CZ92598A3

CZ92598A3 - Částice předem zesíťovaného silikovoného elastomeru s povlakem organického polymeru jako součást kompozic práškových laků

Info

Publication number: CZ92598A3
Application number: CZ98925A
Authority: CZ
Inventors: Michael Dr. Geck; Walter Goeblmeier; Bernward Dr. Deubzer; Ekkehard Dr. Patrick
Original assignee: Wacker-Chemie Gmbh
Priority date: 1995-09-26
Filing date: 1996-09-26
Publication date: 1998-06-17
Also published as: ATE180506T1; KR19990044665A; SK33998A3; EP0852610A1; TW399089B; NO981330D0; CZ288425B6; WO1997012005A1; AU7215096A; AU705522B2; US5981659A; JP3299972B2; CA2232067A1; KR100275285B1; JPH11500175A; DK0852610T3; RU2152969C1; DE59602023D1; EP0852610B1; NO981330L

Description

(57) Anotace:

Předmětem vynálezu je použití částic z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s ₅ povlakem organického polymeru jako součástí kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, * přičemž částice silikonového elastomeru obsahují a/ 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, jádrového polymeru obecného vzorce /R2SÍO2/2/X /RSiO3/2/y /SÍO4/2/Z. kde x = 5 až 99,5 % molárních, y = 0,5 až 95 % molárních, z = 0 až 30 % molárních a b/ 5 až 95,5 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.

CZ 925-98 A3

Částice předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součást kompozic práškových laků

Oblast techniky

Vynález se týká částic předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součásti kompozic práškových laků a kompozic práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv s částicemi předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru.

Dosavadní stav techniky

Práškové laky sestávají z pevných pojiv na bázi termoplastických nebo termosetických plastických hmot jako jsou epoxidové, polyurethanové, akrylové nebo polyesterové pryskyřice, pigmentů a dalších aditiv jako jsou příkladně zesilující katalyzátory. Tyto kompozice se nanáší v práškové formě na převážně kovové substráty. Uvedená termoplastická nebo termosetická pojivá jsou obecně tvrdá ale křehká; ke zlepšení lakařských vlastností je proto často nutná modikace polymerního systému ke zlepšení houževnatosti.

Aby se dosáhlo dobré rázové houževnatosti při současném zachování stávajících požadovaných vlastností polymeru jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost, musí se modifikátor ke zlepšení houževnatosti zabudovat do termoplastického případně termosetického systému ve formě separátní, diskrétní mikrofáze s optimalizovanou velikostí i tvarem částic. To je řízeným a reprodukovatelným způsobem • · toto

·· · ··· • toto to • «· · • · ·· » · toto • · · • · ·· • · · ·< toto možné jen tak, že se modifikátor ke zlepšení houževnatosti použije ve formě částic s definovanou velikostí částic a rozdělením velikostí částic jako jedna z komponent. Dále se musí zajistit dobrá snášenlivost partikulárního modifikátoru s polymerní matricí. Potom jsou dominantní velikosti modifikační fáze přesně definovány průměrem částic. Pouze při dokonalém oddělení fází nedochází k žádnému nežádoucímu změkčení polymerní matrice, které by mělo za následek ztrátu, případně negativní ovlivnění vlastností polymerní matrice, jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost.

Silikony jsou jako modifikátory pro termoplasty nebo termosety známé a jsou předmětem obzvláštního zájmu, protože tyto látky nejenom zvyšují rázovou houževnatost, nýbrž také zlepšují flexibilitu při nízkých teplotách, odolnost proti povětrnostním vlivům, odolnost proti namáhání při měnících se teplotách a chemickou odolnost termoplastických a termosetických organických polymerních systémů. Obecně je ovšem nevýhodou zásadní nesnášenlivost silikonů s organickými polymery. V důsledku této nesnášenlivosti vznikají obecně při používání silikonových olejů a pryskyřic jako přídavných látek pro práškové laky problémy při zpracování, jako je kontaminace v míchacích zařízeních a zařízeních pro extruzi. Při používání může dojít k poruchám rozlivu, migrací silikonu jsou vyvolány problémy s přilnavostí a problémy při přelakovávání.

V US-A 5 280 098 se popisují silikonové pryskyřice s epoxidovou funkcí jako jediná pojivá případně jako součást pojivových prostředků v kombinaci s organickými pryskyřicemi k formulaci práškových laků. Zavedením epoxidové skupiny se má zlepšit elasticita a kompatibilita s organickými pryskyřicemi. Koncept řízené separace mikrofází není se silikonovými pryskyřicemi s epoxidovou funkcí realizovatelný, • · • · · · protože nevykazují žádnou partikulární strukturu s definovaným průměrem částic.

V US-A 5 227 435 se navrhuje substituovat v práškových lacích polyesterové pojivo polyesterem modifikovaným silikonem, který se získá kondenzací OH-funkčních siloxanů s glykolem, následnou esterifikací karboxylovou kyselinou a reakcí s anhydridem. EP-A 275 051 se týká mezi jiným silikonových pryskyřic roubovaných akrylátem, které se popisují jako pojivo pro práškové laky se zlepšeným profilem vlastností filmů z nich získaných.

Nevýhodou postupů podle US-A 5 227 a 435 EP-A 275051 je, že v nich popsané silikonové polymery jako pojivo se popisují jako náhrada obvyklých termoplastů nebo termosetů. Následně se musí silikonová součást zabudovat do stávajícího polymerního systému nákladnou chemickou reakcí, každý specifický pojivový systém se musí syntetizovat v zásadě nově. Problémy s kontaminací typické pro silikony se ani takovými pojivovými systémy nevyloučí. Řízená separace mikrofází není ani zde možná, protože se zde opět nejedná o modifikátor s partikulární strukturou.

Vzniká proto úkol dát k dispozici kompozice práškových laků na základě obvyklých termoplastických nebo termosetických pojiv, které vykazují zlepšenou rázovou houževnatost a odolnost proti povětrnostním vlivům, při současném zachování stávajících požadovaných vlastností polymeru pojivá jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost.

Podstata vynálezu

Překvapivě byl tento úkol vyřešen použitím částic z předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součástí kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv.

Předmětem vynálezu je použití částic z předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součástí kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, přičemž částice silikonového elastomeru obsahují

a) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂/₂)x·(^RSi°₃/₂)_y·(SiO₄/₂)_z, ^{kde x} = ⁵ až 99,5 % molárních, y = 0,5 až 95 % molárních, z = 0 až 30 % molárních a

b) 5 až 95,5 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.

Částice silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru použité jako součást kompozic a způsob jejich výroby jsou popsány v EP-A 492 376 (US-A 5 223 586). Předzesířování částic silikonového elastomeru znamená, že tyto částice jsou zesilovány pomocí (RSiO₃/₂)- ^a (SiO₄/₂)j ednotek.

Částice silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahuj i s výhodou

a) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO_2/2)_x.(RSiO_3/2)_y.(SiO_4/2)_z, kde x = 50 až 99 % molárních, y = 1 až 50 % molárních, z = 0 až 20 % molárních a

b) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, přičemž R má výše uvedený význam.

Jemnozrné roubované kopolymery mají s výhodou střední průměr částic 10 až 300 nm, obzvláště výhodně 30 až 150 nm. Velikost částic může kolísat ve výše uvedeném rozmezí, s výhodou je monomodální rozdělení velikosti částic s indexem polydisperzity nejvýše σ₂ = 0,2.

S výhodou jsou zbytky R alkylové zbytky jako methyl-, ethyl-, n-propyl-, isopropyl-, n-butyl-, sek.-butyl-, amyl-, hexylový zbytek; alkenylové zbytky jako vinyl-, allyl-, butenyl- a 1-hexenylový zbytek; arylové zbytky jako fenylový zbytek; nebo substituované uhlovodíkové zbytky, jako halogenované uhlovodíkové zbytky, merkaptoalkylové zbytky, kyanoalkylové zbytky, aminoalkylové zbytky, acyloxyalkylové zbytky, hydroxyalkylové zbytky.

Obzvláště výhodné jsou zbytky methyl-, ethyl-, propyl-, fenyl-, vinyl-, allyl-, 1-hexenyl-, 3-methakryloxypropyl- a 3-merkaptopropyl-, přičemž méně než 30 % molárních zbytků v siloxanovém polymeru jsou vinylové,

3-metakryloxypropylové nebo 3-merkaptopropylové skupiny.

• · • · · ·

Jako monomery pro organickou polymerní součást b) se s výhodou použijí estery kyseliny akrylové nebo estery kyseliny metakrylové a mono- a diestery kyseliny fumarové a maleinové alifatických alkoholů a diolů s 1 až 10 uhlíkovými atomy, amidy kyseliny akrylové a metakrylové, akrylonitril, styren, p-methylstyren, α-methylstyren, divinylbenzen, vinylacetát, vinylpropionát, maleinimid, vinylchlorid, mono- a divinyleter, ethylen, butadien, isopren a chloropren. Obzvláště výhodný je styren a estery kyseliny akrylové a estery kyseliny metakrylové s alifatickými alkoholy s 1 až 4 uhlíkovými atomy, příkladně methyl(meth)akrylát, butyl(meth)akrylát a glycidyl(meth)akrylát. Jako organické polymerní součásti jsou vhodné jak homopolymery, tak i směsné polymery uvedených monomerů.

Výroba základního roubovaného polysiloxanu se provádí způsobem emulzní polymerace nadávkováním odpovídající směsi monomerního silanu typu R_aSi(OR )4,3. kde a = 0,1 nebo 2, nebo případně nízkomolekulárního siloxanu obecného vzorce (R2SiO)_n, kde n = 3 až 8, k pohybující se směsi emulgátor/ voda. Zbytek R má výše uvedený význam. R znamená alkylový zbytek s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylový zbytek nebo substituovaný uhlovodíkový zbytek, výhodné jsou methylové, ethylové a propylové zbytky. Silan nebo směs silanu nebo směs silan/siloxan se nadávkuje, provádí při teplotě 30 až 90 °C, a s výhodou při normálním tlaku.

činí 1 až 4, s výhodou 2 až 3.

Emulzní polymerace se s výhodou 60 až 85 C, pH hodnota polymerní směsi

Příklady vhodných silanů jsou pro silany obecného vzorce R2S1(OR )2 dimethyldiethoxysilan nebo dimethyldimethoxysilan, pro oligomery vzorce (R2SiO)_n, kde n = 3 až 8 oktamethylcyklotetrasiloxan nebo hexamethylcyklotri • · • · · · · · siloxan, , pro silany obecného vzorce RSi (OR )3 methyltrimethoxysilan, fenyltriethoxysilan, 3-chlorpropyltrimethoxysilan, 3-merkaptopropyltrimethoxysilan nebo metakryloxypropyltrimethoxysilan, a pro silany obecného vzorce Si(OR )4 tetramethoxysilan nebo tetraethoxysilan.

V posledním kroku výrobního procesu se již jmenované ethylenicky nenasycené monomery naroubují na polysiloxanový roubovací základ. Roubování se provádí způsobem emulzní polymerace v přítomnosti radikálových iniciátorů rozpustných ve vodě nebo v monomeru. Izolace roubovaného kopolymeru z emulze se provádí známými způsoby. Příkladně koagulaci pomocí přídavku soli nebo přídavkem polárních rozpouštědel a nebo rozstřikovacím sušením.

Stupeň zesítění silikonového jádra přitom určuje jeho elastické vlastnosti a může se řídit vhodnou volbou výchozích složek, odpovídajících alkoxysilanů a/nebo siloxanů k získání jednotek (RSiO-j^)^-» případně (SÍO4/2)^- způsobem známým odborníkům. Vestavění silanových stavebních jednotek s olefinicky nenasycenými dvojnými vazbami, příkladně vinylovými nebo 3-metakryloxypropylovými zbytky, umožňuje v následující roubovací polymeraci chemickou vazbu povlaku organického polymeru na silikonové jádro kovalentními vazbami. Volbou vhodných monomerů pro výstavbu organického polymerního povlaku b) mohou být polymemí organické povlaky připravovány cíleně podle přání. Tak se může roubováním povlaku ze směsného polymeru, příkladně z methylmetakrylátu (vysoké Tg) a n-butylakrylátu (nízké Tg) na zesítěné silikonové jádro cíleně nastavit teplota měknutí polymerního povlaku a tím přesně přizpůsobit požadavkům při zpracování složek práškového laku, především při extruzi. Roubováním povlaku ze směsného polymeru, příkladně z methylmetakrylátu a glycidylmetakrylátu na zesítěné silikonové jádro se může v důsledku zavedení epoxidových funkcí do povlaku organického polymeru pomocí glycidylmetakrylátu dosáhnout jednak navázání matrice mezi částicemi modifikátoru a pojivovou pryskyřicí kompozice práškového laku, a jednak mohou tyto částice modifikátoru působit jako zesíťující prostředky v poj ivěch na bázi polyesterových pryskyřic.

Nejvýhodnějši jsou podle toho částice zesíťovaného silikonového elastomeru s jádrem z (R2SÍO2/2)_x·(RSÍO3/2)y, kde x = 80 až 99 % molárních a y = 1 až 20 % molárnich, přičemž R může být stejné nebo rozdílné a má význam R = methyl, 3-metakryloxypropyl, a s povlakem z poly(methylmetakrylátu) nebo povlakem ze směsného polymeru z methylmetakrylátu a butylakrylátu, případně glycidylmetakrylátu.

Podíl jádrového polymeru, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru činí obzvláště výhodně 50 až 75 % hmotnostních, podíl povlaků z organického polymeru tak obzvláště výhodně 25 až 50 % hmotnostních. To odpovídá stupni naroubování organického polymeru 33 až 100 % hmotnostních.

Aditivní charakter částic silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru a jednoduché zapracování kompaundováním umožňují použití všech běžných pojivových systémů pro práškové laky. Příklady pojivových systémů pro práškové laky jsou epoxidové pryskyřice, epoxid-novolakové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, epoxid-polyesterové pryskyřice, hybridní polyesterové pryskyřice, polyakrylátové pryskyřice, polymetakrylátové pryskyřice, polyurethanové pryskyřice, polyethylenové pryskyřice (HD-PE, LD-PE,

LLD-PE), polypropylenové pryskyřice, polyvinylchloridové « · • · ” ···· · · · · · · · ·♦ ♦ · · · ·· · · · · · • · · ··»· · · · ······ ·· ·« ·» _ee pryskyřice, směsné polymery ethylen/vinylacetát, polyamidy a estery celulózy.

Obecně se částice ze silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru přidávají v množství 0,5 až 20 % hmotnostních, s výhodou 1,0 až 10 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost podílu silikonového elastomeru a pojivá.

Částice silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru se mohou po smísení s pojivém, pigmenty a dalšími aditivy a případně tužidly zpracovávat extrudováním nebo obdobným mísícím postupem v rozsahu teplot 5 až 160 °C, s výhodou 60 až 110 °C za vzniku práškových laků. To odpovídá obvyklým procesním způsobům výroby práškových laků. Drcení, mletí a sítování se může provádět podle stavu techniky.

Obecně se postupuje tak, že se pojivová složka předem rozdrtí a s částicemi silikonového elastomeru, pigmenty, katalyzátory a aditivy se intenzívně promísí příkladně ve fluidním mísícím zařízení. Směs se přes dávkovácí zařízení dopraví do extruderu, ve kterém se materiál roztaví a homogenizuje při teplotách, které leží nad teplotou bodu měknutí pojivá a pod teplotou nastartování zesíťujícího katalyzátoru (tužidla). Extrudovaný, pastovitý materiál se po výstupu z extruzní trysky vyválcuje na válcích na sílu vrstvy 2 až 3 mm, ochladí se, rozdrtí a jemně semele; nakonec se prášek sítuje na požadovanou jemnost zrna.

Takto získané kompozice práškových laků je možné zpracovávat způsoby nanášení známými pro práškové laky, příkladně elektrostatickým stříkáním, elektrostatickým povlaková-

ním, způsoby tribo- a korona-, sintrováním ve vznosu, elektrostatickým sintrováním ve vznosu, nátřasným sintrováním a odstředivým litím. Všem sintrovacím způsobům je společné, že se materiál při tvorbě vrstvy nataví za přívodu tepla; u termosetických plastů se potom ještě uzavírá cyklus vytvrzování. Elektrostatickým způsobům nanášení je společné, že se prášek zpravidla nanáší na uzemněný, chladný základní materiál. Částice prášku ulpívají na základě jejich elektrostatického náboje na materiálu, který se potom zahřeje v peci, přičemž se částice roztaví a v případě vytvrditelných plastů vytvrdi.

Kompozice práškových laků podle vynálezu jsou vhodné pro všechna použití práškových laků, příkladně lakování kovu v automobilovém průmyslu (čirý lak, krycí lak, vnitřní lak, plnivo, ochrana proti proražení kamínky a ochrana spodních částí), kolejových vozidel a letadel (vnější lak), domácích přístrojů (příkladně skříní mrazniček, skříní chladniček, myček nádobí), vnějších částí budov (okenní rámy, kryty fasád, dveře, brány) a vnitřních částí (kovový nábytek, části svítidel), jízdních kol, sněžných skútrů, kontejnerů, krytů, hliníkových ráfků.

V kompozicích práškových laků podle vynálezu je splněno požadované kritérium separace mikrofází ke zlepšení rázové houževnatosti v termoplastech a termosetech při současném zachování stávajích vlastností polymeru jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost. Vedle zlepšení rázové houževnatosti (za nízkých teplot) se kompozicemi práškových laků dosahuje příkladně ještě zlepšené trvalosti lesku, (odolnost vůči účinkům povětrnosti) a pevnost proti vrypu, přičemž tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost nejsou negativně ovlivněny. Částice silikonového elastomeru s pov-

• ♦ · · · • · · · · · · • · · · • · · · * · laky organického polymeru je možné jednoduše a bez problémů vpracovat jako součásti kompozice obvyklými procesními technikami do kompozic práškových laků (kompaundovatelnost). Nedochází k problémům s kontaminací a závadám při rozlivu. Existuje možnost přelakovat výsledné práškové laky.

Výsledky zkoušek v dále uvedených příkladech dokládají, že (rázová) houževnatost práškových laků, také při nízkých teplotách, se přídavkem částic silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru zlepší, aniž by byla negativně ovlivněna tvrdost a přilnavost práškového laku. Navíc se ještě zlepší odolnost proti povětrnostním vlivům.

Příklady provedení vynálezu

Příklady 1-2, srovnávací příklad 1 (Tabulka 1)

Polyesterový práškový lak obsahující karboxylové skupiny (Basis Uralac, firma DSM) se smísí s 10 % hmotnostních (příklad 1), 3 % hmotnostních (příklad 2) a 0 % hmotnostních (srovnávací příklad 1) silikonových částic s jádrem z (I^SiC^y^x · ^S^°3/2^y (^{x =} $$ % hmotnostních, y = 5 % hmotnostních; R = methyl, R = methyl, 3-methakryloxypropyl) a povlakem polymethylmetakrylátu (PMMA - stupeň roubování 50 % hmotnostních, velikosti primárních částic 100 nm), extruduje se (extruder; MP 2000PC, firma APVBaker), mele, sítuje a následně se nastříká ruční práškovou pistolí (ESB Integrál 2020, firma Vágner) na hliníkové případně kovové plechy. Vypalování se provádí po dobu 10 minut při teplotě 200 °C. Výsledky zkoušek práškových laků j sou shrnuty v Tabulce 1.

Vedle zkušebních norem uvedených v tabulce byly používány následující zkušební metody :

- kyvadlová tvrdost podle Kóníga byla zkoušena podle

DIN 53 137,

- Reverse impact byl zjišťován zkouškou úderem koule zkušebním přístrojem Erichsen-Kulegschlag typu 304, a

- mřížkový vřes byl zjišťován postupem podle DIN 53 151.

Zkoušky ukazují, že houževnatost (Reverse impact) a přilnavost (mřížkový řez, klima s kondenzující vodou) se přídavkem prášku silikonového elastomeru s povlakem PMMA; tvrdost nebyla negativně ovlivněna. Měření poklesu lesku po 2 000 hodinách vlivu povětrnosti QUV-B (trojrozsahový měřicí přístroj lesku Dr. Lange) vykázala pro práškový lak ze srovnávacího příkladu 1 ve srovnání s práškovým lakem z příkladu 1 o 200 % vyšší pokles lesku. Odolnost prášku proti vlivu povětrnosti QUV-B se přídavkem částic silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru rovněž zlepší.

Příklad 3

Akrylátový práškový lak (Basis Alftalát, firma Hoechst) se smísí se 2 % hmotnostních, 5 % hmotnostních, 10 % hmotnostních silikonových částic podle příkladu 1-2, mele, sítuje a následně se nastříká ruční práškovou pistolí (ESB Integrál 2020, firma Vágner) na hliníkové, případně kovové plechy. Vypalování se provádí po dobu 20 minut při teplotě 160 °C. Z výsledků měření (při teplotě - 20 °C) vyplývá, že se stoupajícím množstvím částic silikonového • ·

elastomeru s povlakem PMMA z 2 % hmotnostních na 10 % hmotnostních vzroste hodnota Reverse impact o 50 %.

Příklad 4

Epoxidový práškový lak (Basis Araldite, firma Ciba Geigy) se smísí se 5 % hmotnostních a 10 % hmotnostních silikonových částic podle příkladu 1-2, extruduje se (Extruder : ZSK 25, firma Verner & Pfleiderer) a následně se nastříká ruční práškovou pistolí (Mars II PL-6, firma Bóllhofer) na kovové plechy. Vypalování se provádí po dobu 10 minut při teplotě 180 °C. Z výsledků měření vyplývá, že se stoupajícím množstvím částic silikonového elastomeru s povlakem PMMA z 5 % hmotnostních na 10 % hmotnostních vzroste hodnota Reverse impact o 10 %, případně 40 %. Zároveň se zlepšila pevnost proti proražení kamínkem.

Tabulka 1 (1. část) :

	Srovnávací příklad 1	Příklad 2	Příklad 1
Podíl prášku silikonového elastomeru s povlakem PMMA	0 % hmot.	3 % hmot.	10 % hmot
Průměrná síla vrstvy laku	82±6 gm	83±6 gm	80±ll gm
Kyvadlová tvrdost Kónig	148	146	125
Tužková tvrdost	5H	5H	5H
Dvoj í vryp MEK	> 200	> 200	> 200
Reverse Impact in x lbs	70	80	89
T-Bend	0	0	0

Tabulka 1 (dokončení) :

Test v solné mlze podle SS DIN 50 021, doba testu 263 hod.

Mřížkový řez bez lepicího pásku	Gt 1	Gt 1	Gt 1
Mřížkový řez s lepicím
páskem	Gt 1	Gt 1	Gt 1
Stupeň rezivění podle
DIN 53 210	^Ri 3	Ri 3	Ri 3
Stupeň bublinkovatění
podle DIN 53 209	ne	ne	ne
Rez (křížový řez)	3	3	2

Klima s kondenzující vodou podle SK DIN 50 017, doba testu 640 hodin

Mřížkový řez bez lepicího pásku	Gt 4	Gt 2	Gt 0
Mřížkový řez s lepicím
páskem	Gt 5	Gt 3	Gt 0

A

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Použití částic z předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součástí kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, přičemž částice silikonového elastomeru obsahuj i

a) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂/₂)x· (^RSi03/2^y (^Si04/₂)z’ ^{kde x} = ^{5 až} 99,5 % molárních, y = 0,5 až 95 % molárních, z = 0 až 30 % molárních a

b) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.
2. Kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, které jako součást kompozice obsahují částice z předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru, přičemž částice silikonového elastomeru obsahují

a) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost ·· ·· • · · ·· ···· ··· • » • · ·· kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂/2)_x·(RSiO_3/2)_y.(SiO_4/2)_z, kde x = 5 až 99,5 % molárních, y = 0,5 až 95 % molárních, z = 0 až 30 % molárních a

b) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.
3. Použití podle nároku 1 a kompozice podle nároku 2 , přičemž částice z předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahuj í

a) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂/₂)_x.(RSiO₃/₂)_y.(SiO₄/₂)_z, kde x = 50 až 99 % molárních, y = 1 až 50 % molárních, z = 0 až 20 % molárních a

b) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, přičemž R má výše uvedený význam.
4. Použití podle nároku 1 a kompozice podle nároku 2 , přičemž částice z předem zesilovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahují jádro z (R₂SiO₂/₂)_x.(RSiO₃/₂)_y, kde x = 80 až 99 % molárních • ·

-17e · · ·· · ···· ···· · · · « · · · ·· ··· · ·· · · · · · • · w ···· · · · ···· ·· ·« · · · · ♦» a y = 1 až 20 % molárních, přičemž R může být stejné nebo rozdílné a má význam R = methyl, 3-metakryloxypropyl, a povlak z póly(methylmetakrylátu) nebo povlak ze směsného polymeru z methylmetakrylátu a butylakrylátu, případně glycidylmetakrylátu.
5. Použití podle nároku 1 a kompozice podle nároku 2 , přičemž částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru vykazují střední průměr částic 10 až 300 nm.
6. Použití podle nároku 1 a kompozice podle nároku 2 , přičemž částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru vykazuj i monomodální rozdělení velikosti částic s indexem polydisperzity nejvýše 02 = 0,2.
7. Použití podle nároku 1 a kompozice podle nároku 2 , přičemž částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jsou v kompozicích práškových laků obsaženy v množství 0,5 až 20 % hmotnost- nich, vždy vztaženo na celkovou hmotnost podílu silikonového elastomeru a pojivá.