CZ20031850A3 - Podlahové desky a způsoby jejich výroby a instalace - Google Patents

Description

Podlahové desky a způsoby jejich výroby a instalace

Oblast techniky

Uváděný vynález se vztahuje k zámkovému systému pro mechanické spojování podlahových desek, k deskám s tímto zámkovým systémem, ke způsobům jejich instalace a výroby a dále k nástrojům, používaným k instalaci podlahových desek.

Vynález je určen hlavně pro podlahové desky na dřevěné bázi, které v normálním případě mají dřevěné jádro a a jsou určeny k mechanickému spojování. Následující popis současného stavu techniky, předmětů vynálezu a hlavních rysů vynálezu bude proto nasměrován na oblast použití, především na podlahy z obdélníkových parket, které jsou spojovány na dlouhé i na krátké straně. Vynález je určen především pro plovoucí podlahy, tj. pro podlahy, které se mohou pohybovat vzhledem k základu. Je však třeba zdůraznit, že vynález může být použit u všech druhů tvrdých podlah, jako jsou dřevěné prkenné podlahy, dřevěné podlahy s lamelovým nebo dřevotřískovým jádrem, s dýhovým povrchem a jádrem z dřevěných vláken, laminátové podlahy, podlahy s plastovým jádrem a podobně. Vynález může být samozřejmě použit u dalších typů podlahových desek, které se opracovávají řeznými nástroji, jako je překližkový podlahový podklad nebo dřevotřískové desky. Dokonce “i v případechýkdy se neuvažuje po instalaci se spojením podlahových desek se základem.

Mechanické spojování dosáhlo v krátké době široké uplatnění hlavně pro své vynikající vlastnosti pokládání, pevnost a jakost spojení. Dokonce i podlahy podle WO 9426999, jak je dále detailně popsáno, a podlahy, prodávané pod značkou Alloc® mají větší výhody ve srovnání s tradičními lepenými podlahami, avšak jsou žádoucí další vylepšení.

Mechanické spojovací systémy jsou velmi vhodné pro spojování nejen laminátových podlah, ale také dřevěných a kompozitních podlah. Tyto podlahové desky se mohou skládat z velkého množství různých materiálů povrchu, jádra a zadní strany. Jak bude popsáno dále, tyto materiály mohou být obsaženy vrůzných částech spojovacího systému, jako je páska, zámkový prvek a spojovací pero. Řešení, zahrnující spojovací pásku, která je tvarována např. podle WO 9426999 nebo WO 9747834 a která zajišťuje horizontální spojení, a zahrnující dále spojovací pero, které zajišťuje vertikální spojení, má však za následek náklady v podobě odpadního materiálu, který vzniká při opracovávání materiálu desky.

• ·· ·

Pro optimální funkci např. parketové podlahy 15 mm silné by měla mít páska šířku přibližně stejnou jako je tloušťka podlahy, tj. kolem 15 mm. Se spojovacím perem kolem 3 mm bude odpad 18 mm. Podlahová deska má normální šířku kolem 200 mm. Proto odpadní materiál bude 9%. Všeobecně platí, že cena odpadního materiálu bude velká, když podlahové desky jsou z drahého materiálu, jestliže jsou silné nebo jejich formát je malý, takže počet běžných metrů spojů na metr čtvereční podlahy je velký.

Rozhodně se množství odpadu zredukuje, jestliže užívaná páska má tvar samostatně vyrobeného hliníkového pásu, který je už připevněn k podlahovým deskám v továrně. Navíc hliníková páska může mít mnoho použití, která budou lepším a levnějším spojovacím systémem než páska, opracovávaná a tvarovaná z jádra. Ale hliníková páska je nevýhodná, pokud bude nutná rekonstrukce továrny a velké pořizovací náklady na přeměnu existující tradiční výrobní linky, na které se vyrábí mechanický spojovací systém. Výhoda současné hliníkové pásky spočívá v tom, že se počáteční formát podlahových desek nemusí měnit.

Pokud se páska, vyráběná opracováním materiálu podlahových desek poškodí, dá se případně obrátit. Proto musí být formát podlahových desek přizpůsoben tak, že je zde dostatek materiálu pro tvarování pásky a spojovacího pera. Pro laminátové podlahy je často nutné změnit také šířku používaného dekoračního papíru. Všechny tyto úpravy a změny vyžadují také nákladné přizpůsobení výrobního zařízení a velkou výrobní adaptaci.

Navíč“Evyše uvedeným problémům, vztahujícím se k nežádoucímu odpadu materiálu, nákladům na výrobu a uzpůsobení výroby, páska má nevýhodu vtom, že je náchylná k poškození během přepravy a instalace.

Souhrnem lze říci, že je zde velká potřeba zajištění mechanického spojení při nízkých výrobních nákladech a současně je snaha udržet současné vynikající vlastností, týkající se pokládání, zvedání, jakosti a pevnosti spoje. U existujícího řešení není možné dosáhnout nízké náklady bez současného snížení standardů pevnosti a/nebo pokládání. Předmětem vynálezu je ukázat řešení, jehož cílem je redukce nákladů při zachování pevnosti a funkce.

Vynález vychází ze známých podlahových desek, které mají jádro, čelní stranu, zadní stranu a protilehlé spojovací okraje, z nichž jeden je tvarován jako spojovací drážka, určená horní a dolní hranou a mající spodní konec, a druhý spojovací okraj je pero se vzhůru směřující částí na svém volném vnějším konci. Spojovací drážka má tvar zubové drážky s otvorem, vnitřní částí a vnitřním zámkovým povrchem. Aspoň části spodní hrany jsou tvarovány společně s jádrem podlahové desky a spojovací pero má zámkový povrch, který je • · · · · ·

navržen tak, aby spolupracoval s vnitřním zámkovým povrchem v drážce sousední podlahové desky , čímž jsou dvě takové podlahové desky mechanicky spojené tak, že jejich přední strany jsou umístěny ve stejné povrchové rovině - HP- a setkávají se ve spojové rovině -VP- která je na ni přesně kolmá. Tato technika byla objevena v DE-A-3041781 a bude dále podrobně probrána.

Předtím však bude popsána všeobecná technika, týkající se podlahových desek. Zámkové systémy pro mechanické uzamčení podlahových desek budou popsány jako základ uváděného vynálezu.

Dosavadní stav techniky

Pro usnadnění pochopení uváděného vynálezu a také problémů před vynálezem následuje nyní popis obou základních konstrukcí a funkcí podlahových desek podle WO 9426999 a WO 9966151 s odkazy na obrázky 1 - 17 na přiložených výkresech. Ve vhodných částech popisu současné techniky je také použito provedení uváděného vynálezu, jak je níže popsáno.

Obrázky 3a a 3b zobrazují podlahovou desku I podle WO 9426999 v pohledu shora a zdola. Deska i je obdélníková s vrchní stranou 2, spodní stranou 3, dvěma protilehlými dlouhými stranami se spojovacími okraji 4a, 4b a dvěma protilehlými krátkými stranami se spojovacími okraji 5a a 5b.

Spojovací okraje 4a, 4b dlouhých stran stejně jako spojovací okraje krátkých stran 5a, 5b mohou být mechanicky spojeny bez lepidla ve směru D2 na obr. lc tak, že se setkávají ve spojové rovině VP, vyznačeno na obrázku 2c, v položeném stavu musí mít své horní strany ve společné povrchové rovině HP, vyznačeno na obrázku 2c.

V zobrazeném provedení, které je příkladem podlahových desek podle WO 9426999, na obrázcích 1 - 3 na přiložených výkresech, má deska i z výrobního závodu namontovanou plochou pásku 6, která se táhne podél celé dlouhé strany 4a a která je vyrobena z pružného, houževnatého hliníkového plechu. Páska 6 se táhne vnějškem za spojovou rovinu VP ve spojovém okraji 4a. Páska 6 může být připojena mechanicky podle zobrazeného provedení nebo pomocí lepidla nebo nějakým jiným způsobem. Jak stojí v uvedených dokumentech, je možné použít pro pásku připojenou ve výrobním závodě také jiné páskové materiály, jako je plech z nějakého jiného materiálu, hliníkové nebo plastové profily. Jak je také konstatováno

• · ·· ·· / A v WO 9426999 a popsáno a zobrazeno v WO 9966151, může být páska 6 tvarována současně s deskou i, např. vhodným opracováním jádra desky i.

Uváděný vynález je použitelný pro podlahové desky, kde páska nebo aspoň její část je společně tvarována s jádrem, vynález řeší speciální problémy, které nastanou u těchto podlahových desek a výrobků z nich. Jádro podlahové desky nemusí být vyrobeno z homogenního materiálu, ale je to lepší. Páska 6 tvoří celek s deskou i, tj. měla by být tvarována na desce nebo namontována ve výrobním závodě.

U známých provedení podle výše zmíněných WO 9426999 a WO 9966151 může být šířka pásky 6 kolem 30 mm a tloušťka kolem 0,5 mm.

Podobné je to i v případě, kdy je kratší páska 6' zařazena podél krátké strany 5a desky i. Část pásky 6 za spojovou rovinou VP je tvarována se zámkovým prvkem 8, který je podél celé pásky 6. Zámkový prvek 8 má ve své kratší části pracovní zámkový povrch 10, lemující spojovou rovinu VP s výškou např. 0,5 mm. V položeném stavu tento zámkový povrch 10 spolupracuje se zámkovou drážkou 14, která je vytvořena ve spodní straně 3 spojového okraje 4b protější dlouhé strany přilehlé desky U. Páska 6 podél krátké strany je opatřena odpovídajícím zámkovým prvkem 8' a spojovací okraj 5b protější krátké strany má odpovídající zámkovou drážku 14'. Okraj zámkové drážky 14, 14'směřující od spojové roviny VP tvoří pracovní zámkový povrch 10' pro spolupráci s pracovním zámkovým povrchem 10 zámkového prvku.

Pro mechanické spojení dlouhých i krátkých stran také ve vertikálním směru, tj. směr Dl na obr. lc, je také deska i podél své jedné dlouhé strany - spojovací okraj 4a - a jedné krátké strany - spojovací okraj 5a - tvořena bočně otevřeným vybráním nebo pérovou drážkou 16. Taje určena nahoře horním výběžkem v spojovacím okraji 4a, 5a a dole páskami 6 a 6'. Na protilehlém okraji 4b, 5b je horní vybrání 18, které určuje zámkové pero 20, které spolupůsobí s vybráním nebo pérovou drážkou 16 - viz obr. 2a.

Obrázky la až lc zobrazují jak dvě dlouhé strany 4a a 4b dvou takových desek i, U na základě U, mohou být spojeny šikmo dolů otáčením kolem středu C, který je těsně u řezu mezi rovinou povrchu HP a spojovou rovinou VP, zatímco desky jsou drženy ve vzájemném kontaktu.

Obrázky 2a až 2c zobrazují, jak mohou být spojeny krátké strany 5a, 5b desek ia U sevřením. Dlouhé strany 4a, 4b mohou být spojeny oběma způsoby, spojení krátkých stran ····

t a, 5b po položení první řady podlahových desek je normálně provedeno pouze sevřením poté, co nejprve byly spojeny dlouhé strany 4a, 4b.

Jestliže nová deska ]_'a dříve položená deska i jsou spojeny okraji 4a a 4b svých dlouhých stran podle obrázků la - lc, okraj 4b nové desky I'je zatlačen proti okraji 4a dlouhé strany dříve položené desky i podle obrázku la, takže zámkové pero 20 je vloženo do vybrání nebo pérové drážky 16. Deska i' je pak skloněna dolů proti podkladu U podle obrázku lb. Zámkové pero 20 vyplní vybrání nebo zámkovou drážku 16 a současně zámkový prvek 8 pásky 6 zapadne do zámkové drážky 14. Během tohoto sklápění dolů může horní část 9 zámkového prvku 8 pracovat a provést zavedení nové desky J_' k dříve položené desce I.

V této spojené poloze podle obrázku lc jsou desky i a l_'uzamčeny ve směru Dl stejně jako ve směru D2 podél spojových okrajů 4a 4b jejich dlouhých stran, ale desky i, V mohou být přemístěny jedna vůči druhé v podélném směru spojení podél dlouhé strany tj. ve směru D3.

Obrázky 2a - 2c zobrazují jak mohou být okraje 5a a 5b krátkých stran desek i a i' spojeny mechanicky ve směru Dl stejně jako D2 tím, že nová deska i'se přemístí horizontálně směrem k dříve položené desce i. To se může provést potom, co je dlouhá strana nové desky 1/ přiložena, konkrétně skloněním nové desky I' dovnitř podle obrázků la až lc, a s dříve položenou deskou i spojit do řady. V prvním kroku na obrázku 2a spolupracují žkosene povrchy vybrání 16 a zámkové pero tak, že páska 16 je stlačována dolů jako přímý důsledek přibližování okrajů krátkých stran 5a, 5b. Během závěru přibližování zapadne páska 6, když zámkový prvek 8' vstoupí do zámkové drážky 14', takže pracovní zámkové povrchy 10, 10' na zámkovém prvku 8'a zámková drážka 14'do sebe zapadnou.

Opakováním operací zobrazených na obrázcích la-ca2a-c může být položena celá podlaha bez lepidla podél všech spojovacích okrajů. Takže současné deskové podlahy výše uvedeného typu mohou být mechanicky spojovány, pravidlem je, že se sklání dolů dlouhou stranou nebo krátkou stranou, pokud už je dlouhá strana zamčena, jsou spolu sevřené horizontálním přemístěním nové desky V podél dlouhé strany dříve položené desky 1_ - ve směru D3. Desky 1, i'mohou být, aniž by se poškodil spoj, znovu zvednuty v obráceném postupu než byly pokládány a znovu položeny. Části těchto principů pokládání jsou použitelné také ve spojení s uváděným vynálezem.

Pro optimalizaci funkce a aby se usnadnilo pokládání a zvedání měly by současné desky po spojení podél jejich dlouhých stran zaujmout polohu, kde je minimální možnost

9999 volného pohybu mezi pracovním zámkovým povrchem 10 zámkového prvku a pracovního zámkového povrchu 10' zámkové drážky 14. Avšak mezi deskami ve spojové rovině VP uzavřené horní stranou desek, tj. v rovině povrchu HP, není přípustná žádná vůle. Pro takovou polohu se musí, je-li to nezbytné, zatlačit jedna deska proti druhé. Podrobnější popis lze nalézt v WO 9426999. Tato vůle může být v rozmezí 0,01 - 0,05 mm mezi pracovními zámkovými povrchy 10, 10' při stlačení dlouhých stran sousedících desek proti sobě. Tento volný pohyb usnadňuje vnikání zámkového prvku 8 do zámkové drážky 14, 14'a také odchod z ní. Jak už bylo poznamenáno, ve spojení mezi deskami není žádoucí žádná vůle, v průsečnicí povrchové roviny HP a ve spojové roviny VP na horní straně podlahových desek.

Spojovací systém umožňuje přemístění podél spojovací hrany v zamčené poloze po připojení libovolné strany. Proto může být položení provedeno mnoha různými způsoby, ale všechny jsou založeny na třech základních způsobech:

• Sklonění dlouhé strany a zapadnutí krátké strany.

• Zapadnutí dlouhé strany - zapadnutí krátké strany.

• Sklonění krátké strany, naklonění nahoru dvou desek, přemístění nové desky podél okraje krátké strany původní desky a nakonec sklonění obou desek dolů.

Nejběžnější a nejbezpečnější způsob kladení je ten, kdy se nejprve dlouhá strana skloní dolů a uzamkne proti další podlahové desce. Následně se provede přemístění v zamčené poloze proti krátké straně třetí podlahové desky, takže dojde k sevření krátké strany. Položení se může také provést jednou stranou, dlouhou nebo krátkou, kdy se společně sevře s další deskou. Pak se provede přemístění v zamčené poloze, dokud se další strana nesevře společně s třetí deskou. Tyto dvě metody vyžadují zapadnutí aspoň na jedné straně. Ale pokládání se dá také provést bez sevření. Třetí alternativa jev tom, že krátká strana první desky je nakloněna nejprve dovnitř krátké strany druhé desky, která je už připojena na své dlouhé straně s třetí deskou. Po tomto spojení jsou první a druhá deska lehce vychýleny nahoru. První deska se přemístí do nahoru skloněné polohy podél své krátké strany dokud horní spojovací hrany první a třetí desky se nedostanou do vzájemného kontaktu, po kterém jsou dvě desky společně skloněny dolů.

Výše popsané podlahové desky a jejich zámkový systém byl a je na trhu velmi úspěšný ve spojení s laminátovými podlahami, které mají tloušťku kolem 7 mm a hliníkovou pásku 6 o tloušťce 0,6 mm. Podobné komerční varianty podlahových desek podle WO 9966156, zobrazené na obrázcích 4a a 4b, jsou úspěšné. Bylo ale zjištěno, že tato technika ·· ···· /

není zvlášť vhodná pro materiály na dřevovláknité bázi, specielně pro masivní dřevěné materiály nebo lepené laminátové dřevěné materiály pro parketové podlahy. Jeden z důvodů proč tato technika není vhodná pro tento typ výrobků je velké množství odpadního materiálu, které se zvyšuje v důsledku opracovávání okrajových částí pro vytvoření pérové drážky s nezbytnou hloubkou.

K částečnému odstranění tohoto problému by bylo možné použít techniku, která je zobrazena na obrázku 5a a 5b v přiložených výkresech a která je popsána a zobrazena v DEA-3343601, tj. že by bylo možné tvarovat oba spojovací okraje jednotlivých prvků, které jsou připojeny k okrajům dlouhých stran. Také tato technika má vysoké náklady na hliníkové části a značné opracovávání, které je nezbytné. Navíc je obtížné připojovat stavebnicové prvky podél okrajů ekonomickým způsobem. Zobrazená geometrie nedovoluje montáž a demontáž bez značného volného pohybu nakláněním dolů a nahoru, protože komponenty nejdou volně jeden do druhého během těchto pohybů, pokud jsou vyrobeny pro přesné lícování - viz obrázek 5b.

Další známý návrh podlahových desek s mechanickým zámkovým systémem je zobrazen na obrázcích 6a - d na přiložených výkresech a popsán a zobrazen v CA-A0991373. Použije-li se tento mechanický zámkový systém, všechny síly, které se snaží táhnout dlouhé strany desek od sebe, zdvíhají zámkový prvek na vnějším konci pásky - viz obrázek 6a. Jestliže se podlaha pokládá a uzavírá, materiál musí být pružný, aby dovoloval volnost pera pro otáčení kolem dvou středů současně. Těsné lícování mezi všemi povrchy nedovoluje racionální výrobu a přemisťování v zamčené poloze. Krátká strana 6c nemá horizontální zámek. Tento typ mechanického zámku má ale za následek velký odpad materiálu, který je způsoben konstrukcí velkých zámkových prvků.

Další známý návrh mechanických zámkových systémů pro desky je zobrazen v GBA-1430429 a obrázcích 7a - 7b na přiložených výkresech. Tento systém je založen na spojení pero-drážka, je opatřen zvláštním držícím hákem na prodlouženém okraji jedné strany pérové drážky a má odpovídající držící rýhu na horní straně pera. Systém vyžaduje značnou pružnost okraje s hákem a demontáž není možná bez poničení spojovacích hran desek. Přesné lícování má za následek obtížnou výrobu a geometrie spoje způsobuje velký odpad materiálu.

Další známý návrh mechanických zámkových systémů pro podlahové desky je zveřejněn v DE-A-4242530. Tento zámkový systém je také zobrazen na obrázcích 8a - b na přiložených výkresech. Tento známý zámkový systém má také některé nevýhody. Nejen že ·· ··«·

způsobuje při výrobě velký odpad materiálu, ale je i obtížné ekonomicky vyrábět vysoce kvalitní spoje u podlah, kde je požadována vysoká kvalita. Podříznutá drážka, tvarující pérovou drážku může být vyrobena jen použitím čelní válcové frézy, která se pohybuje podél spojovací hrany. Není možné použít velké diskové řezné nástroje k opracování desky ze strany okraje.

Pro mechanické spojování různých typů desek, hlavně podlahových desek, je mnoho zlepšovacích návrhů kde je malý odpad materiálu a kde výroba probíhá ekonomicky i při použití desek na dřevotřískovém a dřevěném základu. WO 9627721, obrázky 9a - b na přiložených výkresech, a JP 3169967, obrázky 10a - b na přiložených výkresech, objevují dva typy západkových spojů, kde je malý odpad materiálu, ale mají nevýhodu, že nedovolují demontáž podlahových desek vychýlením nahoru. Je pravda, že tyto spojovací systémy se mohou vyrábět efektivním způsobem při použití velkých diskových řezných nástrojů, ale mají vážný nedostatek v tom, že demontáž vychýlením nahoru způsobuje tak závažné poškození zámkového systému, že desky už nemohou být znovu položeny a mechanicky uzamčeny.

Další známý systém je objeven v DE-A-1212275 a zobrazen na obrázcích 11a - b na přiložených výkresech. Tento známý systém je vhodný pro sportovní podlahy z plastových materiálů a nemůže být vyráběn pomocí velkých diskových řezných nástrojů pro tvarování ostře řezané drážky. Také tento systém nemůže být demontován vychýlením nahoru přestože materiály mají tak vysokou pružnost, dolní a homí hrany jsou zakulaceny a drážka je tak silně deformována při oddělování tahem. Tento typ spojení proto není vhodný pro podlahové desky na dřevotřískovém základě, pokud je vyžadována vysoká kvalita spoje.

Spojení pero-drážka se šikmou drážkou a perem byla navržena podle US-A-1124228. Typ spojení, který je zobrazen na obrázcíchl2c - d na přiložených výkresech, dává možnost montovat novou desku jejím zatlačením dolů přes šikmo nahoru směřující pero na dříve položené desce. K zajištění nově pokládané desky se dají použít hřebíčky, které jsou proraženy šikmo dolů deskou nad šikmo nahoru směřujícím perem. V provedení podle obrázků 12a - b se tato technika nedá použít, protože je použito spojení na rybinu. Tato technika určitě má malý odpad materiálu, ale není vůbec vhodná pro plovoucí podlahy s jednotlivými podlahovými deskami, které mohou být montovány a demontovány jednoduchým způsobem, aniž by byly poškozeny, a které mají vysoce kvalitní spoje.

DE-A-3041781 objevuje a zobrazuje zámkový systém pro spojení desek, zvláště při tvoření okruhů pro kolečkové bruslení a kuželkářské dráhy z plastového materiálu. Tento

4· ···· > « ·· spojovací systém je také zobrazen na obrázcích 13 a - d na přiložených výkresech. Tento systém zahrnuje podélnou drážku po jednom okraji desky a vyčnívající nahoru zahnuté pero po délce protilehlého okraje desky. V řezu má vyříznutá drážka první část, která je definována jako část s rovnoběžným povrchem a je rovnoběžná s hlavní rovinou, a druhou vnitřní část, která je lichoběžníková nebo víceúhelníková, obrázky 13a -ba obrázky 13c - d na přiložených výkresech. V řezu má pero dvě rovnoběžné části navzájem k sobě skloněné, kde část, která je nejblíže ke středu desky, je rovnoběžná s hlavní rovinou desky a kde vnější volná část je vychýlena směrem nahoru a koresponduje s příslušnou částí povrchu lichoběžníkové části vyříznuté drážky.

Konstrukce pera a drážky a také okrajů desky je taková, že když jsou takové dvě desky mechanicky spojené, získá se spojení jak mezi povrchovými částmi pera a odpovídající povrchové části vyříznuté drážky podél celé horní strany a vnějšího konce pera i podél spodní strany vnitřní části pera, která je rovnoběžná s hlavní rovinou, tak mezi okrajovými povrchy spojených desek nad i pod perem a drážkou. Když se připojuje nová deska k dříve položené desce, nová deska se vychýlí nahoru pod vhodným úhlem pro vložení šikmé vnější části pera do vnější rovnoběžné části drážky dříve položené desky. Následně je vloženo pero do drážky, a nová deska se skloní dolů. Vzhledem k hranatému tvaru pera je nutná určitá vůle v první části drážky, aby se dalo provést vložení. Stejně tak je nezbytný určitý stupeň pružnosti podlahového materiálu, který by měl být podle dokumentace plastový. V položené spojené poloze je dosaženo zapojení mezi většinou povrchu pera a vyříznuté drážky kromě spodní vzhůru směřující vnější části pera.

Vážný nedostatek mechanického zámkového systému podle DE-A-3041781 je jeho obtížná výroba. Výrobní metoda navrhuje použít vyfrézovaný konec ve tvaru houbové nohy s vnější částí, která vytvoří na řezu lichoběžníkovou vnitřní část pérové drážky. Tato výrobní metoda není příliš racionální a navíc vytváří velké problémy s tolerancemi, jestliže by výrobní metoda měla být použita pro podlahové desky nebo jiné desky ze dřeva pro tvarování stěnových panelů nebo podlahových parket s vysoce kvalitními spoji.

Jak bylo uvedeno výše, nevýhoda tohoto současného mechanického zámkového systému je v tom, že vkládání šikmého pera do drážky vyžaduje značnou vůli mezi perem a drážkou pro umístění šikmo dolů, pokud není značná pružnost materiálu desky, viz obrázek 5 v DE-A-3041781 a obrázek 13b na přiložených výkresech. Navíc tento šikmý pohyb dolů nemůže být proveden, pokud nová deska a dříve položená deska se vzájemně dotýkají blízko •9 >999

9*

9 <

9 9 9

9 >· horního okraje desky nad perem a drážkou tak, že otočný bod pohybu šikmo dolů je umístěn v tomto bodě.

Další nevýhoda tohoto současného mechanického zámkového systému podle DE-A3041781 ve spojení s dosti silnou deskou z dřevěného materiálu je v tom, že přemístění nové desky podél už dříve položené desky v položené nebo nazvednuté poloze se dá provést mnohem hůře s deskami vzájemně zachycenými po částech dlouhých stran. Dokonce i při velmi přesném opracování dřevěných desek nebo desek na dřevotřískové bázi nejsou tyto povrchy, protože jsou přírodního charakteru, dostatečně hladké, mají vystupující vlákna, která výrazně zvětšují tření. Při pokládání parketových podlah apod. jsou podlahové desky z převážně přírodních materiálů, které jsou běžně 2 - 2,4 m dlouhé a 0,2 - 0,4 m široké, poškozeny. Tento typ dlouhých desek se bortí a bude proto často odchýlen od celkového plovoucího tvaru, mají tzv. banánový tvar. V těchto případech bude ještě obtížnější přemístění nově pokládaných desek podél dříve položených, pokud je požadováno také mechanické zámkové spojení desek na krátké straně.

Další nevýhoda tohoto současného mechanického zámkového systému podle DE-A3041781je vtom, že není příliš vhodný pro vysoce kvalitní podlahy, vyrobené z dřevěných nebo dřevotřískových materiálů a které proto vyžadují těsné dosednutí ve vertikálním směru mezi perem a drážkou, aby se předešlo vrzání.

WO 9747834 objevuje podlahové desky s různými typy mechanických zámkových systémů. Zámkové systémy, se kterými se počítá pro uzamčení dlouhých stran desek, obrázky 2 - 4, 11, 22 - 25 v dokumentu, jsou navrženy tak, že mohou být namontovány a demontovány přiložením a nakloněným přesunutím, zatímco většina vzájemných uzamčení krátkými stranami desek, obrázky 5 - 10, je navržena tak, že ke vzájemnému spojení dochází po zatlačení proti sobě pro spojení pomocí západkového zámku, ale tyto zámkové systémy na krátkých stranách desek nemohou být demontovány bez poškození, mnohdy zničení.

Některé desky, které jsou předmětem vynálezu WO 9747834 a které jsou navrženy pro spojení a demontáž pomocí úhlového pohybu, obrázky 2 - 4 v WO 9747834 a obrázky 14a c v přiložených výkresech, mají na jednom konci drážku a pásku pod drážkou, která se táhne pod spojovou rovinu, kde se stýkají horní strany dvou spojovaných desek. Páska je navržena k pokrytí podstatné části dodatečně tvarované části na protilehlém okraji desky tak, aby dvě podobné desky mohly být spojeny. K běžným rysům těchto podlahových desek patří, že horní strana pera desky a odpovídající homí koncový povrch drážky jsou rovinné a rovnoběžné

s horní stranou nebo povrchem podlahových desek. Spojení desek má zabránit tahu napne spojové roviny a je dosaženo výhradně pomocí zámkových povrchů, jak na spodní straně pera, tak na horní straně spodního okraje nebo pásky pod drážkou. Tyto zámkové systémy mají rovněž nevýhodu, že vyžadují, aby část pásky zasahovala pod spojovou rovinu, což způsobuje odpad materiálu také na spojovacím okraji, kde je vytvořena drážka.

WO 9747834 také zveřejňuje mechanické spojovací systémy, které obsahují pero ve tvaru kruhového oblouku a tvarově odpovídající drážku na opačném okraji podlahové desky - obrázky 14d - 14e v přiložených výkresech. Při spojení takového zámkového systému je horní část pera proti otvoru obloukovité drážky, po které začne sklouzávat dolů. Při tomto sklonění dolů je velký povrch dotyku mezi všemi oblými povrchy drážky a pera. Jestliže se použije tento typ spojovacího systému u dlouhých dřevěných desek nebo materiálu na dřevěné bázi, je velmi obtížné získat hladké a jednoduché spojení. Tření mezi oblými plochami, mezi koncem pera a spodní částí drážky, by vyžadovalo značné síly k přenesení desky podél další desky v jejich spojeném stavu. Tato současná technika je určitě lepší než ta, která je zveřejněna ve výše uvedeném DE-A3041781, ale trpí mnoha nedostatky této techniky.

US-A-2740167 - viz také obrázky 15a — b v přiložených výkresech — objevuje parketové desky nebo čtverce, které jsou ze dřeva a na protilehlých koncích jsou tvarovány koncovýmEcástmi, které”jsou do sebe vzájemně zaháknuty při položení několika parketových čtverců v řadě. Jedna koncová část má dolů zahnutý hák a protilehlá okrajová část má nahoru zahnutý hák. Aby se mohla vkládat nová parketová deska, spodní část nahoru směřujícího háku je zkosena. Parketové desky, které jsou spojeny ve vertikální spojové rovině, jsou zabezpečeny pouze v horizontálním směru napříč spojové roviny. K zajištění také ve směru kolmém k horní straně parketových desek se používá lepivá vrstva, která se předem nastříká na základ, na který se pak pokládá parketová podlaha. Ukvapeně položená parketová deska může pak být zvednuta jen před tím, než ji lepící vrstva přilepí. Prakticky je taková parketová podlaha po položení trvale přichycena k základu.

CA-A-2252791 zobrazuje a popisuje podlahové desky, které jsou tvarovány se speciálně navrženými drážkami podél jedné dlouhé strany a dodatečně tvarovaným perem podél další dlouhé strany. Jak je zobrazeno v patentové specifikaci a také na obrázcích 16a - b na přiložených výkresech, pero a drážka jsou zakulaceny a mají směr nahoru, aby umožňovaly spojení desky s další novou deskou umístěním těsně k položené a pak současně zvednutím a skloněním, potom co je drážka stažena dolů přes nahoru směřující pero během současného spojení a sklonění dolů. Od okamžiku, kdy do sebe zapadnou pero a drážka, je obtížné znovu rozpojit spojené desky. Odchylka od roviny, tzv. banánový tvar, je další překážkou při spojování dvou takových desek. Riziko poškození pera je proto veliké a konstrukce způsobuje velké třecí síly mezi povrchy pera a drážky.

US-A-5797237 objevuje západkový zámkový systém pro spojování parketových desek. Na přiložených výkresech , obrázek 17a, je řez dvěma spojenými deskami, na obrázku 17b je zobrazeno jak podlahové desky nemohou být demontovány vykloněním desky směrem vzhůru vůči další položené desce. Místo toho, jak je zobrazeno na obrázku 4B patentové specifikace, obě desky, ta která má být odstraněna, i deska, která má být spojena a která zůstává, musí být nazvednuty k vytažení pera z drážky. Systém je velmi podobný výše zmíněnému US-A-2740167, obrázky 15a - b na přiložených výkresech, ale s tím rozdílem, že krátký dolní okraj je tvarován pod horní hákovitý výstupek nebo okraj. Tento krátký spodní okraj však nemá žádný spojovací vliv, pokud je zde mezera mezi spodní stranou pera a horní stranou tohoto okraje při spojení desek. Kromě toho tato vůle je nutná pro způsob demontáže, jak je zobrazeno na obrázku 17c. S určitostí se uvádí, že spojovací systém je západkový, ale nejspíš je položená deska skloněna lehce nahoru, aby vpustila dovnitř pero pod hákovitě tvarovaný okraj této desky. Tento mechanický zámkový systém může, jak je také uvedeno v patentové specifikaci, být vyráběn pomocí velkých diskových řezných nástrojů. Není zde žádná podříznutá drážka, jejíž horní a dolní okraje by dosedaly proti vloženému peru a uzamykaly jej vertikálně i horizontálně tímto zámkovým systémem. Tudíž drážka má větší vertikální prostor než odpovídající část pera. Položená podlaha bude proto schopná se pohybovat k základu a od něj, což může způsobit trhlinky ve spojích a nežádoucí vertikální pohyb. Nelze dosáhnout ani vysoce kvalitní spojení vzhledem k nedostatečnému uzamčení.

FRA-A-2675174 zveřejňuje mechanický spojovací systém pro keramické dílce, které mají dodatečně tvarované protilehlé okrajové části, v tomto případě se používají samostatné pérové spony, které se namontují v určitých vzdálenostech od sebe a které tvoří pevné sevření obruby okraje sousedícího dílce. Spojovací systém se zakolíkováním není navržen pro demontáž, jak je patrné z z obrázku 18a a zvláště z obrázku 18b na přiložených výkresech.

Obrázky 19a a 19b zobrazují podlahové desky, které jsou tvarovány podle JP 7180333 a jsou zhotovený protlačováním kovového materiálu. Po montáži je prakticky nemožné takové podlahové desky demontovat vzhledem ke geometrii spoje, jak je patrné z obrázku

19a. Konečně obrázky 20a a 20b zobrazují další známý spojovací systém, který je zveřejněn v GB-A-2117813 a který je určen pro velké izolované stěnové panely. Tento systém je velmi podobný výše zmíněnému systému podle CA-A-2252791 a systému z WO 9747834, jak je zobrazeno na obrázcích 14d a 14e na přiložených výkresech. Systém trpí stejnými nedostatky jako dva posledně zmíněné systémy a není vhodný pro efektivní výrobu podlahových desek na dřevěné nebo dřevotřískové bázi, zvláště je-li požadována vysoká kvalita spojů a vysoká , kvalita podlahy. Konstrukce podle zmíněné britské publikace používá kovové části jako * spojovací prvky a není otevíratelná vychýlením nahoru.

Další současné systémy jsou objeveny např. v DE 20013380U1, JP 2000Ϊ79137Α, DE ' 3041781, DE 19925248, DE 20001225, EP 0623724, EP 0976889, EP 1045083.

Jak je zřejmé z výše uvedeného, současné systémy mají jak nevýhody tak výhody. Ale žádný zámkový systém není úplně vhodný pro racionální výrobu podlahových desek se zámkovým systémem, který je optimální jak vzhledem k výrobní technologii, odpadu materiálu, pokládání a zvedání, a který kromě toho může být použit pro podlahy s požadovanou vysokou kvalitou, pevností a funkčností v položeném stavu.

Předmětem uváděného vynálezu je uspokojit tuto potřebu a zajistit takový optimální zámkový systém pro podlahové desky a takové optimální podlahové desky. Dalším předmětem uváděného vynálezu je zajistit racionální způsob výroby podlahových desek s tímto zámkovým systémem. Dalším cílem vynálezu je zajistit novou instalační metodu, která dovolí snazší a racionálnější pokládání než u současných výrobků. Dalším předmětem vynálezu je zajistit nástroj pro usnadnění pokládání podlahových desek vychýlením nahoru a * spojením podlahových desek. Další cíle vynálezu jsou zřejmé z toho, co už bylo napsáno a také z následujícího popisu.

Souhrnně o vynálezu

Podlahová deska a otevíratelný zámkový systém proto obsahují podříznutou drážku na » jedné dlouhé straně podlahové desky a vystouplé pero na protilehlé dlouhé straně podlahové desky. Podříznutá drážka má odpovídající nahoru směřující vnitřní zámkový povrch ve vzdálenosti od svého konce. Pero a podříznutá drážka jsou tvarovány tak, aby spolu spolupracovaly při otočném pohybu, který má svůj střed blízko průsečnice mezi povrchovými rovinami a společné spojové roviny dvou sousedících podlahových desek. Podříznutí v drážce takového zámkového systému se zhotoví pomocí diskových řezných nástrojů, jejichž rotační hřídele jsou každá pod jiným úhlem, aby vytvořily první vnitřní část podříznuté části drážky a

pak umístily zámkový povrch blíže k otvoru drážky. Metoda pokládání pro podlahu z takových desek obsahuje tyto kroky: položení nové desky sousedící s dříve položenou deskou, pohyb pera nové desky do otvoru podříznuté drážky už položené desky, vychýlení nové desky nahoru současně s vkládáním pera do podříznuté drážky a sklopení nové desky do konečné polohy.

To, co je charakteristické pro zámkový systém, podlahovou desku a způsob pokládání podle vynálezu, je obsaženo v nezávislých patentových nárocích. Závislé patentové nároky definují především nej vhodnější provedení podle vynálezu. Další výhody a charakteristické rysy vynálezu jsou také zřejmé z následujícího popisu.

Před popisem nej vhodnějších provedení vynálezu bude popsána základní koncepce vynálezu, s odkazy na přiložené výkresy, a požadavky na pevnost a funkci.

Vynález je použitelný pro pravoúhlé podlahové desky, které mají první pár rovnoběžných stran a druhý pár rovnoběžných stran. Pro zjednodušení popisu bude první pár nazýván dlouhými stranami a druhý pár krátkými stranami. Ale je nutno podotknout, že vynález lze aplikovat i čtvercové desky.

Vysoká kvalita spoje

Vysokou kvalitou spoje se míní těsné dosednutí mezi podlahovými deskami v uzamčené poloze a to vertikálně i horizontálně. Mělo by být možné spojení bez viditelných mezer nebo rozdílu v úrovních mezi spojenými okraji v nezatíženém i normálně zatíženém stavu. U podlahy s vysokou kvalitou by spojovací spára neměla být větší než 0,2 mm a rozdíl v úrovních by neměl být větší než 0,1 mm.

Sklonění směrem dolů s otáčením ve spojové hraně a vedení

Jak bude zřejmé z následujícího popisu, mělo by být možné uzamčení aspoň jedné strany, nejlépe dlouhé strany, skloněním směrem dolů. Sklonění dolů by se mělo provést s otáčením kolem středu těsně u průsečnice mezi rovinami povrchu podlahových desek a spojovou rovinou, tj. těsně u „horních spojovacích hran“ desek, když se vzájemně dotýkají. Jinými slovy, není možné provést spoj, který v zamčené poloze má těsné spojové hrany.

Mělo by být možné stanovit otáčení v horizontální poloze, ve které jsou podlahové desky uzamčeny vertikálně bez jakékoliv vůle, protože vůle může způsobit nežádoucí rozdíly v úrovních mezi spojovými hranami. Sklonění dovnitř by mělo být provedeno způsobem, že se současně vedou podlahové desky proti sobě navzájem s těsným spojením hran a vyrovnáváním jakéhokoliv banánového tvaru, tj. odchylky od přímého plochého tvaru

podlahových desek. Zámkový prvek a zámková drážka by měly mít vedení, to znamená, že by měly při sklánění dovnitř spolupracovat. Sklonění dolů by se mělo provádět s velkou opatrností, bez strkání a mačkání desek, aby nedošlo k poškození zámkového systému.

Vychýlení nahoru kolem spojové hrany

Mělo by být možné vyklonit dlouhou stranu nahoru tak, že podlahové desky mohou být uvolněny. Protože desky v počáteční poloze jsou spojeny těsným spojením mezi hranami, toto sklonění nahoru musí tedy také být s horními spojovými hranami ve vzájemném kontaktu * as otáčením ve spojové hraně. Tato možnost vyklonění nahoru je velmi důležitá nejen při výměně podlahových desek nebo pohyblivé podlahy. Mnoho podlahových desek je pokládáno na zkoušku, při instalaci nesprávně přiléhají ke dveřím, v rozích apod. Je to vážný nedostatek, jestliže se podlahová deska nemůže snadno uvolnit bez poškození spojového systému. Také se vždycky nepovede desku sklonit dovnitř, takže musí být znovu vykloněna. Ve spojitosti se skláněním dolů, provede se obvykle lehké ohnutí pásky, takže zámkový prvek se ohne zpět a dolů a otevře se. Jestliže spojovací systém není tvořen vhodnými úhly a poloměry, deska může být po položení uzamčena takovým způsobem, že zvednutí není možné. Krátká strana může být po spojení dlouhých stran otevřena vychýlením nahoru, obvykle je vytažena kolem spojové hrany, ale je výhodné, jestliže i krátká strana může být otevřena vykloněním vzhůru. Je to obzvláště výhodné, jestliže jsou desky dlouhé např. 2,4 m, což způsobuje obtížné vytažení^-krátkých stran. Vychýlení nahoru se provede s velkou opatrností bez strkání a mačkání desek, které by mohlo způsobit poškození zámkového systému.

Zapadnutí

Mělo by být možné zamknout krátké strany horizontálním zapadnutím. To vyžaduje, aby části spojovacího systému byly pružné a ohebné. Dokonce, je-li sklonění dovnitř dlouhých stran mnohem snazší a rychlejší než zapadnutí, je výhodné, když také dlouhé strany . mohou zapadnout, protože určitý provoz, např. otáčivé dveře, vyžaduje, aby desky byly spojeny horizontálně.

Cena materiálu na dlouhé a krátké strany

Jestliže je podlahová deska např. 1,2 x 0,2 m, každý čtvereční metr povrchu podlahy bude mít šestkrát víc spojů dlouhých stran než krátkých stran. Tam pak vzniká velké množství odpadního materiálu a drahé spojovací materiály nehrají proto tak důležitou roli na krátké straně jako na dlouhé.

Horizontální pevnost

K dosažení vysoké pevnosti musí mít zámkový prvek zpravidla vysoký zámkový úhel, aby se zámkový prvek nemohl vytrhnout. Zámkový prvek musí být vysoký a široký, aby se nemohl zlomit, je-li zatížen velkou tahovou silou jako je podlahové smrštění v zimě vzhledem k relativně nízké vlhkosti v tomto ročním období. To se také vztahuje na materiál v okolí zámkové drážky u další desky. Krátká strana spoje by měla mít vyšší pevnost než dlouhá strana spoje, protože tahové zatížení během smršťování materiálu v zimě se přenáší více na kratší spojovou délku kolem krátké strany než na dlouhou stranu.

Vertikální pevnost

I při vertikálním zatížení by měla být rovina desky zachována. A navíc by nemělo docházet k pohybu ve spojích, protože plochy se při zatížení tlakem vzájemně posouvají, a například horní spojové hrany mohou způsobit trhlinu.

Přemísťování a náhrada

Vytvoření možnosti uzamknout všechny čtyři strany musí umožňovat nově pokládaným deskám přemístění v zamčené poloze podél dříve položené desky. To se provádí použitím síly např. energickým použitím kostky a kladiva, aniž by se poškodily spojovací hrany a aniž by se na stávajícím systému spojení vytvořila viditelná horizontální nebo vertikální vůle. Vyměnitelnost je důležitější na dlouhé straně než na krátké, protože tření je zde podstatnevetší vzhledem lTdělšímu spojí

Výroba

Měla by existovat možnost racionální výroby spojovacího systému za použití velkých rotačních řezných nástrojů, které mají extrémně vysokou přesnost a kapacitu.

Měření

Dobrá funkce, výrobní tolerance a kvalita vyžadují, aby se spojovací profil mohl průběžně měřit a kontrolovat. Kritické části mechanického spojovacího systému by měly být navrženy takovým způsobem, aby výroba a měření byly snadné. Vyrábět by se mělo s tolerancemi na setinu milimetru, měřit s vysokou přesností například tzv. profilovým projektorem. Pokud se bude spojovací systém vyrábět lineárním řezáním, bude mít spojovací systém, kromě určitých výrobních tolerancí, stejný profil v celém okraji. Proto může být spojovací systém měřen s velkou přesností vyříznutím vzorku z podlahové desky a měřením profilovým projektorem nebo měřícím mikroskopem. Racionální výroba však vyžaduje, aby

se spojovací systém dal měřit rychle a snadno nedestruktivním způsobem například použitím šablon. To bude snazší, pokud zámek bude mít co nejmenší počet kritických částí.

Optimalizace dlouhé a krátké strany

Pro podlahové desky, které mají být vyráběny optimálním způsobem a s minimálním odpadem, by měla být dlouhá i krátká strana přizpůsobena jejich rozdílným vlastnostem, jak je konstatováno výše. Například dlouhá strana by měla být uzpůsobena pro sklápění dolů a nahoru, pro umísťování a přemísťování, zatímco krátká strana by měla být přizpůsobena pro zapadnutí a vysokou pevnost. Optimálně navržená podlahová deska by měla mít jiné spojovací systémy pro dlouhou a krátkou stranu.

Možnost příčného pohybu spojovací hrany

Podlahové desky na dřevěné bázi a všeobecně podlahové desky, které obsahují dřevěná vlákna, vlivem proměnlivé vlhkosti nabobtnávají a smršťují se. Nabobtnávání a smršťování začíná obvykle shora a povrchové vrstvy proto mohou nabýt větší objem než jádro, to je část, která tvoří spojovací systém. K zabránění vzedmutí povrchové vrstvy nebo jejího prasknutí v případě vysokého stupně nabobtnání, nebo spojovacích štěrbin při nadměrném vysušení, měl by být spojovací systém navržen tak, aby dovoloval pohyb, který bude vyrovnávat nabobtnávání a smršťování.

Nevýhody současných systémů

Obrázky 4a a 4b zobrazují současné systémy Alloc® originál a Alloc® Home s navrženou páskou, která se může vychýlit a společně sevřít.

Současné spojovací systémy podle obrázků 9-16 mohou vyrábět mechanické spoje s menším odpadem než mechanické zámkové systémy, které mají vybíhající a strojově obrobené pásky. Avšak žádný z těchto systémů nevyhovuje plně výše uvedeným požadavkům a neřeší problémy, které hodlá řešit uváděný vynález.

Zapadnuté spoje podle obrázků 7, 9, 10, 11, 12, 18, 19 nemohou být uzamčeny ani otevřeny otáčivým pohybem kolem horní části spojovací hrany a spoje podle obrázků 8, 11, 19 nemohou být vyráběny racionálním způsobem opracováním deskových materiálů rotačními nástroji s velkým průměrem.

Podlahové desky podle obrázků 12a - b nemohou být sklápěny nebo sevřeny, ale musí být nejprve vloženy a zatlačeny paralelně se spojovou hranou. Spojení podle obrázků 12c - d nemůže být sevřením. Mohou být snad skloněny dovnitř, ale v tomto případě musí být vyrobeny s velkou vůlí ve spojovacím systému. Pevnost ve vertikálním směru je nízká, • · · protože horní a dolní záchytné povrchy jsou paralelní. Spoj je také těžké vyrobit a dostat do zamčené polohy, protože nemá žádné volné povrchy. Navíc je navrženo přichycení hřebíčky k základu s použitím hřebíků, které jsou vedeny šikmo do podlahových desek nad perem směřujícím šikmo nahoru.

Spojovací systémy podle obrázků 6c - d, 15a - b a 17a -b jsou příklady spojení, které nemá vertikální zámek, to znamená, že dovoluje pohyb kolmo k horní straně podlahy.

Spoj zkosený dovnitř podle obrázků 14d - e má mnoho nevýhod, protože je vyroben a konstruován podle principu, že má těsně doléhat a jeho horní a spodní části pera a drážky sledují kruhový oblouk, který má střed na horní spojovací hraně, tj. vprůsečnici spojové roviny a povrchové roviny. Toto spojení nemá nezbytné vodící části, spojení je obtížné kvůli úhlům, protože konstrukce je nevhodná a má velké záchytné plochy. Výsledkem je znetvoření a spoj trpí tzv. zásuvkovým efektem při zasouvání. Pevnost v horizontálním směruje příliš malá, protože závisí na malém horním zámkovém úhlu a příliš malém úhlovém rozdílu mezi horním a dolním záchytným povrchem. Navíc přední a horní nahoru směřující část pérové drážky je příliš malá, aby udržela síly, které jsou potřebné pro vysoce kvalitní systémy. Příliš velké stykové plochy mezi perem a drážkou, absence nezbytných volných povrchů bez kontaktu a požadavek na těsné dosednutí v celém spoji velmi ztěžuje boční přesouvání podlahové desky podél spojové hrany a rovněž racionální výroba s dosažením dobrých “Ebierancíje velmi obtížná. A anfEorizontálm vzájemné zachycení není možné.

Spojovací systém podle obrázků 16a - b má konstrukci, která nedovoluje společné otočení bez značného stupně deformace materiálu, což je těžko dosažitelné u normálních materiálů, vhodných pro podlahové desky. Také v tomto případě jsou ve vzájemném kontaktu všechny části pera a drážky. To ztěžuje boční přesouvání desky v zamčené poloze nebo je vůbec nedovoluje. Není možné ani racionální opracování vzhledem ktomu, že všechny plochy jsou v kontaktu. A ani sevření není možné.

Spojovací systém podle obrázků 6a - b nemůže být společně otáčen, protože je konstruován tak, aby se mohl otáčet současně kolem dvou bodů otáčení. Nemá žádný horizontální zámek v pérové drážce. Všechny povrchy jsou ve vzájemném kontaktu a těsně dosedají. Prakticky nemůže být spojovací systém posunut a vyroben racionálním způsobem. Je uvažován pro použití se zámkovým systémem, který je zobrazen na obrázcích 6c - d a je tvořen na přilehlé kolmé hraně a nevyžaduje boční přesouvání za účelem spojení.

• 9 ·

Spojovací systém podle obrázků 8a - b má pérovou drážku, kterou nelze vyrobit rotačními řeznými nástroji s velkým průměrem. Nemůže svírat a je konstruován tak, aby zabránil při počátečním napětí a těsném dosednutí k vnější vertikální části pásky bočnímu přesunutí.

Spojovací systém podle obrázků 5a - b má dvě hliníkové sekce. Není možná výroba pérové drážky rotačními řeznými nástroji s velkým průměrem. Spojovací systém je tvořen tak, že není možné sklonit novou desku dovnitř při jeho horní spojovací hraně, pokud je v kontaktu s horní spojovací hranou dříve položené desky, takže sklonění dovnitř se provede kolem otočného středu v průsečnicí mezi spojovou rovinou a rovinou povrchu. Aby se dala použít vnitřní zkosení u tohoto současného systému, je nutné zvolit výraznou vůli, která převyšuje tu, jež je akceptovatelná u podlah s vysokými estetickými nároky a nároky na vysokou kvalitu. Spojovací systém podle obrázků 13a - d je výrobně obtížný, protože vyžaduje kontakt přes velkou část povrchu pera a pérové drážky. To také ztěžuje boční přemístění v zamčené poloze. Geometrie spoje znemožňuje otočení nahoru kolem horní spojové hrany.

Podstata vynálezu

Vynález je založen na prvním poznání, že se použijí vhodné výrobní metody, v podstatě strojní opracování, a nástrojě/jejíchž průměr výrazně převyšuje tloušťku desky, které umožní vytvoření zdokonalených tvarů racionálním způsobem s velkou přesností u dřevěných materiálů, materiálů s dřevěným základem a plastových materiálů a že tento způsob obrábění může být proveden v pérové drážce vzdálené od spojové roviny. Tento tvar spojovacího systému by měl být přizpůsoben racionální výrobě, která by měla být provedena s velmi přesnými tolerancemi. Takové přizpůsobení však nesmí být na úkor dalších důležitých vlastností podlahových desek a zámkového systému.

Vynález je také založen na druhém poznání, které je založeno na znalosti požadavků, které musí vyhovovat optimální funkci mechanického spojovacího systému. Toto poznání je schopné splnit požadavky způsobem, který dříve nebyl znám, totiž kombinací a) konstrukcí spojovacího systému např. s určitými úhly, poloměry, vůlemi, volnými povrchy a poměry mezi různými částmi systému a b) optimálním využitím vlastností materiálu jádra nebo jádra, jako je stlačitelnost, prodloužení, ohyb, pevnost v tahu a pevnost v tlaku.

• 44	• 4	44	44 4444
• 4 4 ·	•	4	9 ·	'4 4 4
4 · ·	4	4	4 ·	4 4 4
• · 4	4. 4	4	44 4	4 4 4 4
4 4 4 · ·		4 4	44	44 44

Vynález je dále založen na třetím poznání, že je třeba zajistit výrobu spojovacího systému s nízkými výrobními náklady, zatímco současně musí být zachována funkce a pevnost nebo dokonce v některých případech zlepšena kombinací výrobní technologie, konstrukcí spoje, výběrem materiálů a optimalizací dlouhé a krátké strany.

Vynález je založen na čtvrtém poznání, že spojovací systém, výrobní technologie a měřící technika musí být vyvinuty a upraveny tak, aby kritické části, vyžadující přísné tolerance, byly v co největším možném rozsahu co nejmenší a také aby byly navrženy tak, aby dovolovaly měření a kontrolu při plynulé výrobě.

Podle prvního hlediska vynálezu je zde zajištěn zámkový systém a podlahová deska s takovým zámkovým systémem pro mechanické spojení všech čtyř stran této podlahové desky v prvním vertikálním směru Dl, druhém horizontálním směru D2 a třetím směru D3 ve směru kolmém k druhému horizontálnímu směru s odpovídajícími stranami dalších podlahových desek s identickým zámkovým systémem.

Podlahová deska může mít na dvou stranách rozpoj itelný mechanický spojovací systém známého typu, který se může bočně přemisťovat v zamčené poloze a zamčen může být natočením dovnitř kolem horních spojovacích hran nebo horizontálním sevřením. Podlahová deska má na dvou dalších stranách zámkový systém podle vynálezu. Podlahová deska může také mít zámkový systém podle vynálezu na všech čtyřech stranách.

Aspoň dvě protilehlé strany podlahové desky mají spojovací systém s konstrukcí podle vynálezu, který má pero a pérovou drážku, určenou horním a dolním okrajem, kde pero ve své vnější a horní části má nahoru směřující část a kde pérová drážka je ve své vnitřní a horní části podříznuta. Nahoru směřující část pera a podříznutí pérové drážky v jejím horním okraji má zámkové povrchy, které kladou odpor a předcházejí horizontálnímu oddělení ve směru D2 papříč spojové roviny. Pero a pérová drážka mají také spolupracující podpůrné povrchy, které brání vertikálnímu oddělení ve směru Dl rovnoběžném se spojovou rovinou. Tyto podpůrné povrchy se nacházejí aspoň ve spodní části pera a na spodním okraji pérové drážky. V horní části spolupracující zámkové povrchy mohou sloužit jako horní podpůrné povrchy, ale horní okraj pérové drážky a pero mohou mít také výhodně samostatné horní podpůrné povrchy. Pero, pérová drážka, zámkový prvek a podříznutí jsou navrženy tak, že se mohou vyrábět obráběním za použití nástrojů, které mají větší průměr nástroje než je tloušťka podlahové desky. Pero může být se svou nahoru směřující částí vloženo do pérové drážky a jejího podříznutí pohybem šikmo dovnitř se středem otáčení těsně u průsečnice mezi spojovou ··· ·

rovinou a rovinou povrchu, a pero může také opustit pérovou drážku, jestliže podlahová deska je otočena nebo skloněna svou horní spojovací hranou v kontaktu s horní spojovací hranou sousední podlahové desky. Za účelem usnadnění výroby, měření, sklánění dovnitř, vyklánění nahoru, bočního přemisťování v podélném směru spoje, proti vzniku trhlin a redukováním jakýchkoliv problémů vzhledem k nabobtnávání a smršťování materiálu podlah, je spojovací systém vytvořen povrchy, které nejsou v kontaktu s jinými během sklápění dovnitř a v uzamčené poloze.

Podle druhého hlediska vynálezu má podlahová deska dvě okrajové části se spojovacím systémem podle vynálezu, kde pero se svou nahoru zvednutou částí může být vloženo do pérové drážky a jejího podříznutí a může opustit pérovou drážku postupným vychýlením dolů a nahoru, deska je přitom držena v kontaktu se svojí horní spojovací hranou těsně u průsečnice spojové roviny s rovinou povrchu, takže otáčení probíhá kolem středu otáčení v blízkosti tohoto bodu. Navíc může zámkový systém zapadnout společně s horizontálním přemístěním, v podstatě spodní část pérové drážky je ohnuta a zámkový prvek pera zapadne do zámkové drážky. Alternativně nebo ještě k tomu může být pero pružné k uzpůsobení takového zapadnutí na krátké straně potom, co jsou dlouhé strany podlahových desek připojeny. Proto vynález také popisuje spojení sevřením, které může být uvolněno vychýlením horních spojovacích hran ve vzájemném kontaktu nahoru.

Podle třetího hlediska vynálezu má podlahová deska dvě okrajové části se spojovacím systémem, který je vytvořen podle vynálezu, kde může pero zapadnout do pérové drážky, zatímco deska je držena v poloze vykloněné nahoru, pak se skloní dolů otáčivým pohybem kolem horní spojovací hrany. V poloze nahoru vychýlené může být pero částečně vloženo do pérové drážky, deska se v této poloze pohybuje k pérové drážce, dokud horní spojovací hrany nepřijdou do vzájemného kontaktu, pak se provede sklopení dolů pro závěrečné spojení pera a drážky a společného uzamčení. Dolní okraj může být kratší než horní okraj, takže je dosažitelný vyšší stupeň volnosti při návrhu podříznutí horního okraje.

Pluralita hledisek vynálezu je použitelná i u známých systémů, aniž by tato hlediska byla kombinována s preferovanými zámkovými systémy, které jsou zde popisovány.

Vynález také popisuje základní principy, které mohou provést spojení pero-drážka přechodem v úhlu dovnitř s horními spojovacími hranami ve vzájemném kontaktu a kde dochází k minimálnímu ohybu spojovacích komponentů. Vynález také popisuje, jaké ·* ·« • · · · • · · · ·· · »φ ·

Φ· • Φ φφ vlastnosti má mít použitý materiál, aby byla dosažena vysoká pevnost a nízká cena v kombinaci s otáčením a sevřením a také popisuje metody pokládání.

Různá hlediska vynálezu budou nyní podrobněji popsána s odkazy na přiložené výkresy, které zobrazují různá provedení vynálezu. Části desky podle vynálezu, které odpovídají současným deskám z obrázku 1-2 mají stejná referenční čísla.

«ί»

Přehled obrázků na výkrese

Obrázky la - c zobrazují ve třech krocích způsob mechanického spojení dlouhých stran podlahových desek podle WO 9426999 sklápěním dolů. zobrazují ve třech krocích metodu zapadnutí pro mechanické spojení krátkých stran podlahových desek podle WO 9426999. zobrazují podlahovou desku podle WO 9426999 v pohledu shora a zdola.

zobrazují dvě různá provedení podlahových desek podle WO 9426999. zobrazují podlahovou desku podle DE-A-3343601. zobrazují mechanické zámkové systémy pro dlouhé strany a krátké strany podle CA-A-0991373.

zobrazují mechanické zámkové systémy podle GB-A-1430429.

Obrázky 2a - c

Obrázky 3a- c

Obrázky 4a- b Obrázky 5a- b Obrázky 6a - d

Obrázky 7a- b

ObrázkyTa- b

Obrázky 9a- b Obrázky 10a - b Obrázky 11a- b Obrázky 12a - d

Obrázky 13a - d zobrazují podlahové desky podle DE-A-4242530.

zobrazují spojení sevřením podle WO 9627721.

zobrazují spojení sevřením podle JP 3169967.

zobrazují spojení sevřením podle DE-A-1212275.

zobrazují různá provedení zámkového systému založené na principu pero a drážka podle US-A-1124228.

zobrazují mechanický spojovací systém pro sportovní podlahy podle DE-A-3041781.

Obrázky 14a - e Obrázky 15a - b Obrázky 16a - d

Obrázky 17a - b zobrazují jeden ze zámkových systémů, jak je zobrazen v WO 9747834. zobrazují parketovou podlahu podle US-A-2740167. zobrazují mechanický zámkový systém pro podlahové desky podle CAA-2252791.

zobrazují zámkový systém pro parketové podlahy podle US-A5797237.

*· ···· • 44 *· «4 • 4 4 * 4 » 4 4 4 4 4 • «· · 4 4 4 4 · · *

4 4 4 4 4 44« 444 <

• 44 4· 4 4 4 · · • 44 44 44 44 «4 4«

Obrázky 18a- b Obrázky 19a - b

Obrázky 20a- b Obrázky 21a- b

Obrázek 22

Obrázky 23a - b

Obrázky 24a- b Obrázek 25

Obrázek 26 Obrázky 27a- c Obrázky 28a- c Obrázky 29a- b Obrázek 30

Obrázky 31a - b

Obrázky 32a- d Obrázek 33 Obrázek 34 Obrázek 35

Obrázek 36

Obrázek 37 zobrazují spojovací systém pro keramické dílce podle FR-A-2675174. zobrazují spojovací systém pro podlahové desky, které jsou popsány v JP 7180333 a jsou vyrobeny protlačováním kovového materiálu, zobrazují spojovací systém pro velké panely zdí podle GB-A-2117813. zobrazují schematicky spojovací části prvního preferovaného provedení podlahové desky podle uváděného vynálezu.

zobrazuje schematicky základní principy otáčení dolů kolem horní spojovací hrany u uváděného vynálezu.

zobrazují schematicky výrobu spojovací hrany podlahové desky podle vynálezu.

zobrazují výrobně zvláštní variantu vynálezu.

zobrazuje variantu vynálezu zapadnutí a otočení nahoru v kombinaci s ohnutím spodního okraje.

zobrazuje variantu vynálezu s krátkým okrajem.

zobrazují metodu s vychýlením nahoru a sklopením dolů.

zobrazují alternativní otáčivou metodu.

zobrazují metodu zapadnutí.

zobrazuje, jak jsou spojovány dlouhé strany dvou desek s dlouhou stranou třětf”desky, jestliže jsou dvě desky spolu navzájem spojeny krátkými stranami.

zobrazují dvě spojené podlahové desky opatřené kombinací spojení podle vynálezu.

zobrazují otáčení dovnitř kombinovaného spoje.

zobrazuje příklad tvarování dlouhé strany parketové podlahy, zobrazuje příklad tvarování krátké strany parketové podlahy, zobrazuje detailně příklad vytvoření spojovacího systému dlouhých stran u parketové podlahy.

zobrazuje příklad podlahové desky podle vynálezu, kde spojovací systém je navržen tak, že se sklápí pomocí ohybu a stlačení ve spojovacím materiálu.

zobrazuje podlahovou desku podle vynálezu.

9 • : · • 9 ··

Obrázky 38a- d

Obrázek 39

Obrázek 40 Obrázek 41

Obrázky 42 a - b Obrázky 43 a - c

Obrázek 44 Obrázky 45a - b Obrázky 46a - b

Obrázky 47a - b

Obrázky 48a - b

Obrázek 49

Obrázek 50

Obrázky 51a- f Obrázky 52a - b Obrázek 53 Obrázky 54a - b Obrázek 55

Obrázky 56a- e Obrázky 57 a - e zobrazují výrobní postup ve čtyřech krocích, kde se používá výrobní metoda podle vynálezu.

zobrazuje spojovací systém, který je vhodný ke kompenzaci nabobtnávání a smršťování povrchových vrstev podlahové desky, zobrazuje variantu vynálezu s tuhým, neohebným perem, zobrazuje variantu vynálezu, kde zámkové povrchy tvoří homí kontaktní povrchy.

zobrazují variantu vynálezu s dlouhým perem, sklápění a vytahování, zobrazují, jak by měl být navržen spojovací systém, upravený pro zapadnutí.

zobrazuje zapadnutí v otočené poloze.

zobrazují spojovací systém podle vynálezu s pružným perem, zobrazují spojovací systém podle vynálezu s dvojitým a pružným perem.

zobrazují spojovací systém podle vynálezu s dolním okrajem částečně z jiného materiálu než je materiál jádra.

zobrazují spojovací systém, který může být použit jako spojení zapadnutím u podlahové desky, která je zamčena na všech čtyřech stranách.

zobrazuje spojovací systém, který může být použit například na krátké straně podlahové desky.

zobrazuje další příklad spojovacího systému, který se dá použít například na krátké straně podlahové desky, zobrazují metodu pokládání.

zobrazují pokládání pomocí speciálně navrženého nářadí.

zobrazuje spojení krátkých stran.

zobrazují zapadnutí na krátké straně.

zobrazuje variantu vynálezu s pružným perem, které usnadňuje zapadnutí na krátké straně.

zobrazuje zapadnutí vnější rohové části krátké strany.

zobrazuje zapadnutí vnitřní rohové části krátké strany.

Příklady provedení vynálezu

První preferované provedení podlahové desky 1, V, které je opatřeno mechanickým zámkovým systémem podle vynálezu, bude nyní popsáno s odkazy na obrázky 21a a 21b. Pro lepší pochopení je spojovací systém zobrazen schematicky. Je třeba zdůraznit, že se lepší funkce dosáhne u dalších preferovaných provedení, které budou popsány dále.

Obrázky 21a, 21b zobrazují schematicky řez spojením mezi okrajovou částí dlouhé strany 4a desky i a protilehlou okrajovou částí dlouhé strany 4b další desky D.

Horní strany desky jsou v podstatě umístěny ve společné povrchové rovině HP a horní části okrajů spoje 4a a 4b se vzájemně dotýkají ve vertikální spojové rovině VP. Mechanický zámkový systém způsobuje uzamčení desek vzhledem k sobě navzájem, a to jak ve vertikálním směru Dl, tak v horizontálním směru D2, který je kolmý ke spojové rovině VP. Během pokládání podlahy s řazením desek do řady vedle sebe může však být jedna deska 1' přemístěna podél jiné desky i ve směru D3 podél spojové roviny VP - viz obrázek 3a. Takové přemístění může být například použito k zajištění vzájemného uzamčení podlahových desek, které jsou pokládány do stejné řady.

K zajištění spojení dvou částí spojových okrajů kolmo k vertikální rovině VP a rovnoběžně s horizontální rovinou HP mají podlahové desky na jednom okraji pérovou drážku 36 v okrajové části 4a desky dovnitř od spojové roviny VP a pero 38, vytvořené na druhém spojovacím okraji~4b a vybíhající za spojovou rovířňř

V tomto provedení má deska i dřevěné jádro 30, které podpírá povrchové vrstvy dřeva 32 na přední straně, a vyvažující vrstvu 34 na své spodní straně. Deska i je pravoúhlá a má druhý mechanický zámkový systém na dvou rovnoběžných krátkých stranách. U některých provedení může mít tento druhý zámkový systém stejnou konstrukci jako zámkový systém na dlouhých stranách, ale zámkový systém na krátkých stranách může mít i jinou konstrukci než podle vynálezu nebo se dá použít některý z dosud známých zámkových systémů.

Pro ilustraci příklad - podlahová deska může být parketového typu o tloušťce 15 mm, délce 2,4 m a šířce 0,2 m. Vynález však může být použit i pro čtvercové parkety nebo desky jiných rozměrů.

Jádro 30 může být lamelového typu a sestávat z úzkých dřevěných bloků z druhů dřeva, které nejsou drahé. Povrchová vrstva 32 může mít tloušťku 3-4 mm a sestává z dekorativního druhu tvrdého dřeva a je nalakované. Vyvažovači vrstva 34 spodní strany může sestávat z 2 mm silné dýhové vrstvy. V některých případech může být výhodné použít • · různé typy dřevěných materiálů v různých částech podlahové desky pro optimální vlastnosti v jednotlivých částech podlahové desky.

Jak bylo uvedeno výše, zahrnuje mechanický zámkový systém podle vynálezu pérovou drážku 36 v jednom spojovacím okraji 4a podlahové desky a pero 38 na opačném spojovacím okraji 4b podlahové desky.

Pérová drážka je určena horním a dolním výběžkem 39, 40 a má tvar podříznuté drážky s otvorem mezi dvěma výběžky 39,40.

Různé části pérové drážky 36 jsou nejlépe vidět na obrázku 21b. Pérová drážka je tvořena v jádru 30 a táhne se od hrany podlahové desky. Nad pérovou drážkou je horní okrajová část nebo povrch spojovací hrany 41, který vybíhá do povrchové roviny HP. Uvnitř otvoru pérové drážky je horní vyvažovači nebo podpůrný povrch 43, který v tomto případě je rovnoběžný s rovinou povrchu HP. Tento vyvažovači nebo podpůrný povrch přechází do nakloněného zámkového povrchu 45, který má zámkový úhel A s horizontální rovinou HP. Uvnitř zámkového povrchu je část povrchu 46, která tvoří horní hraniční povrch podříznuté části 35 pérové drážky. Pérová drážka má dále dolní konec 48, který se táhne dolů k dolnímu výběžku 40. Na horní straně tohoto výběžku je vyvažující a podpůrný povrch 50. Vnější konec spodního výběžku má spojovací okrajový povrch 52, který v tomto případě lehce vybíhá za spojovou rovinu VP.

Tvar pera je takenějTépe vidět na obrázku 21b. Pero je zhotoveno z materiálu jádra nebo z jádra 30 a vybíhá za spojovou rovinu VP, když tento spojovací okraj 4b je mechanicky spojen se spojovacím okrajem 4a přilehlé podlahové desky. Spojovací okraj 4b má také horní spojovací část nebo horní spojovací povrch 6J_, který se táhne podél spojové roviny VP dolů ke kořeni pera 38. Horní strana kořene pera má horní záchytný nebo opěrný povrch 64, který v tomto případě dosahuje ke zkosenému zámkovému povrchu 65 nahoru směřující části 8 těsně k vrcholu pera. Zámkový povrch 65 přechází do vodícího povrchu 66, který končí v horním povrchu 67 nahoru směřující části 8 pera. Po povrchu 67 následuje úkos, který může sloužit jako vodící povrch 68. Ten vede k vrcholu 69 pera. Na spodním konci vrcholu 69 je další vodící povrch 70, který vede šikmo dolů ke spodní hraně pera a záchytnému nebo opěrnému povrchu 71. Se záchytným povrchem 71 se uvažuje pro spolupráci s opěrným povrchem 50 spodního výběžku při mechanickém spojení dvou podlahových desek, takže jejich horní strany jsou umístěny v téže povrchové rovině HP a setkávají se ve spojové rovině • rf · · » * • rf ♦ přímo kolmo, takže horní spojovací okrajové povrchy 41 a 61 desek se vzájemně spojí. Péro má dolní spojovací povrch 72, který přechází do dolní strany.

V tomto provedení jsou odděleny záchytné a opěrné povrchy 43, 64 v pérové drážce a na peru, které se v uzamčeném stavu vzájemně spojí a působí společně se spodními opěrnými povrchy 50 a 71 na dolní výběžek pera, aby došlo k uzamčení ve směru Dl kolmo k povrchové rovině HP. U dalšího provedení, které bude popsáno níže, slouží jako zámkové povrchy 45 a 65 pro vzájemné uzamčení ve směru D2, který je rovnoběžný s povrchovou rovinou HP a jako opěrné povrchy pro pohyby, působící opačným směrem ve směru D2 kolmo k povrchové rovině. V provedení podle obrázků 21a a 21b spolupracují zámkové povrchy 45, 65 a 43, 64 jako horní opěrné povrchy systému.

Jak je zřejmé z výkresu, vybíhá pero 38 za spojovou rovinu VP a má nahoru směřující část 8 na svém volném konci nebo vrcholu 69. Pero má také zámkový povrch 65, který je tvarován pro spolupráci s vnitřním zámkovým povrchem 45 pérové drážky 36 sousední podlahové desky, když dvě takové desky jsou mechanicky spojeny tak, že jejich přední strany jsou umístěné v téže povrchové rovině HP a stýkají se ve spojové rovině VP, která je na ni kolmá.

Jak je zřejmé z obrázku 21b, má pero 38 povrchovou část 52 mezi zámkovým povrchem 51 a spojovou rovinou VP. Když jsou dvě podlahové desky spojeny, povrchová část 52 zachytí povrchovou část 45 horního výběžku 8. Pro usnadnění vkládání pera do podříznuté drážky stočením dovnitř nebo zapadnutím může mít pero, jak je zobrazeno na obrázcích 21a a 21b, úkos 66 mezi zámkovým povrchem 65 a povrchovou částí 57. Navíc může být umístěn úkos 68 mezi část povrchu 57 a vrchol pera 69. Úkos 66 může sloužit jako vodící část při menším úhlu sklonění k povrchové rovině než je úhel A zámkových povrchů 43 a 51.

Opěrný povrch 71 pera v tomto provedení jev podstatě rovnoběžný s povrchovou rovinou HP. Pero má úkos 70 mezi tímto opěrným povrchem a vrcholem pera 69.

Podle vynálezu má dolní výběžek 40 opěrný povrch 50 pro spolupůsobení s odpovídajícím opěrným povrchem 71 pera 36 ve vzdálenosti od dolního konce 48 podříznuté drážky. Jestliže jsou dvě desky vzájemně spojeny, je zde spojení mezi opěrnými povrchy 50 a 71 a opěrnými povrchy 43 horního výběžku 39 a odpovídajícího záchytného nebo opěrného povrchu 64 pera. Takto se získá uzamčení desek ve směru Dl kolmo k povrchové rovině HP.

Podle vynálezu musí být aspoň větší část dolního konce 48 podříznuté drážky analogická s povrchovou rovinou HP, musí být položena dále od spojové roviny VP než je vnější konec nebo vrchol 69 pera 36. Při takové konstrukci se výroba významně zjednoduší a přemístění podlahové desky vůči ostatním deskám podél spojové roviny se usnadní.

Další důležitý rys mechanického zámkového systému podle vynálezu je, že všechny části dolního výběžku 40, které jsou ve styku s jádrem, při pohledu z bodu C, kde se protínají povrchová rovina HP a spojová rovina VP, jsou mimo rovinu LP2. Tato rovina je vedena dále od uvedeného bodu C než zámková rovina LPI, která je rovnoběžná s rovinou LP2 a je tečnou společně působících zámkových povrchů 45, 65 podříznuté drážky 36 a pera 38, kde tyto zámkové povrchy mají sklon vzhledem k povrchové rovině HP. Vzhledem k takovéto konstrukci může být podříznutá drážka, která bude ještě podrobněji popsána dále, tvarována rotačními řeznými nástroji pro opracovávání částí podlahových desek.

Další důležitý rys mechanického zámkového systému podle vynálezu je, že horní a dolní výběžky 39 a 40 a pero 38 ve spojovacích okrajích 4a a 4b jsou navrženy tak, aby se daly rozpojit dvě mechanicky spojené podlahové desky tím, že se jedna deska natočí nahoru vůči druhé kolem otáčecího bodu v blízkosti bodu C průsečnice mezi povrchovou rovinou HP a spojovou rovinou VP tak, že pero této podlahové desky se vytočí z podříznuté drážky další podlahové desky.

V provedení podle obrázků 21a a 21b je takové rozpojení proveditelné lehkým ohnutím dolů dolního výběžku 40. U dalších, preferovanějších provedení vynálezu není nutný žádný ohyb spodního výběžku při spojování a rozpojování podlahových desek.

V provedení podle obrázků 21a a 21b může být provedeno spojení dvou podlahových desek podle vynálezu třemi různými způsoby.

Jeden způsob spočívá v tom, že deska .1'se umístí na základ a pohybuje se proti dříve položené desce f, dokud úzký vrchol 69 pera 38 nebude vložen do otvoru podříznuté drážky. Pak se podlahová deska V vychýlí nahoru tak, až se horní části 41 a 61 desek na obou stranách spojové roviny VP vzájemně dotknou. Zatímco je tento kontakt udržován, deska je sklopena dolů otočením kolem středu otáčení C. Vložení se provede úkosem 66 pera, klouzáním podél zámkového povrchu 45 horního výběžku 39 a současně úkos 70 pera 38 proklouzává proti vnějšímu okraji horní strany spodního výběžku 40. Zámkový systém pak může být otevřen tím, že se podlahová deska I' vychýlí nahoru kolem otáčecího středu C poblíž průsečnice povrchové roviny HP a spojové roviny VP.

• · »· ©·

Druhý způsob uzamčení se provede pohybem nové desky jejím spojovacím okrajem 4a s vytvořenou pérovou drážkou proti spojovacímu okraji 4b dříve položené desky s perem. Pak se nová deska otočí nahoru, dokud se nezíská dotek desek mezi horními částmi 41 a 61 těsně v průsečnici mezi povrchovou rovinou a spojovou rovinou, pak je deska otočena dolů, aby se přivedly k sobě pero a pérová drážka, dokud se nedosáhne konečné polohy. Podle následujícího popisu může také být připojena podlahová deska jednou deskou posouvanou v nahoru směřující poloze proti druhé desce.

Třetí způsob, jak spojit podlahové desky v tomto provedení podle vynálezu spočívá v tom, že nová deska V je horizontálně přemístěna proti dříve položené desce i tak, že pero 38 s jeho zámkovým prvkem nebo nahoru směřující částí je vloženo do pérové drážky 36, dolní pružný výběžek 40 lehce ohnut dolů aby zámkový prvek 8 zapadl do podříznuté části 35 pérové drážky. Také v tomto případě lze provést rozpojení zdvižením nahoru, jak je výše popsáno.

Ve spojení se zapadnutím může dojít k malému ohnutí horního výběžku 39 stejně jako jistému malému stlačení všech částí v drážce 36 a peru 38, které jsou během zaklapování ve vzájemném kontaktu. To usnadňuje zapadnutí a může se použít k vytvoření optimálního spojovacího systému.

Pro usnadnění výroby vnitřních zkosení, zkosení směrem vzhůru, zapadnutí a rozebrání v zamčené poloze a k minimalizaci nebezpečí prasknutí nemusíhyt ve vzájemném spojení v zamčené poloze a také během zamykání a odmykání.všechny povrchy, které nejsou rozhodující pro tvorbu spojení s těsným spojením horních spojovacích hran a k vytvoření vertikálního a horizontálního spojení. To dovoluje výrobu bez požadavku vysokých tolerancí v těchto spojovacích částech a redukuje tření při bočním přesouvání podél spojové hrany. Příklady povrchů nebo částí spojovacího systému, které by neměly být ve vzájemném kontaktu v zamčené poloze jsou 46 - 67, 48-69, 50 - 70 a 52 - 72.

Spojovací systém podle preferovaného provedení může obsahovat několik různých kombinací materiálů. Horní výběžek 39 může být vyroben z tuhé a tvrdé horní povrchové vrstvy 32 a měkčí dolní části, která je částí jádra 30. Dolní výběžek 40 může být ze stejně měkké horní části 30 a také spodní měkká část 34 může být z dalšího druhu dřeva. Směr vláken u těchto tří druhů dřeva se může lišit. Tento materiál je použit k zajištění spojovacího systému a svými vlastnostmi jej má usnadnit. Zámkový prvek je proto podle vynálezu umístěn blíže k horní tvrdé a tuhé části, který je proto pružný a stlačitelný jen do určité míry, • 4 '4

4 zatímco funkce sevření je tvořena v měkké a pružné spodní části. Je třeba zdůraznit, že spojovací systém může být proveden i v homogenní podlahové desce.

Obrázek 22 zobrazuje schematicky základní principy otáčení dovnitř kolem bodu C na horní spojové hraně při využívání uváděného vynálezu. Obrázek 22 ukazuje schematicky jak by mohl být konstruován zámkový systém, aby umožňoval otáčení dovnitř kolem horní spojové hrany. U tohoto otáčení dovnitř se otáčejí části spojovacího systému běžně známým způsobem po kruhovém oblouku se středem C těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou HP a spojovou rovinou VP. Pokud je mezi všemi částmi povolena velká vůle nebo je možná výrazná deformace během otáčení dovnitř, pak je možné vytvořit drážku a pero mnoha různými způsoby. Jestliže naopak musí mít spojovací systém kontaktní povrchy, které zabraňují vertikálnímu a horizontálnímu oddělení bez jakékoliv vůle mezi záchytnými a opěrnými povrchy a jestliže není možná deformace materiálu, pak musí být spojovací systém navržen na základě následujících principů.

Horní část spojovacího systému je tvořena následovně; C1B je kruhový oblouk se středem C ve vrcholu horních spojovacích hran 41, 61 a který v tomto preferovaném provedení protíná stykový bod mezi horním výběžkem 39 a horní částí pera.38 v bodě P2. Všechny další stykové body mezi P2, P3, P4 a P5 mezi horním výběžkem 39 a horní částí 8 pera 38 a mezi tímto průsečíkem P2 a vertikální roviny VP jsou umístěny na nebo uvnitř “tohoto kruhového oblouku^-CTB, zatímco všechny další kontaktní body od P2 do Pl mezi horním výběžkem 39 a horní částí pera 38 a mezi tímto průsečíkem P2 a vnější částí pera 38 jsou umístěny na nebo vně tohoto kruhového oblouku C1B. Tyto podmínky mohou být splněny pro všechny kontaktní body. Ve vztahu kontaktního bodu P5 a kruhového oblouku CIA všechny další kontaktní body mezi Pl a P5 jsou umístěny vně kruhového oblouku CIA, ve vztahu kontaktního bodu Pl všechny další kontaktní body mezi Pl a P5 jsou umístěny uvnitř kruhového oblouku C1C.

Dolní část spojovacího systému je tvořena podle odpovídajících principů. C2B je kruhový oblouk, který je soustředný s kruhovým obloukem CIA a který u tohoto preferovaného provedení protíná kontaktní bod mezi dolním výběžkem 40 a dolní částí pera 38 v bodě P7. Všechny další kontaktní body mezi P7, P8 a P9 mezi dolním výběžkem 40 a dolní částí pera 38 a mezi tímto průsečíkem P7 a vertikální rovinou jsou umístěny na nebo vně kruhového oblouku C2B a další kontaktní body mezi P6, P7 a mezi dolním výběžkem 40 a dolní částí pera 38 a mezi tímto průsečíkem P7 a vnější částí pera 38 jsou umístěny na nebo uvnitř tohoto kruhového oblouku C2B. Totéž platí pro kontaktní bod P6 s kruhovým obloukem C2A.

Spojovací systém navržený podle tohoto preferovaného provedení může mít dobré vlastnosti pro otáčení dovnitř. Může se snadno kombinovat s horními záchytnými a opěrnými povrchy 43, 64, které mohou být rovnoběžné s horizontální rovinou HP a které proto mohou zajistit vynikající vertikální uzamčení.

Obrázky 23a, 23b zobrazují, jak se spojovací systém podle obrázků 21a, 21b může vyrábět. Normálně podlahová deska 1 podle současného stavu techniky je umístěna svým povrchem 2 dolů na řetěz frézky s kuličkovými ložisky, který přepraví desku s extrémně velkou přesností přes množství fréz, které například mají nástroj s průměrem 80 - 300 mm a které mohou být sestaveny v optimálním úhlu k horizontální rovině desky. Pro snazší pochopení a srovnání s dalšími obrázky na výkresech je však podlahová deska zobrazena svou povrchovou rovinou HP přímo nahoru. Obrázek 23a zobrazuje, jak první nástroj v poloze TP1 provádí tradiční pérovou drážku. Nástroj pracuje v tomto případě s úhlem nástroje TA1, který je 0°, tj. je rovnoběžný s horizontální rovinou. Osa rotace RA1 je kolmá k HP. Podříznutí se provede druhým nástrojem, kdy poloha TP2 a konstrukce nástroje jsou takové, že podříznutí 35 se vytvoří bez porušení dolního výběžku 40. V tomto případě má nástroj-úhel—TA2,-kter-ý-serovná—úhlu-zámkového-povrGhu-45-vpodříznutí^5^Fato-výrobnímetoda je možná, protože zámková rovina LPI je umístěna v takové vzdálenosti od spojové roviny, že nástroj může být vložen do předem vytvořené pérové drážky. Tloušťka nástroje proto nemůže být větší než vzdálenost mezi dvěma rovinami LPI a LP2, jak bylo probíráno v souvislosti s obrázky 21a a 21b. Výrobní technolkokgie je jako u současné techniky a není částí výrobní metody podle uváděného vynálezu, jak bude dále popsáno.

Obrázky 24a a 24b zobrazují další variantu vynálezu. Toto provedení je charakteristické tím, že spojovací systém je vytvořen kompletně podle základního principu otáčení dovnitř kolem horní spojovací hrany, jak je popsáno výše. Zámkové povrchy 45, 65 a dolní opěrné povrchy 50, 71 jsou v tomto provedení roviny, ale mohou mít různé tvary. Cla C2 jsou dva kruhové oblouky se středem C na horním konci spojených spojovacích hran 41, 61. Menší kruhový oblouk Cl se dotýká dolního kontaktního bodu nejblíže k vertikální rovině mezi zámkovými povrchy 45, 65 v bodě P4, který má tečnu TLI shodnou se zámkovou rovinou LPI. Zámkové povrchy 45, 65 mají stejný sklon jako tato tečna. Větší kruhový • · · · · · <· ·· oblouk C2 se dotýká horního kontaktního bodu mezi dolními opěrnými povrchy 50, 71 nejblíže k vnitřní části 48 pérové drážky v bodě P7, který má tečnu TL2. Opěrné povrchy 50, 71 mají stejný sklon jako tato tečna.

Všechny kontaktní body mezi perem 38 a horním výběžkem 39, které leží mezi body P4 a vertikální rovinou VP vyhovují podmínce, že leží uvnitř nebo na kruhovém oblouku Cl, zatímco všechny kontaktní body, které leží mezi P4 a vnitřní částí pérové drážky - v tomto provedení jen zámkové povrchy 45, 65 - vyhovují podmínce, že leží na nebo vně Cl. Obdobné podmínky jsou splněny pro kontaktní povrchy mezi dolním výběžkem 40 a perem 38. Všechny kontaktní body mezi perem 38 a dolním výběžkem 40, které leží mezi bodem P7 a vertikální rovinou VP - v tomto případě jen dolní opěrné povrchy 50, 71 - leží na nebo vně kruhového oblouku C2, zatímco všechny kontaktní body, které leží mezi bodem P7 a vnitřní částí 48 pérové drážky leží na nebo uvnitř kruhového oblouku C2. V tomto provedení nejsou kontaktní body mezi P7 a vnitřní částí 48 pérové drážky.

Toto provedení je především charakteristické tím, že všechny kontaktní povrchy mezi kontaktním bodem P4 a spojovou rovinou VP, v tomto případě bod P5 a vnitřní část 48 pérové drážky, v uvedeném pořadí, leží uvnitř a vně, v uvedeném pořadí, kruhového oblouku Cl a tudíž nejsou na kruhovém oblouku Cl. Totéž se týká kontaktního bodu P7, kde všechny kontaktní body mezi P7 a vertikální rovinou VP, v tomto případě bod P8 a vnitřní část 48 pérové drážky, v uvedeném pořadí, leží vně a uvnitř, v uvedeném pořadí, kruhového oblouku C2 a tudíž nejsou na kruhovém oblouku C2. Jak je zřejmé z části, vyznačené přerušovanou čarou na obrázku 24a, spojovací systém může, je-li splněna tato podmínka, být navržen tak, že otočení dovnitř se uskuteční volně během celkového otáčivého pohybu, který je dán deskami těsně zamčenými nebo tlakem, když zaujímají svoji konečnou horizontální polohu. Takto vynález umožňuje kombinaci otáčení dovnitř a nahoru bez odporu a vysoce kvalitní uzamčení. Jestliže dolní opěrné povrchy 71, 50 jsou zhotoveny s poněkud menším úhlem, spojovací systém má jen dva výše zmíněné kontaktní body P4 na horním výběžku a P7 na dolní části pera mezi pérovou drážkou 36 a perem 38 během celého otáčení dovnitř, dokud nedojde k celkovému uzamčení, a během celého otáčení nahoru, dokud desky nebudou vzájemně uvolněny. Uzamčení s vůlí nebo jen s přímým kontaktem je velká výhoda, protože tření bude malé a desky se mohou snadno otáčet dovnitř a nahoru aniž by se na sebe musely strkat a tlačit s rizikem, že dojde k poškození spojovacího systému. Přesné a těsné dosednutí speciálně ve vertikálním směru je velmi důležité pro pevnost. Jestliže je vůle mezi • φ · ·»' ··» ·· »··· «· · φ ♦ ·· · ♦ · φ

Φ φ 444 ΦΦΦΦΦ* · · « « Φ Φ Φ · * ·· Φ

Φ·Φ Φ· ΦΦ Φ¹· ·* ·· záchytnými nebo opěrnými povrchy, budou desky při tahovém zatížení klouzat po zámkových povrchách dokud dolní záchytné nebo opěrné povrchy nezaujmou polohu s těsným dosednutím. Proto bude mít vůle za následek jednak mezeru a rozdílnou rovinu mezi horními spojovými hranami. Jako příklad lze uvést těsné dosednutí s dosažením vysoké pevnosti, jestliže zámkové povrchy mají úhel kolem 40° k povrchové rovině HP a jestliže dolní záchytné a opěrné povrchy mají úhel kolem 15° k povrchové rovině HP.

Zámková rovina LPI má na obrázku 24a zámkový úhel A s horizontální rovinou HP « 39°, zatímco opěrná rovina TL2 podél opěrných povrchů 50, 71 úhel VLA 14°. Rozdíl v úhlech mezi LPI a opěrnou rovinou TL2 je 25°. Velký zámkový úhel a velký úhlový rozdíl mezi zámkovým úhlem a opěrným úhlem je žádoucí, protože má za následek velkou horizontální zámkovou sílu. Zámkový povrch a opěrný povrch mohou být vyrobeny jako obloukové, stupňovité s několika úhly apod., ale ztěžuje to výrobu. Jak bylo zmíněno výše, zámkové povrchy mají také tvořící horní opěrné povrchy nebo jsou dokompletovány samostatnými horními opěrnými povrchy.

Dokonce, jestliže zámkové povrchy a opěrné povrchy mají kontaktní body, které se poněkud odchylují od těchto základních principů, mohou být otáčeny dovnitř v jejich horních spojovacích hranách, jestliže spojovací systém je upraven tak, že jejich kontaktní body nebo povrchy jsou malé v zhledem k tloušťce podlahy a tak, že vlastnosti podlahového materiálu při stlačení, prodloužení a ohybu jsou maximálně využívány v kombinaci s velmi malými vůlemi mezi kontaktními povrchy. To se dá využít k zvětšení zámkového úhlu a rozdílu mezi zámkovým a opěrným úhlem.

Základní princip otáčení dovnitř proto ukazuje, že kritické části jsou zámkové povrchy

45, 65 a dolní opěrné povrchy 50, 71. Rovněž ukazují, že stupeň volnosti je velký vzhledem ke konstrukci dalších částí, například horních opěrných povrchů 43, 64, vedení 44 zámkové drážky, vedení 67 zámkového prvku 8, vnitřních částí 48, 49 pérové drážky 36 a dolního , výběžku 40, vedení a vnější části 51 dolního výběžku a také vnější/dolní části 69, 70, 72 pera.

Ty by se měly odchylovat od tvaru dvou kruhových oblouků Cl a C2 a mezi všemi částmi s výjimkou horních opěrných povrchů 43, 64 tam může být volný prostor, takže tyto části v zamčené poloze stejně jako během otáčení dovnitř a nahoru nejsou ve vzájemném kontaktu. To značně usnadňuje výrobu, protože tyto části mohou být tvořeny bez velkých tolerančních požadavků, napomáhá to šetrnému otáčení dovnitř a nahoru a také zmenšuje tření ve spoji při bočním přesouvání spojených desek podél spojové roviny VP - ve směru D3. Volným '·<♦ *· ···· • · * · ·' • · · · · * « · <9 · · · ·· ·· ·· prostorem se rozumí spojovací části, které nejsou určeny k prevencí vertikálního nebo horizontálního posunu a posunu podél spojové hrany v zamčené poloze. Takže uvolněná dřevěná vlákna a lehce deformovatelné kontaktní body by měly být uvažovaným ekvivalentem k volným povrchům.

Otáčení kolem horní spojovací hrany může být usnadněno, jak bylo poznamenáno výše, jestliže je spojovací systém konstruován tak, že je zde malá vůle nad všemi uvedenými zámkovými povrchy 45 při přitlačení spojových hran desek k sobě. Konstrukční vůle také usnadňuje boční přesouvání v zamčené poloze, snižuje nebezpečí vzniku vrzání a dává větší stupeň volnosti při výrobě, dovoluje otáčení dovnitř zámkových povrchů, které mají větší sklon než tečna LPI a podporuje vyrovnávání vzdouvání horních spojovacích hran. Vůle dává výrazně menší spojovací mezery na horní straně desek a významně menší vertikální posouvání, než je vůle mezi záchytnými a opěrnými povrchy, které v důsledku této vůle je malé i následkem faktu, že klouzání v poloze zatížené tahem bude sledovat úhel dolního opěrného povrchu, tj. úhel, který je zásadně menší než je zámkový úhel. Tato minimální vůle, pokud existuje, mezi zámkovými povrchy může být velmi malá, například jen 0.01 mm. V normálně spojené poloze může neexistovat, tj. být 0, spojovací systém může být konstruován tak, že se vůle objeví jen při maximálním stlačení spojovacích hran desek k sobě. Bylo zjištěno, že také větší vůle, kolem 0,05 mm, bude mít za následek vysokou kvalitu spoje, protože spojová mezera, která/je zjištěna v povrchové rovině HP a která se může zvětšit v poloze zatížené tahem, je sotva viditelná.

Je třeba zdůraznit, že spojovací systém může být konstruován i bez jakékoliv vůle mezi zámkovými povrchy.

Vůle a stlačení materiálu mezi zámkovými povrchy a ohyb spojovacích částí v zámkových povrchách se může snadno nepřímo měřit při zatížení spojovacího systému tahem, spojová mezera v horních spojovacích hranách 41, 61 je měřena při předem stanoveném zatížení, které je menší než pevnost spojovacího systému. Pevností se rozumí, že spojovací systém se nerozbije nebo nevypadne zapadnutí. Vhodné tahové zatížení je kolem 50% pevnosti. Jako nelimitující standardní hodnota dlouhé strany spoje je považována pevnost přesahující 300 kg na běžný metr spoje. Krátká strana spojů by měla mít ještě větší pevnost. Parketová podlaha s vhodným spojovacím systémem podle vynálezu může odolávat tahovému zatížení 1000 kg na běžný metr spoje. Vysoce kvalitní spojovací systém by měl mít spojovou mezeru mezi horními spojovacími hranami 41, 61 kolem 0,1 - 0,2 mm při tahovém

«« ··

9- · « 9 9

»9 9 99 · * * 4'

9' 9 •9 '9.

zatížení přibližně polovinou maximální pevnosti. Spojová mezera by se měla zmenšit, když zatížení přestane působit. Při proměnlivém tahovém zatížení se může stanovit konstrukční vůle a materiálová deformace. V případě menšího tahového zatížení je spojová mezera základním měřítkem konstrukční vůle. V případě vyššího zatížení se zvětšuje spojová mezera v důsledku materiálové deformace. Spojovací systém může být také konstruován s předepnutím a s lisovaným uložením mezi zámkovými povrchy a opěrnými povrchy, takže výše uvedená spojovací mezera není viditelná v případě výše zmíněného zatížení.

Geometrie spojovacího systému, mezera mezi zámkovými povrchy v kombinaci se stlačením materiálu zaoblením horních spojovacích hran 41, 61 může být také měřena spojem, který je viděn napříč spojové hrany. Protože je spojovací systém vyráběn lineárním obráběním, bude mít stejný profil podél celé spojovací hrany. Výjimkou je pouze výrobní tolerance ve formě nedostatku rovnoběžnosti a to vzhledem k faktu, že deska může být obrácena nebo přemístěna vertikálně nebo horizontálně při průchodu různými frézami stroje.. Ale normálně dávají dva vzorky z každé spojovací hrany velmi spolehlivý obrázek o tom, jak vypadá spojový systém. Po obroušení vzorků a jejich očištění od zbylých vláken tak, že je vidět ostře spojový profil, mohou být analyzovány z hlediska spojové geometrie, materiálového stlačení, ohybu atd. Dvě spojovací části mohou být například stlačeny silou, která nepoškodí systém, především všechny horní spojovací hrany 41, 61. Vůle mezi zámkovými povrchy a spojová geometrie mohou být měřeny v měřícím mikroskopu s přesností 0,01 mm nebo menší, podle přístroje. Pokud se při výrobě použijí stabilní a moderní stroje, je zpravidla dostačující ke stanovení průměrné vůle, spojové geometrie atp. měření profilu ve dvou malých oblastech podlahové desky.

Všechna měření se mohou provádět při normální relativní vlhkosti kolem 45%.

Také v tomto případě má zámkový prvek nebo nahoru směřující část 8 pera vodící část 66. Vodící část zámkového prvku zahrnuje části, které mají sklon menší než je sklon zámkových povrchů a v tomto případě také sklon tečny TLI. Vhodný stupeň sklonu nástroje, který vytváří zámkový povrch 45 udává TA2, který jev tomto provedení totožný s tečnou TLI.

Také zámkový povrch 45 pérové drážky má vodící část 44, která během otáčení dovnitř působí společně s vodící částí 66 pera. I tato vodící část 66 obsahuje části, které mají menší sklon než zámkový povrch.

· 9·	• i	9'9	9 9	»•“9	9
9. ··	• 9	9 9	9 9'	9
'* 9 '9 ·	9' φ	9 9	♦ 9 9		9
9-9 ·	• 9		9 9’	•	9
• n · $9	·»	• ·	9 '*	9 9

V přední části dolního výběžku 40 je zaoblená vodící část 51, která spolupůsobí poloměrem v dolní části pera s dolním záchytným povrchem 71 v bodě P7 a která usnadňuje otočení dovnitř.

Dolní výběžek 40 může být pružný. Ve spojení s otáčením dovnitř se může využít malého stlačení v kontaktních bodech mezi dolními částmi pera 38 a dolního výběžku. Pravidlem je, že toto stlačení je významně menší než může být v případě zámkových systémů, protože dolní výběžek 40 má výrazně lepší pružné a houževnaté vlastnosti než horní výběžek 39 a pero 38. Při spojování otáčením nahoru a dolů se může výběžek ohnout dolů. Schopnost ohybu pouze o desetinu milimetru nebo trochu více dává společně se stlačením materiálu a malými kontaktními plochami vhodné podmínky pro vytvoření například dolních opěrných povrchů 50, 71, takže tyto mohou mít sklon menší než tečna TL2 a současně se dá snadno provádět otočení dovnitř. Pružný výběžek by se měl kombinovat s relativně velkým zámkovým úhlem. Při malém zámkovém úhlu bude větší tahové zatížení stlačovat výběžek dolů, čímž vznikne nežádoucí mezera ve spoji a rozdíly v úrovni mezi spojovými hranami.

Pérová drážka 36 a pero 38 mají vodící části 42, 51 a 68, 70, které zavádějí pero do drážky a usnadňují zapadnutí a otáčení dovnitř.

Obrázek 25 zobrazuje varianty vynálezu, kde je dolní výběžek 40 kratší než horní výběžek 39 a proto je umístěn dále od vertikální roviny VP. Výhoda spočívá v tom, že je zde vyšší stupeň volnosti při navrhování zámkové drážky 45 s velkým úhlem TA nástroje, zatímco se současně dají použít relativně velké nástroje. K usnadnění zapadnutí otočením dolního výběžku 40 dolů se může vyrobit pérová drážka 36 hlubší než je požadovaný prostor pro vrchol pera 38. Tečkovaný spojovací okraj 4b zobrazuje vzájemnou polohu částí systému vůči sobě navzájem při spojování otáčením dovnitř kolem homí spojové hrany, čárkovaný spojovací okraj 4b ukazuje vzájemné postavení částí při spojování zapadnutím pera do pérové drážky při přemísťování spojového okraje 4b přímo proti spojovému okraji 4a.

Obrázek 26 zobrazuje další variantu výše uvedeného základního principu. Spojovací systém je zde tvořen zámkovými povrchy, které jsou v 90° sklonu vůči povrchové rovině HP a které jsou výrazně více zkoseny, než je tečna TLI. Tento preferovaný zámkový systém je však otevíratelný otočením nahoru zámkových povrchů, které jsou extrémně malé a zámkové spojení je v podstatě jen přímý kontakt. Je-li jádro tvrdé, pak tento zámkový systém dává vysokou pevnost. Konstrukce zámkového prvku a zámkových povrchů dovoluje zapadnutí jen velmi malým ohnutím dolního výběžku dolů, jak je na obrázku čárkovaně vyznačeno.

Λ**»

Obrázky 27a - c zobrazují metodu pokládání otočením dovnitř. Pro usnadnění popisu je jedna deska nazývána drážkovou deskou a druhá pérovou deskou. Prakticky jsou obě desky stejné. Metoda pokládání předpokládá, že pérová deska leží na plocho na podlahovém základě buď jako volná deska nebo spojená s dalšími deskami jednou, dvěma nebo třemi stranami, záleží na tom, kde je v podsestavě/řadě situována. Drážková deska je umístěna svým horním výběžkem 39 částečně nad vnější částí pera 38 tak, že horní spojovací hrany jsou ve vzájemném kontaktu. Pak je drážková deska otočena dolů proti podlahovému základu, přitom je přitlačována proti spojovací hraně pérové desky dokud nedojde ke konečnému zamčení podle obrázku 27c.

Strany podlahových desek mají někdy určité ohnutí. Drážková deska je pak přitlačena a otáčena dolů, aby části horního výběžku 39 byly v kontaktu s částmi nahoru směřující části nebo zámkovým prvkem 8 pera a části dolního výběžku 40 byly v kontaktu s částmi dolní části pera. Tímto způsobem je ohnutí stran narovnáno a pak desky mohou být otočeny do své konečné polohy a uzamčeny.

Obrázky 27a - c zobrazují, že se otočení dovnitř může provést s vůlí nebo alternativně jenom kontaktem mezi homí částí pérové drážky a pera nebo přímým kontaktem mezi horními a dolními částmi pera a pérové drážky. Přímý kontakt v tomto provedení vznikne v bodech P4 a P7. Otočení dovnitř se může snadno provést bez zvláštního odporu a může se vyznačovat velmi těsným spojením a zamčením podlahových desek v konečné poloze s vysoce kvalitním spojením vertikálním i horizontálním.

Souhrnně lze říci, že se otočení dolů v praxi provádí následujícím způsobem. S drážkovou deskou se pohybuje pod úhlem proti pérové desce až se pérová drážka navlékne přes část pera. Drážková deska je zatlačena proti pérové desce a skloněna postupně dolů použitím například tlaku ve středu desky a potom na obou okrajích. Když jsou homí spojovací okraje celé desky blízko u sebe nebo ve vzájemném kontaktu a deska zaujímá určitý úhel vzhledem k podlahovému základu, provede se závěrečné sklonění dolů.

Když jsou desky spojeny, mohou být rozpojeny v zamčené poloze ve směru spojení, tj. rovnoběžně se spojovou hranou.

Obrázky 28a - c zobrazují, jak lze provést odpovídající položení tím, že se zasouvá pérová deska šikmo do drážkové desky.

Obrázky 29a - b zobrazují spojem zapadnutím. Jsou-li desky pohybovány horizontálně proti sobě, pero je zavedeno do drážky. Během plynulého zatlačování se dolní

Λ.

9' 99 99 ►ⁿ Jj 9 » 9' ·

I W, 9 »' 9'^fl · 9 výběžek 40 ohne a zámkový prvek § zapadne do zámkové drážky nebo podříznutí 35, Je třeba zdůraznit, že preferovaný spojovací systém zobrazuje základní principy zapadnutí s pružným dolním výběžkem. Spojovací systém musí být samozřejmě přizpůsoben ohýbacím možnostem materiálu a hloubce pérové drážky 36, výšce zámkového prvku 8 a tloušťce dolního výběžku 40 a měl by být dimenzován tak, aby se dalo provést zapadnutí. Základní principy spojovacího systému podle vynálezu, který je vhodnější pro používání materiálů s nižším stupněm pružnosti a ohebnosti, budou jasné z následujícího popisu a obrázku 34.

Popisované metody pokládání mohou být libovolně použity na všech čtyřech stranách a mohou se vzájemně kombinovat. Po položení na jedné straně se obvykle provede boční posouvání v zamčené poloze.

V některých případech, například při spojení otáčením dovnitř krátké strany jako první operací, se provede obvykle otočení dvou desek nahoru. Obrázek 30 zobrazuje první desku i a nahoru otočenou druhou desku 2a a nahoru otočenou novou třetí desku 2b, která je na své krátké straně už spojena s druhou deskou 2a. Potom, co je nová deska 2b bočně přesunuta podél krátké strany druhé desky 2a v nahoru otočené a na krátké straně uzamčené poloze, dvě desky 2a a 2b jsou skloněny dolů spojené a uzamčené na dlouhé straně k první desce i. Aby tato metoda fungovala, je třeba, aby mohla být vložena nová deska svým perem do pérové drážky, pak je deska přemístěna rovnoběžně s druhou deskou 2a a když druhá' deska má část svého pera částečně vloženou do pérové drážky a její homí spojovací hrana je v kontaktu s homí spojovou hranou první desky L Obrázek 30 ukazuje, že spojovací systém může být vyroben s takovou konstrukcí pérové drážky, pera a zámkového prvku, že je to možné.

Všechny způsoby pokládání vyžadují přemístění v zamčené poloze. Jediná výjimka k bočnímu přesouvání v zamčené poloze je případ, kde některé desky jsou spojeny na svých krátkých stranách a potom je celá řada položena současně. To ale není příliš racionální metoda pokládání.

Obrázky 31a, 31b zobrazují část podlahové desky s kombinovaným spojem. Pérová drážka 36 a pero 38 mohou být vytvarovány podle jednoho z výše uvedených provedení. Drážková deska má na své spodní straně známou pásku 6 se zámkovým prvkem 8b a zámkovým povrchem 10. Pérová strana má zámkovou drážku 35 podle známého provedení. U tohoto provedení bude pracovat zámkový prvek 8b s relativně dlouhou vodící částí 9 jako zvláštní vedení během první části otáčení dovnitř, která významně usnadní tuto první část

4» •4?

• ^l » ty

4 r 4 • r

4’ 4'

444 ě '· »* 4444

4' 4, 4 ·· >5 4

41 4 ·' · 4 ♦ » 44 otáčení dovnitř při zavádění a vyrovná všechny banánové tvary. Zámkový prvek 8b způsobuje automatické umístění a stlačení podlahových desek, dokud vodící část pera není zachycena zámkovou drážkou 35, a provedeno konečné uzamčení. Pokládání je výrazně usnadněno a spojení bude velmi pevné spojením dvou zámkových systémů. Tento spoj je velmi vhodný pro spojení velkých podlahových ploch, zvláště ve veřejných místnostech. V tomto zobrazení je páska 6 připojena k drážkové straně, ale může být připojena také k pérové straně. Umístění pásky 6 je proto optimální. Navíc spoj může být proveden zapadnutím v otočení nahoru a pak bočně přemístěn v zamčené poloze. Tento spoj může být volitelně použit v různých variantách na dlouhé i krátké straně a může být libovolně kombinován se všemi spojovými variantami zde popsanými a s dalšími známými systémy.

Vyhovující kombinace je systém zapadnutí na krátké straně bez hliníkové pásky. To může v některých případech usnadnit výrobu. Páska, která se připevňuje po vyrobení, má také výhody, protože může vytvořit část nebo dokonce celý dolní výběžek 40. Ten dává velký stupeň volnosti pro tvarování řeznými nástroji například horního výběžku 39 a tvarování zámkových povrchů s velkými zámkovými úhly. Zámkový systém podle tohoto provedení může být samozřejmě proveden pro zapadnutí a může být vyroben s volitelnou šířkou pásky, například s páskou 6, která nepřečnívá přes vnější část horního výběžku 39, jako je to v případě provedení podle obrázku 50. Páska nepotřebuje být souvislá přes celou délku spoje, ale může sestávat z několika malých částí, které jsou připojeny v odstupech na dlouhé i krátké straně.

Zámkový prvek 8b a jeho zámková drážka 35 mlhou být tvarovány různými úhly, výškami a poloměry, které mohou být zvoleny libovolně, takže buď brání oddělení a/nebo usnadňují otáčení dovnitř nebo zapadnutí.

Obrázky 32a - d zobrazují ve čtyřech krocích otočení dovnitř. Široká páska 6 umožňuje peru 38 snadné položení na pásku na začátku otáčení dovnitř. Pero pak může při současném sklánění dolů v podstatě automaticky sklouznout do pérové drážky 36. Obdobné pokládání se může provést páskou 6, vloženou pod pérovou desku. Všechny funkce pokládání, které byly výše popsány, se dají využít u podlahových desek v kombinaci s tímto preferovaným systémem.

Obrázky 33 a 34 zobrazují výrobně specifický a optimalizovaný spojovací systém pro všechny podlahové desky s dřevěným jádrem. Obrázek 33 zobrazuje, jak může být tvarována dlouhá strana. V tomto případě je spojovací systém optimalizován především s ohledem na

44

4 > 9

44 • 4 ·

4 4

4 4 4 4

4J 4

4 4 4 i 4' otáčení dovnitř, otáčení nahoru a malý odpad materiálu. Obrázek 34 zobrazuje jak může být tvarována krátká strana. V tomto případě je spojovací systém optimalizován především s ohledem na zapadnutí a vysokou pevnost. Rozdíly jsou následující. Pero 38 a zámkový prvek krátké strany 5a jsou delší, měřeno v horizontální rovině. To zajišťuje vyšší pevnost ve střihu zámkového prvku 8. Pérová drážka 36 je hlubší na krátké straně 5b, která pomáhá dolnímu výběžku více se ohnout dolů. Zámkový prvek 8 je na krátké straně 5a nižší ve vertikálním směru a tím snižuje požadavky pro ohýbání dolů dolního výběžku při zaklapnutí. Zámkové povrchy 45, 65 mají větší zámkový úhel a dolní záchytné povrchy mají menší úhel. Vodící části dlouhé strany 4a, 4b v zámkovém prvku a zámková drážka jsou větší pro optimální zavádění a současně kontaktní povrchy mezi zámkovými povrchy jsou menší, protože požadavky na pevnost jsou menší než na krátkou stranu. Spojovací systém na dlouhé i krátké straně se může skládat z různých materiálů nebo materiálových vlastností v horním výběžku, dolním výběžku a peru a tyto vlastnosti mohou být upraveny tak, že přispívají k optimalizaci různých vlastností, které jsou požadovány pro dlouhou a krátkou stranu s ohledem na funkci a pevnost.

Obrázek 35 detailně zobrazuje, jak se tvoří spojovací systém podlahové desky na dlouhé straně. Principy, které jsou zde popsány, lze použít samozřejmě na dlouhé i na krátké straně. Nyní budou v podstatě popsány části, které dosud nebyly detailně probrány.

Zámkové povrchy 45, 65 mají úhel HLA, který je větší než úhel tečny TLI. To dává větší horizontální zámkovou sílu. Toto velké ohnutí by mělo být přizpůsobeno dřevěnému materiálu jádra a optimalizováno s ohledem na tuhost v ohybu tak, aby se dalo provést otočení dovnitř a otočení nahoru. Kontaktní plochy zámkových povrchů by měly být minimalizovány a přizpůsobeny vlastnostem jádra.

Když jsou desky spojeny, tvoří malé části, nejlépe menší než je polovina rozlohy zámkového prvku ve vertikálním směru, kontaktní povrchy zámkového prvku 8 a zámkové drážky 14. Větší část tvoří zaoblené, zkosené nebo ohnuté vodící části, které nejsou ve spojené poloze během otáčení dovnitř a nahoru ve vzájemném kontaktu.

Vynálezce objevil, že velmi malé kontaktní povrchy v relaci k tloušťce podlahy T mezi zámkovými povrchy 45, 65, například několik desetin milimetru, dávají velmi vysokou zámkovou sílu a pevnost ve střihu zámkového prvku v horizontální rovině, tj. v povrchové rovině HP. To se dá využít k zajištění zámkových povrchů s úhlem přesahujícím tečnu TLI.

♦·

4' · 4 · • 4 4 4 ί 4 »··

4 · »· 4·4· * 4

4·. » • & 4 • 4 4 4 »· ··

V tomto případě jsou zámkové povrchy 45, 65 rovinné a rovnoběžné. To je výhodné ve vztahu k zámkovému povrchu 55 zámkové drážky. Jestliže je nástroj přemístěn rovnoběžně se zámkovým povrchem 45, tak neovlivní vertikální vzdálenost ke spojové rovině VP a je snazší zajistit vysokou kvalitu spoje. Ale i malé odchylky od rovinnosti mohou dávat ekvivalentní výsledky.

Stejně tak dolní opěrné povrchy 50, 71 mohou být v podstatě rovinné s úhlem VLA2, který je v tomto případě větší než tečná přímka TL2 k bodu P7, který je umístěn na opěrném povrchu 71, nejblíže ke spodku pérové drážky. To dovoluje otáčení dovnitř s vůlí v podstatě během celého úhlového pohybu. Také opěrné povrchy 50, 71 jsou relativně malé v relaci k tloušťce podlahy T. Tyto opěrné povrchy mohou být také v podstatě rovinné. Rovinné opěrné povrchy usnadňují výrobu podle výše popsaných principů.

Opěrné povrchy 50, 71 mohou být vyrobeny s úhlem, který je menší než úhel sklonu tečny TL2. V tomto případě se otáčení provede částečně pomocí určitého stlačení materiálu a ohnutím dolů dolního výběžku 40. Jestliže jsou opěrné povrchy 50, 71 malé vzhledem k tloušťce podlahy T, zvýší se možnost tvarování povrchů s úhly, které jsou větší a menší než tečny TLI a TL2 , v uvedeném pořadí.

Obrázek 36 zobrazuje nahoru otočenou desku, která má geometrii podle obrázku 35 a jejíž zámkové povrchy proto mají větší sklon než tečna TLI a jejíž opěrné povrchy mají menší sklon než tečna TL2 a současně tyto povrchy jsou relativně malé. Překrytí v bodech P4 a P7 ve spojení s otáčením dovnitř a otáčením nahoru bude pak extrémně malé. Bod P4 může být otočen v závislosti na kombinaci materiálu při stlačení v horních spojovacích hranách Kl, K2 a v bodech P4, K3, K4, zatímco současně horní výběžek 39 a pero 38 může být ohnuto ve směru B1 a B2 z kontaktního bodu P4. Dolní výběžek se může ohnout dolů od kontaktního bodu P7 ve směru B3.

Horní opěrné povrchy 43, 64 jsou nejlépe kolmé k spojové rovině VP. Výroba je výrazně usnadněna, jestliže horní a dolní opěrné povrchy jsou rovnoběžné roviny a nejlépe horizontální.

Ještě se vrátíme k obrázku 35. Kruhový oblouk Cl ukazuje například, kdy horní opěrné povrchy mohou být tvořeny mnoha různými způsoby uvnitř tohoto kruhového oblouku Cl bez narušení možností otočení a sevření. Stejně zobrazuje kruhový oblouk C2, že vnitřní části pérové drážky a vnější části pera podle dříve uvedených principů mohou být tvořeny mnoha různými způsoby bez narušení možností otočení a sevření.

• 99 ** * 9

99

9+9 9 « 9

9 9 9

9

99 9999

9' 9, 9

99 9 9 ·« 9

Horní výběžek 39 je celou svou rozlohou větší než dolní výběžek 40. To je výhodné z hlediska pevnosti. Navíc to je výhodné ve spojitosti s parketovými podlahami, které se tak mohou tvořit se silnější povrchovou vrstvou z tvrdého dřeva.

SI - S5 ukazuje oblasti, kde spojové povrchy na obou stranách nemohou být ve vzájemném kontaktu ani ve spojených polohách, ale ani během otáčení dovnitř. Kontakt mezi perem a pérovou drážkou v těchto prostorech SI - S2 přispívá jen okrajově ke zlepšení uzamčení ve směru Dl a už sotva ke zlepšení uzamčení ve směru D2. Ale kontakt brání otočení dovnitř a bočnímu posunutí, způsobuje zbytečné toleranční problémy při výrobě a zvyšuje riziko prasknutí a nežádoucích efektů jako je vzdouvání.

Nástrojový úhel TA, který je na obrázku 38d vyznačen jako TA4, tvoří zámkový povrch 44 podříznutí 35 a pracuje se stejným úhlem jako je úhel zámkového povrchu, část tohoto nástroje, která je uvnitř vertikální roviny proti pérové drážce má šířku TT kolmou k nástrojovému úhlu TA. Uhel TA a šířka TT určují částečně možnosti tvarování vnějších částí 52 dolního výběžku 40.

Mnohost poloměrů a úhlů je důležitá pro optimální výrobní postupy, funkce, cenu a pevnost.

Velikost kontaktních ploch by se měla minimalizovat. Tím se sníží tření a usnadní posouvání v zamčené poloze, při otáčení dovnitř a zapadnutí, zjednodušuje se výroba a snižuje riziko nabobtnávání a praskání. U preferovaného příkladu tvoří méně než 30% povrchové části pera 38 kontaktní povrchy s pérovou drážkou 36. Kontaktní povrchy zámkových povrchů 65, 45 jsou u tohoto provedení jen 2 % podlahové tloušťky a dolní opěrné povrchy mají kontaktní povrch, která je jen 10% podlahové tloušťky T. Jak je uvedeno výše, zámkový systém má u tohoto provedení pluralitu částí SI - S5, které určují volné povrchy bez vzájemného kontaktu. Prostor mezi těmito volnými povrchy a zbytkem spojovacího systému v rozsahu vynálezu může být vyplněn tmelem, utěsněním, impregnací různého druhu, mazacím olejem apod. Volnými povrchy se zde rozumí tvar povrchů ve spojovacím systému, který se získá ve spojitosti s obráběním příslušnými řeznými nástroji.

Jestliže spojovací systém těsně dosedá, zámkové povrchy 65, 45 zabraňují horizontálnímu oddělení dokonce i když mají úhel HLA k horizontální rovině HP větší než nula. Tahová pevnost spojovacího systému se výrazně zvětší, když se tento zámkový úhel zvětší a když je zde rozdíl v úhlu mezi zámkovým úhlem HLA zámkových povrchů 65, 45 a záchytného úhlu VLA2 dolních opěrných povrchů 50, 71 za předpokladu, že tento úhel je

9*

4) ·* 44 >· 4444 •t 4 4 4 4 · 9 • ·· 4 · · ·] ♦

4 44 4 4 4 4' 4

4 · 4 * » 4

4 4 4 4 4 4 4 menší. Jestliže není vysoká pevnost požadována, mohou být zámkové povrchy tvořeny s malými úhly a malými rozdíly v úhlu k dolním záchytným povrchům.

Pro dobrou kvalitu spoje u plovoucích podlah musí být zpravidla zámkový úhel HLA a rozdíl v úhlu k dolním opěrným povrchům HLA- VLA2 20°. Ještě lepší pevnost se dosáhne, když je zámkový úhel HLA a rozdíl v úhlu k dolním opěrným povrchům HLAVLA2 například 30°. U preferovaného příkladu podle obrázku 35 je zámkový úhel 50° a úhel opěrných povrchů 20°. Jak je ukázáno u předešlých provedení, může být spojovací systém podle vynálezu tvořen s ještě většími zámkovými úhly a rozdíly v úhlech.

Bylo provedeno velké množství zkoušek s různými zámkovými úhly a záchytnými úhly. Této zkoušky prokázaly, že je možné tvořit vysoce kvalitní spojovací systém se zámkovými úhly mezi 40°a 55°a úhly opěrných povrchů mezi 0°a 25°. Aleje třeba dodat, že i další poměry mohou mít vyhovující výsledky.

Horizontální rozměr PA pera by měl přesahovat 1/3 tlouštíky podlahy, nejlépe kolem 0,5 T. Zpravidla to je nezbytné pro vytvoření silného zámkového prvku 8 s vodící částí a pro vyhovující dostupný materiál v horním výběžku 39 mezi zámkovým povrchem 65 a vertikální rovinou VP.

Horizontální rozměr PA pera 38 by měl být rozdělen do dvou v zásadě stejných částí PA1 a PA2, kde PA1 by měl tvořit zámkový prvek a větší část P2 by měla tvořit opěrný povrch 64. Horizontální rozměr PÍ zámkového prvku by neměl být menší než 0,2 podlahové tloušťky. Horní opěrný povrch 64 by neměl být příliš velký, především na dlouhé straně podlahové desky. Jinak bude tření při bočním posouvání příliš velké. Pro umožnění racionální výroby by měla být hloubka G pérové drážky o 2 % hlubší než přesah pera PA od spojové roviny VP. Nejmenší vzdálenost horního výběžku k povrchu podlahy přilehlé k zámkové drážce 35 by měla být větší než nejmenší vzdálenost dolního výběžku mezi dolním opěrným povrchem 71 a spodní stranou podlahové desky. Šířka nástroje TT by měla dosahovat 0, 1 tloušťky podlahy T.

Obrázky37a - c zobrazují podlahovou desku podle vynálezu. Toto provedení ukazuje především, že spojovací systém na krátké straně může obsahovat různé materiály a materiálové kombinace 30b a 30c a že tyto se mohou lišit od spojovacího materiálu 30 dlouhé strany. Například část s pérovou drážkou 36 krátké strany se může skládat z tvrdšího a pružnějšího dřevěného matriálu než například pérová část 38, která může být tvrdší a tužší a mít jiné vlastnosti než jádro dlouhé strany. Na krátké straně s pérovou drážkou 36 je na výběr

4

4444

4 4

4ř 4 ·’ 4 ♦ · 4 • 4 ·· například druh dřeva 30b, který je pružnější než druh dřeva 30e na druhé krátké straně, kde je vytvořeno pero. To vyhovuje zvláště u parketových podlah s lamelovým jádrem, kde se horní a dolní strana skládá z různých druhů dřeva a jádro tvoří bloky, které jsou vzájemně k sobě přilepeny. Tato konstrukce dává velké možnosti k vytvoření složených materiálů pro optimalizaci funkce, pevnosti a výrobní ceny.

Je také možné střídat materiály podél délky jedné strany. Proto například bloky, které jsou umístěny mezi dvěma krátkými stranami, mohou být z různých druhů dřeva nebo materiálů, některé z nich mohou být vybrány s ohledem na jejich přínosné a vhodné vlastnosti, které zlepší pokládání, pevnost atd. Různé vlastnosti se také dají získat různou orientací vláken na dlouhé a krátké straně a také plastové materiály se dají použít na krátké straně a například i na různé části dlouhé strany. Jestliže podlahová deska nebo části jejího jádra sestávají například z překližky s několika vrstvami, tyto vrstvy mohou být vybrány tak, že horní výběžek, pero a dolní výběžek na dlouhé straně a krátké straně může mít všechny části z různých kompozit materiálů, s různou orientací vláken atd., které mohou dávat různé vlastnosti z hlediska pevnosti, pružnosti, obrobitelnosti atp.

Obrázky 38a - d zobrazují výrobní metody podle uváděného vynálezu. V zobrazeném provedení probíhá výroba spojovací hrany a pérové drážky ve čtyřech krocích. Používané nástroje mají průměr, který převyšuje tloušťku podlahy. Nástroje se používají k vytvoření podříznuté drážky s velkým zámkovým úhlem v pérové drážce s dolním výběžkem, který se táhne na druhou stranu od podříznutí drážky.

Pro zjednodušení pochopení a pro srovnání s drive popsanými spojovacími systémy, jsou spojovací hrany nakresleny s povrchem podlahy nahoře. Normálně jsou však desky během opracování obráceny svým povrchem dolů .

První nástroj TP1 je fréza na obrysové frézování, která pracuje pod úhlem TA1 k horizontální rovině. Druhý nástroj TP2 může pracovat horizontálně a tvoří horní a dolní opěrné povrchy. Třetí nástroj TA3 může pracovat v podstatě vertikálně, ale také pod úhlem, a tvoří horní spojovací hranu..

Kritický nástroj je nástroj TP4, který tvoří vnější část zámkové drážky a její zámkový povrch. TA4 odpovídá TA z obrázku 35. Jak je zřejmé z obrázku 38d, tento nástroj odstraňuje jen minimální množství materiálu a tvoří v podstatě zámkový povrch s velkým úhlem. Aby se nástroje nezlomily, musí být tvarovány s širokou částí, která přesahuje vně vertikální roviny. Ale množství odstraňovaného materiálu musí být co nejmenší, aby nedocházelo ke rfrf

% · rfrf rf rfrf rf • rfrf rf rf ♦ rfrfrf rfrf rfrfrfrf rfrf rf • rf¹. rf rfrf rf zbytečnému opotřebování a namáhání nástrojů. Toho se dosáhne vhodným úhlem a konstrukcí obrysové frézy TP1.

Tato výrobní metoda je charakteristická především v tom, že vyžaduje minimálně dva různé úhly k vytvoření podříznuté zámkové drážky 35 v horní části pérové drážky 36. Pérová drážka se může zhotovit ještě pomocí dalších nástrojů, které se použijí v různém pořadí.

Popis je nyní zaměřen na detaily při způsobu vytváření pérové drážky 36 v podlahové desce, která má horní stranu 2 v povrchové rovině HP a spojovací okraj 4a se spojovou rovinou VP přímo kolmou na horní stranu. Pérová drážka vybíhá ze spojové roviny 4a a je definována dvěma výběžky 39 a 40, každý z nich má volný vnější konec. Pérová drážka má aspoň v jednom z nich podříznutí 35, které má zámkový povrch 45, jenž je umístěn dále od spojové roviny VP než je volný vnější konec 52 druhého výběžku. Podle metody se provádí obrábění pomocí několika rotačních řezných nástrojů s větším průměrem než je tloušťka T podlahové desky. V metodě jsou řezné nástroje a podlahová deska zhotoveny tak, aby provedly relativní pohyb vzhledem k sobě navzájem a rovnoběžně se spojovací hranou podlahové desky. Charakteristické pro metodu je 1) že podříznutí je vytvořeno pomocí nejméně dvou takových řezných nástrojů, které mají svoji rotační hřídel skloněnou v různých úhlech k horní straně 2 podlahové desky; 2) že první z těchto nástrojů je veden k provedení části podříznutí dále od spojové roviny VP než je zámkový povrch 45 zamýšleného podříznutí; 3) že druhý z těchto nástrojů je veden k provedení zámkového povrchu 45 podříznutí. První z těchto nástrojů je veden svou rotační hřídelí k vytvoření většího úhlu k horní straně 2 podlahové desky než uvedený druhý z těchto nástrojů. Dolní výběžek 40 je tvarován tak, že přesahuje spojovou rovinu VP. Dolní výběžek 40 může být také tvarován tak, že dosahuje ke spojové rovině. Alternativně může být dolní výběžek 40 tvarován tak, že jeho konec je dále od spojovací roviny VP.

První z nástrojů podle provedení může být veden svou rotační hřídelí k vytvoření úhlu nanejvýš 85°k povrchové rovině HP. Druhý z nástrojů může být veden podle provedení svou rotační hřídelí k vytvoření úhlu nanejvýš 60°k povrchové rovině HP. Navíc mohou být nástroje pro opracování podlahové desky seřazeny podle úhlu jejich rotační hřídele k povrchové rovině HP, takže nástroje s větším úhlem rotační hřídele jsou určeny k opracování podlahové desky před nástroji s menším úhlem rotační hřídele.

Dále třetí z nástrojů může být veden k vytvoření dolních částí pérové drážky 36. Tento třetí nástroj může být zařazen do kontaktu s podlahovou deskou mezi uvedeným prvním a *9 »

• ♦

9Í

9-9 uvedeným druhým nástrojem. Třetí nástroj může být svou rotační hřídelí veden k vytvoření úhlu skoro 90°k povrchové rovině HP. Dále první z nástrojů může být veden k obrábění širší části povrchu spojovacího okraje 4a podlahové desky než uvedený druhý z nástrojů. Druhý z nástrojů může být tvarován tak, že jeho povrch směrem k povrchové rovině HP je profilován zmenšením tloušťky nástroje z pohledu rovnoběžného s rotační hřídelí, bez radiálních vnějších částí nástroje. Navíc nejméně tři z nástrojů mohou být vedeny různým nastavením jejich rotačních hřídelí pro vytvoření podříznutých částí pérové drážky. Nástroje se používají k opracování podlahových desek ze dřeva nebo materiálů s dřevotřískovým základem.

Obrázek 39 zobrazuje spojovací systém, který je schopen kompenzovat vzdouvání. Protože se relativní vlhkost zvětšuje při proměnách chladného a teplého počasí, povrchová vrstva 32 se vzdouvá a v podlahových deskách 4a a 4b vzniká napětí. Pokud spoj není pružný, spojové hrany 41 a 61 se mohou rozdrtit nebo se může zlomit zámkový prvek 8. Tento problém se může vyřešit spojovacím systémem, který je konstruován tak, aby se získaly následující vlastnosti, které samostatně nebo v kombinaci podporují zmenšení problému.

Spojovací systém se může vytvořit tak, že podlahové desky mají malou vůli, když jsou spojové hrany k sobě horizontálně přitlačeny, například při výrobě a při normální relativní vlhkosti. Vůle několika setin milimetru podporuje zmenšení problému. Negativní vůle, tj. počáteční napětí, může dávat opačný efekt.

Jestliže kontaktní povrch mezi zámkovými povrchy 45, 65 je malý, spojovací systém může být utvořen tak, že se mnohem snáze stlačí než horní spojovací hrany 41 a 61. Zámkový prvek 8 může být tvarován s drážkou 64a mezi zámkovým povrchem a horním horizontálním opěrným povrchem 64. Vhodným návrhem pera 38 a zámkového prvku 8 se může vnější část 69 pera vyhnout ven k vnitřní části 48 pérové drážky a působit jako pružný prvek ve spojitosti se vzdouváním a smršťováním povrchových vrstev.

U tohoto provedení jsou dolní opěrné povrchy spojovacího systému tvarovány rovnoběžně s horizontální rovinou pro maximální vertikální uzamčení. Je také možné získat roztažitelnost použitím stlačitelných materiálů například mezi dvěma zámkovými povrchy 45, 65 nebo výběrem stlačitelných materiálů k výrobě pera nebo pérové drážky.

Obrázek 40 zobrazuje spojovací systém podle vynálezu, který je optimalizován pro vysokou tuhost v peru 38. V tomto případě je vnější část pera v kontaktu s vnitřní částí pérové • 44 ·· ·* ·· ·*·*

4 4 ···· ·· 4

44 ··»···· • » 4 4 · 4 444 4 4 · · · 4 44 4 4 »4 4

444 44 44 44 ·· ·· drážky. Jestliže je kontaktní plocha malá a jestliže ke kontaktu dochází bez velkého stlačení, může být spojovací systém přemístitelný v zamčené poloze.

Obrázek 41 zobrazuje spojovací systém, kde dolní opěrné povrchy 50, 71 mají dva úhly. Část opěrných povrchů vně spojové roviny je rovnoběžná s horizontální rovinou. Uvnitř spojové roviny nejblíže vnitřní části pérové drážky mají roviny úhel odpovídající tečně kruhového oblouku 32, který je tečnou k nej vnitřnější hraně vzájemně spojených částí opěrného povrchu. Zámkové povrchy mají relativně malé zámkové úhly. Pevnost může být ještě dostačující, protože dolní výběžek 40 může být vyroben tvrdý a tuhý, a protože rozdíl mezi úhly k rovnoběžné části dolních opěrných povrchů 50, 71 je velký. V tomto provedení slouží také zámkové povrchy 45, 65 jako horní opěrné povrchy. Spojovací systém nemá dodatečné horní opěrné povrchy k zámkovým povrchům, které brání vertikálnímu oddělení.

Obrázky 42a a 42b zobrazují spojovací systém, který vyhovuje pro zamčení krátkých stran a který může mít vysokou tahovou pevnost také u měkčích materiálů, protože zámkový prvek 8 má velký povrch pro tlumení horizontálního střihu. Pero 38 má dolní část, která je umístěna vně kruhového oblouku C2 a která se tak nezúčastňuje výše popsaného základního principu otáčení dovnitř. Jak je patrné z obrázku 42b, může se ještě spojovací systém uvolnit otočením nahoru kolem horní spojovací hrany, protože zámkový prvek 8 pera 38 po první provedené operaci otočením nahoru může opustit pérovou drážku horizontálním vytažením. Dříve popsané principy pro otočení dovnitř a otočení nahoru kolem horních spojovacích hran by proto měly umožňovat otočení nahoru, pokud spojený systém nebude uvolněn nějakým jiným způsobem, například vytažením nebo kombinací uvolnění sevření při ohnutí dolního výběžku 40.

Obrázky 43a - c zobrazují základní principy tvarování dolní části pera ve vztahu k dolnímu výběžku 40 a k usnadnění horizontálního zapadnutí podle vynálezu ve spojovacím systému se zámkovými drážkami v tuhém horním výběžku 39 a pružného dolního výběžku 40. V tomto provedení je horní výběžek 39 výrazně tužší, mezi jiným vzhledem k faktu, že může být silnější, nebo že se může skládat z tvrdších nebo tužších materiálů. Dolní výběžek 40 může být slabší a měkčí a v souvislosti se zapadnutím bude u něho důležitý ohyb. Zaklapnutí bude výrazně usnadněno mimo jiné maximálním ohybem dolního výběžku 40 k maximální hranici Bl, která je charakterizovaná tím, že při vložení pera 38 co nejdále do pérové drážky 36 přijdou zaoblené vodící části do vzájemného kontaktu. Jestliže se pero 38 vloží ještě dále, dolní výběžek 40 se ohýbá zpátky, dokud není dokončeno zapadnutí a

9999

9 4 ♦ · · • · 9 »9 4 »9 99 zámkový prvek 8 úplně vložen do své konečné polohy v zámkové drážce. Dolní a čelní část 49 pera 38 by měla být konstruována tak, aby neohýbala dolů dolní výběžek 40, který by měl být dolů stlačován dolním opěrným povrchem 50. Tato část 49 pera by měla mít tvar, který se buď dotýká nebo volně prochází při maximálně ohnuté úrovni dolního výběžku 40, když tento dolní výběžek 40 je ohnut zaoblenou vnější částí dolního záchytného povrchu 50 pera 38. Jestliže pero 38 má tvar, který v této poloze koliduje s dolním výběžkem 40, jak je na obrázku 49b zobrazeno čárkovaně, ohyb B2 podle obrázku 43b může být výrazně větší. To může způsobit velké tření v souvislosti se zapadnutím a nebezpečí, že spoj bude poškozen. Obrázek 43b ukazuje, že maximální ohyb může být omezen pérovou drážkou 36 a perem 38, které jsou navrženy tak, že je zde mezera S4 mezi dolní a vnější částí 49 pera a dolním výběžkem 40.

Horizontální zapadnutí se zpravidla používá při spojování krátké strany po uzamčení dlouhé strany. Při zapadnutí na dlouhé straně je možné také provést zapadnutí podle vynálezu s jednou deskou v lehce nahoru skloněné poloze. Tato nahoru pootočená poloha pro sevření je zobrazena na obrázku 44. Vodící část 66 zámkového prvku vyžaduje jen malý ohyb B3 dolního výběžku 40, aby se dostala do kontaktu s vodící částí 44 zámkové drážky, takže pak může zámkový prvek být otočením dolů vložen do zámkové drážky 35.

Obrázky 45 - 50 zobrazují různé varianty vynálezu, které se dají použít na dlouhé nebo krátké straně a které mohou být vyrobeny použitím velkých rotačních řezných nástrojů. S moderní výrobní technologií je možné vytvořit podle vynálezu složité tvary obráběním deskových materiálů v nízké ceně. Je třeba vyzdvihnout, že většina zobrazených geometrií v těchto i drive preferovaných sestavách může být vytvořena samozřejmě například protlačováním, ale tato metoda je obvykle výrazně dražší než obrábění a není vhodná pro tvarování většiny deskových materiálů, které se běžně používají na podlahy.

Obrázky 45a a 45b zobrazují zámkový systém podle vynálezu, kde vnější část pera 38 je vytvořena tak, aby se dala ohýbat. Tato schopnost ohybu se získá tím, že vršek pera je rozdvojen. Když dochází k zapadnutí, dolní výběžek 40 se ohne dolů a vnější dolní část pera 38 se ohne nahoru.

Obrázky 46a a 46b zobrazují zámkový systém podle vynálezu s rozdvojeným perem. Během zapadnutí se dvě části pera ohnou k sobě, zatímco oba výběžky se ohnou od sebe.

Tyto dva spojovací systémy jsou takové, že dovolují otočení dovnitř a ven při zamčení a demontáži.

· • · · ·

4i

4W • · · 4 • · · · • * 444 4 · 4 • 4 ··

4444 • 4 · • · · • · 4

Λ·

Obrázky 47a a 47b zobrazují kombinované spojení, kde samostatný díl 40b tvoří přesahující část dolního výběžku a kde tento díl může být pružný a houževnatý. Spojovací systém je schopný otáčení. Dolní výběžek, který tvoří část jádra, je tvarován s vlastním opěrným povrchem takovým způsobem, že se zapadnutí provede, aniž by se musel tento výběžek ohýbat. Pouze přesahující samostatný díl, který může být vyroben z hliníkového plechu, je pružný. Spojovací systém může být také vytvořen tak, že obě části výběžku jsou pružné.

Obrázky 48a a 48b zobrazují zaklapnutí kombinovaného spoje s dolním výběžkem, který má dvě části, kde pouze samostatný výběžek tvoří opěrný povrch. Tento spojovací systém se může použít například na krátké straně společně s nějakým jiným spojovacím systémem podle vynálezu. Výhodou tohoto spojovacího systému je, že například zámková drážka 35 může být vytvořena racionálně s velkým stupněm volnosti a mohou se použít velké řezné nástroje. Po opracování se připojí vnější výběžek 40b a jeho tvar neovlivní možnosti opracování. Vnější výběžek 40b je pružný a nemá v tomto provedení žádný zámkový prvek. Další výhoda je, že spojovací systém umožňuje spojování extrémně slabých materiálů jádra, protože dolní výběžek může být vyroben velmi tenký. Materiál jádra může být například tenký kompaktní laminát a horní a dolní vrstva mohou být relativně silné vrstvy například z korku nebo měkkého plastového materiálu, který může dávat měkkou a zvuky tlumící podlahu. Použitím této technologie je možné spojit jádrové materiály, které mají tloušťku kolem 2 mm oproti normálním jádrovým materiálům, které zpravidla nejdou pod 7 mm. To, že se ušetřila tloušťka, se může využít pro zvětšení tloušťky jiných vrstev. Ale je jasné, že i tento druh spoje může využít silnějších materiálů.

Obrázky 49a a 50 zobrazují dvě varianty kombinovaných spojů, které se dají použít například na krátké straně v kombinaci s jinými preferovanými systémy. Kombinovaný spoj podle obrázku 49 může být u provedení, kde páska tvoří přesahující pružnou část pera a systém pak bude mít funkci podobnou jako na obrázku 45. Obrázek 50 ukazuje, že tento kombinovaný spoj může být tvořen zámkovým prvkem 8b ve vnějším dolním výběžku 40b, který je situován uvnitř spojové roviny.

Obrázky 51a - f zobrazují metodu pokládání, která je podle vynálezu a která může být použita ke spojování podlahových desek v kombinaci s horizontálním přiblížením, otočením nahoru, zapadnutím v nahoru zvednuté poloze a sklopením dolů. Tato metoda pokládání se může použít pro podlahové desky podle vynálezu, ale může být použita i pro optimální

mechanické spojovací systémy v podlaze, která má takové vlastnosti, že metoda položení se dá aplikovat. Abychom zjednodušili popis, bude metoda položení ukázána na jedné desce, nazvané drážková deska, která se bude spojovat s druhou deskou, nazvanou pérová deska. Desky jsou prakticky stejné. Je zřejmé, že celý postup pokládání může být také proveden stranou pera, který se připojí stejným způsobem ke straně drážky.

Pérová deska 4a s perem 38 a drážková deska 4b s pérovou drážkou 36 leží v počáteční poloze na podlahovém podkladu podle obrázku 51a. Pero 38 a pérová drážka 36 mají zámkové prostředky, které poskytují vertikální a horizontální separaci. Postupně je drážková deska 4b přemístěna horizontálně ve směru F1 proti pérové desce 4a dokud není pero 38 v kontaktu s pérovou drážkou 36 a dokud horní a dolní části pera nejsou částečně vloženy do pérové drážky podle obrázku 51b. Tato první operace nutí spojové části desek, aby zaujaly relativně stejnou vertikální polohu po celé délce desky a všechny rozdíly v obloukovitém tvaru byly vyrovnány.

Jestliže se pohybuje drážkovou deskou proti pérové desce, spojovací okraje drážkové desky budou lehce nazvednuty. Drážková deska 4b je pak otočena nahoru úhlovým pohybem SI a současně je udržována v kontaktu s pérovou deskou nebo je alternativně tlačena ve směru F1 proti pérové desce 4a podle obrázku 51c. Když drážková deska dosáhne úhlu SA k podlahovému základu, který odpovídá vzhůru natočené svírací poloze, podle výše uvedeného popisu a jak je zobrazeno na obrázku 44, drážková deska 4b se bude pohybovat proti pérové desce 4a tak, že horní spojovací hrany 41, 61 přijdou do vzájemného kontaktu tak, že zámkové prostředky pera jsou částečně vloženy do zámkových prostředků pérové drážky pro sevření.

Tato svěrací funkce v nahoru otočené poloze je charakteristická tím, že vnější části pérové drážky se rozšíří a vyskočí zpět. Rozšíření jev podstatě menší než je požadováno u zapadnutí v horizontální poloze. Úhel sevření SA závisí na síle, jakou jsou desky k sobě přitlačovány při otočení drážkové desky 4b nahoru. Je-li tlak ve směru F1 velký, budou desky sevřeny v menším úhlu SA než při malé síle. Sevřená poloha je tedy charakteristická tím, že vodící části zámkových prostředků jsou ve vzájemném kontaktu, takže mohou vytvořit sevření. Mají-li desky banánový tvar, budou vyrovnány a uzamčeny při sevření. Drážková deska 4b nyní může kombinovat úhlový pohyb S2 s tlakem proti spojovací hraně otáčením dolů podle obrázku 51e a uzamčena proti pérové desce v konečné poloze. To je zobrazeno na obrázku 5lf.

• · · ·

V závislosti na konstrukcí spoje, je možné určit s velkou přesností svírací úhel SA, který dává nej lepší funkci vzhledem k požadavku, že se sevření musí provést přiměřeně velkou silou a že vodící části zámku by měly mít takové zapojení, že udrží u sebe jakékoliv banánové tvary, takže konečné sevření bude provedeno bez nebezpečí, že se spoj poškodí.

Podlahové desky mohou být podle preferované metody pokládání položeny bez jakýchkoliv přípravků. V některých případech bude instalace usnadněna použitím vhodných přípravků podle obrázků 52a a 52b. Preferovaný přípravek podle uváděného vynálezu bude narážecí nebo přítlačný blok 80, který je navržen tak, aby měl čelní a dolní část 81, která otočí drážkovou desku nahoru při vkládání pod okraj podlahové desky. Má homí opěrnou hranu 82, která v nahoru otočené poloze je v kontaktu s okrajovou částí drážkové desky. Když má být narážecí blok 80 vložen pod drážkovou desku tak, aby opěrná hrana 82 byla v kontaktu s podlahovou deskou, drážková deska bude mít předem stanovený svírací úhel. Pérová drážka drážkové desky 4a může být nyní pevně spojena s perem pérové desky stlačením nebo naražením proti narážecímu bloku. Samozřejmě lze narážecí blok použít i proti jiným částem desky. Je zřejmé, že se to provádí v kombinaci s tlakem proti jiným částem desky, možností zdvojení narážecího bloku nebo nějakého jiného přípravku, který poskytuje podobný výsledek, když například jeden přípravek pootočí desku do svěracího úhlu a druhý přípravek se použije k přitlačení. Stejná metoda se použije, jestliže chceme otočit nahoru drážkovou stranu nové desky a spojit ji s pérovou stranou dříve položené desky.

Popis bude nyní zaměřen na různé aspekty nástroje pro pokládání podlahových desek. Takový nástroj pro položení podlahových desek vzájemným spojením pera a pérové drážky může být navržen jako blok 80 se záchytným povrchem 82 pro zachycení spojovacího okraje 4a, 4b spojovacího okraje podlahové desky. Nástroj může být tvarován jako klín pro vložení pod podlahovou desku a mít svoji záchytnou plochu 82 umístěnou poblíž tenkého konce klínu. Záchytný povrch 82 nástroje může být konkávně zaoblen pro aspoň částečné zachycení spojovacích okrajů 4a, 4b podlahové desky. Navíc úhel S1 klínu a poloha záchytného povrchu 82 na tenké straně klínu mohou být upraveny do předem stanoveného zvedacího úhlu podlahové desky, která je zvedána klínem 80. Spojovací hrany podlahové desky se dotýkají záchytného povrchu 82. Dotykový povrch 82 klínu 80 může být tvarován pro dotyk spojovacího okraje 4b, který má pero 38 směřující šikmo nahoru pro spojení podříznuté pérové drážky 36, vytvarované na protilehlém spojovacím okraji 4a podlahové desky, s perem 38 dříve položené podlahové desky. Alternativně může být dotykový povrch 82 klínu • · · vytvarován pro dotyk se spojovacím okrajem 4a, který má podříznutou drážku 36, pro spojení pera 38 směřujícího šikmo nahoru a vytvořeného na opačném spojovacím okraji 4b podlahové desky.

Výše popsaný nástroj se používá pro mechanické spojování podlahových desek zvednutím jedné podlahové desky vzhledem ke druhé a spojení a uzamčení mechanických systémů podlahových desek. Nástroj může být použit také pro mechanické spojení takových podlahových desek s dalšími takovými podlahovými deskami vzájemným sevřením mechanických zámkových systémů podlahových desek, když je deska ve zvednuté poloze. Dále se může nástroj použít tak, že záchytný povrch 82 klínu je vyroben k ochraně proti spojovacímu okraji 4b, který má pero 38 směřující šikmo nahoru pro spojení podříznuté drážky 36, vytvořené na opačném spojovacím okraji 4a podlahové desky s perem 38 dříve položené podlahové desky. Alternativně může být nástroj použit tak, že záchytný povrch 82 klínu je vyroben k ochraně proti spojovacímu okraji 4a, který má podříznutou drážku 36 směřující šikmo nahoru pro spojení pera 38, vytvořeného na opačném spojovacím okraji 4b podlahové desky s podříznutou drážkou 36 dříve položené podlahové desky.

Obrázek 53 zobrazuje jak dvě desky 2a a 2b potom, co byly spojeny se sousední deskou podél okraje dlouhé strany, mohou být posunuty v zamčené poloze ve směru F2 tak, že spojení dalších dvou stran se provede společným horizontálním sevřením.

Zapadnutí v poloze směřující nahoru se může provést jak na dlouhé tak na krátké straně. Jestliže je krátká strana jedné desky nejprve připojena, její dlouhá strana může být také sevřena v poloze šikmo nahoru tak, že zaujme svůj svírací úhel. Následně nastane zapadnutí v poloze šikmo nahoru a současně dojde k přemístění v zamčené poloze podél krátké strany. Po zapadnutí se deska sklopí dolů a je zamčena na obou stranách, dlouhé i krátké.

Obrázky 53 a 54 zobrazují problém, který nastane ve spojitosti se zapadnutím dvou krátkých stran dvou desek 2a a 2b, které už byly spojeny na svých dlouhých stranách s další první deskou i. Když je podlahová deska 2a sevřena do podlahové desky 2b vnitřní rohové části 91 a 92 nejblíže k dlouhé straně první desky I jsou umístěny ve stejné rovině. To je následkem faktu, že desky 2a a 2b jsou na svých dlouhých stranách připojeny ke stejné podlahové desce i. Podle obrázku 54b, který zobrazuje řez C3 - C4, nemůže být pero 38 vsunuto do pérové drážky 36, aby začalo ohýbat dolů dolní výběžek 40. Ve vnějších rohových částech 93, 94 na druhé dlouhé straně v řezu Cl - C2, zobrazeného na obrázku 54a, může být • · · · pero 38 vsunuto do pérové drážky, aby začalo ohýbat dolů dolní výběžek 40 deskou 2b, která se automaticky vysune nahoru odpovídajícím způsobem k výšce zámkového prvku 8.

Takto vynálezce objevil, že zde mohou nastat problémy ve spojitosti se zapadnutím vnitřních rohových částí při bočním přesunu v téže rovině a že tyto problémy mohou způsobit velký odpor proti zapadnutí a nebezpečí prasknutí spojovacího systému. Problém se dá řešit vhodnou konstrukcí spoje a výběrem materiálů, které umožňují materiálovou deformaci ohnutím mnoha spojovacích částí.

Když dojde k zapadnutí u takto speciálně konstruovaného spojovacího systému, provede se následující. Při bočním přemísťování spolupracují vnější vodící části 42, 68 pera a horní výběžek a tlačí zámkový prvek 8 pera pod vnější část horního výběžku 39. Pero se ohýbá dolů a horní výběžek se ohýbá nahoru. Toto je vyznačeno šipkami na obrázku 54b. Rohová část 92 na obrázku 53 je tlačena nahoru dolním výběžkem 40 na dlouhé straně desky 2b, která je ohýbána a rohová část 91 je stlačována dolů horním výběžkem na dlouhé straně desky 2a, který je ohýbán nahoru. Spojovací systém by měl být navržen tak, aby součet těchto čtyř deformací byl tak velký, aby zámkový prvek mohl sklouznout podél horního výběžku a zapadnout do zámkové drážky. Je známo, že by to mohlo být u pérové drážky 36, která by se rozšířila ve spojitosti se zapadáváním. Avšak není známo, že by mohlo být výhodou pero, které by normálně mělo být tuhé, a mělo by být konstruováno tak, že by se dalo ohýbat ve spojitosti se zapadáváním. Takové provedení je zobrazeno na obrázku 55. Drážka nebo její obdoba 63 může být provedena v horní a dolní části pera uvnitř vertikální roviny VP. Celá délka PB pera z jeho vnitřní části kjeho vnější části může být prodloužena a může být například větší než polovina tloušťky podlahy T .

Obrázky 56 a 57 zobrazují, jak se části spojovacího systému ohýbají ve spojitosti se zapadáváním ve vnitřní rohové části 91, 92 na obrázku 57 a vnější rohové části 93, 94 na obrázku 56 dvou podlahových desek 2a a 2b. Pro zjednodušení výroby je vyžadován proto jenom tenký výběžek a ohyb pera. Prakticky budou samozřejmě všechny části, které jsou podrobeny tlaku, stlačeny a ohnuty a to různým stupněm v závislosti na tloušťce, ohebnosti, skladbě materiálu atp.

Obrázky 56a a 57a zobrazují polohu, kdy hrany desek přijdou do vzájemného kontaktu. Spojovací systém je konstruován takovým způsobem, že dokonce ani v této poloze nejzevnější vrchol pera 38 nebude umístěn uvnitř vnější části dolního výběžku 40. Když se desky posunou dále proti sobě navzájem, pero 38 ve vnitřním rohu 91, 92 bude tlačit desku 2b ·♦· ·· nahoru podle obrázků 56b, 57b. Pero bude ohnuto dolů a deska 2b bude ve vnějším rohu 93, 94 otočena nahoru. Obrázek 57c ukazuje, že pero 38 bude ve vnitřním rohu 91, 92 ohnuto dolů. Na vnějším rohu 93, 94 podle obrázku 56c je pero 38 ohnuto nahoru a dolní výběžek 40 je ohnut dolů. Podle obrázků 56d, 57d tento ohyb pokračuje, když se desky pohybují dále proti sobě navzájem a nyní je ohnut také dolní výběžek ve vnitřním rohu 91, 92 podle obrázku 57d. Obrázky 56e, 57e zobrazují polohu zapadnutí. Zapadnutí může být významně usnadněno, jestliže pero 38 je ohebné a jestliže vnější část pera 38 je umístěna uvnitř vnější části dolního výběžku 40, když pero a drážka přijdou do vzájemného kontaktu jako desky, které jsou umístěné ve stejné rovině při spojování zapadnutím, které se provede potom, co podlahové desky už byly zamčeny podél svých dvou dalších stran.

V rozsahu vynálezu může existovat několik variant. Vynálezce vyrobil a vyvinul velký počet variant, když různé části spojovacího systému vyrobil s různou šířkou, délkou, tloušťkou, úhly a poloměry, z mnoha různých materiálů desek, homogenních plastů a dřevěných panelů. Všechny spojovací systémy byly zkoušeny v poloze otáčením nahoru a dolů, se vzájemným sevřením a otáčením drážkové a pérové desky navzájem a různými kombinacemi zde popsaných systémů a také dosud známých systémů na dlouhé straně i krátké straně. Zámkový systém byl vyroben tak, že zámkové plochy jsou také horními opěrnými povrchy, když pero a drážka měly mnoho zámkových prvků a kde také dolní výběžek a horní část pera byly vytvořeny pomocí horizontálních zámkových prostředků ve tvaru zámkového prvku a zámkové drážky.

Claims (132)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zámkový systém pro mechanické spojování podlahových desek (1, 1') ve spojové rovině (VP), uvedené podlahové desky, mající jádro (30), přední stranu (2, 32), zadní stranu (34) a protilehlé spojovací okraje (4a, 4b), z nichž jeden (4a) je tvarován jako pérová drážka (36), která je určena horním a dolním výběžkem (39, 40) a má dolní konec (48) a druhý spojovací okraj (4b) je tvarován jako pero (38) s nahoru směřující částí (8) a volným vnějším koncem, pérová drážka (36), z pohledu od spojové roviny (VP), má tvar podříznuté drážky (36) s otvorem, vnitřní část (35) a vnitřní zámkový povrch (45) a aspoň části dolního výběžku (40) vytvarované vcelku s jádrem (30) podlahové desky a pero (38) má zámkový povrch (65) který je vytvarován pro spolupráci s vnitřním zámkovým povrchem (45) v pérové drážce (36) sousední podlahové desky, když takové dvě podlahové desky (1, 1') jsou mechanicky spojené tak, že jejich přední strany (4a, 4b) jsou umístěné v téže povrchové rovině (HP) a setkávají se ve spojové rovině (VP), která je na ni přesně kolmá, vyznačující se tím, že aspoň většinová část dolního konce (48) pérové drážky z pohledu rovnoběžného s povrchovou rovinou (HP) je umístěna dále od spojové roviny (VP) než je vnější konec (69) pera (38), že vnitřní zámkový povrch (45) pérové drážky (36) je vytvarován na horním výběžku (39) s podříznutou částí (35) pérové drážky pro spolupráci s odpovídajícím zámkovým povrchem (65) pera (38), kde je zámkový povrch vytvořen na nahoru směřující části (8) pera (38) tak, aby společně bránily odtržení dvou mechanicky spojených desek ve směru (D2) kolmo ke spojové rovině (VP), že dolní výběžek (40) má opěrný povrch (50) pro spolupráci s odpovídajícím opěrným povrchem (71) na peru (38) dále od dolního konce (36) podříznuté drážky, s uvedeným opěrným povrchem se počítá, že bude spolupůsobit proti vzájemnému posouvání dvou mechanicky spojených podlahových desek ve směru (Dl) kolmo k povrchové rovině (HP), ·’> ···”. .··.·♦·: * · · ·» · · : ί : ·: * ♦♦♦ · * · .

   ·· .. ·. ·.··. » že všechny části dolního výběžku (40), které jsou spojené s jádrem, při pohledu z bodu (C), kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina (VP), jsou umístěny vně roviny (LP2), která je umístěna dále od uvedeného bodu než zámková rovina (LPI), která je s ní rovnoběžná a která je tečnou ke spolupracujícím zámkovým povrchům (45, 65) pérové drážky (36) a pera (38), když uvedené zámkové povrchy jsou nejvíc nakloněny k povrchové rovině (HP), a že homí výběžek (39) a dolní výběžek (40) a pero (38) spojovacích okrajů (4a, 4b) jsou konstruovány tak, aby umožňovaly rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových desek otáčením jedné podlahové desky vůči druhé nahoru kolem středu otáčení (C) těsně u bodů průsečnice mezi povrchovou rovinou (HP) a spojovou rovinou (VP) pro rozpojení pera (38) podlahové desky (L) a pérové drážky (36) další podlahové desky (1).
2. 2. Zámkový systém podle patentového nároku 1,vyznačující se tím, že homí výběžek (39) a dolní výběžek (40) a pero (38) spojovacích okrajů (4a, 4b) jsou konstruovány tak, aby umožňovaly spojení dvou podlahových desek (1, 1') jednou podlahovou deskou, když dvě podlahové desky jsou v podstatě ve vzájemném kontaktu, otáčením jedné vzhledem ke druhé směrem dolů kolem středu otáčení (C) těsně u bodu průsečnice mezi povrchovou rovinou (HP) a spojovou rovinou (VP) pro spojení pera jedné podlahové desky s pérovou drážkou další podlahové desky.
3. 3. Zámkový systém podle patentového nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou konstruovány tak, že podlahová deska (1, L), která je mechanicky spojena s podobnou deskou je přemístitelná ve směru (D3) podél spojové roviny (VP).
4. 4. Zámkový systém podle patentového nároku 1, 2 nebo 3,vyznačuj ící se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou konstruovány tak, že umožňují spojení a rozpojení jedné desky s a od další desky otočením jedné desky vzhledem k druhé při vzájemném kontaktu mezi deskami v bodě (C) na spojovacích okrajích těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou (HP) a spojovou rovinou (VP).

   44 » fl • «

   4 4

   4 4

   44» »

   4’

   44 444»

   4 » », • » 4

   4 4 *

   4 4 4 *
5. 5. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou konstruovány tak, že umožňují spojení a rozpojení desek otočením jedné desky vzhledem k druhé při vzájemném kontaktu mezi deskami v bodě na spojovacích okrajích desek těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou (HP) a spojovou rovinou (VP) bez podstatného kontaktu mezi stranou pera (38) směřující od povrchové roviny (HP) a dolního výběžku.
6. 6. Zámkový systém podle některého z nároků 1-4, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou konstruovány tak, že umožňují spojení a rozpojení desek (1, V) otočením jedné desky vzhledem k druhé při vzájemném kontaktu mezi deskami v bodě na spojovacích okrajích desek těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou (HP) a spojovou rovinou (VP) a v podstatném přímém kontaktu mezi stranami pera (38) směrem k povrchové rovině (HP) a od povrchové roviny (HP) a horním (39) a dolním (40) výběžkem v uvedeném pořadí.
7. 7. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi zámkovou rovinou (LP2) a rovinou (LPI), které jsou rovnoběžné, a vně které jsou umístěné všechny části dolního výběžku (40), které jsou spojené s jádrem (30), je nejméně 10% tloušťky (T) podlahové desky.
8. 8. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38) tvoří úhel s povrchovou rovinou (HP) menší než 90°, ale aspoň 20°.
9. 9. Zámkový systém podle nároku 8, vyznačující se tím, že zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38) tvoří úhel s povrchovou rovinou (HP) aspoň 30°.
10. 10. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou konstruovány tak, že vnější konec (69) pera (38) je umístěn ve vzdálenosti od podříznuté drážky (36) v podstatě po celé délce od zámkových povrchů (45, 65), vzájemně se dotýkajících, horního výběžku »· (39) a pera (38) ke spolupracujícím opěrným povrchům (50, 71) dolního výběžku (40) a pera (38).
11. 11. Zámkový systém podle nároku 10, vyznačující se tím, že jakákoliv kontaktní část mezi vnějším koncem (69) pera (38) a podříznutou drážkou (36) má menší plochu ve vertikální rovině než mají zámkové povrchy (45, 65) když jsou tyto dvě desky (1,1') mechanicky spojené.
12. 12. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že okrajové části (4a, 4b) s jejich perem (38) a pérovou drážkou (36) jsou konstruovány tak, že když jsou dvě podlahové desky spojené, je kontakt ploch mezi okrajovými částmi (4a, 4b) nejvýše 30% povrchu hran okrajové části (4b), podpírající pero, měřeno z horní strany podlahové desky k její spodní straně.
13. 13. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spolupracující opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) jsou rovnoběžné s povrchovou rovinou (HP) nebo jsou k ní pod úhlem, který je stejný nebo menší než má tečna kruhového oblouku, který se dotýká opěrných povrchů vzájemně se podpírajících v bodě nejblíže k dolnímu konci (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v bodě (C), kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina, viděno v řezu deskou.
14. 14. Zámkový systém podle nároku 13, vyznačující se tím, že spolupracující opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) jsou pod úhlem v rozmezí 0° - 30° k povrchové rovině (HP).
15. 15. Zámkový systém podle nároku 14, vyznačující se tím, že spolupracující opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) jsou pod úhlem nejméně 10° k povrchové rovině (HP).
16. 16. Zámkový systém podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se t í m, že spolupracující opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) jsou pod úhlem nejvýše 20° k povrchové rovině (HP).
17. 17. Zámkový systém podle nároku 13, vyznačující se tím, že spolupracující opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) jsou v zásadě pod stejným úhlem k povrchové rovině (HP) jako tečna ke kruhovému oblouku, který se dotýká opěrných povrchů (50, 71) a má svůj střed v bodě, kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina (VP), viděno v řezu desky.
18. 18. Zámkový systém podle nároku 13, vyznačující se tím, že spolupracující opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) jsou pod větším úhlem k povrchové rovině (HP) než tečna ke kruhovému oblouku, který se dotýká opěrných povrchů, vzájemně se podpírajících, v bodě nejblíže k dolní části podříznuté drážky a má svůj střed v bodě, kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina (VP).
19. 19. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40), které jsou konstruovány pro spolupráci, jsou pod menším úhlem k povrchové rovině (HP) než jsou spolupracující zámkové povrchy horního výběžku (39) a pera (38).
20. 20. Zámkový systém podle nároku 19, vyznačující se t í m, že opěrné povrchy pera (38) a dolního výběžku (40), které jsou konstruovány pro spolupráci, jsou skloněny stejným směrem ale pod menším úhlem k povrchové rovině (HP) než jsou spolupracující zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38).
21. 21. Zámkový systém podle některého z nároků 13 - 20, v y z n a č uj í c í se tím, že opěrné povrchy (50, 71) tvoří nejméně o 20° větší úhel k povrchové rovině (HP) než zámkové povrchy (45, 65).

    * »· ♦ · · • 4»:

    Μ» 9 4
22. 22. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že část zámkového povrchu (45) horního výběžku (39) je umístěna blíž k dolní části (48) pérové drážky než je část opěrných povrchů (50, 71).
23. 23. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38) jsou v zásadě rovinné a s aspoň částmi povrchu, které jsou určeny ke vzájemné spolupráci, když jsou takové dvě desky spojeny.
24. 24. Zámkový systém podle nároku 23, vyznačující se tím, že pero (38) má vodící povrch, který je umístěn vně zámkového povrchu pera (38), viděno ze spojové roviny (VP) a který má menší úhel k povrchové rovině než má tento zámkový povrch.
25. 25. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že horní výběžek (39) má vodící povrch (42), který je umístěn blíž k otvoru pérové drážky (36) než je zámkový povrch (45) horního výběžku a který má menší úhel k povrchové rovině (HP) než má zámkový povrch (45) horního výběžku.
26. 26. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že dolní výběžek (40) zasahuje k nebo raději končí ve vzdálenosti od spojové roviny (VP).
27. 27. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že dolní výběžek (40) je kratší než horní výběžek (39) a končí dále od spojové roviny (VP), a že aspoň části opěrných povrchů (50, 71) dolního výběžku (40) a pera (38) jsou umístěny ve větší vzdálenosti od spojové roviny (VP) než skloněné zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38).
28. 28. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že zámkový povrch (65) pera (38) je umístěn ve vzdálenosti aspoň 0,1 tloušťky (T) desky (1, 1') od vrcholu (69) pera (38).

    ·»*· : ·*·· ·: ^{: :} • · ·· x ·*♦ · · · · ··· ·· ..· »,· » ·· :

    ·· ♦ · ··>
29. 29. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že vertikální plocha spolupracujících zámkových povrchů (45, 65) je menší než polovina vertikální plochy podříznutí (35) viděno ze spojové roviny (VP) a rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP).
30. 30. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že zámkové povrchy (45, 65), viděno ve vertikálním řezu podlahovou deskou, mají plochu , která je nejvýše 10% tloušťky (T) podlahové desky.
31. 31. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že délka pera (38) viděno kolmo od spojové roviny (VP) je nejméně 0,3 tloušťky (T) podlahové desky.
32. 32. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že spojovací okraj (4b) podpírající pero a /nebo spojovací okraj (4a) podpírající pérovou drážku má/ mají výklenek (63), který je umístěn nad perem a končí ve vzdálenosti od povrchové roviny (HP).
33. 33. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že homí výběžek (39) a pero (38) mají kontaktní povrchy (43, 64), které v uzamčeném stavu vzájemně spolupracují a které jsou umístěné v oblasti mezi spojovou rovinou (VP) a zámkovými povrchy (45, 65) pera a horního výběžku (39), které vzájemně spolupracují ve svém uzamčeném stavu.
34. 34. Zámkový systém podle nároku 33, vyznačující se t í m, že kontaktní povrchy (43, 64) jsou v podstatě rovinné.
35. 35. Zámkový systém podle nároku 33 nebo 34, vyznačující se t í m, že kontaktní povrchy (43, 64) jsou šikmo nahoru k povrchové rovině (HP) ve směru ke spojové rovině (VP).

    • 9 ·*·· • · ♦ · ···♦· · · · ··· »· .. ·..··..·
36. 36. Zámkový systém podle nároku 33 nebo 34, vyznačující se í i m, že kontaktní povrchy (43, 64) jsou v podstatě rovnoběžné s povrchovou rovinou (HP).
37. 37. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že dolní výběžek (40) pérové drážky (36) je pružný.
38. 38. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že je vytvořen jako svěrací zámek, který se dá otevřít otočením jedné desky (1') vůči druhé (1) nahoru.
39. 39. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že je vytvořen pro spojení dříve položené podlahové desky s novou podlahovou deskou přitlačením v podstatě rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP) dříve položené podlahové desky, aby došlo k vzájemnému sevření částí zámkového systému.
40. 40. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že podříznutá drážka (36), viděno v řezu, má vnější otevřenou část, která je dovnitř trychtýřovitě zúžena.
41. 41. Zámkový systém podle nároku 40, vyznačující se tím, že horní výběžek (39) má úkos (42) na své vnější hraně nejdále od povrchové roviny (HP).
42. 42. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že pero (38), viděno v řezu, má vrchol (69), který je na konci zúžený.
43. 43. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t i m, že pero (38), viděno v řezu, má rozštěpený vrchol s horní (38a) a dolní (38b) částí pera.
44. 44. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že horní (38a) a dolní (38b) části pera jsou vyrobeny z různých materiálů, které mají různé materiálové vlastnosti.

    rfrf rfrfrfrf ♦ rf rfrf • rfrf rf * rfrf · » rf rfrfrf » · · rfrf rfrf » ·· 1 • rf rfrf
45. 45. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že pérová drážka (36) a pero (38), jsou vytvořeny současně s podlahovou deskou (ti')·
46. 46. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že zámkové povrchy (45, 65) mají větší úhel k povrchové rovině (HP) než tečna « ke kruhovému oblouku, který se dotýká zámkových povrchů (45, 65), které se na sebe vzájemně vážou v bodě nejblíže k dolní části (48) podříznuté drážky, a která má svůj střed v bodě, kde se protíná povrchová rovina (HP) se spojovou rovinou (VP).
47. 47. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že horní výběžek (39) je silnější než dolní výběžek (40).
48. 48. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že minimální tloušťka horního výběžku (39), přiléhající k podříznutí (35) je větší než maximální tloušťka dolního výběžku (40) v místě opěrného povrchu (50).
49. 49. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že plocha opěrných povrchů (50, 71) je nejvýše 15% tloušťky (T) podlahové desky.
50. 50. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že vertikální plocha pérové drážky (36) mezi horním (39) a dolním (40) výběžkem, měřeno rovnoběžně se spojovou rovinou (VP) a na vnějším konci opěrného povrchu (43) je nejméně 30% tloušťky (T) podlahové desky.
51. 51. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že hloubka pérové drážky (36) měřeno od spojové roviny (VP) je nejméně o 2% větší než odpovídající rozměr pera (38).

    *9 9999

    9 9:

    > β * · ·
52. 52. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že pero (38) má jiné materiálové vlastnosti než horní (39) a dolní (40) výběžek.
53. 53. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že horní výběžek (39) je tužší než dolní výběžek (40).
54. 54. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že horní výběžek (39) a dolní výběžek (40) jsou zhotoveny z materiálů s různými vlastnostmi.
55. 55. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že zámkový systém také zahrnuje druhý mechanický zámek, který se skládá ze zámkové drážky (14), která je tvořena na spodní straně spojovacího okraje(4b) podpírající pero (38) a rozkládá se rovnoběžně se spojovou rovinou (VP) a zámkové pásky, která je celistvě připojena ke spojovacímu okraji (4a) desky pod pérovou drážkou (36) a probíhá v podstatě po celé délce spojovacího okraje a má zámkový prvek (6), který vybíhá z pásky a který, když jsou dvě takové desky mechanicky spojené, je uvolněn v zámkové drážce (14) sousední desky.
56. 56. Zámkový systém podle nároku 55, vyznačující se tím, že zámková páska (6) zasahuje za spojovou rovinu.
57. 57. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že je vytvořen v desce, která má jádro z dřevovláknitého materiálu.
58. 58. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že je vytvořen v desce, která má jádro ze dřeva.
59. 59. Podlahová deska, která má jádro (30), přední stranu (2), spodní stranu (34) a dva protilehlé rovnoběžné okraje (4a, 4b), které jsou vytvarovány jako části mechanického zámkového systému, kde jeden okraj je vytvarován jako pérová drážka (36), která je určena horním (39) a dolním (40) výběžkem a má dolní konec (48), a druhý okraj je vytvarován jako pero (38), které má nahoru směřující část (8) a volný vnější konec (69), ·· *·· ·« • >

    4· • · · • · • · • 9 »· • · · · • · · · • · ·*· • · · ·· ·· pérová drážka (36), viděno ze spojové roviny (VP), má tvar podříznuté drážky s otvorem, vnitřní částí (35) a vnitřním zámkovým povrchem (45) a aspoň části dolního výběžku (40), které jsou vytvořeny současně s jádrem (30) podlahové desky a pero (38) má zámkový povrch (65), který je upravený ke spolupráci s vnitřním zámkovým povrchem (45) v pérové drážce (36) sousední podlahové desky, když jsou dvě takové podlahové desky mechanicky spojené tak, že jejich přední strany (4a, 4b) jsou ve stejné povrchové rovině (HP) a setkávají se ve spojové rovině (VP) přesně na ni kolmé, vyznačující setím, že aspoň větší část dolního konce (48) pérové drážky, viděno rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP) je umístěno dále od spojové roviny (VP) než je vnější konec (69) pera (38), že vnitřní zámkový povrch (45) pérové drážky je vytvořen na horním výběžku (39) s podříznutou částí (35) pérové drážky pro spolupráci s odpovídajícím zámkovým povrchem (65) pera (38), uvedený zámkový povrch je vytvořen na nahoru směřující části (8) pera (38), aby bránil odtahování dvou mechanicky spojených desek ve směru (D2) kolmém k spojové rovině (VP), že dolní výběžek má opěrný povrch (50) pro spolupráci s odpovídajícím opěrným povrchem (71) pera (38) ve vzdálenosti od dolního konce (48) podříznuté drážky, uvedené opěrné povrchy (50, 71) jsou upraveny pro spolupráci, aby bránily vzájemnému posouvání dvou mechanicky spojených desek ve směru (Dl), kolmém k povrchové rovině (HP), že všechny části dílů, spojených s jádrem (30) dolního výběžku (40), viděno z bodu, kde se protíná povrchová rovina (HP) se spojovou rovinou (VP), jsou umístěny vně roviny (LP2), která je dále od uvedeného bodu než je zámková rovina (LPI), je s ní rovnoběžná, dotýká se spolupracujících zámkových povrchů (45, 65) pérové drážky (36) a pera (38), kde uvedené zámkové povrchy jsou více skloněny vzhledem k povrchové rovině (HP), a že horní a dolní výběžky (39, 40) a pero (38) spojovacích okrajů (4a, 4b) jsou konstruovány tak, aby umožňovaly rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových desek (1, 1') otáčením nahoru jedné podlahové desky vzhledem k druhé kolem středu otáčení (C) těsně u bodu průsečnice povrchové roviny (HP) a spojové roviny (VP) pro rozpojení pera (38) jedné podlahové desky od pérové drážky (36) druhé podlahové desky.
60. 60. Podlahová deska podle nároku 59, vyznačující se tím, že horní (39) a dolní (40) výběžek a pero (38) spojovacích okrajů jsou konstruovány tak, aby umožňovaly spojem dvou podlahových desek jednou podlahovou deskou, když dvě podlahové desky jsou ve vzájemném kontaktu, otočením dolů jedné desky vůči druhé kolem středu otáčení (C) těsně u bodu průsečnice povrchové roviny (HP) a spojové roviny (VP) pro spojení pera jedné podlahové desky s pérovou drážkou druhé podlahové desky.
61. 61. Podlahová deska podle nároku 59 nebo 60, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou konstruovány tak, že podlahová deska, která je mechanicky spojena s obdobnou deskou, je přemístitelná ve směru (D3) podél spojové roviny (VP).
62. 62. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 61, v y z n a č uj í c í se t í m, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou konstruovány tak, aby umožňovaly spojení a rozpojení jedné desky s druhou deskou a od druhé desky otočením jedné desky vůči druhé při stálém kontaktu mezi deskami v bodě (C) na spojovacích okrajích desek těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojové roviny (VP).
63. 63. Podlahová deska podle některého z nároků 59až 62, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou konstruovány tak, aby umožňovaly spojení a rozpojení desek otočením jedné desky vůči druhé při stálém kontaktu mezi deskami v bodě (C) na spojovacích okrajích desek těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojové roviny (VP) v podstatě bez kontaktu mezi stranou pera (38) směřující od povrchové roviny (HP) a dolním výběžkem.
64. 64. Podlahová deska podle některého z nároků 59až 62, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou konstruovány tak, aby umožňovaly spojení a • * rozpojení desek otočením jedné desky vůči druhé při stálém kontaktu mezi deskami v bodě (C) na spojovacích okrajích desek těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojové roviny (VP) při kontaktu mezi stranou pera (38) směřující pryč od povrchové roviny nebo směřujícím k povrchové rovině (HP) a horním (39) výběžkem, respektive dolním výběžkem (40).
65. 65. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 64, v y z n a č u j í c í se t í m, že vzdálenost mezi zámkovou rovinou (LP2), vně které jsou umístěny všechny části dílů spojených s jádrem (30) dolního výběžku, a rovinou (LPI), se kterou je rovnoběžná, je aspoň 10% tloušťky (T) podlahové desky.
66. 66. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 65, v y z n a č u j í c í se t í m, že zámkové povrchy horního výběžku (39) a pera (38) tvoří úhel s povrchovou rovinou (HP) méně než 90°, ale aspoň 20°.
67. 67. Podlahová deska podle nároku 66, v y z n a č uj í c í se t í m, že zámkové povrchy horního výběžku (39) a pera (38) tvoří úhel s povrchovou rovinou (HP) aspoň 30°.
68. 68. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 67, v y z n a č u j í c í se t í m, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou konstruovány tak, že vnější konec (69) pera je umístěn ve vzdálenosti od podříznuté drážky (36) v podstatě po celé délce od zámkových povrchů (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38), které se vzájemně dotýkají, až k spolupracujícím opěrným povrchům (50, 71) dolního výběžku (40) a pera (38).
69. 69. Podlahová deska podle nároku 68, v y z n a č u j í c í se t í m, že jakákoliv povrchová část s kontaktem mezi vnějším koncem (69) pera (38) a podříznuté drážky (36) má menší plochu ve vertikální rovině než zámkové povrchy (45, 65) při mechanickém spojení dvou desek.
70. 70. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 69, v y z n a č u j í c í se t í m, že okrajové části se svým perem (38) a pérovou drážkou (36) jsou konstruovány tak, že když jsou dvě desky spojené, povrchový kontakt mezi okraji je nejvýše 30% povrchu okraje (4b), podpírajícího pero, měřeno z horní strany desky k její dolní straně.
71. 71. Podlahová deska podle některého z nároků 59až70, vyznačující se tím, že spolupracující opěmé povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) směřují k povrchové rovině (HP) pod takovým úhlem, že jsou s ní rovnoběžné nebo jsou pod úhlem, který je stejný nebo menší než tečna ke kruhovému oblouku, který se dotýká opěrných povrchů (50, 71) a má svůj střed v bodě, kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina (VP), viděno v řezu deskou.
72. 72. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 71,vyznačuj ící se tím, že spolupracující opěmé povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel od 0°do 30°.
73. 73. Podlahová deska podle nároku 72, v y z n a č u j í c í se t í m, že spolupracující opěmé povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel nejméně 10°.
74. 74. Podlahová deska podle nároku 72 nebo 73, vy zn a č u j í c í se t í m, že spolupracující opěmé povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel nejvýše 20°.
75. 75. Podlahová deska podle nároku 71,vyznačující se tím, že spolupracující opěmé povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) svírají v podstatě stejný úhel s povrchovou rovinou (HP) jako tečna ke kruhovému oblouku, který se dotýká opěrných povrchů a který má svůj střed v bodě, kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina (VP), viděno v řezu deskou.
76. 76. Podlahová deska podle nároku 71,vyznačující se tím, že spolupracující opěmé povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40) svírají větší úhel s povrchovou rovinou (HP) než tečna ke kruhovému oblouku, který se dotýká opěrných povrchů (50,71), vzájemně se opírajících, a umístěných co nejblíže dolní ··· ·

    Ti části podříznuté drážky a který má svůj střed v bodě, kde se protínají povrchová rovina (HP) a spojová rovina (VP).
77. 77. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 76, v y z n a č u j í c í se t í m, že opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40), určené ke spolupráci, svírají menší úhel s povrchovou rovinou (HP) než spolupracující zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38).
78. 78. Podlahová deska podle nároku 77, v y z n a č u j í c í se t í m, že opěrné povrchy (50, 71) pera (38) a dolního výběžku (40), určené ke spolupráci, jsou skloněny stejným směrem ale s menším úhlem k povrchové rovině (HP) než spolupracující zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38).
79. 79. Podlahová deska podle některého z nároků 71 až 78,vyznačující se tím, že opěrné povrchy (50, 71) tvoří nejméně o 20° větší úhel k povrchové rovině (HP) než zámkové povrchy (45, 65).
80. 80. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 79, v y z n a č u j í c í se t í m, že horní výběžek dosahuje ke spojové rovině (VP) a že aspoň části skloněného zámkového povrchu (45) horního výběžku (39) jsou umístěny dále od spojové roviny (VP) než opěrný povrch (50) dolního výběžku.
81. 81. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 80, vyznačující se tím, že zámkové povrchy horního výběžku (39) a pera (38) jsou rovinné a aspoň část povrchu je přizpůsobena k vzájemné spolupráci při vzájemném spojení dvou desek.
82. 82. Podlahová deska podle nároku 81, vyznačující se tím, že pero (38) má vodící povrch (68), který je umístěn vně zámkového povrchu (65) pera (38), viděno ze spojové roviny (VP) a který má menší úhel k povrchové rovině než tento zámkový povrch.

    • φ
83. 83. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 82, v y z n a č u j í c í se t í m, že dolní výběžek (40) má vodící povrch (51), který je umístěn blíže k otvoru pérové drážky než opěrný povrch dolního výběžku (40) a který má menší úhel k povrchové rovině (HP) než opěrný povrch dolního výběžku (40).
84. 84. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 83, v y z n a č u j í c í se t í m, že dolní výběžek (40) dosahuje k nebo ještě lépe končí ve vzdálenosti od spojové roviny (VP).
85. 85. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 84, v y z n a č u j í c í se t í m, že dolní výběžek (40) je kratší než horní výběžek (39) a končí ve vzdálenosti od spojové roviny (VP), a že aspoň části opěrných povrchů (50, 71) dolního výběžku (40) a pera (38) jsou umístěny ve větší vzdálenosti od spojové roviny (VP) než šikmé zámkové povrchy (45, 65) horního výběžku (39) a pera (38).
86. 86. Podlahová deska podle některého z nároků 59až85,vyznačující se tím, že zámkový povrch (65) pera (38) je umístěn ve vzdálenosti aspoň 0,1 tloušťky (T) podlahové desky, viděno z vrcholu pera (38).
87. 87. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 86, v y z n a č u j í c í se t í m, že zámkový povrch (65) pera (38) je umístěn ve vzdálenosti aspoň 0,1 tloušťky (T) podlahové desky od vrcholu (69) pera (38).
88. 88. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 87, v y z n a č u j í c í se t í m, že vertikální plocha zámkových povrchů (45, 65) vzájemně spolupracujících, je menší než polovina vertikální plochy podříznutí (35), viděno ze spojové roviny a rovnoběžně s povrchovou rovinou.
89. 89. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 88, v y z n a č u j í c í se t í m, že zámkové povrchy (45, 65), viděno ve vertikálním řezu podlahovou deskou, mají plochu, která je nejvýše 10% tloušťky podlahové desky.
90. 90. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 89, vyznačující se tím, žs délka pera (38), viděno kolmo od spojové roviny (VP) je nejméně 0,3 tloušťky (T) desky.
91. 91. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 90, v y z n a č u j í c í se t í m, že spojovací okraj (4b) podpírající pero a /nebo spojovací okraj (4a) podpírající pérovou drážku má/mají výklenek (63, 63a), který je umístěn nad perem a končí ve vzdálenosti od povrchové roviny (HP).
92. 92. Podlahová deska podle některého z nároků 59až91,vyznačující se tím, že horní výběžek (39) a pero (38) mají kontaktní povrchy (43, 64), které ve svém zamčeném stavu vzájemně spolupracují a které jsou umístěné mezi spojovou rovinou (VP) a zámkovými povrchy (45, 65) pera (38) a horního výběžku (39), které spolu v uzamčené poloze spolupracují.
93. 93. Podlahová deska podle nároku 92, vyznačující se tím, že kontaktní povrchy (43, 64) j sou v podstatě rovinné.
94. 94. Podlahová deska podle nároku 92 nebo 93, vyznačující se tím, že kontaktní povrchy (43, 64) jsou zkoseny nahoru k povrchové rovině (HP) ve směru proti spojové rovině (VP).
95. 95. Podlahová deska podle nároku 92 nebo 93,vyznačuj ící se tím, že kontaktní povrchy (43, 64) jsou v podstatě rovnoběžné s povrchovou rovinou (HP).
96. 96. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 95,vyznačující se tím, že dolní výběžek (40) pérové drážky je pružný.
97. 97. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 96, vyznačující se tím, že je tvarována jako svěrací zámek, který je otvíratelný otočením jedné desky vůči druhé nahoru.
98. 98. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 97, vyznačující se tí m, že je tvarována pro spojení dříve položené podlahové desky s novou podlahovou deskou společným přitlačením ksobě v podstatě rovnoběžně s povrchovou rovinou dříve položené podlahové desky pro vzájemné sevření částí zámkového systému.
99. 99. Podlahová deska podle některého z nároků 59až98,vyznačující se tím, že podříznutá drážka (35), viděno v řezu, má vnější otevřenou část, která se dovnitř trychtýřovitě zužuje.
100. 100. Podlahová deska podle nároku 99, vyznačující se tím, že horní výběžek má úkos (42) na své vnější hraně nejdále od povrchové roviny (HP).
101. 101. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 100, v y z n a č uj í c í se tím, že pero (38), viděno v řezu, má zužující se vrchol (69).
102. 102. Podlahová deska podle některého z nároků 59ažl01,vyznačuj ící se tím, že pero (38), viděno v řezu, má rozštěpený vrchol s horní (38a) a dolní (38b) částí pera.
103. 103. Podlahová deska podle nároku 102,vyznačující se tím, že horní část pera (38a) a dolní část pera (38b) jsou zhotoveny z různých materiálů s různými materiálovými vlastnostmi.
104. 104. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 103,vyznačuj ící se tím, že pérová drážka (36) a pero (38) jsou tvořeny současně s podlahovou deskou (1, 1').
105. 105. Podlahová deska podle některého z nároků 59ažl 04, vyznačující se tím, že zámkové povrchy (45, 65) mají větší úhel k povrchové rovině (HP) než tečna ke kruhovému oblouku, který se dotýká zámkových povrchů (45, 65), které se na sebe vzájemně vážou v bodě nejblíže k dolní části (48) podříznuté drážky, a která má svůj střed v bodě, kde se protíná povrchová rovina (HP) se spojovou rovinou (VP).

     ·· ····
106. 106. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 105, vyznačující se tím, že homí výběžek (39) je silnější než dolní výběžek (40).
107. 107. Podlahová deska podle některého z nároků 59ažl 06, vyznačující se tím, že minimální tloušťka horního výběžku (39) v místě podříznutí (35) je větší než maximální tloušťka dolního výběžku (40) v místě opěrného povrchu (50).
108. 108. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 107, v y z n a č u j í c í se tím, že plocha opěrných povrchů (50, 71) je nejvýše 15% tloušťky (T) podlahové desky.
109. 109. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 108, vyznačující se tím, že vertikální plocha pérové drážky (36) mezi horním (39) a dolním (40) výběžkem, měřeno rovnoběžně se spojovou rovinou (VP) a na vnějším konci (50) opěrného povrchu je nejméně 30% tloušťky (T) podlahové desky.
110. 110. Podlahová deska podle některého z nároků 59 ažl 09, vyznačující se tím, že hloubka pérové drážky (36), měřeno od spojové roviny (VP), je nejméně o 2% větší než odpovídající rozměr pera (38).
111. 111. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 110, v y z n a č u j í c í se tím, že pero (38) má jiné materiálové vlastnosti než homí (39) a dolní (40) výběžek.
112. 112. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 111, vyznačující se tím, že homí výběžek (39) je tužší než dolní výběžek (40).
113. 113. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 112, v y z n a č u j í c í se tím, že homí výběžek (39) a dolní výběžek (40) jsou zhotoveny z materiálů s různými vlastnostmi.
114. 114. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 113, vyznačující se tím, že zámkový systém také zahrnuje druhý mechanický zámek, který se skládá ze zámkové drážky (14), která je tvořena na spodní straně spojovacího okraje(4b) podpírající pero (38) a rozkládá se rovnoběžně se spojovou rovinou (VP) a zámkové pásky, která je celistvě připojena ke spojovacímu okraji (4a) desky pod pérovou drážkou (36) a probíhá v podstatě po celé délce spojovacího okraje a má zámkový prvek (6), který vybíhá z pásky a který, když jsou dvě takové desky mechanicky spojené, se uvolní v zámkové drážce (14) sousední desky (1).
115. 115. Podlahová deska podle nároku 114, vyznačující se tím, že zámková páska (6) zasahuje za spojovou rovinu (VP).
116. 116. Podlahová deska podle některého z nároků 59 až 115, v y z n a č u j í c í se tím, že je vytvořena v desce, která má jádro (3) z dřevovláknitého materiálu.
117. 117. Podlahová deska podle nároku 116, v y z n a č u j í c í se tím, že je vytvořena v desce, která má jádro ze dřeva.
118. 118. Podlahová deska podle některého z nároků 59ažll 7, vyznačující se tím, že je čtyřúhelníková a má strany, které jsou rovnoběžné v párech.
119. 119. Podlahová deska podle nároku 118, v y z n a č uj í c í se t í m, že má mechanické zámkové systémy na všech svých čtyřech bočních okrajích.
120. 120. Podlahová deska podle nároku 119, v y z n a č uj í c í se t í m, že má mechanické svěrací zámkové systémy na dvou protilehlých bočních okrajích.
121. 121. Podlahová deska podle nároku 110, vyznačující se tím, že mechanický zámkový systém na dvou protilehlých krátkých stranách desky má podříznutou drážku (36) a pero (38) vytvarované pro vzájemné uzamčení sevřením.
122. 122. Podlahová deska podle některého z nároků 118 až 121, v y z n a č uj í c í se tím, že spojovací okraj (4b) s perem (38) a/nebo spojovací okraj (4a) s pérovou drážkou (36) na jednom páru rovnoběžně spojených okrajů je/jsou vytvořeny s jinými vlastnostmi materiálu než spojovací okraj s perem a /nebo spojovací okraj s pérovou drážkou na druhém páru rovnoběžných spojovacích okrajů.
123. 123. Způsob spojování podlahových desek na základě, že mají jádro (30), přední stranu (2), spodní stranu (34) a dva protilehlé rovnoběžné okraje (4a, 4b), které jsou ·: · ·· • · · · • · · · • ··· · · • · · vytvarovány jako části mechanického zámkového systému, kde jeden okraj je vytvarován jako pérová drážka (36), která je určena horním (39) a dolním (40) výběžkem a má dolní konec (48), a druhý okraj je vytvarován jako pero (38), které má nahoru směřující část (8) a volný vnější konec (69), pérová drážka (36) má tvar podříznuté drážky s otvorem, vnitřní částí (35) a vnitřním zámkovým povrchem (45), pero (38) má zámkový povrch (65), který je upravený ke spolupráci s vnitřním zámkovým povrchem (45) v pérové drážce (36) sousední podlahové desky, když jsou dvě takové podlahové desky mechanicky spojené tak, že jejich přední strany (2) jsou umístěné ve stejné povrchové rovině (HP) a tak, že horní části jejich spojovacích okrajů (4a, 4b) se setkávají ve spojové rovině (VP) přesně na ně kolmé, nová podlahová deska je připojena k dříve položené desce sestavením spojovacích okrajů těchto podlahových desek dohromady, vyznačující se tím, že se snovou deskou pohybuje jedním spojovacím okrajem (4b) kdruhému spojovacímu okraji (4a) dříve položené desky, dokud pero (38) desky není částečně vloženo do pérové drážky (36) druhé desky, že je pak nová deska otočena nahoru vůči dříve položené podlahové desce pro vložení vnějšího konce (69) pera (38), které je vytvořeno na jedné podlahové desce a které má, ve vzdálenosti od svého vrcholu, svůj zámkový povrch (65), vytvořený na vzhůru směřující části (8) pera, do pérové drážky (36) druhé desky při současném kontaktu horní a dolní strany pérové drážky (36) a pera (38), dokud horní část spojovacích okrajů podlahových desek nepřijde do vzájemného kontaktu, že je pak nová deska otočena dolů do konečné polohy, čímž pokračuje vkládání pera (38) do pérové drážky (36) do polohy, ve které se opěrný povrch (71), který je vytvarován na dolní straně pera (38), spojí s odpovídajícím opěrným povrchem (50), který je vytvořen na dolním výběžku (40) druhé desky, takže desky jsou vzájemně uzamčeny horizontálně i vertikálně.
124. 124. Způsob podle nároku 123, v y z n a č u j í c í se t í m, že během instalace je nová deska se svým perem (38) posouvána proti pérové drážce dříve položené desky.
125. 125. Způsob podle nároku 123, vyznačující se tím, že během instalace je nová deska se svou pérovou drážkou (36 ) posouvána proti peru (38) dříve položené desky.
126. 126. Způsob podle některého z nároků 123 ažl 25,vyznačující se tím, že otočení nové desky nahoru se provede při současném přitlačování proti dříve položené desce.
127. 127. Způsob podle některého z nároků 123 až 126, v y z n a č u j í c í se t í m, že otočení nové desky dolů se provede během kontaktu mezi horními spojovacími okraji (4a, 4b) nové desky a dříve položené desky.
128. 128. Způsob podle některého z nároků 123 až 127, vyznačující se tím, že nová deska je přitlačována k dříve položené desce během otáčení dolů.
129. 129. Způsob podle některého z nároků 123 až 128, vyznačující se tím, že otočení nahoru je dokončeno při sevření pera (38) do pérové drážky (36).
130. 130. Způsob podle nároku 129, v y z n a č u j í c í se t í m, že zapadnutí je v zásadě provedeno oddálením horního (39) a dolního (40) výběžku pérové drážky.
131. 131. Způsob podle nároku 130, vyznačující se tím, že zapadnutí je provedeno lehkým ohnutím dolního výběžku (40) pérové drážky dolů.
132. 132. Způsob podle některého z nároků 123 až 131, v y zn a č uj í c í se tím, že nová deska po instalaci je posunuta podél dříve položené desky, aby se upevnilo mechanické uzamčení také podél sousedních spojovacích okrajů (4a, 4b).