anorganické látky, sekvestrující cholesterol zahrnují salicylát vismutu, montmorillonitovou hlinku, hydroxid hlinitý a uhličitan vápenatý, tyto látky jsou obecně užívány pro snížení kyselosti žaludeční šťávy.

Látky, sekvestrující žlučové kyseliny, se podávají v účinném množství pro zlepšení specifického chorobného stavu, například v denní dávce s výhodou 1 až 50 g a zvláště 2 až 16 g, tato dávka se podává najednou nebo ve 2 až 4 dílčích dávkách. Přesnou dávku musí vždy stanovit ošetřující lékař. Dávka bude záviset například na věku a hmotnosti nemocného, jeho celkovém zdravotním stavu ajeho reakci na léčení.

Podle dalšího možného provedení může prostředek podle vynálezu dále obsahovat jednu nebo větší počet látek, snižujících koncentraci lipidů, jako jsou inhibitory biosyntézy sterolů, které lze podávat společně s jedním nebo větším počtem inhibitorů vstřebávání sterolů.

Jako neomezující příklady látek, snižujících koncentraci lipidů v prostředcích podle vynálezu je možno uvést inhibitory MHG CoA reduktázy, například lovastatin, pravastatin, fluvastatin, simvastatin, atorvastatin, rosuvastatin a itavastatin. Výhodnými inhibitory jsou lovastatin, atorvastatin a simvastatin, nej výhodnějšími inhibitory jsou atorvastatin a simvastatin.

Podle dalšího výhodného provedení může prostředek podle vynálezu obsahovat sloučeninu vzorce VIII v kombinaci s látkou, sekvestrující žlučové kyseliny. V tomto provedení se látka, sekvestrující žlučové kyseliny, s výhodou volí ze skupiny cholestyramin, colesevelamhydrochlorid a colestipol. Ve výhodném provedení prostředek obsahuje jeden nebo větší počet prostředků ze skupiny cholestyramin, colesevelamhydrochlorid a colestipol v kombinaci se sloučeninou vzorce Vlil

-2CZ 305202 B6

(Vlil).

Podle dalšího výhodného provedení bude prostředek obsahovat sloučeninu vzorce VIII v kombinaci s další látkou, snižující koncentraci lipidů. V tomto provedení je látkou, snižující koncentraci lipidů, jeden nebo větší počet inhibitorů HMG Co A reduktázy. S výhodou obsahuje prostředek jeden nebo větší počet těchto inhibitorů, jako jsou lovastatin, atorvastatin a simvastatin v kombinaci se sloučeninou vzorce VIII

(Vlil).

Ve velmi výhodném provedení obsahuje prostředek sloučeninu vzorce VIII v kombinaci s atorvastatinem a/nebo simvastatinem.

V dalším možném provedení vynálezu mohou farmaceutické prostředky dále obsahovat ještě jednu nebo větší počet farmakologických látek ze skupiny inhibitorů biosyntézy cholesterolu a/nebo látek, snižujících koncentraci lipidů.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu nebo léčebně účinné kombinace mohou dále obsahovat jeden nebo větší počet aktivátorů receptorů, aktivovaných proliferátorem peroxisomů PPAR. Tyto aktivátory působí na receptoiy agonistickým způsobem. Byly identifikovány tři podtypy PPAR, které byly označeny jako PPARa, PPARy a PPARó. Je nutno uvést, že PPARó je v literatuře uváděn také jako PPARp ajako NUC1, takže všechny tři názvy se týkají téhož receptoru.

PPARa řídí metabolismus lipidů. PPARa je aktivován fibráty a řadou mastných kyselin se středním a dlouhým řetězcem a účastní se stimulace beta-oxidace mastných kyselin. Podtyp PPARy se účastní při aktivaci diferenciace adipocytů a neúčastní se stimulace proliferace peroxisomů v játrech. PPARó byl identifikován jako látka, zvyšující koncentraci lipoproteinů s vysokou hustotou, HDL u člověka, jak je popsáno například v dokumentu WO 97/28 149.

Sloučeniny, aktivující PPARa je možno využít například ke snížení koncentrace triglyceridů, mírnému snížení koncentrace LDL a zvýšení koncentrace HDL. Použitelnými látkami pro tuto aktivaci jsou deriváty kyseliny fíbrinové nebo fibráty.

-3 CZ 305202 B6

Jako neomezující příklady fibrátů je možno uvést clofibrát, jde o ethyl-2-(p-chlorfenoxy)-2methylpropionát, dodávaný například jako kapsle pod názvem Atromid-S^R (Wyeth-Ayerst), dále gemfibrozil, kyselina 5-(2,5-dimethylfenoxy)-2,2-dimethylpentanová, dodávaná ve formě tablet pod názvem Lopid^R (Parke Davis), ciprofibrát podle US 3 948 973, C.A.S. registr č. 52214-84-3, bezafibrát podle US 3 782 328, C.A.S. registr č. 41859-67-0, clinofibrát podle US 3 716 583, C.A.S. registr č. 30299-08-2, binifibrát podle BE 884722, C.A.S. registr č. 69074-39-8, lifibrol, C.A.S. registr č. 96609—16 4, fenofibrát, jde o 1-methylethylester kyseliny 2-[4-(4-chlorbenzoyl)fenoxy]-2-methylpropanové, běžně dodávaný pod názvem Tricor^R (Abbott Laboratories), dále je možno uvést prostředek Lipanthyl^R, jde o mikronizovaný fenofibrát (Laboratories Founier, France) a směsi těchto látek. Tyto sloučeniny je možno použít v různých formách, například ve volné formě, ve formě solí, racemátů, enanciomerů, podvojných iontů a tautomerů.

Dalšími příklady aktivátorů PPARa, použitelných pro účely vynálezu mohou být vhodné fluorfenylové sloučeniny, tak jako jsou popsány v US 6 028 109, dále některé substituované fenylpropionové sloučeniny, popsané v mezinárodní přihlášce WO 00/75 103, další aktivátory PPARa jsou popsány v mezinárodní přihlášce WO 98/43 081.

Neomezující příklady vhodných aktivátorů PPARy zahrnují deriváty glitazonů nebo thiazolidindionů, například troglitazon, 5-[[4-[3,4-dihydro-(6-hydroxy-2,5,7,8-tetramethyl-2H-l-benzopyran-2-yl)methoxy]fenyl]methyl]-2,4-thiazolidindion (Parke-Davis), rosiglitazone, 5—[[4—[2— (methyl-2-pyridinylamino)ethoxy]fenyl]methyl]-2,4-thiazolidindion-(Z)-2-butendioát), běžně dodávaný pod názvem Avandia^R jako maleát (SmithKline Beecham) a také pioglitazon, dodávaný jako piaglitazonhydrochlorid pod názvem Actos™ (Takeda Pharmaceuticals), chemicky jde o 5-[[4-[2-(5-ethyl-2-pyridinyl)ethoxy]fenyl]methyl]-2,4-thiazolidindionmonohydrochlorid. Dalšími použitelnými thiazolidindionovými deriváty jsou například ciglitazon, englitazon, darglitazon a BRL 49653 podle WO 98/05 331. Dále může jít o aktivátory PPARy popsané v mezinárodní přihlášce WO 00/76 488 a aktivátory PPARy, popsané v dokumentu US 5 994 554.

Další použitelné aktivátory PPARy zahrnují některé sloučeniny typu acetylfenolů, popsané v US 5 859 051, chinolinfenylové sloučeniny, popsané v mezinárodní přihlášce WO 99/20 275, arylové sloučeniny podle dokumentu WO 99/38 845, některé 1,4-disubstituované fenylové deriváty podle WO 00/63 161, některé arylové sloučeniny podle WO 01/00 579, deriváty kyseliny benzoové podle WO 01/12 612 a podle WO 01/12 187 a také substituované deriváty kyseliny 4hydroxyfenylalkonové podle WO 97/31 907.

Sloučeniny, aktivující PPARÓ mimo jiné snižují koncentraci triglyceridů a zvyšují koncentraci HDL. Jako příklady těchto aktivátorů je možno uvést thiazolové a oxazolové deriváty, například sloučeniny podle C.A.S. registru č. 317318—32—4, popsané v přihlášce WO 01/00 603, některé kyseliny fluor-, chlor- nebo thiofenoxyfenyloctové, popsané v dokumentu WO 97/28 149 a také vhodné β-neoxidovatelné analogy mastných kyselin, popsané v US 5 093 365. Použitelné jsou také aktivátory PPARó, popsané v dokumentu WO 99/04 815.

Mimoto je možno pro účely vynálezu využít také sloučeniny, které aktivují různé kombinace PPARa, PPARy a PPARó. Jako příklady lze uvést některé substituované arylové sloučeniny, podle US 6 248 781, WO 00/23 416, WO 00/23 415, WO 00/23 425, WO 00/23 445, WO 00/23 451 a WO 00/63 153. Uvádí se, že tyto látky jsou schopné aktivovat PPARa a/nebo PPARy zahrnují sloučeniny podle WO 97/25 042 a také aktivátory podle WO 00/63 190. Dále je možno použít aktivátory podle WO 01/21 181, biaryloxathiazolové sloučeniny, popsané WO 01/16 120, sloučeniny podle dokumentů WO 00/63 196 a WO 00/63 209, dále substituované 5-aryl-2,4-thiazolidindionové sloučeniny podle US 6 008 237, arylthiazolidindionové a aryloxazolidindionové sloučeniny podle WO 00/78 312 a WO 00/78 313, dále GW2331, chemicky deriváty kyseliny (2-(4-[difluorfenyl]-l-heptylureido)ethyl]fenoxy]-2-methylmáselné podle WO 98/05 331, arylové sloučeniny podle US 6 166 049, oxazolové sloučeniny podle WO 01/17 994 a dithiolanové sloučeniny podle WO 01/25 225 a WO 01/25 226.

-4CZ 305202 B6

Další použitelné aktivátory PPAR zahrnují substituované benzylthiazolidin-2,4-dionové sloučeniny podle WO 01/14 349, WO 01/14 350 a WO 01/04 351, dále merkaptokarboxylové sloučeniny podle WO 00/50 392, ascofuranonové sloučeniny podle WO 00/53 563, karboxylové sloučeniny podle WO 99/46 232, sloučeniny podle WO 99/12 534, benzenové deriváty podle WO 99/15 520, o-anisamidové deriváty podle WO 01/21 578 a aktivátory PPAR podle WO 01/40 192.

Uvedené aktivátory se podávají v účinných dávkách, denní dávka se například pohybuje v rozmezí 50 až 3000 mg denně, s výhodou 50 až 2000 mg denně jednotlivě nebo ve 2 až 4 dílčích dávkách. Přesnou dávku vždy stanoví ošetřující lékař a je závislá na řadě faktorů, například na účinnosti zvolené látky, na věku, hmotnosti, celkovému stavu nemocného a na reakci nemocného na léčení.

Podle dalšího výhodného provedení může prostředek nebo farmaceutická kombinace podle vynálezu dále obsahovat jeden nebo větší počet inhibitorů transportu žlučové kyseliny v ileu, IBAT, nebo inhibitorů transportu žluči, závislých na sodíku, ASBT, tyto inhibitory se podávají v kombinaci s inhibitory vstřebávání sterolu tak, jak byly uvedeny svrchu. Inhibitory IBAT mohou způsobit inhibici transportu žlučových kyselin, a tak snižovat koncentraci LDL cholesterolu. Jako příklady vhodných inhibitorů IBAT lze uvést benzothiepiny, například sloučeniny se strukturou 2,3,4,5-tetrahydro-l-benzothietin-l,l-dioxidu, popsané v dokumentu WO 00/38 727.

Celková denní dávka inhibitorů IBAT se obvykle pohybuje v rozmezí 0,01 až 1000 mg, s výhodou 0,1 až 50 mg jednorázově nebo rozděleně ve 2 až 4 dílčích dávkách.

Podle dalšího provedení mohou farmaceutické prostředky nebo farmaceutické kombinace podle vynálezu dále obsahovat kyselinu nikotinovou, to znamená niacin a/nebo její deriváty, které se podávají v kombinaci s inhibitory vstřebávání sterolů, tak jak byly uvedeny svrchu.

Derivátem kyseliny nikotinové se rozumí sloučenina, která obsahuje pyridin-3-karboxylátovou nebo pyrazin-2-karboxylátovou strukturu, může jít o volnou kyselinu, soli, estery, podvojné ionty a popřípadě tautomery. Jako příklady těchto derivátů lze uvést niceritrol, nicofuranosu aacipimox, chemicky 5-methylpyrazin-2-karboxylovou kyselinu ve formě 4-oxidu. Kyselina nikotinová a její deriváty vyvolávají inhibici produkce VLDL a příslušného metabolitu LDL v játrech a zvyšují koncentraci HDL a apo A-l. Jako příklad běžně dodávaného produktu s obsahem kyseliny nikotinové lze uvést tablety s prodlouženým účinkem, dodávané pod názvem Niaspan^R (Kos).

Obecně lze uvést, že celková denní dávka kyseliny nikotinové nebo jejího derivátu se pohybuje v rozmezí 500 až 10000 mg/den, s výhodou 1000 až 8000 mg a zvláště 3000 až 6000 mg jednorázově nebo v dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení může farmaceutický prostředek nebo kombinace podle vynálezu dále obsahovat jeden nebo větší počet inhibitorů ACAT, to znamená AcylCoA: cholesterolO-acyltransferázy, které mohou snižovat koncentraci LDL a VLDL, tyto inhibitory se podávají spolu s inhibitory vstřebávání sterolů, tak jak byly svrchu uvedeny. ACAT je enzym, odpovědný za esterifikaci přebytků nitrobuněčného cholesterolu, může také snižovat syntézu VLDL, který je produktem esterifikace cholesterolu a dále snižovat přílišnou produkci lipoproteinů, obsahujících apo B-100.

Jako neomezující příklady použitelných inhibitorů ACAT je možno uvést avasimibe, to znamená 2,6-bis(l-methylethyl)fenylester kyseliny [[2,4,6-tris(l-methylethyl)fenyl]acetyl]sulfamové, dříve uváděný jako Cl—1011, dále HL-004, lecimibide (DuP-128) a Cl-277082, chemicky jde o N-(2,4-difluorfenyl)-N-[[4-(2,2-dimethylpropyl)fenyl]methyl]-N-heptylmočovinu, podobné

-5CZ 305202 B6 látky jsou popsány také v publikaci P. Chang a další, Current, New and Future Treatment in Dyslipidaemia and Atherosclerosis“, Drugs 2000 Jul, 60(1), 55-93.

Celková denní dávka inhibitorů ACAT se bude obvykle pohybovat v rozmezí 0,1 až 1000 mg jednorázově nebo ve 2 až 4 dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení mohou farmaceutické prostředky nebo kombinace dále obsahovat jeden nebo větší počet inhibitorů proteinu pro přenos cholesterylesteru, CETP, tyto látky je možno podávat současně nebo v kombinaci se svrchu uvedenými inhibitory vstřebávání cholesterolu. CETP je zodpovědný za změny přenosu cholesterolu a za změny HDL a triglyceridů ve VLDL.

Jako neomezující příklady vhodných inhibitorů CETP lze uvést látky, popsané v dokumentech WO 00/38 721 a US 61 47 090. Také inhibitory pankreatické hydrolázy cholesterylesterů, pCEH, například WAY-121898 je možno podávat společně nebo v kombinaci s aktivátory receptorů pro aktivaci proliferátoru peroxisomů a s inhibitory vstřebávání sterolů, tak jak byly svrchu popsány.

Celková denní dávka inhibitorů CETP se může pohybovat v rozmezí 0,01 až 1000 mg, s výhodou 0,5 až 20 mg jednorázově nebo v dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení mohou farmaceutické prostředky nebo kombinace podle vynálezu dále obsahovat probucol nebo jeho deriváty, například AGI-1067 a další deriváty, popsané v US 6 121 319 a US 6 147 250, tyto látky mohou snižovat koncentraci LDL při podávání spolu s inhibitory vstřebávání sterolů.

Celková denní dávka probucolu nebo jeho derivátů se může pohybovat v rozmezí 10 až 2000 mg, s výhodou 500 až 1500 mg jednorázově nebo ve 2 až 4 dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení mohou prostředky nebo léčebné kombinace dále obsahovat aktivátory receptorů pro lipoprotein s nízkou hustotou, LDL, tyto látky se podávají společně nebo v kombinaci s inhibitory vstřebávání sterolů. Jako neomezující přípravky použitelných aktivátorů receptorů LDL je možno uvést HOE-402, jde o imidazolidinylpyrimidinový derivát, který přímo stimuluje účinnost receptoru LDL, jak je popsáno v publikaci M. Huettinger a další, Hypolipidemic activity of HOE-402 is Mediated by Stimulation of the LDL Receptor Pathway, Arterioscler. Thromb. 1993, 13, 1005-12.

Celková denní dávka aktivátorů receptorů LDL se může pohybovat v rozmezí 1 až 1000 mg jednorázově nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení může prostředek nebo kombinace podle vynálezu dále obsahovat rybí tuk, obsahující Omega 3 mastné kyseliny, 3-PUFA, které snižují koncentraci VLDL a triglyceridů, tyto látky je možno podávat současně nebo v kombinaci se svrchu uvedenými inhibitory vstřebávání sterolů. Obvykle se celková denní dávka rybího tuku nebo Omega 3 mastných kyselin pohybuje v rozmezí 1 až 30 g denně jednorázově nebo ve dvou až 4 dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení může prostředek nebo kombinace podle vynálezu dále obsahovat přírodní ve vodě rozpustná vlákna, například psyllium, guar, oves a pektin, které mohou snižovat koncentraci cholesterolu při podávání společně nebo v kombinaci se svrchu uvedeným inhibitory vstřebávání sterolů. Celková denní dávka přírodních ve vodě rozpustných vláken se může pohybovat v rozmezí 0,1 až 10 g denně jednorázově nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení mohou prostředky nebo kombinaci podle vynálezu dále obsahovat rostlinné steroly, rostlinné stanoly a/nebo estery rostlinných stanolů s mastnými kyselinami, může jít například o sitostanolester, užívaný v margarinu typu Benecol^R, který může snižovat

-6CZ 305202 B6 koncentraci cholesterolu při současném podávání nebo v kombinaci se svrchu popsanými inhibitory vstřebávání sterolů. Obecně se může celková denní dávka rostlinných sterolů, rostlinných stanolů a/nebo esterů mastných kyselin s rostlinnými stanoly pohybovat v rozmezí 0,5 až 20 g jednorázově nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení mohou prostředky nebo kombinace podle vynálezu dále obsahovat antioxidační látky, například probucol, tokoferol, kyselinu askorbovou, beta-karoten, selen nebo vitaminy, například vitamin B₆ nebo B|₂, tyto látky mohou být podávány společně nebo v kombinaci s inhibitory vstřebávání sterolů. Obecně se celková denní dávka antioxidačních látek nebo vitaminů bude pohybovat v rozmezí 0,05 až 10 g jednorázově nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách.

Podle dalšího možného provedení mohou prostředky nebo kombinace podle vynálezu dále obsahovat inhibitory monocytů a makrofágů, například polynenasycené mastné kyseliny PUFA, thyroidní hormony včetně analogů thyroxinu, jako CGS-26214 (thyroxinový derivát s fluorovaným kruhem), produkty genové therapie a rekombinantní proteiny, jako rekombinantní apo E, tyto látky se podávají společně nebo v kombinaci s inhibitory vstřebávání sterolů. Obecně se denní dávka těchto látek může pohybovat v rozmezí 0,01 až 1000 mg jednorázově nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách.

Podle vynálezu je také možno použít prostředky nebo léčebné kombinace, které dále obsahují látky, nahrazující hormony. Vhodnými látkami pro toto použití jsou androgeny, estrogeny, progestiny, jejich farmaceuticky přijatelné soli a deriváty. Je možno použít i kombinace těchto látek.

Dávky androgenů a estrogenů v kombinacích se pohybují v rozmezí 1 až 4 mg pro androgen a 1 až 3 mg pro estrogen. Je možno použít kombinace androgenu a esterogenu, například kombinace esterifikovaných estrogenů (estronsulfát sodný a ekvilinsulfát sodný) a methyltestosteronu (Solvay Pharmaceuticals, lne., Marietta, GA), kombinace se dodává pod názvem Estratest.

Estrogeny a kombinace estrogenů se mohou podávat v dávkách 0,01 až 8 mg, s výhodou 0,3 až 3,0 mg. Dále budou uvedeny použitelné kombinace estrogenů a vhodné estrogeny:

a) směs 9 syntetických estrogenních látek, zahrnující estronsulfát sodný, ekvilinsulfát sodný, 17a-dihydroekvilinsulfát sodný, 17a-estradiolsulfát sodný, 17|3-dihydroekvilinsulfát sodný, 17a-dihydroekvileninsulfát sodný, 17P-dihydroekvileninsulfát sodný, ekvilenninsulfát sodný a 17|3—estradiolsulfat sodný, tato směs se dodává pod názvem Cenestin (Duramed Pharmaceuticals, lne., Cincinnati, OH),

b) ethinylestradiol (Schering Plough Corporation, Kenilwort, NJ), obchodní název Estinyl,

c) kombinace esterifikovaných estrogenů, jako estronsulfátu sodného a ekvilinsulfátu sodného, dodává se pod názvem Estratab (Solvay) a pod názvem Menest (Monarch Pharmaceuticals, Bristol, TN),

d) estropipat (piperazinestra-l,3,5(10)-trien-17-on-3-(sulfoxy)-estronsulfát), sloučenina se dodává pod názvem Ogen (Pharmacia & Upjohn, Peapack, NJ) a pod názvem Ortho-Est (Women First Health Care, lne., San Diego, CA),

e) konjugované estrogeny (17a-dihydroekvilin, 17a-estradiol a 17β—díhydroekvilin), tyto estrogeny se dodávají pod názvem Premarin (Wyeth-Ayerst Pharmaceuticals, Philadelphia, PA).

Progestiny a estrogeny mohou být rovněž podávány v různých dávkách, obvykle jde o 0,05 až 2,0 mg progestinu a 0,001 až 2 mg estrogenů, výhodné jsou dávky 0,1 mg až 1 mg progestinu a 0,01 mg až 0,5 mg estrogenů. Jako příklady kombinací progestinu a estrogenů je možno uvést následující kombinace:

-7 CZ 305202 B6

a) kombinace estradiolu a norethindronu, chemicky 173-acetoxy-19-nor-17a-pregn-4-en-20in-3-onu, kombinace se dodává pod obchodním názvem Activella (Pharmacia & Upjohn, Peapack, NJ),

b) kombinace levonorgestrelu, chemicky d(-)-13|3-ethyl-17a-ethinyl-17|3-hydroxygon-4-en3-onu a estradiolu, kombinace se dodává pod názvem Alesse (Wyeth-Ayerst), pod názvem Levora a Trivora (Watson Laboratories lne., Corona, CA, pod obchodním názvem Nordette (Monarch Pharmaceuticals) a pod obchodním názvem Triphasil (Wyeth-Ayerst),

c) kombinace ethinyldiolacetátu, chemicky 19-nor-17a-pregn-4-en-20-in-3|3-l 7-dioldiacetátu a ethinylestradiolu, kombinace se dodává pod názvem Demulen (G. D. Searle & Co., Chicago, IL) a pod názvem Zovia (Watson),

d) kombinace desogestrelu, chemicky 13—ethyl—1 l-methylen-18,19-dinor-17a-pregn-4-en20-in-17-olu a ethinylestradiolu, dodává se pod názvem Desogen a Mircette (Organon) a pod názvem Ortho-Cept (Ortho-McNeil Pharmaceutical, Raritan, NJ),

e) kombinace norethindronu a ethinylestradiolu, která se dodává pod názvem Estrostep a Femhrt (Parke-Davis, Morris Plains, NJ), pod názvem Microgestin, Necon a Tri-Norinyl (Watson), pod názvem Modicon a Ortho-Novum (Ortho-McNeil) a pod názvem Ovcon (Warner Chilcott Laboratories, Rockaway, NJ),

í) kombinace norgestrelu, chemicky (±)-13-ethyl-17-hydroxy-18,19-dinor-17a-preg-4-en20-in-3-onu a ethinylestradiolu, dodává se pod názvy Ovral a Lo/Ovral (Wyeth-Averst) a pod názvem Ogestrel a Low-Ogestrel (Watson),

g) kombinace norethindronu, ethinylestradiolu a mestranolu, dodává se pod názvy Brevicon a Norinyl (Watson),

h) kombinace 17|3-estradiolu, chemicky estra-l,3,5,(10)-trien-3,17|3-diolu a mikronizovaného norgestimatu, chemicky 17a-17-(acetyloxy)-13-ethyl-l 8,19-dinorpregn-4-20-in-3-on-3-oximu, dodává se pod názvem Ortho-Prefest (Ortho-McNeil),

i) kombinace norgestimatu a ethinylestradiolu, dodává se pod názvem Ortho Cyclen a Ortho TriCyclen (Ortho-McNeil) a

j) kombinace konjugovaných estrogenů, estronsulfátu sodného a ekvilinsulfátu sodného a medroxyprogesteronacetátu, chemicky 17-(acetyloxy)-6-methyl-6a-pregn-4-en-3,20-dion, kombinace se dodává pod názvem Premphase a Prempro (Wyeth-Ayerst).

Obecně se dávka progestinu může pohybovat v rozmezí 0,05 mg až 10 nebo až 200 mg v případě, že se podává mikronizovaný progesteron. Jako příklady progestinů je možno uvést norethindron, dodávaný ESI Lederle lne. Philadelphia PA pod názvem Aygestin, firmou Ortho-McNeil pod obchodním názvem Micronor a firmou Watson pod obchodním názvem Nor-QD, dále je možno uvést norgestrel, který se dodává od firmy Wyeth-Ayerst pod obchodním názvem Ovrette, mikronizovaný progesteron, chemicky pregn-4-en-3,20-dion, dodávaný firmou Solvay pod názvem Prometrium a medroxyprogesteronacetát, který dodává Pharmacia & Upjohn pod obchodním názvem Provera.

Prostředky nebo farmaceutické kombinace podle vynálezu mohou dále obsahovat jednu nebo větší počet látek, bránících vzniku obezity. Jde o látky, které snižují příjem energie nebo potlačují chuť k jídlu nebo také látky, které zvyšují výdej energie nebo rozdělují živiny. Může jít o noradrenergní látky, jako je diethylpropion, mazindol, fenylpropanolamin, fentermin, dendimetrazin,

-8CZ 305202 B6 fendamintartrát, metamfetamin, fendimetrazin a jeho tartrát, dále může jít o serotonergní látky, jako jsou sibutramin, fenfluramin, dexfenfluramin, fluoxetin, fluvoxamin a paroxtin, termogenní látky, jako efedrin, kofein, theofyllin a selektivní p3-adrenergní látky, dále může jít o a-glokátory, látky, antagonizující kainit nebo receptor AMPA, látky, napodobující receptory lipolýzy a leptinu, inhibitory enzymu fosfodiesterázy, sloučeniny s nukleotidovou sekvencí mahogany genu, polypeptidy s účinkem růstového faktoru 10 fibroblastů, inhibitory monoaminooxidázy, jako befloxaton, moclobemid, brofaromin, fenoxatin, esupron, befol, toloxaton, pirlindol, amiflamin, sercloremin, bazinaprin, lazabemid, milacemid a caroxazon, sloučeniny, zvyšující metabolismus lipidů, například látky typu evodiaminu a inhibitory lipázy, jako orlistat. Celková denní dávka těchto látek se může pohybovat v rozmezí 1 až 3000 mg, s výhodou 1 až 1000 mg a zvláště 1 až 200 mg jednorázově nebo ve 2 až 4 dílčích dávkách.

Farmaceutické prostředky nebo farmaceutické kombinace podle vynálezu mohou dále obsahovat 1 nebo větší počet látek, které mění vlastnosti krve a jsou chemicky odlišné od svrchu uvedených azetidinových a substituovaných β-laktamových sloučenin. Může jít například o antikoagulační látky, jako argatroban, bivalirudin, sodná sůl dalteparinu, desirudin, dicumarol, sodnou sůl lyopolátu, nafamostat mesylát, fenprokumon, sodnou sůl tinzaparinu nebo warfarinu, dále může jít o antithrombotické látky, jako jsou anagrelidhydrochlorid, bivalirudin, cilostazol, sodná sůl dalteparinu nebo danaparoidu, dazoxibenhydrochlorid, efegatransulflát, sodná sůl enoxaparinu, fluretofen, ifetroban, sodná sůl ifetrobanu, lamifiban, lotrafibanhydrochlorid, napsagetran, orbofibanacetát, roxifibanacetát, sibrafiban, sodná sůl tinzaparinu, trifenagrel, abciximab, zolimomab a aritox, dále je možno použít látky, antagonizující receptor fibrinogenu, jako jsou roxifibanacetát, fradafiban, orbofiban, lotrafibanhydrochlorid, tirofiban, xemilofiban, monoclonální protilátka 7E3, sibrafiban, použít je možno také inhibitory destiček, jako jsou cilostazol, clopidogrelbisulfát, epoprostenol, sodná sůl epoprostenolu, ticlopidinhydrochlorid, aspirin, ibuprofen, naproxen, sulindac, indomethacin, mefenamát, droxicam, diclofenac, sulfinpyrazon, piroxicam nebo dipyridamol, inhibitory shlukování krevních destiček, jako jsou acadesin, beraprost a jeho sodná sůl, vápenatá sůl ciprostenu, itazigrel, lifarizin, lotrafibanhydrochlorid, orbofibanacetát, oxagrelát, fradafiban, orbofiban, tirofiban, xemilofiban, hemorrheologické látky jako pentoxifýllin, inhibitory koagulace, spojené s lipoproteiny, inhibitory faktoru Vila, jako jsou 4H-3,l-benzoxazin4-ony, 4H-3,l-benzoxazin-4-thiony, chinazolin-4-ony, chinazolin-4-thiony, benzothiazin-4ony, analogy peptidů odvozené od kyseliny imidazolylborité, peptidy, odvozené od TFPI, naftalen-2-sulfonové kyseliny, jako {l-[3-(aminoiminomethyl)-benzyl]-2-oxo-pyrrolidin-3-(S)yljamidtrifluoracetát kyseliny dibenzofůran-2-sulfonové, {l-[3-(aminomethyl)-benzyl]-5oxo-pyrrolidin-3-yl}-amid kyseliny toluen-4-suIfonové, {l-[3-(aminoiminomethyl)-benzyl]2-oxopyrrolidin-3-(S)-yl}-amidtrifluoracetát kyseliny 3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-sulfonové, {1 -[3-(aminoiminomethyl)-benzyl]-2-oxopyrrolin-3-(S)-yl}-amidtrifluoracetát, dále inhibitoru faktoru Xa, jakou jsou disubstituované pyrazoliny, disubstituované triazoliny, substituované n-[(aminoiminomethyl)fenyl]propylamidy, substituované n-[(aminomethyl)fenyl]propylamidy, inhibitory tkáňových faktorů TFPI, hepariny s nízkou molekulovou hmotností, heparinoidy, benzimidazoliny, benzoxazolinony, benzopiperazinony, indanony, deriváty kyseliny amidinoarylpropanové, amidinofenylpyrrolidiny, amidinofenylpyrroliny, amidinofenylisoxazolidiny, amidinoindoly, amidinoazoly, deriváty bis-arylsulfonylaminobenzamidu a inhibitory peptidového faktoru Xa.

Farmaceutické prostředky a farmaceutické kombinace podle vynálezu mohou dále obsahovat látky pro léčení chorobných stavů kardiovaskulárního systému, které jsou chemicky odlišné od substituovaných azetidinonů a substituovaných β-laktamových sloučenin, jako jsou svrchu uvedené sloučeniny vzorce I až XI. Z těchto látek je možno uvést blokátory vápníkových kanálů, jako jsou clentiazemmaleát, amlodipinbesylát, isradipin, nimodipin, felodipin, nilvadipin, nifedipin, teludipinhydrochlorid, diltiazemhydrochlorid, belfosdil, verapamilhydrochlorid nebo fostedil, dále adrenergní blokátory, jako jsou fenspiridhydrochlorid, labetalolhydrochlorid, proroxan, alfuzosinhydrochlorid, acebutolol, acebutololhydrochlorid, alprenololhydrochlorid, atenolol, bunololhydrochlorid, carteololhydrochlorid, celiprololhydrochlorid, cetamololhydrochlorid, ciprololhydrochlorid, dexpropanolhydrochlorid, diacetololhydrochlorid, dilevalolhydrochlorid, esmolol-9CZ 305202 B6 hydrochlorid, exaprololhydrochlorid, flestololsulfát, labetalolhydrochlorid, levobetaxololhydrochlorid, levobunololhydrochlorid, metalolhydrochlorid, metoprolol, metoprololtartrát, nadolol, pamatololsulfát, penbutolol sulfát, practolol, propranololhydrochlorid, sotalolhydrochlorid, timolol, timololmaleát, tiprenololhydrochlorid, tolamolol, bisoprolol, bisoprololfumarát nebo nebivolo, dále může jít o adrenergní stimulační látky, inhibitory enzymu pro přeměnu angiotenzinu ACE, jako benazeprilhydrochlorid, benazeprilát, captopril, delaprilhydrochlorid, sodnou sůl fosinoprilu, libenzapril, moexiprilhydrochlorid, pentopril, prindopril, chinaprilhydrochlorid, chinaprilát, ramipril, spiraprilhydrochlorid, spiraprilát, teprotid, enlaprilmaleát, lisinopril, vápenatou sůl zofenaprilu, perindoprilerbumin, použít je možno také antihypertenzivní látky, jakou jsou althiazid, benzthiazid, captopril, carvedilol, sodná sůl chlorothiazidu, clonidinhydrochlorid, cyclothiazid, delaprilhydrochlorid, dilevalol hydrochlorid, doxazosinmesylát, sodná sůl fosinoprilu, guanfacinhydrochlorid, methyldopa, metoprololsukcinát, moexiprilhydrochlorid, monatepilmaleát, pelanserinhydrochlorid, fenoxybenzaminhydrochlorid, prazosinhydrochlorid, primidolol, chinaprilhydrochlorid, chinaprilát, ramipril, terazosinhydrochlorid, candesartan, candesartancilexetil, telmisartan, amlodipinbesylát, amlodipinmaleát, bevantololhydrochlorid, dále látky, antagonizující receptor angiotensinu II, jako jsou candesartan, irbesartan, draselná sůl losartanu, candesartancilexetil nebo telmisartan, látky proti angine pectoris, jako jsou amlodipinbesylát, amlodipinmaleát, betaxololhydrochlorid, bevantololhydrochlorid, butoprozinhydrochlorid, carvedilol, cinapazetmaleát, metoprololsukcinát, molsidomin, monatepil maleát, primidolol, ranolazinhydrochlorid, tosifen nebo verapamilhydrochlorid, látky, rozšiřující koronární cévy, jako jsou fostedil, azaclorzinhydrochlorid, chromonarhydrochlorid, clonitrát, diltiazemhydrochlorid, dipyridamol, droprenilamin, erythrityltetrahydrát, isosorbiddinitrát, isosorbit mononitrát, lidoflazin, mioflazinhydrochlorid, mixidin, molsidomin, nicorandil, nifedipin, nisoldipin, nitroglycerin, oxprenolol hydrochlorid, pentrinitrol, perhexilinmaleát, prenylamin, propatylnitrát, terodilinhydrochlorid, tolamolol nebo verapamil a také diuretika, jde například o kombinační produkt hydrochlorothiazidu a spironolaktonu nebo hydrochlorothiazidu a triamterenu.

Farmaceutické prostředky nebo farmaceutické kombinace podle vynálezu mohou dále obsahovat látky, snižující koncentraci cukru v krvi u člověka. Tyto antidiabetické látky jsou například látky, které současně snižují příjem energie nebo potlačují chuť k jídlu, nebo látky, které zvyšují energetický výdej. Vhodnými antidiabetickými látkami pro toto použití jsou například látky ze skupiny sulfonylmočovina, jako je acetohexamid, chlorpropamid, gliamilid, gliclazid, glimepirid, glipizid, glyburid, glibenclamid, tolazamid a tolbutamid, dále meglitinid, například repaglinid a nateglinid, látky ze skupiny biguanidů, jako metformin a buformin, inhibitory alfa-glukosidázy, jako jsou acarbosa, miglitol, camiglibosa a voglibosa, některé látky ze skupiny peptidů, jako jsou amlintid, pramlintid, exendin a GLP-1 agonistické peptidy a také perorálně aplikovatelný inzulin nebo prostředky s obsahem inzulínu, který se uvolní až ve střevech. Celková denní dávka antidiabetických látek se může pohybovat v rozmezí 0,1 až 1000 mg jednorázově nebo ve 2 až 4 dílčích dávkách.

Také směsi kterýchkoliv farmakologicky účinných látek, tak jak byly svrchu popsány, je možno použít v prostředcích a farmaceutických kombinacích podle vynálezu.

Prostředky a farmaceutické kombinace podle vynálezu obvykle obsahují kromě účinných látek také farmaceuticky přijatelné nosiče, pomocné látky a ředidla.

Účinné látky tedy budou obvykle použity ve směsi s vhodným nosičem a zpracovány pro perorální podání na tablety, kapsle, které mohou být plněny pevným, polotuhým nebo kapalným materiálem, dále prášky, určené pro rekonstituci, gely pro perorální podání, elixíry, dispergovatelné granuláty, sirupy, suspenze a podobně. Například pro perorální podání ve formě tablet nebo kapslí je možno smísit účinnou látku s jakýmkoliv netoxickým inertním nosičem, vhodným pro perorální podání, jako je laktóza, škrob, sacharóza, celulóza, stearan hořečnatý, hydrogenfosforečnan vápenatý, síran vápenatý, mastek, mannitol, ethylalkohol v případě kapalných forem a podobně. V případě potřeby je možno použít vhodná pojivá, kluzné látky, desintegrační látky nebo barviva. Prášky a tablety mohou obsahovat 5 až 95 % účinné složky podle vynálezu.

- 10CZ 305202 B6

Z vhodných pojiv je možno uvést škrob, želatinu, přírodní cukry, materiály na bázi kukuřice, přírodní a syntetické gumy, například akaciovou gumu, alginát sodný, karboxymethylcelulózu, polyethylenglykol a vosky. Z kluzných látek je možno uvést kyselinu boritou, benzoát sodný, octan sodný, chlorid sodný a podobně. Desintegrační látky zahrnují škrob, methylcelulózu, guarovou gumu a podobně. Použít je možno také sladidla a látky pro úpravu chuti. Některé ze svrchu uvedených pomocných látek budou dále podrobněji rozvedeny.

Prostředky podle vynálezu mohou být zpracovány také tak, aby se z nich uvolňovala účinná látka zpomaleně nebo řízeným způsobem a bylo tak dosaženo optimálního léčebného účinku, to znamená zejména inhibice vstřebávání sterolů a podobně. Vhodné lékové formě pro toto použití jsou například vrstvené tablety, které obsahují různé vrstvy s odlišnou rychlostí rozpadu nebo matrici pro řízené uvolňování, impregnovanou účinnými složkami a zpracovanou na formu tablet nebo kapslí.

Z kapalných lékových forem lze uvést roztoky, suspenze a emulze. Jako příklad je možno uvést roztoky ve vodě nebo ve směsi vody a propylenglykolu pro parenterální použití, v případě perorální ch roztoků, suspenzí a emulzí je naopak možno přidávat sladidla a další pomocné látky. Do kapalných lékových forem jsou zahrnuty také roztoky pro podání na nosní sliznici.

Aerosolové prostředky, vhodné pro inhalační podání, jsou například roztoky a také látky ve formě prášku, popřípadě v kombinaci s farmaceuticky přijatelným nosičem, kterým může být například stlačený inertní plyn, jako dusík.

Pro přípravu čípků se nejprve roztaví vosk s nízkou teplotou tání, například směs glyceridů mastných kyselin jako kakaové máslo a účinná složka se homogenně disperguje mícháním nebo jiným způsobem míšení. Pak se roztavená homogenní směs vlije do forem vhodných rozměrů a nechá se zchladnout.

Vynález zahrnuje také práškové formy, určené pro přípravu kapalných forem těsně před perorálním nebo parenterálním podáním. Tyto práškové formy se těsně před podáním zpracují na roztoky, suspenze nebo emulze.

Účinné látky podle vynálezu je také možno aplikovat transdermálně. Transdermální prostředky mohou mít formu roztoků, krémů, emulzí a/nebo aerosolů nebo mohou být začleněny do náplastí pro transdermální podávání účinné látky, tak jak je to v oboru obvyklé.

S výhodou se účinné látky podávají perorálně, nitrožilně nebo podkožně.

S výhodou obsahuje farmaceutický prostředek dávku pro jednotlivé podání. V tomto případě je prostředek rozdělen na jednotlivé dávky, obsahující příslušné množství účinných látek pro daný účel.

Pod pojmem „léčebně účinné množství“ se rozumí takové množství účinné látky, například látky, sekvestrující žlučové kyseliny, látky, vyvolávající inhibici vstřebávání sterolů nebo jiných účinných látek, které vyvolá biologickou nebo léčebnou odpověď ve tkáni, systému nebo v celém organismu tak, že dojde ke zmírnění příznaků sitosterolemického stavu nebo choroby nebo ke zpomalení nebo zábraně progrese tohoto chorobného stavu, to znamená ke snížení koncentrace sterolů a/nebo 5a-stanolu v krevní plazmě nebo tkáních a/nebo k prevenci nebo snížení rizika výskytu různých příhod, například koronárních příhod.

Pod pojmem „kombinační léčení“ nebo „farmaceutická kombinace“ se rozumí podávání dvou nebo většího počtu účinných látek, například látek, vyvolávajících inhibici vstřebávání sterolů nebo látek, sekvestrujících žlučové kyseliny nebo jiných účinných látek tak, že dojde k prevenci nebo zmírnění příznaků sitosterolemie a/nebo se zmírní koncentrace sterolů v plazmě a tkáních

-11 CZ 305202 B6 s následným příznivým účinkem na cévní systém. Pod pojmem „cévní“ se rozumí kardiovaskulární systém, cerebrovaskulámí systém ajejich kombinace. Účinné látky, které mají být použity v kombinaci, je možno aplikovat současně nebo v oddělených lékových formách. To znamená, že toto podávání zahrnuje i následné podávání jednotlivých účinných látek. V kterémkoliv z uvedených příkladů bude mít tato farmaceutická kombinace příznivý účinek při léčení sitosterolemických chorobných stavů a/nebo při snížení koncentrace sterolů v krevní plazmě a ve tkáních. Potenciální výhodou použití takových kombinací může být snížení množství jednotlivých účinných látek nebo celkového množství látek, které se podávaj i k dosažení požadovaného účinku. Účinné látky pro kombinaci je možno volit tak, aby bylo dosaženo širší škály doplňkových účinků na organismus.

Denní dávka inhibitorů vstřebávání sterolů se s výhodou pohybuje v rozmezí 0,1 až 30 mg/kg, výhodná dávka je 0,1 až 15 mg/kg. U člověka s hmotností 70 kg se tedy bude celková dávka za den pohybovat v rozmezí 1 až 1000 mg inhibitoru vstřebávání sterolů, tato dávka se podává jednorázově nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách. Přesnou dávku musí vždy stanovit ošetřující lékař v závislosti na účinnosti podávané látky, na věku, hmotnosti, celkovém stavu nemocného a také na jeho reakci na léčení.

V případě prostředků podle vynálezu, v nichž se inhibitory vstřebávání sterolů podávají současně nebo v kombinaci s látkami, sekvestrujícími žlučové kyseliny, se typická denní dávka látky, sekvestrující žlučové kyseliny s výhodou pohybuje v rozmezí 0,1 až 80 mg/kg, tato látka se podává jednorázově nebo rozděleně, obvykle jednou nebo dvakrát denně. Například se s výhodou podává 10 až 40 mg v jedné dávce jeden až dvakrát denně, takže celková denní dávka je 10 až 80 mg. Přesnou dávku inhibitoru vstřebávání sterolů a látky, sekvestrující žlučové kyseliny, musí stanovit ošetřující lékař v závislosti na věku, hmotnosti, celkovém stavu nemocného a jeho reakci na léčení.

V případě, že se inhibitory vstřebávání sterolů a látky, sekvestrující žlučové kyseliny podávají ve formě oddělených lékových forem, nemusí být počet dávek každé z uvedených složek za den tentýž, například může mít jedna ze složek delší dobu účinku a bude ji tedy možno podávat méně často.

V případě farmaceutického prostředku, v němž se inhibitory vstřebávání sterolů podávají současně nebo v kombinaci s látkou, snižující koncentraci lipidů, bude typická denní dávka pro látky, snižující koncentraci lipidů obvykle v rozmezí 0,1 až 80 mg/kg jednorázově nebo v dílčích dávkách, podávaných obvykle jednou nebo dvakrát denně. Například v případě inhibitorů HMG CoA reduktázy se s výhodou podává 10 až 40 mg jeden až dvakrát denně, takže celková denní dávka bude 10 až 80 mg denně. V případě jiných látek, snižujících koncentraci lipidů, se podává 1 až 1000 mg v dávce, podávané jeden až dvakrát denně, takže celková denní dávka je 1 až 2000 mg. Přesnou dávku inhibitorů vstřebávání sterolů a látek, snižujících koncentraci lipidů, musí vždy stanovit ošetřující lékař v závislosti na účinnosti podávané látky a na věku, hmotnosti a stavu nemocného a na jeho reakci na léčení.

V případě, že se inhibitoiy vstřebávání sterolů a látky, snižující koncentraci lipidů podávají v oddělených lékových formách, nemusí být počet dávek každé ze složek stejný, protože jedna ze složek například může mít delší trvání účinku a bude proto možno ji podávat méně často.

Farmaceutické prostředky a lékové formy podle vynálezu je možno připravit při použití běžných farmaceutických postupů. V následujících příkladech složení farmaceutických prostředků budou uvedeny některé lékové formy podle vynálezu. Pojem „účinná látka“ označuje substituovaný azetidinon, β-laktamovou sloučeninu nebo sloučeninu kteréhokoliv ze vzorců I až XI svrchu.

- 12CZ 305202 B6

Příklad A

Tablety

č.	složka	mg/tableta	mg/tableta
1	účinná látka	100	500
2	laktóza USP	122	113
3	potravinářský kukuřičný škrob jako 10% pasta v čištěné vodě	30	40
4	potravinářský kukuřičný škrob	45	40
5	stearan hořečnatý	3	7
	celkem	300	700

Způsob výroby

Složky 1 a 2 se smísí 10 až 15 minut ve vhodném mísícím zařízení. Směs se granuluje po přidání složky 3. Vlhký granulát se protlačí hrubým sítem například s průměrem otvorů 0,63 cm v případě potřeby. Pak se vlhký granulát usuší a v případě potřeby se nechá projít sítem, načež se 10 až 15 minut mísí se složkou 4. Pak se přidá složka 5 a směs se ještě 1 až 3 minuty mísí, načež se slisuje na tabletovacím stroji na tablety vhodného rozměru a hmotnosti.

Příklad B

Kapsle

č.	složka	mg/kapsle	mg/kapsle
1	účinná látka	100	500
2	laktóza USP	106	123
3	potravinářský kukuřičný škrob	40	70
4	stearan hořečnatý NF	4	7
	celkem	250	700

Způsob výroby

Smísí se složky 1, 2 a 3 celkem 10 až 15 minut ve vhodném mísícím zařízení. Přidá se složka 4 a směs se mísí ještě 1 až 3 minuty. Pak se směs plní do dvoudílných kapslí z tvrdé želatiny ve vhodném zařízení.

Příklad C

Tablety

č.	složka	mg/tableta
1	účinná látka I	10
2	monohydrát laktózy NF	55
3	mikrokrystalická celulóza NF	20
4	polyvinylpyrrolidon K29-32 USP	4
5	sodná sůl zesítěné karmelózy NF	8
6	laurylsíran sodný	2
7	stearan hořečnatý NF	1
	celkem	100

- 13 CZ 305202 B6

Způsob výroby

Složka 4 se ve vhodném zařízení smísí s čištěnou vodou za vzniku roztoku pojivá. Tímto roztokem a pak vodou se postřikuje směs složek 1, 2, 6 a části složky 5 ve vířivé vrstvě za vzniku granulátu. Pak se granulát suší tak, že se ponechá ve vířivé vrstvě. Po usušení se granulát nechá projít sítem a smísí se se složkou 3 a zbytkem složky 5. Přidá se složka 7 a výsledná směs se promísí a pak se na vhodném tabletovacím stroji lisuje na tablety příslušné velikosti a hmotnosti.

Svrchu popsaná tableta může být podávána spolu s tabletou, kapslí a podobně, obsahující příslušnou dávku jiné účinné látky, například látky sekvestrující žlučové kyseliny.

Prostředky, obsahující jiné látky, snižující koncentraci lipidů, jsou v oboru dobře známy. Je zřejmé, že v případě, že mají být podávány dvě účinné látky v jediném farmaceutickém prostředku, je možno svrchu uvedené lékové formy snadno modifikovat k tomuto účelu.

Prostředky podle vynálezu mohou vyvolat inhibici vstřebávání sitosterolu ve střevě na živočišném modelu, jak bude dále uvedeno v příkladové části. To znamená, že uvedené prostředky jsou hypositosterolemické prostředky vzhledem ke své schopnosti vyvolat inhibici vstřebávání sitosterolu ve střevech a je tedy možno je použít k léčení a/nebo prevenci cévních onemocnění, arteriosklerózy, aterosklerózy a sitosterolemie u savců, zvláště člověka.

Prostředky podle vynálezu tedy obsahují účinné množství alespoň jedné látky, vyvolávající inhibici sterolu a/nebo stanolu, čímž dochází ke snížení koncentrace alespoň jednoho sterolu, odlišného od cholesterolu, například fytosterolu, 5a-stanolu a směsí těchto látek v krevní plazmě nebo ve tkáních.

Pro účely vynálezu je možno použít nejen volné inhibitory vstřebávání sterolu, nýbrž i jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo solváty a také jejich prekurzory.

Podle jednoho z možných provedení se vynález týká farmaceutické kombinace, která obsahuje a) první množství sloučeniny vzorce VIII

(Vlil) a

b) druhé množství látky, snižující koncentraci lipidů, přičemž první množství a druhé množství celkem tvoří léčebně účinnou dávku pro léčení nebo prevenci sitosterolemie u savců.

Normální koncentrace sitosterolu v krevní plazmě u člověka je obvykle nižší než 0,2 mg/dl. Homozygotní sitosterolemický jedinec může mít koncentraci sitosterolu daleko vyšší než 0,2 mg/dl, typicky 7 až 60 mg/dl nebo ještě vyšší. Heterozygotní sitosterolemický jedinec má rovněž koncentraci sitosterolu vyšší než 0,2 mg/dl, typicky však pouze 0,3 až 1 mg/dl nebo vyšší.

- 14CZ 305202 B6

Prostředky a farmaceutické kombinace podle vynálezu mohou snížit koncentraci alespoň jednoho sterolu v krevní plazmě a/nebo ve tkáních. Může jít o fytosteroly, jako jsou sitosterol, campesterol, stigmasterol a avenosterol a/nebo alespoň jeden stanol, jako jsou 5a-stanoly, jako cholestanol, 5a-campestanol nebo 5a-sitostanol, může jít také o směsi těchto látek, popřípadě v kombinaci s cholesterolem. Koncentraci v plazmě a/nebo v tkáních je možno snížit podáváním účinného množství alespoň jednoho farmaceutického prostředku nebo farmaceutické kombinace s obsahem alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání sterolu nebo alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání sterolu nebo alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání stanolu. Snížení koncentrace sterolů v krevní plazmě a/nebo ve tkáních může tvořit 1 až 70 %, obvykle 10 až 50 % koncentrace, naměřené před podáváním alespoň jednoho farmaceutického prostředku svrchu uvedeného složení. Způsoby měření celkové koncentrace cholesterolu a LDL cholesterolu v krvi jsou známé a jsou uvedeny například v mezinárodní přihlášce WO 99/38 498, str. 11. Způsoby měření koncentrace jiných sterolů v krevním séru jsou uvedeny v publikaci H. Gylling a další, Sérum Sterols During Stanol Ester Feeding in a Mildly Hypercholesterolemic Population, J. Lipid Res. 40, 593-600, 1999.

Koncentraci sterolů v krevní plazmě a/nebo ve tkáních je možno u savců snížit účinným podáváním alespoň jednoho prostředku s obsahem alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání sterolu a/nebo stanolu a účinného množství alespoň jedné látky, sekvestrující žlučové kyseliny.

Podle dalšího provedení je možno koncentraci sterolů v krevní plazmě a/nebo ve tkáních snížit tak, že se podává prostředek, který obsahuje alespoň jeden inhibitor vstřebávání sterolu a/nebo stanolu a účinné množství alespoň jedné látky, snižující koncentraci lipidů.

Snížení koncentrace sterolů, odlišných od cholesterolu, v krevní plazmě nebo ve tkáních, například snížení koncentrace íytosterolu a/nebo 5a-stanolu u savců, může napomáhat léčení a/nebo prevenci cévních chorobných stavů, například zánětlivých stavů, arteriosklerózy, aterosklerózy, hypercholesterolemie a sitosterolemie, takže je možno zabránit vzniku kardiovaskulárních příhod, mrtvice a obezity.

Vaskulámí onemocnění je pojem, který široce zahrnuje všechny poruchy krevních cév včetně malých a velkých tepen a žil a krevního průtoku. Nejvíce převažující formou cévního onemocnění je arterioskleróza. Jde o stavu, spojený se ztluštěním a ztvrdnutím stěny tepen. Arterioskleróza velkých cév se označuje jako ateroskleróza. Ateroskleróza je převažujícím faktorem pro vznik cévních poruch, například onemocnění koronárních tepen, výduť aorty, arteriální onemocnění dolních končetin a cerebrovaskulámí onemocnění.

Při použití farmaceutických prostředků a farmaceutických kombinací je možno vyloučit nebo snížit riziko výskytu fatálních i jiných kardiovaskulárních příhod u nemocných, u kterých před podáváním uvedených látek ještě nedošlo k projevům koronárního onemocnění i u těch nemocných, u nichž k těmto projevům již došlo. Pod pojmem „kardiovaskulární příhoda“ se rozumí například fatální nebo nefatální akutní koronární příhody, periferní cévní onemocnění, trvalá angína a nedostatečnost mozkových cév, projevující se například mrtvicí. Pod pojmem velká koronární příhoda se rozumí fatální infarkt myokardu, srdeční smrt a náhlá smrt, k níž dochází 1 až 24 hodin po kolapsu a také nefatální infarkty myokardu, projevující se na Q-vlně nebo i infarkty myokardu bez klinických projevů včetně nestabilní anginy pectoris. Infarkt myokardu zahrnuje infarkty, které se projevují Q-vlnou i bez tohoto projevu včetně subklinických infarktů.

Při použití prostředků podle vynálezu nebo farmaceutických kombinací je tedy možno snížit riziko kardiovaskulárních příhod nebo úplně zabránit těmto příhodám tak, že se podává účinné množství alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání sterolu a/nebo stanolu ke snížení koncentrace alespoň jednoho sterolu, odlišného od cholesterolu, například íytosterolu, alespoň jednoho stanolu, například 5a-stanolu nebo směsí těchto látek v krevním oběhu nebo ve tkáních.

- 15CZ 305202 B6

Při použití farmaceutických prostředků nebo kombinací podle vynálezu je tedy možno snížit riziko nebo zabránit vzniku kardiovaskulárních příhod při podávání alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání sterolu nebo alespoň jednoho inhibitoru vstřebávání stanolu u savců, u nichž se před začátkem podávání koronární srdeční onemocnění klinicky nijak neprojevovalo.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1

Vyhodnocení in vivo u myší

Účinnost sloučeniny vzorce VIII u myší byla stanovena následujícím způsobem:

Samci knockoutovaných myší ApoE ve stáří 6 týdnů byly získáni od Jackson Laboratory spolu se stejně starým kmenem C57BL/J. Myši byly uloženy po 5 v klecích při normálním světelném cyklu a bylo jim podáváno běžné krmivo. 26 myší každého kmene bylo zváženo a uloženo po jedné myši na klec v zavěšených drátěných klecích při normálním světelném cyklu a bylo jim podáváno běžné krmivo. Po 3 dnech byly myši znovu zváženy. Podle tělesné hmotnosti byly myši rozděleny na 5 skupin pro jednotlivé typy podávání účinných látek: kontroly (kukuřičný olej) a prostředky s obsahem sloučeniny VIII v dávce 0,3, 1, 3 a 10 mg/kg denně.

Příprava prostředku s obsahem sloučeniny VIII na bázi průměrné hmotnosti myší 22 g:

Dávka sloučeniny VIII (mg/ml/den) mg/kg/den v 0,1 ml kukuřičného oleje mg/kg v 0,1 ml kukuřičného oleje mg/kg v 0,1 ml kukuřičného oleje

0,3 mg/kg v 0,1 ml kukuřičného oleje

Sloučenina VIII (ml) + kukuřičný olej (ml)

2,2 mg/ml. 10 ml = 22 mg v 10 ml kukuřičného oleje ml 10 mg/kg + 7 ml kukuřičného oleje ml 3 mg/kg + 6 ml kukuřičného oleje ml 1 mg/kg + 4,67 ml kukuřičného oleje

Myším byla zavedena žaludeční sonda 30 minut před podáním ¹⁴C-cholesterolu (NEN, NEC 018) a ³H-sitosterolu (NEN, CUS 030T). Radioaktivní materiál byl připraven z následujících složek:

114 μΐ ³H-sitosterolu v zásobním roztoku (1 pCi/pl v ethanolu),

1,425 ml ¹⁴C-cholesterolu v zásobním roztoku (40 pCi/ml v ethanolu), 5,7 mg cholesterolu, Sigma C 8667,

5,7 mg β-sitosterolu, Sigma S 1270, ethanol byl odstraněn pod dusíkem,

- 16CZ 305202 B6 bylo přidáno 5,7 ml kukuřičného oleje a směs byla zahřáta na 60 °C a protřepávána 1 hodinu.

Každá dávka s objemem 0,1 ml obsahovala 2 pCi ³H-sitosterolu, 0,1 mg chladného neradioaktivního sitosterolu, 1 pCi ¹⁴C-cholesterolu a 0,1 mg chladného neradioaktivního cholesterolu. Radioaktivita byla ověřena na měření 5 vzorků po 10 ml na počítači Beckman LSC (kapalinový scintilační počítač). Triciovaný sitosterol byl použit jako „neabsorbovatelná“ značící látka pro srovnání vstřebávání ¹⁴C-cholesterolu u myši při sledování cholesterolu v trusu myší.

Po 4, 5 a 6 dnech byl shromažďován trus myší a byl uložen při teplotě -20 °C v lahvičkách, pak byla podána poslední dávka sloučeniny vzorce VIII. Pokus byl ukončen sedmého dne usmrcením myší exsangvinací, pak byla vyjmuta a zvážena játra. Do lahviček byly uloženy vzorky jater, šlo o 3 vzorky po přibližně 250 mg. Vzorky jater byly podrobeny působení 1 ml IN NaOH přes noc při teplotě 60 °C, pak byly vzorky neutralizovány přidáním 0,1 ml 12N HC1 a počítačem byl určen obsah ¹⁴C a ³H. Krevní vzorky byly ponechány 1 hodinu při teplotě místnosti k vytvoření sraženiny a pak odstředěny 15 minut při 1000 g. V séru byl určen celkový cholesterol způsobem podle publikace Wako Cil a Allain CC, Poon LS, Chán CSG, Richmond W, Fu PC. Enzymatic Determination of Total Sérum Cholesterol. Clin. Chem. 1974, 20, 470-475. Mimoto byla stanovena ve 2krát 50 μΐ radioaktivita. Vzorky trusu byly analyzovány na radioaktivitu po spálení v oxidačním zařízení (Packard) na zařízení Beckman LSC.

V tomto pokusu bylo prokázáno, že myši divokého typu, C57BL/6J a myši, deficientní na apoprotein ApoE KO absorbovaly 0,15 až 0,38 % původní dávky ³H-sitosterolu v játrech. V případě podání sloučeniny vzorce VIII došlo v závislosti na podané dávce k inhibici vstřebávání a tím i k inhibici hromadění sitosterolu v játrech, jak je shrnuto v následující tabulce 1.

Tabulka 1. Účinek sloučeniny VIII na vstřebávání sitosterolu u myší

Kmen myší	Ošetření	% podané dávky JH sitosterolu v játrech (celá játra)
		průměr + sem	P =
C57BL/6J	kontrola	0,1479	±0,0337
	sloučenina VIII 0,3 mg/kg	0,1093	±0,0143
	Sloučenina VIII 1 mg/kg	0,0588	±0,0115	0,046
	Sloučenina VIII 3 mg/kg	0,0489	±0,0067	0,024

- 17CZ 305202 B6

	Sloučenina VIII 10 mg/kg	0,0552	±0,0151	0,040
ApoE KO	kontrola	0,3773	±0,0525
	sloučenina VIII 0,3mg/kg	0,1863	±0,246	0,013
	Sloučenina VIII 1 mg/kg	0,1019	±0,0225	0,0019
	Sloučenina Vlil 3 mg/kg	0,0772	±0,0050	0,0023
	Sloučenina VIII 10 mg/kg	0,0780	±0,0179	0,0017

N = 4 až 6 myší na jednu dávku sem = standardní odchylka od průměru p = pravděpodobnost

Příklad 2

Vyhodnocení in vivo u člověka

Zkouška byla provedena jako dvojitá slepá zkouška s kontrolou, při níž bylo podáváno placebo při náhodném rozdělení nemocných do skupin, a trvala 8 týdnů. Bylo užito 37 nemocných, u nichž byla dříve diagnostikována homozygotní sitosterolemie, byla podávána sloučenina vzorce VIII (n=30) nebo placebo (n=7).

Ošetření A: sloučenina vzorce VIII byla podávána perorálně v jednorázové dávce 10 mg denně.

Ošetření B: placebo, úpravou podobné sloučenině vzorce VIII v dávce 10 mg bylo podáváno perorálně jednou denně každé ráno po 8 za sebou následujících dnů.

V průběhu pokusu byly nemocní instruováni k udržování diety s nízkým obsahem cholesterolu stupně 1 (NCEP).

Nemocní byli rovněž instruováni, aby přijímali potravu podle předepsaného rozvrhu a před rozdělením do skupin i v průběhu léčení byli sledováno. Výsledky analýzy s ohledem na dodržovanou dietu byly vyhodnoceny pro každou osobu jako poměr požitého nasyceného tuku a cholesterolu k celkovému energetickému příjmu, RISCC a také s ohledem na složky potravy. Skóre RISCC udává potenciál diety ovlivnit koncentraci lipidů v plazmě. Skóre 14 až 20 je v souladu se stupněm 1 diety NCEP.

Stanovení lipidů a lipoproteinů

Lipoproteincholesterol s nízkou hustotou, LDL-C byl udáván jako přímá koncentrace v plazmě, která byla stanovena po standardním odstředění v ultraodstředivce a po vysrážení, vlastní analýza byla provedena podle publikace Manual of Laboratory Operations: Lipid Research Clinics Program Report. Washington, DC: US Department of Health, Education, and Welfare publication, 1974, NIH75-628, sv. 1. Koncentrace v plazmě byla hodnocena podle Freidewaldovy rovnice:

-18CZ 305202 B6

LDL-C = celkový cholesterol - (triglyceridy/5) - lipoproteincholesterol s vysokou hustotou (HDL-C).

Celkový cholesterol a triglyceridy byly stanoveny enzymaticky při použití analyzátoru Hitachi 747, postup byl popsán v publikaci Steiner PM, Freidel J, Bremner WF, Stein EA: Standardization of micromethods for plazma cholesterol, triglyceride and HDL-cholesterol with the Lipid Clinics' methodology. J Clin Chem Clin Biochem 1981, 19, 850.

HDL-C byl stanoven enzymaticky po vysrážení heparinu a hořčíku způsobem podle publikace Steele WB, Koehle DF, Azar MM, Blaszkowski TP, Kuba K, Dempsey ME: Enzymatic determinations of cholesterol in high density lipoprotein fractions prepared by precipitation technique. Clin Chem 1976, 22, 98-101.

Rostlinné steroly, to znamená sitosterol a campesterol v plazmě a LDL-C byly stanoveny ve dni 1 pro zjištění základních hodnot a na konci pokusu, kdy byl stanoven průměr z týdnů 6 a 8 způsobem podle publikací Salen, Gerald, Shore, Virgie, Tint, GS, Forte, T, Shefer, S, Horák, I, Horák, E, Dayal, B, Nguyen, L, Batta, AK, Lindgren, FT, Kwiterovich, Jr, PO, Increased sitosterol absorption, decreased removal and expanded body pools compensate for reduced cholesterol synthesis in sitosterolemia with wanthomatosis, J Lipid Res, sv. 30, pp. 1319-30, 1989 a Lutjohann, D, Bjorkhem, I, Beil, UF, and von Bergmann, K, Sterol absorption and sterol balance in phytosterolemia evaluated by deuterium-labeled sterols: effect of sitostanol treatment J Lipid Res. sv. 36, 8, s. 1763-73, 1995.

Výsledky

Průměrná (S.E.) procentuální odchylka od základní hodnoty na konci pokusu pro rostlinné steroly a LDL-C (průměr, 95% Cl) je shrnuta v následující tabulce 1.

Tabulka 1
Ošetření	Sitosterol	Campesterol	LDL-C
A	-21,0% (2,8%)	-24,3% (2,9%)	-13,6% (-21,7%, -5,5%)
B (kontr.)	4,0% (5,3%)	3,2% (5,5%)	16,7% (31,6%, 64,9%)

Současné podávání 10 mg sloučeniny vzorce VIII bylo dobře snášeno a vyvolalo statisticky významné snížení (p<0,001) sitosterolu a campesterolu ve srovnání s podáváním placeba. Příprava sloučeniny vzorce VIII

Stupeň 1: K roztoku 41 g, 0,25 mol (S)-4-fenyl-2-oxazolidinonu ve 200 ml methylenchloridu se přidá 2,5 g, 0,02 mol 4-dimethylaminopyridinu a 84,7 ml, 0,61 mol triethylaminu a reakční směs se zchladí na 0 °C. Přidá se 50 g, 0,3 mol methyl^l-(chlorformyl)butyrátu ve formě roztoku v 375 ml methylenchloridu po kapkách v průběhu 1 hodiny a reakční směs se nechá zteplat na 22 °C. Po 17 hodinách se přidá ještě 100 ml 2N roztoku kyseliny sírové ve vodě, vrstvy se oddělí a organická vrstva se postupně promyje 10% roztokem NaOH, nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a vodou. Organická vrstva se vysuší síranem hořečnatým a odpaří, čímž se získá semikrystalický produkt.

Stupeň 2: K roztoku 18,2 ml, 0,165 mol chloridu titaničitého v 600 ml methylenchloridu se při teplotě 0 °C přidá 16,5 ml, 0,055 mol isopropoxidu titaničitého. Po 15 minutách se přidá 49,0 g, 0,17 mol produktu ze stupně 1 v roztoku ve 100 ml methylenchloridu. Po 5 minutách se přidá

65,2 ml, 0,37 mol diisopropylethylaminu DIPEA a reakční směs se míchá 1 hodinu při teplotě 0 °C, pak se zchladí na -20 °C a přidá se 114,3 g, 0,37 mol pevného 4-benzyloxybenzeliden(4-19CZ 305202 B6 fluor)anilinu. Pak se reakční směs 4 hodiny energicky míchá při teplotě -20 °C, po této době se přidá kyselina octová v roztoku methylenchloridu po kapkách v průběhu 15 minut, reakční směs se nechá zteplat na 0°C a přidá se 2N H2SO4. Reakční směs se ještě 1 hodinu míchá, pak se vrstvy oddělí, promyjí se vodou a organická vrstva se vysuší. Surový produkt se nechá krystalizovat ze směsi ethanolu a vody, čímž se získá čistý meziprodukt.

Stupeň 3: K roztoku 8,9 g, 14,9 mmol produktu ze stupně 2 ve 100 ml toluenu se při teplotě 50 °C přidá 7,50 ml, 30,3 mmol N,O-bis(trimethylsilyl)acetamidu BSA. Po 0,5 hodině se přidá ještě 0,39 g, 1,5 mmol pevného TBAF a reakční směs se míchá ještě 3 hodiny při teplotě 50 °C. Pak se reakční směs zchladí na 22 °C a přidá se 10 ml methanolu. Reakční směs se promyje IN HCI, IN NaHCO₃ a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a pak se organická vrstva vysuší síranem hořečnatým.

Stupeň 4: K roztoku 0,94 g, 2,2 mmol produktu ze stupně 3 ve 3 ml methanolu, se přidá 1 ml vody a 102 mg, 2,4 mmol LiOH.H₂O. Reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě 22 °C a pak se přidá ještě 54 mg, 1,3 mmol LiOH.H₂O. Po celkem 2 hodinách se přidá IN HCI v ethylacetátu, vrstvy se oddělí, organická vrstva se vysuší a odpaří se ve vakuu. K roztoku 0,91 g, 2,2 mmol výsledného produktu v methylenchloridu se při 22 °C přidá 0,29 ml, 3,3 mmol C1COCOC1 a směs se ještě 16 hodin míchá. Pak se rozpouštědlo odpaří ve vakuu.

Stupeň 5: K míchané suspenzi 4,4 mmol chloridu 4-fluorfenylzinečnatého, připraveného ze 4,4 ml, 4,4 mmol 4-fluorfenylmagneziumbromidu (1M v THF) a 0,6 g, 4,4 mmol chloridu zinečnatého při teplotě 4 °C se přidá 0,25 g, 0,21 mmol tetrakis(trifenylfosfin)palladia a pak 0,94 g,

2,2 mmol) produktu ze stupně 4 v roztoku ve 2 ml THF. Reakce se hodinu míchá při teplotě 0 °C a pak ještě 'Λ hodiny při teplotě 22 °C. Pak se přidá 5 ml IN HCI a směs se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se odpaří na olejovitou kapalinu, která se čistí chromatografií na silikagelu, čímž se získá l-(4-fluofenyl)-4(S)-(4-hydroxyfenyl)-3(R)-(3-oxo-3-fenylpropyl)-2azetidinon.

HRMS pro C₂₄H₁₉F₂NO₃, vypočteno 408,1429, nalezeno 408,1411.

Stupeň 6: K 0,95 g, 1,91 mmol produktu ze stupně 5 ve 3 ml THF se přidá 120 mg, 0,43 mmol (R)-tetrahydro-l-methyl-3,3-difenyl-lH,3H-pyrrolo-[l,2-c][l,3,2]oxazaborolu a směs se zchladí na -20 °C. Po 5 minutách se v průběhu % hodiny po kapkách přidá 0,85 ml, 1,7 mmol komplexu hydroborátdimethylsulfidu (2M v THF). Po celkem 1,5 hodině se přidá methanol a IN HCI a reakční směs se extrahuje ethylacetátem, čímž se získá l-(4-fluorfenyl)-3(R)-[3(S)-(4fluorfenyl)-3-hydroxypropyl)]-4(S)-[4-(fenylmethoxy)fenyl]-2-azetidinon, sloučenina 6A-1 ve formě oleje. ’H NMR v CDC1₃ d H3 = 4,68, J=2,3 Hz. Cl (M+H) 500.

Při použití (S)-tetrahydro—1—methyl—3,3—difenyl—1H,3H—pyrrolo—[1,2—c][l,3,2]oxazaborolu se získá odpovídající 3(R)-hydroxypropylazetidinon, sloučenina 6B-1. ^!H v CDC1₃ d H3 = 4,69, J =

2,3 Hz, Cl (M+H) 500.

K roztoku 0,4 g, 0,8 mmol sloučeniny 6A-1 ve 2 ml ethanolu se přidá 0,03 g 10% Pd/C a reakční směs se míchá 16 hodin pod tlakem vodíku 0,42 MPa. Pak se reakční směs zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří, čímž se získá sloučenina 6A s teplotou tání 164 až 166 °C. Cl (M+H) 410. [a]_D ²⁵ = -28,1° (c 3, CH₃OH). Elementární analýza pro C₂₄H₂iF₂NO₃: vypočteno C 70,41, H 5,17, N 3,42 %, nalezeno C 70,25, H 5,19, N 3,54 %.

Obdobným způsobem je možno zpracovat sloučeninu 6B-1 k získání sloučeniny 6B s teplotou tání 129,5 až 132,5 °C. Cl (M+H) 410. Elementární analýza pro C₂₄H₂₁F₂NO₃: vypočteno C 70,41, H 5,17, N 3,42 %, nalezeno C 70,30, H 5,14, N 3,52 %.

Stupeň 6' (alternativní): K roztoku 0,14 g, 0,3 mmol produktu ze stupně 5 ve 2 ml ethanolu se přidá 0,03 g 10% Pd/C a reakční směs se míchá 16 hodin pod tlakem vodíku 0,42 MPa. Pak se

-20CZ 305202 B6 reakční směs zfiltruje a rozpouštědlo se odpaří, čímž se získá směs sloučenin 6A a 6B v poměru 1:1.

Je zřejmé, že by bylo možno uskutečnit ještě řadu modifikací a změn, rovněž spadajících do rozsahu vynálezu, takže vynález nemůže být omezen na provedení, která jsou popsána v příkladové části.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Použití inhibitoru vstřebávání sterolu vzorce Vlil (Vlil) nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, pro výrobu léčiva pro léčení nebo prevenci sitosterolemie u savců.