CZ303475B6 - Cisticí výrobek - Google Patents

Abstract

Cisticí výrobek (1) obsahující kartácovou cást s množstvím proužku (17), alespon jednu vláknitou svazkovou vrstvu (3) a uchopovací vrstvu (8). Množství proužku (17) je vytvoreno v alespon jedné vrstve (5), která je vytvorena bud z netkané textilie obsahující termoplastická vlákna, nebo z termoplastického pryskyricného potahu. Uvedená vláknitá svazková vrstva (3) obsahuje teplem tavitelná plastická vlákna a vláknitá svazková vrstva (3) je usporádána na základové vrstve (2) a je s ní cástecne spojena, pricemž tato základová vrstva (2) je provedena na vnejší celní strane vláknité svazkové vrstvy (3), opacné k cisticí cásti s uchopovací vrstvou (8).

Description

Čisticí výrobek

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se týká čisticího výrobku pro jednorázové použití, který je určen pro upevnění pomocí držáku a používá se jako čisticí mop nebo ruční čisticí výrobek, a konkrétněji se zaměřuje na takový čisticí výrobek, jenž obsahuje kartáčovou část mající vysokou účinnost při zachycování prachu a mající velkou pevnost.

io

Dosavadní stav techniky

V případě čisticího výrobku typu běžného čisticího mopu pro čištění místnosti, se jeho kartáčová část obvykle zhotovuje ze skané bavlněné příze nebo podobně. Avšak čisticí výrobek tohoto druhu má tak vysoké výrobní náklady, že jeho prodej jako jednorázového výrobku - tzn. výrobku pro jednorázové použití, je problematický. Navíc čisticí prostředek tohoto druhu může vstřebávat prach pomocí přilnavého mastného činidla, jako je tekutý parafin, který se nanáší na povrchy skaných pří2í; avšak skané příze samy o sobě nemají dobrou účinnost při zachycování prachu.

Proto takový čisticí prostředek má nedostatečnou schopnost zachycování vlasů nebo podobně.

Na druhé straně čisticí výrobky, které popisují některé japonské patentové přihlášky jsou určeny pro jednorázové použití. Tyto čisticí výrobky se mohou připojovat k držáku. Zhotovují se kladením dvou vrstev z netkané textilie na sebe, přičemž obvodové časti těchto vrstev še ponechávají bez připojení k sobě; a tyto obvodové části se připravují odřezáváním okrajových částí netkané textilie, výsledkem čehož je zhotovování prachovkové části mající dlouhé, úzké proužky.

Tyto čisticí prostředky, jejichž popisy lze nalézt ve zmíněných dokumentech a zhotovují se z netkaných textilií, jsou levné a hodí se pro jednorázové použití. Navíc mohou snadno smetat jemný prach. Avšak čisticí prostředky samy o sobě jsou tak ploché, že jejich schopnost zachycování poměrně velkých částeček prachu je malá.

K tomu přistupuje skutečnost, že čisticí výrobky pro jednorázové použití, v nichž se kartáčová část zhotovuje z vláken, jsou v této oblasti techniky rovněž známé. Avšak s ohledem na to, že kartáčová část se zhotovuje jen z vláken, je pevnost kartáčové části snížena. V důsledku toho se vlákna během čisticí činnosti smotávají nebo kroutí. Následně se část, která má v podstatě plnit funkci kartáčové části, stlačuje natolik, že způsobuje poruchu, v jejímž důsledku se účinnost vláken při zachycování prachu nemůže potřebně uplatňovat.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny čisticím výrobkem podle vynálezu obsahující kartáčovou část s množstvím proužků, alespoň jednu vláknitou svazkovou vrstvu a uchopovací vrstvu, jehož podstatou je to, že množství proužků je vytvořeno v alespoň jedné vrstvě, která je vytvořena buď z netkané textilie obsahující termoplastická vlákna, nebo z termoplastického pryskyřičného potahu, a že uvedená vláknitá svazková vrstva obsahuje teplem tavitelná plastická vlákna a vláknitá svazková vrstva je uspořádána na základové vrstvě a je s ní částečně spojena, přičemž tato základová vrstva je provedena na vnější čelní straně vláknité svazkové vrstvy, opačné k čisticí části s uchopovací vrstvou, jakož i to, že mezi vnější části základové vrstvy a uchopovací vrstvou je vytvořen záchytný volný prostor pro zasunutí ruky uživatele, nebo držáku.

Podstatou je rovněž to, že základová vrstva je spojena s vláknitou svazkovou vrstvou ve dvou spojovacích liniích po stranách záchytného volného prostoru protahujících se ve směru, v němž se zasouvá ruka uživatele, nebo držák, nebo že všechny vrstvy jsou spojeny v celé spojovací linii

- 1 CZ 303475 B6 vrstev mezi spojovacími liniemi na dvou stranách k vymezení paralelních záchytných volných prostor na vnější části poloviny čisticího výrobku, který stále obsahuje držák mající rozdvojenou zásuvnou část a uchopovací část, přičemž zásuvná část je uspořádána pro kluzné vsunutí do záchytných volných prostor.

Cílem přihlašovaného vynálezu je poskytnout čisticí prostředek, který obsahuje kartáčovou část mající vysokou schopnost zachycování prachu a vysokou schopnost udržování tvaru a který se může vyrábět s vynaložením nízkých nákladů.

Tento čisticí výrobek může zachycovat jemný prach svým svazkem vláken tvořícím kartáčovou část a současně je znemožněno splétání vláken s proužky. Navíc proužky samy o sobě mohou vykazovat čisticí účinek. Navíc společně s proužky se pevnost kartáčové části zvyšuje natolik, že tato kartáčová část vykazuje velkou schopnost udržování tvaru při působení vnější síly.

Jako příklad lze uvést to, že tento čisticí výrobek se může konstruovat tak, aby v něm byla vytvořena přinejmenším jedna vrstva mající určitý počet proužků a aby na této vrstvě byla umístěna vláknitá svazková vrstva, která by byla částečně připojena k základovému materiálu. Jestliže jsou vrstvy takto spojeny, pak dochází k potlačování tendence k rozpojování nebo splétání vláken tvořících svazek vlákna, čímž se také zdokonaluje schopnost kartáčové části zachycovat prach na té straně, která přiléhá k základovému materiálu.

Základovým materiálem může být plochá vrstva vytvořená z proužků. Toto může usnadňovat styk s předmětem, který se má vyčistit a který může mít různé povrchové tvary,a tento usnadněný styk s čištěným předmětem může dále zdokonalovat schopnost zachycování prachu.

Čisticí výrobek se může konstruovat tak, aby se zmíněná vrstva vyskytovala na vnější čelné ploše čisticího prostředku na jeho čisticí straně. Protože v případě této konstrukce jsou proužky s poměrně velkou pevností umístěny na vnější čelní ploše, existuje malá pravděpodobnost výskytu takového jevu, v jehož důsledku by se v průběhu čisticí činnosti vlákna vrstvy ze svazku vláken splétala a znehybňovala, tudíž použitelnost čisticího výrobku je dlouhodobá.

V alternativním případě se na vnější plošné straně čisticího výrobků může namísto druhotné vrstvy vyskytovat vláknitá svazková vrstva. V případě této konstrukce se může vláknitá svazková vrstva tvarově přizpůsobovat nepravidelnostem tvaru čištěného předmětu, čímž se vylepšuje účinnost styku. Takto se zdokonaluje schopnost zachycování jemného prachu.

Zde je výhodné, že vlákna vrstvy vytvořené ze svazku vláken se připojují k sobě v rozsahu předem stanovené délky od té části, v níž se vrstva vytvořená ze svazku vláken spojuje se základovým materiálem. Tím, že jsou vlákna vrstvy ze svazku vláken připojena k sobě v rozsahu předem stanovené délky od spojovací části, je znemožněno splétání nebo hromadění vláken vrstvy ze svazku vláken v důsledku tření v průběhu čisticí činnosti.

Existuje také možnost uplatnění ještě jedné vláknité svazkové vrstvy, přičemž první vláknitá svazková vrstva, která je blíže k základovému materiálu má větší plošnou hmotnost než druhá vláknitá svazková vrstva, jež se nachází blíže k vnější čelné ploše čisticího prostředku na jeho čisticí straně.V případě této konstrukce se v průběhu čisticí činnosti může základový materiál chránit před jeho obnažováním na čisticí straně čisticího výrobku. Navíc v průběhu čisticí činnosti může čisticí výrobek poskytovat postačující pocit poddajnosti.

Je výhodné, že základový materiál má udržovací vrstvu, která se umisťuje na jeho vnější čelní plochu, která je opačná k Čisticí ploše. V případě této konstrukce se může mezi vnější čelní plochou základového materiálu a udržovací vrstvou vytvořit například záchytný volný prostor, do něhož se může vsunout ruka uživatele nebo držák.

-2CZ 303475 B6

Navíc vláknitá svazková vrstva se může připojovat k základové vrstvě na dvou stranách záchytného volného prostoru, jenž je orientován tím směrem, ve kterém se může vsunovat ruka nebo držák. V případě této konstrukce není čištěný předmět ohrožován tvrdostí držáku, takže čisticí výrobek poskytuje pocit hladkého styku, používá-li se pro účely čisticí činnosti.

Čisticí výrobek, v další variantě obsahuje přinejmenším dvě vrstvy, kdy přinejmenším jedna z nich má určitý počet proužků, a přinejmenším dvě vrstvy ze svazku vláken, přičemž dvě vrstvy se překrývají ajsou spojeny k sobě ve dvou spojovacích částech, které vymezují záchytný volný prostor mezi opačnými čelními plochami řečených dvou vrstev, a dvě vláknité svazkové vrstvy io jsou umístěny na příslušných čisticích čelních plochách řečených dvou vrstev ajsou knim připojeny ve dvou spojovacích částech.

Čisticí výrobek může takto vykazovat čisticí funkci na obou svých površích. Proto se může používat pro čisticí činnost bez ohledu na čisticí stranu. Vzhledem k tomu, že se čisticí výrobek může používat při čisticí činnosti nejdříve na jedné straně a pak na druhé straně, vytváří se možnost dlouhodobější funkční životnosti čisticího prostředku.

V případě této konstrukce rovněž existuje možnost vytváření kartáčové části s použitím proužků a vláknitých svazkových vrstev. Na základě toho může čisticí výrobek zachycovat jemný prach při současném potlačování splétání vláken. Navíc proužky samy o sobě mohou vykazovat čisticí účinek.

Zdeje možné, že některá z vláken vláknité svazkové vrstvy nebudou souvisle vedena mezi dvěC¹ A i' A- I _λ ťfc fj* A 'Xo L· -fl Kv Ά Ví O I j-b TJ I j-l L· Lr q A J Pflflf 1 HS/AP¹? L· Q T _ V _L fl L·

Ttttt tfptJJwVttvIIΤΓΙ VCtíStlTTÍ tTOV VytViliCitl ViaKJIJLC Kaí taLUVC VU3LI, IIVUI £ KaZiUC X LCVIIIÁJ TTttIvCTT bude vyčnívat z jedné ze dvou spojovacích částí a bude mít volný konec. Tyto vláknité kartáčové části budou vykazovat funkci smetání prachu a tím zdokonalovat čisticí schopnost.

Dvě vrstvy a vláknité svazkové vrstvy se mohou například dále spojovat k sobě uprostřed mezi dvěma spojovacími částmi tak, aby se záchytný volný prostor rozdělil na dva dílčí, rovnoběžné záchytné volné prostory, a směr vedení vláken ve vláknitých svazkových vrstvách může být příčný ve vztahu ke dvěma záchytným volným prostorům. V případě této konstrukce se uvedené záchytné volné prostory výhodně otvírají na obou opačných koncích a usnadňují zavedení držáku.

V jednotlivých případech zmíněných konstrukcí je výhodné, že vláknitá svazková vrstva se čás35 tečně připojuje k přiléhajícím proužkům v prostředních úsecích přiléhajících proužků. Taková konstrukce umožňuje pohyb vláknité svazkové vrstvy společně s proužky, což znemožňuje nezávislý pohyb vláknité svazkové vrstvy, který by mohl způsobovat splétání nebo hromadění vláken.

Navíc je výhodné, že vrstva pro zhotovování proužků se připravuje buď z netkané textilie obsa40 hující termoplastická vlákna, nebo z termoplastického pryskyřičného filmu. Rovněž je výhodné, že svazek vláken obsahuje horkem tavitelná termoplastická vlákna. V tomto případě se vrstva mající proužky může spojovat s vláknitou svazkovou vrstvou snadno a rychle s využitím tavení účinkem horka. Konkrétně lze uvést, že, používají-li se termoplastická vlákna pro zhotovování uvedené vrstvy s proužky, pak se může netkaná textilie vyrábět s použitím postupu vzdušného lepeného kladení, který podporuje velkou pevnost a pružnost.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení čisticího výrobku podle vynálezu je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 perspektivní pohled na čisticí výrobek podle prvního provedení, obr. 2 Částečně zvětšený, perspektivní pohled na kartáčovou část čisticího výrobku z obr. 1, obr. 3 perspektivní vyobrazení čisticího výrobku z obr. 1 při pohledu ze zadní strany, obr. 4A a 4B perspektivní pohledy podle příslušnosti na základovou vrstvu čisticího výrobku z obr. 1 a vrstvení základové vrstvy a první vláknité svazkové vrstvy, obr. 5 perspektivní pohled na vrstvení druhé

-3 CZ 303475 Β6 vláknité svazkové vrstvy a druhotné vrstvy čisticího výrobku z obr. 1, obr. 6 perspektivní pohled na modifikaci čisticího výrobku podle prvního provedení, obr. 7 a obr. 9 perspektivní pohled na čisticí výrobek podle druhého provedení, obr. 8 příčný řez čisticího výrobku z obr. 7 a obr. 9 perspektivní pohled modifikace čisticího výrobku podle druhého provedení.

Příklady provedení vynálezu

Zde používaný výraz „čisticí výrobek“ označuje zařízení, jehož kartáčová část je určena pro čisticí nebo zametači účely,

Zde používaný výraz „čisticí čelní plocha/čisticí strana“ označuje ta čela nebo plochy, které jsou při používání určeny pro nasměrování k předmětu, jenž se má čistit nebo zametat.

Zde používaný výraz „proužek“ označuje dlouhý, úzký kousek vrstvy.

Zde používaný výraz „svazek vláken“ označuje svazek vytvořený z určitého počtu vláken. Mezi příklady vláken patří běžná vlákna, ploché příze, rozvlákněné příze a podobně. Pokud to není výslovně uvedeno, tato vlákna se ve svazku vláken nespojují k sobě s využitím tavení za horka.

Obr. 1 je perspektivní pohled, který předvádí čisticí výrobek 1 podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu ze strany čisticí plochy. Obr. 2 je perspektivní pohled předvádějící ve zvětšeném měřítku kartáčovou část čisticího výrobku 1 nakresleného na obr. 1. Obr. 3 je perspektivní vyobrazení předvádějí čisticí výrobek I z obr. 1 při pohledu ze zadní strany. Obr. 4A, 4B a 5 jsou perspektivní pohledy, které předvádějí čisticí výrobek i nakreslený na obr. 1, avšak v tomto případě jsou vrstvy předvedeny zvlášť a obr. 6 je perspektivní pohled předvádějící další vrstvenou strukturu čisticího výrobku L

Na obr. 1 a 2 je předveden čisticí výrobek 1 podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu v takové poloze v níž jeho čisticí strana směřuje vzhůru. Čisticí výrobek i obsahuje základovou vrstvu 2 a vláknitou svazkovou vrstvu 3, druhou vláknitou svazkovou vrstvu 4, druhotnou vrstvu 5, na níž jsou vytvořeny proužky 17, a třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6 v postupném vrstveném pořadí na čisticí čelné ploše 2A základové vrstvy 2. Kratší strany čisticího výrobku I jsou rovnoběžné se směrem postupu nebo pracovním směrem stroje, jímž se materiál pro zhotovování umiňovaných vrstev postupně přivádí do výrobní linky. Tyto jednotlivé vrstvy, tzn. základová vrstva 2, první vláknitá svazková vrstva 3, druhá vláknitá svazková vrstva 4, druhotná vrstva 5 a třetí vláknitá svazková vrstva 6, se spojují dohromady podle spojovací linie 7 vrstev, která směřuje kolmo k pracovnímu směru stroje.

V právě popisovaném provedení se základová vrstva 2 a druhotná vrstva 5 zhotovují zvlášť z netkané textilie, která se připravuje výhradně z termoplastických vláken, tzn. horkem tavitelných vláken, nebo termoplastická vlákna obsahuje. Mezi příklady termoplastických vláken patří vlákna z PE-polyethylenu, PP-polypropylenu, nebo PET-polyethylentereftalátu a sdružených vláken z PE/PP/PET například sdružených vláken struktury jádra/pláště, které má jádro z PP nebo PET a plášť z PE. Netkanou textilií může být za horka lepená netkaná textilie, odstředivě kladená, lepená, netkaná textilie nebo odstředivě vázaná, netkaná textilie. Alternativně se základová vrstva 2 a druhotná vrstva 5 může zhotovovat z termoplastického pryskyřičného filmu, jako je film z PE nebo z PP. Ovšem existuje také možnost zhotovování základové vrstvy 2 a druhotné vrstvy 5 v podobě vrstvení z netkané textilie a pryskyřičného filmu.

V zájmu zdokonalování pevnosti a pružnosti se jako výhodné jeví zhotovování základové vrstvy 2 a druhotné vrstvy 5 z prodyšné, lepené, netkané textilie, v níž se termoplastická vlákna lepí účinkem horkého vzduchu. Obzvláště tam, kde se druhotná vrstva 5 umisťuje tak, aby tvořila vnější čelní plochu čisticího výrobku na Čisticí straně (viz obr. 6), je potřebné, aby se tato druhotná vrstva 5 zhotovovala z prodyšné, lepené, netkané textilie.

V právě popisovaném provedení mají vrstvy, k nimž patří první vláknitá svazková vrstva 3, druhá vláknitá svazková vrstva 4 a třetí vláknitá svazková vrstva 6, jednotlivé svazky z termoplastických vláken. Tato jednotlivá vlákna jsou vedena souvisle tak, aby příčně křižovala každou vlák5 nitou svazkovou vrstvu. Taková vláknitá svazková vrstva se může snadno vytvářet na základě rozvolňování příze z vláken. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že každá vláknitá svazková vrstva se může zhotovovat na ploché podložce podle následujících kroků, a to rozvolňování příze z vláken tak, aby se dosahovala předem stanovená tloušťka nebo objem při plynulém přísunu v pracovním směru stroje; kladení rozvolněné příze na plynule přisunovaný materiál; a řezání příze společně io s materiálem ploché podložky vdaném intervalu odpovídajícím rozměru čisticího výrobku v pracovním směru stroje. Vlákna se mohou zhotovovat z jakéhokoli vhodného materiálu, jako je PE, PP, PET, Ne-nylon, hedvábí nebo z kombinací takových materiálů. Je výhodné, když se používají sdružená vlákna mající strukturu typu jádro/plášť, kdy jádro je z PP nebo PET a plášť je z PE.

Je výhodné, když vlákna mají jemnost od 1 do 50 dtex, jako výhodnější se jeví jemnost od 2 do lOdtex. V právě popisovaném provedení obsahují jednotlivé vláknité svazkové vrstvy vlákna s rozdílnou jemností.

Avšak vlákna tvořící vláknitou svazkovou vrstvu podle tohoto vynálezu by se neměla omezovat jen na vlákna jako taková. Při zhotovování vláknité svazkové vrstvy se mohou také uplatňovat ploché příze nebo dělené příze. Ploché příze se připravují na základě nařezání filmu na pásky a následného natahování pásků v podélném směru. Dělené příze se připravují tak, že film se stříhá ve směru, který je kolmý ke směru vazby pryskyřice, takže doehází ke zvlákňování filmu a jeho propojování do podoby tvaru sítě.

Vlákna tvořící vláknitou svazkovou vrstvu podle přihlašovaného vynálezu se výhodně kadeří. Tím, že se vlákna kadeří, se vláknitá svazková vrstva stává natolik objemná, že získává takovou strukturu, jejíž kadeřené části vykazují schopnost snadného zachycování prachu. Obzvláště se upřednostňují kadeřená vlákna, která se rozvolňují z příze.

Nyní se popis zaměří na strukturu jednotlivých vrstev, z nichž se čisticí výrobek 1 sestavuje, a na postup kladení vrstev na sebe.

Obr. 4 znázorňuje základovou vrstvu 2, která se zhotovuje z odstředivě lepené, netkané textilie, prodyšné, lepené, netkané textilie nebo podobně. Základová vrstva 2 má prostřední oblast 2a a oblasti 2b, které vytvářejí proužky a nacházejí se vzájemně opačně a vymezují mezi sebou prostřední oblast 2a. Na druhé straně obr. 3 znázorňuje základovou vrstvu 2, jejíž zadní čelní plocha 2B směřuje vzhůru. Na zadní čelní ploše 2B leží uchopovací vrstva 8, která se rozšiřuje od pro40 střední oblasti 2a k oblastem 2b tvořícím proužky. V právě popisovaném provedení se uchopovací vrstva 8 zhotovuje podobně jako základová vrstva 2 z netkané textilie, kterou je odstředivě lepená, netkaná textilie, prodyšná, lepená, netkaná textilie nebo podobně. Avšak uchopovací vrstva 8 se může zhotovovat z pryskyřičného filmu. Základová vrstva 2 a uchopovací vrstva 8 mají stejné velikosti ve smyslu pracovního směru stroje, avšak nemají stejné velikosti, které jsou kolmé k pracovnímu směru stroje. Uchopovací vrstva 8 je kratší než základová vrstva 2 ve směru, který je kolmý k pracovnímu směru stroje.

Bere-li se v úvahu, že uchopovací vrstva 8 leží na vnější čelní ploše 2B základové vrstvy 2, pak se linie 11, řezu v klikatém tvaru nebo ve tvaru zubů pily, řežou v oblastech 2b tvořících proužky tak, aby na základové vrstvě 2 a uchopovací vrstvě 8 vznikal určitý počet proužků 12, které jsou od sebe odděleny liniemi 11 řezu a které jsou vedeny podélně v pracovním směru stroje.

Na obr, 4B je vidět, že na čisticí čelní plochu 2A základové vrstvy 2 mající proužky 12 se pokládá první vláknitá svazková vrstva 3. V této časové fázi jsou jednotlivá vlákna, která tvoří první vláknitou svazkovou vrstvu 3, orientována shodně s pracovním směrem stroje, přičemž

-5 CZ 303475 B6 první vláknitá svazková vrstva 3 má předem stanovený objem na čisticí čelní ploše 2A základové vrstvy 2.

V takovém vrstveném stavu se základová vrstva 2, uchopovací vrstva 8 umístěná na vnější čelní ploše 2B a první vláknitá svazková vrstva 3 ležící na čisticí čelní ploše 2A spojují dohromady na spojovacích liniích J_3 a ]4. V tomto případě se spojování provádí s použitím zatavování za horka, ultrazvukového zatavování nebo podobně tak, aby základová vrstva 2, uchopovací vrstva 8 a první vláknitá svazková vrstva 3 spojovaly v důsledku tavení na spojovacích liniích 13 a 14. Zdvojené spojovací linie 13, 13 se zhotovují podél ohraničujících linií mezi prostřední oblastí 2a a oblastmi 2b tvořícími proužky 12 tak, aby byly vedeny vzájemně rovnoběžně a v určité vzdálenosti od sebe shodně s pracovním směrem stroje. Na rozdíl od toho, spojovací linie Γ4 se vytvářejí v klikatém tvaru nebo ve tvaru zubů pily v příslušných oblastech 2b tvořících proužky 12.

Jak je na obr. 2 ve zvětšeném měřítku znázorněno, jednotlivá vlákna tvořící první vláknitou svazkovou vrstvu 3 se připojují k podkladovým proužkům 12 na spojovacích liniích 14, které vedou šikmo napříč přes proužky j2 v prostředních oblastech mezi jejich konci ve smyslu délky. S ohledem na účel spojovacích linií 14 lze zabraňovat pohybům jednotlivých vláken natolik účinně, že se znemožňuje postupné oddělování nebo splétání vláken při současně možném, poměrně volném pohybu těchto vláken na proužcích 12, v důsledku čehož čisticí výrobek 1 vykazuje výbornou schopnost zachycování prachu.

Obr. 5 znázorňuje krok, v jehož průběhu se provádí kladení druhé vláknité svazkové vrstvy 4 a vrstvy 5.

Podobně jako základová vrstva 2 se vrstva 5 zhotovuje z odstředivě lepených nebo vzduchem kladených, lepených, netkaných textilií nebo z pryskyřičného filmu. Vrstva 5 má stejnou velikost a tvar jako základová vrstva 2 s výjimkou proužků, kteréjsou na ní vytvořeny.

Vrstva 5 má prostřední oblast 5a a oblasti 5b, které tvoří proužky 17 a leží opačně ve vztahu k sobě, čímž mezi sebou vymezují prostřední oblast 5a. Tyto krajní oblasti 5b se podrobují řezání tak, aby se vytvořil určitý počet linií 16 řezu vedených v klikatém tvaru od okrajů delší strany vrstvy 5 směrem k prostřední oblasti 5a shodně s pracovním směrem stroje. Takto se zhotovuje určitý počet proužků Γ7, které jsou od sebe odděleny liniemi 16 řezu a vedou podélně v pracovním směru stroje.

Jestliže proužky J_2 základové vrstvy 2 znázorněné na obr. 4A mají délku LI a šířku W1 a proužky T7 vrstvy 5 z obr. 5 mají délku L2 a šířku W2, pak platí vztah L2 > LI a W1 > W2, tudíž proužky T7 jsou tenčí a delší než proužky 12. V právě popisovaném příkladu se jednotlivé proužky J_2 a T7 zhotovují tak, aby měly šířky přinejmenším 2 mm, přičemž jako výhodné se jeví šířky v rozsahu od 2 do 50 mm a délky v rozsahu od 10 do 100 mm.

Druhá vláknitá svazková vrstva 4 se klade na zadní čelní plochu 5B vrstvy 5. V průběhu výrobního postupu se zadní čelní plocha 5B vrstvy 5 dostává do polohy, v níž směřuje vzhůru, a druhá vláknitá svazková vrstva 4 se pokládá na zadní čelní plochu 5B. V této časové fázi se jednotlivá vlákna, jež tvoří druhou vláknitou svazkovou vrstvu 4, orientují shodně s pracovním směrem stroje a současně se provádí opatření k tomu, aby druhá vláknitá vrstva 4 měla předem stanovený objem nad zadní čelní plochou 5B vrstvy 5.

V takovém vrstveném stavu se proužky J_7 a druhá vláknitá svazková vrstva 4 spojující k sobě ve spojovacích částech 18, které se nacházejí podélně uprostřed mezi konci proužků Γ7. Konkrétně v těchto spojovacích částech 18 se proužky 17 a druhá vláknitá svazková vrstva 4 spojují tavením s použitím zatavování za horka nebo ultrazvukového zatavování. Jak je na obr. 5 vidět, že spojovací části 18 se zhotovují střídavě na každém dalším z proužků 17, kteréjsou seřazeny ve směru, jenž je kolmý k pracovnímu směru stroje. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že se střídají proužky

-6CZ 303475 B6 se spojovacími částmi j8 a proužky 17 bez těchto spojovacích částí 18. Avšak všechny proužky Γ7 mohou mít spojovací části J_8.

Jak je na částečně zvětšeném vyobrazení na obr. 2 vidět, druhá vláknitá svazková vrstva 4 je připojena k překrývajícím proužkům Γ7 ve spojovacích Částech 18, které se nacházejí podélně uprostřed mezi konci proužků 17. Proto se druhá vláknitá svazková vrstva 4 udržuje ve svém tvaru pomocí proužků 17, v důsledku čehož je znemožněno nadměrné splétání nebo kroucení vláken, která tvoří druhou vláknitou svazkovou vrstvu 4.

V průběhu konečné fáze postupu výroby čisticího výrobku 1 se na první vrstvení, ve kterém jsou příslušně umístěny a spojeny vrstvy, k nimž patří základová vrstva 2, uchopovací vrstva 8 a první vláknitá svazková vrstva 3, jak je to předvedeno na obr. 4B, klade druhé vrstvení, které se skládá z příslušně umístěné druhé vláknité svazkové vrstvy 4 spojené s vrstvou 5, jak je to předvedeno na obr. 5. V případě tohoto provedení se první vrstvení umisťuje ve vztahu ke druhému vrstvení tak, aby druhá vláknitá svazková vrstva 4 ležela na první vláknité svazkové vrstvě 3.

Na čisticí čelní plochu 5A vrstvy 5 druhého vrstvení se pokládá třetí vláknitá svazková vrstva 6, jak je to předvedeno na obr. 1. Jednotlivá vlákna tvořící třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6 jsou vedena shodně s pracovním směrem stroje a tato třetí vláknitá svazková vrstva 6 má celkově rovnoměrné objemové uspořádání nad čisticí čelní plochou 5A vrstvy 5. Poté se uchopovací vrstva 8, základová vrstva 2, první vláknitá svazková vrstva 3, druhá vláknitá svazková vrstva 4, vrstva 5 a třetí vláknitá svazková vrstva 6 spojují dohromady do celistvé struktury na spojovací linii 7 vrstev, která vede shodně s pracovním směrem stroje podle pomyslné středové osy čisticího výrobku L Touto spojovací linií 7 vrstev je linie, která se vytváří tavením za horka s použitím horkého zatavování, ultrazvukového zatavování nebo podobě, takže jednotlivé vrstvy se tavením spojují dohromady podle spojovací linie 7 vrstev.

Na obr. I a 2 je vidět, že takto sestavený čisticí výrobek χ má kartáčové části 26 na pravé i levé straně čisticí čelní plochy 2A základové vrstvy 2. Tyto kartáčové části 26 se vytvářejí s použitím sestavy proužků 12 základové vrstvy 2, první vláknité svazkové vrstvy 3, druhé vláknité svazkové vrstvy 4, proužků Π vrstvy 5 a třetí vláknité svazkové vrstvy 6.

Při utírání podlahy, nábytku nebo podobně v dotyku s čisticí stranou čisticího výrobku J_, který je předveden na obr. 1 v poloze, v níž tato čisticí strana směřuje vzhůru, se může jemný prach zachycovat účinností třetí vláknité svazkové vrstvy 6 nacházející se na vnější čelní ploše Čisticího výrobku 1 a účinností první a druhé vláknité svazkové vrstvy 3 a 4 nacházející se uvnitř kartáčových částí 26. V tomto případě proužky 12 a 17 vykonávají funkci smetání prachu a prach, který se smetá činností proužků 12 a 17 se může také zachycovat účinností vláknitých svazkových vrstev 3, 4 a 6.

V tomto provedení se proužky 17 nacházejí mezi druhou vláknitou svazkovou vrstvou 4 a třetí vláknitou svazkovou vrstvou 6. Při opakování čisticí činnosti se tudíž znemožňuje nadměrné smotávání vláken druhé vláknité svazkové vrstvy 4 a vláken třetí vláknité svazkové vrstvy 6, takže tvar kartáčových částí 26 se může udržovat po dlouhou dobu.

Navíc vlákna první vláknité svazkové vrstvy 3 a vlákna druhé vláknité svazkové vrstvy 4 se částečně připojují k příslušným proužkům 12 a proužkům 17, což znemožňuje jejich nadměrné smotávání nebo kroucení. Dokonce i po dlouhodobém používání čisticího prostředku 1 se kartáčové části 26 jen stěží bortí a vykazují výbornou schopnost udržování tvaru.

Jak je vidět na obr. 3, na vnější čelní straně takto sestaveného čisticího výrobku 1 se základová vrstva 2 a uchopovací vrstva 8, které se nejdříve spojují na spojovacích liniích 13, se navíc spojují na spojovací linii 17 vrstev, která je vytvořena uprostřed mezi spojovacími liniemi J_3. V této souvislosti se v udržovací oblasti na vnější čelní ploše prostřední oblasti 2a vytvářejí dva rovno-7CZ 303475 B6 běžné záchytné volné prostory 20, přičemž každý z těchto záchytných volných prostorů 20 je vymezen mezi jednou ze spojovacích linií B a spojovací linií 7 vrstev.

Proto se čisticí výrobek 1 může ovládat od vnější čelní strany pomocí držáku 21 majícího rozdvojený tvar, jak je to znázorněno na obr. 3, Držák 21 má rozdvojené zásuvné části 22 a uchopovací část 23. Zásuvné části 22 se umisťují do záchytných volných prostorů 20. Takto se může čisticí Činnost provádět na základě manipulace s uchopovací částí 23.

V této souvislosti existuje možnost přijetí celé řady technických opatření, která znemožňují snadné oddělování čisticího výrobku 1 od držáku 21 v době čištění.

Za prvé lze uvést, že zásuvné části 22 mohou mít na jejich dolních stranách určitý počet výstupků 22a podobajících se zubům pily, které jsou zakončeny ostrými hranami. Zásuvné části 22 se umisťují do záchytných volných prostorů 20 a 20 tehdy, když jsou výstupky 22a nasměrovány k základové vrstvě 2. V tomto zasunutém stavu se výstupky 22a, podobající se zubům pily, udržují ve vztahu k základové vrstvě 2 účinkem vysokého koeficientu tření, v důsledku čehož se znemožňuje snadné oddělování Čisticího výrobku i od držáku 2L

Jako účinné se také jeví připevňování udržovacího upevňovače 24 na zadní koncové části zásuvných částí 22 držáku 21. Na tomto udržovacím upevňovači 24 jsou vytvořeny jemné výstupky ve tvaru háčků nebo houbových hlaviček. Za situace kdy se udržovací upevňovač 24 přichytí k zadní čelní ploše 2B základové vrstvy 2, je znemožněno oddělování čisticího výrobku 1 od držáku 21.

Navíc existuje možnost umístění pootáčivé připojovací součásti 25 na přední koncové části jedné z rozdvojených zásuvných Částí 22. Tato připojovací součást 25 se pootáčí tehdy, když se zásuvné části 22 umisťují do vnitřku záchytných volných prostorů 20, přičemž jejich přední konce mohou vstupovat a vystupovat z těchto prostorů 20 na základě styku připojovací součásti 25 s předním koncem druhé zásuvné části 22 mezi vydutím a vypuknutím nebo podobně. Omezování možnosti oddělování čisticího výrobku 1 od držáku 21 lze rovněž zajišťovat pomocí tohoto udržování.

K držáku 21 lze dodat to, že tento držák 21 může být vybaven všemi nebo přinejmenším jedním z prostředků pro znemožňování oddělování čisticího výrobku, tzn. všechny nebo jeden z prostředků, k nimž patří výstupky 22a, udržovací upevňovač 24 a připojovací součást 25. V tomto smyslu se držák 21 mající takové prostředky může používat nejen pro účely čisticího prostředku podle přihlašovaného vynálezu, ale i pro účely jakéhokoli jiného čisticího prostředku.

V předcházejícím textu popsaný čisticí výrobek i má souměrný tvar, který je znázorněn na obr. 3. Používá-Ii se tudíž tento čisticí výrobek 1 pro účely čisticí činnosti za situace, kdy je připevněn k držáku 21 ze směru předvedeného na obr. 3 a je na některých místech znečištěn, pak se tento čisticí výrobek 1 může oddělit od držáku 21 a obrátit o 180 stupňů z polohy předvedené na obr. 3, aby se mohl znovu připojit k držáku 21. Pokud se čisticí prostředek 1 používá pro účely čisticí činnosti na základě výše zmiňovaného měnění směru, pak se jednotlivé části čisticího výrobku 1 mohou používat jako celek bez jakékoli nevy váženosti.

V případě, kdy se zásuvné části 22 držáku 21 zhotovují z materiálu, který snadno mění tvar, lze na základě manipulace s držákem 21 podle potřeby ohýbat i čisticí výrobek 1- Pokud má uchopovací část 23 prodlužovatelnou stavbu, pak se čisticí činnost může provádět i tehdy, když se délka uchopovací části 23 prodlouží.

V případě čisticího výrobku 1 se první vláknitá svazková vrstva 3 připojuje k základové vrstvě 2 na spojovacích liniích 13 tak, jak je to předvedeno na obr. 4B, a proto se čisticí čelní plochy zásuvných částí 22, kteréjsou určeny pro umisťování do vnitřku záchytných volných prostorů 20, vždy pokrývají nejen základovou vrstvou 2, ale i první vláknitou svazkovou vrstvou 3. Proto

-8CZ 303475 B6 platí, že dokonce i v takovém případě, kdy se pravá nebo levá kartáčová část 26 náhodně přetočí v průběhu Čisticí činnosti, udrží první vláknitá svazková vrstva 3 předem stanovenou, postačující tloušťku mezi čištěným předmětem a zásuvnými částmi 22 držáku 23. Výsledkem toho je skutečnost, že čištěný předmět není vystaven účinkům vyplývajícím z tvrdosti držáku 21, takže čisticí výrobek i poskytuje při provádění čisticí činnosti pocit hladkého dotyku.

Obr. 6 je perspektivní pohled znázorňující čisticí výrobek 1 A, který je modifikací prvního provedení podle přihlašovaného vynálezu.

Čisticí výrobek J_A, který je znázorněn na obr. 6, se připravuje na základě změny pořadí, podle něhož se provádí postupné kladení jednotlivých vrstev Čisticího výrobku 1 ukázaného na obr. 1 až 5.

V případě tohoto čisticího prostředku 1A se uplatňuje vnější základová vrstva 15, která se zhotovuje z prodyšné, lepené, netkané textilie, a na tuto vnější základovou vrstvu J5. se pokládá základová vrstva 2, jež se připravuje z odstředivě kladených vláken nebo podobně. Navíc na čisticí čelní plochu 2A základové vrstvy 2 se odspoda nahoru postupně klade první vláknitá svazková vrstva 3, druhá vláknitá svazková vrstva 4 třetí vláknitá svazková vrstva 6 a vrstva 5. Na vrstvě 5 jsou vytvořeny proužky L7 a tato vrstva 5 se nachází na vnější čelní ploše čisticího výrobku LA na jeho čisticí straně. Vrstva 5 se může zhotovovat z jakéhokoli použitelného materiálu, jako je netkaná textilie nebo pryskyřičný film, avšak přednostně se zhotovuje z prodyšné, lepené, netkané textilie.

Poté se vnější základová vrstva 15, základová vrstva 2 a první vláknitá svazková vrstva 3 spojují k sobě na stejných spojovacích liniích 13, jako jsou tytéž linie nakreslené na obr. 4B. Navíc všechny vrstvy od vnější základové vrstvy 15 až po vrstvu 5 mající proužky L7 se spojují na stejné spojovací linii 2 vrstev tak, jak je to vidět na obr. 1 a 2. Tato spojovací linie 7 vrstev vede podle pomyslné středové osy čisticího výrobku LA.

Stejně jako v případě struktuiy předvedené na obr. 5, se třetí vláknitá svazková vrstva 6 a vrstva 5, která tuto vrstvu 6 pokrývá, mohou spojovat na spojovacích částech 18, které se umisťují uprostřed mezi konci podélných proužků 17 tak, aby se některá z vláken třetí vláknité svazkové vrstvy 6 částečně sdružovala s proužky 17. K tomu přistupuje skutečnost, že na základové vrstvě 2 se může zhotovovat určitý počet proužků 12 tak, jak je to předvedeno na obr. 4A, přičemž proužky 12 a první vláknitá svazková vrstva 3 se mohou spojovat pomocí klikatých spojovacích linií, jak je to vidět na obr. 4B.

Samozřejmě je také možné to, že uchopovací vrstva 8 se připojuje k vnější čelní ploše vnější základové vrstvy 15, jak je to předvedeno na obr. 3, aby se vytvořily záchytné volné prostory 20 mezi vnější základovou vrstvou L5 a uchopovací vrstvou 8.

V případě čisticího výrobku 1A z obr. 6 se vrstva 5, která má proužky J_7 umisťuje tak, aby tvořila vnější čelní plochu na čisticí straně, jež výhodně přiléhá k čištěnému předmětu, jako je podlaha, nábytek nebo podobně. Proto lze znemožňovat nadměrné splétání nebo hromadění vláken jednotlivých, podkladových, vláknitých svazkových vrstev 3, 4 a 6 v důsledku tření čisticího předmětu ve vztahu k čištěnému předmětu. Zvláště je třeba uvést to, že, připojují-li se některá z vláken třetí vláknité svazkové vrstvy 6 k překrývajícím proužkům 17 na spojovacích částech 18, pak se tato vlákna jen stěží smotávají nebo hromadí. Pokud se vnější vrstva 5 zhotovuje z velmi pevné a měkké, prodyšné, lepené, netkané textilie, pak se navíc kartáčové části 26 obsahující proužkové a vláknité svazkové vrstvy stěží deformují v důsledku tření s čištěným předmětem, takže stěží ztrácejí své tvary dokonce i v průběhu dlouhodobého používání.

Tvoří-li vrstva 5 mající proužky 17 vnější čelní plochu Čisticího výrobku 1A na jeho čisticí straně, jak je to předvedeno na obr. 6, pak je výhodnější, když jsou jednotlivé proužky Γ7 delší. Proto je výhodné vytvářet linie L6 řezu při zhotovování proužků 17 v rozsahu větší délky nebo

-9CZ 303475 B6 blíže ke spojovací linii 7 vrstev. Alternativně je také možné, že linie J_6 řezu přetínají celou plochu vrstvy 5 v pracovním směru stroje, takže proužky 17 se úplně oddělují od sebe před jejich následným připojením k ostatním vrstvám na spojovací linii 7 vrstev.

V souvislosti sjiž uvedenými skutečnostmi platí, že umisťují-li se proužky 17 vytvořené z prodyšné, lepené, netkané textilie na vnější čelní ploše čisticího výrobku na jeho čisticí straně tak, jak je to předvedeno na obr. 6, pak kartáčové Části 26 mohou spolehlivě udržovat své tvary dokonce i po dlouhodobém používání. Na základě srovnání je však třeba poznamenat to, že umisťuje-! i se vláknitá svazková vrstva na vnější čelní ploše čisticího výrobku na jeho čisticí straně io tak, jak je tomu v'případě provedení nakresleném na obr. 1 až 5, pak se vlákna vláknité svazkové vrstvy dlouhodobě vystavují splétání nebo hromadění v důsledku tření s předmětem.

Proto se v případě čisticího výrobku 1 předvedeného na obr, 1 až 5 jeví jako výhodné nanášení připevňovacího činidla na třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6, která se nachází na vnější ploše.

Mezi příklady připevňovacích činidel patří mastné činidlo, vosk a pryskyřice v podobě horkem tavitelného lepidla. Toto připevňovací činidlo, které se nanáší na třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6, může omezovat volnost pohybu vláken, tzn. potlačovat rozvlákňování vláken, což ve svém důsledku brání nadměrnému splétání nebo hromadění těchto vláken v průběhu zametání.

Toto připevňovací činidlo se může částečně nanášet na čisticí stranu třetí vláknité svazkové vrstvy 6 tak, aby připevňovalo vlákna nacházející se výhradně na čisticí ploše třetí vláknité svazkové vrstvy 6. Alternativně se připevňující činidlo může nanášet na třetí vláknitou vrstvu 6 v rozsahu předem stanovené délky od spojovací linie 7 vrstev, takže konce vláken, která tvoří třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6, zůstávají na jejich vzdálenějších stranách volné. V obou pří25 pádech lze zabránit nadměrnému splétání vláken tvořících třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6, aniž by docházelo ke snížení účinnosti čisticího výrobku při zachycování prachu činností třetí vláknité svazkové vrstvy 6. Je výhodné, zůstává-li připevňovací činidlo v pevném stavu při pokojové teplotě.

V případě, kdy se pro účely připevňování používá například vosk, je výhodný poměr vosku ve vztahu k vláknité svazkové vrstvě 6 v rozsahu od 0,5 do 25% hmotnosti. Pokud je tento hmotnostní poměr nižší než 0,5%, pak nelze účinně zabraňovat smotávání vláken. Na druhé straně větší než 25% hmotnostní poměr způsobuje nadměrnou tuhost připevněných vláken. Vzhledem k tomu, že se vlákna nemohou v takovém případě potřebně vyčesávat, dochází ke snižování účin35 nosti zachycování prachu.

Používá-li se horkem tavitelné lepidlo pro účely připevňování vláken, pak je výhodné, aby vazkost nanášeného horkem tavitelného lepidla měla nízkou hodnotu. V případě použití horkem tavitelného lepidla s vysokou vazkostí se schopnost zachycování prachu posiluje, avšak vlákna mají sklon ke smotávání. Je zřejmé, že připevňovací činidlo se může připravovat mícháním vosku s horkem tavitelným lepidlem majícím nízkou vazkost.

V tomto odstavci bude vysvětleno, že smotávání vláken se může znemožňovat nejen způsobem nanášení připevňovacího činidla na vláknitou svazkovou vrstvu 6, ale i tvrzením vláken vláknité svazkové vrstvy 6, což se opět provádí po jejich roztavení s použitím rozpouštědla nebo účinkem horka. Také v tomto případě je trvalé připevňování vláken vláknité svazkové vrstvy 6, které znemožňuje jejich splétání, možné jen na straně u spojovací linie 7 vrstev, zatímco na straně jejich vzdálených konců mají vlákna nadále určitou míru volnosti, takže vyčesávání vláken je snadné.

Je samozřejmé, že připevňování vláken každé vláknité svazkové vrstvy by se nemělo výhradně omezovat na čisticí výrobek b Jako příklad lze uvést to, že také v čisticím výrobku 1 A, kteráje předveden na obr. 6, mohou být vlákna v jednotlivých vláknitých svazkových vrstvách 2 a 6 připevněna k sobě pomocí připevňovacího činidla nebo s použitím tavného spojování tak, jak to bude vysvětleno v dalším textu.

- 10CZ 303475 B6

V čisticím výrobku I nakresleném na obr. 1 je třetí vláknitá svazková vrstva 6 připojena k ostatním vrstvám pouze na spojovací linii 7 vrstev. Avšak existuje také možnost vytváření dalších spojovacích linií, které mohou být vedeny v určité vzdálenosti od spojovací linie 7 vrstev a které mohou připojovat třetí vláknitou svazkovou vrstvu 6 pouze k druhotné vrstvě 5 nebo ke všem vrstvám, tzn. ke všem vrstvám od vrstvy 5 až k základové vrstvě 2. Toto opatření může také bránit nadměrnému splétání nebo hromadění vrstev třetí vláknité vrstvy 6.

Jak v případě čisticího výrobku 1 z obr. I, tak i v případě čisticího výrobku 1A z obr. 6 se upřednostňuje to, aby plošná hmotnost první vláknité svazkové vrstvy 3, která je nejblíže k základové ío vrstvě 2, byla větší než plošná hmotnost druhé vláknité svazkové vrstvy 4 a třetí vláknité svazkové vrstvy 6. V případě takového konstrukčního uspořádání základová vrstva 2 nevystupuje z kartáčových částí 26 ani tehdy, když se proužky nebo vlákna tvořící kartáčové části 26 splétají nebo hromadí v důsledku čisticích činností při dlouhodobém používání. V tomto smyslu je znemožněn přímý styk základové vrstvy 2 s předmětem, který je určen pro Čištění.

Obr, 7 je perspektivní pohled znázorňující část čisticího výrobku 30 podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu obr. 8 je pohled na příčný řez čisticího výrobku 30.

Čisticí výrobek 30 obsahuje vrstvy 31 a 32, které se zhotovují z netkané textilie nebo podobně, a vláknité svazkové vrstvy 33 a 34. Vrstva 31 má určitý počet proužků 31a, které jsou vytvořeny na jeho dvou bočních částech a jsou podélně vedeny shodně s pracovním směrem stroje. Vrstva 32, která se klade na vrstvu 31, má také určitý počet proužků 32a, které jsou vytvořeny na jejích dvou bočních částech. Tyto proužky 31a a 32a se zhotovují tak, že se na dvou bočních částech jednotlivých vrstev 31 a 32 vytváří určitý počet přímočaře vedených řezů,

Vláknitá svazková vrstva 33 se nachází na spodní čelní ploše tj. čisticí straně vrstvy 31; a vláknitá svazková vrstva 34 se umisťuje na horní čelní ploše tj. čisticí straně vrstvy 32. Takto seřazené vrstvy 31 a 32, jakož i vláknité svazkové vrstvy 33 a 34 se tavením spojují do jednoho celku na prostřední spojovací linii 35 a bočních spojovacích liniích 36. Na vnějších bočních částech za bočními spojovacími liniemi 36 jsou vytvořeny kartáčové části 37 ze sestav proužků 31a a 32a a vláknitých svazkových vrstev 33 a 34.

Dvě boční spojovací linie 36 mezi sebou vymezují uchopovací oblast 38. V této uchopovací oblasti 38 jsou mezi vrstvou 31 a vrstvou 32 vytvořeny dva záchytné volné prostory 39, které jsou od sebe odděleny prostřední spojovací linií 35. Do těchto záchytných volných prostorů 39 se mohou zavádět zásuvné části 22 držáku 21, jenž je znázorněn na obr. 3. Za předpokladu vynechání prostřední spojovací linie 35 se může mezi bočními spojovacími liniemi 36 vytvořit alternativní, poměrně široký, jediný záchytný volný prostor 39. V takovém případě může mít držák 21, který se vsunuje do širokého záchytného volného prostoru 39, plochý tvar.

V uchopovací oblasti 38 jsou navíc vytvořeny řezové linie 41, z nichž každá je vedena ve směru, jenž je kolmý k pracovnímu směru stroje. Uprostřed mezi sousedícími spojovacími liniemi 35 a 36 jsou tyto řezové linie 41 uspořádány přerušovaně v předem stanovených odstupech. Vrstvy 31 a 32 a vláknité svazkové vrstvy 33 a 34 se na těchto řezaných liniích 41 řežou společně.

Výsledkem toho je skutečnost, že jak na horní čelní ploše, tak u spodní čelní ploše, tzn. na obou Částicích stranách čisticího výrobku 30 se vlákna, která křižují řezové linie 41, řežou v uchopovací oblasti 38, a tím se vytvářejí vláknové kartáčové části 42, jejichž vlákna vedou oběma směry od spojovacích linií 35 a 36. Na druhé straně lze uvést, že vlákna, která nekrižují řezové linie 41 zůstávají v uchopovací oblasti 38 nepřerušena, a takto tvoří vláknová přemostění 43, jež procházejí mezi sousedními spojovacími liniemi 35 a 36. Tyto vláknové kartáčové části 42 a vláknová přemostění 43 se střídají ve směru, který je kolmý k pracovnímu směru výrobní linky.

V případě tohoto čisticího výrobku 30 mají kartáčové části 37 na obou bočních okrajích podobu sestav z vláknitých svazkových vrstev 33 a 34 a proužků 31a a 32a. Proto kartáčové Části 37 mají

- II CZ 303475 B6 celkově natolik velkou pevnost, aby proužky 31a a 32a mohly zametat prach a aby vláknité svazkové vrstvy 33 a 34 mohly prach zachycovat.

Naopak v uchopovací oblasti 38 mohou vláknité kartáčové části 32, které se zhotovují řezáním vláknitých svazkových vrstev 22 a 34 podle řezových linií 44, vykazovat funkci vymetání prachu a vláknitá přemostění 43 mohou zachycovat vymetený prach. V tomto smyslu může čisticí výrobek 30 vykazovat čisticí funkci nejen svými kartáčovými částmi 37, ale i vrchní a spodní čelní plochou uchopovací oblasti 38, tudíž tento čisticí výrobek 30 může provádět účinnou čisticí činnost s využitím kteréhokoli ze svých částí.

Na obr. 8 je vidět, že existuje možnost umisťování dalších vrstev 44 a 45 mezi vrstvou 3± a vláknitou svazkovou vrstvou 33, která má příslušné vláknové kartáčové části 42, a mezi vrstvou 32 a vláknitou svazkovou vrstvou 34, jež má příslušné vláknové kartáčové části 42. Řezání těchto vrstev 44 a 45 podle řezových linií 41 se neprovádí a tyto vrstvy 44 a 45 se mohou zhotovovat ze vláknitých svazků majících velkou plošnou hmotnost nebo z prodyšné, lepené, netkané textilie.

Obr. 9 je perspektivní pohled představující čisticí výrobek 50 podle třetího provedení přihlašovaného vynálezu.

V tomto čisticím výrobku 50 se provádí řezání dvou bočních částí vrstvy 51 podle určitého počtu řezných linií tak, aby se vytvořil určitý počet proužků 51a a dále se provádí obdobné řezání dvou bočních částí vrstvy 52. čímž se zhotovuje určitý počet proužků 52a. Na dolní čelní ploše vrstvy 51 se nachází vláknitá svazková vrstva 53 a na vrchní čelní ploše vrstvy 52 je umístěna vláknitá svazková vrstva 54. Uvedené vrstvy, k nimž patří vrstva 51, vrstva 52, vláknitá svazková vrstva 53 a vláknitá svazková vrstva 54, se spojují do jednoho celku s použitím tavení na spojovacích liniích 55 a 56, které jsou vedeny rovnoběžně.

Na obou bočních částech jsou za spojovacími liniemi 15 a 56 vytvořeny kartáčové části 57 v podobě sestav proužků 51a, proužků 52a, vláknité svazkové vrstvy 53 a vláknité svazkové vrstvy 54.

Spojovací linie 55 a spojovací linie 56 vymezují uchopovací prostor mezi vrstvou 51 a vrstvou 52. Do vnitřku tohoto uchopovacího prostoru se vsunuje držák 6L Současně s připevňováním čisticího výrobku 50 k držáku 61, které se provádí kroucením, se kartáčové části 57 mohou přizpůsobovat tvaru spirály.

V tomto čisticím výrobku 50 jsou kartáčové části 57 namířeny do všech směrů kolem držáku 61. Proto tento čisticí výrobek 50 může účinně zachycovat prach při čištění úzké mezery nebo podobně.

V případě provedení, které je nakresleno na obr. 7, může být vytvořena struktura, v níž se vláknitá svazková vrstva dále upíná mezi proužky 31a vrstvy 31 a proužky 32a vrstvy 32. Podobně v provedení, jež je nakresleno na obr. 9, může být vytvořena struktura, v níž se vláknitá svazková vrstva dále upíná mezi proužky 51a vrstvy 51 a proužky 52a vrstvy 52.

Navíc v provedeních, která jsou ukázána na obr. 7 a 9, se proužky a vláknité svazkové vrstvy mohou částečně spojovat k sobě uprostřed mezi konci proužků v jejich podélném směru.

V souvislosti s jednotlivými provedeními, která byla popsána v předcházejícím textu, platí, že v případě zhotovování vláknitých svazkových vrstev z kadeřavých vláken, mohou samotná vlákna snadno zachycovat prach. Pokud vlákna, například vlákna rozvolněná z kabílku nebo z rozvlákněné příze se spojují do podoby vrstvy při současném napínání v pracovním směru stroje a následně se přeřezávají společně s vrstvou, pak se tato vlákna kadeří, v důsledku čehož se části vláknité svazkové vrstvy, které tvoří kartáčové části, stávají kratší než proužky. V případě této konstrukce existuje možnost vylepšování jak funkci zachycování prachu pomocí zkadeřených

- 12CZ 303475 B6 vláken, tak i vytírací činnost pomocí proužků, které přesahují volné konce zkadeřených vláken, výsledkem čehož je účinné provádění čisticí činnosti s využitím sestavy vláken a proužků.

Účinnost zachycování a vstřebávání prachu se může navíc vylepšovat nanášením činidla pro vstřebávání prachu na vláknité svazkové vrstvy a/nebo proužky. Mezi příklady tohoto činidla pro vstřebávání prachu patří povrchové aktivní činidlo, minerální olej nebo vosk. Rovněž existuje možnost používání akrylového lepidla nebo horkem tavitelného lepidla majícího sníženou přilnavost.

Vláknité svazkové vrstvy a/nebo proužky mohou navíc k činidlu pro vstřebávání prachu dále obsahovat takové látky, jako je prostředek na odstraňování zápachu, zvlhčovači nebo protiplísňové činidlo a podobně.

Poskytuje-li se vrstvám v jednotlivých provedení vlastnost elastické napínatelnosti mezi spojovacími liniemi vytvořenými v udržovací oblasti, pak tyto vrstvy mohou navíc napomáhat těsnějšímu styku s držákem tehdy, když je čisticí výrobek připojen k držáku, takže čisticí výrobek se může stěží oddělit od držáku.

V jednotlivých provedeních by se neměl výběr netkané textilie, která se používá pro zhotovování vrstev majících proužky, omezovat jen na textilii vyráběnou postupem odstředivého spojování nebo postupem vzdušného kladení s následným lepením vláken, ale tento výběr by se měl rozšířit na textilie zhotovované lepením za horka, odstředivým vázáním, bodovým lepením, foukáním taveniny, švovým spojováním, chemickým lepením, jehlovým děrováním nebo podobně. Navíc je urethan, houba, tkaná textilie, síťovina nebo stříhaná tkanina.

V případě zhotovování vrstev majících proužky se z hlediska ovladatelnosti a z hlediska výrobního postupu upřednostňuje používání netkané textilie v kombinaci s vláknitou svazkovou vrstvou, přičemž řečená netkaná textilie má plošnou hmotnost v rozsahu od 10 do 100 g/m² a tloušťku od 0,5 do 5 mm. Navíc se upřednostňuje taková šířka netkané textilie, která je v rozsahu od 80 do 250 mma měří se v pracovním směru stroje.

Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, čisticí výrobek podle přihlašovaného vynálezu má kartáčovou část, která se zhotovuje z proužků a vláknité svazkové vrstvy tak, aby vlákna vláknité svazkové vrstvy mohla být chráněna před nadměrným smotáváním nebo kroucením a aby se podporovalo udržování tvaru kartáčové části. Konkrétně lze uvést, že spojují-li se proužky a vláknitá svazková vrstva částečně k sobě, pak se podporuje pevnost vláknité svazkové vrstvy a znemožňuje se kroucení a cuekování vláken dokonce po dlouhodobém používání.

Ačkoli byly předvedeny a popsány různé příklady provedení, tento vynález se výhradně neomezuje jen na tato předvedená provedení. Proto existuje záměr vymezit rozsah tohoto vynálezu výhradně rozsahem patentových nároků, které následují.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Čisticí výrobek (1) obsahující kartáčovou část s množstvím proužků (17), alespoň jednu vláknitou svazkovou vrstvu (3) a uchopovací vrstvu (8), vyznačující se tím, že množství proužků (17) je vytvořeno v alespoň jedné vrstvě (5), která je vytvořena bud z netkané textilie obsahující termoplastická vlákna, nebo z termoplastického pryskyřičného potahu, a že uvedená vláknitá svazková vrstva (3) obsahuje teplem tavitelná plastická vlákna a tato vláknitá svazková vrstva (3) je uspořádána na základové vrstvě (2) a je s ní částečně spojena, přičemž tato

   - 13CZ 303475 B6 základová vrstva (2) je provedena na vnější čelní straně vláknité svazkové vrstvy (3), opačné k čisticí Části, s uchopovací vrstvou (8).
2. 2. Výrobek podle nároku I, vyznačující se tím, že mezi vnější částí základové 5 vrstvy (2) a uchopovací vrstvou (8) je vytvořen záchytný volný prostor (20) pro zasunutí ruky uživatele, nebo držáku (21).
3. 3. Výrobek podle nároku 2, vyznačující se tím, že základová vrstva (2) je spojena s vláknitou svazkovou vrstvou (3) ve dvou spojovacích liniích (13) po stranách záchytného volio něho prostoru (20) protahujících se ve směru, v němž se zasouvá ruka uživatele, nebo držák (21).
4. 4. Výrobek podle nároku 3, vyznačující se tím, že všechny vrstvy jsou spojeny v celé spojovací linii (7) vrstev mezi spojovacími liniemi (13) na dvou stranách k vymezení paralelních záchytných volných prostor (20) na vnější části poloviny čisticího výrobku (1), který

   15 dále obsahuje držák (21) mající rozdvojenou zásuvnou část (22) a uchopovací část (23), přičemž zásuvná část (22) je uspořádána pro kluzné vsunutí do záchytných volných prostor (20).