CZ281531B6 - Způsob zapřádání příze a spřádací zařízení k pro vádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Pro zapřádání příze (20) ve spřádacím ústrojí (11) pro předení s otevřeným koncem, obsahujícím sběrnou plochu (17) vláken, se přivádí pramen (2) vláken k vyčesávacímu potahu (143) vyčesávacího válečku (141) a vyčesávají se z něj ojednocená vlákna (22), která se přivádějí na sběrnou plochu (17). Na sběrné ploše (17) se připřádají ojednocená vlákna (22) ke konci zpětně dopravované příze (20), která se potom plynule odtahuje. Přitom se přední konec pramene (2) vláken, tvořící třáseň (21) vláken, přivádí pro zapřádání na vyčesávací váleček (141) do takové hloubky jeho vyčesávacího potahu (143), která je větší než hloubka vnikání třásně (21) vláken později po zapředení, přičemž zapřádání se provádí v návaznosti na redukci hloubky vnikání třásně (21). Redukce hloubky vnikání se provádí náhle, aby se zamezilo vzniku tlustého místa v zápředku. K provádění tohoto způsobu zapřádání je použito měnicího ústrojí (4) pro měnění hloubky vnikání třásně (21) vláken, spojené ovladatŕ

Description

Vynález se týká způsobu zapřádání příze na spřádacím zařízeni pro předení s otevřeným koncem (bezvřetenové předení), obsahujícím sběrnou plochu, při kterém se pramen vláken přivádí k vyčesávacímu povlaku (potahu) vyčesávacího válečku a vyčesávacím povlakem se z něj vyčesávají ojednocená vlákna, která se v této formě přivádějí na sběrnou plochu, kde se připojují ke zpětně dopravenému konci příze, která se potom plynule odtahuje. Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu, obsahujícího vyčesávací (ojednocovací) váleček, opatřený vyčesávacím povlakem, podávači ústrojí pro přívod pramene vláken k vyčesávacímu válečku, předřazené vyčesávacímu válečku, sběrnou plochu vláken a zdroj podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše vláken, přívodní kanál, vedený od vyčesávacího válečku ke sběrné ploše vláken pro přívod vláken, vyčesávaných z konce pramene vláken, tvořícího třáseň vláken, na sběrnou plochu vláken, zapřádací ústrojí, přiřazené nebo přiřadítělně ke spřádacímu zařízení pro předení s otevřeným koncem a řídicí ústrojí pro ovládání zapřádacího procesu.

Dosavadní stav techniky

Při zapřádání příze vzniká problém, jak jednak ze zpětně dopravovaného konce příze a z přiváděných ojednocených vláken vytvořit vzájemně se překrývající oblast, která by netvořila tlusté místo v přízi, a jak na druhé straně zrychlovat pohyb odtahované příze až na produkční hodnotu odtahu. Jestliže je toto zrychlování příliš pomalé, vznikne v zápředku tlusté místo v přízi. Jestliže se naproti tomu odtah zrychluje příliš rychle, vzniká v důsledku vysokého napětí v přízi nebezpečí vzniku přetrhu příze. Pro řešení tohoto problému je známo řešení podle WO 88/10990, při kterém se zjišťuje stav třásně vláken a odtah příze se přizpůsobuje účinnému nárůstu přívodu ojednocených vláken na sběrnou plochu. Dále je z tohoto spisu známo zahajovat odtah příze s malým zrychlením ještě předtím, než se přivedou ojednocená vlákna na sběrnou plochu a teprve po dosažení kontaktu mezi později na sběrnou plochu přiváděnými vlákny s koncem příze se odtah příze zrychluje. Tímto řešením se sice dosáhne výrazné redukce tlustého místa v přízi, ale zápředek (místo napojení) je pro určité účely ještě nevhodný.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob zapřádání příze na spřádacím zapřizení pro předení s otevřeným koncem a spřádací zařízeni k prováděni tohoto způsobu, kterým by se mohlo vytvořit ještě nenápadnější místo napojení (zápředek).

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem zapřádání příze podle vynálezu ve spřádacím zařízeni pro předení s otevřeným koncem (bezvřetenové předeni), obsahujícím sběrnou plochu vláken, pči kterém se pramen vláken přivádí k vyčesávacímu povlaku vyčesávacího válečku a vyčesávacím povlakem se z něj vyčesávají ojednocená vlákna,

-1CZ 281531 B6 která se v této formě přivádějí na sběrnou plochu, kde se připřádají ke zpětně dopravenému konci příze, která se potom plynule odtahuje, jehož podstata spočívá v tom, že se pramen vláken svým předním koncem, tvořícím vlákennou třáseň, přivádí pro zapřádání s hloubkou vniknuti do povlaku vyčesávacího válečku, která je větší, než je hloubka vniknutí po zapředeni, zatímco zapřádání se provádí se zmenšením hloubky vniknutí. Změnou hloubky vniknutí vlákenné třásně na konci pramene vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku se krátkodobě změní poměr mezi přívodem vláken a odtahem příze v porovnání s odpovídajícími vztahy před a po této změně hloubky vnikání tak, že se na sběrnou plochu přivádí dočasně menší množství vláken. Důsledkem toho je, že místo v přízi, odpovídající této změně v přívodu ojednocených vláken, je tenčí než jiná místa, takže tím je možno působit proti tvorbě tlustých míst v přízi.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se tato redukce hloubky vnikání časově nastaví tak, že přívod ojednocených vláken na sběrnou plochu spřádacího prvku se nastaví na začátek redukce hloubky vnikání vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávaciho válečku. Tímto řešením působí redukce hloubky vnikání vlákenné třásně proti tvorbě tlustého místa, vytvářeného obvykle v období vzájemného překrývání konce příze nově přiváděnými ojednocenými vlákny, takže tlusté místo se omezuje na minimum.

Aby se dosáhlo nejen úzkého rozsahu délky zápředku, ale také aby se potom dosáhlo tloušťky příze, která by odpovídala požadované tloušťce příze, řídi se odtah příze v návaznosti na rozběh přívodu ojednocených vláken na sběrnou plochu, redukovaný redukcí hloubky vniknutí třásně.

Podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu je navrženo, aby odtah příze začal ještě předtím, než se redukuje hloubka vnikání třásně pramene vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku. Tím se dosáhne ještě lepšího kompenzování vznikajícího tlustého místa v přízi v oblasti zápředku při současném měkkém rozběhu odtahu příze.

Aby se rozběh a zrychlení odtahu příze přizpůsobilo rozběhovým podmínkám obnoveného přívodu vláken, zjišťuje se podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu na začátku zapřádání stav třásně vláken, začátek a/nebo průběh zrychlování odtahu příze se přizpůsobuje stavu vlákenné třásně vláken tak, že při výraznějším vyčesávání vláken z třásně začne odtah příze později a/nebo se rozbíhá s menším zrychlením, než při menším vyčesání vláken z třásně.

Zvláště účinná je redukce hloubky vniknutí, jestliže se podle dalšího výhodného provedení vynálezu navrhuje, aby se vlákenná třáseň vláken bezprostředné před svým zpětným pohybem ze zvýšené hloubky vniknuti nacházela v rovnovážném stavu mezi množstvím vláken, vyčesaných za jednotku času na jedné straně, a mezi množstvím vláken, přiváděných pramenem vláken na druhé straně. Jako zvláště výhodné se ukázalo zvolit rozdíl mezi zvýšenou hloubkou vniknuti a redukovanou hloubkou vniknutí po zapředeni tak, že bezprostředné po náhlém zpětném pohybu třásně vláken do redukované hloubky se uskuteční redukce tloušťky příze o nejméně

-2CZ 281531 B6

10%. Ve výhodném provedení se však tento rozdíl volí tak, že redukce tloušťky příze se pohybuje mezi 10 a 30%.

Zvláště účinného zamezení vzniku přebytku ojednocených vláken, který je obvykle příčinou vzniku tlustého místa v oblasti zápředku, je možno dosáhnout tím, že se redukce hloubky vniknutí třásně vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku uskutečňuje náhlou změnou, tj. náhle a skokově.

Jako zvláště výhodné z hlediska vhodného zařízení a vhodného ovládacího postupu se ukazuje takové konkrétní provedení způsobu podle vynálezu, při kterém se redukovaná hloubka vniknutí přástu vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku udržuje v průběhu výroby příze.

Jestliže je větší hloubka vniknutí vlákenné třásně vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku takovou hloubkou vniknutí, ve které se nachází vlákenná třáseň také v průběhu normálního spřádacího procesu a jestliže se redukovaná hloubka vniknutí vlákenné třásně udržuje pouze dočasně, je podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu navrženo, aby se hloubka vniknuté vlákenné třásně udržuje pouze dočasně, je podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu navrženo, aby se hloubka vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku zvětšila po zapředení opět na výchozí hodnotu a tato hloubka vniknutí se potom udržovala při výrobě příze. Tímto řešením mohou být co nejvíce omezena tenká místa, která jinak vznikají v bezprostřední návaznosti na místo napojení (zápředek). Jestliže se má přitom zamezit změnám v počtu vláken, protože není třeba kompenzovat tenké místo v přízi, je možno, jakmile po redukování hloubky vniknuti přívod ojednocených vláken dosáhne opět hodnoty odpovídající produkční hodnotě, zvětšovat hloubku vnikání třásně tak pomalu, že se v průběhu zvyšování hloubky vniknutí množství vláken, vyčesávaných vyčesávacím válečkem za jednotku času, prakticky nemění.

V principu může být řízení hloubky vniknutí třásně vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku prováděno různým způsobem, avšak jako nejvýhodnéjší se ukazuje takové řešení, podle kterého se vlákenná třáseň vláken pro tento účel vystaví působení ovladatelného proudu vzduchu.

Ve výhodném provedení je pro pneumatické řízení hloubky vnikání třásně vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku navrženo, aby se pro zvětšení hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku za oblastí, ve které je vlákenná třáseň přiváděna k vyčesávacímu válečku, vytvořil podtlak, který má větší hodnotu než podtlak působící po ukončení zapřádání.

Je sice možné nechat působit zvětšený podtlak také v oblasti sběrné plochy spřádacího rotoru, avšak ukazuje se být výhodnějším takové řešení, při kterém se podtlak, působící za oblastí, ve které je vlákenná třáseň přiváděna k vyčesávacímu válečku, vytvoří na takovém místě, na kterém ještě vlákna nedosáhla sběrné plochy spřádacího prvku.

-3CZ 281531 B6

Aby se zamezilo tomu, že se vlákna, která byla nepříznivé ovlivněna zastavením podávacího ústrojí před zapřádáním příslušného spřádacího ústrojí pro předení s otevřeným koncem, přivedou na sběrnou plochu spřádacího prvku a připředou se k vrácenému konci příze, je podle dalšího výhodného provedeni způsobu podle vynálezu navrženo, aby se vlákna až do redukování hloubky vnikání třásně odváděla ještě před dosažením sběrné plochy spřádacího prvku a přiváděla se na sběrnou plochu teprve po redukci hloubky vniknutí vlákenné třásně. Podle vynálezu může být jednoduše zajištěno, aby redukce podtlaku byla prováděna odpojením proudu vzduchu překračujícího spřádací podtlak a zapnutím slabšího proudu vzduchu, působícího na sběrnou plochu spřádacího prvku.

Aby se dosáhlo zvláště účinného omezení tlustých míst v přízi, je podle dalšího výhodného provedení vynálezu navrženo, aby redukce hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku probíhala nejen pokud možno náhle, ale také o pokud možno výraznou hodnotu, aby se působení podtlaku udržovalo až do okamžiku redukce hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku na hodnotě, zajišťující zvětšení hloubky vniknutí a výrazné zvětšené oproti hodnotě podtlaku, panující po zapřádání.

Podle vynálezu se provádí zvětšení hloubky vniknutí jednoduše zapnutím proudu vzduchu a redukce hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku se uskutečňuje opětným odpojením proudu vzduchu.

Jak již bylo řečeno, je sice pneumatické řízení hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku zvláště výhodné, avšak je také možné nastavovat hloubku vniknutí mechanicky. K tomu účelu se změna hloubky vniknuti vlákenné třásně uskutečňuje přestavením podávacího ústrojí přivádějícího pramen vláken nebo jeho části k vyčesávacimu válečku. Podle dalšího výhodného alternativního provedení způsobu podle vynálezu může být změna hloubky vniknutí vlákenné třásně uskutečňována přestavením mechanické vodici plochy, umístěné mezi podávacím ústrojím přivádějícím pramen vláken k vyčesávacimu válečku, a vyčesávacím válečkem.

K provádění tohoto způsobu zapřádání podle vynálezu je spřádací zařízeni pro předení s otevřeným koncem (bezvřetenové předení), obsahující vyčesávací (ojednocovací) váleček, opatřený vyčesávacím povlakem (potahem), podávači ústroji pro přívod pramene vláken k vyčesávacimu válečku, předřazené vyčesávacimu válečku, sběrnou plochu vláken a zdroj podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše vláken, přívodní kanál, vedený od vyčesávacího válečku ke sběrné ploše vláken, pro přívod vláken, vyčesávaných z konce pramene vláken, tvořícího vlákennou třáseň a nacházejícího se v záběru s vyčesávacím povlakem vyčesávacího válečku, na sběrnou plochu vláken, zapřádací ústroji, přiřazené nebo přiřadítělně ke spřádacímu ústrojí pro předeni s otevřeným koncem a řídicí ústrojí pro ovládání zapřádacího procesu, opatřeno měnícím ústrojím pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku, které je spojeno pneumaticky ovladatelně se řídicím ústrojím.

-4CZ 281531 B6

Aby bylo možno náhlou změnou dosáhnout zmenšení nebo zvětšení hloubky vniknutí třásně vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku, je podle výhodného provedeni zařízení podle vynálezu měniči ústrojí pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně vláken do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku alespoň v jedné části tohoto měnícího ústrojí skokově přestavitelné. Přitom je měniči ústrojí pro měnění hloubky vniknutí třásně vláken vytvořeno ve formě ústrojí, zvětšujícího hloubku vniknuti, které je náhle vyřadítělně z činnosti. Pro tento účel je výhodně měniči ústrojí pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně vytvořeno ve formě ústrojí, ovládaného sáním nebo tlakem vzduchu s mžikově uzavíratelným odpojovacim ventilem.

Ve výhodném provedení je měnící ústroji pro měnění hloubky vniknutí třásně vláken pneumaticky řízeno, přičemž podle dalšího výhodného provedení předmětu vynálezu obsahuje měniči ústrojí pro měnění hloubky vniknutí třásně vláken zdroj tlakového vzduchu, propojený ovladatelně s řídicím ústrojím, zaústěný do skříně vyčesávacího válečku v délkové oblasti třásně vláken.

Podle alternativního, ale rovněž výhodného provedení spřádacího zařízení podle vynálezu, obsahuje měnící ústrojí pro měnění hloubky vniknutí třásně vláken první zdroj podtlaku, propojený ovladatelně s řídicím ústrojím a spojitelný se skříní vyčesávacího válečku.

Podle jiného výhodného provedení předmětu vynálezu je navrženo, aby druhý zdroj podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše, a první zdroj podtlaku, spojený ovladatelné s řídicím ústrojím tvořily společné měnící ústroji pro měnění hloubky vniknutí třásně vláken, a jsou uváděny do chodu s překrytím dob svého působení. Při vzájemném přesahu činnosti obou zdrojů podtlaku se vytvoří zvýšený podtlak, který třáseň vláken vtahuje silněji do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku a při odpojeni tohoto zvýšeného podtlaku se vlákenná třáseň vláken vrací do menší hloubky vniknutí.

S výhodou se měnící ústrojí pro měnění hloubky vnikání třásně vláken uvede do chodu v dráze příze ojednocených vláken mezi podávacím ústrojím a sběrnou plochou spřádacího rotoru. Zdroj podtlaku může být vyústěn v podstatě do libovolného místa skříně vyčesávacího válečku, například může být vyústěn do jeho čelní stěny, avšak u řešení podle vynálezu je výhodné, jestliže je první zdroj podtlaku spojen nebo je spojitelný s odsávacím otvorem v obvodové stěně skříně vyčesávacího válečku.

Měnící ústrojí pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně je proto podle dalšího znaku vynálezu účelně tvořeno ovládacím prostředkem sacího proudu na sacím kanálu, vyústěném na dopravní dráhu mezi podávacím ústrojím a sběrnou plochou vláken. Sací kanál je s výhodou vyústěn do odsávacího otvoru v obvodové stěně skříně vyčesávacího válečku a je uzavíratelné spojen s prvním zdrojem podtlaku.

Podle jiného provedeni je v souladu s uvedeným principem měnící ústroji pro měnění hloubky vniknutí vytvořeno jako odsávací otvor vzduchu v oblasti vlákenné třásně.

-5CZ 281531 B6

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu je odsávací výstupní otvor umístěn v délkové oblasti vlákenné třásně, přičemž je také výhodné překrýt tento odsávací otvor síťkou, aby se nemohla odsávat vlákna.

Aby se mohla odsátá vlákna zachytit, je s výhodou mezi odsávacím výstupním otvorem a prvním zdrojem podtlaku umístěna sběrná nádoba vláken.

Aby bylo možno zvětšit rozdíl mezi oběma extrémními hloubkami vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku, může být v dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu odsávací otvor volitelně propojitelný se zdrojem podtlaku a zdrojem tlakového vzduchu, přičemž v jednom propojení se uvádí do chodu zdroj podtlaku, a ve druhém nastaveni měnícího ústrojí pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně vláken se uvede do chodu zdroj tlakového vzduchu.

Nezávisle na tom, zda je hloubka vniknutí řízena přetlakem nebo podtlakem vzduchu, může být zdroj tlakového vzduchu nebo zdroj podtlaku propojen s vnitřním prostorem vyčesávacího válečku, který je opatřen perforovanou plášťovou plochou.

V alternativním výhodném provedení předmětu vynálezu může být zdroj tlakového vzduchu nebo zdroj podtlaku vyústěn do přívodního žlábku, který je částí podávaciho ústrojí, a výstup je směrován v podstatě radiálně proti vyčesávacimu povlaku vyčesávacího válečku.

Jestliže je použito pro řadu stejných spřádacích míst pojízdného obslužného zařízení ve formě automatu, pojíždějícího po kolejnicích podél řady spřádacích jednotek pro předení s otevřeným koncem, je s výhodou řídicí ústrojí a také přestavovací ústrojí, pokud je vytvořeno ve formě pneumatického přestavovacího ústroji, pro ovládání měnícího ústrojí pro měněni hloubky vniknuti třásně vláken, umístěno na tomto obslužném automatu.

Podle dalšího provedení vynálezu je spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem pro provádění způsobu podle vynálezu, mající výše uvedené základní znaky, opatřeno měnícím ústrojím pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku, které obsahuje přestavovací ústrojí pro podávači ústrojí.

Podle ještě dalšího provedení vynálezu je spřádací zařízení opatřeno měnícím ústrojím pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku, které obsahuje přesouvátelnou vodicí plochu, uloženou v oblasti vlákenné třásně přestavitelné napříč k obvodu vyčesávacího válečku.

Aby mohl být odtah příze optimálně přizpůsoben na přívod ojednocených vláken na sběrnou plochu spřádacího prvku, je výhodné, jestliže zařízení, spojené ovladatelné se zapřádacím ústrojím, obsahuje ústroji pro zjišťování stavu vlákenné třásně na začátku zapřádání, spojené se zapřádacím ústrojím a s řídicím ústrojím. Přitom je výhodné, aby ústrojí pro zjišťování stavu vlákenné třásně bylo spojeno přes řídicí ústrojí s měnícím ústrojím pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně. Může být zajiš-6CZ 281531 B6 téno spojení s časovým členem pro měnící ústrojí pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně.

Pomocí způsobu a zařízení podle vynálezu je možno dosáhnout krátkodobé změny množství ojednocených vláken, přiváděných na sběrnou plochu spřádacího prvku, aby se tak co nejvíce omezila tlustá nebo naopak tenká místa v přízi. Odpovídajícím časovým řízením změny hloubky vniknutí vlákenné třásně na konci pramene vláken do vyčesávaciho povlaku vyčesávacího válečku je možno v zápředku po případném přetrhu příze působit účinně proti tvorbě tlustých nebo tenkých míst. Přitom je řešeni podle vynálezu jednoduché jak z hlediska konstrukce, tak také z hlediska řízení pracovního postupu. Příslušná doplňková ústrojí k prováděni způsobu podle vynálezu se mohou montovat na stávající spřádací stroje.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zapřádání příze na spřádacích strojích pro předení s otevřeným koncem, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 schematický boční pohled na spřádací zařízení pro předeni s otevřeným koncem, opatřené ústrojím podle vynálezu pro nastavování hloubky vniknutí konce příze, obr. 2 boční pohled na ústrojí pro nastavování hloubky vniknutí konce třásně vláken, které třáseň na konce pramene vláken zavádí hlouběji do vyčesávaciho povlaku vyčesávacího válečku, obr. 3 boční pohled na ústrojí z obr. 2 pro nastavování hloubky vniknuti třásně, které zatlačuje třáseň na konci pramene vláken do redukované hloubky vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku, obr. 4 boční pohled na jiné příkladné provedení měnícího ústrojí pro nastavování hloubky proniknutí třásně vláken, obr. 5 schematické porovnání vytvoření místa napojení příze u dosud obvyklých provedení a u provedení podle vynálezu spolu se zobrazením k tomu potřebné polohy třásně vláken a tím vytvářeného proudu vláken, obr. 6 schematické zobrazení rozběhového diagramu podávání vláken a odtahu příze, obr. 7 schematické zobrazení místa napojení příze, vytvořeného způsobem podle obr. 6, a na něj navazujícího úseku příze, obr. 8 diagram zobrazující obměněné příkladné provedení přívodu vláken a odtahu příze, obr. 9 schematické zobrazení místa napojení příze, vytvořeného podle příkladu z obr. 8 a také úseku příze, navazujícího na toto místo napojení příze, obr. 10 ústrojí pro přívod ojednocených vláken a vyčesávání pramene vláken na ojednocená vlákna s obměněným příkladným provedením nastavovacího ústrojí pro měnění hloubky zasahování třásně, zobrazeným v příčném řezu, obr. 11 schematické zobrazení sběrné plochy spřádacího rotoru s prstencovou stužkou vláken a na ni uloženým koncem příze v průběhu zapřádání a obr. 12 ve schematickém zobrazení ještě jedno příkladné provedení místa napojení příze, vytvořeného podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Zařízeni k provádění způsobu zapřádání příze bude nejprve objasněno pomocí příkladného provedení z obr. 1 v takovém rozsahu, jak je to pro objasnění řešeného problému nezbytné.

Obr. 1 zobrazuje v levé polovině ve schematickém zobrazení spřádací místo 10 spřádacího stroje 1 pro předení s otevřeným

-7CZ 281531 B6 koncem. Každé spřádací místo 10 je opatřeno jedním spřádacím ústrojím 11 pro předení s otevřeným koncem a také navíjecím ústrojím 12.

Zobrazené spřádací ústrojí 11 pracuje v tomto příkladném provedení se spřádacími prvky ve formé spřádacích rotorů 110. avšak řešení podle vynálezu se může uplatnit také u spřádacích zařízení, jejichž spřádacími prvky jsou jiná spřádací ústrojí, například třecí spřádací ústrojí, která rovněž mají výhodné účinky při uplatnění řešení podle vynálezu. V zobrazeném příkladném provedení je sběrná plocha 17 vláken spřádacího prvku tvořena vnitřní obvodovou drážkou spřádacího rotoru 110, nebo klínovou mezerou mezi dvojicí třecích spřádacích bubnů nebo podobným prvkem, jehož konkrétní konstrukční podoba je závislá na druhu použitého spřádacího prvku.

Každé spřádací ústrojí 11 je opatřeno přívodním a podávacím ústrojím 13 pro přivádění pramene 2 vláken a také ojednocovacím ústrojím 14 pro vyčesávání vláken z pramene 2 vláken. Přívodní a podávači ústrojí 13 sestává ve znázorněném příkladném provedení z podávacího válečku 130, na který je pružně přitlačován přívodní žlábek 131, který s podávacím válečkem 130 spolupracuje. Přívodní žlábek 131 je uložen výkyvné na ose 132.

Ojednocovací ústrojí 14 je v příkladném provedení podle obr. 1 v podstatě vytvořeno ve formě skříně 140, která obsahuje vyčesávací váleček 141, opatřený na svém obvodu vyčesávacím povlakem 143. Od tohoto vyčesávacího povlaku 143 probíhá přívodní kanál 111 vláken, který má vstupní ústi 117 a který je veden ke spřádacímu rotoru 110. ze kterého se spředená příze 20 odtahuje odtahovou trubicí 112. Odtahová trubice 112 je vyústěna souose do spřádacího rotoru 110, uloženého ve skříni 113, která obklopuje spřádací rotor 110.

Pro vytvoření potřebného spřádacího podtlaku je na skříň 113 napojeno první podtlakové potrubí 114. které je spojeno přes spínací ústrojí se spínacím ventilem 115 a sběrnou nádobu 118 pro shromažďování vláken, která je vytvořena ve formé filtru a která je propojena se zdrojem 116 podtlaku, označovaným ve smyslu definice předmětu vynálezu jako druhý zdroj podtlaku 116. Spínací ústroji ve formě spínacího ventilu 115 je spojeno prostřednictvím prvního vedení 300 s řídicím ústrojím 30 pro ovládání tohoto spínacího ventilu 115.

Vedle tohoto prvního podtlakového potrubí 114 je se spřádacím ústrojím 11 pro předení s otevřeným koncem spojen sací kanál 18. Tento sací kanál 18 je zakončen v odsávacím otvoru 180. který je umístěn ve směru dopravy vláken, vyznačeném šipkou f 2. mezi vstupním ústím 117 přívodního kanálu 111 vláken a přívodním a podávacím ústrojím 13 mimo dráhu vláken v obvodové stěně 142 skříně 140 pro vyčesávací váleček 141. Tento sací kanál 18 je rovněž připojen prostřednictvím mžikově uzavíratelného odpojovacího ventilu 181 a druhého podtlakového potrubí na první zdroj 32 podtlaku. První zdroj 32 podtlaku nebo jemu přiřazený uzavírací ventil je spojen druhým vedením s řídicím ústrojím 30.· Také ve druhém podtlakovém potrubí je na vhodném místě umístěna druhá sběrná nádoba 182, vytvořená ve formě filtru, ve které jsou odsávaná vlákna 22 odlučována od proudu odsávaného vzduchu.

-8CZ 281531 B6

Pro odtah příze 20 v průběhu nerušeného normálního spřádacího procesu ze spřádacího rotoru 110 slouží dvojice odtahových válečků 105, která je tvořena poháněným odtahovým válečkem 150, poháněným pohonnou jednotkou, udržující otáčky tohoto poháněného odtahového válečku 150 na výrobní rychlosti, a unášeným přítlačným válečkem 151, který je přitlačován pružně na poháněný odtahový váleček 150 a je jim udržován rovněž v otáčivém pohybu. Příze 20. je na své dráze mezi přívodním kanálem 111 vláken, spřádacím ústrojím 11 pro předení s otevřeným koncem a dvojicí odtahových válečků 15 hlídána čidlem 16 přetrhu.

Odtahovaná příze 20 je potom vedena k navíjecímu ústroji 12, které obsahuje poháněný navíjecí válec 120. Navíjecí ústroji 12 je dále opatřeno dvojicí výkyvných cívkových ramen 121, mezi nimiž je otočné uchycena cívka 122. Cívka 122 je v průběhu normálního nepřerušeného spřádacího procesu uložena na navíjecím válci 120 a je tímto navíjecím válcem 120, který je spřažen s neznázorněnou pohonnou jednotkou, poháněna. Příze 20, navíjená na tuto cívku 122, je rozváděna do křížového návinu neznázornéným rozváděcím vodičem, pohybujícím se vratnými pohyby podél cívky 122 ve dvou vzájemně opačných směrech, rovnoběžných s podélnou osou cívky 122. aby se příze 20 rovnoměrně rozdělila po celé obvodové ploše cívky 122 a vytvořila křížový návin. Podél spřádacího stroje 1 pro předení s otevřeným koncem a skupiny jeho stejné vytvořených spřádacích ústroji 11 pro předení s otevřeným koncem pojíždí obslužný automat 3, který kromě jiného nese již zmíněné řídicí ústrojí 30 pro ovládání zapřádací operace. Toto řídicí ústrojí 30 je propojeno třetím vedením 312 s pohonnou jednotkou 310 výkyvného ramena 31, které nese ma svém volném konci pomocnou hnací kladku 311. Pomocná hnací kladka 311 je poháněna neznázornéným hnacím motorem, který je rovněž ovladatelně spojen s řídicím ústrojím .30, které ovládá jeho činnost, přičemž ovládací vedení není v tomto příkladu zobrazeno. Tato pomocná hnací kladka 311 pohání cívku 122 při jejím zpětném otáčení, aby se dosáhlo zpětné dopravy příze 20 do zapřádaciho procesu, a může sloužit také k ovládání zapřádaciho odtahu při urychlování tohoto zapřádaciho odtahu až na produkční rychlost normálního výrobního odtahu příze 20, kdy se normální odtah příze 20 zajišťuje dvojicí odtahových válečků 15.

K cívkovým ramenům 121 mohou být přiblížena neznázorněná výkyvná ramena, která jsou rovněž výkyvné uložena na obslužném automatu 3. a jejich ovládací ústrojí, ovládající jejich výkyvné pohyby, je spojeno ovladatelné s řídicím ústrojím 20. Toto výkyvné rameno zvedá cívková ramena 121 při zapřádání, aby se cívka 122 oddálila od svého navíjecího válce 120 a mohla být poháněna pomocnou hnací kladkou 311 pro zpětnou dopravu příze 20,. Po ukončení zapřádaciho procesu se cívková ramena 121 opět spustí, takže cívka 122 opět dosedne v určité časové návaznosti na přechod odtahu příze 20 na dvojici odtahových válečků 15 na svůj navíjecí válec 120 a je tímto navíjecím válcem poháněna opět v normálním navíjecím sméru.

Pro uvolnění zapřádací zásoby příze 20, která se vytvoří při přípravě zapřádaciho procesu ze zpětné dopravované přáze 20, je použito shazovacího vřetena 33, jehož neznázorněná ovládací jednotka, která ovládá jeho pohyb, je spojena třetím vedením 330

-9CZ 281531 B6 s řídicím ústrojím 30, kterým je ovládán pohyb tohoto shazovacího vřetena 33.

V průběhu nerušeného normálního spřádacího procesu se pramen 2 vláken přivádí pomocí podávacího ústrojí 13 do ojednocovacího ústroji 14, ve kterém se v ideálním případě z pramene 2 vláken vyčesávají jednotlivá vlákna, která jsou potom ve formě ojednocených vláken 22 přiváděna na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110. V tomto spřádacím rotoru 110 se ojednocená vlákna 22 krátkodobě ukládají na jeho stěnu a potom se známým způsobem připojí ke konci tvořící se příze 20, která je odtahována ze spřádacího ústrojí 11 pro předení s otevřeným koncem odtahovou trubicí 112 a její pohyb je ovládán dvojicí odtahových válečků 15. Příze 20, opouštějící dvojici odtahových válečků .15, se přivádí k navíjecímu ústrojí 12, kterým se potom navíjí na cívku 122.

Jestliže dojde z jakéhokoliv důvodu k přetrhu příze 20. je tato změna provozních podmínek zaznamenána čidlem 16 přetrhu, ze kterého je vyslán signál pomocí neznázornéného řídicího vedení na řídicí ústrojí 30., nebo na jinou řídicí jednotku, která není v příkladech provedení zobrazena a která spolupracuje s řídicím ústrojím 30., například na centrální řídicí jednotku spřádacího stroje 1 pro předení s otevřeným koncem. Současné zastaví čidlo 16 přetrhu známým způsobem činnost podávacího ústrojí 13.

Řídicí ústrojí 30 nebo s tímto řídicím ústrojím spolupracující řídicí jednotka obsahuje neznázorněný časový člen, který se spustí signálem od čidla 16 přetrhu. Jestliže dojde v průběhu chodu tohoto časového členu k dalšímu přetrhu na některém jiném spřádacím místě 10, rozběhne se další časový člen. V průběhu časového intervalu, po který je časový člen v chodu, může být stanovena délka časového intervalu mezi vznikem přetrhu příze a začátkem odstraňováni tohoto přetrhu. Zatím co obslužné zařízení 2 (obslužný automat) pojíždí podél spřádacího stroje 1 pro předení s otevřeným koncem, zjišťuje přitom pomoci neznázornéného vedení, zda spřádací místo 10, ke kterému právě přijíždí, pracuje bezvadně nebo zda je třeba na tomto spřádacím místě odstraňovat přetrh příze 20. Jestliže je nutno pro odstranění přetrhu příze 20 určité spřádací místo 10 znovu zapříst, zůstane obslužné zařízení 3. stát a provede nejprve přípravné pracovní operace. K nim patří například zabrzdění spřádacího rotoru 110, čištění spřádacího ústrojí 11 pro předení s otevřeným koncem nebo jeho jednotlivé části, zvedání cívky 122 od navíjecího válce 120. vyhledání konce přetržené příze 20 na cívce 122 a odtažení potřebné délky koncového úseku příze s cívky 122 při současném pohonu cívky 122 pomocí pomocné hnací kladky 311 v opačném smyslu otáčení, úprava konce příze 20., vedení příze 20 kolem shazovacího vřetena 33 v průběhu zavádění konce příze 20 do odtahové trubice 112 a také zajišťování opětného rozběhu spřádacího rotoru 110 na normální výrobní rychlost otáčení.

Tyto pracovní operace jsou ovládány známým způsobem a pomocí známých technických prostředků z řídicího ústrojí 30. Jakmile jsou tyto přípravné pracovní operace dokončeny, může se začít s normálním zapřádacím procesem.

Od okamžiku, kdy je obslužné zařízení 3. ve formě automatu aretováno na spřádacím místě 10, až do dokončení zapřádací opera

-10CZ 281531 B6 ce jsou všechny pracovní úkony a operace časové přesné na sebe navázány a stanoveny, přičemž různé délky proměnných časových intervalů se nastavují podle konkrétní potřeby přizpůsobeni použitému materiálu, sile vytvářené příze a podobným podmínkám, přičemž nastavení se může provádět individuálně.

V průběhu zastavení Chodu podávacího ústrojí 13 při dále běžícím ojednocovacím ústrojí 14 dochází k vyčesávání dalších ojednocených vláken 22 z předního konce zastaveného pramene 2 vláken, který tvoří tak zvaná třáseň 21 koncových vláken, která se působením tohoto otáčejícího se vyčesávaciho válečku 141 zkracují a zeslabuji. Čím je delší doba zastaveni podávacího ústrojí 13 při stále se otáčejícím vyčesávacím válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14, tím kratší jsou koncová vlákna ve vlákenné třásni 21, až při ještě delším časovém intervalu, po který bylo podávači ústrojí 13 zastaveno, již nezasahují do pracovní oblasti vyčesávacího válečku 141 žádná koncová vlákna 22. Z takových různých možností stavu třásně 21 koncových vláken potom vyplývají rozdílné rozběhové podmínky při obnoveném přívodu vláken.

V závislosti na délce doby zastavení podávacího ústrojí 13 při dále se otáčejícím vyčesávacím válečku 141 ojednocovacím ústrojí 14 a v závislosti na stavu třásně 21 koncových vláken, který je podmíněn délkou zastavení podávacího ústrojí 13, se odtah příze 20 obnovuje ve vztahu na uvolněni pramene 2 vláken obnovením chodu podávacího ústrojí 13 dříve, pokud došlo k menšímu ovlivnění třásně 21 koncových vláken v důsledku kratší doby zastavení podávacího ústrojí 13., nebo později, přičemž rozběh obnoveného odtahu příze 20 je prudší při menším ovlivněni třásně 21 koncových vláken, nebo je méně prudký, to znamená při obnoveném odtahu dochází k menšímu zrychlení příze 20. Z těchto důvodů se na začátku zapřádacího procesu musí zjistit stav vlákenné třásně 21 jako funkce času, nebo jinými prostředky, a start a/nebo průběh zrychlení odtahu příze 20 se přizpůsobí zjištěnému stavu třásně 21 koncových vláken způsobem podle dále popsaného postupu. Obr. 5a zobrazuje zápředek P_a, P^, P_c v místě napojení příze 20, vytvořený při různé dlouhých dobách zastavení podávacího ústrojí 13 a při dále se otáčejícím vyčesávacím válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14 a při potom následujícím neřízeném uvolnění pramene 2. vláken opětným spuštěním podávacího ústrojí 13♦ Hodnotou 100% je označena normální tloušťka příze 20.

Při krátkodobém zastavení podávacího ústrojí 13 se stále se otáčejícím vyčesávacím válečkem 141 ojednocovacího ústrojí 14 vyčeše z třásně 21 koncových vláken poměrné málo vláknitého materiálu, takže přívod ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu začíná v podstatě náhle a prudce (skokové) přechází na plnou intenzitu. Tím vzniká velmi silný zápředek P_a, který přesahuje tloušťku normální příze 20 nejen v oblasti vzájemného přesahu konce příze 20 , zobrazeného na obr. 7, a prstencové stužky Rp vláken v délkovém úseku A_L, ale probíhá navíc v celé délce obvodu U spřádacího rotoru 110, na který navazuje delší délkový úsek A_a s nadměrnou tloušťkou.

Zvláště krátký zápředek P_b vzniká při středně dlouhé době zastavení podávacího ústrojí 13 při dále se otáčejícím vyčesáva

-11CZ 281531 B6 cím válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14. Tento zápředek P_b má již za svou délkou, odpovídající délce obvodu U spřádacího rotoru 110. normální tloušťku, odpovídající tloušťce příze 20.

Při velmi dlouhé době zastavení pohybu pramene 2 vláken je třáseň 21 koncových vláken velmi silně vyčesána a také zkrácena. Proto trvá poněkud déle, než je pramen 2 vláken přiveden do pracovní oblasti a oblasti působení vyčesávacího povlaku 143 vyčesávaciho válečku 141 a než se obnoví přívod proudu ojednocených vláken 22 do spřádacího rotoru 110 nebo jinak vytvořeného spřádacího prvku. Když se konečně přívod proudu ojednocených vláken 22 plně obnoví, je možno pozorovat, že nejprve je proud přiváděných ojednocených vláken velmi slabý a že je třeba poměrně dlouhého časového intervalu k tomu, než se dosáhne plné produkční hodnoty. Jak je patrno ze vzhledu zápředku P_c, je délkový úsek A_L sice ve své první délkové oblasti již mírné zesílen, ale již v další části se jeho průměr zmenšuje. Tento délkový úsek zeslabeného průřezu je vytvořen nejen v délkové oblasti, odpovídající svou délkou délce obvodu spřádacího rotoru 110, ale také zasahuje se navazujícího délkového úseku

V další části bude pomoci obr. 6 objasněn typický příklad zapřádáni, probíhající při střední době zastavení podávacího ústrojí 13, probíhající od okamžiku reakce čidla 16 přetrhu do okamžiku t_L spuštění podávacího ústrojí 13.

Na obr. 6 je vynesen na vodorovnoé souřadnici čas t, zatímco na pořadnici jsou vynášeny rychlosti v procentech (%) produkční hodnoty.

Když se podávači ústrojí 13., zastavené při vzniku přetrhu příze 20, opět spustí v okamžiku t_L, který je okamžikem spuštění podávacího ústrojí 13., obnoví se přívod pramene 2. vláken k ojednocovacímu ústrojí 14.. Se zpožděním, které je způsobeno dobou, potřebnou k přemístění proudu ojednocených vláken 22 od podávacího ústrojí 13 ke spřádacímu prvku pro předeni s otevřeným koncem, například ke spřádacímu rotoru 110, je přiveden proud přiváděných ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu spřádacího rotoru 110 v okamžiku T^. Délka časového intervalu, ve kterém se přívod ojednocených vláken na sběrnou plochu spřádacího prvku opět obnoví na plnou produkční hodnotu, je závislý také na délce doby zastavení podávacího ústrojí 13 při dále se otáčejícím vyčesávacím válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14. Délka tohoto časového intervalu je na obr. 6 vyznačena mezi okamžikem T^ začátku proudu ojednocených vláken 22 a okamžikem T₂ dosažení plného proudu ojednocených vláken 22, to znamená 100% produkční hodnoty pro přivádění ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu spřádacího prvku.

Obr. 6 zobrazuje v silné schématizované formě normální rozběhovou křivku přívodu F_b vláken na sběrnou plochu spřádacího prvku. Tato rozběhová křivka vzniká po sepnutí podávacího ústrojí 13, jestliže se z vnějšíku nikterak nezasahuje do pohonu podávacího ústroji 13., ale jestliže se spuštění podávacího ústrojí 13

-12CZ 281531 B6 uskuteční sepnutím pracovní části podávacího ústrojí 13 s pohonnou jednotkou tohoto podávacího ústrojí 13, pracující normální produkční rychlostí, nebo jestliže trvale běžící podávači ústrojí 13, otáčející se pracovní rychlostí, je opět uvedeno do pracovního záběru s pramenem 2. vláken v případě, že se u tohoto provedení nevypíná pohonná jednotka podávacího ústrojí 13., ale činnost podávacího ústrojí 13 se přeruší oddálením přívodního žlábku 131 od podávacího válečku 130 a tím se zruší záběr mezi podávacím válečkem 130 a pramenem 2 vláken. Normální neregulovaná rozběhová křivka se vytváří v závislosti na stavu vyčesání třásně 21 koncových vláken a podle stavu třásně 21 koncových vláken se tato rozběhová křivka mění.

Odtah Gjj příze 20 je rovněž přizpůsoben stavu třásně 21 koncových vláken. Zrychlování odtahu G^ příze 20 se přitom volí pokud možno tak, že tento odtah G^ příze 20 má dosáhnout své produkční hodnoty, to znamená 100% produkční hodnoty rychlosti odtahu 6¾ příze 20, v podstatě současné s přívodem F_b ojednocených vláken 22. Přitom je příze 20 při menším ovlivnění třásně 21 koncových vláken přivedena s menším zpožděním, vyznačeným okamžikem T₃, oproti uvolnění pramene 2 vláken v okamžiku t_L uvedena rychle na stejnou procentovou hodnotu rychlosti jako přívod F_b ojednocených vláken 20., jak je patrno ze zrychlovací fáze G^ a okamžiku T₄, aby se potom rozbíhala synchronizované, jak je to zřejmé ze zrychlovací fáze —b2° Přechody jsou plynulé, avšak pro zjednodušení grafu na obr. 6 není tato skutečnost zobrazena.

Na obr. 6 také není pro zjednodušení tohoto příkladu vyznačeno obnovení zpětného podávání příze 20, které se provádí po spuštění podávacího ústroji 13 v takovém okamžiku, že po určité požadované nebo také po nezbytné době zpoždění je přivedeno na sběrnou plochu vláken ve spřádacím prvku dostatečné množství ojednocených vláken, aby mohl být spuštěn odtah G^ příze 20 popsaným způsobem.

Jestliže se dosáhne přívodu ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu spřádacího prvku ještě před začátkem obnoveni odtahu G_b příze 20, vytvoří se na sběrné ploše ojednocených vláken 22 stužka vláken, která má v případě vytvoření spřádacího prvku ve formě spřádacího rotoru tvar prstencové stužky vláken. Tím vzniká v zápředku tlusté místo D_x v přízi 20, které je zobrazeno na obr. 7 a které je v přikladu na obr. 6 zobrazeno jako trojúhelník DR_X ohraničený okamžiky Τ_χ, T₄, T₃. Čím je větší odstup mezi okamžiky Τ_χ, T₃ a čím je plošší zrychlovací křivka odtahu G_b příze 20, tím je větší shromažďování ojednocených vláken 22 ve stužce vláken, které vytváří zmíněné tlusté místo v přízi 20.

Na obr. 6 je kromě zrychlovacích fází G_bl, G_b2 ještě čerchovanou čarou ohraničena zrychlovací fáze G^q, ^{ke kter}® dochází, jestliže zrychlení odtahu G^ zůstává až do dosažení plné produkč-13CZ 281531 B6 ní rychlosti tohoto odtahu G_b příze 20 v časovém okamžiku T₅, kdy • je rychlost tedy rovna 100% produkční rychlosti odtahu G_b příze 20. Potom je odtah G_b příze 20 od okamžiku T₄ až do okamžiku T₂ procentuálně rychlejší než přívod F_b ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu spřádacího prvku, takže v přízi 20 vzniká tenké místo p₂, které je zobrazeno na obr. 7, jak je to vyznačeno trojúhelníkem DR₂ s vrcholy, tvořenými časovými okamžiky T₄, T₅, T₂ na obr. 6.

Dříve než bude podrobněji popsáno vytváření zápředkú, vznikajících při rozběhu přívodu F_b ojednocených vláken, probíhajícím podle rozběhové křivky, je třeba s pomocí příkladu z obr. 11 objasnit, co se děje při vzniku prstencové stužky R_p ojednocených vláken 22, která se vytváří na sběrné ploše 17 ojednocených vláken 22, vytvořené ve spřádacím prvku pro předení s otevřeným koncem, vytvořeném ve formě spřádacího rotoru 110.

Časový rozdíl mezi okamžiky T₃, T-j_ na obr. 6 udává, o jaký časový interval později začíná odtah G_b příze 20 oproti začátku přívodu F_b vláken. Čím je tento časový rozdíl větší, tím větší je také prstencová stužka R_p ojednocených vláken 22, zatímco pochopitelně čím je na druhé straně tento časový rozdíl menší, tím také obsahuje prstencová stužka R_p méně ojednocených vláken 22.

Předpokládejme nyní, že je třeba odstranit přetrh příze 20. Po provedení obvyklých přípravných pracovních operaci, zahrnujících čištění dopřádacího rotoru 110, vyhledávání konce Eg příze 20 na cívce 122 podle obr. 1, zkrácení a úprava konce příze 20, uvolnění předtím zastaveného spřádacího rotoru 110 a podobně se v okamžiku obnoví přívod F_b ojednocených vláken 22, který se nyní rozbíhá na plnou produkční hodnotu, to znamená na hodnotu 100% produkční hodnoty, a ve spřádacím rotoru 110 se vytváří prstencová stužka R_p ojednocených vláken 22. V návaznosti a synchronizované s rozběhem přívodu F_b ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 se konec Eg příze 20 dopraví zpět na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110, přičemž konec Eg příze 20 se ukládá na obvodu v obvodovém směru spřádacího rotoru 110 ve směru šipky f1 na část obvodu U sběrné plochy 17, jak je to zobrazeno na obr. 7, a radiální mezilehlý úsek Zg příze 20 se uloží do polohy Zg^.

Po krátké době, po kterou zůstane konec Eg příze 20 na sběrné ploše 17 spřádacího rotoru 110, se začne s odtahem G_b příze 20, který se rozbíhá rovněž na svou plnou produkční rychlost, to znamená na 100% produkční hodnoty rychlosti. Přitom se konec Eg příze 20 napíná a je veden svým mezilehlým úsekem Zg do polohy ^G2' Přitom se konec Eg příze 20 přikrucuje k prstencové stužce R_p

-14CZ 281531 B6 ojednocených vláken 22, takže po obou stranách bodu P_E tvorby příze 20 se vytvářejí v obvodovém směru sběrné plochy 17 spřádacího rotoru 110 z vláken na konci E^ příze 20 vláknové můstky —Fl' —F2' ^kter® probíhají k prstencové stužce R_F ojednocených vláken 22. Při pokračování odtahu G_b příze 20 se dostává radiální mezilehlý úsek Zq příze 20 do polohy Ζ^₃. Vláknové můstky B_F1, B_F2 se při dalším pohybu přetrhnou a navinou se ve formě volných ovinů W kolem konce Εθ příze 20. Velikost těchto vláknových můstků B_F2 a tím také hustota ovinů W je závislá v podstatě na průměru spřádacího rotoru 110 a na délce zpracovávaných vláken.

Zápředek P vyrobený způsobem podle obr. 6 má vzhled zobrazený schematicky na obr. 7 a jeho tvar je možno porovnat se zápředkem Ρ<, z obr. 5a. Konec příze 20, vrácený zpět na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110, se položí na část obvodu U sběrné plochy 17, jak je to zobrazeno na obr. 11, jakmile se již ve spřádacím rotoru 110 vytvořila alespoň dílčí stužka vláken podle příkladu z obr. 1. Dokud nezačne odtah G_fa příze 20, ukládají se další ojednocená vlákna 22 do spřádacího rotoru 110. která společně s ojednocenými vlákny 22, přivedenými na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 ještě před vrácením příze 20, vytvoří prstencovou stužku R_f ojednocených vláken 22, jak je to patrno z obr. 5b. 100% až do délkového úseku A_L. Množství ojednocených vláken 22 přitom odpovídá oblasti mezi okamžiky T_lř T₃, T₅, vymezujícími trojúhelník DR₃.

Při spuštění odtahu G^ příze 20 se prstencová stužka R_F ojednocených vláken 22 přetrhne, přičemž do konce E^ příze 20 jsou zapojena nejen vlákna, která se nacházejí ve vztahu k bodu P_E tvorby příze 20 na straně přivrácené k volnému konci Eq příze 20, to znamená ve směru šipky f 1 od bodu P_E tvorby příze 20., které tvoří vláknové můstky B_F1, ale také vlákna na druhé straně od bodu P_E tvorby příze 20., která tvoří druhé vláknové můstky B_F2· Tyto vláknové můstky B_F1, B_F2, nebo ty části vláken, které z nich zbyly, jsou potom ovinuty ve formě neuspořádaných ovinů W na každém místě zápředku P, na kterém je prstencová stužka R_F ojednocených vláken 22 roztržena, jak je to patrno z levé části obr. 7. Zápředek P tak začíná v okamžiku T₃ velmi výrazným nárůstem velikosti svého průřezu. V tomto prvním délkovém úseku A_L zápředku P se vzájemné překrývají jednak zpětně dopravený konec E^ příze 20. a jednak prstencová stužka R_p ojednocených vláken 22. Kromě toho obsahuje tento délkový úsek A_L volné oviny W a je tedy zvláště tlustý. Stále ještě tlustý, avšak nikoliv v takovém výrazném měřítku jako v délkovém úseku A_L, obsahujícím volné oviny W vlá-15CZ 281531 B6 ken, je také celý délkový úsek příze 20, jehož délka odpovídá délce obvodu U spřádacího rotoru 110. Podle délky doby zastavení podávacího ústrojí 13 před začátkem zapřádacího procesu při stále se otáčejícím vyčesávacím válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14 navazuje na délkový úsek příze 20, odpovídající délce obvodu U spřádacího rotoru 110, ještě další délkové úseky A_a, A_c, které jsou zobrazeny na obr. 5a, ve kterém má příze 20 tloušťku odlišnou od normální tloušťky příze 20., přičemž příze 20 v těchto délkových úsecích A_&, A_c může být silnější nebo slabší než normální příze 20.

Při odtahu G^, Gj^o P^odle obr. 6 dosahuje přívod F^ ojednocených vláken 22 teprve v okamžiku T₂ své plné 100%ní produkční hodnoty, to znamená později než v okamžiku T₅, ve kterém odtah G_b příze 20 dosáhl již své plné 100%ní produkční hodnoty. Tím vzniká tlusté místo D]_ v přízi 20., jehož průměr se v časovém intervalu od okamžiku T₃ do okamžiku T₅ stále zvětšuje, protože v této době je odtah G^ příze 20 procentuálně ještě nižší než přívod F^ ojednocených vláken 22, a potom se průměr tlustého místa opět plynule zmenšuje, protože přívod F_b ojednocených vláken 22 je potom menší než odtah G^ příze 20. Na toto tlusté místo potom navazuje v okamžiku, ve kterém se prstencová stužka F_F ojednocených vláken 22 plné zapojila do zápředku P, v délkovém úseku A_c, zobrazeném na obr. 5a, tenké místo D₂, které dosahuje svého nejslabšího průměru v okamžiku T₅ a v okamžiku T₂ je ukončeno.

Oviny W z přetržených vláken, uvolněných přetržením vláknových můstků B_F2, je vytvořen zápředek P, pro který je možno zkrátit předběžné přiváděni ojednocených vláken 22, to znamená vytvořit tak slabší prstencovou stužku R_F ojednocených vláken 22. Přesto potom zůstává ještě vytvořeno tlusté místo v přízi 20. Jestliže se zvýší odtah G^ příze 20, vzniká jednak velké odtahové napětí v přízi 20 a tím se zvyšuje nebezpečí vzniku přetrhu, a jednak je v takovém případě délkový úsek A_L, ve kterém je vytvořen vzájemný přesah konce Eq příze 20 a nové přiváděných ojednocených vláken 22, velmi krátký a tenký, což opět může vést ke vzniku přetrhů příze 20.

Aby se tlusté místo D-^ odstranilo a přesto bylo k dispozici dostatek vláken pro vytvoření zápředku P, je podle příkladu z obr. 6 potom, co prstencová stužka R_F ojednocených vláken 22 dosáhla své požadované tloušťky, udržován přívod proudu ojednocených vláken po krátkou dobu na konstantní úrovni nebo se dokonce náhle redukuje, aby se dosáhlo pokud možno rychle synchronního rozběhu přívodu F_b ojednocených vláken 22 a odtahu G_b příze 20. Tato redukce proudu ojednocených vláken 22 má být pokud možno prudká, to znamená téměř okamžitá a tedy co nejrychlejší, protože

-16CZ 281531 B6 tento účinek je tím intenzivnější, čím je rychlejší redukce hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 a tím také redukce proudu ojednocených vláken 22. Jestliže naopak změna hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken probíhá pomalu, zůstává prakticky bez vlivu na proud ojednocených vláken 22. Tloušťka příze 20 tím nemůže být ovlivněna, avšak tímto způsobem je možno třáseň 21 na konci pramene 2 vláken beze změny tloušťky příze 20 upravit do požadované výchozí a produkční polohy.

Například je v okamžiku T_g zamezeno dalšímu zvyšování proudu ojednocených vláken a teprve od okamžiku T₇ se intenzita proudu ojednocených vláken zvyšuje.

Ve znázorněném příkladném provedení mají odtah G_b příze 20 a přívod F_b ojednocených vláken 22 od okamžiku T_g stejnou procentuální hodnotu ve vztahu k plné produkční hodnotě a rozbíhají se od této chvíle synchronizované, jak je patrno z přívodu F_bl ojednocených vláken 22 a odtahu G_b3 příze 20, až do okamžiku T_g, kdy dosáhnou obé tyto činnosti své plné produkční hodnoty. Synchronizovaný rozběh přívodu F_b^ ojednocených vláken 22 a také odtahu G_b3 příze 20 se dosáhne tím, že odtah G_b3 příze 20 je řízen podle množství přiváděných ojednocených vláken 22, které se reguluje úpravou hloubky vniknutí třásně 21 a tím se redukuje rozběh přívodu F_bl ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110.

Jak již bylo popsáno, není postačující odtah G_b příze 20 přizpůsobit redukcí hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken pramene 2 vláken, ale je přitom také nutno brát ohled na stav této třásně 21. To se provádí v nej jednodušším případě tím, že třáseň 21 koncových vláken se bezprostředně před svým zpětným pohybem z polohy se zvětšenou hloubkou zasahování do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 do polohy, odpovídající redukované hloubce zasahování, udržuje alespoň přibližně v rovnovážném stavu jednak mezi množstvím vyčesaných vláken za jednotku času, a jednak množstvím ojednocených vláken 22, přiváděných do prstencové stužky vláken. Jestliže se totiž množství vláken, vyčesané za jednotku času, na základě přihlédnutí ke stavu třásně 21 v okamžiku zahájeni zpětného pohybu třásně 21 koncových vláken stále ještě zvyšuje, je možno na základě velikostního řádu rychlosti tohoto přibývání opět zvýšit účinek změny polohy podle rychlosti provedeni této změny polohy, nebo jej naopak snížit.

Pro zjištění stavu třásně 21 koncových vláken v okamžiku zapřádání může sloužit také doba, uplynulá od reakce čidla 16 přetrhu do začátku zapřádacího procesu, protože stupeň ovlivněni třásně 21 koncových vláken závisí na této době, to znamená na délce zastavení podávacího ústroji 13 při dále se otáčejícím vyčesávacím válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14.

-17CZ 281531 B6

Popřípadě je však také možno sledovat stav třásně 21 koncových vláken pramene 2. vláken přímo pomocí optického nebo pneumatického měření.

Aby se rychlost odtahu příze 20 v jeho první fázi redukovala, protože ve spřádacím rotoru 110 se nacházející ojednocená vlákma 22 by nestačila zajistit dostatečnou pevnost zápředku P, a aby se redukovala tloušťka tlustých míst v přízi 20 v místě vláknových můstků Bp₂, j® podle alternativního příkladného provedeni podle obr. 6 navrženo, aby odtah G_b příze 20 začínal ve zrychlovací fázi G_b0 v okamžiku T-|_ po začátku přívodu F_b ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17, jak je to zobrazeno na obr. 11, avšak ještě před obvyklým začátkem odtahu příze 20 v okamžiku T₃, s velmi malým zrychlením v okamžiku T₁₀ a po krátké době přechází do zrychlovací fáze Trojúhelník DR₄ mezi okamžiky T^, T_lo je velmi malý, což znamená, že se před začátkem odtahu Gfc příze 20 vytváří jen velmi tenký prstenec ojednocených vláken 22. Pomalým počátečním zrychlováním odtahu příze 20 je však možno uložit dostatečné množství ojednocených vláken 22 na konec Eq příze 20, nacházející se v odtahové poloze, která zajišťuje bezpečné vytvoření místa napojení příze 20.

Jestliže se kromě toho udržuje přívod F^ ojednocených vláken 22 mezi okamžiky Tg, T₇ převážně na konstantní hodnotě nebo je dokonce redukovaný, je takto vytvořený zápředek P téměž dokonale nenápadný, jestliže se konec Eq příze 20 před svou zpětnou dopravou zúží a upraví se v podstatě do klínového tvaru, zobrazeného na obr. 12.

V příkladech na obr. 5b až 5d jsou redukována tlustá místa v přízi 20. vytvořená z vláken, vznikajících přetržením vláknových můstků B_F2. K tomu účelu je přední konec pramene 2 vláken, vytvořený ve formě koncové třásně 21, nejprve přiveden pro zapřádání k vyčesávacimu válečku 141 ojednocovacího ústrojí 14 s takovou hloubkou vniknutí do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, která je větší než je hloubka takového vniknutí po zapředení. Přechod mezi větší a menší hloubkou vniknuti probíhá v souladu s uvolněním pramene 2 vláken, přičemž zapřádací proces je také nastaven na změny hloubky vniknutí do vyčesávacího válečku 141.

Podle příkladů na obr. 5b a 5c se přívod F_b ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 redukuje v podstatě v okamžiku, ve kterém jsou ojednocená vlákna 22, která později tvoří první délkový úsek A_L, přiváděna na sběrnou plochu 17 převážné v redukované míře, jak je to patrno z obr. 5b a 5c. Na obr. 5b je čerchovanou čarou zobrazen obvod vyčesávacího válečku 141 a čárkovanou čarou je vyznačena pracovní kružnice vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141♦ Označením max je

-18CZ 281531 B6 vyznačena maximální třásně 21 koncových čího válečku 141. vniknutí max, okamžiku redukována znamená zmenšení povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 vod 1?^ ojednocených prostředně nato opět čeno na obr. 5c.

min minimální hloubka vniknutí do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávaz tohoto příkladu patrno, je hloubka před zapřádáním zváště velká a má hodnotu je tato hloubka v určitém V průběhu této změny, to třásně 21 do vyčesávacího se krátkodobé redukuje pří17. aby se beza označením vláken Jak je třásně 21 zatímco v průběhu zapřádání na hodnotu min.

hloubky vniknutí f

vláken 22 na sběrnou plochu vrátil na normální hodnotu, jak je to vyznáJak vyplývá ze srovnání zápředku z obr. 5a s příkladem podle obr. 5d, v délkovém úseku A_L se jinak neodstranitelné zesílené místo ztratilo. Tento výsledek je dosažen tím, že přívod ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 se spustil v takovém okamžiku, ve kterém se hloubka vniknutí třásně 21 koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 redukovala.

U příkladného provedení podle obr. 5d je zesílené místo v následující oblasti úseku příze 20, odpovídající obvodu U spřádacího rotoru 110, obsaženo pouze v nové spředené přízi 20.

Časovým řízením změn hloubek vniknutí vlákenné třásně 21 je možno jedno nebo druhé zesílené místo v přízi 20 zcela odstranit nebo ve výrazné míře omezit. Jestliže se použije měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141. zobrazeného na obr. 1, je možno odstranit i více zesílených míst v přízi 20,. Po tomto objasnění požadovaných účinků a k tomu potřebných pracovních operací, které bylo popsáno v předchozí části, je možno přikročit k objasnění příkladného provedení měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken, které je vhodné k prováděni popsaného postupu a které je zobrazeno na obr. 1. Toto měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí třásně 21 je tvořeno prvním zdrojem 32 podtlaku, sacím kanálem 18 a také druhým mžikové uzavíratelným odpojovacím ventilem 181. který je spojen ovladatelně s řídicím ústrojím 30,. V průběhu přípravných prací pro zapřádání se po čištění spřádacího prvku, například spřádacího rotoru 110. odpojí spřádací podtlak uzavřením spínacího ventilu 115. Proudění odsávaného vzduchu, vyvolávané zdrojem 32 podtlaku, se otevřením odpojovacího ventilu 181 uvede do požadovaného působení, což se uskutečni těsně před nebo současné, popřípadě také krátce po odpojení spřádacího podtlaku. Na základě podtlaku vzduchu, působícího ve spřádacím ústrojí 11 pro předení s otevřeným koncem, se zavede od cívky 122 známým postupem uvolněná příze 20 do odsávací trubice 112, aniž by však její konec dosáhl na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110, nebo jinak vytvořeného spřádacího prvku.

Otevřením druhého spínacího ústrojí ve formě odpojovacího ventilu 181 se zamezí tomu, aby po čištěni spřádacího prvku a po opětném zapnutí podávacího ústrojí 13 mohla přijít další ojednocená vlákna na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110. Po otevření odpojovaciho ventilu 181 druhého spínacího ústrojí se podávači ústrojí 13 opět uvede do chodu. Proud vláken se odsává odsá

-19CZ 281531 B6 vacím otvorem 180 ze skříně 140 ojednocovacího ústrojí 14. Protože ve skříni 113 spřádacího ústrojí 11 pro předení s otevřeným koncem je spřádací podtlak vypnut, stačí proud odsávaného vzduchu, proudící odsávacím otvorem 180. dopravovat ojednocená vlákna 22. přes vstupní ústí 117 přívodního kanálu 111 ojednocených vláken 22 do odsávacího otvoru 180. Tímto řešením se zajisti, že ojednocená vlákna 22, která byla v době po zastaveni podávacího ústrojí 13 dále běžícím vyčesávacím válečkem 141 ovlivněna, nejsou přiváděna do spřádacího rotoru 110.

Příze 20, odhozená se shazovacího vřetena 33 a předtím připravená pro zapřádání, se dopravuje podtlakem, vyvozeným odsáváním vzduchu do prvního zdroje 32 podtlaku přes přívodní kanál 111 ojednocených vláken 22 a udržovaným také ve spřádacím rotoru 110 zpět na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110. V časové návaznosti na tuto operaci se uzavře odpojovači ventil 181 a spínací ventil 115 se otevře, takže silnější podtlak v prvním zdroji 32 podtlaku přestane být odpojením tohoto zdroje 32 účinný, zatímco slabší druhý zdroj 116 podtlaku, který udržuje spřádací podtlak a který působí také v oblasti sběrné plochy 17 spřádacího rotoru 110. je svým zapnutím opět uveden v činnost. Tímto přepnutím podtlaku jsou ojednocená vlákna 22 vedena v podstatě náhle do spřádacího rotoru 110. Ve spřádacím rotoru 110 tak dochází k těsnému kontaktu mezi koncem Eq příze 20 a ojednocenými vlákny 22, takže ojednocená vlákna 22. uložená na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110, se přikrucují a připojuji ke konci Eq příze 20. Příze 20 se potom při stálém přikrucování dalších plynule přiváděných ojednocených vláken 22 odtahuje ze spřádacího rotoru 110 a navíjí se na cívku 122.

Podtlak, působící na třáseň 21 koncových vláken, se udržuje až do redukování hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 na konci pramene 2 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 na úrovni, zajišťující zvětšení hloubky vniknutí, která je zřetelné vyšší, než jaká je potřebná pro předení příze 20, aby se dosáhlo zřetelné změny hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 a tím také proudu ojednocených vláken 22. Pro tento účel jsou podtlakové poměry v proudech odsávaného vzduchu, které jsou vytvářeny oběma zdroji 32, 116 podtlaku, voleny tak, že první zdroj 32 podtlaku produkuje podstatné větší hodnotu podtlaku než druhý zdroj 116 podtlaku.

Zatímco první zdroj 32 podtlaku je v činnosti a vytváří podtlak, je třáseň 21 koncových vláken pramene 2 vláken zatažena v důsledku vysoké hodnoty podtlaku hluboko do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141. Potom zůstává po dobu působení prvního zdroje 32 podtlaku hloubka vniknutí třásně 21 koncových vláken na vyčesávacím povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 konstantní. Jestliže se podtlak přepne ze své vysoké hodnoty, udržované prvním zdrojem 32 podtlaku, na nižší hodnotu podtlaku, udržovanou slabším druhým zdrojem 116 podtlaku, vysune se třáseň 21 koncových vláken v důsledku náhlého poklesu působeni podtlaku z vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, přičemž proud ojednocených vláken se po dobu trvání posuvného pohybu třásně 21 koncových vláken z větší hloubky vniknutí do menší hloubky mírné zmenši. Tím je přiváděno dočasně pro tvorbu zápředku méně ojednocených vláken 22 do spřádacího rotoru 110, takže se

-20CZ 281531 B6 nevyhnutelného zesíleni příze 20 intenzity a rychlosti změny hodnoty koncových tloušťka

P. Podle změnou hloubky vniknutí třásně zřetelně v oblasti podtlaku vláken do _ hnout zmenšení tloušťky místa napojení příze P o nejméně 10% a podle okolností dokonce až o 30%, no dosáhnout korekce kolísání tlouštěk v některých případech až o 30%.

redukuje zápředku je možno vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 dosánapojení příze 20 v zápředku takže je možpříze 20 o 10%, popřípadě

Plynulým posuvem pramene 2 vláken zvyšuje se hloubka vniknutí třásně 21 koncových vláken pomalu opět na normální spřádací hodnotu, takže se potom dosáhne opět normální provozní proud ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru

110. Doba potřebná pro obnovené dosažení provozního zásobování ojednocenými vlákny 22 přitom závisí na rychlosti posuvu pramene 2 vláken.

Redukovaná hloubka vniknutí třásně 21 koncových vláken na konci pramene 2. vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 se nyní udržuje na produkční hodnotě, takže již není nutné provádět žádné další změny podtlaku, působícího ve skříni

140 vyčesávacího válečku 141.

V principu je změna hloubky vniknutí třásně 21 na konci pramene 2 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku

141 možná jak ve smyslu jejího zvětšení, tak také ve smyslu zmenšení hloubky tohoto vniknutí. Výše uvedené měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21, které je tvořeno prvním zdrojem 32 podtlaku a k němu příslušejícím sacím kanálem 18 a odpojovacím ventilem 181. je ústrojí, umožňující zvětšení hloubky vniknuti třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, protože pracuje v takovém smyslu, že se jeho účinkem zvětšuje hloubka vniknutí. Jak bude ještě v další části podrobněji popsáno, je možné také takové alternativní příkladné provedení měnícího ústroji 4 pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně 21, které pracuje také jako ústrojí, schopné redukovat hloubku vniknuti vlákenné třásně 21 do vyčesávacího válečku 141.

Odpojeni podtlaku v druhém podtlakovém potrubí 18, popřípadě v odsávacím otvoru 180 je časově řízeno tak, že náhlé mírné zvednuti vlákenné třásně 21 z vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 spadá do okamžiku tvorby zápředku. Tím se dosáhne vyrovnání tloušťky zesíleného místa v přízi 20.

Při rychlém nárůstu proudu ojednocených vláken ze sacího kanálu 18 do spřádacího rotoru 110 je příze 20 podle obr. 8 po dokončeni první fáze G_al odtahu G_b příze 20 vystavena prudce svérnému účinku poháněné dvojice odtahových válečků 15, kterou se příze 20 ve druhé zapřádací fázi přivede prudce a náhle mezi okamžiky Tg, T₅ na odtahovou rychlost, odpovídající 100%ní produkční odtahové rychlosti. Přebytek příze 20., který eventuálně může přitom vzniknout, se využije pro vytvořeni zásoby příze 20, nebo se spotřebuje větším zrychlením otáčeni cívky 122.

Příze 20 se například vede známým způsobem již v průběhu své zpětné dopravy do svěrné linie dvojice odtahových válečků 15, z nichž přítlačný váleček 151 je nejprve oddálen od poháněného

-21CZ 281531 B6 odtahového válečku 150, a pro zahájení obnoveného odtahu G_a příze v požadovaném okamžiku, například v okamžiku Tg, se přítlačný váleček 151 opět spustí na poháněný odtahový váleček 150 a tím se dosáhne skokového zrychlení odtahové rychlosti příze 20, zatímco první fáze —al odtahu G_a příze 20 se provádí pomocí cívky 122.

Jak je zobrazeno na obr. 8, může být první fáze G_al odtahu G_a příze 20 zahájena ještě před ukončením odklonu proudu ojednocených vláken 22 a spuštěním přívodu F_a ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 v okamžiku T_lo, kterým se na základě redukovaného podtlaku, který se sníží přepnutím na méně výkonný odsávací prostředek, také dosáhne náhlého sníženi hloubky vniknutí třásně koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141. Tím začíná odtah G_a příze 20 svou první fází G_al ještě před redukcí hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141.

Dříve než konec příze 20 opustí sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110, přivedou se na ni ojednocená vlákna 22 a přívod F_a ojednocených vláken 22 se nyní zvyšuje velmi rychle. Tímto rychlým nárůstem přívodu F_a ojednocených vláken 22 mezi okamžiky Τχ, ?₂ ^se dosáhne toho, že zápředek (místo napojení) P má ve svém délkovém úseku A_L ještě dostatečný obsah vláken, který zabezpečuje požadovanou pevnost příze 20 a zápředku P. Jak zobrazuje příklad na obr. 9, zápředek P (místo napojení) je nejen velmi krátký, ale dokonce je ukončen ještě dříve, než se ojednocená vlákna 22, uložená na celý obvod U sběrné plochy 17 spřádacího rotoru 110, zapředla do nově vytvořené příze 20.

Tím se vytváří malé tlusté místo D₃ v zápředku P, které v podstatě závisí na tvaru konce Eq zpětné dopravené příze 20, ovšem ani při ideálně upraveném konci E^ příze 20 není možno zcela odstranit vznik takového spoje. Jestliže je správným způsobem řízena činnost měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 v tom smyslu, že v návaznosti na přepínací operace se třáseň 21 poněkud povytáhne z vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, také zde je možno kompenzovat tlusté místo D₃ v přízi, jak je patrno z průběhu přívodu F_al ojednocených vláken. K tomu je nutno příslušné dimenzovat hodnotu podtlaku v podtlakovém potrubí 114 a sacím kanálu 18.

Sníženi hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken zastaveného pramene 2 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 se může provádět také jiným způsobem. Na obr. 1 až 3 je zobrazena další možnost takového měnění hloubky. Zvýšeni podtlaku pro změnu hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 se může v principu uskutečnit také na sběrné ploše 17 ojednocených vláken 22 ve spřádacím rotoru 110. Protože se však přitom zvětšuje také odsá-22CZ 281531 B6 vaci účinek působící i na konec Εθ příze 20, připravený pro zpětnou dopravu k zapřádání, což by mohlo vést k ovlivnění stavu konce Eq příze 20, je lepší, jak již bylo popsáno v předchozí části popisu, působit podtlakem v takovém místě, které se nachází za přívodním místem třásně 21 koncových vláken k vyčesávacímu válečku 141 podávacím ústrojím 13 pramene 2 vláken, ale na kterém se ojednocená vlákna 22 ještě nedostala na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110. To umožňuje potom takové řešení, které bylo rovněž dříve popsáno a podle kterého se ojednocená vlákna 22 odvádějí až do redukce hloubky vniknuti třásně 21 koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, aniž by se předtím dostala na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110, a v podstatě jsou přiváděna na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 teprve potom, až je hloubka vniknutí redukována. Podle vyžadovaného účinku jsou potom možné různé časové posuny.

Změny velikosti podtlaku udržovaného ve skříni 140 pro vyčesávací váleček 141, nemusí být prováděny přepínáním mezi prvním zdrojem 32 podtlaku a druhým zdrojem 116 podtlaku. Je možné podle okolností také takové provedení, ve kterém druhý zdroj 116 podtlaku není ovládaný a je v činnnosti trvale, zatímco první zdroj 32 podtlaku se uvádí do činnosti jen podle potřeby.

Měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí třásně 21 tak přitom obsahuje oba zdroje 116, 32 podtlaku, které jsou vytvořeny jako základní součásti tohoto zařízení společné, přičemž zvýšení hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 se dosáhne současným působením obou zdrojů 32. 116 podtlaku. Přitom může být zajištěno, že pro odvádění již uvolněných vláken, která byla přivedena podávacím ústrojím 13 pro zapřádáni se nejprve zapne jen první zdroj 32 podtlaku a teprve potom se pro dosažení zvýšené hloubky vniknuti vlákenné třásně 21 přídavné zapne druhý zdroj 116 podtlaku, takže oba zdroje 116, 32 podtlaku pracují současně a jejich činnost se překrývá, až do redukce hloubky vniknutí vlákenné třásně 21, kdy se první zdroj 32 podtlaku vyřazuje z činnosti.

Ovládáni zvýšeného podtlaku může být v principu prováděno zapínáním a vypínáním prvního zdroje 32 podtlaku. To však není příliš příznivé, protože hodnota podtlaku v sacím kanálu 18 klesá poměrně pomalu. Z toho důvodu je lepší, jak je to zobrazeno na obr. 1, jestliže je v sacím kanálu 18 zařazeno druhé spínací ústrojí, tvořené mžikové uzavíratelným odpojovacím ventilem 181, kterým se oddělí již pracující první zdroj 32 podtlaku od odsávacího otvoru 180, nebo se s ním propojí.

Spouštění proudění vzduchu pro požadované dosažení změny hloubky vniknutí třásně 21 koncových vláken se přitom může sice v podstatě uskutečňovat zapínáním prvního zdroje 32 podtlaku vzduchu, avšak výhodněji se to provádí otevřením odpojovacího ventilu 181. Podobným způsobem se potom provádí odpojování proudu vzduchu uzavřením odpojovacího ventilu 181.

Podle první varianty příkladného provedení zařízení podle vynálezu, zobrazené na obr. 1 a 2, která může být použita místo prvního příkladného provedení nebo přídavné k němu, je stejně jako v předchozím příkladném provedeni vytvářen podtlak po přive

-23CZ 281531 B6 dění přívodní části vlákenné třásně 21 k vyčesávacimu válečku 141, přičemž tento podtlak má větší hodnotu než podtlak působící po zapřádacím procesu. Podle tohoto druhého příkladného provedení vynálezu se takový podtlak musí volit proto, že měnící ústrojí £ pro měnění hloubky vniknutí třásně 21 je umístěno v přívodním žlábku 131, nebo na přívodním žlábku 131, a je opatřeno vzduchovým kanálkem 40 pro přívod tlakového vzduchu, vyústěným do přívodního žlábku 131 a tím také do délkové oblasti vlákenné třásně 21. výstupním otvorem £1, napojeným na vzduchový kanálek £0, protilehlý k vyčesávacimu povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 a orientovaný v radiálním směru k tomuto vyčesávacimu povlaku 143, a zdrojem 42 tlakového vzduchu, který je ovladatelně spojen se vzduchovým kanálkem 40 a zajišťuje přívod tlakového vzduchu. Zdroj 42 tlakového vzduchu je ovládán řídicím ústrojím 30, spojeným se zdrojem podtlaku řídicím vedením 3£, zobrazeným na obr. 1 čárkovanou čarou, takovým způsobem, že ve vzduchovém kanálku 40 je možno vytvořit proudění tlakového vzduchu nebo je možno takové proudění odpojit.

Při zapnutém proudění tlakového vzduchu vystupuje z výstupního otvoru 41 paprsek vzduchu, který napomáhá hlubšímu vniknutí třásně 21 koncových vláken pramene 2 vláken hlouběji do vyčesávaciho povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, jak je to zobrazeno na obr. 3. Jestliže se proud tlakového vzduchu vypne, vysune se třáseň 21 koncových vláken na konci pramene 2 vláken částečné z vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, jak je to zobrazeno na obr. 2a v průběhu tohoto vysouvacího pohybu se dopravuje příslušně menší počet ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110.

Řídicím ústrojím £0, zobrazeným na obr. 1, se řídí odpojování nebo zastavování zdroje 42 tlakového vzduchu, který byl předtím v chodu, tak, že se jeho chod zastavuje bezprostředně před tvorbou zápředku P v takovém okamžiku, aby po mírném vysunutí třásně 21 koncových vláken z vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 se uvolnila v malém počtu vlákna, která budou přivedena na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 právě při vytváření zápředku P. Tím se působí proti tvorbě tlustého místa v přízi 20 v oblasti zápředku P.

Jestliže je třeba přivést pro kompenzaci slabého místa D₂ z obr. 7 v přízi 20 bezprostředně za zápředkem P větší počet ojednocených vláken 22, může být zdroj 42 tlakového vzduchu ve vhodném okamžiku uveden do chodu náhle a prudce. Aby se potom mohlo přejít na normální provoz, musí se hloubka vniknuti třásně 21 koncových vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 po zapředeni opět vrátit na výchozí hodnotu do stavu, ve kterém ještě nebylo měnící ústrojí £ pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně 21, pracující s tlakovým vzduchem, uvedeno do chodu. Tato redukovaná hloubka vniknutí vlákenné třásně 21 zůstává potom zachována pro produkční spřádání. Aby se tohoto stavu dosáhlo, redukuje se postupné proud tlakového vzduchu, dodávaný zdrojem 42 tlakového vzduchu, na nulu a v průběhu této doby prakticky nedochází ke změnám množství přiváděných ojednocených vláken 22.

-24CZ 281531 B6

Jak již bylo popsáno, může být vhodnou volbou rychlosti vratného pohybu, jestliže z konstrukčních a funkčních důvodů se musí u měnícího ústrojí 4. pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 přejít zpět na výchozí bázi pro přechod na produkční podmínky a poměry, bud zmírněno zeslabení v tenkém místě v přízi 20, zobrazené na obr. 5d, nebo když není nutno kompenzovat žádné tenké místo, může se vracení třásně 21 koncových vláken do produkční polohy uskutečňovat tak pomalu, že není dosaženo žádného znatelného ovlivňování proudu ojednocených vláken 22 a přitom se získává stejná tloušťka příze 20.

Je také analogicky možné opatřit měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 místo zdroje 42 tlakového vzduchu ústrojím pro vytváření proudu odsávaného vzduchu a napojit je na zdroj podtlaku, například na první zdroj 32 podtlaku, přičemž v takovém případě se mezi výstupní otvor 41, který potom pochopitelné tvoří nasávací otvor, a zdroj podtlaku umístí nebo může umístit neznázorněné ovládací a přepínací ústrojí pro řízení podtlaku. V takovém případě tvoří měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 ústrojí pro zmenšování hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 na konci pramene 2 vláken.

Aby se ztráta vláken udržovala na co nejnižzší úrovni, je výhodné, jestliže je výstupní odsávací otvor 41 překryt síťkou. Měnící ústroji 4. pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně 21, zobrazené na obr. 1 až 3, avšak napojené na zdroj podtlaku místo na zdroj 42 tlakového vzduchu, může být zvláště jednoduchým způsobem upraveno také na ústrojí pro zjišťováni stavu vlákenné třásně 21 na konci pramene 2 vláken. K tomu účelu je pouze třeba opatřit výstupní odsávací otvor 41, který je odsávacím otvorem, tlakoměrem. Ke zjištění stavu vlákenné třásně 21 se potom ještě před uvolněním podávacího ústrojí 13 pro podávání pramene 2 vláken, vytvoří ve vstupním otvoru 41 podtlak a pomoci tlakoměru se změří vznikající pokles tlaku, který vzniká při průchodu proudu odsávaného vzduchu vlákennou třásní 21 vláken, položenou přes výstupní odsávací otvor 41 a při vstupu do výstupního odsávacího otvoru 41. Hodnota poklesu tlaku je v přímém poměru k hustotě vlákenné třásně 21.

Před zapřádáním se vlákenná třáseň 21 vystaví působení obvyklého podtlaku, takže tato vlákenná třáseň 21 vniká do stejné hloubky působení vyčesávacího válečku 141 jako při normálním spřádáni. Aby se při opět spuštěném podávacím ústroji 13 vlákenná třáseň 21 vláken po svém uvolnění pro zapřádání částečně vysunula z vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, uvede se do činnosti měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 tím, že se zdroj podtlaku, například první zdroj 32 podtlaku, který je napojen na toto měnící ústrojí 4, uvede do činnosti zapnutím nebo přepnutím neznázornéného spínacího ústrojí, podobného odpojovacímu ventilu 181. V časové návaznosti na tuto operaci se spustí zapřádací proces zpětnou dopravou konce Eq příze 20 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 a obnoveným odtahem konce Eq příze 20.

Protože měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 není po dobu normálního spřádání, to znamená při normálních provozních podmínkách, v provozu, je po zapředení

-25CZ 281531 B6 opět vyřazeno ústrojí pro vytváření proudění vzduchu v měnícím ústrojí 4 z činnosti. Jestliže se přitom má kompenzovat tenké místo v přízi, například p₂ podle obr. 7, provádí se takové odpojení poměrné rychle, takže tím vyvolaný pohyb vlákenné třásně 21 vláken vede ke znatelnému ovlivněni proudu ojednocených vláken

22.

Jestliže není třeba takové tenké místo kompenzovat, vyřadí se měnící ústrojí 4. pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pomalu z činnosti, aby pokles podtlaku byl řízen pozvolna a proud ojednocených vláken 22 aby nebyl znatelně ovlivněn. Tím se po rychlé redukci hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 pro ovlivnění tloušťky příze 20, když přívod ojednocených vláken 22 dosáhl své plné 100%ní produkční hodnoty, mění hloubka vniknutí vlákenné třásně 21 tak pomalu, že se přitom množství vláken, vyčesaných vyčesávacím válečkem 141 za jednotku času, prakticky nemění.

Jakmile se měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 vláken zcela vyřadí z činnosti, může obslužné zařízení 2 ve formě automatu, který ovládal činnost tohoto měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21, opustit spřádací ústrojí 11, na kterém řídil zapřádací proces.

Řízení hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 se provádí v dosud popsaných příkladných provedeních tak, že se vlákenná třáseň 21 vláken vystaví působeni řízeniho proudu vzduchu. To ovšem není jediná možnost pro uskutečnění změny vniknuti vlákenné třásně 21 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141. Další možnost snížení hloubky proniknuti vlákenné třásně 21 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 spočívá v tom, že celé podávači ústrojí 13 nebo alespoň jeho část, například přívodní žlábek 131. se vytvoří ve formě přestavitelného dílu, který se například vytvoří jako natáčivý okolo osy 132, aby se mohl například pootočit kolem této osy 132 a odklonit se tak od vyčesávacího válečku 141. Přestavovací ústrojí 133, připojené k přívodnímu žlábku 131 nebo k podávacímu ústrojí 13 , může nastavovat polohu podávacího ústrojí 12, popřípadě přívodního žlábku 131 na základě příslušných povelů, přicházejících od řídicího ústrojí 30 řídicím vedením 35. a odklánět je od vyčesávacího válečku 141 tak daleko, až se hloubka vniknutí vlákenné třásně 21 upraví přesně na požadovanou hodnotu.

V návaznosti na uvolnění pramene 2 vláken vysílá řídicí ústrojí 30 vhodný signál na přestavovací ústrojí 133. které potom náhle mírné vykývne podávači ústrojí 13 od vyčesávacího válečku 141 a tím v odpovídající míře zmenší hloubku vniknutí vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141. V průběhu tohoto náhlého výkyvného pohybu se malé množství vláken přivádí do spřádacího rotoru 110. V časové návaznosti na uvolnění pramene 2 vláken a na vykývnutí podávacího ústrojí 13 nebo přívodního žlábku 131 se příze 20 přivádí na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru 110 a z ní se opět odtahuje, přičemž tento průběh působí proti vzniku tlustých míst a plné taková místa kompenzuje nebo alespoň redukuje. Potom je možno, pokud je to požadováno,

-26CZ 281531 B6 náhlým vtlačením vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 dosáhnout opačného účinku.

Podle příkladu, zobrazeného na obr. 4, může být na výstupu z přívodního žlábku 131 upravena proti pramenu 2. vláken vodicí plocha 43, vytvořená například ve formě plechové destičky, která je přemístitelná pomocí přestavovaciho ústrojí 430 do větší nebo menší vzdálenosti od podávacího válečku 130. Přestavování vodicí plochy 43. která je nakloubena pomocí výkyvné osy 431 na přívodní žlábek 131, může být ovládáno například pomocí kotvy 433 elektromagnetického ústrojí 432, připojeného kloubově k vodici ploše 43.

Před zapřádáním se vodicí plocha 43., která tvoří součást měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21, přestavovacim ústrojím 430 přemístí v pohledu podle obr. 4 do své horní koncové polohy, ve které je hloubka vniknutí vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 největší. Pro vytváření zápředku P se potom vyšle řídicím ústrojím 30 příslušný signál na přestavovací ústrojí 430, načež se tímto přestavovacim ústrojím 430 pomocí elektromagnetického ústrojí 432 vodicí plocha 43 přemístí do normální provozní polohy v poněkud větší vzdálenosti od podávacího válečku 130. V průběhu tohoto přestavovaciho pohybu se zmenšuje hloubka vniknutí třásně 21 vláken do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, přičemž právě v okamžiku tvorby zápředku P přitom dochází k požadovanému zmenšení proudu ojednocených vláken. Potom se podle rychlosti přepnuti v opačném směru proud vláken krátkodobé a tím znatelné nebo nepozorované pomalu zvyšuje.

Další příkladné provedení měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně 21 je zobrazeno na obr. 10. V tomto příkladném provedení je vyčesávací váleček 141 vytvořen ve formě perforovaného dutého tělesa s otvory 144 v obvodové stěně. S vnitřním prostorem vyčesávacího válečku 141 je propojen odsávací kanál 44, který je dále napojen na neznázorněný další zdroj podtlaku, jehož účinek je vřazením neznázornéného uzavíracího ventilu možno ovládat a podtlak napojovat nebo odpojovat. Uvnitř vyčesávacího válečku 141 je uložena vložka 440, která je nepohyblivá a která je opatřena nasávacím kanálem 441, ve kterém se nachází ústí odsávacího kanálu 44 a který probíhá v délkové oblasti proti vlákenné třásni 21 vláken a který je otevřen směrem na vnitřní stranu vyčesávacího válečku 141.

Aby se vlákenná třáseň 21 mohla vtáhnout hlouběji do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141, vytvoří se v odsávacím kanálu 44 a v nasávacím kanálu 441 podtlak. Jestliže se má vlákenná třáseň 21 vláken vrátit do své původní polohy, pak se tento proud odsávaného vzduchu, vytvářející podtlak, vypne.

Analogickým způsobem je možno místo zdroje podtlaku použít zdroje tlakového vzduchu, takže vlákenná třáseň 21 pramene 2 vláken je přetlakem vytlačována z normální polohy do polohy s menší hloubkou vniknutí do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141.

Aby se dosáhlo zvětšení možných změn hloubek vnikáni, je možno v alternativním příkladném provedeni u zařízení podle obr. 10 podobně jako u příkladů podle obr. 2 a 3 střídavé používat

-27CZ 281531 B6 odsávaného proudu vzduchu nebo proudu tlakového vzduchu, přičemž ve střední neutrální hloubce vniknutí vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 nepůsobí na vlákennou třáseň 21 pramene 2 vláken ani přetlak, ani podtlak.

Jak z předcházejícího popisu vyplývá, do rámce tohoto vynálezu spadají také některé další obměny a alternativy popsaných příkladných provedení, vytvořené zejména záměnou popsaných konstrukčních prvků a znaků jejich technickými ekvivalenty nebo kombinacemi prvků a znaků, zejména je možno kombinovat několik příkladných provedení měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21, založených na různých účincích. Tak například zobrazuje obr. 1 první zdroj 32 podtlaku se sacím kanálem 18, který je přídavně napojen na zdroj 42 tlakového vzduchu a na výstupní odsávací otvor 41. Rozumí se pochopitelně, že jednotlivá ústrojí, tvořící dohromady měnící ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pramene 2, jsou vzájemně propojena přes řídicí ústrojí 30, které jejich funkce dokonale synchronizuje.

Je však také možné sestavit pnematicky pracující ústrojí do společného měnícího ústroji 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pramene 2, majícího synchronizované funkce. Tak například může být zařízení podle obř. 4 kombinováno se sacím kanálem 18 nebo také s výstupním otvorem, kterým je přiváděn tlakový vzduch, jako je tomu v příkladech na obr. 2 a 3.

U takového kombinovaného provedeni měnícího ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 je možno kromě toho ovládat řídicím ústrojím vzájemné uspořádání jednotlivých okamžiků, ve kterých jednotlivé části zařízení mají reagovat, a také doby trvání jednotlivých časových intervalů, aby se například při tvorbě zápředku P podle obr. 7 mohlo jednak tlusté místo, vytvořené vlákny, vzniklými přetržením spojovacích vlákenných můstků B_F2, ^a také tlusté místo Dj co nejvíce redukovat stejně jako na druhé straně slabé místo D₂ v přízi 20. Jak je z obr. 7 vcelku jasně patrno, je pro takové kompenzace nutno nastavit měniči ústrojí 4 pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pramene 2 na jiné okamžiky reagování a popřípadě na jiné doby trvání jednotlivých operací.

Místo dvou zdrojů 116. 32 podtlaku, zobrazených na obr. 1, je možno použít jen jediného zdroje podtlaku, který se potom propojuje přes samostatné spínací ventily 115 nebo odpojovači ventil 181 volitelně s prvním podtlakovým potrubím 114 nebo se sacím kanálem 18. Protože v obou podtlakových potrubích, t.j. podtlakovém potrubí 114 a sacím kanálu 18 se udržuje různě velký podtlak, je do prvního podtlakového potrubí 114 vřazen škrticí ventil, jehož úkolem je vytvořit požadovaný pokles hodnoty podtlaku.

Při ovládání proudu přiváděných ojednocených vláken 22, uskutečňovaném měněním hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pramene 2 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 není zpravidla třeba brát ohled na udržováni rovnovážného stavu mezi přívodem vláknitého materiálu k vyčesávacímu válečku 141 a přívodem ojednocených vláken 22 na sběrnou plochu 17 spřádacího rotoru

-28CZ 281531 B6

110. protože při provádění způsobu podle vynálezu je třeba dosáhnout velmi rychlé změny hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pramene 2 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141. V některých případech však může být výhodné, jestliže se před změnou hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 pramene 2 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141 vyčká, dokud se takový rovnovážný stav nedosáhne například odkloněním proudu vláken nebo alespoň jeho části, popřípadě předběžným zásobováním vlákny a opětným krátkodobým vyřazením podávacího ústrojí 13 z činnosti bezprostředné před změnou hloubky vniknutí vlákenné třásně 21 do vyčesávacího povlaku 143 vyčesávacího válečku 141.

Ve znázorněném a popsaném příkladném provedení spřádacího stroje 1 pro předení s otevřeným koncem je použito pojízdného obslužného zařízení 3, na kterém se nachází zapřádací ústrojí a řídicí ústrojí 30. Jestliže u jednodušších strojů, například u zkušebních strojů a zařízení, nemusí být použito žádného obslužného automatu, jsou popsané prvky umístěny pouze na spřádacím stroji 1 a ovládací prvky jsou přímo přiřazeny každému spřádacímu místu 10, popřípadě dvojici sousedních spřádacích míst 10.

Claims (40)

1. Způsob zapřádání příze ve spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem, obsahujícím sběrnou plochu vláken, při kterém se pramen vláken přivádí k vyčesávacímu povlaku vyčesávacího válečku a vyčesávacím povlakem se z něj vyčesávají ojednocená vlákna, která se v této formě přivádějí na sběrnou plochu, kde se připřádají ke zpětné dopravenému konci příze, která se potom plynule odtahuje, vyznačený tím, že se pramen vláken svým předním koncem, tvořícím vlákennou třáseň, přivádí pro zapřádání s hloubkou vniknutí do povlaku vyčesávacího válečku, která je větší, než je hloubka vniknutí po zapředení, zatímco zapřádání se provádí se zmenšením hloubky vniknutí.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že přívod vláken na sběrnou plochu se nastaví na začátek zmenšování hloubky vniknutí vlákenné třásně do povlaku vyčesávacího válečku.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že odtah příze se řídí v návaznosti na rozběh přívodu ojednocených vláken na sběrnou plochu, redukovaný zmenšením hloubky vniknutí vlákenné třásně.

4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků n ý tím, že odtah příze začne zmenšuje hloubka vniknutí vlákenné povlaku vyčesávacího válečku.

1 až 3, vyznač eješté předtím než se třásně do vyčesávacího

5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačený tím, že na začátku zapřádání se zjišťuje stav vlákenné třásně a začátek a/nebo průběh zrychlování odtahu příze se

-29CZ 281531 B6 přizpůsobuje stavu vlákenné třásně tak, že při výraznějším vyčesávání vláken z třásně začne odtah příze později a/nebo se rozbíhá s menším zrychlením než při menším vyčesáni vláken z třásně.

6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že vlákenná třáseň se bezprostředně před jejím zpětným pohybem ze zvýšené hloubky vniknutí nachází v rovnovážném stavu mezi množstvím vláken, vyčesaných za jednotku času na jedné straně, a mezi množstvím vláken, přiváděných pramenem vláken na druhé straně.

7. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že rozdíl mezi zvýšenou hloubkou vniknutí a zmenšenou hloubkou vniknutí po zapředení je volen tak, že bezprostředně po náhlém zpětném pohybu vlákenné třásně do zmenšené hloubky vniknutí se uskuteční redukce tloušťky příze o nejméně 10 %.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že rozdíl se voli tak, že redukce tloušťky příze je v rozsahu od 10 do 30 %.

9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznač en ý tím, že zmenšení hloubky vniknutí se uskutečňuje náhlou změnou.

10. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že zmenšená hloubka vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku se udržuje v průběhu výroby příze.

11. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že hloubka vniknuti vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku se po zapředení zvětši opět na výchozí hodnotu a tato hloubka vniknutí se potom udržuje při výrobě příze.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačený tím, že jakmile po zmenšení hloubky vniknutí přívod ojednocených vláken dosáhne opět hodnoty, odpovídající produkční hodnotě, zvětšuje se hloubka vniknutí vlákenné třásně tak pomalu, že v průběhu zvyšování hloubky vniknutí se množství vláken, vyčesávaných vyčesávacím válečkem za jednotku času, nemění.

13. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačený tím, že vlákenná třáseň se pro řízení hloubky vniknutí do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku vystaví působeni řízeného proudu vzduchu.

14. Způsob podle nároku 13, vyznačený tím, že pro zvětšení hloubky vniknutí vlákenné třásně do vyčesávacího povlaku vyčesávacího válečku se za oblastí, ve které je vlákenná třáseň přiváděna k vyčesávacímu válečku, vytvoří podtlak, který má větší hodnotu než podtlak, působící po ukončení zapřádáni.

15. Způsob podle nároku 14, vyznačený tím, že podtlak působící za oblasti, ve které je vlákenná třáseň přivádé

-30CZ 281531 B6 na k vyčesávacimu válečku, se vytvoří na takovém místě, na kterém ještě vlákna nedosáhla sběrné plochy spřádacího prvku.

16. Způsob podle nároku 15, vyznačený tím, že vlákna se až do zmenšení hloubky vniknutí třásně odvádějí ještě před dosažením sběrné plochy spřádacího prvku a přivádějí se na sběrnou plochu teprve po zmenšení hloubky vniknutí vlákenné třásně.

17. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 14 až 16, vyznačený tím, že redukce podtlaku se provádí odpojením proudu vzduchu, překračujícího spřádací podtlak, a zapnutím slabšího proudu vzduchu, působícího na sběrnou plochu spřádacího prvku.

18. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 14 až 17, vyznačený tím, že působení podtlaku se až do okamžiku zmenšení hloubky vniknutí udržuje na hodnotě, zajišťující zvýšenou hloubku vniknutí a zvýšené oproti podtlaku, působícímu bezprostředné po zapředení.

19. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 13 až 18, vyznačený tím, že zvýšeni hloubky vniknutí se uskutečňuje zapnutím proudu vzduchu a zmenšení hloubky vniknutí vlákenné třásně se uskutečňuje opětným odpojením proudu vzduchu.

20. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačený tím, že změna hloubky vniknutí vlákenné třásně se uskutečňuje přestavením podávacího ústrojí nebo jeho části, přivádějící pramen vláken k vyčesávacimu válečku.

21. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačený tím, že změna hloubky vniknutí vlákenné třásně se uskutečňuje přestavením mechanické vodicí plochy, umístěné mezi podávacím ústrojím, přivádějícím pramen vláken k vyčesávacímu válečku, a vyčesávacím válečkem.

22.Spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem k provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 19, obsahující vyčesávaci váleček, opatřený vyčesávacím povlakem, podávači ústrojí pro přívod pramene vláken k vyčesávacimu válečku, předřazené vyčesávacimu válečku, sběrnou plochu vláken, zdroj podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše vláken, přívodní kanál, vedený od vyčesávaciho válečku ke sběrné ploše vláken pro přívod vláken, vyčesávaných z konce pramene vláken, tvořícího vlákennou třáseň a nacházejícího se v záběru s vyčesávacím povlakem vyčesávaciho válečku, na sběrnou plochu vláken, zapřádací ústroji, přiřazené nebo přiřaditelné ke spřádacímu ústrojí pro předeni s otevřeným koncem a řídicí ústrojí pro ovládáni zapřádacího procesu, vyznačené tím, že je opatřeno měnícím ústrojím (4) pro ménéní hloubky vniknutí vlákenné třásně (21) do vyčesávaciho povlaku (143) vyčesávacího válečku (141), které je spojeno pneumaticky ovladatelně s řídicím ústrojím (30).

23.Spřádací zařízení podle nároku 22, vyznačené tím, že měnící ústrojí (4) pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně (21) do vyčesávaciho povlaku (143) vyčesávaciho válečku

-31CZ 281531 B6 (141) je alespoň v jedné části tohoto měnícího ústrojí (4) skokové přestavitelné.

24.Spřádací zařízení podle nároku 22 nebo 23, vyznačené tím, že měniči ústrojí (4) pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně (21) je vytvořeno ve formě ústrojí, ovládaného sáním nebo tlakem vzduchu s mžikově uzavíratelným odpojovacím ventilem (181).

25.Spřádací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 22 až 24, vyznačené tím, že měnící ústrojí (4) pro měnění hloubky vniknuti vlákenné třásně (21) obsahuje zdroj tlakového vzduchu, propojený s řídicím ústrojím (30), zaústěný do skříně (140) vyčesávacího válečku (141) v oblasti vlákenné třásně (21).

nejméně jednoho z že měnící ústrojí třásně (21) obsahuje řídicím ústrojím (30)

26.Spřádací zařízení podle vyznačené tím, hloubky vniknutí vlákenné (32) podtlaku, propojený s ve skříni (140) vyčesávacího válečku (141).

nároků 22 (4) pro první a spojitelný až 24, měněni zdroj

27.Spřádací zařízení podle nároku 26, vyznačené tím, že druhý zdroj (116) podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše (17) a první zdroj (32) podtlaku, spojený ovladatelné s řídicím ústrojím (30), tvoří společně měnící ústrojí (4) pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně (21) a jsou uváděny do chodu s překrytím dob svého působení.

28.Spřádací zařízení podle nároku 26, vyznačené tím, že měnící ústrojí (4) pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně (21) je tvořeno ovládacím prostředkem sacího proudu na sacím kanálu (18), vyústěném na dopravní dráhu mezi podávacím ústrojím (13) a sběrnou plochou (17) vláken.

29.Spřádací zařízení podle nároku 28, vyznačené tím, že sací kanál (18) je vyústěn do odsávacího otvoru (180) v obvodové stěně (142) skříně (140) vyčesávacího válečku (141) a je uzavíratělně spojen s prvním zdrojem (32) podtlaku.

30.Zařízení podle nároku 26, vyznačené tím, že měniči ústrojí (4) pro měněni hloubky vniknutí je vytvořeno jako odsávací otvor (41) vzduchu v oblasti vlákenné třásně (21).

31.Spřádací zařízení podle nároku 30, vyznačené tím, že odsávací otvor (41) je překryt síťkou.

32.Spřádací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 29 až 31, vyznačené tím, že mezi odsávacím otvorem (180, 41) a prvním zdrojem (32) podtlaku je umístěna sběrná nádoba (182) vláken.

33.Spřádací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 29 až 32, vyznačené tím, že odsávací otvor (180, 41) je přepínatelný mezi spojením s prvním zdrojem (32) podtlaku a zdrojem tlakového vzduchu.

-32CZ 281531 B6

34.Spřádací ústrojí podle nároku 25 nebo 26, vyznačené tím, že zdroj tlakového vzduchu nebo zdroj podtlaku je spojen s vnitřním prostorem vyčesávacího válečku (141), který je opatřen perforovanou plášťovou plochou.

35.Spřádací ústrojí podle nároku 25 nebo 26, vyznačené tím, že zdroj tlakového vzduchu nebo zdroj podtlaku je vyústěn do přívodního žlábku (131), který je části podávacího ústrojí (13) a výstup je směrován radiálně proti vyčesávacímu povlaku (143) vyčesávacího válečku (141).

36.Spřádací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 22 až 35, vyznačené tím, že řídicí ústrojí (30) je umístěno na obslužném zařízení (3), uloženém pojízdně podél řady stejných spřádacích jednotek pro předení s otevřeným koncem.

37.Spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem k provádění způsobu podle nároku 20, obsahující vyčesávací váleček, opatřený vyčesávacím povlakem, podávači ústrojí pro přívod pramene vláken k vyčesávacímu válečku, předřazené vyčesávacímu válečku, sběrnou plochu vláken, zdroj podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše vláken, přívodní kanál, vedený od vyčesávacího válečku ke sběrné ploše vláken pro přívod vláken, vyčesávaných z konce pramene vláken, tvořícího vlákennou třáseň a nacházejícího se v záběru s vyčesávacím povlakem vyčesávacího válečku, na sběrnou plochu vláken, zapřádací ústrojí, přiřazené nebo přiřaditelné ke spřádacímu ústrojí pro předení s otevřeným koncem a řídicí ústrojí pro ovládání zapřádacího procesu, vyznačené tím, že je opatřeno měnícím ústrojím (4) pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně (21) do vyčesávacího povlaku (143) vyčesávacího válečku (141), které obsahuje přestavovaci ústrojí (133) pro podávači ústrojí (13).

38.Spřádací zařízení pro předeni s otevřeným koncem k provádění způsobu podle nároku 21, obsahující vyčesávací váleček, opatřený vyčesávacím povlakem, podávači ústrojí pro přívod pramene vláken k vyčesávacímu válečku, předřazené vyčesávacímu válečku, sběrnou plochu vláken, zdroj podtlaku, přiřazený ke sběrné ploše vláken, přívodní kanál, vedený od vyčesávacího válečku ke sběrné ploše vláken pro přívod vláken, vyčesávaných z konce pramene vláken, tvořícího vlákennou třáseň a nacházejícího se v záběru s vyčesávacím povlakem vyčesávacího válečku, na sběrnou plochu vláken, zapřádací ústroji, přiřazené nebo přiřaditelné ke spřádacímu ústrojí pro předení s otevřeným koncem a řídicí ústrojí pro ovládání zapřádacího procesu, vyznačené tím, že je opatřeno měnícím ústrojím (4) pro měnění hloubky vniknutí vlákenné třásně (21) do vyčesávacího povlaku (143) vyčesávacího válečku (141), které obsahuje přesouvatelnou vodicí plochu (43), uloženou v oblasti vlákenné třásně (21) přestavitelné napříč k obvodu vyčesávacího válečku (141).

39.Spřádací zařízení podle nejméně jednoho z nároků 22 až 38, vyznačené tím, že s řídicím ústrojím (30) a se zapřádacím ústrojím je spojeno ústrojí pro zjišťováni stavu vlákenné třásně (21).

-33CZ 281531 B6

40.Spřádací zařízení podle nároku 39, vyznačené že ústrojí pro zjišťování stavu vlákenné třásně (21) je no přes řídicí ústrojí (30) s měnícím ústrojím (4) pro hloubky vniknuti.