CZ281808B6

CZ281808B6 - Zrcadlící výrobek a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ281808B6
Application number: CS913308A
Authority: CZ
Inventors: Albert Ing. Dr. Servais; Christian Dr. Dauby; Bernard Ing. Somerhausen
Original assignee: Glaverbel
Priority date: 1990-11-03
Filing date: 1991-10-31
Publication date: 1997-02-12
Also published as: CH685389A5; DE4135800A1; GB2252568B; NO914289D0; GR1001281B; GR910100443A; NL9101832A; CA2054917C; AT405281B; DE4135801C2; DE4135801A1; FR2668766A1; SE9103198L; ITTO910816A1; NO308788B1; NL9101830A; PT99391A; FR2668766B1; SE9103197L; CS330991A3

Abstract

Zrcadlící výrobek jako zrcadlo nebo průhledný panel stínící energii obsahuje odrazivý kovový povlak uložený na skleněném podkladu. Kovový povlak obsahuje odrazivou vrstvu stříbra a byl zpracován roztokem obsahujícím ionty alespoň jednoho prvku zvoleného ze skupiny zahrnující Cr(II), V(II nebo III), Ti(III nebo II), Fe(III), In(I nebo II), Cu(I) a Al(III).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby reflexního výrobku obsahujícího reflexní kovový povlak uložený na skleněném podkladu.

Dosavadní stav techniky

Takový kovový povlak může byt nanesen jako vzor pro vytvoření ozdobného výrobku, avšak vynález je zvláště zaměřen na skleněné podklady nesoucí spojitý odrazivý povlak. Povlak může být pro docílení určitého ozdobného účinku nanesen na podklad jakéhokoli tvaru, např. na umělecký předmět, avšak předpokládá se, že vynález nalezne nej širší použití, bude-li povlak nanesen na podklad ve formě skleněné tabule. Reflexní povlak může být tak tenký, že je průhledný. Skleněné desky nesoucí průhledné odrazivé povlaky jsou užitečné mimo jiné jako desky stínící sluneční záření nebo jako desky s nízkým vyzařováním (s ohledem na infračervené záření). Alternativně může být povlak plně odrazivý a tudíž tvořit zrcadlový povlak. Takové zrcadlo může být rovinné nebo zakřivené.

Odrazivé kovové povlaky, např. ze stříbra, jsou náchylné k napadení nečistotami ovzduší s tím výsledkem, že stříbrná vrstva je zbavena lesku, takže žádané optické vlastnosti vrstvy jsou ztraceny. Je tedy známo na stříbrnou vrstvu nanášet ochrannou vrstvu, přičemž vlastnosti ochranné vrstvy jsou určeny požadovanými vlastnostmi povlečeného podkladu a náklady.

Tak např. transparentní stříbrné vrstvy, jaké mohou být použity v povlacích stínících sluneční záření, mohou být chráněny proti korozi povlečením jednou nebo několika průhlednými vrstvami oxidu kovu. Takové stříbrné vrstvy se často vyrábějí technikou vakuového nanášeni a ochranná vrstva či vrstvy může, resp. mohou být pro zamezeni nebezpečí poškození stříbrné vrstvy také vyrobeny vakuovým nanášením, často ve stejném zařízení. Výroba takových ochranných vrstev je však nákladná.

Zrcadla postříbřená na přední straně mohou být chráněna stejným způsobem.

Zrcadla postříbřená na zadní straně mohou být chráněna jednou nebo několika neprůhlednými vrstvami, neboť optické vlastnosti zadní strany zrcadla jsou bezvýznamné protože tato strana není u některých způsobů uložení zrcadla vidět.

Podle klasických způsobů se zrcadla vyrábějí tak, že se skleněná tabule senzitizuje, nanese se postříbřovaci roztok pro vytvoření stříbrné odrazivé vrstvy a stříbrná vrstva se pokryje ochrannou vrstvou médi pro vytvoření finálního zrcadla.

Účelem měděné vrstvy je zpožděni ztráty lesku stříbrné vrstvy, přičemž měděná vrstva sama o sobě je chráněna před otěrem a korozí vrstvou nátěru.

Z různých složení nátěrů, které mohou být použity pro ochranu zrcadla, ty které zajišťují nej lepší ochranu proti korozi mě

-1CZ 281808 B6 děné vrstvy, obsahují pigmenty olova. Naneštěstí jsou pigmenty olova toxické a jejich použití je značně nevhodné ve vztahu k životnímu prostředí.

Předložený vynález vychází z výzkumu problému nalezení jiného jednoduchého a účinného způsobu ochrany zmíněného odrazivého kovového povlaku proti korozi.

Podstata vynálezu

Předložený vynález vytváří způsob výroby zrcadlícího výrobku obsahujícího odrazivý kovový povlak uložený na skleněném podkladu, jehož podstata spočívá v tom, že se nejprve nanáší kovový povlak obsahující reflexní stříbrnou vrstvu na povrchu podkladu, potom se kovový podklad uvádí do styku se zpracovávacím roztokem obsahujícím ionty alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺, Al³⁺ a takto zpracovaný kovový povlak se myje a suší.

Podle výhodného provedení způsobu se kovový podklad uvádí do styku se zpracovávacím roztokem obsahujícím ionty alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺.

Bylo zjištěno, že kovový povlak zrcadlícího výrobku podle vynálezu má vlivem zpracování zmíněným zpracovacím roztokem zvýšenou míru ochrany proti korozi. Způsob výroby takovéhoto zrcadlícího výrobku může být tudíž velmi jednoduchý a hospodárný.

Takový výrobek může mít svou odrazivou kovovou povlakovou vrstvu chráněnou proti otěru nějakým vhodným způsobem. Tak např. zakřivená zrcadla postříbřená na přední straně a tvořící součásti katadioptrického čočkového systému budou chráněna proti otěru jinými čočkovými složkami. V takovém případě může základní výhoda vynálezu spočívat v ochraně zrcadla proti ztrátě lesku během období mezi jeho výrobou a jeho uložením v čočkovém systému, ačkoliv zpracování podle vynálezu bude také významné, není-li čočkový systém hermeticky uzavřen, nebo v případě, že takové hermetické uzavření selže.

Jiné výhodné provedení spočívá v tom, že se kovový povlak nanáší na skleněnou tabuli ve formě transparentního povlaku.

V takových provedeních je kovový povlak proti otěru chráněn uzavřením uvnitř zasklené jednotky a zpracování podle vynálezu slouží k ochraně kovového povlaku proti korozi před jeho uložením do zasklené jednotky a v případě selhání hermetického utěsnění této jednotky (je-li takové). Takové jednotky jsou užitečné pro omezeni emise infračerveného zářeni a/nebo pro účely stínění slunečního záření.

Další výhodné provedení spočívá v tom, že se kovový povlak za účelem vytvoření zrcadla nanáší na skleněnou tabuli ve formě neprůhledného povlaku. Takové výrobky vytvořené jako zrcadlo jsou užitečné pro mnohé účely, např. jako obyčejná rovinná domácí zrcadla nebo jako zpětná zrcadla pro motorová vozidla.

-2CZ 281808 B6

Výhodné se kovový povlak povléká ochrannou vrstvou nátěru, přičemž se kovový povlak před povlékánim ochrannou vrstvou nátěru uvádí do styku se sílaném. Uvedeni kovového povlaku do styku se sílaném před natřením může zlepšit přilnavost nátěru ke zpracovanému kovovému povlaku a tak zlepšit odolnost zrcadlícího výrobku vůči otěru a korozi.

Výhodně se kovový povlak povléká ochrannou vrstvou bezolovnatého nátěru.

Jiné výhodné provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se kovový povlak nanáší vakuovým nanášením. Je to poměrné nákladnější způsob výroby takového povlaku, avšak má výhodu, že dovoluje velmi jemné řízení tloušťky i rovnoměrnosti tloušťky povlaku a také umožňuje vytváření vysoce jakostních průhledných povlaků a velmi tenkých povlaků majících např. tloušťku od 8 nm do 30 nm a majících velmi dobré vlastnosti pro použití jako stínění slunečního záření a/nebo povlaků a nízkou schopností emise.

Další výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že se před nanášením kovového povlaku povrch podkladu senzibiluje a kovový povlak se nanáší použitím nejméně jednoho metalizačního roztoku. Ukládání kovového povlaku z metalizačního roztoku je mnohem levnější než jiné techniky jako např. vakuové nanášení.

Ochranné zpracování kovového povlaku má být provedeno co možná nejdříve po jeho nanesení, a to za účelem získání maximálního účinku. V případě kovového povlaku ukládaného z jednoho nebo více metalizačnich roztoků má být zpracování provedeno na teplé a suché vrstvě kovu, to znamená opláchnutí a usušení, např. při 60 ’C, nebo může být provedeno s mokrou vrstvou kovu při teplotě místnosti, to znamená bezprostředně po opláchnutí čerstvě vytvořeného kovového povlaku. Získané výsledky jsou stejné, avšak s ohledem na rychlost a výrobní náklady je výhodnější, když se čerstvé vytvořený kovový povlak opláchne a potom uvede do styku se zpracovacím roztokem dokud je ještě mokrý.

Výhodné se čerstvě vytvořený kovový povlak oplachuje a potom za mokra uvádí do styku se zpracovávacím roztokem.

Zpracovávacím roztokem je přitom výhodně vodný roztok chloridu nebo síranu alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺, Al³⁺. Zvláště výhodně je zpracovávacím roztokem vodný roztok chloridu nebo síranu alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺. V některých provedeních vynálezu je zpracovávací roztok vodný roztok bromidu nebo octanu, s výhodou je to však vodný roztok chloridu nebo síranu. Takovéto roztoky jsou vhodné ke zpracování a dávají velmi dobré výsledky pokud jde o zvýšení odolnosti kovového povlaku vůči korozi.

Je zvláště překvapuj ící, že dobrá ochrana může být vytvořena pro stříbrnou vrstvu, která byla vytvořena vakuovým nanášením, jejím zpracováním takovýmto vodným roztokem. Bylo zjištěno, že takové vrstvy jsou obecně hydrofóbní povahy a dalo by se očekávat, že nebude možné, nebo že bude přinejmenším velmi obtížné

-3CZ 281808 B6 dosáhnout rovnoměrné a účinné zpracování takové stříbrné vrstvy ekonomickým způsobem.

Zvláště výhodně zpracovávací roztok přídavné obsahuje ionty Sn . Roztoky soli Sn jsou zvláště účinné při dodávání dobré odolnosti vůči korozi a zrcadlící výrobek, např. zrcadlo, zpracované roztokem obsahujícím ionty Sn²⁺ může být chráněn proti korozi a otěru stejně dobře nebo lépe než zrcadlo vyrobené klasickým způsobem.

Roztoky zmíněných solí mohou být také použity hospodárně. Co nejmenší množství cínu nastříkané v roztoku na zrcadlící výrobek je postačující k vytvoření dobré ochrany a bylo zjištěno, že nastříkání množství větších než 1500 mg/m² nedává žádné úměrné zvýšení odolnosti vůči korozi. Naopak, použití větších množství může mít nepříznivý vliv na přilnavost mezi odrazivou povlakovou vrstvou a nátěrem, který se potom nanese.

Konečné se kovový povlak může vytvářet nanášením reflexní stříbrné vrstvy, načež se stříbrná vrstva povléká měděným filmem.

Při výrobě zrcadlícího výrobku podle vynálezu vytvořeného jako zrcadlo postříbřené na zadní straně není přítomnost měděné vrstvy na povrchu odrazivé stříbrné vrstvy podstatná, jako to je v klasických způsobech výroby zrcadel, a v některých výhodných vytvořeních vynálezu je zmíněný kovový povlak tvořen zmíněnou odrazivou vrstvou stříbra. To má ekonomickou výhodu v tom, že klasický krok poméďování je vynechán, takže se ušetří materiál a výrobní čas. Je krajné překvapující, že uvedení stříbrné vrstvy do styku se zpracovávacím roztokem podle předloženého vynálezu, jako je roztok obsahující ionty Al³⁺, a následující nátěr může chránit stříbrnou vrstvu proti korozi a otěru tak dobře jako klasická měděná vrstva, která je potom opatřena nátěrem obsahujícím pigment na bázi olova.

V jiném výhodném provedení vynálezu je zmíněná kovová vrstva tvořena zmíněnou odrazivou vrstvou ze stříbra a z tenkého krycího filmu z médi. Takový film může obsahovat měď v množství řádově 300 mg/m². Bylo zjištěno, že přítomnost takové tenké měděné vrstvy dává zlepšené výsledky, je-li zrcadlící výrobek podroben určitým urychleným zkouškám stárnutí určeným k vydání oznámení o odolnosti proti napadení kyselinami. To je krajné překvapující, protože bylo rovněž zjištěno, že přítomnost spíše tlustší měděné vrstvy, např. vrstvy s obsahem médi 600 mg/m², jeví sklon učinit ochranné zpracování podle předloženého vynálezu neúčinným nebo alespoň nepředvídatelným. Taková provedeni samozřejmě nejsou tak ekonomicky výhodná, jako ta, u kterých se žádný měděný film nevytváří, avšak, jak již bylo uvedeno, přítomnost tenké měděné vrstvy dává v některých testech urychleného stárnutí překvapivé výsledky odolnosti.

Další výhodná provedení vynálezu budou dále popsána prostřednictvím příkladů konkrétních provedení.

-4CZ 281808 B6

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Zrcadla podle vynálezu se vyrábějí na klasické lince na výrobu zrcadel. Skleněné tabule se leští a zcitlivují použitím roztoku chloridu cíničitého obvyklým způsobem. Tabule se potom postříkají klasickým stříbřícím roztokem obsahujícím stříbrnou sůl a redukční činidlo, množství postřiku je takové, aby na každé skleněné tabuli byla vytvořena vrstva obsahující stříbro v množství asi 1000 mg/m². Postříbřené sklo se potom opláchne a usuší při teplotě asi 60 ’C. Sklo se potom umístí svisle a naleje se na něj kyselý vodný roztok obsahující 83 mg chloridu hlinitého na litr. Sklo se opláchne, usuší a potom opatří dvěma povlaky nátěru o celkové tloušťce 50 μπι. Použité nátěry, oba od firmy Merckens, byly alkylakrylické pro první povlak a alkydické pro druhý povlak. Nátěr obsahuje první vrstvu o tloušťce asi 25 μπι z alkyl-epoxy a druhou vrstvu o tloušťce asi 30 μπι z epoxy.

Zrcadla vyrobená tímto způsobem byla podrobena rozličným testům urychlení stárnutí.

Jeden údaj o odolnosti proti stárnutí zrcadla obsahujícího kovový film může být získán tak, že se zrcadla podrobí postřiku solí kyseliny octové urychlené mědí, což je test známý jako CASS test, u kterého se zrcadlo umístí do testovací komory při 50 ’C a podrobí se působení mlhy vytvořené stříkáním vodného roztoku obsahujícího 50 g/1 chloridu sodného, 0,2 g/1 bezvodého chloridu mědného a dostatečným množstvím ledové kyseliny octové pro uvedení pH stříkaného roztoku na hodnotu mezi 3,0 a 3,1. Úplné podrobnosti tohoto testu jsou uvedeny v mezinárodní normě ISO 3770-1976. Zrcadla mohou být podrobena působeni slané mlhy po různou dobu, načež mohou být odrazivé vlastnosti uměle zestárlých zrcadel porovnány s odrazivými vlastnostmi čerstvě vyrobeného zrcadla. Zjistili jsme, že doba vystavení 120 hodin dává užitečné hodnoty o odolnosti zrcadla vůči stárnutí. CASS test byl prováděn na zrcadlech 10 x 10 cm, a po vystavení postřiku solí kyseliny octové urychlené médi po 120 hodinách bylo každé zrcadlo podrobeno prohlídce mikroskopem. Základní viditelný znak koroze je ztmavnutí stříbrné vrstvy a oloupáni nátěru kolem okrajů zrcadla. Rozsah koroze byl zjišťován na pěti pravidelné rozmístěných místech na každém ze dvou protilehlých okrajů zrcadla a byla vypočítána střední hodnota z těchto deseti měřeni. Pro získání výsledku, který se opět měří v mikrometrech, je také možno měřit koroze přítomné na okraji zrcadla.

Druhý údaj o odolnosti vůči stárnutí zrcadla obsahujícího kovový film může být získán podrobením testu slanou mlhou, který spočívá v tom, že se zrcadlo vystaví v komoře udržované na teplotě 35 ’C působení slané mlhy vyvíjené stříkáním vodného roztoku obsahujícího 50 g/1 chloridu sodného. Zjistili jsme, že vystavení testu slanou mlhou po 480 h dává užitečný údaj o odolnosti zrcadla proti stárnutí. Zrcadlo se opět podrobí mikroskopickému vyšetření a pro získání výsledku v mikrometrech se měří koroze na okraji zrcadla stejným způsobem jako při testu CASS.

-5CZ 281808 B6

Čtvercová zrcadla 10 cm vyrobená způsobem podle příkladu 1 byla zkoušena oběma výše uvedenými testy současně se zkušebním vzorkem, který nebyl vyroben podle vynálezu.

Byl vyroben zkušební vzorek 1 podle příkladu 1 až na to, že zpracování stříbrné vrstvy chloridem hlinitým bylo vynecháno a na stříbrnou vrstvu byl nastříkán poméďovací roztok tradičního složení k vytvořeni vrstvy obsahující měď v množství 300 mg/m² před opláchnutím a usušením a potom nátěrem. Stříbrná a nátěrová vrstva byla nanesena způsobem popsaným v příkladu 1.

Výsledky dvou zkoušek stárnutí pro zrcadla podle příkladu 1 a na dvou zkušebních vzorcích byly následující:

Zrcadlo	CASS test střední hodnota μπι	CASS test maximální hodnota μπι	test slanou mlhou střední hodnota μπι
Zkušební vzorek	493	817	81
Vzorek podle příkladu 1	179	322	37
Zpracování	stříbrné vrstvy zrcadla	z příkladu 1 chloridem

hlinitým tudíž významně snižuje korozi okrajů zrcadla ve srovnáni se zrcadlem, které má stříbrnou vrstvu chráněnou klasickou měděnou ochrannou vrstvou (zkušební vzorek 1).

V první variantě tohoto příkladu po zpracování chloridem hlinitým, avšak před nátěrem, byl stříbrný povlak postříkán roztokem obsahujícím 0,1 % objemových gamma-aminopropyltriethoxysilanu (Sílané A1100 Union Carbide). Po dalším opláchnutí a usušení byla sílaném zpracovaná vrstva natřena jako dříve.

Ve druhé variantě byl roztok chloridu hlinitého nastříkán na povlečené sklo, které bylo po opláchnutí mokré.

Ve třetí variantě tohoto příkladu místo aby bylo opatřeno zrcadlovým roztokem, bylo sklo pokryto v magnetronu vrstvou ZnO o tloušťce 30 nm a potom vrstvou stříbra o tloušťce 30 nm. K vytvoření povlaků byla skleněná tabule zavedena do zpracovací komory obsahující dva rovinné magnetronové zdroje mající desky ze zinku a stříbra, plynový vstup a výstup, dopravník pro sklo, zdroje energie, přerušované zdroje plynu a odsávací výstup. Skleněná tabule byla vedena kolem přerušovaných zdrojů a aktivovaným zdrojem zinku a za studená přerušovaně zasahována kyslíkovým plynem pro vytvoření vrstvy ZnO. Kyslík byl potom odčerpán a tabule skla byla přenesena zpět kolem nanášecího zdroje stříbra avšak tentokrát a argonem jako nanášecím plynem pro vytvoření stříbrné vrstvy. Potom byla tabule odebrána a rozřezána na destičky, které byly zpracovány roztokem chloridu hlinitého. Na průhledný povlak těchto destiček nebyl nanesen žádný nátěr.

-6CZ 281808 B6

Příklad 2

Příklad 1 byl opakován s použitím dvou různých neopalizujících vodných zpracovacích roztoků. Použité roztoky byly okyseleny přidáním kyseliny chlorovodíkové, takže měly pH mezi 1 a 3,5 a jejich složení bylo toto:

Příklad 2a: roztok obsahující 59 mg/1 SnCl₂ a 48 mg/1 TiCl₃

Příklad 2b: roztok obsahující 100 mg/1 SnCl₂ a 10 mg/1 TiCl₃:10

Dvě zrcadla potom byla, jak bylo uvedeno v příkladu 1, natřena. Výsledky dvou testů stárnutí uvedených v příkladu 1 na těchto dvou zrcadlech byly následující:

Zrcadlo

CASS test střední hodnota μιη test slanou mlhou střední hodnota μπι

Příklad 2a

Příklad 2b

153

140

Tato zrcadla také měla velmi dobrou odolnost změřenou testem CASS i testem slanou mlhou.

vůči korozi

Příklady 3 až 5

Postup popsaný v příkladu 1 byl obměněn tak, že před nátěrem, byly po postříbřeném sklu nechány téct různé zpracovací roztoky. Zrcadla byla natřena, jak bylo uvedeno v příkladu 1.

Zpracovací roztoky nanesené na různá zrcadla byly tyto:

Příklad	3:	vodný	roztok	obsahuj ící	77	mg/1	CrCl₂
Přiklad	4:	vodný	roztok	obsahující	98	mg/1	vci₃
Příklad	5:	vodný	roztok	obsahuj ící	96	,4 mg/1 TiCl₃

Zkušební vzorek 2 byl také vyroben stejným způsobem, kromě toho, že stříbrná vrstva nebyla zpracována před nátěrem.

Zrcadla z příkladů 3 a 5 a zkušební vzorek 2 byly podrobeny testům popsaným v příkladu 1 s těmito výsledky:

Zrcadlo	CASS test střední hodnota μπι	CASS test maximální hodnota μπι	test slanou mlhou střední hodnota μπι
Zkušební vzorek 2	3100	4900	132
Příklad 3	3000	4100	24
Příklad 4	240	769	<18
Příklad 5	147	404	<18
Zpracování stříbrné vrstvy	s použitím	chloridu V³⁺ nebo
Ti^{3 +} silné omezuje	korozi pozorovanou ve	stříbrné vrstvě po
testech urychleného	stárnutí. Test	slanou mlhou	ukazuje, že zpra-

-7CZ 281808 B6 cování CrCl₂ také silné omezuje korozi, když se měří testem slanou mlhou, ačkoliv když se měří CASS testem, není snížení koroze velké.

Přiklad 6

Postup popsaný v příkladu 1 byl obměněn tak, že bylo způsobeno proudění různých zpracovávacích roztoků přes postříbřené sklo před nátěrem, a použitím různých nátěrů.

Zpracovací roztok nanesený na zrcadlo byl vodný roztok obsahující 799 mg/1 FeCl₂.

Zkušební vzorek 3 byl vyroben ve stejném čase a nebyl použit žádný zpracovávací roztok.

Po podrobení CASS testu byly výsledky následující:

Zrcadlo CASS test střední CASS test maximální hodnota μιη hodnota μπι

Zkušební vzorek 3 3252 4319

Příklad 6 1478 3218

Zpracování chloridem železnatým také dává určitou ochranu odrazivé vrstvě zrcadla.

Bylo zjištěno, že podobné zpracování používající měčfnaté soli, jako je jodid mědnatý, rovněž poskytuje určitý stupeň ochrany stříbrné vrstvě na skleněné tabuli a že použití soli In⁺ nebo In může rovněž dodat určitý stupeň ochrany proti korozi.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob výroby reflexního výrobku obsahujícího reflexní kovový povlak uložený na skleněném podkladu, vyznačuj ící se tím, že se nejprve nanáší kovový povlak obsahující reflexní stříbrnou vrstvu na povrchu podkladu, potom se kovový povlak uvádí do styku se zpracovávacím roztokem obsahujícím ionty alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺, Al³⁺ a takto zpracovaný kovový povlak se myje a suší.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se kovový povlak uvádí do styku se zpracovávacím roztokem obsahujícím ionty alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr , ν^Λ , V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺.

-8CZ 281808 B6

3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se kovový povlak nanáší na skleněnou tabuli ve formě transparentního povlaku.

4. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se kovový povlak za účelem vytvoření zrcadla nanáší na skleněnou tabuli ve formě neprůhledného povlaku.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se kovový povlak povléká ochrannou vrstvou nátěru.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se kovový povlak před povlékáním ochrannou vrstvou nátěru uvádí do styku se silanem.

7. Způsob podle nároků 5 nebo 6, vyznačující se tím, že se kovový povlak povléká ochrannou vrstvou bezolovnatého nátěru.

8. Způsob podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se kovový povlak nanáší vakuovým nanášením.

9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se před nanášením kovového povlaku povrch podkladu senzitizuje a kovový povlak se nanáší použitím nejméně jednoho metalizačního roztoku.

10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že se čerstvě vytvořený kovový povlak oplachuje a potom za mokra uvádí do styku se zpracovávacím roztokem.

11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznaču- jící se tím, že zpracovávacím roztokem je vodný roztok obsahující ionty chloridu nebo síranu a ionty alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, ln⁺, ln²⁺, Cu⁺, Al³⁺.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že zpracovávacím roztokem je vodný roztok obsahující ionty chloridu nebo síranu a ionty alespoň jednoho prvku ze skupiny Cr²⁺, V²⁺, V³⁺, Ti³⁺, Ti²⁺, Fe²⁺, In⁺, In²⁺, Cu⁺.

13. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že zpracovávací roztok přídavné obsahuje ionty Sn²⁺.

14. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že se kovový povlak vytváří nanášením reflexní stříbrné vrstvy, načež se stříbrná vrstva povléká měděným filmem.