CZ146091A3 - Process and apparatus for automatic feeding a fiber strand to a textile machine - Google Patents

Description

Způsob a zařízeni nro automatické * podávám ! í^! ' N textilnímu stroji

Oblast techniky <3· · prameny vlákren i zz

Vynález se týká způsobu automatického podávání pramene vláken textilnímu stroji nebo textilnímu zařízení, opatřenému podávacím ústrojím, a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Odebírání pramene vláken z konví a jejich podávaní podávacímu ústrojí textilního stroje je v různých provedení známé a je například popsáno v US-PS 4 838 018. Ukazuje se však, že současnými známými zařízeními není možno pramen vláken vždy spolehlivě zachytit, protože jednotlivé závity nebo úseky pramene vláken jsou v konvi uloženy zcela náhodně a jejich vzájemná poloha je zcela nepravidelná a úseky pramene vláken mají také různou polohu vzhledem k zachycovacíou ramenu. U tohoto zařízení není možno dosáhnout spolehlivého podávání pramene vláken textilnímu stroji.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob automatického podávání pramene vláken a také zařízení k provádění tohoto způsobu, které by zajišťovaly spolehlivé přivádění pramene vláken na textilní stroj nebo zařízení, aby tak prače stroje nebo zařízení mohla probíhat plynule bez přerušení nebo jen s nepatrnými přerušeními .

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem automatického podávání pramene vláken textilnímu stroji podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pramen vláken se svým koncem, který je začátkem . pramene, přivede do zachycovací polohy, ve které se tento konec zachytí jako začátek pramene a převede se na podávači ústrojí. Protože se pramen vláken nachází před převáděním ve stanovené poloze, je zachycován podavačem ve stále stejné poloze a může tedy být přiváděn zcela pravidelně. Při takové manipulaci s pramenem vláken může týt pramen vláken udržován v požadovaném sta2 vu a v požadované poloze vůči podávacímu ústrojí, takže předávání pramene vláken a jeho zavádění do podávacího ústrojí textilního stroje, to znamená podávání pramene vláken, probíhá bez potíží a spolehlivě s dostatečnou rychlostí.

Textilním strojem se u tohoto vynálezu rozumí každý textilní stroj, který zpracovává prameny vláken. K těmto strojům patří například průtažné stroje a spřádací stroje, zejména prsten cové a pneumatické spřádací stroje, stroje pro udílení nepravého zákrutu a spřádací stroje pro předení s otevřeným koncem, avšak patří sem také jiné textilní stroje, u kterých jsou prameny vláken vedeny ke zpracování, například okrouhlé pletací stroje, do kterých jsou přiváděny prameny vláken pro pletení vlasového zboží a koberců. Pracovními orgány těchto textilních strojů může být průtažné ústrojí, které je používáno u protahovacích strojů a pneumatických spřádacích strojů, vřeteno například, u prstencových dopřádacích strojů, vyčesávací váleček u spřádacích strojů pro předení s otevřeným koncem nebo jehlový válec u okrouhlých pletacích strojů a podobně. Místo, ve kterém se pracovní orgán nachází, je v dalším popisu označováno za pracovní místo. Textilní stroje, u kterých se může uplatnit řešení podle vynálezu, však mají zpravidla více pracovních míst než jedno, ale to nikterak není na závadu použití vynálezu.

Za pramen vláken je ve smyslu řešení podle vynálezu považován každý vlákenný pramen, sestávající z vláken, bez ohledu na to, zda tento pramen vláken má nějaký zákrut, jak je tomu u přástů, nebo nemá žádný zákrut.

Podávacím ústrojím ” se ve smyslu vynálezu rozumí každé ústrojí, které je schopno pramen vláken zachytit a přivést k pracovnímu orgánu textilního stroje.

U způsobu podle vynálezu není nutné, aby vlákenný pramen byl nejprve v zachycovací poloze umístěn v přesně nastaveném místě, podle výhodného provedení způsobu pďdlé vynálezu je zejména pro automatizaci vhodné, aby byl začátek pramene nejprve přiveden do pohotovostní polohy a do zachycovací polohy byl přiváděn z této pohotovostní polohy. Tato pohotovostní poloha se může vyskv- 3 tovat v různých místech. Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se může tato pohotovostní nebo také zachycovací poloha nacházet na jedné z konví, přiřazených k textilnímu stroji. Také v romto konkrétním provedení vynálezu jsou vsak další odlišná provedení možná. Pohotovostní nebo zachycovací poloha tak může být výhodně přemístěna například do středu konve nebo v alternativním provedení také na její obvodovou oblast mimo konev.

Pro jednoduchou manipulaci s pramenem vláken z hlediska přesného a rychlého předávání konce pramene jako začátku pramene vláken na podávači ústrojí textilního stroje je podle dalšího konkrétního provedení způsobu podle vynálezu výhodné, jestliže má konec pramene, zasahující do konve nebo mimo ni, má délku nejméně 100 mm a nejvýše 200 mm. Jiné délky konce pramene vláken jsou sice také možné, avšak v tomto případě se bud ztěžuje zachycení pramene a/nebo je třeba delší konec pramene oddělit, takže dochází ke zbytečným ztrátám pramene.

Podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu je navrženo, aby se konec pramene přivedl již po ukončení plnění konve jako začátek pramene vláken do pohotovostní polohy na konvi a pramen vláken se potom svým začátkem dopraví při transportu konve do pohotovostní a zachycovací polohy u podávacího ústrojí. Při tomto konkrétním provedení způsobu podle vynálezu zůstává pramen vláken od okamžiku naplnění konve až k přemístění k podávacímu ústrojí, to znamená také v průběhu přepravy, pod kontrolou. Pro přivedení pramene vláken do pohotovostní polohy je výhodné, jestliže se konev po svém naplnění v plnicí stanici vyjme ze své plnicí polohy, avšak přívod pramene vláken se ukončí teprve po tomto vyjmutí. Při tomto postupu se může konec pramene vláken snadno položit přes okraj konve.

Aby bylo zajištěno snadné zachycení pramene vláken, položeného přes okraj konve, měl by se pramen nacházet vždy na stejném místě na obvodu konve. Pro dosažení tohoto stavu je podle dalšího výhodného provedení vynálezu navrženo, aby se konec pramene vláken pokládal uprostřed vzhledem ke směru vysouvacího pohybu konve na zadní stranu konve. Aby se tato nastavená poloha pramene vláken zachovala až do okamžiku piemřstění do zachycovací vstupní polohy před podávacím ústrojím, dopravuje se konev s pramenem vláken do zachycovací vstupní polohy u příslušného podávacího ústrojí se zajištěným pramenem vláken na dopravované konvi. Při dopravě je nutno zajistit nejen pramen vláken na konvi, ale je třeba také zajistit přepravu konve se zajištěným pramenem vláken na příslušné pracovní místo tak, aby u tohoto pracovního místa zaujala konev správně orientovanou polohu v okamžiku přistavení k podávacímu ústrojí textilního stroje. Z tohoto důvodu je výhodné zajistit konev v okamžiku přistavení do zachycovací vstupní polohy proti otáčení, které by mohlo porušit správnou orientaci konve.

Těmito opatřeními je možno dosáhnout spolehlivého zachycení a převzetí začátku pramene vláken. Zachycovací a přejímací spolehlivost se ještě zvýší, jestliže se ještě jeden další délkový úsek začátku pramene vláken přivede do pohotovostní a/nebo zachycovací a přejímací polohy po vymezené dráze stanovené délky Tím je možno dosáhnout toho, že zachycovací a přívodní ústrojí zachytí konec pramene vláken s dostatečnou spolehlivostí, přičemž je zajištěna správná relativní poloha mezi začátkem pramene vláken a zachycovacím orgánem.

Zajištění délkového úseku začátku pramene vláken na stanovené dráze požadované délky může být uskutečněno různými způsoby. Jako zvláště výhodné se ukazuje sevření délkového úseku pramene vláken v blízkosti volného konce začátku pramene vláken, zatímco na druhém konci vymezené dráhy se pramen vláken vede axiálně posuvně. Tímto způsobem se může pramen vláken zavádět do podávacího ústrojí, aniž by bylo nutno již dále pramen vyjímat z vedení. Jestliže se zavádění pramene vláken do podávacího ústrojí ne daří, je možno jednoduchým způsobem vyhledat další úsek pramene, protože jeho poloha v oblasti tohoto vedení je předem daná.

Toale dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu se začátek pramene vláken přemístí nad konev, přivedenou k podávacímu ústrojí. Tři tomto postupu se dosáhne zvláště dobré přístup nosti začátku pramene vláken. Třitom je vhodné, aby se pramen vláken, přiváděný ze zachycovací polohy u podávacího ústrojí, vedl tak vysoko, aby nepřicházel do styku s jiným pramenem vlá- 5 ken při vedení nad jinou konví.

Pro usnadnění zavádění pramene vláken do podávacího ústrojí textilního stroje se podle jiného výhodného provedení způsobu podle vynálezu nejprve upraví začátek pramene vláken pro předávání do podávacího ústrojí. Přitom je zvláště výhodné, jestliže se upravený začátek pramene vláken zkrátí na stanovenou délku. Tím se dosahuje výhodného stavu, ve kterém volný konec začátku pramene vláken, vyčnívající z přívodní jednotky a upravený pro zavedení do podávacího ústrojí textilního stroje, nemůže zaujmout libovolnou polohu, jak by tomu mohlo být při ponechání libovolně dlouhého konce pramene vláken, na který by nekontrolované mohla působit vlastní tíže nebo jiné vlivy; zkrácený konec pramene vláken tak zaujme vždy stejnou polohu.

Aby se zamezilo okamžitému pretrhu pramene vláken při jeho zavedení do podávacího ústrojí, musí mít pramen určitou minimální tloušťku, která zpravidla odpovídá požadované tloušťce pramene vláken. Z tohoto důvodu je podle dalšího konkrétního provedení způsobu podle vynálezu navrženo, aby se od začátku pramene vláken oddělil při zkracování začátku pramene na stanovenou délku celý úsek pramene, který nemá požadovanou tloušťku.

Oddělování začátku pramene vláken se může rovněž provádět různými způsoby. Jako zvláště výhodný se ukazuje takový postup, při kterém se začátek pramene, upravovaný na předepsanou délku, vytvoří roztažením pramene.

Pro další usnadnění zavádění začátku pramene do podávacího ústrojí textilního stroje se s výhodou začátek pramene vláken v průběhu jeho úpravy zúží do špičky, přičemž takto upravovaný začátek pramene vláken se může zakroutit kolem své podélné osy. Přídavně nebo alternativně se může upravovaný začátek pramene vláken vystavit účinku proudu vzduchu.

Upravený začátek pramene vláken se s výhodou zpevní, aby si lépe podržel svůj upravený tvar. Také tuto operaci je možno provést různými postupy, například pomocí postřiku nebo ztužením.

- 6 Zpevňování začátku pramene vláken se zvláště výhodně provádí nanášením látky, která po určité době beze zbytku vyprchá.

Podle vynálezu je také možné zavést začátek pramene vláken j zavést při převádění do pohotovostní nebo zachycovací polohy zavést do držáku, ve kterém zůstává pramen vláken po dobu dalších * kroků, souvisejících s podáváním a/nebo s úpravou, uložen. Pramen vláken může přitom zůstat v tomto držáku v průběhu pouze některých nebo také všech pracovních operací, souvisejících s před kládáním pramene například na protahovací zařízení a potom na podávači ústrojí. Držák má konstrukční vytvoření, které je svým tvarem zvláště vhodné pro manipulaci s pramenem.

V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu se začátek pramene vláken zavádí přímo do podávacího ústrojí textilního stroje, které je v chodu. Aby se odstranilo nebezpečí vytváření přebytku pramene vláken, přiváděného k podávacímu ústrojí, ve formě smyček pramene vláken, je podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu přívodní rychlost začátku pramene vláken do podávacího ústrojí přizpůsobena podávači rychlosti tohoto podávacího ústrojí. Tento požadavek je možno splnit přiváděním začátku pramene vláken k podávacímu ústrojí rychlostí, která je menší nebo nejvýše rovna podávači rychlosti podávacího _a ústrojí.

Aby bylo přivádění pramene vláken do podávacího ústrojí textilního stroje co nejúspěšnější, je výhodné, jestliže se pohyb pramene vláken před podávacíra ústrojí^ sleduje a zavádění pramene vláken se opakuje, jestliže pramen vláken není správně dopravován.

Dři přivádění pramene vláken k podávacímu ústrojí stroje pro předení s otevřeným koncem navazuje na úspěšné zavedení pramene vláken do podávacího ústrojí tohoto stroje bezprostředně zapřádání příze, protože u spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem se proud vlákenného materiálu při spotřebování pramene vláken přeruší a v důsledku toho dojde k přetrhu příze. Jestliže se nyní při opětném zapřádání příze ve spřádací jednotce

- 7 přivádějí do spřádací jednotky ojednocená vlákna, nemohou být ze spřádacího ústrojí odtahována, protože se ještě nedosáhlo spojení s přízí. Aby se mohlo vytvořit správné místo napojení příze, musí procházet pramen vláken tak dlouho podávacím ústrojím, dokud pramen vláken nedosáhne v oblasti podávacího ústrojí předepsané tloušfky. Až do tohoto okamžiku nesmějí být vlákna přiváděna do spřádacího ústrojí nebo na spřádací ústrojí, protože by se tím nepříznivě ovlivnil zapřádací proces. Proto je podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu navrženo, aby se před začátkem zapřádacího procesu zamezilo přivádění vlá-; ken, o jednocených z podávaného pramene vláken, do spřádacího ústrojí nebo na spřádací ústrojí a aby tato ojednocená vlákna byla místo toho odváděna.

Odvádění těchto nežádoucích ojednocených vláken se může podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu uskutečňovat tak, že spřádací prvek se v průběhu zavádění pramene vláken do podávacího ústrojí spřádacího stroje trvale nebo přerušovaně brzdí, takže vlákna podávaná podávacím ústrojím se odvádějí účinkem spřádacího podtlaku a tím se zamezuje jejich ukládání na sběrné ploše ve spřádacím ústrojí nebo na spřádacím ústrojí. Tímto řešením způsobu podle vynálezu se odstraňuje potřeba přizpůsobení zapřádací operace na přívod pramene vláken. Případná úprava začátku pramene vláken tak není vázána na zapřádání příze, ale pouze na přivádění pramene vláken do podávacího ústrojí.

žádném případě není možno považovat za nepodstatný požadavek, aby pramen vláken byl při svém přivádění do textilního stroje přímo přiváděn do podávacího ústrojí. Podle dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu se však začátek pramene vláken přivede při své dopravě do textilního stroje do čekací polohy, která se nachází stranou od normální dráhy pramene vláken a ze., které se' začátek pramene vláken přemístí v požadovaném okamžiku přemístěním do přívodní polohy před podávači ústrojí a potom se zavede do podávacího ústrojí, které je v chodu. Tím8 to postupem se umožňuje provést přípravu pramene vláken již v okamžiku, kdy ještě nedoběhl předchozí pramen vláken, který je již zpracováván v textilním stroji, až do svého konce. Přechod z vybíhajícího konce předchozího pramene na nový pramen tak může probíhat rychle, protože není nutno čekat, až se konev s novým pramenem vláken přepraví k určitému pracovnímu místu, protože u tohoto výhodného řešení může být nová konev připravena ještě v průběhu odtahování předchozího pramene vláken z předchozí konve.

Způsob podle vynálezu probíhá velmi výhodně, jestliže se, jak již bylo popsáno, přemístí začátek pramene vláken z čekací polohy do přívodní polohy pro přívod do podávacího ústrojí v závislosti na doběhu předchozího pramene vláken, přiváděného předtím do podávacího ústrojí. Podle dalšího výhodného konkrétního rozvinutí této myšlenky se při provádění způsobu podle vynálezu se začátek pramene vláken přivede do přívodní polohy natolik včas, aby mohl být uložen v přesahu na konec předchozího dobíhajícího pramene vláken. Tímto způsobem je dosaženo toho, že přivádění pramene vláken do podávacího ústrojí probíhá plynule bez přerušení dodávky materiálu a pracovnímu místu je tak přiváděn nepřerušený proud vláken.

Aby se dosáhlo spolehlivého a úspěšného přivedení začátku pramene vláken do čekací polohy, přesazené stranou od normální dráhy příze, zajistí se začátek pramene vláken po svém přivedení do čekací polohy proti zpětnému odtažení. Začátek pramene vláken, přivedený do čekací polohy, se s výhodou sleduje a pokud se zavedení do čekací polohy nepovede, celý zaváděcí proces se opakuje. Tímto způsobem je zajištěno, že v čekací poloze se stále nachází jeden pramen vláken, který se potom po přemístění do drá hy vedení pramene přivádí do podávacího ústrojí.

Trotože při nepovedeném zavádění pramene vláken do čekací polohy se zpravidla poškodí upravený začátek pramene vláken, doporučuje se podle dalšího provedení způsobu podle vynálezu opakovat celý proces od úpravy začátku pramene vláken až po vlastní zavádění.

Fři výskytu větší závady nemá smysl opakovat mnohokrát zaváděcí operaci, jestliže závadu není možno odstranit automaticky. Ukazuje se proto jako výhodné, jestliže se po předem stanoveném počtu nezdařených pokusů, například po třech neúspěšných zaváděcích pokusech, další zavádění přeruší a vyšle se signál oznamující závadu. Tím se upozorní obsluha stroje na místní poruchu a je možno učinit potřebná opatření k odstranění závady.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se přiváděný pramen vláken zachytí a sevře v předepsané poloze, načež se oddělí a přivede se do určeného tvaru, načež se takto připravený pramen vláken přemístí před podávači ústrojí a zavede se do něj, přičemž do podávacího ústrojí se zavede určená délka pramene vláken a přezkouší se úspěšnost zavedení, aby se při nepodařeném zavádění začátku pramene mohl zaváděcí proces opakovat. Tím se dosahuje velké spolehlivosti zavádění, protože pramen vláken má

I v důsiedkusvé předchozí úpravy a přípravy optimální délku a tvar a je zaváděn do podávacího ústrojí v předepsané délce.

Přezkoušením úspěšnosti zavedení, které se provádí po zavedení určené délky pramene vláken do podávacího ústrojí, je také zajištěno zjištění nepodařeného zaváděcího postupu, takže se odstraní možnost výpadku příslušného pracovního místa, protože zavádění pramene se prostě okamžitě zopakuje.

Aby se nemusel nový pramen vláken připravovat teprve po doběhu předchozího pramene vláken, je výhodné, jestliže se sleduje délka pramene vláken, přiváděbého do podávacího ústrojí a po spotřebování stanovené délky pramene vláken se připraví další konev, ze které se začátek pramene vláken potom přivádí do podávacího ústrojí.

Pro umožnění přivádění nového pramene vláken pokud možno bez časových ztrát se výhodně v závislosti na dosažení stanovené délky pramene, která je přirozeně větší než délka pramene, která vede k připravované konvi, začátek pramene v konvi, která byla mezitím připravena, přivádí do podávacího ústrojí.

Na pracovním místě textilního stroje je zpravidla málo místa pro konve. Aby nebylo nutno zřizovat další nákladné konstrukce pro vytvoření dalšího místa pro konve, ze kterých se přivádí pramen vláken, na stroji, popřípadě pod strojem, je výhodné umístit konve s přiváděným, to znamená vkládaným pramenem, do čekací polohy a potom pramen vláken uložit do podávacího ústrojí a konev s nově zaváděným pramenem vláken teprve potom přemísti do její pracovní polohy ve stroji, popřípadě pod strojem, odkud se předtím odebrala předchozí konev se spotřebovaným pramenem vláken.

Aby bylo možno spolehlivě zjistit, zda konev s pramenem vláken, který byl předtím přiváděn do podávacího ústrojí, skutečně je nebo není prázdná, je výhodné snímat vnitřek konve, obsahující pramen přiváděný do podávacího ústrojí, a po doběhu předchozího pramene vláken je možno spustit přívod začátku pramene vláken nového pramene, připraveného mezitím do pohotovostní polohy, do podávacího ústrojí.

Jestliže konve mají jako obvykle průměr, který je řádově roven šířce dvou vedle sebe umístěných pracovních míst, je výhodné vytvořit za oběma konvemi, přiřazenými ke dvěma sousedním podávacím ústrojím a umístěnými ve svých pracovních místech, čekací místo pro třetí konev, která je rezervní konví pro zavádění pramene vláken do podávacího ústrojí.

K provádění tohoto způsobu podávání pramene vláken do textilního stroje je vyřešeno zařízení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zařízení je opatřeno předkládací jednotkou, ve které je pramen vláken držen v určené zachycovací poloze, a podavačem, upraveným pro zachycení pramene vláken v zachy covací vstupní poloze a jeho zavádění do podávacího ústrojí textilního stroje.

Podavač pramene vláken může mít různé konstrukční vytvoření a je v nejjednodušším provedení tvořen konví, kterou se v ní ulo ženy pramen vláken podává podávacímu ústrojí.

Podle výhodného provedení vynálezu je zařízení opatřeno plnicí stanicí s odkládacím ústrojím pro odkládání pramene a řídicí ústrojí pro zajišťování relativního pohybu mezi odkládacím ústrojím a konví v tom smyslu, aby byl pramen vláken předložen svým koncem do určené polohy na konvi, popřípadě v konvi. Tímto řešením se odstraňuje komplikované vyhledávání konce pramene vláken pro zachycení a pro jeho přivedení do podávacího ústrojí, popřípadě ještě komplikovanější nové orientování konce pramene v podavači nebo v ústrojí, předřazeném podavači. Navíc je zajištěno spolehlivé zavádění začátku pramene vláken do podávacího ústrojí spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem.

Zařízení podle vynálezu je v konkrétním výhodném provedení opatřeno odkládacím ústrojím pro ukládání konce pramene vláken do středu závitů pramene v konvi.

Konec pramene vláken, který má sloužit jako začátek nového přiváděného pramene vláken, může být zachycován pomocí různých prostředků. Je výhodné, jestliže podavač pramene vláken je přemístitelný do středu konve mezi závity pramene pro zachycení konce pramene v přesně určené poloze.

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu je jeho součástí odkladač pro odkládání konce pramene vláken přes okraj konve. Tento odkladač je s výhodou pohyblivý podél okraje konve, přičemž zařízení je také opatřeno podavačem pramene, pohyblivým rovněž podél okraje konve.

Aby se konec pramene vláken neukládal na libovolném místě obvodu konve, ale v přesně určené poloze, která je potom při zachycování pramene vláken podavačem velmi snadno vyhledatelná, je předkládací, ústrojí upevněno s výhodou na -konvi uvolnitelným spojem, který umožňuje použití běžných konví.

Předkládací ústrojí je podle výhodné konkretizace vynálezu vytvořeno ve formě vedení pramene, protože potom může pramen vlá12 ken vykonávat jen axiální pohyb, což je nutné k tomu, aby byl vlákenný pramenvyjraut z předkládacího ústrojí teprve později po plném dokončení odkládání pramene z předkládacího ústrojí.

Podle dalšího výhodného provedení zařízení podle vynálezu je plnicí stanice opatřena odkladačem pramene vláken a řídicím ústrojím pro vyvození relativního pohybu mezi odkladačem pramene a předkládacím ústrojím v tom smyslu, aby byl pramen vláken vložen svým koncem do předkládacího ústrojí.

Není nutné, aby pramen vláken, uložený v předkládacím ústrojí, byl přiváděn přímo od přívodního ústrojí, kterým je pramen vláken přiváděn do podávacího ústrojí textilního stroje. V mnoha případech, zejména u automatizovaných zařízení, je výhodné použít vřazeného zachycovače pramene, jehož úkolem je zachytit pramen uložený v určené poloze na konvi nebo v konvi a předat konec pramene přívodnímu ústrojí.

Podle druhu předchozího odložení konce příze může být také v tomto případě zachycovač pramene přemístitelný do středu konve. podle jiného výhodného provedení předmětu vynálezu je zachycovač pramene pohyblivý podél obvodu konve.

Zachycovač pramene a/nebo podavač pramene může být podle jiného výhodného provedení vynálezu vytvořen ve formě pneumatického ústrojí. Přitom je pro spolehlivé zachycení pramene vláken a také pro jeho spolehlivé předání na podavač pramene a/nebo do podávacího ústrojí výhodné, jestliže je odkladač pramene a/nebo zachycovač pramene a/nebo podavač pramene opatřen trubkovým základním tělesem, napojeným na přepínatelný zdroj přetlaku nebo podtlaku, který je na svém konci opatřen sítem, jehož délka je přizpůsobena délce zachycovaného konce pramene vláken a které pokrývá část obvodu základního tělesa. Při působení podtlaku se zachytí pramen vláken, zatímco při předávání pramene vláken se zapne přetlak. 7··

Podle výhodného konkrétního provedení zařízení podle vynálezu je při pneumatickém vytvoření odkladače pramene a/nebo zacnycovače pramene a/nebo podavače pramene základní těleso roz děleno na několik komor, probíhajících v podélném směru, z nichž každá je ohraničena samostatnou dílčí plochou síta a je přepínatelná individuálně, to znamená nezávisle na ostatních, na zdroj podtlaku nebo zdroj přetlaku. Tím se dosáhne jak spolehlivého zachycení pramene vláken, tak také spolehlivého předávání pramene vláken. Zvláště výhodné je, jestliže může být proud vzduchu v pneumatickém odkládacím a/nebo zachycovacím a/nebo podávacím ústrojí řízen, zejména při odkládání pramene vláken.

Toto zařízení v popsaném výhodném konkrétním provedení zajišťuje, že konec pramene se nachází jako začátek pramene v určené poloze na konvi. Aby bylo možno tuto polohu na textilním stroji opět velmi snadno najít, je pro dopravu konve z plnicí stanice až do podávacího ústrojí navrženo dopravní ústrojí, přičemž vzájemně spolupracující vedení na dopravním ústrojí a na konvi zajišťuje vedení konve k pracovnímu místu stále ve stejné polohové orientaci. Aby také doprava konve k podávacímu ústrojí probíhala určeným způsobem, je podle dalšího výhodného provedení vynálezu jak konev, tak také textilní stroj vzájemně spolupůsobíními vedeními, která jsou s výhodou umístěna v blízkosti spodního a horního okraje konve.

Vedení konví mohou mít různá konstrukční vytvoření. Zvláště výhodná je takové provedení, u kterého je vedení konve tvořeno nekruhovým vnějším profilem konve. V tomto provedení má konev zejména podlouhlý průřez, takže přádní konve jsou u tohoto výhodného provedení užší než obvyklé konve, takže je možno nastavět vedle sebe více konví, což usnadňuje přípravu konví pro brzké zavedení dalšího pramene vláken do podávacího ústrojí.

Při použití konví s podlouhlým tvarem průřezu jsou rozměry konví stanoveny podle vynálezu výhodně tak, že kapacita plochých konví odpovídá kapacitě dosud používaných konví s kruhovým průřezem. Kapacita těchto plochých konví odpovídá zejména při předení s otevřeným kdncem kapacitě konví kruhového průřezu s průměrem 450 až 500 mm, což má tu výhodu, že šířka ploché konve může odpovídat v podstatě šířce spřádacího místa, zatímco délka této konve je v podstatě čtyřnásobkem její šířky.

Konve mají s výhodou volné dno, zvedatelné tlakem z vnější strany

Jestliže konev neslouží sama jako předkládací ústrojí, ale je uložena na samostatném předkladači pramene, je výhodné spojit vedení konve s tímto předkladačem pramene.

V alternativním provedení zařízení podle vynálezu není před kladač pramene upevněn na konvi, ale na konci vodicí lišty, upev něné na rámu stroje, na kterém je posuvný ve směru kolmém na podélný směr stroje. Tímto posuvem se může vodicí lišta s předkladačem pramene přemístit do pracovní polohy, ve které vystupuje do strany z obvodu stroje nebo je v klidové poloze zasunout do polohy, ve které nenarušuje pracovní prostor před strojem.

Nezávisle na konstrukčním vytvoření předkladače pramene je možno volit takové konstrukční řešení, při kterém může být předkladaČ svisle přestavitelný do různých výšek. Tato možnost je zvláště výhodná pro manipulaci s konvemi a také s prameny vláken protože předkladaČ pramene může být vysunut podle potřeby do potřebné výšky nad horní hranou konve.

PředkladaČ může mít předkladaČ různé konstrukční vytvoření, avšak jako zvláště výhodné pro následné zachycování pramene vláken podavačem pramene se ukázalo takové provedení, u kterého je předkladaČ pramene tvořen dvěma v odstupu od sebe uspořádanými držáky. Tyto držáky jsou s výhodou uspořádány v podstatě vodorovně ve stejné výškové úrovni.

Také tyto držáky pramene mohou mít různou konstrukci, avšak je vhodné, aby byly co nejjednodušší a aby se do nich pramen vlá ker snadno navlékal. Z tohoto důvodu je výhodné, jestliže první držák, uvažováno ve směru dopravy pramene vláken, je vytvořen ve formě vedení pramene vláken a druhý držák pramene je vytvořen jako svěrka.

Pro umožnění rychlého vkládání pramene vláken do držáku je podle jiného výhodného provedení vynálezu navrženo, aby svěrka předkladače byla opatřena vkládacím vedením, zužujícím se v přič ném směru ke směru vedení pramene vláken a vytvářejícím samona15 vlékací prostředek pro pramen vláken.

Aby se dosáhlo podstatného usnadnění navlékání pramene vláken, je podle dalšího výhodného provedení vynálezu vedení pramene opatřeno nejméně jednou směrem ven radiálně směřující zaváděcí štěrbinu. Keni proto nutno zařízení opatřovat očkem, které by se rozevřením dvou svých samostatných částí od sebe otevřelo a po vložení pramene se opět uzavřelo, přičemž vedení pramene nemusí být pro vkládání a odebírání pramene vláken ovládáno .

Navádění pramene vláken se nemusí provádět jen ručně. K automatickému zavádění pramene je vhodné další konkrétní provedená vynálezu, podle kterého je zařízení opatřeno ústrojím pro zavádění pramene vláken do vedení pramene, které je s výhodou vytvořeno ve formě ovladatelné svěrky.

Zařízení podle vynálezu je také opatřeno vyvlékacím ústrojím pro automatické vyvlékání pramene vláken z vedení pramene. Podle jednoduchého provedení vynálezu je přitom ústrojí pro vyvlékání pramene vláken vytvořeno ve formě vidlicového chapače, posuvného ve směru příčném na podélný posuv pramene vláken a upraveného na ose, otočné kolem své podélné osy. Vidlicový tvar chapače společně s pohyblivostí v příčném směru vůči pramenu vláken umožňuje spolehlivé zachycení vlákenného pramene, zatímco otočný pohyb umožňuje vlastní vyvlékací operaci. Pro zvýšení spolehlivosti zachycení múze být chapači pramene přiřazeno přidržovací vedení pro přidržení pramene v určené dráze, které podle jiného výhodného provedení vynálezu nemusí být samostatným prvkem, ale součástí chapače pramene.

Ukázalo se být výhodným, aby bylo zařízení podle vynálezu opatřeno spínacím ústrojím pro spouštění vyvlékání pramene vláken z vedení, který je výhodně spojeno s hlídacím ústrojím pro sledování pramene vláken. Při tomto řešeni je možno pramen vláken vyvlékat v závislosti na úspěšnosti zavedení pramene vláken do podávacího ústrojí a je možno také nastavit odstup od takového vyvlékání pramene vláken, jestliže se předchozí vkládací operace nepovedla a musí být proto znovu opakována.

Aby nebylo nutno použít přídavného prvku pro již zmíněné navlékání pramene vláken do předkladače pramene, může být podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu navrženo, aby bylo ústrojí pro navlékání pramene a/nebo ústrojí pro vyvlékání pramene vláken tvořeno zachvcovačem pramene nebo podavačem pramene.

Pro přivedení pramene vláken na požadovanou délku může být předkladač pramene opatřen značkovacím ústrojím pro vyznačení délky pramene. Tím se umožňuje a usnadňuje úprava pramene vláken na určenou délku.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu obsahuje podavač pramene vláken zařízení podle vynálezu svěrku, pohyblivou ve směru příčném k pramenu vláken v zachycovací poloze a ovladatelnou. Tím se zajišťuje, že pramen vláken nemůže měnit svoji relativní polohu vůči podavači pramene vláken po svém zachycení. Přitom je zvláště výhodné vytvořit ovladatelnou svěrku podavače pramene vláken ve formě dvojice válečků, s jejichž pomocí je mož no přivést začátek pramene vláken, přičemž oba válečky je možno od sebe oddálit, aby se pramen vláken mohl po úspěšném zavedení do podávacího ústrojí znovu uvolnit. Keni nutné, aby byly oba vá léčky svěrky poháněny. Spíše je vhodné, aby tato dvojice svěrnýc válečků obsahovala jen jeden poháněný váleček, přičemž druhý váleček je unášen hnaným válečkem.

Aby bylo možno jednoduše zachytit pramen vláken dvojicí válečků, jsou oba válečku uloženy zejména letmo, přičemž jejich svěrná linie je omezena směrem k úložné straně podpěrou pramene vláken. Tím se znemožní posunutí pramene vláken mezi dvojicí válečků do nežádoucí nebo nekontrolované polohy, přičemž pramen vláken může opět dvojici válečků opustit zcela nebo zčásti ješte před svým přivedení k podávacímu ústrojí. V dalším výhodném provedení předmětu vynálezu jsou oba letmo uložené válečky rýhováním, které je skloněno k povrchovým přímkám každého válečku tak, ze se při otáčení válečků ve směru přívodu nramene blíží k sobe. Tím je pramen vláken přiváděn při chodu válečků směrem k podpěře pramene, až na tuto podpěru dosedá.

Xe zjišťování spolehlivého zavedení pramene vláken do podávacího ústrojí je zařízení podle vynálezu opatřeno ve výhodném provedení hlídacím ústrojím pro sledování pramene vláken, které je propojeno s podavačem pramene. Toto hlídací ústrojí pro sledování pramene vláken je s výhodou přemístitelné pied podávači ústrojí a je uváděno v činnost před tímto podávacím ústrojím, aby bylo schopno reagovat v co nejkratší době. Hlídací ústrojí je zejména umístěno na podavači pramene vláken. Je-li podavač pramene tvořen dvojicí válečků, je zvláště výhodné, je-li hlídací ústrojí tvořeno snímačem, který je přiřazen k jednomu z válečků, jehož pohon je vytvořen tak, že dvojice válečků je udržována v otáčivém pohybu pohybujícím se pramenem vláken. X tomu účelu může být pohon hnaného válečku opatřen spojkou, která je s výhodou ovladatelná. Touto spojkou však může být také skluzová spojka.

Podle jednoduchého a proto výhodného provedení tohoto hlídacího ústrojí má jeden z obou válečků na svém obvodu značení, které je možno snímat snímacím ústrojím. Aby bylo umožněno dobré přizpůsobení různým rychlostem podávání pramene, má mít toto značení maximální odstup po obvodu kolem 90°, takže na obvodu válečku se zpravidla nachází více než čtyři značky. Značky mohou být vytvořeny různě a s výhodou jsou tvořeny rovněž rýhováním válečku, takže žádné další značení již není nutné.

Podle dalšího výhodného provedení tohoto zařízení je hlídací ústrojí tvořeno ústrojím, snímajícím při nepřerušeném spřádacím procesu pohon podávacího ústrojí.

Pro automatické vyvlékání pramene vláken po podařeném zavedení pramene vláken do podávacího ústrojí je možno zařízení podle vynálezu opatřit snímacím ústrojím ve formě spínacího ústrojí pro spuštění vyvlékací operace.

Aby se zajistilo, že podavač pramene připraví určenou délku pramene pro zavádění pramene do podávacího ústrojí, může být zařízení podle vynálezu opatřeno válečky, které nemohou změnit smysl svého otáčivého pohybu a za které je ve směru pohybu začátku pramene zařazeno délkové snímací ústrojí rro snímání délkv pramene, které je spřaženo s pohonem válečků. Při tomto řešení může být pramen vláken převzat libovolným způsobem pomocí těchto dvou válečků z předkládacího ústrojí a při odpovídajícím pohonu válečků v jednom nebo druhém směru přemístěn do požadované relativní polohy vzhledem k dvojici válečků.

Aby se zajistilo spolehlivé zavedení pramene vláken do podávacího ústrojí, je podle vynálezu výhodné přizpůsobit rychlost dvojice válečků podavače pramene vláken na obvodovou rychlost podávacího ústrojí. Přitom však není nutné, aby obě tyto rychlosti byly stejné; také není nezbytně nutné, aby rychlost dvojice válečků byla menší než obvodová rychlost podávacího ústrojí, avšak ukazuje se jako účelné, jestliže rychlost dvojice válečků nepřekročí u podavače pramene vláken obvodovou rychlost podávacího ústrojí, aby mezi podavačem pramene vláken a podávacím ústro jím nevznikaly smyčky. Jestliže podavač pramene není opatřen dvojicí válečků, provádí se přizpůsobení rychlosti podavače pramene obvodové rychlosti podávacího ústrojí odpovídající regulací kývavého pohybu podavače pramene.

Je důležité, aby pramen vláken přiváděný do textilního stroje měl určitou tlouštku v porovnání s požadovanou tloušťkou, aby při podávání nedošlo k přetržení pramene. Z tohoto důvodu je výhodné, jestliže jsou válečky součástí tloušťkového snímacího ústrojí pro snímání tlouštky pramene, které je spřaženo s pohonem dvojice válečků. Pomocí tohoto tloušťkového snímacího ústrojí je možno odpovídajícím pohonem válečků přemísťovat pramen vláken v jednom nebo druhém směru tak daleko, až se zjišťuje dosažení požadované tloušťky pramene, takže pramen je již vhodný pro zavedení do podávacího ústrojí.

Iro přivedení pramenu vláken, dopravovaného k textilnímu stroji, do optimálního stavu pro zavádění do podávacího ústrojí, je výhodné opatřit přípravné ústrojí dvěma vůči sobě pohyblivými díly, z nichž jeden je tvořen podavačem pramene. Podavač pramene je přitom piistavitelný k přípravnému ústrojí pro přípravu začátku pramene, zatímco druhý díl, spolupracující s podavačem pramene a tvořící součást přípravného ústrojí pro přípravu začátku pramene, je pevný a nehybný. Iřípravné ústrojí obsahuje s výhodou naváděcí nálevku pro zabezpečení spolehlivého zavedení začátku pramene vláken do přípravného ústrojí pro úpravu začátku pramene vláken.

Aby se začátek pramene upravil do požadovaného tvaru, může být naváděcí nálevka udržována v otáčivém pohybu. Otáčením naváděcí nálevky se tento začátek vytvaruje do špičky, což má ve svém důsledku usnadnit a zjednodušit zavádění tohoto začátku pramene do podávacího ústrojí.

V dalším zvláště jednoduchém a proto cenově výhodném provedení zařízení podle vynálezu je přípravné ústrojí pro přípravu a úpravu začátku pramene opatřeno regulovatelnou odsávací hubicí. Účinkem této regulovatelné a nastavitelné odsávací hubice může být začátek pramene pneumaticky zašpičatěn a tím vytvarován do požadovaného tvaru.

Účinek odsávací hubice je možno ještě podpořit tím, že se do ní zaústí nejméně jedna vzduchová tryska na stlačený vzduch, která má jak axiální, tak také tangenciální složku. Další podpoření proudu vzduchu, vytvářejícího špičatý tvar konce pramene, se dosáhne vlnitým vytvořením vnitřního obrysu.

Pro spolehlivé tavedení pramene vláken a jeho začátku do textilního stroje má význam nejev tvar konce pramene, ale také délka tohoto upraveného konce. 2 toho důvodu je podle dalšího výhodného provedení vynálezu přípravné ústrojí pro přípravu a úpravu konce pramene vláken opatřeno oddělovacím ústrojím, které je v jednoduchém a přitom výhodném provedení tvořeno stříhacím ústrojím. Je-li podavač pramene opatřen odmeřovacím ústrojím, je toto odmeřovací ústrojí s výhodou tvořeno stříhacím ústrojím.

V alternativním nebo přídavném provedení může být stříhací ústrojí opatřeno odsávací tryskou nebo odsávací hubicí.

V jednoduchém a výhodném provedení sestává stříhací ústrojí z pevné opěrý, popřípadě kovadlinky, a z pohyblivého nože, pcdvbujícího se radiálním směrem vůči pevné opeře a uvolňujícího ve své klidové mimopracovní poloze vnitřní prostor odsávací nubice. Aby se zamezilo nerovnoměrnému opotřebovávání oněry, je ta20 to opera vytvořena ve formě válečku, otočného kolem své osy, přičemž zvláště výhodné je, jestliže se tento váleček při každé pracovní operaci stříhacího ústrojí a pracovním pohybu pohyb livého nože pootočí o určitý úhel, určený zdvihem pohyblivého nože.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je oddělovací ústrojí opatřeno ovladatelnou svěrkou, spolupracující s podavačem pramene, zejména je-li podavač pramene vytvořen rovněž jako svěrka. Tím se umožňuje oddělování pramene vláken jeho roztažením až do přetržení. Tato svěrka plní různé úkoly. Například mů že omezovat zužování konce pramene do špičky. Na druhé straně je však také navrženo, aby svěrka spolupracující s podavačem pramene a patřící k přípravnému ústrojí pro úpravu a přípravu začátku pramene byla spřažena s pohonem válečků podavače pramene. Tři tomto provedení se zpětným otáčením válečků může pramen vláken mezi dvojicí válečků a svěrkou délkovým protažením oddělit.

Přípravné ústrojí pro přípravu a úpravu začátku pramene vlá ken může být vytvořeno, také jinak a podle dalšího výhodného pro vedení vynálezu má svěrka, spolupracující s podavačem pramene, formu dvou válečků, otáčejících se ve dvou opačných směrech. Ty to válečky mohou být uspořádány ve vzájemně se křížící poloze, takže mohou působit také při tvarování pramene do špičky.

Aby se začátek pramene vláken, přiváděný k podávacímu ústro jí, mohl jednoduchým způsobem upravit na požadovanou délku, je podle dalšího konkrétního provedení vynálezu podavači pramene a s ním spolupracující svěrce přiřazen pohon pro změnu vzájemné vzdálenosti mezi oběma těmito prvky. Tak je mošno vvkývnutím sverky, spolupracující s podavačem pramene, vůči podavači pramene nebo naopak vykývnutím podavače pramene vůči s ním spolupracující svěrce zvětšit odstup mezi oběma těmito prvky a tím pramen protáhnout až do přetržení. Třitom může být dvojice válečků podavače pramene součástí oddělovacího ústrojí.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je oddělovací ustrojí pro oddělování pramene opatřeno další ovladatelnou svěř kou, předřazenou ve steru dopravy pramene dvojici válečků, aby se dosáhlo zvýšené spolehlivosti a bezpečnosti při dělení pramene vláken.

Při dělení dvojicí válečků nemá být pramen vláken ovlivňován další sverkou, předřazenou dvojici válečků. Toho se dosáhne podle dalšího výhodného provedení vynálezu tím, že další svěrka, předřazená dvojici válečků, je opatřena dvěma svěrnými prvky s do sebe zapadajícími profily, které jsou zejména zaobleny. Přitom je výhodné, jsou-li oba do sebe zabírající profily tvarovány tak, že jeden svěrný prvek má konkávní průřez a druhý profil, zapadající do prvního svěrného profilu, má konvexní profil.

Obě ovladatelné sverky tvoří společně oddělovací ústrojí, přičemž je výhodné, jestliže obě svěrky jsou ovladatelné synchronne.

Pro dosažení spolehlivého a v určeném místě realizovaného oddělování pramene vláken je podle dalšího význaku vynálezu navrženo, aby minimální odstup mezi oběma svěrkami oddělovacího ústrojí pro oddělování pramene vláken byl nastaven podle délky staplu vláken vlákenného pramene. Přitom se ukázalo být výhodným, jestliže je odstup mezi oběma svěrkami oddělovacího ústrojí pro oddělování pramene zvětšitelný na dvojnásobek délky staplu vláken v pramenu.

Relativní pohyb mezi oběma svěrkami se může uskutečňovat libovolným druhem pohybu. Zvláště výhodné je vš-ak takové provedení, u kterého je nejméně, jedna z obou svěrek uložena výkyvně pro zvětšování minimálního vzájemného odstupu.

Aby se zajistilo, že k zavádění pramene vláken do podávacího ústrojí bude k dispozici potřebná délka pramene, je podle dalšího výhodného provedení vynálezu přípravné ústrojí pro úpravu a přípravu začátku pramene opatřeno snímacím ústrojím pro snímání délky pramene, které je ovladatelně spojeno s ovládacím ústrojím. Toto ovládací pstrojí může působit tak, že se odpovídajícím ovládáním oddělovacího ústrojí nebo jiným vhodným způsobem připraví požadovaná délka pramene vláken pro následné zavádění do podávacrho ústroji stroje. S výhodou je přitom ještě navrženo, aby by22 lo ovládací ústrojí ovladatelně spojeno s pohonem válečků podavače pramene, takže pohonem dvojice válečků v jednom nebo ve druhém směru je možno připravit požadovanou délku pramene.

Aby se zajistilo, že si pramen vláken udrží tvar, získaný v přípravném ústrojí pro úpravu začátku pramene až do zavedení do podávacího ústrojí, může být přípravné ústrojí pro úpravu .začátku pramene vláken opatřeno fixačním ústrojím pro konec pramene, uváděným do záběru s koncem pramene. Toto ústrojí může být konstruováno na různém principu, avšak jako zvláště výhodné se ukázalo vytvoření tohoto fixačního ústrojí ve formě postřikovacího ústrojí. Pomocí tohoto postřikovacího ústrojí se pramen vlá ken před zavedení do podávacího ústrojí postříká a tím se zpevní. Podle dalšího výhodného provedení vynálezu může být postřikovači ústrojí vytvořeno ve formě zmrazovacího ústrojí.

Zavádění pramene vláken do podávacího ústrojí může být dále usnadněno tím, že se podávacímu ústrojí předřadí držák pramene. Přitom je výhodné, je-li podávacímu ústrojí předřazen ne jeden držák, ale držáky dva nebo i více, přičemž oba držáky jsou přemístitelné k podávacímu ústrojí nebo do pohotovostní polohy.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je nejméně jeden z držáku otevíratlený a zavíratelný. Přitom je tento nejméně jeden držák pramene ovladatelný v závislosti na pohybu a/nebo poloze podavače pramene.

Nejméně jeden z držáků pramene je s výhodou vytvořen ve formě přívodní nálevky.

Aby každé pracovní místo nemuselo být opatřeno všemi jednotlivými prvky, které jsou nezbytné pro zachycení a předávání začátku pramene, je podle dalšího výhodného provedení předmětu vynálezu navrženo, aby podavač pramene a popřípadě také další pomocná ústrojí jako například přípravné ústrojí pro úpravu začát^ ku pramene a svěrky byly umístěny na obslužném automatu, pojížsějicm podél řady pracovních míst stroje.

Podle jiného výhodného popřípadě další pomocná říklad přípravné ústrojí provedení vynálezu je držák: pramene ústrojí zařízení podle vynálezu, napro úpravu začátku pramene a svěrky alternativně uložen na dopravním ústrojí. Aby toto stejné dopravní ústrojí mohlo spolupracovat s různými stroji nebo zařízeními, je podle dalšího výhodného provedení předmětu vynálezu navrženo, aby podavač pramene a popřípadě také další pomocná ústrojí, například přípravné ústrojí pro úpravu začátku pramene a svěrky byly uloženy výškově přestavítělně.

Řešení podle vynálezu umožňuje jednoduchým způsobem automatické pokládání pramene vláken na podávači ústrojí textilního stroje. Tím je dosaženo výhody, spočívající ve zkrácení prostojů stroje, protože není nutno, aby při doběhu pramene vláken se obsluha stroje dostavila okamžitě na místo k provedení operací spojených s podáváním pramene. Tyto operace se mohou provádět obslužným automatem, který v případe potřeby u spřádacího stroje může zajistit také opětné zapředení příze.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zařízení, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 boční pohled na spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem, opatřené zařízením podle vynálezu, obr. 2 půdorysný pohled na zařízení podle vynálezu s přeckládacíra ústrojím, přidržujícím pramen vláken v určené zachycovací poloze, a s přívodním ústrojím, obr. 5 postupový diagram s jednotlivými pracovními kroky zařízení podle vynálezu, obr. 4 podélný řez konví naplněnou pramenem vláken a opatřenou přívodním ústrojím pro přívod pramene vláken, obr. 5 boční pohled na přívodní ústrojí v jeho předávací poloze u podávacího ústrojí stroje, obr. 6 půdorysný pohled na konev s přívodním ústrojím pro vedení pramene vláken, obr. 7 boční pohled na horní konec konve s předkládacím ústrojím podle vynálezu, obr. £ boční pohled na detail z obr. 7 v obměněném příkladném provedení, obr. Q příčný řez částí plnicí stanice se zachycovacím ústrojím pro zachycování a přejímání pramene, obr. obr.

obr. obr.

obr.

obr.

obr.

obr.

obr.

obr.

obr. obr.

obr.

o'br.

obr.

obr.

otr. obr. obr.

obr.

příčný řez obměněným provedením plnicí stanice z obr. 9, schematický půdorysný pohled na zařízení podle vynálezu, navazujícího na plnicí stanici a na spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem, boční pohled na konev upravenou podle vynálezu, půdorysný pohled na přípravné ústrojí pro přípravu a úpravu začátku pramene vláken, schematické zobrazení podávacího ústrojí, spojeného ovladateně s přívodním ústrojím pro přívod pramene, schematické zobrazení alternativního provedení přípravného ústrojí pro přípravu začátku pramene, schematické zobrazení dalšího alternativního provedení přípravného ústrojí pro přípravu začátku pramene, příčný rez ještě jiným příkladným provedením přípravného ústrojí pro přípravu začátku pramene vláken, schematické zobrazení zařízení podle vynálezu, navazujícího na podávači ústrojí textilního stroje, schematický půdorysný pohled na zařízení podle vynálezu, přiřazeného k mykacímu stroji, protahovacímu stroji nebo ke spřádacímu stroji pro předení s otevřeným koncem, axonometrický pohled na přívodní ústrojí pramene vláken, boční pohled na obměněné příkladné provedení přípravného ústrojí pro přípravu začátku pramene, boční pohled na detail zařízení podle vynálezu s vyvléká cím ústrojím pro uvolňování pramene vláken, zobrazeným v axonometrickém pohledu, boční pohled na část spřádacího stroje pro předení s ote vřeným koncem a na přiřazenou plochou konev, boční pohled na příklad z obr. 23 v jiné poloze ploché konve, čelní pohled na několik spřádacích míst spřádacího stroj z obr. 23 s přiřazenými plochými konvemi, příčný řez vodítky pro vedení konví, pněný řez jiným provedením vodítek pro konve, růcorysny pohled na plochou konev, dimenzovanou rodle vv nálezu, a

2° axonometrický pohled na dopravní ústrojí stroje pro předení s otevřeným koncem.

Příklady provedení vynálezu

Jak již bylo řečeno, zařízení podle vynálezu může být použito ve spojení s různými textilními stroji a zařízeními pro zpracování nebo úpravu pramene vláken; v dalším popisu je k objasnění vynálezu využito jako konkrétního příkladu spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem, které bude nyní podrobněji popsáno.

Spřádací zařízení je zpravidla částí spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem, obsahujícího n3 jedné nebo na obou svých podélných stranách řadou stejných a vedle sebe uspořádaných spřádacích zařízení 1_· Každé spřádací zařízení 1_ pro předení s otevřeným koncem obsahuje spřádací ústrojí, kterým je ve znázorněném příkladném provedení spřádací rotor 10. Tento spřádací rotor 10 je uložen známým způsobem prostřednictvím svého hřídele 100 a je ve znázorněném příkladném provedení poháněn pomocí tangenciálního řemenu 101. Spřádací rotor 10 je uložen v rotorové skříni 102, jejíž vnitřní prostor 103 je napojen prostřednictvím přípojky 104 a odsávací trubky s neznázorněným zdrojem podtlaku.

Hřídeli 100 spřádacího rotoru 10 je možno přiřadit brzdu, která je spojena pákovou soustavou 12, zobrazenou na obr. 1 pouze schematicky, s ovládací pákou 1 . Jestliže se vyvine na volné rameno ovládací páky 13 síla působící ve směru šipky P^, dosedne brzda 11 na hřídel 10C spřádacího rotoru 10, kterýHše tak zabrzdí. Mechanismus sestávající z brzdy 11 , pákové soustavy 1 2 a ovládací páky 15 se po uvolnění síly vrátí působením pružného prvku, zejména tlačné pružiny 1 jC, směrem opačným· ke směru šipky p^, to znamená ve směru šipky P^, takže po ukončení působení síly ve směru šipky P^ se brzda 1~vrátí do své původní uvolněné polohy. Konkrétní provedení a umístění pružného prvku, krerý působí na mechanismus sestávající z brzdy 11 ,pákové scuztavy 1 2 a ovládací páky 1;, je patrno z obr. 1, kde je rento pružný prvek tvořen tlačnou pružinou 1 TO, opřenou o dvouramennou ovládací páku _1_5, konkrétně o její druhé rameno, spojené s pákovou soustavou 12, přičemž tlačná pružina 150 je opřena svým druhým koncem o neznázorněný rám stroje.

Pro přívod vláken do spřádacího rotoru 10 je zařízení podle vynálezu přiřazeno k podávacímu ústrojí 2, které ve znázorněném příkladu provedení sestává z podávacího válečku 20 a přívodního žláhku 21, který je uložen výkvvně a je přitlačován přítlačnou pružinou 22 pružně na podávači váleček 20. Ve skříni 25 spřádacího zařízení 2 í^e uložen vyčesávací váleček 24, který je zásobován pramenem vláken od podávacího válečku 20 a který při normálních provozních podmínkách ojednoduje z přiváděného pramene 4 vláken, odebíraného pomocí podávacího ústrojí 2 z konve 40, jednotlivá neznázorněná vlákna, která se od vyčesévacího válečku 24 vedou přívodním kanálem 25 pro přívod vláken, vytvořeným ve skříni 25 spřádacího zařízení 2» ho vnitřního prostoru spřádacího rotoru 10. Vlákna se ukládají obvyklým způsobem na sběrnou plochu spřádacího rotoru JO» khe jsou obvyklým způsobem zachycována koncem příze 44 a kde je takto vznikající stužka vláken plynule přikrucovár.a ke konci příze 44. Vytvořená příze 44 se potom odtahuje odtahovou trubicí 26 pomocí dvojice odtahových válečků 27 a navíjí se se na cívku 28, udržovanou v otáčivém pohybu pomocí navíjecího válce 29.

V dráze příze 44 mezi odtahovou trubicí 26 a navíjecím válcem 29 je umístěno čidlo 14 přetrhu, které je hlídacím ústrojím pro sledování příze 44♦

Prvky spřádacího zařízení 2» které nejsou pro pochopení podstaty vynálezu důležité a kterými jsou zejména třmeny pro napínání příze, rozváděči vodiče s vratným axiálním pohybem, vratné ústrojí pro vracení příze 44 k zapřádání a upravovači ústrojí pro úpravu zapřádaného konce příze 44, nejsou pro zachování přehlednosti obr. 1 zobrazeny.

Spřádací zařízení 2 ?^ro předení s otevřeným koncem je zakryto krytem 1C5, který je opatřen přívodním zhustovačem 106 ve formě přívodní nálevky a který je upevněn na rámu 107 spřádacího stroje 1 6 ♦ Na trytu 105. je upraveno signální ústrojí 25» například ve formě signální žárovky, která je propojena s čidlem 2£ přetrhu, zpravidla přes neznázorněná vřazené řídicí ústrojí.

Pog rotorovou skříní 102 je na rámu 107 spřádacího stroje 2_6 upevněno předkládací ústrojí 5 nro předkládání pramene 4 vlá27 ken. Ve znázorněném příkladném provedení je předkládací ústrojí 3 upevněno pomocí trubkového vedení 30, ve kterém je uloženo posuvně ve směru kolmém na podélný směr spřádacího stroje 1 6. Předkládací ústrojí J je v příkladu podle obr. 1 opatřeno vodicí kolej ničí nebo vodící tyčí 300, procházející trubkovým vedením 30 a opatřenou na svém konci, přivráceném ke spřádacímu stroji 16, omezovači zarážkou 301♦ Vodicí tyč 300 nese na svém konci, odvráceném od omezovači zarážky 5C1 přidržovací ústrojí 31 , které je tvořeno v příkladu podle obr. 2 dvěma v odstupu od sebe umístěnými členy ve formě prvního držáku 32 a druhého držáku 55 pramene 4 vláken.

První držák 32 pramene 4 vláken je vytvořen ve formě šroubovicového vedení pramene 4 vláken a je opatřen mezi dvěma sousedními sroubovicovými závity 320, 321 štěrbinou 322, která probíhá z vodicí oblasti pro vedení pramene 4 vláken mezi dvěma sousedními sroubovicovými závity 320, 321 radiálně směrem ven.

V bočním odstupu a, jehož velikost má být dostatečná k tomu, aby bylo možno zachytit pramen 4 vláken při jeho přechodu z prvního držáku 32 a z konve 40 mezi prvním držákem 32 a druhým držákem 55» se nachází druhý držák 33· Tento druhý držák 35 je v příkladném provedení podle obr. 2 vytvořen ve formě svěrky a sestává z prvního svěrného prvku 350, spojeného s vodicí tyčí 300, a z druhého pohyblivého svěrného prvku 351, který je pohyblivý vzhledem k prvnímu svěrnému prvku 33C. Pruhy svěrný prvek 351 je zatěžován tlačnou pružinou 332, která je opřena svým druhým koncem v uložení 355 tlačné pružiny 532, neseném vodicí tyčí 300. Pruhy svěrný prvek 531 je tak udržován pružně přitlačený na první svěrný prvek 550· Volné konce 554, 555 prvního svěrného prvku 550 a druhého pohyblivého svěrného prvku 551 jsou ve znázorněném příkladném provedení vytvořeny tak, že se směrem ke koncům od sebe plynule vzdalují. Cba tyto volné konce 554, 555 tvoří vkládací vedení, které se zužuje ve směru kolmém na vedený pramen 4 vláken 'a které tak umožňuje automatické vkládání a navlékání pramene 4 vláken ve směru šipky p , zobrazené na obr. 1 .

Předkládací ústrojí _3 se nachází, jak je patrno z obr. 1, tak vysoko nad druhou konví 41 , že pramen 4 vláken vedený ze zachycovací polohy, která se nachází pod podávacím ústrojím 2_, ale nad první konví 40, ke spřádacímu zařízení 2 vede nad druhou konví 41 a nepřichází do styku s pramenem 42 vláken, nacházejícím se v druhé konvi 41 , umístěné mezi podávacím ústrojím 2 a první konví 40, a probíhajícím přes horní hranu druhé konve 41 ·

Pro zachycení pramene 4 vláken, vedeného mezi prvním držákem 52 a druhým držákem 53, je umístěno přívodní ústrojí 5, zařízení podle vynálezu opatřeno přívodním ústrojím 5.» které má funkci podavače pramene 4 vláken. V příkladném provedení podle obr. 1 a 2 sestává toto přívodní ústrojí _5 z ovladatelné svěrky ve formě dvojice letmo uložených válečků 50, 51 , z nichž první váleček 50 je poháněn přes vřazenou spojku 5C1 motorem 500, zatímco druhý váleček 51 je vytvořen jako volně otočný váleček, který je za provozu poháněn prvním válečkem přes vložený pramen 4 vláken, procházející mezi prvním válečkem 50 a druhým válečkem 51 ♦ Druhý váleček 51 , vytvořený jako volně otočný váleček, se může vykývnout od prvního válečku 50, aby tak mezi oběma válečky 50, 51 vznikla klínová mezera 52. Pro přehlednost je na výkresech na obr. 1 a 2 vynecháno zobrazení výkyvného mechanismu druhého válečku 51 ·

Přívodní ústrojí 5 je jako celek uloženo výkvvně v otočném bodu 530 na nosné tyči 53, zobrazené na obr. 2. Z přívodního «- ústrojí j> vybíhá stranou ovládací rameno 54, které je spojeno kloubově s kotvou 540 elektromagnetů 541 .

Konstrukční provedení zařízení podle vynálezu a vytvořené v příkladném provedení podle obr. 1 a 2 bude nyní podrobněji objasněno popisem své funkce při využití postupováno diagramu z oor. 5, na kterém jsou silnějším orámováním vyznačeny nezbytné ogramové kroky D,. S, Η, I.

Zatímco na spřádacím místě probíhá normální střádání, je vreba j±ž připravovat novou konev 40 a vložit pramen 4 vláken do předkládacího ústrojí 5>, -by po doběhu předchozího pramene _4 vláken byl jiz připraven nový pramen £ vláken pro převzetí přívodním ústrojím 5 a pro předkládání a předání na spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem. Nový pramen 4 vláken se odebírá z konve 4C, která je umístěna v podstatě pod předkládacím ústrojím 3, a svým začátkem 43» zobrazeným na obr. 2, se vkládá do druhého držáku 53, nacházejícího se nad konví 4Q, ccž se děje automaticky nebo ručně jednoduchým pohybem ve směru šipky P^ z obr. 1. Vkládání je umožněno tím, že volné konce 554,

555 obou svěrných prvků 330» 331 vymezují mezi sebou zužující se štěrbinu nebo vkládací vedení a také tím, že pružně uložený druhý pohyblivý svěrný prvek 551 se může proti síle tlačné pružiny 552 vzdálit tak daleko od prvního svěrného prvku 550, aby mohl být začátek 45 pramene 4 vláken zachycen v malém odstupu od svého volného konce mezi oběma svérnými prvky 550, 551 a spolehlivě držen. Pohybem pramene 4 vláken ve směru šipky P^ z obr. 2 se pramen 4 vláken vloží do prvního držáku .32, ve kteřem je veden pohyblivě v axiálním směru. Pramen 4 vláken se nyní svým určitým délkovým úsekem v definované zachycovací poloze, přičemž tato předkládací operace odpovídá programovému kroku D, a je tak uložen na určené dráze v předem stanovené délce nad konví 40.

Jestliže nyní doběhne předchozí pramen 4 vláken, uvede se v činnost čidlo 14 přetrhu příze 44, protože příze 44 se při nedostatku dodávky vláken přetrhne. Čidlo 14 přetrhu vyšle obvyklým způsobem signál na signální ústrojí 15 spřádacího zařízení 1 pro předení s otevřeným koncem.

Přívodní ústrojí 5. pro podávání pramene 4 vláken, které se nejprve nacházelo ve své klidové poloze 5se tímto signálem spustí a začne se pohybovat ze své klidové polohy 5 , zobrazené na obr. 1, kolmo na pramen 4 vláken uložený v zachycovacím ústrojí do zachycovací polohy, zobrazené na obr. 2. Přitom se oba valečky 50, 51 od sebe oddalují a vytvářejí mezi sebou klínovou mezeru 52 , do které se vloží nový pramen 4 vláken svým koncem, který je novým začátkem 43 pramene 4. vláken a který se nachází mezi prvním držákem 52 a druhým držákem 55, přičemž zachycení pramene 4 vláken odpovídá programovému kroku E. Po tomto vložení pramene 4 vláken se začne pohybovat druhý váleček 51 směrem k prvnímu válečku 50, takže pramen 4 vláken je sevřen mezi oběma válečky 50, 51 . Potom se přívodní ústrojí .5 nřemístí nřed nodá30 vací ústrojí 50 spřádacího zařízení 2 P^ro předení s otevřeným koncem, načež se nabudí elektromagnex 541 a dvojice válečků 50, 51 se vykývne kolem otočného bodu 550» takže se tato dvojice válečků 50, 51 přemístí do polohy kolmé na nosnou tyč 53, to znamená do předkládací polohy 5 zobrazené čárkovanými čarami na obr. 2. Při tomto pohybu přívodního ústrojí 5 se pramen 4 vláken vytáhne svým začátkem 45 z druhého držáku 55. Při pohybu přívodního ústrojí 5 před podávači ústrojí 2 je pramen 4 vláken nerušeně a bez odporu protahován prvním držákem 52, přičemž toto přivádění pramene 4 vláken představuje programový krok H.

I po svém přivedení k podávacímu ústrojí 2 může pramen 4 vláken zůstat libovolně dlouho, konkrétně až do svého vyvlečení, prováděného ručně nebo automaticky v libovolném okamžiku, například v okamžiku kdy je třeba vložit do předkládacího ústrojí _5 nový pramen 4 vláken, v prvním držáku 52, protože možnost pohybu pramene 4 vláken ve směru jeho osy není prvním držákem nijak omezena.

Před podávacím ústrojím 2 je umístěn, jak již bylo řečeno, přívodní zhusřovač 106, který usnadňuje zavádění začátku 45 pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2. Jakmile byl začátek 45 pramene 4 vláken zaveden do přívodního zhuštovače 106 ve formě vodicí nálevky, uvede se dvojice válečků 5C, 5J. úo otáčivého pohybu, takže se pramen 4 vláken zavede svým začátkem 45 mezi podávači váleček 20 a přívodní žlábek 21 a předá se tak poéávacítuu ústrojí 2, kterým je pramen 4 vláken přiváděn k vyčesávacímu válečku 24; toto předávání pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2 představuje programový krok I.

Z tomu je nutno, aby podávači ústrojí 2 bylo poháněno v souladu s posuvným pohybem přívodního ústrojí 5 nebo v souladu s pohonem prvního válečku 50 přívodního ústrojí 2* h tomu účelu jsou motor 5C0 se spojkou 5C1 a elektromagnetem 541 připojeny r.3 společné, ovládací ústrojí °5, zobrazené na obr. 14, se kterým je také spojen, popřípadě po vřazení ovládacího ústrojí ýS z obr. 15, pohon podávacího ústrojí 2.

lodle příkladu z obr. 14 je pro podávači váleček 20 použit samostatný pohon 2CO, který je řízen společným ovládacím ústrojím a/nebo ovládacím ústrojím 18 z obr. 18.

Synchronizace vložení pramene 4 vláken se zapnutím podávacího ústrojí 2 se může provádět různým způsobem. Například může společné ovládací ústrojí 93 vyslat řídicí signál pro zapnutí samostatného pohonu 2C0 podávacího válečku 20 v závislosti na vkládacím pohybu přívodního ústrojí 9, to znamená v závislosti na dosažení určitého odstupu mezi přívodním ústrojím 5, a pocávacím ústrojím 2. Iři dalším pohybu přívodního ústrojí 9 směrem k podávacímu ústrojí 2 je uveden do chodu podávači váleček 20, který potom zachytí pramen 4 vláken, přiváděný přívodním ústrojí' 5, a přivádí jej dále k vyčesávacírau válečku 24 k ojednocování pramene 4 na jednotlivá vlákna.

Zpravidla však nestačí zapnout podávači ústrojí 2 k zachycení předloženého pramene 4 vláken. Je také důležité, aby mezi dvěma válečky 50, 51 přívodního ústrojí 9 a mezi podávacím ústro jím 2 byl vytvořen přebytek pramene 4 vláken. Pomocí ovládacího ústrojí 18 a společného ovládacího ústrojí 93 se proto musí přizpůsobit rychlost podávání pramene 4 vláken rychlosti vtahování pramene 4 vláken· £ tomu účelu je například rychlost výkyvného pohybu, kterou se přívodní ústrojí 5 blíží podávacímu ústrojí 2, přizpůsobena obvodové rychlosti podávacího válečku 2C a tím také vtahovací rychlosti podávacího ústrojí 2.

Pomocí obr. 14 bude nyní popsáno zařízení, které je vhodné pro synchronizaci mezi rychlostí vkládání pramene 4 vláken a vtahovací rychlostí pramene 4 vláken. K tomu účelu je osa 2C1 podávacího válečku 2G, poháněného samostatným pohonem 20C, opatřena spínacím raménkem 202, který je snímán světelnou závorou 203, obsahující světelný zdroj 204 a fotobuňku 205♦ Odpovídající povely jsou potom vysílány elektrickým vedením na společné ovládací ústrojí 93 ♦ Společné ovládací ústrojí 93 potom řídí v závislosti na sledu impulzů, získávaných z podávacího ústrojí 2, rychlost přibližování přívodního ústrojí 5 k podávacímu ústrojí 2 a rychlost zavádění pramene 4 vláken do podávacího ústrojí

2. Tato rychlost přívodního ústrojí 5. pro přívod pramene 4 vláken je bud stejně velká nebo dokonce o něco menší nez obvodová rychlost podávacího válečku 2C, takže je spolehlivě zamezeno vy- 52 tváření smyček v přiváděném pramenu £ vláken.

V alternativním provedení se může přívodní ústrojí 5 blížit k podávacímu ústrojí 2 libovolnou rychlostí. V takovém případě je přívodní ústrojí 5 zastaveno a motor 5OC prvního válečku 50 je zapnut. Tento motor 500 je potom přizpůsoben na rychlost podávacího ústrojí 2 tak, že první váleček 50 má bud stejnou obvodovou rycnlost jako podávači váleček 50 nebo je první váleček 50 poháněn poněkud menší obvodovou rychlostí, takže pramen 4 vláken je mezi dvojicí válečků 5C, 51 a podávacím ústrojím 2. mírně orotahován a znomalován.

Jakmile byl pramen 4 vláken zaveden do podávacího ústrojí 2, což se předpokládá v závislosti na konstrukčním provedení po uplynutí určité doby nebo po dokončení výkyvného pohybu přívodního ústrojí 5, přivede se na přívodní ústrojí 5. povel k uvolnění pramene 4 vláken a k návratu do základní polohy. Dvojice válečků sestávající z prvního válečku 50 a druhého válečku 51 se zastaví. Tím je ukončena operace vkládání pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2.

Po doběhu předtím přiváděného pramene 4 vláken do podávacího ústrojí dojde k přetrhu příze £4. Spřádací proces se tím přeruší, takže po zavedení nového pramene £ vláken musí týt znovu provedena zapřádací operace; zapřádání odpovídá programovému kroku L. Toto nové zapřádání probíhá v podstatě stejným způsobem jako u obvyklých zařízení a zahrnuje čištění spřádacího prvku, vracení konce příze, upraveného pro zapřádání, až na sběrnou plochu spřádacího rotoru 10 nebo jiného spřádacího prvku, a opět ný odtah, přičemž správným časovým sledem jednotlivých operací je možno spustit přívod ojednocených vláken po zapnutí podávacího ústrojí 2 až na sběrnou plochu spřádacího prvku, kde se vlákna přikrucují na konec příze, která je potom znovu odtahována cívkou 26 a potom také dvojicí odtahových válečků 27 ze spřádacího rotoru 1C nebo z jiného spřádacího prvku, například z frikčních spřádacích prvků.. Existují různé zapřádací postupy, které by mcnly být využity va spojení se způsobem a zařízením pocle vynálezu a protože pro tento případ jsou vhodné mnohé z nich a většina je dobré známých, není je zde nurno blíže popisovat.

Vlákna, která se začnou uvolňovat z pramene 4 vláken uvolňovat při vyčesávání začátku 43 pramene 4 vláken, nemohou být pro Časovou neurčitost začátku podávání pramene 4 podávacím ústrojím 2 použita pro zapřádání. Proto je zamezeno tomu, aby vlákna před začátkem zapřádání v průběhu zavádění nebo pokládání pramene 4 vláken přicházela na skluzovou plochu nebo na spřádací prvek. Toho se dosahuje tím, že se vlákna při zastaveném nebo přerušovaným brzděním podstatně zpomaleném spřádacím prvku odsávají obvykle panujícím podtlakem a odvádějí se stranou. Zařízení může být opatřeno také pomocným odsáváním, které odsává vlákna z jejich dráhy mezi podávacím ústrojím 2 a spřádacím prvkem a odvádějí je; odvádění začítku pramene 4 vláken do odpadu představuje na obr. 3 programový krok J.

V příkladu provedení, zobrazeném na obr. 1 je z uvedených důvcdů spřádací rotor 10 v průběhu počátečního přívodu pramene 4 vláken k vyčesávacímu válečku 24 brzděn vyvozením síly na ovlá dací pákn 13 ve směru šipky P . V důsledku působícího podtlaku v rotorové skříni 102, udržovaného napojením vnitřního prostoru rotorové skříně 102 přes přípojku 104 a neznázorněné potrubí se zdrojem podtlaku, se tak vlákna přiváděná přívodním kanálem 25 do spřádacího rotoru 10 opět odsávají z rotorové skříně 102, tak že nemohou vytvářet ve spřádacím rotoru 10 stužku vláken.

Jakmile se takto odvede taková délka pramene 4 vláken, vyčesaného vyčesávacím válečkem 24, že začátek 43 pramene 4 vláken získá již normální kvalitu, která odpovídá normální provozní kvalitě, připraví se zapřádání, což, jak již bylo řečeno, pro bíhá způsobem obvyklým u jiných zařízení. Například se podávači ústrojí 2_ na určitou dobu zastaví a do obnoveného provozu se uve de teprve tehdy, až je možno vytvářet ve spřádacím rotoru 10 stužku vláken. Na tuto stužku vláken se položí obvyklým způsobem začátek příne 44, odtažený zpět z cívky 25 a upravený pro zapřádání, který se spojí se stužkou vláken, načež se obvyklým způsobem opět obnoví odtah..příze 44.

V alternativním příkladném provedení může být také volena taková konstrukce, u které nemají vlákna vůbec možno dostat se do spiádacího rotoru 1C, protože jsou odsávána přímo z obvodu vvčesávacího válečku 24 do té doby, dokud se začátek příze 44 nepřivede zpět do spřádacího rotoru 1_C a neuloží se na sběrnou plochu. Jakmile se ukončí odvádění vláken a proud ojednocených vláken se opět usměrní do spřádacího rotoru 10, začnou se vlákna přikrucovat ke konci zpět zavedené příze 44, přivedené mezitím do spřádacího rotoru 10, načež se příze 44 může obvyklým -způsobem odtahovat.

Po proveceném zapředení je nutno opět uvolnit přívodní ústro jí 3. To se uskutečňuje tak, že že pramen 4 vláken se vyvlékne ve směru šipky ^na obr.. 2 z prvního držáku 32; vyvlékání pramene 4 vláken představuje programový krok M z obr. 3. Tím se přívodní ústrojí 3. opět uvolní pro vkládání nového pramene 4 vláken a přípravu dalšího vkládání nového pramene 4 vláken do spřádacího zařízení po doběhu předchozího pramene 4 vláken. Toto vyvlékání se může, jak již bylo řečeno, provádět v libovolném okamžiku po vložení pramene 4 vláken, jestliže má první držák 32 takové konstrukční vytvoření, které umožňuje volný axiální posuv pramene 4 vláken.

Předpokladem k tomu, aby bylo možno ve spřádacím zařízení 1_ úspěšně provést zapřádací operaci, je úspěšné uskutečnění předkládací operace, při které se předkládá pramen 4 vláken. Proto je předkládací operace sledována a opakována, jestliže se zjistí, že se některá předkládací operace nezdařila. Úspěšnost nebo neúspěšnost této operace je možno snadno kontrolovat sledováním pramene 4 vláken. Jestliže pramen 4 vláken není po přivede ní ke spřádacímu zařízení 1 zachycen a vtažen do jeho podávacího ústrojí 2, není pramen 4 vláken dále dopravován, ale zůstává nehybný; kontrola vtahování představuje programový krok X z obr.3.

Aby bylo možno přezkoušet dopravu pramene 4 vláken, je zařízení podle příkladného provedení na obr. 14 opatřeno hlídacím ustrojím 520 pramene 4 vláken. Ve znázorněném příkladném provedení je toto hlídací ústrojí 520 tvořeno v podstatě prvním válečkem 5C¹ a snímačem 503 a je umístěno na přívodním ústrojí 5. rrvní valeček 50 je podle obr. 14 opatřen na svém obvodu značkami 5C2, které jsou snímány snímačem 503 sledovací jednotky.

Aby se dosáhlo co nejrychlejší reakce sledovací jednotky, jsou podle příkladného provedeni značky 502 na prvním válečku 50 umí35 steny velmi těsně vedle sebe, aby měly úhlový odstup nejvýše 90°, avšak zejména je výhodné, v závislosti na průměru prvního válečku 50, aby tato úhlová vzdálenost byla podstatně menší. Snímač 505 je spojen s přívodním ústrojím _5, popřípadě s jeho společným ovládacím ústrojím 93, se kterým je spojen také motor 500 pro pohon prvního válečku 50 a elektromagnet 541 pro ovládání druhého válečku 51 ♦ Se společným ovládacím ústrojím 95 je spojena také signální žárovka 94.

V určité době před předpokládaným předáním pramene 4 vláken na podávači ústrojí 2, přičemž tato doba je stanovována společným ovládacím ústrojím 93, se motor 500 pro pohon prvního válečku 50 zastaví a snímač 503 se aktivuje a zjišťuje, zda pramen 4 vláken, který není na obr. 14 zobrazen, byl spolehlivě zaveden do podávacího ústrojí 2 nebo nikoliv; kontrola zavedení pramene 4 vláken předtavuje na obr. 3 programový krok K. Jestliže byl pramen 4 vláken správně zaveden do podávacího ústrojí 2, pak při svém dalším posuvu podávacím ústrojím 2 k podávacímu válečku 20 a jím ovládaném dalším posuvu k vyčesávacímu válečku 24 z obr. 1 unáší kromě druhého válečku 51 také první váleček 50 přívodního ústrojí 5, který byl předtím společným ovládacím ústrojím 93 odpojen rozpojením spojky 501 od motoru 500. Snímač 505 potom vysílá příslušné impulzy na společné ovládací ústrojí 93 > načež válečky 50, 51 uvolní pramen 4 vláken a vrátí se do své základní polohy.

Jestliže se však předání pramene 4 vláken nezdařilo, pak není na rozdíl od předchozího stavu první váleček 50 poháněn, protože pramen 4 vláken není dopravován dále, takže snímač 505 nevyšle žádné impulzy na společné ovládací ústrojí 95 · Společné ovládací ústrojí 95 v tomto případě rozsvítí signální žárovku 94, takže Obsluha stroje je upozorněna na nesprávný stav a může spustit opakované zavádění pramene £ vláken.

V alternativním provedení může být obnovené zavádění pramene 4 vláken prováděno pochopitelně také automaticky, přičemž signální žárovka 94- se rozsvítí teprve tehdy, když se vkládání pramene 4 vláken nezdařilo ani po několika automaticky prováděných pokusech.

- 36 Automatické opakování vkládání pramene 4 vláken se provádí tak, že přívodní ústrojí 5 uvolní pramen 4 vláken, znovu se vrátí do zachycovací polohy pro zachycení pramene 4. vláken a zde znovu uchopí již popsaným postupem pramen 4 vláken, to znamená provede programový krok E, kterým je přejímání pramene _4 vláken, aby se pramen £ vláken mohl přivádět znovu k podávacímu ústrojí 2.

lokud by se zaváděcí operace opakovaně nezdařila, vychází se z poznatku, že ani opakované pokusy zřejmě nemají naději na na úspěch, takže je nutno tuto operaci provést ručně a musí ji provést obsluha stroje. Z toho důvodu se po určitém počtu neúspěšných pokusů, například po třech neúspěšných pokusech /počítání neúspěšných pokusů = programový krok N/, vyšle signál oznamující závadu, kterým se například rozsvítí signální žárovka 94 /signalizace vadných pokusů = programový krok 0/.

Obr. 20 zobrazuje v axonometrickém pohledu část alternativního příkladného provedení přívodního ústrojí 5. s prvním válečkem 50, poháněným na obr. 20 neznázorněným motorem a s druhým válečkem 51 , který je volně otočným válečkem. V otevřené zachycovací poloze je mezi letmo uloženými válečky 50, 51 vytvořena, jak již bylo řečeno, klínová mezera 52. Protože oba válečky 50, 51 jsou uloženy v pouzdru 504, jehož Čelní strana 505, přivrácená k oběma válečkům 50, 51 , 3^e upravena jako opera pro pra men 4 vláken, je zamezeno vyklouznutí pramene 4 vláken zejména při jeho přemísťování k podávacímu ústrojí 2 z mezery mezi dvojicí válečků 50, 51 · Navíc jsou oba válečky 50, 51 opatřeny na svém obvodu šroubovicovým profilováním nebo rýhováním 506, 511. Jednotlivé závity sroubovicového profilování nebo rýhování 506, 511 jsou skloněny k povrskám obou válečků 50, 51 tak, že se k sobě blíží, otáčí-li se oba válečky 50, 51 v přívodním směru, to znamená ve směru k začátku 45 pramene 4 vláken. Profilování nebo ryhování 506, 511 může navíc převzít funkci značek 502, po užitých u příkladného provedení podle obr. 14.

Pohonem prvního válečku 50 ve směru šipky P^_c se přes oramen 4 vláken pohání také druhý váleček 51» který se tak otáčí ve směru šipky Ρ-θ, přičemž na pramen 4 vláken působí síla ve směru šipky P^, kterou se pramen 4 vláken uvádí do rohvbu smě37 rem k čelní straně 505 pouzdra 504, tvořící omezení klínové mezery 52 a operu pro pramen 4 vláken, pochopitelně může týt jednostranné opření pramene 4 vláken zajištěno jinými vhodnými prostředky.

U příkladů provedení zařízení podle vynálezu, zobrazených na obr. 1 a 2, je zachycovací poloha pro zachycení pramene 4 vláken určena pracovní polohou prvního držáku 52 a druhého držáku 53♦ Přitom jsou v zobrazeném příkladném provedení oba držáky 52, v podstatě uloženy ve stejné vodorovné rovině, což ovšem není nezbytnou podmínkou. V jiném příkladném provedení mohou týt například oba držáky 52, 53 umístěny nad sebou, přičemž ani v tomto případě se princip zachycování pramene 4 vláken přívodním ústrojím 3 podstatně nemění. Přívodní ústrojí 5, které popřípadě může být tvořeno dvojicí válečků 50, 51 , ^εθ potom musí otočit o 90 vůči provedení zobrazenému na obr. 1, aby mohlo v této poloze zachytit pramen 4 vláken.

Aby se nyní pramen 4 vláken udržoval na požadované dráze s určenou délkou a byl také zajištěn v axiálním směru, je v předchozím popisovaném příkladu provedení vytvořen druhý držák 55 ve formě svěrky. Takové provedení však není nezbytně nutné. Zadržování pramene 4 vláken je možno zajistit také jinými prostředky, například proudem odsávaného vzduchu nebo přehmatávací soupravou. Cba držáky 52.» 33 mohou být například vytvořeny ve formě jednosměrně zadržovacích prostředků. Řešení, u kterého jsou oba držáky 52, 53 vytvořeny jako jednak vedení, umožňující axiální posuv, a jednak svěrka, která zamezuje nežádoucímu vytažení nebo vyklouznutí pramene 4 vláken z držáků 52, 55, j^e rovněž přijatelné.

Není také nutné, aby přeckládací ústrojí 2 bylo posuvné směrem ke spřádacímu stroji 1 ž ♦ Tokud přeckládací ústrojí 5, vystupující stranou od spřádacího, stroje 1 $ pro. předení s otevřeným koncem, neruší své. okolí, může být také pevně upevněno na rámu 1C7 spřádacího stroje 16.

Z provádění popsaného způsobu podle vynálezu není také nezbytným předpokladem, aby přeckládací ústrojí 2 byla samostatným ustrojím, ale je také možné, aby se zachycovací poloha nacháze38 la v konvi 40, popřípadě na konvi 40, to znamená že konev 40 samotná může být upravena a/nebo vytvořena jako předkládací ústrojí 2 a pramen 4 vláken se může pomocí konve 40 předkládat na spřá dací zařízení J. pro předení s otevřeným koncem nebo na jiný textilní stroj k zachycení přívodním ústrojím 5·

Jeden z takových příkladů provedení zařízení podle vynálezu je zobrazen na obr. 4. Jak je z tohoto příkladu zřejmé, nachází se ve středu 4CC konve 40, to znamená uprostřed pramene 4 vláken, uloženého v konvi 40, volný prostor, do kterého zasahuje začátek 45 pramene 4 vláken. Aby bylo možno spolehlivě zachy- . tit konec pramene 4 vláken, zasahující do vnitřního prostoru konve 40 a tvořící ve vztahu k zavádění do podávacího ústrojí 2 začátek 45 pramene 4 vláken, vytvoří se tento konec pramene 4 v délce b, která je nejméně 100 mm a nejvýše 200 mm, přičemž jiné délky b jsou podstatně méně výhodné. Je-li totiž konec pramene 4 vláken kratší než 100 mm, vzniká nebezpečí, že se konec pramene 4 vláken ze středu 400 konve 40 vytáhne. Je-li naproti tomu tato délka b větší než 200 mm, je obtížné tento konec pramene 4 vláken do středu 400 konve 40 zavést. Kromě toho je také opětné zachycení v pozdější době velmi obtížné a vede navíc k tomu, že delší délkové úseky pramene 4 vláken musí být při přípravě konce pramene 4 vláken pro zavedení ao podávacího ústrojí 2 spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem oddělovány a odváděny do odpadu.

«

Příkladné provedení zařízení podle vynálezu, zobrazené na 'obr. 4, je také opatřeno druhým přívodním ústrojím 55, které je na rozdíl od přívodního ústrojí 5 z obr. 1 a 2 vytvořeno na pneumatickém základě. Toto druhé přívodní ústrojí 55 sestává v podstatě z trubky 550, tvořící základní těleso, která je na svém konci, obráceném do vnitřního prostoru středu 400 konce, uzavřena čelní stěnou 551♦ Na ploše, probíhající podél trubky 550 v rozsahu alespoň části obvodu této trubky 55C, ja její stěna vytvořena sítem 552 . Trubka 550 je na svém neznázorněném konci napojena na zdroj podtlaku, takže'v oblasti tohoto síta 552 je vytvořen v trubce 550 proud odsávaného vzduchu. Zavede-li se druné přívodní ústrojí 55 do středu 400 konve 40 a otočí se kolem své podélné osy ve směru šipky ? z obr. 4, přivede se síto

552 do oblasti konce pramene 4 vláken, tvořícího pozdější začátek pramene £ vláken, a pevně jej zachytí.

Druhé přívodní ústrojí 55 se nyní může přemístit ve svislém směru ze středu 40C konve 40 a unáší přitom konec pramene £ vláken setou. Druhé přívodní ústrojí 55 se potom přemístí před přívodní zhušťovač 106 spřádacího zařízení £ pro přecení s otevřeným koncem, zobrazený na obr. 1, a konec pramene 4 vláken, tvořící nyní jeho začátek £3, se vhodným pohybem druhého přívodního ústrojí 55 zavede do přívodního zhušťovače 1C6 ve tvaru nálevky a až do svěrné linie mezi podávacím válečkem 20 a přívodním žlábkem 21 ~, takže podávači ústrojí 2 může zachytit pramen 4 vláken a dále jej dopravovat.

Aby se usnadnilo pozdější předávání pramene £ vláken na podávači ústrojí 2, může být zařízení upraveno tak, že druhé přívodní ústrojí 55 se při zaváděcím pohybu do středu 400 konve 40 nebude přemísťovat až k nejsadnějsímu konci pramene £ vláken, takže po zachycení pramene £ vláken druhým přívodním ústrojím 55 bude ještě přes vnější konec druhého přívodního ústrojí 55 přesahovat určitá délka pramene £ vláken. Pohybem a natočením o 180° se potom může tento volný konec pramene 4 vláken zavést do podávacího ústrojí 2.

U příkladného provedení podle obr. 4 je síto 552 vytvořeno ze dvou dílčích sít 552a, 552b, která jsou od sebe oddělena dělicí stěnou, přecházející v podélnou stěnu 553 v podstatě trubkového druhého přívodního ústrojí 55. Tím se vytvoří s druhém přívodním ústrojí 55 dvě komory 554, 555, které jsou podle potřeby připojitelné pomocí neznázorněných přepínacích ventilů na neznázornený zdroj podtlaku nebo na zdroj přetlaku.

V průběhu zachycování pramene £ vláken je jak první komora 554, tak také druhá komora 555 napojena na zdroj podtlaku. Potom se druhé přívodní ústrojí 55 přemístí do správné polohy pro předávání konce pramene £ vláken na podávači ústrojí 2 , což se může uskutečnit bud otočením ve směru šipky kolem pocélné osy nebo vykývnutím o 18C°. Kachází-li se poTóm druhé přívodní ústrojí 55 před přívodním zhusťovačem 106, zobrazeným na obr. 5, rřivede se do první komory 554 nejprve přetlak, takže začátek 45 pramene 4 vláken se vefukuje do přívodního zhušťovače 106 ve formě vodicí nálevky, Potom se druhé přívodní ústrojí 55 zvedne ve směru šipky P^, až se druhé dílčí síto 552b dostane do ohlas ti přívodního zhušťovaČe 106, kdy také do druhé komory 555 zavede přetlak vzduchu, takže pramen 4 vláken se může zavést hlou beji do podávacího ústrojí 2. Protože přepínání vzduchových poměrů v první komoře 554 a ve druhé komoře 555 probíhalo v závis losti na poloze druhého přívodního ústrojí 55 vzhledem k podává čímu ústrojí 2, dosahuje se té výhody, že i když se toto přepínání provádí v závislosti na pohybu nebo poloze druhého přívodního ústrojí 55» je možné také časové řízení tohoto děje.

Je-li to potřebné, může být síto 552 rozděleno na více než dvě dílčí síta 552a, 552b a v důsledku toho je možno vytvořit více než dvě komory 554, 555» které mohou být ovládány a propojovány samostatně, jak bude v další části podrobněji objasněno při popisu příkladu z obr. S.

Zachycovací místo nemusí být nutně umístěno ve středu 4C0 konve 40, jak je tomu v příkladu provedeni podle obr. 4. Cbr. 6 zobrazuje alternativní řešení, u kterého konec 450 pramene 4 vláken je položen přes okraj 401 konve 40 směrem ven a visí mimo konev 40, přičemž také v tomto případě má být podobně jako u předchozího popisovaného příkladu provedení délka konce 450 t

pramene 4 vláken, visícího přes okraj 401 konve 40, mezi 100 mm a 200 mm. Také v tomto příkladu je možno použít přívodního ústrojí 56, které má obdobnou konstrukci jako druhé přívodní ústrojí 55 z příkladu na obr. 4. Přívodní ústrojí 56 je umístěno na volném konci otočného ramena 560, které je otočné kolem osy 561 otáčení. Osa 561 otáčení se nachází na konci nosného ra měna 562, které může být pro zachycení konce 450 pramene 4 vláken umístěno svou osou 561 otáčení středově nad konví 40. Přívodní ústrojí 56 je samozřejmě propojeno s neznázoměným potrubím s příslušným zdrojem přetlaku nabo se zdrojem podtlaku, tak ze v přívodním ústrojí se může vytvářet odpovídající rřetlak ne bo podtlak, losné rameno 562 je vhodným způsobem uloženo na spřádacím stroji 16 pro předení s otevřeným kancem, zejména pomocí přístroje pojízdného podél tohoto spřádacího stroje 16, kt rý tak obsluhuje více než jedno spřádací zařízení 1.

Pro zachycení konce 450 pramene 4 vláken se otočné rameno 550 s přívodním ústrojím 56 přivede do polohy zobrazené na obr. 6, ve které se osa 561 otáčení nachází v podstatě nad středem konve 40. Potom se otočné rameno 560 otočí o nejméně 560° podél okraje 401 konve 40, takže přívodní ústrojí 56 spolehlivě setře okraj 401 konve 40 s koncem 450 pramene 4 vláken a zachytí jej účinkem odsávaného proudu vzduchu.

Zbývající činnost přívooního ústrojí 56 je již v podstatě stejná jako u druhého přívodního ústrojí 55 3 byla popsána při objasňování obr. 5 a 4.

Místo otočného ramena 560 je pochopitelně možno použít i jiného ramena, jestliže se do otáčivého pohybu uvede místo ramena konev 40. Důležité je pouze vyvození relativního pohybu mezi pramenem 4 vláken a přívodním ústrojím 56, aby se pramen 4 vláken dostal do oblasti přívodního ústrojí 56 a mohl jím být zachycen .

Při mechanickém nebo pneumatickém provedení, které bylo v předchozích příkladech popsáno, se jedná jen o příklady provedení. Jsou možná také jiná provedení zachvcovacího mechanismu nebo ústrojí, využívajícího přilnavosti na základě zmrazení nebo elektrostatického náboje.

Na příkladech z obr. 1 a 2 bylo ukázáno, že přidržovací ústrojí 51 může být upevněno na spřádacím stroji 1 6, konkrétně na jeho rámu 107♦ Cbr. 4 a ó ukazují, že pro správné předkládání pramene 4 vláken může sloužit samotná konev 40. Je však také možné upevnit na konev 40 pevně nebo odebratelně předkládací ústrojí 5· Cbr. 7 zobrazuje jeden z takových možných příkladů provedení, u kterého je předkládací ústrojí _5 opatřeno přidržovacím ústrojím ;1Q, které je odebratelně upevněno na konvi 40. Přidržovací ústrojí· 510 obsahuje přitom prstenec 511 , který je uchycen pomocí upínacího spoje ρ Ί 2 na vnějším obvodu konve 40. ba několika, nejméně dvou místech svého obvodu je prstenec 511 opatřen směrem nahoru vystupujícím ložiskem , které nese pružící svěrný prvek 514. ložiska 515 jsou onatřena na své straně, odvracené vzhledem k ose 315 natáčení rružicího svěrného nrvku

514 od prstence 511, prvním ramenem 516, o které je opřena tlačná pružina 517. Tlačná pružina 517 je opřena svým druhým koncem o druhé rameno 518 svěrného prvku 514. První rameno 518 ložisek

515 je zakončeno držákem 525, vytvořeným ve formě vedení pramene 4 vláken, který je na svém konci, odvráceném od ložiska 513» vytvořen ve znázorněném příkladném provedení ve tvaru písmena U a který slouží jako předkládací ústrojí 3 pro pramen 4 vláken.

Na obr. 7 je zobrazeno, jak je pramen 4 vláken v tomto držáku 525 uložen.

Aby bylo možno zachytit konec £50 pramene ε dostatečnou spolehlivostí, což je zejména důležité pro dopravu konve 40 z neznázorněné plnicí stanice například po dráze 1_‘, zobrazené na obr. 11, ke spřádacímu zařízení £, to znamená do přejímací polohy u příslušného podávacího ústrojí 2, je podle příkladu z obr.8 držák 524 poněkud obměněn v porovnání s držákem 525 z obr. 7. V příkladném provedení podle obr. 8 je na ose 515 otáčení umístěna další páka 525 > o kterou se opírá tlačná pružina 517> která tak není opřena o první rameno 516 ložiska 515. U tohoto příkladu tvoří páka 525 společně s ramenem 516 pružně pracující svěrku

Jak u příkladného provedení podle obr. 7, tak také u příkladu z obr. 8 visí konec 450 pramene £ vláken přes držák 525, 524 a může být zachycen přívodním ústrojím podobné konstrukce jako v příkladech na obr. 4 a 6 pro předávání pramene 4 vláken na podávači ústrojí 2.

’ Zařízení podle obr. 7 a 8 je zvláště vhodné pro ruční vkládání pramene 4 vláken do držáku 525, 524, protože prstenec 511 může být nasazován na konev 40 teprve tehdy, až konev 40 opustí dráhu 7¹, zobrazenou na obr. 11, na které je plněna pramenem 4 vláken.

V závislosti na pracovním postupu může být konec 450 pramene 4 vláken, který při dalším zpracování tvoří začátek pramene 4 vláken, přiveden vložením do držáku 325, 524 co své pohotovost ní polohy nebo také přímo do zachycovací polohy. Pocle použitého dalšího postupu, který, jak již bylo řečeno, může po mnoha stránkách obměňovat, zůstává pramen 4 vláken vložen v držácích > 2^.4 P^ro další dopravu nebo pro provedení dalších operací, například přípravy vkládání pramene 4 vláken nebo pro vlastní vkládání pramene 4 vláken do držáků 325, 324.

Předkládací ústrojí 3, které je v příkladu podle obr. 1 upevněno na rámu 107 stroje, může být vytvořeno podobným způsobem jako předkládací ústrojí 3 z obr. 7 a £ a rovněž může obsahovat místo dvou držáků 52, 35 pouze jediný držák 525, 524 pramene 4 vláken. 7 alternativním příkladném provedení je pochopitelně také možné vytvořit předkládací ústrojí 5, osazené na konvi 4C, podle příkladu z obr. 1, takže také v tomto případě je délkový úsek začátku pramene 4 vláken držen na určené dráze s předem stanovenou délkou.

Předkládací ústrojí 5. je jak v příkladném provedení podle obr. 1, tak i v příkladném provedení podle obr. 7 nebo S umístěno ve svislém odstupu nad horním okrajem 401 konve 40, takže pramen 4 vláken probíhá v dostatečné výšce nad sousední konví 41 , zobrazenou na obr. 1, směrem k podávacímu ústrojí 2.

Obr. 23 až 25 zobrazují další obměny příkladného provedení zařízení podle vynálezu, u kterých se konec 45C pramene 4 vláken přivádí při svém spotřebovávání do zachycovací polohy v přidržovacíra ústrojí, ve kterém pramen 4 vláken v průběhu dalších kroků spojených s vkládáním pramene 4 vláken zůstává veden.

Cbr. 23 zobrazuje plochou konev 411 v bočním pohledu. Na konstrukční vytvoření takové ploché konve 411 bude ještě navazovat popis objasňující příklad z obr. 12.

Plochá konev 411 je pro lepší zobrazení jejího umístění vpravo od její provozní polohy znázorněna pod podávacím ústrojím 2 spřádacího stroje 1 6. Toto podávači ústrojí 2 obsahuje konvenční počávací váleček 20 a je opatřeno vybráním 206 pro vsunutí nově konstruované žlábkové páky 210, která je upevněna na konvi 41 pomocí tyčky 519. Tři pohybu ploché konve 411 z polohy zobrazené -na obr. 23 směrem doleva do její provozní polohy z obr. 24 se zasune žlábková páka 21C do vybrání 206 podávaciho ústrojí 2_, takže konec 450 pramene 4 vláken, držený předtím žlábkovou pákou 210, se dostane do oblasti působení podávacího válečku 20. Otáčením podávacího válečku 20 se začne oramen vláken vytahovat z konve 411 a přivádět do spřádacího místa.

Chr. 25 zobrazuje tři taková spřádací zařízení 2 P^ro předení s otevřeným koncem, z nichž každé je opatřeno jedním podávacím ústrojím _2 a vždy jednomu spřádacímu zařízení 2 přiřazena jedna plochá konev 411 se svou tyčkou 515♦ Ploché konve 411 jsou přiváděny do svých provozních poloh pomocí vodítek 164, 1-65, umístěných v blízkosti horních a/nebo spodních konců plochých konví 411 .

Obr. 26 a 27 zobrazují vždy jednu další možnou variantu konstrukčního řešení vedení pro konve 4C, 42» 411. Podle příkladu z obr. 26 jsou konve 411 uloženy na vodítkách 164 ve formě profilových list, uložených na podlaze 19 pod spřádacím zařízením 2 P^ro předení s otevřeným koncem. Je možno použít také přídavných vodítek 165 pro vedení bočních stěn konví 411, jak již bylo také zobrazeno v příkladech na obr. 23 a 25.

V alternativním provedení podle obr. 27 jsou konve 411 zavěšeny nad podlahou 19 pomocí profilových kolejnicových vodítek 166 na rámu 107 stroje; k tomu účelu je každá konev 411 opatřena na svém horním okraji směrem ven vystupujícími lištami 412, které jsou kluzně uloženy na profilových kolejnicových vodítkách 166.

. V obou variantách, zobrazených na obr. 26 a 27, mají boční stěny konví 411 tohoto příkladného provedení podle vynálezu na spodním okraji dovnitř přehnuté okraje 415 > které u každé konve 411 nesou volně uložené dno 414. Toto volně uložené dno 414 se může neznázoměným prostředkem, upevněným na spřádacím stroji 1 6, pohybovat vzhledem ke stěnám konve 411, to znamená půsooemm z vnějšku, protože samotná konev 411 nemá žádné vlastní prostřecky pro zvedání volně uloženého dna 414, je možno ovládat tento pohyb volně uloženého dna 414 vůči obvodovým stěnám Konve 411. Toto řešení je proto výhodné, protože zavádění pramene 4 vláken do spřádacího zařízení Ť'?ro předení s otevřeným koncem nemusí byt nutně spojeno s přerušením dodávky pramene 4 vláxen. rramen 4 vláken tak může probíhat oc podávacího ústro2 až k volně uloženému dnu 414 konve 411 , přičemž pramen 4 vláken se vtahuje podávacím ústrojím 2 do snřádacího zařízení

- 45 2 pro předení ε otevřeným koncem, aniž by u něj docházelo k falešnému průtahu, při kterém by se vyskytovalo kolísání v čísle příze.

Volně uložené dno 414 konve 411 umožňuje plnění konve 411 smyčkami pramene 4 vláken podle předem určeného vzoru.

Cbr. 9 zobrazuje automaticky pracující zařízení, které umožňuje odkládání pramene 4 vláken do polohy, potřebné pro následné zachycení.

Jakmile se na dráze 7¹z obr. 19, se které je na obr. 9 zobrazen jen otočný talíř 6, naplní konev 40 pramenem 4 vláken v průběhu plnicí operace, zobrazené na obr. 3 jako programový krok A, přemístí se naplněná konev 40 zpod otočného talíře 6, takže místo pod otočným talířem 6 se uvolní. Odkládací ústrojí 61 , které je v principu vytvořeno jako přívodní ústrojí 55, 5o pro přívod pramene 4 vláken a je také opatřeno třemi komorami 554, 555, 556, uzavřenými na čelní straně sítem 552 a napojitelnými podle potřeby na zdroj podtlaku nebo na zdroj přetlaku, se nyní přesune ve směru šipky Pg pod otočný talíř 6 a až přes výstupní otvor 60 do polohy 6V~, takže odkládací ústrojí 61 zachytí odkloněný pramen 4 vláken. Tento pramen 4 vláken se potom obvyklým a proto neznázorněným způsobem oddělí maži odkládacím ústrojím 61 a otočným talířem 6.

Odkládací ústrojí 61, které je současně ukládacím ústrojím a které přebírá pramen 4 vláken v jeho určené vymezené poloze 61 ve středu závitů pramene 4 vláken v konvi 40, jak je patrno z obr. 4, a může jej ukládat na obvod konve 40 přes okraj 401 konve 40, jak je patrno z obr. 6, popřípadě může pramen 4 vláken ukládat na předkládací ústrojí 5 ^z obr. 7 a g, osazený na konvi 4Q nebo v konvi 4C; ukládání pramene 4 vláken představuje na cbr. 3 programový krok B. Tato ukládací poloha je v dalším popisu označována za pohotovostní polohu.

Konev 40 se potom s takto uloženým koncem převede ke spřádacímu zařízení 2 pro předení s otevřeným .koncem, kde má být připraven nový pramen 4 vláken a kde je pramen 4 vláken přebírán pomocí ústrojí, zobrazených na obr. 4, 6, 7 nebo S, pro předávání na příslušné podávači ústrojí 2.

Jak je zřejmé ze srovnání příkladů na obr. 4, 6, 7, 8 a 5, může být jak pohotovostní poloha pramene 4 vláken, tak také zachycovací poloha upravena na konvi 40, ze které má být pramen 4 vláken, přiváděný k podávacímu ústrojí 2, odebírán. Přitom může týt pohotovostní poloha nebo zachycovací poloha podle vytvoření odkládacího ústrojí 61 nebo přívodního ústrojí 5, 55, bua ve středu 4C0 konve 4C nebo na její obvodové části nebo obvodu.

Je vsak také možné pramen 4 vláken uložit popsaným způsobem do konve v plnicí stanici na dráze 7*pomocí odkládacího ústrojí 61 , které ukládá pramen 4 vláken do konve 40 do pohotovostní polohy, přičemž konev 40 se potom může dopravovat s uloženým pramenem 4 vláken k příslušnému podávacímu ústrojí 2, kde se pramen 4 vláken zachytí neznázorněným zachycovačem, který má v principu například podobné konstrukční vytvoření jako odkládací ústrojí 61 , popřípadě přívodní ústrojí 55, 56, přičemž pramen 4 vláken se potom může vložit do zde se nacházejícího předkládacího ústrojí 3, které je patrné z obr. 1 , aby zde mohl být pramen 4 vláken zachycen přívodním ústrojím 5, 55, 56 a předáván na podávači ústrojí. V případě potřeby může zachvcovač pramene 4 vláken předávat pramen 4 vláken přímo, to znamená bez zařazení samostatného předkládacího ústrojí £, na přívodní ústrojí 5, 55, 56, takže zachvcovač pramene 4 vláken přebírá v tomto případě funkci předkládacího ústrojí 3.

Obr. 10 zobrazuje jiné zařízení, u kterého je v desce 600 otočného talíře 6 uložena dělicí stojina 620 dělicího ústrojí 62 pro oddělování pramene 4 vláken. Se spodní stranou desky 600 otočného talíře 6 a také s dělicí stojinou 620 spolupracuje svěrná vidlice 621. Jak je z obr. 10 patrno, pohybuje se opěrná a svěrná vidlice 621 ke spodní straně desky 600 otočného talíře _6 a přitlačuje tak pramen 4 vláken proti spodní straně desky 600 otočného talíře z. Dělicí stojina 620 se r/mí posouvá mezi oběma ozuby 622 dělicí a svěrné vidlice 621 smeiem dolů a vyvolává tak v pramenu 4 vláken stále se zvětšující tah, až se pramen 4 vláken přetrnne.

Je pochopitelně nezbytné, ahv se otočný talíř _6 nacházel pro tuto oddělovací operaci ve zcela přesné relativní poloze vůči dělicímu ústrojí 62 pro oddělování pramene-4 vláken. Z toho důvodu je na vhodném místě otočného talíře 6 umístěno spínací raménko 601, které je snímáno snímačem 602, který je spojen vedením 603 vhodným způsobem s neznázorněnýra řídicím ústrojím. Toto naznázoměné řídicí ústrojí ovládá pohon otočného talíře 6 a zastavuje jej, jestliže se otočný talíř 6 dostane do požadované polohy pro oddělování pramene 4 vláken. Konev 40 se pro dělení pramene 4 vláken posune o předem stanovený dráhový úsek makovým způsobem, že odstup mezi okrajem 401 konve £C a dělicí stojinou 620 odpovídá píesně délce b, aby potom oddělený konec 450 pramene 4 vláken zůstal viset přes okraj 401 konve 40. Konve 40 přitom mohou být opatřeny dvěma nosy 402, které jsou patrné také z obr. 12, mezi kterými zůstane ležet konec 450 pramene 4 vláken.

Podle obr. 10 se současně s vysouváním konve 40 z dráhy ?' přisouvá nová konev- 410 pod otočný talíř j6.

Iro správné a přesné polohování konce 450 pramene 4 vláken na okraji 401 konve 40 se však může postupovat také jinými vhodnými postupy. Například se konev 40 po svém naplnění v plnicí stanici, která je v případě zobrazené dráhy Vytvořena odváděči hlavou £0 a místem pod ní, přemístí z plnicí stanice, aniž by byl předtím ukončen přívod pramene 4 vláken odváděči hlavou 70♦ Při dopravě konve 40 z plnicí stanice se pramen 4 vláken táhne dozadu na zadní stranu konve £0 ve směru jejího pohybu a zaujímá přitom přesně určenou polohu. V návaznosti na pohyb přepravované konve 40 se zastaví přívod pramene £ vláken takovým způsobem, že konec 450 pramene £ vláken, visící přes okraj 401 konve 40, nepřekročí svou délkou délku b, která je požadovanou dél kou. Jestliže se nyní vhodným způsobem pramen £ vláken oddělí, například pomocí ústrojí z obr. 10, má konec 450 pramene 4 vláken, .visící přes okraj 401 konve 40, délku b v požadovaných tolerancích .

Pro zlepšení polohování pramene 4 vláken jeho koncem 450 na okraji 401 konve 401 je možno použít ústrojí na odváděči hlavě 70, popřípadě na spodní straně desky 600 otočného talíře _6, kte rým se pramen 4 vláken umístí doprostřed vzhledem ke směru ~vý4ε suvného pohybu konve 40 a které je například tvořeno středícími prvky 74, 74C, pohyblivými kolmo na směr výsuvného pohybu konví 40, probíhajícího v příkladu na obr. 11 ve směru šipky F₁₂’ ^ΐο znamená pohyblivými ve směru šipek Po, P-jq z obr. 11. Středící prvky 74, 740 pro středění pramene 4 vláken se nacházejí na odváděči hlavě 70 v místě mezi výstupním otvorem 60 otočného talíře 6 a okrajem 401 konve 40, která právě opustila plnicí stanici .

Zatímco je konev 40 plněna v plnicí stanici a také v průběhu svého vysouvání z plnicí stanice se oba středící prvky 74,

740 nacházejí ve stejné úrovni jako pramen 4 vláken, vedený na obě strany od odváděči hlavy 70 ke konvi 40· Jestliže je výsuvný pohyb konve 40 ukončen nebo téměř ukončen, přiblíží se středící prvky 74, 740 k sobě, zachytí přitom pramen 4 vláken a převedou jej do středové osy dráhy dopravy konve 40 mezi plnicí stanicí a následující klidovou polohou konve 40. Tímto postupem se pramen 4 vláken přemístí svým koncem 430 do osy výsuvného pohybu konve, vyznačené šipkou ?12 a na zadní okraj 401 vysouvané konve 40.

Aby byl pramen 4 vláken spolehlivě přiveden mezi nosy 402, je konev 40 opatřena vodítky, které ji udržují v požadované poloze vzhledem k dráze 7', to znamená k otočnému talíři 6. Toto příkladné provedení je zobrazeno na obr. 11, kde je dráha 7'se svou odváděči hlavou 70 opatřena dopravním vozíkem 8 nebo podobným dopravním prostředkem pro dopravu konve 4Q z dráhy ke spřádacímu zařízení 2 a také ke spřádacímu stroji 16 pro předení s otevřeným koncem, opatřenému skupinou spřádacích zařízení 2 P^ro předení s otevřeným koncem.

Aby konev 40 neztratila svou orientaci v průběhu dopravy od odváděči hlavy 70 dráhy 2' až do zachycovací polohy a aby se nezměnila poloha a orientace začátku 43 pramene 4 vláken v blízkosti spřádacího zařízení 1 pro předení s otevřeným koncem, je konev 40 opatřena vedením, které spolupracuje s vodítky na dráze 7^la na spřádacím stroji 16 pro předení s otevřeným koncem.

V příkladném provedení podle obr. 11 má konev 40 pravouhelníkovy profil, jehož strany 4C3, 404, 405, 40$ slouží jako vedení.

- 49 Vedení tvořené dvěma protilehlými stranami 403» 405 spolupracují s vodítky 700, 701, mezi nimiž jsou konve 40 dopravovány pod odváděči hlavu 70 a později opět z polohy pod odváděči hlavou 70 směrem ven. Další dvě vzájemně protilehlé strany 404, 406 slouží rovněž jako vedení pro konve 40 a spolupracují s dalšíni dvěma vodítky 702, 703»

Konev 40 se ukládá na dráhu 7*obvyklým a proto nezobrazeným postupem. Po přivedení do polohy pod odváděči hlavou 70 je konev 40 plněna, takže probíhá programový krok A z obr. 3· Po naplnění konve 40 pramenem 4 vláken se konev 40 vysune ve směru šipky ?<I2 z dráhy 7* a konec 430 pramene 4 vláken se položí do požadované polohy, to znamená do pohotovostní polohy, ve které může být později opět zachycen pro další zpracování /programový krok B/. Konec 430 pramene 4 vláken se v této poloze zajistí, což se uskutečňuje pomocí dvou nosů 402 /programový krok 0/. Konev 40 se potom zasune ve směru Šipek do dopravního vozíku 8. Také dopravní vozík 8 je opatřen vodítky 81, 810, 811, 812. Konev 40 je tak v průběhu celého trvání přepravy zajištěna proti otáčení a může si proto v průběhu celé dopravy zachovat svoji relativní natočenou polohu, která se nemění ani vůči dráze 7*, ani vůči dopravnímu vozíku 8.

Příprava, pramene 4 vláken se uskutečňuje při shora popsaném postupu a v případě příkladného provedení podle obr. 10 mezi oběma nosy 402. Dopravní vozík 8 s uloženou konví 40 a popřípadě další konví nebo i několika dalšími konvemi 40 se potom pohybuje podél čárkované čáry 80 na obr. 10 ke spřádacímu stroji 16 pro předení s otevřeným koncem a před jedno z jeho spřádacích zařízení 2» kam je nutno přemístit novou konev 40. U tohoto spřádacího zařízení 1. jsou rovněž uspořádána vodítka 160, 161, která jsou umístěna u každého spřádacího zařízení takže konev 40 je od dopravního vozíku 8 dále vedena těmito vodítky 160, 161 a nemůže změnit svoje natočení vůči spřádacímu zařízení ^v této poloze je potom.konev 40 dopravována do zachycovací polohy pod spřádacím zařízením 1_ /programový krok D/. Zachycování pramene 4 vláken a jeho předávání na spřádací zařízení 1_ pro předení s otevřeným koncem se uskutečňuje již popsaným způsobem /programové kroky Ε, H, 1/.

Přirozeně je možno vhodnými opatřeními zajistit, aby se nosy 402, popřípadě volný konec pramene 4 vláken nenacházely na straně konve 40, odvrácené od spřádacího zařízení £, ale na straně, přivrácené ke spřádacímu zařízení £ pro předení s otevřeným koncem. To je možno uskutečnit například tím, že dopravní vozík 8 se na rozdíl od příkladného provedení podle obr. 11 nevyprazdňuje směrem doprava, ale směrem doleva a konev 40 se tak přivádí ke spřádacímu zařízení £ pro předení s otevřeným koncem, které se nachází vlevo.

V jiném příkladném provedení je také možné dopravní vozík 8 na začátku, v průběhu nebo po dokončení jeho dopravy otočit o 180°, takže konev 40 se potom přivádí v požadované poloze k příslušnému obsluhovanému spřádacímu zařízení £. V obměněném možném provedení je možno dopravní vozík 8 opatřit pro každou konev 40 neznázorněnou točnou nebo otočným talířem, takže konev 40 se pootočením této točny nebo otočného talíře nastaví do požadované otočné polohy, ve které se potom pramen 4 vláken může převzít pomocí jednoduchého přívodního ústrojí 5., které je zobrazeno na obr. 2 nebo které není uloženo na otočném ramenu 560 z obr. 6, popřípadě pomocí přívodního ústrojí 55 z obr. 4.

Kůže být však také žádoucí, zejména při použití plochých konví 411, které budou ještě popsány v další části, aby se volný konec 430 pramene 4 vláken nacházel na straně konve 411, odvrácené od středu textilního stroje, protože pramen 4 vláken je potom přístupný pro své zachycení i v případě, že se plochá konev 411 nachází již ve své provozní poloze u textilního stroje. Ploché konve 411 nebo i jiné konve se potom mohou přivést do požadované natočené polohy stejným způsobem, který byl popsán v předchozí části.

Pro přesouvání konve 40 z dopravního vozíku 8 až do její polohy pod obsluhovaným spřádacím zařízením £ pro předení s otevřeným koncem může být dopravní vozík 8 opatřen neznázorněným vysouvacím ramenem, které může být ovládáno spřádacím zařízením £ pro předení s otevřeným koncem. Dopravní vozík 8 je k tomuto účelu spojen neznázorněnými prostředky se spřádacím zařízením £, popřípadě s centrálním řídicím ústrojím 18 z obr. 18 spřádá- 51 čího stroje 16 pro předení s otevřeným koncem.

Vodítka pro zajišťování určené polohy konví 40 mohou mít různé konstrukční provedení, jak je patrno z předchozích příkladných provedení. Například mohou být vodítka, upravená na konvích 40, spojena s těmito konvemi 40 uvclnitelnými spoji nebo mohou být upevněna k předkládacímu ústrojí J5, nesenému konvemi 40, popřípadě mohou být tvořena odpovídajícími rovinnými vnějšími plochami konve 40, například stranami 405, 404, 405,

406 konve 40 z příkladu na obr. 11, nebo prstencem 511 konve 40 z příkladu na obr. 7.

Jiné příkladné provedení konve ve formě ploché konce 411 a jejího vedení je zobrazeno na obr. 12. Podle tohoto příkladného provedení nemá plochá konev 411 kruhový průřez, ale podlouhlý průřez. Její obě podélné strany jsou tedy ve značné části své šířky rovinné a mohou sloužit jako vedení, pomocí kterého je plochá konev 411 vedena mezi dvěma vodítky 700, 701, popřípadě dalšími vodítky 81, 810 a konečně mezi výstupními vodítky 160, 161 z obr. 11. Také v tomto příkladném provedení může být v případě potřeby plochá konev 411 opatřena dvěma nosy 402, mezi nimiž je držen konec 450 pramene 4 vláken, který, jak je znázorněno na obr. 12, visí v délce b přes hranu ploché konve 411 směrem ven a dolů.

Obr. 29 zobrazuje řadu třiadvaceti spřádacích míst spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem a dopravní vozík 8 pro dopravu plochých konví 411 a pro výměnu těchto plochých konví 411 na spřádacích místech. Dopravní vozík 8 sestává z úložné části 82 a dvou koncových částí 85, 84. Úložná Část 82 pro ukládání plochých konví 411 je rozdělena dělicími příčkami 820 na jednotlivé oddíly, přičemž každý oddíl je upraven pro uložení jedné konve, v tomto případě jedné ploché konve 411, zasunutím ploché konve 411 ve směru své podélné osy.

Každá koncová část 85, 84 nese sloup 850 a oba protilehlé sloupy 850 nesou na svém horním konci nosník 851, který slouží jako vodicí kolejnice pro manipulátor 85, který přemísťuje ploché konve 411. Manipulátor 85 pro manipulaci s plochými konve411 je posuvný v podélném směru nosníku 851 a tím je možno

- 52 jej přemístit nad každý oddíl úložné části 82 dopravního vozíku 8. Manipulátor 85 pro manipulaci s plochými konvemi 411 je opatřen vlastní příčnou kolejnicí 850, která je uspořádána kolmo na nosník 851 a je vodicí kolejnicí pro zasouvací ústrojí 851 k zasouvání plochých konví 411. Zasouvací ústrojí 851 obsahuje neznázoměný uchopovací prostředek, který po zachycení ploché konve 411 svým pohybem ve směru ke střednicové rovině spřádacího stroje dopravuje zachycenou plochou konev 411 z dopravního vozíku 8 do provozní polohy ve stroji, popřípadě svým pohybem ve směru od střednicové roviny stroje směrem ven dopravuje zachycenou konev 411 z její provozní polohy na dopravní vozík 8.

Každá koncová část 85, 84 dopravního vozíku 8 je opatřena také pojezdovými kolečky 86, která umožňují pohyb dopravního vo zíku 8 ve směru kolmém na podélnou stranu zachycené ploché konve 411. Dopravní vozík 8 je rovněž opatřen neznázorněným pohonem a popřípadě také neznázorněným systémem řízení pro ovládání pojezdových koleček 86. Opustí-li dopravní vozík 8 dráhu 7 z obr. 19, je naložen deseti plnými plochými konvemi 411, přičemž jeden jeho oddíl zůstává prázdný pro uložení prázdné ploché konve 411. Počet plochých konví 411, které se výhodně mohou dopravovat, se pohybuje mezi dvěma a dvanácti.

Dopravní vozík 8 je přiváděn ovládacím ústrojím na zvolené spřádací místo, na kterém je třeba plochou konev 411 vyměnit. Pomocí vhodného polohovacího systému, který není v příkladech provedení zobrazen, se dopravní vozík 8 nejprve přivede do takové polohy, ve které může být prázdný oddíl přistaven ke spřádacímu místu spřádacího zařízení 2 pro předení s otevřeným koncem, na kterém je třeba vyměnit plochou konev 411. Manipulátor 85 pro manipulaci s konvemi 411 se rovněž přemístí nad prázdný oddíl dopravního vozíku 8 a zasouvací ústrojí 851 tohoto maní pulátoru 85 se přesune ke stroji, takže jeho neznázorněné uchopovací ústrojí může zachytit vyměňovanou plochou konev 411. Pohybem zasouvacího ústrojí 851 směrem ven ze stroje se vyměňovaná plochá konev 411 vtáhne do prázdného oddílu dopravního vozíku 8.

Dopravní vozík 8 se potom přemístí dále, aby se k příslušné mu spřádacímu místu přistavil oddíl dopravního vozíku 8, obsa53 zený plnou plochou konví 411> k příslušnému oddílu. Manipulátor 85 se potom pohybuje po nosníku 831, aby se přistavil k nově přiváděné ploché konvi 411♦ Pohybem manipulátoru 85 směrem dovnitř a ke stroji se přemístí plná konev 411 do své předem zvolené provozní polohy.

Dopravní vozík 8 se potom může přistavit k dalšímu vybranému spřádacímu místu, kde se tento postup opakuje, přičemž nakonec není prázdný oddíl na dopravním vozíku 8 na původním místě, ale na místě poslední ploché konve 411, která byla jako poslední zasunuta do stroje. Opakováním těchto postupů se prázdný oddíl krokově překládá, až jsou všechny plné ploché konve 411 zasunuty do spřádacího stroje a jsou nahrazeny v plném rozsahu prázdnými plochými konvemi 411. Dopravní vozík 8 se potom přemístí zpět na dráhu 7*.

Úložná část 82 dopravníku 8, určená pro ukládání plochých konví 8, nemusí být s koncovými částmi 83, 84 dopravního vozíku 8 spojen pevně. Jak je na obr. 29 vyznačeno dvojitou šipkou 821, může být úložná Část 82 uložena na obou koncových částech 83, 84 výškově přestavítělně, aby bylo možno ploché konve 411 výškově přestavovat a přizpůsobovat výšku úložné části 82 úrovni nakládací a vykládací polohy na dráze 7*nebo na spřádacím stroji pro předení s otevřeným koncem, popřípadě na jiném textilním stroji nebo zařízení a aby bylo pochopitelně možno měnit výškovou úroveň úložné části 82 i v opačném směru, podobným způsobem mohou být uloženy i jiné prvky zařízení podle vynálezu, například přívodní ústrojí přípravné ústrojí 9 pro přípravu začátku 43 pramene 4 vláken, které bude podrobněji popsáno v další části popisu a další prvky, které je výhodné uložit na dopravním vozíku 8 s možností výškového přestavení.

Plochá konev 411', zobrazená na obr. 12 a 28, je opatřena dvěma vzájemně rovnoběžnými bočními stěnami 415, 416, které určují svým odstupem šířku 1- ploché konve 411♦ Plochá konev 411 je opatřena také dvěma koncovými úseky ve formě koncových kusů 417,

418, které vzájemně spojují obě boční stěny 415> 416 a definují délku £ ploché konve 411 * Ka obr. 28 jsou zobrazeny dva koncové kusy 417> 418, které jsou vytvořeny ve tvaru válcové plochy,

- 54 přisazené ve svislé poloze k bočním stěnám 415, 416, ovšem tyto koncové kusy 417, 418 mohou mít také mnohoúhelníkový průřez. Délka 2 ploché konve 411 je výrazně větší než její šířka i, například třikrát větší, přičemž šířka i ploché konve 411 v podstatě odpovídá šířce spřádacího místa, to znamená šířce spřádacího zařízení 2· Tím je dosaženo toho, že objem ploché konve 411 odpovídá objemu obvykle používané okrouhlé konve 40 nebo známé okrouhlé konve. V podstatě odpovídá objem ploché konve 411'objemu válcové konve s průměrem od 450 do 500 mm. Vezme-li se za příklad konvenční válcovou konev s průměrem 457 mm, potom stejný objem má plochá konev 411 podle obr. 28 se šířkou 2 rovnou 230 mm a délkou 2 rovnou 780 mm, která má přesně vypočteno ještě dokonce větší objem než uvedená okrouhlá konev běžného provedení. Jinak řečeno, délka j ploché konve 411 nemusí být dvojnásobkem průměru okrouhlé konve, aby se dosáhlo stejného vnitřního objemu.

Výška konví, to znamená jak okrouhlých konví 40, 42» i plochých konví 411, je dána konstrukcí rámu 107 spřádacího stroje 16, protože okrouhlé konve 40, 41 i ploché konve 411 se musí zasunout rod spřádací místo.

Je výhodné, aby začátek 45 pramene 4 vláken, který je tvořen koncem 430 pramene 4 vláken, nebyl přiváděn na spřádací zařízení 2 v nezměněném stavu, ale aby byl zejména pro podávání na podávači ústrojí 2 připraven a upraven. Vnější vlivy, projevující se v průběhu doby ukládání pramene 4 vláken a jeho vkládání do přidržovacího ústrojí 31 z obr. 2, popřípadě do držáku 325 z obr. 7 nebo držáku 524 z obr. 8 nebo také dovnitř konve 40 podle obr. 4 nebo přes okraj 401 konve 40 podle obr. 6, mohou totiž pramen 4 vláken posunout nebo ještě dále vytáhnout z konve 40, 41 nebo ploché konve 411, takže stav a/nebo délka koncového úseku pramene 4 vláken se mění. Tím není ve všech případech zajištěno, že začátek 45 pramene 4 vláken, kterým je pramen 4 vláken zaváděn do spřádacího zařízení 2» ^m3 stále stejnou kvalitu. Aby bylo zabezpečeno, že požadovaná stejná kvalita začátku 43 pramene 4 vláken bude přes tyto vnější vlivy zajištěna, je navrženo, aby předkládaný začátek 45 pramene 4 vláken byl zkrácen na stanovenou délku. K tomu slouží přípravné ústrojí 9 pro úora55 vu začátku 43 pramene 4 vláken, které je v příkladném provedení zobrazeno na obr. 13.

Přidržovací ústrojí 31 ^v příkladném provedení podle obr. 2 nebo v jiném konstrukčním vytvoření, které je zobrazeno na obr. 13» popřípadě v dakším možném příkladném provedení je opatřeno ovladatelnou svěrkou 91 » která má v principu různé konstrukční vytvoření. Podle příkladu z obr. 13 je tato ovladatelná svěrka 91 pevně uložena a obsahuje nosič 910, na jehož jednom konci je umístěn doraz 911« Na svém protilehlém konci je nosič 910 opatřen elektromagnetem 914» který je prostřednictvím své kotvy 915 spojen s protilehlým dorazem 916» který může dosednout na první doraz 911» popřípadě může sevřít mezi sebou a tímto prvním dorazem 911 pramen 4 vláken. Kotva 915 je vedena opěrnou pružinovou opěrou 912, která je uložena na nosiči 910 mezi protilehlým dorazem 916 a kotvou 915. Tlačná pružina 913 je opřena svým jedním koncem o protilehlý doraz 916 a svým druhým koncem dosedá na pružinovou opěru 912. Není-li do elektromagnetů 914 přiváděn proud, to znamená při odpadnutí elektromagnetů 914, pů sobí tlačná pružina 913 na protilehlý doraz 916» takže pramen 4 vláken je sevřen mezi prvním dorazem 911 a protilehlým dorazem 916« Jestliže je naopak elektromagnet 914 nabuzen, je protilehlý doraz 916 proti působení tlačné pružiny 915 oddálen od prvního dorazu 911» takže pramen 4 vláken je ze svého sevření uvol něn.

Ovladatelná svěrka 91 spolupůsobí s přívodním ústrojím 5·

V příkladném provedení podle obr. 13 slouží jako přívodní ústro jí 5 zařízení, které má v podstatě stejné konstrukční vytvoření jako svěrka 91 ♦ Na volném konci výkyvného ramena 57» otočného kolem otočného bodu 570» je uložena druhá svěrka 512, která je opatřena prvním dorazem 571, se kterým spolupracuje protilehlý doraz 573» zatížený druhou tlačnou pružinou 572. Protilehlý do ^raz 573 je spojen s kotvou 574 elektromagnetů 575» Kotva 574 je vedena pružnou opěrou 576, která je opřena kromě toho o druhou tlačnou pružinu 572, která působí na protilehlý doraz 573. Na ose procházející otočným bodem 570 je uložen pastorek 577» se kterým spolupracuje ozubená tyč 578» poháněná pohonem 579» která se může pohybovat posuvným pohybem ve směru dvojité Šipky P-j

- 56 ve dvou vzájemně opačných směrech. Ozubená tyč 578 se svým pohonem 579 tak tvoří pohonnou jednotku pro ovládání změny vzájemného odstupu mezi ovladatelnou svěrkou 91 a druhou svěrkou 512 přívodního ústrojí 5. Obě svěrky 91 , 512 jsou alespoň při svém uz.avírání ovládány synchronně, aby mohly vykonávat oddělovací funkci.

Pramen 4 vláken se potom může uložit ručně nebo pomocí vhodného ústrojí, například určitého druhu již popsaných ukladačů nebo zachycovačů pramene 4 vláken do obou svěrek 91 » 512, sestávajících z prvního dorazu 911 a protilehlého dorazu 916, popřípadě z prvního dorazu 571 a protilehlého dorazu 575· Potom se pohybem ozubené tyče 578 ve směru k prvnímu dorazu 571 druhé svěrky 512 vykývne přívodní ústrojí 5 tak, že se vzdálí od svěrky 91 · Pramen 4 vláken, který je držen ve svěrkách 91 » 512, se tak napíná a natahuje až do přetržení. K tomu účelu je mezi zobrazenou výchozí polohou svěrky 512 a další svěrkou 91 vytvořen minimální odstup c, který je roven staplové délce nebo přesněji řečeno průměrné délce staplu vláken, obsažených v pramenu 4 vláken. Obě svěrky 91, 512 mohou být od sebe oddáleny na takový odstup nebo takovou maximální vzdálenost d, která je v podstatě dvojnásobkem střední délky staplu vláken, obsažených v pra menu 4 vláken. Tímto způsobem je spolehlivě zajištěno, že se pra men vláken 4 skutečně může přetrhnout; zkracování délky pramene 4 vláken představuje na obr. 5 programový krok P.

- Jak je znázorněno čárkovanými čarami na obr. 15» vzniká po přetrhu začátek 45 pramene 4 vláken, který je zejména vhodný pro zavádění do podávacího ústrojí _2. Protože pramen 4 vláken obsahuje rovnoměrně rozložené konce jednotlivých vláken, dosahuje se přetrhem zeslabení a zúžení začátku 45 pramene 4 vláken, které je zvláště výhodné pro zavádění do přívodního zhuštovače 106 ve formě přívodní nálevky z obr. 1.

Pramen 4 vláken se tímto postupem nejen-zkracuje, .což představuje programový krok ? z obř. 3, ale současně se zužuje do špičky; zužování začátku 45 pramene 4 vláken do špičky představuje programový krok G.

Aby jednotlivé součásti příkladu z obr. 13 mohly pracovat v časově sladěném sledu, jsou oba elektromagnety 914, 575 a také pohon 579 ozubené tyče 578 spojeny se společným ovládacím ústro jím 95» které zajišťuje, že pohyb obou svěrek 512, 91 přípravného ústrojí 9 pro přípravu a úpravu konce a začátku 43 pramene 4 vláken se začne teprve po dosednutí protilehlých dorazů 575, 916 na první dorazy 571 , 911 .

Jak je zobrazeno na obr. 2, je pro zkrácení pramene 4 vláken použít také stříhacího ústrojí 54, například nůžek nebo podobného prostředku, umístěného na ramenu 502 vodicí lišty 300 předkládacího ústrojí _3* Toto stříhací ústrojí 54 splňuje současně úkol odměřovacího ústrojí pro odměřování délky začátku 43 pramene 4 vláken a může být pomocí neznázorněného ústrojí ovládáno ručně nebo elektricky. Případné elektro-mechanického dělení pramene 4 vláken není nutné, může být postačující opatřit pouze rameno 502 neznázoměnou odměřovací stupnicí pro odměřová ní délky začátku 45 pramene 4 vláken, přičemž zkracování pramene 4 vláken se může uskutečňovat pomocí jednoduchého, ručně na místo stříhacího ústrojí 54 přiváděného dělicího nástroje. Stři hací ústrojí 54 nebo neznázorněné stupnice tak tvoří společně odměřovací ústrojí pro odměřování délky začátku 45 pramene 4 vláken, které je upraveno na předkládacím ústrojí 3 a s jehož pomocí je možno upravit začátek 45 pramene 4 vláken na délku b, potřebnou pro vkládání pramene 4 vláken nebo tuto délku kontrolovat. Je-li předkládacím ústrojím 3 konev 40, je postačující také jen opatřit obvod konve 40 příslušnými délkovými značkami pro délková měření.

Pramen 4 vláken může být dělen kromě natahování do přetrže ní nebo stříhání dělen také jinými prostředky. Je například mož no použít injektoru, kterým se pod tlakem přivádí impulzy tekutiny. Popřípadě je možno také termické dělení pramene 4 vláken, zejména při použití pramene 4 z přírodních vláken, u kterých je nebezpečí vzájemného stavení vláken nižší než u syntetických vláken.

Dělicí ústrojí může být, jak vyplývá již z předcházejícího popisu, vytvořeno v různém konstrukčním provedení. Protože odstřihovací ústrojí vytváří pravoúhelníkový profil začátku 45 pramene 4 vláken, je zařízení pro oddělování pramene 4 vláken natahováním do přetržení výhodnější, protože se tím v podstatě vytváří kuželovitý tvar začátku 45 pramene 4 vláken. V tomto posledním případě je oddělovací ústrojí tvořeno přípravným ústrojím £ pro úpravu začátku 43 pramene 4 vláken.

Protahování pramene 4 vláken se může uskutečňovat také zpětným otáčením válečků 50» 51 při sevřeném pramenu 4 vláken ve svěř ce 9£; přídavná svěrka 92 pak není nutná. Toto opatření může být kombinováno s měřicím ústrojím pro měření délky pramene 4 vláken, například vytvořeným na principu světelné závory 962 z obr. 15» která ovládá válečky 50, 51 tak, že se začátek 43 pramene 4 vláken nachází v oblasti této světelné závory 962♦

Aby mohl být pramen 4 vláken protahován spolupůsobením svěrky 9£ s válečky 50, 51 » je svěrka 91» spolupracující s přívodním ústrojím 2» spojena ovladatelně přes společné ovládací ústrojí 93 s pohonem válečku 50, tvořeným motorem 500 na přívodním ústrojí 5.

Předkládací ústrojí J5 pro předkládání pramene 4 vláken může být opatřeno rovněž hlídacím ústrojím, sloužícím jako odměřovací ústrojí pro odměřování délky pramene 4 vláken, které sleduje, kde se nachází začátek 43 pramene 4 vláken, a potom pohání válečky 50» 51 v jednom nebo ve druhém směru, až se začátek 43 pramene 4 vláken dostane na hlídané místo. Hlídací místo může být tvořeno světelnou závorou, která v případě potřeby může být na* stavena podél ramena 302 do požadované polohy.

Je-li to vhodné, je možno použít místo přívodního ústrojí 5, tvořeného druhou svěrkou 512, jiného svěrného ústrojí, které je zobrazeno například na obr. 2 a které obsahuje dva válečky 50,

5£.

Přívodní ústrojí 5., jak ukazuje předchozí popis, je základní částí přípravného ústrojí Q pro přípravu a úpravu začátku 43 pramene 4 vláken a je vůči němu pohyblivé. To je nutné k tomu, aby bylo možno pramen 4 vláken zachytit v zachycovací poloze a přivést jej k podávacímu ústrojí 2. tato pohyblivost je na druhé straně výhodná k tomu, aby bylo možno upravit pramen 4 vláken protažením až do roztržení na požadovanou délku. Ačkoliv pohyblivě jsou uloženy také některé další části přípravného ústrojí 9 pro přípravu a úpravu začátku 43 pramene 4 vláken, je mož- 59 no pohyblivost těchto dílů vzhledem k pohyblivosti přívodního ústrojí 5 zrušit. V příkladném provedení podle obr. 15 je z tohoto důvodů díl přípravného ústrojí 9 připravujícího začátek 45 pramene 4 vláken, který spolupracuje s přívodním ústrojím 5. vytvořit jako nehybný a přívodní ústrojí £ může být vytvořeno jako pohyblivé směrem k tomuto stacionárnímu dílu.

Relativní pohyblivost mezi díly přípravného ústrojí 9 pro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken se musí uskutečňovat jiným pohybem než vykývnutím jednoho dílu vůči druhému nebo vykývnutím obou vzájemně spolupracujících dílů. V úvahu především přicházejí například posuvné pohyby, otáčivé pohyby a podobně.

Obr. 15 zobrazuje další obměnu předtím objasněného zařízení podle vynálezu, u kterého je přívodní ústrojí 5 se dvěma válečky 50, 51 umístěno před ústím 950 odsávacího potrubí 95« Proudem odsávaného vzduchu v odsávacím potrubí 95, popřípadě v odsávací hubici přípravného ústrojí £ pro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken, který pochopitelně může být vypnut a opět zapnut, se volný konec 450 pramene 4 vláken zkracuje a stává se řidším. Proud odsávaného vzduchu v odsávacím potrubí 95 tak tvoří pneumatické oddělovací ústrojí.

Jak je patrno z obr. 15, přívodní ústrojí 5 se zastaví v takovém minimálním odstupu c od ústí 950 odsávacího potrubí 95, který odpovídá v podstatě střední délce staplu vláken, obsažených v pramenu 4· Protože všechna vlákna mimo tuto oblast vymezenou minimálním odstupem c se již dostala mimo dvojici válečků 50, 51 a nejsou tak jimi držena, mohou se při určité síle, popřípadě při určité turbulenci proudu odsávaného vzduchu z pramene 4 vláken vytáhnout a odvést.

Aby tento v podstatě krátký proces probíhaj ještě rychleji, je v příkladném provedení podle obr. 15 v odsávacím potrubí 95 navíc umístěno stříhací ústrojí 96. Toto stříhací ústrojí 96 je opatřeno pohyblivým nožem 960, který se ze své klidové polohy, ve které ponechává vnitřní prostor odsávacího potrubí 95 volný, přemístí kolmo na podélnou osu odsávacího potrubí 95 a dosedne na kovadlinku, kterou je opěra °61. Tato opěra 961 je v příkladu na obr. 15 tvořena kladkou nebo válečkem a je uložena otočně kolem své osy. pohyblivý nůž 960 je veden v odsávacím potrubí 95 ve vedení 951 a nemůže se tedy kromě své vymezené posuvné dráhy přemísťovat do stran. Opěra 961 vytvořená ve formě kladky je naproti tomu uložena pružně. Tím se dosáhne toho, že pohyblivý nůž 960 při každé stříhací operaci v souladu se svým vymezeným zdvihovým pohybem pootočí kladkovou opěru 961 o vždy určitý úhel Q( natočení, který odpovídá nastavenému zdvihu pohyblivého nože 960. Tím spolupracuje pohyblivý nůž 960 vždy s jiným místem na obvodu opery 961 ve formě kladky. Opěra 961 je v poměru k pohyblivému noži 960 vytvořena z měkkého materiálu a trpí proto značným opotřebením. Možností jejího natáčení při každém zdvihu o úhel natočení se dosahuje toho, že pohyblivý nůž 960 dosedá na vždy jiné místo na obvodu opěry 961 v pracovní oblasti pohyblivého nože 960, takže je vyloučeno nerovnoměrné opotřebení opěry 961.

K provedení dělicí operace se pramen 4 vláken zavede tak daleko do odsávacího potrubí 95» že konec 430 pramene 4 vláken prochází spolehlivě mezi pohyblivým nožem 960 a jeho opěrou 961. Tuto operaci je možno uskutečnit popřípadě s využitím snímacího ústrojí pro zjišťování délky pramene 4 vláken, například světelné závory 962 mezi zdrojem 965 světla a fotodiodou 964» Tato světelná závora 962 je spojena prostřednictvím společného ovládacího ústrojí 93 z obr. 14 s válečky 50, 51 a také s pohyblivým nožem 960 a signalizuje těmto prvkům, že pramen 4 vláken se nachází ve správné poloze. Oba válečky 50, 51 jsou zastaveny; pohyblivý nůž 960 je naproti tomu uveden v činnost a oddělí konec 450 pramene 4 vláken, který se potom odvede proudem odsávaného vzduchu. Dále panujícím podtlakem v odsávacím potrubí 95 se vystaví působení tohoto proudu odsávaného vzduchu také zbývající úsek konce 430 pramene 4 vláken, který se tak zeslabuje a tvaruje do kuželovitého tvaru.

Nově upravený a zeslabený konec pramene 4 vláken je v podstatě dokonale upraven pro zavádění do podávacího ústrojí 2.

Aby se zabezpečilo, že v průběhu pohybu pramene 4 vláken od odsávacího potrubí 95 až před nebo do podávacího ústrojí 2 nebude začátek 43 pramene 4 vláken nebude stav nového začátku 43 „ramene 4 vláken ovlivňován, může být tento začátek 43 pramene 4 vláken zpevněn; zpevňování začátku 43 pramene 4 vláken představuje na obr. 3 programový krok p. Podle příkladu z obr. 15 je k tomuto účelu použito zpevňovacího ústrojí pro zpevňování konce pramene 4 vláken, který je jeho začátkem 43, obsahujícího trysku 965, kterou ne na začátek 43 pramene 4 vláken nástřiku je kapalina, vhodná pro zpevnění.

Aby se při dalším zpracování pramene 4 vláken nevyskytly problémy, měl by se stav začátku 43 pramene v této oblasti co nejméně lišit od normálního stavu pramene 4 vláken, zejména by mel při tomto dalším zpracování odpovídat normálnímu stavu, to znamená měl by být vytvarován do zašpičatělého tvaru, jinak by mel být jeho stav normální. Z toho důvodu je pro zpevňování vhodná taková kapalná látka, která po krátké době beze zbytku vyprchá, přičemž pochopitelně tento časový interval má být dostatečný k tomu, aby bylo možno zavést začátek 45 pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2. Například by mel být začátek 430 pramene 4 vláken zmrazen látkou, která přechází z pevného skupenství přímo do plynného stavu. V takovém případě je tryska 965 vytvořena ve formě zmrazovacího ústrojí, ve kterém se plynná látka převádí na pevné skupenství této látky, které se později, jak již bylo řečeno,-vrací přímo do plynného stavu nebo skupenství.

Fixační a zpevňovací ústrojí pro zpevňování konce 430, popřípadě začátku 43 pramene 4 vláken nemusí být vytvořeno jako postřikovači ústrojí. Fro tento účel jsou vhodná i jiná ústrojí, kterými se fixační látka nanáší v pevném nebo polopevném, kapalném nebo plynném stavu na začátek 45 pramene 4 vláken.

Fro lepší přehlednost nejsou na obr. 15 zobrazena příslušná řídicí ústrojí a napojovací prostředky.

Stejně tak jako na obr. 13 zobrazená svěrka 91 tvoří také přívodní ústrojí 5 společně s odsávacím potrubím 95 již samo o sobě, zejména ale v kombinaci se stříhacím ústrojím 96 přípravné ústrojí 2 pro přípravu začátku 43 pramene 4 vláken. Jak již bylo uvedeno, působí proud odsávaného vzduchu na začátek 45 pramene 4 vláken, zadržovaný přívodním ústrojím 2» rozvolnění a částečné vyčesání začátku 45 pramene 4 vláken a tím také jeho zúžení a vytvarování do špičky. Příprava začátku 43 pramene 4 vláken se tak v tomto příkladném provedení provádí pneumaticky a nikoliv zvětšováním vzájemného odstupu dvou prvků přípravného ústrojí 9 pro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken nebo zpětným otáčením dvojice válečků 50, 51 přívodního ústrojí 5.· -^ro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken není také nutné žádné stříhací ústrojí 96, i když je na obr. 15 zobrazeno.

’ Na obr. 16 je zobrazeno další příkladné provedení předmětu vynálezu, u kterého jsou rovněž obě části přípravného ústrojí 9 pro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken upraveny pro umožnění jejich vzájemné polohy. To se může uskutečnit pohybem přívodního ústrojí 5 nebo pohybem jiného dílu přípravného ústrojí 9 vůči přívodnímu ústrojí 5, popřípadě také současným pohybem přívodního ústrojí 5 jako dalšího dílu 99 přípravného ústrojí 9 pro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken.

V příkladném provedení zobrazeném na obr. 16 je oběma válečkům 50, 51 ve směru k začátku 43 pramene 4 vláken předřazena pří iavná svěrka 92, která sestává z nepohyblivého svěrného dílu 920 a pohyblivého svěrného dílu 922. Pro zvláště spolehlivé sevření a tím dosažení účinného zadržení pramene 4 vláken jsou oba svěř aé díly 920, 922 vytvořeny v zobrazeném příkladném provedení se ivěma vzájemně doplňkovými a do sebe zabírajícími profily. Ty jsou vytvořeny na nepohyblivém svěrném dílu 920 konkávní svěríou plochou 921, zatímco pohyblivý svěrný díl 922 je opatřen na svém čele konvexní svěrnou plochou 923« Tyto svěrné plochy 921, >25 jsou přitom ve znázorněném příkladném provedení obloukové, iby bylo zajištěno jejich šetrné působení na zadržovaný pramen ( vláken.

Před odsávacím potrubím 95 je rovněž umístěna svěrka 91 , kte •a má například obdobné konstrukční vytvoření jako svěrka 91 z >br. 13 a která obsahuje nepohyblivý svěrný díl ve formě pevnéio dorazu 911 a pohyblivý svěrný díl ve formě protilehlého dorazu g16. Obě svěrky 91 , 92 jsou alespoň při svém uzavíracím po:ybu synchronizovány, aby se zabezpečilo, že při pohybu obou ěchto svěrek 91, 92 od sebe bude pramen 4 vláken skutečně prouhován až do přetržení. Jak bylo uvedeno v souvislosti s objas.ováním svěrek 512, 91 z obr. 13, nacházejí se také obě tyto

- 63 svěrky 91, °2 nejprve po zavedení pramene 4 vláken pomocí spuštěného proudu odsávaného vzduchu do odsávacího potrubí 95 ve výchozí poloze, ve které mají obě svěrky 91, 92 minimální odstup c, který se řádově rovná průměrné délce staplu vláken obsažených v pramenu 4 vláken. Pohybem obou svěrek 91, 92 od sebe se potom pramen 4 vláken rozdělí. Po tomto přetrhu se druhý váleček 51, který se nejprve pro umožnění rozdělování pramene 4 vláken oddálil od prvního válečku 50, se znovu vrátí do svěrné polohy, takže pramen 4 vláken se opět sevře mezi ním a prvním válečkem 50. Nyní se přívodní ústrojí 5 opět přiblíží ke svěrce 91 a začátek 43 pramene 4 se zavede do odsávacího potrubí 95. Pro usnadnění tohoto zavádění má podle příkladu z obr. 16 odsávací potrubí 95 ústí vytvořeno ve formě naváděcí nálevky 952. Podtlak v odsávacím potrubí 95, který může být popřípadě po dobu trhání pramene 4 vláken zrušen a potom v průběhu obnoveného zavádění pramene 4 vláken do odsávacího potrubí 95 znovu obnoven, vytahuje ze začátku 45 pramene 4 jednotlivá vlákna a začátek 45 pramene 4 vláken tak získává zužující se tvar.

Svěrka 91 nemusí být umístěna před ústím odsávacího potrubí

95. Podle potřeby může být svěrka 91 umístěna také v odsávacím potrubí 95, například na místě, kde je podle příkladu z obr. 15 stříhací ústrojí 96. Také v tomto případě se může pramen 4 vláken pohybem přívodního ústrojí 5. a svěrky 91 směrem od sebe přetrhnout, takže se vytvoří začátek 45 pramene 4 vláken s definovanou délkou.

Podle obr. 16 je odsávací potrubí 95 uloženo otočně, což je vyznačeno šipkou P17. Otáčení odsávacího potrubí 95 je ovládáno hnacím motorem 955, který na svém hnacím hřídeli 954 nese pastorek 955, který je v záběru s hnaným pastorkem 956, uloženým soustředně na odsávacím potrubí 95 a spojený s tímto odsávacím potrubím 95. Hnací motor 955 je pro své ovládání napojen na společné ovládací ústrojí 95.

Otáčení odsávacího potrubí 95 způsobuje zakrucování začátku 45 pramene 4 vláken, protože se na něj přenáší v důsledku malého vnitřního průměru odsávacího potrubí 95 a/nebo v důsledku relativního uspořádání odsávacího potrubí 95 vzhledem k válečkům

50, 51 otáčivý pohyb, takže se začátek 45 pramene 4 vláken zpevňuje ve svém tvaru. Odsávací potrubí 95 může být například skloněno k rovině e, ve které se nachází pramen 4 vláken, sevřený mezi dvojicí válečků 50, 51 » takže začátek 45 pramene 4 vláken se nucené dostává do kontaktu s povrchem vnitřní stěny odsávátf čího potrubí 95. V příkladu provedení zobrazeném na obr. 16 je odsávací potrubí 95 umístěno svou osou £ rovnoběžně s rovinou e, ovšem je od ní odsunuto stranou. Také tím se dosáhne přivedení začátku 45 pramene 4 vláken do kontaktu s rotující vnitřní plochou odsávacího potrubí 95 a tím se mu uděluje zákrut. Tímto zakrucováním začátku 43 pramene 4 kolem své podélné osy se dosáhne vytvarování začátku 45 pramene 4 vláken do špičky a v důsledku toho také přídavně zpevnění začátku 43 pramene 4 vláken.

V alternativním provedení může být také navrženo, aby se neotáčelo celé odsávací potrubí 95, ale pouze jeho naváděcí nálevka 952, aby se začátku 43 pramene 4 vláken udělil potřebný zákrut; tato alternativa naní na výkresech zobrazena.

Pramen 4 vláken má mít v dělicí oblasti, to znamená mezi obě ma svěrkami 92, 91 » svou plnou tloušťku, aby také vytvořený začátek 43 pramene 4 vláken byl vytvořen ve svém tvaru v rozsahu přijatelných tolerancí. Podle obr. 15 se tato kontrola provádí pomocí světelné závory 962 v odsávacím potrubí 95» Podle obr. 16 j.e použito místo takovéto světelné závory 962 dotykového ústrojí 97 pro zjišťování tloušťky pramene 4 vláken. Toto dotykové ústrojí 97 obsahuje výkyvné rameno 971, uložené otočně kolem osy 972 a opatřené na svém dotykovém konci dotykovou kladkou 970, která snímá polohu osy 510 druhého válečku 51 » Sa svém druhém konci je výkyvné rameno 971 opatřeno kotvou 975, která je uložena v cívce 974.

Cívka 974 je spojena se společným ovládacím ústrojím 95, kte ré je propojeno také s elektromagnety 575, 914, motorem 500 pro první váleček 50 a také s hnacím motorem 953.

Jakmile se pramen 4 vláken zachytí mezi dvojicí válečků 50, 22.» přiblíží se přívodní ústrojí _5 znovu k odsávacímu potrubí ^5 a přitom se začátek 45 pramene 4 vláken zavede do odsávacího potrubí přičemž naváděcí nálevka 952 usnadňuje toto zavá- 65 dění pramene 4 vláken. Je-li to požadováno, může týt zvolen takový postup, že po zavedení začátku 45 pramene 4 vláken do naváděcí nálevky 952 odsávacího potrubí 95 se první váleček 50 uvede do chodu a přitom se pramen 4 vláken dopraví hlouběji do odsávacího potrubí 95.

Potom se motor 500 prvního válečku 50 zastaví. Nato se oba elektromagnety 575> 914 nabudí a sevřou pramen 4 vláken. Následující operací je oddálení přívodního ústrojí 5 od svěrky 91» popřípadě se v následující operaci jiným způsobem zvětší vzájemný odstup mezi oběma svěrkami 91, 92. Protože minimální odstup c mezi oběma svěrkami 92, 91 je roven nejméně průměrné délce vláken obsažených v pramenu 4, může být pramen 4 vláken jednoduchým způsobem oddělen tažením dvou jeho úseků od sebe až do přetržení. Protože svěrné díly 920, 922 mají do sebe zabírající profily, je pramen 4 vláken touto přídavnou svěrkou 92 zachycen šetrně a je tak šetrně přívodním ústrojím 5 zadržován.

Při zavádění pramene 4 vláken do odsávacího potrubí 95 se mění odstup druhého válečku 51 od prvního válečku 50 v závislosti na tloušťce pramene £ vláken. Tento pohyb druhého válečku 51 se přenáší přes dotykovou kladku 970 na kotvu 975, takže v cívce 974 se indukuje elektrický proud, příslušně odpovídající změnám v tloušťce pramene £ vláken, který se přivádí na společné ovládací ústrojí 95 · Toto společné ovládací ústrojí 95 potom zajišťuje otáčení válečku 50 po tak dlouhou dobu po přivedení přívodního ústrojí 5. do jeho pracovní polohy proti odsávacímu potrubí 95, až pramen 4 vláken dosáhne své plné tloušťky a dotyková kladka 970 nezaznamená žádné kolísání tloušťky pramene £ vláken, takže do společného ovládacího ústrojí 95 se nepřenášejí žádné změny hodnot přenášených kotvou 975 a snímaných cívkou 974, které by bylo společné ovládací ústrojí 95 schopno zaznamenat.

Jakmile pramen £ vláken dosáhl po oddálení obou svěrek 91 , 92 na minimální -vzdálenost d /obr. 15/ své definované délky, je podle příkladu z obr. 16 přívodní ústrojí 5. znovu převedeno do polohy z obr. 16, ve které dosáhly oba válečky 5C, 51 své následující polohy vůči odsávacímu potrubí 95. Váleček 50 se potom pohání stanoveným počtem otáček, takže pramen 4 vláken se zavede v definované délce do odsávacího potrubí 95 Odsávací potrubí 95 se potom uvede do otáčivého pohybu ve směru šipky P17 a zakrucuje začátek 43 pramene 4 vláken, který tak získává ke konci se zužující tvar. Špička pramene 4 vláken pak usnadňuje pozdější zavádění do podávacího ústrojí £.

Popsané dotykové ústrojí 97 umožňuje také uskutečnit dopravnu pramene 4 vláken tak daleko, že při následující oddělovací operaci se odstraní úsek pramene 4 vláken, který nemá potřebnou tloušťku. Tuto operaci je možno provádět bez ohledu na konstrukční vytvoření dotykového ústrojí 97 a na jeho umístění, protože její průběh je při použití dotykového ústrojí pracujícího na kapacitním principu a/nebo jiného vhodného snímacího ústrojí pro snímání pramene 4 vláken nezávislý na přívodním ústrojí 5 pro přívod pramene 4 vláken.

Aby se začátek 43 pramene 4 vlákn upravil do špičky, je možno pro jeho úpravu použít různých způsobů a ústrojí. Podle příkladného provedení z obr. 17 je k tomuto účelu v odsávacím potrubí 95 vytvořena šroubovicová drážka 957, do které jsou v několika místech nebo jen v jenom místě zaústěny vzduchové trysky 958 pro přívod tlakového vzduchu ve formě paprsku s axiální nebo tangenciální složkou.

Odsávací potrubí 95 je spojeno přes ventil 930 a podtlako* *** vé potrubí 959 se zdrojem podtlaku, který v tomto příkladu zo-> brazen není.

Jestliže se otevřením ventilu 930 a také neznázorněných ventilů pro vzduchové trysky 958 pro přívod tlakového vzduchu vytvoří v odsávacím potrubí 95 proud vzduchu, který v důsledku vlnitého vnitřního obrysu odsávacího potrubí 95 přechází ve vířivý a ve směru šipky P₁₈ cirkulující proud vzduchu, který je veden odsávacím potrubím 95 a zakrucuje přitom předbíhající konec pramene 4 vláken, který je tak zakrucováním převáděn do špičatého tvaru. Jak již bylo řečeno, usnadňuje toto zúžení zakrouceného konce pramene 4 vláken pozdější zavádění do podávacího ústrojí 2.

-opripadě muže být také navrženo, aby byl začátek pramene 4

- 67 zaveden do tvarového lisovacího nástroje, který není zobrazen.

Bro fixování špičky na začátku pramene 4 vláken je potom podle potřeby možno také tento tvarový lisovací nástroj opatřit dovnitř směrovanými tryskami, kterými se na začátek pramene 4 vláken nanese zmrazovací prostředek nebo jiný zpevňovací prostředek pro zpevnění vlákenného útvaru.

Další příkladné provedení přípravného ústrojí 9 pro přípravu a úpravu konců pramene 4 vláken zobrazuje obr. 21. V tomto příkladném provedení je přípravné ústrojí 9 pro přípravu a úpravu konců pramene 4 vláken vytvořeno výhradně jako mechanické ústrojí.

Toto přípravné ústrojí 9 pro úpiavu konců pramene 4 vláken obsahuje jako svoji součást oddělovací ústrojí pro dělení pramene 4 vláken, které obsahuje kromě již popsané dvojice válečků 50» 51 také další dvojici válečků 924, 925, jejíž první váleček 924 i druhý váleček 925 je vždy poháněn neznázorněným vlastním pohonem ve vzájemně opačných směrech, vyznačených šipkami P22 ^a ^23* tyto válečky 924, 925 jsou uspořádány šikmo k pramenu 4 vláken, na který tak působí nejen tahová síla, která společně se svěrnou silou vyvozovanou přívodním ústrojím 5 vyvolá protahování pramene 4 vláken. Takto oddělený kus 407 pramene 4 vláken se dále dopravuje válečky 924, 925 a odkládá se na dopravní pás 408, který oddělený kus 407 potom dopravuje na neznázorněné sběrné místo.

Jak předchozí popis ukazuje, může být zařízení pro vkládání pramene 4 vláken, ke kterému napomáhají popsaná pomocná ústrojí pro upevnění pramene 4 vláken na definovaném místě na konvi £0 nebo na jiném předkládacím ústrojí 5 a pro zavádění pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2, mnohostranně obměňováno. Zejména mohou být jednotlivé znaky tohoto zařízeni a jeho pomocných ústrojí nahrazovány technickými ekvivalenty a libovolně mezi sebou kombinovány. Je tak možno například podle požadovaného stupně automatizace automaticky provádět pouze zavádění pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2 textilního stroje, zpracovávajícího nebo upravujícího pramen 4 vláken. V takovém případě je postačující, jestliže se pramen 4 vláken přivede ručně do zachycovací polohy v blízkosti obsluhovaného podávacího ústrojí 2. Přitom se může také začátek 45 pramene 4 vláken po odtržení koncového úseku zúžit a ručně zakroutit do špičky, tedy do tvaru optimálního pro vkládání.

Je-li však požadováno plně automatizované vkládání, je nutné připravit vkládání pramene 4 vláken dalšími automatizovanými pracovními operacemi, které bezprostředně předcházejí vlastním vkládacím operacím. Tento postup je objasněn pomocí příkladu z obr. 19, který ukazuje, že automatické vkládání pramene 4 vláken je možné nejen u spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem, ale také na jiných strojích, například na prstencových spřádacích strojích a na protahovacích strojích. Obr. 19 zobrazuje ve schematickém znázornění zařízení s mykacím ústrojím 79, u kterého není pro přehlednost zobrazeno nakládací ústrojí. Mykací ústrojí 79 plní konev 45., která je dopravována společně s jinými konvemi k protahovacímu zařízení 7. Ve znázorněném příkladném provedení jsou k hlavě protahovacího zařízení 7 přiváděny prameny 420, 421, 422, 425, 424, 425 vláken, které jsou odebírány z konví 450, 451, 452, 455» 454, 455· Na každé straně protahovacího zařízení 7 jsou postaveny ve druhé řadě zásobní konve 46, 460, 461 , 462, 465» 464. Prameny 420 až 425 jsou přiváděny nad přívodním stolem 72. Další podrobnosti této části zařízení jsou obsaženy v US-PS 4 858 018.

Pramen vláken se po výstupu z mykacího ústrojí 79 uloží způsobem, popsaným v uvedeném spisu, do konve 45 a v ní se zajistí v pohotovostní poloze. Konev 45 se potom již popsaným způsobem, který je obdobný způsobu vedení konví 40 mezi protahovacím zařízením 7 a spřádacím zařízením 16 pro předení s otevřeným koncem, vede tak, aby přívodní ústrojí mohlo zachytit konec pramene po předchozím vyhledání a zavést jej do podávacího ústrojí .2, které se u protahovacího zařízení 7 nachází na.hlavě 71 protahovacího zařízení 7 a pro každý pramen 420 až 425 je samostatná. Přívodní ústrojí 5., popřípadě také přípravné ústrojí θ pro přípravu začátků pramenů 420 až 425 vláken je uloženo na vozíku 75, který je uspořádán nad přívodním stolem 72 a veden neznázorněnými vodícími prostředky pohyblivě v podélném směru. Přívodní ústro- 69 jí 2» popřípadě celé přípravné ústrojí 9 je pohyblivé pomocí neznázorněných prostředku takovým způsobem, že může zachycovat neznázoměné prameny vláken z vnější řady zásobních konví 46,

460, 461, 462, 465, 464 a přivádět je do jednotlivých podávačích ústrojí na hlavách 71 protahovacího zařízení 7. Fodávací ústrojí £ z předchozích příkladů provedení je u protahovacího zařízení 7 tvořeno dvojicí vstupních válečků průtažného ústrojíV protahovacím zařízení 7 se prameny 420 až 425 vláken, kterých je v tomto příkladném provedení šest, druží a protahují, přičemž tloušťka odváděného pramene vláken odpovídá tloušťkám jednotlivých přiváděných pramenů 420 až 425 vláken.

Spolupráce mezi protahovacím zařízením 7 a spřádacím zařízením 2 P^r° předení s otevřeným koncem probíhá potom již popsaným způsobem.

U příkladného provedení zařízení z obr. 19 mají konve 47 takové rozměry, že zabírají místo na šířku dvou sousedních spřádacích zařízení 2· 2 toho důvodu je navrženo, aby každému druhému spřádacímu zařízení 1 a byla přiřazena přední konev 47a první řady a každému mezilehlému spřádacímu zařízení 1b byla přiřazena zadní konev 47b druhé řady konví 47.

Ukazuje se, že při vytvoření takové skupiny 470 konví 47, sestávající z přední konve 47a a ze zadní konve 47b, hrozí dojití pramene 4 vláken, takže se vyšle v případě potřeby odpovídající signál na ovládací ústrojí 18 spřádacího stroje 16 pro předení s otevřeným koncem , které potom zajistí, že se v co nejkratší době připraví za oběma konvemi 47a, 47b v třetí řadě zásobní konev 47c v pohotovostní vyčkávací poloze. Jakmile doběhne pramen 4 vláken v přední konvi 47a nebo v zadní konvi 47b, ze kterých byl odebírán pramen 4 vláken pro spřádací operaci, přivede se již popsaným způsobem pramen 4 vláken ze zásobní konve 47c k příslušnému podávacímu ústrojí 2 spřádacího zařízení 1 a nebo 1 b zastaveného v důsledku dojití pramene 4 vláken a patřícího k příslušné dvojici spřádacích zařízení 2·

Obr. 18 zobrazuje ve schematickém znázornění podstatné prv70 ky k provádění způsobu podle vynálezu. Dříve popsané prvky přípravného ústrojí 2 P^ro přípravu začátku 45 pramene 4 vláken z předchozích příkladů, jeho svěrky 91 , 92 a společné ovládací ústrojí 93, které jsou nezbytné pro zachycení a vložení pramene 4 vláken, se v tomto příkladném provedení nacházejí na obslužném automatu 98, který pojíždí podél spřádacího stroje 16 pro předení s otevřeným koncem a podél jeho spřádacích zařízení £. Přitom se v podstatě jedná o obslužné ústrojí, které je podle přání využito bučí jen pro předkládání pramene 4 vláken nebo také přebírá další úkoly, například výměnu cívek, zapřádání příze a podobně. Spřádací stroj 16 může být popřípadě opatřen několika různými obslužnými automaty pro vždy jeden nebo několik speciálních úkolů.

Kromě již popsaných prvků je na obr. 18 zobrazeno ještě pohonné ústrojí 58 pro přívodní ústrojí přičemž toto pohonné ústrojí 58 může podle potřeby ovlivňovat různé pohyby.

Před spřádacím zařízením £ pro předení s otevřeným koncem, ze kterého je na obr. 18 zobrazeno jen podávači ústrojí £, se v tomto příkladném provedení nachází nejen jeden z přívodních zhuštovačů 106 ve formě zaváděcí nálevky, který je zobrazen také na obr. 1 , ale také vodicí lišta 17, ve které je pro každé spřádací místo vytvořena dvojice přívodních nálevek 170, 171, které mohou být střídavě přiváděny do své pracovní polohy bezprostředně před podávacím ústrojím 2. Podle obr. 18 mají tyto přívodní nálevky 170, 171 zazubený podélný průřez, jehož úkolem je zamezovat zpětným prokluzům pramenů 4 vláken, popřípadě alespoň ztěžovat možnost jejich zpětných posuvů. Protahování pramene 4 vláken ve směru k podávacímu ústrojí 2 však není tímto tvarováním přívodních nálevek 170, 171 ovlivněno.

Mezi oběma přívodními nálevkami 170, 171 se nachází zdroj 172 světla a na druhé straně ze první přívodní nálevkou 170 je umístěna první ,· fótodioda 175» zatímco na druhé straně za druhou přívodní nálevkou 171 je umístěna druhá fotodioda £74. Světelná závora 175 mezi zdrojem 172 světla a první fotodiodou 175 snímá pramen 4 vláken, přiváděný do první přívodní nálevky 170, zatím co druhá světelná závora 176 mezi zdrojem 172 světla a druhou fotodiodou 174 snímá pramen 4 vláken přiváděný do druhé přívodní nálevky 171 . Cbě fotodiody 175, 174 jsou propojeny s ovládacím ústrojím 18 spřádacího stroje 16 pro předení s otevřeným kon cem. S ovládacím ústrojím 18 jsou spojena také dvě pohonná ústro jí 177, 178, z nichž první pohonné ústrojí 177 ovládá pohyb vodicí lišty 17 v podélném směru a druhé pohonné ústrojí 178 ovládá pohyb vodicí lišty 17 v příčném směru.

V zobrazeném výchozím postavení se spřádacímu zařízení 1_ přivádí pomocí podávacího ústrojí 2 pramen 4 vláken, který je odebírán z konve 40. Jak je z obr. 18 patrno, pramen 4 vláken se přitom přivádí první přívodní nálevkou 170 k podávacímu ústrojí 2. První světelná závora 175 přitom zjišťuje stálou přítomnost pramene 4 vláken.

Druhá světelná závora 176 naproti tomu zjistila nepřítomnost pramene 4 vláken a vysílá odpovídající signál o výskytu závady na ovládací ústrojí 18. Ovládací ústrojí 18 zase reaguje na tento vstupní signál odpovídajícím rozkazem pro společné ovládací ústrojí 95 obslužného automatu 98. Tím se podle konstrukce a nastavení obslužného automatu 98 společným ovládacím ústrojím 95 obslužný automat 98 bud přivolá ke spřádacímu zařízení 1_, na kte rém došel pramen 4 vláken, nebo se zastaví při příštím průjezdu kolem tohoto spřádacího místa Pramen 4 vláken, držený v držáku 52, se potom postupem, popsaným v předchozí části zachytí přívodním ústrojím _5 a v přípravném ústrojí 9 se připraví a upraví do požadovaného stavu. Tento postup je naznačen čárkovanou čarou 59.

Po přípravě začátku 43 pramene 4 vláken se přívodní ústrojí 5 přivede před druhou přívodní nálevku 171 , což na značuje čárkovaná čára 590« Jakmile přívodní ústrojí 5. dorazí před druhou přívodní nálevku 171 vodicí lišty 1 7, zapne se motor 500 k vykonání několika otáček, takže, oba válečky 50, 51 pramen 4 vláken zavedou dostatečně daleko do druhé přívodní nálevky 171. Potom se nabuzením elektromagnetů 541 otevře dvojicě'válečků, sestávající z válečků 50, 51 a pramen 4 vláken zavedený do přívodní nálevky 171 se uvolní přívodním ústrojím j>. Při pohj^bu přívodního ústrojí 5 je pramen 5 vláken protahován držákem 32.

Jestliže nyní doběhne pramen 4 vláken, který procházel přívodní nálevkou 17C, zjistí první světelná závora 175 nepřítomnost pramene 4. Signálem o výskytu závady, který je přiveden na ovládací ústrojí 18, se vyšle příslušný rozkaz prvnímu pohonnému ústrojí 177, které nyní přesune vodicí lištu 17 v podélném směru tak, že nyní se přivede před podávači ústrojí 2 druhá přívodní nálevka 171 s již připraveným pramenem 4 vláken. Jakmile tento přesun proběhne, vyšle se další pokyn na druhé pohonné ústrojí 178, které nyní přesune vodicí lištu 17 ve směru kolmém na její podélnou osu a tím se zavede náhradní pramen 4 vláken do podávacího ústrojí 2 mezi přívodní žlábek 21 a podávači váleček. Otáčením podávacího válečku 20 se nyní pramen 4 vláken vtáhne, takže spřádací proces může pokračovat.

V další fázi se vrátí vodicí lišta 17 příčným pohybem, ovládaným druhým pohonným ústrojím 178, do své výchozí polohy.

Nyní je možno stejným způsobem zavést do prázdné přívodní nálevky 170 nový pramen 4 vláken, takže při doběhu pramene 4 vláken, přiváděného druhou přívodní nálevkou 171 do podávacího ústrojí 2, se přestavením vodicí lišty 17 zpět v podélném směru a následným příčným posunem přivede k podávacímu ústrojí 2. nový pramen 4 vláken. Nepřítomnost pramene 4 vláken může být zjištěna a signalizována neznázorněnými prostředky a v návaznosti na tento signál je možno spustit přípravu nového pramene 4 vláken.

Obě přívodní nálevky 170, 171 ve vodicí liště 17 plní také funkci držáku pramene 4 vláken. Podobný úkol může plnit také přívodní zhuštovač 106 ve formě nálevky. Takový držák pramene 4 vláken, předřazený podávacímu ústrojí 2, popřípadě dvojice takových držáků, umožňuje vkládání pramene 4 vláken ve dvou stupních. To je výhodné zejména tehdy, jestliže jsou podávacímu ústrojí 2 předřazeny dva držáky pramene 4 vláken, které mohou být tvořeny přívodními nálevkami 170, 171 nebo v alternativním provedení také neznázorněnými svěrkami, které je ovšem třeba otevírat a zavírat. Tyto držáky jsou podle potřeby přistavitelné k podávacímu ústrojí 2 nebo mohou být přemístěny do pohotovostní polohy.

.rři vytvoření držáků ve formě svěrek je taková konstrukce výhodT5 ně otevřena v závislosti na přistavovacím pohybu nebo za přítomnosti přívodního ústrojí 5 a v závislosti na vratném pohybu nebo za nepřítomnosti přívodního ústrojí jj je zavřena, aby mohla nový pramen 4 vláken zachytit a podržet.

Pramen 4 vláken se přitom na textilní stroj, například na spřádací stroj 16 pro předení s otevřeným koncem, nakládá ve dvou stupních. V prvním stupni se pramen 4 vláken přivede do čekací polohy, ze které se ve druhém stupni v okamžiku požadovaném pro jeho zavádění přesune stranou a v příčném směru před běžící podávači ústrojí 2, do kterého se pramen 4 zavede.

Tento posun se uskutečňuje podle popsaného příkladného provedení v závislosti na doběhu předchozího pramene 4 vláken.

Jestliže je hlídací ústrojí, sledující pramen 4 vláken přiváděný k podávacímu ústrojí 2, umístěno na místě, které se nachází dostatečně daleko před podávacím ústrojím 2 a ve kterém jsou světelné závory 175, 176 upevněny prostřednictvím delších držáků 162, 163 na vodicí liště 17, pak může být začátek 43 nového pramene 4 vláken přiveden natolik včas do přívodní polohy, že se překrývá s koncem dobíhajícího pramene 4 vláken a tak je přiváděn do podávacího ústrojí 2. Pracovní proces se tak nepřeruší a nemusí proto být znovu zahajován.

Jestliže se pomocí světelných závor 175, 176 zjistilo, že zavedení pramene 4 vláken do přívodních nálevek 170, 171, nacházejících se v čekací poloze, se nezdařilo, zaváděcí operace se opakuje. Protože nezdařené zavádění mohlo být způsobeno nedokonalou přípravou začátku 43 pramene 4 vláken, opakují se všechny operace včetně přípravy začátku 43 pramene 4 vláken. Stejným způsobem se postupuje obecně i při nezdařeném přímém zaváděcím postupu. V obou případech se po určitém počtu nezdařených pokusů další pokusy přeruší a vyšle se signál pro přivolání obsluhy'k ručnímu zavádění, podobně jako tomu bylo při přímém vkládání pramene 4 vláken do podávacího ústrojí 2 a popřípadě bez zařazení přívodní nálevky, tvořené přívodním zhušťovačera 106.

Největší možné spolehlivosti při vkládání pramene 4 vláken se dosahuje, jestliže se pramen 4 vláken, přiváděný k podávacímu ústrojí 2,a nacházející se v definované zachycovací poloze, uchopí a sevře. Potom se pramen 4 vláken upraví rozdělením na požadovanou délku. Následující operací je udělení pramenu 4 vláken požadovaný tvar v tom smyslu, že se začátek 43 pramene vytvaruje do špičky a popřípadě se v tomto tvaru zpevní. Takto při pravený pramen 4 vláken se potom přivede k podávacímu ústrojí 2_ a zavede se do něj. Nyní je důležité přezkoumat úspěšnost zavedení pramene 4 vláken, což se provádí sledováním pramene 4, při kterém se zjišťuje jeho pohyb. Toto snímání pramene 4 vláken se může provádět pomocí dvojice válečků 50, 51 , poháněných pohybem pramene 4, po předchozím sepnutí spojky 501 nebo vytvořením této spojky 501 ve formě kluzné spojky, popřípadě pomocí jinak vytvořeného hlídače pramene 4 vláken, aby se při nezdařené vkládací operaci mohlo vkládání pramene 4 vláken znovu opakovat .

Pomocí zařízení, zobrazeného na obr. 14, je možno provádět jiné zjišťování okamžiku vhodného k provedení vkládací operace pro vložení pramene 4 vláken. Jestliže byla předtím na protahovacím zařízení 7 z obr. 18 uložena definovaná délka pramene 4 vláken do konve 40, je postačující sledovat pomocí světelné závory 205, sestávající ze světelného zdroje 204 a fotobuňky 205, snímací raménko 202, které je poháněno úměrně počtu otáček podávacího válečku 20, který je poháněn společně se sousedními podávacími válečky 20 pomocí neznázorněných prostředků nebo samostatným pohonem 200. Zjišťovaný počet impulzů je proto úměrný délce pramene 4 vláken. Je proto možné nastavit pomocí nastavovacího ústrojí, propojeného se společným ovládacím ústrojím 93 a/nebo s ovládacím ústrojím 18, délku pramene 4 vláken, při jejímž dosažení se musí uskutečnit výměna pramenů 4 vláken. Nicméně je potom v důsledku neodstranítelných tolerancí nutno dobíhající pramen 4 vláken přetrhnout ve chvíli, kdy j.e nový pramen 4 vláken zaváděn do podávacího ústrojí 2. Přitom je možno postupovat tak, že při takto zjištěné první délce pramene 4 vláken je třeba okamžitě vyslat elektrický požadavek k přípravě nove konve 40 a pro přípravu nového pramene 4 vláken, který musí oýt připraven v zachycovací poloze, takže při zachycení druhé zjišťované větší zpracovávané délky pramene 4 vláken musí být zahájeno nové vkládání pramene 4 vláken. To znamená pochopitelně, že v závislosti na dosažení stanovené délky pramene 4 vláken musí být připravena konev 40 s pramenem 4 vláken, zaváděným do podávacího ústrojí 2· 7 tomto okamžiku však ještě nemusí být dosažena pracovní poloha, protože v pracovní poloze se nachází především ještě ta konev 40, ze které je ještě odebírán pramen 4 vláken, který krátce nato doběhne. Jakmile se tento pramen 4 vláken spotřebuje nebo jakmile se dosáhlo druhé stanovené délky pramene 4 vláken, vloží se pramen 4 vláken z připravené konve 40 do příslušného podávacího ústrojí 2. Jestliže není ještě dobíhající pramen 4 vláken zcela spotřebován, je vhodné jej již oddělit. Potom je možno prázdnou nebo téměř prázdnou konev 40 vyjmout z pracovní polohy a vyměnit ji za připravenou plnou konev 40, která se tak dostane do pracovní polohy.

Aby se pramen 4 vláken nemusel při zjištění zpracovávané délky oddělovat, takže by se v takovém případě musel s vyměňovanou konví 40 odvádět také zbytek pramene 4 vláken, je v příkladu podle obr. 1 zařízení opatřeno dvěma snímači 305, 304 pro snímání vnitřku konví 40, 42» nacházejících se v pracovní poloze, které spouštějí při doběhu pramene A vláken zavádění nového pramene 4 vláken, nacházejícího se v pohotovostní poloze, do podávacího ústrojí 2· Tyto snímače 303, 304 jsou sice v příkladu na obr. 1 uloženy na vodicí liště 300 předkládacího ústrojí 3, je však možné tyto snímače 305, 504 umístit také na přívodním ústrojí 5. V alternativním provedení mohou být snímače 305, 504 uloženy na vodicí liště 300 předkládacího ústrojí 2 neto na jiném vhodném držáku pohyblivě, takže mohou být převedeny ručně nebo automaticky do různých poloh pro snímání obsahu jednotlivých konví 40, 42· J® také možno snímače 505, 304 upevnit kyvně, takže mohou současně snímat několik dalších konví 40, 41 .

První zjištovaná délka pramene 4 vláken může být například odměřována tak, že měřený pramen 4 vláken doběhne v následujících čtyřech hodinách. Potom je dostatek času pro přípravu naplněné konve a pokud se mezitím nic nepředpokládaného nestane, pak také k převedení začátku 45 pramene 4 vláken do určené zachycovací polohy.

Díly a agregáty, které jsou potřebné pro zachycení pramene 4 vláken, nacházejícího se v zachycovací poloze, a pro jeho předkládání a zavádění do podávacího ústrojí _2, se mohou podle druhu textilního stroje a jeho konstrukce, například mykacího stroje s mykacím ústrojím 79» nacházet přímo na tomto textilním stroji; mohou být však umístěny také na dopravním zařízení, například na dopravním vozíku 8, kterým se dopravují konve 40.

Když se pramen 4 vláken přemístí k pracovnímu místu, například před podávači ústrojí 2 spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem a ještě se v tomto místě nachází, musí se také do něj dopravit. To se může uskutečňovat například pomocí zařízení pro navlékání začátku 43 pramene 4 vláken do předkládacího zařízení 3, například pomocí držáku 32 vytvořeného jako vedení pramene 4 vláken podle obr. 2. Zařízení pro navlékání pramene 4 vláken může mít přitom v podstatě tvar přívodního ústrojí 5, 55, 56♦ U držáku 32 pramene 4 vláken musí toto zařízení pro navlékání pramene 4 vláken mít možnost vykonávat pohyby ve směru šipky P-j z obr. 2. Kvůli spolehlivosti navlékání je zvláště výhodné vytvoření tohoto navlékacího zařízení ve formě ovladatelné svěrky podle přívodního ústrojí 5.

Protože zachycovač pramene 4 vláken je vytvořen jako podavač pramene í vláken, může sloužit zachycovač pramene 4 vláken jako zařízení pro navlékání pramene 4 vláken v předkládacím ústro jí 3.

Také vyvlékání pramene 4 vláken z předkládacího ústrojí 3 může být prováděno zachycovačem pramene nebo podavačem pramene 4 vláken.

Cbr. 22 zobrazuje zařízení ve formě vyvlékacího ústrojí 55 pro vyvlékání pramene 4 vláken z předkládacího ústrojí ji v provedení, které je zobrazeno na obr. 2. Vyvlékací ústrojí 35 sestává v podstatě z vidlicového zachycovače 350, který je umístěn v radiálním .odstupu od osy otočné tyče 551, na jejímž konci je upevněn.

Jakmile byl pramen 4 vláken zaveden do podávacího ústrojí 2 textilního stroje a přívodní ústrojí 5, již také uvolnilo pramen

4 vláken, je třeba pramen 4 vláken vyvléknout z přidržovacíbo ústrojí 11 . K tomu účelu se přivede vyvlékací ústrojí 15 pro vyvlékání pramene 4 vláken do zobrazené polohy nad pramenem 4 vláken. Vidlicový zachycovač 150 je opatřen na své otevřené straně rozšiřujícím se zaváděcím vedením 152, které je vytvořeno tak, že tvoří vedení pramene 4 vláken pro jeho převádění na určenou dráhu a že vidlicový zachycovač 150 může při svém pohybu ve směru šipky ?24» ^znamena· kolmo na pramen 4 vláken, klesnout na pramen 4 vláken a spolehlivě jej zachytit. Vedení pramene 4 vláken nemusí být vytvořeno v tomto provedení, to znamená jako součást vidlicového zachycovače 150, může být vytvořeno jako samostatné a může být umístěno na jiném vhodném místě, například na předkládacím ústrojí 3, přičemž může v této poloze přidržovat pramen 4 vláken mezi konví 40 a přidržovacím ústrojím 11 na určené dráze.

Jakmile vidlicový zachycovač 150 zachytí pramen 4 vláken, natočí se otáčivým pohybem kolem osy otočné tyče 151 ve směru šipky P25 ^a unáší přitom pramen 4 vláken sebou. Uspořádání vidlicového zachycovače 150 vzhledem k otočné tyči 151 je takové, že při otáčení otočné tyče 151 ve směru šipky P25» když se otočná tyč 151 nachází v podstatě na myšlené ose h předkládacího ústrojí J5, je pramen 4 vláken unášen otáčejícím se vidlicovým zachycovačem 15C z držáku 12 a vyvlékán z něj tak dlouho, až se zcela uvolní ze závitů tohoto držáku 12.

Vedení pramene 4 vláken může při vhodném konstrukčním řešení vyvlékacího ústrojí 15 odpadnout, pokud je jinými prostředky zajištěno, že je možno provést vyvléknutí pramene & vláken. K tomuto účelu může například vyvlékač pramene 4 vláken vykonávat příslušné vyhledávací pohyby pro vyhledávání pramene 4 vláken a pracovat s podtlakem, přičemž zachycení pramene 4 vláken na základě rozdílu tlaků může týt sidnalizováno, aby potom mohly být provedeny další pracovní operace, spojené s vyvlékacím procesem.

*

Vyvlékání pramene 4 se smí pochopitelně provádět teprve pro úspěšném napojení pramenů 4 vláken. Nemá-li se vyvlékání pramene 4 vláken provádět ručně, je vyvlékací ústrojí 15 spojeno s neznázoměným spínacím ústrojím, které je v jednoduchém provedeIQ ní vytvořeno ve formě Časového relé nebo podobného ústrojí a kte ré spouští vyvlékací proces. Může být však také spřaženo s vratným pohybem přívodního ústrojí 5, 55, 56, protože při tomto zpět ném pohybu je vkládání pramene 4 vláken ukončeno.

«

Aby se zabezpečilo, že vyvlékání pramene 4 vláken se spustí 'teprve tehdy, když byly prameny 4 vláken na sebe úspěšně napojeny, je s výhodou toto spínací ústrojí přímo nebo nepřímo spojeno s hlídacím ústrojím pro hlídání pramene £ vláken před podávacím ústrojím 2, například se světelnou závorou 175 nebo 176. Spínací ústrojí může být v alternativním provedení spojeno také s hlídacím ústrojím 520 válečků 50, 51«

Zařízení pro vyvlékání pramene 4 vláken z vedení může mít různé konstrukční řešení. Je-li například vedení pramene 4 vláken tvořeno uzavřeným kroužkem, jehož část obvodu je odklopná pro vkládání nebo vyjímání pramene 4 vláken, je přirozeně vyvlékací ústrojí příslušně řešeno a je pohyblivé, aby bylo možno ovládat otevírací a zavírací pohyb částí obvodu kroužku a radiál ní výsuvný pohyb pramene 4 vláken.

V předchozím popisu bylo předpokládáno, že přívod pramene 4 vláken se uskutečňuje ve směru kolmém na podélnou osu stroje v oblasti podávacího ústrojí, popřípadě ve směru radiálním například u okrouhlých pletacích strojů nebo jiných okrouhlých strojů na zpracování a úpravu pramenů 4 vláken. To však není v žádném případě nutným předpokladem. Vkládání pramene 4 vláken se může uskutečňovat například ve směru rovnoběžném s podélnou osou stro je nebo ve směru tangenciálním k okrouhlým textilním strojům, přičemž v takových případech je přirozeně nutno příslušně přizpůsobit pohyb přívodních ústrojí 5, 55, 56. Stejné zásady platí přirozeně také pro případně použité přívodní nálevky 17C, 171 a jejich pohyb.

Claims (150)

1. PATENTOVÉ

   N Á‘ R Q.K Y w

   vV v

   1. Způsob automatizovaného podávání pramene vláken textilnímu stroji nebo zařízení, obsahujícímu podávači ústrojí, vyznačující se t í m , še pramen vláken se přivede svým koncem do vymezené zachycovací polohy, ve které se tento konec pramene zachytí jako začátek pramene vláken a předá se na podávači ústrojí.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se nejprve přivede do jeho pohotovostní polohy a teprve z této pohotovostní polohy se převádí do zachycovací polohy.

   5. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že pohotovostní poloha nebo zachycovací poloha se upraví na konvi, přiváděné k textilnímu stroji.
3. 4. Způsob podle nároku 5» vyznačující se tím, že pohotovostní poloha nebo zachycovací poloha se upraví ve středu konve.
4. 5. Způsob podle nároku 3» vyznačující se tím, že pohotovostní poloha nebo zachycovací poloha se nachází v obvodové oblasti konve.
5. 6. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se t í m , že konec pramene vláken, visící směrem dolů dovnitř konve nebo přes její okraj má délku nejméně 100 mm.
6. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že konec pramene vláken, visící směrem dolů dovnitř konve nebo přes její okraj má délku nejvýše 200 mm.
7. 8. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 3 až 7» vy .Kř« značující se tím, že konec pramene vláken se po ukončení plnění konve převede jako začátek pramene vláken do pohotovostní polohy na konvi a potom se pramen vláken přemístí dopravou konve svým začátkem do zachycovací polohy na podávacím ústrojí.
8. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se t í m , že konev se po svém naplnění v plnicí stanici vysune z plnicí stanice, přívod pramene vláken se ukončí teprve později.
9. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se .tím, že konec pramene vláken se ukládá středově ke směru vý suvného pohybu naplněné konve z plnicí stanici na zadní stranu -konve, odvrácenou od směru pohybu.
10. 11. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 3 až 10, vyznačující se tím, že konev s pramenem vláken se přepravuje do zachycovací polohy na příslušném podávacím ústrojí a v průběhu této dopravy se pramen vláken na konvi zajišťuje
11. 12. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 3 až 11, vyznačující se tím, že konev se zajišťuje až do okamžiku, ve kterém se začátkem pramene vláken dosáhne zachycovací polohy, proti otáčení.
12. 13. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že délkový úsek začátku pramene vláken se v pohotovostní poloze a/nebo v zachycovací poloze ve po určené dráze stanovené délky.
13. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že délkový úsek pramene vláken se v blízkosti svého volného konce sevře, zatímco pramen vláken na druhém konci vymezené dráhy se vede axiálně posuvně.
14. 15. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se vede nad konví přiváděnou do podávači polohy do své zachycovací polohy.
15. 16. Způsob podle nároku 15» vyznačující se t í m , že pramen vláken, přiváděný do zachycovací polohy na podávacím ústrojí, se vede tak vysoko, že při přivádění nad jinou konví nepřichází do kontaktu s jiným pramenem vláken, nacházejícím se v jiné konvi.
16. 17. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že začátek pramene se před předáním na podávači ústrojí připraví.
17. 18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se t í m , že připravovaný konec pramene vláken se upraví na vymezenou délku.
18. 19· Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že od začátku pramene vláken se v průběhu tkracování na vymezenou délku odstraní úsek pramene vláken, jehož tloušťka neodpovídá předepsané tloušťce.
19. 20. Způsob podle nároku 18 nebo 19» vyznačující se t í m , že začátek pramene vláken, který je přiváděn na vymezenou délku, se vytváří roztahováním pramene vláken v podélném směru.
20. 21. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 17 až 20, vyznačující se tím, že připravovaný začátek pramene vláken se tvaruje do špičky.
21. 22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se se t í m , že připravovaný začátek pramene vláken se pro vytvarování do špičky zakrucuje kolem své osy.
22. 23· Způsob podle nejméně jednoho z nároků 17 až 22, vyznačující se tím, že připravovaný začátek pramene vláken se vystaví působení proudu vzduchu.
23. 24. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 17 až 23, vyznačující se tím, že připravovaný začátek pramene se ve svém tvaru zpevní.
24. 25· Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že.začátek pramene se zpevňuje nanesením látky, která po uplynutí určené doby bezezbytku vyprchá.
25. 26. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se při svém přivedení do pohotovostní nebo zachycovací polohy za82 vede do držáku, ve kterém pramen vláken zůstává v průběhu dalších kroků při vkládání pramene vláken a/nebo při přípravě k vkládání pramene vláken zaveden.
26. 27. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se při předávání na textilní stroj zavádí přímo do běžícího podávacího ústrojí.
27. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se do podávacího ústrojí přivádí přívodní rychlostí, sladěnou s dopravní rychlostí podávacího ústrojí.
28. 29. Způsob podle nároku 28, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se přivádí do podávacího ústrojí rychlostí, která je menší nebo nejvýše rovna dopravní rychlosti podávacího ústrojí.
29. 30. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 29, vyznačující se tím, že pohyb pramene vláken ve vkládací oblasti pramene vláken se před podávacím ústrojím hlídá a zavádění pramene se opakuje, jestliže pramen vláken se nepohybuje v dopravním směru.
30. 31. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 30, při kterém se pramen vláken zavádí do spřádacího zařízení spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem, u kterého při doběhu pramene vláken vzniká přetrh příze, který se potom odstraňuje zapřádáním, vyznačující se tím, že na úspěšné zavedení pramene vláken do podávacího ústrojí navazuje zapřádání příze.
31. 32. Způsob podle nároku 31» vyznačující se t í m , že před zapřádacím procesem se v průběhu zavádění pramene vláken zamezuje ukládání vláken, uvolněných z pramene vláken, na spřádací prvek a tato vlákna se odvádějí.
32. 33. Způsob podle nároku 32, vyznačující se t í m , že při vytváření podtlaku ve spřádacím prvku se pro zabránění ukládání vláken ve spřádacím prvku nebo na spřádacím prv

    - 83 ku se pramen vláken v průběhu svého zavádění do podávacího ústrojí trvale nebo přerušovaně brzdí tak, že podávacím ústrojím dodávaná vlákna se odvádějí působením spřádacího podtlaku.
33. 34. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se při předávání na textilní stroj přivede do čekací polohy, ležící stranou od normální dráhy pramene vláken, ze které se ve stanoveném okamžiku přivede do přívodní polohy před podávacím ústrojím a zavede se do běžícího podávacího ústrojí.
34. 35· Způsob podle nároku 34, vyznačující se t í m , že začátek pramene vláken se z přesazené čekací polohy přemístí do přívodní polohy v závislosti na doběhu pramene vláken, předtím zaváděného do podávacího ústrojí.
35. 36. Způsob podle nároku 35, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken se přemístí tak včas do přívodní polohy, že se zavádí s přesahem konce dobíhajícího pramene vláken do podávacího ústrojí.
36. 37. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 34 až 36, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken, nacházející se v čekací poloze, se zajistí proti zpětnému posuvu.
37. 38. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 34 až 37, vyznačující se tím, že začátek pramene vláken, přivedený do čekací polohy, se hlídá a při nezdaření zaváděcí operace při zavádění začátku pramene vláken se zaváděcí operace opakuje.
38. 39. Způsob podle nároku 30 nebo 38, vyznačující se t í m , že zavádění se opakuje od přípravy začátku pramene vláken.
39. 40. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 3C až 39, vyznačující se tím, že po dosažení stanoveného počtu nezdařených zaváděcích pokusů se vyšle signál o závadě.
40. 41. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 40, vyznačující se tím, že přiváděný pramen vláken se v definované poloze zachytí a sevře, potom se oddělí a upraví se

    - S4 do potřebného tvaru a takto připravený pramen vláken se přivede před podávači ústrojí a zavede se do něj, načež se do podávacího ústrojí zavede stanovená délka pramene vláken a přitom se přezkoumá úspěšnost zavedení pramene vláken, aby při nezdařeném zavedení pramene vláken se zaváděcí postup opakoval.
41. 42. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 41, vyznačující se tím, že délka pramene vláken, zaváděná ao podávacího ústrojí, se hlídá a v závislosti na překročení pevně stanovené délky pramene vláken se připravuje přídavná konev a začátek pramene vláken se zavádí do podávacího ústrojí.
42. 43. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 42, vyznačující se tím, že délka pramene vláken, zaváděná do podávacího ústrojí, se hlídá a v závislosti na dosažení pevně stanovené délky pramene vláken se začátek pramene vláken, nacházejícího se v mezitím připravené další konvi, zavádí do podávacího ústrojí.
43. 44. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 43, vyznačující se tím, že konev s pramenem vláken, který má být zavádět, se připraví do čekací polohy a potom se pramen vláken položí na podávači ústrojí, přičemž konev s nově předloženým pramenem vláken se přemístí do své pracovní polohy teprve tehdy, až se konev, ze které se zatím mezitím doběhly pramen vláken odebral, odstraní ze své pracovní polohy.
44. 45. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 44, vyznačující se tím, že vnitřek konve s pramenem vláken, přiváděným do podávacího ústrojí, se snímá a při doběhu pramene vláken se spustí zavádění začátku pramene vláken, nacházejícího se v pohotovostní poloze, do podávacího ústrojí.
45. 46·. Způsob podle nejméně jednoho z bodů 1 až 45, při kterém se pramen vláken dodává z konví,•které mají svůj průměr řádově roven šířce dvou vedle sebe umístěných pracovních míst, ob sáhujících vždy jedno podávači ústrojí, vyznačující £e t í m , že za oběma konvemi, umístěnými za sebou ve svých pracovních polohách a příslušejícími dvěma sousedním nodávacím ústrojím, je čekací místo pro třetí konev jako zásobní konev

    - 85 pro přivádění pramene vláken do podávacího ústrojí.
46. 47. Zařízení pro automatické podávání pramene vláken textilnímu stroji nebo textilnímu zařízení, obsahujícímu podávači ústrojí, k provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 46, vyznačující se tím, že obsahuje předkládací ústrojí /3/, ve kterém je pramen /4/ vláken zachytitelný v určené zachycovací poloze, a přívodní ústrojí /5, 55, 56/ pro zachycení pramene /4/ vláken, předloženého do zachycovací polohy a pro jeho zavádění do podávacího ústrojí /2/.
47. 48. Zařízení podle nároku 47, vyznačující se t í m , že přetíkládacím ústrojím /3/ je konev /40, 41» 410, 411,

    45, 450 - 455, 46, 460 - 464/, ve které je pramen /4/ vláken předložen podávacímu ústrojí /2/.
48. 49. Zařízení podle nároku 48, vyznačující se t í m , že obsahuje plnicí stanici /7.,' 79/ s odváděči hlavou /70/ a ovládací ústrojí pro vytváření relativního pohybu mezi odváděči hlavou /70/ a konví /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455,

    46, 460 - 464/ v tom smyslu, že se pramen /4/ vláken odloží svým koncem /430/ ve vymezené poloze na nebo v konvi /40, 41, 410,

    411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/.
49. 50. Zařízení podle nároku 49, vyznačující se t í m , že obsahuje odkladač /70/ pramene /4/ vláken pro odkládání konce /430/ pramene /4/ vláken do středu závitů pramene /4/ vláken v konvi /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/.
50. 51. Zařízení podle nároku 50, vyznačující se t í m , že přívodní ústrojí /55, 56/ je přemístitelné do středu konve /40, 41, 41C, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ mezi závity pramene /4/ vláken pro konečné zachycení konce /430/ pramene /4/ vláken.
51. 52. Zařízení podle nároku 49, vyznačující se tím, že obsahuje odkladač pramene /4/ vláken pro odkládání konce /430/ pramene /4/ vláken přes okraj /401/ konve /40, 41,

    41C, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/.

    86
52. 53· Zařízení podle nároku 52, vyznačující se t í m , že přívodní ústrojí /56/ je pohyblivé podél obvodu konve /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ pro zachycení konce /430/ pramene /4/ vláken.

    •
53. 54. Zařízení podle nároku 47, vyznačující se t í m , že předkládací ústrojí /3/ je upevněno na konvi /40, 41 , '410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/.
54. 55· Zařízení podle nároku 54, vyznačující se t í m , že předkládací ústrojí /3/ je na konvi /40, 41, 41Cj 411 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ upevněn uvolnitelným spojem.
55. 56. Zařízení podle nároku 54 nebo 55, vyznačující se tím, že předkládacím ústrojím /3/ je vedení pramene /4/ vláken.
56. 57. Zařízení podle nejméně jednoho z nároku 54 až 56, v 3 značující se tím, že plnicí stanice /70, 79/ obsahuje odkladač pramene /4/ vláken a řídicí ústrojí pro vyvozování relativního pohybu mezi odkladačem pramene /4/ vláken a předkládacím ústrojím /3/ v tom smyslu, že pramen /4/ vláken je svým koncem vložen do předkládacího ústrojí /3/.
57. 58. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 57, v y značující se tím, že obsahuje zachycovač pramene /4/ vláken pro vymezené zachycování pramene /4/ vláken, odloženého ve vymezené poloze na nebo v konvi /40, 41, 41C, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ a pro předání pramene /4/ vláken jako začátku /43/ pramene /4/ vláken na přívodní ústrojí /5, 55, 56/.
58. 59· Zařízení podle nároku 58, vyznačující se t í m , že zachycovač pramene /4/ vláken je přemístitelný do středu konve /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ mezi závity pramene /4/ vláken.
59. 60. Zařízeni podle nároku 58, vyznačující se t í m , že zachycovač pramene /4/ vláken je pohyblivý po obvodu konve /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/.

    - 87
60. 61. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 6C, vyznačující se tím, že obsahuje pneumatický odkladač pramene /4/ a/nebo zachycovač pramene /4/ a/nebo přívodní ústrojí /55, 56/.
61. 62. Zařízení podle nároku 61, vyznačující se t í m , že odkladač pramene /4/ a/nebo zachycovač pramene /4/ a nebo přívodní ústrojí /55, 56/ pro přívod pramene /4/ vláken obsahuje trubkové základní těleso, připojené na přepínatelný zdroj přetlaku/podtlaku, které je opatřeno na svém volném konci v délce, přizpůsobené délce zachycovaného začátku 1^5/ pramene /4/ vláken, sítem 15521, probíhajícím v části obvodu základního tělesa.
62. 63· Zařízení podle nároku 62, vyznačující se t í m , že základní těleso je rozděleno do komor /554, 555, 556/ probíhajících v podélném směru, z nichž každá je ohraničena samostatnou dílčí plochou /552a, 552b/ síta /552/ a připojitelná samostatně na zdroj podtlaku, popřípadě na zdroj přetlaku.
63. 64. Zařízení podle nároku 63, vyznačující se tím, že proudění vzduchu v pneumatickém odkladači pramene /4/ a/neto zachycovači pramene /4/ a/nebo přívodním ústrojí /55, 56/ pramene /4/ vláken je ovladatelné v závislosti na jejich pohybu.
64. 65. Zařízení podle nároku 49 nebo 57, vyznačující se tím, že obsahuje dopravní ústrojí /8/ pro dopravu konví /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ od plnicího ústrojí /70, 79/ k podávacímu ústrojí /2/ a s ním spolupracující vodítka /81, 810 - 812, 311, 403 - 406, 411/ na dopravním ústrojí /8/ a na konvi /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455,

    46, 460 - 464/.
65. 66. Zařízení podle nároku 65, vyznačující se t í m , že konev /40, 41, 410, 411, 45, 450 - 455, 46, 460 - 464/ a textilní stroj /16/ jsou opatřeny vzájemně spolupracujícími vodítky /311 , 403 - 406, «111 , 160, 161/.
66. 67. Zařízení podle nároku 65 nebo 66, vyznačující se t í m , že vodítka /164/ jsou umístěna v blízkosti spodního konce konve /40, 41, 411/.
67. 68. Zařízení podle nároku 65 nebo 66, vyznačující se t í ra , že vodítka /165/ jsou umístěna v blízkosti hor ního okraje konve /40, 41, 411/·

    6°. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 65 až 68, v y z-načující se tím, že vodítko spojené s konví /411/ je tvořeno nekruhovým vnějším profilem konve /411/.
68. 70. Zařízení podle nároku 69, vyznačující se t í m , že konev /411/ má podlouhlý průřez.
69. 71. Zařízení podle nároku 7C, vyznačující se t í m , že rozměry konve /411/ jsou voleny tak, že objem ploché konve /411/ odpovídá objemu konvenční okrouhlé konve.
70. 72. Zařízení podle nároku 71, vyznačující se t í m , že objem konve /411/ s podlouhlým průřezem odpovídá objemu konve s kruhovým průřezem a s průměrem od 450 mm do 500 mm.
71. 73. Zařízení podle nároku 71 nebo 72, vyznačující se tím, že šířka konve /411/ odpovídá šířce spřádacího místa spřádacího stroje /16/ pro předení s otevřeným koncem a délka ploché konve /411/ je rovna zejména čtyřnásobku její šířky.
72. 74. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 73, v y z'načující se tím, že konev /411/ obsahuje volně uložené dno /414/, zvedatelné působením z venku.
73. 75« Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 65 až 74, vyznačující se tím, že vodítko /311/ konve /40/ je spojeno s předkládacím ústrojím .pro předkládání pramene /4/ vláken.
74. 76. Zařízení podle nároku 47, vyznačující se t í m , ze předkládací ústrojí /3/ je uloženo na konci trubkového vedení /30/, upevněného na rámu /107/ stroje. .
75. 77. Zařízení podle nároku 76, vyznačující se t í m , že trubkové vedení /30/ je posuvné kolmo na podélnou osu stroje.

    - 8°
76. 78. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 54 až 77, vyznačující se tím, že předkládací ústrojí /3/ je umístěno ve svislém odstupu nad horním okrajem /4C1/ konve /40, 41, 410, 411, 45, 450-455, 46, 460-464/.
77. 79· Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 54 až 78, v y značující se tím, že předkládací ústrojí /3/ obsahuje dva v odstupu od sebe uspořádané držáky /32, 33/ pramene /4/ vláken.
78. 80. Zařízení podle nároku 79, vyznačující se t í m , že oba držáky /32, 33/ jsou uspořádány vodorovně ve stejné výšce.
79. 81. Zařízení podle nároku 79 nebo 80, vyznačující se tím, že první držák /32/ pramene /4/ vláken, umístěný blíže k začátku /43/ pramene /4/ vláken, je vytvořen ve formě vedení pramene /4/ vláken a druhý držák /33/ pramene /4/ vláken je vytvořen ve formě svěrky.
80. 82. Zařízení podle nároku 81, vyznačující se t í m , že svěrka předkládacího ústrojí /3/ obsahuje vkládací vedení /334, 335/, zužující se v příčném směru k dráze pramene /4/ vláken a zajišťující samočinné navlékání pramene /4/ vláken.
81. 83· Zařízení podle nároku 81 nebo 82, vyznačující se tím, že držák /32/ pramene /4/ vláken je opatřen zaváděcí štěrbinou /322/ pro zavádění pramene /4/ vláken, probíhající radiálně směrem ven.

    £4. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 81 až 83, v y značující se tím, že obsahuje ústrojí pro navlékání začátku /45/ pramene /4/ do držáku /32/ ve formě vedení pramene /4/ vláken.
82. 85· Zařízení podle nároku 82, vyzná ču jící se tím, že ústrojí pro navlékání pramene /4/ vláken je vytvořeno ve formě ovladatelné svěrky.

    - 90
83. 86. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 81 až 85, v y značující se tím, že obsahuje vyvlékací ústrojí /35/ pro vyvlékání pramene /4/ vláken z držáku /32/ ve formě vedení pramene /4/ vláken.
84. 87. Zařízení podle nároku 86, vyznačující se t í m , že vyvlékací ústrojí /35/ pro vyvlékání pramene /4/ vláken je vytvořeno ve formě vidlicového zachycovače /350/, pohyblivého příčně v pramenu /4/ vláken a otočný kolem své podélné osy, od které je vzdálen v radiálním odstupu.
85. 88. Zařízení podle nároku 87, vyznačující se tím , že zachycovač /350/ pramene /4/ je přiřazen zaváděcímu vedení /352/ pro přivádění pramene /4/ vláken na vymezenou dráhu .
86. 89· Zařízení podle nároku 88, vyznačující se t í m , že zaváděcí vedení /352/ je součástí zachycovače /350/ pramene /4/ vláken.
87. 90. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 86 až 89» v y značující se tím, že obsahuje spínací ústrojí pro spouštění vyvlékání pramene /4/ vláken z držáku /32/ ve formě vedení pramene /4/ vláken.
88. 91- Zařízení podle nároku 90, vyznačující se t í m , že spínací ústrojí je propojeno s hlídacím ústrojím ./520, 175, 176/ pro sledování pramene /4/ vláken.
89. 92. Zařízení podle nároku 84 nebo 86, vyznač u jící se tím, že ústrojím pro navlékání pramene /4/ vláken a/nebo vyvlékacín ústro jím /35/ pro vyvlékání pramene /4/ vláken je zachycovač pramene /4/ vláken nebo přívodní ústrojí /5, 55, 56/ pramene /4/ vláken.
90. 93. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 92, v y značující se tím, že předkládací ústrojí /3/ je opatřeno značením pro odměřování délky pramene /4/ vláken.
91. 94. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 93, v y značující se tím, že přívodní ústrojí /5/ pro přívod pramene /4/ vláken obsahuje ovladatelnou svěrku /50, 51, 92/, pohyblivou ve směru kolmém na pramen /4/ vláken, uložený v zachycovací poloze.
92. 95· Zařízení podle nároku 93 nebo 94, vyznačující se tím, že ovladatelná svěrka /50, 51/ přívodního ústrojí /5/ pro přívod pramene /4/ vláken je vytvořena ve formě dvojice válečků /50, 51/, oddalovatelných od sebe v radiálním směru, pro přívod pramene /4/ vláken k podávacímu ústrojí /2/.
93. 96. Zařízení podle nároku 95, vyznačující se tím, že dvojice válečků /50, 51/ obsahuje hnaný váleček /50/ a unášený váleček /51/, který je unášen hnaným válečkem /50/.
94. 97. Zařízení podle nároku 95 nebo 96, vyznačující se tím, že válečky /50, 51/ jsou uloženy letmo a jejich svěrná linie je omezena směrem k úložné straně podpěrou /505/ pramene /4/ vláken.
95. 98. Zařízení podle nároku 97, vyznačující se tím, že letmo uložené válečky /50, 51/ jsou opatřeny na svém obvodu rýhováním /506, 511/, které je skloněno vzhledem k površkám válečků /50, 51/ tak, že při otáčení válečků /50, 51/ v přívodním směru se k sobě blíží.
96. 99. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 98, v y značující se tím, že s přívodním ústrojím /5, 55, 56/ pro přívod pramene /4/ vláken je propojeno hlídací ústrojí /520, 175, 176/ pro hlídání pramene /4/ vláken.
97. 100. Zařízení podle nároku 99, vyznačující se t í m , že hlídací ústrojí /520, 175, 176/ pro hlídání pramene /4/ vláken má svou oblast působnosti před podávacím ústrojím /2/.
98. 101. Zařízení podle nároku 100, vyznačující se tím, že hlídací ústrojí /520/ pro hlídání pramene /4/ vláken je umístěno na přívodním ústrojí /5/ pramene /4/ vláken.

    - 91a102. Zařízení podle nároku 101, vyznačující t í m , že hlídací ústrojí /520/ pro hlídání pramene /4/ vláken je tvořeno snímacím ústrojím, které je přiřazeno k jednomu z váLečků /50, 51/ dvojice válečků /50, 51/, poháněné pohybujícím je pramenem /4/ vláken.

    105. Zařízení podle nároku 102, vyznačující se ; í· m , že pohon hnaného válečku obsahuje vypínatelnou

    -pojku /501/.
99. 104. Zařízení podle nároku 103, vyznačující se í m , že spojka /501/ je ovladatelná.
100. 105. Zařízení podle nároku 103, vyznačující se í m , že spojkou /501/ je skluzová spojka.
101. 106. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 102 až 105, yznačující se tím, že jeden z obou válečků

     50, 51/ je opatřen na svém obvodu značkami /502, 506, 511/, nímanýrai snímacím ústrojím /520/.
102. 107. Zařízení podle nároku 106, vyznačující se í m , že značky /502, 506, 511/ mají maximální obvodový odtup 90°.
103. 108. Zařízení podle nároků 98 a 106, vyznačujíí * s e t í m , že značky jsou tvořeny obvodovým rýhováním (06, 511/ válečků /50, 51/.
104. 109· Zařízení podle nároku 99, vyznačující se í m , že hlídací ústrojí pro hlídání pramene /4/ vláken je ořeno ústrojím /202, 203» 204, 205/ snímajícím pohon /200/ dávacího ústrojí /2/ při nepřerušeném spřádání.
105. 110. Zařízení podle nároků 90 a 102, vyznačujíí se t í m , že snímacím ústrojím /520/ je spínací ústropro ovládání vyvlékání pramene /4/ vláken.
106. 111. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 95 až 110, yznačující se tím, že válečky /50, 51/ mají er svého otáčení vratný a za nimi je směrem k začátku /43/ amene /4/ vláken umístěno snímací ústrojí /962/ pro snímání

     - 92 délky pramene /4/ vláken, které je propojeno s pohonem /500/ válečků /50, 51 / ·
107. 112. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 95 až 111, vyznačující ee tím, že dvojice válečků /50, 51/ má svoji rychlost otáčení v přívodním ústrojí /5/ sladěnou s obvodovou rychlostí podávacího ústrojí /2/.
108. 113· Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 111, vyznačující se tím, že přívodní ústrojí /5/ je uloženo výkyvně a jeho rychlost výkyvného pohybu je sladěna s obvodovou rychlostí podávacího ústrojí /2/.
109. 114. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 95 až 113, vyznačující se tím, že válečky /50, 51/ jsou součástí ústrojí pro snímání tloušťky pramene /4/ vláken, propojeného s pohonem válečků /50, 51/
110. 115· Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 114, vyznačující se tím, že přípravné ústrojí /9/ pro přípravu a úpravu začátku /43/ pramene /4/ vláken je opatřeno dvěma vůči sobě pohyblivými díly, z nichž jedním dílem je přívodní ústrojí /5, 55, 56/ pramene /4/ vláken.
111. 116. Zařízení podle nároku 115, vyznačující se tím , že díl přípravného ústrojí /9/ pro přípravu a úpravu začátku /43/ pramene /4/ vláken, spolupracující s přívodním ústrojím /5, 55, 56/ pramene /4/ vláken, je stacionární.
112. 117. Zařízení podle nároku 115 nebo 116, vyznačují cí se tím, že přípravné ústrojí /9/ pro přípravu a úpravu začátku /43/ pramene /4/ vláken obsahuje naváděcí nálevku /952/.
113. 118. Zařízení podle nároku 117, vyznačující se t 1 m , že naváděcí nálevka /952/ je otočná a uváděná do otáčivé ho pohybu pohonem.
114. 119. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 115 až 118, vyznačující se tím, že přípravné ústrojí /9/ pro přípravu a úpravu začátku /43/ pramene /4/ vláken obsahuje ovladatelné odsávací potrubí /95/ ε hubicí.

     - 93
115. 120. Zařízení podle nároku 119» vyznačující se t í m , že do odsávacího potrubí /95/ je zaústěna nejméně jedna vzduchová tryska /958/ s axiální a tangenciální složkou dráhy proudu vzduchu.
116. 121. Zařízení podle nároku 119 nebo 120, vyznačující se tím, Že odsávací potrubí /95/ má vlnitý vnitřní obrys.
117. 122. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 121, vyznačující se tím, že přípravné ústrojí /9/ pro přípravu a úpravu začátku j43i pramene /4/ vláken obsahuje obsahuje oddělovací ústrojí /91, 92; 5» 91, 96/ pro dělení pramene /4/ vláken.
118. 123· Zařízení podle nároku 122, vyznačující se t í m , že oddělovacím ústrojím je stříhací ústrojí /96/.
119. 124. Zařízení podle nároků 93 a 123, vyznačující se t í ra , že značení pro odměřování délky pramene /4/ vláken je vytvořeno jako stříhací ústrojí /96/.
120. 125· Zařízení podle nároků 119, 123, vyznačující se t í m , že stříhací ústrojí /96/ je umístěno v odsávacím potrubí /95/.
121. 126. Zařízení podle nároku 125, vyznačující se tím, že stříhací ústrojí /96/ sestává z opěry /961/ a z nože /960/, pohyblivého v radiálním směru k této opeře /961/ a uvolňujícího ve své klidové poloze vnitřní prostor odsávacího potrubí /95/.
122. 127. Zařízení podle nároku 126, vyznačující se t í m , že operou /961/ je váleček otočný kolem své osy.
123. 128. Zařízení podle nároku 127, vyznačující se t í m , že váleček je při ovládání stříhacího ústrojí /96/ natáčen pohyblivým nožem /960/ o úhel /c// natočení, určený zdvihem pohyblivého nože /960/.

     94
124. 129. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 122 až 128, vyznačující se tím, že oddělovací ústrojí /91,

     92; 91, 50, 51/ pro oddělování pramene /4/ vláken obsahuje ovladatelnou svěrku /91/, spolupracující s přívodním ústrojím l^j pramene /4/ vláken.
125. 130. Zařízení podle nároku 129, vyznačující se t í m , že svěrka /91/ přípravného ústrojí l^j , spolupracující s přívodním ústrojím /5/ pramene /4/ vláken, je ovladatelně spojena s pohonem válečků /50, 51/ přívodního ústrojí /5/ pramene /4/ vláken.
126. 131 · Září zení podle nároku 129 nebo 130, vyznaču jící se tím, že svěrka spolupracující s přívodním ústrojím /5/ pramene /4/ vláken je vytvořena ve formě dvojice válečků /924, 925/, otočných ve dvou vzájemně opačných směrech.
127. 132. Zařízení podle nároku 131, vyznačující se t í m , že válečky /924, 925/ jsou uspořádány vůči sobě šikmo.
128. 133· Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 122 až 132, vyznačující se tím, že dvojice válečků přívodního ústrojí /5/ je součástí oddělovacího ústrojí /50, 51, 91/ pro dělení pramene /4/ vláken.
129. 134. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 122 až 133, vyznačující se tím, Že přívodnímu ústrojí /5/ a s ním spolupracující svěrce /91/ je přiřazen pohon pro změnu jejich vzájemného odstupu.
130. 135· Zařízení podle nároku 134, vyznačující se t í m , že oddělovací ústrojí pro dělení pramene /4/ vláken je opatřeno směrem k začátku /43/ pramene /4/ vláken další ovladatelnou svěrkou /92/, předřazenou dvojici válečků /50, 51/·
131. 136. Zařízení podle nároku 135, vyznačující se t í m , že další svěrka /92/, předřazená dvojici válečků /50, 51/, obsahuje dva svěrné díly /920, 922/ s do sebe zabírajícími profily /921, 923/.
132. 137· Zařízení podle nároku 136, vyznačující se t í m , že do sebe zabírající profily /921, 923/ jsou okrouhlé.

     - 95
133. 138. Zařízení podle nároku 137» vyznačující se t í m , že do sebe zabírající profily /921, 923/ mají v jednom případě konkávní průřez a druhý z do sebe zabírajících profilů /921, 923/ má konvexní průřez.
134. 139· Zářízení podle nejméně jednoho z nároků 135 až 138, vyznačující se tím, že obě ovladatelné svěrky /91» 92; 91» 50, 51/ oddělovacího ústrojí pro dělení pramene /4/ vláken jsou ovládány synchronně.
135. 140. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 134 až 139, vyznačující se tím, že svěrky /91, 92; 91» 50» 51/ oddělovacího ústrojí pro dělení pramene /4/ vláken mají svoji minimální vzájemnou vzdálenost určenu délkou staplu vláken, obsažených v pramenu /4/·
136. 141. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 134 až 140, vyznačující se tím, že odstup mezi oběma svěrkami /91» 92;i91, 50, 51/ oddělovacího ústrojí pro dělení pramene /4/ vláken je zvětšen na dvojnásobek délky staplu vláken v pramenu /4/.
137. 142. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 134 až 141, vyznačující se tím, že nejméně jedna z obou svěrek /91, 92; 91, 50, 51/ je uložena výkyvné pro zvětšování minimálního odstupu mezi sebou.
138. 143· Zařízení podle nejméně Jednoho z nároků 115 až 142, .vyznačující se tím, že přípravné ústrojí /5/ pro přípravu a úpravu začátku /43/ pramene /4/ vláken obsahuje snímací ústrojí /962/ pro snímání délky pramene /4/ vláken, které je propojeno se společným ovládacím ústrojím /93/.
139. 144. Zařízení podle nároku 143, vyznačující se t í m , že společné ovládací ústrojí /93/ je propojeno s pohonem válečků /50, 51/ přívodního ústrojí /5/ pramene /4/ vláken.
140. 145. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 115 až 144, vyznačující se tím, že přípravné ústrojí /9/ pro přípravu a úpravu začátku /43/ pramene /4/ vláken obsahuje fixační ústrojí /965/» přemístitelné do záběru s koncem pramene

     - 96 /4/ vláken.
141. 146. Zařízení podle nároku 145» vyznačující se t í m , že fixační ústrojí /965/ pro zajištění konce pramene /4/ vláken a jeho zpevnění je tvořeno postřikovacím ústrojím.
142. 147. Zařízení podle nároku 146, vyznačující se tím , že postřikovači ústrojí /965/ je vytvořeno ve formě zmra zovacího ústrojí.
143. 148. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 147, vyznačující se tím, že podávacímu ústrojí /2/ je předřazen držák /1C6, 17C, 171/ pramene /4/ vláken.
144. 149· Zařízení podle nároku 148, vyznačující se tím , že přívodnímu ústrojí j2l jsou předřazeny nejméně dva držáky /170, 171/ pramene /4/ vláken a tyto držáky /170, 171/ pramene /4/ vláken jsou volitelně přistavítelné k podávacímu ústrojí /2/, popřípadě do pohotovostní polohy.
145. 150. Zařízení podle nároku 148 nebo 149, vyznačující se tím, že nejméně jeden z držáků /106, 170, 171/ pramene /4/ vláken je otevíratelný a zavíratelný.
146. 151. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 148 nebo 150, vyznačující se tím, že nejméně jeden z držáků /106, 170, 171/ pramene /4/ vláken je ovladatelný v závislosti na pohybu a/nebo poloze přívodního ústrojí /5, 55, 56/ pro přívod pramene /4/ vláken.
147. 152. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 148 až 151, vyznačující se tím, že nejméně jeden z držáků /106, 170, 171/ pramene /4/ vláken je vytvořen ve formě přívodní nálevky.
148. 153. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 47 až 152, vyznačující se tím, že přívodní ústrojí /5, 55, 56/ pramene /4/ vláken a popřípadě další pomocná ústrojí jako přípravné ústrojí /9/ pro přípravu začátku /43/ pramene /4/ vláken a svěrky /91, 92; 91, 50, 51/ jsou umístěny na obslužném automatu /98, 75/, pojízdném podél skupiny stejných pracovních míst.

     97
149. 154« Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 65 až 152, vyznačující se tím, že přívodní ústrojí /5, 55, 56/ a popřípadě další pomocná ústrojí jako přípravné ústrojí /9/ pro přípravu začátku /43/ pramene /4/ vláken a svěrky /91, 92; 91, 50, 51/ jsou umístěny na dopravním ústrojí /8/.
150. 155* Zařízení podle nároku 153 nebo 154, vyznačují cí se tím, že přívodní ústrojí /5, 55» 56/ a popřípadě další pomocná ústrojí jako přípravné ústrojí /9/ pro přípravu začátku /43/ pramene /4/ vláken a svěrky /91, 92; 91, 50, 51/ jsou uloženy výškově přestavítělně.

     Obr. 1

     1. 10 14 ,04 27

     41 33:

     2 ^51 / p,

     A !> 334 /3

     Τ/?²

     Obr. 2

     ---v '/7 '54

     540

     Obr. 3

     Μ

     551,

     Obr. 4 .56

     Obr. 8 /,0 ι

     965'

     Obr. 15

     Obr. 16

     974

     Obr. 17

     Obr. 18

     Obr. 20 fo fo

     Obr. 21 /los

     Obr. 22

     1 2