CZ286293B6 - Způsob zapřádání bezvřetenového spřádacího ústrojí a zařízení k jeho provádění - Google Patents

Abstract

Spustí se přívod vlákenného pramenu k ojednocovacímu ústrojí vláken a vlákenný proud, vytvářený ojednocováním se z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken směrově odchyluje a odvádí tak dlouho, až je ještě během zvětšování vlákenného proudu zahájen vlastní napojovací pochod zpětným podáváním příze, která se má poté při zakrucování vláken do jejího volného konce znovu odtahovat. Po zahájení zpětného podávání příze se vlákenný proud znovu přesměrovává a přivádí se ke sběrné ploše vláken ještě před tím, než dosáhl svoji plnou sílu. Přívod vlákenného pramenu před okamžikem (t.sub. 4.n.) jeho spuštění pro vlastní napojovací pochod dočasně zapne na tak dlouhou dobu (t.sub. 1.n.-t.sub. 3.n.) trvání, že vlákna nežádoucí pro napojování jsou z vlákenné třásně na předním konci vlákenného pramenu vyčesávána, přičemž tato vyčesávaná vlákna jsou odváděna, načež se potom podávání vlákenného pramene přeruší na takovou dobu (t.sub. 3.n.-t.sub. 4.n.), že počet vláken vyčesávanŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zapřádání příze v bezvřetenovém spřádacím ústrojí (spřádacím ústrojí pro předení s otevřeným koncem) obsahujícího sběrnou plochu vláken, při kterém se spustí přívod vlákenného pramenu k ojednocovacímu ústrojí vláken avlákenný proud, vytvářený ojednocováním a dopravovaný od podávacího ústrojí se z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken směrově odchyluje a odvádí tak dlouho, až je ještě během zvětšování vlákenného proudu zahájen vlastní napojovací pochod zpětným podáváním příze, která se má poté při zakrucování vláken do jejího volného konce znovu odtahovat, načež se po zahájení tohoto zpětného podávání příze vlákenný proud znovu přesměrovává a přivádí se ke sběrné ploše vláken ještě před tím, než dosáhl svoji plnou sílu.

Dosavadní stav techniky

Takový způsob je známý z německého patentového spisu DE 39 03 782 AI. Tím je dosaženo, že přes náhlé přepínání vlákenného proudu uvolněného zapnutím podávacího ústrojí vláken je umožňován náhlý rozběh odtahu příze, aniž by toto vedlo k podstatným odchylkám v síle příze, neboť toto přepínání a přívod vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken vznikají v časovém okamžiku, v němž vlákenný proud ještě nedosáhl svojí plnou sílu atak ještě dále vzrůstá. Ukázalo se však, že přes rozsáhlé přizpůsobení odtahu příze uvádění vlákenného proudu ve spřádacím rotoru v činnost ještě stále nemohou být dosahována uspokojivá místa napojení.

Vynález si proto klade za úkol vytvořit způsob, který by odstranil nevýhody známého stavu techniky a umožnil tak vytvářet lepší místa napojení.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je při způsobu výše uvedeného typu podle vynálezu dosaženo tím, že se přívod vlákenného pramenu před okamžikem jeho spuštění pro vlastní napojovací pochod dočasně zapne na tak dlouhou dobu trvání, že vlákna nežádoucí pro napojování jsou z vlákenné třásně na předním konci vlákenného pramenu vyčesávána, přičemž tato vyčesávaná vlákna jsou odváděna, načež se potom podávání vlákenného pramene přeruší na takovou dobu, že počet vláken vyčesávaných z vlákenné třásně za časovou jednotku zůstává v podstatě konstantní, a vlákna, která ještě zůstávají v nehybném předním konci vlákenného pramene ve formě vlákenné třásně, jsou pouze málo ořezávána a/nebo málo vzájemně proplétána ojednocovacím válcem, dále se otáčejícím vůči stojícímu přednímu konci vlákenného pramene ve formě vlákenné třásně, přičemž se poté v okamžiku znovu spustí další podávání vlákenného pramene a vlákna se před dosažením plné síly vlákenného proudu ojednocovaných vláken nejprve tak dlouho dále odvádějí, až byla vlákna, mechanicky ovlivněná během posledního přerušení podávání ořezáváním a vzájemným proplétáním, v podstatě odvedena mimo zapřádací proces, načež se teprve potom v přesměrovávacím okamžiku dále ještě vzrůstající vlákenný proud přivádí ke sběrné ploše vláken.

Dočasným zapnutím podávacího ústrojí vláken ještě před začátkem vlastního napojovacího pochodu se odstraní z vlákenného pramene nejen vlákna krácená během předchozího zastavení podávacího ústrojí vláken, ale kromě toho také spleteniny nebo vlákenné chuchvalce, které vznikly ohřátím v důsledku toho, že během zastaveni podávacího ústrojí dále běží ojednocovací ústrojí. Podávači ústrojí vláken zůstává přitom zapnuté tak dlouho, až byla nežádoucí vlákna odstraněna z vlákenné třásně. Tato vlákna vyčesaná z dopředu orientovaného konce vlákenného

-1 CZ 286293 B6 pramene, tak zvané vlákenné třásně (bradky), se odvádějí a je jim bráněno v ukládání na sběrné ploše vláken, takže nemohou být zakrucována do později spřádané příze.

Když je podávači ústrojí znovu odstaveno, klesá počet vláken dále vyčesávaných zvlákenného pramene nebojím ořezávaných (ofrézovávaných), až konečně počet vyčesaných vláken zůstane téměř konstantní. Nyní se podávači ústrojí vláken znovu zapne a sice tak brzy, že po zastavení dočasně zapnutého podávacího ústrojí vláken ještě nedošlo k žádnému výraznějšímu poškození vláken. Toto poškození se však vztahuje na pouze krátký kus vlákenného pramene. V důsledku krátkodobého odvádění také těchto vláken, uvolňovaných po obnoveném zapnutí podávacího ústrojí vláken a nežádoucích pro napojování, jsou potom, pro napojovací pochod k dispozici, když je vlákenný proudu přepnutím přiváděn ke sběrné ploše vláken, bezvadná vlákna. Kromě toho se dá odtah příze dobře přizpůsobit vzrůstajícímu vlákennému proudu, který se dostává do působení na sběrné ploše vláken, neboť k přepnutí vlákenného proudu pro ukončení odvádění vláken a přivádění vláken ke sběrné ploše vláken již dochází ještě před tím, než dosáhne vlákenný proud po uvolnění podávacím ústrojím vláken své plné tloušťky, kterou má během normální výroby, a je tedy sám ještě ve své vzrůstající fázi.

Je sice známé, že se před konečným zapnutím podávacího ústrojí toto podávači ústrojí dočasně zapíná a poté se na určenou dobu znovu vypíná, a to z německého spisu DE 24 58 042 AI.

V tomto případě se jedná o vytvoření vlákenné třásně nastavovatelné ve stále stejném tvaru, která potom také dovoluje přesné nastavování přiváděného množství vláken. Tím má být dáno k dispozici určité zapřádací množství ve formě vlákenné stužky, která má být zakrucována do zpět podávané příze. Ukázalo se však, že podle materiálu jsou vyčesávací křivky různé, takže aby se dosáhlo určitého zbytkového vlákenného množství ve vlákenné třásni pro vytvoření definovaného vlákenného prstence, musí být pro každý vláknitý materiál, který se má spřádat, stanovena vlastní doba trvání odstavení. Tuto nevýhodu odstraňuje vynález tím, že vyčesávání je již natolik sníženo, že vlákna vyčesávaná na jednotku času zůstávají konstantní.

V této oblasti již nejsou velké rozdíly při vyčesávání různých materiálů, takže pro rozběh vlákenného proudu, kteiý se vytváří nový zapnutím podávacího ústrojí vláken, jsou vytvořeny stejné výchozí podmínky. V protikladu ke stavu techniky také nejsou vlákna vyčesávaná po zapnutí podávacího ústrojí vláken používána k tvorbě vlákenného prstence, neboť by tento prstenec v důsledku obsahoval vlákna vyčesávaná během krátkodobého zastavení podávacího ústrojí a při běžícím ojednocovacím ústrojí, která jsou částečně krácená. Tato krácená vlákna negativně ovlivňují pevnost místa napojení ajsou proto pro napojovací pochod nevhodná a alespoň nežádoucí. Podle vynálezu se proto nepoužívají pro napojovací pochod a je jim naopak v tom bráněno odváděním.

Aby se zajistilo, že během dočasného zapnutí podávacího ústrojí vláken jsou všechna před tím poškozená nebo jinak negativně ovlivněná vlákna z předního vlákenného konce vynesena a odvedena, je možné volit dobu zapnutí tak velkou, že je spolehlivě přiváděn k podávacímu ústrojí vláken tak dlouhý kus pramene, že se v každém případě uvnitř podávacího ústrojí vláken nachází bezvadný kus pramene. To však znamená, že pro to musí být použita v mnohých případech nepotřebně dlouhá doba. Aby se tato doba pro dočasné zapnutí podávacího ústrojí vláken udržovala jako co možná nejkratší, stanovuje se podle výhodného provedení vynálezu doba trvání dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene v závislosti na době působení ojednocovacího ústrojí na nepohybující se vlákennou třáseň vlákenného pramenu, zastaveného vypnutím podávání před okamžikem začátku dočasného zapnutí podávání vlákenného pramene. Jelikož poškozování vlákenné třásně a délka poškozovaného kusu vlákenného pramene a tím i v něm obsažených vláken je o to větší, čím delší je doba zastavení podávacího ústrojí vláken při dále běžícím ojednocovacím ústrojí, dá se zohledněním této doby zastavení při době trvání zapnutí podávacího ústrojí dosáhnout toho, že tato doba zapnutí může být stanovena tak, že překračuje požadovanou míru. To vede zejména při krátkých dobách zastavení podávacího ústrojí vláken při dále běžícím ojednocovacím ústrojí ke zkrácením zapřádacího pochodu.

-2CZ 286293 B6

Podle jiného výhodného provedení způsobu podle vynálezu se doba trvání dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene se stanovuje v závislosti na stavu vlákenné třásně před okamžikem začátku dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene. Tímto způsobem není poškozování vláken obsažených ve vlákenné třásni stanovováno nepřímo prostřednictvím času, ale přímým přezkoušením předního konce vlákenného pramene a vychází se zněj při stanovování doby zapnutí podávačího ústrojí vláken.

Jak již bylo uvedeno výše, vyvolávají různé materiály, které se spřádají (druh materiálu a délka vláken) rozdílné chování při vyčesávání. Může tak dojít i k případu, že při vyčesávání určitého materiálu po předem určené době zůstává doba vláken vyčesávaných na časovou jednotku již konstantní, zatímco u jiného materiálu stále ještě klesá. Aby se dosáhly nezávisle na spřádaném materiálu pro uvolňování vlákenného proudu stejné výchozí předpoklady, takže v okamžiku ukončování směrového odchýlení a odvádění vláken jsou dány v podstatě stejné předpoklady, je výhodné, aby doba trvání, během které se přívod vlákenného pramene po jeho dočasném zapnutí na dobu znovu vypne, se volí nezávisle na spřádaném materiálu stejně velká tak, že nezávisle na spřádaném materiálu v okamžiku opětovného zapnutí přívodu vlákenného pramene zůstává počet vyčesávaných vláken na časovou jednotku konstantní.

Způsob může být v podrobnostech realizován různě. V provedení, při kterém se vlákna přiváděná ke sběrné ploše vláken vedou přívodním kanálem vláken a sběmá plocha vláken je vytvořena jako sběrný žlábek vláken spřádacího rotoru s otevřeným okrajem, přičemž se během odvádění vláken vyčesávaných z vlákenného pramene jednak spouští pomocné sací vzduchové proudění, působící přívodním kanálem vláken až do spřádacího ústrojí, a jednak se během alespoň části doby po zjištěném přetrhu až po vlastní zapřádání ve spřádacím ústrojí, vytvořeném jako spřádací rotor, udržuje spřádací podtlak, přičemž při zastaveném spřádacím rotoru a podávacím ústrojí vlákenného pramene se před vlastním zapřádacím pochodem provádí čištění spřádacího rotoru odsáváním jeho obsahu spuštěným spřádacím podtlakem, kterým se současně odvádí vlákna vyčesávaná z vlákenné třásně zastaveného vlákenného pramene přes okraj sběrné plochy vláken, přičemž se po té spustí sací pomocné vzduchové proudění, působící sacím proudem na dráhu mezi podávacím ústrojím a sběrnou plochou vláken, a přes přívodní kanál vláken mezi ojednocovacím ústrojím a sběrnou plochou vláken také na sběrnou plochu spřádacího rotoru, přičemž oběma podtlakovými prouděními se dále odvádějí vyčesávaná vlákna z třásně zastaveného pramene vláken, a přičemž se příze svým koncem k zapřádání nasává kombinovaným působením spřádacího podtlaku a pomocného sacího vzduchového proudění do pohotovostní polohy uvnitř odtahové trubice příze před okamžikem, kdy se dočasně zapne přívod vlákenného pramene, přičemž spřádací podtlak se v okamžiku vypne, a příze se nechává v důsledku dále působícího pomocného sacího vzduchového proudění nasávat až do přívodního kanálu vláken, zatímco vyčesávaná vlákna jsou dále odváděna pomocným sacím vzduchovým prouděním, aniž by vešla do styku s přízí nasátou do přívodního kanálu vláken, načež se při dále působícím pomocném sacím vzduchovém proudění přívod vlákenného pramene, mezitím v okamžiku odpojený, v okamžiku znovu zapne a současně se znovu pohání spřádací rotor, načež se v okamžiku opětovně zapne spřádací podtlak a odpojí se pomocné sací vzduchové proudění, a vlákna a příze se během vzrůstu vlákenného proudu přivádějí do sběrné drážky sběrné plochy vláken, kde se vlákna zakrucují do konce příze, která se nyní průběžně odtahuje.

Podle výhodného provedení způsobu, při kterém je sběmá plocha vláken vytvořena jako sběrný žlábek vláken, který je vytvořen ve spřádacím rotoru majícím otevřený okraj, přičemž je vyvinutelné sací vzduchové proudění opouštějící spřádací rotor přes jeho otevřený okraj, se ukázalo jako účelné, že vlákna, která jsou během doby trvání dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene vláken z vlákenné třásně na předním konci konce vlákenného pramene vyčesávána, jsou odsávána přes otevřený okraj spřádacího rotoru.

-3 CZ 286293 B6

Podle dalšího provedení způsobu podle vynálezu se směrové odchýlení vlákenného proudu z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken se provádí po okamžiku vypnutí předtím dočasně zapnutého přívodu vlákenného pramene a před okamžikem nového zapnutí přívodu vlákenného pramene.

Když je sběrná plocha vláken během zapřádání poháněna, nastává podle dalšího znaku vynálezu s výhodou směrové odchýlení vlákenného proudu z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken před tím, než se před tím zastavená sběrná plocha vláken znovu pohání. Tím je zajištěno, že žádná z dále vyčesávaných a pro napojování nežádoucích vláken se na poháněné sběrné ploše vláken nemohou usazovat, ale v důsledku směrového odchýlení mohou být spolehlivě odváděna.

Výše bylo vysvětleno, že vlákenný proud vytvořený obnoveným zapnutím podávacího ústrojí vláken není přiváděn ke sběrné ploše vláken ihned, ale teprve později, avšak ještě tak brzy, že jeho plná síla ještě nebyla dosažena. Jelikož je známé, až do které míry při definované době zastavení mezi koncem dočasného zapnutí podávacího ústrojí vláken a opětovným zapnutím podávacího ústrojí vláken byla vlákenná třáseň poškozena nebo negativně ovlivněna, je podle jednoduchého účelného provedení způsobu doba od opětovného zapnutí podávacího ústrojí vláken až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken stanovena v závislosti na dopravované délce vlákenného pramene. Alternativně nebo přídavně k tomu však může také být doba od opětovného zapnutí podávacího ústrojí vláken až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken stanovena v závislosti na vláknitém materiálu. Jak bylo vysvětleno výše, chovají se vyčesávací křivky v závislosti na spřádaném materiálu rozdílným způsobem, takže rozběhové křivky znovu uvolňovaného vlákenného proudu mají tomu odpovídající odlišný průběh. Proto je při časovém řízení pro rušení odvádění vláken, aby vlákna nyní byla opět přiváděna ke sběrné ploše vláken, zohledňováno rozdílné působení vlákenného materiálu při měřené délce vlákenného pramenu nebo je alternativně uvažováno samotné pro výpočet této doby.

Podle dalšího, obzvláště výhodného dalšího provedení způsobu podle vynálezu se příze sleduje a doba od opětovného zapnutí podávacího ústrojí vláken až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken je stanovena v závislosti na vlastnostech místa napojení. Tímto způsobem je zapřádání automaticky optimalizováno.

Způsob podle vynálezu zajišťuje, že jednak je během zapřádání k dispozici vlákenný proud, jehož síla a vzrůst síly jsou v podstatě známé, takže se okamžik, v němž před tím odváděný vlákenný proud přiváděn ke sběrné ploše vláken pro napojování, dá optimálním způsobem stanovit. Pro mnohé účely sice může stačit, aby se pro odtahování příze stanovil průběh urychlování, který je v podstatě v souladu se středním vzrůstem vlákenného proudu. Jelikož však jsou vlákna v závislosti na různých faktorech, jako je obvodová rychlost podávacího ústrojí vláken (podávacího válečku), druhu vláknitého materiálu, délky vláken atd., podávacím ústrojím vláken různým způsobem uvolňována a mohou tak přes stejnou výchozí základnu (v podstatě stejný počet vyčesávaných vláken na jednotku času) k rozdílným způsobem se zvětšujícím vlákenným proudům, je účelné, aby se při dalším provedení způsobu podle vynálezu odtah nově napojené příze řídil v závislosti na vzrůstu účinnosti vlákenného proudu na sběrné ploše vláken. Tímto způsobem je dosaženo toho, že oblast příze, navazující na místo napojení, v podstatě odpovídá normální přízi, pokud jde o její tloušťku (průřez).

Pro provádění tohoto způsobu slouží zařízení pro zapřádání nitě na bezvřetenovém spřádacím ústrojí obsahujícím sběrnou plochu vláken, se zapínatelným a vypínatelným podávacím ústrojím vlákenného pramene, ojednocovacím ústrojím, ústrojím pro směrové odchylování proudu ojednocených vláken, uloženým mezi podávacím ústrojím vlákenného pramene a sběrnou plochou vláken, které vlákenný proud vytvořený zapnutím podávacího ústrojí vlákenného pramene v jeho uvolňovací poloze vlákenného proudu přivádí ke sběrné ploše vláken a v jeho

-4CZ 286293 B6 odchylovací poloze proud vláken přivádí k odváděcímu ústrojí vláken a které je ve spojení s řídicím ústrojím, sdále s ústrojím pro zpětné podávání příze as odtahovým ústrojím příze, jehož podstatou je, že řídicí ústrojí obsahuje ústrojí pro časové řízení, opatřené programovými prostředky, zapínacími prostředky a vypínacími prostředky podávacího ústrojí, a spínacími prostředky ústrojí pro směrové odchylování vláken, spojené přes synchronizační prostředky s programovými prostředky a ovládáním zapínacích a vypínacích prostředků podávacího ústrojí vlákenného pramene.

Takovým zařízením se dá vlákenný proud řídit a používat pro zapřádání tak, že se dosáhne nenápadného místa napojení.

Jelikož rozběh vlákenného proudu má přes stejnou výchozí základnu ve vztahu k počtu vyčesávaných vláken v závislosti na různých faktorech rozdílný průběh, obsahuje zařízení podle dalšího provedení ústrojí, které je přiřazeno řídicímu ústrojí, které na základě hodnot zavedených prostřednictvím zadávacího ústrojí koriguje časy stanovené v ústrojí pro časové řízení. Přitom se předpokládá, že ústrojí pro časové řízení je v principu již předem nastaveno na určité časy (základním programem nebo dřívějším ručním nastavením), které potom mohou být korigovány zavedením uvedených hodnot směrem nahoru nebo dolů. Zadávacím ústrojím potom mohou být zaváděny všechny ty hodnoty, které mohou vést k ovlivňování rozběhové křivky vlákenného proudu, jako je například druh materiálu (bavlna, syntetická hmota), délka vlákna, rychlost vlákenného pramene atd. Zadávací ústrojí pro obvodovou rychlost podávacího ústrojí vláken (přiváděči rychlost vlákenného pramene) může přitom být tvořeno tím zařízením, kterým je stanovována rychlost tohoto podávacího ústrojí vláken, takže není zapotřebí druhé zadávací ústrojí. Alternativně však může zařízení podle vynálezu obsahovat zadávací ústrojí, které je přiřazeno řídicímu ústrojí, které na základě hodnot zavedených prostřednictvím zadávacího ústrojí stanovuje časy pro ústrojí pro časové řízení.

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu může být místo ručního zadávání korekčních hodnot (přímo ve formě časových korekčních údajů nebo nepřímo udáním délky vlákna, materiálu atd.) také použito samořídicí ústrojí tím, že zařízení obsahuje hlídací ústrojí příze, které přízi hlídá s ohledem na výchylky tloušťky a které je v řídicím spojení s řídicím ústrojím, které stanovuje časy pro řídicí ústrojí času v závislosti na vlastnostech místa nastavení. Příze se během zapřádání sleduje a vytvořené místo napojení se srovnává sjeho jmenovitou tloušťkou a v případě odchylky od jmenovité tloušťky se zjištěná tloušťka ukládá do paměti jako zjištěná tloušťka a vyvolá se přetrh nitě, a při opětovném zapřádání se řídí doba (t4-t₅) od opětovného zapnutí přívodu vlákenného pramene až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken v závislosti na výsledku posledního napojení, reprezentovaného uloženou zjištěnou tloušťkou. Odtah nově napojené příze se může řídit v závislosti na vzrůstu účinnosti vlákenného proudu na sběmé ploše vláken.

Vynález vede ke zlepšení místa napojení jak pokud jde o pevnost, tak i vzhled. Toho je dosaženo tím, že před začátkem uvolňování zapřádání podávacího ústrojí vláken vytvořeny v podstatě stejné vyčesávací předpoklady a že vlákna, která jsou uvolňována během krátkodobého zastavení podávacího ústrojí vláken po dočasném zapnutí tohoto ústrojí a která v důsledku zastavení podávacího ústrojí při dále běžícím ojednocovacím ústrojí utrpěla poškození, nenacházejí uplatnění při vytváření místa napojení, ale je jim místo toho odváděním bráněno v zakrucování do konce zpět vedeného konce příze. Vynálezem se tak dá dosáhnout předem určitelných předpokladů pro přívod vláken pro napojování příze. Přitom může mít zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu jednoduchou konstrukci, neboť se v podstatě omezuje na řídicí ústrojí, takže vynález se dá realizovat dodatečně na již dodaných strojích.

- 5 CZ 286293 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 grafické schéma proudu vláken po výskytu přetrhu příze, chování vlákenného proudu při dočasném zapnutí podávacího ústrojí po delším předchozím zastavení, rozběh vlákenného proudu během zapřádání, při kterém se před tím odváděný vlákenný proud přivádí ke spřádacímu prvku teprve během rozběhu, jakož i zrychlení odtahu příze sladěného s rozběhem proudu vláken, obr. 2 grafické schéma proudu vláken po výskytu přetrhu příze, chování vlákenného proudu při dočasném zapnutí podávacího ústrojí po kratším předchozím zastavení, obr. 3 grafické schéma ovládání spřádacího rotoru, spřádacího podtlaku, pomocného sacího vzduchového proudění, podávacího ústrojí vláken, jakož i z toho vyplývajícího vlákenného proudu a řízení zpětného podávání a opětovného odtahu příze, obr. 4 schematický pohled ze strany na rotorové spřádací zařízení, upravené podle vynálezu, obr. 5 schéma řízení spřádacího rotoru, spřádacího podtlaku, pomocného sacího vzduchového proudění, podávacího ústrojí vláken, jakož i z toho vyplývajícího vlákenného proudu a řízení zpětného podávání a opětovného odtahu příze v obměně provedení způsobu z obr. 3 a obr. 6 schematický boční pohled na rotorové spřádací zařízení podle vynálezu, které je obměnou provedení z obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Nejprve bude na obr. 6 vysvětleno zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu do té míry, jak je to potřebné pro vysvětlení problému, který má být řešen vynálezem, a nového způsobu, který vynález navrhuje. Obr. 6 ukazuje ve své levé polovině schematicky spřádací místo 10 bezvřetenového dopřádacího stroje L Toto spřádací místo 10 obsahuje bezvřetenové spřádací ústrojí 11 a navíjecí ústrojí 12.

Každé bezvřetenové spřádací ústrojí 11 má podávači ústrojí 110 vláken pro přívod vlákenného pramene 2 k ojednocovacímu ústrojí 116. Podávači ústrojí 110 vláken sestává ve znázorněném příkladě provedení z podávacího válečku 111 a s ním pružně spolupůsobícím přívodním žlábkem 112. Tento přívodní žlábek 112 je výkyvné uložen na ose 113 a je pomocí pružiny 114 pružně přitlačován k podávacímu válečku 111. Podávači váleček 111 je poháněn řiditelnou spojkou 115 neznázoměným centrálním pohonem.

Ojednocovací ústrojí 116 je v provedení znázorněném na obr. 6 tvořeno v podstatě jako ojednocovací válec (vyčesávací váleček) uložený ve skříni 117. Od něj vede přívodní kanál vláken 118 ke spřádacímu prvku 13, který je ve znázorněném provedení vytvořen jako spřádací rotor. Spřádací prvek 13 je obvyklým způsobem poháněn nebo brzděn. Ve znázorněném provedení má spřádací prvek 13 vytvořený jako spřádací rotor hřídel 130, k němuž je přikládán nebo od něj zvedán tangenciální řemen 131.

Znázorněný spřádací prvek 13, vytvořený jako spřádací rotor, má sběrnou plochu 116 vláken vytvořenou jako sběrný žlábek a nachází se ve skříni 132, která má odsávací otvor 133, kteiý je přes řiditelný ventil 134 a sací vedení 135 připojen k neznázoměnému zdroji podtlaku.

Pro vedení příze 20 odtahované ze spřádacího prvku 13 slouží odtahová trubice 119 příze. Odtah se děje ve znázorněném příkladě provedení pomocí odtahového ústrojí vytvořeného jako dvojice 14 odtahových válečků, obsahující hnaný odtahový váleček 140, jakož i pružně k tomuto válci přiléhající odtahový váleček 141, poháněný prvním válečkem. K tomuto účelu je odtahový váleček 141 uložen na výkyvném rameni 142.

Na své dráze mezi bezvřetenovým spřádacím ústrojím 11 a dvojicí 14 odtahových válců je příze 20 sledována hlídačem 15 příze.

-6 CZ 286293 B6

Příze 20 se navíjí v navíjecím ústrojí 12 na cívku, která k tomuto účelu obsahuje navíjecí válec 110. Navíjecí ústrojí 12 má dále dvojici vykyvovatelných ramen 121, která mezi sebou drží otáčivě cívku 122. Cívka 122 leží během nerušeného spřádacího pochodu na válci 120 a je jím následně poháněna. Příze 20, která se má navíjet na cívku 122, je vkládána do vodiče 123 vratného posunu, který se vratně pohybuje podél cívky 122 sem a tam a během navíjení zajišťuje rovnoměrné rozdělování příze 20 na cívce 122.

Hlídač 15 příze, spojka 115, jakož i ventil 134 jsou přes vedení 30, 31 a 32 ovladatelně ve spojení s počítačovou jednotkou nebo řídicím ústrojím 3.

Podél bezvřetenového spřádacího stroje 1, který obsahuje více spřádacích míst 10 stejného druhuje pojízdné obslužné ústrojí 4, které obsahuje rovněž řídicí ústrojí 40, které je přes vedení 407 ovladatelně ve spojení s počítačovou jednotkou nebo řídicím ústrojím 3 bezvřetenového spřádacího stroje 1 pro řízení zapřádacího pochodu. Řídicí ústrojí 40 je dále ve spojení přes vedení 400 s pohonem 410 výkyvu výkyvného ramene 41, které na svém volném konci nese pomocný hnací váleček 411. Pomocný hnací váleček 411 je poháněn hnacím motorem 412, který je vedením 401 rovněž řiditelně spojen s ovládacím ústrojím 40.

Cívkovým ramenům 121 navíjecího ústrojí 12 mohou být přiřazena natáčecí ramena 42, která jsou natáčivě uložena na obslužném ústrojí 4 a jejichž pohon 420 natáčení je přes vedení 402 v ovladatelném spojení s ovládacím ústrojím 40.

Odtahovému válci 141 dvojice 14 odtahových válců je přiřaditelné zvedací ústrojí 43. Toto zvedací ústrojí obsahuje natáčecí rameno 430, které může spolupůsobit snatáčecím ramenem 142 odtahového válce 141. K tomuto účelu je natáčecí rameno 430 spojeno s natáčecím pohonem 431 a zdvihovým pohonem 432, které samy jsou spojeny přes vedení 403 nebo 404 s řídicím ústrojím 40.

Obslužné ústrojí 4 dále obsahuje odhazovací ústrojí 44 příze s hnacím ústrojím 440 ovladatelným přes vedení 405 ze řídicího ústrojí 40.

Do skříně 117 ojednocovacího ústrojí 116 v bezvřetenovém dopřádacím stroji 1 ústí, ve směru za ústím přívodního kanálu 118 vláken (při posuzování ve směru dopravy vláken vyznačeném šipkou P), ústí 50 sacího kanálu 5, jehož konec odvrácený od ojednocovacího ústrojí 116 je uzavíratelný klapkou 51. Sacímu kanálu 5 bezvřetenového dopřádacího stroje 1 je přiřaditelný sací kanál 450 odsávacího ústrojí 45 obslužného ústrojí 4. Tento sací kanál 450 je ve spojení přes ventil 451 se zdrojem 452 podtlaku. Samotný ventil 451 je přes vedení 406 ovladatelně spojen s řídicím ústrojím 40, které obsahuje časovači řídicí prvek 46.

Sací kanál 5, sací kanál 450 a ventil 451 tvoří dohromady ústrojí pro směrové odchylování vláken, a to z uvolněné polohy proudu vláken, v níž jsou vlákna, jak bude ještě popsáno, přiváděna ke sběrné ploše 136 vláken, do směrované odchýlené polohy proudu vláken, v níž jsou vlákna uvolňovaná podávacím ústrojím 110 přiváděna k odváděcímu ústrojí vláken. Odváděči ústrojí je tvořeno zdrojem 452 podtlaku, který vyvolává převedení do směrově odchýlené polohy, neboť při připojení podtlaku k sacímu kanálu 450 je otevírána klapka 51, která při nepřítomnosti tohoto podtlaku zaujímá svoji uzavřenou polohu. Jak již bylo uvedeno, je toto ústrojí pro směrové odchylování proudu vláken prostřednictvím jeho ventilu 451 nebo neznázoměného hnacího ústrojí ve spojení s řídicím ústrojím 40.

Zařízení dále obsahuje v podstatě známé aneznázoměné ústrojí pro zpětné podávání příze. Kupříkladu je toto ústrojí tvořeno navíjecím ústrojím 12 pohánitelným do směru zpětného podávání a přiváděčem 47 příze (viz obr. 4), obsahujícím dva přívodní válce 470 a 471 poháněné ve směru zpětného vedení. Může však také obsahovat vychylovací třmen nebo tm pro vychylování příze, který otočením nebo odhozením uvolňuje délku příze potřebnou pro zapřádání, která

-7 CZ 286293 B6 je potom v důsledku podtlaku působícího ve spřádacím ústrojí vedena zpět ke sběrné ploše 136 vláken.

Během normálního spřádacího provozu je vlákenný pramen 2 pomocí podávacího ústrojí 110 přiváděn k ojednocovacímu ústrojí, které vlákenný pramen 2 vyčesává na ojednocená vlákna, která jsou přiváděna ke sběrné ploše 136 vláken a zde jsou ukládána. S tímto souborem vláken, který vytváří ve spřádacím rotoru znázorněném jako příklad provedení vlákennou stužku, je v kontaktu konec odtahované příze 20, přičemž v důsledku zákrutu, udělovaného otáčením spřádacího prvku 13, se vlákna zakrucují do konce příze, která je odtahovým ústrojím 14 ze spřádacího ústrojí 11. Cívka 122 leží během spřádacího procesu známým způsobem na navíjecím válci 120 a navíjí přitom přízi 20, přičemž rozváděči vodič 123 příze rozvádí a ukládá přízi na cívku 122.

Pomocí obr. 1 až 3 bude nyní vysvětlen nový způsob zapřádání. Pro přehlednost výkresů bylo upuštěno od znázornění rychlosti spřádacího prvku 13, která je řízena obvyklým způsobem.

Na svislé ose diagramu je směrem nahoru znázorněn plnou a čárkovanou čarou proud Fjs vláken působící ve spřádacím prvku 13. Rovněž nahoru, avšak čerchovanou čarou, je vyznačen odtah příze A_g. Směrem dolů je plnou a čárkovanou čarou vyznačen proud Fp_A vláken přiváděný do sacího kanálu 5 a nedostávající se tedy spřádacího prvku 13. Na vodorovné oseje vynesen čas t.

V okamžiku íb dojde kpřetrhu příze. V tomto okamžiku íb se podávači ústrojí 110 vláken zastaví, přičemž dále běžící ojednocovací ústrojí 116 dále působí na dopředu orientovaný konec vlákenného pramenu 2 a přitom z něj vyčesává vlákna. S přibývajícím časem se v závislosti na vlákenném materiálu, délce vláken a rychlosti podávacího ústrojí 110 (srovnej křivky Kab a K_Bb) vyčesává z předního konce vlákenného pramene 5 stále méně vláken za časovou jednotku. Naproti tomu se začínají vlákna, zůstávající v konci pramenu v důsledku stoupání povlaku ojednocovacího válce (ojednocovacího ústrojí 116) stále více splétat. Přední konec pramene tak není pro zapřádání v nijak ideálním stavu a je proto žádoucí provádět napojování pomocí takových vláken, která předchozím vyčesávacím procesem nebyla negativně ovlivněna ofrézováním nebo splétáním.

V okamžiku to se spustí zapřádací pochod. V okamžiku t] se rozběhne podávači ústrojí 110 vláken, takže se znovu spustí vlákenný proud Ff_A. Jelikož však byl předchozím zastavením přední konec vlákenného pramene, tvořící vlákennou třáseň, předkládaný dále běžícímu ojednocovacímu ústrojí 116, více nebo méně silně vyčesán, takže vlákenná třáseň je nyní podstatně slabší než během normálního výrobního provozu, musí být teprve posunut o určitou dráhu dopředu, až může být ojednocovacímu ústrojí 116 předkládána zase taková vlákenná třáseň, která se podobá třásni obvyklé během normální produkce. Kromě toho je zapotřebí, aby vlákna poskytovaná ojednocovacímu ústrojí 116 vyplnila jeho povlak a byla jím dopravována. Proto je zapotřebí určitý čas, v důsledku čehož je podle doby zastavení rozběhová křivka vlákenného proudu Fp_A více nebo méně strmá.

Jelikož vlákna, vyčesávaná z předního konce vlákenného pramene utrpěla ořezování a/nebo splétání a jsou tím poškozena, je jim bráněno v tom, aby se dostala na sběrnou plochu 136 vláken spřádacího prvku 13. Jsou proto vedena do sacího kanálu 5 a jím jsou odváděna (viz vlákenný proud Fp_A).

Vždy podle materiálu a podle míry předchozího poškození předního konce vlákenného pramene dosahuje potom vlákenný proud Fp_A znovu svoji plnou sílu v rozdílných časových okamžicích (srovnej křivky K_c a Kn, jakož i okamžiky Í2 a &). V okamžiku tj, který i v nejnepříznivějším případě leží po časovém okamžiku Í2 nebo t? tj. je stanoven tak, že průběžně odváděný vlákenný proud Fp_A spolehlivě dosáhl svoji plnou sílu, se podávači ústrojí 110 znovu zastaví, zatímco ojednocovací ústrojí 116 dále působí na přední konec vlákenného pramene, jemu předkládaný

-8CZ 286293 B6 podávacím ústrojím 110. Tímto dočasným zastavením podávacího ústrojí 110 je těm vláknům, která utrpěla ofrézování nebo splétání při předchozím zastavení podávacího ústrojí 110 a jsou proto pro napojování nežádoucí, bráněno v ukládání na sběrné ploše 116 vláken spřádacího prvku 13.

Jelikož je přední konec pramene v časovém okamžiku L ve stejném stavu, jako byl v okamžiku Íb, neboť bezprostředně před těmito okamžiky fc, t_B byl k dispozici plný vlákenný proud Ffa nebo Fjs, jsou také křivky vlákenného proudu Fp_S nebo Ffa, vycházející z okamžiků ta at₃ (srovnej křivky Kab a K_Av nebo K_Bb a K_Bv), stejné. Jediný rozdíl spočívá v tom, že vlákenný proud Efs po vzniku přetrhu je nejprve přiváděn ke spřádacímu prvku 13 a odtud je odváděn, zatímco vlákenný proud Ffa po okamžiku b je veden k odvádění do sacího kanálu 5.

Křivky Kab a Kbv se stále více zplošťují, až se nakonec počet vláken vyčesávaných za časovou jednotku již podstatně, tj. rozeznatelně, nemění. Κ tomu dojde dříve podle průběhu křivky Kav nebo Kbv dříve nebo později. Po určité době se však křivky Kav nebo Kbv přes rozdílné podmínky spřádání spojí, takže nyní vzniknou nezávisle na zpracovávaném vlákenném materiálu a nezávisle na rychlosti spřádacího ústrojí 110 vždy stejné podmínky, tj. za časovou jednotku je vyčesáván vždy stálý počet vláken.

S opětovným spuštěním podávacího ústrojí 110 vláken by se nemělo příliš dlouho čekat, aby se vlákna vyčesávaná při znovu zastaveném podávacím ústrojí 110 znovu nepoškozovala ořezáváním a/nebo splétáním. Spíše má být poškození vláken, nevyhnutelné v důsledku zastavení podávacího ústrojí 110 vláken, ještě tak malé, aby bylo zanedbatelné. V souladu s tím je tak okamžik t₄, v němž se podávači ústrojí 110 vláken znovu spouští, stanoven tak, že se křivky Ka_V, Kbv již dostaly do jejich ploché oblasti, ale poškozování vláken je však ještě zanedbatelné, neboť tato vlákna mohou být odstraněna.

I když jsou výchozí podmínky s ohledem na vyčesávání předního konce vlákenného pramenu 2 v podstatě stejné a nezávislé na materiálu, vznikají v závislosti na různých činitelích rozdílné křivky K_F, K_F- nebo Kp, Kp. To závisí například na rychlosti podávacího ústrojí 110 vláken. Je zřejmé, že při vyšším počtu otáček podávacího válečku 111 podávacího ústrojí 110 vlákenný proud Ffa, Efs znovu dosáhne svoji plnou hodnotu (100 %) rychleji, než když je podávači ústrojí 110 poháněno pomalu. Právě tak se projevují rozdílné materiály nebo také délky vláken na průběhu křivky Ke·. Ke- nebo Kp, Kp.

Vlákna, uvolněná zapnutím podávacího ústrojí 110 vláken (v okamžiku t₄) se dostávají nejprve do sacího kanálu 5 a jsou odváděna přes sací kanál 450 (viz K_F· nebo Κρ), takže na sběrnou plochu 136 spřádacího prvku 13 se nedostávají žádná vlákna. Tímto způsobem jsou vlákna, která ztratila během krátkodobého zastavení podávacího ústrojí 110 vláken po jeho dočasném zapojení nějakým, i když nepatrným způsobem, svůj optimální stav, odváděna a je jim tak bráněno v tom, aby se mohla zúčastnit později znovu spouštěného spřádacího procesu.

V okamžiku t₅, ve kterém byla vlákna, eventuelně poškozená při posledním zastavení podávacího ústrojí 110, již v podstatě odvedena, je směrové odchýlení proudu vlákenného proudu zrušeno, a je vyvoláváno opětovné přesměrování proudu vláken a přivádění ke sběrné ploše 136 vláken spřádacího prvku 13, a to již dlouhou dobu před dosažením okamžiku & nebo tg, v němž je dosažen plný proud Ffa/Ef_S, takže od okamžiku L se dostávají veškerá vlákna ke spřádacímu prvku 13. K přepojení vlákenného proudu Ff_A/Efs a jeho přívodu ke spřádacímu prvku 13 tak dochází během rozběhu vlákenného proudu Efa/Ffs, tj. před tím, než vlákenný proud Efa/Efs, spouštěný zapnutím podávacího ústrojí 110. dosáhl svoji plnou provozní sílu.

Okamžik t^ může být pro určité podmínky spřádání (např. určitý vláknitý materiál, stanovenou rychlost podávacího ústrojí 110 vláken atd.) vždy nově nastaven. Je však možné alternativně

-9CZ 286293 B6 postupovat tak, že doba trvání vypnutí podávacího ústrojí 110 je stanovena nezávisle na takovýchto proměnných a je stále stejně velká.

Konec příze 20, připravený obvyklým způsobem, se v neznázoměném okamžiku znovu vede na sběrnou plochu 136 spřádacího prvku 13. Začne pak odtah A_G příze.

Jelikož v době, kdy již dochází na základě zpětného podávání konce příze a jejího opětovného odtahu k zapřádání, je vlákenný proud Ff_A/Ffs ještě v jeho rozběhové fázi, je podle znázorněného příkladu provedení zrychlování odtahu A_G příze řízeno a přizpůsobeno vlákennému proudu Ff_S tak, že rozběh odtahu A_G příze se jen nepatrně odchyluje od rozběhové křivky proudu Ffs vláken. To znamená, že se místo napojení jen málo odchyluje od normální tloušťky příze a tím tloušťky, jaké se má dosáhnout.

Obr. 2 ukazuje část zapřádacího pochodu po kratším zastavení spřádacího místa. V důsledku toho, že také po zastavení podávacího ústrojí 110 vláken dále běží ojednocovací ústrojí 116. je vlákenná třáseň dále odnášena, přičemž k tomuto může docházet podle konstrukčního vytvoření podávacího ústrojí 110 samotným vyčesáváním nebo také částečně ořezáváním (odfrézováváním) vláken z třásně. Tím, že je doba působení ojednocovacího ústrojí 116 ve srovnání s obr. 1 kratší, je v souladu s touto kratší dobou zastavení také vlákenná třáseň méně poškozována, takže trvá méně dlouho, než se po opětovném zapnutí podávacího ústrojí 110 vláken vlákenný pramen může ojednocovacím ústrojím 116 znovu normálním způsobem vyčesávat a rozvolňovat (srovnej vzdálenost mezi okamžiky to a ty na obr. 1 a 2). Vzdálenost mezi okamžiky ty a ty je tak podle obr. 2 menší, než v případě podle obr. 1.

Poté, co byl výše v principu vysvětlen způsob, bude nyní ještě podrobněji vysvětleno v obecných konstrukčních rysech již popsané zařízení, a to s odvoláním na obr. 5 a 6.

Dojde-li k přetrhu (okamžik ty), je toto hlášeno hlídačem 15 příze řídicímu ústrojí 3. Současně je ovládána spojka 115 podávacího ústrojí 110 vláken, která zastaví podávači váleček 111 a tím i zastaví přívod dalšího vlákenného pramene 2 k ojednocovacímu ústrojí 116. Neznázoměným způsobem je kromě toho zdvíhána cívka 122 z navíjecího válce 120, aby konec příze 20 nemohl být dále běžící cívkou 122 zatlačován do povrchu cívky. Ojednocovací ústrojí 116 naproti tomu běží nepřerušovaně dále.

Obslužné ústrojí 4 se po určité době dostane na toto spřádací místo 10, na němž došlo k přetrhu příze 20. Přitom může být obslužné ústrojí 4 přivoláváno k tomuto spřádacímu místu neznázorněným a v podstatě známým přivolávacím ústrojím. Obslužné ústrojí 4 však může hlídkovat nepřetržitě podél definovaného počtu spřádacích míst 10 a přitom se dostávat na spřádací místo 10 postižené přetrhem příze. Když se obslužné ústrojí 4 dostalo na příslušné spřádací místo 10, dotazuje se jeho řídicí ústrojí 40 po vedení 407 řídicího ústrojí 3 aje tímto způsobem informováno, zda je na příslušném spřádacím místě 10 zapotřebí obslužný pochod či nikoliv. Řídicí ústrojí 3 je vytvořeno tak, že vždy předává obslužnému ústrojí 4 pouze ty informace, které se týkají spřádacího místa JO, na němž se obslužné ústrojí 4 právě nachází.

Když se obslužné ústrojí 4 nachází na spřádacím místě 10, na němž má provádět zásah, zastaví se, a v okamžiku ty, se spustí zapřádací program. Spřádací prvek 13 se obvyklým způsobem zastaví. Dále se ramena 121 nesoucí cívku 122 již popsaným způsobem zvednou natáčecími rameny 42 od navíjecího ústrojí a budou nyní podepřena natáčecími rameny 42. Dále se přiřadí cívce 122 pomocný hnací váleček 411. Sacímu kanálu 5 na stroji se dále přiřadí sací kanál 450 obslužného ústrojí 4. Kromě toho se pomocí zdvíhacího ústrojí 43 zvedne odtahový váleček 141 od hnaného odtahového válečku 140, a příze 20 je obvyklým způsobem odtahována z cívky 122, zdvižené od navíjecího válce 120 aje zpětně podávána až do odtahové trubice 119 příze. Přitom je příze uložena přes odhazovací ústrojí 44 příze a zde je držena. Během této doby se spřádací prvek 13 známým způsobem čistí. Vlákna uvolňovaná od spřádacího prvku 13 a částice nečistot

- 10CZ 286293 B6 jsou odváděna jako dříve pomocí spřádacího podtlaku působícího ve skříni 132 sacím vedením 135.

Po vyčistění spřádacího prvku 13 se ventil 134 uzavře pro spřádací podtlak a ventil 451 se otevře pro sací kanál 450. Kromě toho se až dosud zastavený spřádací prvek 13 znovu uvolní a nechá se rozběhnout na jeho provozní rychlost nebo pouze na předem danou zapřádací rychlost. Přitom může být zapřádací program stanoven tak, že se zapřádání provádí buď při konstantní rychlosti spřádacího prvku 13, nebo během jeho rozběhové křivky. Dochází-li k zapřádání při snížené, avšak konstantní rychlosti otáčení rotoru, uvádí se spřádací prvek 13 s výhodou na svoji produkční rychlost tak, že jeho rozběhová křivka je v podstatě synchronizována s křivkou vlákenného proudu F_fa a odtahu A_G příze, nebo je jim v rozsáhlé míře přizpůsobena.

Souběžně s čištěním spřádacího prvku 13 se otevřením ventilu 451 uvede v činnost pomocné sací vzduchové proudění Ha (okamžik (ηλ časově sladěný s čištěním), které působí přívodním kanálem 118 vláken až do spřádacího prvku 13, vytvořeného jako spřádací rotor. Jelikož spřádací podtlak Us je zapojen jako před tím, působí tak ve spřádacím rotoru jak spřádací podtlak U_s, tak i pomocné sací vzduchové proudění Ha- Tím je v odtahové trubici 119 příze vyvoláno silné vzduchové proudění směřující do rotoru, kterému je vystaven konec příze, před tím obvyklým způsobem odvinutý z cívky 122 a připravený pro zapřádání (okamžik li), takže se dostane do pohotovostní polohy uvnitř odtahové trubice 119 příze (zpětné podávání příze Rgi). Obvyklými prostředky je konci příze bráněno v tom, aby byl dopravován ještě dále do spřádacího rotoru. Když konec příze dosáhl svoji pohotovostní polohu v odtahové trubici 119 příze, je v okamžiku íhe pomocné vzduchové proudění Ηλ odpojeno uzavřením ventilu 451.

Následně (v okamžiku to) vydává řídicí ústrojí 3 impulz spojce 115. která nyní podávači ústrojí 110 vláken znovu sepne. Tím je vlákenný pramen 2 znovu přiváděn k ojednocovacímu ústrojí 116 a dostává se od něj přívodním kanálem 118 vláken do spřádacího rotoru, aniž by se na něm ukládal. Místo toho je vlákenný proud Fp_A, vyvolaný zapnutím podávacího ústrojí 110 vláken, přiváděn spřádacím podtlakem U_s přes otevřený okraj spřádacího rotoru k sacímu vedení 135 a jím je odváděn. Tím jsou vlákna, která byla během zastavení podávacího ústrojí 110 vláken poškozena, vyloučena z pozdějšího spřádání.

V okamžiku (3, tj. poté, co vlákenný proud Fj_A již dosáhl svoji plnou sílu, k čemuž došlo v okamžiku (2, je podávači ústrojí 110 vláken pomocí spojky 115 znovu odpojeno.

Ještě před obnoveným zapnutím podávacího ústrojí 110 vláken v okamžiku (4 je v okamžiku tnu vypnutím spřádacího podtlaku Us a zapnutím pomocného proudění Ηλ sacího vzduchu (klesající) vlákenný proud Fja následující po křivce Kav přepnut a místo sacího vzduchového proudění, vedeného jako dosud sacím vedením 135, je nyní odváděn pomocným sacím vzduchovým prouděním Ηλ, působícím skrz sací kanál 5. Ke směrovému odchýlení (klesajícího) vlákenného proudu Fp_A z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím 110 vláken a sběrnou plochou 136 vláken tak dochází po vypnutí před tím dočasně zapnutého podávacího ústrojí 110 vláken, avšak ještě před obnoveným novým zapnutím. Aby se před tímto přepnutím vlákenného proudu Ff_A, uvolněného zapnutím podávacího ústrojí 110 vláken, nemohla žádná vlákna usazovat na sběrné ploše 136 vláken, poháněné během předení, a později se tak zúčastnit spřádacího procesu opět začínajícího zapředením a napojením, jsou vlákna odpovídajícím časovým sladěním okamžiku rozběhu před tím zastaveného spřádacího prvku 13 a přepnutí vlákenného proudu směrově vychylována odpovídajícím řízením spřádacího podtlaku Us a pomocného sacího vzduchového proudění Ηλ již v takovém okamžiku, že předtím zastavená sběrná plocha 136 vláken ještě není znovu poháněna a nedosáhla tak takové rychlosti, že vlákna, která by na ni měla být přiváděna, by od ní mohla být ještě odváděna odtahovanou přízí 20.

Křivka Kav se stále více zplošťuje, až se počet vláken, vyčesávaných za časovou jednotku z předního konce pramene, v podstatě již nemění, nebo se mění pouze nepodstatně. To znamená,

- 11 CZ 286293 B6 že se také stav vlákenné třásně za časovou jednotku již nemění, nebo se v podstatě nemění, takže stanovením doby obnoveného vyčesávání (časový úsek mezi okamžiky ta at₄) jsou popsaným způsobem jednoduše dosahovány právě reprodukovatelné stavy vlákenné třásně a tím i zapřádací stavy podmíněné vlákennou třásní. Ještě před tím, než jsou v nově zastaveném vlákenném pramenu 2 zadržovaná vlákna natolik poškozena, že toto poškození přesahuje tolerovatelnou míru, poněvadž by se jeho důsledek již nedal odstranit během následujícího rozběhu dále působícím odváděním vláken, je nakonec v okamžiku Í4 podávači ústrojí 110 vláken pomocí spojky 115 zase zapnuto (viz počet otáček Np). Vlákna vyčesávaná z předního konce tvoří vzrůstající vlákenný proud F_fa, který je vyznačen na obr. 5 křivkami K_F a K_F-.

Jelikož vlákna jsou jako dříve odváděna pomocným sacím prouděním Ηλ, nemohou se znovu poškozovaná vlákna během krátké doby zapnutí podávačího ústrojí 110 vláken dostat do spřádacího prvku 13 a nejsou proto pro následující zapřádací a spřádací pochod k dispozici.

V okamžiku t₅, který je stanoven řídicím ústrojím 3, jsou nyní ventily 134 a 451 ovládány tak, že v sacím kanálu 5 již nepůsobí žádný podtlak a místo toho působí ve skříni 132 přes sací vedení

135 znovu spřádací podtlak U_s. V tomto okamžiku jsou vlákna, která během krátkodobého zastavení podávacího ústrojí 110 vláken mohla utrpět poškození, již odvedena. Vlákna, dostávající se do skříně 117 ojednocovacího ústrojí 116, která během krátkodobého zastavení podávacího ústrojí 110 vláken nebyla vůbec v oblasti působení činného ojednocovacího ústrojí 116 a nebyla tak během této doby negativně ovlivňována, jsou tak přes přívodní kanál 118 vláken nasávána ke spřádacímu prvku 13, kde se známým způsobem ukládají na sběrné ploše

136 vláken.

Obvyklým a proto dále nevysvětlovaným způsobem je příze 20, nacházející se v pohotovostní poloze uvnitř odtahové trubice 119, při sladění s okamžikem uvolňování vlákenného proudu Ffa, vedena zpět tak daleko do spřádacího rotoru (zpětné podávání příze Rg?), že její konec dolehne na vnitřní stěnu spřádacího rotoru. K tomuto účelu je potřebné, aby spřádací rotor byl znovu poháněn a vytvářel takovou odstředivou sílu, že konec příze se může dostat do sběrné drážky vláken (na sběrnou plochu 136). Odpovídajícím způsobem brzy je tak spřádací rotor (nebo jiný bezvřetenový spřádací prvek 13), znovu uváděn na odpovídající rychlost, přičemž se může jednat, jak je vysvětleno výše, o obvyklou produkční lychlost nebo o speciální zapřádací rychlost, ležící pod výrobní rychlostí.

V řídicím ústrojí 3 je uloženo do paměti (podle vláknitého materiálu, staplové délky vláken a vytvoření podávacího ústrojí 110), jak vlákenný proud Ff_A/Ffs roste. V případě potřeby tak může být v závislosti na této křivce také řízen odtah příze Ag a přizpůsobován vzrůstu vlákenného proudu Ffs· Odtah příze Ag je řídicím ústrojím 3 přes řídicí ústrojí 40 obslužného ústrojí 4 zapnut v okamžiku t₅ uvedení vlákenného proudu Fp_S do účinného stavu ve spřádacím prvku 13 (viz křivku Ke-) nebo krátce před nebo také po tomto okamžiku t₅ a podle křivky předem určené řídicím ústrojím 3 je urychlován. Toto urychlení může být řízeno vždy podle rozběhové křivky vlákenného proudu Fps, tj. v závislosti na zvyšování účinnosti vlákenného proudu Ffs na sběrné ploše 136 vláken, a to lineárně nebo také podél libovolné křivky.

Řízení se přitom provádí pomocí pomocného hnacího válečku 411. Je také možné řídit odtahovou křivku příze pomocí odtahového válečku 141, přičemž je pomocí zvedacího ústrojí 43 řízen přítlak odtahového válečku 141.

Vlákenný proud Fps dosáhl v okamžiku svoji plnou sílu. Po tomto časovém okamžiku té tak může být pomocí zdvíhacího ústrojí 43 přítlačný váleček 141 znovu zaváděn do polohy, v níž doléhá na hnaný odtahový váleček 140 a může probíhat odtah příze 20 ze spřádacího ústrojí 11 pomocí odtahového ústrojí 14. Cívka 122 nyní může být spuštěna na navíjecí válec 120, načež je pomocný hnací váleček 411 z cívky 122 zdvižen.

- 12 CZ 286293 B6

V případě potřeby může být zrychlení spřádacího prvku 13 řízeno ze zapřádacích otáček na produkční počet otáček v souladu s rozběhem vlákenného proudu Efs·

Odpovídajícím stanovením časového okamžiku [3 je při výše popsaném příkladu provedení zajištěno, že nezávisle na průběhu křivky K_c nebo K_n dosáhne vlákenný proud Fp_A během dočasného zapnutí podávacího ústrojí 110 spolehlivě svoji plnou hodnotu (100 %). K tomu však není zapotřebí stanovovat časový odstup mezi okamžiky to a ta podle co nejplošší možné křivky Kn. Spíše může být tento stav vyčesávání vlákenné třásně použit pro řízení mezipodávání, neboť stav vyčesávání vlákenné třásně je rozhodující pro průběh křivky K_r, Kn.

Tento stav může být měřen různým způsobem, tj. přímo nebo nepřímo. To se děje před začátkem dočasného zapnutí podávacího ústrojí 110 vláken. Kupříkladu se stav vyčesávání vláken odvozuje nepřímo od doby zastavení podávacího ústrojí 110 vláken až k začátku zapřádacího pochodu, při dále běžícím ojednocovacím ústrojí 116. K tomuto účelu je podle obr. 6 v řídicím ústrojí 3 vřazen měřicí člen 33 pro měření času, který měří čas od zastavení podávacího ústrojí 110 vláken až k začátku zapřádacího pochodu. Tento čas je na obr. 5 vyznačen časovým odstupem mezi okamžiky ta a ίχ. V závislosti na velikosti tohoto časového odstupu je stanovena doba trvání zapnutí (mezi okamžiky t_t a tj) podávacího ústrojí 110 vláken pro vřazené mezipodávání.

Alternativně k měřicímu členu 33 času, který rovněž také může stanovovat okamžiky b, ti, a to, může být v bezvřetenovém dopřádacím stroji 1 vřazeno také na obslužném ústrojí zaváděcí ústrojí (nastavovací tlačítko 460) pro časový řídicí prvek 46, aby se fixoval okamžik fc. To se může dít v závislosti na různých činitelích (stav vlákenné třásně, vláknitý materiál, staplová délka vláken, vzdálenost svěmé čáry mezi podávacím válečkem 111 a podávacím žlábkem 112, nebo jiným protilehlým prvkem, spolupůsobícím s podávacím válečkem, od pracovní oblasti ojednocovacího ústrojí 117 atd.).

Jak ukazuje srovnání křivek K_c a Kn (obr. 1), je maximální vlákenný proud Fj_A dosažen v závislosti na předcházející době zastavení (mezi okamžiky te a to) v rozdílných okamžicích (viz okamžiky a t?). Doba trvání zapřádání tak může být zkrácena tím, že se jako okamžik ta nevolí takový časový okamžik, mající právě stejnou časovou vzdálenost od časového okamžiku to, ale v závislosti na předcházející době zastavení, během níž ojednocovací ústrojí 116 působilo před začátkem dočasného zapnutí podávacího ústrojí 110 na přední konec (vlákennou třáseň) vlákenného pramene 2, před tím zastaveného podávacím ústrojím 110 vláken.

Stav vlákenné třásně nemusí být odvozován od doby zastavení vlákenného pramene 2, při eventuelním zohledňování dalších faktorů, ale může být zjišťován také zcela jiným způsobem, např. opticky, měřením odporu vzduchu atd., pokud by to mělo být žádoucí. V souladu s tím mohou být stanovovány jak doba trvání dočasného zapnutí podávacího ústrojí 110, tak i řízení odtahu Aq příze, také přímo v závislosti na stavu předního konce vlákenného pramene 2.

Jak bylo uvedeno výše, dochází při klesajícím vlákenném proudu Fja (křivka Kav, Kbv) k fázi během které se množství vláken vyčesávaných za časovou jednotku z předního konce vlákenného pramene sotva nebo jen nevýznamně mění. Tato fáze se vyznačuje velmi plochým průběhem křivky. Nezávisle na různých faktorech, které by mohly nějakým způsobem průběh křivky ovlivňovat, se křivky Kav, Kbv dříve nebo později nakonec spojí.

Během celé doby trvání, po kterou se křivka Kav, Kbv zplošťuje, zůstává zastavená vlákenná třáseň v oblasti vlivu dále činného ojednocovacího ústrojí 116, které také potom, i když jen v nevýznamné míře, působí škodlivě na vlákna obsažená ve vlákenné třásni. Doba trvání, během které je vlákenná třáseň vystavena pracujícímu ojednocovacímu ústrojí 116 při zastaveném podávacím ústrojí 110 vláken, nemůže proto být volena libovolně dlouhá, ale má být tak krátká, aby vlákna, která jsou během doby zastavení podávacího ústrojí 110 vláken po jeho dočasné

-13 CZ 286293 B6 době fungování, vystavena dále působícímu ojednocovacímu ústrojí, byla během relativně krátké doby mezi opětovným spuštěním podávacího ústrojí 110 vláken a začátkem přívodu vláken ke sběrné ploše 136 vláken, tj. mezi okamžiky a t₅, odstraněna odváděním, takže při zapřádání a napojování jsou již zase k dispozici prakticky nepoškozená vlákna.

Při zohledňování obou uvedených požadavků, tj. zaprvé vyčesávání až k dosažení časového okamžiku, v němž se počet vláken vyčesávaných za časovou jednotku podstatně již nemění, a zadruhé pouze nevýznamné a tak zanedbatelné negativní ovlivňování vláken obsažených v zastavené vlákenné třásni a vystavených dále působícímu ojednocovacímu ústrojí 116, která 10 mohou být během první fáze znovu rozběhnutého vlákenného proudu odváděním v podstatě odstraněna, se dá okamžik tj, ve kterém mohou být vlákna po krátkodobém zastavení podávacího ústrojí 110 znovu uvolňována, stanovit optimálním způsobem tak, že nezávisle na materiálu, který se má spřádat, je doba trvání, po které je podávači ústrojí 110 vláken po jeho dočasném zapnutí znovu vypnuto (tj. doba mezi okamžiky (3 a t₄) volena jako stejně velká.

Doba trvání mezi opětovným zapnutím podávacího ústrojí 110 vláken po jeho krátkodobém zastavení až ke směrovému odchýlení proudu Ff_A, tj. doba mezi okamžiky t₄ at₅, může být stanovena různým způsobem. Když je například podávacímu ústrojí 110 vláken, tj. jeho podávacímu válečku 111, přiřazeno sledovací ústrojí, které sleduje jeho otáčení, může být doba 20 stanovena v závislosti na předem daném úhlu otočení podávacího válečku ΓΗ - Při dané rychlosti otáčení podávacího válečku 111 odpovídá takový definovaný úhel pootočení určitému času. Tento druh stanovení času je obzvláště účelný, poněvadž je známo, jaká délka vlákenného pramenu 2 může být tímto způsobem dopravována ve stanoveném časovém úseku, takže se tím může zajistit obzvláště jednoduchým způsobem sladění s délkou vlákenného pramene, eventu25 elně poškozenou během krátkodobého zastavení podávacího ústrojí 110 vláken dále pracujícím ojednocovacím ústrojím 116.

Délka vlákenného pramene, která je postižena při stejné době zastavení podávacího ústrojí vláken (při dále běžícím ojednocovacím ústrojí 116) však závisí nejen na době, během které je 30 zastavený vlákenný pramen vystaven působení ojednocovacího ústrojí 116, ale také na druhu vláknitého materiálu (např. bavlna nebo syntetická hmota, dlouhá nebo krátká vlákna). Proto je při popisovaném příkladě provedení při stanovování doby zapnutí podávacího ústrojí 110 vláken v okamžiku t₄ až k přepnutí a přesměrování nyní opět vzrůstajícího vlákenného proudu (okamžik t₅) řídicím ústrojím 3 a/nebo 40 přídavně nebo alternativně k popisovanému způsobu zohledňo35 ván tento vláknitý materiál. K tomuto účelu se před začátkem práce nebo před výměnou partie zavádí pomocí nastavovacího tlačítka 460 (viz obr. 6) druh vláknitého materiálu, kteiý je řízeným spojením řídicích ústrojí 3 a 40 mezi sebou při zvoleném stanovení času zohledňován. Aby řídicí ústrojí 3 a/nebo 40 mohlo zohledňovat zadávané údaje, je vytvořeno jako počítač nebo obsahuje takový počítač, pomocí kterého se uvádí do stavu, v němž může korigovat časy, předem 40 zavedené pomocí řídicího ústrojí času (měřicí prvek 46 času). Místo toho, aby řídicí ústrojí 3 a/nebo 40 korigovalo předem určené časy, může však být alternativně také zajištěno, že počítač řídicího ústrojí 3 a/nebo ústrojí 40 teprve vypočítává časy, které se mají dodržovat.

Podle alternativního způsobu se příze 20 během napojování sleduje z hlediska výchylek tloušťky 45 příze hlídacím ústrojím (hlídačem 15 příze). Pokud se tloušťka místa napojení odchyluje od požadované tloušťky, zavedené do řídicího ústrojí 3 nebo 40, vede toto zjištění k uložení skutečné hodnoty místa napojení, a podle nastavení vždy k přetrhu příze s okamžitým opakováním napojovacího pochodu. V každém případě se přitom v závislosti na vlastnostech místa nastavení řídí alespoň čas od opětovného zapnutí podávacího ústrojí 110 vláken až k začátku 50 přívodu vláken ke sběrné ploše 136 vláken. Principielně mohou být časy, rozhodující pro prováděný (okamžitý nebo pozdější) napojovací pochod, pomocí řídicího ústrojí času (řídicího prvku 46 pro řízení času) obměněným určením časových okamžiků ti a/nebo (5 a/nebo to, jakož i průběhem rozběhu odtahu Ag příze, obměňovány nebo stanovovány podle programu uloženého v řídicím ústrojí 3 nebo 40 tak, že se dosáhne optimalizovaného místa napojení.

- 14CZ 286293 B6

Okamžiky U, b, ks a^tim i doby sepnutí mohou přitom být řídicím ústrojím 3 nebo 40 nebo jejich řídicím prvkem 46 času nejprve předem zadány jako standardní hodnoty nebo před začátkem spřádání zavedeny pomocí nastavovacího tlačítka 460, což závisí na konstrukci řídicího ústrojí 3 nebo 40. V každém případě se prostřednictvím řídicího prvku 46 času v časovém sladění se zapínáním a/nebo vypínáním podávacího ústrojí 110 vláken dosahuje přepnutí ústrojí pro směrové vychylování (pomocí jeho ventilu 451) do jeho vychylovacího postavení pro vlákenný proud, nebo opět do jeho uvolňovací polohy vlákenného proudu.

Během zpětného podávání konce příze do pohotovostní polohy v odtahové trubici 119 příze je žádoucí relativně vysoký podtlak, neboť zvyšuje spolehlivost zpětného podávání. Poté již nehraje výška podtlaku výraznou roli. Proto je při výše popsaném příkladu provedení uvažováno, že se pomocné sací proudění Ha dočasně vypne (okamžik (ke) a následně se znovu zapne (okamžik tu), aby se uvedlo včas znovu v činnost před obnoveným zapnutím před tím dočasně spuštěného podávacího ústrojí 110 vláken. V případě, že je to požadováno, však může být také od tohoto dočasného vypnutí pomocného sacího vzduchového proudění Ha upuštěno, jak je čárkovaně vyznačeno na obr. 5.

Popsaný způsob a také vysvětlené spojení mohou být různými způsoby obměněny, a to tak, že se kupříkladu jednotlivé znaky nahradí ekvivalenty, nebo jejich jinými kombinacemi. Není tak kupříkladu zapotřebí vytvořit spřádací prvek 13 jako spřádací rotor, ale mohou také najít uplatnění jiné spřádací prvky pro bezvřetenové předení (spřádací prvky pro předení s otevřeným koncem), jako frikční spřádací válce atd. Také není zapotřebí na obslužném ústrojí 4 umístit samostatný zdroj podtlaku 452, ale sací kanál 450 může být také známým způsobem napojen na zdroj podtlaku na straně stroje, s nímž je také ve spojení sací vedení 135.

Je také možné hnací válec 140 pohánět přes ovladatelnou neznázoměnou kluznou spojku z hnacího hřídele a podle účinného pokluzu řídit odtah Ag příze.

Další obměnu ukazuje obr. 4, na němž jsou znázorněny pouze části potřebné pro pochopení vynálezu. Přitom mohou být tyto části jako obvykle umístěny na samotném bezvřetenovém dopřádacím stroji nebo rozděleny na obslužném ústrojí pojízdném podél tohoto stroje. Jedná se přitom v podstatě o takové části, jaké jsou rovněž znázorněny na obr. 6 a nejsou proto dále znovu vysvětlovány. Místo dvou řídicích ústrojí 3, 40 je na obr. 4 znázorněno pouze jediné řídicí ústrojí 6, neboť v tomto znázornění bylo upuštěno od dělení na bezvřetenový dopřádací stroj a obslužné ústrojí, avšak rozumí se samo sebou, že rozdělení ovládacího ústrojí 6 způsobem podle obr. 6 je samozřejmě možné.

Spřádací prvek 13, znázorněný v tomto příkladě provedení, je opět vytvořen jako spřádací rotor a může být, právě tak jako v příkladě provedení znázorněném na obr. 6, poháněn nebo brzděn přes jeho hřídel 130. Pomocí tyčové sestavy 16, nebo také pouze přes odpovídající řídicí ústrojí, může být podle volby hnací řemen 131 nebo brzda 160 uváděna do polohy doléhající na hřídel 130, k čemuž jsou pro řízení odpovídajících pohybů hnacího řemenu 131 nebo brzdy 160 přiřazen jeden nebo více odpovídajících pohonů 17.

Odtahový váleček 141, který není poháněn a který tak tvoří přítlačný váleček, je uložen na volném konci dvouramenné páky 142, jejíž druhý volný konec může být zatížen tlačkou 180. která je například tvořena kotvou elektromagnetu 18.

Obr. 4 ukazuje výkyvné uložený přivaděč 47 příze, obsahující přiváděči válce 470 a 471, které jsou od sebe oddalovatelné, takže příze 20 vytvářená ve spřádacím rotoru (spřádacím prvku 13) může být protahována otevřenou dvojicí válců. Z přívodních válců 470, 471 je pohánitelný alespoň přívodní válec 471, a to prostřednictvím motoru 472.

-15 CZ 286293 B6

Jak ukazuje obr. 4, jsou spojka 115 podávacího ústrojí 110 vláken přes vedení 31, ventil 451 přes vedení 406, přivaděč 47 příze (který může být také částí zařízení pro zpětné podávání příze), přes vedení 60, pohon 17 (brzdicí ústrojí 160) přes vedení 61, elektromagnet 18 dvojice 14 válečků (odtahových válečků 140, 141) přes vedení 62, a ventil 134 v podtlakovém vedení 135 přes vedení 32, spojeny se společným řídicím ústrojím 6, které řídí celý zapřádací pochod. Zařízení obsahuje další vedení, spojená sjeho prvky, která však nemají podstatný význam pro zde popisovaný předmět.

Spřádací pochod probíhá také v tomto příkladě provedení obvyklým způsobem. Dále je proto pomocí obr. 3 a 4 popisováno pouze zapřádání.

Dojde-li z jakýchkoli důvodů kpřetrhu příze nebo bylo-li spřádací ústrojí z jiných důvodů zastaveno, je třeba pro zahájení spřádacího pochodu provést zapřádací pochod, který je následně popisován, pokud se liší od již popsaného zapřádacího pochodu nebo pokud může být podrobněji popsán na základě přídavně znázorněných prvků při použití odvolání na obr. 3.

Po vyčištění spřádacího prvku 13, po přípravě konce příze, aby získal optimální tvar a délku pro napojení, a po zpětném zavedení konce příze do pohotovostní polohy uvnitř odtahové trubice 119 příze (okamžiky íri) pomocí kombinovaného působení spřádacího podtlaku Us a pomocného sacího vzduchového proudění Ha, je v okamžiku [ue spřádací podtlak Us odpojen uzavřením ventilu 134, takže ve spřádacím ústrojí je potom účinné již jen pomocné sací vzduchové proudění Ha. Toto pomocné sací vzduchové proudění Ha potom působí skříní 117 a přívodním kanálem 118 vláken až do odtahové trubice 119 příze.

Poté dochází výše popsaným způsobem zapnutím podávacího ústrojí 110 k dočasnému přivádění vláken k ojednocovacímu ústrojí 116, přičemž vláknům je bráněno v tom, aby se dostávala do spřádacího prvku 13 vytvořeného jako spřádací rotor, a to tím, že jsou místo toho odváděna sacím kanálem 5, 450.

Při sladění s časovými okamžiky b a t₄ (vypnutím a opětovným zapnutím podávacího ústrojí 110 vláken) se otevře přivaděč 47 příze, sestávající z přívodních válečků 470 a 471. Kromě toho se příze 20 známým způsobem uvolní pro její zpětné podávání. Pomocné sací vzduchové proudění Ha drží uvolněnou přízi 20 napnutou a táhne její konec z odtahové trubice 119 příze do spřádacího rotoru, aniž by se však konec příze dostal na jeho obvodovou stěnu 118 (okamžik írí)· Během této doby jsou vlákna, dále vyčesávaná dalším působením běžícího ojednocovacího ústrojí 116 z předního konce vlákenného pramene 2, odváděna jako před tím pomocí pomocného sacího vzduchového proudění Ha, aniž by se dostala do kontaktu s koncem příze, nacházejícím se v přívodním kanálu 118 vláken.

Příze 20 je nyní vedena od cívky 122. a to buď cívky, na niž se spřádaná příze 20 navíjí, nebo specielní zapřádací cívky, mezi oběma otevřenými odtahovými válečky 140, 141 dvojice 14 odtahových válečků a mezi oběma přívodními válečky 470, 471 přivaděče 47 příze a dále odtahovou trubicí 119 příze do přívodního kanálu 118 vláken.

Rovněž s časovým sladěním s vypnutím a obnoveným zapnutím podávacího ústrojí 110 příze je uvolňován spřádací rotor ovládáním pohonu 17 (nebo pohonů 17) od dosud činné brzdy 160, zatímco hnací řemen 131 je znovu uváděn do kontaktu s hřídelem 130 spřádacího rotoru (spřádacího prvku 13). Spřádací rotor se tak rozběhne, přičemž vhodnými opatřeními může být zajištěno, že spřádací rotor není uveden hned na plnou produkční rychlost, ale pouze na o něco nižší zapřádací rychlost. Kupříkladu může být pro pohon spřádacího rotoru použit neznázoměný přídavný hnací řemen, který je poháněn zapřádací rychlostí a je na dobu zapřádání použit místo hnacího řemene 131.

-16CZ 286293 B6

Ve vzájemném časovém sladění s tímto opatřením se znovu spustí podávači ústrojí 110 vláken. Vzájemné časové sladění uvolňování spřádacího rotoru a zapínání podávacího ústrojí 110 vláken je zajištěno tím, že spřádací rotor dosáhne počtu otáček potřebného pro zapřádání (speciální zapřádací rychlosti nebo také plné výrobní rychlosti) dříve, než jsou ventily 151 a 134 současně přepnuty. Ve spřádacím rotoru tak působí opět normální spřádací podtlak Us, zatímco pomocné sací proudění Ha bylo vyřazeno z činnosti. V přívodním kanálu 118 vláken se následně vytvoří vzduchové proudění, které je orientované z ojednocovacího ústrojí 116 směrem ke spřádacímu rotoru. Tímto vzduchovým prouděním je konec příze, až dosud držený v přívodním kanálu 118 vláken, vysáván z přívodního kanálu 118 vláken a je v důsledku odstředivé síly, vyvolávané otáčejícím se spřádacím rotorem, ukládán na obíhající stěnu rotoru, odkud je konec příze ukládán do sběrné drážky vláken (na sběrnou plochu 136 vláken) na místě největšího vnitřního obvodu spřádacího rotoru.

Současně s ukládáním konce příze v otáčejícím se spřádacím rotoru 1 se dostávají nyní také vlákna, uvolňovaná ojednocovacím válcem 31 z vlákenné třásně, do přívodního kanálu 118 vláken a odtud do sběrné drážky spřádacího rotoru, takže vlákna jsou zakrucována do konce příze přivedeného na sběrnou plochu 136 vláken (sběrnou drážku vláken).

V časovém sladění s přepínáním vzduchového proudění v přívodním kanálu 118 vláken, tj. zavřením ventilu 451 a otevřením ventilu 134, je až dosud zastavená cívka 122 znovu poháněna ve směru navíjení, takže konec příze je znovu odtahován ze spřádacího rotoru (spřádacího prvku 13). Přitom jsou vlákna známým způsobem průběžně zakrucována do průběžně odtahovaného konce příze.

Po dokončení zapřádacího pochodu se popřípadě přepne pohon spřádacího rotoru 1 na znázorněný hnací řemen 131, v důsledku čehož je spřádací rotor uváděn na normální produkční rychlost.

Když byla zapřádací příze zpětně zavedena ze specielní zapřádací cívky pro zapřádání, je známým způsobem přestřižena a tím oddělena od zapřádací cívky, zatímco se příze 20, průběžně odtahovaná od spřádacího rotoru, předává na cívku 122 a je na ni navíjena. Působí tak nyní opět normální produkční podmínky.

Rozumí se samo sebou, že obměny způsobu, vysvětlené v souvislosti s obr. 5 a 6, pokud nejsou stanoveny rozdílným řízením spřádacího podtlaku Us a pomocného sacího vzduchového proudění Ha, se dají také přenést na provedení způsobu a zařízení podle obr. 3 a 4.

Souhlasným způsobem se u obou popsaných způsobů a pomocí obou popsaných zařízení dosahuje toho, že rozběhová křivka (K_F, Kf- nebo Kp, Kp), rozhodující pro zapřádání, zůstává v tolerovatelné šíři výchylek, takže velikost vlákenného proudu Fja, &s je v okamžiku t₅ pro přepínání tohoto vlákenného proudu v podstatě známá ke stanovení začátku přívodu vláken ke sběrné ploše 136 spřádacího prvku 13. To je předpoklad pro přesné napojování a pro v podstatě stále stejné vlastnosti místa napojení, pokud jde o vzhled a pevnost.

Claims (12)

1. Způsob zapřádání příze v bezvřetenovém spřádacím ústrojí, obsahujícím sběrnou plochu vláken, při kterém se spustí přívod vlákenného pramenu k ojednocovacímu ústrojí vláken avlákenný proud, vytvářený ojednocováním a dopravovaný od podávacího ústrojí se z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken směrově odchyluje a odvádí tak dlouho, až je ještě během zvětšování vlákenného proudu zahájen vlastní napojovací pochod zpětným podáváním příze, která se má poté při zakrucování vláken do jejího volného konce znovu odtahovat, načež se po zahájení tohoto zpětného podávání příze vlákenný proud znovu přesměrovává a přivádí se ke sběmé ploše vláken ještě před tím, než dosáhne svoji plnou sílu, vyznačený tím, že se přívod vlákenného pramenu před okamžikem (t₄) jeho spuštění pro vlastní napojovací pochod dočasně zapne na tak dlouhou dobu (t]-t₃) trvání, že vlákna nežádoucí pro napojování jsou zvlákenné třásně na předním konci vlákenného pramenu vyčesávána, přičemž tato vyčesávaná vlákna jsou odváděna, načež se potom podávání vlákenného pramene přeruší na takovou dobu (t₃-t₄), že počet vláken vyčesávaných z vlákenné třásně za časovou jednotku zůstává v podstatě konstantní, a vlákna, která ještě zůstávají v nehybném předním konci vlákenného pramene ve formě vlákenné třásně, jsou pouze málo ořezávána a/nebo málo vzájemně proplétána ojednocovacím válcem, dále se otáčejícím vůči stojícímu přednímu konci vlákenného pramene ve formě vlákenné třásně, přičemž se poté v okamžiku (t₄) znovu spustí další podávání vlákenného pramene a vlákna se před dosažením plné síly vlákenného proudu ojednocovaných vláken nejprve tak dlouho dále odvádějí, dokud jsou vlákna, mechanicky ovlivněná během posledního přerušení podávání ořezáváním a vzájemným proplétáním, v podstatě odvedena mimo zapřádací proces, načež se teprve potom v přesměrovávacím okamžiku (t₅) dále ještě vzrůstající vlákenný proud přivádí ke sběmé ploše vláken.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že doba trvání (t_rt₃) dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene se stanovuje v závislosti na době působení ojednocovacího ústrojí na nepohybující se vlákennou třáseň vlákenného pramenu, zastaveného vypnutím podávání před okamžikem (tj) začátku dočasného zapnutí podávání vlákenného pramene.

3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačený tím, že doba (t_rt₃) trvání dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene se stanovuje v závislosti na stavu vlákenné třásně před okamžikem (t|) začátku dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene.

4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačený tím, že doba trvání (t₃-ti), během které se přívod vlákenného pramene po jeho dočasném zapnutí na dobu (t_rt₃) znovu vypne, se volí nezávisle na spřádaném materiálu stejně velká tak, že nezávisle na spřádaném materiálu v okamžiku (t,) opětovného zapnutí přívodu vlákenného pramene zůstává počet vláken, vyčesávaných za časovou jednotku, konstantní.

5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačený tím, že se během odvádění vláken, vyčesávaných z vlákenného pramene, jednak spouští pomocné sací vzduchové proudění (H_A), působící přívodním kanálem vláken až do spřádacího ústrojí, a jednak se během alespoň části doby po zjištěném přetrhu až po vlastní zapřádání ve spřádacím ústrojí, vytvořeném jako spřádací rotor, udržuje spřádací podtlak (Us), přičemž při zastaveném spřádacím rotoru a podávacím ústrojí vlákenného pramene se před vlastním zapřádacím pochodem provádí čištění spřádacího rotoru odsáváním jeho obsahu spuštěným spřádacím podtlakem (Us), kterým se současně odvádí vlákna vyčesávaná zvlákenné třásně zastaveného vlákenného pramene přes okraj sběmé plochy vláken, přičemž se poté (íha) spustí sací pomocné vzduchové proudění (H_A),

- 18CZ 286293 B6 působící sacím proudem na dráhu mezi podávacím ústrojím a sběrnou plochou vláken, a přes přívodní kanál vláken mezi ojednocovacím ústrojím a sběrnou plochou vláken také na sběrnou plochu spřádacího rotoru, přičemž oběma podtlakovými prouděními (U_s, H_A) se dále odvádějí vyčesávaná vlákna z třásně zastaveného pramene vláken, a přičemž se příze svým koncem k zapřádání nasává kombinovaným působením spřádacího podtlaku (Us) a pomocného sacího vzduchového proudění (H_A) do pohotovostní polohy uvnitř odtahové trubice příze před okamžikem (ti), kdy se dočasně zapne přívod vlákenného pramene, přičemž spřádací podtlak se v okamžiku (íue) vypne, a příze se nechává v důsledku dále působícího pomocného sacího vzduchového proudění (H_A) nasávat až do přívodního kanálu vláken, zatímco vyčesávaná vlákna jsou dále odváděna pomocným sacím vzduchovým prouděním (H_A), aniž by vešla do styku s přízí nasátou do přívodního kanálu vláken, načež se při dále působícím pomocném sacím vzduchovém proudění (H_A) přívod vlákenného pramene, mezitím v okamžiku (t₃) odpojený, v okamžiku (t₄) znovu zapne a současně se znovu pohání spřádací rotor, načež se v okamžiku (t₅) opětovně zapne spřádací podtlak (U_s) a odpojí se pomocné sací vzduchové proudění (H_A), a vlákna a příze se během vzrůstu vlákenného proudu přivádějí do sběrné drážky sběrné plochy vláken, kde se vlákna zakrucují do konce příze, která se dále průběžně odtahuje.

6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačený tím, že vlákna, která jsou během doby (ti-t₃) trvání dočasného zapnutí přívodu vlákenného pramene vláken z vlákenné třásně na předním konci konce vlákenného pramene vyčesávána, se odsávají přes otevřený okraj spřádacího rotoru.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačený tím, že směrové odchýlení vlákenného proudu z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken se provádí po okamžiku (t₃) vypnutí předtím dočasně zapnutého přívodu vlákenného pramene a před okamžikem (t₄) nového zapnutí přívodu vlákenného pramene.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že směrové odchýlení vlákenného proudu z jeho dráhy mezi podávacím ústrojím vláken a sběrnou plochou vláken nastává před okamžikem nového spuštění spřádacího ústrojí, zastaveného pro čištění.

9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že doba (trt₅) od opětovného zapnutí přívodu vlákenného pramene až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken je stanovena v závislosti na dopravované délce vlákenného pramene.

10. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž9, vyznačený tím, že doba (t₄-t₅) od opětovného zapnutí přívodu vlákenného pramene až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken je stanovena v závislosti na druhu vláknitého materiálu.

11. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž8, vyznačený tím, že se příze během zapřádání sleduje a vytvořené místo napojení se srovnává s jeho jmenovitou tloušťkou a v případě odchylky od jmenovité tloušťky se zjištěná tloušťka ukládá do paměti jako zjištěná tloušťka a vyvolá se přetrh nitě, a při opětovném zapřádání se řídí doba (trt₅) od opětovného zapnutí přívodu vlákenného pramene až k přivádění vlákenného proudu ke sběrné ploše vláken v závislosti na výsledku posledního napojení, reprezentovaného uloženou zjištěnou tloušťkou.

12. Způsob podle nejméně jednoho z nároků lažll, vyznačený tím, že odtah nově napojené příze se řídí v závislosti na vzrůstu účinnosti vlákenného proudu na sběrné ploše vláken.