CZ20021603A3

CZ20021603A3 - Způsob a zařízení k výrobě pájeného spoje

Info

Publication number: CZ20021603A3
Application number: CZ20021603A
Authority: CZ
Inventors: Stefan Weber; Alfred Kemper
Original assignee: Pink Gmbh Vakuumtechnik
Priority date: 1999-11-08
Filing date: 2000-11-02
Publication date: 2003-05-14
Also published as: NO323074B1; NO20022132D0; KR20020062935A; IL149489A0; IL149489A; JP2003517376A; CA2390498C; CA2390498A1; DE50010577D1; DK1233841T3; HU225907B1; NO20022132L; KR100645984B1; AU779191B2; CN1387468A; MXPA02004579A; PL355529A1; DE19953654A1; HUP0203145A2; EP1233841B1

Description

Vynález se týká způsobu tepelného zpracování obrobků nebo součástí, zejména k vytvoření pájeného spoje mezi pájkou a nejméně jednou součástí nebo obrobkem sloužícím jako nosič pájky, natavením pájky uspořádané na nosiči pájky, při němž ohřev a v následujícím způsobovém kroku ochlazování nejméně jedné součásti probíhá v pracovní atmosféře, uzavřené vůči okolí,Dále se vynález týká zařízení vhodného k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Způsob a zařízení shora zmíněného druhu jsou známy z DE 29 08 829 C3, kde je popsán způsob provádění pájení na tvrdo ve vakuované pracovní komoře, u něhož jsou vzájemně spojované součásti vzájemně spojeny natavením tvrdé pájky. Během pájecího procesu je v pracovní komoře vytvořeno vakuum a provádí se zahřívání vzájemně spojovaných součástí na 600° C.

U tohoto známého způsobu probíhá následující ochlazování mimo pracovní komoru v normální okolní atmosféře.

US 5 782 402 popisuje způsob a zařízení k výrobě pájeného spoje, přičemž zařízení sestává ze tří komor, které

jsou k provádění způsobu vakuovány, takže jak ohřívací, tak také ochlazovací proces probíhá ve vakuu. Prostřednictvím komor uzavřených vůči okolí je umožněna současná nakládka komor a tím zvýšený výkon.

V US 5 341 978 je popsáno zařízení k provádění pájecího procesu, který za účelem zabránění oxidace obrobku probíhá v dusíkové atmosféře, přičemž dusík přiváděný do komor je nejprve stlačen v dutém prostoru ohraničeném vnitřní a vnější stěnou ochlazovací komory, a pak je přiváděn z dutého prostoru ohraničeného stěnami komory dovnitř komor. Tam potom slouží k ochlazení nebo jako ochrana proti oxidaci. Volné stěny při ochlazovacím procesu jsou přitom použity k urychlení ohřívání plynu.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol navrhnout způsob a zařízení, u nichž by nejen ohřev součásti, zejména k natavení pájky, nýbrž také ochlazení součásti probíhalo v definované pracovní atmosféře, aniž by se ohřívací proces a ochlazovací proces vzájemně ovlivňovaly.

Tento úkol byl vyřešen podle vynálezu v podstatě tak, že ohřev a ochlazování součásti se provádějí ve vzájemně nezávislých pracovních prostorech se vzájemně odlišnými pracovními atmosférami.

U způsobu podle vynálezu probíhá ochlazování součásti ve způsobovém kroku následujícím po ohřevu a to v pracovní atmosféře uzavřené vůči okolí, přičemž ohřívání součásti ···· ·· ·· ··· ·· ·· respektive ve vzájemně natavování pájky a ochlazování součásti nezávislých pracovních prostorech.

probíháj í

Způsob podle vynálezu lze v podstatě všeobecně použít k tepelnému působení na obrobky nebo součásti k tepelnému zpracování, temperování, žíhání apod. Zvláštní oblast použití leží v oblasti výroby pájených spojů, které mohou být provedeny jak jako spoje pájené na tvrdo, tak také jako pájené na měkko, jako například při výrobě elektronických prvků a skupin.

Zejména při výrobě pájených spojů umožňuje způsob podle vynálezu nejen chladicí proces řízený stejně jako natavovací proces bez vzájemného ovlivnění procesů, nýbrž také na základě vzhledem k jejich úloze specifických prostor efektivní provádění pájecího procesu včetně ochlazovacího kroku. Vzájemnému ovlivnění obou procesů je zabráněno možností vytvoření různých pracovních atmosfér v různých pracovních komorách.

Mimoto se získá díky ochlazování probíhajícímu v definované pracovní atmosféře vyšší kvalita pájeného spoje. Toto se ukázalo výhodné zejména tehdy když má pájený spoj nejen mechanickou spojovací funkci, jako u spojení mezi kovovými součástmi, nýbrž mimo to také elektrickou spojovací funkci, jako například u SMD (Surface - Mounted - Device) způsobu s destičkami osazenými elektronickými prvky, které jsou pomocí pájeného spoje mechanicky a elektricky vodivě spojeny s vodivými drahami destičky.

Zejména při použití způsobu podle vynálezu k mechanickému spojení kovových součástí prostřednictvím • · · · • *4 4 • 444 44 44 444 44 44 pájeného spoje se ukázalo jako výhodné, když se ve způsobovém kroku předcházejícím natavení pájky provede úprava nosiče pájky působením redukční nebo inertní pracovní atmosféry a/nebo zářením nebo prostřednictvím materie v samostatném pracovním prostoru. Tímto je možné bez ovlivnění pracovní atmosféry, obzvláště vhodné pro následující natavovací pochod, provést úpravou nosiče pájky, tedy například kovových součástí.

Za tím účelem je například možné přidávat do pracovní komory redukční činidlo jako kyselinu mravenčí nebo podobně nebo také v pracovní komoře vytvořit redukční plynnou atmosféru, přičemž před převodem nosiče pájky, nebo vzájemně spojovaných součástí do následující pracovní komory k provádění natavovacího procesu může být provedeno opláchnutí pracovní komory, aby se zabránilo ovlivnění pracovní atmosféry vytvořené v následující pracovní komoře. Takováto úprava nosiče pájky nebo vzájemně spojovaných součástí může být také provedena působením plazmy na součásti nebo na kontaktní plochy, smáčené v následujícím natavovacím procesu pájkou.

Další možnost jak zabránit vzájemnému ovlivnění různých pracovních atmosfér vytvořených v různých pracovních komorách spočívá ve vytvoření vakua v pracovních atmosférách respektive pracovních prostorech.

Také je možnost vytvořit pracovní atmosféry v pracovních prostorech jako ochranné plynové atmosféry.

Jednoduchý způsob nastavení teploty součásti je umožněn tím, že se tepelné působení provádí prostřednictvím temperačního zařízení, které je k ohřevu nebo k ochlazení součásti provozováno s v podstatě konstantní teplotou. Takto je dosaženo vesměs krátkých procesních průběhových časů, neboť kontinuálním provozem temperačního zařízení odpadají nahřívací a ochlazovací doby temperačního zařízení. Ke zkrácení temperační doby, respektive ke zvýšení temperační rychlosti se ukázalo také jako výhodné, když je teplota temperačního zařízení zvolena výrazně vyšší než požadovaná pracovní respektive pájecí teplota.

Co možná jednoduchý způsob nastavení teploty pájky a/nebo nosiče pájky při výrobě pájeného spoje je takovýmto tepelným působením rovněž umožněn.

Výhodný způsob regulace je možný tehdy, když je temperační zařízení provozováno jako sálací zařízení, a teplota součásti, respektive nosiče pájky, je ovládána vzdáleností sálacího zařízení od součásti, respektive od nosiče pájky.

Je-li sálací zařízení kombinováno s kontaktním zařízením a nejméně v počáteční fázi ohřevu nebo chlazení je prováděno tepelné působení prostřednictvím vedení tepla nebo chladu, je možné nahřívací a ochlazovací doby výrazně zkrátit.

Zařízení k provádění shora vysvětleného způsobu podle vynálezu obsahuje ohřívací, respektive natavovací komoru, v níž se provádí ohřev součásti, zejména k natavení pájky uspořádané na součásti, sloužící jako nosič pájky, k vytvoření pájeného spoje, a na natavovací komoru následně navazující ochlazovací komoru k ochlazení součásti, přičemž ohřívací komora, respektive natavovací komora a ochlazovací komora tvoří vzájemně nezávislé pracovní prostory.

K přípravě nosiče pájky pro pájený spoj může být natavovací komoře předřazena upravovači komora, která tvoří pracovní prostor nezávislý na natavovací komoře.

Jsou-lí pracovní komory vytvořeny jako jednotlivé modulové jednotky, které lze vzájemně spojit prostřednictvím dveřních zařízení, lze zařízení podle vynálezu v jeho uspořádání lehce přizpůsobit různých variantám způsobu, takže například může být podle potřeby v jednom případě zařízení tvořeno pouze natavovací komorou a ochlazovací komorou a v jiném případě upravovači komorou, natavovací komorou a ochlazovací komorou, přičemž k uspořádání zařízení jsou použitelné alespoň částečně identické modulární jednotky.

Rovněž je možné vytvořit samotné pracovní komory modulově tak, že dveřní zařízení jsou vytvořena jako dveřní moduly, které lze k vytvoření pracovních komor kombinovat s komorovými moduly.

Ukázalo se jako výhodné uspořádat k tepelnému působení na součást, uspořádanou na nosném zařízení v pracovních komorách tvořených natavovací komorou nebo sálací zařízení, jehož vzdálenost ochlazovací od nosného komorou, zařízení zařízení k tepelnému s v podstatě respektive součásti je proměnná prostřednictvím ke změně vzdálenosti. Takto vytvořené zařízení působení umožňuje provoz sálacího zařízení konstantní teplotou, přičemž k provádění teplotní změny nosného zařízení vyhřívaného sálacím zařízením lze měnit vzdálenost sálacího zařízení od nosného zařízení.

Je-li zapotřebí urychlit ohřev a tím zkrátit doby pohybu nosiče pájky nutné k provádění natavování v natavovací komoře nebo k ochlazování v ochlazovací komoře, ukázalo se mimo jiné jako výhodné opatřit sálací zařízení kontaktním zařízením, které umožňuje vedle tepelného přenosu zářením také tepelný přenos vedením tepla. V případě použití sálacího zařízení k ochlazování součásti respektive nosiče pájky může být sálací zařízení ke zlepšení chladicího výkonu kombinováno s konvekčním zařízením.

Jednoduché provedení sálacího zařízení se současným vytvořením kontaktního zařízení spočívá v tom, že sálací zařízení je vytvořeno jako temperovatelná deska, jejíž povrch slouží jako kontaktní zařízení.

K provádění regulace vzdálenosti sálacího zařízení od nosného zařízení v závislosti na požadované teplotě nosného zařízení se ukázalo jako výhodné opatřit nosné zařízení nebo nosič pájky teplotním senzorem, jehož výstupní signál představuje akční veličinu ke změně vzdálenosti sálacího zařízení od nosného zařízení. Teplotní senzor, sloužící ke zjištění teploty nosného zařízení, může být také uspořádán bezprostředně na sálacím zařízení, tedy na desce, přičemž dotykový kontakt s nosným zařízením může být zaručen prostřednictvím spojovacího zařízení vyrovnávajícího proměnnou vzdálenost mezi deskou a nosným zařízením, jako je například pružinové zařízení, a to nezávisle na stanovené vzdálenosti mezi deskou a nosným zařízením.

Zejména při vytvoření způsobu podle vynálezu jakožto kontinuálního způsobu, u něhož jsou nosiče pájky uspořádané

na nosném zařízení při dodržení určitých časových prodlev v jednotlivých pracovních komorách po taktech prováděny vzájemně za sebou uspořádanými pracovními komorami se ukázalo jako výhodné opatřit nosná zařízení informačním nosičem, který spolupůsobí se čtecím zařízením tak, že po vstupu nosného zařízení do první pracovní komory je proces probíhající v první a následně uspořádaných pracovních komorách řízen informacemi obsaženými na informačním nosiči.

Obzvláště ekonomické využití zařízení je možné, když je zařízení obsahující nejméně vyhřívací komoru a ochlazovací komoru integrováno jako dílčí zařízení v in-line uspořádání pracovní linky. Tak může být například při použití zařízení k výrobě SMD-destiček na zařízení napojeno montážní zařízení k montáži SMD-destiček.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže vysvětlen s pomocí příkladů provedení, znázorněných na výkresech, kde značí:

obr. 1 zjednodušené perspektivní znázornění možného provedení zařízení podle vynálezu;

obr. 2 podélný řez zařízením podle obr. 1;

obr. 3 dveřní zařízení;

obr. 4a znázornění provedení sálacího zařízení v základní konfiguraci;

··· ·

obr. 4b sálací zařízení znázorněné na obr. 4a v topné konfigurací;

obr. 4c sálací zařízení znázorněné na obr. 4a v tepelně regulační konfiguraci.

Příklady provedeni vynálezu

Obr. 1 znázorňuje pájecí zařízení 10 s jednotlivými pracovními komorami, uspořádanými v řadě za sebou, přičemž se jedná o upravovači komoru 11, natavovací komoru 12 a ochlazovací komoru 13. Jednotlivé pracovní komory 11, 12 a 13 jsou vzájemně spojeny prostřednictvím dveřních zařízení 14 a 15, přičemž mimoto pracovní komory 11 a 13, které jsou ve znázorněném příkladu provedení vnější vykazují ještě dveřní zařízení 16 nebo 17 ke vstupu nebo výstupu nosného zařízení 18 znázorněného na obr. 2. Na nosných zařízeních 18 jsou zde blíže neznázorněným způsobem uspořádány nosiče pájky, které mají být prostřednictvím natavení pájky opatřeny pájeným spojem.

Jak zřetelně ukazuje obr. 1, jsou jednotlivé pracovní komory 11, 12 a 13 vytvořeny modulově a vykazují komorový modul 21 doplněný pomocí nejméně jednoho dveřního zařízení 14, 15, 16 a 17, které je k vytvoření pracovních komor kombinováno s komorovými moduly 21, 22 a 23 . Z toho je zřejmé, že v případě potřeby může být na obr. 1 znázorněné řadové uspořádání vcelku tří pracovních komor k vytvoření pájecího zařízení 10 připojením dalších pracovních komor modulově doplněno, aby vedle dílčích procesů celkového způsobu, probíhájících vzájemně odděleně v upravovači komoře

11, natavovací komoře 12 a ochlazovací komoře 13, mohly být připojeny další oddělené dílčí procesy k rozšíření způsobu.

Jak vyplývá z obr. 2, umožňuje zde příkladně znázorněné pájecí zařízení 10 provádění způsobu, při němž v prvním způsobovém kroku probíhá úprava nosiče nebo nosičů pájky, zde blíže neznázorněných, v upravovači komoře 11. Za tím účelem je nosné zařízení 18 dopraveno do upravovači komory 11, a následně probíhá vakuování upravovači komory 11 a/nebo přivádění redukčního prostředku do upravovači komory 11 k vytvoření požadované pracovní atmosféry.

Pro případ, že se u zde blíže neznázorněných nosičů pájky jedná o kovové součásti, vzájemně spojované pájeným spojem, přichází například v úvahu vytvoření redukční pracovní atmosféry přidáním kyseliny mravenčí do komory 11. Po dosažení požadovaného redukčního výsledku může být upravovači komora 11 opláchnuta plynnou směsí dusíku a vodíku.

Nosné zařízení 18 je, jak je znázorněno na obr. 2, uspořádáno v upravovači komoře 11 na dopravním zařízení 27, které umožňuje zatažení nosného zařízení 18 otevřeným dveřním zařízením 16 do upravovači komory 11 jakož i přesun nosného zařízení 18 po otevření dveřního zařízení 15 do natavovací komory 12.

Po nastavení požadované pracovní atmosféry v natavovací komoře 12, tedy vytvoření redukční atmosféry, nebo také vytvoření inertní atmosféry vytvořením ochranné plynné atmosféry, následuje vytápění nosného zařízení 18 na požadovanou pájecí teplotu. Vytápění je prováděno • · · · ·* ·· ·· · «« • · · · ···· · · • 9 9 9 9 9 99 prostřednictvím topného zařízení 24, které vykazuje topnou desku 26, uspořádanou na zvedacím zařízení 25.

Obr. 3 znázorňuje příkladně uspořádání dveřního zařízení 14, 15 nebo 16. Dveřní zařízení 14 umožňuje za účelem vytvoření v jednotlivých pracovních komorách 11, 12, 13 (obr. 2) libovolně rozdílně vytvořených pracovních atmosfér - jak je znázorněno dvojitou šipkou na obr. 3 - vzájemné na směru tlaku nezávislé utěsnění pracovních komor 11, 12, 13. Dveřní zařízení 14 vykazuje ovládací zařízení 39, tvořené zde oboustranně působícím pístovým ovladačem, vodicí zařízení 40 a dveřní křídlo 41, které je prostřednictvím vodícího zařízení 40 pohyblivé proti dveřnímu otvoru 42 stěny 43 pracovní komory nebo od dveřního křídla 42 pryč.

Ve znázornění podle obr. 3 se nachází dveřní křídlo 44 bezprostředně před utěsněnou polohou na stěně 43 pracovní komory. Vodicí zařízení 40 obsahuje rovnoběžně s rovinou dveřního otvoru 42 uspořádanou kluznou tyč 44, podél níž je prostřednictvím vodítka 46 vedena dvojitá kolenová páka 45. K převedení dveřního křídla 41 z otevřené polohy do uzavřené polohy je vodítko 46 od horního kluzného dorazu 47 posunuto směrem dolů, až po dosažení spodního kluzného dorazu 48 zapůsobí vyprazdňovací pohyb ovládacího pístu 49 bezprostředně na dvojitou kolenovou páku 45 tak, že dveřní křídlo 41 je převedeno do utěsněné polohy na stěně 43 pracovní komory.

Možné uspořádání topného zařízení 24 a jeho funkce jsou blíže vysvětleny s pomocí obr. 4a, 4b, 4c. Obr. 4a znázorňuje topné zařízení 24 v jeho základní konfiguraci, ve které se • · ·

9· ·9·9 • ·

topná deska 26 nachází v odstupu di k nosnému zařízení 18 pod tímto nosným zařízením 18. Jak dále znázorňuje obr. 4a, je nosné zařízení 18 ve své relativní poloze vzhledem k topnému zařízení 24 drženo dopravním zařízením 27, které je v předkládaném případě tvořeno v oblasti pracovních komor 11, 12 a 13 rotujícími dopravními vedeními 28, 29.

Topná deska 26 je v předkládaném případě uspořádána na zvedacím zařízení 25, tvořeném dvěma zdvihátky 30, a vykazuje teplotní senzor 32, uložený v pružinovém uspořádání 31. V základní konfiguraci znázorněné na obr. 4a je pružinové uspořádání 31 uvolněno, takže teplotní senzor 32 z kontaktního povrchu 33 topné desky 26 vyčnívá.

Obr. 4b znázorňuje topné zařízení 24 v jeho topné konfiguraci, v níž topná deska 26 svým kontaktním povrchem 33 doléhá na spodní stranu 34 nosného zařízení 18, čímž může docházet prostřednictvím vedení tepla k přenosu tepla od topné desky 26 na nosné zářízení18.

Teplotní senzor se přitom nachází ve své poloze ponořené do kontaktního povrchu 33 se svým povrchem 35 senzoru uspořádaným v jedné rovině s kontaktním povrchem 33 a doléhá tak povrchem 35 senzoru rovněž na spodní stranu 34 nosného zařízení 18 . Topná deska 2 6 je provozována s konstantní teplotou a zůstává tak dlouho v kontaktní poloze, znázorněné na obr. 4b, až teplotní senzor 32 zjistí požadovanou teplotu nosného zařízení.

Následně přejde topná deska 26 do tepelně regulační konfigurace znázorněné na obr. 4c, v níž kontaktní povrch 33 • 9

44 » 4 4

4 4 4

4 *444 44

4

topné desky 26 je od spodní strany 34 nosného zařízení 18 vzdálen ve vzdálenosti d₂, přičemž teplotní senzor 32 pomocí pružinového uspořádání 31 zůstane svým povrchem 35 senzoru v kontaktu s nosným zařízením 18. Ve znázorněné tepelně regulační konfiguraci topné desky 26 působí topná deska 2 6 pouze ještě jako zářič a umožňuje vstup tepla do nosného zařízení 18 zářením. Je tím zabráněno tomu, aby neustálým kontaktem topné desky 26, provozované s konstantní teplotu, s nosným zařízením 18, nestoupla teplota nosného zařízení nad požadovanou teplotu.

Dále pak je v závislosti na teplotních diferencích oproti požadované teplotě, zjištěných teplotním senzorem 32, prostřednictvím zde blíže neznázorněného vysílače tak často, jak je zapotřebí, nastavována změna vzdálenosti d₂ mezi spodní stranou 34 nosného zařízení 18 a kontaktním povrchem 33 topné desky 26 tak, že požadovaná teplota nosného zařízení 18 je udržována prostřednictvím časového zdržení nosného zařízení 18 v natavovací komoře 12, nutného k provádění natavovacího procesu.

Výše popsaná regulace vzdálenosti může být, jak je čárkovaně znázorněno na obr. 4a, prováděna pomocí zařízení ke změně vzdálenosti, které namísto zvedacího zařízení 25 působícího na topnou desku obsahuje zvedací zařízení 50, působící na dopravní zařízení 27 nebo na dopravní vedení 28, 2 9. Podstatná pro teplotní regulaci při topné desce 2 6 provozované s v podstatě konstantní teplotou je sama možnost změny relativní vzdálenosti mezi topnou deskou 26 a nosným zařízením 18, respektive nosičem pájky.

·· ····

Jak je znázorněno na obr. 4a až 4c, může být působení topného zařízení 24 v případě potřeby ještě doplněno dalšími topnými zařízeními, jako například zářičem 36 uspořádaným nad nosným zařízením 18. Také zářič 36 může být opatřen regulací vzdálenosti odpovídající svou funkcí regulaci vzdálenosti topného zařízení 24 .

Jak znázorňuje obr. 2, následuje po skončení natavovací fáze v natavovací komoře 12 přesun nosného zařízení 18 do ochlazovací komory 13, v níž může být vytvořena pracovní atmosféra odpovídající pracovní atmosféře v natavovací komoře nebo také odlišná pracovní atmosféra. Ochlazovací komora je opatřena chladicím zařízením, které zejména co se týká regulace vzdálenosti odpovídá svým provedením a funkcí topnému zařízení 2 4, znázorněnému na obr. 4a až 4c.

Chladicí zařízení 37 umožňuje definované ochlazování, například realizací dané ochlazovací křivky, nosného zařízení 18 kombinací chladicího potrubí a sáláním chladu. Jako topné zařízení 24 může být také chladicí zařízení 37 provozováno s konstantní teplotou, přičemž teplotu nosného zařízení 18 lze ovlivnit změnou nebo regulací vzdálenosti mezi chladicí deskou 38 a nosným zařízením.

PATENTOVÉ

NÁROKY

Claims

NÁROKY

1. Způsob tepelného zpracování obrobků nebo součástí, zejména k vytvoření pájeného spoje mezi pájkou a nejméně jednou součástí nebo obrobkem sloužícím jako nosič pájky, natavením pájky uspořádané na nosiči pájky, při němž ohřev a v následujícím způsobovém kroku ochlazování nejméně jedné součásti probíhá v pracovní atmosféře, uzavřené vůči okolí, vyznačující se tím, že ohřev a ochlazování součásti se provádějí ve vzájemně nezávislých pracovních prostorech se vzájemně odlišnými pracovními atmosférami.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve způsobovém kroku předcházejícím ohřevu součásti se provádí v samostatné upravovači komoře (11) úprava součásti působením redukční

nebo inertní prostřednictvím pracovní atmosféry materie. a/nebo zářením nebo 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se tím, že v pracovních atmosférách nebo v pracovních prostorech (11, 12, 13) je vytvořeno vakuum. 4. Způsob podle jednoho nebo více z předcházej ících nároků, v y z načující se tím , že pracovní

atmosféra je vytvořena jako ochranná plynná atmosféra.
5. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že teplotní působení k ohřevu součásti a/nebo k ochlazování součásti se provádí topným respektive ochlazovaným temperačním zařízením (24, 37) tak, že temperační zařízení k ohřevu respektive ochlazování je provozováno s v podstatě konstantní teplotou.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že temperovací zařízení je v podobě sálacího zařízení a teplota součásti je řízena vzdáleností sálacího zařízení od součásti.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že sálací zařízení (24, 37) je kombinováno s kontaktním zařízením (33) tak, že nejméně v úvodní fázi ohřevu nebo ochlazování se provádí tepelné působení prostřednictvím vedení tepla nebo chladu.
8. Zařízení k provádění způsobu podle jednoho nebo více nároků 1 až 7 s ohřívací nebo natavovací komorou (12), v níž se provádí ohřev součásti, zejména k natavení pájky uspořádané na součásti, sloužící jako nosič pájky, k výrobě pájeného spoje, přičemž na ohřívací nebo natavovací komoru (12) navazuje ochlazovací komora (13) k ochlazení součásti a ohřívací komora nebo natavovací komora a ochlazovací komora tvoří vzájemně nezávislé pracovní prostory, vyznačující se tím, že nejméně pracovní komory sloužící jako ohřívací komora nebo natavovací komora (12) a/nebo jako ochlazovací komora (13) jsou opatřeny sálacím zařízením (24, 37) a kontaktním zařízením k tepelnému působení na součást uspořádanou na nosném zařízení (18).
9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že před natavovací komorou (12) je uspořádána upravovači komora (11) k přípravě ·« ·· pájky pro pájený spoj, která tvoří pracovní prostor nezávislý na natavovací komoře (12).
10. Zařízení podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že pracovní komory (11, 12, 13) jsou vytvořeny jako modulové jednotky, které jsou vzájemně spojeny dveřními zařízeními (14, 15, 16, 17).
11. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že pracovní komory (11, 12, 13) jsou vytvořeny modulově tak, že dveřní zařízení (14, 15, 16, 17) jsou vytvořena jako dveřní moduly, které jsou k vytvoření pracovních komor kombinovatelné s komorovými moduly (21, 22, 23) .
12. Zařízení podle jednoho nebo více nároků až 11, vyznačující se tím, zařízení od nosného zařízení (18) že vzdálenost sálacího nebo od součásti je prostřednictvím zařízení pro změnu vzdálenosti proměnná.
13. Zařízení podle jednoho nebo více nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že sálací zařízení (24, 37) vykazuje temperovatelnou desku (26, 38), jejíž povrch slouží jako kontaktní zařízení (33).
14. Zařízení podle jednoho nebo více nároků 12 až 13, vyznačující se tím, že nosné zařízení (18) je opatřeno teplotním senzorem (32) , jehož výstupní signál představuje akční veličinu ke změně vzdálenosti sálacího zařízení (24, 37) od nosného zařízení (18).
15. Zařízení podle jednoho nebo více nároků 8 až 14, vyznačující se tím, že nosné zařízení (18) je opatřeno informačním nosičem, který spolupůsobí se čtecím zařízením tak, že po vstupu nosného zařízení (18) do první pracovní komory (11, 12, 13) je proces probíhající v první a následně uspořádaných pracovních komorách řízen informacemi obsaženými na informačním nosiči.

1/3