CZ288425B6

CZ288425B6 - Precrosslinked silicone elastomer particles with an organopolymer shell as the formulation constituent in powder coating material compositions

Info

Publication number: CZ288425B6
Application number: CZ1998925A
Authority: CZ
Inventors: Michael Dr Geck; Walter Goeblmeier; Bernward Dr Deubzer; Ekkehard Dr Patrick
Original assignee: Wacker Chemie Gmbh
Priority date: 1995-09-26
Filing date: 1996-09-26
Publication date: 2001-06-13
Also published as: JP3299972B2; WO1997012005A1; KR100275285B1; NO981330L; CN1192767A; KR19990044665A; JPH11500175A; EP0852610B1; ATE180506T1; AU705522B2; AU7215096A; RU2152969C1; CZ92598A3; PL184033B1; ZA967978B; TW399089B; SK33998A3; ES2134008T3; US5981659A; CA2232067A1

Description

Částice předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součást kompozic práškových laků

Oblast techniky

Vynález se týká částic předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součásti kompozic práškových laků a kompozic práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv s částicemi předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru.

Dosavadní stav techniky

Práškové laky sestávají z pevných pojiv na bázi termoplastických nebo termosetických plastických hmot jako jsou epoxidové, polyurethanové, akrylové nebo polyesterové pryskyřice, pigmentů a dalších aditiv jako jsou příkladně zesíťující katalyzátory. Tyto kompozice se nanáší v práškové formě na převážně kovové substráty. Uvedená termoplastická nebo termosetická pojivá jsou obecně tvrdá ale křehká; ke zlepšení lakařských vlastností je proto často nutná modifikace polymemího systému ke zlepšení houževnatosti.

Aby se dosáhlo dobré rázové houževnatosti při současném zachování stávajících požadovaných vlastností polymeru jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost, musí se modifíkátor ke zlepšení houževnatosti zabudovat do termoplastického případně termosetického systému ve formě separátní, diskrétní mikrofáze s optimalizovanou velikostí i tvarem částic. To je řízeným a reprodukovatelným způsobem možné jen tak, že se modifíkátor ke zlepšení houževnatosti použije ve formě částic s definovanou velikostí částic a rozdělením velikosti částic jako jedna z komponent. Dále se musí zajistit dobrá snášenlivost partikulárního modifíkátoru s polymemí matricí. Potom jsou dominantní velikosti modifikační fáze přesně definovány průměrem částic. Pouze při dokonalém oddělení fází nedochází k žádnému nežádoucímu změkčení polymemí matrice, které by mělo za následek ztrátu, případně negativní ovlivnění vlastností polymemí matrice, jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost.

Silikony jsou jako modifikátory pro termoplasty nebo termosety známé a jsou předmětem obzvláštního zájmu, protože tyto látky nejenom zvyšují rázovou houževnatost, nýbrž také zlepšují flexibilitu při nízkých teplotách, odolnost proti povětrnostním vlivům, odolnost proti namáhání při měnících se teplotách a chemickou odolnost termoplastických a termosetických organických polymemích systémů. Obecně je ovšem nevýhodou zásadní nesnášenlivost silikonů s organickými polymery. V důsledku této nesnášenlivosti vznikají obecně při používání silikonových olejů a pryskyřic jako přídavných látek pro práškové laky problémy při zpracování, jako je kontaminace v míchacích zařízeních a zařízeních pro extruzi. Při používání může dojít k poruchám rozlivu, migrací silikonu jsou vyvolány problémy s přilnavostí a problémy při přelakovávání.

V US 5 280 098 se popisují silikonové piyskyřice s epoxidovou funkcí jako jediná pojivá případně jako součást pojivových prostředků v kombinaci s organickými pryskyřicemi k formulaci práškových laků. Zavedením epoxidové skupiny se má zlepšit elasticita a kompatibilita s organickými pryskyřicemi. Koncept řízené separace mikrofází není se silikonovými pryskyřicemi s epoxidovou funkcí realizovatelný, protože nevykazují žádnou partikulární strukturu s definovaným průměrem částic.

V US 5 227 435 se navrhuje substituovat v práškových lacích polyesterové pojivo polyesterem modifikovaným silikonem, který se získá kondenzací OH-funkčních siloxanů s glykolem, následnou esterifíkací karboxylovou kyselinou a reakcí s anhydridem. EP-A 275 051 se týká

-1 CZ 288425 B6 mezi jiným silikonových pryskyřic roubovaných akrylátem, které se popisují jako pojivo pro práškové laky se zlepšeným profilem vlastností filmů z nich získaných.

Nevýhodou postupů podle US 5 227 435 a EP-A 275 051 je, že v nich popsané silikonové 5 polymeiy jako pojivo se popisují jako náhrada obvyklých termoplastů nebo termosetů. Následně se musí silikonová součást zabudovat do stávajícího polymemího systému nákladnou chemickou reakcí, každý specifický pojivový systém se musí syntetizovat v zásadě nově. Problémy s kontaminací typické pro silikony se ani takovými pojivovými systémy nevyloučí. Řízená separace mikrofází není ani zde možná, protože se zde opět nejedná o modifikátor s partikulární struktu10 rou.

EP-A 217 257 se týká organopolymerem roubovaných diorganosiloxanových polymerů, které mohou být nezesítěné nebo zesítěné. Tento prášek se zpracovává „per se“ a nepoužívá se jako aditivum. Při zpracovávání pomocí válcování, kalandrování a hnětení se získají gumovité elastic15 ké kaučukové směsi, ale žádné práškovité lakové kompozice na bázi termoplastických nebo duroplastických prášků.

Vzniká proto úkol dát k dispozici kompozice práškových laků na základě obvyklých termoplastických nebo termosetických pojiv, které vykazují zlepšenou rázovou houževnatost a odolnost 20 proti povětrnostním vlivům, při současném zachování stávajících požadovaných vlastností polymeru pojivá jako je tvrdost, Karová stálost a mechanická pevnost.

Podstata vynálezu

Překvapivě byl tento úkol vyřešen použitím částic z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součástí kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv.

Předmětem vynálezu je použití částic z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součásti kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, přičemž částice silikonového elastomeru obsahují

a) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂/₂)_x.(RSiO3/₂)_y.(SiO_4Z2)_z, kde x = 5 až 99,5 % molámích, y = 0,5 až % molámích, z = 0 až 30 % molámích a

b) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomem, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, aiylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.

Částice silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru použité jako součást kompo45 zic a způsob jejich výroby jsou popsány v EP-A 492 376 (US 5 223 586). Předzesíťování částic silikonového elastomeru znamená, že tyto částice jsou zesíťovány pomocí (RSiO.^)- a (SiO^)jednotek.

Částice silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahují s výhodou

a) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂/₂)_x.(RSiO₃/₂)_y.(SiO4/₂)_z, kde x = 50 až 99 % molámích, y = 1 až 50 % molámích, z = 0 až 20 % molámích a

-2CZ 288425 B6

b) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, přičemž R má výše uvedený význam.

Jemnozmné roubované kopolymeiy mají s výhodou střední průměr částic 10 až 300 nm, obzvláště výhodně 30 až 150 nm. Velikost částic může kolísat ve výše uvedeném rozmezí, s výhodou je monomodální rozdělení velikosti částic s indexem polydisperzity nejvýše σ₂ = 0,2.

S výhodou jsou zbytky R alkylové zbytky jako methyl-, ethyl-, η-propyl-, isopropyl-, n-butyl-, sek.-butyl-, amyl-, hexylový zbytek; alkenylové zbytky jako vinyl-, allyl—, butenyl- a 1hexenylový zbytek; arylové zbytky jako fenylový zbytek; nebo substituované uhlovodíkové zbytky, jako halogenované uhlovodíkové zbytky, merkaptoalkylové zbytky, kyanoalkylové zbytky, aminoalkylové zbytky, acyloxyalkylové zbytky, hydroxyalkylové zbytky.

Obzvláště výhodné jsou zbytky methyl-, ethyl-, propyl-, fenyl-, vinyl- allyl-, 1-hexenyl-, 3methakryloxypropyl- a 3-merkaptopropyl-, přičemž méně než 30 % molámích zbytků v siloxanovém polymeru jsou vinylové, 3-methakryloxypropylové nebo 3-merkaptopropylové skupiny.

Jako monomery pro organickou polymemí součást b) se s výhodou použijí estery kyseliny akiylové nebo esteiy kyseliny methakrylové a mono- a diestery kyseliny fumarové a maleinové alifatických alkoholů a diolů s 1 až 10 uhlíkovými atomy, amidy kyseliny akrylové a methakrylové, akrylonitril, styren, p-methylstyren, α-methylstyren, divinylbenzen, vinylacetát, vinylpropionát, maleinimid, vinylchlorid, mono- a divinyleter, ethylen, butadien, isopren a chloropren. Obzvláště výhodný je styren a estery kyseliny akrylové a esteiy kyseliny methakrylové s alifatickými alkoholy s 1 až 4 uhlíkovými atomy, příkladně methyl(meth)akrylát, butyl(meth)akrylát a glycidyl(meth)akrylát. Jako organické polymemí součásti jsou vhodné jak homopolymery, tak i směsné polymery uvedených monomerů.

Výroba základního roubovaného polysiloxanu se provádí způsobem emulzní polymerace nadávkováním odpovídající směsi monomemího silanu typu R_aSi(OR)4__a, kde a = 0,1 nebo 2, nebo případně nízkomolekulámího siloxanu obecného vzorce (R₂SiO)_n, kde n = 3 až 8, k pohybující se směsi emulgátor/voda. Zbytek R má výše uvedený význam. R znamená alkylový zbytek s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylový zbytek nebo substituovaný uhlovodíkový zbytek, výhodné jsou methylové, ethylové a propylové zbytky. Sílán nebo směs silanu nebo směs silan/siloxan se nadávkuje. Emulzní polymerace se provádí při teplotě 30 až 90 °C, s výhodou 60 až 85 °C, a s výhodou při normálním tlaku. Hodnota pH polymemí směsi činí 1 až 4, s výhodou 2 až3.

Příklady vhodných silanů jsou pro silany obecného vzorce R₂Si(OR)₂ dimethyldiethoxysilan nebo dimethyldimethoxysilan, pro oligomery vzorce (R₂SiO)_n, kde n = 3 až 8 oktamethylcyklotetrasiloxan nebo hexamethylcyklotrisiloxan, pro silany obecného vzorce RSi(OR)₃ methyltrimethoxysilan, fenyltriethoxysilan, 3-chlorpropyltrimethoxysilan, 3-merkaptopropyltrimethoxysilan nebo methakryloxypropyltrimethoxysilan, a pro silany obecného vzorce Si(OR)₄tetramethoxysilan nebo tetraethoxysilan.

V posledním kroku výrobního procesu se již jmenované ethylenicky nenasycené monomery naroubují na polysiloxanový roubovací základ. Roubování se provádí způsobem emulzní polymerace v přítomnosti radikálových iniciátorů rozpustných ve vodě nebo v monomem. Izolace roubovaného kopolymerů z emulze se provádí známými způsoby. Příkladně koagulací pomocí přídavku soli nebo přídavkem polárních rozpouštědel a nebo rozstřikovacím sušením.

Stupeň zesítění silikonového jádra přitom určuje jeho elastické vlastnosti a může se řídit vhodnou volbou výchozích složek, odpovídajících alkoxysilanů a/nebo siloxanů k získání jednotek (RSiO^)-, případně (SiO_4/2)- způsobem známým odborníkům. Vestavění silanových stavebních

-3CZ 288425 B6 jednotek s olefmicky nenasycenými dvojnými vazbami, příkladně vinylovými nebo 3-methakryloxypropylovými zbytky, umožňuje v následující roubovací polymeraci chemickou vazbu povlaku organického polymeru na silikonové jádro kovalentními vazbami. Volbou vhodných monomerů pro výstavbu organického polymemího povlaku b) mohou být polymemí organické povlaky připravovány cíleně podle podání. Tak se může roubováním povlaku ze směsného polymeru, příkladně z methylmethakrylátu (vysoké Tg) a n-butylakrylátu (nízké Tg) na zesítěné silikonové jádro cíleně nastavit teplota měknutí polymemího povlaku a tím přesně přizpůsobit požadavkům při zpracování složek práškového laku, především při extruzi. Roubováním povlaku ze směsného polymeru, příkladně z methylmethakrylátu a glycidylmethakrylátu na zesítěné silikonové jádro se může v důsledku zavedení epoxidových funkcí do povlaku organického polymeru pomocí glycidylmethakrylátu dosáhnout jednak navázání matrice mezi částicemi modifíkátoru a pojivovou pryskyřicí kompozice práškového laku, a jednak mohou tyto částice modifíkátoru působit jako zesilující prostředky v pojivech na bázi polyesterových pryskyřic.

Nejvýhodnější jsou podle toho částice zesíťovaného silikonového elastomerů s jádrem z (R2SiO2/2)x-(RSiO_3a)_y, kde x = 80 až 99 % molámích a y = 1 až 20 % molámích, přičemž R může být stejné nebo rozdílné a má význam R = methyl, 3-methakryloxypropyl, a s povlakem z poly(methylmethakrylátu) nebo povlakem ze směsného polymeru z methylmethakrylátu a butylakrylátu, případně glycidylmethakrylátu.

Podíl jádrového polymeru, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů činí obzvláště výhodně 50 až 75 % hmotnostních, podíl povlaků z organického polymeru tak obzvláště výhodně 25 až 50 % hmotnostních. To odpovídá stupni naroubování organického polymeru 33 až 100 % hmotnostních.

Aditivní charakter částic silikonového elastomerů s povlakem organického polymeru a jednoduché zapracování kompaundováním umožňují použití všech běžných pojivových systémů pro práškové laky. Příklady pojivových systémů pro práškové laky jsou epoxidové pryskyřice, epoxid-novolakové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, epoxid-polyesterové pryskyřice, hybridní polyesterové pryskyřice, polyakrylátové pryskyřice, polymethakrylátové pryskyřice, polyurethanové pryskyřice, polyethylenové pryskyřice (HD-PE, LD-PE, LLD-PE), polypropylenové pryskyřice, polyvinylchloridové pryskyřice, směsné polymery ethylen/vinylacetát, polyamidy a estery celulózy.

Obecně se částice ze silikonového elastomerů s povlakem organického polymeru přidávají v množství 0,5 až 20 % hmotnostních, s výhodou 1,0 až 10 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost podílu silikonového elastomerů a pojivá.

Částice silikonového elastomerů s povlakem organického polymeru se mohou po smísení s pojivém, pigmenty a dalšími aditivy a případně tužidly zpracovávat extrudováním nebo obdobným mísícím postupem v rozsahu teplot 5 až 160 °C, s výhodou 60 až 110 °C za vzniku práškových laků. To odpovídá obvyklým procesním způsobům výroby práškových laků. Drcení, mletí a sítování se může provádět podle stavu techniky.

Obecně se postupuje tak, že se pojivová složka předem rozdrtí a s částicemi silikonového elastomerů, pigmenty, katalyzátory a aditivy se intenzívně promísí příkladně ve fluidním mísícím zařízení. Směs se přes dávkovači zařízení dopraví do extruderu, ve kterém se materiál roztaví a homogenizuje při teplotách, které leží nad teplotou bodu měknutí pojivá a pod teplotou nastartování zesíťujícího katalyzátoru (tužidla.). Extrudovaný, pastovitý materiál se po výstupu z extruzní trysky vyválcuje na válcích na sílu vrstvy 2 až 3 mm, ochladí se, rozdrtí a jemně semele; nakonec se prášek sítuje na požadovanou jemnost zrna.

Takto získané kompozice práškových laků je možné zpracovávat způsoby nanášení známými pro práškové laky, příkladně elektrostatickým stříkáním, elektrostatickým povlakováním, způsoby tribo- a korona-, sintrováním ve vznosu, elektrostatickým sintrováním ve vznosu, nátřasným

-4CZ 288425 B6 sintrováním a odstředivým litím. Všem sintrovacím způsobům je společné, že se materiál při tvorbě vrstvy nataví za přívodu tepla; u termosetických plastů se potom ještě uzavírá cyklus vytvrzování. Elektrostatickým způsobům nanášení je společné, že se prášek zpravidla nanáší na uzemněný, chladný základní materiál. Částice prášku ulpívají na základě jejich elektrostatického náboje na materiálu, který se potom zahřeje v peci, přičemž se částice roztaví a v případě vytvrditelných plastů vytvrdí.

Kompozice práškových laků podle vynálezu jsou vhodné pro všechna použití práškových laků, příkladně lakování kovu v automobilovém průmyslu (čirý lak, krycí lak, vnitřní lak, plnivo, ochrana proti proražení kamínky a ochrana spodních částí), kolejových vozidel a letadel (vnější lak), domácích přístrojů (příkladně skříní mrazniček, skříní chladniček, myček nádobí), vnějších části budov (okenní rámy, kryty fasád, dveře, brány) a vnitřních částí (kovový nábytek, části svítidel), jízdních kol, sněžných skútrů, kontejnerů, krytů, hliníkových ráfků.

V kompozicích práškových laků podle vynálezu je splněno požadované kritérium separace mikrofází ke zlepšení rázové houževnatosti v termoplastech a termosetech při současném zachování stávajících vlastností polymeru jako je tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost. Vedle zlepšení rázové houževnatosti (za nízkých teplot) se kompozicemi práškových laků dosahuje příkladně ještě zlepšené trvalosti lesku, (odolnost vůči účinkům povětmosti) a pevnost proti vrypu, přičemž tvrdost, tvarová stálost a mechanická pevnost nejsou negativně ovlivněny. Částice silikonového elastomeru s povlaky organického polymeru je možné jednoduše a bez problémů vpracovat jako součásti kompozice obvyklými procesními technikami do kompozic práškových laků (kompaundovatelnost). Nedochází k problémům s kontaminací a závadám při rozlivu. Existuje možnost přelakovat výsledné práškové laky.

Výsledky zkoušek v dále uvedených příkladech dokládají, že (rázová) houževnatost práškových laků, také při nízkých teplotách, se přídavkem částic silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru zlepší, aniž by byla negativně ovlivněna tvrdost a přilnavost práškového laku. Navíc se ještě zlepší odolnost proti povětrnostním vlivům.

Příklady provedení vynálezu

Příklady 1 - 2, srovnávací příklad 1 (Tabulka 1)

Polyesterový práškový lak obsahující karboxylové skupiny (Basis Uralac, firma DSM) se smísí s 10 % hmotnostních (příklad 1), 3 % hmotnostních (příklad 2) a 0 % hmotnostních (srovnávací příklad 1) silikonových částic s jádrem z (RžSiO^jx · (R SiCh^jy, (x = 95 % mol., y = 5 % mol.; R = methyl, R = methyl, 3-methakryloxypropyl) a povlakem polymethylmethakrylátu (PMMA stupeň roubování 50 % hmotnostních, velikosti primárních částic 100 nm), extruduje se (extruder; MP 2000PC, firma APV-Baker), mele, sítuje a následně se nastříká ruční práškovou pistolí (ESB Integrál 2020, firma Wagner) na hliníkové případně kovové plechy. Vypalování se provádí po dobu 10 minut při teplotě 200 °C. Výsledky zkoušek práškových laků jsou shrnuty v Tabulce 1.

Vedle zkušebních norem uvedených v tabulce byly používány následující zkušební metody.

kyvadlová tvrdost podle Koniga byla zkoušena podle DIN 53 137,

Reverse impact byl zjišťován zkouškou úderem koule zkušebním přístrojem ErichsenKulegschlag typu 304, a mřížkový řez byl zj išťován postupem podle DIN 53 151.

-5CZ 288425 B6

Zkoušky ukazují, že houževnatost (Reverse impact) a přilnavost (mřížkový řez, klima s kondenzující vodou) se přídavkem prášku silikonového elastomeru s povlakem PMMA; tvrdost nebyla negativně ovlivněna. Měření poklesu lesku po 2000 hodinách vlivu povětmosti QUV-B (trojrozsahový měřicí přístroj lesku Dr. Lange) vykázala pro práškový lak ze srovnávacího příkladu 1 ve srovnání s práškovým lakem z příkladu 1 o 200 % vyšší pokles lesku. Odolnost prášku proti vlivu povětmosti QUV-B se přídavkem částic silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru rovněž zlepší.

Příklad 3

Akrylátový práškový lak (Basis Alftalat, firma Hoechst) se smísí se 2 % hmotnostních, 5 % hmotnostních, 10 % hmotnostních silikonových částic podle příkladu 1 - 2, mele, sítuje a následně se nastříká ruční práškovou pistolí (ESB Integrál 2020, firma Wagner) na hliníkové, případně kovové plechy. Vypalování se provádí po dobu 20 minut při teplotě 160 °C. Z výsledků měření (při teplotě -20 °C) vyplývá, že se stoupajícím množstvím částic silikonového elastomeru s povlakem PMMA z 2 % hmotnostních na 10 % hmotnostních vzroste hodnota Reverse impact o 50 %.

Příklad 4

Epoxidový práškový lak (Basis Araldite, firma Ciba Geigy) se smísí se 5 % hmotnostních a 10 % hmotnostních silikonových částic podle příkladu 1-2, extruduje se (Extruder: ZSK 25, firma Werner & Pfleiderer) a následně se nastříká ruční práškovou pistolí (Mars IIPL-6, firma Bollhofer) na kovové plechy. Vypalování se provádí po dobu 10 minut při teplotě 180 °C. Z výsledků měření vyplývá, že se stoupajícím množstvím částic silikonového elastomeru s povlakem PMMA z 5 % hmotnostních na 10 % hmotnostních vzroste hodnota Reverse impact o 10 %, případně 40 %. Zároveň se zlepšila pevnost proti proražení kamínkem.

Tabulka 1(1. část).

	Srovnávací příklad 1	Příklad 2	Příklad 1
Podíl prášku silikonového elastomeru s povlakem PMMA Průměrná síla vrstvy laku Kyvadlová tvrdost Kónig Tužková tvrdost Dvojí vryp MEK Reverse Impact in x lbs T-Bend	0 % hmotn. 82±6 pm 148 5H >200 70 0	3 % hmotn. 83±6 pm 146 5H >200 80 0	10% hmotn. 80±l 1 pm 125 5H >200 89 0

Tabulka 1 (dokončení).

Test v solné mlze podle SS DIN 50 021, doba testu 263 hod.
Mřížkový řez bez lepicího pásku	Gtl	Gtl	Gtl
Mřížkový řez s lepicím páskem	Gtl	Gtl	Gtl
Stupeň rezivění podle DIN 53 210	Ri3	Rj3	Rj3
Stupeň bublinkovatění podle DIN 53209	ne	ne	ne
Rez (křížový řez)	3	3	2
Klima s kondenzující vodou podle SK DIN	50 017, doba testu 640 hodin
Mřížkový řez bez lepicího pásku	Gt4	Gt2	GtO
Mřížkový řez s lepicím páskem	Gt5	Gt3	GtO

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Použití částic z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jako součástí kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, přičemž částice silikonového elastomeru obsahují

a) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂y₂)_x.(RSiO₃/₂)_y.(SiO4_/2)_z, kde x = 5 až 99,5 % molámích, y - 0,5 až 95 % molámích, z = 0 až 30 % molámích a

b) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.
2. Použití podle nároku 1, při kterém částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahují

a) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO2/2)x.(RSiO3/2)y.(SiO₄/2)_z, kde x = 50 až 99 % molámích, y = 1 až 50 % molámích, z = 0 až 20 % molámích a

b) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymerů, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomeru, přičemž R má výše uvedený význam.
3. Použití podle nároku 1, při kterém částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahují jádro z (R₂SiO₂7₂)_x.(RSiO₃/₂)_y, kde x = 80 až 99 % molámích a y = 1 až 20 % molámích, přičemž R může být stejné nebo rozdílné a má význam R = methyl, 3-methakryloxypropyl, a povlak z poly(methylmethakrylátu) nebo povlak ze směsného polymeru z methylmethakrylátu a butylakrylátu, případně glycidylmethakrylátu.
4. Použití podle nároku 1, při kterém částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru vykazují střední průměr částic 10 až 300 nm.
5. Použití podle nároku 1, při kterém částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru vykazují monomodální rozdělení velikosti částic s indexem polydisperzity nejvýše σ₂ = 0,2.
6. Použití podle nároku 1, při kterém částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru jsou v kompozicích práškových laků obsaženy v množství 0,5 až 20 % hmotnostních, vždy vztaženo na celkovou hmotnost podílu silikonového elastomeru a pojivá.
7. Kompozice práškových laků na bázi termoplastických nebo termosetických pojiv, které jako součást kompozice obsahují částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru, vyznačující se tím, že částice silikonového elastomeru obsahují

a) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO₂ň)_x.(RSiO₃/₂)_y.(SiO4/₂)_z, kde x = 5 až 99,5 % molámích, y = 0,5 až 95 % molámích, z = 0 až 30 % molámích a

b) 5 až 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomem, a R znamená stejné nebo rozdílné jednomocné alkylové nebo alkenylové zbytky s 1 až 6 uhlíkovými atomy, arylové zbytky nebo substituované uhlovodíkové zbytky.
8. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že částice z předem zesíťovaného silikonového elastomeru s povlakem organického polymeru obsahují

a) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, jádrového polymeru obecného vzorce (R₂SiO_M)_x.(RSiO₃/2)_y.(SiO_4/2)z, kde x = 50 až 99 % molámích, y = 1 až 50 % molámích, z = 0 až 20 % molámích a

b) 20 až 80 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost kopolymeru, povlaku z organického polymeru jednou nebo vícenásobně ethylenicky nenasyceného monomem, přičemž R má výše uvedený význam.
9. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že částice z předem zesíťovaného silikonového elastomem s povlakem organického polymeru obsahují jádro z (R2SiO_M)_x.(RSiO₃/2)_y, kde x = 80 až 99 % molámích a y = 1 až 20 % molámích, přičemž R může být stejné nebo rozdílné a má význam R = methyl, 3-methakiyloxypropyl, a povlak z poly(methyímethakiylátu) nebo povlak ze směsného polymeru z methylmethakrylátu a butylakrylátu, případně glycidylmethakrylátu.
10. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že částice z předem zesíťovaného silikonového elastomem s povlakem organického polymeru vykazují střední průměr částic 10 až 300 nm.
11. Kompozice podle nároku 7, vyznačující se tím, že částice z předem zesíťovaného silikonového elastomem s povlakem organického polymem vykazují monomodální rozdělení velikosti částic s indexem polydisperzity nejvýše σ₂ = 0,2.
12. Kompozice podle nároku 7, v y z n a č u j í c í se tím, že částice z předem zesíťovaného silikonového elastomem s povlakem organického polymem jsou v kompozicích práškových laků obsaženy v množství 0,5 až 20 % hmotnostních, vždy vztaženo na celkovou hmotnost podílu silikonového elastomem a pojivá.