CZ286893B6

CZ286893B6 - 4' -fosfátu epipodofyllotoxinglukosidů, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ286893B6
Application number: CS19885412A
Authority: CZ
Inventors: Mark G. Saulnier; Peter D. Senter; John F. Kadow
Original assignee: Bristol-Myers Company
Priority date: 1987-08-04
Filing date: 1988-08-02
Publication date: 2000-07-12
Also published as: AU610619B2; MX173843B; ES2010775A6; SK279325B6; GR880100512A; FI87790B; CN1061225A; NO172440C; SE502214C2; AT398974B; KR900006230B1; US4904768A; HU905862D0; CZ541288A3; FR2622193B1; SK541288A3; DE3826562C2; YU10490A; KR890003790A; NO920277D0

Abstract

Fosfátové deriváty 4'-demethylepipodofyllotoxinglukosidů jsou novými antitumorovými látkami a jejich soli se zřetelem k dobré rozpustnosti ve vodě mají z tohoto hlediska ve farmaceutických přípravcích velkou výhodu. Popisují se deriváty obecného vzorce V, jejich příprava, potřebné meziprodukty, jakož i farmaceutické přípravky, které je obsahují.ŕ

Description

Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidů, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Oblast techniky

Vynález se týká nových 4-fosfátů epipodofyllotoxinglukosidů, způsobu jejich výroby, jejich meziproduktů a použití uvedených sloučenin k léčbě nádorů, jakož i farmaceutických přípravků s obsahem těchto nových sloučenin k uvedené léčbě.

Dosavadní stav techniky

Etoposid (VP-16, látka vzorce I) a teniposid (VM-26, vzorce II) jsou klinicky používanými látkami, odvozenými od přírodního lignanu podofyllotoxinu dále uvedeného vzorce III. Tato skupina sloučenin se někdy označuje jako 4-demethylepipodofyllotoxinglukosidy.

(I,II)

I R¹ = methylová skupina

II R¹ = 2-thienylová skupina

(III)

- 1 CZ 286893 B6

Etoposid a teniposid jsou účinné při léčbě různých nádorů včetně nádorů varlat, plicního karcinomu z malých buněk, nádorů vaječníků, mléčné žlázy, štítné žlázy, močového měchýře a mozku, leukémie nelymfocytámího typu a Hodgkinovy nemoci.

Sloučeniny vzorců I a II a způsob jejich výroby popsali Wartburt a spol. v americkém patentovém spisu č. 3 408 441 a Keller-Juslen a spol. v americkém patentovém spisu č. 3 524 844. Sloučeniny popsané v těchto publikacích, zejména etoposid a teniposid, slouží jako výchozí látky pro přípravu 4'-fosfátů epipodofyllotoxinglukosidů způsobem podle tohoto vynálezu.

Fosforylace terapeutických činidel obsahujících hydroxylovou skupinu byla již používána jako prostředek pro prodloužení doby do začátku účinku léčiva. Fosforylované deriváty se působením enzymu fosfatázy in vivo štěpí za uvolnění původní aktivní látky. Diskuze fosfátů jako potenciálních prekurzorů léčiv je uvedena v práci „Rational for Design of Biologically Revrsible Drug Derivatives: Prodrugs“ (Sinkula a Yalkowsky, J. Pharm. Sci., 1975, 64, 181 až 210 na str. 189 až 191). Jako příklady fosfátů známých protinádorových činidel lze uvést camptothecin (Japan Kokai 21-95 394 a 21-95 393, Derwent Abstr. č. 87-281016 a 87-281015) a daurorubicin (americký patentový spis č. 4 185 111).

Seligman a spol. připravili dvojsodnou sůl podofylotoxin-fosfátů vzorce IV

O

II

OPO2N32

(IV)

Tento fosfát se však nehydrolyzuje fosfatázou prostatové kyseliny a oproti základnímu podofyllotixinu nemá nižší toxicitu, viz Cancer Chemotheraty Reports, I, 59, 233-242 (1975).

Podstata vynálezu

Vynález se týká fosfátů 4'-demethylepipodofyllotoxinglukosidů, které jsou účinnými protinádorovými činidly. Zejména dihydrogenfosfát 4'-demethylepipodefyllotoxinglukosidu a jeho soli, které jsou dobře rozpustné ve vodě, což je z farmaceutického hlediska velká přednost v porovnání s běžnými terapeutickými činidly tohoto druhu, etoposidem a teniposidem, které jsou jen minimálně rozpustné ve vodě.

- 2 CZ 286893 B6

Vynález popisuje 4'-fosfáty 4'-demethylepipodofyllotoxinglukosidů obecného vzorce V

(V) ve kterém

R⁶ znamená atom vodíku a

R¹ představuje alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 2 až 10 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu s 5 až 6 atomy uhlíku, 2-furylovou skupinu, 2thienylovou skupinu, arylovou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu se 7 až 14 atomy uhlíku nebo aralkenylovou skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku, přičemž každý z aromatických kruhů může být popřípadě substituován jedním nebo několika substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupiny s 1 až 8 atomy uhlíku, hydroxylovou skupinu, nitroskupinu a aminoskupinu, nebo

R¹ a R⁶ znamenaj í vždy alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku nebo

R¹ a R⁶ společně s uhlíkovým atomem, na který jsou navázány, tvoří cykloalkylovou skupinu s 5 až 6 atomy uhlíku,

X představuje kyslík nebo síru a

R⁷ a R⁸ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, A-substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, A-substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, arylovou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, A-substituovanou arylovou skupinu se 6 až 10 atomy uhlíku alkylsubstituovanou arylovou skupinu, aralkylovou skupinu se 7 až 14 atomy uhlíku, A-substituovanou aralkylovou skupinu nebo alkylsubstituovanou aralkylovou skupinu, vždy se 7 až 14 atomy uhlíku, přičemž shora uvedeným substituentem A se míní jedna nebo několik skupin, vybraných zhydroxylové skupiny, nitropyridyldisulfidové skupiny, nitroskupiny a atomů halogenů, nebo jejich farmaceuticky vhodné soli.

Soli sloučenin obecného vzorce V zahrnují jak monoanionové, tak dianiové soli. Kationtem může být ion kovu, jako ion alkalického kovu, kovu alkalické zeminy nebo jiného obvyklého kovu, nebo organický dusík obsahující skupina, jako amoniová, mono-, di- nebo trialkylamoniová, nebo pyridiniová skupina. Kation se s výhodou volí ze skupiny zahrnující kationt sodný, draselný, lithný, česný, hořečnatý, vápenatý, hlinitý, amonný a mono-, di- a trialkylamoniový. Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce V, v němž R⁷ a R⁸ představuje atomy vodíku, a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Nejvýhodnějšími sloučeninami jsou pak etoposid—4'-dihydrogenfosfát resp. -thiofosfát níže uvedených vzorců Via a VIb, které znázorňují dvojsodné soli shora uvedených sloučenin, které rovněž patří mezi nejvýhodnější látky.

(VI) a: X = O b:X = S

Další výhodné provedení představují sloučeniny shora uvedeného obecného vzorce V, v němž R⁷a R⁸ jsou stejné a jsou vybrány ze skupiny zahrnující 2,2,2-trihalogenethylovou skupinu, 2kyanethylovou skupinu, alkylové skupiny s 1 až 5 atomy uhlíku, fenylovou skupinu a fenylalkylové skupiny, přičemž fenylový kruh je popřípadě substituován alkylovou skupinou, halogenem nebo nitroskupinou.

Dále vynález popisuje protinádorově účinné fosforamidáty obecného vzorce VII

-4CZ 286893 B6

(VII) ve kterém

R¹, R⁶ a X mají shora uvedený význam,

Y představuje atom chloru nebo hydroxylovou skupinu nebo zbytek NR⁴R⁵ a

R², R³, R⁴ a R⁵ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, alkenylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, A-substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, Asubstituovanou alkenylovou skupinu se 2 až 5 atomy uhlíku nebo A-substituovanou cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 atomy uhlíku, nebo R² a R³ společně s dusíkovým atomem, na který jsou navázány, tvoří tří- až šestičlenný kruh, nebo R⁴ a R⁵ společně s dusíkovým atomem, na který jsou navázány, tvoří tří- až šestičlenný kruh, přičemž shora uvedené substituenty A mají výše zmíněný význam, a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Dále vynález popisuje intermediámí dichlorfosfáty obecného vzorce VIII

-5CZ 286893 B6

(VIII) ve kterém

R¹, R⁶ a X mají shora uvedený význam, přičemž tyto látky se používají při výrobě sloučenin obecného vzorce V.

Vynález rovněž popisuje způsob výroby sloučenin obecného vzorce V, v němž R⁷ a R⁸ představuje atomy vodíku, a jejich farmaceuticky upotřebitelných solí, vyznačující se tím, že se (a) sloučenina obecného vzorce IX

ve kterém

R¹ a R⁶ mají shora uvedený význam, (IX)

-6CZ 286893 B6 převede na sloučeninu obecného vzorce X

(X) ve kterém

R¹, R⁶ a X mají shora uvedený význam a

G představuje chránící skupinu fosfátového zbytku, (b) ze sloučeniny obecného vzorce X se odštěpí chránící skupina nebo chránící skupiny fosfátového zbytku a (c) produkt získaný ve stupni (b) se popřípadě převede na farmaceuticky přijatelnou sůl.

Chrániči skupiny fosfátového zbytku zahrnují i skupiny uvedené výše pro symbol R⁷, s výjimkou vodíku, nijak se však neomezují na tyto skupiny.

Pokud není uvedeno jinak, míní se používaným výrazem „alkyl“ příslušné zbytky s přímými nebo rozvětvenými řetězci, halogeny se míní atomy bromu, chloru, fluoru a jodu a výrazem „etopofos“ se označuje dvojsodná sůl etoposid-4'-fosfátu (tj. sloučenina vzorce Via).

Fenolickou skupinu 4'-demethylepipodofilotoxin-glukosidů je možno fosforylovat oxychloridem fosforečným nebo thiofosforylchloridem za vzniku odpovídajícího dichlorfosfátu nebo dichlorthiofosfátu vzorce VIII. Fosforylační reakce se provádí ve vhodném bezvodém organickém rozpouštědle, například v acetonitrilu a výhodně v přítomnosti terciární aminové báze, například Ν,Ν-diisopropylethylaminu. Průběh reakce lze sledovat chromatografií na tenké vrstvě, podle níž je možno usoudit na optimální reakční dobu podle výskytu skvrny odpovídající produktu nebo podle vymizení skvrny výchozího materiálu, nebo podle obou těchto údajů. Podle naší zkušenosti se může reakční doba pohybovat zhruba od 4 do 72 hodin. Zdá se, že délka reakční doby závisí na kvalitě používaného fosforylačního činidla.

4'-dichlorfosfáty obecného vzorce VIII jsou mnohostrannými meziprodukty, které je možno podrobit reakci s nukleofílními činidly za vzniku široké pelety fosfátových a thiofosfátových derivátů. Tak je možno tyto meziprodukty hydrolyzovat na fosfáty, přičemž v přítomnosti báze se získá sůl tohoto fosfátu. Reakcí s nadbytkem vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného poskytují sloučeniny obecného vzorce VIII dvojsodné soli příslušných 4'-fosfátů nebo 4'thiofosfátů. K získání příslušných solí lze používat rovněž hydrogenuhličitany obsahující jiné kationty, jako kationt draselný nebo amonný. Dichlorfosfátové meziprodukty obecného vzorce VIII lze podrobovat reakcím s aminy za vzniku buď odpovídajících fosforodiamidátů, nebo chlorfosforomonoamidátů. Jako příklady vhodných aminů je možno bez jakéhokoli omezování jmenovat amoniak, primární aminy, jako ethylamin, chlorethylamin, allylamin, dimethylaminopropylamin, hydroxyethylamin, cyklohexylamin a aminocyklohexanol, a sekundární aminy, jako diethylamin, piperidin, ethylmethylamin, methylaminoethanol, ethylbutylamin apod. Používané množství aminu vzhledem k množství epipodofylotoxin-dichlorfosfátu je možno upravovat ve prospěch vzniku jednoho nebo jiného reakčního produktu. Tak například použije-li se velký nadbytek aminu vzhledem k epipodefylotoxinovému derivátu, získá se symetrický fosforodiamidát, tj. sloučenina obecného vzorce VII, ve kterém Y znamená rovněž zbytek NR²R³, zatímco při použití menšího množství aminu vzniká chlorfosformonoamidát, tj. sloučenina obecného vzorce VII, v němž Y znamená chlor. Chlorfosforomonoamidáty je možno hydrolyzovat za vzniku sloučenin obecného vzorce VII, v němž Y znamená hydroxylovou skupinu, nebo jejich solí, nebo je lze podrobit reakci s jiným aminem za vzniku nesymetrických fosforodiamidátů, tj. sloučenin obecného vzorce VII, v němž Y představuje zbytek NR⁴R⁵ odlišný od zbytku NR²R³.

Shora popsané postupy ilustruje následující reakČní schéma.

R⁶

nadbytek

R²R³NH

V

-8CZ 286893 B6

r⁵r⁴nh <-----------

Triestery fosforečné kyseliny jsou sloučeniny vzorce V, v němž R⁷ a R⁸ neznamenají vodík. Tyto sloučeniny je možno připravit reakcí 4'-demethylepipodofylotoxin-glukosidu s diesterhalogenidem fosforečné kyseliny, tj. se sloučeninou obecného vzorce

Hal-P(X)(OR⁷)(OR⁸)

Bylo zjištěno, že tato reakce nejúčinněji probíhá v acetonitrilu v přítomnosti organické trialkylaminové báze, jíž je s výhodou diisopropylethylamin. Používá se nejméně jeden ekvivalent halogen fosfátu a aminové báze, přičemž s výhodou se pracuje s mírnými nadbytky obou těchto činidel oproti používanému epipodofylotoxin-glukosidu. Reakci je možno provádět při libovolné teplotě vedoucí k vzniku produktu. Zdá se, že reakci, která může trvat až několik dnů, usnadňují mírně zvýšené teploty, například teplota 30 až 40 °C.

Symetrické diesterhalogenidy fosforečné kyseliny (tj. sloučeniny, v nichž R⁷ = R⁸) je možno účelně připravovat z alkoholu a například fosforylchloridu, nesymetrické diestery (tj. sloučeniny, v nichž R⁷ Φ R⁸) pak lze připravit z alkoholu a esterdihalogenidu fosforečné kyseliny. Triestery fosforečné kyseliny lze rovněž připravovat jinými cestami, například nejprve převedením fenolu na příslušný fosfít, například reakcí s činidlem vzorce (C₆H₅CH₂O)PN(i-C₃H₇)₂ a následující oxidací fosfitu na fosfát, například za použití m-chlorperbenzoové kyseliny.

Triestery fosforečné kyseliny mohou dále sloužit jako meziprodukty při výrobě sloučenin obecného vzorce V a jejich solí. Tak například dihydroxyfosfát (sloučenina obecného vzorce V, v němž R⁷ = R⁸ = vodík) se získá katalytickou hydrogenací difenylesteru (sloučenina obecného vzorce V, v němž R⁷ = R⁸ = fenyl). Mezi další vhodné chránící skupiny fosfátového zbytku náležejí bez jakéhokoli omezování 2,2,2-trichlorethylová skupina, benzylová skupina, kyanethylová skupina, p-nitrofenylová skupina, p-nitrobenzylová skupina, p-nitrofenethylová skupina a p-bromfenylová skupina. Dihydroxyfosfáty (sloučeniny obecného vzorce V, v němž R⁷ = R⁸ = H) se převádějí na soli s bázemi reakcí s příslušnými bázemi, například s hydrogenuhličitanem sodným, hydrogenuhličitanem amonným nebo organickými aminy. Alternativně je možno soli připravit prolitím roztoku dihydroxyfosfátu sloupcem iontoměniče obsahujícího žádaný kationt.

I když při práci způsobem podle vynálezu se jako fosforylační činidla používají oxychlorid fosforečný, diesterhalogenidy fosforečné kyseliny a jejich odpovídající simé analogy, je pochopitelné, že je možno používat i jiná fosforová činidla schopná fosforylovat fenoly. Vhodné reakční podmínky a prostředí je možno volit v závislosti na použitém fosforylačním činidle. Příklady různých fosforylačních činidel jsou uvedeny v publikaci „Current Methods of Phosphoiylation of Biological Molecules“ (Synthesis, 1977, 737-752).

-9CZ 286893 B6

Reprezentativní sloučeniny podle vynálezu byly testovány co do protinádorové účinnosti proti transplantovatelné myší leukémii P388. Všechny pokusy byly prováděny na myších samicích (CDF), jimž bylo naočkováno 10⁶ ascitických buněk myší leukémie P388. Testy byly prováděny za použití etoposid-4'-fosfátu, jeho dvojsodné soli a dvojsodné soli etoposid-4'-thiofosfátu. Inokulace nádorem a aplikace testované látky se provádějí intravenózně. Ve všech ostatních pokusech se inokulace nádorem a aplikace testované látky provádějí intraperitoneálně. Ve všech případech se jako pozitivní kontrola aplikuje etoposid, a to intraperitoneálně. Pokusy trvají 28 až 46 dnů. Po ukončení pokusu se vždy zaznamenává počet přežívajících exemplářů. Protinádorová účinnost se vyjadřuje v procentech T/C, což je poměr střední doby přežití (MST) zvířat ošetřených testovanou látkou k střední době přežití kontrolní skupiny ošetřené solným roztokem. Sloučenina mající procento T/C 125 nebo vyšší se obecně považuje za látku vykazující výraznou protinádorovou účinnost při testu na leukémii P388. V následující tabulce I jsou uvedeny výsledky shora uvedeného testu jsou uváděny maximální hodnoty % T/C a dávky, při nichž dochází k tomuto účinku.

Tabulka I

Protinádorová účinnost proti myší leukémii P388

sloučenina	dávka^x)(mg/kg/inj)	aplikační cesta	MST (dny)	% T/C
nádorové buňky implantované intravenózně:
příklad 1	140	IV	29,0	363
(etoposid)	50	IP	20,5	256
příklad 4	200	IP	18,0	225
(etoposid)	100	IP	21,5	269
příklad 8	125	rv	24,5	306
(etoposid)	100	IP	29,5	369

nádorové buňky implantované intraperitoneálně:

příklad 2	240	IP	16,5	165
(etoposid)	60	IP	25,0	250
příklad 3	200	IP	15,5	155
(etoposid)	100	IP	27,0	270
příklad 7	240	IP	25,0	250
(etoposid)	100	IP	26,0	260
příklad 9	150	IP	19,5	217
(etoposid)	100	IP	24,0	267

Legenda:

^x> látky se aplikují, pokud není uvedeno jinak, pátý a osmý den (za první den se pokládá den implantace nádoru)

Bylo prokázáno, že sloučeniny podle vynálezu jsou účinné proti nádorům transplantovaným pokusným zvířatům. Konkrétně sloučenina odpovídající vzorci Via („etopofos“) vykazuje při testu na leukémii P388 výrazně vyšší protinádorovou účinnost než etoposid. Toto selektivní činidlo představuje ve vodě velmi dobře rozpustný prekurzor etoposidu, který má in vitro nižší

-10CZ 286893 B6 protinádorovou účinnost, ale alkalickou fosfatázou se rychle štěpí za uvolnění etoposidu. Takto uvolněný etoposid vykazuje stejnou cytotoxicitu jako etoposid původní.

Vynález rovněž popisuje způsob inhibice nádorů u savců, který spočívá v tom, že se savci trpící nádorem aplikuje účinné dávka protinádorově účinné sloučeniny obecného vzorce V nebo VII. K tomuto účelu je možno účinnou látku aplikovat obvyklou cestou, jako je, bez jakéhokoli omezení, aplikace intravenózní, intramuskulámí, intratumorální, intraarteriální, inralymfatická a orální.

Dále vynález popisuje farmaceutický prostředek obsahující sloučeninu obecného vzorce V nebo VII a farmaceuticky upotřebitelný nosič. Tento protinádorový prostředek může být v libovolné farmaceutické formě vhodné pro žádaný způsob aplikace. Jako příklady takovýchto prostředků lze uvést pevné preparáty pro orální podání, jako tablety, kapsle, pilulky, prášky a granule, kapalné preparáty pro orální podání, jako roztoky, suspenze, sirupy nebo elixíry a preparáty pro parenterální podání, jako sterilní roztoky, suspenze či emulze. Tyto prostředky lze rovněž vyrábět ve formě sterilních pevných preparátů, které je možno bezprostředně před použitím rozpustit ve sterilní vodě, fyziologickém solném roztoku nebo jiném sterilním injekčním prostředí.

Odborníkům nebude činit potíží stanovení optimálních dávek a režimu dávkování pro ošetřovaného savce. Je pochopitelné, že aktuální používaná dávka se bude měnit v závislosti na používané lékové formě a účinné látce, na způsobu aplikace, na místě aplikace, na ošetřovaném subjektu a léčebné chorobě. Dále je třeba brát v úvahu četné další faktory ovlivňující účinek léčiva, včetně věku, hmotnosti, pohlaví, výživy, doby aplikace, způsobu aplikace, rychlosti vyměšování, stavu pacienta, kombinace účinných látek, citlivosti pacienta na účinnou látku a rozsahu choroby.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je dále popsán formou příkladů, jimiž není jakkoli omezován. V těchto příkladech jsou všechna nukleární magnetická rezonanční spektra (NMR) měřená za použití deuterochloroformu nebo deuteriumoxidu jako vnitřního standardu, a NMR spektra fosforu (vztažená vůči ext. 85% vodné H3PO4) měří na spektrometru Bruker WM360. Infračervená spektra (IČ) se měří na spektrometru Perkin-Elmer 1800 Fourier Transform Infrared Spectrophotometer. Výraz „velmi rychlá chromatografie“ se týká metody, kterou popsali W. C. Still, M. Kahn a A. Mitra a J. org. Chem., 1978, 43, 2923 a provádí se na silikagelu [E. Měrek; 0,067 mm až 0,036 mm (rozměr částic)]. Chromatografie na reverzní fázi se provádí za přetlaku dusíku za použití Cl8 (oktadecylsilan) na silikagelu (průměr částic 40 pm).

Příklad 1

Dvojsodná sůl etoposid-4'-fosfátu (sloučenina Via)

Suspenze 2,30 g (3,91 mmol) etoposidu ve 210 ml suchého acetonitrilu se za míchání magnetickým míchadlem zahřívá až do téměř úplného rozpuštění. Výsledný roztok se nechá zchladnout na teplotu místnosti a přidá se kněmu 2,36 ml (13,5 mmol) N,N-diisopropylethylaminu. Směs se ochladí na 0 °C a pomocí injekční stříkačky se k ní během 30 sekund přidá 666 mg (4,34 mmol) oxychloridu fosforečného. Reakční směs se během 2 až 3 hodin nechá ohřát na teplotu místnosti a při teplotě místnosti se 63 hodiny míchá, přičemž ke konci tohoto údobí se

-11CZ 286893 B6 z ní odebere vzorek odpovídající 20 objemovým procentům, který se nechá reagovat s diethylaminem jakje popsáno v příkladu 2.

K zbývající části reakční směsi se přidá roztok 6,0 g (71,4 mmol) hydrogenuhličitanu sodného ve 110 ml deionisované vody, směs se 80 minut míchá při teplotě místnosti a pak se roztřepe mezi roztok 20 ml nasyceného vodného hydrogenuhličitanu sodného ve 125 ml deionisované vody a 350 ml ethylacetátu. Organická vrstva se dále extrahuje jednou 50 ml deionisované vody, spojené vodné vrstvy se promyjí 250 ml ethylacetátu a k odstranění rozpuštěných rozpouštědel se jednu hodinu evakuují při teplotě místnosti na 67 Pa. Vodný podíl se pak nanese na sloupec o průměru 4 cm, obsahující 15 cm oktadecylsilanu na silikagelu, který byl připraven v methanolu a ekvilibrován s vodou. Po aplikaci celého vodného podílu se sloupec k odstranění anorganických solí vymyje 175 ml vody, načež se produkt eluuje směsí vody a methanolu v poměru 4:1. Zahuštěním eluátu za tlaku 67 Pa se získá 744 mg (36 %) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě bezbarvé pevné látky. Alternativně se lyofilizací získá čistá sloučenina uvedená v názvu ve formě velmi lehkého chmýřitelného produktu.

IČ (KBR-technika): 3426, 1775, 1593, 1505, 1486, 1337, 1239, 1191, 1122, 1078, 1034, 983, 927, 888, 876, 851, 840, 697, 685, 664, 547 cm’¹.

*H-NMR(360 MHz; deuteriumoxid, hodnoty δ): 6,93 (s, 1H), 6,59 (s, 1H), 6,27 (s, 2H), 5,93 (d, 2H), 5,09 (d, 1H, J = 2,8 Hz), 4,83 (q, 1H, J = 5,0 Hz), 4,68 (d, 1H, J = 7,9 Hz), 4,62 (d, 1H, J = 5,7 Hz), 4,47 - 4,35 (m, 2H), 4,24 (dd, 1H, J = 4,4 a 10,4 Hz), 3,64 (s, 6H), 3,68 - 3,52 (m, 3H), 3,44-3,30 (m, 3H), 3,17-3,07 (m, 1H), 1,31 (d, 3H,J = 5,0Hz).

^I3C-NMR (90 MHz; deuteriumoxid, hodnoty δ): 178,5, 151,8, 148,1, 146,1, 135,0, 132,6, 130,9, 127,4, 109,9, 109,5, 107,4, 101,3, 100,4, 99,6, 79,2, 73,7, 72,7, 72,2, 69,1, 67,1, 65,4, 55,6, 42,8, 40,3,37,5, 18,8.

³¹P-NMR (146 MHz; deuteriumoxid, hodnoty δ): 3,79.

Hmotové spektrum (FAB): m/e 713 (M⁺ + H); pro C29H3]Na2O₁₆P vypočteno M⁺ 712.

Analýza: pro C₂9H₃iNa2O₁₆P vypočteno 48,89 % C, 4,39 % H, 6,45 % Na;

nalezeno* 48,72 % C, 4,56 % H, 6,56 % Na.

^x upraveno pro 8,16 % H₂O (stanoveno podle Karl Fischera).

Příklad 2

Etoposid-4'-(bis-[N,N-diethyl]fosfonamid) (VII, X = O, R¹ = methyl, R⁶ = Η, Y = N(Et)₂, R² = R³ = Et)

Jakje uvedeno v příkladu 1, vnese se 20% objemových směsí, v níž byla prováděna reakce etoposidu s oxychloridem fosforečným, do 4 ml diethylaminu a směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a slabě oranžový zbytek se vyčistí velmi rychlou chromatografií na silikagelu. Elucí 4% methanolem v methylenchloridu se získá 271,3 mg (46,9 %) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě nažloutlého pevného materiálu.

-12CZ 286893 B6

IČ (KBr-technika): 3408, 2974, 2936, 2877, 1774, 1598, 1508, 1486, 1467, 1421, 1383, 1339, 1234, 1191, 1162, 1130,1098,1079,1037, 902, 858, 795,713,700, 544 cm'¹.

'H-NMR (360 MHz; teuterochloroform, hodnoty 8): 6,79 (s, 1H), 6,50 (s, 1H), 6,20 (s, 2H), 5,96 (Abq, 2H), 4,87 (d, 1H, J = 3,2 Hz), 4,71 (q, 1H, J = 5,1 Hz), 4,61 (d, 1H, J = 7,6 Hz), 4,57 (d, 1H, J = 5,2 Hz), 4,39 (dd, 1H, J = 9,1 a 10,2 Hz), 4,22 - 4,13 (m, 2H), 3,74 (m, 1H), 3,65 (s, 6H), 3,55 (m, 1H), 3,40 (m, 1H), 3,32 - 3,10 (m, 11H), 2,94 - 2,83 (m, 1H), 1,37 (d, 3H, J = 5,1 Hz), 1,10 (m, 12H).

³¹P-NMR (146 MHz; euterochloroform, hodnoty δ): 16,49.

Hmotové spektrum (FAB): m/e 779 (M⁺ + H),

571 (M* - cukerný zbytek);

pro C37H51H2O14P vypočteno M^1- 778.

Příklad 3

Etoposid-4'-(N,N-[2-chlorethyl)fosforylchlorid) (VII, R¹ = methyl, R⁶ = Η, X = O, Y = Cl, R² = R³ = CH₂CH₂C1)

Suspenze 2,00 g (3,40 mmol) etoposidu ve 220 ml suchého acetonitrilu se za míchání magnetickým míchadlem zahřívá až do téměř úplného rozpuštění všech pevných podílů, pak se ochladí na teplotu místnosti a přidá se kní 2,05 ml (11,8 mmol) Ν,Ν-diisopropylethylaminu. Výsledná směs se pod dusíkem ochladí na 0 °C a během 30 sekund se k ní pomocí injekční stříkačky přidá 624 mg (4,07 mmol) oxychloridu fosforečného. Reakční směs se 2,5 hodiny míchá magnetickým míchadlem při teplotě 0 °C a pak ještě 1,5 hodiny při teplotě místnosti, načež se k ní rychle přidá 1,82 g (10,2 mmol) bis(2-chlorethylamin)-hydrochloridu a ihned poté 2,10 ml (12,0 mmol) Ν,Ν-diisopropylethylaminu. Reakční směs se 80 minut míchá při teplotě místnosti a pak se ve vakuu zahustí na objem cca 5 ml. Zbytek se rozpustí ve 400 ml ethylacetátu a 5 ml methanolu, roztok se promyje dvakrát vždy 200 ml pufru o pH 5, 150 ml vody a 150 ml roztoku chloridu sodného, vysuší se síranem sodným a síranem hořečnatým a rozpouštědlo se odpaří. Zlutooranžový pevný zbytek se vyčistí velmi rychlou chromatografií na silikagelu za použití 3 až 4% methanolu v methylenchloridu jako elučního činidla. Získá se 1,25 g (45,4 %) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě bezbarvé pevné látky.

‘H-NMR (360 MHz; deuterochloroform, hodnoty δ): 6,82 (s, 1H), 6,52 (s, 1H), 6,27 (s, 2H), 5,99 (d, 2H), 4,99 (d, 1H, J = 3,4 Hz), 4,73 (q, 1H, J = 5,0 Hz), 4,65 - 4,60 (m, 2H), 4,1 (m, 1H), 4,25 - 4,15 (m, 2H), 3,75 - 3,65 (m, 5H), 3,72 (s, 6H), 3,60 - 3,23 (m, 9H), 2,91 - 2,80 (m, 1H), 1,38 (d, 3H, J = 5,0 Hz).

³¹P-NMR (146 MHz; deuterochloroform, hodnoty δ): 11,16 a 10,96 (dva signály vzhledem k chirálnímu fosforu).

Hmotové spektrum (FAB): m/e 812, 810, 808;

pro C33H39CI3NOUP vypočteno M⁺ (³⁵C1) 809.

-13CZ 286893 B6

Příklad 4

Dvoj sodná sůl etoposid-4'-thiofosfátu (sloučenina vzorce VIb)

Suspenze 2,04 g (3,47 mmol) etoposidu ve 175 ml suchého acetonitrilu se za míchání magnetickým míchadlem zahřívá až do téměř úplného rozpuštění. Výsledný roztok se nechá zchladnout na teplotu místnosti a přidá se kněmu 2,00 ml (11,5 mmol) N,N-diisopropylethylaminu. Směs se ochladí na 0 °C a během 30 sekund se k ní pomocí injekční stříkačky přidá 0,720 g (4,17 mmol) thiofosforylchloridu. Výsledná směs se nechá během 2 až 3 hodin pomalu ohřát na teplotu místnosti, při teplotě místnosti se míchá ještě 16 hodin, načež se zahřeje na 30 až 35 °C a na této teplotě se udržuje ještě 4 hodiny. Chromatogram vzorku směsi na tenké vrstvě (5% methanol v dichlormethanu) obsahuje hlavní novou skvrnu o vyšším Rf než má etoposid. K. reakční směsi se přidá 7,4 g pevného hydrogenuhličitanu sodného a pak 100 g deionisované vody, směs se míchá nejprve 1,5 hodiny při teplotě 25 až 28 °C a pak 1,5 hodiny při teplotě místnosti, načež se roztřepe mezi 200 ml deionisované vody, 30 ml vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 300 ml ethylacetátu. Další zpracování a chromatografie na reverzní fázi se provádí analogickým způsobem jako v příkladu 1. Získá se 1,03 g (40,8%) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě bezbarvé pevné látky.

'H-NMR (360 MHz; deuteriumoxid, hodnoty δ): 6,93 (s, 1H), 6,60 (s, 1H), 6,27 (s, 2H), 5,93 (d, 2H), 5,09 (d, 1H, J = 2,8 Hz), 4,83 (q, 1H, J = 5,0 Hz), 4,68 d, 1H, J = 7,8 Hz), 4,63 (d, 1H, J = 5,7 Hz), 4,47 - 4,35 (m, 2H), 4,24 (dd, 1H, J = 4,3 a 10,5 Hz), 3,64 (s, 6H), 3,67 - 3,52 (m, 3H), 3,47 - 3,29 (m, 3H), 3,17-3,07 (m, 1H), 1,31 (d, 3H,J = 5,0Hz).

Hmotové spektrum (FAB): m/e 728 (M⁺), 706 (M⁺ + H - Na); pro C₂9H₃iNa₂0i5PS vypočteno M⁺ 728.

Příklad 5

Etoposid-4'-[[N,N-bis(2-chlorethyl)amino]-[N-(3-hydroxypropyl)amino]]fosfát (VII, X = O, R¹ = methyl, R⁶ = H, R² = R² = 2-chlorethyl, X = NH(CH₂)₃OH)

K roztoku 280 mg (0,346 mmol) sloučeniny z příkladu 3 ve 3 ml dichlormethanu se za míchání magnetickým míchadlem přidá roztok 33,5 mg (0,446 mmol) 3-amino-l-propanolu v 1 ml dichlormethanu. Po 5 minutách se přidá dalších 31,0 mg (0,413 mmol) 3-amino-l-propanolu v 0,5 ml absolutního methanolu. Reakční směs se čistí přímým nanesením na 4 preparativní desky pro chromatografn na tenké vrstvě (silikagel Měrek, tlouštka vrstvy 1 mm), které se vyvíjejí v 5 až 8% methanolu v dichlormethanu. Pás obsahující žádaný produkt se vymyje 5% methanolem v ethylacetátu, roztok se odpaří ve vakuu a zbytek se vysuší za tlaku 13 Pa. Získá se 185 mg (63 %) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě bezbarvé pevné látky tvořené směsí diastereomerů na fosforu.

¹ H-NMR (360 MHz; deuterochloroform, hodnoty δ): 7,20 (šs, 1H), 6,80 (s, 1H), 6,50 a 6,48 (2s, 1H), 6,26 a 6,25 (2s, 2H), 5,97 (d, 2H), 4,88 (m, 1H), 4,73 (q, 1H), 4,64 - 4,57 (m, 2H), 4,40 (m, 1H), 4,21-4,13 (m, 2H), 3,71, 3,70 (2s, 6H), 3,71 - 3,06 (m, 18H), 2,90 - 2,80 (m, 1H), 1,37 (d, 3H).

Hmotové spektrum (FAB): m/e 849, 851 (M⁺ + H), ³⁵C1,³⁷C1);

pro C₃₆H47C1₂N₂Oi₅P vypočteno M⁺ 848 (³⁵C1) a 850 (³⁷C1).

-14CZ 286893 B6

Příklad 6

Etoposid—4'-[[N,N-bis(2-chlorethyl)amino]-[N-[2-[(3-nitropyridyl-2-yl)disulfíd]ethyl]]amino] fosfát (VII, X = O, R¹ = methyl, R⁶ = H, R² = R³ = 2-chlorethyl, Y = NH(CH₂)₂-SS-(3-nitropyridyl2-yl))

K směsi 248 mg (0,306 mmol) sloučeniny z příkladu 3 a 105 mg (0,393 mmol) 2-(3-nitropyridyl)-l-(2-aminoethyl)disulfid-hydrochloridu se přidá 7 ml dichlormethanu a pak 100 μΐ (0,570 mmol) diisopropylethylaminu a 0,5 ml suchého methanolu. Výsledný roztok se 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti a pak se vyčistí přímým nanesením na 4 desky pro preparativní chromatografíi na tenké vrstvě (silikagel Měrek, tlouštka vrstvy 1 mm), které se vyvíjejí 4 až 5% methanolem v ethylacetátu. Pás obsahující žádaný produkt se vymyje 5% methanolem v ethylacetátu, roztok se odpaří ve vakuu a zbytek se dále suší ve vakuu 13 Pa. Získá se 231,7 mg (75,3 %) Čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě žlutohnědé pevné látky tvořené směsí diastereoisomerů na fosforu.

IČ (KBr-technika): 1774, 1598, 1584, 1559, 1509, 1486, 1456, 1421, 1397, 1342, 1236, 1160, 1128, 1096, 1038, 1004, 926, 857, 747, 699 cm’¹.

’H-NMR (360 MHz, deuterochloroform, hodnoty δ): 8,81 a 8,77 (2m, 1H), 8,48 (m, 1H), 7,33 (m, 1H), 6,81 (s, 1H), 6,51 a 6,50 (2s, 1H), 6,26 (šs, 2H), 5,97 (d, 2H), 4,89 (m, 1H), 4,73 (q, 1H), 4,65 - 4,52 (m, 3H), 4,41 (m, 1H), 4,24 - 4,14 (m, 2H), 3,71, 3,70 (2s, 6H), 3,71 - 2,85 (m, 19H), 2,68 (šs, 1H, OH), 2,37 (šs, 1H, OH), 1,37 (d, 3H).

Hmotové spektrum (FAB): m/e 1005, 1007 (M⁺+ H, ³⁵C1,³⁷C1);

pro C40H47CI2N4O16PS2 vypočteno M⁺ 1004 (³⁵C) a 1006 (³⁷C1).

Příklad 7

Etoposid-4'-difenylfosfát (R¹ = CH₃, R⁶ = H, R⁷ = R⁸ = fenyl)

K suspenzi 10,50 g (17,84 mmol) etoposidu vysušeného nad oxidem fosforečným při 80 °C/67 Pa, ve 450 ml suchého acetonitrilu se přidá nejprve 4,20 ml (24,1 mmol) diisopropylethylaminu a pak pomocí injekční stříkačky 2,00 ml (9,65 mmol) difenyl-chlorfosfátu. Směs se pod dusíkem 2 hodiny míchá při teplotě 50 °C, přičemž dojde k rozpouštění všeho etoposidu. Přidá se dalších 1,80 ml (8,68 mmol) difenyl-chlorfosfátu a reakční směs se 72 hodiny zahřívá na 45 °C. Po přidání dalších 0,75 ml (4,3 mmol) aminové báze a 0,80 ml (3,68 mmol) difenylchlorfosfátu se směs 37 hodin míchá při teplotě 40 až 45 °C. Po přidání 20 ml isopropanolu se rozpouštědlo odpaří ve vakuu, pevný zbytek se rozpustí v 500 ml dichlormethanu a roztřepe se se 400 ml vody. Vodná vrstva se extrahuje 100 ml dichlormethanu, spojené organické extraktry se promyjí 250 ml roztoku chloridu sodného a vysuší se síranem sodným a síranem hořečnatým. Po odpaření na rotační odparce a následující velmi rychlé chromatografií na silikagelu za použití 2 až 3% methanolu v dichlormethanu jako elučního činidla se získá 12,50 g (85%) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě bezbarvé pevné látky.

Hmotové spektrum (FAB): m/e 820 (M + H)⁺.

-15CZ 286893 B6

IČ (KBr-technika): 3460, 2925, 1775, 1601, 1490 cm’¹.

¹ H-NMR spektrum (deuterochloroform, hodnoty δ): 7,28 (m, 8H), 7,15 (m, 2H), 6,78 (s, 1H), 6,47 (s, 1H), 5,95 (m, 2H), 4,85 (d, J = 3,5 Hz, 1H), 4,71 (m, 1H), 4,60 (d, J = 7,6 Hz, 1H), 4,56 (d, J = 5,1 Hz, 1H), 4,38 (m, 1H), 4,22 - 4,13 (m, 2H), 3,72 - 3,60 (m, 1H), 3,48 (s, 6H), 3,54 3,28 (m, 3H), 3,23 (dd, J = 14,2, 5,3 Hz, 1H), 2,78 (m, 1H), 1,35 (d, J = 5,1 Hz, 3H).

Analýza: pro C41H41O16P vypočteno 60,00 % C, 5,04 % H;

nalezeno 60,20 % C, 5,16 % H.

Příklad 8

Etoposid-4'-fosfát (V, R¹ = CH₃, R⁶ = H, R⁷ = R⁸ = H)

K roztoku 0,79 g (0,962 mmol) etoposid-4'-difenylfosfátu (produkt z příkladu 7) v 95 ml absolutního ethanolu se přidá 0,198 g (0,87 mmol) čerstvého oxidu platičitého a směs se vParrově aparatuře 4 hodiny hydrogenuje při teplotě místnosti za tlaku 3,15 až 3,5 MPa. Reakční směs se zfiltruje přes vrstvu křemelinu, která se promyje ethanolem. Filtrát se zahustí ve vakuu a zbytek se 14 hodin suší ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 0,637 g (94 %) žádaného produktu ve formě pevné látky.

Hmotové spektrum (FAB): m/e 669 (M + H)⁺.

IČ (KBr-technika): 3440, 2930, 1778, 1604, 1498 cm¹.

¹ H-NMR (perdeuterodimethylsulfoxid, hodnoty δ): 6,93 (s, 1H), 6,46 (s, 1H), 6,12 (s, 2H), 5,94 (m, 2H), 5,17 (šs, 1H), 4,86 (d, J = 3,93 Hz, 1H), 4,64 (q, J = 7,5, 5,8 Hz, 1H), 4,51 - 4,42 (m, 2H), 4,20 (d, J = 10,7 Hz, 1H), 4,01 (dd, J = 12,1, 5,3 Hz, 1H), 5,31 (s, 6H), 3,51 -2,75 (m, 7H), 2,83 (m, 1H), 1, 16 (d, J = 5,1 Hz, 3H).

ⁿC-NMR (perdeuterodimethylsulfoxid, hodnoty δ): 174,5, 151,2, 151,1, 147,7, 146,2, 126,1, 132,3, 128,8, 109,8, 109,7, 107,9, 101,5, 101,2, 98,5, 80,0, 74,3, 72,7, 71,7, 67,6, 67,2, 65,7, 55,8, 43,0,37,1,20,2, 18,5.

Analýza: pro C₂9H₃₃O_]6P.0,85 % H₂O vypočteno 50,95 % C, 5,11 % H;

nalezeno 51,42 % C, 4,97 % H.

Příklad 9

Etoposid-4'-bis(2,2,2-trichlorethyl)fosfát (Vlil, R⁶ = CH3, R¹ = H, R⁷ = R⁸ = CH2CC1₃)

Postup popsaný v příkladu 7 se opakuje za použití bis(2,2,2-trichlorethyl)chlorfosfátu. Po velmi rychlé chromatografii na silikagelu se ve 100% výtěžku získá sloučenina uvedená v názvu, ve formě bezbarvé pevné látky.

IČ (KBr-technika): 1780,1610,1490, 1415,1345,1240,1040, 960, 725 cm'¹.

-16CZ 286893 B6 'H-NMR (300 MHz; deuterochloroform, hodnoty δ): 6,81 (s, 1H), 6,49 (s, 1H), 6,27 (s, 2H), 5,98 (dd, 2H), 4,88 (d, 1H, J = 3,4 (Hz), 4,82 - 4,70 (m, 5H), 4,64 (d, 1H, J = 7,6 Hz), 4,61 (d, 1H, J = 5,3 Hz), 4,41 (dd, 1H), 4,25 - 4,13 (m, 2H), 3,75 (m, 1H), 3,73 (s, 6H), 3,56 (m, 1H), 3,43 (dd, 1H), 3,34 - 3,24 (m, 3H), 2,91 - 2,82 (m, 1H), 1,38 (d, 3H, J = 4,9 Hz).

Hmotové spektrum (FAB): m/e 928,9848 (M⁺ + H);

vypočteno 928,9872 (pro C33H36CI6O16P).

Příklad 10

Dvoj sodná sůl etoposid-4 -fosfátu z etoposid^4'-fosfátu

Metoda A

Na 20 g komerčního katexu Dowex 50 x 8-100 v Ff-cyklu (Aldrich Chemical Co.) se působí nadbytkem 1N hydroxidu sodného. Výsledným katexem v Na⁺-cyklu se naplní kolona o průměru 2 cm a sloupec se ekvilibruje s vodou. Na sloupec se pak nanese 1,25 g (1,87 mmol) etoposid4'-fosfátu (produkt z příkladu 8) rozpuštěných ve 25 ml deionisované vody a sloupec se vymývá vodou. Frakce obsahující sloučeninu uvedenou v názvu se spojí a po filtraci se lyofilizují. Získá se 1,15 g sloučeniny uvedené v názvu ve formě bílého chmýřitého materiálu.

Metoda B

K 2,90 g (4,34 mmol) surového etoposid-4'-fosfátu (produkt z příkladu 8) se přidá 50 ml deionisované vody a 3,00 g (35,7 mmol) hydrogenuhličitanu sodného. Směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti, přičemž během této doby ustane vývoj oxidu uhličitého. Reakční směs se pak podrobí chromatografii způsobem popsaným v příkladu 1. Elucí nejprve 300 ml deionisované vody a pak směsí vody a methanolu v poměru 4 : 1 se získá po lyofilizaci 1,90 g (61 %) čisté sloučeniny uvedené v názvu, ve formě chmýřité bílé pevné látky.

Příklad 11

Obecný postup popsaný v příkladu 2 se opakuje s tím rozdílem, že se namísto diethylaminu použije vždy příslušný amin uvedený níže. Získají se odpovídající etoposid-4'-fosforodiamidáty uvedené v následujícím přehledu:

amin sloučenina obecného vzorce VII (X = O, R¹ = methyl, R⁶ = Η, Y = NR²R³) R²R propylaminH ethanolaminH methoxyethy laminH

N-acetylethylendiaminH

2-methylallylaminH allylaminH dimethylaminopropylaminH

N-methylethylendiaminH trifluorethylaminH

2-aminoethanthiolH

CH₂CH₂CH₃

CH₂CH₂OH CH₂CH₂OCH3 CH₂CHNC(O)CH₃CH₂CH(CH₃)=CH₂ch₂ch=ch₂(CH₂)N(CH₃)₂ch₂ch₂nch₃ch₂cf₃ch₂ch₂sh

-17CZ 286893 B6

amin	sloučenina obecného vzorce VII (X = 0, R¹ = methyl, R⁶ = Η, Y = NR²R³)
R²	R³
cyklohexylamin	H	cyklohexyl
2-amino-l-methoxypropan	H	CH(CH₃)CH₂OCH₃
2-(ethylthio)ethylamin	H	CH₂CH2SCH₂CH₃
chlorethylamin	H	CH2CH2CI
4-aminocyklohexanol	H
ethylmethylamin	ch₃	CH₂CH₃
ethylbutylamin	CH₂CH₃	(CH₂)₃CH₃
methylaminoethanol	ch₃	ch₂ch₂oh
bis(2-chlorethyl)amin	CH2CH2CI	CH2CH2CI
2-propylaminoethanol	CH2CH₂CH₃	CH2CH2OH
3-methylaminopropionitriI	ch₃	CH2CH2CN
piperidin	R² + R³ =	-ÍCH₂)5-

Příklad 12

Obecný postup popsaný v příkladu 3 se opakuje s tím, že se bis(2-chlorethyl)amin nahradí vždy příslušným aminem uvedeným níže. Získají se odpovídající etoposid-chlorfosforoamidáty uvedené v následujícím přehledu:

amin	sloučenina obecného vzorce VII (X = 0, R¹ = methyl, R⁶ = Η, Y = Cl)
R²	R³
propylamin	H	CH₂CH₂CH₃
ethanolamin	H	ch₂ch₂oh
methoxyethylamin	H	ch₂ch₂och₃
N-acetylethylendiamin	H	CH₂CHNC(O)CH₃
2-methy lal ly lamin	H	CH₂CH(CH₃)=CH₂
allylamin	H	ch₂ch=ch₂
dimethylaminopropylamin	H	(CH₂)N(CH₃)₂
N-methylethylendiamin	H	ch₂ch₂nch₃
trifluorethylamin	H	ch₂cf₃
2-aminoethanthiol	H	ch₂ch₂sh
cyklohexylamin	H	cyklohexyl
2-amino-l-methoxypropan	H	CH(CH₃)CH₂OCH₃
2-(ethylthio)ethylamin	H	ch₂ch₂sch₂ch₃
chlorethylamin	H	CH₂CH₂C1
4-aminocyklohexanol	H	4-OH-cyklohexyl
ethylmethylamin	ch₃	CH₂CH₃
ethylbutylamin	ch₂ch₃	(CH₂)₃CH₃
methylaminoethanol	CH₃	ch₂ch₂oh
diethylamin	CH₂CH₃	ch₂ch₃
2-propy laminoethanol	ch₂ch₂ch₃	CH2CH2OH
3-methylaminopropionitril	ch₃	CH->CH>CN
piperidin	R² + R³ =	-(CH₂)₅-

-18CZ 286893 B6

Příklad 13

Obecný postup popsaný v příkladu 5 se opakuje s tím, že se namísto 3-aminopropanolu použije některý z níže uvedených aminů. Získají se následující nesymetrické etoposid-fosforodiamidáty:

amin	sloučenina obecného vzorce VII (X = 0, R¹ = methyl, R⁶ = Η, Y = NR⁴R⁵, R² = R³ = CH₂CH₂C1)
R⁴	R⁵
propy lamin	H	CH₂CH₂CH₃
ethanolamin	H	ch₂ch₂oh
methoxyethylamin	H	ch₂ch₂och₃
N-acetylethylendiamin	H	CH₂CHNC(O)CH₃
2-methylally lamin	H	CH₂CH(CH₃)=CH₂
allylamin	H	ch₂ch=ch₂
dimethylaminopropylamin	H	(CH₂)N(CH₃)₂
N-methylethylendiamin	H	ch₂ch₂nch₃
trifluorethylamin	H	ch₂cf₃
2-aminoethanthiol	H	ch₂ch₂sh
cyklohexylamin	H	cyklohexyl
2-amino-1 -methoxypropan	H	CH(CH₃)CH₂OCH₃
2-(ethylthio)ethylamin	H	ch₂ch₂sch₂ch₃
chlorethylamin	H	ch₂ch₂ci
4-aminocyklohexanol	H	4-OH-cyklohexyl
ethylmethylamin	CH₃	CH₂CH₃
ethylbutylamin	CH₂CH₃	(CH₂)₃CH₃
methylaminoethanol	ch₃	ch₂ch₂oh
bis(2-chlorethyl)amin	ch₂ch₂ci	ch₂ch₂ci
2-propylaminoethanol	ch₂ch₂ch₃	ch₂ch₂oh
3-methylaminopropionitril	ch₃	ch₂ch₂cn
piperidin	R² + R³ =	-(CH₂)5-

Příklad 14

Obecný postup popsaný v příkladu 7 se opakuje s tím, že se namísto difenyl-chlorfosfátu použije níže uvedené chlorfosfáty, za vzniku odpovídajících diesterů etoposid-4'-fosfátů, v nichž X = O, R¹ = methyl, R⁶ = H a R⁷ = R⁸ = R definovaný níže.

chlorfosfáty vzorce (RO)₂P(O)C1

R methyl ethyl benzyl p-nitrobenzyl p-nitrofenyl p-brombenzyl p-nitrofenethyl kyanethyl o-(terc .buty l)fenyl

-19CZ 286893 B6

Příklad 15

Obecné postupy popsané v příkladech 1 až 14 se opakují stím, že se namísto výchozích etoposidů použijí vždy příslušné teniposidové sloučeniny. Získají se odpovídající teniposidové produkty.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidů obecného vzorce V (V) kde

R⁶ znamená atom vodíku a R¹ skupinu alkylovou s jedním až deseti atomy uhlíku, alkenylovou se dvěma až deseti atomy uhlíku, cykloalkylovou s pěti až šesti atomy uhlíku, 2-furylovou, 2-thienylovou, arylovou s šesti až deseti atomy uhlíku, aralkylovou se sedmi až čtrnácti atomy uhlíku, přičemž každý z aromatických kruhů může být nesubstituovaný nebo případně substituovaný jednou či vícekrát halogenem, alkylovou či alkoxylovou skupinou vždy s jedním až osmi atomy uhlíku, hydroxylovou skupinou, nitro- a aminoskupinou, nebo R¹ a R⁶ znamenají vždy alkylovou skupinu s jedním až šesti atomy uhlíku, nebo R¹ a R⁶spolu s uhlíkovým atomem, na kterém jsou vázány, tvoří cykloalkylovou skupinu s pěti až šesti atomy uhlíku,

X znamená kyslík nebo síru,

R⁷ a R⁸ nezávisle na sobě znamenají atom vodíku, alkylovou či A-substituovanou alkylovou skupinu vždy s jedním až pěti atomy uhlíku, cykloalkylovou či A-substituovanou cykloalkylovou skupinu vždy se třemi až šesti atomy uhlíku, arylovou či A-substituovanou arylovou skupinu vždy se šesti až deseti atomy uhlíku, alkylsubstituovanou arylovou skupinu, aralkylovou, případě A-substituovanou či alkylsubstituovanou aralkylovou skupinu

-20CZ 286893 B6 vždy se sedmi až čtrnácti atomy uhlíku, přičemž uvedeným A-substituentem je jedna či více skupin, vybraných ze skupiny hydroxylová, nitropyridylsulfidová skupina, nitroskupina a halogen, nebo jejich farmaceuticky vhodné soli.
2. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu obecného vzorce Va podle nároku 1 (Va) kde R¹, R⁶ a X mají významy uvedené v nároku 1 a jejich farmaceuticky vhodné soli.
3. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 1, kde R⁶ znamená vodík a R¹znamená methylovou či 2-thienylovou skupinu.
4. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 2, kde R¹ znamená methylovou či 2-thienylovou skupinu a R⁶ znamená vodík.
5. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 2, kde R⁶ znamená vodík a R¹methylovou skupinu.
6. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 5, kde X znamená kyslík.
7. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 5, kde X znamená síru.
8. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 5, kde farmaceuticky vhodnou solí je sodná sůl.

-21CZ 286893 B6
9. Disodná sůl 4-fosfátu etoposidu podle nároku 1 obecného vzorce Via (Via)
10. Disodná sůl 4'-thioetoposidu podle nároku 1 obecného vzorce VIb (VIb)
11. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 1, kde R⁷ znamená alkylovou nebo A-substituovanou alkylovou skupinu s jedním až pěti atomy uhlíku, cykloalkylovou, 15 případně A-substituovanou cykloalkylovou skupinu se třemi až šesti atomy uhlíku, arylovou, případně A-substituovanou arylovou skupinu s šesti až deseti atomy uhlíku, aralkylovou, případně A-substituovanou či alkylsubstituovanou aralkylovou skupinu vždy se sedmi až čtrnácti

-22CZ 286893 B6 atomy uhlíku, a R⁸ znamená atom vodíku nebo skupinu, jak byla definována pro R⁷, přičemž substituenty A mají významy, jak byly uvedeny v nároku 1, nebo odpovídající farmaceuticky vhodné soli.
12. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 11, kde R⁶ znamená vodík a R¹ znamená methylovou či 2-thienylovou skupinu.
13. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 12, kde R⁷ a R⁸ znamenají nezávisle na sobě alkylovou skupinu, případně substituovanou halogenem nebo nitroskupinou vždy s jedním až pěti atomy uhlíku, arylovou skupinu s šesti až deseti atomy uhlíku a aralkylovou skupinu se sedmi až čtrnácti atomy uhlíku, přičemž cyklická část uvedených arylových a aralkylových skupin může být substituována alkylovou skupinou sjedním až osmi atomy uhlíku, halogenem či nitroskupinou.
14. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 13, kde R¹ znamená methylovou skupinu.
15. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 14, kde X znamená kyslík.
16. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 15, kde R⁷ a R⁸ znamenají v obou případech fenylovou skupinu.
17. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu podle nároku 15, kde R⁷ a R⁸ znamenají v obou případech 2,2,2-trichlorethylovou skupinu.
18. Deriváty 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidu obecného vzorce VIII (VIII) kde R¹, R⁶ a X mají významy, uvedené v nároku 1, jako meziprodukty pro přípravu derivátů vzorce V podle nároku 1.

-23CZ 286893 B6
19. Meziprodukt vzorce VIII podle nároku 18, kde R⁶ znamená vodík, R¹ methylovou skupinu a X kyslík.
20. Meziprodukt vzorce VIII podle nároku 18, kde R⁶ znamená vodík, R¹ methylovou skupinu a X síru.
21. Farmaceutický přípravek, vyznačující se tím, že obsahuje antitumorově účinné množství derivátu podle nároku 1 nebo 10 spolu s farmaceuticky vhodným nosičem.
22. Farmaceutický prostředek podle nároku 21, vyznačující se tím, že obsahuje jako derivát podle nároku 1 disodnou sůl 4'-fosfátu etoposidů.
23. Způsob výroby derivátu 4'-fosfátu epipodofyllotoxinglukosidů obecného vzorce V podle nároku 1, vy z n a č u j í c í se tím, že se

a) působí na sloučeninu vzorce IX (IX) kde R¹ a R⁶ mají významy podle nároku 1, sloučeninou obecného vzorce P(X)Ch, kde X má významy podle nároku 1 a reakce se provádí za přítomnosti akceptoru vodíku za vzniku meziproduktu obecného vzorce VIII

-24CZ 286893 B6 (VIII)

b) hydrolyzuje se sloučenina vzorce VIII, případně za přítomnosti báze za vzniku sloučeniny 5 obecného vzorce X či její farmaceuticky vhodné soli (X) nebo

-25CZ 286893 B6

c) se provede reakce sloučeniny obecného vzorce X s nejméně jedním ekvivalentem každé ze skupin R⁷OH a R^SOH, kde R⁷ a R⁸ mají významy dle nároku 1, a to s tím, že se reakce provede za přítomnosti akceptoru vodíku a pokud jeden ze symbolů R⁷ nebo R⁸ znamená vodík, může se získaná sloučenina převést na farmaceuticky vhodnou sůl působením báze.