CZ285827B6 - Kotevní ústrojí pro svěrku pro upevňování železniční kolejnice - Google Patents

Abstract

Kotevní ústrojí /5/ je uzpůsobeno pro přidržování upevňovací svěrk y /1/ železniční kolejnice, uzpůsobené přidržovat železniční kolejnici /2/ směrem dolů k podkladu, na němž je kolejnice uložena, přičemž svěrka, pro jejíž přidržování je kotevní ústrojí určeno, je vytvořena z tyče z pružného materiálu do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu. Svěrka /1/ má v uvolněném stavu bez napětí podélnou střednici čtvrté části /14/ uloženou v rovině, která je nakloněná vzhledem k základní rovině obsahující podélné střednice a první a sedmé části /11, 17/, a v zatíženém stavu, v němž upíná kolejnici /2/ k podkladu, má podélnou střednici její čtvrté části /14/ v rovině, která leží v odstupu od základní roviny obsahující podélné střednice první a sedmé části /11, 17/ a je s touto základní rovinou souběžná. Kotevní ústrojí /5/ vymezuje úložný prostor /54/ pro zasunutí třetí, čtvrté a páté části /13, 14, 15/ svěrky /1/, a najeho bocích jsou vytvořeny zaváděcí kanály /53/ pro zasunutí odpovídajících vněŕ

Description

Vynález se týká kotevního ústrojí pro svěrku pro upevňování železniční kolejnice.

Dosavadní stav techniky

Dřívější vynálezy stejného přihlašovatele, vztahující se na železniční svěrky obecně označované jako P-R svěrka (popsané v britském patentovém spisu č. GB-861473) ae-svěrka (popsaná v britském patentovém spisu č. GB-1510 224), byly obě úspěšné po řadu let vtom, že poskytovaly levné železniční připojovací prostředky, které se v široké míře používaly v řadě zemí v celém světě. Tyto svěrky mohou být osazovány do kotevních ústrojích podél kolejnice buď manuálně, při použití přitloukacího kladiva pro zahánění (zatlačování) svěrek do kotevního ústrojí, nebo automaticky zaháněcím strojem na svěrky. I když automatické zahánění svěrek je samozřejmě účelnější a jeví se jako žádoucí, protože je rychlejší a málo náročné na pracnost, může se jednat o poměrně složitý proces, vyžadující přesné ukládání svěrky vedle kotevního ústrojí, aby se dosáhlo přiměřeného upevnění kolejnice.

Podstata vynálezu

Uvedený problém řeší kotevní ústrojí pro přidržování upevňovací svěrky železniční kolejnice, uzpůsobené přidržovat železniční kolejnici směrem dolů k podkladu, na němž je kolejnice uložena, přičemž svěrka, pro jejíž přidržování je kotevní ústrojí určeno, je vytvořena z tyče z pružného materiálu ohnutého do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu, a má od jednoho konce tyče ke druhému v podstatě přímou první část, ohnutou druhou část, třetí část, ohnutou čtvrtou část, pátou část, ohnutou šestou část a v podstatě přímou sedmou část, přičemž první a sedmá část tvoří odpovídající vnější ramena tvaru písmene M, třetí a pátá část tvoří odpovídající vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část připojují vnější ramena k vnitřním ramenům a čtvrtá část spojuje vnitřní ramena dohromady, přičemž svěrka má v uvolněném stavu bez napětí podélnou střednici čtvrté části uloženou v rovině, která je nakloněná vzhledem k základní rovině obsahující podélné střednice první a sedmé části, přičemž svěrka má v zatíženém stavu, v němž upíná kolejnici k podkladu, podélnou střednici její čtvrté části v rovině, která leží v odstupu od základní roviny obsahující podélné střednice první a sedmé části a je s touto základní rovinou souběžná, jejíž podstatou je, že kotevní ústrojí má základnovou část, ze které vystupuje na straně, která je homí strana, když je kotevní ústrojí v užitné poloze svěrky, vzhůru dvojice přídržných členů, které jsou umístěny ve vzájemném odstupu při vymezování mezilehlého úložného prostoru pro zasunutí třetí, čtvrté a páté části svěrky, přičemž na bocích kotevního ústrojí jsou vytvořeny zaváděcí kanály pro zasunutí odpovídajících vnějších ramen svěrky, přičemž zaváděcí kanály jsou opatřeny každý odpovídajícími náběhovými vodícími a tlačnými prostředky pro zavádění a stlačení vnějšího ramena zaváděné svěrky směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům do polohy osazení svěrky.

Zaváděcí kanály jsou s výhodou vytvořeny na odpovídajících vnějších plochách přídržných členů svěrky.

Podle dalšího znaku vynálezu je každý ze zaváděcích kanálů vytvořen v odpovídající vnější boční stěně odpovídajícího přídržného členu svěrky.

Z přídržných členů s výhodou vystupují směrem proti sobě výstupky, vybíhající alespoň částečně nad úložný prostor pro třetí, čtvrtou a pátou část svěrky, přičemž když je uvedená svěrka

- 1 CZ 285827 B6 přidržována kotevním ústrojím, jsou tyto výstupky umístěny přímo nad alespoň částí každého z vnitřních ramen třetí a páté části svěrky a blokují vnitřní ramena vůči zvednutí.

Podle dalšího znaku vynálezu má každý zaváděcí kanál šikmý strop, nakloněný směrem dolů podél zaváděcího kanálu ve směru od jeho otvoru pro vsouvání vnějšího ramena svěrky, pro vedení a vzepření vnějšího ramena zaháněné svěrky a jeho stlačování směrem dolů vzhledem k vnitřním ramenům svěrky.

Základnová část je podle dalšího znaku vynálezu umístěna v úrovni dolní opěry čtvrté části svěrky, zatímco horní část každého vnějšího ramena svěrky, zasouvaného do otvoru odpovídajícího zaváděcího kanálu, dosedá alespoň u svého volného konce se vzepřením proti stropu zaváděcího kanálu a současně jeho dolní část dosedá na dno zaváděcího kanálu v místě vstupního otvoru do zaváděcího kanálu.

Základnová část může probíhat pouze podél části délky přídržných členů, ležící na straně odvrácené od vstupních otvorů do průchodů.

Podle dalšího znaku vynálezu má kotevní ústrojí v zaváděcích kanálech a v úložném prostoru zavedenou svěrku, která má nejméně jedno z vnějších ramen opatřené zachycovacím prostředkem její polohy pro spolupůsobení se západkovým ustavovacím prostředkem, vytvořeným na kotevním ústrojí svěrky, vzájemným zaskočením a ustavením svěrky v požadované poloze vzhledem ke kotevnímu ústrojí svěrky, když je v něm osazena, přičemž západkový ustavovací prostředek obsahuje nejméně jeden výběžek vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu pro rameno svěrky, opatřené zachycovacím prostředkem polohy svěrky, obsahujícím náběhové plošky pro zachycovací vzájemné dosednutí s uvedeným nejméně jedním výběžkem.

Západkový ustavovací prostředek obsahuje podle dalšího znaku tohoto provedení vynálezu první výběžek, vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu, a dále ve směru zasouvání svěrky druhý výběžek, vybíhající rovněž směrem dolů do zaváděcího kanálu, přičemž na přední straně každého výběžku, je vytvořena vodicí šikmá ploška pro navádění náběhové zaváděcí plošky na volném konci ramene svěrky, a na zadní straně každého výběžku je vytvořena opačně skloněná zadní náběhová ploška, vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku zachycovacího prostředku ramena svěrky, přičemž zaskakovací výstupek volného konce ramena svěrky je vymezován první náběhovou ploškou vybrání a náběhovou zaváděcí ploškou na volném konci ramene, a vybrání je vymezováno jednak první náběhovou ploškou, vymezující s náběhovou zaváděcí ploškou výběžek ramena a jednak zadní druhou náběhovou ploškou, přičemž náběhové plošky jsou vzájemně spojeny dnovou ploškou vybrání, která je souběžná s podélnou osou vnějšího ramena svěrky, přičemž první náběhová ploška vybrání je nakloněna směrem od dnové plošky vybrání vzhůru a dopředu k přednímu konci ramena, zatímco druhá náběhová ploška vybrání je nakloněna v opačném smyslu, přičemž první náběhová ploška je nakloněna souběžně se zadními náběhovými ploškami a druhá náběhová ploška je nakloněna souběžně s vodícími náběhovými ploškami zaváděcího kanálu. Druhý výběžek zaváděcího kanálu je s výhodou umístěn na konci zaváděcího kanálu, opačném od jeho vstupního otvoru, a je vymezován jednak druhou vodicí šikmou ploškou jako součástí stropu zaváděcího kanálu a jednak druhou zadní náběhovou ploškou jako sraženou koncovou hranou stropu u konce zaváděcího kanálu, přičemž v poloze zaskočení výstupku svěrky za druhý výběžek vodícího kanálu je svěrka držena v poloze osazení, v níž dosedá na upínanou kolejnici.

Podle dalšího znaku vynálezu je první výběžek zaváděcího kanálu je umístěn na konci zaváděcího kanálu u jeho vstupního otvoru a je vymezován jednak první vodicí šikmou ploškou jako sraženým koncem stropu zaváděcího kanálu a jednak opačně skloněnou první zadní náběhovou ploškou, přičemž v poloze zaskočení výstupku svěrky za první výběžek vodícího kanálu, v níž je současně její výstupek opřen vlastním předpětím svěrky do klidového stavu bez

-2CZ 285827 B6 napětí o šikmý strop zaváděcího kanálu, je svěrka zachycena v kotevním ústrojí v přípravné poloze, v níž je uvolněn prostor pro osazování kolejnice.

Podle dalšího provedení vynálezu má základnová část na straně odvrácené od strany vstupních otvorů do zaváděcích kanálů osazovací práh, kde nese izolátor, vytvořený z elektricky izolačního materiálu pro elektrické izolování kotevního ústrojí od uvedené kolejnice, umístěný mezi kotevním ústrojím a kolejnicí, přičemž izolátor má první destičkovitou část, dosedající svrchu na práh základnové části kotevního ústrojí, druhou destičkovitou část, zahnutou vzhledem k první destičkovité části a dosedající k základnové části kotevního ústrojí na straně kolejnice jako dělicí vložka mezi patkou kolejnice a kotevním ústrojím, a dále dvě ustavovací třetí části pro zachycení na kotevním ústrojí v oblasti jeho přídržných členů. S výhodou jsou ustavovací třetí části izolátoru opatřeny každá štěrbinou pro nasunutí na vystupující žebrové části kotevního ústrojí v úrovni konce zaváděcího kanálu. Ustavovací třetí části dále s výhodou obsahují každá nos, vybíhající do odpovídajícího zaváděcího kanálu pod konec ramena zasunuté svěrky pro jeho zachycování osazenou svěrkou.

Řešení kotevního ústrojí umožňuje provádět automatické zatlačování (zahánění) svěrek sjeho výhodami v podobě rychlosti a malých nároků na pracnost, které nevyžaduje přesné předchozí polohové ustavování svěrky vedle kotevního ústrojí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 v upevňovací sestavu železniční kolejnice podle vynálezu, obsahující kotevní ústrojí podle vynálezu, obr. 2A půdorys svěrky znázorněné na obr. 1, obr. 2B pohled z boku na svěrku z obr. 1, obr. 2C pohled ze vnější strany (zezadu) na svěrku z obr. 1, obr. 2D zvětšený půdorysný pohled na část svěrky, obr. 2E zvětšený pohled z boku na část svěrky, obr. 3 A půdorys jiného provedení svěrky, obr. 3B pohled z boku na svěrku podle tohoto provedení, obr. 3C pohled zezadu na svěrku, obr. 3D zvětšený půdorysný pohled na část svěrky, obr. 3E zvětšený pohled z boku na část svěrky, obr. 4A půdorys kotevního ústrojí svěrky podle obr. 1, obr. 4B pohled z boku na kotevní ústrojí svěrky podle obr. 1, obr. 4C pohled zepředu na kotevní ústrojí svěrky podle obr. 1, obr. 5A půdorys kotevního ústrojí podle alternativního provedení, obr. 5B pohled z boku na kotevní ústrojí svěrky podle uvedeného alternativního provedení, obr. 5C pohled zepředu na kotevní ústrojí podle uvedeného alternativního provedení, obr. 6A boční pohled na jiný alternativní tvar kotevního ústrojí podle vynálezu, obr. 6B pohled zepředu na uvedený jiný alternativní tvar kotevního ústrojí svěrky podle vynálezu, obr. 6C půdorys uvedeného jiného alternativního tvaru svěrky podle vynálezu, obr. 6D, 6E a 6F postupně boční pohled v částečné řezu, pohled zepředu v částečném řezu, a půdorysný pohled na sestavu obsahující kotevní ústrojí z obr. 6A až 6C v kombinaci se svěrkou z obr. 3A až 3E, obr. 7A půdorysný pohled na izolátor kotevního ústrojí znázorněný na obr. 1, obr. 7B řez rovinou A-A z obr. 7A a obr. 7C zvětšený pohled na část obsahu obr. 7B, obr. 8A a 8B půdorysný pohled a pohled zepředu na jiný izolátor kotevního ústrojí, a obr. 9A, 9B a 9C postupně pohledy použité pro vysvětlení jednotlivých kroků při osazování svěrky do kotevního ústrojí podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje sestavu obsahující pružnou upevňovací svěrku 1 železniční kolejnice, mající koncovou část, která dosedá na přírubu železniční kolejnice 2, nesené úložným prvkem 3 kolejí, přičemž mezi úložným prvkem 3 kolejí a patkou kolejnice 2 je uložena pružná podložka 4. Koncová část je vymezována čtvrtou částí 14 svěrky 1, jak je vysvětleno níže. Svěrka 1 je držena kotevním ústrojím 5, které má v sobě vytvořenou dvojici zaváděcích kanálů 53 (z nichž je na

-3 CZ 285827 B6 obr. 1 znázorněn pouze jeden), v nichž jsou uložena odpovídající vnější ramena tvořená první částí U a sedmou částí 17 svěrky, ze kterých je na obr. 1 znázorněna pouze sedmá část ]7. Konec čtvrté části 14 svěrky 1 nese izolátor 6 kryjící nejnižší plochu čtvrté části 14, takže konec čtvrté části 14 svěrky 1 zabírá do příruby koleje 2 přes izolátor 6, který tak izoluje svěrku 1 od kolejnice 2. Mezi svěrkou 2 a kotevním ústrojím 5 je postranní izolátor 7 pro elektrické izolování kotevního ústrojí 5 od kolejnice 2.

Jak je znázorněno na obr. 2A, 2B a 2C, svěrka 1 znázorněná na obr. 1 má v půdoryse v podstatě tvar písmene M. Je vytvořen ohybem tyče pružného materiálu, který je v tomto případě kruhového průřezu (například ocelová tyč průměru 15 mm). Počínaje od jednoho konce A tyče ke druhému konci B, má svěrka nejprve přímou první část H, druhou část 12 ohnutou o 180°, zakřivenou třetí část 13, čtvrtou část 14, která je ohnuta o 180°, zakřivenou pátou část 15, šestou část 16, která je ohnutá o 180°, a přímou sedmou část 17. První a sedmá část 11 a 17 svěrky tvoří uvedená vnější ramena písmene M, třetí a pátá část 13 a 15 tvoří vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část 12 a 16 spojují vnitřní ramena vnějších ramen, a čtvrtá část 14 svěrky spolu spojuje vnitřní ramena. Při pohledu v půdorysu, jako na obr. 2A, přesahuje čtvrtá část 14 svěrky přes volné konce A a B první 11 a sedmé části 17.

Druhá a šestá část 12 a 16 svěrky 1 se zdvíhají z roviny obsahující první a sedmou část 11 a 17 svěrky 1 tak, že žádná zvedající se část podélných os těchto částí 12 a 16 není nakloněna k této rovině v úhlu větším něž okolo 33°, i když v dalších provedeních vynálezu tento úhel může být až 40°.

Třetí a pátá část 13 a 15 svěrky 1 jsou zakřivené tak, že jejich podélné osy leží v odpovídajících rovinách, které jsou v podstatě kolmé na rovinu obsahující první a sedmou část 11 a 17 svěrky. Každá z třetí a páté části 13 a 15 ve znázorněném provedení má první v podstatě přímou část 13a. 15a a druhou v podstatě přímou část 13b a 15b, jejichž podélné osy jsou vzájemně vůči sobě nakloněny v úhlu okolo 30°. První a druhá část 13a. 13b, 15a a 15b třetí a páté části 13 a 15 by mohly samotné být zakřivené tak, že třetí a pátá část 13 a 15 jsou celkově hladčeji zakřivené.

Když svěrka dosedá na kolejnici, jak je znázorněno na obr. 1, rovina obsahující střednici čtvrté části 14 je v podstatě rovnoběžná s rovinou obsahující první a sednou část 11 a 17.

Pro svěrku znázorněnou na obr. 2A až 2C je poměr maximální vzdálenosti mezi střednicemi třetí a páté části 13 a 15 a rovinou obsahující první a pátou část 11 a 17 ke průměru tyče tvořící svěrku je 1,23. Přednostní maximální hodnota pro tento poměr je 2,0, ale může být velká až 4,0.

Vnější ramena svěrky, tj. její první a sedmá část 11 a 17, jsou opatřeny každé na horním povrchu u odpovídajících volných konců AaB svěrky vybráním 18. Konec B jednoho z ramen svěrky (které je v tomto provedení druhé vnější rameno nebo sedmá část 17). je znázorněn podrobněji na obr. 2D a 2E.

V tomto provedení jsou vybrání 18 tvarována každé tak, že mají dvě náběhové plošky 18a, 18b. nakloněné v navzájem opačných směrech vzhledem k podélným osám první a sedmé části 11 a 12 a dnovou plošku 18c, tvořící dno 18c západkového vybrání 18, které spojuje náběhové plošky 18a. 18b a je samo v podstatě rovnoběžné s podélnými osami první a sedmé části 11 a 17.

V tomto provedení jsou náběhové plošky 18a a 18b nakloněny v úhlu 30° vzhledem k podélným osám první a sedmé částí 11 a 17. Dnová ploška 18c vybrání 18 slouží pro zajištění odstupu náběhových plošek 18a, 18b vybrání 18, ale v alternativním provedení může být tato dnová ploška 18c vypuštěna, takže mezi nej nižšími okraji náběhových plošek 18a, 18b vybrání 18 není žádný prostor.

Vybrání 18 je s výhodou uloženo na horním krajním povrchu první a sedmé části 11 a 17 svěrky, jak je znázorněna, spíše než na její boční straně, takže když je svěrka 1 osazena v kotevním

-4CZ 285827 B6 ústrojí 5, je síla na vnější ramena svěrky vyvolávána záběrem kotevního ústrojí 5 s jejími vybráními 18 v podstatě ve stejném směru, jako napětí působící na druhou část 12 a šestou část 16 svěrky 1 vzhledem k ohybu vnějších ramen.

Každý volný konec A, B svěrky 1 je na svém horní a dolním povrchu zkosen, přičemž horní a dolní zkosené náběhové zaváděcí plošky 19a, 19b svírají v tomto provedení úhel přibližně 30° s podélnou osou svěrky. V tomto provedení je vybrání 18 vytvořeno hned za náběhovou zaváděcí ploškou j9a. Jak bude patrné z dalšího popisu s odvoláním na obr. 5A a 5C, náběhová zaváděcí ploška 19a na horním povrchu vnějšího ramena je určená k usnadnění vsouvání svěrky 1 do kotevního ústrojí 5. Náběhová zaváděcí ploška 19b na dolním povrchu vnějšího ramena je určena k usnadnění použití svěrky pro přidržování izolátoru 7 na místě mezi kotevními ústrojími 5 a kolejnicí 2.

V takovém provedení svěrky, vyrobené z tyče o průměru 15 mm má svěrka následující rozměiy. Plochy vnějších ramen, obrácené směrem dovnitř, jsou ve vzájemném odstupu 75 mm, vzdálenost mezi krajní vnější částí čtvrté části 14 a spojnicí krajních vnějších částí druhé části 12 a šesté části 16 je 120 mm a maximální výška svěrky, tj. mezi nejkrajnějším horním bodem třetí části 13 svěrky nad nejnižším bodem první části 11 a sedmé části 17 svěrky je 34 mm. Nejnižší bod čtvrté části 14 svěrky přesahuje o 40 mm polohu volných konců A a B vnějších ramen, hlavního úseku 13b a 15b třetí části 13 a páté části 15 jsou každá dlouhá 42 mm. Poloměr zakřivení druhé a šesté části je 10 mm, zatímco poloměr zakřivení čtvrté části je 9 mm. Horní povrch vnějších ramen je zkosen do vzdálenosti 8 mm od volného konce ramena a dolní povrch vnějších ramen je zkosen do vzdálenosti 10 mm od konce ramena. Každé vybrání 18 má hloubku 1,5 mm a sahá 9 mm přes jeho nejširší část kolmou na podélnou osu vnějšího ramena, přičemž jeho dnová ploška 18c je ve směru rovnoběžném s podélným směrem vnějšího ramena 8,5 mm, aje celkem dlouhé 15,5 mm. Při vytváření vybrání 18 a horní náběhové zaváděcí plošky 19a se materiál obvykle odebírá od volného konce ramene tak, že má průměr 14,5 mm, při měření napříč ramene v bodě, kde se horní náběhová zaváděcí ploška 19a stýká s ustupujícím vybráním 18. Uhel a, znázorněný na obr. 2C je okolo 12°, ale může být v jiných provedeních například 19° nebo až 25°.

Na obr. 3A až 3E je znázorněn obměněný tvar svěrky vůči tvaru znázorněnému na obr. 2A až 2E. Svěrka z obr. 3A až 3E se liší od svěrky z obr. 2A až 2E v tom, že jejich třetí část 13 a 15 mají odpovídající přechodový úsek 13a a 15a, které jsou lehce zakřivené, zatímco hlavní úseky 13b a 15b zůstávají přímé, takže celková výška svěrky je ve srovnání s výškou z obr. 2A až 2E zmenšená. Kromě toho jsou volné konce vnějších ramen 11, 17 svěrky 1 na jejich vrcholech 19a' zaoblené a jsou na jejich postranních částech 19c zkosené, takže se usnadní vsouvání svěrky do kotevního ústrojí.

Svěrka znázorněná na obr. 2A až 2E nebo svěrka podle obr. 3A až 3E může být použita s kotevním ústrojím, znázorněným na obr. 4A až 4C, i když toto kotevní ústrojí může být obměněno v určitých hlediscích, například jak je znázorněno na obr. 5A až 5C.

Kotevní ústrojí 5 z obr. 4A až 4C a 5A až 5C obsahuje základnová část 51, ze které vystupuje na straně, která je horní strana, když je kotevní ústrojí 5 v užitné poloze svěrky, vzhůru dvojice přídržných členů 52, které jsou umístěny ve vzájemném odstupu při vymezování mezilehlého úložného prostoru 54 pro zasunutí třetí, čtvrté a páté části 13, 14, 15 svěrky 1 z obr. 2A až 2E. Ve směrem ven obrácených stěnách každého přídržného členu 52 jsou na bocích kotevního ústrojí vytvořeny zaváděcí kanály 53 pro zasunutí odpovídajících vnějších ramen svěrky 1 z obr. 2A až 2E. Každý zaváděcí kanál 53 má na konci přídržného členu 52 svěrky, který je nejdále od základnové části 51, otvor 56, zatímco na druhém konci přídržného členu 52 je uzavřen žebrem 57 tvořícím prostředek sloužící pro osazení izolátoru 7, jak bude ještě podrobněji vysvětleno. Pro tento účel má také strop zaváděcího kanálu 53 u žebra 57 vybrání.

-5CZ 285827 B6

Když je kotevní ústrojí 5 používáno, je dno zaváděcího kanálu 53 v podstatě vodorovné. Zaváděcí kanál 53 má pouze jednu postranní plochu, tvořenou stěnou 52a přídržného členu 52 svěrky vytvořenou tak, že leží mezi vnějšími a vnitřními rameny svěrky 1, když je svěrka osazena, zatímco druhá strana průchodu je otevřená. Zaváděcí kanál 53 má šikmý strop 53a, nakloněný v poloze použití vzhledem k vodorovné rovině, takže zaváděcí kanál je vyšší v části, kde je šikmý strop 53a blíže k otvoru 56, než u druhého konce šikmého stropu 53a. přičemž strop 53a zaváděcího kanálu 53 je upraven tak, že vytváří výběžky 53b a 53c pro spolupůsobení s vybráním 18 zachycovacího prostředku ZP pro zachycení svěrky 1 v její poloze vzhledem ke kotevnímu ústrojí 5.

První výběžek 53b. který je vytvořen u otvoru 56 zaváděcího kanálu 53, je obrácen do průchodu 53 vodicí šikmou ploškou 53b'. která je nakloněna vzhledem k vodorovnému směru v poměrně malém úhlu tak, že výška zaváděcího kanálu 53 směrem kjeho konci vymezovanému žebrem 57 klesá. Uvedený první výběžek 53b má potom zadní náběhovou plošku 53b. která je strměji nakloněna vzhledem k vodorovnému směru, ale v opačném směru, než vodicí šikmá ploška 53b’, takže se výška zaváděcího kanálu zvětšuje. Druhý výběžek 53c, který je vytvořen blíže ke stěně žebra 57, má vodicí šikmou plošku 53c', tvořící část šikmé plochy stropu 53a. a zadní náběhovou plošku 53c. která je nakloněna v opačném směru vzhledem k vodorovné rovině v úhlu, který je větší, než je úhel naklonění vodicí šikmé plošky 53c', ale menší, než je úhel naklonění zadní náběhové plošky 53b prvního výběžku 53b. Ze stropů 53a přídržných členů 52 svěrky v oblasti nad zaváděcími kanály 53 vybíhá část 58, takže mezi zaváděcími kanály 53 a vybíhající částí 58 je vymezeno vybrání 59, do něhož je možné vsunout nástroj pro instalování svěrky nebo pro vyjímání svěrky z ústrojí, nebo pro zvedání pražce, do něhož byla upevněna dvojice kotevních ústrojí 5. Strop vybrání 59 může být nakloněn podél jednoho jeho okraje, jak je znázorněno. Stěna 52a každého přídržného členu 52 svěrky může být zaoblena nebo zešikmena podél jednoho okraje, jak je znázorněno, aby se zmenšilo množství materiálu potřebného pro výrobu kotevního ústrojí 5.

Dno zaváděcího kanálu 53 s výhodou přesahuje přes otvor 56 tak, že tvoří část 53d, proti které se dolní plocha vnějších ramen svěrky může opřít, když je svěrka připravena pro instalaci v zařízení 5. Základnová část 51, která poskytuje oporu pro čtvrtou část 14 svěrky _1, když svěrka nedosedá na kolejnici, je v tomto provedení určen pro zasunutí postranního izolátoru 7. Základnová část 51 má na straně odvrácené od strany vstupních otvorů 56 do zaváděcích kanálů 53 osazovací práh 51a. kde nese izolátor 7, vytvořený z elektricky izolačního materiálu pro elektrické izolování kotevního ústrojí 5 od uvedené kolejnice 2, umístěný mezi kotevním ústrojím 5 a kolejnicí 2.

Další úspory v materiálu potřebném pro vytvoření ústrojí 5 mohou být dosaženy vypuštěním přesahujících výstupků 55, čímž se umožňuje zmenšení celkové výšky kotevního ústrojí 5, jak je znázorněno na obr. 5A až 5C. V ústrojí z obr. 5A až 5C byly také vypuštěny části 58. i když homí část tohoto ústrojí 5 by mohla být obměněna tak, aby se vytvořilo vybrání pro zasunutí instalačních nebo zvedacích nástrojů.

V jednom provedení kotevního ústrojí znázorněného na obr. 4A až 4C, pro použití se svěrkou, jak je popsána s odvoláním na obr. 2A až 2E, je celková výška kotevního ústrojí 60 mm a celková šířka je 101 mm. Přídržné členy 52 svěrky vymezují otevření, které je široké 57 mm, přičemž stěny 52a mají šířku 9 mm. Nejnižší plocha každých přesahujících výstupků 55 je 46 mm nad tou částí kotevního ústrojí, která bude v úrovni povrchu úložného prvku 3 kolejí, když je ústrojí použito, přičemž vzdálenost mezi přesahujícími výstupky 55 je 32 mm. Část 53d přesahuje otvor 56 zaváděcího kanálu 53 o vzdálenost 11 mm, přičemž délka zaváděcího kanálu 53 od vnitřní stěny žebra 57 k otvoru 56 je 77 mm. Žebro 57 je tlusté 8 mm, při měření ve směru rovnoběžném s délkou zaváděcího kanálu 53, a je 21 mm vysoké. Výška zaváděcího kanálu se potom snižuje v úhlu okolo 13° na výšku 20 mm, načež znovu vzrůstá v úhlu okolo 45° na výšku 24 mm. Vodicí šikmá ploška 53 c' druhého výběžku 53c je nakloněna v úhlu okolo 18° a její

-6CZ 285827 B6 nejnižší bod je 18,5 mm nad podlahou zaváděcího kanálu 53. Zadní náběhová ploška 53c druhého výběžku 53c je nakloněna v úhlu 30° do výšky 24 mm. Nejnižší bod prvního výběžku 53b leží 68 mm od stěny žebra 57.

Vybrání 59 nad zaváděcím kanálem 53 má horní plochu, která je nakloněna v úhlu okolo 15°, počínaje výškou 44 mm nad nejnižším bodem kotevního ústrojí a zvětšuje se na 51 mm, přičemž dno vybrání je 32 mm nad nejnižším bodem kotevního ústrojí. Práh 51a vytvořený v základnové části 51 je vytvořen do výšky 15 mm nad nejnižším bodem kotevního ústrojí a má hloubku 8 mm.

Kotevní ústrojí 5 z obr. 4A až 4C a obr. 5A až 5C může být, jak je znázorněno na obr. 6A až 6F, upevněno k betonovém základovému prvku prostřednictvím dříku 50 upravenému tak, že vyčnívá z jeho základnové části 51. Dřík 50, tvořící nedílnou část kotevního ústrojí 5, je zasazen do betonového úložného prvku (pražce) 3 během výroby pražce aje opatřen opěrami 50a pro vzdorování jakékoli tendence kotevního ústrojí 5 otáčet se v na úložném prvku 3.

Nyní bude podrobněji popsán izolátor 7 znázorněný na obr. 1 s odvoláním na obr. 7A až 7C. Izolátor má druhou destičkovitou část 71, která je při osazení a použití izolátoru umístěna mezi kotevním ústrojím 5 a kolejnicí 2. Kolmo ze střední části horního okraje druhé destičkovité desky 71 vyčnívá první destičkovitá část 72, která je tvarována tak, že když je používána, může být uložena na prahu 51a kotevního ústrojí 5 tak, aby vytvářela rovinnou plochu na základnové části 51 bez zlomu. Druhá destičkovitá část 71 je nižší v její střední části, než na kterémkoli zjejích konců, přičemž na obou koncích druhé destičkovité části 71 jsou uloženy vzhůru vystupují ustavovací třetí části 73 izolátoru, kolmé na druhou destičkovitou část 71. Tyto ustavovací třetí části 73 izolátoru jsou umístěny s odstupem od první destičkovité části 72 tak, že vymezují odpovídající vybrání 74 pro zasunutí stěn 52a přídržných členů 52 svěrky kotevního ústrojí 5. Ustavovací třetí části 73 jsou každá opatřeny v její dolní ploše štěrbinou 75, uspořádanou rovnoběžně s druhou destičkovitou částí 71, pro zasunutí stěny 57 kotevního ústrojí 5, když je izolátor používán. Je tak zabráněno tomu, aby se izolátor 7 pohyboval ve vodorovném směru během použití, přičemž mu však je umožňováno, aby byl vyjímán z kotevního ústrojí, například pro výměnu opotřebením, a to tak, že se svisle zvedne.

Z dnové plochy každé ustavovací třetí části 73 izolátoru 7, odlehlé od druhé destičkovité části 71, vybíhá ustavovací nos 76, mající nakloněnou horní plochu. Když je izolátor 7 umístěn na kotevním ústrojí 5 a svěrka 1 je plně osazena v tomto ústrojí 5, dolní náběhová zaváděcí ploška 19b na volném konci každého vnějšího ramena svěrky spočívá na horním povrchu ustavovacího nosu 76 tak, aby se zabránilo zvedání izolátoru 7 při použití v nežádoucí míře. Jedna strana horního povrchu ustavovací třetí části 73 je s ustavovacím nosem 76 stěnou 77.

Jiný tvar izolátoru 7 kotevního ústrojí je znázorněn na obr. 8A a 8B.

Provedení izolátoru 7 určené pro použití s kotevním ústrojím 5, jak je popsáno s odvoláním na obr. 4A až 4C nebo 5A až 5C má následující příkladné rozměry. Druhá destičkovitá část 71, je dlouhá 119 mm, 20 mm vysoká v její střední části a 26 mm vysoká ve zbývající části, má tloušťku 8 mm. První destičkovitá část 72 je 55 mm dlouhá, 15,5 mm široká a 6 mm tlustá. Ustavovací třetí část 73 izolátoru je 21,5 mm dlouhá, 26 mm vysoká a 19,5 mm široká. Vybrání 74 je 10,5 mm široké. Štěrbina 75 je 20 mm vysoká, 8,5 mm široká a 13 mm dlouhá, přičemž dvě ze tří svislých stěn štěrbiny jsou vytvářeny tloušťkou materiálu okolo 8,5 mm. Ustavovací nos 76 je v jeho nejtenčím bodě 3,5 mm tlustý, má horní povrch nakloněný v úhlu 16° k vodorovnému směru, přičemž ustavovací nos je 15,5 mm dlouhý, 8,5 mm široký a má dolní plochu, která je 2 mm nad nejnižším bodem druhé destičkovité části 71.

-7CZ 285827 B6

Nyní bude vysvětleno osazování svěrky 1 do kotevního ústrojí 5, jak je znázorněno na obr. 1, s odvoláním na obr. 9A až 9C (izolátor 6 špičky, který by byl normálně nesen svěrkou 1, je na těchto obrázků z důvodů jasnosti vypuštěn).

Před tím budou zrekapitulovány odpovídající znaky příslušného provedení, jak jsou použité v patentových nárocích, včetně některých zobecňujících termínů.

Zaváděcí kanaly 53 jsou opatřeny každý odpovídajícími náběhovými vodícími a tlačnými prostředky VTP (obr. 4B, 9B)) pro zavádění a stlačení vnějšího ramena zaváděné svěrky směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům do polohy osazení svěrky 1. Tyto náběhové vodicí a tlačné prostředky VTP obsahují západkové ustavovací prostředky ZU (obr. 4B, 9B) tvořené v daném případě výběžky 53b, 53c ajejich vodícími šikmými vodícími šikmými ploškami 53b’, 53c' a zadními náběhovými ploškami 53b, 53c. Ty spolupůsobí se zachycovacím prostředkem ZP (obr. 9B) na vnějším rameni svěrky 1, obsahujícím vybrání 18 a zaskakovací výstupek 18d.

Jak je tedy patrné z obr. 9B, má svěrka j. ve smyslu definice předmětu vynálezu nejméně jedno z vnějších ramen opatřeno zachycovacím prostředkem ZP její polohy pro spolupůsobení se západkovým ústavovacím prostředkem ZU, vytvořeným na kotevním ústrojí 5 svěrky, vzájemným zaskočením a ustavením svěrky 1 v požadované poloze vzhledem ke kotevnímu ústrojí 5 svěrky, když je v něm osazena, přičemž západkový ustavovací prostředek ZU obsahuje nejméně jeden výběžek 53b, 53c vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu 53 pro rameno svěrky 1, opatřené zachycovacím prostředkem ZP polohy svěrky, obsahujícím náběhové plochy 18a, 18b pro zachycovací vzájemné dosednutí s uvedeným nejméně jedním výběžkem 53b. 53c. Západkový ustavovací prostředek ZU obsahuje první výběžek 53b, vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu 53, a dále ve směru zasouvání svěrky druhý výběžek 53c, vybíhající rovněž směrem dolů do zaváděcího kanálu 53, přičemž na přední straně každého výběžku 53b, 53c, je vytvořena vodicí šikmá ploška 53b'. 53c' pro navádění náběhové zaváděcí plošky 19a na volném konci ramene svěrky 1, a na zadní straně každého výběžku 53b. 53c je vytvořena opačně skloněná zadní náběhová ploška 53b. 53c. vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku 18d zachycovacího prostředku ZP ramena svěrky 1, přičemž zaskakovací výstupek 18d volného konce ramena svěrky 1 je vymezován první náběhovou ploškou 18a vybrání 18 a náběhovou zaváděcí ploškou 19a na volném konci ramene, a vybrání 18 je vymezováno jednak první náběhovou ploškou 18a, vymezující s náběhovou zaváděcí ploškou 19a výběžek 18d ramena a jednak zadní druhou náběhovou ploškou 18b, přičemž náběhové plošky l_8a, 18b jsou vzájemně spojeny dnovou ploškou 18c vybrání 18, která je souběžná s podélnou osou vnějšího ramena svěrky 1, přičemž první náběhová ploška 18a vybrání 18 je nakloněna směrem od dnové plošky 18c vybrání vzhůru a dopředu k přednímu konci ramena, zatímco druhá náběhová ploška 18b vybrání 18 je nakloněna v opačném smyslu, přičemž první náběhová ploška 18a je nakloněna souběžně se zadními náběhovými ploškami 53b. 53c a druhá náběhová ploška 18b je nakloněna souběžně s vodícími náběhovými ploškami 53b'. 53c’ zaváděcího kanálu 53.

Druhý výběžek 53c zaváděcího kanálu 53 je umístěn na konci zaváděcího kanálu 53. opačném od jeho vstupního otvoru 56, a je vymezován jednak druhou vodicí šikmou ploškou 53c’ jako součástí stropu 53a zaváděcího kanálu 53 a jednak druhou zadní náběhovou ploškou 53c jako sraženou koncovou hranou stropu u konce zaváděcího kanálu 53, přičemž v poloze zaskočení výstupku 18d svěrky za druhý výběžek 53c vodícího kanálu 53 je svěrka 1 držena v poloze osazení, v níž dosedá na upínanou kolejnici 2.

První výběžek 53b zaváděcího kanálu 53 je umístěn na konci zaváděcího kanálu 53 u jeho vstupního otvoru 56 a je vymezován jednak první vodicí šikmou ploškou 53b' jako sraženým koncem stropu zaváděcího kanálu 53 a jednak opačně skloněnou první zadní náběhovou ploškou 53b. přičemž v poloze zaskočení výstupku 18d svěrky za první výběžek 53c vodícího kanálu 53, v níž je současně její výstupek 18d opřen vlastním předpětím svěrky 1 do klidového stavu bez

-8CZ 285827 B6 napětí o šikmý strop 53a zaváděcího kanálu, je svěrka 1 zachycena v kotevním ústrojí 5 v přípravné poloze, v níž je uvolněn prostor pro osazování kolejnice 2.

Obr. 9A ukazuje svěrku v počáteční (přípravné) poloze, když je připravena pro zahánění do ústrojí 5, přičemž čtvrtá část svěrky 1 spočívá (prostřednictvím neznázoměného izolátoru 6 konce svěrky) na základnové části 51 kotevního ústrojí 5 a vnější ramena svěrky 1 právě uvnitř zaváděcích kanálů 53 kotevního ústrojí, takže část dolní plochy vnějších ramen spočívá na části 53d kotevního ústrojí 5, dosedací šikmá ploška 18a vybrání 18, která je nejblíže k volnému konci ramene svěrky, je v dotyku se zadní náběhovou ploškou 53b prvního výběžku 53b, a horní náběhová zaváděcí ploška 19a vnějšího ramena svěrky je částečně v dotyku s vodicí šikmou ploškou 53c'. Výstupek 18d svěrky je v poloze zaskočené za první výběžek 53c vodícího kanálu 53, čímž zachycuje svěrku v přípravné poloze z obr. 9A. V této poloze je svěrka pouze částečně ohnuta, například pouze 2 mm z celého ohnutí 12 mm.

Když je svěrka zaháněna do mezilehlé polohy, jak je znázorněno na obr. 9B, v níž je dosedací šikmá ploška 18b vybrání uvedena do dotyku s vodicí šikmou ploškou 53b' prvního výběžku 53b, jsou vnější ramena ohýbána směrem dolů poněkud více, čímž se uvádí druhá část 12 a šestá část 16 svěrky 1 vzhůru. V této poloze spočívá čtvrtá část svěrky nad částí bočního izolátoru 7, čímž je bráněno vzestupnému pohybu tohoto izolátoru. Jestliže izolátor je tvarován tak, že drží směrem dolů podložku 4, potom v této poloze svěrka také slouží pro přidržování podložky kolejnice izolátorem. Je tak předpokládáno, že svěrka, izolátor a s výhodou také podložka mohou být osazeny na pražec opatřený kotevním ústrojím 5 ve výrobně pražců před jejich dopravou na staveniště.

Obr. 9C ukazuje svěrku v situaci, kdy byla zahnána z mezilehlé polohy znázorněné na obr. 9B do konečné polohy, kde čtvrtá část 14 (normálně nesoucí izolátor 6 konce svěrky) svěrky 1 dosedá na kolejnici 2. Když je svěrka zatlačována (zaháněna) vodorovně, je šikmý strop zaváděcího kanálu 53 ve vodicí šikmé plošce 53c' v dotyku s horní náběhovou zaváděcí ploškou 19a svěrky a tlačí vnější rameno směrem dolů, čímž je svěrka ohýbána. V konečné poloze svěrky se dostává vybrání 18 ve svěrce 1 do záběru s druhým výběžkem 53c kotevního ústrojí 5 a volné konce vnějších ramen přejdou přes ustavovací nos 76 postranního izolátoru 7 tak, že pohyb izolátoru 7 směrem vzhůru bude jimi nadále blokován. Svěrka je v této poloze plně ohnuta, čtvrtá část svěrky leží v rovině, která je v podstatě rovnoběžná s rovinou obsahující první a sedmou část svěrky a druhá a šestá část 12 a 16 svěrky jsou v jejich nejvyšším bodě.

Když je svěrka v její počáteční poloze, izolátor se může volně pohybovat směrem vzhůru, takže v případě, kdy je požadována výměna izolátoru 7, může toho být dosaženo zaháněním svěrky 1 zpět do její počáteční polohy, bez potřeby zcela vyjímat svěrku 1 z kotevního ústrojí 5.

Když jsou druhá část 12 a šestá část 16 svěrky v počáteční poloze svěrky v blízkosti povrchu pražce, může být zabráněno potenciálnímu problému zachycení patky koleje, ke kterému by mohlo dojít, když je kolejnice zvedána zjejí typické počáteční polohy podél zadní strany kotevního ústrojí na podložku 4 kolejnice. Tvar svěrky, v níž jsou vnější ramena ohýbána směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům, také dovoluje zmenšit celkovou výšku kotevního ústrojí, čímž se umožní, aby bylo lehčí a levnější. Je žádoucí, aby když je svěrka 1 osazena v kotevním ústrojí 5, byla mezi dnem izolátoru 6 konce svěrky a základnovou částí 51 kotevního ústrojí 5 vůle okolo 5 mm, takže se zajistí, že pokud je výška kolejnice zmenšena vzhledem opotřebení podložky pod ní, nebude svěrce zabráněno, aby dostatečně dosedala na kolejnici základnovou částí 51 kotevního ústrojí 5.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kotevní ústrojí pro přidržování upevňovací svěrky (1) železniční kolejnice, uzpůsobené přidržovat železniční kolejnici (
2. 2) směrem dolů k podkladu, na němž je kolejnice uložena, přičemž svěrka, pro jejíž přidržování je kotevní ústrojí určeno, je vytvořena z tyče z pružného materiálu ohnutého do tvaru v podstatě písmene M v půdorysu, a má od jednoho konce tyče ke 10 druhému v podstatě přímou první část (11), ohnutou druhou část (12), třetí část (13), ohnutou čtvrtou část (14), pátou část (15), ohnutou šestou část (16) a v podstatě přímou sedmou část (17), přičemž první a sedmá část (11, 17) tvoří odpovídající vnější ramena tvaru písmene M, třetí a pátá část (13, 15) tvoří odpovídající vnitřní ramena písmene M, druhá a šestá část (12, 16) připojují vnější ramena k vnitřním ramenům a čtvrtá část (14) spojuje vnitřní ramena dohromady, 15 přičemž svěrka má v uvolněném stavu bez napětí podélnou střednici čtvrté části (14) uloženou v rovině, která je nakloněná vzhledem k základní rovině obsahující podélné střednice první a sedmé části (11, 17), přičemž svěrka má v zatíženém stavu, v němž upíná kolejnici (2) k podkladu, podélnou střednici její čtvrté části (14) v rovině, která leží v odstupu od základní roviny obsahující podélné střednice první a sedmé části (11, 17) a je s touto základní rovinou 20 souběžná, vyznačené tím, že kotevní ústrojí (5) má základnovou část (51), ze které vystupuje na straně, která je homí strana, když je kotevní ústrojí (5) v užitné poloze svěrky, vzhůru dvojice přídržných členů (52), které jsou umístěny ve vzájemném odstupu při vymezování mezilehlého úložného prostoru (54) pro zasunutí třetí, čtvrté a páté části (13, 14, 15) svěrky (1), přičemž na bocích kotevního ústrojí jsou vytvořeny zaváděcí kanály (53) pro zasunutí 25 odpovídajících vnějších ramen svěrky (1), přičemž zaváděcí kanály (53) jsou opatřeny každý odpovídajícími náběhovými vodícími a tlačnými prostředky (VTP) pro zavádění a stlačení vnějšího ramena zaváděné svěrky směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům do polohy osazení svěrky (1).

   30 2. Kotevní ústrojí podle nároku 1, vyznačené tím, že zaváděcí kanály (53) jsou vytvořeny na odpovídajících vnějších plochách přídržných členů (52) svěrky.
3. 3. Kotevní ústrojí podle nároků 1 nebo 2, vyznačené tím, že každý ze zaváděcích kanálů (53) je vytvořen v odpovídající vnější boční stěně odpovídajícího přídržného členu (52)

   35 svěrky.
4. 4. Kotevní ústrojí podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že z přídržných členů (52) vystupují směrem proti sobě výstupky (55), vybíhající alespoň částečně nad úložný prostor (54) pro třetí, čtvrtou a pátou část (13, 14, 15) svěrky (1), přičemž když je

   40 uvedená svěrka (1) přidržována kotevním ústrojím (5), jsou tyto výstupky (55) umístěny přímo nad alespoň částí každého z vnitřních ramen třetí a páté části (13, 15) svěrky (1) pro blokování vnitřní ramena vůči zvednutí.
5. 5. Kotevní ústrojí podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačené tím, každý 45 zaváděcí kanál (53) má šikmý strop (53a), nakloněný směrem dolů podél zaváděcího kanálu (53) ve směru od jeho otvoru (56) pro vsouvání vnějšího ramena svěrky (1), pro vedení a vzepření vnějšího ramena zaháněné svěrky (1) a jeho stlačování směrem dolů vzhledem k vnitřním ramenům svěrky.

   50
6. 6. Kotevní ústrojí podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačené tím, že základnová část (51) je umístěna v úrovni dolní opery čtvrté části (14) svěrky (1), zatímco homí část každého vnějšího ramena svěrky (1), zasouvaného do otvoru (56) odpovídajícího zaváděcího kanálu (53), dosedá alespoň u svého volného konce se vzepřením proti stropu zaváděcího kanálu

   -10CZ 285827 B6 (53) a současně jeho dolní část dosedá na dno zaváděcího kanálu (53) v místě vstupního otvoru (56) do zaváděcího kanálu (53).
7. 7. Kotevní ústrojí podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vyznačené tím, že základnová část (51) probíhá pouze podél části délky přídržných členů (52), ležící na straně odvrácené od vstupních otvorů (56) do průchodů (53).
8. 8. Kotevní ústrojí podle nejméně jednoho z nároků laž7, vyznačené tím, že má v zaváděcích kanálech (53) a v úložném prostoru (54) zavedenou svěrku (1), která má nejméně jedno z vnějších ramen opatřené zachycovacím prostředkem (ZP) její polohy pro spolupůsobení se západkovým ustavovacím prostředkem (ZU), vytvořeným na kotevním ústrojí (5) svěrky, vzájemným zaskočením a ustavením svěrky (1) v požadované poloze vzhledem ke kotevnímu ústrojí (5) svěrky, když je v něm osazena, přičemž západkový ustavovací prostředek (ZU) obsahuje nejméně jeden výběžek (53b, 53c) vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu (53) pro rameno svěrky (1), opatřené zachycovacím prostředkem (ZP) polohy svěrky, obsahujícím náběhové plošky (18a, 18b) pro zachycovací vzájemné dosednutí s uvedeným nejméně jedním výběžkem (53b, 53c).
9. 9. Kotevní ústrojí podle nároku 8, vyznačené tím, že západkový ustavovací prostředek (ZU) obsahuje první výběžek (53b), vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu (53), a dále ve směru zasouvání svěrky druhý výběžek (53c), vybíhající rovněž směrem dolů do zaváděcího kanálu (53), přičemž na přední straně každého výběžku (53b, 53c), je vytvořena vodicí šikmá ploška (53b', 53c') pro navádění náběhové zaváděcí plošky (19a) na volném konci ramene svěrky (1), a na zadní straně každého výběžku (53b, 53c) je vytvořena opačně skloněná zadní náběhová ploška (53b, 53c), vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku (18d) zachycovacího prostředku (ZP) ramena svěrky (1), přičemž zaskakovací výstupek (18d) volného konce ramena svěrky (1) je vymezován první náběhovou ploškou (18a) vybrání (18) a náběhovou zaváděcí ploškou (19a) na volném konci ramene, a vybrání (18) je vymezováno jednak první náběhovou ploškou (18a), vymezující s náběhovou zaváděcí ploškou (19a) výběžek (18d) ramena a jednak zadní druhou náběhovou ploškou (18b), přičemž náběhové plošky (18a, 18b) jsou vzájemně spojeny dnovou ploškou (18c) vybrání (18), která je souběžná s podélnou osou vnějšího ramena svěrky (1), přičemž první náběhová ploška (18a) vybrání (18) je nakloněna směrem od dnové plošky (18c) vybrání vzhůru a dopředu k přednímu konci ramena, zatímco druhá náběhová ploška (18b) vybrání (18) je nakloněna v opačném smyslu, přičemž první náběhová ploška (18a) je nakloněna souběžně se zadními náběhovými ploškami (53b, 53c) a druhá náběhová ploška (18b) je nakloněna souběžně s vodícími šikmými ploškami (53b', 53c') zaváděcího kanálu (53).
10. 10. Kotevní ústrojí podle nároku 9, vyznačené tím, že druhý výběžek (53c) zaváděcího kanálu (53) je umístěn na konci zaváděcího kanálu (53), opačném od jeho vstupního otvoru (56), a je vymezován jednak druhou vodicí šikmou ploškou (53c') jako součástí stropu (53a) zaváděcího kanálu (53) a jednak druhou zadní náběhovou ploškou (53c) jako sraženou koncovou hranou stropu u konce zaváděcího kanálu (53), přičemž v poloze zaskočení výstupku (18d) svěrky za druhý výběžek (53c) vodícího kanálu (53) je svěrka (1) držena v poloze osazení, v níž dosedá na upínanou kolejnici (2).
11. 11. Kotevní ústrojí podle nároku 10, vyznačené tím, že první výběžek (53b) zaváděcího kanálu (53) je umístěn na konci zaváděcího kanálu (53) u jeho vstupního otvoru (56) a je vymezován jednak první vodicí šikmou ploškou (53b') jako sraženým koncem stropu zaváděcího kanálu (53) a jednak opačně skloněnou první zadní náběhovou ploškou (53b), přičemž v poloze zaskočení výstupku (18d) svěrky za první výběžek (53c) vodícího kanálu (53), v níž je současně její výstupek (18d) opřen vlastním předpětím svěrky (1) do klidového stavu bez

    - 11 CZ 285827 B6 napětí o šikmý strop (53a) zaváděcího kanálu, je svěrka (1) zachycena v kotevním ústrojí (5) v přípravné poloze, v níž je uvolněn prostor pro osazování kolejnice (2).
12. 12. Kotevní ústrojí podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11, vyznačené tím, že základnová část (51) má na straně odvrácené od strany vstupních otvorů (56) do zaváděcích kanálů (53) osazovací práh (51a), kde nese izolátor (7), vytvořený z elektricky izolačního materiálu pro elektrické izolování kotevního ústrojí (5) od uvedené kolejnice (2), umístěný mezi kotevním ústrojím (5) a kolejnici (2), přičemž izolátor (7) má první destičkovitou část (72), dosedající svrchu na práh (51a) základnové části (51) kotevního ústrojí (5), druhou destičkovitou část (71), zahnutou vzhledem k první destičkovité Části (72) a dosedající k základnové části (51) kotevního ústrojí (5) na straně kolejnice jako dělicí vložka mezi patkou kolejnice (2) a kotevním ústrojím (5), a dále dvě ustavovací třetí části (73) pro zachycení na kotevním ústrojí (5) v oblasti jeho přídržných členů (52).
13. 13. Kotevní ústrojí podle nároku 12, vyznačené tím, že ustavovací třetí části (73) izolátoru (7) jsou opatřeny každá štěrbinou (75) pro nasunutí na vystupující žebrové části (57) kotevního ústrojí (5) v úrovni konce zaváděcího kanálu (53).
14. 14. Kotevní ústrojí podle nároků 12 nebo 13, vyznačené tím, že ustavovací třetí části (73) obsahují každá nos (76) vybíhající do odpovídajícího zaváděcího kanálu (53) pod konec ramena zasunuté svěrky (1) pro jeho zachycování osazenou svěrkou (1).