CZ265894A3 - 3-arylpyrazole derivatives, process of their preparation fungicidal agents in which said derivatives are comprised as active components and their use for protection of plants - Google Patents

Description

3-arylpyrazolové deriváty, způsob jejich výroby, fungicidní prostředky obsahující tyto deriváty jako účinné látky a jejich použití k ochraně rostlin

Oblast techniky

Vynález se týká nových derivátů ze skupiny 3-arylpvrazolů, způsobů jejich výroby, prostředků, které je obsahují, a jejich použití k ochraně rostlin proti houbovým chorobám.

Podstata vynálezu

Přesněji jsou předmětem vynálezu 3-arylpyrazolové deriváty, vyznačující se tím, že mají obecný vzorec I:

ve kterém které sou neoo představují vždy:

atom vodíku, atom halogenu, hydroxylovou skupinu, kyanoskupinu, thiokyanatoskupinu, nitroskupinu, nitrososkupinu či aminoskupinu, kterážto aminoskupina je popřípadě substituována jedním nebo dvěma substituenty η

z.

vyoranymi ze souooru fenylovou skupinu, nahrnujícího alkyiové skupiny a alkylovou skupinu, hydroxyalkylovou skupinu, alkoxyaikylovou skupinu, aikvithioalkylovou skupinu, alkylsulf inylalkylovou skupinu, alkylsulfonylalkyiovou skupinu, oenzyrovou sxupinu, aixenyiovou skupinu, alxi— nylovou skupinu, kyanalkylovou skupinu, alkoxylovou skupinu, alkenoxyskupinu, alkylthioskupinu, formylovou skupinu, acetylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, alkoxy(thio)karbonylovou skupinu, mono- nebo dialkylamino(thio)karbonylovou skupinu, iminokarbonylovou skupinu, mono- nebo diarylamino (thio.) karbonylovou skupinu, karboxylovou skupinu, karboxylátovou skupinu, karbamoylovou skupinu či benzoylovou skupinu, fenylovou skupinu, fenyloxyskupinu či fenylthioskupinu, alkylsuifenylovou, -sulfinyiovou nebo -sulfonylovou skupinu, alkoxysulfenvlovou, -sulfinyiovou nebo -sulfonylovou skupinu, ' monoalkylaminosulfenylovou, -sulfinylovou nebo -sulfonylovou- skupinu, dialkylaminosulfenylovou, -sulfinylovou nebo -sulfonylovou skupinu, či fenylsulfenylovou, -sulfinylovou nebo -sulfonylovou skupinu, fosforylovou skupinu, substituovanou dvěma skupinami vybranými ze souboru zahrnujícího alkyiové skupiny, alkoxylové skupiny, alkylthioskupiny, dialkylaminoskupinv, benzyloxyskupinu, fenyloxyskupinu a fenylovou skupinu,_________ ......... ........... .......

'ťrialkylsilylovou 'skupinu · nebo alkylfenvisilviovou skupinu, dva sousedící substituenty X_1Z X-, X₃, X₄ a X₅ mohou též být navzájem spojeny uhlíkovým můstkem obsahujícím dva až čtyři členy, kdy alespoň jeden z nich může být nahrazen atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku, přičemž uhlíkové atomy tohoto můstku mohou být nesubstituované nebo substituované alespoň jedním atomem halogenu nebo/a alespoň jednou hydroxylovou skupinou, aminoskupinou, alkylovou skupinou, alkoxylovou skupinou, alkylthioskupinou, mono- nebo dialk-ylaminoskupinou, či alkylsulf inylovou nebo alkylsulfonvlovou skupinou, kdy je alkylová část definována výše, s podmínkou, že X_x až X₅ a X₃ až X₅ nemohou znamenat současně vždy atom vodíku, a

Y představuje atom vodíku nebo atom halogenu, nitroskupinu, nitriloskupinu, thiokyanatoskupinu, alkylovou skupinu, alkoxylovou skupinu, alkylthioskupinu, alkylsulfinylovou skupinu nebo alkylsulfonylovou skupinu, přičemž je alkylová část těchto skupin popřípadě mononebo polvhalogenovaná, nebo aminoskupinu popřípadě substituovanou jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny a fenylovou skupinu,

Y a X, nebo X₅ mohou též být navzájem spojeny uhlíkovým můstkem obsahuj ícím pět až sedm členů, kdy alespoň jeden z nich může být nahrazen atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku, přičemž uhlíkové atomy tohoto můstku mohou být nesubstituované nebo substituované alespoň jedním atomem halogenu nebo/a alespoň jednou hydroxylovou skupinou, alkoxylovou skupinou, alkylthioskupinou, mono- nebo dialkylarninoskupinou, či alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinou, kdy je ’alkýlová”čáš't”'defincvána výše, .....

Z známena:

atom vodíku,· atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu či hydroxylovou skupinu., alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, cykloalkylovcu skupinu nebo cykloalkylalkylovou skupinu, přičemž cykloalkylová část může být substituována níže definovanou skupinou GR₄, alkoxylovou skupinu, popřípadě substituovanou hydroxylovou skupinou, alkoxylovou skupinou nebo alkylthioskupinou/ či alkylthioskupinu, fenyloxyskupinu nebo fenylthioskupinu, aminoskupinu popřípadě substituovanou jednou nebo dvěma alkylovými skupinami, popřípadě substituovanou alkenylovou či alkinyiovou skupinu obsahující vždy 3 až 7 atomů uhlíku, popřípadě substituovanou fenylovou skupinu nebo skupinu Het, nebo skupinu obecného vzorce Č(Z,)Ž_:, ve kterém

Z_x ‘ představuje atom' kyslíku,'' atom' síry, alkylaminoskúpinu, iminoskupinu nebo arylaminoskupinu, a

Z. znamená:

atom vodíku, atom halogenu, hydroxylovou skupinu, merkaptoskupinu, kyanoskupinu či aminoskupinu, alkvlovou skupinu, alkoxylovou skupinu či alkylthioskupinu, alkenylovou skupinu či alkinyiovou skupinu obsahující vždy 3 až 7 atomů uhlíku, feny lo voů“s kup inu/' “f enyla1 kýlovou’ š kup inu” i ě~noxyskupinu, fenylaikyloxyskupinu, skupinu Het nebo Het-alkylovou skupinu, fenylalkenylovou skupinu či fenylalkinylovou skupinu, Het-alkenvlovou skupinu či Het-alkinylovou skupinu, mono- nebo dialkylaminoskupinu, či mono- nebo difenylaminoskupinu, nebo sulfonylamínoskupinu, fosforylovou. skupinu substituovanou dvěma skupinami vybranými ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny, aIkylthioskupiny, dialkylaminoskupiny, skupiny, cykloalkylalkylové skupiny, alkenylové skupiny, alkinylové skupiny, fenylovou skupinu, fenylalkylové skupiny, skupiny Het, Het-alkylové skupiny, fenylovou skupinu a skupiny Het, poořípadě substituované, a 1 ko x y s kup i n v, cvkloalkvlové nebo skupinu S(Z_X) (Z₃)Z., ve které mají symboly Z_x a Z_; shora uvedený význam a Z₃ má stejný význam, aniž by bylo nutně totožné s Z_x, s tou podmínkou, že Z nepředstavuje atom vodíku, pokud X₃, X₄ a X₅ znamenají vždy atom vodíku, a tautomerní formy obecného vzorce Ia, pokud Z představuje atom vodíku, nebo skupinu .obecného vzorce C(Z_x)Zj nebo S(Z_X) (Z₃)Z-

z a jejich soli s bezkyslíkatými kyselinami, kyselinou cnloristou, kyselinou dusičnou, kyselinou sírovou, alkylsulfonovou kyselinou, nebo (popřípadě substituovanou)řenylsulřonovou kyselinou a jejich komplexy s kovy a polokovy, přičemž se rozumí, že ve všech významech uvedených výše:

- uhlovodíková část těchto skupin může obsahovat 1 až 7 atomů uhlíku a může být popřípadě halogenovaná ' (jedním až osmi atomy halogenů) ,

- cykloalkylová část těchto skupin může obsahovat 3 až 7 atomů uhlíku a může být popřípadě substituována alespoň jedním substituentem vybraným ze skupiny GR₄, fenyicvá část označuj.fenylovy kruh popřípadě substituovaný jedním až pěti substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího atomy halogenů a alkylcvé á álkoxylové skupiny obsahující 1 až 3 atomy uhlíku,

- Het je mono- nebo bicyklický heterocyklický zbytek obsahující 5 až 10 atomů, z nichž 1 až 4 jsou'heteroatomy (kyslík, .síra, dusík nebo fosfor) .

Výhodně v obecném vzorci I Y představuje atom chloru nebo bromu.

Dalšími výhodnými deriváty jsou takové deriváty, kdy v obecném vzorci I Z představuje atom vodíku nebo skupinu CfZJZ-, ve kterém Z₁ znamená atom kyslíku nebo síry.

_ _Dalšími_ yýhodnými_ deriváty^j.s.ou,..t.akoyé^_deriyáty,_kdy__ atom halogenu, nitroskupinu nebo popřípadě alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

n a _L o g e n o v a n o u

Dalšími výhodnými deriváty jsou takové deriváty, kdy v obecném vzorci I X₃ znamená'atom vodíku nebo fluoru.

Dalšími výhodnými deriváty jsou takové deriváty, kdy v obecném vzorci I X₅ představuje atom vodíku.

Dalšími výhodnými deriváty jsou takové deriváty, kdy v obecném vzorci I dva sousedící substituenty vybrané ze souboru zahrnujícího X₃,

x.

X-, X₄

X₅ tvoří můstek obsahující tři až čtyři členy, zejména popřípadě halogenovaný

oek.
erém	Z	předs	tavu j e
ebo	z.	oředs	tavut e
			-
vit	0	sobě	známvm

skupinu C(ZJZ, nebo S(Z\)(Z₃)Z., atom kyslíku nebo atom síry, způsobem reakcí derivátu obecného vzorce II

u s acylačním činidlem, jak je popsáno v pracích Comprehensive Heterocyclic Chemistry, A. R. Katritzky a C. W. Rees, 1984, svazek 5, str. 222 - 242, Pergamen Press, The Chemistry of Heterocyclic Compounds, 1. C. Hehr, R. Puscea C. H. Jardce, 1967, str. 137 - 140, J. Wiley & Sons, 1966, svazek 6, str. 391 - 396, Academie Press a The Chemistry of Heterocyclic Compounds, L. C. Sehr, R. Pusco a C. K. Jardoe, 1967, str. 84 - 91 a tabulka 41, J. Wiley i Sons.

Acylačním činidlem se rozumí sloučenina obecného vzorce Z^tZJZ, nebo ZsSJZJ (Z₃)Z_;, kde mají Z,, Z, a Z₃ výše definovaný ' význam, a Z, a Z_; jsou vybrány ze souboru zahrnujícího atomy halogenů, hydroxylovou skupinu, alkoxylové skupiny, alkylthioskupiny, aminoskupinu, monoalkylaminoskupiny a dialkylaminoskupiny, přičemž alkylová část těchto skupin obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku.

Deriváty obecněno vzorce II podle vynálezu lze připravit za použití různých o sobě známých postupů, zejména popsaných v pracích Comprehensive Heterocyclic Chemistry,

A. R. Katntzky a C. W. Rees, a 263, Pergamon Press, Chemistry, A. N. Kost a I. str. 391 - 396, Academie

Heterocyclic Compounds, L. C 1967, J. Wiley & Sons.

1984, svazek 5, str. 239 - 241 Advances in Heterocyclic I. Grandberg, 1966, svazek 6,

Press a The Chemistry of . Benr, R. Fusco a C. H. Jardoe, . .... První . způsob výroby sloučenin.....obecného vzorce II, ve kterém Z představuje atom vodíku a Y znamená atom halogenu, spočívá v reakci 3-arylpyrazolu obecného vzorce III

H ve kterém

X_1Z X-, X-, X₄ a X₅ a Z mají stejný význam jako v obecném vzorci I, a

Y představuje atom vodíku,

s halogenačním	činidlem.
Jako halogenační	činidla	lze uvést, jako chlorační
činidla chlor,	výhodně ve vodném	proszředí jako je voda,	nebo
v organickém	prostřed;	j. jako	je kyselina octová	nebo

tetrachlormethan, nebo ' kyselina chlorná, kyselina chlorovodíková 'za přítomnosti peroxidu vodíku v kyselině octové, nebo sulfurylchlorid nebo N-chlorimid jako je N-chlorsukcinimid v chlorsubstituovaném rozpouštědle jako je dichlormethan, nebo chlorid fosforečný.

Chloraci lze provádět pomocí chloru .v organickém rozpouštědlovém prostředí, výhodně nižší karboxylové kyselině, při teplotě od 16 do 30 °C, a výhodně při teplotě místnosti, přičemž jsou reaktanty v podstatě ve stechiometrickém molárním poměru. Chloraci lze též provádět pomocí N-chlorsukcinimidu v organickém rozpouštědlovém prostředí, výhodně chlorsubstituovaném rozpouštědle, jako je dichlormethan nebo 1,2-dichlorethan, při teplotě od 0 °C do 80 °C, a výhodně od 20 °C do 50 °C, přičemž jsou reaktanty v podstatě ve stechiometrickém molárním poměru.

Jako· bromační činidlo lze uvést brom, výhodně ve vodném rozpouštědle jako je voda, v kyselém prostředí, například v prostředí kyseliny dusičné nebo octové, y přítomnosti nebo za nepřítomnosti báze jako je octan sodný, nebo v organickém rozpouštědle jako je například chloroform, nebo pvridinium-perbromid.

___ Bromací..... lze_ _ provádět_ například _ pomocí bromu v organickém rozpouštědlovém prostředí jako je nižší karboxylové kyselina, při replotě od 16 °C, výhodně při teplotě mísrnosti.

Jako jodační činidlo lze použít- jód v přítomnosti kyseliny jodné nebo' v přítomnosti báze jako je hydroxid alkalického kovu nebo bázická sůl jako je octan sodný, nebo v přítomnosti nikelnaté soli, je možné použít též jód na stříbrnou sůl pyrazolu obecného vzorce III.

Fluoraci lze provádět se započetím od derivátů obecného vzorce II, ve kterém Y představuje aminoskupinu, pomocí přípravy diazonium-tetrafluorborátu odvozeného od této ’ aminoskupinu a poté ozářením této sloučeniny.

Druhý o sobě známý způsob výroby derivátů obecného vzorce II podle vynálezu, ve kterém Y představuje atom bromu, spočívá v reakci sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém Y znamená formylovou skupinu, s bromem v kyselině octové, čímž se získá 4-brom-3-fenylpvrazol.

Enaminonové sloučeniny obecného vzorce III lze připravit, o sobě známým způsobem, reakcí derivátu obecného vzorce IV

ve kterém

W představuje hydroxylovou skupinu nebo atom chloru nebo mc-hoalkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinn.. .něho -f-e.n-y-1aminoskupinu, a

X_x az X_s mají stejný význam jako v obecném vzorci I, s hydrátem nydrazinu, při teplotě od 10 °C do 150 °C, výhodně od 20 °C do 120 °C, s výhodou v organickém rozpouštědlovém prostředí, výhodně nižší karboxylové kyselině nebo alkoholu, za přítomnosti organického nebo anorganického kyselého katalyzátoru, přičemž je molární poměr těchto dvou reaktantů v podstatě stechiometrický.

Sloučeniny obecného vzorce IV, ve kterém W představuje dialkvlaminoskupinu, a X, až X₅ mají výše definovaný význam, lze získat, o sobě známým způsobem, reakcí acecofenonů obecného vzorce V

ve kterém X_x až X₅ mají výše definovaný význam, s acetaly amidů, aminaly esterů nebo orthoesterú, výhodně za nepřítomnosti organického rozpouštědla s dialkyl (výhodně dimethyl nebo diethvl) acetaly N,N-dimethylíormamidu, při teplotě od 20 °C do 130 °C, a výhodně od 70 °C do 130 °C.

Acetofenony obecného vzorce V jsou většinou komerčně dostupné. Pokud komerčně dostupné nejsou, lze je připravit o sobě známým postupem, buďto

a) (C. Atkinson a kol., J. Chem. [lacunal 1983: svazek 26, 1353; W. . Beech v J. Chem. Soc. , 1954, 1297,' reakci acetaldoximu nebo některého z jeho O-substituovaných derivátů, nebo hydrazonu acetaldehydu nebo některého z jeho N-substituovaných derivátů, za přítomnosti solí mědi a siřičicanu sodného, s anilinem obecného vzorce VI

nebo

b) (G. M. Rubotton a kol., J. Org. Chem., 1983, 48 1550 - 1552) reakcí methyllithia, a poté trimethylsilyl chloridu, s benzoovou kyselinou obecného vzorce VII

Některé benzoové kyseliny obecného vzorce VII lze té připravit, o sobě známými způsoby, ortholithiací odpoví d a jí c i ch-= de-r-i-vét-ú“ b e-nce nu^ob e cné ho^v z o r c-e^VTI-I“^ “ ——

a ošetřením pevným oxidem uhličitým, jak popsal V. Snieckus v Chem. Rev., 1990, 90, 879.

Tyto kyseliny lze též připravit ošetřením benzoové kyseliny obecného vzorce IX

ve kterém jedna ze skupin Xi nebo Xj je skupinou schopnou řídit metalaci do ortho-polohy, silnou bází obsahující lithium (alkyllithiové sloučeniny nebo lithiumdialkylamidy) a reakcí s ~ elektřofríninf “črnidlěm/ ⁼'přÍ’čěmž⁼métaTáčn'í “činidlo a elektrořilní činidlo je popsáno v práci, kterou uveřejnil V. Snieckus (viz výše), nebo

c) deaminací acetofenonu obecného vzorce V, ve kterém X₃ představuje aminoskupinu, za použití dusitanu alkalického kovu nebo alkylnitritu, výhodně při teplotě 0 °C, a poté reakcí diazoniové soli s 'redukčním činidlem, jako je kyselina řosřorná, alkohol nebo ether, výhodně při teplotě od

O °C do teploty místnosti, nebo

d) reakcí acetylchlorídu se substituovaným benzenem obecného vzorce VI, za přítomnosti . bezvodého chloridu hlinitého, nebo . ...... .

e) Fríesovým přesmykem z arylacetátu, nebo

ř) uvolněním fenolické funkční skupiny (X_x znamená hydroxylovcu skupinu) z acetoíenonů obecného vzorce V, ve kterém X_x představuje aikoxylovou skupinu nebo aikylthioskupinu, nebo

g) reakcí acetofenonu obecného vzorce V, ve kterém alespoň jeden ze substituentů X představuje atom halogenu, s nukleofilním činidlem obsahujícím dusík, kyslík nebo síru,

..... výhodně ... s_________thioxidem ve výhodně crezickém a -nepolárním rozpouštědlovém prostředí.

_...... ......Druhý c sobě známý . způsob výroby --derivátů obecného vzorce II podle vynálezu, ve kterém Y představuje atom bromu, spočívá v reakci sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém I představuje formylovou skupinu, s bromem v kyselině octové, čímž s-e získá 4-brom-3-fenylpyrazol.

Třetí způsob výroby derivátů obecného vzorce II podle vynálezu spočívá v reakci enaminonu obecného vzorce IV, ve kterém W představuje - hydroxylovou skupinu, aikoxylovou skupinu, alkylthioskupinu, alkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenový zbytek, aminoskupinu, mono- nebo dialkylaminoskupinu nebo fenvlaminoskupinu nebo . . - -.. acom „halogenu, .— s·- ve—k-terém --X. -- X7---a---A₅---magí-' výšs

----. ''avedoný'význam'á7^_T''známeha atom halogenu nebo kyanoskubinu, š hydrátem hydrazinu při teplotě od 10 °C do 150 °C, výhodně od 20 °C do 120 °C, s výhodou v organickém rozpouštědlovém prostředí, výhodně nižší karboxylové kyselině nebo alkoholu, za přítomnosti organického nebo anorganického kyselého katalyzátoru, přičemž je molární poměr těchto dvou reaktantů v podstatě stechiometrický.

Sloučeniny obecného vzorce IV, ve kterém Y představuje atom halogenu nebo kyanoskupinu, W znamená dialkylaminoskupinu a X_1Z X,, X₃, X₄ a X₅ mají výše definovaný význam, lze získat reakcí acetofenonů obecného vzorce V, ve kterém mají X_x až X₅ výše definovaný význam a Y představuje atom halogenu nebo kyanoskupinu, s acetaly amidů, aminaly esterů nebo orthoesterů, za nepřítomnosti organického rozpouštědlka s dialkvl (výhodně dimethyl nebo diethyl) acetaly N,N-dimethvlformamidu, nebo v inertním organickém rozpouštěčlovém prostředí jako je toluen, cyklohexan, hexan, heptan nebo tetrahvdrofuran, při teplotě od 10 °C do 50 °C a výhodně od 15 °C do 4 0 °C.

Deriváty obecného vzorce V lze připravit, o sobě známými způsobem, reakcí halogenacetylchloridu s substituovaným benzenem obecného vzorce VI za přítomnosti bezvodého chloridu hlinitého.

Sloučeniny obecného vzorce IV, ve kterém Y představuje atom halogenu, lze též získat, o sobě známým způsobem, reakcí N-halogensukcinimidu v chlorsubstituovaném rozpouštědle se sloučeninami obecného vzorce IV, ve kterém Y znamená atom vodíku.

Čtvrtý způsob výroby sloučenin obecného vzorce II spočívá v reakci sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém představuje alespoň jedna ze skupin X atom halogenu, s nukleof iíním -čin-idiem-=obsahujícím.-du-s-í-k·,.· -kys-lík,-, .neho,^síru, výhodně thioxidem, ve výhodně erotickém a nepolárním rozpoušrádiovém prostředí.

Pátý- způsob-výroby sloučenin obecného vzorce II'spočívá v reakci sloučeniny obecného vzorce II, ve kterém alespoň jedna ze skupin X znamená alkylthioskupinu, s oxidačním činidlem jako je peroxid vodíku- nebo organické nebo anorganické peroxykyseliny, výhodně persulfát, ve výhodně protickém a nepolárním rozpoušíědlovém prostředí.

Následující příklady jsou uvedeny pro ilustraci výroby a fungicidní účinnosti derivátů podle vynálezu. Struktura těchto derivátů byla potvrzena pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR-analýzv).

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

3',5'-dichloracetořenon

K 43,6 g (0,30 mol) 3,5-dichloranilinu se přidá 300, ml vody a 70 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Poté se po 30 minutách přidá po kapkách 27,5 g (0,40 mol) dusitanu sodného ve 32 ml vody, přičemž, se udržuje teplota mezi 0 °C a 5 °C. K zřiltrovaré reakční -směsi se přidá 16, 2 - g—( 0,2- mol) octanu sodného. Tento roztok se po kapkách přidá do roztoku 28,5 g (0,43 mol) acetaldcximu, 25,0 g (0,10 mol) pentahydrátu síranu měďnatého, 20,5 g (0,013 mol) bezvodého siřič-it-anu sodného a 121 g (1,50 mol) octanu sodného ve 250 ml vody ' při udržování teploty na 15 °C. Po míchání po dobu 1 hodiny se směs okyselí přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po destilaci s vodní párou a chromatografií surového produktu na sloupci silikagelu za použití směsi heptanu a ethylacetátu v poměru 90 : 10 jako elučního činidla se získá 16,6 g 3',5'-dichloracetofenonu (sloučenina 1) ve formě bezbarvé kapaliny. Výtěžek činí 30 %.

Příklad 2

4-acetyl-/-chlor-2, 2-difluor-l, 3-benzodioxol (sloučenina 2)

3) 7,5 g (0,038 mol) 2,2-difluor-1,3-benzodioxol-4-karboxylové kyseliny, připravené podle postupu popsaného v evropské patentové přihlášce 0 333 658, se rozpustí za míchání v atmosféře argonu v 75 ml suchého tetrahydrofuranu. Při teplotě -70 °C se po kapkách přidá 0,081 mol n-butylliťnia v roztoku v hexanu. Směs se míchá po dobu jedné hodiny a poté se přidá 8,9 g (0,038 mol) hexachlorethanu v roztoku v 50 ml suchého tetrahydrofuranu. Po dvou hodinách při teplotě -70 °C se teplota nechá vystoupit na 10 °C.. Reakční směs se hydrolyzuje 150 ml ledově chladné vody a pH se upraví na hodnotu přibližně 1 přidáním IN kyseliny chlorovodíkové. Vodná fáze se extrahuje etherem, vysuší nad síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu. Pevná látka se promyje heptanem, čímž se získá 3,7 g (0,016 mol) 7-chlor-2,2-difluor-1,3-benzodioxol-4-karboxylové kyseliny o teplotě tání 185 °C. Výtěžek činí 42 %.

b) 3,7 g (0,016 mol) 7-chlor-2,2-difluor-1,3-benzodioxol-4-karboxylové kyseliny získané v bodu a) rozpuštěné ve 100 ml suchého tetrahydrofuranu se při teplotě 0 °C za míchání v atmosféře argonu podrobí reakci se 30 ml (0,047 mol) methyllithia v roztoku v etheru. Reakční směs se udržuje po dobu dvou hodin na této teplotě a poté se rychle přidá 29 ml (0,235 mol) chlormethylsilanu. Teplota reakční směsi se nechá vrátit na teplotu místnosti a poté se přidá 130 ml IN kyseliny chlorovodíkové. V míchání při této teplotě se pokračuje po dobu 30 minut, vodná fáze se poté extrahuje etherem, vysuší nad síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu.

Odparek se chromatografuje na sloupci silikagelu za použití směsi heptanu a ethylacetátu v poměru 90 : 10 jako elučního činidla, čímž se získá 1,35 g (0,006 mol) 4-acetyl-7-chlor-2,2-difluor-1,3-benzodioxolu o teplotě tání °C. Výtěžek činí 37 %.

Příklad 3

a) 29,0 g (0, 200 mol) 6-chlor-2-fluortoluenu se za míchání rozpustí ve 200 ml suchého tetrahydrófuranu. Po ochlazení na teplotu -70 °C ^:'se přidá po ' kapkách Iři, 0 mi (0,24 mol) n-butyllithia v roztoku v hexanu. Po dvou hodinách se reakční směs udržovaná na teplotě -70 °C vylije na pevný oxid uhličitý. Poté, co se teplota vrátí na teplotu místnosti, se přidá vodný roztok chloridu amonného. Vodná fáze se extrahuje etherem, okyselí 6N kyselinou chlorovodíkovou a opět extrahuje etherem. Organické fáze se vysuší nad síranem hořečnatým a zahustí do sucha. Zbytek se promyje heptanem, čímž se získá 9,0 g (0,048 mol) 4-chlor-2-fluor-3-methylbenzoové kyseliny ve formě bíle zbarvené práškovité látky o teplotě tání 198 ^cC. Výtěžek činí 24 %. -~

b) Provedením reakčního postupu jako v příkladu 2b se získá l-acetyl-4-chlor-2-fluor-3-methylbenzen (sloučenina 3) o teplotě tání 57 °C. Výtěžek činí 67 %.

Příklad 4

Provedením reakčního postupu jako v příkladu 2, za použití příslušně substituované kyseliny jako výchozího materiálu, se získají deriváty obecného vzorce V a VII, uvedené v následující tabulce A:

sloučenina č.	stupeň	X,, X., X,, x4, x5	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
A	3	OCF£O, CH3, Η, H	50	200 °C
5	o	OCF.O, CH,, Η, H	73	60 °C

Příklad 4A (VIII -> VI)

2,4-difluor-3-chlorbenzoová kyselina (sloučenina 47)

R roztoku 71 ml (0,471 mol) tetramethylethylendiaminu ve 300 ml suchého tetrahydrofuranu se při teplotě -70 °C přidá po kapkách 294 ml (0,471 mol) 1, 6N roztoku n-butyllithia'^;-v' hexanu. K výše uvedenému roztoku se přidá za míchání v atmosféře argonu při· teplotě -70 °C po kapkách 33,3 g (0,214 mol) 2,4-difluorbenzoové kyseliny ve 100 ml suchého tetrahydrofuranu. Směs se míchá po dobu jedné hodiny a poté ser přidá 111,5 g (0,471 mol) hexachlorethanu v roztoku ve 150 ml suchého tetrahydrofuranu. Po dvou hodinách při teplotě .=70 °C—s.e__teplota nechá .vystoupit na . 10, _°C . ._ Reakční směs, se .

hydrolyzuje 150 ml ledově chladné vody a pH se upraví na hodnotu přibližně 1 přidáním 3N kyseliny chlorovodíkové. Vodná fáze se extrahuje etherem, vysuší nad síranem hořečnatými a zahustí. Zbytek se překrystaluje ze směsi heptanu a etheru. Získá se 16,5 g 2,4-difluor-3-chlorbenzoové kyseliny. Výtěžek činí 40 %.

Lithiací odpovídajících kyselin a poté reakcí s příslušnými reaktanty se získají následující kyseliny.

'-· sloučenina č.	' X,, X:, X3, X-, x5	výtěžek (%)	-teplota tání (°C)' nebo analýza
4 8	Cl, Cl, F, Η, H	42	188
4 9	CH3, Cl, F, Η, H	59	18 6
50	ocf2o, sch3, h, h	28	227
51	CH3, Cl, H, Cl, H	85	160
52	OCF-O, Cl, Η, H	4 2	130
53	ocf2o, ch3, h, h	- 50	200

Příklad 43 (VII VI)

Sloučenina 54

29,0 g (0,2 mol) 6-chlor-2-fluortoluenu se za míchání rozpustí ve 200 ml suchého tetrahydrofuranu. Po ochlazení na teplotu -70 °C se po kapkách přidá 151 ml (0,24 mol) .nsb.ut.yl 1 i,t hi zr oku=-v^he-xanu-.—Po-d-vou^hod-i-nách—s e—r e a-kční=

-sitrěsy udrčovana'’'7T3“.....TepTdče“-7O'' '°Cý' vylije......na”’ pevný“ -oxid uhličitý. Po vrácení teploty na teplotu místnosti se přidá vodný roztok chloridu amonného. Vodná fáze se extrahuje etherem, okyselí 6N kyselinou chlorovodíkovou a opět extrahuje etherem. Organické fáze se- vysuší nad síranem hořečnatým a koncentrují do sucha. Zbytek se promyje heptanem, čímž se získá 9,0 g (0,043 mol) 4-chlor-2-fluor21

-3-methylbenzoové kyseliny ve formě bíle zbarvené práškovité látky o teplotě tání 198 °C. Výtěžek činí 24 %.

Příklad 4C &

(syntéza VI ·;·ζ jiné VI přes diazoníovou sloučeninu)

3-brom-2-chlor-5-methylbenzoová kyselina (sloučenina 55)

Přikaoáním vodného roztoku 0,013 mol dusitanu sodného při teplotě -5 °C do roztoku obsahujícího 0,0109 mol 2-amino-3-brom-5-methylbenzoové kyseliny, 10 ml kyseliny chlorovodíkové, 10 ml vody a 30 ml kyseliny octové se získá diazoniumchlorid 2-amino-3-brom-5-methylbenzoové kyseliny. Reakční směs se poté míchá při teplotě 0 °C po dobu 30 minut a následně se vylije do baňky s kulatím dnem o velkém objemu, která obsahuje 0,013 mol chloridu měďnéno v 10 ml kyseliny octové. Teplota získané směsi se upraví na 60 °C, směs se míchá po dobu dvou hodin, a poté hydrolyzuje po ochlazení přidáním ledu. Získaná sraženina se odfiltruje a promyje vodou. Získá se 3-brom-2-chlor-5-methylbenzoová kyselina o teplotě tání 160 °C. Výtěžek činí 58 % .

Stejným způsobem, jako je uveden výše, se získají následující sloučeniny:

i

sloučen č.		V V L 6 z s ]< (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
ů.a Xx, X,, X3,	X4, X5
5 6	Br, Br, K,	CK3, H	7 0-	145
57	Br, N0-, H,	CH 4 - 3 ' n	65

sloučenina č.	X1Z X2, X3, X,, x5	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
53	Cl, ŇO-, H, CHj, H ......	69
59	Cl, Cl, H, Cl, H	44	155
60	CH3, NO2, H, Br, H	75	175
61	CH3, NO2, H, Cl, H	5 6	138
62	Cl, ch3, h, no2, h	78	203

Příklad 4D............-.....y -......-.....- --- - -- .......- -- - — ·

Syntéza acetofenonů V z benzoových kyselin VI, T je chlor

Acetofenony se získají z benzoových kyselin získaných výše podle následujícího postupu:

a) chlorid 2,3-dibrom-5-methylbenzoové kyseliny (sloučenina 63)

K roztoku 2,1 g (0,00714 mol) 2,3-dibrom-5-methvibenzoové kyseliny ve 20 ml 1,2-dichlorethanu se přidá roztok 0,78 ml (0,107 mol) thionylchloridu v 5 ml i,2-dichlorethanu. Takto získaná směs se poté míchá při teplotě 60 °C po dobu “přiblTzně“pě'ťF hodih^-^“’ poté- 'še zahusti ve 'vakuu/”^-čímž se získá chlorid 2,3-d±brom-5-methylbenzoové kyseliny ve formě olejovaté látky.

b) (2,3-dibrom-5-methylfenyl)ethanon (sloučenina 64)

Směs 0,87 g (0,0076 mol) ethoxidu nořečnatého a 1,17 mí (0,0076 mol) ethylmalonátu se zahřívá k varu pod zpětným chladičem ve 30 ml etheru po dobu tří hodin. Poté se k tomuto heterogennímu roztoku přidají 2 g (0,0064 mol) výše získaného chloridu kyseliny, rozpuštěné v 5 ml etheru. Reakční směs se poté za míchání zahřívá k varu pod zpětným, chladičem po dobu tří hodin. Po ochlazení se k reakční sm.ěsi přidá ±0 ml zředěného roztoku kyseliny sírové, směs se extranuje etherem a oromvje vodou. Po vysušení nad síranem horečnatým a odpaření rozpouštědla se získá olejovatá látka, která se použije přímo pro následující dekarboxylaci: provede se neředění ve směsi 5 ml kyseliny octové, 5 ml vody a 1 ml koncentrované kyseliny sírové a poté se směs zahřívá na teplotu 70 °C po dobu přibližně dvou hodin. Reakční směs se poté extrahuje ethylacetátem a provede se neutralizace vodným roztokem hydroxidu sodného. Po vysušení nad síranem hořečnatým a odpaření rozpouštědla se získá (2,3-dibrom-5-methvlfenyl)ethanon ve formě olejovaté látky.

Stejným způsobem jako je uveden výše se z příslušně substituovaných benzoových kyselin acer o fenonv:

lískají následující

sloučenina } č.	Χχ,	X-, X,, x4, x5	výtěžek (%)	teplota tání (°C) . nebo analýza
. _ .........
65	Cl,	Νθ;, H, Cl, n	93	’ 64
6 δ	* r	Cl, F, Η, H	Ί 7 1 3	NMR
6 7	OCF	tO, SCH,, Η, H	6 3	76
6 o	ch3	, Cl, F, Η, H	23	NMR
6 9	Cl,	Cl, F, K, H	83	NMR

4

sloučenina	Χ1Ζ X., x3, x4, x5	výtěžek	teplota tání (°C)
č.		{%)	nebo analýza
70	NO., H, Cl, Η, H	88	56
71	NO., Η, H, Cl, H	58	62
72	Cl, H, Cl, CH3, H	58	teplota varu při
			2 kPa: 139 °C
73	ch3, H, Cl, ch3, h	64	4 2
74	ch3, h, f, h, h	4 5	analýza
. _______7 5 . .	NO., H, NO., Η, -H - --	7 5-----	--------------analýza -
7 6	ch3, h·, h, h, ch3	.83	analýza
77	Br, Η, H, NO., H	.....54	analýza
78	NO., Η, K, CH3, H	65	analýza
79	K, Cl, F, Cl, H	75	analýza
80	Cl, Cl, H, Cl, H	95*	NMR
. 31	CK3, NO., H, Br, H	80*	80
82	CH3, NO., H, Cl, H	43*	NMR
83	CH3, Cl, H, Cl, H	37*	NMR
3 4	NO., CH3, H, CH3, H	67*	68
....	-G-fl-y7 ·~“Ν’©χ·> ίΊ-7'θΉΓ7 ‘fí .	. Λ .	· - - ' v -
36	Cl, CHj, H, NO., H	61*	7 4

Legenda k tabulce:

* dekarboxylace se provádí zahříváním ve směsi dimethylsulřoxidu a vody

Příklad 4E

Syntéza acetofenonů V z benzoových kyselin Vi, T je hydroxyi

4-acetyl-7-chlor-2,2-difluor-1,3-benzodioxol (sloučenina 37)

3,7 g (0,016 mol) 7-chlor-2,2-difluor-1,3-benzodioxolkarboxylové kyseliny rozpuštěné ve 100 ml suchého tetrahydrofuranu se podrobí při tepalotě 0 °C za míchání v atmosféře argonu reakci se 30 ml (0,047 mol) luc L.P.V i x Í t fii S V ΓΟ Z í O KU V etheru. Teplota reakční směsi se udržuje po dobu dvou hodin na této hodnotě a poté se rychle přidá 29 ml (0,0235 mol) chlortrimethylsilanu. Teplota reakční směsi se nechá vrátit na teplotu místnosti a přidá se 130 ml 1N kyseliny chlorovodíkové. Při této teplotě se provádí po dobu 30 minut míchání, poté se vodná fáze extrahuje etherem, etherický extrakt se vysuší nad síranem hořečnatým a zahustí ve vakuu. Zbytek se chromatografuje na sloupci silikagelu za použití směsi heptanu a ethylacetátu^_v poměru^r90 : 10 jako elučního činidla, čímž se získá 1,35 g (0,006 mol) 4-acetyl-7-chlor-2,2-difluor-l,3-benzodioxol o teplotě tání 40 °C. Výtěžek

Provedením reakce jak je uvedena výše se získají následující látky:

sloučenina	X,, xz, x3, x4,		výtěžek	teplota	tání (°C)
č.			(%)	nebo	analýza
8 8	F, CHj, Cl, K,	H	67		57
' 89	OCF.O, CH,, H,	H	73		60

Příklad 4F

Příprava (3, 5-dichlorfenyl)ethanonu (sloučenina 90)

a)_ z 3, 5-dich_loranilinu (IV V) _ _ __________

......K 48, 6 g (0,30 mol) 3,5-dicnloranilinu se přidá 300 ml vody a '70' ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po 30 minutách se za udržování teploty mezi 0 °C a 5 °C po kapkách přidá 27,5 g (0,40 mol) dusitanu sodného ve 32 ml vody. K zfiltrované reakční směsi se přidá 16,2 g (0,2 mol) octanu sodného. -Tento roztok se po kapkách přidá do roztoku 28,5 g (0,43 mol) acetaldoximu, 25,0 g (0,10 mol) pentahydrátu síranu měďnatého, 20,5 g (0,018 mol) bezvodého siřičitanu sodného a 121 g (1,50 mol) octanu sodného ve 250 ml vody při udržování teploty na 15 °C. Po míchání po dobu 1 hodiny se směs okyselí přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po destilaci s vodní párou a chromatografii surového produktu na s loupe i .s i i ikag.e iu._za.. použit i směsi—hept anu-.a- ethyl a oe tátu -v- -poměrům .-9Ό- —iO jako ekučn±ho> “číTT±ďXi5Zs3Y~ krisiTá“ Γό',Ύ g (3,5-dichlorfenyl)ethanonu ve formě bezbarvé kapaliny. Výtěžek činí 30 %.

Provedením reakce jak je uvedeno výše se z 3-brom-5-trifluormetnylanilinu' získá (3-brom-5-trifluormethylfenyl)ethanon (výtěžek činí 35 %, sloučenina charakterizována

NMR) .

b) z 4-acetyl-2,6-dichloranilinu (V (X, je aminoskupina) -> V (X₃ je vodík))

Ze - směsi . 1200 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a. 5200 ml koncentrované kyseliny octové se překrystaluje 814 g (4 mol) 4-acetyl-2, 6-dic’nloranilinu, připraveného' podle patentu DD 273 435 z 15. 11. 1989. Po ochlazení na teplotu °C se tenkým proudem přidá roztok 290 g (4,2 mol) dusitanu sodného v 770 ml vody. Po 2,5 hodinách při této teplotě se roztok přidá při teplotě 5 °C do 2200 ml 50% roztoku kyseliny fosforné ve vodě. Po ukončení přidávání se teplota směsi nechá vrátit na teplotu místnosti, poté se přidá 10 1 vody a vodná fáze se extrahuje dichlormethanem. Po vysušení oddělené organické fáze a koncentraci a destilaci surového produktu se získá 591 g (3,5-dichlor)fenylethanonu ve formě světle žluté kapaliny o teplotě varu 91 - 95 °C při tlaku 133 Pa. Výtěžek činí 70 %.

Provedením reakce jak je uvedeno výše se z 4-acetyl-6-břom--2-*'čhlorá.'nÍÍi’nu získá s výtěžkem 8 9 % (3-brom-5-chlor)fenyletnanon (sloučenina 91).

Příklad 4G (2-methoxy-3,5-dimethyl)fenyletnanon (X -> V)

a) (2,4-dimethyl)fenylacetát (sloučenina 92)

K roztoku 120 ml (1 mol) 2,4-dimethylfenolu ve 400 ml dichlormethanu ochlazenému na teplotu 5 °C se přidá 83 mi (1,02 mol) pyridinu. Po míchání po dobu 15 minut a ochlazení reakční směsi .na teplotu -10 °C se přidá po kapkách roztok 73 ml (1,02 mol) acetylchloridu ve 100 ml dichlormethanu. Reakční směs se poté zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu dvou hodin, ochladí se, přidá se 200 ml vody, a poté se směs okyselí na pH 1. Organická fáze se extrahuje, vysuší nad síranem horečnatými, zfiltruje přes silikagel, čímž se získá (2,4-dimethyl)fenylacetát ve formě žlutě zbarvené olejovité látkv. Výtěžek činí 98 %.

b) 2-acetvl-4,6-dimethylfenol (sloučenina 93)

Ke 160 g (0,97 mol) (2,4-dimethyl)fenylacetátu získaného výše a umístěného do tříhrdlé baňky o objemu 1 litr se postupně po částech přidá 307 g (2,7 mol) chloridu hlinitého. Reakční směs se postupně v průběhu dvou hodin zahřeje na teplotu 130 °C a poté se ještě horká opatrně vylije do roztoku obsahujícího 2 litry vody a ledu. Hydrolýza se ukonči okyselením rozteku na pH 2. Získaná sraženina se odfiltruje na filtrační nálevce ze slinutého skla a poté překrystaluj e z. neptánu, čímž se získá 2,5-dimethyl-6-acetylfenol ve formě oranžově zbarvené práškovité látky. Výtěžek činí 55 %.

c) (2-methoxy-3,5-dimethylfenyl)ethanon (sloučenina 94) (V (X_x je hydroxyl) -> V (X_x je methoxyl) )

16,4 g (0,1 mol) 2,4-dimethyl-6-acetylfenol získaného výše se rozpustí ve 100 ml acetonu a přidá se 13,8 g (0,1 mol) uhličitanu draselného a 10,4 ml (0,11 mol) dimethylsulfátu. Reakční směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 14 hodin, poté se po ochlazení přidá 300 ml vocv směs extránuje Qichlormethanem.

vysušeni organické fáze nad'síranem hořečnatým a odpaření se získaný odparek vyčistí průchodem přes sloupec silikagelu za použití směsi heptanu a ethylacetátu v poměru 1 : 1 jako elučního čmidia, čimz se získá (2-methoxv-3,5-dimethylfenyl)ethanon ve rormě olejovité látky, který se dále používá surový.

Stejným způsobem se získá (2-metnoxy-3,5-dichlorfenyl) ethanon (výtěžek činí 78 %, charakterizován NMR), stejně jako (4-ethoxy-3-chlorfenyl)ethanon (sloučenina 95).

Příklad 4H (2-difluormethoxy-3,5-dimethylfenyl)ethanon (sloučenina 96) (V (X_x je hydroxyl) —> V (X_x je OCHF-) )

K roztoku 8,2 g (0,05 mol) 2-acetyl-4,6-dimethylfenolu, získaného výše v příkladu 4G, v dichlormethanu se přidá 10 ml 30% vodného roztoku hydroxidu sodného a 8,5 g (0,025 mol) tetrabutylamonium-hydrogensulřátu. Reakční směsí se poté nechá procházet po dobu 30 minut chlordifluormethan a směs se pak míchá při teplotě místnosti po dobu čtyř hodin. Reakční směs se extrahuje dichlormetnanem a extrakt se promyje vodou. Po vysušení organické fáze nad síranem hořečnatým a odpaření se získaný odparek vyčistí průchodem přes sloupec silikagelu za použití dichlormethanu jako elučního činidla, čímž se získá (2-difluormethoxy-3,5-dimethylfenyl)ethanon ve formě kapaliny. Výtěžek činí 21 %.

Příklad 41

Příprava chloracetofenonu V chloracetylací (Friedel-Craftsovou) VII

2-chlor-l-(2-chlor-4-fluor-5-methylfenyl)ethanon (sloučeni^f na 97)

Do suspenze 16,66 g (0,125 mol) bezvodého chloridu hlinitého, ve 100 ml suchého 1,2-dichlorethanu udržované nateplotě -5 °C za použití lázně tvořené směsí ledu a acetonu se po kapkách přidá 14,1 g (0,125 mol) chloracetylchloridu. Do získaného roztoku se poté za stejné teploty přikape 14,46 g (0,1 mol) 4-chlor-2-f luortoluenu. Reakční směs se

míchá po dobu jedné hodiny při teplotě -5 °C, poté se nechá stát přes noc a nakonec se zahřívá na teplotu 60 °C, až se přestane vyvíjet plyn. Po ochlazení v ledové lázni se po kapkách přidá roztok 5 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové ve 100 ml vody. Po rozdělení se organická fáze postupně promyj.e 50 . ml vody, 50 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 50 ml vody, a poté se vysuší nad bezvodým síranem hořečnatým. Po odpaření rozpouštědla se získá 22,3 g 2-chlor-l-(2-chloř-4-fluor-5-methylfenyl)ethanonu ve formě světle žluté olejovité látky, která po ochlazení krystalizuje. Teplota tání produktu činí 32 °C, výtěžek je 100 %.

Za stejných podmínek se při nahrazení chloracetylchlcrídu acetylchloridem získají následující aoetcfencny:

sloučenina	Xiz	X2,	X3, X4, x	5	výtěžek	teplota tání (°C) -
č.					(%)	nebo analýza
98	Cl,	H,	Cl, ch3,	H '	58 -	teplota varu při
						2 kPa: 139 °C
99	ch3,	H,	Cl, ch3,	H	64	4 2
100	ch3,	H,	F, Η, H		4 5	analýza
101	ch3,	3r	/ C Li 11 li /	pí	23	__________________________NMR______________________________
................... ..............			__	___	-____________________ .	________________________,__________________________

Příklad 5

1-(3, 5-dichlorfenyl)-3-dimethylamino-2-propen-l-on (derivát 6) g (0, 053 mol) 3',5'-dicnloracetofenonu ss při teplotě místnosti za míchání rozpustí v 50 ml N,N-dimeíhylřormamid-dimethylacetalu. Pokračuje se v míchání a reakční směs se zahřívá po dobu dvou hodin na teplotu 90 °C. Směs se koncentruje do sucha za sníženého tlaku. Odparek se vyjme 150 ml neptánu. Oranžově zbarvený zbytek se zfiltruje, čímž se získá 10,0 g 1-(3,5-dichlorfenyl)-3-dimethylamino-2-propen-l-onu o teplotě tání 100 ’C. Výtěžek činí 77 %.

Příklad 6

Za použití příslušně substituovaného acetofenonu a příslušného druhého reaktantu jako výchozích látek se provádějí reakce jak je uvedeno v příkladu 5.

Získají se enaminonové deriváty obecného vzorce IV, ve kterých .. W .. představuje dimethylaminoskupiríu, které jsou shrnuty v tabulce B:

sloučenina	Χχζ	X-,	X3Z X4z	X5	výtěžek	teplota tání
č.					(%)	(°C) nebo
						analýza
7	H,	H,	Cl, H,	K	6 6	8 8 °C
3	Cl,	H,	Cl, H,	H	87	86 °C
9	H,	Cl,	Cl, H,	H	73	96 °C

sloučenina č.	Xlř X., x3, x4, x5	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
10	Cl, Η, H, Cl, H	83	76 °C
11	Η, H, OCH.O, H	4 4	125 °C
12	Cl, Η, Η, H, Cl	70	106 °C
13	Cl, Cl, Cl, Η, H	74	93 °C
14	H, F, F, Η, H	79	62 °C
15	. OCF.O, CH,, Η, H	61	126 °C
- 1c · -	” ocf2o, ' cl, ....... ·	- -	123 °C ~ · ··.
17	F, CH3, Cl, Η, H	8 4 '	95 °C
102	F, Cl, F, K, H	63	NMR
103	Cl, NO2, H, Cl, H	19	129
104	Cl, Cl, F, K, H	91	122
105	F, F, F, Η, K	91	110
106	K, Cl, Cl, Cl, H	85	143
107	CH3, Br, CH3, Η, H	68	79
108	H, OCH,, OCH,, OCH,, H	88	126
109	H, Cl, H, CH,, H	91	surová látka
-....... - 'ITQr	••eny ο-,Ύ, h, x '	.....	-ΊΌσ........
111	NO,, H, Cl, Η, H	91	147
112	ch3, h, ch3, h, ch3	42	analýza
113	NO2, Η, H, Cl, H	87	159

'1'

sloučenina č.	X3, X., x3, x4, x5	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
114	Cl, H, Cl, CH3, H	88	114
115	NO., H, CF3, Η, H	75	analýza
116	ch3, H, Cl, CH3, h	68	92
117	ch3, h, f, h, h	81	61
118	ch3, h, ch3, h, h	77	analýza
119	NO-, H, NO., Η, H	95	analýza
120	ch3, h, h, h, ch3	87	analýza
121	Br, Η, Η, NO., H	76	analýza
122	NO., Η, H, CH3, H	82	analýza
123	Η, H, F, Η, K	76	8 4
124	H, Cl, F, Cl, H	86	analýza
125	Η, H, Cl, Η, H	66	88
126	Cl,. H, Cl, Η, H	87	86
127	H, Cl, Cl, Η, H	.73	96
128	Cl, Η, H, Cl, H	83	76
12 9	Cl, Η, Η, H, Cl	70	106
130	Η, K, OCK.O, H	4 4	12 5
131	OCF.O, CH3, Η, H	61	126
132	F, CH3, Cl, Η, H	84	95
133	H, CH3, H, CH3, H·	74	8 o

sloučenina č.	Xiz	X-,	X3, X4z x5	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
134	H,	cf3,	H f C r 2 f ϋ	82	NMR
- 135	V XX z	Br,	H, CF3, H	75	99
13 6	u 1 x t	Br,	H, Br, H	72	111
137	H,	F r I	1, F, H	90	114
138	H,	F, 1	-í, C F 3, H	6 6	98
139	OCF.O,	SCH3, Η, H	88 '	104
140	H,	Br,	F, Η, H	93	76
141	H,	Br,'	F, Η, H	' 93	76
142	K,	OCF;	,, Η, Η, H	95	NMR
143	H,	Cl,	ethoxy, Η, H	99	142
144	H,	Cl,	F, Η, H -	83	71
145	H,	Cl,	Η, NO., H	89	141
14 6	H,	cl,	H, Br, H.	.94	103
147	H,	NO.,	H, NO., H	5 6	197

.Exíld-ad- 37- ............ .....-......... ,................................. - - .. ... .......... — —.......—.

3-(3,5-dichlorfenyl)-IH-pyrazol (derivát 18) < K roztoku 9 g (0, 0369 mol) 1-(3, 5-dichlorfenyl)-3-dimethylamino-2-propen-l-onu ve 100 ml'' ethanolu se při teplotě místnosti pomalu přidá 2,4 g (0,05 mol) hydrátu hydrazinu. Reakční směs se míchá po dobu dvou hodin při teplotě místnosti a poté se koncentruje do sucha. Zbytek se trituruje s heptanem. Získá se 7,1 g 3-(3,5-dichlorfenyl)-IH-pyrazolu o teplotě tání 156 °C. Výtěžek činí 90 %.

Přiklad 8< .

Provedením reakce jako v příkladu 7, s tím rozdílem, že sloučenina 24 se získá za varu pod zpětným chladičem v kyselině octové, se za použití příslušně substituovaného enaminonu jako ' výchozího materiálu získají pyrazolové deriváty obecného vzorce III, nesubstituované v poloze 4, které jsou shrnuté v následující tabulce C:

sloučenina X,, X., X,, X., X₅ výtěžek teplota tání

č. (%) (°C) nebo analýza

19' /	Η, H, C ±, Η, H	91	100 °C
20	Cl, H, Cl, Η, H	..7 8	140 eC
21	H, Cl, Ci; H, H :	69	138 °C
22	Cl, Η, H, Cl, H	84	147 °C
2 3	H, OCH-O, Η, H	87	124 °C
2 4	Cl, Η, Η, H, Cl	100	167 °C
2 5	Cl, Cl, Cl, Η, n	91	164 ° C
26	H, OCH,, OCH3, Η, H	88	125 °C
27	och3, och3, och3, h	72	125 °C
23	OCF.O, CH3, Η, H	S7	140 °C

β

sloučenina Č .	Λρ Z ^3/ ^4'	výtěžek (%)	teplota tání· (°C) nebo analýza
29	OCF-O., Cl, Η, H	O /1 > -z	16 2 ° C
30	F, CH3, Cl, Η, H	77	90 °C
148	C H 3, Cl, F, ri, ri	96	92
149	H, Cl, F, Cl, H	8 9	193
150	H, och3, och3, och3, h	100	NMR
151	H, Cl, Cl, Cl, H	δ 9	203
... 152	H, CK3, H, CH3, H .	_____1.00......	. -,-NMR ...
153	H, CF3, H, CF-, H.	.78	1.5 6.
154	H, Br, H, CF3, H	7 3	‘139
155	Cl, NO,, H, Cl, H	85	106
15 6	H, Br, H,' Br, H	68	162
157	H, F, H, F, H	90	128-
158	H, OCH3, H, OCH3, H	97	109
159	Cl, .och3, h, och3, h	77	129
160	H, F, H, CF3, H	32	96
161	OH, Cl, H, Cl, H	72	206
...........1..6.2...........	_O_C_F__~_O_,___-.-H .............	..............-52.....-.....	............. -.ρβ-9--? ...............
163	H, Br, F, -Η, H	8 8	115
164	NO,, H, Cl, Η, H	90	116
165	NO., Η, H, Cl, H	9 ”7	125

?ί^>Λ>;^ι?όγ/.·7· sloučenina X₃, X_;, X₃, X₄, X_s výtěžek teplota tání

č. (%) (°C) nebo analýza

16 6'	CK3, H,	ch3, h, ch3	80	189
167	ch3, h,	ch3, h, h	74	.8 6
168	Cl, H,	Cl, ch3, k	80	109
169	ch3, h,	Cl, CH3/ h	91	71
170	Cl, Cl,	F, K, H	77	139
171	CH,, h,	F, Η, H	94	51
172	NO-, H,	NO,, Η, H	75	150
173	no£, h,	H, CH,, H	95	medovitá látka
17 4	ch3, h,	Η, H, CH-	21	176
175	Br, H,	Ή, NO., H	71	17 4
175	NO., H,	cf3, k, h	91	99
177	H, Cl,	ethoxy, Η, H	87	121
178	H, Cl,	F,' Η, H	41	111
179	H, Cl,	H, NO., H	100	146
180“-	H, Cl,	H, 3r, H	’ £3 '
181	CH3O, c	H3, h, CH3O, h	50	106
132 '	μ ρ ρ μ u - 1 Z * * / - 1 1 ‘ t	90	101
133	H, Br,	H, CH3, H	87	87
18 4	ρ ρ ρ μ μ u , i. f f xi, íi	97	106

sloučenina	X1Z X2, x3, x4, x5		výtěžek	teplota tání
č.			(%)	(°C) nebo
			• —-.......-	·-··'· analýza
185	Br, NO2, H, CH3, H		4 8	122
186	Η, NO~, Η, NO2, H		79	195
187	F, CH3, Η, H, F		75	7 0
188	F, Η, Η, H, F		87	8 4
189	H, Br, H, SCH3, H		89	103
190	H, Br, H, SCH(CH3)2,	H _	74.	pryskyřiče
191	H, Cl, H, SCH3, H		100	84
192	H, Cl, H, SCH(CH3)2,	’ H'	100	'pryskyřice
193	CH3, Br, CH3/ Η, H		79	110
194	Cl, och3, och3, och3, h	95	74
195	H, F, H, SCH(CH3)2,	T T n	100	pryskyřice
196	H, F, H, SCH3, H		'64	82
197	F, CH3, Η, H, Cl		66	88
198	F, Br,.H, H, F		68	90

Příklad 9

Halogenace pyrazolů

a) 4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)-ΙΗ-pyrazol (sloučenina 31)

2,3 g (0,0152 mol) 3-(3,5-dichlorfenyl)-IH-pvrazolu se rozpustí při teplotě místnosti za míchání ve 300 ml dichlormethanu. Poté se přidá 2,07 g (0,016 mol) N-chlorsukcinimidu a v míchání se pokračuje při teplotě místnosti po dobu čtyř dnů. Reakční směs se zahustí a poté chromatografuje na sloupci silikagelu za použití směsi heptanu a ethylacetátu v ooměru 70 : 30 jako elučního činidla. Získá se 1,4 g

4-chlor-3-(3, 5-dichlorfenyl)-ΙΗ-pyrazolu o teplotě tání 192 °C. Výtěžek činí 57 %.

b) 4-chlor-3-(4-chlorfenyl)-ΙΗ-pyrazol (sloučenina 32)

1,0 g (0,006 mol) 3-(4-chlorfenyl)-lH-pyrazolu se rozpustí za míchání při teplotě místnosti ve 20 ml kyseliny octové. Do reakční směsi se poté zavede 0,5 g (0,007 mol) chloru. Vytvořená bílá sraženina se odfiltruje, promyje se vodou a heptanem a poté se chromatografuje na sloupci silikagelu za použití směsi heptanu a ethylacetátu v poměru 70 : 30 jako elučního činidla. Získá se 0,7 g (0,002 mol)

4-chlor-3-(4-chlorfenyl)-IH-pyrazolu o teplotě tání 158 ’C. Výtěžek činí 58 %.

c) 4-brom-3-(4-chlorfenyl)-IH-pyrazol (sloučenina 33)

1,5 g (0,0034 mol) 3-(4-chlorfenyl)-IH-pyrazolu připraveného ve výše uvedeném příkladu (sloučenina 19) se rozpustí za míchání při teplotě místnosti ve 25 ml kyseliny octové. Poté se za udržování teploty pod 30 °C po kapkách přidá 1, 6 g (0,01 mol) bromu. V míchání se pokračuje po dobu

30,5 hodiny a poté se reakční směs vylije do vody. Sraženina se odfiltruje a promyje se vodou a heptanem. Získá se 2,1 g (0,0084 mol) 4-brom-3-(4-chlorfenyl)-ΙΗ-pyrazolu o teplotě tání 143 °C. Výtěžek činí 100 %.

d) 4-chlor-3-( 35-dibromf enyl) pyrazol (sloučenina 199) g (0,0132 mol) 3-(3,5-dibromfenyl)pyrazolu a 1 g (0,0132 mol) pyridinu se rozpustí za míchání při teplotě místnosti v 50 ml 1,2-dichlorethanu. Potě se při teplotě 50 °C po kapkách přidají 2 g (0,0145 mol) sulfurylcnloridu v 10 ml 1,2-dichlorethanu a pokračuje se při této teplotě v míchání po dobu 30 minut. Po ochlazení se sraženina odfiltruje a překrystaluje z 200 ml 1,2-dichlorethanu. Získá se 2,9 g 4-chlor—3-( 3,5-dibromf enyl) pyrazolu c- teplotě^- tání 188 °C. Výtěžek činí 66 %.

e) 4-jod-3-(3,5-dicnlorfenyl)pyrazol (sloučenina 200)

2,13 g (0,01 mol) 3-(3,5-dichlorfenyl/pyrazolu se rozpustí za míchání při teplotě místnosti v 50 ml dichlormethanu. Poté se-přidá 2,5 g (0,011 mol) n-jodsukcinimidu a v míchání se pokračuje po dobu čtyř dnů.-Reakční směs se poté zahustí, získaná pevná látka se promyje heptanem a vaří se ve 100 ml IN hydroxidu sodného. Po ochlazení se pevná látka odfiltruje, promyje se vodou a vysuší, čímž se získají 2 g 4-jod-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě tání 170 °C. Výtěžek činí 59¾.

ť ř z kl a o i 0

Provedením reakce jako v příkladu 9, za použití příslušně substituovaného 3-fenyl-lH-pyrazolu jako výchozího materiálu, se získají deriváty 3-.fenyl-4-(chlor nebo brom)pyrazolu obecného vzorce II, které jsou shrnuté v následující tabulce D:

sloučenina č.	X3, X-, X,, x4, x5	Y	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
	Cl, H, Cl, Η, H	Br	87	144 °C
.35	H, Cl, Cl, Η, H	Br	100	159 °C
36	Cl, K, Cl, Η, H	Cl	8 6	144 °C
37	H, Cl, Cl, Η, H	Cl	69	154,5 °C
38	Cl, Η, H, Cl, H	Cl	53	140 °C
39	Cl, H, OCH.O, H	Cl	12	57 °C
40	Η, H, OCH-O, H	Cl	8	140 °C
41	H, OCHj, OCH3, Η, H	Cl	86	14 3 ’C
42	Cl, Cl, Cl, Η, H	Cl	58	194 °C
43	OCHj, ·. OCH,, OCH3, K	Cl	43	110 °C
44	OCF-O, CH3, Η, H	Cl	- '58	170 °C
45	OCF-O, Cl, Η, H	Cl	38	204 °C
4 6	F, CH3, Cl, H, H	Cl	77	131 °C
	H, ' H,~ - '' Ή”-	™B-r,·	~ „-rrioe-v-v-	—143 · .
202	n, Cn3/ n, ln3, n	Cl	68	122
203	H, CF3, K, CF3, H	Cl	8 ó	101
204	H, Br, n, CF3, H	Cl	79	107
205	H, Br, H, Br, H	Cl	49	193

sloučenina X₃, X., X₃, X₄, X₅

č.

Y výtěžek teplota tání ( % ) ( °C ) íicDO analvza

	206	H, F, H, F, H	Cl	4 8	14 4
	207	Cl, NO., H, Cl	Cl	71	153
	208	Cl, och3, h, och3, H	Cl	37	218
	209	H, F, H, CF3	Cl	57	57
	210	OCF.O, SCH.C1, Η, H	Cl	1	161
	211	OCF.O, SCH3, Η,' H	Cl	4- - · · -·	152
	212	H, Br, F, Η, H	Cl	86	14 4
- -..... - - - —	213.......	......F, Cl, F, Η, H	Cl	58 ~	..........16 6
	214	NO., H, Cl, Η, H	Cl	36	189
	215	ch3, h, ch3, h, ch3	Cl	20	148
	216	NO2, Η,. H, Cl, H	Cl	40	152
	217	Cl, H, Cl, CH3, H	Cl	” 34	182
	218	CL, Cl, H, Cl, H	Cl	59	135
	219	OCH3, Cl, H, Cl, H	Cl	50	124
	220	no2, h, cf3, h, h	Cl	4 8	16 8
		Cl . Π F Η H	r i		1 O 7
	222	H, Cl, F, Η, H	Cl	63	145
	223	CH3, H, Cl, ch3, h	Cl	74	97

sloučenina X,, X., X₃, X

č.

x₅

Y. výtěžek teplota tání (%) (°C) nebo analýza th, / i- /

Cl medovitá 1 a t k a

225	CH,, Cl, z, Η, H
226	CH,, H, CH,, Η, H
227	NO2, H, NO., Η, H
228	CH,, Η, Η, H, Cn,
229	Br, Ή, H, NO., H
230	NO-, Η, H, CH3, H
231	NO., H, F, Cl, H
2 32'··	NO., . H, H, CF,, K
233	NO., Η, . H, F, H
234	H, Cl, OH, NO., H
235	H, Cl, H, NO., H
23 6 .......	H, Cl, NC., Η, H
237	NO., H, F, Br, H
2 3 8	H, Cl, H, Cl, H
239	H, Cl, H, Br, H
240	OCH,, CH3, H, CH3,
241	Η, H, F, Η, H

Cl	4 7	154 ,
Cl	31	medovitá látka
Cl	7	167
Cl	8 4	138
Cl	71	138
Cl	67	medovitá látka
Cl	83	140
Cl	91	90
Cl	80	93
Cl	66	161
Cl	6 6	163
Cl ·	0	153

Cl	7 0	154
	o b	i O X
Cl	3 9	X O O
Cl	63	130
Cl	17	147

sloučenina č .	Xlř X., x3, x„ x5	Y	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
242	H, Br, H, CH3, H	Cl	82	180
243	CH3, NO2, H, Br, H	Cl	75	14 5	t·
244	CH., NO2, H, Cl, H	Cl	30	145
245	F, F, F, Η, H	Br	86	123
24 6	F, F, F, Η, H	Cl	29	14 3
24 7	Br, NO., H, CH3, H	Cl	50	187
24 8	Br, Br, H, ' CH3, ' H	Cl	32	135
249	H, NO., H, NO., H	Cl	79	179
	Cl, Br, H, CH,, H	Cl	33	142
251	OCHF., CH3, H, CH3, H	Cl	20 .	NMR
252	Cl, NO., H, CH3, H	Cl	δ 6	194
253	CH3, CL, H, Cl, H	Cl	' ’ 79	90
254	no2, ch3, h, ch3, h	Cl	24	160
255	CH., NO2, H, CH3, H	Cl	75	135
25 6	Cl, H, F, CH., H	Cl	70	133	c.- <
257	F, CH., Η, H. F	Rr Br	- nn
2 53	F, Η, Η, H, F	50
. 259	F, CH3, Η, H, F	Cl	63	77
260	F, Η, Η, H, F	Cl	6 6	116

V C

sloučenina č.	XiZ X., X-, X4, X5	V	v yίθζθk / % ' \ -1	teplota tání (°C) nebo analýza
261	H, 3r, H, SCHj, H	Br	4 0	145
2 62	Η, o r, n.,		19	pryskyřice
	SCHÍCH.)., H
263	H, Cl, H, SCH-, H	Br	zi n	130
264	H, Cl, H, SCH3, H	Cl	42	130
265	H, Cl, H,	Br	63	pryskyřice
	SCH(CH3)-, k
266	H, Cl, F, Cl, H	Cl	60	167
267	H, Cl, Cl, Cl, H	Cl	61	208
268	CH., Br, CH3, Η, H	Cl	7 4	53
2 6V,;·	·. CH3, Br, CH,, Η, H	Br	5 0	55
270	H, OCH-, OCH., och,, h	Br	7 0	176
271	K, Cl, H, CH3, H	Cl	85	175
272	H, 3 r, rí, S C H3, n	Cl	65	120
273	H, Br, H, SH, H	ČI
27 4	H, Cl, Η - SH, ' H	Cl	5 0	17 5
27 5	H, F, H,	Br	8 1	pryskyřice
	S C H ( C H 3) -, H
276	F, NO., Η, H, F	Cl	52	67

sloučenina č ·	Xlř X., X3, X4, X5	Y	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo . analýza -
277	F, NO,, H, CH,, F	Br	5 6	135
27S	F, CH3, Η, H, Cl	Br	64	169
279	F, CH3, Η, H, Cl	Cl	78	156
28 0	Cl, NO,, H, CH3	Br	59	177
231	Cl, NO,, H, CH3, F	Cl	42	167
282	Cl, CH3, H, NO;, H	Cl	4 5	183

Příklad 11 ••'Oxidací odpovídajících methylthiosloučeniň v methanolu na oxidované sloučeniny se získají 3-fenyl-4-(chlor nebo brom)pyrazoly obecného vzorce II, shrnuté v následující tabulce E: ’ '' sloučenina X,, X-, X₃, X₄, X₅

Y výtěžek teplota tání (%) (°C) nebo analvza

283	H, Br, H, SOCH3,	H	Br	62	pryskyřice
284	H, Br, H, SO,CH3,	H	Br	73	153
235	H, Cl, H, SO,CH3,	H	Cl	40	170, 5

sloučenina X_x, X_;, X₃, X₄, X₅

č.

Y výtěžek teplota tání ( % ) (°C) nebo analýza

23 6	H, Cl,	Τ τ Π,	SO,CH,,	ri	Cl	4 0	50
287	H, Cl,	T T AiZ	soch3,	H	Br	87	pryskyřice
2 8 8	H, Cl,	H,			í-λ τ’	67	60
	SOCH(C	H3);	Z AA
2.8 9	H, Br,	•Ta Z	SOCH,,	H	Cl·	71	pryskyřice
290	H, Br,	H,	SO-CH,,	H	Cl	39	152

Příklad 12

Výroba sloučeniny obecného vzorce II z jiné sloučeniny obecného vzorce II. nitrací (sloučenina 291)

a) acetvlace

K 11,0 g (0,046 mol) 4-chlor-3-(2,2-difluorbenzo-1,3-dioxol-4-yl)-IH-pyrazolu (připraveného jak je popsáno v patentu PH 91-033) rozpuštěného v 100 ml tetrahydrofuranu se přidá 0, 25'^: ““g^!“T 0pOOS”“mol))⁼’'“4’-dimeťhyiami'nopyridinu a'^: “’4 ,25 g (0,042 mol) triethylaminu.· Do tohoto roztoku se při teplotě °C po kapkách přidá roztok 3, v 50 ml tetrahydrofuranu. Při tří hodin pokračuje v míchání 300 ml vody a extrahuje se organické fáze a zahuštění ve i g (0,046 mol) acetyionioridu teplotě mísznosti se po dobu

Reakční směs se vylije do ethylacetátem. Po vysušení vakuu se zbytek trituruje s ml heptanu, provede se filtrace a produkt se vysuší. Získá se 12,8 g l-acetyl-4-chlor-3-(2,2-difluorbenzo-1,3-dioxol-4-yl)pyrazolu o teplotě tání 131 °C.

b) nitrace d,3 g ( 0,0 o 3 mo1) míchá při teplotě 0 na

300 cm ledu.

ousicnanu araserneno. C po dobu tří hodin a se izoluje

Filtrací se promyje vodou a poté heptanem a vysuší, g 4-chlor-3-(2,2-difluor-5-nitrobenzo-l, 3K 12,8 g- l-acetyl-4-chlor-3-(2,2-difluorbenzo-1,3-dioxol-4-yl)pyrazolu rozpuštěného ve 21 ml 96% kyseliny sírové a 140ml dichlormethanu se přidá při teplotě 0 °C po malých částech

Reakční směs se poté se vylije sraženina, která Získá se 8,05

-dioxol-4-yl)pyrazolu o teplotě tání 180 °C. Výtěžek činí

%. .. _ __ .. .. _ .... ... -Stejným způsobem se nitruje 3-(3,5-dichiortfenvl-4-chlorpyrazol, čímž . se .. zís.ká 3- (.3., 5-dichlo.r-2-nitrof enyl-).-4-chlorpyrazol (sloučenina 292) o teplotě tání 173 °C (výtěžek činí 55 %) a 3-(3,5-dichlor-4-nitrofenyi)-4-chlorpyrazol (sloučenina 293) o teplotě tání 177 °C (výtěžek činí 8 %) .

Příklad 13 - Výroba sloučeniny obecného . vzorce II z jiné sloučeniny obecného vzorce II redukcí (sloučenina 294) rDo směsi 30 ml 36% kyseliny chlorovodíkové a 20,2 g _ (0,09 mol) di hydr átu chloridu cínatého v /60. ...ml. .ethanolu. ,.s_s při teplotě místnosti přidá roztok 6,0 g (0,02 mol) 4-cnlor-3-(2,2-difluor-5-nitrobenzo-l,3-dioxol-4-yl)pyrazolu v 60 ml ethanolu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu dvou hodin, neutralizuje se 10% hydroxidem sodným a' zfiltruje.- Nerozpustný materiál se promyje ethanolem. Alkoholické fáze se zahustí za sníženého tlaku a zbytek se vyjme ethylacetátem. Po vysušení organické fáze a zahuštění ve vakuu se zbytek trituruje s 50 ml heptanu, provede se filtrace a produkt se vysuší. Získá se 4,6 g 4-chlor-3-(5-amino-2,2-difluorbenzo-1,3-dioxol-4-yl)pyrazolu o teplotě tání 1S5 ’C. Výtěžek činí 84 %.

Identickým způsobem se získá 4-c’nlor-3- (3-am.ino-2,5-dimethylfenyl)pyrazol (sloučenina 295) o teplotě tání 70 °C. Výtěžek č-iná 8 5 %.

Příklad 14

3-(2-amino-3,5-dichlor)fenyl-4-chlorpyrazol (sloučenina 296)

Do tříhrdlé baňky s kulatým dnem o objemu' 500 ml se vloží roztok 14,6 g (0,05 mol) 3-(2-nitro-3,5-dichlorfenyl}-4-cnlorpvrazolu ve 200 ml kyseliny octové. Roztok se zahřeje na teplotu 50 °C a po částech se přidá 8,4 g (0,15 mol) práškového železa. Reakční směs se poté míchá při teplotě 70 °C po dobu pěti hodin. Po ochlazení se reakční směs vylije do 800 ml vody, provede se filtrace za použití nálevky ze slinutého skla, produkt se promyje vodou a vysuší, čímž se získá 3-(2-amino-3,5-dichlorfenyl)-4-chlorpyrazol ve formě bíle zbarvené pevné látky tající za rozkladu při teplotě 300 °C. Výtěžek činí 90 %.

Identickým způsobem se získá 4-cnlor-3-(3-amino-5-c’nlorf enyl) pyrazol (sloučenina 297) o teplotě tání 150 °C (výtěžek činí 41 %), a 4-cnlor-3-(4-amino-3,5-dichlorfenyl)pyrazol (sloučenina 298) o teplotě tání 217 °C (výtěžek činí

Q 'D O. \

O X. o ) .

Přiklad 15

3-(2-methylthio-3,5-dichlor)fenyl-4-chlorpyrazol (sloučenina 299)

Tato sloučenina se získá diazotací 3-(2-amino-3,5-dichlorfenyl)-4-chlorpyrazolu podle způsobů popsaných v literatuře. Výtěžek činí 30 %, produkt má nedovitou konzistenci.

Podobným postupem za použití odpovídajících reaktantů se získají 3-řenyl-4-(chlor nebo brom)pyrazoly obecného vzorce II uvedené níže:

sloučenina č.	X3, X,, X3, X., x5	- Ύ	výtěžek . (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
300	OCF-O, H, Cl, H	Cl	4 5	185
301	OCF-O, H, SCH3, H	Cl	_' 60	188
302	OCF.O, H, Br, H	Cl	19	218
303	CHj, OH, H, CH3, K	Cl	32	175
304	Br, Cl, H, Cl, H	Cl

Příklad 16

Výroba sloučeniny obecného vzorce II z jiné sloučeniny obecného vzorce ΙΓ pomocí nukleofilní substituce na aromatickém jádře

3-(5-chlor-2-nitro-3-methylthio)fenyl-4-chlorpyrazol { s Icučen.ina 305 )

Do třihrdlé baňky s kulatým dnem o objemu 250 ml se vloží 5,85 g (0,02 mol) 3-( 3, 5-dichlor-2-n.it rofenvl)-4-chlorpyrazolu získaného v příkladu 12 a 1,5 g (0,021 mol) methanthioxidu sodného v 50 ml dimethylformamidu. Reakční směs se zahřívá po dobu jedné hodiny na teplotu 50 °C, poté se hvdrolýzuje 200 ml vody a extrahuje ethvlacetátem. Po vysušení nad síranem hořečnatým a odpaření rozpouštědla se získá žlutě zbarvená olejovitá látka. Výtěžek činí 89 %.

Podobným způsobem za použití jako výchozího materiálu 3-(3,5-dichlorfenyl)-4-chlorpyrazolu a tří ekvivalentů methoxidu sodného se získá s výtěžkem 50 % 3-(3-chlor-5-merkaOtofenyl)-4-chlorpyrazol (sloučenina 306) o teplotě tání 175 °C.

Příklad 17

Výroba solí 4-halogen-3-fenvlpyrazolů:

Hemihydrochlorid 4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu (sloučenina 307) .

rozpustí etheru. přestane promyje g (0,003 mol) 4-cnlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu se za míchání při teplotě místnosti ve 200 ml diethylPoté se přidává kyselina chlorovodíková až se tvořit sraženina. Bílá pevná látka se odfiltruje a etherem, čímž se získá 1,1 g 4-chlor-3-(3,5-dichlor52 fenyl)pyrazol-hemihydrochloridu o teplotě tání 175 °C.

Výtěžek činí 52 %.

Provedením reakce jako ve výše uvedeném příkladu se získají následující soli:.

sloučenina č.	Xx, X;, X3, kyselina	Xv	X5;	Y	z	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
308	H, Cl, H, 1 HSCýH	Cl,	H;	Cl	H	58	195
309	H, Cl, H,	Cl,	H;	Cl	H	18	110
	1 HSO3CH3

Příklad 18

Pyrazoly substituované v poloze 4 substituentem Y jinými než atomem halogenu

A) 3-(4-bromfenyl)-4-methylsulfonylpyrazol (sloučenina 310) .1_____________________K...,1.5.,.3„„,g_—(.0.,.15_..mo.l)_ methyl su 1 f inátu^.sodn.ého_s.e^přidá r-o-z-t-ok-. —4-řřrT“ ~ζΓ .'(“θ', 1~5. ίπόΊ^-)· ~ 4-(brrxmao^CorřeUŤonu·W ' ~5ΌΌ......^_mi acetonitrilu a směs se zahřívá k varu pod zpětnými chladičem po dobu 48 hodin. Po ochlazení a odpaření acetonitrilu se reakční směs promyje vodou a extrahuje dichlormethanem. Získaný surový zbytek se vyčistí pomocí triturace s diisopropyletherem, a vyrobí se tak béžové zbarvená pršškovitá látka .

pleta tání produktu je 165 °C. Výtěžek činí 72 %.

ml N,N-dimethylformamid-dimethylacetalu se 8,3 g (0,03 mol) (4-bromf enyl) methylsulfonyla.cetosměs se zahřívá na teplotu 70 °C podle postupu . v oříkla.du 5. Poté se po izolaci enaminonu jako

Ve rozpustí fenonu a popsaného meziproduktu přidá 2,85 ml (0,06 mol) hydrátu nydrazinu podle postupu popsaného v příkladu 7. Po vyčištění pomocí triturace s diisooropvletherem se získá béžové zbarvená práškovitá látka o teplotě tání 70 °C. Výtěžek činí 88 %.

3) 3-(3,5-dichlorfenyl)-4-methylthiopyrazol (sloučenina 311)

i) 2-brom-1-(3,5-dichlorfenyl)-1-ethanon

K roztoku 3,77 g (0,019 mol) (3,5-dichlorfenyl)ethanonu v 50 ml kyseliny octové se přidá při teplotě místnosti 1,03 ml (0,02 mol) bromu. Po míchání po dobu 12 hodin se odpaří kyselina octová, a vyrobí se tak žlutě zbarvená sraženina, kterou je 2-brom-l-(3,5-dichlorfenyl)-1-ethanon. Výtěžek činí 81 %.

ii) i-(3, 5-dichlorfenyl)-2-methylthio-l-ethanon

Přidáním roztoku 1,23 g (0,017 mol) metnanthioxidu sodného v 10 ml methanolu při teplotě 0 °C k 4,28 g 4-0-, -016-· mol.)~ — - -výš e —.- z i s kaného» 2.ib r ong 1 --,.(,3,,,5 -di ch 1 o r f §ny 1L-1-ethanonu se vyrobí 3,7 g (0,015 mol) i-(3,5-dichlorfenyl)- 2 - m e t h v 11 h i o -1 - e t h a η o n u .

iii) 3-(o, 5-dichlorfenyl)-4-methylthiopyrazol

2,3 g (0,0098 mol) 1-(3,5-dichlorfenyl)-2-methylthio-1-ethanonu se rozpustí ve 4 mi (0,029 mol) N,.N-dimethylformamid-dimethylacetalu a směs se . zahřívá na teplotu 70 °C

podle postupu popsaného v příkladu 5. Poté se po izolaci enaminonu jako meziproduktu přidá 0,9 ml (0,019 mol) hydrátu hydrazinu podle postupu popsaného v příkladu 7. Po vyčištění pomocí triturace s heptanem se získá 1,12 g požadované sloučeniny o teplotě tání 148·°C.Výtěžek činí 44 %.

C) 3- (3,5-dichlorfenyl)-4-methoxypyrazol (sloučenina 312)

i) 1-(3,5-dichlorfenyl)-2-meťnoxy-l-ethanon

1-(3,5-dichlorfenyl)-2-methoxy-l-ethanon se získá přidáním 5,74 g (0,023 mol) 3,5-dichlorfenvlmagneziumbromidu při teplotě 5 °C k roztoku 1,77 ml (0,0213 mol) methoxyacetonitrilu v 10 ml tetrahydrofuranu. Směs se míchá při teplotě místnosti po dohu dvou hodin a poté- se hydrolyzuje -tak, - že se .vylije do ledově chladného roztoku vody a ' IN kyseliny chlorovodíkové. Vodná fáze se extrahuje ethylacetátem a pH organické fáze se upraví pomocí prcmytí nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného na zásadité pH. Po vysušení nad síranem hořečnatým a odpaření rozpouštědel se olejovitý odparek vyčistí pomocí chromatografie na silikagelu za použití směsi ethylacetátu a heptanu v poměru 10 : 90 jako elučního činidla.

ii) 3-(3,5-dichlorfenyl)-4-methoxypyrazol

0,47 g (0,0021 mol)· takto získaného 1-(3,5-dichlorfenyl)-2-methoxv-l-ethanonu se rozpustí v 1 ml (0,0074 mol) -N·, •N--d-i-me-fehyMo-rmamid-dimethy-tac-e’t“a±ú^á^šaěá'“¥e^^ánri^‘^-“na teplotu 70 °C podle pcctupúpópsáhsho v příkladu 5. Pcté se po izolaci enaminonu jako meziproduktu přidá 0,12 ml (0,0024 mol) hydrátu hydrazinu podle postupu poosaného v příkladu 7. Po vyčištění pomocí triturace s heptanem se získá 0,27 g požadované sloučeniny o teplotě tání 173 °C. Výtěžek činí 52 %.

D) 3-(3,5-dichior)fenyl-4-dimethylaminopyrazol (sloučenina 313)

Tato sloučenina se připraví analogickým postupem jako popsali ?. Giori a kol. v II Farmaci Ed. Sc., 39, 618, 1983, zacoužizí 3,5-dichlorfenylacetonitrilu jako výchozího materiálu. Výtěžek činí 33 %, produkt má medovitou konzistenci.

E) Výroba sloučenin obecného vzorce II cyklizací mezi Y a

3-brom-4,5-dihydro-2K-benz[g]indazol (sloučenina 314)

Tato sloučenina se připraví z 1,66 g (0,0059 mol)

6-brom-2-(dimethylaminomethylen)tetralonu a 0,58 g (0,008 mol) hydrátu hydrazinu v ethanolu, postupem popsaným v příkladu 7. Výtěžek činí 31 %, teplota tání produktu je

155 °C.

Přiklaď 19

Pyrazoly substituované v poloze 1 subst-ituentem Z jiným než je atom vodíku

A) l-isopropylaminokarbonyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazol (sloučenina 315)

K roztoku 2,55 g (0,01 mol) 4-chlor-3-(3,5-díchlorfenyl)-ΙΚ-pyrazolu a 1,55 ml (0,011 mol) triethylaminu v 20 ml bezvodého dimethylformamidu se při teplotě 0 °C po kapkách přidá 0,95 g (0,011 mol) isopropylisokyanátu. Po dobu dvou hodin se při teplotě místnosti pokračuje v míchání. Reakční směs se vylije do 100 ml vody a extrahuje se ethylacetátem. Po vysušení organické fáze a zahuštění ve vakuu se zbytek trituruje s 50 ml heptanu, zfiltruje se a odpaří. Získá se tak 2,10 g 1-isopropylaminokarbonyl-4-chlor-3-(3, 5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě tání 127 °C.

3) l-acetyl-4-chlcr-3- (3, 5^dichlorfenyl)pyrazol ( sloučenina 316)

K 2,55 g (0,01 mol) 4-chlor-3-(3,5-dichlorřenyl)pyrazolu rozpuštěného ve 30 ml tetrahydrofuranu se přidá 0,35 g (0,003 mol) 4-dimethylaminopyridinu a 1,55 ml (0,011 mol) triethylaminu. Do tohoto roztoku se při teplotě 0 °C po kapkách přidá roztok 0,85 g (0,011 mol) acetylchloridu v 10 ml tetrahydrofuranu. Po dobu dvou hodin se při teplotě místnosti pokračuje v míchání. Reakční směs se vylije do ,100._ml. vody a . extrahuje.. s..e. . .e±hylacetátem.. Po vysušení organické fáze a zahuštění ve vakuu se zbytek trituruje s 50 ml heptanu, provede se filtrace a produkt se vysuší. Získá se 2,80 g l-acetyl-4-cnlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě táni 125 °C.

C) l-methoxykarbonyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazol (sloučenina' 317)

K 30,55 g (0,12 mol) 4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu rozpuštěného v 300 ml tetrahydrofuranu se přidá 2,52 g (0,0204 mol) 4-dimethylaminopyridinu a 18,3 ml (0,132 mol) triethylaminu. Do tohoto roztoku se při teplotě 0 °C po kapkách přidá roztok 12,5 g (0,132 mol) methyl-chlorformiátu -ve--100-mi—tezrahydrc zuranu . — Po·—-dobu- 2 0—hodin--se při—teplotě *mlst)nb'stl'^r'’pclkřacuj’!- v’·' 'rnlchaňV-- “PJeaTcni šmes” sé^; vylije”-ac

500 mi vody a extrahuje se ethylacetátem. Po vysušení organické fáze a zahuštění ve vakuu se zbytek trituruje se 150 ml heptanu, provede se filtrace a produkt se vysuší.

Získá se 33,5 fenyl)pyrazolu o g 1-metnoxykarbony1-4-chlor-3-(3,5-d teplotě tání 144 °C.

Jako v příkladu 19 C se připraví následující 1-substituované-4-chlor-3-fenylpyrazoly:

sloučenina č.	XI, X4 /	X;, X5 '	X3,	Z	výtěžek (%)	teplota tání (°C) nebo analýza
318	H, Cl,	Cl, H	H,	CO.Bn	48	118
319	H, Cl,	Cl, H	H,	CO.CH~CH.C1	60	108
320	H, Cl,	Cl, H	H,	CO-C (CH3) ,CCl3	75	135
321	H, Cl,	Cl, H	H,	CO.Et	50	112
322	H, Cl,	Cl, ' H	T T	CO.A11	4 8	30

D) l-acetoxymethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorřenyl)pyrazol (sloučenina 323)

K roztoku 2,55 g (0,01 mol) 4-chlor-3-(3,5-dicnlorfenyl)pyrazolu a 0,90 g (0,030 mol) paraformaldehydu v 70 mi tetrahydrofuranu s-e při teplotě místnosti přidá 0,15 ml

1,8-diazabicyklo[5,4,0]undecen-7-enu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu čtyř hodin. Při teplotě 0 °C se po kapkách přidá roztok 1,20 g (0,015 mol) acetylchloridu v 10 ml tetrahydrofuranu a při teplotě místnosti se pokračuje v míchání po dobu 6 hodin. Reakční směs se zahustí do sucha. Zbytek se vyjme 15 ml heptanu a vysuší. Získá se 3,05 g l-acetoxymethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě tání 95 °C.

E) l-chlormethý'l-4-chlor-3-( 3, 5-dichlorí enyl) pyrazol (sloučenina 324)

K roztoku 2,55 g (0,01 mol) 4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl )pyrazolu a 0,90 g (0,030 mol) paraformaldehydu v 70 ml tetrahydrufuranu se přidá při teplotě místnosti 0,15 ml

1,8-diazabicyklo[5,4,0]undecen-7-enu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu čtyř hodin. Při teplotě 0 °C se po kapkách přidá roztok 4,75 g (0,015 mol) thionylchloridu ve ml tetrahydrofuranu. Při teplotě místnosti se pokračuje v míchání po dobu čtyř hodin. Reakční směs se zahustí do sucha. Zbytek se vyjme 15 ml ' heptanu a vysuší. Získá se 2,15 g l-chl'ormethyl-4-chlor-3-(3,5-dichiorfeňyIj pyrazolu ' o teplotě tání 88 °C.

F) l-azidomethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazol (sloučenina 325)

K roztoku 1,85 g (0, 005 mol) l-chlormethyl-4-c'nlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu ve 25 ml dimethylformamidu se při teplotě místnosti přidá 0,70 g (0,010 mol) azidu sodného. Reakční směs se míchá po dobu 12 hodin, nažedí se 100 ml vody a extrahuje etherem. Po vysušení organické fáze a zahuštění .ve_.jvakuu_s„e._zby.t.ek,_t.ri.t.uru,j.e,„s^ 20_ml_ heptanu,._~.prcvede-.se frilcrcrue'' am punvdukú” st= vysušit.' ZitsToá '—se“ ~Γ,·'3Ό'~.....g ί--^:5ζύοΰmethyl-4-chior-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě tání 74 °C.

G) Chlorid 1-trifenylřosfonomethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu (sloučenina 326)

1,85 g (0,005 mol) - l-chlormethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu a 1,65 g (0,00625 mol) trifenylfosfinu ve 30 ml tetrahydrofuranu se v inertní atmosféře zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 8 hodin. Po ochlazení na teolotu místnosti se nerozpustný materiál izoluje filtrací, trituruje se s 15 ml neptánu, provede se filtrace a produkt se vysuší. Získá se 0,50 g chloridu 1-trifenylfosfonomethyl-4-cnlor-3-(3, 5-dichlorfenyl)pyrazolu, kterýžto produkt se rozkládá při teplotě 260 °C.

H) 1-terc.butoxykarbonylmethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyDpyrazol (sloučenina 327)

Do směsi 7,62 g (0,030 mol) 4-chlor-3-(3,5-dichlorfennyDpyrazolu a 5,60 g (0,040 mol) uhličitanu draselného se při teplotě místnosti po kapkách přidá roztok 5,00 g (0,033 mol) terč.butyl-chloracetátu ve 30 ml dimethylformamidu. Reakční směs se míchá po dobu 12 hodin při teplotě místnosti, naředí se 200 ml vody a extrahuje etherem. Po vysušení organické fáze a zahuštění -ve vakuu se zbytek trituruje s 20 ml heptanu, provede se filtrace a produkt se vysuší. Získá se 10,20 g 1-terc.butoxykarbonylmethyl-4-chlor-3-(3, 5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě tání 86 °C.

Ϊ9” Ij í-7<a7boxýměťhýl-4-chlór-’3~('3, 5-dichlorf enyl) 'pýíážoT (sloučenina 328)

Roztek 6/'85 g (0,0185 mol) 1-terc.butoxykarbonylmethyl-4-chlor-3-(3, 5-dichlorfenyl)pyrazolu ve' 100 ml trifluoroctové kyseliny se míchá po dobu 16 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se vylije do směsi ledu a vody o objemu 300 cm³. Nerozpustný materiál se izoluje filtrací, promyje se heptanem a vysuší. Získá se 5,65 g 1-karboxymethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě tání 182 °C.

J) 1-karboxymethy1-4-chlor-3- (3 ,-5— dichlorfenyl) pyrazol . .

(sloučenina 329)

Roztok 3,25 g (0,010 mol) l-karboxymethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu a 0, S0 g hydroxidu sodného v 50 mi ethanolu se zahřívá k varu pod opětným chladičem dobu jedné hodiny.

po se

Po ochlazení na teplotu místnost nerozpustný materiál izoluje filtrací, trituruje se s 30 ml heptanu, provede se filtrace a produkt se vysuší. Získá se 2,65 g sodné soli l-karboxymethyl-4-chlor-3-(3,5-dichlorfenyl)pyrazolu o teplotě.tání 246. °C.

Příklad 20

Test in vivo na Botrytis cinerea na rajčete (u kmenů citlivých a kmenů benzimidazolům) odříznutých listech rezistentních vůči

Pomocí jemného rozemletí se připraví vodná suspenze testované účinné látky, která má následující složení:

- účinná látka: 60 mg

- povrchově aktivní činidlo Tween 80 (oleát polyoxyethylenovaného derivátu sorbitanu) naředěné na __________________________________0... % ,_y o do u :. 0,. 3 _ m 1_______________________________________________________________________________________________________________—.. .

- objem se upraví na 60 ml vodou.

Uvedená vodná suspenze se poté naředí vodou, abv se dosáhlo požadované koncentrace účinné látky.

Rostliny rajčete (odrůdy Marmande) se pěstují pod sklem. Když jsou tyto rostliny staré 30 dnů, ošetří se

Dostřikem výše definovanou vodnou suspenzí s různými koncentracemi testované sloučeniny.

Po 24 hodinách se odřežou listy a umístí se do Petriho misky o průměru 14 cm (do každé misky se umístí 10 lístků) , která má dno předem pokryté mokrým listem filtračního papíru. _ . .

Poté se za použití injekční stříkačky aplikuje inokulum tak, že se na lístky v množství 3 kapky na lístek nanesou kapky suspenze spor Botrytis cinerea, která je citlivá k henzimidazolům nebo která je rezistentní vůči benzimidazolům. Tato suspenze se získá z patnáctidenních kultur, které se následně suspendují v koncentraci 150000 jednotek na cm³.

Vyhodnocení se provede šest dnů po infekci pomocí porovnání s neošetřenou kontrolou.

Za těchto podmínek je v dávce 1 g / 1 pozorována dobrá (alespoň 75%) nebo úplná ochrana proti Botrytis citlivé k benzimidazolům u následujících sloučenin: 20, 31, 45, 46,

199, 202, 204 až 207, 212, 213, 213, 219, 221, 222, 225, 234, 238, 239, 241 až 2 4 7, 250, 25 3 až 255, 296, 307, 316, 319,

321 a 322.

Příklad 21

Test in vivo na Pyricularia orvzae způsobující pirikulariosu rýže

Pomocí jemného rozemletí se'připřaví' vodná “šuspenzé testované účinné látky, která má následující složení:

- účinná látka: 60 mg

- povrchově aktivní činidlo Tween 80 (oleát polyoxyethvlenovaného derivátu sorbitanu) naředěné na 10 % vodou: 0,3 ml

- objem se upraví na 60 ml vodou.

Uvedená vodná suspenze se poté naředí vodou, aby se dosáhlo požadované koncentrace účinné látky.

- Rýže, vysetá do malých květináčů do směsi . oboh-o-c-an-érašeliny a zpevněného sopečného tufu v poměru 50 : 50 se ve stadiu velikosti 10 cm ošetří postřikem výše uvedenou vodnou suspenzí.

Po 24 hodinách se na listy aplikuje vodná suspenze spor Pyricularia oryzae, kterážto suspenze se získá z patnáctičlenní kultury následně suspendované v koncentraci 100000 jednotek na cm³.

Rostliny rýže se inkubují po dobu 24 hodin při teplotě 25 °C a 100% relativní vlhkosti, a poté se umístí na dobu pěti dnů za stejných podmínek do pozorovací komory.

Vyhodnocení se provede 6 dnů po infekci.

Za těchto podmínek je v dávce 1 g / 1 pozorována dobrá (alespoň 75%) nebo úplná ochrana u následujících sloučenin: 7, 20, 22, 31, 36, 37, 38, 42, 45, 46, 202 až 207, 209, 211 až 213, 218 až.22c, 231, 238, 239, 241 až 246, 249, 250, 253 až 256, 293, 294, 301, 305, 316 až 313, 321.

Příklad 22

Test in vivo na Plasmocara viticola __ Pomocí j emn ého _ r o z emi e ti _ _s e,__,.p ř í o r a v i. _y,pdná s uspěn z e_ _+. Δ_,, iji o Ί η _*- ........--y c · wc.-i.-iiu -u cu > y , . u tt a. Ci ULG iiGO J.CXU I

- účinná látka: 60 mg

- povrchově aktivní činidlo Tween 80 (oleát polyoxyethylenovaného derivátu sorbitanu) naředěné na 10 % vodou: 0,3 ml

- objem se upraví na 60 ml vodou.

Uvedená vodná suspenze se poté naředí vodou, aby se dosáhlo požadované koncentrace účinné látky.

Řízky révy vinné (Vitis vinifera), odrůdy Chardonnay, se pěstují v malých květináčích. Když jsou tyto rostliny staré dva měsíce (stadium osmi až deseti listů, výška 10 až 1.5 cm), ošetří se postřikem výše uvedenou vodnou suspenzí.

Rostliny používané jako kontrola se ošetří vodným roztokem, který neobsahuje účinnou látku.

Po sušení po dobu 24 hodin se každá rostlina infikuje postřikem vodnou suspenzí spor Plasmopara viticola, kterážto suspenze se získá ze sedmidenní kultury následně suspendované v koncentraci 100000 jednotek na cm³.

Infikované rostliny se poté inkubují po dobu dvou dnů při teplotě přibližně 18 ’C, v atmosféře nasycené vlhkostí, a poté po dobu 5 dnů při teplotě přibližně 20 - 22 °C a relativní vlhkosti 90 - 100 %.

Vyhodnocení se provede sedm dnů po infekci pomocí srování s kontrolními rostlinami.

Za těchto podmínek je v dávce 1 g-/ 1 pozorována dobrá (alespoň 75%) nebo úplná, ochrana u následujících sloučenin: 20, 21, 25, 31, 33, 34, 36, 37, 41, 43, 200 až 204, 206, 207, 212, 213, 219 až 221, 223 až 228, 230, 231, 234, 236 až 239, 243 až 245, 248, 254 až 256, 291, 294, 305, 307 a 313.

Příklad 23

Test in vivo na ťuccinia recondita (rzi pšeničné)

Pomocí jemného rozemletí se připraví vodná suspenze testované účinné látky, která má následující složení:

- účinná látka: 60 mg

- povrchově aktivní činidlo Tween 80 (oleát polyoxyethylenovaného derivátu sorbitanu) naředěné na 10 % vodou: 0,3 ml

- objem se. upraví na 60 ml vodou, aby se získala suspenze nebo roztok obsahující 1 g účinné látky na litr.

Uvedená vodná suspenze se poté popřípadě naředí vodou, aby se dosáhlo požadované koncentrace účinné látky.

Pšenice vysetá do malých květináčů do substrátu tvořeného směsí rašeliny a zpevněného sopečného tufu v poměru 50 : 50 se ošetří ve stadiu velikosti 10 cm postřikem výše uvedenou vodnou .suspenzí. .. ~ ........

Klíční rostliny používané jako kontrola ·se ošetří vodnými...roztokem., který neobsahuje účinnou. látku.

Po 24 hodinách se na pšenici aplikuje postřikem vodná suspenze spor (100 000 spor / cm³) . Tato suspenze se získá z infikovaných klíčních rostlin. Pšenice se poté umístí na dobu 24 hodin do inkubační komory do teploty přibližně 20 °C při 100% relativní vlhkosti, a poté na dobu 7 až 14 dnů při 60% relativní vlhkosti.

Sledování stavu klíčních rostlin se provádí mezi osmým a patnáctým dnem po infekci, a to pomocí porovnání s neošetřenou kontrolou.

Za těchto podmínek j e v dávce.......1. .g../-...1.. pozornvána- dnnrá ·( ale-spo-n - -/5¾ ) - --nreo-o- u-uliia- -ovíiiarsutt· irás-CHÚtojzreích ‘slOuč^nin·:' 22, 35, 37, 31, 32, 204, 206, 207, 213, 218, 221, 223, 225,

233, 239, 246, 248, 251, 253, 294, 307, 316, 322.

Tyto výsledky jasně dokazují dobré fungicidní vlastnosti derivátů podle vynálezu proti houbovými chorobám

rostlin způsobeným houbami patřícími do nejrůznějších tříd, jako jsou Phycomycetes, Basidiomycetes, Ascomycetes, Adelomycetes či fungi imperfecti, zejména proti různým druhům rodu Botrytis, Pyricularia oryzae a peronospoře révy vinné.

.Ve skutečnosti jsou sloučeniny podle vynálezu v praxi zřídka užívány samostatně. Nejčastěji tvoří tyto sloučeniny součást prostředků. Tyto prostředky, které mohou být použity jako řungicidní činidla, obsahují, jako účinnou látku, sloučeninu podle vynálezu, jak je popsána výše, ve směsi s pevnými nebo kapalnými nosnými látkami, které v zemědělství a povrchově aktivními činidly, sou přijatelné která jsou též přijatelná v zemědělství. Mohou být použity zejména obvyklé inertní nosné látky a obvyklá povrchově aktivní činidla. Tyto prostředky též tvoří součást vynálezu.

Tyto prostředky mohou též obsahovat všechny druhy dalších složek, jako jsou, například, ochranné koloidy, adhesiva, zahusťovadla, thixotropní činidla, penetrační činidla, stabilizátory, komplexotvorná činidla, a podobně. Obecněji, sloučeniny používané ve vynálezu mohou být použity v kombinaci s libovolnými pevnými nebo kapalnými aditivy, která odpovídají běžným technikám vytváření prostředků.

Obecně, prostředky podle . vynálezu obvykle obsahují přibližně 0,05 až 95 % (hmotnostních) sloučeniny podle vynálezu (následně nazývané účinná látka), jednu nebo několik pevných nebo kapalných nosných látek a popřípadě jedno nebo několik povrchově aktivních činidel.

Termín nosná látka, jak je zde používán, označuje přirozený nebo syntetický, organický nebo anorganický materiál, se kterým je sloučenina smíchána kvůli usnadnění její aplikace na rostliny, semena, nebo na půdu. Tato nosná látka je proto obecně inertní a musí být přijatelná ' v zemědělství, zejména pro ošetřované rostliny. Nosná látka může být pevné (hlinky, přírodní nebo syntetické silikáty,

silika, pryskyřice, vosky, pevná hnojivá, a podobně), nebo kapalná (voda, alkoholy, zejména butanol, a podobně).

Povrchově aktivním činidlem může být emulgátor, dispergátor nebo smáčedlo ionogenního či neionogenního typu nebo směs takových povrchově aktivních činidel. Mohou být uvedeny například soli polyakrylových kyselin, soli lignosulfonových kyselin, soli řenolsulfonových či naftalensulfonových kyselin, polykondenzáty ethylenoxidu s mastnými alkoholy, mastnými kyselinami či mastnými aminy, substituované fenoly (zejména alkylfenoly nebo arylfenoly), soli esterů sulfojantarových kyselin, deriváty taurinu (zejména alkyltauráty), estery kyseliny fosforečné a polyoxyethylenovaných alkoholů nebo fenolů, estery mastných kyselin a polyolů, a deriváty výše uvedených sloučenin, obsahující sulfátové, 'sulfonáťové 'nebo' fosfátové funkční skupiny. Přítomnost alespoň , jednoho, povrchově aktivního činidla... je obecně nepostradatelná tehdy, pokud, je .sloučenina nebo/a inertní nosná látka nerozpustná ve vodě a jako nosné činidlo pro aplikaci se používá voda.

Prostředky pro zemědělské použití podle vynálezu mohou .tedy obsahovat účinné látky podle vynálezu ve velmi širokém rozmezí, od 0,05. % do 95 % (hmotnostních). Obsah povrchově aktivního činidla v prostředcích leží výhodně mezi 5 % hmot. a 40 % hmot.

Tyto prostředky podle vynálezu mohou být ve velmi různorodých, pevných nebo kapalných formách.

_______________________________________J.ako_.....__p.e.v.n.é________formy.........prost ředků,__lz.e₌_.uvésť__popraš.e.

,?- (C'bs;ahuTřcí /-'S-±ouče-n'řnu· ™v~ mrrcdrstvi a'ž'br0O'.....%)·..'~a'granu'ia7 zejména granule získané vytlačováním, lisováním, impregnací granulované nosné látky, nebo granulaci z prášku (obsah sloučeniny v těchto granulích leží mezi 0,5 a 80 % pro posledně uvedené případy), tablety a šumivé tablety.

Sloučeniny obecného vzorce I lze též použít ve formě poprašů, možné je použít prostředek obsahující 50 g účinné látky a 950 g mastku, je též možné použít prostředek obsahující 20 g účinné látky, 10 g jemně rozmělněného oxidu křemičitého a 970 g mastku. Tyto složky se smíchají a rozemelou a směs se aplikuje jako popraš.

Jako formy prostředků, které jsou kapalné, nebo mají vytvořit kapalné prostředky v době aplikace, lze uvést roztoky, zejména ve vodě rozpustné koncentráty, emulgovatelné koncentráty, emulze, suspenzní koncentráty, aerosoly, smáčitelné prášky (nebo prášky k aplikaci postřikem), pasty nebo gely.

Emulgovatelné nebo rozpustné koncentráty nejčastěji obsahují 10 až 80 % účinné látky, zatímco emulze nebo roztoky připravené pro aplikaci obsahují 0,001 až 20 % účinné látky.

Kromě rozpouštědla mohou emulgovatelné koncentráty obsahovat, pokud je to nutné, 2 až 20 % vhodných aditiv, jako jsou stabilizátory, povrchově aktivní činidla, penetrační činidla, inhibitory koroze, barvivá nebo adhesiva zmíněná výše.

Ředěním těchto koncentrátů vodou je možné získat emulze libovolné požadované koncentrace, které jsou zejména vhodné pro aplikaci na plodiny. ...

Jako příklad je nyní uvedeno složení několika emulgovatelných koncentrátů:

Příklad EC 1

- účinní látka 400 g / 1

- dodecylbenzensulfonát alkalického kovu 24 g / 1

- oxyethylenovaný nonylfenol obsahující

mol ethylenoxidu 16 g / 1

- cyklohexanon 200 g / 1

- aromatické rozpouštědlo doplnit do 1 1

Podle dalšího předpisu pro emulgovatelný koncentrát se použij e:

Příklad EC 2

- účinná látka 250 g

- epoxídovaný rostlinný olej 25 g

- směs alkylarylsulfonátu a etheru polyglykolu a mastných alkoholů 100 g

- dimethylformamid 50 g — xylen .....-....... 575 g

Suspenzní koncentráty, které lze rovněž aplikovat postřikem, se připraví tak, aby se vytvořil stabilní tekutý produkt,.-který se neusazuje, a obecně obsahují od 10 do 75 % účinné látky, od 0,5 do 15 % povrchově aktivních činidel, od 0,1 do 10 % thixotropních činidel, a od 0 do 10 % vhodných aditiv, jako jsou přísady proti pěnění, inhibitory koroze, stabilizátory, penetrační činidla a adhesiva, a, jako nosnou látku, vodu nebo organickou kapalinu, ve které má účinná látka malou rozpustnost nebo je v ní nerozpustná: v nosné látce mohou být rozpustěnv něktgné_ peyné__„orqanické_látkyy nebo

.. --.a.n.Q-r-g-£-n-xc-k-é— so-l-i -z- -dů-vod-ů........-z-a-b-rá-n-ě-n-í-......-se-d-í-me-n-áa-o-i -.-neb©·.. · j-ak-o— ......

nemrznoucí přísada pro vodu.

Jako příklad je nyní uvedeno sloužení suspenzního koncentrátu:

Příklad SC 1

	- účinná látka	500 g
	- polyethoxylovaný tristyrylfenyl-fosfát	50 g
	- polyethoxylovaný alkylřenol	50 g
	- natrium-polykarboxylát	20 g
	- ethylenglykol	50 g
«	- organopolysiloxanový olej (přísada
	proti pěnění)	1 g
	- polysacharid	1/5 g
	- voda	316,5 g

Smáčitelné prášky (nebo prášky k aplikaci postřikem) se obecně připraví tak, že obsahují 20 až 95 % účinné látky, a obecně obsahují, kromě pevné nosné látky, 0 až 30 % smáčedla, 3 až 20 % dispergátoru a, pokud je to nutné, 0,1 až 10 % jednoho nebo několika stabilizátorů nebo/a jiných aditiv, jako jsou penetrační činidla, adhesiva, činidla proti spékání, barvivá, a podobně.

Pro - získání .prášků pro aplikaci postřikem nebo smáčitelných prášků se účinné látky důkladně smíchají ve vhodných míchačkách s dalšími složkami a směs se mele v mlýnech nebo jiných vhodných drtičích. Získají se tím prášky aplikaci.post či.kem-,....^ .kt.eré__,vy.ka.zuj.í..™._výhodnou^.__!^smá.č.itelnost a suspendovatelnost. Mohou být suspendovány ve vodě v libovolné požadované koncentraci a tyto suspenze mohou být použity velmi výhodně zejména pro aplikaci na listy rostlin.

smáčitelných prášků je možné působy pro výrobu a použití v případě smáčitelných prášků

Místo

Podmínky a z podobné jako vyrobit pasty, ěchto past jsou nebo prášků pro

ΊΟ aplikaci postřikem.

Jako příklad jsou nyní uvedena složení různých smáčitelných prásků (nebo prášků pro aplikaci postřikem):

Příklad W? 1 ‘^:......- ~

- účinná látka 50 %

- ethoxylovaný mastný alkohol (smáčedlo) 2,5 %

- etnoxylovaný fenylethylfenol (dispergátor) 5 %

- křída (inertní nosná látka) 42,5 %

- účinná látka. ...

- C₁₃ syntetický oxoalkohol s rozvětveným řetězcem ethoxylovaný 8 až 10 mol ethylenoxidu (smáčedlo)

- neutrální kalcium-lignosulfonát (dispergátor)

- uhličitan vápenatý (inertní plnidlo)

Příklad WP 2 % 0,75% %

doplněk do 100 %

Příklad WP 3

Tento smáčitelný prášek obsahuje stejné složky jako ve výš e - -u v edeném-p ř í ki adu v-η í ž e uvedených-pomtě rech·: ----- účinná látka 75 %

- smáčedlo 1,50 %

- dispergátor 8 %

- uhličitan vápenatý (inertní plnidlo doplněk do 100 %

Příklad WP 4

- účinná látka 90 %

- ethoxyloyaný.mastný alkohol (smáčedlo) 4 %

- ethoxylovaný fenylethylfenol (dispergátor) o %

Příklad WP 5

- účinná'látka

O.

o

- směs aniontových a neionogenních povrchově aktivních činidel (smáčedlo)

- lignosulfonát sodný (dispergátor)

- kaolín (inertní nosná látka)

2,5 % %

2,5 %

V celkovém rozsahu vynálezu jsou zahrnuty vodné disperze a emulze, například prostředky získané neředěním smáčitelného prášku nebo emulgovatelného koncentrátu podle vynálezu' vodou. Emulze mohou být typu voda v oleji nebo olej ve vodě a mohou mít hustou konzistenci, jako má majonéza.

Sloučeniny podle vynálezu lze začlenit do formy ve vodě dispergovatelných granulí, které jsou též zahrnuty v rozsahu vynálezu.

Tyto dispergovatelné ležící obecně mezi zhruba obecně mezi přibližně 150

1500 _zum.

granule, se zdánlivou hustotou 0, r a u,ú, máji velikost částic a 2000 _zum, a výhodně mezi 300 a

Obsah mezi zhruba účinné látky v těchto granulích leží obecně 1 % a 90 %, a výhodně je mezi přibližně 25 % a

90

Zbytek granule je v podstatě tvořen pevným plnidlem a popřípadě povrchově aktivními pomocnými látkami, které zajišťují dispergovatelnost granule ve vodě. Tyto granule mohou být v podstatě dvou odlišných'⁷ typů v závislosti na tom, zda je plnidlo'. rozpustné nebo nerozpustné ve vodě. Pokud je plnidlo ve vodě rozpustné, může být anorganické nebo, výhodně, organické. Výborných výsledků bylo dosaženo s močovinou. V případě, že se jedná o nerozpustné plnidlo, je toto plnidlo výhodně anorganické, jako je, například, kaolín nebo- bentonit. Toto plnidlo je výhodně v kombinaci s povrchově aktivními činidly (v množství 2 až 20 % hmot.

granule), z nichž je více než polovina tvořena, například, alespoň jedním v podstatě anionickým dispergátorem, jako je polynařtalensu-lfonát· alkalického ‘kovu' nebo “ kovu alkalické ' zeminy nebo lignosulfonšt alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy, a zbytek tvoří neionogenní nebo anionická smáčedla, jako je alkylnaftalensulfonát alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy.

Navíc, ačkoli to není nezbytné, je možné přidat další pomocné:, látky, . j ako jsou činidla proti pěnění.

Granule podle. vynálezu lze .-připravit mícháním nezbytných složek . a poté granulací podle několika o sobě známých postupů (granulátor, fluidní lože, rozstřikování, vytlačování a podobně)·. Obecně je příprava zakončena drcením a následným prosíváním přes síta na žádanou velikost částic ve výše zmíněném rozmezí.

........ Λί.νη.θ-θ.Γΐ.Θ- ΧΛάΧ,.ο-- •.ο-ηο.-ζι.'Ζ-Σ-θ—- z-Á-s-Kz-s-j-í v v-b-ls-ěG-v-á-pi-í-ip-,- -Ό-ζζζ&ΘΊΖηΙζ se příprava provádí jak je uvedeno v příkladech níže.

- 73 Příklad DG 1

Dispergovatelné granule % hmot. účinné látky a 10 % močoviny ve formě perliček se míchá v míchačce. Směs se poté rozemele na kolíkovém mlýnu. Získá se prášek, který se navlhčí přibližně 8 % hmot. vody. Vlhký prášek se vytlačuje v extruderu s perforovaným válcem. Získají se granule, které se vysuší a poté rozdrtí a prosívají, tak aby se získaly pouze granule o velikosti mezi 150 a 2000 _zum.

Příklad DG 2 i»

Dispergovatelné granule

V míchačce se smíchají následující složky:

- účinná látka 75 %

- smáčedlo (alkylnaftalensulfonát sodný) 2 %

-dispergátor (pelynaftalensulfonát sodný) 8 %

- ve vodě nerozpustné inertní plnidlo (kaolín) 15 %

Tato směs se granuluje na fluidním loži, v přítomnosti vody, a poté se vysuší, rozdrtí a prosívá, tak, že se získají granule o velikosti mezi 0,15 a'0,80 mm.

Uvedené granule lze použít samostatně nebo v rozzoku nebo disperzi ve vodě, tak, aby se dosáhlo požadované dávky. Lze je též použít pro vytváření kombinací s dalšími účinnými látkami, zejména fungicidy, které jsou ve formě smáčitelných prášků nebo granulí či vodných suspenzí.

Pokud se týká prostředků, které jsou vhodné pro li skladování a transport, je výhodné, aby 95 % Hmot. účinné iátky.

oosanova±\

0,5 až

Dalším předmětem vynálezu je použití sloučen vynálezu pro p r e v e n t iv n řh o množícího materiálu rostou.

boj proti houbovým . nebo ··.' kur at i vn i ho ' rostlin chorobám rostlin, c-šetření - listové nebo místa, na němž in podle pomocí plochy, rostliny γΐ/

Claims (14)

1. 3-arylpvrazolové deriváty obecného vzorce I γ

kterem

X,, X,, X₃, X₄ a X₅, představují vždy:

které jsou stejné nebo rozdílné, atom vodíku, ·' atom halogenu, hydroxylovou skupinu, kyanoskupinu, thiokyanatoskupinu, nitroskupinu, nitrososkupinu či aminoskupinu, kterážto aminoskupina je popřípadě substituována jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny a fenylovou skupinu, alkylovou skupinu, hydroxyalkylovou skupinu, alkcxyalkylovou skupinu, alkylthioalkyíovou skupinu, benzylcvou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, skupinu, alkylthioskupinu, formyl;

OU skupinu, acefylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, alkoxy(thio)karbonylovou skupinu, mono- nebo dialkylamino(thio)karbonylovou skupinu, karboxylovou skupinu, karboxylátovou skupinu, karbamoylovou skupinu či

- 76 benzoylovou skupinu, fenylovou skupinu, fenyloxyskupinu či íenylthioskupinu, alkylsulfenylovou, -sulfinylovou nebo -suifonylovou skupinu, ..alkoxysulfenylovo.u.,.. -sulf inylovou _. nebo -suifonylovou skupinu, monoalkylaminosulfenylovou, -sulfinylovou nebo -suifonylovou skupinu, diaikylaminosulfenylovou, -sulfinylovou nebo -suifonylovou skupinu, či fenylsulfenylovou, -sulfinylovou nebo -suifonylovou skupinu, fosforylovou skupinu, vybranými ze souboru alkoxylové skupiny, skupiny, substituovanou zahrnujícího a alkyIthioskupiny dvěma skupinami Ikylové skupiny, a dialkylaminotrialkylsilylovou skupinu nebo alkylfenylsilyiovou skupinu, dvě sousedící skupiny X_v X,, X,, X₄ a x₅ mohou též být navzájem spojeny uhlíkovým můstkem obsahujícím dva až čtyři členy, kdy alespoň jeden z nich může být nahrazen atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku, přičemž uhlíkové atomy tohoto můstku mohou být nesubstituované nebo substituované alespoň 'jedním atomem halogenu jaebo/a alespoň jednou hydroxylovou skupinou, aminoskupinou, alkylovou skupinou, alkoxylovou skupinou, alkylthioskupinou, mono- nebo dialkylaminoskupinou, či alkylsulfinylovou nebo alkvlsulfonylovou skupinou, kdy je alkvlová část definována výše, s podmínkou, že X_x až X₅ nemohou znamenat současně vždy atom vodíku,

Y představuje atom vodíku nebo atom halogenu, nitroskupinu, . nitriloskupinu, thiokyanatoskupinu, nebo popřípadě monohalogenovanou či polyhalogenovanou alkvlovou skupinu, alkoxylovou skupinu, nebo alkylthioskupinu, nebo aminoskupinu popřípadě substituovanou jedním nebo dvěma substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny a fenvlovou skupinu, znamena:

atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu či hydroxylovou skupinu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu nebo · cykioalkylalkylovou skupinu, přičemž cykloalkylová část může být substituována níže definovanou skupinou GR., alkoxylovou skupinu, popřípadě substituovanou hydroxylovou skupinou, alkoxylovou skupinou nebo alkylthioskupinou, či alkylthioskupinu, fenyloxyskupinu nebo fenyltnioskupinu, aminoskupinu popřípadě substituovanou jednou nebo dvěma alkylovými skupinami, popřípadě substituovanou alkenylovou či alkinylovou skupinu obsahující vždy 3 až 7 atomů uhlíku, popřípadě substituovanou fenvlovou skupinu nebo skupinu Het, nebo skupinu obecného vzorce C(Z_X)Z-, ve kterém

Z_x představuje atom kyslíku, atom síry, alkylaminoskupinu, iminoskupinu nebo arylaminoskupinu,

Z.

znamena:

r.uk. i nu, atom vodíku, atom halogenu, hydroxylovou merkaptoskupinu, kyanoskupinu či aminoskupinu, alkylovou skupinu, alkoxylovou skupinu či alkylthioskupinu, alkenylovou skupinu či alkinylovou skupinu obsa78 hující vždy 3 až 7 atomů uhlíku, fenylovou skupinu, fenylalkylovou skupinu, noxyskupinu, fenylaikyloxyskupínu, skupinu Het nebo Het-alkylovou skupinu, fenylalkenylovou skupinu či fenylalkinylovou skupinu, Het-alkenylovou skupinu či Het-alkinylovou skupinu, mono- nebo dialkylaminoskupinu, či mono- nebo difenylaminoskupinu, nebo sulfonylaminoskupinu, fosforylovou ' skupinu substituovanou dvěma skupinami vybranými ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny, alkoxyskupiny, alkylthioskupiny, dialkylaminoskupiny, cykloalkylové skupiny, cykloalkylalkyloyéý skupiny, alkenylové skupiny, alkinylové skupiny, fenylovou skupinu, fenylalkylové skupiny, skupiny Het,' Het-alkylové skupiny, fenylovou skupinu a skupiny Het, popřípadě substituované, nebo skupinu S (Z₃) (Z₃) Z., ve které mají symboly Z, a Z. shora- uvedený význam a Z₃ má stejný význam, aniž bv bylo nutně totožné s Z₃, s tou podmínkou, že Z nepředstavuje atom vodíku, pokud X₃, X₄ a X₅ znamenají vždy atom vodíku, a tautomerní formy obecného vzorce Ia, pokud Z představuje atom vodíku, nebo skupinu obecného vzorce C(Z,)Z- nebo

S ( Z₃) (Z₃) Z.

a jejich soli s bezkyslíkatými kyselinami, kyselinou chloristou, kyselinou dusičnou, kyselinou sírovou, alkylsulfonovou kyselinou, nebo fenylsulfonovou kyselinou která je popřípadě substituována, a jejich komplexy s kovy a polokovy, s tím, že ve všech významech uvedených výše:

- uhlovodíková část těchto skupin může obsahovat 1 až 7 atomů uhlíku a může být popřípadě halogenovaná jedním až osmi atomy halogenů,

- cykloalkylová část těchto skupin může obsahovat 3 až 7 atomů uhlíku a může být popřípadě substituována alespoň jedním substituentem vybraným ze skupiny GR₄, fenylová část označuje fenylový kruh popřípadě substituovaný jedním až pěti substituenty vybranými ze souboru zahrnujícího atomy halogenů a alkylové a alkoxylové skupiny obsahující 1 až 3 atomy uhlíku,

- Het je mono- nebo bicvklický heterocyklický zbytek obsahující 5 až 10 atomů, z nichž 1 až 4 jsou heteroatomy, tedy kyslík, síra, dusík nebo fosfor.

2. 3-arylpyrazolové deriváty obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že Y představuje atom chloru či atom bromu nebo nitroskupinu, -a zbývající symboly mají význam jako v nároku 1.

3. 3-arylpyrazolov.é deriváty obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že Z znamená atom vodíku nebo skupinu CÍZJZ., ve které Z₃ představuje atom kyslíku nebo atom síry, a zbývající symboly mají význam jako v nároku 1.

4. 3-arylpyrazolové deriváty obecného vzorce I podle nároků i až 3, vyznačující se tím , že symboly X_1Z X₂ a X₄ představují vždy atom vodíku, atom halogenu, nitroskupinu, nebo popřípadě halogenovanou alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, a zbývající symboly mají význam jako v nárocích 1 až 3.

5. 3-arylpyrazolové deriváty obecného vzorce I podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že X₃ znamená atom vodíku nebo atom fluoru, a' zbývající symboly mají význam jako v nárocích 1 až 4 .

6. 3-arylpyrazolové deriváty obecného vzorce I podle nároků 1. až 5, vyznačující se tím,žeX₅ představuje atom vodíku, a zbývající symboly mají význam jako v nárocích 1 až 5.

7. Způsob výroby 3-arylpyrazolových derivátů podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se fenylpyrazol obecného vzorce III

H ve kterém mají symboly X, až X₅ stejné významy jako v nárocích 1 až 6, podrobí reakci s halocenačním činidlem.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se použije chlorační činidlo, jako je chlor, kyselina chlorná, kyselina chlorovodíková za přítomnosti peroxiduvodíku, sulfurylchlorid, N-chlorimid, jako je například N-chlorsůkcinimid, nebo chlorid fosforečný, ve vodném nebo organickém rozteku.

9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se použije bromační činidlo, jako je brom ve vodném nebo organickém roztoku nebo p.yridinium-perbromid.

10. Způsob podle nároku 7, vy-značující se tím, že se použije jodační činidlo, jako je jod buďto samotný, nebo v kyselém či bazickém roztoku.

11. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se připraví tetrafluoroborát diazoniového derivátu aminoskupiny v poloze 4 sloučeniny obecného vzorce II.

12. Způsob výroby vzorce I, ve kterém Z

3-arylpyrazolových derivátů obecného představuje.^: skupinu C1ZJZ.,· v y 82 i n ač u j i c i se t í m , že se sloučenina' obecného vzorce II podrobí reakci s acylačním činidlem obecného vzorce Ζ₄Ο(Ζ₃)Ζ₂, ve kterém Z₄ představuje atom halogenu, hydroxylovou skupinu, aminoskupinu, alkoxyskupinu, alkylthioskupinu, monoalkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu.

ve kterém mají symboly X_1Z X_: a X₄ význam definovaný v nároku 1, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce VI ve kterém mají symboly Xy, X. a X₄ výše definovaný význam, podrobí reakci s acetaldoximem nebo jeho O-substituovaným [

derivátem, hydrazonem acetaldehydu nebo jeho N-substituovaným derivátem, nebo semikarbazonem či thiosemikarbazonem acetaldehydu nebo jeho N,- nebo N₃-substituovaným derivátem, v přítomnosti solí mědi a siřičitanu sodného.

14. Fungicidní prostředek na ochranu rostlin proti houbovým chorobám, vyznačující se tím, že obsahuje, jako účinnou látku 3-arylpyřazolový derivát podle nároků 1 až 6.

15. Použití 3-arylpyrazolového derivátu podle nároků 1 až 6 na ochranu rostlin proti houbovým chorobám.