CZ285704B6 - Svěrka pro upevňování železniční kolejnice a sestava obsahující svěrku a způsoby jejich použití - Google Patents

Abstract

Svěrka (1) pro upevňování železniční kolejnice, uzpůsobená přidržovat směrem dolů železniční kolejnici (2), je vytvořena z tyče z pružného materiálu ohnutého do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu. Svěrka je tvarována tak, že když dosedá na přírubu kolejnice (2), podélná osa její části (14) spojující vnitřní ramena (13, 15) tvaru M, leží v referenční rovině, která je v podstatě rovnoběžná, ale ne totožná, s rovinou obsahující podélné osy vnějších ramen (11, 17) tvaru M. Takové svěrky (1) se používají s kotevním ústrojím (5), které když je v něm osazena svěrka (1), ohýbá vnější ramena (11, 17) směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům (13, 15), takže se svěrka uvádí pod napětí. ŕ

Description

(57) Anotace:

Svěrka (1) pro upevňování železniční kolejnice je uzpůsobená přidržovat při spolupůsobení s kotevním ústrojím (5) železniční kolejnici (2) směrem dolů k podkladu, na němž je uložena. Svěrka (1) Je vytvořená z tyče z pružného materiálu ohnutého do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu, přičemž svěrka (1) má směrem od jednoho konce tyče ke druhému v podstatě přímou první část (11), ohnutou druhou část (12), třetí část (13), ohnutou čtvrtou část (14), pátou část (15), ohnutou šestou část (16) a v podstatě přímou sednou část (17), přičemž první a sedmá část (11, 17) tvoří odpovídající vnější ramena tvaru písmene M, třetí a pátá část (13, 15) tvoří odpovídající vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část (12, 16) připojují vnější ramena k vnitřním ramenům a čtvrtá část (14) spojuje vnitřní ramena dohromady. Svěrka (1) má v uvolněném stavu bez napětí podélnou střednici čtvrté části (14) uloženou v rovině, která je nakloněná vzhledem k rovině obsahující podélné osy první a sedmé části (11, 17). V zatíženém stavu, v němž upíná železnici k podkladu (2), má svěrka (1) podélnou střednici její čtvrté části (14) v rovině, která leží v odstupu od základní roviny obsahující podélné osy první a sedmé části (11, 17) a je s touto základní rovinou souběžná.

Svěrka pro upevňování železniční kolejnice

Oblast techniky

Vynález se týká svěrek pro upevňování železniční kolejnice, uzpůsobených přidržovat směrem dolů železniční kolejnici.

Dosavadní stav techniky

Dřívější vynálezy stejného přihlašovatele, vztahující se na železniční svěrky obecně označované jako P-R svěrka (popsané v britském patentovém spisu č. GB-861 473) a e-svěrka (popsaná v britském patentovém spisu č. GB-1 510 224), byly obě úspěšné po řadu let vtom, že poskytovaly levné železniční připojovací prostředky, které se v široké míře používaly v řadě zemí v celém světě. Tyto svěrky mohou být osazovány do kotevních ústrojích podél kolejnice buď manuálně, při použití přitloukacího kladiva pro zahánění (zatlačování) svěrek do kotevního ústrojí, nebo automaticky zaháněcím strojem na svěrky. I když automatické zahánění svěrek je samozřejmě účelnější a jeví se jako žádoucí, protože je rychlejší a málo náročné na pracnost, může se jednat o poměrně složitý proces, vyžadující přesné ukládání svěrky vedle kotevního ústrojí, aby se dosáhlo přiměřeného upevnění kolejnice.

Podstata vynálezu

Uvedený problém řeší svěrka pro upevňování železniční kolejnice, uzpůsobená přidržovat železniční kolejnici směrem dolů k podkladu, na němž je uložena, vytvořená z tyče z pružného materiálu ohnutého do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu, přičemž svěrka má směrem od jednoho konce tyče ke druhému v podstatě přímou první část, ohnutou druhou část, třetí část, ohnutou čtvrtou část, pátou část, ohnutou šestou část a v podstatě přímou sedmou část, přičemž první a sedmá část tvoří odpovídající vnější ramena tvaru písmene M, třetí a pátá část tvoří odpovídající vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část připojují vnější ramena k vnitřním ramenům a čtvrtá část spojuje vnitřní ramena dohromady, přičemž svěrka má v uvolněném stavu bez napětí podélnou střednici čtvrté části uloženou v rovině, která je nakloněná vzhledem k rovině obsahující podélné osy první a sedmé části, jejíž podstatou je, že svěrka má v zatíženém stavu, v němž upíná železnici k podkladu, podélnou střednici její čtvrté části v rovině, která leží v odstupu od základní roviny obsahující podélné osy první a sedmé části a je s touto základní rovinou souběžná.

S výhodou se třetí a pátá část na jejich odpovídajících koncích odvrácených od čtvrté části sbíhají směrem k sobě.

Ve stavu bez napětí s výhodou svírají druhá a šestá část se základní rovinou obsahující podélné osy první a sedmé části úhel nejvýše 40°. Poměr maximální vzdálenosti mezi střednicemi vnitřních ramen tvořených třetí a pátou částí a základní rovinou obsahující podélné osy první a sedmé části k průměru tyče tvořící svěrku, ve stavu bez napětí svěrky, je s výhodou rovný nebo menší než 4, například 2 nebo 1,25.

Podle dalšího znaku vynálezu jsou podélné osy první a sedmé části jsou vzájemně rovnoběžné.

Třetí a pátá část jsou podle výhodného provedení v nakloněných přechodových úsecích zahnuté v rovinách kolmých k základní rovině, obsahující osy první a sedmé části svěrky.

-1 CZ 285704 B6

S výhodou jsou třetí a pátá část v jejich hlavních úsecích, navazujících na čtvrtou část, umístěny souběžně a se vzájemným odstupem, vymezovaným čtvrtou částí, a v přechodových úsecích, navazujících na odpovídající druhou a šestou část, jsou ohnuty směrem k sobě, přičemž oblouky druhé a šesté části jsou ohnuty směrem od místa, kde leží ramena svěrky těsně vedle sebe, k souběžným vnějším ramenům, tvořeným odpovídající první a sedmou částí.

Podle dalšího znaku vynálezu čtvrtá část přesahuje za oba volné konce první a sedmé části.

Každé vnější rameno je podle dalšího znaku vynálezu opatřeno na své horní straně náběhovou zaváděcí ploškou, nakloněnou k volnému konci tyče a směrem k základní rovině obsahující podélné osy první a sedmé části svěrky. Zaváděcí ploška je s výhodou sražena vzhledem kose vnějšího ramena v úhlu nejméně 30°.

Podle výhodného provedení vynálezu je nejméně jedno z vnitřních nebo vnějších ramen svěrky je opatřeno zachycovacím prostředkem pro spolupůsobení se západkovým ustavovacím prostředkem, vytvořeným na kotevním ústrojí svěrky, vzájemným zaskočením a ustavením svěrky v požadované poloze vzhledem ke kotevnímu ústrojí svěrky, když je vněm osazena, přičemž západkový prostředek kotevního ústrojí obsahuje nejméně jeden výběžek vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu pro rameno svěrky, opatřené zachycovacím prostředkem obsahujícím náběhové plošky pro zaskočení s odpovídajícím nejméně jedním výběžkem.

Západkový ustavovací prostředek tohoto provedení podle dalšího znaku vynálezu obsahuje první výběžek vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu pro rameno svěrky, opatřené zachycovacím prostředkem obsahujícím vybrání vymezované náběhovými ploškami, a dále ve směru zasouvání svěrky druhý výběžek, vybíhající rovněž směrem dolů do zaváděcího kanálu, přičemž na přední straně každého výběžku je vytvořena vodicí šikmá ploška pro navádění náběhové zaváděcí plošky na rameni svěrky, a na zadní straně každého výběžku je vytvořena opačně skloněná zadní náběhová ploška, vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku zachycovacího prostředku ramena svěrky.

Rameno svěrky opatřené zachycovacím prostředkem obsahujícím vybrání je s výhodou vnější rameno, u jehož volného konce je vybrání vytvořeno, přičemž zaskakovací výstupek volného konce ramena svěrky, je vymezován první náběhovou ploškou vybrání a náběhovou zaváděcí ploškou na volném konci ramene. Vybrání může být vytvořeno v části vnějšího ramena, která je nejvýše, když je svěrka v užitné poloze. Může být vymezováno jednak první náběhovou ploškou, vymezující s náběhovou zaváděcí ploškou výstupek ramene a jednak druhou náběhovou ploškou, přičemž náběhové plošky jsou vzájemně spojeny dnovou ploškou vybrání, která je souběžná s podélnou osou vnějšího ramena svěrky, přičemž první náběhová ploška je nakloněna šikmo směrem od dnové plošky vybrání vzhůru a dopředu k přednímu konci ramena, zatímco druhá náběhová ploška je nakloněna v opačném smyslu, přičemž první náběhová ploška je nakloněna souběžně se zadními náběhovými ploškami a druhá náběhová ploška je nakloněna souběžně s vodícími náběhovými ploškami zaváděcího kanálu.

Podle dalšího znaku vynálezu čtvrtá část svěrky a alespoň část její třetí a páté části nese izolátor, vytvořený z elektricky izolačního materiálu pro elektrické izolování uvedené svěrky od kolejnice, v její oblasti, která v její poloze osazení dosedá na kolejnici. Izolátor je s výhodou vytvořen ve formě destičkovitého členu, opatřeného v jedné jeho hlavní ploše vybráním, tvarovaným pro natlačení na svěrku. Po stranách vybrání jsou s výhodou vytvořeny pružné výběžky, vystupující směrem do prostoru pro vsazení svěrky, které s deformují pod tlakem pro natlačení izolátoru na svěrku nebo jeho uvolnění ze svěrky.

Izolátor svěrky může být ve tvaru zapouzdřovací kapsy izolačního materiálu, opatřené kapsovitým vybráním pro vsunutí čtvrté části svěrky a alespoň částí její třetí a páté části, které v poloze osazení svěrky dosedají na kolejnici.

-2CZ 285704 B6

Řešení svěrky umožňuje provádět automatické zatlačování (zahánění) svěrek sjeho výhodami v podobě rychlosti a malých nároků na pracnost, které nevyžaduje přesné předchozí polohové ustavování svěrky vedle kotevního ústrojí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 pohled na upevňovací sestavu železniční kolejnice obsahující svěrku podle vynálezu, obr. 2A půdorys svěrky z obr. 1, obr. 2B pohled z boku na svěrku z obr. 1, obr. 2C pohled na svěrku z vnějšku sestavy z obr. 1, obr. 2D zvětšený půdorysný pohled na část svěrky, obr. 2E zvětšený pohled z boku na část svěrky, obr. 3A půdorys jiného provedení svěrky podle vynálezu, obr. 3B pohled z boku na svěrku podle tohoto provedení, obr. 3C pohled na svěrku podle vynálezu zvnějšku sestavy, obr. 3D zvětšený půdorysný pohled na část svěrky, obr. 3E zvětšený pohled z boku na část svěrky, obr. 4A půdorysný pohled na izolátor svěrky znázorněný na obr. 1, obr. 4B řez rovinou A-A z obr. 9A, 9C pohled zepředu na uvedený izolátor svěrky, obr. 5A půdorysný pohled na jiný izolátor svěrky, obr. 5B řez rovinou A-A z obr. 10A, obr. 10C pohled zepředu na posledně uvedený izolátor, obr. 6A a 6B půdorysný pohled a pohled z boku na další provedení izolátoru svěrky, obr. 7A půdorysný pohled na ještě další provedení izolátoru svěrky, obr. 7B řez rovinou A-A z obr. 7A, obr. 7C pohled zepředu na posledně uvedené provedení izolátoru svěrky, obr. 8A, 8B a 8C postupně odpovídající perspektivní, boční a čelní pohled na ještě další izolátor svěrky, obr. 8C řez rovinou A-A z obr. 8B, obr. 8E zvětšený pohled na detail z obr. 8A, a obr. 9A, 9B a 9C postupně pohledy použité pro vysvětlení postupu osazování svěrky podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje sestavu obsahující pružnou upevňovací svěrku 1 železniční kolejnice, mající koncovou část, která dosedá na přírubu železniční kolejnice 2, nesené úložným prvkem 3 kolejí, přičemž mezi úložným prvkem 3 kolejí a patkou kolejnice 2 je uložena pružná podložka 4. Koncová část je vymezována čtvrtou částí 14 svěrky 1, jak je vysvětleno níže. Svěrka 1 je držena kotevním ústrojím 5, které má v sobě vytvořenou dvojici zaváděcích kanálů 53 (z nichž je na obr. 1 znázorněn pouze jeden), v nichž jsou uložena odpovídající vnější ramena tvořená první částí 11 a sedmou částí 17 svěrky, ze kterých je na obr. 1 znázorněna pouze sedmá část 17. Konec čtvrté části 14 svěrky 1 nese izolátor 6 kryjící nejnižší plochu čtvrté části 14, takže konec čtvrté části 14 svěrky 1 zabírá do příruby koleje 2 přes izolátor 6, který tak izoluje svěrku 1 od kolejnice 2. Mezi svěrkou 2 a kotevním ústrojím 5 je postranní izolátor 7 pro elektrické izolování kotevního ústrojí 5 od kolejnice 2. Kotevní ústrojí 5 a jeho postranní izolátor 7 jsou podrobněji popsány v souběžné přihlášce vynálezu PV 1271-97.

Jak je znázorněno na obr. 2A, 2B a 2C, má svěrka 1 znázorněná na obr. 1 v půdoryse v podstatě tvar písmene M. Je vytvořen ohybem tyče pružného materiálu, který je v tomto případě kruhového průřezu (například ocelová tyč průměru 15 mm). Počínaje od jednoho konce A tyče ke druhému konci B, má svěrka nejprve přímou první část 11, druhou část 12 ohnutou o 180°, zakřivenou třetí část 13, čtvrtou část 14, která je ohnuta o 180°, zakřivenou pátou část 15, šestou část J6, která je ohnutá o 180°, a přímou sedmou část 17. První a sedmá část 11 a 17 svěrky tvoří uvedená vnější ramena písmene M, třetí a pátá část 13 a 15 tvoří vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část 12 a 16 spojují vnitřní ramena vnějších ramen, a čtvrtá část 14 svěrky spolu spojuje vnitřní ramena. Při pohledu v půdorysu, jako na obr. 2A, přesahuje čtvrtá část 14 svěrky přes volné konce A a B první 11 a sedmé části 17.

-3CZ 285704 B6

Druhá a šestá část 12 a 16 svěrky 1 se zdvíhají z roviny obsahující první a sedmou část 11 a 17 svěrky 1 tak, že žádná zvedající se část podélných os těchto částí 12 a 16 není nakloněna ktéto rovině v úhlu větším něž okolo 33°, i když v dalších provedeních vynálezu tento úhel může být až 40°.

Třetí a pátá část 13 a 15 svěrky 1 jsou zakřivené tak, že jejich podélné osy leží v odpovídajících rovinách, které jsou v podstatě kolmé na rovinu obsahující první a sedmou část 11 a 17 svěrky. Každá z třetí a páté části 13 a 15 ve znázorněném provedení má v podstatě přímý přechodový úsek 13a, 15a a v podstatě přímý hlavní úsek 13b a 15b, jejichž podélné osy jsou vzájemně vůči sobě nakloněny v úhlu okolo 30°. Přechodový úsek 13a, 15a a hlavní úsek 13b, 15b třetí a páté části 13 a 15 by mohly samotné být zakřivené tak, že třetí a pátá část 13 a 15 jsou celkově hladčeji zakřivené.

Když svěrka dosedá na kolejnici, jak je znázorněno na obr. 1, rovina obsahující střednici čtvrté části 14 je v podstatě rovnoběžná s rovinou obsahující první a sedmou část 11 a 17.

Pro svěrku znázorněnou na obr. 2A až 2C je poměr maximální vzdálenosti mezi střednicemi třetí a páté části 13 a 15 a rovinou obsahující první a pátou část 11 a 17 k průměru tyče tvořící svěrku je 1,23. Přednostní maximální hodnota pro tento poměr je 2,0, ale může být velká až 4,0.

Vnější ramena svěrky, tj. její první a sedmá část 11 a 17. jsou opatřeny každé na horním povrchu u odpovídajících volných konců A a B svěrky vybráním 18 zachycovacího prostředku ZP, jehož řešení bude ještě podrobněji vysvětleno níže. Konec B jednoho z ramen svěrky (které je v tomto provedení druhé vnější rameno nebo sedmá část 12), je znázorněn podrobněji na obr. 2D a 2E.

V tomto provedení jsou vybrání 18 tvarována každé tak, že mají dvě náběhové plošky 18a, 18b, nakloněné v navzájem opačných směrech vzhledem k podélným osám první a sedmé části 11 a 17 adnovou plošku 18c. která spojuje náběhové plošky 18a, 18b a je sama v podstatě rovnoběžná s podélnými osami první a sedmé části 11 a 17. V tomto provedení jsou náběhové plošky 18a a 18b nakloněny v úhlu 30° vzhledem k podélným osám první a sedmé části 11 a 17. Dnová ploška 18c vybrání 18 slouží pro zajištění odstupu náběhových plošek 18a. 18b vybrání 18, ale v alternativním provedení může být tato dnová ploška 18c vypuštěna, takže mezi nejnižšími okraji náběhových plošek 18a, 18b vybrání 18 není žádný prostor.

Vybrání 18 je s výhodou uloženo na horním krajním povrchu první a sedmé části 11 a 17 svěrky, jak je znázorněna, spíše než na její boční straně, takže když je svěrka 1 osazena v kotevním ústrojí 5, je síla na vnější ramena svěrky vyvolávána záběrem kotevního ústrojí 5 sjejími vybráními 18 v podstatě ve stejném směru, jako napětí působící na druhou část 12 a šestou část 16 svěrky 1 vzhledem k ohybu vnějších ramen.

Každý volný konec A, B svěrky 1 je na svém horním a dolním povrchu zkosen, přičemž horní a dolní zkosené náběhové zaváděcí plošky 19a, 19b svírají v tomto provedení úhel přibližně 30° s podélnou osou svěrky. V tomto provedení je vybrání 18 vytvořeno hned za náběhovou zaváděcí ploškou 19a. Jak bude patrné z dalšího popisu s odvoláním na obr. 5A a 5C, náběhová zaváděcí ploška 19a na horním povrchu vnějšího ramena je určená k usnadnění vsouvání svěrky 1 do kotevního ústrojí 5. Náběhová zaváděcí ploška 19b na dolním povrchu vnějšího ramena je určena k usnadnění použití svěrky pro přidržování izolátoru 7 na místě mezi kotevními ústrojími 5 a kolejnicí 2.

V takovém provedení svěrky, vyrobené z tyče o průměru 15 mm má svěrka následující rozměry. Plochy vnějších ramen, obrácené směrem dovnitř, jsou ve vzájemném odstupu 75 mm, vzdálenost mezi krajní vnější částí čtvrté části 14 a spojnicí krajních vnějších částí druhé části 12 a šesté části 16 je 120 mm a maximální výška svěrky, tj. mezi nejkrajnějším horním bodem třetí části 13 svěrky nad nejnižším bodem první části 11 a sedmé části 17 svěrky je 34 mm. Nejnižší

-4CZ 285704 B6 bod čtvrté části 14 svěrky přesahuje o 40 mm polohu volných konců A a B vnějších ramen, hlavního úseku 13b a 15b třetí části 13 a páté části 15 jsou každá dlouhá 42 mm. Poloměr zakřivení druhé a šesté části je 10 mm, zatímco poloměr zakřivení čtvrté části je 9 mm. Homí povrch vnějších ramen je zkosen do vzdálenosti 8 mm od volného konce ramena a dolní povrch vnějších ramen je zkosen do vzdálenosti 10 mm od konce ramena. Každé vybrání 18 má hloubku 1,5 mm a sahá 9 mm přes jeho nej širší část kolmou na podélnou osu vnějšího ramena, přičemž jeho dnová ploška 18c je ve směru rovnoběžném s podélným směrem vnějšího ramena 8,5 mm, a je celkem dlouhé 15,5 mm. Při vytváření vybrání 18 a homí náběhové zaváděcí plošky 19a se materiál obvykle odebírá od volného konce ramene tak, že má průměr 14,5 mm, při měření napříč ramene v bodě, kde se homí náběhová zaváděcí ploška 19a stýká s ustupujícím vybráním 18. Úhel a, znázorněný na obr. 2C je okolo 12°, ale může být v jiných provedeních například 19° nebo až 25°.

Na obr. 3A až 3E je znázorněn obměněný tvar svěrky vůči tvaru znázorněnému na obr. 2A až 2E. Svěrka z obr. 3A až 3E se liší od svěrky z obr. 2A až 2E v tom, že jejich třetí část 13 a 15 mají odpovídající přechodový úsek 13a a 15a. které jsou lehce zakřivené, zatímco hlavní úseky 13b a 15b zůstávají přímé, takže celková výška svěrky je ve srovnání s výškou zobr. 2A až 2E zmenšená. Kromě toho jsou volné konce vnějších ramen 11, 17 svěrky 1 na jejich vrcholech 19a' zaoblené a jsou na jejich postranních částech 19c zkosené, takže se usnadní vsouvání svěrky do kotevního ústrojí.

Svěrka znázorněná na obr. 2A až 2E nebo svěrka podle obr. 3A až 3E může být použita s kotevním ústrojím podle obr. 1.

Nyní bude podrobněji popsán izolátor 6 konce svěrky s odvoláním na obr. 4A až 4C. Podobné izolátory konce svěrky jsou znázorněny na obr. 5A až 5C a obr. 6A a 6B. Každý z izolátorů 6 konce svěrky, znázorněných na obr. 4A až 4C, 5A až 5C a 6A a 6B, obsahuje destičkovitý člen 60, vytvořený z bloku izolačního materiálu, majícího hlavní plochu, která je na vrchu, když je izolátor 6 konce svěrky z obr. 1 nesen svěrkou 1 při použití, opatřena vybráním 61 tvarovaným tak, aby se do něj zasunula čtvrtá část 14 svěrky 1 a přilehlé části třetí části 13 a páté části 15 svěrky. Dolní strana destičkovitého členu 60 je zaoblená a tvarovaná tak, aby usnadnila pohyb svěrky, nesoucí izolátor 6, na kolejnici a z kolejnice, a také zmenšovala, kde je to možné, množství materiálu potřebného pro výrobu izolátoru 6, přičemž tlouštka materiálu je největší v těch částech, které leží pod vybráním 61. Přes vybrání 61 přesahují v částech, do nichž se zasouvají třetí část 13 a pátá část 15 svěrky, když je svěrka používána, pružné výběžky 62, které deformují svěrku tak, aby se vsunula do kanálu, ale také působí pro přidržování izolátoru 6 konce svěrky 1 při normálním použití.

V izolátoru 6 z obr. 4A až 4C má materiál 63 vymezovaný vnitřní stěnou vybrání 61 zmenšenou výšku ve srovnání s materiálem tvořícím vnější hranice kanálu, takže tvoří relativně nízký výběžek, který je nakloněn tak, že jeho výška nad nejnižším bodem vybrání 61 klesá v části mezi třetí částí 13 a pátou částí 15 svěrky 1 k nule. Pro zvýšení stability izolátoru 6 na svěrce je destičkovitý člen 60 vytvořen tak, že má výběžek 64.

Izolátor konce svěrky z obr. 5A až 5C se liší od izolátoru z obr. 4A až 4C v prvé řadě v tom, že část 63 a. vymezovaná vybráním 61 mezi částmi, do nichž se zasouvá třetí část 13 a pátá část 15 svěrky 1, má homí povrch ve stejné úrovni jako nejvyšší bod materiálu tvořícího vnější hranici vybrání 61 a místo výběžku 64 vystupuje za konce vybrání 61 tak, aby přidával stabilitu izolátoru

6. Pro úsporu materiálu je spodní strana části 63a vytvořena s vybráním 65. Kromě spodního okraje destičkovitého členu 60 jsou rohy homí hlavní plochy také zaobleny, přibližně se sledováním zakřivení vybrání 61 v této oblasti.

-5CZ 285704 B6

Izolátor 6 podle obr. 6A a 6B se liší od izolátoru znázorněného na obr. 4A až 4C v tom, že část 63 b. vymezovaná částmi vybrání 61, do nichž se zasunou třetí část 13 a pátá část 15 svěrky, má horní plochu, která je ve stejné rovině, jako materiál vymezující vnější stěnu vybrání 61 a vybíhá za hlavní část destičkovitého členu 60 tak, že vytváří podlouhlý výběžek 64a, přičemž horní plocha výběžku je více zaoblená a tlouštka výběžku 64a se zmenšuje jak do strany, tak i v podélném směru, když se postupuje směrem od hlavní části tělesa 60.

Na obr. 7A až 7C je znázorněn obměněný tvar izolátoru znázorněného na obr. 5A až 5C. Jeden rozdíl mezi oběma izolátory spočívá v tom, že izolátor z obr. 7A až 7C má méně zaoblenou dolní stranu, čímž omezuje množství materiálu potřebného pro izolátor. Kromě toho vybrání 61 vybíhá dále okolo každé strany části 63a. Volné okraje 62a výběžků 62 jsou zkosené tak, aby umožnily snazší osazení svěrky.

Nyní bude s odvoláním na obr. 8A až 8E popsán alternativní tvar izolátoru, který může být použit se svěrkou z obr. 2A až 2E nebo 3A až 3E. Izolátor 601 má tvar zapouzdřovací kapsy 600 vytvořené z izolačního materiálu a tvarované tak, že vytváří vybrání 602 pro zasunutí čtvrté části 14 svěrky 1, takže čtvrtá část 14 je dokončena zapouzdřená. Izolátor 601 je držen na čtvrté části 14 svěrky 1 prostřednictvím podlouhlého výběžku 603, který vybíhá ze stropu vybrání 602 a je v záběru se svěrkou 1 pro usnadnění uchycení izolátoru 601 na čtvrté části 14 svěrky. Strany izolátoru 601 jsou opatřeny rozštěpovými štěrbinami 604, spolupůsobícími s otvory 605 na jejich jednom konci a probíhajícími od otvoru 606 vybrání 602 po přibližně dvou třetinách délky postranní plochy izolátoru 601, přičemž rozštěpové štěrbiny dovolují lehké rozšíření 606 otvoru, když se izolátor osazuje na čtvrtou část 14 svěrky 1. Vybrání 602 je tvarováno tak, aby odpovídalo vnějšímu obvodu čtvrté části 14 svěrky 1, přičemž otvor 606 je k tomuto účelu tvarován ve formě protáhlého oválu s přímými rovnoběžnými stranami. Tlouštka materiálu izolátoru v části, která bude při použití nahoře, jev podstatě rovnoměrná, ale část izolátoru, která bude nejníže, když je svěrka používána, tj. když dosedá na kolejnici, se postupně zvyšuje směrem od konce izolátoru přilehlého k otvoru 606.

Příkladné provedení izolátoru 6 z obr. 4A až 4C pro použití se svěrkou 1, jak je popsána s odvoláním na obr. 2A až 2E, má těleso 60, které je 55 mm široké a 50 mm dlouhé bez výběžku 64, který je 22 mm široký, 3 mm tlustý a 20,5 mm dlouhý. Těleso 60 má celkovou výšku 22,5 mm v oblasti částí 62, a má celkovou výšku 19 mm v oblasti okolo částí 62. a celkovou výšku 19 mm v oblasti okolo vybrání 61, kde je maximální tlouštka materiálu okolo vybrání 61 přibližně 7,5 mm, přičemž spodní strana tělesa 60 je nakloněna vzhledem ke spodní straně výběžku 64 v úhlu β 12°. Vybrání 61 má vnější obvod s poloměrem zakřivení 24 a vnitřní poloměr zakřivení 7,5. Část 63 má maximální výšku 4 mm nad nejnižším bodem kanálu, a části 62 začínají 28 mm zpět od přední části tělesa 60 a mají od sebe odstup 42,5 mm.

Provedení izolátoru 6 z obr. 5A až 5C pro použití se svěrkou 1, jak je popsána s odvoláním na obr. 2A až 2E, je podobně dimenzováno pokud jde odpovídající části jako izolátor popsaný výše, ale má část 63a, která je dlouhá 55 mm a široká 17 mm, se štěrbinou 65, která je dlouhá 49 mm a široká 10 mm.

Provedení izolátoru 6 z obr. 6A a 6B pro použití se svěrkou 1, jak je popsána s odvoláním na obr. 2A až 2E má těleso ve tvaru destičkovitého členu 60. které je široké 55 mm a dlouhé 44 mm, část 64a vybíhající z tělesa destičkovitého členu 60 do vzdálenosti 40 mm, přičemž celková výška izolátoru je 19 mm vpředu a 24 mm, a spodní strana tělesa je nakloněna v úhlu β 12°. Část 64a má šířku 18 mm v její nejširší části a 14 mm v její nejužší části ajejí horní plocha má poloměr zakřivení 25 a dolní plocha má poloměr zakřivení 17 a je nakloněna v části u tělesa destičkovitého členu 60 v úhlu gama o velikosti 32°.

-6CZ 285704 B6

Přednostní tvar izolátoru 601, znázorněného na obr. 8A až 8E pro použití se svěrkou, jak je popsána s odvoláním na obr. 2A až 2C, má otvor 606 široký 48 mm a vysoký 16 mm, přičemž nad vybráním jsou 4 mm materiálu a minimálně 4 mm a maximálně 8 mm materiálu pod vybráním. Strany opatřené rozštěpovými štěrbinami 604 jsou 2 mm tlusté a rozštěpová štěrbina je 25 mm dlouhá. Vybrání 602 je hluboké 40 mm, přičemž na konci vybrání jsou 4 mm materiálu. Výběžek 603 je vytvořen 10 mm od otvoru 606 vybrání 602.

Nyní bude vysvětleno osazování svěrky 1 do kotevního ústrojí 5, jak je znázorněno na obr. 1, s odvoláním na obr. 9A až 9C (izolátor 6, který by byl normálně nesen svěrkou 1, je na těchto obrázcích z důvodů jasnosti vypuštěn).

Před ním budou shrnuty znaky tohoto výhodného provedení svěrky podle vynálezu, jak vyplývá z definice předmětu vynálezu.

Jak je patrné z obr. 9A a 9B, obsahuje západkový ustavovací prostředek ZU první výběžek 53b vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu 53 pro rameno svěrky 1, opatřené zachycovacím prostředkem ZP obsahujícím vybrání 18 vymezované náběhovými ploškami 18a. 18b. Dále ve směru zasouvání svěrky obsahuje západkový ustavovací prostředek ZU druhý výběžek 53c. vybíhající rovněž směrem dolů do zaváděcího kanálu 53. Na přední straně každého výběžku 53b, 53c je vytvořena vodicí šikmá ploška 53b', 53c' pro navádění náběhové zaváděcí plošky 19a na rameni svěrky 1. a na zadní straně každého výběžku 53b, 53c je vytvořena opačně skloněná zadní náběhová ploška 53b, 53c, vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku 18d zachycovacího prostředku ZP ramena svěrky 1.

Rameno svěrky, opatřené zachycovacím prostředkem ZP, obsahujícím vybrání 18 je vnější rameno, u jehož volného konce je vybrání 18 vytvořeno, přičemž zaskakovací výstupek 18d volného konce ramena svěrky 1, je vymezován první náběhovou ploškou 18a vybrání 18 a náběhovou zaváděcí ploškou 19a na volném konci ramene.

Obr. 9A ukazuje svěrku v počáteční poloze, když je připravena pro zahánění do ústrojí 5, přičemž čtvrtá část svěrky 1 spočívá (prostřednictvím neznázoměného izolátoru 6 konce svěrky) na základnové části 51 kotevního ústrojí 5 a vnější ramena svěrky 1 právě uvnitř zaváděcích kanálů 53 kotevního ústrojí, takže část dolní plochy vnějších ramen spočívá na části 53d kotevního ústrojí 5, náběhová ploška 18a vybrání 18, která je nejblíže k volnému konci vnější stěny, je v dotyku se zadní náběhovou ploškou 53b výběžku 53b, a horní náběhová zaváděcí ploška 19a vnějšího ramena je částečně v dotyku s šikmou částí 53a střechy zaváděcího kanálu 53. V této poloze je svěrka pouze částečně ohnuta, například pouze 2 mm z celého ohnutí 12 mm.

Když je svěrka zaháněna do mezilehlé polohy, jak je znázorněno na obr. 9B, v níž je náběhová ploška 18b vybrání uvedena do dotyku s vodicí šikmou ploškou 53b* výběžku 53b. vnější ramena jsou ohýbána směrem dolů poněkud více, čímž se uvádí druhá část 12 a šestá část 16 svěrky 1 vzhůru. V této poloze spočívá čtvrtá část svěrky nad částí bočního izolátoru 7, čímž je bráněno vzestupnému pohybu tohoto izolátoru. Jestliže izolátor je tvarován tak, že přidržuje směrem dolů podložku 4, potom v této poloze svěrka také slouží pro přidržování podložky kolejnice izolátorem. Je tak předpokládáno, že svěrka, izolátor as výhodou také podložka mohou být osazeny na pražec opatřený kotevním ústrojím 5 ve výrobně pražců před jejich dopravou na staveniště.

Obr. 9C ukazuje svěrku v situaci, kdy byla zahnána (zatlačena) z mezilehlé polohy znázorněné na obr. 9B do konečné polohy, kde čtvrtá Část 14 (normálně nesoucí izolátor 6 konce svěrky) svěrky 1 dosedá na kolejnici 2. Když je svěrka hnána vodorovně, šikmá střecha průchodu v dotyku s horní šikmou plochou 19a vnějšího ramena tlačí vnější rameno směrem dolů, čímž je svěrka ohýbána. V konečné poloze svěrky se dostává vybrání 18 ve svěrce 1 do záběru s druhým

-7CZ 285704 B6 výběžkem 53c kotevního ústrojí 5 a volné konce vnějších ramen leží přes ustavovací patu 76 postranního izolátoru 7 tak, že pohyb izolátoru 7 směrem vzhůru je dále omezován. Svěrka je v této poloze plně ohnuta, čtvrtá část svěrky leží v rovině, která je v podstatě rovnoběžná s rovinou obsahující první a sedmou část svěrky a druhá a šestá část 12 a 16 svěrky jsou v jejich nejvyšším bodě.

Když je svěrka v její počáteční poloze, izolátor se může volně pohybovat směrem vzhůru, takže v případě, kdy je požadována výměna izolátoru 7, může toho být dosaženo zaháněním svěrky 1 zpět do její počáteční polohy, bez potřeby zcela vyjímat svěrku 1 z kotevního ústrojí 5.

Když jsou druhá část 12 a šestá část 16 svěrky v počáteční poloze svěrky v blízkosti povrchu pražce, může být zabráněno potenciálnímu problému zachycení patky kolejnice, ke kterému by mohlo dojít, když je kolejnice zvedána zjejí typické počáteční polohy podél zadní strany kotevního ústrojí na podložku 4 kolejnice. Tvar svěrky, v níž jsou vnější ramena ohýbána směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům, také dovoluje zmenšit celkovou výšku kotevního ústrojí, čímž se umožní, aby bylo lehčí a levnější. Je žádoucí, aby když je svěrka 1 osazena v kotevním ústrojí 5, byla mezi dnem koncového izolátoru 6 konce svěrky a základnovou částí 51 kotevního ústrojí 5 vůle okolo 5 mm, takže se zajistí, že pokud je výška kolejnice zmenšena vzhledem opotřebení podložky pod ní, nebude svěrce zabráněno, aby dostatečně dosedala na kolejnici základnovým členem 51 kotevního ústrojí 5.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (21)

1. Svěrka (1) pro upevňování železniční kolejnice, uzpůsobená přidržovat železniční kolejnici (2) směrem dolů k podkladu, na němž je uložena, vytvořená z tyče z pružného materiálu ohnutého do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu, přičemž svěrka (1) má směrem od jednoho konce tyče ke druhému v podstatě přímou první část (11), ohnutou druhou část (12), třetí část (13), ohnutou čtvrtou část (14), pátou část (15), ohnutou šestou část (16) a v podstatě přímou sedmou část (17), přičemž první a sedmá část (11, 17) tvoří odpovídající vnější ramena tvaru písmene M, třetí a pátá část (13, 15) tvoří odpovídající vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část (12, 16) připojují vnější ramena k vnitřním ramenům a čtvrtá část (14) spojuje vnitřní ramena dohromady, přičemž svěrka má v uvolněném stavu bez napětí podélnou střednici čtvrté části (14) uloženou v rovině, která je nakloněná vzhledem k rovině obsahující podélné osy první a sedmé části (11,17), vyznačená tím, že svěrka má v zatíženém stavu, v němž upíná železnici k podkladu (2), podélnou střednici její čtvrté části (14) v rovině, která leží v odstupu od základní roviny obsahující podélné osy první a sedmé části (11, 17) a je s touto základní rovinou souběžná.

2. Svěrka podle nároku 1, vyznačená tím, že třetí a pátá část (13, 15) se na jejich odpovídajících koncích odvrácených od čtvrté části (14) sbíhají směrem k sobě.

3. Svěrka podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že ve stavu bez napětí svírají druhá a šestá část (12, 16) se základní rovinou, obsahující podélné osy první a sedmé části (11, 17), úhel nejvýše 40°.

4. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačená tím, že ve stavu svěrky bez napětí je poměr maximální vzdálenosti mezi střednicemi vnitřních ramen, tvořených třetí a pátou částí (13, 15), a základní rovinou obsahující podélné osy první a sedmé části (11, 17) k průměru tyče tvořící svěrku (1) rovný nebo menší než 4.

-8CZ 285704 B6

5. Svěrka podle nároku 4, vyznačená tím

6. Svěrka podle nároku 4, vyznačená tím že poměr je 2.

že poměr je 1,25.

7. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačená tím, že podélné osy první a sedmé části (11, 17) jsou vzájemně rovnoběžné.

8. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků laž7, vyznačená tím, že třetí a pátá Část (13, 15) jsou v nakloněných přechodových úsecích (13a, 15a) zahnuté v rovinách kolmých k základní rovině obsahující osy první a sedmé části (11,17) svěrky (1).

9. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků laž8, vyznačená tím, že třetí a pátá část (13, 15) jsou vjejich hlavních úsecích (13b, 15b), navazujících na čtvrtou část (14), umístěny souběžně a se vzájemným odstupem, vymezovaným čtvrtou částí (14), a v přechodových úsecích (13a, 15a), navazujících na odpovídající druhou a šestou část (12, 16), jsou ohnuty směrem k sobě, přičemž oblouky druhé a šesté části (12, 16) jsou ohnuty směrem od místa, kde leží ramena svěrky těsně vedle sebe, k souběžným vnějším ramenům, tvořeným odpovídající první a sedmou částí (11, 17).

10. Svěrka podle nejméně jednoho nároků laž9, vyznačená tím, že čtvrtá část (14) přesahuje za oba volné konce první a sedmé části (11, 17).

11. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačená tím, že každé vnější rameno je opatřeno na své homí straně náběhovou zaváděcí ploškou (19a), nakloněnou k volnému konci (A, B) tyče a směrem k základní rovině obsahující podélné osy první a sedmé části (11, 17) svěrky (1).

12. Svěrka podle nároku 11, vyznačená tím, že náběhová zaváděcí ploška (19a) je sražena vzhledem k ose vnějšího ramena v úhlu nejméně 30°.

13. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků lažl2, vyznačená tím, že nejméně jedno z vnitřních nebo vnějších ramen svěrky (1) je opatřeno zachycovacím prostředkem (ZP) pro spolupůsobení se západkovým ustavovacím prostředkem (ZU), vytvořeným na kotevním ústrojí (5) svěrky, vzájemným zaskočením a ustavením svěrky (1) v požadované poloze vzhledem ke kotevnímu ústrojí (5) svěrky, když je v něm osazena, přičemž západkový prostředek (ZU) kotevního ústrojí obsahuje nejméně jeden výběžek (53b, 53c) vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu (53) pro rameno svěrky (1), opatřené zachycovacím prostředkem (ZP) obsahujícím náběhové plošky (18a, 18b) pro zaskočení s odpovídajícím nejméně jedním výběžkem (53b, 53c).

14. Svěrka podle nároku 13, vyznačená tím, že západkový ustavovací prostředek (ZU) obsahuje první výběžek (53b) vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu (53) pro rameno svěrky (1), opatřené zachycovacím prostředkem (ZP) obsahujícím vybrání (18) vymezované náběhovými ploškami (18a, 18b), a dále ve směru zasouvání svěrky druhý výběžek (53c), vybíhající rovněž směrem dolů do zaváděcího kanálu (53), přičemž na přední straně každého výběžku (53b, 53c) je vytvořena vodicí šikmá ploška (53b', 53c') pro navádění náběhové zaváděcí plošky (19a) na rameni svěrky (1), a na zadní straně každého výběžku (53b, 53c) je vytvořena opačně skloněná zadní náběhová ploška (53b, 53c), vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku (18d) zachycovacího prostředku (ZP) ramena svěrky (1).

15. Svěrka podle nároku 14, vyznačená tím, že ramenem svěrky, opatřeným zachycovacím prostředkem (ZP), obsahujícím vybrání (18), je vnější rameno, u jehož volného konce je

-9CZ 285704 B6 vybrání (18) vytvořeno, přičemž zaskakovací výstupek (18d) volného konce ramena'svěrky (1), je vymezován první náběhovou ploškou (18a) vybrání (18) a náběhovou zaváděcí ploškou (19a) na volném konci ramene.

16. Svěrka podle nároku 15, vyznačená tím, že vybrání (18) je vytvořeno v části vnějšího ramena, která je nejvýše, když je svěrka (1) v užitné poloze.

17. Svěrka podle nároku 15 nebo 16, vyznačená tím, že vybrání (18) je vymezováno jednak první náběhovou ploškou (18a), vymezující s náběhovou zaváděcí ploškou (19a) výstupek (18d) ramene a jednak druhou náběhovou ploškou (18b), přičemž náběhové plošky (18a, 18b) jsou vzájemně spojeny dnovou ploškou (18c) vybrání (18), která je souběžná s podélnou osou vnějšího ramena svěrky (1), přičemž první náběhová ploška (18a) je nakloněna šikmo směrem od dnové plošky (18c) vybrání vzhůru a dopředu k přednímu konci ramena, zatímco druhá náběhová ploška (18b) je nakloněna v opačném smyslu, přičemž první náběhová ploška (18a) je nakloněna souběžně se zadními náběhovými ploškami (53b, 53c) a druhá náběhová ploška (18b) je nakloněna souběžně s vodícími náběhovými ploškami (53b¹, 53c') zaváděcího kanálu (53).

18. Svěrka podle nejméně jednoho z nároků lažl7, vyznačená tím, že čtvrtá část (14) svěrky (1) a alespoň část její třetí a páté části (13, 15) nese izolátor (6), vytvořený z elektricky izolačního materiálu pro elektrické izolování uvedené svěrky (1) od kolejnice (2), v její oblasti, která v její poloze osazení dosedá na kolejnici (2).

19. Svěrka podle nároku 18, vyznačená tím, že izolátor (6) je vytvořen ve formě destičkovitého členu (60), opatřeného v jedné jeho hlavní ploše vybráním (61), tvarovaným pro natlačení na svěrku (1).

20. Svěrka podle nároku 19, vyznačená tím, že po stranách vybrání (61) jsou vytvořeny pružné výběžky (62), vystupující směrem do prostoru pro vsazení svěrky (1), které se deformují pod tlakem pro natlačení izolátoru (6) na svěrku (1) nebo jeho uvolnění ze svěrky (1).

21. Svěrka podle nároku 18, vyznačená tím, že izolátor (6) svěrky je ve tvaru zapouzdřovací kapsy (600) izolačního materiálu, opatřené kapsovitým vybráním pro vsunutí čtvrté části (14) svěrky (1) a alespoň částí její třetí a páté části (13, 15), které v poloze osazení svěrky (1) dosedají na kolejnici (2).