CZ305227B6 - Podlahový systém a podlahové prkno pro tento systém - Google Patents

Abstract

Řešením je podlahový systém a podlahové prkno, kde všechny díly částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1'), jsou kratší než horní břit (39) a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP). Spodní břit (40) je pružný a horní břit (39) je tužší než spodní břit (40). Oba břity (39, 40) okrajových částí (4a, 4b) jsou vytvořeny pro spojení položeného podlahového prkna (1) s novým podlahovým prknem (1'), tlačením společně s posunem paralelně s povrchovou rovinou (HP) položeného podlahového prkna (1) pro zaklesnutí dílů zámkového systému během dolu směřujícího ohybu spodního břitu (40) pérové drážky (36).

Description

Uváděný vynález se vztahuje k podlahovému systému se zámkovým systémem pro mechanické spojování podlahových prken, ke způsobům jejich instalace a výroby a dále k nástrojům, používaným k instalaci podlahových prken.

Vynález je určen hlavně pro podlahová prkna na dřevěné bázi, které v normálním případě mají dřevěné jádro a jsou určeny k mechanickému spojování.

Dosavadní stav techniky

Následující popis současného stavu techniky, předmětů vynálezu a hlavních rysů vynálezu bude proto nasměrován na oblast použití, především na podlahy z obdélníkových parket, které jsou spojovány na dlouhé i na krátké straně. Vynález je určen především pro plovoucí podlahy, tj. pro podlahy, které se mohou pohybovat vzhledem k základu. Je však třeba zdůraznit, že vynález může být použit u všech druhů tvrdých podlah, jako jsou dřevěné prkenné podlahy, dřevěné podlahy s lamelovým nebo dřevotřískovým jádrem, s dýhovým povrchem a jádrem z dřevěných vláken, laminátové podlahy, podlahy s plastovým jádrem a podobně. Vynález může být samozřejmě použit u dalších typů podlahových prken, které se opracovávají řeznými nástroji, jako je překližkový podlahový podklad nebo dřevotřísková prkna. Dokonce i v případech, kdy se neuvažuje po instalaci se spojením podlahových prken se základem.

Mechanické spojování dosáhlo v krátké době široké uplatnění hlavně pro své vynikající vlastnosti pokládání, pevnost a jakost spojení. Dokonce i podlahy podle WO 9426999, jak je dále detailně popsáno, mají větší výhody ve srovnání s tradičními lepenými podlahami, avšak jsou žádoucí další vylepšení.

Mechanické spojovací systémy jsou velmi vhodné pro spojování nejen laminátových podlah, ale také dřevěných a kompozitních podlah. Tyto podlahová prkna se mohou skládat z velkého množství různých materiálů povrchu, jádra a spodní strany. Jak bude popsáno dále, tyto materiály mohou být obsaženy v různých částech spojovacího systému, jako je páska, zámkový prvek a spojovací pero. Řešení, zahrnující spojovací pásku, která je tvarována např. podle řešení ze spisů WO 9426999 nebo WO 9747834 a která zajišťuje horizontální spojení, a zahrnující dále spojovací pero, které zajišťuje vertikální spojení, má však za následek náklady v podobě odpadního materiálu, který vzniká při opracovávání materiálu prkna.

Pro optimální funkci např. parketové podlahy 15 mm silné by měla mít páska šířku přibližně stejnou jako je tloušťka podlahy, tj. kolem 15 mm. Se spojovacím perem kolem 3 mm bude odpad 18 mm. Podlahové prkno má normální šířku kolem 200 mm. Proto odpadní materiál bude 9%. Všeobecně platí, že cena odpadního materiálu bude velká, když podlahové prkna jsou z drahého materiálu, jestliže jsou silné nebo jejich formát je malý, takže počet běžných metrů spojů na metr čtvereční podlahy je velký.

Rozhodně se množství odpadu zredukuje, jestliže užívaná páska má tvar samostatně vyrobeného hliníkového pásu, kteiý je už připevněn k podlahovým prknům v továrně. Navíc hliníková páska může mít mnoho použití, která budou lepším a levnějším spojovacím systémem než páska, opracovávaná a tvarovaná z jádra. Ale hliníková páska je nevýhodná, pokud bude nutná rekonstrukce továrny a velké pořizovací náklady na přeměnu existující tradiční výrobní linky, na které se vyrábí mechanický spojovací systém. Výhoda současné hliníkové pásky spočívá v tom, že se počáteční formát podlahových prken nemusí měnit.

- 1 CZ 305227 B6

Pokud se páska, vyráběná opracováním materiálu podlahových prken poškodí, dá se případně obrátit. Proto musí být formát podlahových prken přizpůsoben tak, že je zde dostatek materiálu pro tvarování pásky a spojovacího pera. Pro laminátové podlahy je často nutné změnit také šířku používaného dekoračního papíru. Všechny tyto úpravy a změny vyžadují také nákladné přizpůsobení výrobního zařízení a velkou výrobní adaptaci.

Navíc k výše uvedeným problémům, vztahujícím se k nežádoucímu odpadu materiálu, nákladům na výrobu a uzpůsobení výroby, páska má nevýhodu v tom, že je náchylná k poškození během přepravy a instalace.

Souhrnem lze říci, že je zde velká potřeba zajištění mechanického spojení při nízkých výrobních nákladech a současně je snaha udržet současné vynikající vlastnosti, týkající se pokládání, zvedání, jakosti a pevnosti spoje. U existujícího řešení není možné dosáhnout nízké náklady bez současného snížení standardů pevnosti a/nebo pokládání. Předmětem vynálezu je ukázat řešení, jehož cílem je redukce nákladů při zachování pevnosti a funkce.

Vynález vychází ze známých podlahových prken, které mají jádro, nášlapnou stranu, spodní stranu a protilehlé spojovací okraje, z nichž jeden je tvarován jako spojovací drážka, určená horním a spodním břitem a mající spodní konec, a druhý spojovací okraj je pero se vzhůru směřující částí na svém volném vnějším konci. Spojovací drážka má tvar zubové drážky s otvorem, vnitřní částí a vnitřním zámkovým povrchem. Aspoň části spodního břitu jsou tvarovány společně s jádrem podlahového prkna a spojovací pero má zámkový povrch, který je navržen tak, aby spolupracoval s vnitřním zámkovým povrchem v drážce sousední podlahového prkna, čímž jsou dvě taková podlahová prkna mechanicky spojená tak, že jejich přední strany jsou umístěny ve stejné povrchové rovině HP a setkávají se ve vertikální spojovací rovině VP, která je na ni přesně kolmá. Tato technika byla uvedená ve spise DE-A 3 041 781 a bude dále podrobně probrána.

Předtím však bude popsána všeobecná technika, týkající se podlahových prken. Zámkové systémy pro mechanické uzamčení podlahových prken budou popsány jako základ uváděného vynálezu.

Pro usnadnění pochopení uváděného vynálezu a také problémů před vynálezem, následuje nyní popis obou základních konstrukcí a funkcí podlahových prken podle spisů WO 9426999 aWO 9966151.

Podlahové prkno podle WO 9426999 v pohledu shora a zdola je obdélníkové s nášlapnou stranou, spodní stranou, dvěma protilehlými dlouhými stranami se okrajovými částmi prkna a dvěma protilehlými krátkými stranami se spojovacími krátkými okrajovými částmi.

Okrajové části dlouhých stran stejně jako spojovací krátké okrajové části mohou být mechanicky spojeny bez lepidla tak, že se setkávají ve vertikální spojovací rovině. V položeném stavu musí mít své horní strany ve společné povrchové rovině.

V provedení, které je příkladem podlahových prken podle WO 9426999, má prkno z výrobního závodu namontovanou plochý zámkový pásek, který se táhne podél celé dlouhé okrajové části prkna a který je vyroben z pružného, houževnatého hliníkového plechu. Pásek se táhne vnějškem za vertikální spojovací rovinu v spojové okrajové části. Pásek může být připojen mechanicky nebo pomocí lepidla, nebo nějakým jiným způsobem. Jak stojí v uvedených dokumentech, je možné použít pro pásek připojený ve výrobním závodě také jiné páskové materiály, jako je plech z nějakého jiného materiálu, hliníkové nebo plastové profily. Jak je také konstatováno v WO 9426999 a popsáno a zobrazeno v WO 9966151, může být pásek tvarován současně s prknem, např. vhodným opracováním jádra prkna.

Uváděný vynález je použitelný pro podlahové prkno, kde pásek nebo aspoň jeho část je společně tvarována s jádrem, vynález řeší speciální problémy, které nastanou u těchto podlahových prken

-2CZ 305227 B6 a výrobků z nich. Jádro podlahového prkna nemusí být vyrobeno z homogenního materiálu, aleje to lepší. Pásek tvoří celek s prknem, tj. měl by být tvarován na prkně nebo namontován ve výrobním závodě.

U známých provedení podle výše zmíněných WO 9426999 a WO 9966151 může být šířka pásku kolem 30 mm a tloušťka kolem 0,5 mm.

Podobné je to i v případě, kdy je kratší pásek zařazen podél krátké okrajové části prkna. Část pásku za vertikální spojovací rovinou je tvarována se zámkovou nahoru směřující části, která je podél celého pásku. Nahoru směřující část má ve své kratší části pracovní zámkový povrch, lemující vertikální spojovací rovinou s výškou např. 0,5 mm. V položeném stavu tento zámkový povrch spolupracuje se zámkovou drážkou, která je vytvořena ve spodní straně okrajové části prkna protější dlouhé strany přilehlého prkna. Pásek podél krátké okrajové části je opatřen odpovídajícím zámkovým prvkem a spojovací krátká okrajová část protější krátké strany má odpovídající zámkovou drážku. Okraj zámkové drážky, směřující od vertikální spojovací roviny tvoří pracovní zámkový povrch pro spolupráci s pracovním zámkovým povrchem zámkového prvku.

Pro mechanické spojení dlouhých i krátkých stran také ve vertikálním směru, je také prkno podél své jedné dlouhé strany - okrajová část prkna - a jedné krátké strany - krátká okrajová část tvořena bočně otevřeným vybráním nebo pérovou drážkou. Taje určena nahoře horním výběžkem ve spojovací okrajové části a dole pásky. Na protilehlé krátké okrajové části je horní vybrání, které určuje zámkové pero, které spolupůsobí s vybráním nebo pérovou drážkou.

Dvě dlouhé strany okrajových částí dvou takových prken, na základně tvaru písmene U, mohou být spojeny otáčením šikmo dolů kolem středu, který je těsně u řezu mezi povrchovou rovinou a vertikální spojovací rovinou, zatímco prkna jsou držena ve vzájemném kontaktu.

Krátké strany prken mohou být spojeny sevřením. Dlouhé strany-okrajové části prken mohou být spojeny oběma způsoby, spojení krátkých stran po položení první řady podlahových prken je normálně provedeno pouze sevřením poté, co nejprve byly spojeny dlouhé strany.

Jestliže nové prkno a dříve položené prkno jsou spojeny okrajovými částmi svých dlouhých stran podle, okraj nového prkna je zatlačen proti okraji dlouhé strany dříve položeného prkna, takže zámkové pero je vloženo do vybrání nebo pérové drážky. Prkno je pak skloněno dolů proti základu tvaru písmene U. Zámkové pero vyplní vybrání nebo zámkovou drážku a současně zámkový prvek pásku zapadne do zámkové drážky. Během tohoto sklápění dolů může horní část zámkového prvku pracovat a provést zavedení nového prkna k dříve položené desce.

V této spojené poloze jsou prkna uzamčena ve směru kolmém k podkladu, stejně jako ve směru podél spojových okrajových částí prken, ale prkna mohou být posunuta jedno vůči druhému v podélném směru spojení podél dlouhé strany.

Okraje krátkých stran prken jsou spojeny mechanicky ve směru kolmém k podkladu stejně jako ve směru podél spojových okrajových částí prken tím, že nové prkno se přemístí horizontálně směrem k dříve položené desce. To se může provést potom, co je dlouhá strana nového prkna přiložena, konkrétně skloněním nového prkna dovnitř, a s dříve položenou deskou spojit do řady.

V prvním kroku spolupracují zkosené povrchy vybrání a zámkové pero tak, že pásek je stlačován dolů jako přímý důsledek přibližování okrajů krátkých stran. Během závěru přibližování zapadne pásek, když zámkový prvek vstoupí do zámkové drážky, takže pracovní zámkové povrchy na zámkovém prvku a zámková drážka do sebe zapadnou.

Opakováním operací může být položena celá podlaha bez lepidla podél všech spojovacích okrajů. Takže současné deskové podlahy výše uvedeného typu mohou být mechanicky spojovány, pravidlem je, že se sklání dolů dlouhou stranou nebo krátkou stranou, pokud už je dlouhá strana zamčena, jsou spolu sevřené horizontálním přemístěním nového prkna podél dlouhé strany dříve

-3 CZ 305227 B6 položeného prkna. Prkna mohou být, aniž by se poškodil spoj, znovu zvednuty v obráceném postupu než byly pokládány a znovu položeny. Části těchto principů pokládání jsou použitelné také ve spojení s uváděným vynálezem.

Pro optimalizaci funkce, a aby se usnadnilo pokládání a zvedání měla by současná prkna po spojení podél jejich dlouhých stran zaujmout polohu, kde je minimální možnost volného pohybu mezi pracovním zámkovým povrchem zámkového prvku a pracovního zámkového povrchu zámkové drážky. Avšak mezi prvky ve vertikální spojovací rovině uzavřené horní stranou prken, tj. v povrchové rovině, není přípustná žádná vůle. Pro takovou polohu se musí, je-li to nezbytné, zatlačit jedno prkno proti druhému. Podrobnější popis lze nalézt ve spise WO 9426999. Tato vůle může být v rozmezí 0,01 až 0,05 mm mezi pracovními zámkovými povrchy při stlačení dlouhých stran sousedících prken proti sobě. Tento volný pohyb usnadňuje vnikání zámkového prvku do zámkové drážky a také odchod z ní. Jak už bylo poznamenáno, ve spojení mezi prkny není žádoucí žádná vůle v průsečnici povrchové roviny a vertikální spojovací roviny na horní straně podlahových prken.

Spojovací systém umožňuje přemístění podél spojovací hrany v zamčené poloze po připojení libovolné strany. Proto může být položení provedeno mnoha různými způsoby, ale všechny jsou založeny na třech základních způsobech:

• Sklonění dlouhé strany a zapadnutí krátké strany.

• Zapadnutí dlouhé strany - zapadnutí krátké strany.

• Sklonění krátké strany, naklonění nahoru dvou prken, přemístění nové prkna podél okraje krátké strany původní prkna a nakonec sklonění obou prken dolů.

Nejběžnější a nejbezpečnější způsob kladení je ten, kdy se nejprve dlouhá strana skloní dolů a uzamkne proti další podlahové desce. Následně se provede přemístění v zamčené poloze proti krátké straně třetího podlahového prkna, takže dojde k sevření krátké strany. Položení se může také provést jednou stranou, dlouhou nebo krátkou, kdy se společně sevře s další deskou. Pak se provede přemístění v zamčené poloze, dokud se další strana nesevře společně s třetí deskou. Tyto dvě metody vyžadují zapadnutí aspoň na jedné straně. Ale pokládání se dá také provést bez sevření. Třetí alternativa je v tom, že krátká strana prvního prkna je nakloněna nejprve dovnitř krátké strany druhého prkna, které je už připojeno na své dlouhé straně s třetím prknem. Po tomto spojení jsou první a druhé prkno lehce vychýleny nahoru. První prkno se přemístí do nahoru skloněné polohy podél své krátké strany, dokud horní spojovací hrany prvního a třetího prkna se nedostanou do vzájemného kontaktu, po kterém jsou dvě prkna společně skloněna dolů.

Výše popsaná podlahová prkna a jejich zámkový systém byl a je na trhu velmi úspěšný ve spojení s laminátovými podlahami, které mají tloušťku kolem 7 mm a hliníkovým páskem o tloušťce 0,6 mm. Podobné komerční varianty podlahových prken podle spisu WO 9966156 jsou úspěšné. Bylo ale zjištěno, že tato technika není zvlášť vhodná pro materiály na dřevovláknité bázi, speciálně pro masivní dřevěné materiály nebo lepené laminátové dřevěné materiály pro parketové podlahy. Jeden z důvodů proč tato technika není vhodná pro tento typ výrobků je velké množství odpadního materiálu, které se zvyšuje v důsledku opracovávání okrajových částí pro vytvoření pérové drážky s nezbytnou hloubkou.

K částečnému odstranění tohoto problému by bylo možné použít techniku, která je popsána a zobrazena v dokumentu DE-A 3 343 601, tj. že by bylo možné tvarovat oba spojovací okraje jednotlivých prvků, které jsou připojeny k okrajům dlouhých stran. Také tato technika má vysoké náklady na hliníkové části a značné opracovávání, které je nezbytné. Navíc je obtížné připojovat stavebnicové prvky podél okrajů ekonomickým způsobem. Zobrazená geometrie nedovoluje montáž a demontáž bez značného volného pohybu nakláněním dolů a nahoru, protože komponenty nejdou volně jeden do druhého během těchto pohybů, pokud jsou vyrobeny pro přesné lícování.

-4CZ 305227 B6

Další známý návrh podlahových prken s mechanickým zámkovým systémem je zobrazen a popsán v dokumentu CA-A 0 991 373. Použije-li se tento mechanický zámkový systém, všechny síly, které se snaží táhnout dlouhé strany prken od sebe, zdvíhají zámkový prvek na vnějším konci pásku. Jestliže se podlaha pokládá a uzavírá, materiál musí být pružný, aby dovoloval volnost pera pro otáčení kolem dvou středů současně. Těsné lícování mezi všemi povrchy nedovoluje racionální výrobu a přemisťování v zamčené poloze. Krátká strana nemá horizontální zámek. Tento typ mechanického zámku má ale za následek velký odpad materiálu, který je způsoben konstrukcí velkých zámkových prvků.

Další známý návrh mechanických zámkových systémů pro prkna je zobrazen ve spise GB-A 1 430 429. Tento systém založený na spojení pero-drážka, je opatřen zvláštním držícím hákem na prodlouženém okraji jedné strany pérové drážky a má odpovídající držící rýhu na horní straně pera. Systém vyžaduje značnou pružnost okraje s hákem a demontáž není možná bez poničení spojovacích hran prken. Přesné lícování má za následek obtížnou výrobu a geometrie spoje způsobuje velký odpad materiálu.

Další známý návrh mechanických zámkových systémů pro podlahové prkna je zveřejněn v DE-A 4 242 530. Tento známý zámkový systém má také některé nevýhody. Nejen že způsobuje při výrobě velký odpad materiálu, ale je i obtížné ekonomicky vyrábět vysoce kvalitní spoje u podlah, kde je požadována vysoká kvalita. Podříznutá drážka, tvarující pérovou drážku může být vyrobena jen použitím čelní válcové frézy, která se pohybuje podél spojovací hrany. Není možné použít velké diskové řezné nástroje k opracování prkna ze strany okraje.

Pro mechanické spojování různých typů prken, hlavně podlahových prken, je mnoho zlepšovacích návrhů kde je malý odpad materiálu a kde výroba probíhá ekonomicky i při použití prken na dřevotřískovém a dřevěném základu. Spisy WO 9627721 a JP 3169967 představují dva typy západkových spojů, kde je malý odpad materiálu, ale mají nevýhodu, že nedovolují demontáž podlahových prken vychýlením nahoru. Je pravda, že tyto spojovací systémy se mohou vyrábět efektivním způsobem při použití velkých diskových řezných nástrojů, ale mají vážný nedostatek v tom, že demontáž vychýlením nahoru způsobuje tak závažné poškození zámkového systému, že prkna už nemohou být znovu položena a mechanicky uzamčena.

Další známý systém je představen spisem DE-A 1 212 275. Tento známý systém je vhodný pro sportovní podlahy z plastových materiálů a nemůže být vyráběn pomocí velkých diskových řezných nástrojů pro tvarování ostře řezané drážky. Také tento systém nemůže být demontován vychýlením nahoru, přestože materiály mají tak vysokou pružnost, dolní a horní hrany jsou zakulaceny a drážka je tak silně deformována při oddělování tahem. Tento typ spojení proto není vhodný pro podlahová prkna na dřevotřískovém základě, pokud je vyžadována vysoká kvalita spoje.

Spojení pero-drážka se šikmou drážkou a perem byla navržena podle spisu US-A 1 124 228. Typ spojení dává možnost montovat nové prkno jeho zatlačením dolů přes šikmo nahoru směřující pero na dříve položené prkno. K zajištění nově pokládaného prkna se dají použít hřebíčky, které jsou proraženy šikmo dolů deskou nad šikmo nahoru směřujícím perem. V určitém provedení se tato technika nedá použít, protože je použito spojení na rybinu. Tato technika určitě má malý odpad materiálu, ale není vůbec vhodná pro plovoucí podlahy s jednotlivými podlahovými prkny, která mohou být montována a demontována jednoduchým způsobem, aniž by byly poškozeny, a které mají vysoce kvalitní spoje.

Spis DE-A 3 041 781 zobrazuje zámkový systém pro spojení prken, zvláště při tvoření okruhů pro kolečkové bruslení a kuželkářské dráhy z plastového materiálu. Tento systém zahrnuje podélnou drážku po jednom okraji prkna a vyčnívající nahoru zahnuté pero po délce protilehlého okraje prkna. V řezu má vyříznutá drážka první část, která je definována jako část s rovnoběžným povrchem a je rovnoběžná s hlavní rovinou, a druhou vnitřní část, která je lichoběžníková nebo víceúhelníková. V řezu má pero dvě rovnoběžné části navzájem k sobě skloněné, kde část, která

-5CZ 305227 B6 je nejblíže ke středu prkna, je rovnoběžná s hlavní rovinou prkna a kde vnější volná část je vychýlena směrem nahoru a koresponduje s příslušnou částí povrchu lichoběžníkové části vyříznuté drážky.

Konstrukce pera a drážky a také okrajů prkna je taková, že když jsou taková dvě prkna mechanicky spojena, získá se spojení jak mezi povrchovými částmi pera a odpovídající povrchové části vyříznuté drážky podél celé horní strany a vnějšího konce pera i podél spodní strany vnitřní části pera, která je rovnoběžná s hlavní rovinou, tak mezi okrajovými povrchy spojených prken nad i pod perem a drážkou. Když se připojuje nové prkno k dříve položené desce, nové prkno se vychýlí nahoru pod vhodným úhlem pro vložení šikmé vnější části pera do vnější rovnoběžné části drážky dříve položeného prkna. Následně je vloženo pero do drážky, a nové prkno se skloní dolů. Vzhledem k hranatému tvaru pera je nutná určitá vůle v první části drážky, aby se dalo provést vložení. Stejně tak je nezbytný určitý stupeň pružnosti podlahového materiálu, který by měl být podle dokumentace plastový. V položené spojené poloze je dosaženo zapojení mezi většinou povrchu pera a vyříznuté drážky kromě spodní vzhůru směřující vnější části pera.

Vážný nedostatek mechanického zámkového systému podle spisu DE-A 3 041 781 je jeho obtížná výroba. Výrobní metoda navrhuje použít vyfrézovaný konec ve tvaru houbové nohy s vnější částí, která vytvoří na řezu lichoběžníkovou vnitřní část pérové drážky. Tato výrobní metoda není příliš racionální a navíc vytváří velké problémy s tolerancemi, jestliže by výrobní metoda měla být použita pro podlahová prkna nebo jiná prkna ze dřeva pro tvarování stěnových panelů nebo podlahových parket s vysoce kvalitními spoji.

Jak bylo uvedeno výše, nevýhoda tohoto současného mechanického zámkového systému je v tom, že vkládání šikmého pera do drážky vyžaduje značnou vůli mezi perem a drážkou pro umístění šikmo dolů, pokud není značná pružnost materiálu prkna - viz obr. 5 v DEA 3 041 781. Navíc tento šikmý pohyb dolů nemůže být proveden, pokud nová prkno a dříve položené prkno se vzájemně dotýkají blízko horního okraje prkna nad perem a drážkou tak, že otočný bod pohybu šikmo dolů je umístěn v tomto bodě.

Další nevýhoda tohoto současného mechanického zámkového systému podle spisu DE-A 3 041 781 ve spojení s dosti silnou deskou z dřevěného materiálu je v tom, že přemístění nového prkna podél už dříve položeného prkna v položené nebo nazvednuté poloze se dá provést mnohem hůře s prkny vzájemně zachycenými po částech dlouhých stran. Dokonce i při velmi přesném opracování dřevěných prken nebo prken na dřevotřískové bázi nejsou tyto povrchy, protože jsou přírodního charakteru, dostatečně hladké, mají vystupující vlákna, která výrazně zvětšují tření. Při pokládání parketových podlah apod. jsou podlahová prkna z převážně přírodních materiálů, která jsou běžně 2 až 2,4 m dlouhá a 0,2 až 0,4 m široká, poškozena. Tento typ dlouhých prken se bortí a bude proto často odchýlen od celkového plovoucího tvaru, mají tzv. banánový tvar. V těchto případech bude ještě obtížnější přemístění nově pokládaných prken podél dříve položených, pokud je požadováno také mechanické zámkové spojení prken na krátké straně.

Další nevýhoda tohoto současného mechanického zámkového systému podle spisu DE-A 3 041 781 je v tom, že není příliš vhodný pro vysoce kvalitní podlahy, vyrobené z dřevěných nebo dřevotřískových materiálů a které proto vyžadují těsné dosednutí ve vertikálním směru mezi perem a drážkou, aby se předešlo vrzání.

Spis WO 974834 představuje podlahová prkna s různými typy mechanických zámkových systémů. Zámkové systémy, se kterými se počítá pro uzamčení dlouhých stran prken - viz obr. 2 až 4, 11, 22 až 25 v dokumentu, jsou navrženy tak, že mohou být namontovány a demontovány přiložením a nakloněným přesunutím, zatímco většina vzájemných uzamčení krátkými stranami prken - viz obr. 5 až 10, je navržena tak, že ke vzájemnému spojení dochází po zatlačení proti sobě pro spojení pomocí západkového zámku, ale tyto zámkové systémy na krátkých stranách prken nemohou být demontovány bez poškození, mnohdy i zničení.

-6CZ 305227 B6

Některá prkna, které jsou předmětem spisu WO 9747834 a které jsou navrženy pro spojení a demontáž pomocí úhlového pohybu - viz obr. 2 až 4 v WO 9747834, mají na jednom konci držáku a pásek pod drážkou, kteiý se táhne pod spojovou rovinu, kde se stýkají horní strany dvou spojovacích prken. Pásek je navržena k pokrytí podstatné části dodatečně tvarované části na protilehlém okraji prkna tak, aby dvě podobná prkna mohla být spojena. K běžným rysům těchto podlahových prken patří, že horní strana pera prkna a odpovídající horní koncový povrch drážky jsou rovinné a rovnoběžné s horní stranou nebo povrchem podlahových prken. Spojení prken má zabránit tahu napříč spojové roviny a je dosaženo výhradně pomocí zámkových povrchů, jak na spodní straně pera, tak na horní straně spodního okraje nebo pásku pod drážkou. Tyto zámkové systémy mají rovněž nevýhodu, že vyžadují, aby část pásku zasahovala pod spojovou rovinu, což způsobuje odpad materiálu také na spojovacím okraji, kde je vytvořena drážka.

Spis WO 9747834 také představuje mechanické spojovací systémy, které obsahují pero ve tvaru kruhového oblouku a tvarově odpovídající drážku na opačném okraji podlahového prkna. Při spojení takového zámkového systému je horní část pera proti otvoru obloukovité drážky, po které začne sklouzávat dolů. Při tomto sklonění dolů je velký povrch dotyku mezi všemi oblými povrchy drážky a pera. Jestliže se použije tento typ spojovacího systému u dlouhých dřevěných prken nebo materiálu na dřevěné bázi, je velmi obtížné získat hladké a jednoduché spojení. Tření mezi oblými plochami, mezi koncem pera a spodní částí drážky, by vyžadovalo značné síly k přenesení prkna podél dalšího prkna v jejich spojeném stavu. Tato současná technika je určitě lepší než ta, kteráje zveřejněna ve výše uvedeném spise DE-A 3 041 781, ale trpí mnoha nedostatky této techniky.

Dokument US-A 2 740 167 představuje parketová prkna nebo čtverce, které jsou ze dřeva a na protilehlých koncích jsou tvarovány koncovými částmi, které jsou do sebe vzájemně zaháknuty při položení několika parketových čtverců v řadě. Jedna koncová část má dolů zahnutý hák a protilehlá okrajová část má nahoru zahnutý hák. Aby se mohla vkládat nová parketová prkna, spodní část nahoru směřujícího hákuje zkosena. Parketová prkna, která jsou spojena ve vertikální spojové rovině, jsou zabezpečeny pouze v horizontálním směru napříč spojové roviny. K zajištění také ve směru kolmém k horní straně parketových prken se používá lepivá vrstva, která se předem nastříká na základ, na který se pak pokládá parketová podlaha. Ukvapeně položené parketové prkno může pak být zvednuto jen před tím, než ji lepicí vrstva přilepí. Prakticky je taková parketová podlaha po položení trvale přichycena k základu.

Spis CA-A 2 252791 zobrazuje a popisuje podlahová prkna, která jsou tvarována se speciálně navrženými drážkami podél jedné dlouhé strany a dodatečně tvarovaným perem podél další dlouhé strany. Pero a drážka jsou zakulaceny a mají směr nahoru, aby umožňovaly spojení prkna s další novou deskou umístěním těsně k položené a pak současně zvednutím a skloněním, potom co je drážka stažena dolů přes nahoru směřující pero během současného spojení a sklonění dolů. Od okamžiku, kdy od sebe zapadnou pero a drážka, je obtížné znovu rozpojit spojená prkna. Odchylka od roviny, tzv. banánový tvar, je další překážkou při spojování dvou takových prken. Riziko poškození pera je proto veliké a konstrukce způsobuje velké třecí síly mezi povrchy pera a drážky.

Spis US-A 5 797 237 představuje západkový zámkový systém pro spojování parketových prken. Podlahová prkna nemohou být demontovány vykloněním prkna směrem vzhůru vůči další položené desce. Místo toho, obě prkna, tak která mají být odstraněna, i prkno, které má být spojeno a které zůstává, musí být nazvednuty k vytažení pera z drážky. Systém je velmi podobný výše zmíněnému systému ze spisu US-A 2 740 167, ale s tím rozdílem, že krátký dolní okraj je tvarován pod horní hákovitý výstupek nebo okraj. Tento krátký spodní okraj však nemá žádný spojovací vliv, pokud je zde mezera mezi spodní stranou pera a horní stranou tohoto okraje při spojení prken. Kromě toho tato vůle je nutná pro způsob demontáže. S určitostí se uvádí, že spojovací systém je západkový, ale nejspíš je položené prkno skloněno lehce nahoru, aby vpustilo dovnitř pero pod hákovitě tvarovaný okraj tohoto prkna. Tento mechanický zámkový systém může být

-7CZ 305227 B6 vyráběn pomocí velkých diskových řezných nástrojů. Není zde žádná podříznutá drážka, jejíž horní a dolní okraje by dosedaly proti vloženému peru a uzamykaly jej vertikálně i horizontálně tímto zámkovým systémem. Tudíž drážka má větší vertikální prostor než odpovídající část pera. Položená podlaha bude proto schopná se pohybovat k základu a od něj, což může způsobit trhlinky ve spojích a nežádoucí vertikální pohyb. Nelze dosáhnout ani vysoce kvalitní spojení vzhledem k nedostatečnému uzamčení.

Spis FRA-A 2 675 174 zveřejňuje mechanický spojovací systém pro keramické dílce, které mají dodatečně tvarované protilehlé okrajové části, v tomto případě se používají samostatné pérové spony, které se namontují v určitých vzdálenostech od sebe a které tvoří pevné sevření obruby okraje sousedícího dílce. Spojovací systém se zakolíkováním není navržen pro demontáž.

Podlahová prkna tvarována podle spisu JP 7180333 jsou zhotovena protlačováním kovového materiálu. Po montáži je prakticky nemožné taková podlahová prkna demontovat vzhledem ke geometrii spoje. Další známý spojovací systém je zveřejněn v GB-A 2 117 813 aje určen pro velké izolované stěnové panely. Tento systém je velmi podobný výše zmíněnému systému podle řešení ze spisu CA-A 2 252 791 a systému ze spisu WO 9747834. Systém trpí stejnými nedostatky jako dva posledně zmíněné systémy a není vhodný pro efektivní výrobu podlahových prken na dřevěné nebo dřevotřískové bázi, zvláště je-li požadována vysoká kvalita spojů a vysoká kvalita podlahy. Konstrukce podle zmíněné britské přihlášky používá kovové části jako spojovací prvky a není otevíratelná vychýlením nahoru.

Další současné systémy jsou uvedeny např. ve spisech DE 20013380U1, JP 2000179137A, DE 3 041 781, DE 19925248, DE 20001225, EP 0 623 724, EP 0 976 889, EP 1 045 083.

Jak je zřejmé zvýše uvedeného, současné systémy mají jak nevýhody, tak výhody. Ale žádný zámkový systém není úplně vhodný pro racionální výrobu podlahových prken se zámkovým systémem, který je optimální jak vzhledem k výrobní technologii, odpadu materiálu, pokládání a zvedání, a který kromě toho může být použit pro podlahy s požadovanou vysokou kvalitou, pevností a funkčností v položeném stavu.

Současné spojovací systémy mohou vytvářet mechanické spoje s menším odpadem než mechanické zámkové systémy, které mají vybíhající a strojově obrobené pásky. Avšak žádný z těchto systémů nevyhovuje plně výše uvedeným požadavkům a neřeší problémy, které hodlá řešit uváděný vynález.

Zapadnuté spoje nemohou být uzamčeny ani otevřeny otáčivým pohybem kolem horní části spojovací hrany a nemohou být vyráběny racionálním způsobem opracováním deskových materiálů rotačními nástroji s velkým průměrem.

V dalším systému podlahová prkna nemohou být sklápěna nebo sevřena, ale musí být nejprve vložena a zatlačena paralelně se spojovou hranou. Spojení nemůže být sevřením. Mohou být snad skloněny dovnitř, ale v tomto případě musí být vyrobeny s velkou vůlí ve spojovacím systému. Pevnost ve vertikálním směru je nízká, protože horní a dolní záchytné povrchy jsou paralelní. Spoj je také těžké vyrobit a dostat do zamčené polohy, protože nemá žádné volné povrchy. Navíc je navrženo přichycení hřebíčky k základu s použitím hřebíků, které jsou vedeny šikmo do podlahových prken nad perem směřujícím šikmo nahoru.

Jiné spojovací systémy jsou příklady spojení, které nemá vertikální zámek, to znamená, že dovoluje pohyb kolmo k horní straně podlahy.

U jiného provedení spoj zkosený dovnitř mnoho nevýhod, protože je vyroben a konstruován podle principu, že má těsně doléhat a jeho horní a spodní části pera a drážky sledují kruhový oblouk, který má střed na horní spojovací hraně, tj. v průsečnici vertikální spojovací roviny a povrchové roviny. Toto spojení nemá nezbytné vodicí části, spojení je obtížné kvůli úhlům, protože

-8CZ 305227 B6 konstrukce je nevhodná a má velké záchytné plochy. Výsledkem je znetvoření a spoj trpí tzv. zásuvkovým efektem při zasouvání. Pevnost v horizontálním směruje příliš malá, protože závisí na malém horním zámkovém úhlu a příliš malém úhlovém rozdílu mezi horním a dolním záchytným povrchem. Navíc přední a horní nahoru směřující část pérové drážky je příliš malá, aby udržela síly, které jsou potřebné pro vysoce kvalitní systémy. Příliš velké stykové plochy mezi perem a drážkou, absence nezbytných volných povrchů bez kontaktu a požadavek na těsné dosednutí v celém spoji velmi ztěžuje boční přesouvání podlahového prkna podél spojové hrany a rovněž racionální výroba s dosažením dobrých tolerancí je velmi obtížná. A ani horizontální vzájemné zachycení není možné.

Spojovací systém podle jiného provedení má konstrukci, která nedovoluje společné otočení bez značného stupně deformace materiálu, což je těžko dosažitelné u normálních materiálů, vhodných pro podlahová prkna. Také v tomto případě jsou ve vzájemném kontaktu všechny části pera a drážky. To ztěžuje boční přesouvací prkna v zamčené poloze nebo je vůbec nedovoluje. Není možné ani racionální opracování vzhledem k tomu, že všechny plochy jsou v kontaktu. A ani sevření není možné.

Další spojovací systém nemůže být společně otáčen, protože je konstruován tak, aby se mohl otáčet současně kolem dvou bodů otáčení. Nemá žádný horizontální zámek v pérové drážce. Všechny povrchy jsou ve vzájemném kontaktu a těsně dosedají. Prakticky nemůže být spojovací systém posunut a vyroben racionálním způsobem. Je uvažován pro použití s jiným zámkovým systémem aje tvořen na přilehlé kolmé hraně a nevyžaduje boční přesouvání za účelem spojení.

Jiný spojovací systém má pérovou drážku, kterou nelze vyrobit rotačními řeznými nástroji s velkým průměrem. Nemůže svírat a je konstruován tak, aby zabránil při počátečním napětí a těsném dosednutí k vnější vertikální části pásku bočnímu přesunutí.

A další spojovací systém má dvě hliníkové sekce. Není možná výroba pérové drážky rotačními řeznými nástroji s velkým průměrem. Spojovací systém je tvořen tak, že není možné sklonit nové prkno dovnitř při jeho horní spojovací hraně, pokud je v kontaktu s horní spojovací hranou dříve položeného prkna, takže sklonění dovnitř se provede kolem otočného středu v průsečnici mezi vertikální spojovací rovinou a povrchovou rovinou. Aby se dala použít vnitřní zkosení u tohoto současného systému, je nutné zvolit výraznou vůli, která převyšuje tu, jež je akceptovatelná u podlah s vysokými estetickými nároky a nároky na vysokou kvalitu. Spojovací systém je výrobně obtížný, protože vyžaduje kontakt přes velkou část povrchu pera a pérové drážky. To také ztěžuje boční přemístění v zamčené poloze. Geometrie spoje znemožňuje otočení nahoru kolem horní spojové hrany.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny podlahovým systémem podle vynálezu sestávajícím z identických podlahových prken, která jsou mechanicky spojitelná ve vertikální spojovací rovině, kde uvedená podlahová prkna mají jádro, nášlapnou stranu, spodní stranu a protilehlé spojovací okrajové části, z nichž jedna okrajová část je vytvořena jako pérová drážka, která je vymezena horním břitem a spodním břitem a druhá okrajová část je vytvořena jako pero s nahoru směřující částí u jeho špičky, přičemž pérová drážka z pohledu vertikální spojovací roviny má tvar otevřené podříznuté drážky s vnitřní podříznutou částí a vnitřní zámkovou plochou a alespoň část spodního břitu je vytvořena nedílně s jádrem podlahového prkna, kde pero podlahového prkna má šikmou zámkovou plochu, která je vytvořena pro spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou v pérové drážce sousedního podlahového prkna při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken a při polohování jejích nášlapných stran ve stejné povrchové rovině a při jejich doražení ve vertikální spojovací rovině, přičemž vnitřní zámková plocha pérové drážky je vytvořena na horním břitu uvnitř podříznuté části pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou pera, kde uvedená šikmá zámková plocha je vytvořena na nahoru směřující části

-9CZ 305227 B6 pera k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených prken v horizontálním směru kolmém k vertikální spojovací rovině, přičemž spodní břit má opěrnou plochu pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou na peru k zabránění vzájemného posunu dvou mechanicky spojených prken ve vertikálním směru kolmým k povrchové rovině a přičemž všechny díly částí spodního břitu, které jsou spojeny s jádrem podlahového prkna, z pohledu průsečnice povrchové roviny a vertikální spojovací roviny, jsou situované vně roviny, která je polohově ustavena dále od této průsečnice než zámková rovina, jež je s ní souběžná aje tečná k spolupůsobícím plochám pérové drážky a pera a kde jsou nejvíc přikloněné k povrchové rovině, přičemž spolupůsobící opěrná plocha spodního břitu a záběmá plocha pera v paralelním pohledu s povrchovou rovinou, jsou umístěny ve vzdálenosti od a blíže k vertikální spojovací rovině než volná špička pera, jehož podstatou je to, že všechny díly částí spodního břitu, které jsou spojeny s jádrem podlahového prkna jsou kratší než horní břit a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny, kde spodní břit je pružný a horní břit je tužší než spodní břit, přičemž oba břity okrajových částí jsou vytvořeny pro umožnění spojení položeného podlahového prkna s novým podlahovým prknem, tlačením společně s posunem paralelně s povrchovou rovinou položeného podlahového prkna pro zaklesnutí dílů zámkového systému během dolu směřujícího ohybu spodního břitu pérové drážky, jakož i to, že pero je pružné, nebo že spojovací okrajové části jsou sestrojeny ke spojení položeného podlahového prkna s novým podlahovým prknem zatlačením a současným posunem s rovinnou plochou podlahových prken v zásadě srovnaných s každým dalším podlahovým prknem v průběhu ohnutí pera a spodního břitu.

Také je podstatou podlahového systému to, že horní břit a spodní břit spojovacích okrajových částí jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna kolem a blízko průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou pro rozpojení pera jednoho z podlahových prken od pérové drážky druhého podlahového prkna a také, že horní břit a spodní břit spojovacích okrajových částí jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna kolem a blízko průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou pro rozpojení pera jednoho z podlahových prken od pérové drážky druhého podlahového prkna během ohybu spodního břitu směrem dolů, nebo že alespoň hlavní část spodního konce pérové drážky z pohledu rovnoběžně s povrchovou rovinou, leží dále od vertikální spojovací roviny než špička pera.

Dále je podstatou to, že záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu, které jsou sestrojeny pro spolupůsobení jsou nastaveny v menším úhlu k povrchové rovině než vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, jakož i to, že vnitřní zámková plocha a šikmá zámková plocha jsou v podstatě nastaveny ve stejném úhlu k povrchové rovině jako tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou, nebo že vnitřní zámková plocha a šikmá zámková plocha jsou nastaveny ve větším úhlu k povrchové rovině než tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou.

Podstatou je také to, že horní břit a pero mají spojovací plochu a opěrnou plochu, která v uzamčeném stavu spolupůsobí a které jsou situovány uvnitř oblasti mezi vertikální spojovací rovinou a zámkovými plochami pera a horního břitu, přičemž zámkové plochy v zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí a nebo, že spojovací plocha a opěrná plocha z pohledu od spolupůsobící vnitřní zámkové plochy pera a šikmé zámkové plochy horního břitu jsou skloněny nahoru a ven k vertikální spojovací rovině, jakož i to, že spojovací plocha a opěrná plocha jsou v podstatě souběžné s povrchovou rovinou, nebo že spojovací plocha a opěrná plocha jsou v podstatě rovinné.

Další skutečnost a sice že podříznutá pérová drážka a pero jsou sestrojeny tak, že špička pera je v postavení podél v podstatě celé vzdálenosti od vnitřní zámkové plochy horního břitu a šikmé zámkové plochy pera, které jsou spolu v záběru pro spolupůsobení opěrné plochy spodního břitu

- 10CZ 305227 B6 a záběmé plochy pera je také podstatou podlahového systému, rovněž tak jako to, že povrchová část špičky pera, která je v kontaktu s povrchovou částí podříznuté pérové drážky má menší rozsah v pohledu vertikální spojovací roviny než zámkové plochy při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken, jakož i to, že okrajové části s jejich perem a příslušně pérovou drážkou jsou konstruovány pro povrchový styk mezi okrajovými částmi podél nanejvýš 30% okrajové plochy okrajové části podpírající pero, měřeno od nášlapné strany podlahového prkna k jeho spodní straně při spojení dvou podlahových prken, nebo že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny v úhlu alespoň 10° k povrchové rovině, nebo že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny v úhlu nejvýše 30° k povrchové rovině, nebo také že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny v úhlu nejvýše 20° k povrchové rovině.

Podstatou podlahového systému je dále to, že alespoň část opěrné plochy spodního břitu a část záběmé plochy pera jsou umístěny ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny než skloněná vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, jakož i to, že podříznutá pérová drážka a pero jsou navrženy pro možnost přemístění jednoho z podlahových prken ve směru podél vertikální spojovací roviny, když jsou podlahová prkna mechanicky spojena, nebo že pero a podříznutá pérová drážka jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí podlahových prken těsně u průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou a nebo také že pero a podříznutá pérová drážka jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí podlahových prken těsně u průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou bez zásadního styku mezi stranou pera otočenou od povrchové roviny a spodním břitem.

Podstatným pro podlahový systém je i to, že vzdálenost mezi šikmou rovinou a s ní rovnoběžnou zámkovou rovinou, vně které jsou umístěné všechny části spodního břitu spojené s jádrem podlahového prkna, je alespoň 10 % tloušťky podlahového prkna, jakož i to, že vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera svírají s povrchovou rovinou úhel menší než 90°, ale alespoň 20°, nebo že vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera svírají s povrchovou rovinou úhel alespoň 30°.

Také je podstatou navrhovaného řešení podlahového systému to, že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s vertikální spojovací rovinou úhel, který je stejný nebo menší než svírá tečna ke kruhovému oblouku, který je tangentou k podpůrným plochám, zabírajících jedna s druhou v místě nejblíže spodnímu konci podříznuté pérové drážky a který má střed na průsečnici povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou z pohledu řezu podlahového prkna, jakož i to, že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou ustaveny k povrchové rovině v úhlu větším než svírá tečna s kruhovým obloukem, který je tangentou k podpůrným plochám, které jsou ve vzájemném záběru v místě nejblíže spodnímu konci podříznuté pérové drážky, jehož střed je na průsečnici vertikální spojovací roviny s povrchovou rovinou, nebo že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s povrchovou rovinou menší úhel, než spolupůsobící vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, nebo že spolupůsobící záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu jsou skloněny ve stejném směru, ale v menším úhlu k povrchové rovině, než spolupůsobící vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera.

Podstatným pro podlahový systém je i to, že záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s povrchovou rovinou alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, nebo že záběmá plocha pera a opěrná plocha spodního břitu svírají s povrchovou rovinou alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, nebo že vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera jsou v podstatě rovinné v povrchových částech, které jsou určeny pro spolupůsobení při spojení dvou podlahových prken a nebo také že pero má vodicí plochu z pohledu vertikální spojova- 11 CZ 305227 B6 cí roviny umístěnou vně šikmé zámkové plochy pera a která svírá s povrchovou rovinou menší uhel, než s ní svírá šikmá zámková plocha.

I další skutečnosti jsou podstatné pro podlahový systém podle navrženého řešení a to, že horní břit má vnější vodicí část, která leží blíže k otevření pérové drážky než vnitřní zámková plocha horního břitu a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou, než zmíněná vnitřní zámková plocha horního břitu a šikmá zámková plocha pera, nebo že šikmá zámková plocha pera je uspořádána ve vzdálenosti nejméně 0,1 násobku tloušťky podlahového prkna od špičky pera, jakož i to, že vertikální rozsah spolupůsobící vnitřní zámkové plochy a šikmé zámkové plochy je menší než polovina vertikálního rozsahu podříznuté části z pohledu od vertikální spojovací roviny a rovnoběžně s povrchovou rovinou.

Dalším podstatným znakem je to, že vnitřní zámková plocha a šikmá zámková plocha, z pohledu vertikálního řezu podlahovým prknem mají rozsah, který je nejvýše 10 % tloušťky podlahového prkna, nebo že délka pera z kolmého pohledu od vertikální spojovací roviny je alespoň 0,3 násobkem tloušťky podlahového prkna, jakož i to, že okrajová část nesoucí pero a/nebo okrajová část nesoucí pérovou drážku má/mají výřez, který je umístěn pod perem a končí dále od povrchové roviny, nebo že podříznutá pérová drážka, v pohledu řezu, má vnější otevřenou část, která se směrem dovnitř zužuje ve tvaru nálevky a také že horní břit má vnější vodicí část na svém vnějším okraji ležícím dále od povrchové roviny, nebo že pero, z pohledu v řezu, má špičku, která se zužuje.

I jiné znaky jsou podstatné pro podlahový systém, konkrétně že pero, z pohledu v řezu, má rozdělenou špičku s horní a spodní částí pera, nebo že horní a spodní část rozdělené špičky pera jsou vyrobeny z různých materiálů s jinými vlastnostmi a dále že pérová drážka a pero jsou vytvořeny nedílně s podlahovým prknem, nebo že tloušťka horního břitu je větší než tloušťka spodního břitu i minimální tloušťka horního břitu přiléhající k podříznuté části je větší než maximální tloušťka spodního břitu přiléhající k opěrné ploše, že rozsah opěrných ploch je nejvýše 15 % tloušťky podlahového prkna.

Dalšími podstatnými znaky jsou ty, že vertikální rozsah pérové drážky mezi horním břitem a spodním břitem, měřeno rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou a na vnějším konci opěrné plochy, je alespoň 30 % tloušťky podlahového prkna, že hloubka pérové drážky, měřeno od vertikální spojovací roviny je alespoň o 2 % větší, než odpovídající rozsah pera, že pero má jiné materiálové vlastnosti než horní břit, nebo spodní břit, že horní břit a spodní břit jsou vyrobeny z materiálů s různými vlastnostmi.

Není od věci uvést, že podstatným je rovněž to, že zámkový systém rovněž obsahuje druhý mechanický zámek, který je vytvořen ze zámkové drážky vytvořené na spodní straně okrajové části podpírající pero a prochází rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou a dále je zmíněný druhý mechanický zámek tvořen zámkovým páskem, který je integrálně připojen k okrajové části podlahového prkna a prochází v podstatě podél celé délky okrajové části a má nahoru směřující část a je zasunuta v zámkové drážce spojovaného prkna při spojení dvou podlahových prken a také, že zámkový pásek vyčnívá za spojovací rovinu, nebo že podlahový systém je vytvořen v podlahovém prknu, které má jádro z materiálu na bázi dřevných vláken, nebo že je vytvořen v podlahovém prknu, které má jádro ze dřeva, jakož i to, že podlahová prkna jsou čtyřboká s okrajovými částmi, které jsou párově rovnoběžné, nebo že podlahový systém má mechanické zámkové systémy na všech svých čtyřech okrajových částech a také, že okrajová část s perem a/nebo okrajová část s pérovou drážkou v jednom rovnoběžném páru je/jsou vytvořeny z materiálu s jinými vlastnostmi než okrajová část s perem a/nebo okrajová část s pérovou drážkou druhého rovnoběžného páru.

V neposlední řadě jsou nedostatky stavu techniky odstraněny podlahovým prknem pro provedení uvedeného podlahového systému mechanickým spojením odpovídajících podlahových prken ve vertikální spojovací rovině mezi uvedenými podlahovými prkny, kde podlahové prkno má jádro,

- 12CZ 305227 B6 našlápnou stranu, spodní stranu a protilehlé spojovací okrajové části, z nichž jedna je vytvořena jako pérová drážka, která je vymezena horním břitem, spodním břitem a spodním koncem a druhá ze spojovacích okrajových částí je vytvořena jako pero s nahoru směřující částí na jeho vnější volné špičce, přičemž pérová drážka z pohledu vertikální spojovací roviny je podříznutá s otevřením, podříznutou částí a vnitřní zámkovou plochou a alespoň části spodního břitu jsou vytvořeny nedílně s jádrem a pero má šikmou zámkovou plochu, která je vytvořena ke spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou v pérové drážce přilehlého podlahového prkna tak, že jejich nášlapné strany leží ve stejné povrchové rovině a ve styku ve vertikální spojovací rovině kolmé k povrchové rovině, přičemž vnitřní zámková plocha pérové drážky je vytvořena na horním břitu v podříznuté části pérové drážky pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou pera, kde tato šikmá zámková plocha je vytvořena na nahoru směřující části pera k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených podlahových prken v horizontálním směru kolmém k vertikální spojovací rovině, přičemž spodní břit má opěrnou plochu pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou na peru, kde obě plochy jsou upraveny pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou na peru, kde obě plochy jsou upraveny pro spolupůsobení proti relativnímu posunutí dvou mechanicky spojených podlahových prken ve vertikálním směru kolmém k povrchové rovině a kde všechny části dílů spodního břitu které jsou spojeny s jádrem prkna, z pohledu průsečnice povrchové roviny s vertikální spojovací rovinou leží vně roviny, která se nachází dále od této průsečnice než zámková rovina, která je s ní souběžná a je tangentou ke spolupůsobícím vnitřní zámkové ploše a šikmé zámkové ploše, které jsou nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině, přičemž spolupůsobící opěrná plocha spodního břitu a záběmá plocha pera z paralelního pohledu s povrchovou rovinou, leží ve vzdálenosti a blíže vertikální spojovací rovině, než špička pera, jehož podstatou je to, že všechny částí dílů spodního bitu, které jsou spojené s jádrem podlahového prkna jsou kratší než horní břit a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny, přičemž spodní břit je pružný a horní břit je tužší než spodní břit, kde horní břit a spodní břit okrajových částí podlahového prkna jsou vytvořeny ke spojení položeného podlahového prkna s připojovaným podlahovým prknem zatlačením spolu s posunem v podstatě paralelně s povrchovou rovinou položeného podlahového prkna pro vzájemné zapadnutí částí zámkového systému při ohybu spodního břitu pérové drážky směrem dolů.

Předmětem uváděného vynálezu je uspokojit tuto potřebu po zámkovém systému a zajistit takový optimální zámkový systém pro podlahová prkna a takové optimální podlahová prkna. Dalším předmětem uváděného vynálezu je zajistit racionální způsob výroby podlahových prken s tímto zámkovým systémem. Dalším cílem vynálezu je zajistit novou instalační metodu, která dovolí snazší a racionálnější pokládání než u současných výrobků. Dalším předmětem vynálezu je zajistit nástroj pro usnadnění pokládání podlahových prken vychýlením nahoru a spojením podlahových prken. Další cíle vynálezu jsou zřejmé z toho, co už bylo napsáno a také z následujícího popisu.

Podlahové prkno a otevíratelný zámkový systém proto obsahují podříznutou drážku na jedné dlouhé straně podlahového prkna a vystouplé pero na protilehlé dlouhé straně podlahového prkna. Podříznutá drážka má odpovídající nahoru směřující vnitřní zámkový povrch ve vzdálenosti od svého konce. Pero a podříznutá drážka jsou tvarovány tak, aby spolu spolupracovaly při otočném pohybu, který má svůj střed blízko průsečnice mezi povrchovými rovinami a společné spojové roviny dvou sousedících podlahových prken. Podříznutí v drážce takového zámkového systému se zhotoví pomocí diskových řezných nástrojů, jejichž rotační hřídele jsou každá pod jiným úhlem, aby vytvořily první vnitřní část podříznuté části drážky a pak umístily zámkový povrch blíže k otvoru drážky. Metoda pokládání pro podlahu z takových prken obsahuje tyto kroky: položení nového prkna sousedící s dříve položenou deskou, pohyb pera nového prkna do otvoru podříznuté drážky už položeného prkna, vychýlení nového prkna nahoru současně s vkládáním pera do podříznuté drážky a sklopení nového prkna do konečné polohy.

To, co je charakteristické pro zámkový systém, podlahové prkno a způsob pokládání podle vynálezu, je obsaženo v nezávislých patentových nárocích. Závislé patentové nároky definují přede-13 CZ 305227 B6 vším nejvhodnější provedení podle vynálezu. Další výhody a charakteristické rysy vynálezu jsou také zřejmé z následujícího popisu.

Před popisem nejvhodnějších provedení vynálezu bude popsána základní koncepce vynálezu, s odkazy na přiložené výkresy, a požadavky na pevnost a funkci.

Vynález je použitelný pro pravoúhlá podlahová prkna, které mají první pár rovnoběžných stran a druhý pár rovnoběžných stran. Pro zjednodušení popisu bude první pár nazýván dlouhými stranami a druhý pár krátkými stranami. Aleje nutno podotknout, že vynález lze aplikovat i čtvercová prkna.

Vysoká kvalita spoje

Vysokou kvalitou spoje se míní těsné dosednutí mezi podlahovými prkny v uzamčené poloze, a to vertikálně i horizontálně. Mělo by být možné spojení bez viditelných mezer nebo rozdílu v úrovních mezi spojenými okraji v nezatíženém i normálně zatíženém stavu. U podlahy s vysokou kvalitou by spojovací spára neměla být větší než 0,2 mm a rozdíl v úrovních by neměl být větší než 0,1 mm.

Sklonění směrem dolů s otáčením ve spojové hraně a vedení

Jak bude zřejmé z následujícího popisu, mělo by být možné uzamčení aspoň jedné strany, nejlépe dlouhé strany, skloněním směrem dolů. Sklonění dolů by se mělo provést s otáčením kolem středu těsně u průsečnice mezi rovinami povrchu podlahových prken a vertikální spojovací rovinou, tj. těsně u „horních spojovacích hran“ prken, když se vzájemně dotýkají. Jinými slovy, není možné provést spoj, který v zamčené poloze má těsné spojové hrany.

Mělo by být možné stanovit otáčení v horizontální poloze, ve které jsou podlahová prkna uzamčena vertikálně bez jakékoliv vůle, protože vůle může způsobit nežádoucí rozdíly v úrovních mezi spojovými hranami. Sklonění dovnitř by mělo být provedeno způsobem, že se současně vedou podlahová prkna proti sobě navzájem s těsným spojením hran a vyrovnáváním jakéhokoliv banánového tvaru, tj. odchylky od přímého plochého tvaru podlahových prken. Zámkový prvek a zámková drážka by měly mít vedení, to znamená, že by měly při sklánění dovnitř spolupracovat. Sklonění dolů by se mělo provádět s velkou opatrností, bez strkání a mačkání prken, aby nedošlo k poškození zámkového systému.

Vychýlení nahoru kolem spojové hrany

Mělo by být možné vyklonit dlouhou stranu nahoru tak, že podlahová prkna mohou být uvolněna. Protože prkna v počáteční poloze jsou spojena těsným spojením mezi hranami, toto sklonění nahoru musí tedy také být s horními spojovými hranami ve vzájemném kontaktu a s otáčením ve spojové hraně. Tato možnost vyklonění nahoru je velmi důležitá nejen při výměně podlahových prken nebo pohyblivé podlahy. Mnoho podlahových prken je pokládáno na zkoušku, při instalaci nesprávně přiléhají ke dveřím, v rozích apod. Je to vážný nedostatek, jestliže se podlahové prkno nemůže snadno uvolnit bez poškození spojového systému. Také se vždycky nepovede prkno sklonit dovnitř, takže musí být znovu vykloněna. Ve spojitosti se skláněním dolů, provede se obvykle lehké ohnutí pásky, takže zámkový prvek se ohne zpět a dolů a otevře se. Jestliže spojovací systém není tvořen vhodnými úhly a poloměry, prkno může být po položení uzamčeno takovým způsobem, že zvednutí není možné. Krátká strana může být po spojení dlouhých stran otevřena vychýlením nahoru, obvykle je vytažena kolem spojové hrany, aleje výhodné, jestliže i krátká strana může být otevřena vykloněním vzhůru. Je to obzvláště výhodné, jestliže jsou prkna dlouhá např. 2,4 m, což způsobuje obtížné vytažení krátkých stran. Vychýlení nahoru se provede s velkou opatrností bez strkání a mačkání prken, které by mohlo způsobit poškození zámkového systému.

- 14CZ 305227 B6

Zapadnutí

Mělo by být možné zamknout krátké strany horizontálním zapadnutím. To vyžaduje, aby části spojovacího systému byly pružné a ohebné. Dokonce, je-li sklonění dovnitř dlouhých stran mnohem snazší a rychlejší než zapadnutí, je výhodné, když také dlouhé strany mohou zapadnout, protože určitý provoz, např. otáčivé dveře, vyžaduje, aby prkna byla spojena horizontálně.

Cena materiálu na dlouhé a krátké strany

Jestliže je podlahové prkno např. 1,2 x 0,2 m, každý čtvereční metr povrchu podlahy bude mít šestkrát víc spojů dlouhých stran než krátkých stran. Tam pak vzniká velké množství odpadního materiálu a drahé spojovací materiály nehrají proto tak důležitou roli na krátké straně jako na dlouhé.

Horizontální pevnost

K dosažení vysoké pevnosti musí mít zámkový prvek zpravidla vysoký zámkový úhel, aby se zámkový prvek nemohl vytrhnout. Zámkový prvek musí být vysoký a široký, aby se nemohl zlomit, je-li zatížen velkou tahovou silou jako je podlahové smrštění v zimě vzhledem k relativně nízké vlhkosti v tomto ročním období. To se také vztahuje na materiál v okolí zámkové drážky u dalšího prkna. Krátká strana spoje by měla mít vyšší pevnost než dlouhá strana spoje, protože tahové zatížení během smršťování materiálu v zimě se přenáší více na kratší spojovou délku kolem krátké strany než na dlouhou stranu.

Vertikální pevnost při vertikálním zatížení by měla být rovina prkna zachována. A navíc by nemělo docházet k pohybu ve spojích, protože plochy se při zatížení tlakem vzájemně posouvají, a například horní spojové hrany mohou způsobit trhlinu.

Přemísťování a náhrada

Vytvoření možnosti uzamknout všechny čtyři strany musí umožňovat nově pokládaným prknům přemístění v zamčené poloze podél dříve položeného prkna. To se provádí použitím síly např. energickým použitím kostky a kladiva, aniž by se poškodily spojovací hrany a aniž by se na stávajícím systému spojení vytvořila viditelná horizontální nebo vertikální vůle. Vyměnitelnost je důležitější na dlouhé straně než na krátké, protože tření je zde podstatně větší vzhledem k delšímu spoji.

Výroba

Měla by existovat možnost racionální výroby spojovacího systému za použití velkých rotačních řezných nástrojů, které mají extrémně vysokou přesnost a kapacitu.

Měření

Dobrá funkce, výrobní tolerance a kvalita vyžadují, aby se spojovací profd mohl průběžně měřit a kontrolovat. Kritické části mechanického spojovacího systému by měly být navrženy takovým způsobem, aby výroba a měření byly snadné. Vyrábět by se mělo s tolerancemi na setinu milimetru, měřit s vysokou přesností například tzv. profilovým projektorem. Pokud se bude spojovací systém vyrábět lineárním řezáním, bude mít spojovací systém, kromě určitých výrobních tolerancí, stejný profil v celém okraji. Proto může být spojovací systém měřen s velkou přesností vyříznutím vzorku z podlahového prkna a měřením profilovým projektorem nebo měřicím mikroskopem. Racionální výroba však vyžaduje, aby se spojovací systém dal měřit rychle a snad- 15CZ 305227 B6 no nedestruktivním způsobem například použitím šablon. To bude snazší, pokud zámek bude mít co nejmenší počet kritických částí.

Optimalizace dlouhé a krátké strany

Pro podlahová prkna, která mají být vyráběna optimálním způsobem a s minimálním odpadem, by měla být dlouhá i krátká strana přizpůsobena jejich rozdílným vlastnostem, jak je konstatováno výše. Například dlouhá strana by měla být uzpůsobena pro sklápění dolů a nahoru, pro umísťování a přemísťování, zatímco krátká strana by měla být přizpůsobena pro zapadnutí a vysokou pevnost. Optimálně navržená podlahová prkna by měla mít jiné spojovací systémy pro dlouhou a krátkou stranu.

Možnost příčného pohybu spojovací hrany

Podlahová prkna na dřevěné bázi a všeobecně podlahová prkna, která obsahují dřevěná vlákna, vlivem proměnlivé vlhkosti nabobtnávají a smršťují se. Nabobtnávání a smršťování začíná obvykle shora a povrchové vrstvy proto mohou nabýt větší objem než jádro, to je část, která tvoří spojovací systém. K zabránění vzedmutí povrchové vrstvy nebo jejího prasknutí v případě vysokého stupně nabobtnání, nebo spojovacích štěrbin při nadměrném vysušení, měl by být spojovací systém navržen tak, aby dovoloval pohyb, který bude vyrovnávat nabobtnávání a smršťování.

Vynález je založen na prvním poznání, že se použijí vhodné výrobní metody, v podstatě strojní opracování, a nástroje, jejichž průměr výrazně převyšuje tloušťku prkna, které umožní vytvoření zdokonalených tvarů racionálním způsobem s velkou přesností u dřevěných materiálů, materiálů s dřevěným základem a plastových materiálů a že tento způsob obrábění může být proveden v pérové drážce vzdálené od spojové roviny. Tento tvar spojovacího systému by měl být přizpůsoben racionální výrobě, která by měla být provedena s velmi přesnými tolerancemi. Takové přizpůsobení však nesmí být na úkor dalších důležitých vlastností podlahových prken a zámkového systému.

Vynález je také založen na druhém poznání, které je založeno na znalosti požadavků, které musí vyhovovat optimální funkci mechanického spojovacího systému. Toto poznání je schopné splnit požadavky způsobem, který dříve nebyl znám, totiž kombinací a) konstrukcí spojovacího systému např. s určitými úhly, poloměry, vůlemi, volnými povrchy a poměry mezi různými částmi systému a b) optimálním využitím vlastností materiálu jádra nebo jádra, jako je stlačitelnost, prodloužení, ohyb, pevnost v tahu a pevnost v tlaku.

Vynález je dále založen na třetím poznání, že je třeba zajistit výrobu spojovacího systému s nízkými výrobními náklady, zatímco současně musí být zachována funkce a pevnost nebo dokonce v některých případech zlepšena kombinací výrobní technologie, konstrukcí spoje, výběrem materiálů a optimalizací dlouhé a krátké strany.

Vynález je založen na čtvrtém poznání, že spojovací systém, výrobní technologie a měřicí technika musí být vyvinuty a upraveny tak, aby kritické části, vyžadující přísné tolerance, byly v co největším možném rozsahu co nejmenší a také aby byly navrženy tak, aby dovolovaly měření a kontrolu při plynulé výrobě.

Podle prvního hlediska vynálezu je zde zajištěn zámkový systém a podlahové prkno s takovým zámkovým systémem pro mechanické spojení všech čtyř stran tohoto podlahového prkna v prvním vertikálním směru, druhém horizontálním směru a třetím směru ve směru kolmém k druhému horizontálnímu směru s odpovídajícími stranami dalších podlahových prken s identickým zámkovým systémem.

Podlahové prkno může mít na dvou stranách rozpojitelný mechanický spojovací systém známého typu, který se může bočně přemisťovat v zamčené poloze a zamčen může být natočením dovnitř

- 16CZ 305227 B6 kolem horních spojovacích hran nebo horizontálním sevřením. Podlahové prkno má na dvou dalších stranách zámkový systém podle vynálezu. Podlahové prkno může také mít zámkový systém podle vynálezu na všech čtyřech stranách.

Aspoň dvě protilehlé strany podlahového prkna mají spojovací systém s konstrukcí podle vynálezu, který má pero a pérovou drážku, určenou horním a dolním okrajem, kde pero ve své vnější a horní části má nahoru směřující část a kde pérová drážka je ve své vnitřní a horní části podříznuta. Nahoru směřující část pera a podříznutí pérové drážky v jejím horním okraji má zámkové povrchy, které kladou odpor a předcházejí horizontálnímu oddělení ve směru napříč spojové roviny. Pero a pérová drážka mají také spolupracující podpůrné povrchy, které brání vertikálnímu oddělení ve směru Dl rovnoběžném se spojovou rovinou. Tyto podpůrné povrchy se nacházejí aspoň ve spodní části pera a na spodním okraji pérové drážky. V horní části spolupracující zámkové povrchy mohou sloužit jako horní podpůrné povrchy, ale horní okraj pérové drážky a pero mohou mít také výhodně samostatné horní podpůrné povrchy. Pero, pérová drážka, zámkový prvek a podříznutí jsou navrženy tak, že se mohou vyrábět obráběním za použití nástrojů, které mají větší průměr nástroje než je tloušťka podlahového prkna. Pero může být se svou nahoru směřující částí vloženo do pérové drážky a jejího podříznutí pohybem šikmo dovnitř se středem otáčení těsně u průsečnice mezi spojovou rovinou a rovinou povrchu, a pero může také opustit pérovou drážku, jestliže podlahové prkno je otočeno nebo skloněno svou horní spojovací hranou v kontaktu s horní spojovací hranou sousedního podlahového prkna. Za účelem usnadnění výroby, měření, sklánění dovnitř, vyklánění nahoru, bočního přemisťování v podélném směru spoje, proti vzniku trhlin a redukováním jakýchkoliv problémů vzhledem k nabobtnávání a smršťování materiálu podlah, je spojovací systém vytvořen povrchy, které nejsou v kontaktu s jinými během sklápění dovnitř a v uzamčené poloze.

Podle druhého hlediska vynálezu má podlahové prkno dvě okrajové části se spojovacím systémem podle vynálezu, kde pero se svou nahoru zvednutou částí může být vloženo do pérové drážky a jejího podříznutí a může opustit pérovou drážku postupným vychýlením dolů a nahoru, prkno je přitom drženo v kontaktu se svojí horní spojovací hranou těsně u průsečnice spojové roviny s rovinou povrchu, takže otáčení probíhá kolem středu otáčení v blízkosti tohoto bodu. Navíc může zámkový systém zapadnout společně s horizontálním přemístěním, v podstatě spodní část pérové drážky je ohnuta a zámkový prvek pera zapadne do zámkové drážky. Alternativně nebo ještě k tomu může být pero pružné k uzpůsobení takového zapadnutí na krátké straně potom, co jsou dlouhé strany podlahových prken připojeny. Proto vynález také popisuje spojení sevřením, které může být uvolněno vychýlením horních spojovacích hran ve vzájemném kontaktu nahoru.

Podle třetího hlediska vynálezu má podlahové prkno dvě okrajové části se spojovacím systémem, který je vytvořen podle vynálezu, kde může pero zapadnout do pérové drážky, zatímco prkno je drženo v poloze vykloněné nahoru, pak se skloní dolů otáčivým pohybem kolem horní spojovací hrany. V poloze nahoru vychýlené může být pero částečně vloženo do pérové drážky, prkno se v této poloze pohybuje k pérové drážce, dokud horní spojovací hrany nepřijdou do vzájemného kontaktu, pak se provede sklopení dolů pro závěrečné spojení pera a drážky a společného uzamčení. Dolní okraj může být kratší než horní okraj, takže je dosažitelný vyšší stupeň volnosti při návrhu podříznutí horního okraje.

Pluralita hledisek vynálezu je použitelná i u známých systémů, aniž by tato hlediska byla kombinována s preferovanými zámkovými systémy, které jsou zde popisovány.

Vynález také popisuje základní principy, které mohou provést spojení pero-drážky přechodem v úhlu dovnitř s horními spojovacími hranami ve vzájemném kontaktu a kde dochází k minimálnímu ohybu spojovacích komponentů. Vynález také popisuje, jaké vlastnosti má mít použitý materiál, aby byla dosažena vysoká pevnost a nízká cena v kombinaci s otáčením a sevřením a také popisuje metody pokládání.

- 17CZ 305227 B6

Různá hlediska vynálezu budou nyní podrobněji popsána s odkazy na přiložené výkresy, které zobrazují různá provedení vynálezu.

Objasnění výkresů

Příkladné provedení podlahového systému podle vynálezu je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. la a lb schematicky spojovací části prvního preferovaného provedení podlahového prkna podle uváděného vynálezu, obr. 2 schematicky základní principy otáčení dolů kolem horní spojovací hrany, obr. 3a a 3b schematicky výrobu spojovací hrany podlahového prkna, obr. 4a a 4b výrobně zvláštní variantu vynálezu, obr. 5 variantu zapadnutí a otočení nahoru v kombinaci s ohnutím spodního okraje, obr. 6 variantu vynálezu s krátkým okrajem, obr. 7a až 7c metodu s vychýlením nahoru a sklopením dolů, obr. 8a až 8c alternativní otáčivou metodu, obr. 9a a 9b metodu zapadnutí, obr. 10 jak jsou spojovány dlouhé strany dvou prken s dlouhou stranou třetího prkna, jestliže jsou dvě prkna spolu navzájem spojena krátkými stranami, obr. 11a a 1 lb dvě spojená podlahová prkna opatřená kombinací spojení podle vynálezu, obr. 12a až 12d otáčení dovnitř kombinovaného spoje, obr. 13 příklad tvarování dlouhé strany parketové podlahy, obr. 14 příklad tvarování krátké strany parketové podlahy, obr. 15 detailně příklad vytvoření spojovacího systému dlouhých stran u parketové podlahy, obr. 16 příklad podlahového prkna podle vynálezu, kde spojovací systém je navržen tak, že se sklápí pomocí ohybu a stlačení ve spojovacím materiálu, obr. 17a až 17c podlahové prkno podle vynálezu ve třech pohledech, obr. 18a až 18d výrobní postup ve čtyřech krocích, kde se používá výrobní metoda podle vynálezu, obr. 19 spojovací systém, který je vhodný ke kompenzaci nabobtnávání a smršťování povrchových vrstev podlahového prkna, obr. 20 variantu s tuhým, neohebným perem, obr. 21 variantu, kde zámkové povrchy tvoří horní kontaktní povrchy, obr. 22a a 22b variantu s dlouhým perem, sklápění a vytahování, obr. 23a až 23c jak by měl být navržen spojovací systém, upravený pro zapadnutí, obr. 24 zapadnutí v otočené poloze, obr. 25a a 25b spojovací systém s pružným perem, obr. 26a a 26b spojovací systém s dvojitým a pružným perem, obr. 26a a 26b spojovací systém s dvojitým a pružným perem, obr. 27a a 27b spojovací systém s dolním okrajem částečně z jiného materiálu než je materiál jádra, obr. 28a a 28b spojovací systém, který může být použit jako spojení zapadnutím u podlahového prkna, které je zamčeno na všech čtyřech stranách, obr. 49 spojovací systém, který může být použit například na krátké straně podlahového prkna, obr. 30 další příklad spojovacího systému, který se dá použít například na krátké straně podlahového prkna, obr. 31a až 3lf metodu pokládání, obr. 32a a 32b pokládání pomocí speciálně navrženého nářadí, obr. 33 spojení krátkých stran, obr. 34a a 34b zapadnutí na krátké straně, obr. 35 variantu s pružným perem, které usnadňuje zapadnutí na krátké straně, obr. 36a až 36e zapadnutí vnější rohové části krátké strany a obr. 37a až 37e zapadnutí vnitřní rohové části krátké strany.

Příklady uskutečnění vynálezu

První preferované provedení podlahového prkna X, XX které je opatřeno mechanickým zámkovým systémem podle vynálezu, bude nyní popsáno s odkazy na obr, la a lb. Pro lepší pochopení je spojovací systém zobrazen schematicky. Je třeba zdůraznit, že se lepší funkce dosáhne u dalších preferovaných provedení, které budou popsány dále.

Obr. la a lb zobrazují schematicky řez spojením mezi okrajovou částí 4a dlouhé strany podlahového prkna X a protilehlou okrajovou částí 4b dlouhé strany dalšího podlahového prkna XX

Horní nášlapné strany 2 podlahového prkna X a JX jsou v podstatě umístěny ve společné povrchové rovině HP a horní okrajové části 4a a 4b spoje se vzájemně dotýkají ve vertikální spojovací rovině VP. Mechanický zámkový systém způsobuje uzamčení podlahových prken X, Γ vzhledem k sobě navzájem, a to jak ve vertikálním směru Dl, tak v horizontálním směru D2, který je kolmý ke spojovací rovině VP. Během pokládání podlahy s řazením prken do řady vedle sebe může však být jedno podlahové prkno X/ přemístěno podél jiného podlahového prkna X ve směru D3

- 18CZ 305227 B6 podél vertikální spojovací roviny VP. Takové přemístění může být například použito k zajištění vzájemného uzamčení podlahových prken £, V, která jsou pokládána do stejné řady.

K zajištění spojení dvou částí spojových okrajových částí 4a, 4b kolmo k vertikální spojovací rovině VP a rovnoběžně s povrchovou rovinou HP mají podlahová prkna i, Γ na jednom okraji pérovou drážku 36 v okrajové části 4a prkna £, Γ dovnitř od vertikální spojovací roviny VP a pero 38, vytvořené na druhé spojovací okrajové části 4b a vybíhající za vertikální spojovací rovinou VP.

V tomto provedení má podlahové prkno 1 dřevěné jádro 30, které podpírá povrchové vrstvy 32 na nášlapné straně 2, a vyvažující vrstvu na své spodní straně 34· Podlahové prkno £ je pravoúhlé a má druhý mechanický zámkový systém na dvou rovnoběžných krátkých okrajových částech 5a, 5b. U některých provedení může mít tento druhý zámkový systém stejnou konstrukci jako zámkový systém na dlouhých okrajových částech 4a, 4b, ale zámkový systém na krátkých okrajových částech 5a, 5b může mít i jinou konstrukci než podle vynálezu nebo se dá použít některý z dosud známých zámkových systémů.

Pro ilustraci příklad - podlahové prkno může být parketového typu o tloušťce 15 mm, délce 2,4 m a šířce 0,2 m. Vynález však může být použit i pro čtvercové parkety nebo prkna jiných rozměrů.

Jádro 30 může být lamelového typu a sestávat z úzkých dřevěných bloků z druhů dřeva, která nejsou drahá. Povrchová vrstva 32 může mít tloušťku 3 až 4 mm a sestává z dekorativního druhu tvrdého dřeva a je nalakované. Vyvažovači vrstva spodní strany 34 může sestávat z 2 mm silné dýhové vrstvy. V některých případech může být výhodné použít různé typy dřevěných materiálů v různých částech podlahového prkna £, J£ pro optimální vlastnosti v jeho jednotlivých částech.

Jak bylo uvedeno výše, zahrnuje mechanický zámkový systém podle vynálezu pérovou drážku 36 vjedné spojovací okrajové části 4a podlahového prkna £, V a pero 38 na opačné spojovací okrajové části 4b.

Pérová drážka 36 je určena horním břitem 39 a dolním břitem 40 a má tvar podříznuté drážky 35 s otevřením mezi oběma břity 39. 40.

Různé části pérové drážky 36 jsou nejlépe vidět na obr. lb. Pérová drážka 36 je vytvořena v jádru 30 a táhne se od hrany podlahového prkna £, V. Nad pérovou drážkou 36 je horní okrajová část nebo okrajová plocha 41 spojovací hrany, která vybíhá do povrchové roviny HP. Uvnitř otevření pérové drážky 36 je horní vyvažovači nebo spojovací plocha 43, která v tomto případě je rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Tato vyvažovači nebo podpůrná spojovací plocha 43 přechází do nakloněné vnitřní zámkové plochy 45, která svírá zámkový úhel A s povrchovou rovinou HP. Uvnitř vnitřní zámkové plochy 45 je rovinná část 46, která tvoří horní hraniční povrch podříznuté části 35 pérové drážky 36. Pérová drážka 36 má dále spodní konec 48, který se táhne dolů k spodnímu břitu 40. Na horní straně tohoto spodního břitu 40 je vyvažující a podpůrná opěrná plocha 50. Vnější konec spodního břitu 40 má spojovací okrajovou plochu 52, která v tomto případě lehce vybíhá za vertikální spojovací rovinu VP.

Tvar pera 38 je také nejlépe vidět na obr. lb. Pero 38 je vytvořeno z materiálu jádra nebo z jádra 30 a vybíhá za vertikální spojovací rovinu VP, když tato spojovací okrajová část 4b podlahového prkna £, U je mechanicky spojena se spojovací okrajovou částí 4a přilehlého podlahového prkna £, J£. Spojovací okrajová část 4b má také horní spojovací část nebo horní spojovací okrajovou plochu 61, která se táhne podél vertikální spojovací roviny VP dolů ke kořeni pera 38. Horní strana kořene pera 38 má horní záchytnou nebo opěrnou plochu 64, která v tomto případě dosahuje ke zkosené šikmé zámkové ploše 65 nahoru směřující části 8 těsně k vrcholu pera 38. Šikmá zámková plocha 65 přechází do vodicí povrchové části 66, která končí v horní rovinné ploše 67

-19CZ 305227 B6 nahoru směřující části 8 pera 38. Po horní rovinné ploše 67 následuje úkos, který může sloužit jako vodicí plocha 68. Ta vede k špičce 69 pera 38. Na spodním konci špičky 69 je další vodicí plocha 70, která vede šikmo dolů ke spodní hraně pera 38 a záchytné nebo záběmé ploše 71· Se záběmou plochou 71 se uvažuje pro spolupráci s opěrnou plochou 50 spodního břitu 40 při mechanickém spojení dvou podlahových prken 1, V, takže jejich horní strany jsou umístěny v téže povrchové rovině HP a setkávají se ve vertikální spojovací rovině VP přímo kolmo, takže horní spojovací okrajová plocha 61 a okrajová plocha 41 podlahových prken i, V se vzájemně spojí. Pero 38 má spodní spojovací okrajovou plochu 72, která přechází do spodní strany 34 podlahového prkna 1, T.

V tomto provedení jsou odděleny spojovací plocha 43 v pérové drážce 36 a opěrná plocha 64 na peru 38, které se v uzamčeném stavu vzájemně spojí a působí společně se spodní opěrnou plochou 50 a záběmou plochou 71 na dolní straně pera 38, aby došlo k uzamčení ve směru Dl kolmo k povrchové rovině HP. U dalšího provedení, které bude popsáno níže, slouží jako zámkové povrchy vnitřní zámková plocha 45 a šikmá zámková plocha 65 pro vzájemné uzamčení ve směru D2, který je rovnoběžný s povrchovou rovinou HP ajako opěrné povrchy pro pohyby, působící opačným směrem ve směru D2 kolmo k povrchové rovině HP. V provedení podle obr. Ia a obr. lb spolupracují uvedené zámkové plochy 45, 65 a 43, 64 jako horní opěrné povrchy systému.

Jakje zřejmé z výkresu, vybíhá pero 38 za vertikální spojovací rovinu VP a má nahoru směřující část 8 na svém volném konci nebo špičce 69. Pero 38 má také šikmou zámkovou plochu 65, která je tvarována pro spolupráci s vnitřní zámkovou plochou 45 pérové drážky 36 sousedního podlahového prkna 1, £, když jsou dvě taková podlahová prkna 1, V mechanicky spojeny tak, že jejich přední strany jsou umístěné v téže povrchové rovině HP a stýkají se ve vertikální spojovací rovině VP, která je na ni kolmá.

Jakje zřejmé z obr. lb, má pero 38 šikmou zámkovou plochu 65 mezi horní spojovací okrajovou plochou 61 a vertikální spojovací rovinou VP. Když jsou dvě podlahová prkna i, V spojena, šikmá zámková plocha 65 zachytí vnitřní zámkovou plochu 45 nahoru směřující částí 8. Pro usnadnění vkládání pera 38 do podříznuté pérové drážky 36 stočením dovnitř nebo zapadnutím může mít pero 38 - viz obr. Ia, lb, vodicí povrchovou část 66 mezi šikmou zámkovou plochou 65 a horní rovinnou plochou 67. Navíc může být umístěna vodicí plocha 68 mezi horní rovinnou plochu 67 a špičku 69 pera 38. Vodicí povrchová část 66 může sloužit jako vodicí část při mešním úhlu sklonění k povrchové rovině HP než je úhel A zámkových povrchů 45 a 65.

Záběmá plocha 71 pera 38 v tomto provedení je v podstatě rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Pero 38 má vodicí plochu 70 mezi touto záběmou plochou 71 a špičkou 69 pera 38.

Podle vynálezu má spodní břit 40 opěrnou plochu 50 pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou 71 pera 38 ve vzdálenosti od spodního konce 48 podříznuté pérové drážky 36. Jestliže jsou dvě podlahová prkna 1, L vzájemně spojena, je zde spojení mezi plochami 50 a 71 a spojovací plochou 43 horního břitu 39 a odpovídající záchytnou nebo opěrnou plochou 64 pera 38. Takto se získá uzamčení podlahových prken i, £ ve směru Dl kolmo k povrchové rovině HP.

Podle vynálezu musí být aspoň část větší část spodního konce 48 podříznuté pérové drážky 36 analogická s povrchovou rovinou HP, musí být položena dále od vertikální spojovací roviny VP, než je vnější konec nebo špička 69 pera 38. Při takové konstrukci se výroba významně zjednoduší a přemístění podlahového prkna i, £ vůči ostatním prknům podél vertikální spojovací roviny VP se usnadní.

Další důležitý rys mechanického zámkového systému podle vynálezu je, že všechny části spodního břitu 40, které jsou ve styku s jádrem 30, při pohledu z bodu průsečnice C, kde se protínají povrchová rovina HP a vertikální spojovací rovina VP, jsou mimo rovinu LP2. Tato rovina LP2

-20CZ 305227 B6 je vedena dále od uvedeného bodu průsečnice C než zámková rovina LPI, která je rovnoběžná s rovinou LP2 aje tečnou společně působící vnitřní zámkové plochy 45 podříznuté pérové drážky 36 a šikmé zámkové plochy 65 pera 38, kde tyto zámkové plochy mají sklon vzhledem k povrchové rovině HP. Vzhledem k takovéto konstrukci může být podříznutá pérová drážka 36, která bude ještě podrobněji popsána dále, tvarována rotačními řeznými nástroji pro opracovávání částí podlahových prken i, V.

Další důležitý rys mechanického zámkového systému podle vynálezu je, že horní břit 39, spodní břit 40 a pero 38 ve spojovacích okrajových částech 4a a 4b jsou navrženy tak, aby se daly rozpojit dvě mechanicky spojená podlahová prkna I, L tím, že se jedno z nich natočí nahoru vůči druhému kolem otáčecího bodu v blízkosti průsečnice C mezi povrchovou rovinou HP a vertikální spojovací rovinou VP tak, že pero 38 tohoto podlahového prkna I, V se vytočí z podříznuté pérové drážky 36 dalšího podlahového prkna i, J/.

V provedení podle obr. la a obr. lb je takové rozpojení proveditelné lehkým ohnutím spodního břitu 40 dolů. U dalších, preferovanějších provedení vynálezu není nutný žádný ohyb spodního břitu 40 při spojování a rozpojování podlahových prken 1, J/.

V provedení podle obr. la a obr. lb může být provedeno spojení dvou podlahových prken i, V podle vynálezu třemi různými způsoby.

Jeden způsob spočívá v tom, že se podlahové prkno L umístí na základ a pohybuje se proti dříve položenému podlahovému prknu i, dokud úzká špička 69 pera 38 nebude vložena do otevření podříznuté pérové drážky 36. Pak se podlahové prkno Γ vychýlí nahoru tak, až se horní okrajovou plochou 41 a horní spojovací okrajovou plochou 61 podlahových prken 1, Γ na obou stranách vertikální spojovací roviny VP vzájemně dotknou. Zatímco je tento kontakt udržován, podlahové prkno V je sklopeno dolů otočením kolem středu otáčení v průsečnici C. Vložení se provede vodicí povrchovou částí 66 pera 38, klouzáním podél vnitřní zámkové plochy 45 horního břitu 39 a současně vodicí plocha 70 pera 38 proklouzává proti vnějšímu okraji horní strany spodního břitu 40. Zámkový systém pak může být otevřen tím, že se podlahové prkno J/ vychýlí nahoru kolem otáčecího středu poblíž průsečnice C povrchové roviny HP a vertikální spojovací roviny VP.

Druhý způsob uzamčení se provede pohybem nového podlahového prkna Γ jeho spojovací okrajovou částí 4a s vytvořenou pérovou drážkou 36 proti spojovací okrajové části 4b dříve položeného podlahového prkna 1 s perem 38. Pak se nové podlahové prkno Γ otočí nahoru, dokud se nezíská jejich dotek mezi horní okrajovou plochou 41 a horní spojovací okrajovou plochou 61 těsně v průsečnici C mezi povrchovou rovinou HP a vertikální spojovací rovinou VP, pak je pokládané podlahové prkno Γ otočeno dolů, aby se k sobě přivedly pero 38 a pérová drážka 36, dokud se nedosáhne konečné polohy. Podle následujícího popisu může také být připojeno podlahové prkno 1, Γ jednou deskou posouvanou v nahoru směřující poloze proti druhé desce.

Třetí způsob, jak spojit podlahová prkna i, V v tomto provedení podle vynálezu spočívá v tom, že nové podlahové prkno Γ je horizontálně přemístěno proti dříve položenému podlahovému prknu I tak, že pero 38 sjeho zámkovým prvkem nebo nahoru směřující částí je vloženo do pérové drážky 36, pružný spodní břit 40 je lehce ohnut dolů, aby nahoru směřující část 8 zapadla do podříznuté části 35 pérové drážky 36. Také v tomto případě lze provést rozpojení zdvižením nahoru, jak je výše popsáno.

Ve spojení se zapadnutím může dojít k malému ohnutí horního břitu 39 stejně jako k jistému malému stlačení všech částí v pérové drážce 36 a peru 38, které jsou během zaklapování ve vzájemném kontaktu. To usnadňuje zapadnutí a může se použít k vytvoření optimálního spojovacího systému.

-21 CZ 305227 B6

Pro usnadnění výroby vnitřních zkosení, zkosení směrem vzhůru, zapadnutí a rozebrání v zamčené poloze a k minimalizaci nebezpečí prasknutí nemusí být ve vzájemném spojení v zamčené poloze a také během zamykání a odmykání všechny povrchy, které nejsou rozhodující pro tvorbu spojení s těsným spojením horních spojovacích hran a k vytvoření vertikálního a horizontálního spojení. To dovoluje výrobu bez požadavku vysokých tolerancí v těchto spojovacích částech a redukuje tření při bočním přesouvání podél spojové hrany. Příklady povrchů nebo částí spojovacího systému, které by neměly být ve vzájemném kontaktu v zamčené poloze, jsou části a povrchy označené vztahovými značkami 46 - 67, 48 - 69, 50 - 70 a 52 - 72.

Spojovací systém podle preferovaného provedení může obsahovat několik různých kombinací materiálů. Horní břit 39 může být vyroben z tuhé a tvrdé horní povrchové vrstvy 32 a měkčí dolní části, kteráje částí jádra 30. Spodní břit 40 může být ze stejné měkké horní části jádra 30 a také měkká spodní strana 34 může být z dalšího druhu dřeva. Směr vláken u těchto tří druhů dřeva se může lišit. Tento materiál je použit k zajištění spojovacího systému a svými vlastnostmi jej má usnadnit. Zámkový prvek je proto podle vynálezu umístěn blíže k horní tvrdé a tuhé části, který je proto pružný a stlačitelný jen do určité míry, zatímco funkce sevření je tvořena v měkké a pružné spodní části. Je třeba zdůraznit, že spojovací systém může být proveden i v homogenním podlahovém prknu i, T.

Obr. 2 zobrazuje schematicky základní principy otáčení dovnitř kolem bodu průsečnice C na horní spojové hraně při využívání uváděného vynálezu. Obr. 2 ukazuje schematicky, jak by mohl být konstruován zámkový systém, aby umožňoval otáčení dovnitř kolem horní spojové hrany. U tohoto otáčení dovnitř se otáčejí části spojovacího systému běžně známým způsobem po kruhovém oblouku se středem těsně u průsečnice C mezi povrchovou rovinou HP a vertikální spojovací rovinou VP. Pokud je mezi všemi částmi povolena velká vůle neboje možná výrazná deformace během otáčení dovnitř, pak je možné vytvořit pérovou drážku 36 a pero 38 mnoha různými způsoby. Jestliže naopak musí mít spojovací systém kontaktní povrchy, které zabraňují vertikálnímu a horizontálnímu oddělení bez jakékoliv vůle mezi záchytnými a opěrnými povrchy a jestliže není možná deformace materiálu, pak musí být spojovací systém navržen na základě následujících principů.

Horní část spojovacího systému je tvořena následovně: C1B je kruhová oblouk se středem na průsečnici C ve vrcholu horních spojovacích okrajových ploch 41, 61 a který v tomto preferovaném provedení protíná stykový bod mezi horním břitem 39 a horní částí pera 38 v bodě P2. Všechny další stykové body mezi P2, P3, P4 a P5 mezi horním břitem 39 a nahoru směřující částí 8 pera 38 a mezi tímto průsečíkem P2 a vertikální spojovací roviny VP jsou umístěny na nebo uvnitř tohoto kruhového oblouku C1B, zatímco všechny další kontaktní body od P2 do Pl mezi horním břitem 39 a horní částí pera 38 a mezi tímto průsečíkem P2 a vnější částí pera 38 jsou umístěny na nebo vně tohoto kruhového oblouku C1B. Tyto podmínky mohou být splněny pro všechny kontaktní body. Ve vztahu kontaktního bodu P5 a kruhového oblouku CIA všechny další kontaktní body mezi Pl a P5 jsou umístěny vně kruhového oblouku CIA, ve vztahu kontaktního bodu Pl všechny další kontaktní body mezi Pl a P5 jsou umístěny uvnitř kruhového oblouku C1C.

Dolní část spojovacího systému je tvořena podle odpovídajících principů. C2B je kruhový oblouk, který je soustředný s kruhovým obloukem CIA a který u tohoto preferovaného provedení protíná kontaktní bod mezi spodním břitem 40 a dolní částí pera 38 v bodě P7. Všechny další kontaktní body mezi P7, P8 a P9 mezi spodním břitem 40 a dolní částí pera 38 a mezi tímto průsečíkem P7 a vertikální spojovací rovinou VP jsou umístěny na nebo vně kruhového oblouku C2B a další kontaktní body mezi P6, P7 a mezi spodním břitem 40 a dolní částí pera 38 a mezi tímto průsečíkem P7 a vnější částí pera 38 jsou umístěny na nebo uvnitř tohoto kruhového oblouku C2B. Totéž platí pro kontaktní bod P6 s kruhovým obloukem C2A.

Spojovací systém navržený podle tohoto preferovaného provedení může mít dobré vlastnosti pro otáčení dovnitř. Může se snadno kombinovat s horními záchytnými a opěrnými plochami 43, 64,

-22CZ 305227 B6 které mohou být rovnoběžné s horizontální rovinou HP a které proto mohou zajistit vynikající vertikální uzamčení.

Obr. 3a, 3b zobrazují, jak se spojovací systém podle obr. la, lb může vyrábět. Normálně podlahové prkno I podle současného stavu techniky je umístěno svou nášlapnou stranou 2 dolů na řetěz frézky s kuličkovými ložisky, který přepraví podlahové prkno I s extrémně velkou přesností přes množství fréz, které například mají nástroj s průměrem 80 až 300 mm a které mohou být sestaveny v optimálním úhlu k horizontální rovině podlahového prkna I. Pro snazší pochopení a srovnání s dalšími obrázky na výkresech je však podlahové prkno i zobrazeno svou povrchovou rovinou HP přímo nahoru. Obr. 3a zobrazuje, jak první nástroj v poloze TP1 provádí tradiční pérovou drážku 36. Nástroj pracuje v tomto případě s úhlem nástroje TA1, kteiý je 0°, tj. je rovnoběžný s horizontální rovinou. Osa rotace RA1 je kolmá k povrchové rovině HP. Podříznutí se provede druhým nástrojem, kdy poloha TP2 a konstrukce nástroje jsou takové, že podříznutá část 35 se vytvoří bez porušení spodního břitu 40. V tomto případě má nástroj úhel TA2, který se rovná úhlu vnitřní zámkové plochy 45 v podříznuté části 35. Tato výrobní metoda je možná, protože zámková rovina LPI je umístěna v takové vzdálenosti od vertikální spojovací roviny VP, že nástroj může být vložen do předem vytvořené pérové drážky 36. Tloušťka nástroje proto nemůže být větší než vzdálenost mezi dvěma rovinami LPI a LP2, jak bylo probíráno v souvislosti s obr. la, lb. Výrobní technologie je jako u současné techniky a není částí výrobní metody podle uváděného vynálezu, jak bude dále popsáno.

Obr. 4a, 4b zobrazují další variantu vynálezu. Toto provedení je charakteristické tím, že spojovací systém je vytvořen kompletně podle základního principu otáčení dovnitř kolem horní spojovací hrany, jak je popsáno výše. Vnitřní zámková plocha 45, šikmá zámková plocha 65, opěrná plocha 50 a záběmá plocha 71 jsou v tomto provedení roviny, ale mohou mít různé tvary. Cl a C2 jsou dva kruhové oblouky se středem na průsečnici C na horním konci spojené okrajové plochy 44 a horní spojovací okrajové plochy 61. Menší kruhový oblouk Cl se dotýká dolního kontaktního bodu nejblíže k vertikální spojovací rovině VP mezi zámkovými plochami 45, 65 v bodě P4, který má tečnu TLI shodnou se zámkovou rovinou LPI. Zámkové plochy 45, 65 mají stejný sklon jako tato tečna TLI. Větší kruhový oblouk C2 se dotýká horního kontaktního bodu mezi opěrnou plochou 50 a záběmou plochou 71 nejblíže k spodnímu konci 48 pérové drážky 36 v bodě P7, který má tečnu TL2. Povrchy 50, 71 mají stejný sklon jako tato tečna TL2.

Všechny kontaktní body mezi perem 38 a horním břitem 39, které leží mezi body P4 a vertikální spojovací rovinou VP vyhovují podmínce, že leží uvnitř nebo na kruhovém oblouku Cl, zatímco všechny kontaktní body, které leží mezi P4 a vnitřní částí pérové drážky 36 - v tomto provedení jen zámkové plochy 45, 65 - vyhovují podmínce, že leží na nebo vně kruhového oblouku Cl. Obdobné podmínky jsou splněny pro kontaktní povrchy mezi spodním břitem 40 a perem 38. Všechny kontaktní body mezi perem 38 a spodním břitem 40, které leží mezi bodem P7 a vertikální spojovací rovinou VP - v tomto případě jen dolní opěrná plocha 50 a záběmá plocha 71 leží na nebo vně kruhového oblouku C2, zatímco všechny kontaktní body, které leží mezi bodem P7 a spodním koncem 48 pérové drážky 36 leží na nebo uvnitř kruhového oblouku C2. V tomto provedení nejsou kontaktní body mezi P7 a spodním koncem 48 pérové drážky 36.

Toto provedení je především charakteristické tím, že všechny kontaktní povrchy mezi kontaktním bodem P4 a vertikální spojovací rovinou VP, v tomto případě bod P5 a spodní konec 48 pérové drážky 36, v uvedeném pořadí, leží uvnitř a vně, v uvedeném pořadí, kruhového oblouku Cl a tudíž nejsou na kruhovém oblouku Cl. Totéž se týká kontaktního bodu P7, kde všechny kontaktní body mezi P7 a vertikální spojovací rovinou VP, v tomto případě bod P8 a spodní konec 48 pérové drážky 36, v uvedeném pořadí, leží vně a uvnitř, v uvedeném pořadí, kruhového oblouku C2 a tudíž nejsou na kruhovém oblouku C2. Jak je zřejmé z části, vyznačené přerušovanou čarou na obr. 4a, spojovací systém může, je-li splněna tato podmínka, být navržen tak, že otočení dovnitř se uskuteční volně během celkového otáčivého pohybu, který je dán prkny těsně zamčenými nebo tlakem, když zaujímají svoji konečnou horizontální polohu. Takto vynález umožňuje kombinaci otáčení dovnitř a nahoru bez odporu a vysoce kvalitní uzamčení. Jestliže dolní záběmá

-23 CZ 305227 B6 plocha 71 a opěrná plocha 50 jsou zhotoveny s poněkud menším úhlem, spojovací systém má jen dva výše zmíněné kontaktní body P4 na horním břitu 39 a P7 na dolní části pera 38 mezi pérovou drážkou 36 a perem 38 během celého otáčení dovnitř, dokud nedojde k celkovému uzamčení, a během celého otáčení nahoru, dokud podlahová prkna 1, V nebudou vzájemně uvolněna. Uzamčení s vůlí nebo jen s přímým kontaktem je velká výhoda, protože tření bude malé a podlahová prkna J_, V se mohou snadno otáčet dovnitř a nahoru aniž by se na sebe musely strkat a tlačit s rizikem, že dojde k poškození spojovacího systému. Přesné a těsné dosednutí speciálně ve vertikálním směruje velmi důležité pro pevnost. Jestliže je vůle mezi záchytnými nebo opěrnými plochami, budou podlahová prkna i, T při tahovém zatížení klouzat po zámkových plochách dokud dolní záchytné nebo opěrné plochy nezaujmou polohu s těsným dosednutím. Proto bude mít vůle za následek jednak mezeru a rozdílnou rovinu mezi horními spojovými hranami. Jako příklad lze uvést těsné dosednutí s dosažením vysoké pevnosti, jestliže zámkové plochy mají úhel kolem 40° k povrchové rovině HP a jestliže dolní záchytné a opěrné plochy mají úhel kolem 15° k povrchové rovině HP.

Na obr. 4a zámková rovina LPI svírá s horizontální rovinou HP zámkový úhel A 39°, zatímco opěrná rovina - tečna TL2 podél opěrných ploch 50, 71 svírá úhel VLA 14°. Rozdíl v úhlech mezi LPI a opěrnou rovinou TL2 je 25°. Velký zámkový úhel A a velký úhlový rozdíl mezi zámkovým úhlem A a opěrným úhlem je žádoucí, protože má za následek velkou horizontální zámkovou sílu. Záběmá plocha 71 a opěrná plocha 50 mohou být vyrobeny jako obloukové, stupňovité s několika úhly apod., ale ztěžuje to výrobu. Jak bylo zmíněno výše, zámkové plochy mají také tvořící horní opěrné plochy nebojsou dokompletovány samostatnými horními opěrnými plochami.

Dokonce, jestliže zámkové plochy a opěrné plochy mají kontaktní body, které se poněkud odchylují od těchto základních principů, mohou být otáčeny dovnitř v jejich horních spojovacích hranách, jestliže spojovací systém je upraven tak, že jejich kontaktní body nebo plochy jsou malé vzhledem k tloušťce podlahy a tak, že vlastnosti podlahového materiálu při stlačení, prodloužení a ohybu jsou maximálně využívány v kombinaci s velmi malými vůlemi mezi kontaktními plochami. To se dá využít k zvětšení zámkového úhlu a rozdílu mezi zámkovým a opěrným úhlem.

Základní princip otáčení dovnitř proto ukazuje, že kritické části jsou zámkové plochy 45, 65 a dolní opěrný a vodicí plochy 50, 71. Rovněž ukazují, že stupeň volnosti je velký vzhledem ke konstrukci dalších částí, například horní spojovací plochy 43, opěrné plochy 64, vodicí části 44 zámkové drážky, horní rovinné plochy 67 nahoru směřující části 8, spodního konce 48, šikmé části 49 pérové drážky 36 a spodního břitu 40, vedení a zámkové opěrné plochy 50 spodního břitu 40 a také vnější/dolních částí 69, 70, 72 pera 38. Ty by se měly odchylovat od tvaru dvou kruhových oblouků Cl a C2 a mezi všemi částmi s výjimkou horních opěrných ploch 43, 64 tam může být volný prostor, takže tyto části v zamčené poloze stejně jako během otáčení dovnitř a nahoru nejsou ve vzájemném kontaktu. To značně usnadňuje výrobu, protože tyto části mohou být tvořeny bez velkých tolerančních požadavků, napomáhá to šetrnému otáčení dovnitř a nahoru a také zmenšuje tření ve spoji při bočním přesouvání spojených podlahových prken 1, V podél vertikální spojovací roviny VP - ve směru D3. Volným prostorem se rozumí spojovací části, které nejsou určeny k prevenci vertikálního nebo horizontálního posunu a posunu podél spojové hrany v zamčené poloze. Takže uvolněná dřevěná vlákna a lehce deformovatelné kontaktní body by měly být uvažovaným ekvivalentem k volným povrchům.

Otáčení kolem horní spojovací hrany může být usnadněno, jak bylo poznamenáno výše, jestliže je spojovací systém konstruován tak, že je zde malá vůle nad všemi uvedenými zámkovými plochami 45 při přitlačení spojových hran podlahových prken 1, jý k sobě. Konstrukční vůle také usnadňuje boční přesouvání v zamčené poloze, snižuje nebezpečí vzniku vrzání a dává větší stupeň volnosti při výrobě, dovoluje otáčení dovnitř zámkových ploch, které mají větší sklon než tečna LPI a podporuje vyrovnání vzdouvání horních spojovacích hran. Vůle dává výrazně menší spojovací mezery na horní straně podlahových prken i, Γ a významně menší vertikální posou-24CZ 305227 B6 vání, než je vůle mezi záchytnými a opěrnými plochami, které v důsledku této vůle je malé i následkem faktu, že klouzání v poloze zatížené tahem bude sledovat úhel dolní opěrné plochy, tj. úhel, který je zásadně menší než je zámkový úhel A. Tato minimální vůle, pokud existuje, mezi zámkovými plochami může být velmi malá, například jen 0,01 mm. V normálně spojené poloze může neexistovat, tj. být 0, spojovací systém může být konstruován tak, že se vůle objeví jen při maximálním stlačení spojovacích hran podlahových prken J_, J/ k sobě. Bylo zjištěno, že také větší vůle, kolem 0,05 mm, bude mít za následek vysokou kvalitu spoje, protože spojová mezera, která je zajištěna v povrchové rovině HP a která se může zvětšit v poloze zatížené tahem, je sotva viditelná.

Je třeba zdůraznit, že spojovací systém může být konstruován i bez jakékoliv vůle mezi zámkovými plochami.

Vůle a stlačení materiálu mezi zámkovými plochami a ohyb spojovacích částí v zámkových plochách se může snadno nepřímo měřit při zatížení spojovacího systému tahem, spojová mezera v horních spojovacích okrajových plochách 41, 61 je měřena při předem stanoveném zatížení, které je menší než pevnost spojovacího systému. Pevností se rozumí, že spojovací systém se nerozbije nebo nevypadne zapadnutí. Vhodné tahové zatížení je kolem 50 % pevnosti. Jako nelimitující standardní hodnota dlouhé strany spoje je považována pevnost přesahující 300 kg na běžný metr spoje. Krátká strana spojů by měla mít ještě větší pevnost. Parketová podlaha s vhodným spojovacím systémem podle vynálezu může odolávat tahovému zatížení 1000 kg na běžný metr spoje. Vysoce kvalitní spojovací systém by měl mít spojovou mezeru mezi horními spojovacími okrajovými plochami 41, 61 kolem 0,1 až 0,2 mm při tahovém zatížení přibližně polovinou maximální pevnosti. Spojová mezera by se měla zmenšit, když zatížení přestane působit. Při proměnlivém tahovém zatížení se může stanovit konstrukční vůle a materiálová deformace. V případě menšího tahového zatížení je spojová mezera základním měřítkem konstrukční vůle. V případě vyššího zatížení se zvětšuje spojová mezera v důsledku materiálové deformace. Spojovací systém může být také konstruován s předepnutím a s lisovaným uložením mezi zámkovými plochami a opěrnými plochami, takže výše uvedená spojovací mezera není viditelná v případě výše zmíněného zatížení.

Geometrie spojovacího systému, mezera mezi zámkovými plochami v kombinaci se stlačením materiálu zaoblením horních spojovacích okrajových ploch 41, 61 může být také měřena spojem, který je viděn napříč spojové hrany. Protože je spojovací systém vyráběn lineárním obráběním, bude mít stejný profil podél celé spojovací hrany. Výjimkou je pouze výrobní tolerance ve formě nedostatku rovnoběžnosti a to vzhledem k faktu, že podlahové prkno 1, V může být obráceno nebo přemístěno vertikálně nebo horizontálně při průchodu různými frézami stroje. Ale normálně dávají dva vzorky z každé spojovací hrany velmi spolehlivý obrázek o tom, jak vypadá spojový systém. Po obroušení vzorků a jejich očištění od zbylých vláken tak, že je vidět ostře spojový profil, mohou být analyzovány z hlediska spojové geometrie, materiálového stlačení, ohybu atd. Dvě spojovací části mohou být například stlačeny silou, která nepoškodí systém, především všechny horní spojovací okrajové plochy 41, 61. Vůle mezi zámkovými plochami a spojová geometrie mohou být měřeny v měřicím mikroskopu s přesností 0,01 mm nebo menší, podle přístroje. Pokud se při výrobě použijí stabilní a moderní stroje, je zpravidla dostačující ke stanovení průměrné vůle, spojové geometrie atp. měření profilu ve dvou malých oblastech podlahového prkna 1, V.

Všechna měření se mohou provádět při normální relativní vlhkosti kolem 45 %.

Také v tomto případě má zámkový prvek nebo nahoru směřující část 8 pera 38 vodicí povrchovou část 66. Vodicí povrchová část 66 zámkového prvku zahrnuje části, které mají sklon menší než je sklon zámkových ploch a v tomto případě také sklon tečny TLI. Vhodný stupeň sklonu nástroje, který vytváří vnitřní zámkovou plochu 45 udává úhel nástroje TA2, který je v tomto provedení totožný s tečnou TLI.

-25CZ 305227 B6

Také vnitřní zámková plocha 45 pérové drážky 36 má vodicí část 44, která během otáčení dovnitř působí společně s vodicí povrchovou částí 66 pera 38. I tato vodicí povrchová část 66 obsahuje části, které mají menší sklon než zámková plocha.

V přední části spodního břitu 40 je zaoblená vodicí část 51, která spolupůsobí poloměrem v dolní části pera 38 s dolní záběmou plochou 71 v bodě P7 a která usnadňuje otočení dovnitř.

Spodní břit 40 může být pružný. Ve spojení s otáčením dovnitř se může využít malého stlačení v kontaktních bodech mezi dolními částmi pera 38 a spodního břitu 40. Pravidlem je, že toto stlačení je významně menší než může být v případě zámkových systémů, protože spodní břit 40 má výrazně lepší vlastnosti v pružnosti a houževnatosti než horní břit 39 a pero 38. Při spojování otáčením nahoru a dolů se může břit ohnout dolů. Schopnost ohybu pouze o desetinu milimetru nebo trochu více dává společně se stlačením materiálu a malými kontaktními plochami vhodné podmínky pro vytvoření například dolních opěrných a záběmých ploch 50, 71, takže tyto mohou mít sklon menší než tečna TL2 a současně se dá snadno provádět otočení dovnitř. Pružný břit by se měl kombinovat s relativně velkým zámkovým úhlem A. Při malém zámkovém úhlu A bude větší tahové zatížení stlačovat břit dolů, čímž vznikne nežádoucí mezera ve spoji a rozdíly v úrovni mezi spojovými hranami.

Pérová drážka 36 a pero 38 mají vodicí plochy a části 42, 51 a 68, 70, které zavádějí pero 38 do pérové drážky 36 a usnadňují zapadnutí a otáčení dovnitř.

Obr. 5 zobrazuje varianty vynálezu, kde je spodní břit 40 kratší než horní břit 39 a proto je umístěn dále od vertikální spojovací roviny VP. Výhoda spočívá v tom, že je zde vyšší stupeň volnosti při navrhování vnitřní zámkové plochy 45 s velkým úhlem TA nástroje, zatímco se současně dají použít relativně velké nástroje. K usnadnění zapadnutí otočením spodního břitu 40 dolů se může vyrobit pérová drážka 36 hlubší než je požadovaný prostor pro vrchol pera 38. Tečkovaná spojovací okrajová část 4b zobrazuje vzájemnou polohu části systému vůči sobě navzájem při spojování otáčením dovnitř kolem horní spojové hrany, čárkovaná spojovací okrajová část 4b ukazuje vzájemné postavení částí při spojování zapadnutím pera 38 do pérové drážky 36 při přemísťování spojové okrajové části 4b přímo proti protější spojové okrajové části 4a.

Obr. 6 zobrazuje další variantu výše uvedeného základního principu. Spojovací systém je zde tvořen zámkovými plochami, které jsou v 90° sklonu vůči povrchové rovině HP a které jsou výrazně více zkoseny, než je tečna TLI. Tento preferovaný zámkový systém je však otevíratelný otočením zámkových ploch nahoru, které jsou extrémně malé, a zámkové spojení je v podstatě jen přímý kontakt. Je-li jádro 30 tvrdé, pak tento zámkový systém dává vysokou pevnost. Konstrukce zámkového prvku a zámkových ploch dovoluje zapadnutí jen velmi malým ohnutím spodního břitu 40 dolů, jak je na obr. 6 čárkovaně vyznačeno.

Obr. 7a až 7c zobrazují metodu pokládání otočením dovnitř. Pro usnadnění popisu je jedno podlahové prkno I, V nazývané drážkovou deskou a druhá pérovou deskou. Prakticky jsou obě podlahová prkna 1, P stejná. Metoda pokládání předpokládá, že pérové prkno leží na plocho na podlahovém základě buď jako volné prkno, nebo spojené s dalšími prkny jednou, dvěma nebo třemi stranami, záleží na tom, kde je v podsestavě/řadě situováno. Drážková deska je umístěna svým horním břitem 39 částečně nad vnější částí pera 38 tak, že horní spojovací hrany jsou ve vzájemném kontaktu. Pak je drážková deska otočena dolů proti podlahovému základu, přitom je přitlačována proti spojovací hraně pérové desky dokud nedojde ke konečnému zamčení podle obr. 7c.

Strany podlahových prken 1, V_ mají někdy určité ohnutí. Drážková deska je pak přitlačena a otáčena dolů, aby části horního břitu 39 byly v kontaktu s částmi nahoru směřující části 8 nebo zámkovým prvkem pera 38 a části spodního břitu 40 byly v kontaktu s částmi dolní části pera 38. Tímto způsobem je ohnutí stran narovnáno a pak desky mohou být otočeny do své konečné polohy a uzamčeny.

-26CZ 305227 B6

Obr. 7a až 7c zobrazují, že se otočení dovnitř může provést s vůlí nebo alternativně jenom kontaktem mezi horní částí pérové drážky 36 a pera 38 nebo přímým kontaktem mezi horními a dolními částmi pera 38 a pérové drážky 36. Přímý kontakt v tomto provedení vznikne v bodech P4 a P7. Otočení dovnitř se může snadno provést bez zvláštního odporu a může se vyznačovat velmi těsným spojením a zamčením podlahových prken 1, P v konečné poloze s vysoce kvalitním spojením vertikálním i horizontálním.

Souhrnně lze říci, že se otočení dolů v praxi provádí následujícím způsobem. S drážkovou deskou se pohybuje pod úhlem proti pérové desce, až se pérová drážka 36 navlékne přes část pera 38. Drážková deska je zatlačena proti pérové desce a skloněna postupně dolů použitím například tlaku ve středu desky a potom na obou okrajích. Když jsou horní spojovací okraje celé desky blízko u sebe nebo ve vzájemném kontaktu a deska zaujímá určitý úhel vzhledem k podlahovému základu, provede se závěrečné sklonění dolů.

Když jsou podlahová prkna 1, J7 spojena, mohou být rozpojeny v zamčené poloze ve směru spojení, tj. rovnoběžně se spojovou hranou.

Obr. 8a až 8c zobrazují, jak lze provést odpovídající položení tím, že se zasouvá pérová deska šikmo do drážkové desky.

Obr. 9a až 9b zobrazují spojení zapadnutím. Pohybuje-li se podlahovými prkny 1, V horizontálně proti sobě, pero 38 je zavedeno do pérové drážky 36. Během plynulého zatlačování se spodní břit 40 ohne a nahoru směřující část 8 zapadne do zámkové drážky nebo podříznutí 35. Je třeba zdůraznit, že preferovaný spojovací systém zobrazuje základní principy zapadnutí s pružným spodním břitem 40. Spojovací systém musí být samozřejmě přizpůsoben ohybovým možnostem materiálu a hloubce pérové drážky 36, výšce nahoru směřující části 8 a tloušťce spodního břitu 40 a měl by být dimenzován tak, aby se dalo provést zapadnutí. Základní principy spojovacího systému podle vynálezu, který je vhodnější pro používání materiálů s nižším stupně pružnosti a ohebnosti, budou jasné z následujícího popisu a obr. 14.

Popisované metody pokládání mohou být libovolně použity na všech čtyřech stranách a mohou se vzájemně kombinovat. Po položení na jedné straně se obvykle provede boční posouvání v zamčené poloze.

V některých případech, například při spojení otáčením dovnitř krátké strany jako první operací, se provede obvykle otočení dvou podlahových prken i, Γ nahoru. Obr. 10 zobrazuje první podlahové prkno i a nahoru otočené druhé podlahové prkno P a neoznačené nahoru otočenou nové třetí prkno, které je na své krátké straně 2b už spojené s druhým podlahovým prknem V. Potom, co je nové prkno bočně přesunuto podél krátké strany 2a druhého podlahového prkna Γ v nahoru otočené a na krátké straně uzamčené poloze, druhé a třetí prkno jsou skloněny dolů spojené a uzamčené na dlouhé straně k prvnímu podlahovému prknu i. Aby tato metoda fungovala, je třeba, aby mohlo být vloženo nové prkno svým perem 38 do pérové drážky 36, pak je prkno přemístěno rovnoběžně s druhým prknem a když druhé podlahové prkno V má část svého pera 38 částečně vložené do pérové drážky 36 a její horní spojovací hrana je v kontaktu s horní spojovou hranou prvního podlahového prkna 1. Obr. 10 ukazuje, že spojovací systém může být vyroben s takovou konstrukcí pérové drážky 36, pera 38 a zámkového prvku, že je to možné.

Všechny způsoby pokládání vyžadují přemístění v zamčené poloze. Jediná výjimka k bočnímu přesouvání v zamčené poloze je případ, kde některá podlahová prkna 1, V jsou spojena na svých krátkých stranách 2a, 2b a potom je celá řada položena současně. To ale není příliš racionální metoda pokládání.

Obr. 11a, 11b zobrazují část podlahového prkna 1, V s kombinovaným spojem. Pérová drážka 36 a pero 38 mohou být vytvarovány podle jednoho z výše uvedených provedení. Drážková deska

-27CZ 305227 B6 má na své spodní straně známý zámkový pásek 6 se zámkovým prvkem 8b a zámkovým povrchem 10. Pérová strana má zámkovou drážku podle známého provedení. U tohoto provedení bude pracovat zámkový prvek 8b s relativně dlouho vodicí částí 9 jako zvláštní vedení během první části otáčení dovnitř, která významně usnadní tuto první část otáčení dovnitř při zavádění a vyrovná všechny banánové tvary. Zámkový prvek 8b způsobuje automatické umístění a stlačení podlahových prken 1, V_, dokud vodicí část pera 38 není zachycena zámkovou drážkou a provedeno konečné uzamčení. Pokládání je výrazně usnadněno a spojení bude velmi pevné spojením dvou zámkových systémů. Tento spoj je velmi vhodný pro spojení velkých podlahových ploch, zvláště ve veřejných místnostech. V tomto zobrazení je zámkový pásek 6 připojen k drážkové straně, ale může být připojena také k pérové straně. Umístění zámkového pásku 6 je proto optimální. Navíc spoj může být proveden zapadnutím v otočení nahoru a pak bočně přemístěn v zamčené poloze. Tento spoj může být volitelně použit v různých variantách na dlouhé i krátké straně a může být libovolně kombinován se všemi spojovými variantami zde popsanými a s dalšími známými systémy.

Vyhovující kombinací je systém zapadnutí na krátké straně bez hliníkového zámkového pásku 6. To může v některých případech usnadnit výrobu. Pásek 6, který se připevňuje po vyrobení, má také výhody, protože může vytvořit část nebo dokonce celý spodní břit 40. Ten dává velký stupeň volnosti pro tvarování řeznými nástroji například horního břitu 39 a tvarování zámkových ploch s velkými zámkovými úhly. Zámkový systém podle tohoto provedení může být samozřejmě proveden pro zapadnutí a může být vyroben s volitelnou šířkou pásku, například s páskem 6, který nepřečnívá přes vnější část horního břitu 39, jako je to v případě provedení podle obr. 30. Pásek nepotřebuje být souvislý přes celou délku spoje, ale může sestávat z několika malých částí, které jsou připojeny v odstupech na dlouhé i krátké straně.

Zámkový prvek 8b a jeho zámková drážka mohou být tvarovány různými úhly, výškami a poloměry, které mohou být zvoleny libovolně, takže buď brání oddělení a/nebo usnadňují otáčení dovnitř nebo zapadnutí.

Obr. 12a až 12d zobrazují ve čtyřech krocích otočení dovnitř. Široký zámkový pásek 6 umožňuje snadné položení pera 38 na pásek 6 na začátku otáčení dovnitř. Pero 38 pak může při současném sklánění dolů v podstatě automaticky sklouznout do pérové drážky 36. Obdobné pokládání se může provést páskem 6, vloženým pod pérovou desku. Všechny funkce pokládání, které byly výše popsány, se dají využít u podlahových prken 1, V v kombinaci s tímto preferovaným systémem.

Obr. 13 a obr. 14 zobrazují výrobně specifický a optimalizovaný spojovací systém pro všechna podlahová prkna 1, T. s dřevěným jádrem 30. Obr. 13 zobrazuje, jak může být tvarována dlouhá strana. V tomto případě je spojovací systém optimalizován především s ohledem na otáčení dovnitř, otáčení nahoru a malý odpad materiálu. Obr. 14 zobrazuje, jak může být tvarována krátká strana. V tomto případě je spojovací systém optimalizován především s ohledem na zapadnutí a vysokou pevnost. Rozdíly jsou následující. Pero 38 a zámkový prvek krátké okrajové části 5a jsou delší, měřeno v horizontální rovině. To zajišťuje vyšší pevnost ve střihu nahoru směřující části 8. Pérová drážka 36 je hlubší na krátké okrajové části 5b, která pomáhá spodnímu břitu 40 více se ohnout dolů. Nahoru směřující část 8 je na krátké okrajové části 5a nižší ve vertikálním směru a tím snižuje požadavky pro ohyb spodního břitu 40 dolů při zaklapnutí. Zámkové plochy 45, 65 mají větší zámkový úhel A a dolní záchytné povrchy mají menší úhel. Vodicí části dlouhé okrajové části 4a, 4b v zámkovém prvku a zámková drážka jsou větší pro optimální zavádění a současně kontaktní plochy mezi zámkovými plochami jsou menší, protože požadavky na pevnost jsou menší než na krátkou okrajovou část 5a, 5b. Spojovací systém na dlouhé i krátké straně se může skládat z různých materiálů nebo materiálových vlastností v horním břitu 39, spodním břitu 40 a peru 38 a tyto vlastnosti mohou být upraveny tak, že přispívají k optimalizaci různých vlastností, které jsou požadovány pro dlouhou a krátkou stranu s ohledem na funkci a pevnost.

-28CZ 305227 B6

Obr. 15 detailně zobrazuje, jak se tvoří spojovací systém podlahového prkna i, V na dlouhé straně. Principy, které jsou zde popsány, lze použít samozřejmě na dlouhé i na krátké straně. Nyní budou v podstatě popsány části, které dosud nebyly detailně probrány.

Zámkové plochy 45, 65 mají úhel HLA, který je větší než úhel tečny TLI. To dává větší horizontální zámkovou sílu. Toto velké ohnutí by mělo být přizpůsobeno dřevěnému materiálu jádra 30 a optimalizováno s ohledem na tuhost v ohybu tak, aby se dalo provést otočení dovnitř a otočení nahoru. Kontaktní plochy zámkových povrchů by měly být minimalizovány a přizpůsobeny vlastnostem jádra 30.

Když jsou podlahová prkna i, V spojena, tvoří malé části, nejlépe menší než je polovina rozlohy zámkového prvku ve vertikálním směru, kontaktní plochy nahoru směřující části 8 a zámkové drážky 14. Větší část tvoří zaoblené, zkosené nebo ohnuté vodicí části, které nejsou ve spojené poloze během otáčení dovnitř a nahoru ve vzájemném kontaktu.

Vynálezce objevil, že velmi malé kontaktní povrchy v relaci k tloušťce T podlahového prkna I,

V mezi zámkovými plochami 45, 65, například několik desetin milimetru, dávají velmi vysokou zámkovou sílu a pevnost ve střihu zámkového prvku v horizontální rovině, tj. v povrchové rovině HP. To se dá využít k zajištění zámkových ploch s úhlem přesahujícím tečnu TLI.

V tomto případě jsou zámkové plochy 45, 65 rovinné a rovnoběžné. To je výhodné ve vztahu k zámkovému povrchu zámkové drážky. Jestliže je nástroj přemístěn rovnoběžně se zámkovou plochou 45, tak neovlivní vertikální vzdálenost k vertikální spojovací rovině VP a je snazší zajistit vysokou kvalitu spoje. Ale i malé odchylky od rovinnosti mohou dávat ekvivalentní výsledky.

Stejně tak dolní opěrná plocha 50 a záběmá plocha 21 mohou být v podstatě rovinné s úhlem VLA2, který je v tomto případě větší než tečná přímka TL2 k bodu P7, který leží na záběmé ploše 71, nejblíže ke spodku pérové drážky 36. To dovoluje otáčení dovnitř s vůlí v podstatě během celého úhlového pohybu. Také opěrná plocha 50 a záběmá plocha 71 jsou relativně malé v relaci k tloušťce T podlahového prkna I, Γ. Tyto plochy mohou být také v podstatě rovinné. Rovinné opěrné a záběmé plochy usnadňují výrobu podle výše popsaných principů.

Opěrná plocha 50 a záběmá plocha 71 mohou být vyrobeny s úhlem, kteiý je menší než úhel sklonu tečny TL2. V tomto případě se otáčení provede částečně pomocí určitého stlačení materiálu a ohnutím spodního břitu 40 dolů. Jestliže jsou opěrná plocha 50 a záběmá plocha 71 malé vzhledem k tloušťce T, zvýší se možnost tvarování ploch s úhly, které jsou větší a menší než tečny TLI a TL2, v uvedeném pořadí.

Obr. 16 zobrazuje nahoru otočené podlahové prkno 1, _L, které má geometrii podle obr. 15 a jehož zámkové plochy proto mají větší sklon než tečna TLI a opěrné plochy mají menší sklon než tečna TL2 a současně tyto plochy jsou relativně malé. Překrytí v bodech P4 a P7 ve spojení s otáčením dovnitř a otáčením nahoru bude pak extrémně malé. Bod P4 může být otočen v závislosti na kombinaci materiálu při stlačení v horních spojovacích hranách ΚΙ, K2 a v bodech P4, K3, K4, zatímco současně horní břit 39 a pero 38 může být ohnuto ve směru Bl a B2 z kontaktního bodu P4. Spodní břit 40 se může ohnout dolů od kontaktního bodu P7 ve směru B3.

Horní spojovací plocha 43 a opěrná plocha 64 jsou nejlépe kolmé k vertikální spojovací rovině VP. Výroba je výrazně usnadněna, jestliže horní a dolní opěrné plochy jsou rovnoběžné roviny a nejlépe horizontální.

Ještě se vrátíme k obr. 15. Kruhový oblouk Cl ukazuje například, kdy horní opěrné plochy mohou být tvořeny mnoha různými způsoby uvnitř tohoto kruhového oblouku Cl bez narušení možností otočení a sevření. Stejně zobrazuje kruhový oblouk C2, že vnitřní části pérové drážky 36 a vnější části pera 38 podle dříve uvedených principů mohou být tvořeny mnoha různými způsoby bez narušení možností otočení a sevření.

-29CZ 305227 B6

Horní břit 39 je celou svou rozlohou větší než spodní břit 40. To je výhodné z hlediska pevnosti. Navíc to je výhodné ve spojitosti s parketovými podlahami, které se tak mohou tvořit se silnější povrchovou vrstvou z tvrdého dřeva.

Sl až S5 ukazuje oblasti, kde spojové plochy na obou stranách nemohou být ve vzájemném kontaktu ani ve spojených polohách, ale ani během otáčení dovnitř. Kontakt mezi perem 38 a pérovou drážkou 36 v těchto oblastech Sl až S2 přispívá jen okrajově ke zlepšení uzamčení ve vertikálním směru Di a už sotva ke zlepšení uzamčení v horizontálním směru D2. Ale kontakt brání otočení dovnitř a bočnímu posunutí, způsobuje zbytečné toleranční problémy při výrobě a zvyšuje riziko prasknutí a nežádoucích efektů jako je vzdouvání.

Nástrojový úhel TA, který je na obr. 18d vyznačen jako úhel TA4 nástroje, tvoří vodicí část 44, podříznutou část 35 a pracuje se stejným úhlem jako je úhel zámkové plochy, část tohoto nástroje, která je uvnitř vertikální roviny proti pérové drážce 36 má šířku TT kolmou k nástrojovému úhlu TA. Uhel TA a šířka TT určují částečně možnosti tvarování spojovací okrajové plochy 52 spodního břitu 40.

Četnost poloměrů a úhlů je důležitá pro optimální výrobní postupy, funkce, cenu a pevnost.

Velikost kontaktních ploch by se měla minimalizovat. Tím se sníží a usnadní posouvání v zamčené poloze, při otáčení dovnitř a zapadnutí, zjednodušuje se výroba a snižuje riziko nabobtnávání a praskání. U preferovaného příkladu tvoří méně než 30 % povrchové části pera 38 kontaktní plochy s pérovou drážkou 36. Kontaktní šikmá zámková plocha 65 a vnitřní zámková plocha 45 jsou u tohoto provedení jen 2 % tloušťky T podlahového prkna i, T a dolní opěrné plochy mají kontaktní plochu, která je jen 10 % tloušťky T. Jak je uvedeno výše, zámkový systém má u tohoto provedení množství oblastí Sl až S5, které určují volné povrchy bez vzájemného kontaktu. Prostor mezi těmito volnými povrchy a zbytkem spojovacího systému v rozsahu vynálezu může být vyplněn tmelem, utěsněním, impregnací různého druhu, mazacím olejem apod. Volnými plochami se zde rozumí tvar povrchů ve spojovacím systému, který se získá ve spojitosti s obráběním příslušnými řeznými nástroji.

Jestliže spojovací systém těsně dosedá, šikmá zámková plocha 65 a vnitřní zámková plocha 45 zabraňují horizontálnímu oddělení dokonce i když mají úhel HLA k povrchové rovině HP větší než nula. Tahová pevnost spojovacího systému se výrazně zvětší, když se tento zámkový úhel zvětší a když je zde rozdíl v úhlu mezi zámkovým úhlem HLA zámkových ploch 65, 45 a záchytného úhlu VLA2 dolních ploch 50, 71 za předpokladu, že tento úhel je menší. Jestliže není vysoká pevnost požadována, mohou být zámkové plochy tvořeny s malými úhly a malými rozdíly v úhlu k dolním záchytným plochám.

Pro dobrou kvalitu spoje u plovoucích podlah musí být zpravidla zámkový úhel HLA a rozdíl v úhlu k dolním opěrným plochám HLA - VLA2 20°. Ještě lepší pevnost se dosáhne, když je zámkový úhel HLA a rozdíl v úhlu k dolním opěrným plochám HLA - VLA2 například 30°. U preferovaného příkladu podle obr. 15 je zámkový úhel 50° a úhel opěrných ploch 20°. Jak je ukázáno u předešlých provedení, může být spojovací systém podle vynálezu tvořen s ještě většími zámkovými úhly a rozdíly v úhlech.

Bylo provedeno velké množství zkoušek s různými zámkovými úhly a záchytnými úhly. Tyto zkoušky prokázaly, že je možné tvořit vysoce kvalitní spojovací systém se zámkovými úhly mezi 40 a 55° a úhly opěrných ploch mezi 0 a 25°. Ale je třeba dodat, že i další poměry mohou mít vyhovující výsledky.

Horizontální rozměr PA pera 38 by měl přesahovat 1/3 tloušťky T podlahy, nejlépe kolem 0,5 tloušťky T. Zpravidla to je nezbytné pro vytvoření silné zámkové nahoru směřující části 8 s vodi-30CZ 305227 B6 cí částí a pro vyhovující dostupný materiál v horním břitu 39 mezi šikmou zámkovou plochou 65 a vertikální spojovací rovinou VP.

Horizontální rozměr PA pera 38 by měl být rozdělen do dvou v zásadě stejných částí PA1 a PA2, kde PA1 by měl tvořit zámkový prvek a větší část P2 by měla tvořit opěrnou plochu 64. Horizontální rozměr PÍ zámkového prvku by neměl být menší než 0,2 podlahové tloušťky. Horní opěrná plocha 64 by neměla být příliš velká, především na dlouhé straně podlahového prkna i, Γ. Jinak bude tření při bočním posouvání příliš velké. Pro umožnění racionální výroby by měla být hloubka G pérové drážky 36 o 2 % hlubší než přesah pera 38 od vertikální spojovací roviny VP. Nejmenší vzdálenost horního břitu 39 k povrchu podlahy přilehlé k podříznuté části 35 by měla být větší než nejmenší vzdálenost spodního břitu 40 mezi dolní záběmou plochou 71 a spodní stranou 34 podlahového prkna I, J/. Šířka nástroje TT by měla dosahovat 0, 1 tloušťky T podlahového prkna 1, V.

Obr. 17a až 17c zobrazují podlahové prkno 1, Γ podle vynálezu. Toto provedení ukazuje především, že spojovací systém na krátké straně může obsahovat různé materiály 30b a 30c a materiálové kombinace a že tyto se mohou lišit od spojovacího materiálu dlouhé strany. Například část s pérovou drážkou 36 krátké strany se může skládat z tvrdšího a pružnějšího dřevěného materiálu než například pérová část 38, která může být tvrdší a tužší a mít jiné vlastnosti než jádro dlouhé strany. Na krátké straně s pérovou drážkou 36 je na výběr například druh dřeva z materiálu 30b, který je pružnější než druh dřeva z materiálu 30c na druhé krátké straně, kde je vytvořeno pero 38. To vyhovuje zvláště u parketových podlah s lamelovým jádrem, kde se nášlapná strana 2 a spodní strana 34 skládá z různých druhů dřeva a jádro tvoří bloky, které jsou vzájemně k sobě přilepeny. Tato konstrukce dává velké možnosti k vytvoření složených materiálů pro optimalizaci funkce, pevnosti a výrobní ceny.

Je také možné střídat materiály podél délky jedné strany. Proto například bloky, které jsou umístěny mezi dvěma krátkými stranami, mohou být z různých druhů dřeva nebo materiálů, některé z nich mohou být vybrány s ohledem na jejich přínosné a vhodné vlastnosti, které zlepší pokládání, pevnost atd. Různé vlastnosti se také dají získat různou orientací vláken na dlouhé a krátké straně a také plastové materiály se dají použít na krátké straně a například i na různé části dlouhé strany. Jestliže podlahové prkno I, j/ nebo části jeho jádra sestávají například z překližky s několika vrstvami, tyto vrstvy mohou být vybrány tak, že horní břit 39, pero 38 a spodní břit 40 na dlouhé straně a krátké straně může mít všechny části z různých kompozit materiálů, s různou orientací vláken atd., které mohou dávat různé vlastnosti z hlediska pevnosti, pružnosti, obrobitelnosti atp.

Obr. 18a až 18d zobrazují výrobní metody podle uváděného vynálezu. V zobrazeném provedení probíhá výroba spojovací hrany a pérové drážky 36 ve čtyřech krocích. Používané nástroje mají průměr, který převyšuje tloušťku T podlahového prkna 1, Γ. Nástroje se používají k vytvoření podříznuté drážky s velkým zámkovým úhlem v pérové drážce 36 se spodním břitem 40, který se táhne na druhou stranu od podříznutí drážky.

Pro zjednodušení pochopení a pro srovnání s dříve popsanými spojovacími systémy, jsou spojovací hrany nakresleny s povrchem podlahy nahoře. Normálně jsou však podlahová prkna i, V během opracování obráceny svým povrchem dolů.

První nástroj TP1 je fréza na obrysové frézování, která pracuje pod úhlem TA1 k horizontální rovině. Druhý nástroj TP2 může pracovat horizontálně a tvoří horní a dolní opěrné plochy. Třetí nástroj TA3 může pracovat v podstatě vertikálně, ale také pod úhlem, a tvoří horní spojovací hranu.

Kritický nástroj je nástroj TP4, který tvoří vnější část zámkové drážky ajejí zámkovou plochu. TA4 odpovídá TA z obr. 15. Jak je zřejmé z obr. 18d, tento nástroj odstraňuje jen minimální

-31 CZ 305227 B6 množství materiálu a vytváří v podstatě zámkovou plochu s velkým úhlem. Aby se nástroje nezlomily, musí být tvarovány s širokou částí, která přesahuje vně vertikální spojovací roviny VP. Ale množství odstraňovaného materiálu musí být co nej menší, aby nedocházelo ke zbytečnému opotřebování a namáhání nástrojů. Toho se dosáhne vhodným úhlem a konstrukcí obrysové frézy - nástroje TP1.

Tato výrobní metoda je charakteristická především v tom, že vyžaduje minimálně dva různé úhly k vytvoření podříznuté zámkové drážky 35 v horní části pérové drážky 36. Pérová drážka 36 se může zhotovit ještě pomocí dalších nástrojů, které se použijí v různém pořadí.

Popis je nyní zaměřen na detaily při způsobu vytváření pérové drážky 36 v podlahovém prknu 1, j/, které má horní nášlapnou stranu 2 v povrchové rovině HP a spojovací okrajovou část 4a s vertikální spojovací rovinou VP přímo kolmou na horní nášlapnou stranu 2. Pérová drážka 36 vybíhá ze spojové okrajové části 4a a je definována dvěma břity 39 a 40, každý z nich má volný vnější konec. Pérová drážka 36 má aspoň v jednom z nich podříznutou část 35, která má vnitřní zámkovou plochu 45, jež je umístěna dále od vertikální spojovací roviny VP, než je volná spojovací okrajová plocha 52 druhého spodního břitu 40. Podle metody se provádí obrábění pomocí několika rotačních řezných nástrojů s větším průměrem než je tloušťka T podlahového prkna i, Γ. V metodě jsou řezné nástroje a podlahová prkna I, Jý zhotoveny tak, aby provedly relativní pohyb vzhledem k sobě navzájem a rovnoběžně se spojovací hranou podlahového prkna i, V. Charakteristické pro metodu je jednak to, že podříznutí je vytvořeno pomocí nejméně dvou takových řezných nástrojů, které mají svoji rotační hřídel skloněnou v různých úhlech k horní nášlapné straně 2 podlahového prkna i, J/; dále, že první z těchto nástrojů je veden k provedení části podříznutí dále od vertikální spojovací roviny VP, než je vnitřní zámková plocha 45 zamýšleného podříznuté části 35; a také, že druhý z těchto nástrojů je veden k provedení vnitřní zámkové plochy 45 podříznuté části 35. První z těchto nástrojů je veden svou rotační hřídelí k vytvoření většího úhlu k horní nášlapné straně 2 podlahového prkna i, V než uvedený druhý z těchto nástrojů. Spodní břit 40 je tvarován tak, že přesahuje vertikální spojovací rovinu VP. Spodní břit 40 může být také tvarován tak, že dosahuje ke spojové rovině. Alternativně může být spodní břit 40 tvarován tak, že jeho konec je dále od vertikální spojovací roviny VP.

První z nástrojů podle provedení může být veden svou rotační hřídelí k vytvoření úhlu nanejvýš 85° k povrchové rovině HP. Druhý z nástrojů může být veden podle provedení svou rotační hřídelí k vytvoření úhlu nanejvýš 60° k povrchové rovině HP. Navíc mohou být nástroje pro opracování podlahového prkna 1, Jý seřazeny podle úhlu jejich rotační hřídele k povrchové rovině HP, takže nástroje s větším úhlem rotační hřídele jsou určeny k opracování podlahového prkna 1, Γ před nástroji s menším úhlem rotační hřídele.

Dále třetí z nástrojů může být veden k vytvoření dolních částí pérové drážky 36. Tento třetí nástroj může být zařazen do kontaktu s podlahovým prknem 1, V mezi uvedeným prvním a uvedeným druhým nástrojem. Třetí nástroj může být svou rotační hřídelí veden k vytvoření úhlu skoro 90° k povrchové rovině HP. Dále první z nástrojů může být veden k obrábění širší části povrchu spojovací okrajové části 4a podlahového prkna i, Γ než uvedený druhý z nástrojů. Druhý z nástrojů může být tvarován tak, že jeho povrch směrem k povrchové rovině HP je profilován zmenšením tloušťky nástroje z pohledu rovnoběžného s rotační hřídelí, bez radiálních vnějších částí nástroje. Navíc nejméně tři z nástrojů mohou být vedeny různým nastavením jejich rotačních hřídelí pro vytvoření podříznutých částí 35 pérové drážky 36. Nástroje se používají k opracování podlahových prken 1, V ze dřeva nebo materiálů s dřevotřískovým základem.

Obr. 19 zobrazuje spojovací systém, který je schopen kompenzovat vzdouvání. Protože se relativní vlhkost zvětšuje při proměnách chladného a teplého počasí, povrchová vrstva 32 se vzdouvá a v podlahových prknech laj/ vzniká napětí. Pokud spoj není pružný, okrajové plochy 41 a 61 se mohou rozdrtit nebo se může zlomit nahoru směřující část 8. Tento problém se může vyřešit

-32CZ 305227 B6 spojovacím systémem, který je konstruován tak, aby se získaly následující vlastnosti, které samostatně nebo v kombinaci podporují zmenšení problému.

Spojovací systém se může vytvořit tak, že podlahová prkna 1, Γ mají malou vůli, když jsou spojové hrany k sobě horizontálně přitlačeny, například při výrobě a při normální relativní vlhkosti. Vůle několika setin milimetru podporuje zmenšení problému. Negativní vůle, tj. počáteční napětí, může dávat opačný efekt.

Jestliže kontaktní povrch mezi zámkovými plochami 45, 65 je malý, spojovací systém může být utvořen tak, že se mnohem snáze stlačí než horní okrajové plochy 44 a 6L Nahoru směřující část 8 může být tvarována s drážkou 64a mezi zámkovým povrchem a horní horizontální opěrnou plochou 64. Vhodným návrhem pera 38 a nahoru směřující částí 8 se může špička 69 pera 38 vyhnout ven k vnitřní spodnímu konci 48 pérové drážky 36 a působit jako pružný prvek ve spojitosti se vzdouváním a smršťováním povrchových vrstev.

U tohoto provedení jsou dolní opěrné plochy spojovacího systému tvarovány rovnoběžně s horizontální rovinou pro maximální vertikální uzamčení. Je také možné získat roztažitelnost použitím stlačitelných materiálů například mezi dvěma zámkovými plochami 45, 65 nebo výběrem stlačitelných materiálů k výrobě pera 38 nebo pérové drážky 36.

Obr. 20 zobrazuje spojovací systém podle vynálezu, který je optimalizován pro vysokou tuhost v peru 38. V tomto případě je vnější část pera 38 v kontaktu s vnitřní částí pérové drážky 36. Jestliže je kontaktní plocha malá a jestliže ke kontaktu dochází bez velkého stlačení, může být spojovací systém přemístitelný v zamčené poloze.

Obr. 21 zobrazuje spojovací systém, kde dolní opěrná plocha 50 a záběmá plocha 71 mají dva úhly. Část opěrných ploch vně vertikální spojovací roviny VP je rovnoběžná s povrchovou rovinou HP. Uvnitř vertikální spojovací roviny VP nejblíže vnitřní části pérové drážky 36 mají roviny úhel odpovídající tečně kruhového oblouku C2, který je tečnou k nejvnitřnější hraně vzájemně spojených částí opěrné plochy. Zámkové plochy mají relativně malé zámkové úhly. Pevnost může být ještě dostačující, protože spodní břit 40 může být vyroben tvrdý a tuhý, a protože rozdíl mezi úhly k rovnoběžné části dolních opěrných ploch 50, 71 je velký. V tomto provedení slouží také zámkové plochy 45, 65 jako horní opěrné plochy. Spojovací systém nemá dodatečné horní opěrné plochy k zámkovým plochám, které brání vertikálnímu oddělení.

Obr. 22a a 22b zobrazují spojovací systém, který vyhovuje pro zamčení krátkých stran a který může mít vysokou pevnost v tahu také u měkčích materiálů, protože nahoru směřující část 8 má velký povrch pro tlumení horizontálního střihu. Pero 38 má dolní část, která je umístěna vně kruhového oblouku C2 a která se tak nezúčastňuje výše popsaného základního principu otáčení dovnitř. Jak je patrné z obr. 22b, může se ještě spojovací systém uvolnit otočením nahoru kolem horní spojovací hrany, protože nahoru směřující část 8 pera 38 po první provedené operaci otočením nahoru může opustit pérovou drážku 36 horizontálním vytažením. Dříve popsané principy pro otočení dovnitř a otočení nahoru kolem horních spojovacích hran by proto měly umožňovat otočení nahoru, pokud spojený systém nebude uvolněn nějakým jiným způsobem, například vytažením nebo kombinací uvolnění sevření při ohnutí spodního břitu 40.

Obr. 23a až 23c zobrazují základní principy tvarování dolní části pera 38 ve vztahu k spodnímu břitu 40 a k usnadnění horizontálního zapadnutí podle vynálezu ve spojovacím systému se zámkovými drážkami v tuhém horním břitu 39 a pružného spodního břitu 40. V tomto provedení je horní břit 39 výrazně tužší, mezi jiným vzhledem k faktu, že může být silnější, nebo že se může skládat z tvrdších nebo tužších materiálů. Spodní břit 40 může být slabší a měkčí a v souvislosti se zapadnutím bude u něho důležitý ohyb. Zaklapnutí bude výrazně usnadněno mimo jiné maximálním ohybem spodního břitu 40 k maximálnímu směru ohybu Bl, která je charakterizovaná tím, že při vložení pera 38 co nejdále do pérové drážky 36 přijdou zaoblené vodicí části do vzájemného kontaktu. Jestliže se pero 38 vloží ještě dále, spodní břit 40 se ohýbá zpátky, dokud není

-33 CZ 305227 B6 dokončeno zapadnutí a nahoru směřující část 8 úplně vložena do své konečné polohy v zámkové drážce. Dolní a čelní část 49 pera 38 by měla být konstruována tak, aby neohýbala dolů spodní břit 40, který by měl být dolů stlačován dolní opěrnou plochou 50. Tato část 49 pera 38 by měla mít tvar, který se buď dotýká, nebo volně prochází při maximálně ohnuté úrovni spodního břitu 40, když tento je ohnut zaoblenou vnější částí dolní opěrnou plochou 50 pera 38. Jestliže pero 38 má tvar, který v této poloze koliduje se spodním břitem 40, jak je na obr. 29b zobrazeno čárkovaně, ohyb B2 podle obr. 23b může být výrazně větší. To může způsobit velké tření v souvislosti se zapadnutím a nebezpečí, že spoj bude poškozen. Obr. 23b ukazuje, že maximální ohyb může být omezen pérovou drážkou 36 a perem 38, které jsou navrženy tak, že je zde mezera v oblasti S4 mezi dolní a vnější částí 49 pera a spodním břitem 40.

Horizontální zapadnutí se zpravidla používá při spojovací krátké strany po uzamčení dlouhé strany. Při zapadnutí na dlouhé straně je možné také provést zapadnutí podle vynálezu s jednou deskou v lehce nahoru skloněné poloze. Tato nahoru pootočená poloha pro sevření je zobrazena na obr. 24. Vodicí povrchová část 66 zámkového prvku vyžaduje jen malý stupeň natočení B3 spodního břitu 40, aby se dostala do kontaktu s vodicí částí 44 zámkové drážky 36, takže pak může zámkový prvek být otočením dolů vložen do zámkové podříznuté části 35.

Obr. 25 až 30 zobrazují různé varianty vynálezu, které se dají použít na dlouhé nebo krátké straně a které mohou být vyrobeny použitím velkých rotačních řezných nástrojů. S moderní výrobní technologií je možné vytvořit podle vynálezu složité tvary obráběním deskových materiálů v nízké ceně. Je třeba vyzdvihnout, že většina zobrazených geometrií v těchto i dříve preferovaných sestavách může být vytvořena samozřejmě například protlačováním, ale tato metoda je obvykle výrazně dražší než obrábění a není vhodná pro tvarování většiny deskových materiálů, které se běžně používají na podlahy.

Obr. 25a a 25b zobrazují zámkový systém podle vynálezu, kde vnější část pera 38 je vytvořena tak, aby se dala ohýbat. Tato schopnost ohybu se získá tím, že vršek pera 38 je rozdvojen. Když dochází k zapadnutí, spodní břit 40 se ohne dolů a vnější dolní část pera 38 se ohne nahoru.

Obr. 26a a 26b zobrazují zámkový systém podle vynálezu s rozdvojeným perem 38. Během zapadnutí se dvě části pera 38 ohnou k sobě, zatímco oba břity se ohnou od sebe.

Tyto dva spojovací systémy jsou takové, že dovolují otočení dovnitř a ven při zamčení a demontáži.

Obr. 27a a 27b zobrazují kombinované spojení, kde samostatný díl 40b tvoří přesahující část spodního břitu 40 a kde tento díl může být pružný a houževnatý. Spojovací systém je schopný otáčení. Spodní břit 40, který tvoří část jádra 30, je tvarován s vlastní opěrnou plochou takovým způsobem, že se zapadnutí provede, aniž by se musel tento břit ohýbat. Pouze přesahující samostatný díl 40b, který může být vyroben z hliníkového plechu, je pružný. Spojovací systém může být také vytvořen tak, že obě části břitu jsou pružné.

Obr. 28a a 28b zobrazují zaklapnutí kombinovaného spoje se spodním břitem 40, kteiý má dvě části, kde pouze samostatný břit tvoří opěrnou plochu. Tento spojovací systém se může použít například na krátké straně společně s nějakým jiným spojovacím systémem podle vynálezu. Výhodou tohoto spojovacího systému je, že například zámková podříznutá část 35 může být vytvořena racionálně s velkým stupněm volnosti a mohou se použít velké řezné nástroje. Po opracování se připojí vnější samostatný díl 40b ajeho tvar neovlivní možnosti opracování. Vnější samostatný díl 40b je pružný a nemá v tomto provedení žádný zámkový prvek. Další výhoda je, že spojovací systém umožňuje spojování extrémně slabých materiálů jádra, protože spodní břit 40 může být vyroben velmi tenký. Materiál jádra může být například tenký kompaktní laminát a horní a dolní vrstva mohou být relativně silné vrstvy například z korku nebo měkkého plastového materiálu, který může dávat měkkou a zvuky tlumící podlahu. Použitím této technologie je možné spojit jádrové materiály, které mají tloušťku kolem 2 mm oproti normálním jádrovým

-34CZ 305227 B6 materiálům, které zpravidla nejdou pod 7 mm. To, že se ušetřila tloušťka, se může využít pro zvětšení tloušťky jiných vrstev. Ale je jasné, že i tento druh spoje může využít silnějších materiálů.

Obr. 29a a obr. 30 zobrazují dvě varianty kombinovaných spojů, které se dají použít například na krátké straně v kombinaci s jinými preferovanými systémy. Kombinovaný spoj podle obr. 29 může být u provedení, kde páska tvoří přesahující pružnou část pera 38 a systém pak bude mít funkci podobnou jako na obr. 25. Obr. 30 ukazuje, že tento kombinovaný spoj může být tvořen zámkovým prvkem 8b ve vnějším dolním samostatném dílu 40b, který je situován uvnitř spojové roviny.

Obr. 31 až 3 lf zobrazují metodu pokládání, která je podle vynálezu a která může být použita ke spojování podlahových prken 1, i' v kombinaci s horizontálním přiblížením, otočením nahoru, zapadnutím v nahoru zvednuté poloze a sklopením dolů. Tato metoda pokládání se může použít pro podlahová prkna 1, V podle vynálezu, ale může být použita i pro optimální mechanické spojovací systémy v podlaze, která má takové vlastnosti, že metoda položení se dá aplikovat. Abychom zjednodušili popis, bude metoda položení ukázána na jedné desce, nazvané drážkové prkno, která se bude spojovat s druhou deskou, nazvanou pérové prkno. Prkna jsou prakticky stejné. Je zřejmé, že celý postup pokládání může být také proveden stranou pera 38, který se připojí stejným způsobem ke straně pérové drážky 36.

Pérové prkno V s perem 38 a drážkové prkno 1 s pérovou drážkou 36 leží v počáteční poloze na podlahovém podkladu podle obr. 3 la. Pero 38 a pérová drážka 36 mají zámkové prostředky, které poskytují vertikální a horizontální separaci. Postupně je drážkové prkno 1 přemístěno horizontálně ve směru F1 proti pérovému prknu V dokud není pero 38 v kontaktu s pérovou drážkou 36 a dokud horní a dolní části pera 38 nejsou částečně vloženy do pérové drážky 36 podle obr. 31b. Tato první operace nutí spojové části prken, aby zaujaly relativně stejnou vertikální polohu po celé délce prkna a všechny rozdíly v obloukovitém tvaru byly vyrovnány.

Jestliže se pohybuje drážkovým prknem i proti pérovému prknu Γ, spojovací okraje drážkového prkna I budou lehce nazvednuty. Drážkové prkno i je pak otočeno nahoru úhlovým pohybem ve směru Sl' a současně je udržováno v kontaktu s pérovou deskou Γ neboje alternativně tlačen ve směru F1 proti pérové desce Γ podle obr. 31c. Když drážkové prkno J_ dosáhne úhlu SA k podlahovému základu, který odpovídá vzhůru natočené svírací poloze, podle výše uvedeného popisu a jak je zobrazeno na obr. 24, drážkové prkno 1 se bude pohybovat proti pérové desce Γ tak, že horní spojovací okrajové plochy 41, 61 přijdou do vzájemného kontaktu tak, že zámkové prostředky pera 38 jsou částečně vloženy do zámkových prostředků pérové drážky 36 pro sevření.

Tato svěrací funkce v nahoru otočené poloze je charakteristická tím, že vnější části pérové drážky 36 se rozšíří a vyskočí zpět. Rozšíření je v podstatě menší, než je požadováno u zapadnutí v horizontální poloze. Uhel SA natočení závisí na síle, jakou jsou prkna k sobě přitlačována při otočení drážkového prkna i nahoru. Je-li tlak ve směru F1 velký, budou prkna sevřeny v menším úhlu SA než při malé síle. Sevřená poloha je tedy charakteristická tím, že vodicí části zámkových prostředků jsou ve vzájemném kontaktu, takže mohou vytvořit sevření. Mají-li prkna banánový tvar, budou vyrovnána a uzamčena při sevření. Drážkové prkno 1 nyní může kombinovat úhlový pohyb S2' s tlakem proti spojovací hraně otáčením dolů podle obr. 31e a uzamčené proti pérové drážce V v konečné poloze. To je zobrazeno na obr. 31 f.

V závislosti na konstrukci spoje, je možné určit s velkou přesností úhel SA natočení, který dává nej lepší funkci vzhledem k požadavku, že se sevření musí provést přiměřeně velkou silou a že vodicí části zámku by měly mít takové zapojení, že udrží u sebe jakékoliv banánové tvary, takže konečné sevření bude provedeno bez nebezpečí, že se spoj poškodí.

-35CZ 305227 B6

Podlahová prkna 1, Jý mohou být podle preferované metody pokládání položena bez jakýchkoliv přípravků. V některých případech bude instalace usnadněna použitím vhodných přípravků podle obr. 32a a 32b. Preferovaný přípravek podle uváděného vynálezu bude narážecí nebo přítlačný blok 80, který je navržen tak, aby měl čelní a dolní část 81, která otočí drážkové prkno I nahoru při vkládání pod jeho okraj. Má horní opěrnou hranu 82, která v nahoru otočené poloze je v kontaktu s okrajovou částí drážkového prkna 1_. Když má být narážecí blok 80 vložen pod drážkové prkno i tak, aby záchytná opěrná plocha 82 byla s ním v kontaktu, drážkové prkno i bude mít předem stanovený svírací úhel. Pérová drážka 36 drážkového prkna i může být nyní pevně spojena s perem 38 pérové prkno Γ stlačením nebo naražením proti narážecímu bloku 80. Samozřejmě lze narážecí blok 80 použít i proti jiným částem podlahového prkna i, V. Je zřejmé, že se to provádí v kombinaci s tlakem proti jiným jeho částem, možností zdvojení narážecího bloku 80 nebo nějakého jiného přípravku, který poskytuje podobný výsledek, když například jeden přípravek pootočí prkno do svěracího úhlu a druhý přípravek se použije k přitlačení. Stejná metoda se použije, jestliže chceme otočit nahoru drážkovou stranu nového prkna 1, Jý a spojit ji s pérovou stranou dříve položeného prkna 1, Γ.

Popis bude nyní zaměřen na různé aspekty nástroje pro pokládání podlahových prken i, Γ. Takový nástroj pro položení podlahových prken i, Γ vzájemným spojením pera 38 a pérové drážky 36 může být navržen jako narážecí/přítlačný blok 80 se záchytnou opěrnou plochou 82 pro zachycení spojovací okrajové části 4a, 4b podlahového prkna J_, J/. Nástroj může být tvarován jako klín pro vložení pod podlahové prkno 1, T a mít svoji záchytnou opěrnou plochu 82 umístěnou poblíž tenkého konce klínu. Záchytná opěrná plocha 82 nástroje může být konkávně zaoblena pro aspoň částečné zachycení spojovacích okrajových částí 4a, 4b podlahového prkna 1, Γ. Navíc úhel SI klínu a poloha záchytné opěrné plochy 82 na tenké straně klínu mohou být upraveny do předem stanoveného zvedacího úhlu podlahového prkna i, J/, které je zvedáno klínem bloku 80. Spojovací hrany podlahového prkna 1, V se dotýkají záchytné opěrné plochy 82. Dotyková záchytná opěrná plocha 82 klínu bloku 80 může být tvarována pro dotyk spojovací okrajové části 4b, která má pero 38 směřující šikmo nahoru pro spojení podříznuté pérové drážky 36, vytvarované na protilehlé spojovací okrajové části 4a podlahového prkna i, V_, s perem 38 dříve položeného podlahového prkna i, T. Alternativně může být dotyková záchytná opěrná plocha 82 klínu vytvarována pro dotyk se spojovací okrajovou částí 4a, která má podříznutou drážku 36, pro spojení pera 38 směřujícího šikmo nahoru a vytvořeného na opačné spojovací okrajové části 4b podlahového prkna I, J/.

Výše popsaný nástroj se používá pro mechanické spojování podlahových prken 1, Γ zvednutím jednoho podlahového prkna i, Γ vzhledem ke druhému a spojení a uzamčení mechanických systémů podlahových prken i, V. Nástroj může být použit také pro mechanické spojení takových podlahových prken 1, _T s dalšími takovými podlahovými prkny J_, Γ vzájemným sevřením jejich mechanických zámkových systémů, když je prkno ve zvednuté poloze. Dále se může nástroj použít tak, že záchytná opěrná plocha 82 klínu je vyrobena k ochraně proti spojovací okrajové části 4b, která má pero 38 směřující šikmo nahoru pro spojení podříznuté drážky 36, vytvořené na opačné spojovací okrajové části 4a dříve položeného podlahového prkna i, V_ s perem 38. Alternativně může být nástroj použit tak, že záchytná opěrná plocha 82 klínu je vyrobena k ochraně proti spojovací okrajové části 4a, která má podříznutou drážku 36 směřující šikmo nahoru pro spojení pera 38, vytvořeného na opačné spojovací okrajové části 4b dříve položeného podlahového prkna J_, V s podříznutou drážku 36.

Obr. 33 zobrazuje jak dvě prkna 2a' a 2b' potom, co byla spojena se sousední deskou podél okraje dlouhé strany, mohou být posunuty v zamčené poloze ve směru F2 tak, že spojení dalších dvou stran se provede společným horizontálním sevřením.

Zapadnutí v poloze směřující nahoru se může provést jak na dlouhé, tak na krátké straně. Jestliže je krátká strana jednoho prkna nejprve připojena, její dlouhá strana může být také sevřena v polo. 46 CZ 305227 B6 ze šikmo nahoru tak, že zaujme svůj svíraci úhel. Následně nastane zapadnutí v poloze šikmo nahoru a současně dojde k přemístění v zamčené poloze podél krátké strany. Po zapadnutí se prkno sklopí dolů a je zamčena na obou stranách, dlouhé i krátké.

Obr. 33 a 34 zobrazují problém, který nastane ve spojitosti se zapadnutím dvou krátkých stran dvou prken 2a' a 2b', které už byly spojeny na svých dlouhých stranách s dalším podlahovým prknem J_. Když je podlahové prkno 2a' sevřeno do prkna 2b' vnitřní rohové části 91 a 92 nejblíže k dlouhé straně podlahového prkna 1 jsou umístěny ve stejné rovině. To je následkem faktu, že prkna 2a' a 2b' jsou na svých dlouhých stranách připojena ke stejné podlahové desce 1. Podle obr. 34b, který zobrazuje řez v rovině C3 - C4 z obr. 33, nemůže být pero 38 vsunuto do pérové drážky 36, aby začalo ohýbat dolů spodní břit 40. Ve vnějších rohových částech 93, 94 na druhé dlouhé straně v řezu v rovině Cl - C2 z obr. 33, na obr. 34a, může být pero 38 vsunuto do pérové drážky 36, aby začalo ohýbat dolů spodní břit 40 prknem 2b', které se automaticky vysune nahoru odpovídajícím způsobem k výšce nahoru směřující části 8.

Takto vynálezce objevil, že zde mohou nastat problémy ve spojitosti se zapadnutím vnitřních rohových částí 91, 92 při bočním přesunu v téže rovině a že tyto problémy mohou způsobit velký odpor proti zapadnutí a nebezpečí prasknutí spojovacího systému. Problém se dá řešit vhodnou konstrukcí spoje a výběrem materiálů, které umožňují materiálovou deformaci ohnutím mnoha spojovacích částí.

Když dojde k zapadnutí u takto speciálně konstruovaného spojovacího systému, provede se následující. Při bočním přemísťování spolupracují vnější vodicí plochy 42, 68 pera 38 a horní břit 39 a tlačí nahoru směřující část 8 pera 38 pod vnější část horního břitu 39. Pero 38 se ohýbá dolů a horní břit 39 se ohýbá nahoru. Toto je vyznačeno šipkami na obr. 34b. Vnitřní rohová část 92 na obr. 33 je tlačena nahoru spodním břitem 40 na dlouhé straně prkna 2b', která je ohýbána a vnitřní rohová část 91 je stlačována dolů horním břitem 39 na dlouhé straně prkna 2a', který je ohýbán nahoru. Spojovací systém by měl být navržen tak, aby součet těchto čtyř deformací byl tak velký, aby zámkový prvek mohl sklouznout podél horního břitu 39 a zapadnout do zámkové drážky. Je známo, že by to mohlo být u pérové drážky 36, která by se rozšířila ve spojitosti se zapadáváním. Avšak není známo, že by mohlo být výhodou pero 38, které by normálně mělo být tuhé, a mělo by být konstruováno tak, že by se dalo ohýbat ve spojitosti se zapadáváním. Takové provedení je zobrazeno na obr. 35. Výřez 63 nebo jeho obdoba, může být proveden v horní a dolní části pera 38 uvnitř vertikální spojovací roviny VP. Celá šířka PB pera 38 z jeho vnitřní části kjeho vnější části může být prodloužena a může být například větší než polovina tloušťky T podlahového prkna 1, Γ.

Obr. 36 a 37 zobrazují, jak se části spojovacího systému ohýbají ve spojitosti se zapadáváním ve vnitřní rohové části 91, 92 na obr. 37 a vnější rohové části 93, 94 na obr. 36 dvou prken 2a' a 2b/. Pro zjednodušeni výroby je vyžadován proto jenom tenký břit a ohyb pera 38. Prakticky budou samozřejmě všechny části, které jsou podrobeny tlaku, stlačeny a ohnuty a to různým stupněm v závislosti na tloušťce, ohebnosti, skladbě materiálu atp.

Obr. 36a a 37a zobrazují polohu, kdy hrany prken přijdou do vzájemného kontaktu. Spojovací systém je konstruován takovým způsobem, že dokonce ani v této poloze nejzevnější vrchol pera 38 nebude umístěn uvnitř vnější části spodního břitu 40. Když se prkna posunou dále proti sobě navzájem, pero 38 ve vnitřní rohové části 91, 92 bude tlačit prkno 2b' nahoru podle obr. 36b, 37b. Pero 38 bude ohnuto dolů a prkno 2b' bude ve vnější rohové části 93, 94 otočeno nahoru. Obr. 37c ukazuje, že pero 38 bude ve vnitřní rohové části 91, 92 ohnuto dolů. Na vnější rohové části 93, 94 podle obr. 36c je pero 38 ohnuto nahoru a spodní břit 40 je ohnut dolů. Podle obr. 36d, 37d tento ohyb pokračuje, když se prkna pohybují dále proti sobě navzájem a nyní je ohnut také spodní břit 40 ve vnitřní rohové části 91, 92 podle obr. 37d. Obr. 36e, 37e zobrazují polohu zapadnutí. Zapadnutí může být významně usnadněno, jestliže pero 38 je ohebné a jestliže vnější část pera 38 je umístěna uvnitř vnější části spodního břitu 40, když pero 38 a drážka přij-37CZ 305227 B6 dou do vzájemného kontaktu jako prkna, které jsou umístěná ve stejné rovině při spojování zapadnutím, které se provede potom, co podlahová prkna 1, T už byla zamčena podél svých dvou dalších stran.

V rozsahu vynálezu může existovat několik variant. Vynálezce vyrobil a vyvinul velký počet variant, když různé části spojovacího systému vyrobil s různou šířkou, délkou, tloušťkou, úhly a poloměry, z mnoha různých materiálů prken, homogenních plastů a dřevěných panelů. Všechny spojovací systémy byly zkoušeny v poloze otáčením nahoru a dolů, se vzájemným sevřením a otáčením drážkového a pérového prkna navzájem a různými kombinacemi zde popsaných systémů a také dosud známých systémů na dlouhé straně i krátké straně. Zámkový systém byl vyroben tak, že zámkové plochy jsou také horními opěrnými plochami, když pero 38 a drážka měly mnoho zámkových prvků a kde také spodní břit 40 a horní část pera 38 byly vytvořeny pomocí horizontálních zámkových prostředků ve tvaru zámkového prvku a zámkové drážky.

Claims (62)

1. Podlahový systém sestávající z identických podlahových prken (1, T), která jsou mechanicky spojitelná ve spojovací rovině (VP), kde uvedená podlahová prkna (1, T) mají jádro (30), nášlapnou stranu (2), spodní stranu (34) a protilehlé spojovací okrajové části (4a, 4b), z nichž jedna okrajová část (4a, 4b) je vytvořena jako pérová drážka (36), kteráje vymezena horním břitem (39) a spodním břitem (40) a druhá okrajová část (4a, 4b) je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující částí (8) u jeho špičky (69), přičemž pérová drážka (36) z pohledu vertikální spojovací roviny (VP) má tvar otevřené podříznuté drážky s vnitřní podříznutou částí (35) a vnitřní zámkovou plochou (45) a alespoň část spodního břitu (40) je vytvořena nedílně s jádrem (30) podlahového prkna (1, T), kde pero (38) podlahového prkna (1, T) má šikmou zámkovou plochu (65), kteráje vytvořena pro spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou (45) v pérové drážce (36) sousedního podlahového prkna (1, T) při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken (1, T) a při polohování jejích nášlapných stran (2) ve stejné povrchové rovině (HP) a při jejich doražení ve vertikální rovině (VP), přičemž vnitřní zámková plocha (45) pérové drážky (36) je vytvořena na horním břitu (39) uvnitř podříznuté části (35) pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou (65) pera (38), kde uvedená šikmá zámková plocha (65) je vytvořena na nahoru směřující části (8) pera (38) k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených prken v horizontálním směru (D2) kolmým ke spojovací rovině (VP), přičemž spodní břit (40) má opěrnou plochu (50) pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou (71) na peru (38) k zabránění vzájemného posunu dvou mechanicky spojených prken ve vertikálním směru (Dl) kolmým k povrchové rovině (HP) a přičemž všechny díly částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) podlahového prkna (1, T), z pohledu průsečnice (C) povrchové roviny (HP) a vertikální spojovací roviny (VP), jsou situované vně roviny (LP2), kteráje polohově ustavena dále od této průsečnice (C) než zámková rovina (LPI), jež je s ní souběžná a je tečná k spolupůsobícím plochám (45, 65) pérové drážky (36) a pera (38) a kde jsou nejvíc přikloněné k povrchové rovině (HP), přičemž spolupůsobící opěrná plocha (50) spodního břitu (40) a záběmá plocha (71) pera (38) v paralelním pohledu s povrchovou rovinou (HP), jsou umístěny ve vzdálenosti od a blíže k vertikální spojovací rovině (VP) než volná špička (69) pera (38), vyznačující se tím, že všechny díly částí spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) podlahového prkna (1, T) jsou kratší než horní břit (39) a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP), kde spodní břit (40) je pružný a horní břit (39) je tužší než spodní břit (40), přičemž oba břity (39, 40) okrajových částí (4a, 4b) jsou vytvořeny pro umožnění spojení položeného podlahového prkna (1) s novým podlahovým prknem (T), tlačením společně s posunem paralelně s povrchovou rovinou (HP) položeného podlahového prkna (1) pro zaklesnutí dílů zámkového systému během dolu směřujícího ohybu spodního břitu (40) pérové drážky (36).

-38CZ 305227 B6

2. Podlahový systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že pero (38) je pružné.

3. Podlahový systém podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že spojovací okrajové části (4a, 4b) jsou sestrojeny ke spojení položeného podlahového prkna (1, Γ) s novým podlahovým prknem (1, 1') zatlačením a současným posunem s rovinnou plochou podlahových prken (1, 1') v zásadě srovnaných s každým dalším podlahovým prknem (1, V) v průběhu ohnutí pera (38) a spodního břitu (40).

4. Podlahový systém podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, 1') vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna (1, 1') kolem a blízko průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) pro rozpojení pera (38) jednoho z podlahových prken (1, 1') od pérové drážky (36) druhého podlahového prkna (1, 1').

5. Podlahový systém podle nároku 4, v y z n a č u j í c í se t í m , že horní břit (39) a spodní břit (40) spojovacích okrajových částí (4a, 4b) jsou sestrojeny k rozpojení dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, 1') vyklopením směrem vzhůru jednoho podlahového prkna (1, 1') kolem a blízko průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) pro rozpojení pera (38) jednoho z podlahových prken (1, 1') od pérové drážky (36) druhého podlahového prkna (1, 1') během ohybu spodního břitu (40) směrem dolů.

6. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž5, vyznačující se tím, že alespoň hlavní část spodního konce (48) pérové drážky (36) z pohledu rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP), leží dále od vertikální spojovací roviny (VP) než špička (69) pera (38).

7. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž6, vyznačující se tím, že záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40), které jsou sestrojeny pro spolupůsobení jsou nastaveny v menším úhlu k povrchové rovině (HP) než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

8. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž7, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) a šikmá zámková plocha (65) jsou v podstatě nastaveny ve stejném úhlu k povrchové rovině (HP) jako tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům (45, 65) ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP).

9. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků Íaž7, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) a šikmá zámková plocha (65) jsou nastaveny ve větším úhlu k povrchové rovině (HP) než tečna ke kruhovému oblouku, což je tečna k zámkovým povrchům (45, 65) ve vzájemném záběru v bodě nejblíže ke spodnímu konci (48) podříznuté drážky a který má svůj střed v průsečnici (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP).

10. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž9, vyznačující se tím, že horní břit (39) a pero (38) mají spojovací plochu (43) a opěrnou plochu (63), které v uzamčeném stavu spolupůsobí a které jsou situovány uvnitř oblasti mezi vertikální spojovací rovinou (VP) a zámkovými plochami (45, 65) pera (38) a horního břitu (39), přičemž zámkové plochy (45, 65) v zamknutém stavu vzájemně spolupůsobí.

11. Podlahový systém podle nároku 10, vyznačující se tím, že spojovací plocha (43) a opěrná plocha z pohledu od spolupůsobící vnitřní zámkové plochy (45) pera (38) a šikmé zám-39CZ 305227 B6 kové plochy (65) horního břitu (39) jsou skloněny nahoru a ven k vertikální spojovací rovině (VP).

12. Podlahový systém podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se t í m , že spojovací plocha (43) a opěrná plocha (64) jsou v podstatě souběžné s povrchovou rovinou (HP).

13. Podlahový systém podle nároků 10, 11 nebo 12, vyznačující se tím, že spojovací plocha (43) a opěrná plocha (64) jsou v podstatě rovinné.

14. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že podříznutá pérová drážka (36) a pero (38) jsou sestrojeny tak, že špička (69) pera (38) je v postavení podél v podstatě celé vzdálenosti od vnitřní zámkové plochy (45) horního břitu (39) a šikmé zámkové plochy (65) pera (38), které jsou spolu v záběru pro spolupůsobení opěrné plochy (50) spodního břitu (40) a záběmé plochy (71) pera (38).

15. Podlahový systém podle nároku 14, vyznačující se tím, že povrchová část špičky (69) pera (38), která je v kontaktu s povrchovou částí podříznuté pérové drážky (36) má menší rozsah v pohledu vertikální spojovací roviny (VP) než zámkové plochy (45, 65) při mechanickém spojení dvou takových podlahových prken (1, 1').

16. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků lažl5, vyznačující se tím, že okrajové části (4a, 4b) s jejich perem (38) a příslušně pérovou drážkou (36) jsou konstruovány pro povrchový styk mezi okrajovými částmi (4a, 4b) podél nanejvýš 30 % okrajové plochy okrajové části (4a, 4b) podpírající pero (38) měřeno od nášlapné strany (2) podlahového prkna (1, 1') kjeho spodní straně (34) při spojení dvou podlahových prken (1, 1').

17. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny v úhlu alespoň 10° k povrchové rovině (HP).

18. Podlahový systém podle nároku 17, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny v úhlu nejvýše 30° k povrchové rovině (HP).

19. Podlahový systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny v úhlu nejvýše 20° k povrchové rovině (HP).

20. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků lažl9, vyznačující se tím, že alespoň část opěrné plochy (50) spodního břitu (40) a část záběmé plochy (71) pera (38) jsou umístěny ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP) než skloněná vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

21. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž20, vyznačující se tím, že podříznutá pérová drážka (36) a pero (38) jsou navrženy pro možnost přemístění jednoho z podlahových prken (1, 1') ve směru (D3) podél vertikální spojovací roviny (VP), když jsou podlahová prkna (1, 1') mechanicky spojena.

22. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá pérová drážka (36) jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken (1, 1') jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí (4a, 4b) podlahových prken (1, 1') těsně u průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP).

-40CZ 305227 B6

23. Podlahový systém podle nároku 22, vyznačující se tím, že pero (38) a podříznutá pérová drážka (36) jsou konstruovány pro rozpojení podlahových prken (1, 1') jedno od druhého pootočením jednoho vzhledem k druhému při současném udržování styku spojovacích okrajových částí (4a, 4b) podlahových prken (1, 1') těsně u průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) bez zásadního styku mezi stranou pera (38) otočenou od povrchové roviny (HP) a spodním břitem (40).

24. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž23, vyznačující se tím, že vzdálenost mezi rovinou (LP2) a s ní rovnoběžnou zámkovou rovinou (LPI), vně které jsou umístěné všechny části spodního břitu (40) spojené s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1'), je alespoň 10 % tloušťky (T) podlahového prkna (1,1').

25. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž24, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel menší než 90°, ale alespoň 20°.

26. Podlahový systém podle nároku 25, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38) svírají s povrchovou rovinou (HP) úhel alespoň 30°.

27. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž26, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s vertikální spojovací rovinou (VP), který je stejný nebo menší než svírá tečna ke kruhovému oblouku, který je tangentou k podpůrným plochám, zabírajících jedna s druhou v místě nejblíže spodnímu konci (48) podříznuté pérové drážky (36) a který má střed na průsečnici (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP) z pohledu řezu podlahového prkna (1, 1')·

28. Podlahový systém podle nároku 27, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou ustaveny k povrchové rovině (HP) v úhlu větším než svírá tečna s kruhovým obloukem, který je tangentou k podpůrným plochám, které jsou ve vzájemném záběru v místě nejblíže spodnímu konci (48) podříznuté pérové drážky (36), jehož střed je na průsečnici (C) vertikální spojovací roviny (VP) s povrchovou rovinou (HP).

29. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž28, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) menší úhel, než spolupůsobící vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

30. Podlahový systém podle nároku 29, vyznačující se tím, že spolupůsobící záběrná plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) jsou skloněny ve stejném směru, ale v menším úhlu k povrchové rovině (HP), než spolupůsobící vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

31. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 27 až 30, vyznačující se tím, že záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

32. Podlahový systém podle nároku 31, vyznačující se tím, že záběmá plocha (71) pera (38) a opěrná plocha (50) spodního břitu (40) svírají s povrchovou rovinou (HP) alespoň o 20° větší úhel než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

-41 CZ 305227 B6

33. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž32, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38) jsou v podstatě rovinné v povrchových částech, které jsou určeny pro spolupůsobení při spojení dvou podlahových prken (1, 1').

34. Podlahový systém podle nároku 33, vyznačující se tím, že pero (38) má vodicí plochu (68) z pohledu vertikální spojovací roviny (VP) umístěnou vně šikmé zámkové plochy (65) pera (38) a která svírá s povrchovou rovinou (HP) menší uhel, než s ní svírá šikmá zámková plocha (65).

35. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž34, vyznačující se tím, že horní břit (39) má vnější vodicí část (42), která leží blíže k otevření pérové drážky (36) než vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a která svírá menší úhel s povrchovou rovinou (HP), než zmíněná vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39).

36. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž35, vyznačující se tím, že alespoň část opěrné plochy (50) spodního břitu (40) a záběmé plochy (71) pera (38) leží ve větší vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP), než skloněná vnitřní zámková plocha (45) horního břitu (39) a šikmá zámková plocha (65) pera (38).

37. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků Íaž36, vyznačující se tím, že šikmá zámková plocha (65) pera (38) je uspořádána ve vzdálenosti nejméně 0,1 násobku tloušťky (T) podlahového prkna (1, 1') od špičky (69) pera (38).

38. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž37, vyznačující se tím, že vertikální rozsah spolupůsobící vnitřní zámkové plochy (45) a šikmé zámkové plochy (65) je menší než polovina vertikálního rozsahu podříznuté části (35) z pohledu od vertikální spojovací roviny (VP) a rovnoběžně s povrchovou rovinou (HP).

39. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž38, vyznačující se tím, že vnitřní zámková plocha (45) a šikmá zámková plocha (65), z pohledu vertikálního řezu podlahovým prknem (1, 1') mají rozsah, kteiý je nejvýše 10 % tloušťky (T) podlahového prkna (1, I')·

40. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž39, vyznačující se tím, že délka pera (38) z kolmého pohledu od vertikální spojovací roviny (VP) je alespoň 0,3 násobkem tloušťky (T) podlahového prkna (1, 1').

41. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž40, vyznačující se tím, že okrajová část (4b) nesoucí pero (38) a/nebo okrajová část (4a) nesoucí pérovou drážku (36) má/mají výřez (63), který je umístěn pod perem (38) a končí dále od povrchové roviny (HP).

42. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž41, vyznačující se tím, že podříznutá pérová drážka (36), v pohledu řezu, má vnější otevřenou část, která se směrem dovnitř zužuje ve tvaru nálevky.

43. Podlahový systém podle nároku 42, vyznačující se tím, že horní břit (39) má vnější vodicí část (42) na svém vnějším okraji ležícím dále od povrchové roviny (HP).

44. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž43, vyznačující se tím, že pero (38), z pohledu v řezu, má špičku (69), která se zužuje.

45. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž44, vyznačující se tím, že pero (38), z pohledu v řezu, má rozdělenou špičku s horní a spodní částí pera (38).

-42 CZ 305227 B6

46. Podlahový systém podle nároku 45, vyznačující se tím, že horní a spodní část rozdělené špičky pera (38) jsou vyrobeny z různých materiálů s jinými vlastnostmi.

47. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž46, vyznačující se tím, že pérová drážka (36) a pero (38) jsou vytvořeny nedílně s podlahovým prknem (1, 1').

48. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 47, vyznačující se tím, že tloušťka horního břitu (39) je větší než tloušťka spodního břitu (40).

49. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž48, vyznačující se tím, že minimální tloušťka horního břitu (39) přiléhající k podříznuté části (35) je větší než maximální tloušťka spodního břitu (40) přiléhající k opěrné ploše (50).

50. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž49, vyznačující se tím, že rozsah opěrných ploch je nejvýše 15 % tloušťky (T) podlahového prkna (1, 1').

51. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž50, vyznačující se tím, že vertikální rozsah pérové drážky (36) mezi horním břitem (39) a spodním břitem (40), měřeno rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou (VP) a na vnějším konci opěrné plochy (50), je alespoň 30 % tloušťky (T) podlahového prkna (1, 1').

52. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků 1 až 51, vyznačující se tím, že hloubka pérové drážky (36), měřeno od vertikální spojovací roviny (VP) je alespoň o 2 % větší, než odpovídající rozsah pera (38).

53. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž52, vyznačující se tím, že pero (38) má jiné materiálové vlastnosti než horní břit (39), nebo spodní břit (40).

54. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž53, vyznačující se tím, že horní břit (39) a spodní břit (40) jsou vyrobeny z materiálů s různými vlastnostmi.

55. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž54, vyznačující se tím, že zámkový systém rovněž obsahuje druhý mechanický zámek, který je vytvořen ze zámkové drážky vytvořené na spodní straně okrajové části (4b) podpírající pero (38) a prochází rovnoběžně s vertikální spojovací rovinou (VP) a dále je zmíněný druhý mechanický zámek tvořen zámkovým páskem (6), který je integrálně připojen k okrajové části (4a) podlahového prkna (1, 1') a prochází v podstatě podél celé délky okrajové části a má nahoru směřující část (8) a je zasunuta v zámkové drážce (14) spojovaného prkna při spojení dvou podlahových prken (1, 1').

56. Podlahový systém podle nároku 55, vyznačující se tím, že zámkový pásek (6) vyčnívá za spojovací rovinu.

57. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž56, vyznačující se tím, že je vytvořen v podlahovém prknu (1, 1'), které má jádro (30) z materiálu na bázi dřevných vláken.

58. Podlahový systém podle nároku 57, vyznačující se tím, že je vytvořen v podlahovém prknu (1, 1'), které má jádro (30) ze dřeva.

59. Podlahový systém podle kteréhokoliv předchozích nároků laž58, vyznačující se tím, že podlahová prkna (1, 1') jsou čtyřboká s okrajovými částmi (4a, 4b, 5a, 5b), které jsou párově rovnoběžné.

-43 CZ 305227 B6

60. Podlahový systém podle nároku 59, vyznačující se tím, že má mechanické zámkové systémy na všech svých čtyřech okrajových částech (4a, 4b, 5a, 5b).

61. Podlahový systém podle nároku 59 nebo 60, vyznačující se tím, že okrajová část (4b) s perem (38) a/nebo okrajová část (4a) s pérovou drážkou (36) vjednom rovnoběžném páru je/jsou vytvořeny z materiálu s jinými vlastnostmi než okrajová část (4b) s perem (38) a/nebo okrajová část (4a) s pérovou drážkou (36) druhého rovnoběžného páru.

62. Podlahové prkno (1, 1') pro provedení podlahového systému podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 61 mechanickým spojením odpovídajících podlahových prken (1, 1') ve vertikální spojovací rovině (VP) mezi uvedenými podlahovými prkny (1, 1'), kde podlahové prkno (1, 1') má jádro (30), nášlapnou stranu (2), spodní stranu (34) a protilehlé spojovací okrajové části (4a, 4b), z nichž jedna je vytvořena jako pérová drážka (36), která je vymezena horním břitem (39) , spodním břitem (40) a spodním koncem (48) a druhá ze spojovacích okrajových částí (4a, 4b) je vytvořena jako pero (38) s nahoru směřující částí (8) na jeho vnější volné špičce (69), přičemž pérová drážka (36) z pohledu vertikální spojovací roviny (VP) je podříznutá s otevřením, podříznutou částí (35) a vnitřní zámkovou plochou (45) a alespoň části spodního břitu (40) jsou vytvořeny nedílně s jádrem (30) a pero (38) má šikmou zámkovou plochu (65), která je vytvořena ke spolupůsobení s vnitřní zámkovou plochou (45) v pérové drážce (36) přilehlého podlahového prkna (1, 1') tak, že jejich nášlapné strany (2) jsou umístěny ve stejné povrchové rovině (HP) a ve styku ve vertikální spojovací rovině (VP) kolmé k povrchové rovině (HP), přičemž vnitřní zámková plocha (45) pérové drážky (36) je vytvořena na horním břitu (39) v podříznuté části (35) pérové drážky (36) pro spolupůsobení s odpovídající šikmou zámkovou plochou (65) pera (38), kde tato šikmá zámková plocha (65) je vytvořena na nahoru směřující části (8) pera (38) k působení proti oddělení dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, 1') v horizontálním směru (D2) kolmém k vertikální spojovací rovině (VP), přičemž spodní břit (40) má opěrnou plochu (50) pro spolupůsobení s odpovídající záběmou plochou (71) na peru (38), kde obě plochy jsou upraveny pro spolupůsobení proti relativnímu posunutí dvou mechanicky spojených podlahových prken (1, 1') ve vertikálním směru (Dl) kolmém k povrchové rovině (HP) a kde všechny části dílů spodního břitu (40), které jsou spojeny s jádrem (30) prkna, z pohledu průsečnice (C) povrchové roviny (HP) s vertikální spojovací rovinou (VP), leží vně roviny (LP2), která se nachází dále od této průsečnice (C) než zámková rovina (LPI), která je s ní souběžná a je tangentou ke spolupůsobícím vnitřní zámkové ploše (45) a šikmé zámkové ploše (65), které jsou nejvíce skloněny vzhledem k povrchové rovině (HP), přičemž spolupůsobící opěrná plocha (50) spodního břitu (40) a záběmá plocha (71) pera (38) z paralelního pohledu s povrchovou rovinou (HP), leží ve vzdálenosti a blíže vertikální spojovací rovině (VP), než špička (69) pera, vyznačující se tím, že všechny části dílů spodního břitu (40), které jsou spojené s jádrem (30) podlahového prkna (1, 1') jsou kratší než horní břit (39) a končí ve vzdálenosti od vertikální spojovací roviny (VP), přičemž spodní břit (40) je pružný a horní břit (39) je tužší než spodní břit (40), kde horní břit (39) a spodní břit (40) okrajových částí (4a, 4b) podlahového prkna (1, 1') jsou vytvořeny ke spojení položeného podlahového prkna (1, 1') s připojovaným podlahovým prknem (1, 1') zatlačením spolu s posunem v podstatě paralelně s povrchovou rovinou (HP) položeného podlahového prkna (1, 1') pro vzájemné zapadnutí částí zámkového systému při ohybu spodního břitu (40) pérové drážky (36) směrem dolů.