CZ304981B6 - Podlahový systém a podlahové prkno pro provedení podlahového systému - Google Patents

Abstract

Podlahový systém sestává z identických podlahových prken (1, 1´), která jsou mechanicky spojitelná ve spojovací rovině (VP). Uvedená podlahová prkna (1, 1´) mají jádro (30), nášlapnou stranu (2), spodní stranu (34) a protilehlé spojovací okrajové části (4a, 4b), z nichž jedna okrajová část (4a, 4b) je vytvořena jako pérová drážka (36), která je vymezena horním břitem (39) a spodním břitem (40), a druhá okrajová část (4a, 4b) je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující části (8) u jeho špičky (69). Všechny díly částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1´) jsou kratší než horní břit (39) a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP). Spodní břit (40) je pružný a horní břit (39) je tužší než spodní břit (40). Oba břity (39, 40) okrajových částí (4a, 4b) jsou vytvořeny pro spojení položeného podlahového prkna (1) s novým podlahovým prknem (1´).

Description

Předložený vynález se týká podlahového systému pro mechanické spojování podlahových prken a podlahových prken, majících tento zámkový systém pro provedení uvedeného podlahového systému.

Dosavadní stav techniky

Mechanické spoje získaly v krátkém čase na trhu velký podíl, zejména vzhledem k jejich výborným pokládacím vlastnostem, pevnosti spoje a kvalitě spoje. I když má podlaha podle WO 9 426 999, popsaná podrobněji dále a podlaha vyráběná pod ochrannou známkou podlahy Aloe® velkou výhodu ve srovnání s tradičními, lepenými podlahami, další zlepšení jsou však žádoucí.

Mechanické spojovací systémy jsou velmi vhodné pro spojování nejen laminátových podlah, ale také dřevěných podlah a složených podlah. Taková podlahová prkna mohou obsahovat množství různých materiálů v povrchu, v jádru a v zadní straně. Jak bude popsáno dále, tyto materiály mohou být také obsaženy v různých částech spojovacího systému, jako je zámkový pásek, zámkový prvek a pero. Řešení obsahující integrovaný zámkový pásek, který je vytvořen například podle spisu WO 9 426 999 nebo WO 9 747 834 a který tvoří horizontální spoj a také pero, které tvoří vertikální spoj, je však nákladné vzhledem k velkému odpadu materiálu, vznikajícímu při tvarování mechanického spoje obráběním materiálu prkna.

Pro optimální funkci, např. 15 mm tlustá parketová podlaha by měla mít zámkový pásek, který má šířku přibližně stejnou jako je tloušťka podlahy, tj. asi 15 mm. S asi 3 mm perem je množství odpadu asi 18 mm. Podlahové prkno má normálně šířku asi 200 mm. Proto množství odpadového materiálu bude asi 9 %. Obvykle budou náklady na odpadový materiál větší, když jsou podlahová prkna vyrobena z drahých materiálů, když jsou tlustá nebo když jejich formát je malý, takže počet běžných metrů spojů na čtverečný metr podlahy bude velký.

Určitě může být množství odpadního materiálu snížen, když je použit zámkový pásek, který je ve formě samostatně vyrobeného hliníkového pásku, který je připevněn k podlahovému prknu už v továrně. Dále, z použití hliníkového pásku může u řady uplatnění vyplývat lepší a také nákladnější spojovací systém, než u pásků obráběných a vytvořených z jádra. Avšak hliníkový pásek je nej výhodnější, protože investiční náklady mohou být podstatné a může být potřeba rozsáhlá rekonstrukce provozovny, aby se změnila existující tradiční výrobní linka tak, aby mohla být vyráběna podlahová prkna s takovýmto mechanickým spojovacím systémem. Výhodou známých hliníkových pásků je však to, že se nemusí měnit počáteční formát podlahových prken.

Použije-li se zámkový pásek vyrobený obráběním materiálu podlahového prkna, je to opačný případ. Proto formát podlahových prken musí být stanoven tak, aby bylo dost materiálu pro vytvoření pásku a pera. U laminátových podlah je často nutno změnit také šířku použitého dekoračního papíru. Všechna tyto skutečnosti a změny také vyžadují nákladné úpravy výrobního zařízení a velké výrobní adaptace.

Navíc ke shora uvedeným problémům, týkajících se nežádoucího odpadního materiálu a nákladů na výrobu a výrobní adaptace, zámkový pásek má nevýhodu ve svém tvaru, který je citlivý na poškození během dopravy a montáže.

Stručně řečeno, je velmi žádoucí vytvořit mechanický spoj s nízkými výrobními náklady s úkolem zachovat současné výborné vlastnosti, pokud se týká pokládání, rozebírání, kvality spoje a pevnosti. U známých řešení není možno dosáhnout nízké náklady, aniž by se nesnížily standardy pevnosti a/nebo pokládací funkce. Úkolem vynálezu je proto ukázat řešení, u kterých se sníží náklady, přičemž se zajistí pevnost a funkčnost.

Vynález vychází ze známých podlahových prken, která mají jádro, nášlapnou stranu, spodní stranu a protilehlé spojovací okrajové části, z nichž jedna má drážku pro pero, vymezenou horními a spodními břity a mající spodní konec, a druhá je vytvořena jako pero, se směrem vzhůru směřující částí na jeho volném vnějším konci. Drážka pera má tvar podříznuté drážky s otevřením, vnitřní částí a vnitřní zámkovou částí. Alespoň části spodního břitu jsou vytvořeny vcelku s jádrem podlahového prkna a pero má zámkovou plochu, která je konstruována tak, aby spolupůsobila s vnitřní zámkovou plochou v drážce pro pero sousedního podlahového prkna, když jsou dvě podlahová prkna mechanicky spojena, takže jejich přední strany jsou umístěny ve stejné povrchové rovině a potkávají se ve vertikální spojovací rovině směřující k ní kolmo. Tato technika je popsána mezi jiným ve spisech WO 9 627 721, DE-A 1212275 a JP 3169967, která budou podrobněji popsány dále.

Před tím však budou popsány obvyklé techniky, týkající se podlahových prken a zámkových systémů pro mechanické vzájemné zajištění podlahových prken, jako podklad předloženého vynálezu.

Aby se lépe porozumělo popisu předloženého vynálezu, stejně tak jako znalostem problému řešeného vynálezem, následuje popis jak základní konstrukce, tak funkce podlahových prken podle spisů WO 9 426 999 a WO 9 966 151. U uplatněných částí, se následující popis známého stavu techniky také použije pro provedení podle předloženého vynálezu popsaného níže.

Podle WO 9 426 999 je prkno pravoúhlé s horní nášlapnou stranou, spodní stranou, dvěma protilehlými dlouhými stranami se spojovacími okrajovými částmi a dvěma protilehlými krátkými stranami se spojovacími okrajovými částmi.

Spojovací okrajové části dlouhých stran, stejně tak jako spojovací okrajové části krátkých stran se mohou mechanicky spojit bez lepení ve směru tak, aby se potkaly ve spojovací rovině a tak, aby měly, v položeném stavu, své spodní strany ve společné povrchové rovině.

Ve znázorněném provedení, které je příkladem podlahových prken podle WO 9 426 999, prkno má továrně upevněný rovinný zámkový pásek, který prochází podél celé dlouhé strany a který je vyroben z ohebného, pružného hliníkového plechu. Zámkový pásek prochází směrem ven pod vertikální spojovací rovinou ve spojovací okrajové části. Zámkový pásek může být připevněn mechanicky nebo jinak přilepením nebo nějakým jiným způsobem. Jak je uvedeno v tomto dokumentu, je možno použít jako materiál na zámkový pásek, který je připevněn k podlahovému prknu v továrně, také jiné materiály, jako je plech z jiného kovu, hliníku nebo plastu. Jak je také uvedeno ve WO 9 426 999 a popsáno a znázorněno ve WO 9 966 151, zámkový pásek může být místo vytvoření vcelku s prknem, například vhodným obráběním jádra prkna.

Předložený vynález je použitelný u podlahových prken, u kterých zámkový pásek nebo alespoň jeho část je vytvořen vcelku s jádrem a vynález řeší určité problémy, které existují při spojováni, rozpojování a výrobě takových podlahových prken. Jádro podlahových prken nemusí být, ale je to výhodné, vyrobeno ze stejného materiálu. Zámkový pásek však je vždy vcelku s prknem, tj. měl by být vytvořen na prknu, tj. měl by být vytvořen na prknu nebo továrně připevněn.

U známých provedení podle shora zmíněného WO 9 426 999 a WO 9 996 151, šířka zámkového pásku může být asi 30 mm a tloušťka asi 0,5 mm.

Podobně i kratší zámkový pásek je uspořádán podél jedné krátké strany prkna. Část zámkového pásku procházející pod vertikální spojovací rovinu je vytvořena se zámkovým prvkem, který prochází podél celého zámkového pásku. Zámkový prvek má na své spodní části činnou zámkoCZ 304981 B6 vou plochu, ležící proti vertikální spojovací rovině a má výšku např. 0,5. Při položení tato zámková plocha spolupůsobí se zámkovou drážkou, která je vytvořena na spodní straně spojovací okrajové části protilehlé dlouhé strany sousedního prkna. Zámkový pásek podél krátké strany je opatřen odpovídajícím zámkovým prvkem, a spojovací okrajová část protilehlé krátké strany má odpovídající zámkovou drážku. Okraj zámkových drážek, natočený pryč od vertikální spojovací roviny, tvoří účinnou zámkovou plochu pro spolupůsobení s účinnou zámkovou plochou zámkového prvku.

Pro mechanické spojení dlouhých stran stejně tak jako krátkých stran také ve vertikálním směru, je podlahové prkno také podél své dlouhé strany - spojovací okrajové části a jedné své krátké strany - spojovací okrajové části vytvořeno s bočně otevřeným výřezem nebo drážkou pro pero. Taje vymezena směrem nahoru horním břitem na spojovací okrajové části a směrem dolů odpovídajícími zámkovými pásky. Na opačných okrajových částech, je horní výřez, kteiý vymezuje zámkové pero spolupůsobící s výřezem nebo drážkou pro pero.

Dvě dlouhé strany dvou takových podlahových prken mohou být na podkladu vzájemně spojeny ohnutím dolů natočením okolo středu těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou a vertikální spojovací rovinou, přičemž podlahová prkna se udržují v podstatě ve vzájemném styku.

Kratší strany podlahových prken mohou být vzájemně spojeny zaklesnutím. Dlouhé strany lze spojit oběma způsoby, zatímco spojování krátkých stran - po položení první řady podlahových prken - se normálně provádí pouhým zaklesnutím potom, co byly nejprve spojeny delší strany.

Když se má spojit nové prkno a před tím položené prkno podél okrajových částí dlouhých stran, okrajová část dlouhé strany nového prkna se přitlačí podél okrajové části dlouhé strany dříve položeného prkna tak, aby se zámkové pero zasunulo do výřezu nebo drážky pro pero. Podlahové prkno se pak skloní dolů směrem k podkladu. Zámkové pero se úplně zasune do výřezu nebo drážky pro pero, přičemž se současně zámkový prvek zámkového pásku zaklesne do zámkové drážky. Během tohoto sklonu dolů může být horní část zámkového prvku činná a vytvořit vedení nového prkna směrem k před tím položenému prknu.

Ve spojené poloze jsou podlahová prkna přesně zajištěna ve dvou směrech, ale lze je posouvat vzájemně vůči sobě v podélném směru spoje podél dlouhých stran.

Okrajové části krátkých stran podlahových prken mohou být spojeny mechanicky v obou směrech novým podlahovým prknem, které se přesune v podstatě horizontálně směrem k před tím položenému podlahovému prknu. Toto může být zejména provedeno potom, co byla dlouhá strana podlahového prkna spojena nakloněním směrem dovnitř, s dříve položeným podlahovým prknem ve spojované řadě. Při první operaci, šikmá plocha drážky a zámkového pera spolupůsobí tak, že zámkový pásek se přitlačuje dolů důsledkem vzájemného spojení okrajových částí krátkých stran. Během dokončení vzájemného spojení, zámkový pásek se zaklesne nahoru, jakmile se zámkový prvek zasune do zámkové drážky, takže se účinné zámkové plochy na zámkovém prvku a v zámkové drážce vzájemně spojí.

Opakováním operací může být celá podlaha položena, aniž by se lepila a podél všech spojovaných okrajů. Proto podlahy podle známého stavu techniky shora uvedeného typu mohou být spojeny mechanicky nejprve, zpravidla, skloněním dolů podél dlouhé strany a krátkými stranami, po spojení dlouhých stran, vzájemným zaklesnutím horizontálním přesunem nového podlahového prkna podél dlouhé strany dříve položeného podlahového prkna. Podlahová prkna mohou být, aniž by se spoj poškodil, vyjmuta nahoru v opačném pořadí než se provádí pokládání a potom znovu položena. Části tohoto principu pokládání lze uplatnit i ve spojení s předloženým vynálezem.

Aby podlaha optimálně fungovala a také aby umožnila snadné pokládání a vyjímání, podlahová prkna podle stavu techniky by měla být schopna, po spojení, zaujmout podél svých dlouhých stran polohu, kdy je možná malá vůle mezi účinnými zámkovými plochami zámkového prvku a účinné zámkové plochy zámkové drážky. Avšak žádná vůle není potřeba ve skutečném styčné spáře mezi prkny ve vertikální spojovací rovině těsně u horní strany prken tj. v povrchové rovině. Aby podlahová prkna zaujala takovou polohu, může být potřeba přitlačit jedno podlahové prkno ke druhému. Podrobnější popis této vůle je uveden ve spisu WO 9 426 999. Taková vůle může být asi 0,01 až 0,05 mm mezi účinnými zámkovými plochami, když se vzájemně proti sobě přitlačí dlouhé strany spojovaných podlahových prken. Tato vůle usnadňuje zasunutí zámkového prvku do zámkové drážky a vysunutí z ní. Jak však bylo uvedeno, žádná drážka není potřeba u spoje mezi podlahovými prkny, kde se povrchová rovina a vertikální spojovací rovina protínají na horní straně podlahových prken.

Spojovací systém umožňuje přesunutí podél spojovacího okraje v zajištěné poloze po spojení některé strany. Proto lze pokládání provádět různými způsoby, což jsou všechno varianty tří základních způsobů: naklonění dlouhé strany a zaklesnutí krátké strany; zaklesnutí dlouhé strany zaklesnutí krátké strany; naklonění krátké strany, vyklonění nahoru dvou prken, přemístění nového prkna podél okraje krátké strany dřívějšího prkna a konečně sklonění dolů obou prken.

Nejobvyklejší a nejbezpečnější pokládací způsob je ten, kdy dlouhá strana je nejprve skloněna dolů a zajištěna proti jinému podlahovému prknu. Potom následuje přesunutí v zámkové poloze směrem ke krátké straně třetího podlahového prkna, takže se provede zaklesnutí krátké strany. Položení lze také provést jednou stranou, dlouhou stranou nebo krátkou stranou, zaklesnutím do druhého podlahového prkna. Potom se provede přesunutí v zámkové poloze, dokud se druhá strana nezaklesne do třetí strany. Tyto dva způsoby vyžadují zaklesnutí alespoň jedné strany. Avšak položení lze také provést bez operace zaklesnutí. Třetí alternativa je, že krátká strana prvního podlahového prkna se skloní nejprve dovnitř směrem ke kratší straně druhého podlahového prkna, které je již spojeno na své dlouhé straně s třetím podlahovým prknem. Po tomto vzájemném spojení, se první a druhé podlahové prkno lehce vykloní nahoru. První podlahové prkno se přesune v nahoru vykloněné poloze podél krátké strany, dokud nejsou horní spojovací okraje prvního a třetího podlahového prkna ve vzájemném styku, načež jsou obě podlahová prkna společně skloněna dolů.

Shora popsané podlahové prkno a jeho zámkový systém byl na trhu velmi úspěšný ve spojení s laminátovými podlahami, které mají tloušťku asi 7 mm a hliníkový zámkový pásek má tloušťku asi 0,6 mm. Podobně, komerční varianty podlahových prken podle spisu WO 9 966 151 znázorněné byly úspěšné. Avšak bylo zjištěno, že tato technika není vhodná pro podlahová prkna, která jsou vyrobena z materiálu, založeném na dřevěných vláknech, zejména masivního dřevěného materiálu nebo lepeného laminovaného dřevěného materiálu, pro vytvoření parketových podlah. Jedním z důvodů, proč tato známá technika není vhodná pro tento typ výrobků je velké množství odpadového materiálu, který vzniká obráběním okrajových částí, aby se vytvořila drážka pro pero, mající dostatečnou hloubku.

Jedna ze známějších konstrukcí mechanických zámkových systémů pro podlahová prkna je znázorněna v dokumentu GB-A 1 430 423. Tento systém je v zásadě spojení pero - drážka, který je opatřen zvláštním přídržným háčkem na rozšířeném břitu na jedné straně drážky pro pero a který má odpovídající přídržný hřeben, vytvořený na horní straně pera. Tento systém vyžaduje podstatnou pružnost břitu opatřeného háčkem a demontáž nelze provést bez poškození spojovacích okrajů prken. Těsné upevnění dělá výrobu obtížnou a geometrie spoje způsobuje velké množství odpadového materiálu.

Dokument WO 9 747 834 popisuje podlahová prkna s různými typy mechanických zámkových systémů. Zámkové systémy, které jsou určeny pro vzájemné zajištění dlouhých stran prken - viz obr. 2 až 4, 11 a 22 až 25 v dokumentu, jsou konstruovány tak, aby byly smontovány a rozmontovány spojovacím a naklápěcím pohybem, zatímco většina těch, které jsou určeny pro zamknutí dohromady krátkou stranou je konstruována tak, aby byly vzájemně spojeny dohromady příčným přitlačením vzájemně k sobě a aby se spojily zaklesnutím, ale tyto zámkové systémy na krátkých stranách prken nemohou být demontovány bez poškození nebo v některých případech, zničení.

Některá prkna, která jsou popsána ve WO 9 747 834 a ta, která byla konstruována pro spojení a rozpojení buď otočným pohybem, nebo vzájemným zaklesnutím - obr. 2 až 4 ve spise WO 9 747 834, mají na svém jednom okraji drážku a pásek, vyčnívající pod drážku a procházející za spojovací rovinou, kde se horné strany dvou spojovaných podlahových prken potkávají. Zámkový pásek je určen ke spolupůsobení s v podstatě komplementárně vytvořenou částí na protilehlém okraji podlahového prkna, takže lze spojit dvě podobná podlahová prkna. Společným znakem těchto podlahových prken je, že horní strana pera prken a odpovídající horní vazná plocha drážky jsou rovinné a rovnoběžné s horní stranou nebo plochou podlahových prken. Spojení podlahových prken, aby se zabránilo jejich příčnému odtažení od spojovací roviny, se získá výhradně pomocí zámkových ploch jednak na spodní straně pera a jednak na horní straně spodního břitu nebo pásku pod drážkou. Tyto zámkové systémy mají také ten nedostatek, že potřebují páskovou část, která prochází za spojovací rovinu, čímž vzniká odpadní materiál také uvnitř spojovací okrajové části, kde je vytvořena drážka.

Pro mechanické spojování různých typů prken, zejména podlahových prken, je mnoho návrhů, při kterých je množství odpadního materiálu malé a u kterých lze výrobu provést účinným způsobem také při použití dřevotřískových materiálů na prkna a také materiálů na prkna na základě dřeva. Proto spisy WO 9 627 721 a JP 3169967 popisují dva typy zaklesávacích spojů, při kterých vzniká malé množství odpadu, ale které mají ten nedostatek, že také neumožňují rozebrání podlahových prken. Navíc, u těchto systémů není možné použít vysoké zámkové úhly, aby se snížilo nebezpečí jejich oddělení. Také geometrie spoje je nevýhodná vzhledem k zaklesnutí, které vyžaduje podstatný stupeň deformace materiálu a vzhledem k výrobním tolerancím, kdy velké povrchové části musí být přesně vzájemně nastaveny. Tyto velké povrchové části, které jsou vzájemně ve styku, také způsobují, že je přesouvání podlahových prken vzájemně vůči sobě v zámkové poloze obtížné.

Jiný známý systém je popsán ve spise DE-A 1 212 275. Tento známý systém se hodí pro sportovní podlahy z plastického materiálu a nelze je vyrobit velkými kotoučovými řeznými nástroji, aby se vytvořila ostře podříznutá drážka. Také tento známý systém nelze rozebrat, aniž by měl materiál tak velkou pružnost, aby se horní a spodní břit značně nedeformoval okolo podříznuté drážky při oddělování. Tento typ spoje není proto vhodný pro podlahová prkna, která jsou založena na materiálu na bázi dřeva, pokud se požadují vysoce kvalitní spoje.

Dokument FR—A 2 675 174 popisuje mechanický spojovací systém pro keramické dlaždice, které mají komplementárně vytvořené protilehlé okrajové části, a v tomto případě lze použít samostatné pružinové svorky, které jsou uloženy v určité vzdálenosti od sebe a které svírají lem na okrajové části spojované dlaždice. Spojovací systém není konstruován pro rozebírání otáčením. Jiný systém je popsán v dokumentu DE 20001225U1, kde je spodní břit. Tato známá konstrukce je však velmi citlivá a má velké nevýhody, protože spodní břit byl zámkovou drážkou zeslaben.

Také dokument DE 199925248 popisuje systém se směrem vzhůru směřujícím zámkovým prvkem.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že známé systémy mají jak nevýhody, tak výhody. Avšak žádný zámkový systém není zcela vhodný pro racionální výrobu podlahových prken se zámkovým systémem, který je výhodný jak s ohledem na výrobní techniku, odpadní materiál, pokládací a rozebírací funkci, tak který je kromě toho možno použít pro podlahy, které mají vysokou kvalitu, pevnost a funkci v položeném stavu.

Úkolem předloženého vynálezu je uspokojit tuto potřebu a vytvořit takový optimální zámkový systém pro podlahová prkna a taková optimální podlahová prkna. Dalším úkolem vynálezu je vytvořit zaklesávací spoj, který je možno vyrobit racionálním způsobem. Další úkoly vynálezu jsou zřejmé ze shora uvedeného stejně tak jako z následujícího popisu.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny podlahovým systémem podle vynálezu sestávajícím z identických podlahových prken, která jsou mechanicky spojitelná ve vertikální spojovací rovině, kde uvedená podlahová prkna mají jádro, nášlapnou stranu, spodní stranu a protilehlé spojovací okrajové části, z nichž jedna okrajová část je vytvořena jako pérová drážka, která je vymezena horním břitem a spodním břitem a druhá okrajová část je vytvořena jako pero s nahoru směřující části u jeho špičky, přičemž pérová drážka z pohledu vertikální spojovací roviny má tvar otevřené podříznuté drážky s vnitřní podříznutou částí a vnitřní zámkovou plochou a alespoň část spodního břitu je vytvořena nedílně s jádrem podlahového prkna, kde pero podlahového prkna má šikmou zámkovou plochu, která je vytvořena pro spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou v pérové drážce sousedního podlahového prkna při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken a při polohování jejích nášlapných stran ve stejné povrchové rovině a při jejich doražení ve vertikální spojovací rovině, přičemž vnitřní zámková plocha pérové drážky je vytvořena na horním břitu uvnitř podříznuté části pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou pera, kde uvedená šikmá zámková plocha je vytvořena na nahoru směřující části pera k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených desek v horizontálním směru kolmým k vertikální spojovací rovině, přičemž spodní břit má opěrnou plochu pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou na peru k zabránění vzájemného posunu dvou mechanicky spojených podlahových prken ve vertikálním směru kolmým k povrchové rovině a přičemž všechny díly částí spodního břitu, které jsou spojeny s jádrem podlahového prkna z pohledu průsečnice povrchové roviny a vertikální spojovací roviny, jsou situované vně roviny, která je polohově ustavena dále od této průsečnice než zámková rovina, jež je sní souběžná a je tečná k spolupůsobícím plochám pérové drážky a pera a kde jsou nejvíce přikloněné k povrchové rovině, přičemž spolupůsobící opěrná plocha spodního břitu a záběmá plocha pera v paralelním pohledu s povrchovou rovinou, jsou umístěny ve vzdálenosti od a blíže k vertikální spojovací rovině než volná špička pera, jehož podstatou je to, že všechny díly částí spodního břitu, které jsou spojeny s jádrem podlahového prkna jsou kratší než horní břit a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny, kde spodní břit je pružný a horní břit je tužší než spodní břit, přičemž oba břity okrajových částí jsou vytvořeny pro umožnění spojení položeného podlahového prkna s novým podlahovým prknem, tlačením společně s posunem paralelně s povrchovou rovinou položeného podlahového prkna pro zaklesnutí dílů uzamykacího systému během dolu směřujícího ohybu spodního břitu pérové drážky.

Podstatou je také to, že pero je pružné, nebo že spojovací okrajové části jsou sestrojeny ke spojení položeného podlahového prkna s novým podlahovým prknem zatlačením a současným posunem s rovinnou plochou podlahových prken v zásadě srovnaných s každým dalším podlahovým prknem v průběhu ohnutí pera a spodního břitu jakož i to, že horní břit a spodní břit spojovacích okrajových částí jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna kolem a blízko průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou pro rozpojení pera jednoho z podlahových prken od pérové drážky druhého podlahového prkna a také že horní břit a spodní břit spojovacích okrajových částí jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna kolem a blízko průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou pro rozpojení pera jednoho z podlahových prken od pérové drážky druhého podlahového prkna během ohybu spodního břitu směrem dolů.

Rovněž tak je podstatou systému to, že alespoň hlavní část spodního konce pérové drážky z pohledu rovnoběžně s povrchovou rovinou, leží dále od vertikální spojovací roviny než špička pera, jakož i to, že záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu, které jsou sestrojeny pro spolupůsobení jsou nastaveny v menším úhlu k povrchové rovině než vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, nebo že vnitřní zámková plocha a šikmá zámková plocha jsou v podstatě nastaveny ve stejném úhlu k povrchové rovině jako tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou a také že vnitřní zámková plocha a šikmá zámková plocha jsou nastaveny ve větším úhlu k povrchové rovině než tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou.

Dále je podstatou uvedeného systému to, že horní břit a pero mají spojovací plochu a opěrnou plochu, které v uzamčeném stavu spolupůsobí a které jsou situovány uvnitř oblasti mezi vertikální spojovací rovinou a zámkovými plochami pera a horního břitu, přičemž zámkové plochy v zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí, nebo že spojovací plocha a opěrná plocha z pohledu od spolupůsobící vnitřní zámkové plochy pera a šikmé zámkové plochy horního břitu jsou skloněny nahoru a ven k vertikální spojovací rovině, jakož i to, že spojovací plocha a opěrná plocha jsou v podstatě souběžné s povrchovou rovinou, nebo že spojovací plocha a opěrná plocha jsou v podstatě rovinné.

Rovněž je podstatou podlahového systému to, že podříznutá pérová drážka a pero jsou sestrojeny tak, že špička pera je v postavení podél v podstatě celé vzdálenosti od vnitřní zámkové plochy horního břitu a šikmé zámkové plochy pera, které jsou spolu v záběru pro spolupůsobení opěrné plochy spodního břitu a záběmé plochy pera, jakož i to, že povrchová část špičky pera, která je v kontaktu s povrchovou částí podříznuté pérové drážky, má menší rozsah v pohledu vertikální spojovací roviny než zámkové plochy při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken, nebo že okrajové Části s jejich perem a příslušně pérovou drážkou jsou konstruovány pro povrchový styk mezi okrajovými částmi podél nanejvýš 30 % okrajové plochy okrajové části podpírající pero měřeno od nášlapné strany podlahového prkna kjeho spodní straně při spojení dvou podlahových prken a nebo také že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny v úhlu alespoň 10° k povrchové rovině i že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny v úhlu nejvýše 30° k povrchové rovině, nebo že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny v úhlu nejvýše 20° k povrchové rovině.

Dále lze považovat za podstatou to, že alespoň část opěrné plochy spodního břitu a část záběmé plochy pera jsou umístěny ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny než skloněná vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, jakož i to, že podříznutá pérová drážka a pero jsou navrženy pro možnost přemístění jednoho z podlahových prken ve směru podél vertikální spojovací roviny, při mechanicky spojených podlahových prknech, nebo že pero a podříznutá pérová drážka jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí podlahových prken těsně u průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou a také, že pero a podříznutá pérová drážka jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí podlahových prken těsně u průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou bez zásadního styku mezi stranou pera otočenou od povrchové roviny a spodním břitem.

Rovněž je podstatou uvedeného podlahového systému skutečnost, že vzdálenost mezi rovinou a s ni rovnoběžnou zámkovou rovinou, vně které jsou umístěné všechny části spodního břitu spojené s jádrem podlahového prkna, je alespoň 10% tloušťky podlahového prkna, jakož i to, že vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera svírají s povrchovou rovinou úhel menší než 90°, ale alespoň 20°, nebo že vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera svírají s povrchovou rovinou úhel alespoň 30° a i to, že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s vertikální spojovací rovinou, který je stejný nebo menší než svírá tečna ke kruhovému oblouku, který je tangentou k podpůrným plochám, zabírajíCZ 304981 B6 cích jedna s druhou v místě nejblíže spodnímu konci podříznuté pérové drážky a který má střed na průsečnici povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou z pohledu řezu podlahového prkna i že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny k povrchové rovině v úhlu větším než svírá tečna s kruhovým obloukem, který je tangentou k podpůrným plochám, které jsou ve vzájemném záběru v místě nejblíže spodnímu konci podříznuté pérové drážky, jehož střed je na průsečnici vertikální spojovací roviny s povrchovou rovinou a také, že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s povrchovou rovinou menší úhel, než spolupůsobící vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera.

Pak je také podstatou to, že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou skloněny ve stejném směru, ale v menším úhlu k povrchové rovině, než spolupůsobící vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, nebo že záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s povrchovou rovinou alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha horního bitu a šikmá zámková plocha pera, jakož i to, že záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s povrchovou rovinou alespoň o 20 °C větší úhel než vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera a také, že vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera jsou v podstatě rovinné v povrchových částech, které jsou určeny pro spolupůsobení při spojení dvou podlahových prken.

I další skutečnosti a sice, že pero má vodicí plochu z pohledu vertikální spojovací roviny umístěnou vně šikmé zámkové plochy pera a která svírá s povrchovou rovinou menší úhel, než s ní svírá šikmá zámková plocha, nebo že horní břit má vnější vodicí část, která leží blíže k otevření pérové drážky než vnitřní zámková plocha horního břitu a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou, než zmíněná vnitřní zámková plocha horního břitu, jakož i to, že alespoň část opěrné plochy spodního břitu a záběmé plochy pera leží ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny, než skloněná vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera i že šikmá zámková plocha pera je uspořádána ve vzdálenosti nejméně 0,1 násobku tloušťky podlahového prkna od špičky pera jsou podstatné pro tento podlahový systém.

Jistě je také podstatou to, že vertikální rozsah spolupůsobící vnitřní zámkové plochy a šikmé zámkové plochy je menší než polovina vertikálního rozsahu podříznuté části z pohledu od vertikální spojovací roviny a rovnoběžně s povrchovou rovinou, jakož i to, že vnitřní zámková plocha a šikmá zámková plocha, z pohledu vertikálního řezu podlahovým prknem mají rozsah, který je nejvýše 10 % tloušťky podlahového prkna, nebo délka pera z kolmého pohledu od vertikální spojovací roviny je alespoň 0,3 násobkem tloušťky podlahového prkna a také že okrajová část nesoucí pero a/nebo okrajová část nesoucí pérovou drážku má/mají výřez, který je umístěn pod perem a končí dále od povrchové roviny, nebo že podříznutá pérová drážka, v pohledu řezu, má vnější otevřenou část, která se směrem dovnitř zužuje ve tvaru nálevky, nebo že horní břit má vnější vodicí část na svém vnějším okraji ležícím dále od povrchové roviny a také že pero, z pohledu v řezu, má špičku, která se zužuje a variantně, že pero, z pohledu v řezu, má rozdělenou špičku s horní a spodní části pera, či horní a spodní část rozdělené špičky pera jsou vyrobeny z různých materiálů s jinými vlastnostmi.

Dále je pak i podstatou to, že pérová tloušťka a pero jsou vytvořeny nedílně s podlahovým prknem, jakož i to, že tloušťka horního břitu je větší než tloušťka spodního břitu, nebo že minimální tloušťka horního břitu přiléhající k podříznuté části je větší než maximální tloušťka spodního břitu přiléhající k opěrné ploše, i že rozsah opěrných ploch je nejvýše 15 % tloušťky podlahového prkna, nebo že vertikální rozsah pérové drážky mezi horním břitem a spodním břitem, měřeno rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou a na vnějším konci opěrné plochy, je alespoň 30 % tloušťky podlahového prkna, nebo že hloubka pérové drážky, měřeno od vertikální spojovací roviny je alespoň o 2 % větší, než odpovídající rozsah pera.

Pak také je podstatou podlahového systému to, že pero má jiné materiálové vlastnosti než horní břit, nebo spodní břit, jakož i to, že horní břit a spodní břit jsou vyrobeny z materiálů s různými vlastnostmi, nebo že zámkový systém rovněž obsahuje druhý mechanický zámek, který je vytvořen ze zámkové drážky vytvořené na spodní straně okrajové části podpírající pero a prochází rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou a dále je zmíněný druhý mechanický zámek tvořen zámkovým páskem, kteiý je integrálně připojen k okrajové části podlahovému prkna a prochází v podstatě podél celé délky okrajové části a má nahoru směřující část a je zasunuta v zámkové drážce spojovaného prkna při spojení dvou podlahových prken, nebo že zámkový pásek vyčnívá za spojovací rovinu.

V neposlední řadě je podstatou tohoto podlahového systému to, že je vytvořen z podlahového prkna, které má jádro z materiálu na bázi dřevných vláken, nebo že je vytvořen z podlahového prkna, které má jádro ze dřeva, jakož i to, že podlahová prkna jsou čtyřboká s okrajovými částmi, které jsou párově rovnoběžné, nebo že má mechanické zámkové systémy na všech svých čtyřech okrajových částech a také, že okrajová část s perem a/nebo okrajová část s pérovou drážkou v jednom rovnoběžném páru je/jsou vytvořeny z materiálu s jinými vlastnostmi než okrajová část s perem a/nebo okrajová část s pérovou drážkou druhého rovnoběžného páru.

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou rovněž odstraněny podlahovým prknem podle vynálezu pro provedení podlahového systému mechanickým spojením odpovídajících podlahových prken ve vertikální spojovací rovině mezi uvedenými podlahovými prkny, kde podlahové prkno má jádro, nášlapnou stranu, spodní stranu a protilehlé spojovací okrajové části, z nichž jedna je vytvořena jako pérová drážka, která je vymezena horním břitem, spodním břitem a spodním koncem a druhá ze spojovacích okrajových částí je vytvořena jako pero s nahoru směřující části na jeho vnější volné špičce, přičemž pérová drážka z pohledu vertikální spojovací roviny je podříznutá s otevřením, podříznutou částí a vnitřní zámkovou plochou a alespoň části spodního břitu jsou vytvořeny nedílně s jádrem a pero má šikmou zámkovou plochu, která je vytvořena ke spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou v pérové drážce přilehlého podlahového prkna tak, že jejich nášlapné strany jsou umístěny ve stejné povrchové rovině a ve styku ve vertikální spojovací rovině kolmé k povrchové rovině, přičemž vnitřní zámková plocha pérové drážky je vytvořena na horním břitu v podříznuté části pérové drážky pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou pera, kde tato šikmá zámková plocha je vytvořena na nahoru směřující části pera k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených podlahových prken v horizontálním směru kolmém k vertikální spojovací rovině, přičemž spodní břit má opěrnou plochu pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou na peru, kde obě plochy jsou upraveny pro spolupůsobení proti relativnímu posunutí dvou mechanicky spojených podlahových prken ve vertikálním směru kolmém k povrchové rovině a kde všechny části dílů spodního břitu které jsou spojeny s jádrem, prkna, z pohledu průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou, leží vně roviny, která se nachází dále od této průsečnice než zámková rovina, která je s ní souběžná a je tangentou ke spolupůsobícím vnitřní zámkové ploše a šikmé zámkové ploše, které jsou nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině, přičemž spolupůsobící opěrná plocha spodního břitu a záběmá plocha pera z paralelního pohledu s povrchovou rovinou, leží ve vzdálenosti a blíže vertikální spojovací rovině, než špička pera jehož podstatou je to, že všechny částí dílů spodního břitu, které jsou spojené s jádrem podlahového prkna jsou kratší než horní břit a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny, přičemž spodní břit je pružný a horní břit je tužší než spodní břit, kde horní břit a spodní břit okrajových částí podlahového prkna jsou vytvořeny ke spojení položeného podlahového prkna s připojeným podlahovým prknem zatlačením spolu s posunem v podstatě paralelně s povrchovou rovinou položeného podlahového prkna pro vzájemné zapadnutí částí zámkového systému při ohybu spodního bitu pérové drážky směrem dolů.

Podlahové prkno a rozebíratelný zámkový systém proto obsahuje podříznutou drážku na dlouhé straně podlahového prkna a vyčnívající pero na protilehlé dlouhé straně podlahového prkna. Podříznutá drážka má odpovídající nahoru směřující vnitřní zámkovou plochu v určité vzdálenosti od svého konce. Pero a podříznutá drážka jsou vytvořeny tak, aby se vzájemně spojily zaklesnutím. Výhodná provedení jsou také rozebíratelná otáčivým pohybem, který má střed těsně u průsečnice mezi povrchovými plochami a společnou spojovací rovinou dvou spojovaných podlahových prken. Podříznutí v drážce pro pero takového zámkového systému lze vyrobit pomocí kotoučových řezných nástrojů, jejichž otočné hřídele jsou vůči sobě skloněny, aby se vytvořila první vnitřní část podříznuté části drážky a potom zámková plocha, umístěná blíže k otevření drážky.

Vynález lze uplatnit u pravoúhlých podlahových prken, majících první pár rovnoběžných stran a druhý pár rovnoběžných stran. S ohledem na zjednodušení popisu, první pár je dále označen jako dlouhé strany a druhý pár jako krátké strany. Je však nutno poznamenat, že vynález lze také použít na prkna, která jsou čtvercová.

Vynález je zejména určen pro podlahová prkna, jejichž základem je dřevěný materiál a v normálním případě mají jádro ze dřeva a která jsou určena k tomu, aby byla mechanicky spojena. Následující popis známého stavu techniky a úkoly a znaky vynálezu budou proto zaměřeny na tuto oblast použití a kromě toho, na pravoúhlé parketové podlahy, které jsou spojeny delší stranou stejně tak jako krátkou stranou. Vynález je zejména vhodný pro plovoucí podlahy, tj. podlahy, které se mohou pohybovat vzhledem k základu. Avšak je nutno zdůraznit, že vynález lze použít u všech typů existujících tvrdých podlah, jako jsou homogenní dřevěné podlahy, dřevěné podlahy s lamelovým jádrem nebo jádrem z překližky, podlahy s povrchem z dýhy a jádrem z dřevěných vláken, tenké laminátové podlahy, podlahy s plastovým jádrem apod. Vynález lze také samozřejmě použít u dalších typů podlahových desek, které lze obrábět řeznými nástroji, jako jsou podkladové podlahy z překližky nebo třískové desky. I když se to nezdá výhodné, pod20 lahová prkna mohou být po namontování připevněna k základu.

Vysoká spojovací kvalita

Vysokou spojovací kvalitou se rozumí pevné slícování podlahových prken v zámkové poloze jak vertikálně, tak horizontálně. Mělo by být možné spojit podlahová prkna bez velkých voditelných mezer nebo rozdílů úrovní mezi spojovacími okraji v nezatíženém, a stěně tak zatíženém stavu. U vysoce kvalitních podlah by spojovací mezery a rozdíly v úrovni neměly být větší než 0,2 a resp. 0,1 mm.

Natočení vzhůru okolo spojovacího okraje

Obvykle je možno natočit dlouhou stranu podlahového prkna vzhůru tak, aby mohla být podlahová prkna uvolněna, protože jsou prkna v počáteční poloze spojeny těsnými spojovacími okraji, toto natočení nahoru se musí jít také provést s horními spojovacími okraji ve vzájemném styku a s natočením na spojovacím okraji. Tato možnost natočení nahoru je velmi důležité nejen při výměně podlahových prken nebo pohybu podlahy. Mnoho podlahových prken je položeno pokusně nebo položeno nesprávně vedle dveří, v rozích apod. během instalace. Je vážný nedostatek, jestliže podlahové prkno nemůže být snadno uvolněno, aniž by se poškodil spojovací systém. Ani se vždycky nestává, že prkno, které lze natočit dovnitř, lze také natočit opět nahoru. Ve spojení s otáčením dovnitř, obvykle se provede nepatrné ohnutí pásku dolů, takže zámkový prvek se ohne zpět a dolů a otevře se. Když není spojovací systém vytvořen s vhodnými úhly a poloměry, prkno může být po položení zamknuto takovým způsobem, že vyjmutí je nemožné. Krátká strana může, potom co byl spoj dlouhé strany uvolněn natočením nahoru, obvykle vytažen podél spojovacího okraje, ale je výhodné, jestliže se také krátká strana může uvolnit natočením nahoru. To je zejména výhodné když jsou prkna dlouhá, např. 2,4 m, což způsobuje vytažení krátké strany obtížné. Natočení nahoru se také může provést velmi bezpečně, aniž by se prkna vzpříčila a vzá45 jemně sevřela tak, že by mohlo vzniknout nebezpečí poškození zámkového systému.

Zaklesnutí

Je možno zamknout krátké strany podlahových prken horizontálním zaklesnutím. To vyžaduje, aby části spojovacího systému byl pružný a ohybatelný. I když natočení dlouhých stran dovnitř je mnohem snadnější a rychlejší než zaklesávání, je výhodou, jestliže se také dlouhé strany mohou zaklesnout, protože některé operace pokládání, například okolo dveří vyžadují, aby byla prkna spojena horizontálně. V případě zaklesávacího spoje je nebezpečí, že se okraje při spojování zvednou, je-li geometrie spoje nesprávná.

Cena materiálu na dlouhou a krátkou stranu

Jestliže je podlahové prkno, například, 1,2 x 0,2 m, každý čtvereční metr podlahové plochy bude mít 6 krát více spojů na dlouhých stranách než spojů na krátkých stranách. Velké množství od5 padního materiálu, a nákladné spojovací materiály jsou proto méně důležité na krátké straně než na dlouhé straně.

Horizontální pevnost

Aby se dosáhla vysoká pevnost, zámkový prvek musí mít zpravidla velký zámkový úhel, aby se zámkový prvek nevysmekl. Zámkový prvek musí být vysoký a široký tak, aby se nezlomil, když je vystaven vysokému tažnému zatížení, následkem smrštění v zimě vlivem nízké relativní vlhkosti v tomto ročním období. To se také uplatňuje u materiálu těsně u zámkové drážky v dalším prknu. Spoj krátké strany by měl mít větší pevnost než spoj dlouhé strany, protože tažné zatížení během smršťování v zimě je rozloženo přes kratší spojovací délku podél krátké strany než podél dlouhé strany.

Vertikální pevnost

Mělo by být možné zachovat rovinu prken, je-li vystavena vertikálnímu zatížení. Dále, by se mělo zabránit pohybu ve spoji, protože plochy, které jsou vystaveny tlaku a které se pohybují vzájemně vůči sobě, např. horní spojovací okraje, mohou popraskat.

Přestavitelnost

Aby bylo možno zamknout všechny čtyři strany, musí být možno u nově pokládané prkno přemístit v uzamčené poloze podél drive položeného prkna. To se provede s použitím vhodně velké síly, například stlučením dohromady s pomocí špalíku a kladiva, aniž by se okraje spoje poškodily a aniž by vytvářený spojovací systém měl viditelné vertikální a horizontální vůle. Přestavitelnost je důležitější na dlouhé straně než na krátké straně, protože tření je tam podstatně větší vzhledem k dlouhému spoji.

Výroba

Mělo by být možné vyrobit spojovací systém racionálně s použitím velkých rotačních řezných nástrojů, majících mimořádně dobrou přesnost a výkon.

Měření

Dobrá funkce, výrobní tolerance a kvalita vyžaduje, aby spojovací profil byl nepřetržitě měřen a kontrolován. Kritické části v mechanickém spojovacím systému by měly být konstruovány takovým způsobem, aby výroba a měření bylo usnadněno. Mělo by být možno vyrobit je s tolerancemi několika setin milimetrů a mělo by být proto možno je měřit s velkou přesností, například v tak zvaném profilprojektorem. Jestliže se spojovací systém vyrábí lineárním řezným obrábě40 ním, spojovací systém bude mít, s výjimkou určitých výrobních tolerancí, stejný profil přes celé okrajové části. Proto spojovací systém lze měřit s velkou přesností vyříznutím některých vzorků z podlahových prken a jejich změřením v profiloprojektoru nebo mikroskopu. Racionální výroba však vyžaduje, aby spojovací systém mohl být také měřen rychle a snadno bez destruktivních metod, např. použitím měrek. To je snazší, jestliže je kritických částí zámkového sytému co možná nejméně.

Optimalizace dlouhé a krátké strany

Má-li být podlahové prkno vyrobeno optimálně při minimálních nákladech, dlouhá a krátká strana musí být optimalizována z pohledu jejich různých vlastností, jak bylo uvedeno shora, napří50 klad, dlouhá strana by měla být optimalizována pro natočení dolů, natočení nahoru, položení a přestavitelnosti, zatímco krátké strany by měly být optimalizovány pro zaklesnutí a vysokou pevCZ 304981 B6 nost. Optimálně konstruované podlahové prkno by mělo proto mít různé spojovací systémy na dlouhé a krátké straně.

Možnost příčného pohybu spojovacího okraje

Podlahová prkna na bázi dřeva a podlahová prkna obecně, která obsahují dřevěná vlákna, se roztahují a smršťují se změnou relativní vlhkosti. Roztahování a smršťování obvykle začíná shora a povrchové vrstvy se proto mohou pohybovat ve větším rozsahu než jádro, tj. část, ze které je vytvořen spojovací systém. Aby se zabránilo zvedání horních spojovacích okrajů nebo jejich popraskání v případě vysokého stupně roztažení, nebo vzniku spojovacích spár při vyschnutí, spojovací systém by měl být konstruován tak, aby umožnil pohyb, který kompenzuje roztahování a smršťování.

Vynález je založen na prvním zjištění, že použitím vhodných výrobních metod, zejména obráběním a použitím nástrojů, jejichž průměr podstatně převyšuje tloušťku prkna, je možno vytvořit lepší tvary racionálně s velkou přesností dřevěných materiálů, prken na bázi dřeva a plastických materiálů a že tento typ obrábění může být proveden v drážce pro pero v určité vzdálenosti od roviny spoje. Proto tvar spojovacího systému by mohl být přizpůsoben racionální výrobě, která by se mohla provádět s velmi úzkými tolerancemi. Taková úprava však nemůže být prováděna na účet jiných důležitých vlastností podlahových prken a zámkových systémů.

Vynález je také založen na druhém poznání, že které je založeno na znalostech požadavků, které musí splňovat mechanický spojovací systém pro optimální funkci. Toto zjištění umožnilo uspokojit tyto požadavky způsobem, který nebyl dříve znám, tj. kombinací a) konstrukce spojovacího systému s např. zvláštními úhly, poloměry, volnými plochami a poměry mezi různými částmi systému a b) optimálního využití vlastností materiálu jádra nebojader, jako je stlačitelnost, prodloužení, ohýbání, pevnosti v tahu a pevnost v tlaku.

Vynález je dále založen na třetím poznání, že je možno vytvořit spojovací systém při nízkých výrobních nákladech, přičemž se současně zachová funkce a pevnost nebo i, v některých případech, může být zlepšena kombinace výrobní technologie, konstrukce spoje, volba materiálu a optimalizace dlouhých a krátkých stran.

Vynález je založen na čtvrtém zjištění, že spojovací systém, výrobní technologie a technika měření musí být vyvinuty a nastaveny tak, aby kritických částí vyžadujících úzké tolerance mohlo být, v co největším rozsahu, co nejméně a také aby byly konstruovány tak, aby dovolily měření a kontrolu při plynulé výrobě.

Podle prvního znaku vynálezu je proto vytvořen zámkový systém a podlahové prkno s tímto zámkovým systémem pro mechanické spojování všech čtyř stran tohoto podlahového prkna v prvním vertikálním směru Dl, druhém horizontálním směru D2 a třetím směru D3 kolmém k druhému horizontálnímu směru, s odpovídajícími stranami druhých podlahových prken s totožnými zámkovými systémy.

Podlahová prkna mohou mít na dvou stranách rozpoj itelný mechanický spojovací systém, který je známého typu a který může být bočně přemístěn v zamknuté poloze a zablokován natočením dovnitř okolo okrajů spoje nebo horizontálním zaklesnutím. Podlahová prkna mají na druhých dvou stranách zámkový systém podle vynálezu. Podlahová prkna mohou mít také zámkový systém podle vynálezu na všech čtyřech stranách.

Alespoň dvě protilehlé strany podlahového prkna tak mají spojovací systém provedený podle vynálezu, a který obsahuje pero a drážku pro pero, vymezenou horním a spodním břitem, kde pero má na své vnější a horní části vzhůru směřující část a kde drážka pro pero má na své vnitřní horní části vytvořeno podříznutí. Nahoru směřující část pera a podříznutí držáky pro pero v horním břitu mají zámkové plochy, které vzájemně působí a zabraňují horizontálnímu oddělení ve směru D2 příčně ke spojovací rovině. Pero a drážka pro pero mají také spolupůsobící opěrné plochy, které zabraňují vertikální oddělení ve směru Dl rovnoběžně s rovinou spoje. Takové opěrné plochy by měly být alespoň v spodní části pera a na spodním břitu drážky pro pero. V horní části, spolupůsobící zámkové plochy mohou sloužit jako horní opěrné plochy, ale horní břit drážky pro pero a pero mohou mít s výhodou také samostatné horní opěrné plochy. Pero, drážka pro pero, zámkový prvek a podříznutí jsou konstruovány tak, aby mohly být vyrobeny obráběním s použitím nářadí, která mají větší průměr nástroje než je tloušťka podlahového prkna. Pero může být svou nahoru směřující částí vloženo do drážky pro pero a jejího podříznutí v podstatě horizontálním zaklesnutím, spodní břit se ohne tak, aby mohla být nahoru směřující část pera vložena do podříznutí. Spodní břit je kratší než horní břit, což usnadňuje možnost vytvoření podříznutí se zámkovou plochou, která má poměrně velký sklon vůči povrchové ploše prkna a která tak vyvolává velkou horizontální blokovací sílu, a může být kombinována s pružným spodním břitem.

Podle druhého znaku vynálezu má podlahové prkno dvě okrajové části se spojovacím systémem podle vynálezu, kde pero se svou nahoru směřující částí může být jak vloženo do drážky pro pero a jejího podříznutí zaklesnutím, tak může opustit drážku pro pero natočením vzhůru, přičemž se současně prkna udržují ve vzájemném styku svými horními spojovacími okraji.

Alternativně nebo dále, pero může být vyrobeno pružné, aby se usnadnilo toto zaklesnutí na kratší straně potom, co byly dlouhé strany podlahového prkna spojeny. Proto se vynález také týká zaklesávacího spoje, který může být uvolněn natočením směrem vzhůru s horními spojovacími okraji ve vzájemném styku.

Podle třetího znaku vynálezu, podlahové prkno má dvě okrajové části se spojovacím systémem, který je vytvořen podle vynálezu, kde pero, zatímco je prkno udržováno v nahoru natočené poloze, může být zaklesnuto do drážky pro pero a potom natočeno dolů natočeným pohybem okolo horního spojovacího okraje.

Spodní břit je kratší než horní břit tak, aby umožnil větší stupeň volnosti při provádění podříznutí horního břitu a zejména jeho zámkové plochy.

Řadu dalších znaků vynálezu lze uplatnit také u známých systémů, aniž by byly tyto znaky kombinovány s výhodnými zde popsanými systémy.

Vynález také popisuje základní principy, které by měly být uspokojeny u spoje pero - drážka, který má být zaklesnut s minimálním ohybem spojovacích částí a s povrchovými rovinami podlahových prken v podstatě stejné úrovně.

Vynález také popisuje, jak mohou být využity vlastnosti materiálu, aby se dosáhla vysoká pevnost a nízké náklady v kombinaci se zaklesnutím.

Objasnění výkresů

Příkladné provedení podlahového systému a podlahového prkna pro tento systém je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. la a obr. Ib schematicky dvě rovnoběžné okrajové části podle prvního výhodného provedení podlahového prkna podle předloženého vynálezu, obr. 2a až obr. 2c varianty zaklesávání podle vynálezu, obr. 3a až obr. 3c způsob otáčení nahoru a dolů, obr. 4 zaklesávání ve výrobně upravené varianty, obr. 5 variantu z obr. 4, aby se ozřejmilo zvednutí natočením nahoru, přičemž se využije ohnutí a stlačení spojovaného materiálu, obr. 6a až obr. 6c příklady podlahového, obr. 7a až obr. 7c konstrukce spojovacího systému k usnadnění zaklesnutí, obr. 8 zaklesnutí v natočené poloze, obr. 9 zamknutí krátké strany zaklesnutím, obr. 10a a obr. 10b zaklesnutí vnější a vnitřní rohové části krátké strany, obr. 11 spojovací systém s pružným perem, obr. 12a až obr. 12e detail zaklesnutí vnější rohové části krátké strany a obr. 13a až obr. 13e detail zaklesnutí vnitřní rohové části krátké strany.

Příklady uskutečnění vynálezu

První výhodné provedení podlahového prkna 1, £, opatřeného mechanickým zámkovým systémem podle vynálezu, bude nyní popsáno s odkazem na obr. la a lb. Pro lepší porozumění, je spojovací systém znázorněn schematicky. Je nutno zdůraznit, že lepší funkci lze dosáhnout s jinými výhodnými provedeními, která budou popsána níže.

Obr. la, lb znázorňují schematicky řez spojem mezi okrajovou částí 4a dlouhé strany podlahového prkna i a protilehlou okrajovou částí 4b dlouhé strany druhého podlahového prkna Γ.

Horní strany tj. nášlapné strany 2 podlahových prken £ £ jsou v podstatě položeny ve společné povrchové rovině HP a horní části spojovaných okrajových částí 4a, 4b se vzájemně dotýkají ve vertikální spojovací rovině VP. Mechanickým zámkovým systémem se zamknou podlahová prkna £ V vzájemně vůči sobě jak ve vertikálním směru Dl. tak v horizontálním směru D2, která prochází kolmo k vertikální spojovací rovině VP. Během pokládání podlahy s proti sobě umístěnými řadami podlahových prken I, £, jedno podlahové prkno £ však může být přemístěno podél druhého podlahového prkna i ve směru D3 - viz obr. 9, podél vertikální spojovací roviny VP. Takové přemístění lze použít například, když se má provést vzájemné uzamknutí podlahových prken i, £, která jsou umístěna ve stejné řadě.

Aby se provedlo spojení dvou spojovacích okrajových částí kolmo k vertikální spojovací rovině VP a rovnoběžně s horizontální povrchovou rovinou HP, okraje podlahových prken £ £ mají o sobě známou pérovou drážku 36 v okrajové části 4a podlahového prkna £ £ pro pero 38 uvnitř spojovací okrajové části 4b a vyčnívající z vertikální spojovací roviny VP.

V tomto provedení má podlahové prkno 1 jádro 30 ze dřeva, které nese povrchovou vrstvu dřeva 32 na své nášlapné straně 2 a vyrovnávací vrstvu na své spodní straně 34· Podlahové prkno i je pravoúhlé a má druhý mechanický zámkový systém také na dvou rovnoběžných krátkých stranách. U některých provedení může mít tento druhý zámkový systém stejnou konstrukci jako zámkový systém dlouhé strany, ale zámkový systém na krátké straně může mít také jinou konstrukci podle vynálezu nebo to může být již známý zámkový systém.

V ilustrativním, neomezujícím příkladu, podlahové prkno může být parketového typu s tloušťkou 15 mm, délkou 2,4 m a šířkou 0,2 m. Vynález však může být také použit pro parketové čtverce nebo prkna jiné velikosti.

Jádro 30 může být lamelového typu a sestávat z úzkých dřevěných špalíčků z levnějšího druhu dřeva. Povrchová vrstva 32 může mít tloušťku 3 až 4 mm a sestávat z dekorativního druhu tvrdého dřeva a může být nalakována. Vyrovnávací vrstva spodní strany 34 může sestávat z 2 mm vrstvy dýhy. V některých případech může být výhodné použít různé typy dřevěných materiálů v různých částech podlahového prkna £ £ pro optimální vlastnosti uvnitř jeho jednotlivých částí.

Jak bylo uvedeno shora, mechanický zámkový systém podle vynálezu obsahuje peřovou drážku 36 v jedné spojovací okrajové části 4a podlahového prkna £ £ a pero 38 na protilehlé spojovací okrajové části 4b podlahového prkna £ £.

Pérová drážka 36 je vymezena horním břitem 39 a spodním břitem 40 a má tvar podříznuté drážky s otevřením mezí oběma břity 39,40.

Různé části pérové drážky 36 pro pero 38 jsou lépe vidět na obr. lb. Pérová drážka 36 je vytvořena v jádru 30 a prochází z okraje podlahového prkna 1, V. Nad pérovou drážkou 36 je horní okrajová část nebo spojovací okrajová plocha 41, procházející nahoru k povrchové rovině HP. Uvnitř otevření pérové drážky 36 je horní záběmá nebo spojovací plocha 43, která je v tomto případě rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Tato záběmá nebo spojovací plocha 43 prochází do šikmé vnitřní zámkové plochy 45, která má zámkový úhel A k horizontální povrchové rovině HP. Uvnitř vnitřní zámkové plochy 45 je rovinná část 46, která tvoří horní vaznou plochu podříznuté části 35 pérové drážky 36. Pérová drážka 36 má dále spodní konec 48, který prochází dolů ke spodnímu břitu 40. Na horní straně tohoto spodního břitu 40 je záběmá a opěrná plocha 50. io Vnější konec spodního břitu 40 má spojovací okrajovou plochu 52, která je umístěna v určité vzdálenosti od vertikální spojovací roviny VP.

Tvar pera 38 je také nejlépe zřejmý z obr. lb. Pero 38 je vyrobeno z materiálu jádra nebo jádra 30 a vyčnívá z vertikální spojovací roviny VP. Spojovací okrajová část 4b také má horní okrajo15 vou část nebo horní spojovací okrajovou plochu 61, procházející podél vertikální spojovací roviny VP dolů ke kořenu pera 38. Horní strana kořenu pera 38 má horní záběmou nebo opěrnou plochu 64, která v tomto případě prochází k šikmé zámkové ploše 65 nahoru směřující části 8 těsně ke špičce pera 38. Šikmá zámková plocha 65 prochází do vodicí povrchové části 66, která končí na horním povrchové ploše 67 nahoru směřující části 8 pera 38. Za horní povrchovou plo20 chou 67 následuje zešikmení, které může sloužit jako vodicí plocha 68. Ta přechází do špičky 69 pera 38. Na spodním konci špičky 69 je další vodicí plocha 70, která prochází šikmo dolů ke spodnímu okraji pera 38 a k opěrné nebo záběmé ploše 71. Záběmá plocha 71 je určena ke spolupůsobení s opěrnou plochou 50 spodního břitu 40, když jsou dvě taková podlahová prkna i, Γ mechanicky spojena tak, aby jejich horní strany byly umístěny ve stejné povrchové rovině HP a setkávají se ve vertikální spojovací rovině VP směřující k ní kolmo, takže horní spojovací okrajové plochy 41, 61 podlahových prken 1, V vzájemně do sebe zapadnou. Pero 38 má spodní spojovací okrajovou plochu 72, která prochází na spodní stranu 34.

V tomto provedení jsou samostatné záběmé nebo opěrné plochy 43, 64 v pérové drážce 36a resp.

na peru 38, které v zamknutém stavu vzájemně do sebe zapadají a spolupůsobí se spodními opěrnými plochami 50, 71 na spodním břitu 40 a resp. na peru 38, aby vytvořily zámek ve vertikální směru Dl kolmo k povrchové rovině HP. U ostatních provedení, která budou popsána dále, jsou použity zámkové plochy 45, 65 tak, jako zámkové plochy pro vzájemné zamknutí v horizontálním směru D2 rovnoběžném s povrchovou rovinou HP, tak jako opěrné plochy pro pohyby působící vzájemně proti sobě ve vertikálním směru Dl kolmém k povrchové rovině HP.

V provedení podle obr. la, lb, zámkové plochy 45, 65 a záběmé plochy 43, 64 spolupůsobí jako horní opěrné plochy v systému.

Jak je zřejmé z výkresu, pero 38 prochází za vertikální spojovací rovinu VP a má nahoru směřu40 jící část 8 na svém volném vnějším konci nebo špičce 69. Pero 38 má také šikmou zámkovou plochu 65, která je vytvořena pro spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou 45 v pérové drážce 36 pro pero 38 přilehlého podlahového prkna 1, Γ, když jsou dvě taková podlahová prkna I, Γ mechanicky spojena tak, aby jejich nášlapné strany 2 byly uloženy ve stejné povrchové rovině HP, a setkávají se ve vertikální spojovací rovině VP směřující kolmo k ní.

Jak je zřejmé z obr. lb, horní břit 39 má spojovací vnitřní zámkovou plochu 45 mezi rovinnou části 46 a vertikální spojovací rovinou VP. Když jsou spojena dvě podlahová prkna ±, U, šikmá zámková plocha 65 péra 38 zabírá s vnitřní zámkovou plochou 45 horního břitu 39. Aby se usnadnilo zasunutí pera 38 do podříznuté drážky natočením dovnitř nebo zaklesnutím, pero 38 může mít, jak je znázorněno na obr. la, lb, zešikmení 66 mezi zámkovou plochou 6 a povrchovou částí 57. Dále, zešikmení 68 může být umístěno mezi povrchovou částí 57 a špičkou 69 pera

38. Zešikmení 68 může sloužit jako vodicí část, když má menší úhel sklonu k povrchové rovině HP, než je úhel sklonu A zámkové plochy 43, 51.

Záběmá plocha 71 pera 38 je v tomto provedení v podstatě rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Pero 38 má vodicí plochu 70 mezi touto záběmou plochou 71 a špičkou 69 pera 38.

Podle vynálezu, má spodní břit 40 opěrnou plochu 50 pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou 71 na peru 38. V tomto provedení je tato opěrná plocha 50 umístěna v určité vzdálenosti od spodního konce 48 podříznuté drážky. Když se vzájemně spojí dvě podlahová prkna 1, V, dostanou se do záběru jak opěrná plocha 50 se záběmou plochou 71, tak spojovací plocha 43 spodního břitu 39 a odpovídající záběmá nebo opěrná plocha 64 pera 38. Tímto způsobem se získá zamknutí podlahových prken I, V ve vertikálním směru Dl k povrchové rovině HP.

S výhodou alespoň větší část spodního konce 48 podříznuté drážky pérové drážky 36, rovnoběžná s povrchovou plochou HP, je umístěna mnohem dále od vertikální spojovací roviny VP než vnější konec nebo špička 69 pera 36. Touto konstrukcí se podstatně zjednoduší výroba a přesunutí podlahového prkna 1, Γ vzhledem k druhému podél vertikální spojovací roviny VP se usnadní.

Dalším důležitým znakem mechanického zámkového systému podle vynálezu je to, že všechny části spodního břitu 40. které jsou spojeny s jádrem 30, v pohledu z bodu průsečnice C, kde se povrchová rovina HP a vertikální spojovací rovina VP protínají, jsou umístěny vně roviny LP2. Tato rovina LP2 leží dále od tohoto bodu průsečnice C než zámková rovina LPI, která je rovnoběžná s rovinou LP2 a která je tangentou k spolupůsobící vnitřní zámkové ploše 45 a šikmé zámkové ploše 65 podříznuté pérové drážky 36 a peru 38, kde jsou tyto zámkové plochy nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině HP. Díky této konstrukci, podříznutá pérová drážka 36 může, jak bude popsáno podrobněji dále, být vyrobena s použitím velkých kotoučových řezných nástrojů pro obrábění okrajových částí podlahových prken i, V.

Dalším důležitým znakem je to, že spodní břit 40 je pružný a že je kratší než horní břit 39. To umožňuje výrobu podříznutí s použitím velkých rotačních řezných nástrojů, které mohou být nastaveny v poměrně vysokém úhlu k horizontální rovině, takže šikmá zámková plocha 65 může být vyrobena s vysokým zámkovým úhlem A. Vysoký zámkový úhel A podstatně snižuje dolů směřující složku, která vzniká ve spojení s tažným zatížením. To znamená, že spojovací systém bude mít vysokou pevnost i přesto, že je spodní břit 40 pružný a tak má omezenou schopnost působit proti dolů směřující složce. Z toho vyplývá optimalizace pro získání vysoké síly zámku v kombinaci s nízkou odolností proti zaklesnutí. Vysoká odolnost proti zaklesnutí způsobuje, že je zaklesnutí obtížné a zvyšuje nebezpečí poškození spojovaných okrajových částí podlahových prken i, T. Vynálezce zjistil, že většina materiálů používaných u podlahových prken i, V může být dostatečně pružná, jsou-li opatřeny břity vhodné tloušťky a délky, které mohou pracovat ve výhodném spojovacím systému a vytvářet dostatečnou zámkovou sílu.

Obr. 2a až obr. 2c znázorňuje zaklesnutí dvou podlahových prken 1., J/ ohnutím spodního břitu 40. Jak je zřejmé z obr. 2b, zaklesnutí se provádí s minimálním ohnutím spodního břitu 40 a s povrchovými rovinami podlahových krytin i, J/ na v podstatě stejné úrovni. To snižuje nebezpečí popraskání.

Obr. 3a až obr. 3c znázorňuje, že zámkový systém podle obr. 2a až 2c lze také použít pro natočení směrem vzhůru a dolů ve spojení se zvedáním a pokládáním. Horní břit 39 a spodní břit 40 a pero 38 jsou vytvořeny tak, aby umožnily rozebrání dvou mechanicky spojených podlahových prken i, V tím, že se jedno podlahové prkno I, V natočí směrem nahoru vůči druhému okolo středu otáčení těsně u průsečnice C mezi povrchovou rovinou HP a vertikální spojovací rovinou VP tak, aby se pero 38 tohoto podlahového prkna 1, Γ vytočilo ven z podříznuté pérové drážky 36 druhého podlahového prkna k, V.

Spoj zaklesnutím podle vynálezu lze použít jak na dlouhé straně, tak na krátké straně podlahových prken I, Γ.

Obr. 4 a obr. 5 však znázorňují variantu vynálezu, která je kromě jiného vhodná pro zaklesnutí podél krátké strany podlahového prkna 1, Γ, která je vyrobeno z poměrně tvrdého materiálu, jako je tvrdý druh dřeva nebo tvrdá dřevotřísková deska.

V tomto provedení, peřová drážka 36 je v podstatě hlubší, než je potřeba pro zasunutí pera 38. Následkem toho se získá vysoká ohebnost spodního břitu 40. Dále, zámkový systém má dlouhé pero 38 se silnou nahoru směřující části 8. Čárkovaná čára označuje pohyb při zaklesnutí.

Konstrukce podle obr. 4 a obr. 5 umožňuje rozpojení natočením nahoru jednoho podlahového prkna i, li a nepatrným ohnutím dolů spodního břitu 40 druhého podlahového prkna L, Γ. Avšak v jiném výhodném provedení podle vynálezu, při rozpojování podlahových prken 1, Γ není potřeba žádné ohnutí spodního břitu 40 dolů.

V zamknuté poloze je možno přemístit podlahová prkna 1, V v podélném směru spoje. Následkem toho, rozpojení např. krátkých stran 2a, 2b lze provést vytažením v podélném směru spoje po rozpojení dlouhých stran např. natočením vzhůru.

Pro usnadnění výroby, natočení dovnitř, natočení vzhůru, zaklesávání a přemisťování v zamknuté poloze a pro minimalizaci nebezpečí popraskání, mohou být všechny plochy, které jsou činné, aby tvořily spoj s těsnými horními spojovacími okraji a vertikálními a horizontálními spoji, vytvořeny tak, aby nebyly ve vzájemném styku v zamknuté poloze a s výhodou také během zajišťování a uvolňování. To umožňuje výrobu bez potřeby velkých tolerancí v těchto spojovacích částech a snižuje tření při bočním přemisťování podél spojovacího okraje. Příklady ploch nebo části spojovacího systému, které by neměly být ve vzájemném styku v zamknuté poloze, jsou plochy označené vztahovými značkami 46 a 67, 48 až 69, 50 až 70 a 52 až 72.

Spojovací systém podle výhodného provedení může obsahovat několik kombinací materiálů. Horní břit 39 může být vyroben z pevné a tvrdé horní povrchové vrstvy 32 a měkčí spodní části, která je součástí jádra 30. Spodní břit 40 může sestávat ze stejné měkčí horní části jádra 30 a také měkké spodní strany 34, která může být z jiného druhu dřeva. Směry vláken ve třech druzích dřeva se může měnit. Toto lze použít pro vytvoření spojovacího systému, kteiý využívá tyto vlastnosti materiálů. Zámkový systém je proto podle vynálezu umístěn blíže k horní tvrdé a tuhé části, která je proto pružná a stlačitelná pouze v omezeném rozsahu, přičemž zaklesávací funkce je tvořena měkčí spodní a pružnou částí. Je nutno upozornit, že spojovací systém může být také vyroben v homogenním podlahovém prknu.

Obr. 6a až obr. 6c znázorňují příklad podlahového prkna i, V podle vynálezu. Toto provedení znázorňuje zejména, že spojovací systém na dlouhé straně a krátké straně 2a, 2b je konstruován různě. Na krátké straně 2a, 2b je spojovací systém optimalizován pro zaklesnutí pomocí vysokého zámkového úhlu, hluboké drážky pro pero 38 a horního břitu 39 kratšího než spodní břit 40, zatímco současně mají zámkové plochy malou výšku, aby se snížil požadavek na ohnutí dolů. Na dlouhé straně byl spojovací systém přizpůsoben pro spojování/rozebírání natočenými pohyby.

Dále, spojovací systém může být z různých materiálů a kombinací materiálů 30a, 30b a 30c. Je také možno zvolit různé materiály na dlouhé a krátké straně 2a, 2b. Například, pérová drážka 36 krátké strany 2a, 2b může obsahovat tvrdší a pružnější dřevěný materiál než např. péro 38, které může být tvrdé a pevné a má jiné vlastnosti, než jádro 30 na dlouhé straně. Na krátké straně 2a, 2b s pérovou drážkou 36 je možno např. zvolit druh materiálu 30b, které je pružnější než druh dřeva z materiálu 30c na druhé krátké straně 2a, 2b, kde je vytvořeno pero 38. To je zejména výhodné u parketových podlah s lamelámím jádrem, kde horní nášlapná strana 2 a spodní strana 34 obsahuje různé druhy dřeva a jádro 30 obsahuje slepené bloky. Tato konstrukce dává velké možnosti změn složení materiálu pro optimalizaci funkce, pevnosti a výrobních nákladů.

Je také možno měnit materiál podél délky strany. Tak např. bloky, které jsou umístěny mezi dvěma krátkými stranami 2a, 2b mohou být z různých druhů dřeva nebo materiálů, takže některé mohou být vybrány s ohledem na jejich přispění k vhodným vlastnostem, které zlepšují pokládání, pevnost atd. Různé vlastnosti lze také dosáhnout různou orientaci vláken na dlouhé straně a krátké straně 2a, 2b a také lze použít plastické materiály na krátkých stranách 2a, 2b a např. na různých částech dlouhé strany. Jestliže podlahové prkno 1, Γ nebo části jeho jádra 30 obsahují např. překližku s několika vrstvami, tyto vrstvy mohou být zvoleny tak, že horní břit 39, pero 38 a spodní břit 40 jak na dlouhé straně, tak na krátké straně 2a, 2b mohou všechny mít části s různými materiály, orientaci vláken atd., které mohou udávat různé vlastnosti, pokud se týká pevnosti, ohybatelnosti, obrobitelnosti atd.

Obr. 7a až obr. 7c znázorňují základní princip, jak by měla být spodní část pera 38 konstruována, pokud se týká spodního břitu 40 tak, aby se usnadnilo horizontální zaklesnutí podle vynálezu ve spojovacím systému s podříznutím nebo zámkovou drážkou v tuhém horním břitu 39 a s pružným spodním břitem 40. V tomto provedení je horní břit 39 podstatně pevnější, mezi jiným vzhledem ke skutečnosti, že může být tlustší nebo že může sestávat z tvrdších nebo pevnějších materiálů. Spodní břit 40 může být tenčí a měkčí a podstatný ohyb se bude proto ve spojení se zaklesnutím provádět ve spodním břitu 40. Zaklesnutí může být podstatně usnadněno mezi jiným, maximálním ohybem spodního břitu 40 omezeným co možná nejvíce. Obr. 7a znázorňuje, že ohyb spodního břitu 40 se bude zvyšovat na maximální ohýbací úroveň ve směru Bl, která je charakterizována tím, že pero 38 je vloženo tak daleko do pérové drážky 36, že zakulacené vodicí části přicházejí do vzájemného styku. Když se pero 40 ohne zpět, dokud se zaklesnutí nedokončí a zámkový nahoru směřující část 8 je úplně zasunuta ve své konečné poloze v podříznuté části 35. Spodní a přední části 49 pera 38 by měla být konstruována tak, aby ohnula dolů spodní břit 40, který místo toho bude tlačen dolů spodní opěrnou plochou 50. Tato část 49 pera 38 by měla mít tvar, který se buď dotýká, nebo těsně míjí maximální ohýbací rovinu spodního břitu 40, když se spodní břit 40 ohýbá podél vnější části spodní opěrné plochy 50 pera 38. Jestliže pero 38 má v této poloze přesah 49b přes spodní břit 40, ohyb ve směru B2 podle obr. 7b může být podstatně větší. To může mít za následek vyšší tření ve spojení se zaklesávání a nebezpečí poškození spoje. Obr. 7c znázorňuje, že maximální ohyb lze omezit pérovou drážkou 36 a perem 38 konstruovanými tak, že je vytvořen prostor S4 mezi spodní a přední částí 49 pera a spodním břitem 40. Jestliže je horní břit 39 vyroben pevnější a spodní břit 40 pružnější, snižuje se nebezpečí nadzvednutí rohů na horní nášlapné straně 2 položené podlahy, protože se podlaha smršťuje a roztahuje v závislosti na relativní vlhkosti vnitřního vzduchu. Větší pevnost horního břitu 39 v kombinaci s uspořádáním zámkových ploch také umožňuje, že spoj může přebírat velké rozpojovací síly příčně ke spoji. Také odklonění spodního břitu 40 přispívá k minimalizaci nebezpečí zvedání okraje.

Horizontální zaklesávání se normálně používá ve spojení se zaklesáváním krátké strany 2a, 2b pro zamknutí dlouhé strany. Když se zaklesne dlouhá strana, je také možno zaklesnout spojovací systém podle vynálezu s jedním podlahovým prknem _1, V v poloze nepatrně natočené směrem vzhůru. Tato nahoru natočená zaklesávací poloha je znázorněna na obr. 8. Pouze malý stupeň natočení ve směru B3 spodního břitu 40 je potřeba, aby se vodicí povrchová část 66 zámkového prvku dostala do styku s vodicí částí 44 zámkové pérové drážky 36 tak, že zámkový prvek může pak být natočením dolů vložen do podříznuté části 35.

Obr. 9 a obr. 10 také ukazuje problém, který může vzniknout ve spojení se zaklesáváním dvou krátkých stran 2a a 2b dvou podlahových prken 1, V, která jsou již spojena na svých dlouhých stranách s jiným prvním podlahovým prknem L Když se má podlahové prkno i, spojit s podlahovým prknem Γ zaklesnutím, vnitřní rohové části 91 a 92, blíže u dlouhé strany prvního podlahového prkna I, jsou umístěny ve stejné rovině. To je vzhledem ke skutečnosti, že dvě podlahová prkna 1 a V na svých příslušných dlouhých stranách jsou spojena se stejným podlahovým prknem L Podle obr. 10b, který znázorňuje řez v rovině C3 - C4, pero 38 nelze vložit do pérové drážky 36, aby nastalo natočení spodního břitu 40 směrem dolů. Ve vnějších rohových částech 93, 94 na dlouhé straně, v řezu C3-C4 znázorněném na obr. 20a, pero 38 může být vloženo do drážky 36 pro pero, aby nastalo ohýbání spodního břitu 40 dolů prknem, které je automaticky přitlačováno a natáčeno vzhůru podle výšky nahoru směřující části 8 zámkového prvku.

Vynálezce proto objevil, že mohou nastat problémy ve spojení se zaklesáváním vnitřních rohových částí při bočních přemísťování ve stejné rovině, když je pero 38 vytvořeno s nahoru směřující částí 8 na svém konci a má být vloženo do peřové drážky s podříznutím 35. Tyto problémy mohou způsobit vysoký odpor proti zaklesnutí a nebezpečí popraskání ve spojovacím systému. Tyto problémy lze vyřešit vhodnou konstrukcí spoje a volbou materiálů, které umožňuje deformaci materiálu a ohyb v několika spojovacích částech.

Při zaklesávání tohoto speciálně konstruovaného spojovacího systému, nastane následující. Při bočním přemístění, vnější vodicí část 42, vodicí plocha 68 pera 38 a horní břit 39 spolupůsobí a tlačí nahoru směřující část 8 pera 38 pod vnější část horního břitu 39. Pero 38 se ohýbá dovnitř a horní břit 39 se ohýbá nahoru. To je označeno šipkami na obr. 10b. Rohová část 92 na obr. 9 je tlačena nahoru ohýbajícím se spodním břitem 40 na dlouhé straně podlahového prkna 1, V, a rohová část 91 je přitlačována dolů horním břitem 39 na dlouhé straně prkna ohýbajícím se nahoru. Spojovací systém by měl být konstruován tak, aby součet těchto čtyř deformací byl tak velký, že zámkový prvek se může posunout podél spodního břitu 40 a zapadnout do podříznuté části 35. Je známo, že je možno peřovou drážku 36 pro zaklesávání rozšířit. Není však známo, že může být výhodné, jestliže je pero 38, které by mělo být normálně pevné, konstruováno tak, aby se mohlo při zaklesávání ohnout.

Takové provedení je znázorněno na obr. 11. Výřez 63 nebo pod. je vytvořen na horní vnitřní části pera 38, uvnitř vertikální spojovací roviny VP. Celková šířka PB pera 38 od jeho vnitřní části kjeho vnější části může být prodloužena a může být např. provedena větší než je polovina tloušťky T podlahy.

Obr. 12 a obr. 13 znázorňují, jak se části spojovacího systému ohýbají ve spojení se zaklesáváním na vnitřní rohové části 91,92 - viz obr. 9 a vnější rohové části 93, 94 dvou podlahových prken I, P. Aby se zjednodušila výroba, je potřeba, aby se ohnul pouze tenký břit a pero 38. V praxi samozřejmě všechny části, které jsou vystaveny tlaku, budou stlačovány a ohýbány v různém úhlu podle tloušťky, ohybatelnosti, složení materiálu apod.

Obr. 12a znázorňuje vnější rohovou část 93, 94 a obr. 13 znázorňuje vnitřní rohovou část 91, 92. Tyto dva obrázky znázorňují polohu, kdy okraje podlahových prken i, P přicházejí do vzájemného styku. Spojovací systém je konstruován tak, že i v této poloze špička pera 38, která je nejvíce vně, je umístěna uvnitř vnější části spodního břitu 40. Když se prkna přitlačují vzájemně k sobě ještě více, pero 38 ve vnitřním rohu 91, 92 přitlačuje sousedící prkno nahoru podle obr. 12b, 13b. Pero 38 se ohne dolů a prkno na vnější rohové části 93, 94 se ohne nahoru. Obr. 13c znázorňuje, že pero 38 na vnitřní rohové části 91, 92 se ohne dolů. Na vnější rohové části 93, 94 podle obr. 12c, se pero 38 ohýbá nahoru a spodní břit 40 dolů. Podle obr. 12d, 13d, toto ohýbání pokračuje, jak jsou prkna přitlačována vzájemně k sobě ještě dále a nyní se také spodní břit 40 ohýbá na vnitřní rohové části 91, 92 podle obr. 13d. Obr. 12e, 13e znázorňují zaklesnutou polohu. Proto zaklesávání lze podstatně usnadnit, jestliže pero 38 je také pružné a jestliže vnější část pera 38 je umístěna uvnitř vnější části spodního břitu 40, když se pero 38 a pérová drážka 36 dostanou do vzájemného styku, když prkna leží ve stejné rovině při zaklesnutí, které se provede po zamknutí podlahového prkna i, J/ podél jeho dvou druhých stran.

V rozsahu vynálezu existuje několik variant. Vynálezce vyrobil a zhodnotil velké množství variant, u kterých různé části spojovacího systému byly vyrobeny s různými šířkami, tloušťkami, úhly a poloměry u mnoha různých materiálů prken a homogenních plastů a dřevěných desek. Všechny spojovací systémy byly zkoušeny v poloze otočené nahoru-dolů a se zaklesáváním a natáčením prken s drážkou a perem vzájemně vůči sobě a s různými kombinacemi zde popsaných systémů a také známými systémy na dlouhé straně a krátké straně. Byly vyrobeny i zámkové systémy, u kterých zámkové plochy byly také horní záběmé plochy, kde pero a drážka měla několik zámkových prvků a zámkových drážek a u kterých také spodní břit a spodní část pera byla vytvořena s horizontálními zámkovými prostředky ve tvaru zámkového prvku a zámkové drážky.

Claims (58)

1. Podlahový systém sestávající z identických podlahových prken (1, 1'), která jsou mechanicky spojitelná ve spojovací rovině (VP), kde uvedená podlahová prkna (1, 1') mají jádro (30), nášlapnou stranu (2), spodní stranu (34) a protilehlé spojovací okrajové části (4a, 4b), z nichž jedna okrajová část (4a, 4b) je vytvořena jako pérová drážka (36), která je vymezena horním břitem (39) a spodním břitem (40) a druhá okrajová část (4a, 4b) je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující části (8) u jeho špičky (69), přičemž pérová drážka (36) z pohledu vertikální spojovací roviny (VP) má tvar otevřené podříznuté drážky s vnitřní podříznutou částí (35) a vnitřní zámkovou plochou (45) a alespoň část spodního břitu (40) je vytvořena nedílně s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1'), kde pero (38) podlahového prkna (1, 1') má šikmou zámkovou plochu (65), která je vytvořena pro spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou (45) v pérové drážce (36) sousedního podlahového prkna (1, Γ) při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken (1, 1') a při polohování jejích nášlapných stran (2) ve stejné povrchové rovině (HP) a při jejich doražení ve vertikální rovině (VP), přičemž vnitřní zámková plocha (45) pérové drážky (36) je vytvořena na horním břitu (39) uvnitř podříznuté části (35) pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou (65) pera (38), kde uvedená šikmá zámková plocha (65) je vytvořena na nahoru směřující části (8) pera (38) k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených desek v horizontálním směru (D2) kolmým ke spojovací rovině (VP), přičemž spodní břit (40) má opěrnou plochu (50) pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou (71) na peru (38) k zabránění vzájemného posunu dvou mechanicky spojených desek ve vertikálním směru (Dl) kolmým k povrchové rovině (HP) a přičemž všechny díly částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) podlahového prkna (1, Γ), z pohledu průsečnice (C) povrchové roviny (HP) a vertikální spojovací roviny (VP), jsou situované vně roviny (LP2), která je polohově ustavena dále od této průsečnice (C) než zámková rovina (LPI), jež je s ní souběžná a je tečná k spolupůsobícím plochám (45, 65) pérové drážky (36) a pera (38) a kde jsou nejvíce přikloněné k povrchové rovině (HP), přičemž spolupůsobící opěrná plocha (50) spodního břitu (40) a záběrná plocha (71) pera (38) v paralelním pohledu s povrchovou rovinou (HP), jsou umístěny ve vzdálenosti od a blíže k vertikální spojovací rovině (VP) než volná špička (69) pera (38), vyznačující se tím, že všechny díly částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1') jsou kratší než horní břit (39) a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP), kde spodní břit (40) je pružný a horní břit (39) je tužší než spodní břit (40), přičemž oba břity (39, 40) okrajových částí (4a, 4b) jsou vytvořeny pro umožnění spojení položeného podlahového prkna (1) snovým podlahovým prknem (1'), tlačením společně s posunem paralelně s povrchovou rovinou (HP) položeného podlahového prkna (1) pro zaklesnutí dílů uzamykacího systému během dolů směřujícího ohybu spodního břitu (40) pérové drážky (36).

2. Podlahový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že pero (38) je pružné.

3. Podlahový systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že spojovací okrajové části (4a, 4b) jsou sestrojeny ke spojení položeného podlahového prkna (1, 1') s novým podlahovým prknem (1, 1') zatlačením a současným posunem s rovinnou plochou podlahových prken (1, 1') v zásadě srovnaných s každým dalším podlahovým prknem (1, 1') v průběhu ohnutí pera (38) a spodního břitu (40).

4. Podlahový systém podle nároků laž3, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, 1') vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna (1,1') kolem a blízko průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) pro rozpojení pera (38) jednoho z podlahových prken (1, 1') od pérové drážky (36) druhého podlahového prkna (1,1').

·*) fc <1 -t « rf- fc

5. Podlahový systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, 1') vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna (1, 1') kolem a blízko průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) pro

5 rozpojení pera (38) jednoho z podlahových prken (1, Γ) od pérové drážky (36) druhého podlahového prkna (1,1') během ohybu spodního břitu (40) směrem dolů.

6. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž5, vyznačující se tím, že alespoň hlavní část spodního konce (48) pérové drážky (36) z pohledu rovnoběžně s ío povrchovou rovinou (HP), leží dále od vertikální spojovací roviny (VP) než špička (69) pera (38).

7. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž6, vyznačující se tím, že záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40), které jsou sestrojeny pro spolupůsobení jsou nastaveny v menším úhlu k povrchové rovině (HP) než vnitřní

15 zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

8. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž7, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) a šikmá zámková plocha (65) jsou v podstatě nastaveny ve stejném úhlu k povrchové rovině (HP) jako tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zám20 kovým povrchům (45, 65) ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP).

9. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž7, vyznačující se

25 t í m , že vnitřní zámková plocha (45) a šikmá zámková plocha (65) jsou nastaveny ve větším úhlu k povrchové rovině (HP) než tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům (45, 65) ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP).

30

10. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž9, vyznačující se tí m, že horní břit (39) a pero (38) mají spojovací plochu (43) a opěrnou plochu (63), které v uzamčeném stavu spolupůsobí a které jsou situovány uvnitř oblasti mezi vertikální spojovací rovinou (VP) a zámkovými plochami (45, 65) pera (38) a horního břitu (39), přičemž zámkové plochy (45,65) v zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí.

11. Podlahový systém podle nároku 10, vyznačující se tím, že spojovací plocha (43) a opěrná plocha z pohledu od spolupůsobící vnitřní zámkové plochy (45) pera (38) a šikmé zámkové plochy (65) horního břitu (39) jsou skloněny nahoru a ven k vertikální spojovací rovině (VP).

12. Podlahový systém podle nároku 10, vyznačující se tím, že spojovací plocha (43) a opěrná plocha (64) jsou v podstatě souběžné s povrchovou rovinou (HP).

13. Podlahový systém podle nároků 10, 11 nebo 12, vyznačující se tím, že spojovací

45 plocha (43) a opěrná plocha (64) jsou v podstatě rovinné.

14. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že podříznutá pérová drážka (36) a pero (38) jsou sestrojeny tak, že špička (69) pera (38) je umístěna ve vzdálenosti od podříznuté drážky (36) podél v podstatě celé délky vnitřní zámkové

50 plochy (45) horního břitu (39) a šikmé zámkové plochy (65) pera (38), které jsou spolu v záběru pro spolupůsobení opěrné plochy (50) spodního břitu (40) a záběmé plochy (71) pera (38).

15. Podlahový systém podle nároku 14, vyznačující se tím, že povrchová část špičky (69) pera (38), která je v kontaktu s povrchovou částí podříznuté pérové drážky (36), má menCZ 304981 B6 ší plochu v pohledu vertikální spojovací roviny (VP) než zámkové plochy (45, 65) při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken (1,1').

16. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že okrajové části (4a, 4b) s jejich perem (38) a příslušně pérovou drážkou (36) jsou konstruovány pro povrchový styk mezi okrajovými částmi (4a, 4b) podél nanejvýš 30 % okrajové plochy okrajové části (4a, 4b) podpírající pero (38) měřeno od nášlapné strany (2) podlahového prkna (1, Γ) k jeho spodní straně (34) při spojení dvou podlahových prken (1, Γ).

17. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků lažló, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny v úhlu alespoň 10° k povrchové rovině (HP).

18. Podlahový systém podle nároku 17, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny v úhlu nejvýše 30° k povrchové rovině (HP).

19. Podlahový systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny v úhlu nejvýše 20° k povrchové rovině (HP).

20. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků lažl9, vyznačující se tím, že alespoň část opěrné plochy (50) spodního břitu (40) a část záběmé plochy (71) pera (38) jsou umístěny ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP) než skloněná vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

21. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž20, vyznačující se tím, že podříznutá pérová drážka (36) a pero (38) jsou navrženy pro možnost přemístění jednoho z podlahových prken (1, 1') ve směru (D3) podél vertikální spojovací roviny (VP), když jsou podlahová prkna (1, Γ) mechanicky spojena.

22. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž21, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá pérová drážka (36) jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken (1, 1') jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí (4a, 4b) podlahových prken (1, Γ) těsně u průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou ( VP).

23. Podlahový systém podle nároku 22, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá pérová drážka (36) jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken (1, 1') jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí (4a, 4b) podlahových prken (1, 1') těsně u průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) bez zásadního styku mezi stranou pera (38) otočenou od povrchové roviny (HP) a spodním břitem (40).

24. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž23, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi rovinou (LP2) a s ní rovnoběžnou zámkovou rovinou (LPI), vně které jsou umístěné všechny části spodního břitu (40) spojené s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1'), je alespoň 10 % tloušťky (T) podlahového prkna (1,1').

25. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 24, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel menší než 90°, ale alespoň 20°.

26. Podlahový systém podle nároku 25, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel alespoň 30°.

5

27. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s vertikální spojovací rovinou (VP), který je stejný nebo menší než svírá tečna ke kruhovému oblouku, který je tangentou k podpůrným plochám, zabírajících jedna s druhou v místě nejblíže spodnímu konci (48) podříznuté pérové drážky (36) a který má střed na průsečnici (C) ío povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) z pohledu řezu podlahového prkna (1,

V)·

28. Podlahový systém podle nároku 27, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny k povrchové

15 rovině (HP) v úhlu větším než svírá tečna s kruhovým obloukem, který je tangentou k podpůrným plochám, které jsou ve vzájemném záběru v místě nejblíže spodnímu konci (48) podříznuté pérové drážky (36), jehož střed je na průsečnici (C) vertikální spojovací roviny (VP) s povrchovou rovinou (HP).

20

29. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž28, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) menší úhel, než spolupůsobící vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

25 30. Podlahový systém podle nároku 29, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou skloněny ve stejném směru, ale v menším úhlu k povrchové rovině (HP), než spolupůsobící vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

30 31. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 27 až 30, vyznačující se tím, že záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

35 32. Podlahový systém podle nároku 31, vyznačující se tím, že záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

40 33. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž32, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38) jsou v podstatě rovinné v povrchových částech, které jsou určeny pro spolupůsobení při spojení dvou podlahových prken (1,1').

45 34. Podlahový systém podle nároku 33, vyznačující se tím, že pero (38) má vodicí plochu (68) z pohledu vertikální spojovací roviny (VP) umístěnou vně šikmé zámkové plochy (65) pera (38) a která svírá s povrchovou rovinou (HP) menší úhel, než s ní svírá šikmá zámková plocha (65).

50 35. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž34, vyznačující se tím, že horní břit (39) má vnější vodicí část (42), která leží blíže k otevření pérové drážky (36) než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou (HP), než zmíněná vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39).

36. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž35, vyznačující se tím, že alespoň část opěrné plochy (50) spodního břitu (40) a záběmé plochy (71) pera (38) leží ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP), než skloněná vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

37. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž36, vyznačující se tím, že šikmá zámková plocha (65) pera (38) je uspořádána ve vzdálenosti nejméně 0,1 násobku tloušťky (T) podlahového prkna (1, Γ) od špičky (69) pera (38).

38. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž37, vyznačující se tím, že vertikální rozsah spolupůsobící vnitřní zámkové plochy (45) a šikmé zámkové plochy (65) je menší než polovina vertikálního rozsahu podříznuté části (35) z pohledu od vertikální spojovací roviny (VP) a rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP).

39. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž38, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) a šikmá zámková plocha (65), z pohledu vertikálního řezu podlahovým prknem (1, 1') mají rozsah, který je nejvýše 10 % tloušťky (T) podlahového prkna (1, V)·

40. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž39, vyznačující se tím, že délka pera (38) z kolmého pohledu od vertikální spojovací roviny (VP) je alespoň 0,3 násobkem tloušťky (T) podlahového prkna (1, 1').

41. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž40, vyznačující se tím, že okrajová část (4b) nesoucí pero (38) a/nebo okrajová část (4a) nesoucí pérovou drážku (36) má/mají výřez (63), který je umístěn pod perem (38) a končí dále od povrchové roviny (HP).

42. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž41, vyznačující se tím, že podříznutá pérová drážka (36), v pohledu řezu, má vnější otevřenou část, která se směrem dovnitř zužuje ve tvaru nálevky.

43. Podlahový systém podle nároku 42, vyznačující se tím, že horní břit (39) má vnější vodicí část (42) na svém vnějším okraji ležícím dále od povrchové roviny (HP).

44. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž43, vyznačující se tím, že pero (38), z pohledu v řezu, má špičku (69), která se zužuje.

45. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž44, vyznačující se tím, že pero (38), z pohledu v řezu, má rozdělenou špičku s horní a spodní částí pera (38).

46. Podlahový systém podle nároku 45, vyznačující se tím, že horní a spodní část rozdělené špičky pera (38) jsou vyrobeny z různých materiálů s jinými vlastnostmi.

47. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž46, vyznačující se tím, že pérová drážka (36) a pero (38) jsou vytvořeny nedílně s podlahovým prknem (1, 1').

48. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž47, vyznačující se tím, že tloušťka horního břitu (39) je větší než tloušťka spodního břitu (40).

49. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž48, vyznačující se tím, že minimální tloušťka horního břitu (39) přiléhající k podříznuté části (35) je větší než maximální tloušťka spodního břitu (40) přiléhající k opěrné ploše (50).

« ' A. I

50. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž49, vyznačující se tím, že rozsah opěrných ploch je nejvýše 15 % tloušťky (T) podlahového prkna (1, V).

51. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž50, vyznačující se

5 t í m , že vertikální rozsah pérové drážky (36) mezi horním břitem (39) a spodním břitem (40), měřeno rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou (VP) a na vnějším konci opěrné plochy (50), je alespoň 30 % tloušťky (T) podlahového prkna (1,1').

52. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž51, vyznačující se ío t í m , že hloubka pérové drážky (36), měřeno od vertikální spojovací roviny (VP) je alespoň o

2 % větší, než odpovídající rozsah pera (38).

53. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž52, vyznačující se tím, že pero (38) má jiné materiálové vlastnosti než horní břit (39), nebo spodní břit (40).

54. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž53, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) jsou vyrobeny z materiálů s různými vlastnostmi.

55. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 54, vyznačující se

20 t í m , že zámkový systém rovněž obsahuje druhý mechanický zámek, který je vytvořen ze zámkové drážky vytvořené na spodní straně okrajové části (4b) podpírající pero (38) a prochází rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou (VP) a dále je zmíněný druhý mechanický zámek tvořen zámkovým páskem (6), který je integrálně připojen k okrajové části (4a) podlahového prkna (1, 1') a prochází v podstatě podél celé délky okrajové části a má nahoru směřující část (8) a je zasu25 nuta v zámkové drážce (14) spojovaného prkna při spojení dvou podlahových prken (1, 1').

56. Podlahový systém podle nároku 55, vyznačující se tím, že zámkový pásek (6) vyčnívá za spojovací rovinu.

30

57. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 56, vyznačující se tím, že je vytvořen v podlahovém prknu (1, 1'), které má jádro (30) z materiálu na bázi dřevných vláken.

58. Podlahový systém podle nároku 57, vyznačující se tím, že je vytvořen v podla35 hovém prknu (1, 1'), které má jádro (30) ze dřeva.

59. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž58, vyznačující se tím, že podlahová prkna (1, Γ) jsou čtyřboká s okrajovými částmi (4a, 4b, 5a, 5b), které jsou párově rovnoběžné.

60. Podlahový systém podle nároku 59, vyznačující se tím, že má mechanické zámkové systémy na všech svých čtyřech okrajových částech (4a, 4b, 5a, 5 b).

61. Podlahový systém podle nároku 59 nebo 60, vyznačující se tím, že okrajová část

45 (4b) s perem (38) a/nebo okrajová část (4a) s pérovou drážkou (36) v jednom rovnoběžném páru je/jsou vytvořeny z materiálu s jinými vlastnostmi než okrajová část (4b) s perem (38) a/nebo okrajová část (4a) s pérovou drážkou (36) druhého rovnoběžného páru

62. Podlahové prkno (1, 1') pro provedení podlahového systému podle kteréhokoliv z předcho50 zích nároků 1 až 61 mechanickým spojením odpovídajících podlahových prken (1, 1') ve vertikální spojovací rovině (VP) mezi uvedenými podlahovými prkny (1, 1'), kde podlahové prkno (1, 1') má jádro (30), našlápnou stranu (2), spodní stranu (34) a protilehlé spojovací okrajové části (4a, 4b), z nichž jedna je vytvořena jako pérová drážka (36), která je vymezena horním břitem (39), spodním břitem (40) a spodním koncem (48) a druhá ze spojovacích okrajových částí (4a,

4b) je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující částí (8) na jeho vnější volné špičce (69), přičemž pérová drážka (36) z pohledu vertikální spojovací roviny (VP) je podříznutá s otevřením, podříznutou částí (35) a vnitřní zámkovou plochou (45) a alespoň části spodního břitu (40) jsou vytvořeny nedílně s jádrem (30) a pero (38) má šikmou zámkovou plochu (65), která je vytvořena ke spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou (45) v pérové drážce (36) přilehlého podlahového prkna (1,1') tak, že jejich nášlapné strany (2) jsou umístěny ve stejné povrchové rovině (HP) a ve styku ve vertikální spojovací rovině (VP) kolmé k povrchové rovině (HP), přičemž vnitřní zámková plocha (45) pérové drážky (36) je vytvořena na horním břitu (39) v podříznuté části (35) pérové drážky (36) pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou (65) pera (38), kde tato šikmá zámková plocha (65) je vytvořena na nahoru směřující části (8) pera (38) k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, Γ) v horizontálním směru (D2) kolmém k vertikální spojovací rovině (VP), přičemž spodní břit (40) má opěrnou plochu (50) pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou (71) na peru (38), kde obě plochy jsou upraveny pro spolupůsobení proti relativnímu posunutí dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, Γ) ve vertikálním směru (Dl) kolmém k povrchové rovině (HP) a kde všechny části dílů spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) prkna, z pohledu průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP), leží vně roviny (LP2), která se nachází dále od této průsečnice (C) než zámková rovina (LPI), která je s ní souběžná a je tangentou ke spolupůsobícím vnitřní zámkové ploše (45) a šikmé zámkové ploše (65), které jsou nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině (HP), přičemž spolupůsobící opěrná plocha (50) spodního břitu (40) a záběmá plocha (71) pera (38) z paralelního pohledu s povrchovou rovinou (HP), leží ve vzdálenosti a blíže vertikální spojovací rovině (VP), než špička (69) pera, vyznačující se tím, že všechny částí dílů spodního břitu (40), které jsou spojené s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1') jsou kratší než horní břit (39) a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP), přičemž spodní břit (40) je pružný a horní břit (39) je tužší než spodní břit (40), kde horní břit (39) a spodní břit (40) okrajových částí (4a, 4b) podlahového prkna (1, 1') jsou vytvořeny ke spojení položeného podlahového prkna (1, 1') s připojovaným podlahovým prknem (1, 1') zatlačením spolu s posunem v podstatě paralelně s povrchovou rovinou (HP) položeného podlahového prkna (1, 1') pro vzájemné zapadnutí částí zámkového systému při ohybu spodního břitu (40) pérové drážky (36) směrem dolů.