CZ20031846A3 - Podlahové prkno a zámkový systém - Google Patents

Description

Podlahové prkno a zámkový systém

Oblast techniky

Předložený vynález se týká zámkového systému pro mechanické spojování podlahových prken a podlahových prken, majících tento zámkový systém.

Vynález je zejména určen pro podlahová prkna, jejichž, základem je dřevěný materiál a v'normálním případě mají jádro ze dřeva a která jsou určena k tomu, aby byla mechanicky spojena. Následující popis známého stavu techniky a úkoly a znaky vynálezu budou proto zaměřeny na tuto oblast použití a kromě toho, na pravoúhlé parketové podlahy, které jsou spojeny delší stranou stejně tak jako krátkou stranou. Vynález je zejména vhodný pro plovoucí podlahy, tj . podlahy které se mohou pohybovat vzhledem k základu. Avšak je nutno zdůraznit, že vynález lze použít u všech typů existujících tvrdých podlah, jako jsou homogenní dřevěné podlahy, dřevěné podlahy s lamelovým jádrem nebo jádrem z překližky, podlahy s povrchem z dýhy a jádrem z dřevěných vláken, tenké laminátové podlahy, podlahy s plastovým jádrem a pod.

• Vynález lze také samozřejmě použít u dalších typů podlahových desek, které lze obrábět řeznými nástroji, jako jsou podkladové podlahy z překližky nebo třískové desky. I když se to nezdá výhodné, podlahová prkna mohou být po namontování připevněna k základu.

Dosavadní stav techniky

Mechanické spoje získaly v krátkém čase na trhu velký podíl, zejména vzhledem k jejich výborným pokládacím vlastnostem, pevnosti spoje a kvalitě spoje. I když má podlaha podle WO 9426999, popsaná podrobněji dále a podlaha vyráběná pod ochrannou známkou podlahy Aloe® velkou výhodu ve srovnání s tradičními, lepenými podlahami, další zlepšení jsou však žádoucí.

Mechanické spojovací systémy jsou velmi vhodné pro spojování nejen laminátových podlah, ale také dřevěných podlah a složených podlah. Taková podlahová prkna mohou obsahovat velké množství různých materiálů v povrchu, v jádru a v zadní straně. Jak bude popsáno dále, tyto materiály mohou být také obsaženy v různých částech spojovacího^- Systému, jako je pásek, zámkový prvek a pero. Řešení obsahující integrovaný pásek, který je vytvořen například podle WO 9426999 nebo WO 9747834 a který tvoří horizontální spoj a také pero, které tvoří vertikální spoj, je však nákladné vzhledem k velkému odpadu materiálu, vznikajícímu při tvarování mechanického spoje obráběním materiálu prkna. .

Pro optimální funkci, např. 15 mm tlustá parketová podlaha by měla mít pásek, který má šířku přibližně stejnou jako je tloušťka podlahy, tj. asi 15 mm. S asi 3 mm perem je množství odpadu asi 18 mm. Podlahové prkno má normálně šířku asi 200 mm. Proto množství odpadového materiálu bude asi 9 %. Obvykle budou náklady na odpadový materiál větší, když jsou podlahová prkna vyrobena z drahých materiálů, když jsou tlustá nebo když jejich formát je malý, takže počet běžných metrů spojů na čtverečný metr podlahy bude velký.

Určitě může být množství odpadního materiálu sníženo, když je použit pásek, který je ve formě samostatně vyrobeného hliníkového • ·

ív ·· · • · φ · • ·

99 · pásku, který je připevněn k podlahovému prknu už v továrně. Dále, z použití hliníkového pásku může u řady uplatnění vyplývat lepší a také nákladnější spojovací systém, než u pásků obráběných a vytvořených z jádra. Avšak hliníkový pásek je nevýhodnější, protože investiční náklady mohou být podstatné a může být potřeba rozsáhlá rekonstrukce provozovny, aby se změnila existující tradiční výrobní linka tak, aby mohla být vyráběna podlahová prkna s takovýmto mechanickým spojovacím systémem. Výhodou známých hliníkových pásků je však to, že se nemusí měnit původní formát podlahových prken.

Použije-li se pásek vyrobený obráběním materiálu podlahového prkna, je to opačný případ. Proto formát podlahových prken musí být stanoven tak, aby bylo dost materiálu pro vytvoření pásku a pera. U laminátových podlah je často nutno změnit také šířku použitého dekoračního papíru. Všechna tyto skutečnosti a změny také vyžadují nákladné úpravy výrobního zařízení a velké výrobní adaptace. .

Navíc ke shora uvedeným problémům, týkajícím se nežádoucího odpadního materiálu a nákladů na výrobu a výrobní adaptace, pásek má nevýhodu ve svém tvaru, který je citlivý na poškození během dopravy a montáže.

Stručně řečeno, je velmi žádoucí vytvořit mechanický spoj s nízkými výrobními náklady s úkolem zachovat současné výborné vlastnosti pokud se týká pokládání, rozebírání, kvality spoje a pevnosti. U známých řešení není možno dosáhnout nízké náklady, aniž by se nesnížily standardy pevnosti a/nebo pokládací funkce. Úkolem vynálezu je proto ukázat řešení, u kterých se sníží náklady, přičemž se zajistí pevnost a funkčnost.

Vynález vychází ze známých podlahových prken, která mají jádro, přední stranu, zadní stranu a protilehlé spojovací okrajové části, z nichž jedna má drážku pro pero, vymezenou horními a spodními břity a mající spodní konec, a druhá je vytvořena jako pero, se směrem vzhůru směřující částí na jeho volném vnějším konci. Drážka pera má tvar podříznuté drážky s otvorem, vnitřní částí a vnitřní zámkovou částí. Alespoň části spodního břitu jsou vytvořeny vcelku s jádrem podlahového prkna a pero má zámkovou plochu, která je konstruována tak, aby spolupůsobila s vnitřní zámkovou plochou v drážce pro pero sousedního podlahového prkna, když jsou dvě podlahová prkna mechanicky spojena, takže jejich přední strany jsou umístěny ve stejné povrchové rovině (HP) a potkávají se ve spojovací rovině (VP) směřující k ní kolmo. Tato technika je popsána mezi jiným ve WO 9627721, DE-A-1212275 a JP

3169967, které budou podrobněji popsány dále.

Před tím však budou popsány obvyklé techniky, týkající podlahových prken, a zámkových systémů pro mechanické vzájemné zajištění podlahových prken, jako pozadí předloženého vynálezu.

Aby se lépe porozumělo popisu předloženého vynálezu, stejně tak jako znalostem problému řešeného vynálezem, následuje popis jak základní konstrukce tak funkce podlahových prken podle WO 9426999 a WO 9966151, s odkazem na obr. 1 až 10 připojených výkresů. U uplatněných částí, se následující popis známého stavu techniky také použije pro provedení podle předloženého vynálezu popsaného níže.

Obr. 3a a 3b znázorňuje podlahové prkno ý podle WO 9426999 shora a resp. zdola. Prkno jL je pravoúhlé s horní stranou 2, spodní stranou 3, dvěma protilehlými dlouhými stranami se spojovacími okrajovými . částmi 4a a 4b a dvěma protilehlými krátkými stranami se spojovacími okrajovými částmi 5a a 5b.

Spojovací okrajové části 4a, 4b dlouhých stran stejně tak jako spojovací okrajové části 5a, 5b krátkých stran se mohou mechanicky spojit bez lepení ve směru D2 na obr. lc, tak, aby se potkaly ve spojovací rovině (VP) (označené na obr. 2c) a tak, aby měly, v položeném stavu, své spodní strany ve společné rovině HP (označené na obr. 2c).

Ve znázorněném provedení, které je příkladem podlahových prken podle WO 9426999 (obr. 1 až 3 připojených výkresů), prkno 1^ má továrně upevněný rovinný pásek 6, který prochází podél celé dlouhé strany 4a a který je vyroben z ohebného, pružného hliníkového plechu. Pásek 6 prochází směrem ven pod spojovací plochu VP ve spojovací okrajové části 4a. Pásek _6 může být připevněn mechanicky podle znázorněného provedení nebo jinak přilepením nebo nějakým jiným způsobem. Jak je uvedeno v tomto dokumentu, je možno použít jako materiál na pásek, který je připevněn k podlahovému prknu v továrně, také jiné materiály pásku, jako je plech z· jiného kovu, hliníku nebo plastových částí. Jak je také uvedeno ve WO 9426999 a popsáno a znázorněno ve WO 9966151, pásek 6 může být místo vytvoření vcelku s prknem 1, například vhodným obráběním jádra prkna JL.

Předložený vynález je použitelný u podlahových prken, u kterých pásek nebo alespoň jeho část je vytvořen vcelku s jádrem a vynález řeší určité problémy, které existují při spojování, rozpojování a výrobě takových podlahových.prken. Jádro podlahových prken nemusí být, ale je to výhodné, vyrobeno ze stejného materiálu. Pásek však je vždy vcelku s prknem, tj . měl by být vytvořen na prknu, t j . měl by být vytvořen na prknu nebo továrně připevněn.

U známých provedení podle shora zmíněného WO 9426999 a WO 9966151, šířka pásku 6 může být asi 30 mm a tloušťka asi 0,5 mm.

Podobně i kratší pásek 6'je uspořádán podél jedné krátké strany 5a prkna JL. Část pásku 6 procházející pod spojovací rovinu VP je vytvořena s zámkovým prvkem Q, který prochází podél celého pásku 6. Zámkový prvek / má na své spodní části činnou zámkovou plochu 10, ležící proti spojovací rovině VP a mající výšku např. 0,5 mm. Při položení, tato zámková plocha 10 spolupůsobí se zámkovou drážkou 14, která je vytvořena na spodní straně 3 spojovací okrajové části 4b protilehlé dlouhé strany sousedního prkna 1/. Pásek 6'podél krátké strany je opatřen odpovídajícím zámkovým prvkem 8/, a spojovací okrajová část 5b protilehlé krátké strany má odpovídající zámkovou drážku 14/. Okraj zámkových drážek 14, 14 ', natočený pryč od spojovací roviny VP tvoří účinnou zámkovou plochu 10' pro spolupůsobení s účinnou zámkovou plochou 10 zámkového prvku.

Pro mechanické spojení dlouhých stran stejně tak jako krátkých stran také ve vertikálním směru (směr Dl na obr. lc) , je prkno JL také podél své dlouhé strany (spojovací okrajová část 4a) a jedné své krátké strany (spojovací okrajová část 5a) vytvořeno s bočně otevřeným výřezem nebo drážkou 16 pro pero. Ta je vymezena směrem nahoru horním břitem na spojovací okrajové části 4a, 5a a směrem dolů odpovídajícími pásky 6, 6'. Na opačných okrajových částech 4b, 5b, je horní výřez 18, který vymezuje zámkové pero 20 spolupůsobící s výřezem nebo drážkou 16 pro pero (viz obr. 2a).

Obr. la až lc znázorňuje jak dvě dlouhé strany 4a, 4b dvou takových prken 1, 1' mohou být na podkladu U vzájemně spojeny ohnutím dolů natočením okolo středu C těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou HP a spojovací rovinou VP, přičemž prkna se udržují v podstatě ve vzájemném styku.

Obr. 2a až 2c znázorňuje jak kratší strany 5a, 5b prken 1, Vmohou být vzájemně spojeny zaklesnutím. Dlouhé strany 4a, 4b lze •· ···· • · · · • · spojit oběma způsoby, zatímco spojování krátkých stran 5a, 5b - po položení první řady podlahových prken - se normálně provádí pouhým zaklesnutím potom, co byly nejprve spojeny delší strany 4a, 4b.

Když se má spojit nové prkno 1' a před tím položené prkno 1_ podél okrajových částí 4a, 4b dlouhých stran podle obr. la až lc, okrajová část 4b dlouhé strany nového prkna 3/se přitlačí podél okrajové části 4a dlouhé strany dříve položeného prkna JL podle obr. 1 tak, aby se zámkové pero 20 zasunulo do výřezu nebo drážky 16 pro pero. Prkno 1' se pak skloní dolů směrem k podkladu U podle obr. lb. Zámkové pero 20 se úplně zasune do výřezu nebo drážky 16 pro pero, přičemž se současně zámkový prvek 8^ pásku 6 zaklesne do zámkové drážky. 14. Během tohoto sklonu dolů může být horní část 9 zámkového prvku 8_ činný a vytvořit vedení nového prkna 1' směrem k před tím položenému prknu JL.

Ve své spojené poloze podle obr. lc jsou prkna 3,, 3/přesně zajištěna ve směru Dl stejně tak jako ve směru D2 podél svých okrajových částí 4a, 4b dlouhých stran, ale prkna 1, 1' lze posouvat vzájemně vůči sobě v podélném směru spoje podél dlouhých stran (tj . ve směru D3).

Obr. 2a až 2c znázorňují jak mohou být okrajové části 5a, 5b krátkých stran prken 3,, 1' spojeny mechanicky ve směru Dl stejně tak jako ve směru D2 novým prknem 3/, které se přesune v podstatě horizontálně směrem k před tím položenému prknu JL. Toto může být zejména provedeno potom co byla dlouhá strana prkna 3/ spojena nakloněním směrem dovnitř podle obr. la až lc, s dříve položeným prknem 1 ve spojované řadě. Při první operaci na obr. 2a, šikmá plocha drážky 16 a zámkového pera 20 spolupůsobí tak, že pásek 6'se přitlačuje dolů důsledkem vzájemného spojení okrajových částí 5a, 5b krátkých stran. Během dokončení vzájemného spojení, pásek 6' se zaklesne nahoru, jakmile se zámkový prvek 8' zasune do • · · · zámkové drážky 14', takže se účinné zámkové plochy 10, 10' na zámkovém prvku 8/ a v zámkové drážce 14 ' vzájemně spojí.

Opakováním operací znázorněných na* obr. la až lc a 2a až 2c, může být celá podlaha položena aniž by se lepila a podél všech spojovaných okrajů. Proto podlahy podle známého stavu techniky shora uvedeného typu mohou být spojeny mechanicky nejprve, zpravidla, skloněním dolů podél dlouhé strany a krátkými stranami, po spojení dlouhých stran, vzájemným zaklesnutím horizontálním přesunem nového prkna 1/podél dlouhé strany dříve položeného prkna 1^ (směr D3) . Prkna (1, 1'mohou být, aniž by se spoj poškodil, vyjmuta nahoru v opačném pořadí než se provádí pokládání a potom znovu položena. Části tohoto principu pokládání lze uplatnit i ve spojení s předloženým vynálezem.

Aby podlaha optimálně fungovala a také aby umožnila snadné pokládání a vyjímání, prkna podle stavu techniky by měla být schopna, po spojení, zaujmout podél svých dlouhých stran polohu, kdy je možná malá vůle mezi účinnými zámkovými plochami 10 zámkového prvku a účinné zámkové plochy 10' zámkové drážky 14. Avšak žádná vůle není potřeba ve skutečném styčné spáře mezí prkny ve spojovací rovině VP těsně u horní strany prken (tj. v povrchové ploše HP). Aby prkna zaujala takovou polohu, může být potřeba přitlačit jedno prkno ke druhému. Podrobnější popis této vůle je uveden ve spisu WO 9426999. Taková vůle může být asi 0,01 až 0,05 mm mezi účinnými zámkovými plochami 10, 10/, když se vzájemně proti sobě přitlačí dlouhé strany spojovaných prken. Tato vůle usnadňuje zasunutí zámkového prvku ý do zámkové drážky 14, 14/ a vysunutí z ní. Jak však bylo uvedeno, žádná drážka není potřeba u spoje mezi prkny, kde se povrchová plocha HP a spojovací rovina VP protínají na horní straně podlahových prken.

Spojovací systém umožňuje přesunutí podél spojovacího okraje v zajištěné poloze po spojení některé strany. Proto lze pokládání provádět různými způsoby, což jsou všechno varianty tří základních způsobů:

• naklonění dlouhé strany a zaklesnutí krátké strany • zaklesnutí dlouhé strany - zaklesnutí krátké strany • naklonění krátké strany, vyklonění nahoru dvou prken, přemístění nového prkna podél okraje krátké strany dřívějšího prkna a konečně sklonění dolů obou prken. *

I

Ne j obvykle j ší a nejbezpečnější pokládací způsob je ten, kdy dlouhá js strana je nejprve skloněna dolů a zajištěna proti jinému \ podlahovému prknu. Potom následuje přesunutí v zámkové poloze j směrem ke krátké straně třetího podlahového prkna, takže se ⁷ provede zaklesnutí krátké strany. Položení lze také provést jednou stranou, dlouhou stranou nebo krátkou stranou, zaklesnutím do druhého prkna. Potom se provede přesunutí v zámkové poloze dokud se druhá strana nezaklesne do třetí strany. Tyto dva způsoby vyžadují zaklesnutí alespoň jedné strany. Avšak položení lze také provést bez operace zaklesnutí. Třetí alternativa je, že krátká strana prvního prkna se skloní nejprve dovnitř směrem ke kratší straně druhého prkna, které je již spojeno na své dlouhé straně s třetím prknem. Po tomto vzájemném spojení, se první a druhé prkno lehce vykloní nahoru. První prkno se přesune v nahoru vykloněné poloze podél krátké strany dokud nejsou horní spojovací okraje prvního a třetího prkna ve vzájemném styku, načež jsou obě prkna společně skloněna dolů.

Shora popsané podlahové prkno a jeho zámkový systém byl na trhu velmi úspěšný ve spojení s laminátovými podlahami, které mají tloušťku asi 7 mm a hliníkový pásek 6 má tloušťku asi 0,6 mm. Podobně, komerční varianty podlahových prken podle WO 9966151

·· · ·· · !

• · · · · . · · » · · • · · · * ··· · ··· ·· znázorněné na obr. 4a až 4b byly úspěšné. Avšak bylo zjištěno, že tato technika není vhodná pro podlahová prkna, která jsou vyrobena z materiálu založeném na dřevěných vláknech, zejména masivního dřevěného materiálu nebo lepeného laminovaného dřevěného materiálu, pro vytvoření parketových podlah. Jedním z důvodů, proč tato známá technika není vhodná pro tento typ výrobků je velké množství odpadového materiálu, který vzniká obráběním okrajových částí, aby se vytvořila drážka pro pero, mající dostatečnou hloubku.

Jedna ze známějších konstrukcí mechanických zámkových systémů pro prkna je znázorněna v GB-A-1430423 a obr. 5a až 5b připojených výkresů. Tento systém je v zásadě spojení pero - a - drážka, který je opatřen zvláštním prídržným háčkem na rozšířeném břitu na jedné straně dřážky pro pero a který má odpovídající přídržný hřeben, vytvořený na horní straně pera. Tento systém vyžaduje podstatnou pružnost břitu opatřeného háčkem a demontáž nelze provést bez poškození spojovacích okraj-ů prken. Těsné upevnění dělá výrobu obtížnou a geometrie spoje způsobuje velké množství odpadového materiálu.

WO 9747834 popisuje podlahová prkna s různými typy mechanických zámkových systémů. Zámkové systémy, které jsou určeny pro vzájemné zajištění dlouhých stran prken (obr. 2 až 4, 11 a 22 až 25 v dokumentu) jsou konstruovány tak, aby byly smontovány a rozmontovány spojovacím a nakláněcím pohybem, zatímco většina těch, které jsou určeny pro zamknutí dohromady krátkou stranou (obr. 5 až 10) je konstruována tak, aby byly vzájemně spojeny dohromady příčným přitlačením vzájemně k sobě a aby se spojily zaklesnutím, ale tyto zámkové systémy na krátkých stranách prken nemohou být demontovány bez poškození nebo v některých případech, zničení.

·» ···· ··♦· • · 9 · 9 • · · * ·

9 9 9 9 9

9 9 · 9 · • ·· 99 *·

Některá prkna, která jsou popsána ve WO 9747834 a ta, která byla konstruována pro spojení a rozpojení buď otočným pohybem nebo vzájemným zaklesnutím (obr. 2 až 4 ve WO 9747834 a obr. 14a až c v připojených výkresech), mají na svém jednom okraji drážku a pásek, vyčnívající pod drážku a procházející za spojovací rovinou, kde se horní strany dvou spojovaných prken potkávají. Pásek je určen ke spolupůsobení s v podstatě komplementárně vytvořenou částí na protilehlém okraji prkna, takže lze spojit dvě podobná prkna. Společným znakem těchto podlahových prken je, že horní strana pera prken a odpovídající horní vazná plocha drážky jsou rovinné a rovnoběžné s horní stranou nebo plochou podlahových prken. Spojení prken, aby se zabránilo jejich příčnému odtažení od spojovací roviny, se získá výhradně pomocí zámkových ploch jednak na spodní straně pera a jednak na horní straně spodního břitu nebo pásku pod drážkou. Tyto zámkové systémy mají také ten nedostatek, že potřebují páskovou část, která prochází za spojovací rovinu, čímž vzniká odpadní materiál také uvnitř spojovací okrajové části, kde je vytvořena drážka.

Pro mechanické spojování různých typů prken, zejména podlahových prken, je mnoho návrhů, při kterých je množství odpadního materiálu malé a u kterých lze výrobu provést účinným způsobem také při použití dřevotřískových materiálů na prkna a také materiálů na prkna na základě dřeva. Proto, WO 9627721 (obr. 5a až b připojených výkresů) a JP 3169967 (obr. 7a až b připojených výkresů) popisují dva typy zaklesávacích spojů, při kterých vzniká malé množství odpadu, ale které mají ten nedostatek, že také neumožňují rozebrání podlahových prken. Navíc, u těchto systémů není možné použít vysoké zámkové úhly, aby se snížilo nebezpečí jejich oddělení. Také geometrie spoje je nevýhodná vzhledem k zaklesnutí, které vyžaduje podstatný stupeň deformace materiálu a vzhledem k výrobním tolerancím, kdy velké povrchové části musí být přesně vzájemně nastaveny. Tyto velké

9 9 povrchové části, které jsou vzájemně ve styku také způsobují, že je přesouvání podlahových prken vzájemně vůči sobě v zámkové poloze obtížné.

J

Jiný známý systém je popsán v DE-A-1212275 a znázorněn na obr. 8a až b na připojených výkresech. Tento známý systém se hodí pro sportovní podlahy z plastického materiálu a nelze je vyrobit velkými kotoučovými řeznými nástroji, aby se vytvořila ostře podříznutá drážka. Také tento známý systém nelze rozebrat aniž by měl materiál tak velkou pružnost, aby se horní a spodní břit značně nedeformoval okolo podříznuté drážky při oddělování. Tento typ spoje není proto vhodný pro podlahová prkna, která jsou založena na materiálu na bázi dřeva, pokud se požadují vysoce kvalitní spoje.

FR-A-2675174 popisuje mechanický spojovací systém pro keramické dlaždice, které mají komplementárně vytvořené protilehlé okrajové části, a v tomto případě lze použít samostatné pružinové svorky, které jsou uloženy v určité vzdálenosti od sebe a které svírají lem na okrajové části spojované dlaždice. Spojovací systém není konstruován pro rozebírání otáčením, což je zř,ejmé z obr. 10a a zejména z obr. 10b na připojených výkresech. Jiný systém je popsán v DE 20001225U1, kde je spodní břit. Tato známá konstrukce je však velmi citlivá a má velké nevýhody, protože spodní břit byl zámkovou drážkou zeslaben.

Také DE 199925248 popisuje systém se směrem vzhůru směřujícím zámkovým prvkem.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že známé systémy mají jak nevýhody tak výhody. Avšak žádný zámkový systém není zcela vhodný pro racionální výrobu podlahových prken se zámkovým systémem, který je výhodný jak s ohledem na výrobní techniku, odpadní

9 9 9

9 9 9

9 9 9 9 • 9 9 9 vyčnívající

Podříznutá materiál, pokládací a rozebírací funkci, tak který je kromě toho možno použít pro podlahy, které mají vysokou kvalitu, pevnost a funkci v položeném stavu.

Úkolem předloženého vynálezu je uspokojit tuto potřebu a vytvořit takový optimální zámkový systém pro podlahová prkna a taková optimální podlahová prkna. Dalším úkolem vynálezu je vytvořit zaklesávací spoj, který je možno vyrobit racionálním způsobem. Další úkoly vynálezu jsou zřejmé ze shora uvedeného stejně tak jako z následujícího popisu.

Podstata vynálezu

Podlahové prkno a rozebíratelný zámkový, systém proto obsahuje podříznutou drážku na dlouhé straně podlahového prkna a pero na protilehlé dlouhé straně podlahového prkna, drážka má odpovídající nahoru směřující vnitřní zámkovou plochu v určité vzdálenosti od svého konce. Pero a podříznutá drážka jsou vytvořeny tak, aby se vzájemně spojily zaklesnutím. Výhodná provedení jsou také rozebíratelná otáčivým pohybem, který má střed těsně u průsečnice mezi povrchovými plochami a společnou spojovací rovinou dvou spojovaných podlahových prken. Podříznutí v drážce pro pero takového zámkového systému lze vyrobit pomocí kotoučových řezných nástrojů, jejichž otočné hřídele jsou vůči sobě skloněny, aby se vytvořila první vnitřní část podříznuté části drážky a potom zámková plocha, umístěná blíže k otevření drážky.

Podstata zámkového systému, podlahového prkna a způsobu pokládání podle vynálezu je však uvedena v nezávislých nárocích. Závislé nároky definují zejména výhodná provedení podle vynálezu. Další výhody a znaky vynálezu jsou také zřejmé z následujícího popisu.

• 9 • 9 99 99

Dříve než budou určitá a výhodná provedení podle vynálezu popsána s odkazem na připojené výkresy, bude popsán základní koncept vynálezu a pevnostní a funkční požadavky.

Vynález lze uplatnit u pravoúhlých podlahových prken, majících první pár rovnoběžných stran a druhý pár rovnoběžných stran. S ohledem na zjednodušení popisu, první pár je dále označen jako dlouhé strany a druhý pár jako krátké strany. Je však nutno poznamenat, že vynález lze také použít na prkna, která jsou čtvercová.

Vysoká spojovací kvalita

Vysokou podlahových spojovací prken v kvalitou zámkové horizontálně. Mělo by být možné spo se rozumí pevné slícování poloze jak vertikálně tak jit podlahová prkna bez velkých viditelných mezer nebo rozdílů úrovní mezi spojovanými okrají v nezatíženém, a stěně tak zatíženém stavu. U vysoce kvalitních podlah by spojovací mezery a rozdíly v úrovni neměly být větší než 0,2 a resp. 0,1 mm.

Natočení vzhůru okolo spojovacího okraje

Obvykle je možno natočit dlouhou stranu podlahového prkna vzhůru tak, aby mohla být podlahová prkna uvolněna, protože jsou prkna v počáteční poloze spojeny těsnými spojovacími okraji, toto natočení nahoru se musí jít také provést s horními spojovacími okraji ve vzájemném styku a s natočením na spojovacím okraji. Tato možnost natočení nahoru je velmi důležité nejen při výměně podlahových prken nebo pohybu podlahy. Mnoho podlahových prken je • · · · ί» • · · · · položeno pokusně nebo položeno nesprávně vedle dveří, v rozích a pod. během instalace. Je vážný nedostatek, jestliže podlahové prkno nemůže být snadno uvolněno, aniž by se poškodil spojovací systém. Ani se vždycky nestává, že prkno, které lze natočit dovnitř, lze také natočit opět nahoru. Ve spojení s otáčením dovnitř, obvykle se provede nepatrné ohnutí pásku dolů, takže zámkový prvek se ohne zpět a dolů a otevře se. Když není spojovací systém vytvořen s vhodnými úhly a poloměry, prkno může být po položení zamknuto takovým způsobem, že vyjmutí je nemožné. Krátká strana může, potom co byl spoj dlouhé strany uvolněn natočením nahoru, obvykle vytažen podél spojovacího okraje, ale je výhodné, jestliže se také krátká strana může uvolnit natočením nahoru. To je zejména výhodné když jsou prkna dlouhá, např. 2,4 m, což způsobuje vytažení krátké strany obtížné. Natočení nahoru se také může provést velmi bezpečně aniž by se prkna vzpříčila a vzájemně sevřela tak, že by mohlo vzniknout nebezpečí poškození, zámkového systému.

Zaklesnutí

Je možno zamknout krátké strany podlahových prken horizontálním, zaklesnutím. To vyžaduje, aby části spojovacího systému byl pružný a ohybatelný. I když natočení dlouhých stran dovnitř je mnohem snadnější a rychlejší než zaklesávání, je výhodou, jestliže se také dlouhé strany mohou zaklesnout, protože některé operace pokládání, například okolo dveří vyžadují, aby byla prkna spojena horizontálně. V případě zaklesávacího spoje je nebezpečí, že se okraje při spojování zvednou, je-li geometrie spoje nesprávná.

Cena materiálu na dlouhou a krátkou stranu β β ίβίβ

Jestliže je podlahové prkno, například, 1,2 x 0,2 m, každý čtvereční metr podlahové plochy bude mít 6 krát více spojů na dlouhých stranách než spojů na krátkých stranách. Velké množství odpadního materiálu a nákladné spojovací materiály jsou proto méně důležité na krátké straně než na dlouhé straně.

Horizontální pevnost

Aby se dosáhla vysoká pevnost, zámkový prvek musí mít. zpravidla velký zámkový úhel, aby se zámkový prvek nevysmekl. Zámkový prvek musí být vysoký a široký tak, aby se nezlomil když je vystaven vysokému tažnému zatížení, následkem smrštění v zimě vlivem nízké relativní vlhkosti v tomto ročním období. To se také uplatňuje u materiálu těsně u zámkové drážky v dalším prknu. Spoj krátké strany by měl mít větší pevnost než spoj dlouhé strany, protože tažné zatížení během smršťování v zimě je rozloženo přes kratší spojovací délku podél krátké strany než podél dlouhé strany.

Vertikální pevnost

Mělo by být možné zachovat rovinu prken, je-li vystavena vertikálnímu zatížení. Dále, by se mělo zabránit pohybu ve spoji, protože plochy, které jsou vystaveny tlaku a které se pohybují vzájemně vůči sobě, např. horní spojovací okraje, mohou popraskat.

Přestavitelnost

Aby bylo možno zamknout všechny čtyři strany, musí být možno u nově pokládané prkno přemístit v uzamčené poloze podél dříve položeného prkna. To se provede s použitím vhodně velké síly, například stlučením dohromady s pomocí špalíku a kladiva, aniž by se okraje spoje poškodily a aniž by vytvářený spojovací systém měl

viditelné vertikální a horizontální vůle. Přestavitelnost je důležitější na dlouhé straně než na krátké straně, protože tření je tam podstatně větší vzhledem k dlouhému spoji.

Výroba

Mělo by být možné vyrobit spojovací systém racionálně s použitím velkých rotačních řezných nástrojů, majících mimořádně dobrou přesnost a výkon. ,

Měření 1

Dobrá funkce, výrobní tolerance a kvalita vyžaduje, aby spojovací profil byl nepřetržitě měřen a kontrolován. Kritické části v mechanickém spojovacím systému by měly být konstruovány takovým způsobem, aby výroba a měření bylo usnadněno. Mělo by být možno vyrobit je s tolerancemi několika setin milimetrů a mělo by být proto možno je měřit s velkou přesností, například v tak zvaném profil projektorem. Jestliže se spojovací systém vyrábí lineárním řezným obráběním, spojovací systém bude mít, s výjimkou určitých výrobních tolerancí, stejný profil přes celé okrajové části. Proto spojovací systém lze měřit s velkou přesností vyříznutím některých vzorků z podlahových prken a jejich změřením v profilprojektoru- nebo mikroskopu. Racionální výroba však vyžaduje, aby spojovací systém mohl být také měřen rychle a snadno bez destruktivních metod, např. použitím měrek. To je snazší, jestliže je kritických částí zámkového systému co možno nejméně.

Optimalizace dlouhé a krátké strany

Má-li být podlahové prkno vyrobeno optimálně při minimálních nákladech, dlouhá a krátká strana musí být optimalizována z pohledu jejich různých vlastností jak bylo uvedeno shora.

• · · · · · · • · · ·····>

• · · · · · · · ··· » ··· ·· ·· · například, dlouhá strana by měla být optimalizována pro natočení dolů, natočení nahoru, položení a přestavitelnosti, zatímco krátké strany by měly být optimalizovány pro zaklesnutí a vysokou pevnost. Optimálně konstruované podlahové prkno ba mělo proto mít různé spojovací systémy na dlouhé a krátké straně.

Možnost příčného pohybu spojovacího okraje

Podlahová prkna na bázi dřeva a podlahová prkna obecně, která zabránilo popraskání obsahují dřevěná vlákna se roztahují a relativní vlhkosti. Roztahování a smršťování obvykle začíná shora a povrchové vrstvy se proto mohou pohybovat ve větším rozsahu než jádro, tj . část, ze které je vytvořen spojovací systém. Aby se zvedání horních spojovacích okrajů nebo jejích v případě vysokého stupně roztažení, nebo vzniku spojovacích spár při vyschnutí, spojovací systém by měl být konstruován tak, aby umožnil pohyb, který kompenzuje roztahování a smršťování.

smršťují se změnou

Vynález

Vynález je založen na prvním zjištění, že použitím vhodných výrobních metod, zejména obráběním a použitím nástrojů, jejichž průměr podstatně převyšuje tloušťku prkna, je možno vytvořit lepší tvary racionálně s velkou přesností dřevěných materiálů, prken na bázi dřeva a plastických materiálů a že tento typ obrábění může být proveden v drážce pro pero v určité vzdálenosti od roviny « spoje. Proto tvar spojovacího systému by mohl být přizpůsoben racionální výrobě, která by se mohla provádět s velmi úzkými tolerancemi. Taková úprava však nemůže být prováděna na účet jiných důležitých vlastností podlahových prken a zámkových systémů.

Vynález je také založen na druhém poznání, že které je založeno na znalostech požadavků, které musí splňovat mechanický spojovací systém pro optimální funkci. Toto zjištění umožnilo uspokojit tyto požadavky způsobem, který nebyl dříve znám, tj. kombinací a) konstrukce spojovacího systému s např. zvláštními úhly, poloměry, volnými plochami a poměry mezi různými částmi systému a b) optimálního využití vlastností materiálu jádra nebo jader, jako je stlačitelnost, prodloužení, ohýbání, pevnosti v tahu a pevnost v tlaku.

Vynález je dále založen na třetím poznání, že je možno vytvořit spojovací systém při nízkých výrobních nákladech, přičemž se současně zachová funkce a pevnost nebo i, případech, může být zlepšena kombinace výrobní konstrukce spoje, volba materiálu a optimalizace krátkých stran.

v některých technologie, .dlouhých a

Vynález je založen na čtvrtém zjištění, že spojovací systém, výrobní technologie a technika měření musí být vyvinuty a nastaveny tak, aby kritických částí vyžadujících úzké tolerance mohlo být, v co největším rozsahu, co nejméně a také aby byly konstruovány tak, aby dovolily měření a kontrolu při plynulé výrobě.

Podle prvního znaku vynálezu je proto vytvořen zámkový systém a podlahové prkno s tímto zámkovým systémem pro mechanické spojování všech čtyř stran tohoto podlahového prkna v prvním vertikálním směru Dl, druhém horizontálním směru D2 a třetím směru D3 kolmém k druhému horizontálnímu směru, s odpovídajícími stranami druhých podlahových prken s totožnými zámkovými systémy.

Podlahová prkna mohou mít na dvou stranách rozpojitelný mechanický spojovací systém, který je známého typu a který může

	•	*·		• ·	·*··
·· ·	«·	•	•	>	•
• ·	• ·	•	•	•	•
• · ··· ·	• · • · ·	• • ·	•	• • ·	• * • ·

být bočně přemístěn v zamknuté poloze a zablokován natočením dovnitř okolo okrajů spoje nebo horizontálním zaklesnutím. Podlahová prkna mají na druhých dvou stranách zámkový systém podle vynálezu. Podlahová prkna mohou mít také zámkový systém podle vynálezu na všech čtyřech stranách.

Alespoň dvě protilehlé strany podlahového prkna tak mají spojovací systém provedený podle vynálezu a který obsahuje pero a drážku pro pero, vymezenou horním a spodním břitem, kde pero má na své vnější a horní části vzhůru směřující část a kde drážka pro pero má na své vnitřní horní části vytvořeno podřižnutí.Nahoru směřující část pera a podříznutí drážky pro pero v horním břitu mají zámkové plochy, které vzájemně působí a zabraňují horizontálnímu oddělení ve směru D2 příčně ke spojovací rovině. Pero a drážka pro pero mají také spolupůsobící opěrné plochy, které zabraňují vertikální oddělení ve směru Dl rovnoběžně s rovinou spoje. Takové opěrné plochy by měly být alespoň v spodní části pera a. na spodním břitu drážky pro pero. V horní části, spolupůsobící zámkové plochy mohou sloužit jako horní opěrné plochy, ale horní břit drážky pro pero a pero mohou mít s výhodou také samostatné horní opěrné plochy. Pero, drážka pro pero, zámkový prvek a podříznutí jsou konstruovány tak, aby mohly být vyrobeny obráběním s použitím nářadí, která mají větší průměr nástroje než je tloušťka podlahového prkna. Pero může být svou nahoru směřující částí vloženo do drážky pro pero a jejího podříznutí v podstatě horizontálním zaklesnutím, spodní břit se ohne tak, aby mohla být nahoru směřující část pera vložena do podříznutí. Spodní břit je kratší než horní břit, což usnadňuje možnost vytvoření podříznutí se zámkovou plochou, která má poměrně velký sklon vůči povrchové ploše prkna a která tak vyvolává velkou horizontální blokovací sílu, a může být kombinována s pružným spodním břitem.

Podle druhého znaku vynálezu má podlahové prkno dvě okrajové části se spojovacím systémem podle vynálezu, kde pero se svou nahoru směřující částí může být jak vloženo do drážky pro pero a jejího podříznutí zaklesnutím, tak může opustit drážku pro pero natočením vzhůru, přičemž se současně prkna udržují ve vzájemném styku svými horními spojovacími okraji.

Alternativně nebo dále, pero může být vyrobeno pružné, aby se usnadnilo toto zaklesnutí na kratší straně potom, co byly dlouhé strany podlahového prkna spojena. Proto se vynález také týká zaklesávacího spoje, který může být uvolněn natočením směrem vzhůru s horními spojovacími okraji ve vzájemném styku.

Podle třetího znaku vynálezu, podlahové prkno má dvě okrajové části se spojovacím systémem, který je vytvořen podle vynálezu, kde pero, zatímco je prkno udržováno v nahoru natočené poloze, může být zaklesnuto do drážky pro pero a potom natočeno dolů otočným pohybem okolo horního spojovacího okraje.

Spodní břit je kratší než horní břit tak, aby umožnil větší stupeň volnosti při provádění podříznutí horního břitu a zejména jeho zámkové plochy.

Řadu dalších znaků vynálezu lze uplatnit také. u známých systémů aniž by byly tyto znaky kombinovány s výhodnými zde popsanými systémy.

Vynález také popisuje základní principy, které by měly být uspokojeny u spoje pero - drážka, který má být zaklesnut s minimálním ohybem spojovacích částí a s povrchovými rovinami podlahových prken v podstatě stejné úrovně.

vynález také popisuje materiálu, aby se dosáhla kombinaci se zaklesnutím.

jak mohou být využity vysoká pevnost a nízké vlastnosti náklady v

Přehled obrázků na výkresech

Různé znaky vynálezu budou dále popsány podrobněji s odkazem na připojené výkresy, které zobrazují různá provedení vynálezu. Části prkna podle vynálezu, které jsou stejné jako u známého stavu

techniky značkami.	na	obr. 1 1 až	2 jsou označeny stejnými	vztahovými
Obr.	la	až	c	znázorňuj e	tři operace způsobu otáčení dolů při
				mechanickém	spojování dlouhých stran	podlahových
				prken podle	WO 94226999.
Obr.	2a	až	c	znázorňuj e	tři operace způsobu zaklesnutí při
				mechanickém	spojování krátkých stran	podlahových
				prken podle	WO 9426999.
Obr.	3a	až	b	znázorňuj e	podlahové prkno podle WO	9426999 v
				pohledu shora a resp. odspodu.
Obr.	4a	až	b	znázorňuje	dvě různá provedení podlahových prken
				podle WO 9966151.
Obr.	5a	až	b	znázorňuj e	podlahová prkna podle GB 1430423.
Obr.	6a	až	b	znázorňuj e	mechanické zámkové systémy	pro dlouhou
				stranu nebo	krátkou stranu podlahového	prkna podle
				WO 9627721.
Obr.	7a	až	b	znázorňuj e	mechanický zámkový systém	podle JP
				3169967.
Obr.	8a	až	b	znázorňuj e	prkna podle DE-A-1212275.
Obr.	9a	až	b	znázorňuj e	spojení zaklesnutím podle WO	9747834.
Obr.	10a	až b	znázorňuj e	spojení zaklesnutím podle FR	2675174.

• *

Obr. 11a až b

Obr. 12a až c

Obr. 13a až c

Obr. 14

Obr. 15

Obr. 16a až c

Obr. 17a až c

Obr. 18

Obr. 19

Obr. 20 a až b

Obr. 21

Obr. 22a až e

Obr. 23a až e schematicky znázorňuje dvě rovnoběžné okrajové části podle prvního výhodného provedení podlahového prkna podle předloženého vynálezu.

znázorňuje varianty zaklesávání podle vynálezu, znázorňuje způsob otáčení nahoru a dolů s použitím vynálezu.

znázorňuje zaklesávání ve výrobně upravené variantě podle vynálezu.

znázorňuje tuto variantu vynálezu, aby se ozřejmilo zvednutí natočením nahoru, přičemž se využije ;

ohnutí a stlačení spojovaného materiálu. j znázorňuje příklady podlahového prkna podle vynálezu. znázorňuje jak by mohl být spojovací systém 1 konstruován, aby se usnadnilo zaklesnutí. · znázorňuje zaklesnutí v natočené poloze.

znázorňuje zamknutí krátké strany zaklesnutím.

Znázorňuje zaklesnutí krátké strany.	vnější a	vnitřní	rohové části
znázorňuje spojovací pružným perem.	systém	podle	vynálezu s
znázorňuje detail zaklesnutí	vněj ší	rohové části

krátké strany s použitím provedení podle vynálezu, znázorňuje detail zaklesnutí vnitřní rohově části krátké strany s použitím provedení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

První výhodné provedení podlahového prkna 1, 1' , opatřeného mechanickým zámkovým systémem podle vynálezu, bude nyní popsáno s odkazem na obr. 11a a 11b. Pro lepší porozumění, je spojovací systém znázorněn schematicky. Je nutno zdůraznit, že lepší funkci

• · · 9 · 99 9	9 9 9 • 9 9	9	9 9 9	9	9999 9
9 9	9 9	9	9	9	9
9 9	9 9	9	9	9	• 9
··· 9	9 9 9 9 9		9 9		99

lze dosáhnout s jinými výhodnými provedeními, která budou popsána níže.

Obr. 11a, 11b znázorňují schematicky řez spojem mezi okrajovou částí 4a dlouhé strany prkna 1 a protilehlou okrajovou částí 4b dlouhé strany druhého prkna 1'.

Horní strany prken jsou v podstatě položeny ve Společné rovině HP povrchu a horní části spojovaných okrajových částí 4a, 4b se vzájemně dotýkají ve vertikální spojovací rovině VP. Mechanickým zámkovým systémem se zamknou prkna vzájemně vůči sobě jak ve vertikálním směru Dl tak v horizontálním směru D2, která prochází kolmo ke spojovací rovině VP. Během pokládání podlahy s proti sobě umístěnými řadami prken, jedno prkno (V) však může být přemístěno podél druhého prkna (JL) vé směru D3 (viz obr. 19) podél spojovací roviny VP. Takové přemístění lze použít například, když se má provést vzájemné uzamknutí prken, která jsou umístěna ve stejné řadě.

Aby se provedlo spojení dvou spojovacích okrajových částí kolmo k vertikální rovině VP a rovnoběžně s horizontální rovinou HP, okraje podlahových prken mají o sobě známou drážku 36 pro pero v okrajové části 4a podlahového prkna uvnitř spojovací okrajové části 4b a vyčnívající za spojovací rovinu VP.

V tomto provedení má prkno X jádro nebo jádro 30 ze dřeva, které nese povrchovou vrstvu dřeva 32 na své přední straně a vyrovnávací vrstvu 34 na své zadní straně. Prkno _1 je pravoúhlé a má druhý mechanický zámkový systém také na dvou rovnoběžných krátkých stranách. U některých provedení může mít tento druhý zámkový systém , stejnou konstrukci jako zámkový systém dlouhé strany, ale zámkový systém na krátké straně může mít také jinou • · · konstrukci podle vynálezu nebo to může být již známý zámkový systém.

V ilustrativním, neomezujícím příkladu, podlahové prkno může být parketového typu s tloušťkou 15 mm, délkou 2,4 m a šířkou 0,2 m. Vynález však může být také použit pro parketové čtverce nebo prkna jiné velikosti.

Jádro 30 může být lamelového typu a sestávat z úzkých dřevěných špalíčků z levnějšího druhu dřeva. Povrchová vrstva 32 může mít tloušťku 3 až 4 . mm a sestávat z dekorativního druhu tvrdého dřeva a může být nalakována. Vyrovnávací vrstva 34 zadní strany může sestávat z 2 mm vrstvy dýhy. V některých případech může být výhodné použít různé typy dřevěných materiálů v různých částech podlahového prkna pro optimální vlastnosti uvnitř jednotlivých částí podlahového prkna.

Jak bylo uvedeno shora, mechanický zámkový systém podle vynálezu obsahuje drážku 36 pro pero v jedné spojovací okrajové části 4a podlahového prkna a pero 38 na protilehlé spojovací okrajové části 4b podlahového prkna.

Drážka 36 je vymezena horním a spodním břitem 39, 40 a má tvar podříznuté drážky s otevřením mezi dvěma břity 39, 4 0.

Různé části drážky 36 pro pero jsou lépe vidět na obr. 11b. Drážka pro pero je vytvořena v jádru nebo jádru 30 a prochází z okraje podlahového prkna. Nad drážkou pro pero je horní okrajová část nebo spojovací okrajová plocha 41, procházející nahoru k povrchové rovině HP. Uvnitř otevření drážky pro pero je horní záběrná nebo spojovací plocha 43, která je v tomto případě rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Tato záběrná nebo opěrná plocha prochází do šikmé zámkové plochy 43, která má zámkový úhel

·· ·· 444·

A do horizontální roviny HP. Uvnitř zámkové plochy je povrchová část 4 6, která tvoří horní vaznou plochu podříznuté části 35 drážky pro pero. Drážka pro pero má dále spodní konec 48, který prochází dolů ke spodnímu břitu 40. Na horní straně tohoto břitu

je záběrná	a opěrná	plocha 50. Vnější	konec spodního	břitu má
spoj ovací	okraj ovou	plochu 52, která	je umístěna	v určité
vzdálenosti	od spojovací roviny VP.
Tvar	pera je	také nejlépe . zřejmý	na obr. 11b.	Pero je
vyrobeno z	materiálu	jádra nebo jádra 30	a prochází za	spoj ovací

rovinu VP, když je tato , spojovací okrajová část 4a sousedního podlahového prkna. Spojovací okrajová část 4b také má horní okrajovou část nebo horní spojovací okrajovou plochu 61, procházející podél spojovací roviny VP dolů ke kořenu pera 38. Horní strana kořenu pera má horní záběrnou nebo opěrnou plochu 64, která v tomto případě prochází k šikmé zámkové ploše 65 nahoru směřující části 8_ těsně ke špičce pera. Zámková plocha 65 prochází do vodící povrchové části 66, která končí na horním povrchové ploše 67 nahoru směřující ,části 8^ pera. Za povrchovou plochou 67 následuje zešikmení, které může sloužit jako vodící plocha 68 . Ta přechází do špičky 69 pera. Na spodním konci špičky 69 je další vodící plocha 7 0, která prochází šikmo dolů ke spodnímu okraji pera a ke záběrné nebo opěrné ploše 71. Opěrná plocha 71 je určena ke spolupůsobení s opěrnou plochou 50 spodního břitu, když jsou dvě taková podlahová prkna mechanicky spojena tak, aby jejich horní strany byly umístěny ve stejné povrchové rovině HP a setkávají se ve spojovací rovině VP směřující k ní kolmo, takže horní spojovací okrajové plochy 41, 61 prken vzájemně do sebe zapadnou. Pero má spodní spojovací okrajovou plochu 72, která prochází na spodní stranu.

V tomto provedení jsou samostatné záběrné nebo opěrné plochy 43, 64 v drážce pro pero a resp. na peru, které v zamknutém stavu ·· ···· * ···· 9 ·· ·· · ·· · · · · _e • · ······ • · · ·····<

9 ······«

999 » ·«· ·· ·« ·· vzájemně do sebe zapadají a spolupůsobí se spodní opěrnými plochami 50, 71 na spodním břitu a resp. na peru, aby vytvořily zámek ve směru Dl kolmo k povrchové rovině HP. U ostatních provedení, která budou popsána dále, jsou použity zámkové plochy 45, 65 jak jako zámkové plochy pro vzájemné zamknutí ve směru D2 rovnoběžném s povrchovou rovinou HP, tak jako opěrné plochy pro pohyby působící vzájemně proti sobě ve směru Dl kolmém k povrchové ploše. V provedení podle obr. 11a, 2b, zámkové plochy 65 a záběrné plochy 43, 64 spolupůsobí jako horní opěrné plochy v systému.

Jak je zřejmé z obrázku, pero 38 prochází za spojovací rovinu VP a má nahoru směřující část _8 na svém volném vnějším konci nebo špičce 69. Pero má také zámkovou plochu 65, která je vytvořena pro spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou 45 ve drážce 36 pro pero přilehlého podlahového prkna, když jsou dvě taková podlahová prkna mechanicky spojena tak, aby jejich přední strany byly uloženy ve stejné povrchové rovině HP a setkávají se ve spojovací rovině VP směřující kolmo k ní.

Jak je zřejmé z obr. 11b, pero 38 má povrchovou část 52 mezi zámkovou plochou 51 a spojovací rovinou VP. Když jsou spojeny dvě podlahová prkna, povrchová část 52 zabírá s povrchovou částí 45 horního břitu 8L Aby se usnadnilo zasunutí pera do podříznuté drážky natočením dovnitř nebo zaklesnutím, pero může mít, jak je znázorněno na obr. 11a, 11b, zešikmení 66 mezi zámkovou plochou 65 a povrchovou částí 57. Dále, zešikmení 68 může být umístěno mezi povrchovou částí 57 a špičkou 69 pera. Zešikmení 68 může sloužit jako vodící část, když má menší úhel sklonu k povrchové rovině, než je úhel sklonu A zámkové plochy 43, 51.

Opěrná plocha 71 pera je v tomto provedení v podstatě rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Pero má zešikmení 7 0 mezi touto opěrnou plochou a špičkou 69 pera.

Podle vynálezu, má spodní břit 40 opěrnou plochu 50 pro spolupůsobení s odpovídající opěrnou plochou 71 na peru 36. V tomto provedení je tato opěrná plocha umístěna v určité vzdálenosti od spadni ho ,_knn^e—2¾¾ podříznuté drážky. Když se vzájemně spojí dvě podlahová prkna, dostanou se do záběru jak opěrné plochy 50, 71 tak záběrná nebo opěrná plocha 41 spodního břitu 39 a odpovídající záběrná nebo opěrná plocha 64 pera. Tímto způsobem se získá zamknutí prken ve směru Dl kolmo k povrchové rovině HP.

S výhodou alespoň větší část —4-g podříznuté drážky, rovnoběžná s povrchovou plochou HP, je umístěna mnohem dále od spojovací roviny VP než vnější konec nebo špička 69 pera

36. Touto konstrukcí se podstatně zjednoduší výroba a přesunutí podlahového prkna vzhledem k druhému podél spojovací roviny se usnadní.

Dalším důležitým znakem mechanického zámkového systému podle vynálezu je to, že všechny části spodního· břitu 40, které jsou spojeny s jádrem 30, v pohledu z bodu C, kde se povrchová rovina HP a spojovací rovina VP protínají, jsou umístěny vně roviny LP2.

*7 Tato rovina je umístěna dále od tohoto bodu C než zámková rovina

LPI, která je rovnoběžná s rovinou LP2 a která je tangentou k spolupůsobícím zámkovým plochám 45, 65 podříznuté drážky 36 a peru

38, kde jsou tyto zámkové plochy nejvíce skloněny vzhledem k povrchové ploše HP. Díky této konstrukci, podříznutá drážka může, jak bude popsáno podrobněji dále, být vyrobena s použitím velkých kotoučových řezných nástrojů pro obrábění okrajových částí podlahových prken.

Dalším důležitým znakem je to, že spodní břit 40 je pružný a že je kratší než horní břit 39. To umožňuje výrobu podříznutí s použitím velkých rotačních řezných nástrojů, které mohou být nastaveny v poměrně vysokém úhlu k horizontální rovině, takže zámková plocha 65 může být vyrobena s vysokým zámkovým úhlem A. Vysoký zámkový úhel podstatně snižuje dolů směřující složku, která vzniká ve spojení s tažným zatížením. To znamená, že spojovací systém bude mít vysokou pevnost i přesto, že je spodní břit pružný a tak má omezenou schopnost působit proti dolů směřující složce. Z toho vyplývá optimalizace pro získání vysoké síly zámku v kombinaci s nízkým odolností proti zaklesnutí. Vysoká odolnost proti zaklesnutí způsobuje, že je zaklesnutí obtížné a zvyšuje nebezpečí poškození spojovaných okrajových částí podlahových prken. Vynálezce zjistil, že většina materiálů používaných u podlahových prken může být dostatečně pružná, jsou-li opatřeny břity vhodné tloušťky a délky, které mohou pracovat ve výhodném spojovacím systému a vytvářet dostatečnou zámkovou sílu.

Obr. 12a až c znázorňuje zaklesnutí dvou podlahových prken ohnutím spodního břitu 40 . Jak je zřejmé z obr. 12b, zaklesnutí se provádí s minimální ohnutím spodního břitu a s povrchovými rovinami podlahových prken na v podstatě stejné úrovni. To snižuje nebezpečí popraskání.

Obr. 13a až c znázorňuje, že zámkový systém podle obr. 12a až c lze také použít pro natočení směrem vzhůru a dolů ve spojení se zvedáním a pokládáním. Horní a spodní břit 39, 40 a pero 38 jsou vytvořeny tak, aby umožnily rozebrání dvou mechanicky spojených podlahových prken tím, že se jedno podlahové prkno natočí směrem nahoru vůči druhému okolo středu otáčení těsně u průsečnice mezi povrchovou rovinou HP a spojovací rovinou VP tak, aby se pero tohoto podlahového prkna vytočilo ven z podříznuté drážky druhého podlahového prkna.

Spoj zaklesnutím podle vynálezu lze použít jak na dlouhé straně tak na krátké straně podlahových prken.

Obr. 14 a obr. 15 však znázorňují variantu vynálezu, která je kromě jiného vhodná pro zaklesnutí podél krátké strany podlahového prkna, které je vyrobeno z poměrně tvrdého materiálu, jako je tvrdý druh dřeva nebo tvrdá dřevotřísková deska. i i?

V tomto provedení, drážka pro pero je v podstatě hlubší než je potřeba pro zasunutí pera. Následkem toho se získá vysoká ohebnost spodního břitu 4 0. Dále, zámkový systém má dlouhé pero se j silným zámkovým prvkem 8ý Čárkovaná čára označuje pohyb při zaklesnutí.

Konstrukce podle obr. 14 a 15 umožňuje rozpojení natočením nahoru jednoho prkna a nepatrným ohnutím dolů spodního břitu 40 druhého prkna. Avšak v jiném výhodném provedení podle vynálezu, při rozpojování podlahových prken není potřeba žádné ohnutí spodního břitu dolů.

V zamknuté poloze je možno přemístit podlahová prkna v podélném směru spoje. Následkem toho, rozpojení např. krátkých stran lze provést vytažením v podélném směru spoje po rozpojení dlouhých stran např. natočením vzhůru.

Pro usnadnění výroby, natočení dovnitř, natočení vzhůru, zaklesávání a přemisťování v zamknuté poloze a pro minimalizaci nebezpečí popraskání, mohou být všechny plochy, které jsou činné, aby tvořily spoj s těsnými horními spojovacími okraji a vertikálními a horizontálními spoji, vytvořeny tak, aby nebyly ve

• · · · ·	•	• ·	9 9		999 9
• ·	• · ·	•	9	9	9
• ·	• ·	•	9	9	9
• ·	• ·	•	9	9	9 9
• · ♦	• ··	9 9	··		9 9

vzájemném styku v zamknuté poloze a s výhodou také během zajišťování a uvolňování. To umožňuje výrobu bez potřeby velkých tolerancí v těchto spojovacích částech a snižuje tření při bočním přemisťování podél spojovacího okraje. Příklady ploch nebo částí spojovacího systému, které by neměly být ve vzájemném styku v zamnuté poloze jsou 46 až 67, 48 až 69, 50 až 70 a 52 až 72.

Spojovací systém podle výhodného provedení může obsahovat několik kombinací materiálů. Horní břit 39 může být vyroben z pevné a tvrdé horní povrchové vrstvy 32 a měkčí spodní části, která je součástí jádra 30. Spodní břit 40 může Sestávat ze stejné měkčí horní části 30 a také měkké části 34, která může být z jiného druhu dřeva. Směry vláken ve třech druzích dřeva se může měnit. Toto lze použít pro vytvoření spojovacího systému, který využívá tyto vlastnosti materiálů. Zámkový systém je proto podle vynálezu umístěn blíže k horní tvrdé a tuhé části, která je proto pružná a stlačitelná pouze v omezeném rozsahu, přičemž zaklesávací funkce je tvořena měkčí spodní a pružnou částí. Je nutno upozornit, že spojovací systém může být také vyroben v homogenním podlahovém prknu.

Obr. 16a až c znázorňují příklad podlahového prkna podle vynálezu. Toto provedení znázorňuje zejména, že spojovací systém na dlouhé straně a krátké straně je konstruován různě. Na krátké straně je spojovací systém optimalizován pro zaklesnutí pomocí vysokého zámkového úhlu, hluboké drážky pro pero a horního břitu kratšího než spodní břit, zatímco současně mají zámkové plochy malou výšku, aby se snížil požadavek na ohnutí dolů. Na dlouhé straně byl spojovací systém přizpůsoben pro spoj ování/rozebírání otočnými pohyby.

Dále, spojovací systém může být z různých materiálů a kombinací materiálů 30a, 30b a 30c. Je také možno zvolit různé materiály na dlouhé a krátké straně. Například, drážková část 36 krátké strany může obsahovat tvrdší a pružnější dřevěný materiál než např. pérová část 38, která může být tvrdá a pevná a má jiné vlastnosti, než jádro na dlouhé straně. Na krátké straně s drážkou pro pero je možno např. zvolit druh dřeva 30b, které je pružnější než druh dřeva 30c na druhé krátké straně, kde je vytvořeno pero. To je zejména výhodné u parketových podlah s lamelárním jádrem, kde horní a spodní strana obsahuje různé druhy dřeva a jádro obsahuje slepené bloky. Tato konstrukce dává velké možnosti změn složení materiálu pro optimalizaci funkce, pevnosti a výrobních nákladů.

Je také možno měnit materiál podél délky strany. Tak např. bloky, které jsou umístěny mezi dvěma krátkými stranami mohou být z různých druhů dřeva nebo materiálů, takže některé mohou být vybrány s ohledem na jejich přispění k vhodným vlastnostem, které zlepšují pokládání, pevnost atd. Různé vlastnosti lze také dosáhnout různou orientací vláken na dlouhé straně a krátké straně a také lze použít plastické materiály na krátkých stranách a např. na různých částech dlouhé strany. Jestliže podlahové prkno nebo části jeho jádra obsahují např. překližku s několika vrstvami, tyto vrstvy mohou být zvoleny tak, že horní břit, pero a spodní břit jak na dlouhé straně tak na krátké straně mohou všechny mít části s různými materiály, orientací vláken atd., které mohou udávat různé vlastnosti pokud se týká pevnosti, ohybatelnosti, obrobitelnosti atd.

Obr. 17a až c znázorňují základní princip jak by měla být spodní část pera konstruována pokud se týká spodního břitu 40 tak, aby se usnadnilo horizontální zaklesnutí podle vynálezu ve spojovacím systému s podříznutím nebo zámkovou drážkou _8 v tuhém horním břitu 39 a s pružným spodním břitem 40. V tomto provedení je horní břit 39 podstatně pevnější, mezi jiným vzhledem ke skutečnosti, že může být tlustší nebo že může sestávat z tvrdších nebo pevnějších materiálů. Spodní břit 40 může být tenčí a měkčí a podstatný ohyb se bude proto ve spojení se zaklesnutím provádět ve spodním břitu 40. Zaklesnutí může být podstatně usnadněno mezi jinými věcmi, maximálním ohybem spodního břitu 4 0 omezeným co možná nejvíce. Obr. 17a znázorňuje, že ohyb spodního břitu 40 se bude zvyšovat na maximální ohýbací úroveň Bl, která je charakterizována tím, že pero 38 je vloženo tak daleko do drážky 36 pro pero, že zakulacené vodící části přicházejí do vzájemného styku. Když se pero 40 ohne zpět dokud se zaklesnutí nedokončí a zámkový prvek ý je úplně zasunut ve své konečné poloze v podříznutí 35. Spodní a přední části 4 9 pera 38 by měla být konstruována tak, aby ohnula dolů spodní břit 40, který místo toho bude tlačen dolů spodní opěrnou plochou 50. Tato část 49 pera by měla mít tvar, který se buď dotýká nebo těsně míjí maximální ohýbací rovinu spodního břitu 4 0, když se spodní břit 4 0 ohýbá podél vnější části spodní záběrné plochy 50 pera 38. Jestliže má pero 38 tvar, který v této poloze přesahuje přes spodní břit 40, označený čárkovanou čarou 49b, ohyb B2 podle obr. 17b může být podstatně větší. To může mít za následek vyšší tření ve spojení se zaklesávání a nebezpečí poškození spoje. Obr. 17c znázorňuje, že maximální ohyb lze omezit drážkou 36 pro pero a perem 38 konstruovanými tak, že je vytvořen prostor S4 mezi spodní a vnější částí 49 pera a spodním břitem 4 0. Jestliže je horní břit vyroben pevnější a spodní břit pružnější, snižuje se nebezpečí nadzvednutí rohů na horní straně položené podlahy, protože se podlaha smršťuje a roztahuje v závislosti na relativní vlhkosti vnitřního vzduchu. Větší pevnost horního břitu v kombinaci s uspořádáním zámkových ploch také umožňuje, že spoj může přebírat velké rozpojovací síly příčně ke spoji. Také odklonění spodního břitu přispívá k minimalizaci nebezpečí zvedání okraje.

Horizontální zaklesávání se normálně používá ve spojení se zaklesáváním krátké strany po zamknutí dlouhé strany. Když se zaklesne dlouhá strana, je také možno zaklesnout spojovací systém podle vynálezu s jedním prknem v poloze nepatrně natočené směrem vzhůru Tato nahoru natočená zaklesávací poloha je znázorněna na obr. 18. Pouze malý stupeň natočení B3 spodního břitu 40 je potřeba, aby se vodící část 66 zámkového prvku dostala do styku s vodící částí 44 zámkové drážky tak, že zámkový prvek může pak být natočením dolů vložen do podříznutí 35.

Obr. 19 a 20 také ukazuje problém, který může vzniknout ve spojení se zaklesáváním dvou krátkých stran dvou prken 2a a 2b, která jsou již spojena na svých dlouhých stranách s jiným prvním prknem JL. Když se má podlahové prkno 2a spojit s podlahovým prknem 2b zaklesnutím, vnitřní rohové části 91 a 92, blíže u dlouhé strany prvního prkna I., jsou umístěny ve stejné rovině. To je vzhledem ke skutečnosti, že dvě prkna 2a a 2b na svých příslušných dlouhých stranách jsou spojena se stejným podlahovým prknem 1·. Podle obr. 20b, který znázorňuje řez C3 - C4, pero 38 nelze vložit do drážky 39 pro pero, aby nastalo natočení spodního břitu 40 směrem dolů. Ve vnějších rohových částech 9_3, 94 na dlouhé straně, v řezu C3-C4 znázorněném na obr. 20a, pero 38 může být vloženo do drážky 36 pro pero, aby nastalo ohýbání spodního břitu 40 dolů prknem 2b, které je automaticky přitlačováno a natáčeno vzhůru podle výšky zámkového prvku 8^.

Vynálezce proto objevil, že mohou nastat problémy ve spojení se zaklesáváním vnitřních rohových částí při bočním přemisťování ve stejné rovině, když je pero vytvořeno s nahoru směřující částí na svém konci a má být vloženo do drážky pro pero s podříznutím. Tyto problémy mohou způsobit vysoký odpor proti zaklesnutí a nebezpečí popraskání ve spojovacím systému. Tyto problémy lze vyřešit vhodnou konstrukcí spoje a volbou materiálů, které ·· ···· umožňuje deformaci materiálu a ohyb v několika spojovacích částech.

Při zaklesávání tohoto speciálně konstruovaného spojovacího systému, nastane následující. Při bočním přemístění, vnější vodící části 42, 68 pera a horní břit spolupůsobí a tlačí nahoru směřující část nebo zámkový prvek 8^ pera pod vnější část horního břitu 39. Pero se ohýbá dovnitř a horní břit se ohýbá nahoru. To je označeno šipkami na obr. 20b. Rohová část 92 na obr. 19 je tlačena nahoru ohýbajícím se spodním břitem 40 na dlouhé straně prkna 2b, a rohová část 91 je přitlačována dolů horním břitem na dlouhé straně prkna 2b ohýbajícím se nahoru. Spojovací systém by měl být konstruován tak, aby součet těchto čtyř deformací byl tak velký, že zámkový prvek se může posunout podél spodního břitu a zapadnout do podříznutí 35. Je známo, že je možno drážku 36 pro pero pro zaklesávání rozšířit. Není však známo, že může být výhodné, jestliže je pero, které by mělo být normálně pevné, konstruováno tak, aby se mohlo při zaklesávání ohnout.

Takové provedení je znázorněno na obr. 21. Výřez 63 nebo pod. je vytvořen na horní vnitřní části pera, uvnitř vertikální roviny VP. Celkový rozsah PB pera od jeho vnitřní části k jeho vnější části může být prodloužen a může být např. proveden větší než je polovina tloušťky T podlahy.

Obr. 22 a 23 znázorňují jak se části spojovacího systému ohýbají ve spojení se zaklesáváním na vnitřní rohové části 91, 92 (obr. 19) a vnější rohové části 93, 94 (obr. 19) dvou podlahových prken 2a, 2b. Aby se zjednodušila výroba je potřeba, aby se ohnul pouze tenký břit a pero. V praxi samozřejmě, všechny části, které jsou vystaveny tlaku budou stlačovány a ohýbány v různém úhlu podle tloušťky, ohybatelnosti, složení materiálu a pod.

• ·· ·

93, 94 a obr. 23

Tyto dva obrázky

Obr. 22a znázorňuje vnější rohovou část znázorňuje vnitřní rohovou část 91, 92.

znázorňují polohu, kdy okraje prken přicházejí do vzájemného styku. Spojovací systém je konstruován tak, že i v této poloze špička pera 38, která je nejvíce vně, je umístěna uvnitř vnější části spodního břitu 40 . Když se prkna přitlačují vzájemně k sobě ještě více, pero 38 ve vnitřním rohu 91, 92 přitlačuje prkno 2b nahoru podle obr. 22b, 23b. Pero se ohne dolů a prkno 2b na vnější rohové části 93, 94 se ohne nahoru. Obr. 23c znázorňuje , že pero 38 na vnitřním rohové části 91, 92 se ohne dolů. Na vnější rohové části 93, 94 podle obr. 22c, se pero 38 ohýbá nahoru a spodní břit 40 dolů. Podle obr. 22d, 23d, toto ohýbání pokračuje jak jsou prkna přitlačována vzájemně k sobě ještě dále a nyní se také vnitřní břit 40 ohýbá na vnitřní rohové části 91, 92 podle obr.

23d. Obr. 22d, 23e znázorňují zaklesnutou polohu. Proto zaklesávání lze podstatně usnadnit, jestliže pero 38 je také pružné a jestliže vnější část pera 38 je umístěna uvnitř vnější části spodního břitu 40, když se pero a drážka dostanou do vzájemného styku, když prkna leží ve stejné rovině při zaklesnutí, které se provede po zamknutí podlahového prkna podél jeho dvou druhých stran.

V rozsahu vynálezu existuje několik variant. Vynálezce vyrobil a zhodnotil velké množství variant, u kterých různé části spojovacího systému byly vyrobeny s různými šířkami, tloušťkami, úhly a poloměry u mnoha různých materiálů prken a homogenních plastů a dřevěných desek. Všechny spojovací systémy byly zkoušeny v poloze otočené nahoru-dolů a se zaklesáváním a natáčením prken s drážkou a perem vzájemně vůči sobě a s různými kombinacemi zde popsaných systémů a také známými systémy na dlouhé straně a krátké straně. Byly vyrobeny i zámkové systémy, u kterých zámkové plochy byly také horní záběrné plochy, kde pero a drážka měla několik zámkových prvků a zámkových drážek a u kterých také spodní břit a

• · · * · · · · • · · · · • · · · · * ft « » » · • · · · · · • ·* ·· ·· spodní část pera byla vytvořena s horizontálními zámkovými prostředky ve tvaru zámkového prvku a zámkové drážky.

Claims (102)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zámkový systém pro mechanické spojení podlahových prken ve spojovací rovině (VP), kde podlahová prkna mají jádro (30), přední stranu (2), zadní stranu (34) a protilehlé spojovací okrajové části (4a, 4b), z nichž jedna je vytvořena jako drážka (36) pro pero, vymezená horním břitem (39) a spodním břitem (40) a má spodní konec (48) a druhá je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující částí (8) na svém volném vnějším konci (69), drážka (36) pro pero, v pohledu ze spojovací roviny (VP) má tvar podříznuté drážky (36) s otevřením, vnitřní částí (35) a vnitřní zámkovou plochou (45) a alespoň jeden spodní břit (40) je vytvořen integrálně s jádrem (30) podlahového prkna a pero (38) má zámkovou plochu (65), která je vytvořena tak, aby spolupůsobila s vnitřní zámkovou plochou (45) v drážce (36) pro pero sousedního podlahového prkna , když jsou dvě taková podlahová prkna mechanicky spojována, takže jejich přední strany (2) jsou umístěny ve stejné povrchové rovině (HP) a setkávají se ve spojovací rovině (HP) směřující k ní kolmo, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) drážky (36) pro pero je vytvořena na vnějším břitu (39) uvnitř podříznuté části (35) drážky (36) pro pero pro spolupůsobení s odpovídající zámkovou plochou (65) pera, kde zámková plocha je vytvořena na nahoru směřující části (8) pera, aby působila proti oddělení dvou mechanicky spojených prken ve směru (D2) kolmém ke spojovací rovině (VP), spodní břit (40) má opěrnou plochu (50) pro spolupůsobením· s odpovídající opěrnou plochou (71) pera, kde opěrná plocha je určena pro spolupůsobení proti relativnímu přemístění dvou mechanicky spojených prken ve směru (Dl) kolmém k povrchové rovině (HP), * ·' · · · i : i » · I » * · 4 ·· všechny části částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30), v pohledu z bodu (C) , tam kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají, jsou umístěny vně roviny (LP2), které leží dále od tohoto bodu než zámková plocha (LPI), která je s nimi rovnoběžná a která je tangentou k spolupůsobícím plochám (45, 65) drážky pro pero tam, kde tyto plochy jsou nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině (HP), a

   všechny j ádrem části částí spodního břitu horní t (40) , )řit které (39) a j sou končí spojeny s v určité (30) jsou kratší než vzdálenosti od spojovací roviny (VP) , spodní i břit (40) je pružný, horní břit ( ;39) je pevnější než spodní břit (40) , opěrná plocha (50) spodního břitu, v pohledu rovnoběžném s

   povrchovou rovinou (HP), je umístěna v určité vzdálenosti od, a těsněji u spojovací roviny (VP) než vnitřní část (47) podříznuté drážky, a horní a spodní břit spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou vytvořeny tak, aby umožnily spojení položeného podlahového prkna s novým podlahovým prknem vzájemným přitlačením k sobě v podstatě rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP) položeného podlahového prkna pro vzájemné zaklesnutí částí zámkového systému během ohýbání spodního břitu (40) drážky pro pero směrem dolů.
2. 2. Zámkový systém podle nároku 1, vyznačující se t í m, že pero (38) je pružné.
3. 3. Zámkový systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že spojovací okrajové části (4a, 4b) jsou konstruovány pro umožnění spojení položeného podlahového prkna s novým podlahovým prknem vzájemným přitlačením k sobě s povrchovou rovinou podlahových prken v podstatě vzájemně vyrovnaných během ohýbání pera (38) a spodního břitu (40).

   WS ·· 99 9 9 • ♦ · • · 9

   9 9 »

   9 9 · · ·» 99
4. 4. Zámkový systém podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že horní a spodní břit spojovaných okrajových částí (4a, 4b) je konstruován pro umožnění rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken natočením jednoho podlahového prkna nahoru vzhledem k druhému okolo středu (C) otáčení blízko průsečíku povrchové roviny (HP) se spojovací rovinou (VP), pro rozpojení pera (38) jednoho podlahového prkna z drážky (36) pro pero druhého podlahového prkna.
5. 5. Zámkový systém podle nároku 4, vyznačující se tím, že horní a spodní břit spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou konstruovány pro umožnění rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken otočením nahoru podlahového prkna vzhledem k druhému okolo středu otáčení (C) blízko průsečíku povrchové roviny (HP) a spojovací roviny (VP) pro rozpojení pera (38) podlahového prkna z drážky (36) pro pero druhého podlahového prkna během ohýbání spodního břitu dolů.
6. 6. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň větší část dolního konce (48) drážky pro pero, v pohledu rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP), leží dále od spojovací roviny (VP) než vnější konec (69) pera.
7. 7. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že opěrné plochy (50, 71) pera (38) a spodního břitu (40), které jsou konstruovány pro spolupůsobení, jsou ustaveny v menším úhlu k povrchové rovině než (HP) spolupůsobící zámkové plochy (45, 65) horního břitu (39) a pera (38).
8. 8. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) jsou

   4444 ustaveny ve v podstatě stejném úhlu vzhledem k povrchové rovině (HP) jako tangenta ke kruhovému oblouku, což je tangenta k zámkovým plochám (45, 65) ve vzájemném záběru, v bodě nejblíže ke dnu (48) podříznuté drážky a kde se povrchová plocha (HP) a spojovací plocha (VP) protínají.
9. 9. Zámkový systém podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) jsou ustaveny ve větším úhlu k povrchové rovině (HP) než tangenta ke kruhovému oblouku, která je tangentou k zámkovým plochám (45, 65) ve vzájemném záběru v místě nejblíže ke dnu (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v místu, kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (HP) protínají.
10. 10. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní břit (39) a pero (38) mají stykové plochy (43, 64), které ve svém zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí a které jsou umístěny uvnitř oblasti mezi spojovací rovinou (VP) a zámkovými plochami (45, 65) pera a horního břitu, přičemž zámkové plochy v zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí.
11. 11. Zámkový systém podle nároku 10, vyznačuj ící se tím, že stykové plochy (43, 64), v pohledu od spolupůsobících zámkových ploch (45, 65) 'pera a horního břitu, jsou skloněny nahoru a ven ke spojovací rovině (VP).
12. 12. Zámkový systém podle nároku 10, vyznačující se t í m, že stykové plochy (43, 64) jsou v podstatě rovnoběžné s povrchovou rovinou (HP).
13. 13. Zámkový systém podle nároku 12, 13 nebo 14, vyznačující se tím, že stykové plochy (43, 64) jsou v podstatě rovinné.

    ·· ·· ···· • · · · · · ·· ·· ··
14. 14. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) mají takovou konstrukci, že vnější konec (69) pera je umístěn v určité vzdálenosti od podříznuté drážky (36) podél v podstatě celé vzdálenosti od zámkových ploch (45, 65) horního břitu (39) a pera (38), pro spolupůsobení spodního břitu a pera.
15. 15. Zámkový systém podle nároku 14, vyznačující se tím, že povrchová část vnějšího konce (69) pera, která je ve styku s povrchovou částí podříznuté drážky (36) má menší rozsah v pohledu ve vertikální rovině než zámkové plochy (45, 65), když jsou dvě taková prkna mechanicky spojena.
16. 16. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že okrajové části (4a, 4b) s jejich pery (38) a resp. drážka (36) pro pero jsou konstruovány tak, aby když jsou dvě prkna spojena, nastane povrchový styk mezi okrajovými částmi (4a, 4b) podél nanejvýše 30 % okrajové plochy okrajové části podpírající pero (38), měřeno od horní strany (2) podlahového prkna k jeho spodní straně.
17. 17. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera (38) a spodní břit (40) jsou ustaveny v úhlu alespoň 10° k povrchové rovině (HP).
18. 18. Zámkový systém podle nároku 17 vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu jsou ustaveny v úhlu nanejvýše 30° k povrchové rovině (HP) .

    ·;,· ···· 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9· 9 9 9 9 9 9 9 9 •'i· · 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • 99 · 999 99 9 9 9 9
19. 19. Zámkový systém podle nároku 18 vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu jsou ustaveny v úhlu nanejvýše 20° k povrchové rovině (HP) .
20. 20. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na alespoň částech opěrných ploch (50, 71) spodního břitu a pera jsou umístěny ve větší vzdálenosti od spojovací roviny (VP) než skloněné zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera.
21. 21. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou vytvořeny tak, aby podlahové prkno, které je mechanicky spojené s podobným podlahovým prknem, bylo možno přemístit ve směru (D3) podél spojovací roviny (VP).
22. 22. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou konstruovány tak, aby bylo možno rozpojit jedno prkno od druhého otočením jednoho prkna vzhledem k druhému, přičemž se současně udržuje styk mezi prkny v bodu C spojovacích okrajových částí prken těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojovací roviny (VP).
23. 23. Zámkový systém podle nároku 22, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou konstruovány tak, aby bylo možno rozpojit prkna otočením jednoho prkna vzhledem k druhému, přičemž se udržuje styk mezi prkny v místě spojovacích okrajových částí (4a, 4b) prken těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojovací roviny (VP) bez podstatného styku mezi stranou pera otočenou od povrchové roviny (HP) a spodním břitem (40).
24. 24. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi zámkovou plochou (LP2) a rovinou (LPI) s ní rovnoběžnou, vně které jsou umístěny všechny části spodního břitu spojené s jádrem, je alespoň 10 % tloušťky (T) podlahového prkna.
25. 25. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pero svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel menší než 90°, ale alespoň 20°.
26. 26. Zámkový systém podle nároku 25, vyznačuj ící se tím, že zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pero svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel alespoň 30°.
27. 27. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodní břit svírají se spojovací rovinou úhel, který se rovná nebo je menší, než který svírá tangenta se vzájemně zabírajícími opěrnými plochami v místu nejblíže ke dnu (48) podříznuté drážky a která má svůj střed v bodu (C) , kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají, z pohledu v řezu prknem.
28. 28. Zámkový systém podle nároku 27, vyznačuj ící se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu svírají s povrchovou rovinou (HP) větší úhel než tangenta s kruhovým obloukem, což je tangenta k vzájemné zabírajícím opěrným plochám v místě nejblíže ke dnu (48) podříznuté drážky a která má svůj střed v místě, kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají.
29. 29. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu, které jsou určeny pro spolupůsobení, svírají s povrchovou rovinou (HP) menší úhel než opěrné plochy (45, 65) na horním břitu a pera.
30. 30. Zámkový systém podle nároku 29, vyznačuj ící se t i m, že opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu, které jsou určeny pro spolupůsobení jsou skloněny ve stejném směru, ale v menším úhlu k povrchové rovině (HP), než spolupůsobící zámkové

    plochy (45, 65) horního břitu a pera. 31. Zámkový systém podle některého z nároků 27 až 30 v y z n a č u j i c i s e ti m, že opěrné plochy (50, 71) svíráj i s povrchovou rovinou (HP) alespoň o 20° větší úhel než zámkové plochy (45, 65). 32. Zámkový systém podle nároku 31, v y z n a č ují c í

    se t i m, že opěrné plochy (50, 71) svírají s povrchovou rovinou (HP) alespoň o 20° větší úhel než zámkově plochy (45, 65).
31. 33. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera jsou v podstatě rovinné uvnitř alespoň povrchových částí, které jsou určeny pro vzájemné spolupůsobení, jsou-li dvě taková prkna spojena.
32. 34. Zámkový systém podle nároků 33, vyznačuj ící se tím, že pero (38) má vodící plochy (68), které jsou umístěny vně zámkové plochy (65) pera, v pohledu od spojovací roviny (VP) a které svírají menší úhel s povrchovou rovinou (HP), než svírají zámkové plochy (65).

    9 9999 9 9 • ·· · 99 9 • • · • 9 9 • · • • • • · é · • • 9 • · · 9 99 • 9 99
33. 35. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že horní břit (39) má vodící plochu (42), která je umístěna blíže k otevření drážky pro pero než je zámková plocha (45) horního břitu a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou (HP) než zámková plocha horního břitu.
34. 36. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň části opěrných ploch (50, 71) spodního břitu a pera jsou umístěny ve větší vzdálenosti od spojovací roviny (VP) , než skloněné zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera. j
35. 37. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, £

    vyznačující se tím, že zámková plocha (65) pera je í uspořádána ve vzdálenosti alespoň 0,1 krát tloušťka podlahového prkna od špičky pera.
36. 38. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vertikální rozsah vzájemně spolupůsobících zámkových ploch (45, 65) je menší než polovina vertikálního rozsahu podříznutí (35), v pohledu od spojovací roviny (VP) a rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP).
37. 39. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65), v pohledu ve vertikálním řezu podlahovým prknem, mají rozsah, který je nanejvýše 10 % tloušťky (T) podlahového prkna.
38. 40. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že délka pera (38), v pohledu kolmo od spojovací roviny (VP), je alespoň 0,3 krát tloušťky (T) prkna.

    ·· · ······ » • · ······ • « · ··*»“·· · ·· ··· ···· ··· · ··· ·· ·· ·*
39. 41. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spojovací okrajová část (4b) podpírající pero a/nebo spojovací okrajová část (4a) podpírající drážku pro pero má/mají drážku (63), která je umístěna nad perem (38) a končí v určité vzdálenosti od povrchové roviny (HP).
40. 42. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36), v pohledu v řezu, má vnější otevřenou část, která se zužuje dovnitř ve tvaru nálevky.
41. 43. Zámkový systém podle nároku 44, vyznačující se tím, že horní břit má zešikmení na svém vnějším okraji, umístěném dále od povrchové roviny (HP).
42. 44. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pero, v pohledu v řezu, má špičku, která se zužuje.
43. 45. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pero, v pohledu v řezu, má špičku, která je rozpůlena na horní a spodní břitovou část.
44. 46. Zámkový systém podle nároku 45, vyznačuj ící se tím, že horní a spodní břitové části pera jsou vyrobeny z různých materiálů s různými vlastnostmi.
45. 47. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že drážka (36) pro pero a pero (38) jsou vytvořeny vcelku s podlahovým prknem.

    • · · ·

    48, Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, v y z n a č u j ící se t í m, že horní břit (39) je tlustší než spodní břit (40) . 49. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, v y z n a č u j ící se t í m, že minimální tloušťka horního

    břitu (39) přiléhající k podříznutí (35) je větší než maximální tloušťka spodního břitu (40) přiléhající k opěrné ploše (50).
46. 50. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že rozsah opěrných ploch je nanejvýš 15 % tloušťky (T) podlahového prkna.
47. 51. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vertikální rozsah drážky pro pero mezi horním břítem (39) a spodním břitem (40), měřeno rovnoběžně se spojovací rovinou a na vnějším konci opěrné plochy (50), je alespoň 30 % tloušťky (T) podlahového prkna.
48. 52. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že hloubka drážky (36) pro pero, měřeno od spojovací roviny (VP) je alespoň o 2 % větší než odpovídající rozsah pera (38).
49. 53. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pero (38) má jiné materiálové vlastností než horní břit (39) nebo spodní břit (40).
50. 54. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) jsou vyrobeny z materiálů s různými vlastnostmi.
51. 55. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zámkový systém také obsahuje druhý mechanický zámek, který je vytvořen ze zámkové drážky, která je vytvořena na spodní straně spojovací okrajové části (4b), podpírající pero (38) a prochází rovnoběžně se spojovací rovinou (VP) a zámkového pásku (6) , který je integrálně připojen ke spojovací okrajové části (4a) prkna pod drážkou (36) a prochází podél v podstatě celé délky spojovací okrajové části a má zámkovou část (8), která vyčnívá z pásku a která, jsou-li dvě taková prkna mechanicky spojena, je zasunuta v zámkové drážce (14) spojovaného prkna (2) .
52. 56. Zámkový systém podle nároku 55, vyznačující se t í m, že zámkový pásek (6) vyčnívá za spojovací rovinu.
53. 57. Zámkový systém podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je vytvořen v prknu, které má jádro (30) z materiálu na bázi dřevěných vláken.
54. 58. Zámkový systém podle nároku 57, vyznačující se t í m, že je vytvořen v prknu, které má jádro (30) ze dřeva.
55. 59. Podlahové prkno mající jádro (30), přední stranu (2), zadní stranu (34) a dvě protilehlé rovnoběžné spojovací okrajové části (4a, 4b), které jsou vytvořeny jako části mechanického zámkového systému a jedna z nich je vytvořena jako drážka (36) pro pero vymezená horním břitem (39) a spodním břitem (40) a mající spodní konec (48) a druhá je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující částí (8) na svém volném vnějším konci (69), drážka (36) pro pero, v pohledu od spojovací roviny (VP) , má tvar podříznuté drážky (36) s otevřením, vnitřní část (35) a vnitřní zámkovou plochu (4), a

    ΊΪ

    J?

    alespoň části spodního břitu (40) jsou integrálně vytvořeny s jádrem (30) podlahového prkna a pero (38) má zámkovou plochu (65), která je konstruována tak, aby spolupůsobila s vnitřní zámkovou plochou (45) v drážce (36) pro pero spojovaného prkna, když jsou dvě taková podlahová prkna mechanicky spojena tak, že přední strany jsou umístěny ve stejné povrchové rovině (VP) směřující k ní kolmo, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) drážky pro pero je vytvořena na horním břitu (39) uvnitř podříznuté části (35) drážky pro pero, pro spolupůsobení s odpovídající zámkovou plochou (65) pera, která je vytvořena na nahoru směřující části (8) pera, aby působila proti oddělení dvou mechanicky spojených prken ve směru (D2) kolmém ke spojovací rovině (VP), spodní břit má opěrnou plochu (50) pro spolupůsobení s odpovídající opěrnou plochou (71) na peru, přičemž opěrné plochy jsou upraveny pro spolupůsobení tak, aby působily proti relativnímu přemístění dvou mechanicky spojených prken ve směru (Dl) kolmo k povrchové rovině (HP), všechny části částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30), v pohledu z bodu (C) , kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají, jsou umístěny vně roviny (LP2), která je umístěna dále od tohoto bodu, než zámková rovina (LPI), která je s ní rovnoběžná a která je tangentou ke spolupůsobícím zámkovým plochám (45, 65) drážky (36) pro pero a pera, kde tyto zámkové plochy jsou nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině (HP) , a všechny části částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30), jsou kratší než horní břit (39) a končí v určité vzdálenosti od spojovací roviny (VP), spodní břit (40) je pružný, horní břit (39) je pevnější než spodní břit (40, • · · · opěrná plocha (50) spodního břitu, v pohledu rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP), je umístěna v určité vzdálenosti od, a blíže ke spojovací rovině (VP), než vnitřní část (46) podříznuté drážky, a horní břit (39) a spodní břit (40) spojovacích okrajových částí jsou konstruovány tak, aby položené podlahové prkno bylo možno spojit s novým podlahovým prknem vzájemným přitlačením k sobě pohybem v podstatě rovnoběžným s povrchovou rovinou (HP) položeného prkna pro vzájemné zaklesnutí částí zámkového systému během ohýbání spodního břitu (40) drážky pro pero směrem dolů.

    60. Podlahové prkno podle nároku 59, v y z n a č u j í c í s e tím, že pero (38) je pružné. 61. Podlahové prkno podle nároku 59 nebo 60, v y značující se tím, že spoj ovací okraj ové části

    (4a, 4b) jsou vytvořeny tak, aby položené podlahové prkno mohlo být spojeno s novým podlahovým prknem vzájemným přitlačením, s povrchovými rovinami (HP) podlahových prken v podstatě vzájemně

    vyrovnanými během ohýbání pera (38) a spodního břitu (40). 62. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 61, vyznač u j í c i s e t í m, že horní břit a spodní břit spoj ovacích okrajových části (4a, 4b) jsou vytvořeny tak, aby

    umožnily rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken otočením jednoho podlahového prkna vzhledem k druhému nahoru okolo středu (C) otáčení těsně u místa protínání povrchové roviny (HP) a spojovací roviny (VP) pro rozpojení pera (38) jednoho podlahového prkna od drážky (36) pera druhého podlahového prkna.
56. 63. Podlahové prkno podle nároku 62, vyznačující se tím, že horní břit a spodní břit spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou vytvořeny tak, by mohla být dvě mechanicky « · • · i

    spojená podlahová prkna rozpojena otočením jednoho podlahového prkna nahoru vzhledem k druhému okolo středu (c) otáčení těsně . u místa, kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají, aby se rozpojilo pero (38) podlahového prkna z drážky (36) pro pero druhého prkna během ohýbání spodního břitu (40) směrem dolů.
57. 64. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 63, vyznačující se tím, že alespoň větší část spodního konce (48) drážky pro pero, v pohledu rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP), je umístěna dále od spojovací roviny (VP) než vnější konec (69) pera.
58. 65. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 64, vyznačující se tím, že opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu, které jsou vytvořeny pro spolupůsobení, svírají s povrchovou rovinou (HP) menší úhel než spolupůsobící zámkové' plochy (45, 65) horního břitu a pera.
59. 66. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 65, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) svírají v podstatě s povrchovou rovinou (HP) stejný úhel jako tangenta ke kruhovému oblouku, což je tangenta ke vzájemně spolupůsobícím zámkovým plochám (45, 65) v místě nejblíže ke dnu (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v místě, kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají.
60. 67. Podlahové prkno podle některého z nároku 59 až 65, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) svírají s povrchovou rovinou (HP) větší úhel než tangenta -ke kruhovému oblouku, což je tangenta ke vzájemně zabírajícím opěrným plochám (45, 65) v místě nejblíže ke dnu (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v místě, spojovací rovina (VP) protínají kde se povrchová rovina (HP) a
61. 68. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 67, vyznačující se tím, že horní břit (39) a pero (38) mají stykové plochy (43, 64), které ve svém zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí a které jsou umístěny uvnitř oblasti mezi spojovací rovinou (VP) a zámkovými plochami (45, 65) pera a horního břitu, které ve svém zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí.
62. 69. Podlahové prkno podle nároku 68, vyznačující se tím, že stykové plochy (43, 64) , v pohledu od spolupůsobících zámkových ploch (45, 65) pera a horního břitu, jsou skloněny nahoru a ven ke spojovací rovině (VP).
63. 70. Podlahové prkno podle nároku 68, vyznačující se tím, že stykové plochy (43, 64) jsou v podstatě rovnoběžné s povrchovou rovinou (HP).

    71. Podlahové prkno podle nároku 68, 69 nebo 70 v y z n a č u j í c í se tím, že stykové plochy (43, 64) jsou v podstatě rovinné 72. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 71, v y z n a č u j í c i se t í m, že podříznutá drážka (36) a

    pero (38) jsou takové konstrukce, že vnější konec (69) pera je umístěn v určité vzdáleností od podříznuté drážky (36) podél v podstatě celé vzdálenosti od zámkových ploch (45, 65) horního břitu a pera, které vzájemně zabírají, k spolupůsobícím opěrným plochám (50, 71) spodního břitu a pera.
64. 73. Podlahové prkno podle nároku 72, vyznačující se t i m, že povrchová část—vnějšího konce (69) pera, která je ve • · •I . . ·«

    54 1 styku s povrchovou částí podříznuté drážky (36) má menší rozsah ve vertikální rovině než zámkové plochy (45, 65), jsou-li taková dvě prkna mechanicky spojena.
65. 74. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 73, vyznačující se tím, že okrajové části (4a, 4b) se svými pery (38) a drážkou (36) pro pero jsou vytvořeny tak, že když jsou dvě podlahová prkna spojena, nastane spojovací styk mezi okrajovými částmi podél nanejvýš 30 % okrajové plochy okrajové části (4b) podpírající pero, měřeno od horní strany podlahového prkna k jeho spodní straně.
66. 75. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 74, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu svírají úhel nejméně 10° s povrchovou rovinou (HP).
67. 76. Podlahové prkno podle nároku 75, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu svírají úhel alespoň 30° s povrchovou rovinou (HP).
68. 77. Podlahové prkno podle nároku 76, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu svírají úhel nanejvýš 20° se povrchovou rovinou (HP).
69. 78. Podlahové prkno podle některého nároku 59 až 77, vyznačující se tím, že alespoň částí opěrných ploch (50, 71) spodního břitu a pera jsou umístěny ve větší vzdálenosti od spojovací roviny (VP) než skloněné zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera.

    • · · ·
70. 79. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 78, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) a pero (38) jsou vytvořeny tak, aby mohlo být prkno, které je mechanicky spojeno s podobným prknem přemístěno ve směru (D3) podél spojovací roviny (VP).
71. 80. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 79, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou vytvořeny tak, aby bylo možno jedno prkno rozpojit od jiného prkna otočením jednoho prkna vzhledem k druhému, přičemž se udržuje styk mezí prkny v místě (C) spojovacích okrajových částí (4a, 4b) prken těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojovací roviny (VP) .
72. 81. Podlahové prkno podle nároku 80, vyznačující se t í m, že pero (38) a podříznutá drážka (36) jsou vytvořeny tak, aby bylo možno rozpojit prkna otočením jednoho prkna vzhledem k druhému, zatímco se udržuje styk mezi prkny v místě spojovacích okrajových částí (4a, 4b) prken těsně u průsečnice povrchové roviny (HP) a spojovací roviny (VP) bez podstatného styku mezí stranou pera odvrácené od povrchové roviny (HP) a spodním břitem (40) .
73. 82. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 81, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi zámkovou plochou (LP2) a rovinou (LPI) s ní rovnoběžnou, vně které jsou umístěny všechny částí částí spodního břitu, které jsou spojeny s jádrem (30), je alespoň 10 S tloušťky (T) podlahového prkna.
74. 83. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 82, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera svírají úhel s povrchovou plochou (HP) menším než 90°, ale alespoň 20°.

    • ·
75. 84. Podlahové prkno podle nároku 83, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel alespoň 30°.
76. 85. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 84, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu směřují ke spojovací rovině v úhlu, který je stejný nebo menší než je úhel tangenty ke kruhovému oblouku, která je tangentou ke vzájemně zabírajícím opěrným plochám (50, 71) v místě nejblíže ke dnu podříznuté drážky a který má střed v místě (C), kde se povrchová rovina (HP) a spojovací rovina (VP) protínají, v pohledu v řezu prknem.
77. 86. Podlahové prkno podle nároku 85, vyznačující se tím, že spolupůsobící opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu svírají větší úhel s povrchovou rovinou (HP) než tangenta s kruhovým obloukem, která je tangentou k vzájemně zabírajícím opěrným plochám (50, 71) v místě nejblíže ke dnu podříznuté drážky a který má svůj střed v místě, kde se povrchová plochy (HP) a spojovací rovina (VP) protínají.
78. 87. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 86, vyznačující se tím, že opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu, jsou vytvořeny pro spolupůsobení, svírají menší úhel s povrchovou rovinou (HP) než spolupůsobící zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera.
79. 88. Podlahové prkno podle nároku 87, vyznačující se t í m, že opěrné plochy (50, 71) pera a spodního břitu, které jsou konstruovány pro spolupůsobení, jsou skloněny ve stejném směru ale v menším úhlu k povrchové rovině (HP) než spolupůsobící zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera.

    ····

    89. Podlahové prkno podle některého z nároků 85 až 88, v y z n ačující se tí m, že opěrné plochy (50, 71) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel o alespoň 20° větší než zámkové plochy (45, 65) . 90. Podlahové prkno podle nároku 79, v y z načující s e

    tím, že opěrné plochy (50, 71) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel o alespoň 20° větSí než zámkové plochy (45, 65).
80. 91. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 90, vyznačující se tím, že spolupůsobící zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera jsou v podstatě rovinné uvnitř alespoň povrchových částí, které jsou upraveny pro vzájemné spolupůsobení, když jsou obě taková prkna spojena.
81. 92. Podlahové prkno podle nároku 91, vyznačující se tím, že pero (38) má vodící plochu (68), která je umístěna vně zámkové plochy (65) pera, v pohledu od spojovací roviny (VP), a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou (HP) než tato zámková plocha.
82. 93. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 92, vyznačující se tím, že horní břit má vodící plochu (42) , která je umístěna blíže k otevření drážky pro pero než zámková plocha (45) horního břitu a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou (HP) než zámková plocha (45) horního břitu.
83. 94. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 93, vyznačující se tím, že alespoň části opěrných ploch (50, 71) spodního břitu a pera jsou umístěny ve větší vzdálenosti od spojovací roviny (VP) než skloněné zámkové plochy (45, 65) horního břitu a pera.

    ····
84. 95. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 94, vyznačující se tím, že zámková plocha (65) pera je uspořádána ve vzdálenosti asi 0,1 krát tloušťka (T) podlahového prkna od špičky (69) pera.
85. 96. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 95, vyznačující se tím, že vertikální rozsah vzájemně spolupůsobících zámkových ploch (45, 65) je menší než polovina vertikálního rozsahu podříznutí, v pohledu od spojovací roviny (VP) a rovnoběžně s povrchovou rovinou (UP).
86. 97. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 96, vyznačující se tím, že zámkové plochy (45, 65) v pohledu ve vertikálním řezu podlahovým prknem, mají rozsah, který je nanejvýš 10 S tloušťky (T) podlahového prkna.
87. 98. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 97, vyznačující se tím, že délka pera, v pohledu od spojovací roviny (VP), je alespoň 0,3 krát tloušťka (T) prkna.
88. 99. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 98, vyznačující se tím, že spojovací okrajová část (4b) podpírající pero (38) a/nebo okrajová část (4a) podpírající drážku pro pero má/mají výřez (63), který je umístěn nad perem (38) a končí v určité vzdálenosti od povrchové roviny (HP).
89. 100. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 99, vyznačující se tím, že podříznutá drážka (36) má, v řezu, vnější otevřenou část, která se zužuje směrem dovnitř ve tvaru nálevky.

    4 4444 · · 44 4 44 4 • · ! * • · · · · • • 4 • 4 4 4 4 44 ···· • 4 4 4 4 4 • · · · ··· · ··· · • · • 4 4 4 44 ·4 59 101. Podlahové prkno podle nároku 100, v y z n a č u j í c í se tím, že horní břit (39) má zkosení (42) na svém vnějším okraji, umístěné dále od povrchové roviny (HP). 102. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 101, vyznačuj í c í se ti m, že pero (38), v řezu, má špičku

    (69), který se zužuje.

    103. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 102, vyznačují c í s e t í m, že pero (38) , v řezu, má rozpůlenou špičku s horní a spodní částí pera - 104. Podlahové prkno podle nároku 103, v y z n a č u j í c í

    se t í m, že horni a spodní části pera jsou vyrobeny z různých materiálů s různými materiálovými vlastnostmi.
90. 105. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 104, vyznačující se tím, že drážka (36) pro pero a pero (38) jsou vytvořeny vcelku s podlahovým prknem.

    106. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 105, v y z n a č u j í c í s e t í m, že horní bří t (39) je tlustší než spodní břit (40). 107. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 106, v y z n a č u j í c í s e t í m, že minimální tloušťka (35) jé

    větší než maximální tloušťka spodního břitu (40) přiléhající k opěrné ploše (50).
91. 108. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 107, vyznačující se tím, že rozsah opěrných ploch (50, 71) je nanejvýš 15 % tloušťky (T) podlahového prkna.

    • ·
92. 109. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 108, vyznačujíc! se tím, že vertikální rozsah drážky mezi horním břitem (39) a spodním břitem (40), měřeno rovnoběžně se spojovací rovinou (VP) a na vnějším konci opěrné plochy, je alespoň 30 % tloušťky (T) podlahového prkna.
93. 110. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 109, vyznačující se tím, že hloubka drážky (36) pera, měřeno od spojovací roviny (VP) , je alespoň o 2 % větší než příslušný rozsah pera (38).
94. 111. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 110, vyznačující se tím, že pero (38) má jiné materiálové vlastnosti než horní břit (39) nebo spodní břit (40).
95. 112. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 111, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) jsou vyrobeny z materiálů s různými vlastnostmi.
96. 113. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 112, vyznačující se tím, že zámkový systém také obsahuje druhý mechanický zámek, který je vytvořen ze zámková drážka, která je vytvořena na spodní straně spojovací okrajové části podpírá pero (38) a spojovací rovinou (VP) a zámkového pásku, který je integrálně okrajové částí prkna pod drážkou pod perem a prochází podél v podstatě celé spojovací okrajové části a má zámkovou část (8), která vyčnívá z pásku a která je, jsou-li dvě taková prkna mechanicky spojena, zasunuta v zámkové drážce (14) spojovaného prkna (2).

    prochází rovnoběžně se připevněn ke spojovací ····
97. 114. Podlahové prkno podle nároku 113, vyznačující se t í m, že zámkový pásek vyčnívá za spojovací rovinu.
98. 115. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 114, vyznačující se t í m, že je vytvořeno v prknu, které má jádro (30) z materiálu na bázi dřevěných vláken.
99. 116. Podlahové prkno podle nároku 115, vyznačuj ící se t i m, že je vytvořeno prknu, které má jádro (30) ze dřeva.
100. 117. Podlahové prkno podle některého z nároků 59 až 116, vyznačující se tím, že je čtyřúhelníkové se stranami (4a, 4b, 5a, 5b), které jsou párově rovnoběžné.
101. 118. Podlahové prkno podle nároku 117, vyznačující se tím, že má mechanické zámkové systémy na všech svých čtyřech postranních okrajových částech.
102. 119. Podlahové prkno podle nároku 117 nebo 118, vyznačující se tím, že spojovací okrajová část (4b) s perem a/nebo spojovací okrajová část (4a) s drážkou pro pero na jednom páru z rovnoběžných spojovacích okrajových částí byla/byly vytvořeny s jinými materiálovými vlastnostmi než spojovací okrajová část (4b) s perem a/nebo spojovací okrajová část (4a) s drážkou pro pero na druhém páru rovnoběžných spojovacích okrajových částí.