CZ283898B6

CZ283898B6 - Destičkovitý pigment, způsob jeho výroby a jeho použití

Info

Publication number: CZ283898B6
Application number: CZ94932A
Authority: CZ
Inventors: Gerd Bauer; Karl Osterried; Christoph Schmidt; Reiner Vogt; Helge-Bettina Kniess; Michael Uhlig; Norbert Schül; GüNTER BRENNER
Original assignee: MERCK Patent Gesellschaft mit beschränkter Haftung
Priority date: 1991-10-18
Filing date: 1992-10-12
Publication date: 1998-07-15
Also published as: DE59209413D1; US6630018B2; MX9205959A; CA2121490A1; FI941773A0; CZ93294A3; EP0608388B1; WO1993008237A1; CN1055711C; RU2146687C1; EP0608388A1; ES2120497T3; FI941773A; JP3723571B2; RU94022470A; CN1071673A; FI106560B; US20030047115A1; KR100253774B1; JPH07500366A

Abstract

Je popsán destičkovitý pigment s vysokým leskem a vysokou kryvostí nebo vysokou transparencí, který se skládá z transparentní anorganické destičkovité matrice, která popřípadě obsahuje přídavnou složku, jehož podstata spočívá v tom, že přídavnou složkou je rozpustný nebo nerozpustný barvicí prostředek a pro dosažení lesku je matrice přinejmenším na jedné straně potažena jednou nebo více tenkými transparentními nebo polotransparentními reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů. Dále je předmětem řešení způsob výše uvedeného destičkovitého pigmentu, při němž se prekursor materiálu matrice nanese ve formě tenkého filmu na nekonečný pás, kapalný film se zpevní vysušením, ve zpevněném filmu se prekursor převede chemickou reakcí na matrici, vzniklá vrstva se oddělí od nosičového média a promyje a částice se popřípadě vysuší, žíhají, rozemelou a roztřídí, přičemž se vysušením zpevněný film následně zpracuje kyselinou a získané částice filmu se potáhnou jednou nebo více reŕ

Description

Vynález se týká destičkovitých pigmentů s vysokým leskem a vysokou kryvostí nebo vysokou transparencí.

Dosavadní stav techniky

Kryvosti a lesku současně se u destičkovitých pigmentů dosahuje v uspokojivé míře často jen obtížně. Destičky slídy potažené jednou nebo více tenkými vrstvami oxidů kovů vykazují tedy interferenční zbarvení a vysoký lesk díky průhlednosti substrátu však současně vykazují vysokou transparenci a tím i relativně nízkou kryvost. Kryvost se sice může zlepšit za použití vrstev barevných oxidů kovů například oxidu chrómu nebo oxidu železa, takové pigmenty však nicméně často nevyhovují všem požadavkům na kryvost. Kryvost se dále může zvýšit tím, že se použije substrátů s hrubými povrchy, nebo že se vyloučí poměrně hrubé vrstvy oxidů kovů. Přitom se zvýšením počtu rozptylových center sice zvýši kryvost, ale zároveň se sníží lesk.

Tloušťka vrstev oxidů kovů leží v závislosti na tom, jaký má použitý oxid kovu index lomu a jaká se má získat interferenční barva, obvykle v rozmezí od 50 do 250 nm. Vzhledem ktomu. že na fázovém rozhraní mezi materiály s různými indexy lomu dochází k odrazům, jsou při paralelním uspořádání destičkovitých pigmentů v odraženém světle pozorovatelné interferenční efekty, které jsou závislé na úhlu pozorování a optických tloušťkách vrstev oxidů kovů.

V procházejícím světle je u neabsorbujících materiálů pozorovatelné odpovídající komplementární zbarvení.

Předpokladem pro realizaci takových interferenčních efektů je hladký povrch substrátu.

Až dosud se při výrobě interferenčních pigmentů používá jako destičkovitých substrátů převážně přírodních materiálů, jako je například slída. Jelikož se jedná o materiál přírodního původu, nebývá jeho povrch ideálně hladký, nýbrž obsahuje nerovnoměrnosti, jako například stupně a tím je kvalita výsledných interferenčních pigmentů omezena.

Další nevýhodou přírodních materiálů, jako je například slída, jsou nečistoty tvořené barvícími cizími ionty, například ionty železa, které mohou negativně působit na čistotu barvy konečného produktu.

Bylo již také navrženo používat místo transparentní slídy destičkovitých kovový ch substrátů, což vede k získání pigmentů s velmi vysokou kryvostí. Na druhé straně přitom současně vzniká velmi tvrdý kovový lesk, který’ často není z estetického hlediska plně uspokojivý. Kromě toho nevykazují kovové pigmenty žádný hloubkový účinek, poněvadž dopadající světlo se bezprostředně odráží od povrchu.

Jako syntetický materiál byly navrženy tenké skleněné destičky, které se získají válcováním skleněné taveniny a následujícím mletím. Interferenční pigmenty na bázi takových materiálů vykazují sice barevné efekty, kterými předčí obvyklé pigmenty založené na slídě, nevýhodou však je, že skleněné destičky mají velmi vysokou střední tloušťku, přibližně 10 až 15 gm a velmi širokou distribuci tloušťky (obvykle v rozmezí od 4 do 20 gm). zatímco tloušťka interferenčních pigmentů obvykle není vyšší, než 3 gm. V EP 0 384 596 je popsán způsob, při němž se hydratovaný silikát alkalického kovu nastřikuje v proudu vzduchu při teplotě 480 až 500 °C na povrch substrátu. Přitom se tvoří tenkostěnné bubliny, které se potom rozmělňují, přičemž se získají destičkovité substráty ze silikátu alkalického kovu s tloušťkou nižší, než 3 gm. Tento postup je však nákladný a distribuce tloušťky získaných destiček je poměrně široká.

V EP 0 240 952 je navržen kontinuální pásový postup pro výrobu různých destičkovitých materiálů, mj. také oxidu křemičitého. Při tomto postupu se na hladký pás postupující přes

- 1 CZ 283898 B6 systém válců nanáší tenký tekutý film s definovanou tloušťkou, který obsahuje prekursor destičkovitého materiálu. Tento film se vysuší a oddělí od pásu a přitom se vytvoří destičkovité částice. Destičky se potom popřípadě žíhají a popřípadě melou a rozdělují.

Jako prekursorových materiálů se používá organokovových sloučenin (alkoxidů), jako například tetraethylorthosilikátu. Film se polymeruje sušením a z pásu se seškrabuje pomocí škrabáku. Přitom se získají malé částice, které se potom za účelem převedení na odpovídající oxid alkalického kovu žíhají při teplotě asi 500 °C. Jako prekursoru se mimo to také používá sólu oxidu kovu, popřípadě dispergovaného v methanolu, který se analogickým způsobem nanáší jako film, suší a žíhá.

Nevýhodné však přitom je. že se používá velmi drahých prekursorových materiálů a zejména také to, že postup vyžaduje pracovní stanoviště s vysokou bezpečností, kterou je nutno zajistit při používání organokovových sloučenin. Při úplné chemické konverzi prekursoru na požadovaný vrstevnatý materiál je však zpravidla nutno silně zahřívat film a materiál pásu. Na hospodárnost tohoto postupu působí velmi negativně, vedle značného tepelného namáhání materiálu pásu, k němuž přitom dochází, také vysoké náklady na energii a omezení rychlosti výroby.

Také postup, který je popsán v EP 0 236 952 a který vychází z vodných solů oxidů a hydroxidů, je problematický, poněvadž vznikající filmy nejsou homogenní, nýbrž jsou složeny z nerovnoměrně velkých částic. Z toho důvodu je nutné provádět přídavné zpracování za velmi vysokých teplot, aby byla materiálu dodána potřebná homogenita, tvarová přesnost a pevnost.

V US 3 138 475 je popsán kontinuální pásový způsob výroby destičkovitých nebo flitrovitých oxidů nebo hydratovaných oxidů kovů ze skupiny IV a V a ze skupiny železa periodické tabulky. Při tomto postupu se na oběžný pás popřípadě nanáší nejprve oddělovací vrstva, například ze silikonového laku, pro usnadnění pozdějšího oddělení vrstvy kovového oxidu. Potom se nanáší tekutý film, který je tvořen roztokem hydrolyzovatelné sloučeniny kovu, kterou lze převést na požadovaný oxid, tento film se vysuší a potom oddělí pomocí vibračního zařízení. Uvádí se sice, že lze tímto způsobem vyrábět také destičky z oxidu křemičitého, postup je však popsán jen velmi obecně a není v něm uveden žádný konkrétní příklad.

V JP 64-9803 je popsán způsob výroby destičkovitého oxidu kovu s dispergovanými jemnými částicemi druhého oxidu kovu s vyšším indexem lomu, za použití nekonečného pásu. Výrobky, které se získají při tomto způsobu a kterých se používá jako světelných ochranných filtrů v kosmetických výrobcích, se skládají například z matrice z oxidu křemičitého, v níž jsou dispergovány jemné částice oxidu titaničitého. Tento výrobek však nevykazuje žádné interferenční barvy, poněvadž částice oxidu titaničitého, které působí jako centra rozpty lu světla, nejsou rovnoměrně rozděleny na hladkém povrchu.

Z JP 2-32 170 je znám pigment, který se skládá ze základního materiálu, například pigmentu na bázi oxidu titaničitého a slídy, a v němž jsou na první interferenční vrstvu z oxidu titaničitého rozprášeny koloidní kovové částice (ze stříbra). Jako krycí vrstva je na tento materiál nanesen opět oxid titaničitý, jako druhá interferenční vrstva. Tento pigment má nevýhodu v tom, že z něj není možno vyrobit žádnou bělobu, poněvadž částice kovu absorbují světlo a proto tmavě zbarvují výrobek. Kromě toho je výroba takového pigmentu velmi drahá, poněvadž je při ní nutno nanášet čtyři různé vrstvy pomocí různých postupů.

Pigment podobného složení je znám z EP-A-0 484 108. Na základní materiál, kterým je pigment na bázi oxidu titaničitého a slídy, se rozprášením nanese titan. Část tohoto titanu redukuje oxid titaničitý základního materiálu na suboxidy, které působí jako oblasti absorbující světlo na povrchu pigmentu. Částice titanu, které zůstaly nezměněny, udělují tomuto pigmentu kovový lesk.

Odhlédne-li se od vysokých výrobních nákladů na tento postup, mohou se při něm získat jen tmavé pigmenty s nízkou transparencí. Kromě toho není možno při tomto způsobu vyrobit interferenční barvy'.

_ 7 _

Úkolem tohoto vynálezu je vyvinout destičkovité interferenční pigmenty s vysokým leskem a vysokou kiyvostí nebo vysokou transparencí, které by bylo možno vyrábět jednoduchými a hospodárnými postupy.

Podstata vynálezu

Výše uvedený úkol je vyřešen tímto vynálezem. Předmětem vynálezu je destičkovitý pigment s vysokým leskem a vysokou kryvostí nebo vysokou transparencí, který se skládá z transparentní anorganické destičkovité matrice o tloušťce 0,05 až 5 pm, připravitelné zpevněním kapalného anorganického prekursoru, jehož podstata spočívá v tom, že pro dosažení lesku je matrice potažena jednou nebo více tenkými transparentními nebo polotransparentními reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů.

Předmětem vynálezu je také způsob výroby destičkovitého pigmentu s vysokým leskem a vysokou kryvostí nebo vysokou transparencí, který se skládá z transparentní anorganické destičkovité matrice, připravitelné zpevněním kapalného anorganického prekursoru, jež je potažena jednou nebo více tenkými transparentními nebo polotransparentními reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů, jehož podstata spočívá v tom, že se

- prekursor materiálu matrice nanese ve formě filmu na nekonečný pás,

- kapalný film se zpevní vysušením,

- na zpevněný film se působí kyselinou o koncentraci 1 až 20 % hmotnostních,

- vzniklá vrstva se oddělí od nosičového média a promyje a

- získané filmové částice se potáhnou jednou nebo více reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů.

Účelná výhodná provedení pigmentu podle vynálezu a způsobu jeho výroby podle vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.

Předmětem vynálezu je také použití pigmentů vyrobených způsobem podle vynálezu, pro výrobu takových hmot, jako jsou laky, tiskové barvy, kosmetické výrobky nebo plasty nebo ochranné prostředky proti korozi.

Pigmenty podle vy nálezu jsou založeny na destičkovité transparentní matrici, která je popřípadě modifikována mřížkotvomými činidly nebo modifikátory mřížky, jako je například oxid hlinitý, oxid boritý nebo oxid fosforu, oxid sodný, oxid lithný, oxid draselný nebo oxid vápenatý. Matrice může například sestávat z oxidu křemičitého, silikátů, oxidu boritého, boritanů, oxidu hlinitého, hlinitanů nebo jiných průhledných a stálých látek, které jsou schopny přijímat rozpustné nebo nerozpustné barvicí prostředky. Destičkovité částice matrice mají obvykle tloušťku v rozmezí od 0,05 do 5 pm a zejména v rozmezí od 0,2 do 2,0 pm. Oba dva zbývající rozměry mohou být obvykle v rozmezí od 1 do 250 pm a zejména od 2 do 100 pm.

Jako výchozí látky (prekursoru) pro výrobu matrice se používá roztoků anorganických sloučenin kovů, zvolených ze souboru zahrnujícího hliník, křemík, draslík a sodík, například s boritany, hlinitany, póly- nebo metafosfáty, silikáty nebo jejich směsmi. Přednostním prekursorem je vodní sklo.

V matrici jsou jako nerozpustné barvicí prostředky obsaženy částice pigmentu, jejichž rozměry jsou podstatně menší, než rozměry matrice. Částice jsou zpravidla uspořádány trojrozměrně a nepravidelně. Jedná se o kulovité nebo trojrozměrné částice nepravidelného tvaru s maximálním rozměrem nižším než 3 pm a zejména než 1 pm, přičemž často se dává přednost pigmentům s ještě menšími částicemi. Aglomeráty pigmentů, které jsou k dispozici na trhu, které by mohly mít příliš velký rozměr, se přednostně rozmělňují v kulovém mlýnu, pískovém mlýnu nebo podobném zařízení. Někdy se však může používat i větších částic pigmentu, přičemž však střední velikost částic pigmentu by měla být v každém případě menší, než střední tloušťka matrice, aby bylo možno dosáhnout vzniku hladkých tenkých a lesklých vrstev. Pojmu částice pigmentu se

- 3 CZ 283898 B6 používá v širokém významu tohoto slova a zahrnuje bílé, černé, barevné, jakož i svítivé pigmenty.

Jako vhodné anorganické částice pigmentu je například možno uvést bílé pigmenty, jako například oxid titaničitý, síran bamatý a oxid zinečnatý, černé pigmenty, jako například magnetit nebo pigmentové saze a také barevné pigmenty, jako například oxidy železa nebo oxid chromitý, oxidy se směsnou fází, jako jsou například oxidy (Ti, Cr, Sb)O₂, CoA1₂O₄ (Thénardova modř), ZnAl₂O₄ (Rinmanova zeleň), (Fe, Cr)₂O₃, sulfidy, jako například sulfid kademnatý a jiné anorganické barevné pigmenty. V hodné jsou též anorganické svítivé pigmenty, jako je například fluorescenční oxid zinečnatý dotovaný stříbrem, fosforescenční sulfid zinečnatý dotovaný mědí nebo ultramarínové pigmenty.

Jako vhodné organické pigmenty je možno uvést azopigmenty, anthrachinonové pigmenty, deriváty indiga nebo thioindiga, diketo-pyrrol-pyrrolové pigmenty, perylenové pigmenty nebo ftalocyaninové pigmenty.

Částice pigmentu jmenované výše, jsou, stejně tak jako způsob jejich výroby, známy (viz například publikaci H. Kittel, Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, Sttutgart 1960, G. Benzig, Pigmente fur Anstrichmittel, Expert Verlag 1988) a jsou zpravidla dostupné též komerčně. Výše uvedené částice pigmentuje třeba chápat pouze jako příklady, jejichž účelem je bližší objasnění vynálezu, ale nikoliv jeho omezení v jakémkoliv směru. Kromě výslovně vyjmenovaných částic pigmentu se může používat řady dalších částicovitých pigmentů.

V mnoha případech je výhodné přidávat do roztoku prekursoru ještě smáčedla, za účelem zlepšení dispergace částic pigmentu. Jedná se například o neiontové a/nebo iontové typy smáčedel, která jsou k dostání na trhu. Dobře se například k tomuto účelu hodí polyethylenglykoly a polypropylenglykoly. Ani typ, ani množství přidaného smáčedla není kritické, ale zpravidla je nejvyšší množství použitého smáčedla asi 2 % hmotnostní, vztaženo na disperzi.

Matrice může jako přídavnou složku obsahovat též rozpustný barvicí prostředek. Pod pojmem rozpustný barvicí prostředek se rozumí buď barvicí oxid kovu, nebo rozpustné organické barvivo. Takové rozpustné barvicí prostředky mohou být v anorganické matrici přítomny buď jako jediná složka, nebo spolu s nerozpustným barvicím prostředkem, tj. pigmentem.

Jako rozpustného organického barviva se například používá roztoku rozpustného hydroxyantrachinonového barviva nebo kyselého azobarviva.

Aby se zabránilo možnému krvácení rozpustného barvicího prostředku z matrice při potahování oxidem kovu, může se na matrici přídavně nanést vrstva oxidu křemičitého.

Jako barvicího oxidu kovu se například používá oxidu železa, oxidu chrómu nebo oxidu kobaltu. Obecně se pro barvení matrice hodí barvicí sloučeniny kovů, zvolených ze souboru zahrnujícího titan, vanad, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl a měď, přednostně kobalt, měď, železo a chrom. Tyto kovy se přidávají k prekursoru materiálu matrice ve formě rozpustných sloučenin.

Získá se barevný průhledný pigment s barevnou škálou, která se podobá škále, které je možno dosáhnout u barevného průhledného skla. Přídavkem sloučenin železa se například získají červenohnědé odstíny, přísadou sloučenin chrómu zelené odstíny a přísadou sloučenin kobaltu modré odstíny.

Získaný pigment má velmi vysokou transparenci, poněvadž nerozptyluje prakticky žádné světlo díky tomu, že povrch částic je hladký a v matrici chybějí částice rozptylující světlo.

Lesk částic matrice, který je důsledkem hladkého povrchu, se může ještě zesílit nanesením reflexních vrstev, například oxidů kovů. Zároveň se přitom získají interferenční barvy.

Pomocí kombinace lesku a absorpční barvy je možno dosáhnout brilantních barevných efektů, které se například mohou vytvářet při lakování karoserií automobilů nebo barvení plastů.

Barevných částic matrice se také může v různých hmotách používat bez přídavného potažení.

-4 CZ 283898 B6

Rozpustný nebo nerozpustný barvicí prostředek je v nepotaženém substrátu obsažen v množství v rozmezí od 0,01 do 50 % hmotnostních, přednostně od 1 do 30 % hmotnostních.

Zjistilo se, že přídavkem síranu bamatého k matrici se může dosáhnout vyhlazení povrchu destičkovitých částic matrice. Při následujícím potažení kovy nebo oxidy kovů se přitom dosáhne zvýšeného lesku pigmentu.

Síran bamatý s velikostí částic v rozmezí od 20 do 500 nm, přednostně od 100 do 300 nm, se disperguje v prekursoru materiálu matrice. Může se použít obchodně dostupných výrobků, například BF 10 od firmy Nordmann, Rassmann, GmbH & Co.

Podíl síranu bamatého v nepotaženém substrátu leží v rozmezí od 1 do 50 % hmotnostních, přednostně od 10 do 25 % hmotnostních.

Destičkovité částice matrice obsahující nerozpustný a/nebo rozpustný barvicí prostředek, jsou potaženy jednou nebo více tenkými transparentními nebo semitransparentními reflexními vrstvami z kovu nebo oxidu kovu, které slouží pro vytvoření lesku.

Přednost se dává těm pigmentům podle vynálezu, v nichž je matrice přinejmenším na jedné straně potažena tenkou polopropustnou kovovou vrstvou. Taková kovová vrstva má obvykle tloušťku v rozmezí od 5 do 25 nm a zejména od 5 do 15 nm a je tvořena hliníkem, chromém, stříbrem, zlatém, mědí nebo též jinými kovy. Kovová vrstva je velmi hladká a vykazuje zrcadlový odraz, přičemž podle své tloušťky odráží větší nebo menší část dopadajícího světla. Zbytkové světlo vstupuje do matrice a, pokud se jedná o částici absorbčního pigmentu, zčásti se absorbuje a zčásti se na uložených částicích pigmentu rozptyluje, přičemž zbytek světla prochází ven. Jsou-li pigmenty podle vynálezu, například jako součást lakové nátěrové hmoty, naneseny na povrch, vzájemně se uspořádají díky své destičkovité struktuře více nebo méně paralelně v na sobě ležících vrstvách a světlo, které projde vrchní vrstvou pigmentu, se na spodní vrstvě pigmentu odrazí, absorbuje, rozptýlí nebo projde, jak to bylo popsáno výše. Celkový efekt, který je vyvolán speciálním vytvořením pigmentů podle tohoto vynálezu, které je popsáno výše, je proto měnitelný v širokém rozmezí. Vysoký lesk v kombinaci s barvou uloženého pigmentu a vysokou kryvostí je přitom založen na odrazu kovové krycí vrstvy a rozptylu uložených částic pigmentu. Pro zesílení lesku mohou být pigmenty na obou stranách opatřeny tenkou polopropustnou vrstvou kovu a tomuto provedení se dává obzvláštní přednost.

Při dalším speciálním provedení pigmentů podle vynálezu je matrice, která je opatřena částicemi pigmentu potažena tenkou hladkou vrstvou oxidu kovu, přičemž index lomu vrstvy oxidu kovu je vyšší než index lomu materiálu matrice. Jako vhodné oxidy kovů je možno uvést například oxid titaničitý, oxid zirkoničitý', oxid zinečnatý. oxidy železa a/nebo další oxidy kovů s vysokým indexem lomu. Vrstva oxidu kovu, jejíž tloušťka leží obvykle v rozmezí od 20 do 250 nm, působí jako interferenční vrstva nebo jako lesklá vrstva a přídavně případně též jako absorpční vrstva, pokud je oxid kovu barevný. Interferenčního efektu nebo lesklosti se přitom dosahuje tím, že světlo na hraničních plochách mezi obklopujícím médiem a vrstvou oxidu kovu a mezi vrstvou oxidu kovu a povrchem matrice se částečně zrcadlově odráží, přičemž odražené paprsky mezi sebou interferují a při určité tloušťce vrstvy oxidu kovu vytvářejí interferenční zbarvení. Přitom se jedná, jak tomu bylo již u částic matrice potažených vrstvou kovu, o mnohačásticový efekt, poněvadž světlo odražené od různých paralelně uspořádaných částic přispívá k zesílení interferenčního zbarvení. Neodražená část světla i v tomto případě vstupuje do matrice a, jak bylo uvedeno výše, zčásti matricí prochází a zčásti se v ní rozptyluje. Získá se lesklý a vysoce kryvý pigment, který vy kazuje interferenční barvu závislou na úhlu pozorování a barvu uložených částic absorpčního pigmentu, která není závislá na úhlu pozorování přičemž, posledně uvedená barva je popřípadě modifikována absorpční barvou vrstvy oxidu kovu. Pro zesílení tohoto efektu mohou byl i v tomto případě obě strany pigmentu potaženy vrstvou oxidu kovu a tomuto provedení se dává obzvláštní přednost.

Pigmentů, které vykazují vý še popsaný efekt, označovaný názvem barevný flop, tj. které mají absorpční barvu nezávislou na úhlu pozorování a interferenční barvu závislou na úhlu pozorování, se může například používat při tisku originálů, chráněných proti pořizování kopií.

Pokud se jako nerozpustný barvicí prostředek do matrice zapracují saze, způsobuje černý podklad, že například materiál matrice povrstvený oxidem titaničitým poskytuje pigment, u něhož je absorpční barva stejná jako barva interferenční. Tak lze získat nový druh pigmentu.

Povrstvování destičkovitých částic matrice, které obsahují nerozpustný a/nebo rozpustný barvicí prostředek, se provádí osobě známými způsoby podle DE 20 09 566, DE 23 13 331, DE 31 51 355 nebo DE 32 21 045.

Povrstvením transparentních destiček matrice oxidy kovů s vysokým indexem lomu se získají obzvláště transparentní vysoce lesklé pigmenty.

Kromě obou výše popsaných speciálních provedení pigmentů podle vynálezu spadají do rozsahu vynálezu také pigmenty s komplikovanou stavbou. Tak mohou být pigmenty pro dosažení obzvláštních barevných efektů nebo speciálních funkčních vlastností potaženy jednou nebo více dalšími vrstvami oxidu kovu. Jako příklad je možno uvést, že se pigmenty pro zvýšení stálosti v emailech a glazurách opatří přídavnou krycí vrstvou oxidu ciničitého nebo oxidu ceričitého, jako je to například popsáno v DE 35 35 818. Přídavná vrstva oxidu kovu, například oxidu antimonu, dotovaného oxidem cínu (DE 38 42 330) nebo jiné elektricky vodivé krycí vrstvy mohou dále udělit pigmentům podle vynálezu elektrickou vodivost. Speciálního optického efektu se například může dosáhnout, když se nebarevná vrstva oxidu kovu kombinuje s barevnou vrstvou oxidu kovu, jak je to například navrženo v US 3 087 828. Přednost se dává pigmentům podle vynálezu, které neobsahují více než dvě vrstvy oxidů kovu.

Pro ochranu vrstev kovů, které jsou náchylné k hydrolýze, jako je například hliník, se například může používat ochranných polymemích vrstev, které jsou zhotoveny z polyethylenu, polyakrylátů nebo jiných materiálů. Dále je možno pro dosažení zvláštních efektů také kombinovat kovové vrstvy s vrstvami oxidů kovů. Tak například je možno na povrchu matrice vytvořit souvrství kov/oxid kovu/kov, pomocí něhož se dosáhne obzvláště účinných interferenčních vrstev, přičemž tloušťka vrstvy oxidu kovu určuje rozdíl optických drah mezi paprsky odraženými na kovových vrstvách a tedy i interferenční barvu.

Tloušťka krycích vrstev se může v širokém rozmezí měnit. Tloušťka polopropustných kovových vrstev obvykle leží v rozmezí od 5 do 25 nm, zatímco tloušťka vrstev z oxidů kovů leží v rozmezí od 20 do 300 nm. Polymemí ochranné vrstvy nejsou zpravidla tlustší než 50 nm. Poměr tloušťky matrice k tloušťce vrstev nanesených na jedné straně pigmentu podle vy nálezu leží v rozmezí od 0,01 do 500 a zejména od 0.1 do 150.

Kryvost a, u barevných pigmentových částic, absorpční barva, která je nezávislá na úhlu pozorování, se může u pigmentu podle vynálezu měnit v širokém rozmezí změnami koncentrace uložených částic pigmentu. Hmotnostní podíl uložených částic pigmentu, vztažený na hmotnost nepotaženého substrátu, leží obvykle v rozmezí od 0,5 do 40% a zejména od 5 do 25%. Obzvláštní přednost se dává pigmentům podle vynálezu, které obsahují bílé nebo černé pigmenty a v tomto případě se používá zejména částic oxidu titaničitého nebo sazí.

Barva pigmentů, které obsahují uložené částice sazí, může být, v závislosti na koncentraci částic sazí, například od zašlé bílé, přes světle šedou, kovové odstíny, tmavě šedou až do černé. Obzvláště zajímavé jsou pigmenty s kovovou barvou, zejména s barvou hliníku. Jelikož se těmto pigmentům dodá následujícím potažením tenkými průhlednými vrstvami oxidů kovů, například oxidu titanu, oxidu zirkonu, oxidu cínu nebo oxidu zinku, lesk, mohou tyto pigmenty nahradit destičkovité kovové pigmenty, například ve vodných lakových hmotách, kde se může kovových pigmentů a zejména hliníkových pigmentů používat v důsledku korozních problémů (vývoje vodíku) pouze s ochrannými vrstvami, například z organických polymerů. Kromě toho dochází i při použití kovových pigmentů chráněných proti korozi často k potížím, poněvadž se organická ochranná vrstva může mechanicky poškodit (porýpat). Kovově zbarvené lesklé pigmenty podle

-6CZ 283898 B6 vynálezu, které obsahují saze uložené v průhledné matrici, jsou chemicky a mechanicky výjimečně stálé a mají vysokou brilanci a vy soký estetický účinek. Hodí se tedy zejména jako náhrada kovových pigmentů pro různá použití, zejména ve vodou ředitelných nátěrových hmotách.

Přednost se dále dává také pigmentům podle vynálezu, které obsahují jeden nebo více organických nebo anorganických a zejména anorganických pigmentů. V takových pigmentech se přednostně používá sazí, oxidu titaničitého, oxidů železa, oxidu chrómu, oxidu kobaltu a barevných spinelů, jako je například oxid kobaltnatohlinitý.

Obzvláště vysokého lesku se zpravidla dosahuje za použití kovových vrstev, ale i s vrstvami z oxidů kovů se může dosáhnout esteticky působivých lesklých efektů. Také z hlediska dosažitelného lesku je tedy možno pigmenty podle vynálezu v širokém rozsahu optimalizovat podle zamýšlené aplikace.

Celkový estetický dojem pigmentů podle vynálezu se popřípadě může podtrhnout a zaokrouhlit interferenčním účinkem, jak to bylo již popsáno výše. U pigmentů podle tohoto vynálezu se tedy jedná o optické systémy s vynikající kombinací optických vlastností, v níž lze relativní projevy v širokém rozmezí měnit a optimalizovat podle zamýšleného použití. Takovou optimalizaci může provést odborník v tomto oboru rutinním způsobem na základě tohoto popisu, aniž by musel vynakládat vynálezecké úsilí.

Pigmenty podle vynálezu se vyrábějí kontinuálním způsobem za použití nekonečného pásu, například kontinuálním pásovým způsobem nebo také kontinuálním bubnovým postupem.

V další části popisu jsou jednotlivé varianty způsobu výroby pigmentů podle vynálezu popsány za použití připojených výkresů.

Přehled obrázků na vx křese

Na obr. 1 je schematicky znázorněn kontinuální pásový způsob výroby pigmentů podle vynálezu.

Na obr. 2 je schematicky znázorněn kontinuální bubnový způsob výroby pigmentů podle vynálezu.

Na obr. 3 je znázorněn barevný profil některých interferenčních pigmentů podle tohoto vynálezu.

Při pásovém kontinuálním způsobu výroby pigmentů podle vynálezu se postupuje podle schématu znázorněného na obr. 1. Nekonečný pás 1 který se vede přes válcový systém 2, prochází nanášecí zónou, na níž se potahuje tenkým filmem prekursoru. Nanášení prekursoru s barvicím činidlem se provádí o sobě známým způsobem, například průchodem válečkovým systémem 3 nebo okolo trysky 4. Try ska 4 může být vytvořena jako tryska pro nanášení jedné nebo více látek. Pro nastavení tloušťky vrstvy naneseného filmu může být dále v systému uspořádána nastavitelná clona 5 nebo sfukovací dutý nůž, v němž se štěrbinovou tryskou fouká na pás ostrý proud vzduchu. Rovněž je možné potahování pásu pomocí stěrky nebo máčení.

Jako obzvláště výhodná se ukázala kombinace jednostranného nebo oboustranného potahování pásu máčením s následující nivelizací nanesené vrstvy pomocí sfukovacího dutého nože.

Barvicí prostředek se může v prekursoru dispergovat nebo rozpustit buď před jeho nanášením na pás, nebo se jednotlivé složky nanášejí na pás několika tryskami odděleně. Dispergace částic pigmentu v prekursoru se provádí známými způsoby, například v ultrazvukové lázni. Jako výhodná se také ukázala dispergace pomocí perlového mlýnu.

Potažený pás se potom vede sušicí zónou, která může sestávat z jednoho nebo více úseků. Sušicí zóna v přednostním provedení sestává ze zařízení 6 pro předběžné sušení, v němž se film ofukuje horkým vzduchem o teplotě 80 až 150°C a následujícího infračerveného sušicího zařízení 7. Jsou však možná i další vytvoření sušicí zóny. Celkový tepelný výkon sušicí zóny je mj. závislý na rychlosti posunu pásu a leží v rozmezí od 0,5 do 10 kW, vztaženo na metr šířky pásu.

- 7 CZ 283898 B6

Rychlost posunu pásu leží v rozmezí od 1 do lOOOm/min, zejména v rozmezí od 100 do 500 m/min, přičemž jsou však možné i větší odchylky od těchto hodnot. Odborník může bez problémů vzájemně přizpůsobit tepelný výkon sušicí zóny a rychlost posunu transportního pásu.

Použití vodního skla, jako prekursoru, vyžaduje zařazení kyselé lázně 8, v níž se film z křemičitanu alkalického kovu, který je nanesen na pás, mění na oxid křemičitý. V prací nádrži 9 se potom z matrice vyperou alkalické ionty.

Zpracování kyselinou se provádí buď tak, že se pás vede zásobníkem naplněným kyselinou, nebo ofukováním naneseného filmu chlorovodíkem.

Koncentrace kyseliny se nastavuje na 1 až 20%, s výhodou 5 až 15 %. Jako kyselin se může používat kyseliny chlorovodíkové, kyseliny fosforečné, kyseliny sírové, kyseliny dusičné, roztoku chloridu titaničitého, roztoku chloridu železa, roztoku chloridu ciničitého, jakož i organických kyselin, například kyseliny octové.

Podmínky v kyselé lázni se musí volit tak, aby z filmu v podstatě difundovaly pouze ionty alkalických kovů, zatímco aby přídavné jiné kationty zůstaly na svém místě. Vzhledem k tomu, že ionty alkalických kovů vykazují velmi vysoké koeficienty difúze při difúzi z matrice z oxidu křemičitého v kyselinách, může se obvykle dosáhnout selektivního uvolnění alkalických iontů tak, že se doba setrvání filmu v kyselé lázni volí krátká nebo že se použije slabé kyseliny, jako například kyseliny fosforečné.

Utvořená vrstva se potom vede do zařízení, ve kterém se odděluje od pásu. Toto oddělování se může provádět buď mechanicky pomocí škrabáků, nebo kartáčů nebo bez dotyku s nástroji rozpuštěním tzv. uvolňovací vrstvy nebo pomocí ultrazvuku. Jako výhodné se ukázalo oddělování pomocí proudu 10 tekutiny nebo plynu. Obzvláště šetrné je oddělování filmu ve vlhkém stavu, poněvadž v tomto stavu má film k pásu menší přilnavost a vlhký materiál na pásu se při uvolňování méně poškrábe.

Mají-li se destičky matrice potahovat vrstvami oxidů kovů, podrobuje se při pásovém způsobu materiál matrice chemické reakci probíhající za mokra. Při této reakci se destičkovitý materiál matrice suspenduje ve vodě a přídavkem jednoho nebo více roztoků solí kovů při hodnotě pH, která je vhodná pro vylučování příslušných oxidů nebo hydroxidů kovů, potahuje hladkými krycími vrstvami oxidů kovů nebo hydroxidů kovů. Také se může používat směsných oxidových nebo hydroxidových vrstev a také několika krycích vrstev, které jsou vylučovány jedna po druhé. Tento přídavný mokry' reakční stupeň probíhající je znám a popsán v DE 19 59 988, DE 22 155 191/ DE 22 44 298, DE 23 13 331, DE 25 22 572, DE 31 37 808. DE31 37 809, DE 31 51 343, DE 31 51 355, DE 32 11 602 a DE 32 35 017.

Pro zlepšení adheze vrstvy oxidu kovu na matrici je účelné, když se matrice nejprve potáhne vrstvou oxidu ciničitého.

Mají-li se vyrobit pigmenty s kovovou krycí vrstvou, vede se pás s usušeným filmem zónou PVD.

Potahování kovy, například stříbrem, mědí nebo zlatém, se však také může provádět mokrým chemickým postupem.

Při provádění kontinuálního pásového způsobu se v tomto případě pás přednostně vede sériově uspořádanými podtlakovými komorami, které jsou evakuovány na různý tlak. Vylučování kovu se potom provádí zpravidla naparováním, rozprašováním nebo plasmovou polymeraci v komoře, která je uspořádána uprostřed, v níž se dosahuje nej lepšího vakua.

Kontinuální pásový postup je znám z US 3 138 475 nebo EP 0 240 952.

Místo popsaného uspořádání se také může používat jiných zařízení. Tak například se může způsob provádět kvasi-kontinuálně, za použití uspořádání, které je znázorněno na obr. II US patentu č. 3 767 443. Při tomto způsobu se velmi dlouhý nosičový pás navíjí na buben (poloha 12 na obr. II US patentu č. 3 767 443); pás se potom odvíjí do potahovacího úseku,

- 8 CZ 283898 B6 v němž se na něj nejprve nanáší uvolňovací vrstva a potom film vodního skla, který se potom suší a popřípadě zpracovává minerální kyselinou. Potom se potažený nosičovy pás navíjí na zásobní buben (poloha 15 na obr. II). Po navinutí celého nosičového pásu se zásobní buben vloží do lázně, v níž se rozpustí uvolňovací vrstva, přičemž se oddělí vysušený matricový film od nosičového pásu. Obvykle se film nanesený na nosičovém pásu nezpracovává minerální kyselinou před navinutím na zásobní buben, poněvadž by se přitom získaný film oxidu křemičitého mohl již zčásti oddělit z nosičového pásu. Po rozpuštění uvolňovací vrstvy se získají destičky matrice, které se oddělí a zpracují minerální kyselinou.

Popsaného bubnového uspořádání se také může použít pro kvasi-kontinuální provádění postupu. Přitom se nosičovy pás v prvním stupni potáhne prekursorem, který se potom vysuší. Po úplném navinutí nosičového pásu s vysušeným matricovým filmem na zásobní buben se zásobník na prekursor vymění za lázeň s minerální kyselinou. Potažený nosičový pás se potom v rozvinutém stavu vede lázní z minerální kyseliny, přičemž se změní směr vedení nosičového pásu a zásobní buben se vymění za pohotovostní buben. Nosičový pás se po průchodu lázní s kyselinou a případným oddělovacím zařízením oddělí od matricového filmu a může začít nový cyklus. Tento modifikovaný bubnový postup představuje variantu kontinuálního pásového postupu, znázorněného na obr. 1, a má často ve srovnání s tímto postupem tu výhodu, že odpovídající zařízení může být kompaktnější. Jeho nevýhodou je, že se po úplném rozvinutí pásu musí provést výměna zásobníku vodního skla za zásobník s kyselinou.

Uspořádání, která jsou zde popsána, je třeba chápat jako objasňující příklady, kterými není vynález v žádném ohledu omezen. Obvykle se dává přednost kontinuálnímu způsobu provedení, kvasi-kontinuálnímu způsobu provedení nebo jen diskontinuálnímu způsobu provedení.

Ukázalo se, že je často výhodné použití pásů, které jsou zhotoveny z tepelně stálých plastických hmot. Teplota měknutí plastu by neměla být nižší než 150 °C a zejména než 180 °C, aby bylo možno používat dostatečně vysoké teploty při sušení. Dále by měl být použitý⁷ plastový materiál z chemického hlediska velmi inertní a zejména by neměl být napadán zředěnými minerálními kyselinami. Vhodnými materiály pro výrobu pásů jsou například polyethylenglykoltereftalát, jiné polyestery a polyakryláty. Tento výčet slouží pouze pro objasnění a jeho účelem není vynález omezovat.

Pásy z plastu mají obvykle tloušťku od několika desítek mikrometrů až do několika milimetrů, přičemž se obvykle dává přednost zejména tloušťce v rozmezí od 0,1 do 2 mm. V extrémních případech se však také může používat tlustších plastových pásů. Šířka a délka plastových pásů je obvykle méně kritická a může se optimalizovat s ohledem na konkrétní požadavky.

Takové pásy z plastu mají obvykle hladký povrch.

Může se však také používat tenkých kovových pásů, které jsou například zhotoveny z ušlechtilé oceli odolné proti kyselinám a opatřené povlakem nebo jiných vhodných inertních kovů, které jsou inertní vůči zředěným minerálním kyselinám, přičemž geometrické rozměry takových pásů v podstatě odpovídají rozměrům, které byly uvedeny u pásů z plastu. Kovové pásy vykazují vysokou ohebnost a stabilitu a mohou se pro zvýšení hladkosti povrchu obvyklými způsoby leštit.

Na pás, kterého se používá jako nosičového prostředku se popřípadě může nejprve nanést uvolňovací vrstva, aby se usnadnilo oddělení matricového filmu. U kvasi-kontinuálních postupů může být nanášení takové uvolňovací vrstvy nevyhnutelné.

Jako uvolňovací vrstvy se například může používat tenké vrstvy vodorozpustného polymeru, jako například polyv inylalkoholu (PVA), která se v kyselé lázni rozpustí a tím dojde k úplnému oddělení matricového filmu. Při postupu podle US 3 138 475 se jako materiálů pro uvolňovací vrstvu používá silikonových laků a látek, jako jsou například tvrdé vosky, které při zahřívání vytékají nebo které se rozloží, aniž by přitom vznikaly saze. Používání uvolňovací vrstvy také při kontinuálních postupech má tu výhodu, že je popřípadě možno vypustit ze systému oddělovací zařízení.

-9CZ 283898 B6

Výroba pigmentů podle vynálezu se také může provádět kontinuálním bubnovým způsobem, který je schematicky znázorněn na obr. 2.

K otáčejícímu se bubnu 11 se v určitých časových úsecích připojují zařízení k provádění jednotlivých pracovních stupňů, která již byla popsána v souvislosti s používáním nekonečného pásu. Prekursor se nanáší na povrch odolný vůči kyselinám ve formě tenkého filmu. Nanášení se přednostně provádí v systému 12 válců, může se však také použít postřikovačího zařízení 13. Buben potom prochází zónou, která je vytvořena jako sušicí zóna nebo reakční zóna. Zde se kapalný film zpevňuje buď tím, že se zpracovává v ozařovacím zařízením 14, a/nebo v ostřikovacím zařízení 15. kde se mísí s takovými reakčními činidly, jako jsou například kyseliny.

Zpevnění filmu se může provádět infračerveným zářením, mikrovlnami, horkým vzduchem nebo též zahříváním bubnu z vnitřku.

Získaná vrstva se odděluje od povrchu bubnu v oddělovacím zařízení 16. Oddělování se může provádět pomocí vzduchové trysky, tzv. vzduchového nože, proudem vody nebo pomocí mechanického zařízení. Získaný destičkovitý materiál se potom dále zpracovává způsoby popsanými výše.

Jako prekursoru pro výrobu pigmentů podle vynálezu se účelně používá obchodně dostupného vodního skla, které je dostupné například od firmy E. Měrek, Darmstadt, pod označením natronové vodní sklo (objednací číslo 5621). Jedná se o 35% roztok sodného vodního skla, přičemž uvedený procentický údaj je hmotnostní.

Kromě toho je také možno používat draselného nebo amonného vodního skla, popřípadě jejich směsí. Obchodně dostupné vodní sklo se, podle jeho koncentrace, přednostně ředí vodou, aby se získal přibližně 5 až 25%. a zejména 10 až 20% vodný roztok. Vlastnosti roztoku vodního skla a matrice je možno modifikovat pomocí přísad. Tak například přísada roztoku hlinitanu sodného (poměr Si:AI, přibližně 100:1) způsobuje změnu vlastností částic matrice, která se projevuje zlepšením zpracovatelnosti. Obzvláště vhodnými přísadami jsou hlinitany, boritany a/nebo fosforečnany.

Roztok vodního skla může mimo to obsahovat také další přísady, například povrchově aktivní látky nebo látky zvyšující viskozitu.

Tloušťka filmu vodního skla nanášeného na nosičový pás se při konstantní rychlosti posunu pásu popřípadě reguluje variabilní clonou. Pás se v úseku s clonami udržuje vhodně uspořádanými válci v rovinném uspořádání, tj. zabraňuje se jeho pronesení. Clona má na spodním konci přednostně tvar ostří. Okraj clony se nastavuje velmi přesně, přičemž vzdálenost mezi dolní hranou clony a povrchem pásu leží obvykle v rozmezí od 1 do 20 pm. Přesnost nastavení může být obvykle přibližně ±1 pm nebo ještě vyšší. Vzhledem ktomu, že se při koncentraci vodního skla přibližně 15 % sníží tloušťka částic oxidu křemičitého, získaných po vyžíhání, přibližně na 1/10 tloušťky původního filmu vodního skla, znamená to, že se dosahuje tolerance tloušťky vrstvy částic oxidu křemičitého přibližně ±01 pm. Při tloušťce vrstvy částic oxidu křemičitého 0,5 pm nebo vyšší, představuje tato hodnota 20 % nebo méně, což je přesnost, kterou lze obvykle považovat za dostatečnou. Při tloušťce vrstvy přibližně 1 pm nebo více, což je v praxi velmi obvyklá hodnota, činí tolerance tloušťky vrstvy 10 % nebo méně. Mají-li se získat velmi tenké destičky, které mají například tloušťku nižší než 0,5 pm s tolerancí tloušťky vrstvy přibližně 10 %, může se k tomuto účelu použít zředěnějších roztoků vodního skla.

Volbou koncentrace roztoku vodního skla a sušicích podmínek se může cíleně ovlivnit tloušťka vrstvy a tolerance tloušťky vrstvy substrátů podle vynálezu a mohou se také získat velmi tenké částice s tolerancí tloušťky vrstvy (tj. standardní odchylkou tloušťky vrstvy) přibližně 10%. Destičkovité křemíkové substráty s takto dobře definovaným rozdělením tloušťky vrstvy nebyly až dosud popsány v dosavadním stavu techniky a také je nebylo možno známými vý robními způsoby získat.

- 10CZ 283898 B6

Destičkovité pigmenty vyrobené způsoby podle tohoto vynálezu vykazují vynikající kvalitu povrchu a velmi rovnoměrnou tloušťku. Standardní odchylka, označovaná jako tolerance tloušťky, není vyšší než 10%. Díky planparalelním povrchům a úzké toleranci tloušťky částic matrice se za jejich použití dosahuje velmi vysoké čistoty barvy a velmi sytého barevného odstínu. Pokud se týče jejich vlastností, například jejich kryvosti, mohou se přizpůsobit na míru konkrétnímu použití, poněvadž kryvost je závislá na počtu částic pigmentu v matrici. Čím je v matrici suspendováno více částic pigmentu, tím vyšší je její kryvost.

Barva pigmentů, které obsahují uložené částice sazí, může v závislosti na koncentraci částic sazí ležet v rozmezí od zašlé bílé, přes světle šedou, kovové odstíny, a tmavě šedou až do černé. Obzvláště zajímavé jsou pigmenty s kovovým zbarvením, zejména se zbarvením hliníku.

Pigmenty vyrobené způsoby podle tohoto vynálezu mají velmi široké aplikační spektrum.

Může se jich používat v takových hmotách, jako jsou laky, kosmetické výrobky nebo plastické hmoty. Tyto pigmenty mohou vykazovat velmi vysoký stranový poměr. Mohou se proto přidávat do laků nebo plastických hmot, jako difusní bariéra, například zejména jako prostředek pro ochranu proti korozi (difusní bariéra proti kyslíku).

Všechny výše a dále uvedené citace přihlášek, patentů a publikací, včetně odpovídajících přihlášek DEP4134600 (18.10.1991), DEP4138376 (22.11.1991), DEP4212119 (10.4.1992), DE P 4215276 (9.5.1992) jsou zde uvedeny náhradou za přenesení jejich celého obsahu do textu tohoto popisu.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Na oběžný pás z polyethylenglykoltereftalátu (Melinex O; výrobce ICI; šířka: 12,5 cm; rychlost posunu 10 m/min) se nanese na reversním válci povlak vodního skla přibližně o tloušťce 10 pm. Roztok vodního skla se získá zředěním obchodně dostupného vodního skla (natronové vodní sklo, stupeň čistoty: nejčistší; výrobce E. Měrek) vodou v poměru 1:2,5, přičemž se přimíchá ještě 0,2 % hmotnostního tensidu (Pricol extra; výrobce: Henkel). Zředěný roztok vodního skla má obsah oxidu křemičitého 7,7 %. Film vodního skla se vysuší v sušicí zóně ozařováním infračervenými paprsky a horkým vzduchem. Potom pás prochází kyselou lázní s 10% kyselinou chlorovodíkovou a dále vodní lázní. Po opuštění vodní lázně se gelovitý film oxidu křemičitého oddělí proudem vody a opláchne ve vodní lázni. Destičkovité úlomky se odfiltrují ve filtrační odstředivce a promyjí demineralizovanou vodou, přičemž v promývání se pokračuje tak dlouho, dokud odtékající voda nemá pH 5 až 6. Filtrační koláč se rozmělní ve vodné suspenzi v laboratorním mlýnu (rotor GT 800, výrobce: Rotor) se zařazeným stupněm 5.

Takto získané destičky oxidu křemičitého mají průměr 20 až 100 pm a průměrnou tloušťku 500 nm.

Příklad 2

6g pomocného smáčedla (Pricol GV; výrobce: Henkel) se rozpustí ve 2 1 demineralizované vody. Do tohoto roztoku se vmíchá 1 1 natronového vodního skla (stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek). Ke vzniklému roztoku se přidá 100 ml zásobního hlinitanového roztoku, který byl získán rozpuštěním 32 g hlinitanu sodného v 500 ml demineralizované vody.

Tento roztok se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 1 na nekonečném pásu.

Získá se matrice destičkovitého oxidu křemičitého obsahující hliník, jako mřížkotvomé činidlo, v koncentraci jedno atomární procento, vztaženo na křemík.

- 11 CZ 283898 B6

Příklad 3

6g pomocného smáčedla (Pricol GV; výrobce: Henkel) se rozpustí ve 2 1 demineralizované vody. Do tohoto roztoku se vmíchá 1 1 natronového vodního skla (stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek). Ke vzniklému roztoku se přidá 100 ml zásobního boritanového roztoku, který byl získán rozpuštěním 21 g kyseliny borité (výrobce: E. Měrek) ve 300 ml demineralizované vody a nastavením hodnoty pH pomocí zředěného hydroxidu sodného na 12.

Získá se matrice destičkovitého oxidu křemičitého obsahující bor, jako mřížkotvomé činidlo, v koncentraci jedno atomární procento, vztaženo na křemík.

Příklad 4

6g pomocného smáčedla (Pricol GV; výrobce: Henkel) se rozpustí ve 2 1 demineralizované vody. Do tohoto roztoku se vmíchá 1 1 natronového vodního skla (stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek). Ke vzniklému roztoku se přidá 100 ml zásobního fosforečnanového roztoku, který byl získán rozpuštěním 24 g dodekahydrátu hydrogenfosforečnanu dvoj sodného (Na₂HPO₄. 12 H₂O) (výrobce: E. Měrek) ve 300 ml demineralizované vody a nastavením hodnoty pH pomocí zředěného hydroxidu sodného na 12.

Tento roztok se zpracuje způsobem popsaným v příkladu lna nekonečném pásu.

Získá se matrice destičkovitého oxidu křemičitého obsahující fosfor, jako mřížkotvomé činidlo, v koncentraci jedno atomární procento, vztaženo na křemík.

Příklad 5

100 g destičkovitého oxidu křemičitého se suspenduje v 1500 ml demineralizované vody. Potom se ke vzniklé suspenzi nejprve přikape za silného míchání při 75 °C a pH 1,8 roztok chloridu ciničitého, přičemž rychlost příkapu je 0,5 ml za minutu. Použitý roztok chloridu ciničitého se vyrobí tak, že se 11,5 g chloridu ciničitého (SnCl₄) smíchá s 38 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a vzniklý roztok se doplní demineralizovanou vodou na 192 ml. Potom se za stejných podmínek a stejnou rychlostí dávkování přikapává roztok chloridu titaničitého [koncentrace roztoku chloridu titaničitého (TiCl₄) je 375 g/1]. Hodnota pH se přidáváním 16% roztoku hydroxidu sodného udržuje konstantní.

Po přidání přibližně 110 ml tohoto roztoku se produkt odfiltruje, promyje demineralizovanou vodou do neutrální reakce, vysuší a 30 minut žíhá při 800 °C.

Získá se vysoce transparentní stříbřitě zbarvený interferenční pigment s vynikajícím leskem.

Koloristická data ve srovnání se stříbřitě zbarveným interferenčním pigmentem na bázi slídy (Iriodin 130; výrobce: E. Měrek) jsou uvedena v tabulce 1.

Příklad 6

100 g destičkovitého oxidu křemičitého se suspenduje v 1500 ml demineralizované vody. Potom se ke vzniklé suspenzi nejprve přikape za silného míchání při 75 °C a pH 1,8 roztok chloridu ciničitého, přičemž rychlost příkapu je 0,5 ml za minutu. Použitý roztok chloridu ciničitého se vyrobí tak, že se 11,5 g chloridu ciničitého (SnCl₄) smíchá s38ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a vzniklý roztok se doplní demineralizovanou vodou na 192 ml. Potom se za stejných podmínek a stejnou rychlostí dávkování přikapává roztok chloridu titaničitého [koncentrace roztoku chloridu titaničitého (TiCl₄) je 375 g/1]. Hodnota pH se přidáváním 16% roztoku hydroxidu sodného udržuje konstantní.

Po přidání přibližně 220 ml tohoto roztoku se produkt odfiltruje, promyje demineralizovanou vodou do neutrální reakce, vysuší a 30 minut žíhá při 800 °C.

Získá se vysoce transparentní zlatožlutě zbarvený interferenční pigment s vynikajícím leskem.

- 12 CZ 283898 B6

Koloristická data ve srovnání se zlatožlutě zbarveným interferenčním pigmentem na bázi slídy (Iriodin 207; výrobce: E. Měrek) jsou uvedena v tabulce 1.

Příklad 7

100 g destičkovitého oxidu křemičitého se suspenduje v 1500 ml demineralizované vody. Potom se ke vzniklé suspenzi nejprve přikape za silného míchání při 75 °C a pH 1,8 roztok chloridu cíničitého přičemž rychlost příkapu je 0,5 ml za minutu. Použitý roztok chloridu cíničitého se vyrobí tak, že se 11,5 g chloridu cíničitého (SnCl₄) smíchá s 38 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a vzniklý roztok se doplní demineralizovanou vodou na 192 ml. Potom se za stejných podmínek a stejnou rychlostí dávkování přikapává roztok chloridu titaničitého [koncentrace roztoku chloridu titaničitého (TiCl₄) je 375 g/1]. Hodnota pH se přidáváním 16% roztoku hydroxidu sodného udržuje konstantní. Produkty vedlejší hydrolytické reakce se popřípadě musí odstraňovat sedimentací.

Po přidání přibližně 570 ml tohoto roztoku se produkt odfiltruje, promyje demineralizovanou vodou do neutrální reakce, vysuší a 30 minut žíhá při 800 °C.

Získá se vysoce transparentní červeně zbarvený interferenční pigment s vynikajícím leskem.

Koloristická data ve srovnání s červeně zbarveným interferenčním pigmentem na bázi slídy (Iriodin 215; výrobce: E. Měrek) jsou uvedena v tabulce 1.

Příklad 8

100 g destičkovitého oxidu křemičitého se suspenduje v 1500 ml demineralizované vody. Potom se ke vzniklé suspenzi přikapává za silného míchání při 75 °C a pH 4,0 roztok chloridu železitého (FeCl₃), přičemž rychlost příkapu je 0,5 ml za minutu. Použitý roztok chloridu železitého má koncentraci 5,4 %. Hodnota pH se přidáváním zředěného roztoku hydroxidu sodného udržuje konstantní.

Po přidání přibližně 1200 ml tohoto roztoku se produkt odfiltruje, promyje demineralizovanou vodou do neutrální reakce, vysuší a 30 minut žíhá při 800 °C.

Získá se zářivý bronzově zbarvený efektní pigment s vynikajícím leskem a vysokou brilancí.

Koloristická data ve srovnání s bronzově zbarveným efektním pigmentem na bázi slídy (Iriodin 530; výrobce: E. Měrek) jsou uvedena v tabulce 1.

Příklad 9

100 g destičkovitého oxidu křemičitého se suspenduje v 1500 ml demineralizované vody. Potom se ke vzniklé suspenzi přikapává za silného míchání při 75 °C a pH 4,0 roztok chloridu železitého, přičemž ry chlost příkapu je 0,5 ml za minutu. Použitý roztok chloridu železitého má koncentraci 5,4 %. Hodnota pH se přidáváním zředěného roztoku hydroxidu sodného udržuje konstantní. Produkty vedlejší hydrolytické reakce se popřípadě musí odstraňovat sedimentací.

Po přidání přibližně 1375 ml tohoto roztoku se produkt odfiltruje, promyje demineralizovanou vodou do neutrální reakce, vysuší a 30 minut žíhá při 800 °C.

Získá se vysoce transparentní červený efektní pigment s vynikajícím leskem.

Koloristická data ve srovnání s vínově červeným efektním pigmentem na bázi slídy (Iriodin 534; výrobce: E. Měrek) jsou uvedena v tabulce 1.

Příklad 10

K roztoku vodního skla, popsanému v příkladu 1, se kromě 0,2 % hmotnostního tensidu (Pricol extra; výrobce: Henkel) přidá navíc 0,2 % hmotnostního methylenové modři (výrobce: E. Měrek). Směs se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Produkt, který se získá mletím v laboratorním mlýnu, se 60 minut suší při 110 °C.

- 13 CZ 283898 B6

Získají se modré lesklé destičky oxidu křemičitého s vysokou průhledností.

Příklad 11

200 g modrých destiček oxidu křemičitého podle příkladu 10 se suspenduje ve 2 1 demineralizované vody, vzniklá suspenze se zahřeje na 60 °C a její hodnota pH se 2N roztokem hydroxidu sodného nastaví na 9. Za intenzivního míchání a udržování teploty na konstantní hodnotě se rychlostí 1 ml za minutu nadávkuje celkem 250 ml roztoku sodného vodního skla. Použitý roztok sodného vodního skla se vyrobí tak, že se 26 ml natronového vodního skla (stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek) zředí 224 ml demineralizované vody. Regulovaným přidáváním zředěné kyseliny chlorovodíkové se hodnota pH udržuje na 9.

Po potažení oxidem křemičitým se získaný produkt přímo opatří další reflexní interferenční vrstvou z oxidu kovu. Nanášení této další vrstvy se provádí o sobě známým způsobem, například způsobem popsaným v příkladu 1 US 4 086 100.

Příklad 12

K roztoku vodního skla, který je popsán v příkladu 1 se přidá vodný roztok kyseliny citrónové (výrobce: E. Měrek) a hexahydrátu chloridu chromitého (CrCl₃.6 H2O; výrobce: E. Měrek) v takovém množství, aby se v roztoku vodního skla dosáhlo koncentrace kyseliny citrónové 7 % a koncentrace hexahydrátu chloridu chromitého 3%. Kromě toho se přidají 3% pomocného smáčedla Texapon^(R) (výrobce: Henkel). Směs se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Produkt, který se získá mletím v laboratorním mlýnu, se 60 minut suší při 110 °C. Získají se lesklé olivově zelené destičky s vysokou průhledností.

Příklad 13

K roztoku vodního skla, který je popsán v příkladu 1 se přidá vodný roztok methylendiamintetraoctanu sodného (výrobce: E. Měrek) a hexahydrátu chloridu kobaltnatého (CoCb . 6 H2O; výrobce: E. Měrek) v takovém množství, aby se v roztoku vodního skla dosáhlo koncentrace ethylendiamintetraoctanu sodného 8 % a koncentrace hexahydrátu chloridu kobaltnatého 3 %. Kromě toho se přidají 3 % pomocného smáčedla Texapon^<R) (výrobce: Henkel). Směs se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Produkt, který se získá mletím v laboratorním mlýnu, se 60 minut suší při 110°C. Získají se lesklé destičky barvy lila s vysokou průhledností.

Příklad 14

K roztoku vodního skla, který je popsán v příkladu 1 se přidá vodný roztok kyseliny vinné (výrobce: E. Měrek) a hexahydrátu chloridu železitého (FeCl₃.6 H₂O; výrobce: E. Měrek) v takovém množství, aby se v roztoku vodního skla dosáhlo koncentrace kyseliny vinné 6 % a koncentrace hexahydrátu chloridu železitého 8 %. Kromě toho se přidají 3 % pomocného smáčedla Texapon^lR) (výrobce: Henkel). Směs se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Produkt, který se získá mletím v laboratorním mlýnu, se 60 minut suší při 110 °C. Získají se lesklé hnědožluté destičky s vysokou průhledností.

Příklad 15

V perlovém mlýnu (Dispermat CV; výrobce: VMA-Getzmann) se vyrobí 500 ml 3% disperze částic oxidu titaničitého (R506; výrobce: Sachtleben Chemie; průměrná velikost částic: 440 nm) v roztoku vodního skla (natronové vodní sklo, stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek; poměr ředění vodou 1:2,5). Pro lepší dispergaci se přidá 0,5 % hmotnostního, vztaženo na oxid titaničitý. stabilizátoru (Hydropalat^(R) 884; výrobce: Henkel) a pro lepší smáčení nekonečného pásu se přidá 1 % hmotnostní, vztaženo na hotovou disperzi, pomocného smáčedla (Hydropalat^lR) 875; výrobce: Henkel).

- 14CZ 283898 B6

Disperze se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese ve formě tenkého filmu na nekonečný pás a povrstvený pás se vede do sušicí zóny, kde se film vysuší infračerveným zářením a horkým vzduchem. Potom se pás vede kyselou lázní a vodnou lázní. Po opuštění vodní lázně se gelovitý film oddělí z pásu proudem vody a opláchne se ve vodní lázni. Uvolněné úlomky filmu se dále zpracují způsobem popsaným v příkladu 1.

100 g destiček, které se získají zpracováním v laboratorním mlýnu, se suspenduje ve 2,5 1 demineralizované vody a destičky se potáhnou oxidem titaničitým v rutilové formě způsobem popsaným v příkladu 1 US 4 086 100.

Získá se vy soce kryvý bílý pigment se stříbřitým leskem.

Příklad 16

12,3 g červeni DPP-Rot (výrobce: Ciba Geigy), velikost částic: 50 nm,

1,2 g stabilizátoru W-22 (výrobce: Krahn-Chemie), g demineralizované vody a

200 g zirkonových perel (1 až 2,5 mm) se 90 minut mele při frekvenci otáčení 2000 min¹. Potom se perly oddělí na sítě a získaná suspenze se rozmíchá s 800 ml demineralizované vody a 300 ml sodného vodního skla (natronové vodní sklo, stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek). Směs se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Destičkovitý produkt, který se získá mletím v laboratorním mlýnu, se 60 minut suší při 110 °C. Získá se lesklý červený pigment.

Příklad 17 g destičkovitého produktu z příkladu 16 se suspenduje v 1000 ml vody. Potom se ke vzniklé suspenzi nejprve přikape za silného míchání při 75 °C a pH 1,8 roztok chloridu cíničitého, přičemž rychlost příkapu je 0,6 ml za minutu. Použitý roztok chloridu cíničitého se vyrobí tak, že se 5,8 g pentahydrátu chloridu cíničitého (SnCl₄. 5 H₂O) rozpustí v 7 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 75 ml vody. Potom se teplota zvýší na 90 °C a pH se sníží na 1,5. Potom se přidává roztok chloridu titaničitého [koncentrace roztoku chloridu titaničitého (TiCl₄) je 380 g/1] rychlostí 0,6 ml za minutu. Hodnota pH se přidáváním zředěného roztoku hydroxidu sodného udržuje konstantní.

Po přidání přibližně 100 ml roztoku chloridu titaničitého se dosáhne stříbřité interference, po přidání přibližně 195 ml se dosáhne červené interference, po přidání 275 ml se dosáhne modré iterference a po přidání 300 ml se dosáhne zelené interference.

Produkt se odfiltruje, promyje a vysuší. Různě interferenčně zbarvené pigmenty vykazují červené absorpční zbarvení substrátu, které je nezávislé na úhlu pozorování a interferenční zbarvení, které je závislé na úhlu pozorování a které je důsledkem povrstvení oxidem titaničitým. Tento efekt bývá označován termínem barevný flop.

Koloristické hodnoty pigmentu s barevným flopem

Dále uvedené naměřené hodnoty představují hodnoty CIE-L*A*B* 1,7% lakované karty na černém podkladu. Měřicí geometrie je následující: interferenční zbarvení 70° (osvětlení)/95° (měření) [lesk], absorpční barva 45° (osvětlení)/90° (měření).

- 15 CZ 283898 B6

Interferenční barva		A*	B*		A*	B*
stříbřitá	70°/95°	2,8	-1,9	45°/90°	14,7	0,8
	lesk	stříbřitá	absorpč barva	červená
červená	70°/95°	25,3	6,4	45°/90°	21,2 8,1
	lesk	červená	absorpč. barva	červená
modrá	70°/95°	-12,7	-11,5	45°/90°	6,4	-3,3
	lesk	modrá	absorpč, barva	červená
zelená	70°/95°	-13,0	13,9	45°/90°	6,4	3,1
	lesk	zelená	absorpč, barva	červená

Barevný profil těchto pigmentů je uveden na obr. 3.

Příklad 18

82,2 g přípravku Derussol C (disperse sazí o hmotnostní koncentraci 21 %, výrobce: Degussa) se rozmíchá s 300 ml sodného vodního skla (natronové vodní sklo, stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek) a 680 ml demineralizované vody. Potom se v suspenzi rozpustí 2,1 g přípravku Pricol (výrobce: Henkel), jako pomocné smáčedlo. Suspenze se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 1 na nekonečném pásu. Destičky, které se získají zpracováním v laboratorním mlýnu, se suspendují ve vodě apovrství oxidem titaničitým způsobem popsaným v US 4 086 100. Potažené destičky se žíhají při 800 °C pod atmosférou ochranného plynu a potom se známým způsobem zpracují. V závislosti na tloušťce interferenční vrstvy oxidu titaničitého se získají různobarevné (například stříbřité, zlaté, červené, modré, zelené) barevné pigmenty, které také vykazují absorpční barvu.

Příklad 19

115,3 g červeni na bázi oxidu železa (výrobce: Bayer),

3,9 g stabilizátoru W-22 (výrobce: Krahn-Chemie),

600 g demineralizované vody a

200 g zirkonových perel (1 až 2,5 mm) se 1 hodinu mele při frekvenci otáčení 3000 min'¹ v perlovém mlýnu. Potom se perly oddělí na sítě a získaná suspenze se rozmíchá s 2250 ml demineralizované vody a 1140 ml sodného vodního skla (natronové vodní sklo, stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek).

Suspenze se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Červené destičky, které se získají mletím v laboratorním mlýnu, se suspendují ve vodě a o sobě známým způsobem opatří vrstvou oxidu kovu, například způsobem popsaným v US 4 086 100, za účelem získání interferenčního zbarvení.

Příklad 20

115,3 g žlutí na bázi oxidu železa (výrobce: Bayer),

3,9 g stabilizátoru W-22 (výrobce: Krahn-Chemie),

600 g demineralizované vody a

- 16CZ 283898 B6

Suspenze se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Žluté destičky, které se získají mletím v laboratorním mlýnu, se suspendují ve vodě a o sobě známým způsobem opatří vrstvou oxidu kovu, například způsobem popsaným v US 4 086 100, za účelem získání interferenčního zbarvení.

Příklad 21

115,3 g černi na bázi oxidu železa (výrobce: Croda),

3,9 g stabilizátoru W-22 (výrobce: Krahn-Chemie),

600 g demineralizované vody a

Suspenze se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Černé destičky, které se získají mletím v laboratorním mlýnu, se suspendují ve vodě a o sobě známým způsobem opatří vrstvou oxidu kovu, například způsobem popsaným v US 4 086 100, za účelem získání interferenčního zbarvení.

Příklad 22

115,3 g oxidu chromitého (výrobce: Croda),

3,9 g stabilizátoru W-22 (výrobce: Krahn-Chemie),

600 g demineralizované vody a

200 g zirkonových perel (1 až 2,5 mm) se 1 hodinu mele při frekvenci otáčení 3000 min’¹ v perlovém mlýnu. Potom se perly oddělí na sítě a získaná suspenze se rozmíchá s 2250 ml demineralizované vody a 1140 ml sodného vodního skla (natronové vodní sklo, stupeň čistoty: nejčistší; výrobce: E. Měrek).

Suspenze se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Zelené destičky, které se získají mletím v laboratorním mlýnu, se suspendují ve vodě a o sobě známým způsobem opatří vrstvou oxidu kovu, například způsobem popsaným v US 4 086 100, za účelem získání interferenčního zbarvení.

Příklad 23

115,3 g berlínské modři (výrobce: Croda),

3,9 g stabilizátoru W-22 (výrobce: Krahn-Chemie).

600 g demineralizované vody a

Suspenze se způsobem popsaným v příkladu 1 nanese na nekonečný pás a zpracuje. Modré destičky, které se získají mletím v laboratorním mlýnu, se suspendují ve vodě a o sobě známým způsobem opatří vrstvou oxidu kovu, například způsobem popsaným v US 4 086 100, za účelem získání interferenčního zbarvení.

Příklad 24

100 g destičkovitého oxidu křemičitého, získaného podle příkladu 1 se disperguje ve směsi

1000 ml 3% roztoku dusičnanu stříbrného, ml 40% roztoku formaldehydu a ml methanolu.

- 17 CZ 283898 B6

Suspenze se pomalu míchá přes noc, tj. tak dlouho, dokud se všechno stříbro z roztoku nevyloučí na destičkách oxidu křemičitého.

Získané stříbřitě šedé destičky se promyjí, usuší a žíhají při 800 °C.

Získá se stříbřitě šedý pigment.

Tabulka 1

	45°/0° č. p.	lesk $ i. p.	L*	45°/0° b. p. 1 ^a* 1	b*	rel. lesk	kryvost
L* I	a* \| b*	L*	1 ^a*	1 ^b*
stříbrné typy potažené TiO₂	(přiklad 5)
SiCh * stříbrná	32,9	-1,6 -7,9	83,2	+2,6	-8,3	80,2	-1,6	+5,3	60,5	21,1
Iriodin 130	39.9	-2,5 -6,4	82,1	+ 1,2	-5,4	80,4	-0,4	+5,6	51,4	24,7
interferenční typy		(příklad 6)
SiO₂ - zlatožlutá	32.5	-2,9 +6,5	81,2	-1,3	+24,7	81,7	+2,1	-9,7	60,0	20,3
Iriodin 207	46.5	-2,5 +6,2	77,6	-0,4	+20,9	83,8	-0,5	-3,0	40,1	26,8

(přiklad 7)

SiO₂ - červená	32.3	+5,5	-3,5	71,3	+31,2	-3,4	86,5	-11,4	+2,7	54,7	18.5
Iriodin 215	32.4	+10,2	-2,8	62,6	+27,6	-2,5	88,3	-7,4	+4,2	48,2	17.9

typy potažené Fe₂O₂(přiklad 8)

SiO₂ - bronzová	20.7 +13,6 +26,7	65,9 +24,3 +37,9	38,9 +23,3 +43,7	68.6	54,9
Iriodin 530	37.3 +11,9 +24,7	80,8 +13,2 +27.9	44,9 +23,8 +32,4	53,8	131.6

(příklad 9)

SiO₂ -vínové červ.	14.4	+ 19.5	+ 13,7	51,9	+36,3	+4.8	38,2	+34,8	+41,9	72.3	42,0
Iriodin 534	23.9	-21.9	+ 16,5	58,9	+33,8	+9,0	44,5	+32,4	+29,6	59,4	48.5

č. p. = íemý podklad

b. p. = bílý podklad lesk $ = úhel lesku

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Destičkovitý pigment s vysokým leskem a vysokou kryvostí nebo vysokou transparencí, který se skládá z transparentní anorganické destičkovité matrice o tlouštce 0,05 až 5 pm připravitelné zpevněním kapalného anorganického prekursoru, vyznačující se tím, že pro dosažení lesku je matrice potažena jednou nebo více tenkými transparentními nebo polotransparentními reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů.
2. Destičkovitý pigment podle nároku 1, vyznačující se tím, že matrice obsahuje jako přídavnou složku rozpustný nebo nerozpustný barvicí prostředek v koncentraci 0,01 až 50 % hmotnostních.
3. Destičkovitý pigment podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že transparentní anorganická matrice sestává z oxidu křemičitého, oxidu boritého, oxidu hlinitého nebo sloučenin kovů ze souboru zahrnujícího hliník, křemík, draslík a sodík s boritany, hlinitany, polyfosfáty nebo metafosfáty, silikáty nebo jejich směsí.
4. Destičkovitý pigment podle nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že anorganická matrice je modifikována mřížkotvomými činidly, jako je oxid hlinitý, oxid boritý nebo oxid fosforečný, nebo modifikátory mřížky, jako je oxid sodný, oxid lithný, oxid draselný nebo oxid vápenatý.
5. Destičkovitý pigment podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že anorganická matrice obsahuje pro vyhlazení povrchu síran bamatý v koncentraci 1 až 50 % hmotnostních.
6. Destičkovitý pigment podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nerozpustným barvicím prostředkem je organický nebo anorganický pigment.
7. Destičkovitý pigment podle nároku 6, vyznačující se tím, že organickým pigmentem je azopigment. antrachinonový pigment, derivát indiga nebo thioindiga, diketopyrrolo-pyrrolový pigment, perylenový pigment nebo ftalocyaninový pigment.
8. Destičkovitý pigment podle nároku 6, vyznačující se tím, že anorganickým pigmentem jsou saze, oxid titaničitý, oxidy železa, oxid chromitý, oxid kobaltu nebo směsné oxidy.
9. Destičkovitý pigment podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že rozpustným barvicím prostředkem je rozpustná sloučenina kovu, která poskytuje barvicí oxid kovu, nebo rozpustný organický pigment.
10. Destičkovitý pigment podle nároku 9. vyznačující se tím, že barvicím oxidem kovu je oxid železa, oxid chrómu nebo oxid kobaltu.
11. Destičkovitý pigment podle nároku 9, vyznačující se tím, že rozpustným organickým pigmentem je hydroxyantrachinonové barvivo, rozpustné v hydroxidu, nebo kyselé azobarvivo.
12. Destičkovitý pigment podle nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že jako reflexní vrstvu obsahuje vrstvu kovu vytvořenou ze stříbra, zlata, paladia, platiny, hliníku, chrómu nebo mědi.

- 19CZ 283898 B6
13. Destičkovitý pigment podle nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že jako reflexní vrstvu pro dosažení interferenčního zbarvení obsahuje vrstvu oxidu kovu vytvořenou z oxidu chrómu, oxidu titaničitého, oxidu železa nebo jejich směsi.
14. Způsob výroby destičkovitého pigmentu s vysokým leskem a vysokou kryvostí nebo

5 vysokou transparencí, který se skládá z transparentní anorganické destičkovité matrice, připravitelné zpevněním kapalného anorganického prekursoru, jež je potažena jednou nebo více tenkými transparentními nebo polotransparentními reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů, vyznačující se tím, že se

- prekursor materiálu matrice nanese ve formě filmu na nekonečný pás,

10 - kapalný film se zpevní vysušením,

- na zpevněný film se působí kyselinou o koncentraci 1 až 20 % hmotnostních,

- vzniklá vrstva se oddělí od nosičového média a promyje a

- získané filmové částice se potáhnou jednou nebo více reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů.
15 15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že před potažením jednou nebo více reflexními vrstvami z oxidů kovů nebo kovů se získané filmové částice suší, žíhají, melou a třídí.
16. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že se jako prekursoru použije roztoků anorganických sloučenin kovů ze souboru zahrnujícího hliník,

20 křemík, draslík a sodík s boritany, chloridy, hlinitany, polyfosfáty nebo metafosfáty, silikáty nebo jejich směsmi.
17. Způsob podle nároků 14 až 16, vyznačující se tím, že prekursorem je vodní sklo.
18. Způsob podle nároků 14 až 17, vyznačující se tím, že kprekursoru se

25 přidají barvicí prostředky v koncentraci 0,001 až 12 % hmotnostních, přičemž barvicí prostředek se buď disperguje, nebo rozpustí v prekursoru před nanášením na pás, nebo se složky odděleně nanášejí na pás několika tryskami.
19. Způsob podle nároků 14 až 18, vyznačující se tím, žek prekursoru se v koncentraci 0,001 až 5 % hmotnostních přidají mřížkotvomá činidla nebo modifikátory mřížky

30 ve formě rozpustných solí.
20. Způsob podle nároků 14 až 19, vyznačující se tím, že pro vyhlazení povrchu matrice se k prekursoru přidá síran bamatý v koncentraci 0,1 až 10 % hmotnostních.
21. Způsob podle nároků 14 až 20, vyznačující se tím, že před nanesením nebo při nanášení na nekonečný pás se v prekursoru dispergují částice organického nebo

35 anorganického pigmentu o velikosti pod 1 pm.
22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že množství dispergovaných částic pigmentu leží v rozmezí od 0,01 do 99 % hmotnostních, vztaženo na prekursor.
23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že se použije disperze částic pigmentu v prekursoru vyrobené v perlovém mlýnu.

40
24. Způsob podle nároků 14 až 23, vyznačující se tím, že se na nekonečný pás nanáší prekursor spolu s vodným roztokem sloučeniny kovu a/nebo rozpustným organickým pigmentem.

-20CZ 283898 B6
25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že se jako sloučeniny kovu použije barvicí sloučeniny kovu zvolené ze souboru zahrnujícího titan, vanad, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl a měď.
26. Způsob podle nároku 24 nebo 25, vyznačující se tím, že se použije 5 sloučeniny kovu maskované komplexotvomým činidlem.
27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že se použije sloučeniny kovu maskované komplexotvomým činidlem zvoleným ze souboru zahrnujícího kyselinu citrónovou, kyselinu vinnou nebo kyselinu ethylendiamintetraoctovou.
28. Způsob podle nároků24 až 26, vyznačující se tím, že podíl sloučenin 10 kovů v prekursoru leží v rozmezí od 0,01 do 50% hmotnostních, přednostně od 2 do 10% hmotnostních.
29. Použití pigmentů podle nároků 1 až 13 pro výrobu hmot, jako jsou laky, tiskové barvy, kosmetické výrobky nebo plastické hmoty nebo ochranné prostředky proti korozi.