CZ296580B6 - Zpusob acylace C(10) hydroxyskupiny taxanu - Google Patents

Abstract

Zpusob acylace C(10) hydroxyskupiny taxanu, pri nemz se na taxan pusobí acylacním cinidlem v reakcní smesi, obsahující méne nez jeden ekvivalent bázena kazdý ekvivalent taxanu za vzniku C(10) acylovaného taxanu. Kdyz výchozí taxan obsahuje C(7) a C(10) hydroxyskupiny, reaguje acylacní cinidlo selektivne s C(10) hydroxyskupinou.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu acylace C(10) hydroxyskupiny taxanu, při němž vznikají užitečné deriváty taxolu a jiných taxanů.

Dosavadní stav techniky

10-DAB 1, který je extrahován z jehliček Taxus baccata L., anglického tisu je klíčovým výchozím materiálem při přípravě taxolu a Taxoteru, které jsou silnými protirakovinovými činidly. Konverze 10-DAB na taxol, Taxoter® a ostatní taxany mající protinádorový účinek vyžaduje ochranu nebo derivatizaci C(7) a C(10) hydroxylových skupin následovaná esterifikaci C(13) hydroxylové skupiny k připojení vhodného postranního řetězce v této poloze.

(1) R_lo « R, « h l²) Rw - H, R₇ = TES

Do současné doby byly postupy přípravy taxolu a taxolových analogů založeny na pozorování Senilha a kol. (C. R. Acad. Sci. Paris, II, 1981, 293, 501), že relativní reaktivita čtyř hydroxylových skupin 10-DAB vůči anhydridu kyseliny octové v pyridinu je C(7)-OH > C(10)-OH > C(13)-OH > C(1)-OH. Denis a kol. uvádějí (J. Am. Chem. Soc., 1988, 110, 5917) selektivní silylaci C(7) hydroxylové skupiny 10-DAB s triethylsilylchloridem v pyridinu za získání 7-triethylsilyl-10-deacetyl baccatiu III 2 v 85% výtěžku. S ohledem na tyto zprávy, v postupech, ve kterých se požaduje diferenciace C(7) a C(10) hydroxylových skupin (například příprava taxolu z 10-DAB), C(7) hydroxylová skupina musí být chráněna (nebo derivatizována) dříve než je C(10) hydroxylová skupina chráněna nebo derivatizována. Například taxol může být připraven zpracováním 10-DAB triethylsilylchloridem k ochraně C(7) hydroxylové skupiny, acetylací C(10) hydroxylové skupiny, připojením postranního řetězce esterifikaci C(13) hydroxylové skupiny a konečně odstraněním chránících skupin.

Je známo, že taxany mající různé substituenty vázané buď kC(10) nebo C(7) atomům kyslíku vykazují protirakovinovou účinnost. K poskytnutí účinnějších způsobů přípravy těchto materiálů bude užitečné použít metody, které umožňují účinnější a selektivnější ochranu nebo derivatizaci C( 10) a popřípadě též C(7) hydroxylové skupiny.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je poskytnutí vysoce účinných postupů pro přípravu taxolu a jiných taxanů selektivní derivatizaci C(10) hydroxylové skupiny 10-DAB a jiných taxanů, zejména způsob, při kterém je C(10) hydroxylová skupina chráněna nebo derivatizována před C(7) hydroxylovou skupinou; a zajištění C( 10) derivatizovaných taxanů.

-1 CZ 296580 B6

Předmětem vynálezu je způsob acylace C(10) hydroxy-skupiny taxanu, jehož podstata spočívá v tom, že se taxan zpracovává acylačním činidlem v reakční směsi, obsahující méně než jeden ekvivalent báze na každý ekvivalent taxanu za vzniku C( 10) acylovaného taxanu.

Předkládaný vynález umožňuje selektivní derivatizaci C(10) hydroxylové skupiny taxanu bez předchozí ochrany C(7) hydroxylové skupiny. Jinými slovy, bylo zjištěno, že reaktivita dříve uváděná pro C(7) a C(10) hydroxylové skupiny může být opačná, tj. reaktivita C(10) hydroxylové skupiny se stává za určitých podmínek větší než reaktivita C(7) hydroxylové skupiny.

Ačkoliv může být předkládaný vynález použit k selektivní derivatizaci taxanu majícího hydroxyskupinu pouze v poloze C(10), vynález poskytuje zvláštní výhody při selektivní derivatizaci taxanů majících hydroxyskupiny v C(7) a C(10), tj., 7,10-dihydroxytaxanů. Obecně, 7,10dihydroxytaxany, které mohou být selektivně derivatizovány v souladu s předkládaným vynálezem odpovídají následující struktuře:

(3), kde

Ri je vodík, hydroxy, chráněný hydroxy, nebo společně s R₁₄ nebo R₂ tvoří karbonát;

R₂ je oxo, -OT₂, acyloxy, nebo společně s R] tvoří karbonát;

R4 je -OT₄ nebo acyloxy;

R₉ je vodík, oxo, -OT₉ nebo acyloxy;

Ri3 je hydroxy, chráněný hydroxy, oxo nebo

R₎₄ je vodík, -OTi₄, acyloxy, nebo společně s Ri tvoří karbonát;

T₂, T₄, T₇, T₉, a T_i4 jsou nezávisle vodík nebo hydroxy chránicí skupina;

Xi je -OX₆, -SX₇, nebo -NX₈X₉;

X₂ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

X₃ a X₄ jsou nezávisle vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

X₅ je -X₁₀, -OXio, -SX₁₀, -NX₈X₁₀ nebo SO₂X,,;

-2CZ 296580 B6

X₆ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, hydroxy chránící skupina nebo funkční skupina, která zvyšuje rozpustnost taxanového derivátu;

X₇ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, nebo sulfohydrylová chránící skupina;

X₈ je vodík, hydrokarbyl nebo substituovaný hydrokarbyl;

X₉ je amino chránící skupina;

Xio je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

Xn je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, -OXio nebo -NX₈Xi₄; a

X_I4 je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

přičemž pod pojmem „hydrokarbyl“ se rozumí jednomocný uhlovodíkový zbytek obsahující 1 až 20 atomů uhlíku.

Selektivní C(10) derivatizace

V souladu s postupem podle předkládaného vynálezu bylo zjištěno, že C(10) hydroxylová skupina taxanu může být selektivně acylována v nepřítomnosti báze, výhodně v nepřítomnosti aminové báze. Výhodně proto, aminová báze, jako je pyridin, triethylamin, dimethylaminopyridin a 2,6-lutidin, pokud jsou přítomny, jsou přítomny v reakční směsi v relativně nízké koncentraci. Jinými slovy, jestliže je báze přítomná v reakční směsi, molární poměr aminové báze k taxanu je výhodně menší než 1:1, výhodněji menší než 10:1, nejvýhodněji menší než 100:1.

Acylační činidla, která mohou být použita pro selektivní acylaci C(10) hydroxylové skupiny taxanu zahrnují anhydridy, dikarbonáty, thiodikarbonáty a izokyanáty. Obecně, anhydridy, dikarbonáty a thiodikarbonáty odpovídají struktuře 4 a izokyanáty odpovídají struktuře 5:

R¹ R (4)

(5) kde R‘ je -OR^a, -SR^a nebo R^a; R² je -OC(O)R^b, -OC(O)OR^b, -OC(O)SR^b, -OPOR^bR^c nebo -OS(O)₂R^b; R³ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl; R^a, R^b a R^c jsou nezávisle hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl. Například vhodné acylační činidlo na bázi anhydridu karboxylové kyseliny zahrnuje anhydrid kyseliny octové, anhydrid kyseliny chloroctové, anhydrid kyseliny propionové, anhydrid kyseliny benzoové a ostatní anhydridy kyseliny karboxylové obsahující substituované nebo nesubstituované hydrokarbylové nebo heteroarylové části; vhodná dikarbonátová acylační činidla zahrnují dibenzyldikarbonát, diallyldikarbonát, dipropyldikarbonát a ostatní dikarbonáty obsahující substituované nebo nesubstituované hydrokarbylové nebo heteroarylové části; a vhodná izokyanátová acylační činidla zahrnují fenylizokyanát a ostatní izokyanáty obsahující substituované nebo nesubstituované hydrokarbylové nebo heteroarylové části. Dále, ačkoliv anhydridy, dikarbonáty a thiodikarbonáty použité jako acylační činidla mohou být smíchány, je výhodné, aby byly symetrické; tj. R¹ a R² jsou vybrány tak, že molekula je symetrická (například jestliže R¹ je R^a, R² je -OC(O)R^b s R^a, které je stejné jako R^b).

Zatímco acylace C(10) hydroxylové skupiny taxanu bude probíhat pro řadu acylačních činidel adekvátní rychlostí, bylo zjištěno, že reakční rychlost se může zvýšit zahrnutím Lewisovy kyseliny do reakční směsi. Koncentrace Lewisovy kyseliny není kritická; dosud získané experimentální výsledky ukázaly, že může být přítomná ve stechiometrickém nebo katalytickém množství.

-3 CZ 296580 B6

Obecně, Lewisova kyselina, která se může použít zahrnuje trifláty a halogenidy prvků skupiny IB, IIB, IIIB, IVB, VB, VIB, VIIB, VIII, IIIA, IVA, lantanidy a aktinidy periodické tabulky (formát Američan Chemical Society). Výhodné Lewisovy kyseliny zahrnují chlorid zinečnatý, chlorid cínatý, chlorid čeřitý, chlorid měďný, chlorid lantanitý, chlorid disprositý a chlorid yterbitý. Chlorid zinečnatý a chlorid čeřitý je zejména výhodný, jestliže acylační činidlo je anhydrid nebo dikarbonát. Chlorid měďný je zvlášť výhodný, jestliže acylační činidlo je izokyanát.

Rozpouštědlo pro selektivní acylaci je výhodně etherické rozpouštědlo, jako je tetrahydrofuran. Alternativně mohou být použita ostatní rozpouštědla, jako je ether nebo dimethoxyethan.

Teplota, při které se C( 10) selektivní acylace provádí není přísně kritická. Obvykle se provádí při teplotě místnosti nebo vyšší, aby se dosáhlo dostatečné reakční rychlosti.

Acylační reakce zahrnující dibenzyldikarbonát, diallyldikarbonát, anhydrid kyseliny octové, anhydrid kyseliny chloroctové a fenylizokyanát jsou ilustrovány vreakčních schématem 1 až 5 dále. V této sérii reakčních schémat taxan, který je selektivně acylován v poloze C(10) je 10-deacetylbaccatin III. Je třeba vzít v úvahu, že tato reakční schémata jsou pouze ilustrativní a že mohou být v souladu s vynálezem těmito acylačními a jinými acylačními činidly acylovány ostatní taxany mající C(10) hydroxylovou skupinu a ostatní 7,10-dihydroxytaxany.

Schéma 1

THF, tm, 9« % ( C_eH₅CH₂OC( Q) ) _žo

Schéína 2

Schéma 3

-4CZ 296580 B6

Schéma 4

Schéma 5

Alternativně může být C(10) hydroxylová skupina taxanu selektivně silylována. Obecně je silylační činidlo vybráno ze skupiny zahrnující silylamidy a bissilylamidy. Výhodné silylamidy odpovídají strukturám 6 a 7:

o

II fi_Q—C“NS1 R₀R_gR_F pSI R₀R_eR_F

R_h r_q~c=nsi r_or_£r_f (6) (7) kde R_d, E_e, R_g a R_H jsou nezávisle vybrány ze souboru zahrnující hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl. Výhodně jsou silylační činidla vybrána ze souboru zahrnující tri(hydrokarbyl)silyltrifluormethylacetamidy a bis tri(hydrokarbyl) silyltriíluormethylacetamidy, s hydrokarbylovou částí, která je substituována nebo nesubstituována alkylem nebo arylem. Například výhodné silylamidy a bissilylamidy zahrnují N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoracetamid, N,O-bis(triethylsilyl)trifluoracetamid, N-methyl-N-triethylsilyltrifluoracetamid a N,O-bis(tercbutyldimethylsilyl)trifluoracetamid.

Silylační činidla mohou být použita buď samotná nebo v kombinaci s katalytickým množstvím báze, jako je báze alkalického kovu. Amidy alkalického kovu jako lithiumamidové katalyzátory a lithium hexamethyldisilazid jsou zvlášť výhodné.

Rozpouštědlo pro selektivní acylaci je výhodně etherické rozpouštědlo, jako je tetrahydrofuran. Alternativně mohou být použita ostatní rozpouštědla, jako je ether nebo dimethoxyethan.

Teplota, při které se selektivní silylace C( 10) provádí není přísně kritická. Obvykle se provádí při teplotě 0 °C nebo vyšší.

Selektivní C(10) silylační reakce zahrnující N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoracetamid a N,O-bis(triethylsilyl)trifluoracetamid, jsou ilustrovány v reakčních schématech 6 a 7 dále. V těchto reakčních schématem je taxan, který je selektivně silylován vC(10) poloze 10-deacetylCZ 296580 B6 baccatin III. Je třeba vzít v úvahu, že tato reakční schémata jsou pouze ilustrativní a že mohou být v souladu s vynálezem těmito silylačními a jinými silylačními činidly silylovány ostatní taxany mající C(10) hydroxylovou skupinu a ostatní 7,10-dihydroxytaxany.

Schcnia 6

Scbeína 7

Jakmile je C(10) hydroxylová skupina derivatizována, jak je zde popsáno, může být C(7) hydroxy lová skupina snadno chráněna nebo jinak selektivně derivatizována v přítomnosti C(l) a C(13) hydroxylových skupin (a C(14) hydroxyskupiny, pokud je přítomna).

Selektivní derivatizace C(7)

Selektivní acylace hydroxylové skupiny C(7) u C(10) acylovaného silylovaného taxanu se může provést za použití různých obvyklých acylačních činidel, zahrnujících, nikoliv však s omezením, substituované a nesubstituovaná deriváty karboxylové kyseliny, například halogenidy karboxylových kyselin, anhydridy, dikarbonáty, izokyanáty a halogenforimáty. Například C(7) hydroxylová skupina baccatinu III, 10-acyl-lO-deacetylbaccatinu ΙΠ nebo 10-trihydrocarbylsilyl-lÓdeacetylbaccatinu III může být selektivně acylována dibenzylkarbonátem, diallyldikarbonátem, 2,2,2-trichlorethylchlorformiátem, benzylchlorformiátem nebo jiným obvyklým acylačním činidlem.

Obecně, acylace C(7) hydroxylové skupiny C(10) acylovaného nebo silylovaného taxanu jsou mnohem účinnější a selektivnější než jsou C(7) acylace 7,10-dihydroxytaxanu, jako je 10-DAB, tj. jakmile je C(10) hydroxylová skupina acylována nebo silylována, je zde podstatný rozdíl v reaktivitě zbývajících C(7), C(13) a C(l) hydroxylových skupin (a C(14) hydroxylové skupiny, pokud je přítomna). Tyto acylační reakce mohou být případně prováděny v přítomnosti nebo nepřítomnosti báze.

Příklady selektivní C(7) acylace taxanu majícího acylovanou nebo silylovanou C(10) hydroxylovou skupinu jsou uvedeny v reakčních schématech 8 až 11. V těchto reakčních schématech, taxan, který je selektivně acylován v poloze C(7) je baccatin III nebo 10—triethylsilyl—10—

-6CZ 296580 B6 deacetyl-baccatin III. Je třeba vzít v úvahu, že tato reakční schémata jsou pouze ilustrativní a že mohou být v souladu s vynálezem těmito acylačními a jinými acylačními činidly selektivně acylovány vC(7) taxany mající ostatní acylové a silylové části v C(10) a rovněž jiné substituenty v ostatních polohách taxanového kruhu.

Scheina 8

Schéma 9

Schéma lo

TESO

Ac,O, CH₂Cl ₂, DMAP %

Schéma 1 i

Alternativně, C(7) hydroxylová skupina C(10) acylovaného taxanového derivátu může být selektivně chráněna za použití různých skupin chránících hydroxyskupinu, jako je acetal, ketal, silyl a odstranitelné acylové chránící skupiny. Například C(7) hydroxylová skupina může být silylována za použití jakéhokoliv obvyklého silylačního činidla, zahrnující, nikoliv však s omezením tri(hydrokarbyl)silyl halogenidy a tri(hydrokarbyl)silyltrifláty. Hydrokarbylové části těchto sloučenin mohou být substituovány nebo nesubstituovány a výhodně jsou nesubstituovány nebo substituovány alkylem nebo arylem. Například C(7) hydroxylová skupina baccatinu III může být selektivně silylována za použití silylačních činidel, jako je tribenzylsilylchlorid, trimethylsilylchlorid, triethylsilylchlorid, dimethylizopropylsilylchlorid, dimethylfenylsilylchlorid a pod.

Obecně, silylace C(7) hydroxylové skupiny C(10) acylovaných taxanů jsou mnohem účinnější a selektivnější než jsou silylace 7,10-dihydroxytaxanu, jako je 10-DAJB, tj. jakmile je C(10) hydroxylová skupina acylována, je zde podstatný rozdíl v reaktivitě zbývajících C(7), C(13) a C(l) hydroxylových skupin (a C(14) hydroxylové skupiny, pokud je přítomna). C(7) silylační reakce může být prováděna v širokém rozsahu podmínek, včetně přítomnosti nebo nepřítomnosti báze.

Příklady selektivní C(7) silylace C(10) acylovaného taxanu jsou uvedeny vreakčních schématech 12 až 15. V těchto reakčních schématem, taxan, který je selektivně silylován poloze C(7) je baccatin III nebo jiný C(10)acyloxy derivát 10-deacetylbaccatin III.

Je třeba vzít v úvahu, že tato reakční schémata jsou pouze ilustrativní a že mohou být v souladu s vynálezem selektivně silylovány další taxany stěmito a jinými silylačními činidly.

Schéma 12

AcO

Ηΰ!

OH pyridin; 96%

Bn₃SI Cl

AcO

HO

OSl (Bn)₃

O

Schéma 13

Schéma 14

Schéma 15

Alternativně, C(7) hydroxylová skupina C( 10) acylovaných taxanů může být selektivně chráněna použitím řady obvyklých reakčních činidel, zahrnující, nikoliv však s omezením, jednoduché 5 acetaly, ketaly, vinylethery, v přítomnosti kyselého katalyzátoru. Tato reakční činidla (acetal, ketal, vinylether nebo ostatní) jsou zde označovány jako „ketalizační činidla“ a jsou popsány v „Protective Groups in Organic Synthesis“, T. W. Greene, John Wiley and Sons, 1981. Kyselý katalyzátor, který se použije může být organická nebo anorganická kyselina, jako toluensulfonová kyselina nebo kafrsulfonová kyselina, v alespoň katalytickém množství. Například 10 C(7) hydroxylová skupina baccatinu III může být selektivně katalyzována použitím 2-methoxy propenu. Ostatní vhodná činidla pro přípravu acetalů a ketalů zahrnují methylvinylether, ethylvinylether, tetrahydropyran a pod.

-9CZ 296580 B6

Selektivní ketalizace C(7) substituentu C(10) acylovaného taxanu je účinnější a selektivnější než s 10-DAB, tj. jakmile je C(10) hydroxylová skupina acylována, jde zde podstatný rozdíl v reaktivitě zbývajících C(7), C( 13) a C( 1) hydroxylových skupin (a C(14) hydroxylové skupiny, pokud je přítomna).

Příklad selektivní tvorby C(7) ketalu zbaccatinu III je ilustrován v reakčním schématu 16. Je třeba vzít v úvahu, že toto reakční schéma je pouze ilustrativní a že podle předkládaného vynálezu mohou být jiné taxany selektivně ketalizovány stímto a jinými ketalizačními činidly.

Schéma 16

CH_aO

T s OH (kat.)

THF, «20*C

93%

Při vhodných podmínkách může být C(7) hydroxylová skupina taxanu dále obsahujícího C(10) hydroxylovou skupinu selektivně silylována. Výhodně, tyto silylace nejsou omezeny na silylové skupiny nesoucí alkylové substituenty mající tři atomy uhlíku nebo méně.

Obecně, C(7) hydroxylová skupina taxanu může být silylována silylačním činidlem, které zahrnuje část -SíRjR_kR_l, kde Rj, R_K a R_L jsou nezávisle substituovaný nebo nesubstituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl, s tím, že jakékoliv substituenty jsou jiné než hydroxyl. V jednom provedení předkládaného vynálezu, jestliže každý z Rj, R_K a R_L je alkyl, potom alespoň jeden z Rj, R_K a R_l obsahuje uhlíkatý skelet (tj. uhlíkaté řetězce nebo kruhy mající alespoň čtyři atomy uhlíku). Vhodná silylační činidla zahrnují silylhalogenidy a silyltrifláty, například tri(hydrokarbyl)silyl halogenidy a tri(hydrokarbyl)silyl trifláty. Hydrokarbylové substituenty těchto silylačních činidel mohou být substituované nebo nesubstituovaná a výhodně jsou substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl nebo aryl.

Selektivní silylace C(7) hydroxylové skupiny se může provádět v rozpouštědle, jako je dimethylformamid („DMF“) nebo pyridin a v přítomnosti aminové báze, jako je imidazol nebo pyridin. Reakční schémata 17 až 20 ilustrují silylaci C(7) hydroxylové skupiny 10-DAB ve vysokém výtěžku zpracováním 10-DAB s íerc-butyldimethylsilylchloridem, tribenzylsilylchloridem, dimethylizopropylsilylchloridem a dimethylfenylsilylchloridem. Silylace při těchto podmínkách byla překvapením s ohledem na zprávu Denise a kol. (J. Am. Chem. Soc., 1988, 110, 5917), že selektivní tvorba 7-TBS-10-DAB nebyla možná.

- 10CZ 296580 B6

Scheína 17

I ml 4 a z o 1

DMF. tni . 20 h %

f - Buf CH₃) ₂SI Cl

Schéma 18

HO

(C^HsCHJ^SI Cl imidazolj DMF tm , 3 h, 91 %

Schéma 19

/

Scheína 20 ( Μβ) ,,1 Pr SI Cl pyrI dln • 10 · C. 3 h, 93%

( Me) ₂PhSl Cl pyridin/DMF • 20 ’ C. 2 h.

92%

Postup podle předkládaného vynálezu se může také použit k ochraně C(7) a C(10) hydroxylo5 vých skupin 7,10-dihydroxytaxanu s různými silylovými chránícími skupinami. Výběrem skupin, které mohou být odstraněny při různých podmínkách, mohou být C(7) a C(10) hydroxylové skupiny separátně derivatizovány. Tyto reakce zvyšují flexibilitu celého postupu a umožňují vyšší výtěžek pro řadu individuálních chránících reakcí vzhledem kvýtěžku získanému za použití běžných postupů. Například triethylsilylová chránící skupina se mnohem snadněji odstraní

-11 CZ 296580 B6 z C(10) než terc-butyldimethylsilylová chránící skupina z C(7) a dimethylfenylsilylová chránící skupina se mnohem snadněji odstraní z C(7) než íerc-butyldimethylsilylová chránící skupina zC(10). Příprava 7-/erc-butyldimethylsilyl-10-triethylsilyl-10-DAB a 7-dimethylfenylsilyl10-terc-butyldimethylsilyl-10-DAB je ilustrována v reakčních schématech 21 a 22.

Schéma 21

LiHMDS (kat.) THF, 0°C, 10 min. 95 %

OTEŠ

I

CF- — C“NTES

/ Schéma 22
HO		T6SO
\ F 0		\ F 0
	OS i £ l.le) 2Ph		OS i C I.ie) 3Ph
HÚI lil/ /% y	< OTBS \ |
	/ CF—.0“ KT8S
hc7 ž \__		HO 5 \__
6=0 /γ	í LiHMDS (kat.)	B = O
Ac Ó	THF, tm, 8 li, 92 %	AcO	— O

Metody zde popsané mohou být použity u velkého množství různých taxanů získaných z přírodních nebo syntetických zdrojů k přípravě široké řady taxanových meziproduktů, které mohou být dále derivatizovány. Například metody podle vynálezu mohou být účinně použity k ochraně C(7) a/nebo C( 10) hydroxylových skupin před kopulační reakcí mezi C( 13) postranním řetězcem prekurzoru a taxanem k zavedení C(13) β-amidového esterového postranního řetězce a také před reakcemi pro přípravu taxanů majících alternativní substituenty na různých místech taxanového jádra.

Připojení C(13) postranního řetězce prekurzoru k taxanů se může provést různými známými technikami. Například postranní řetězec prekurzoru, jako je vhodně substituovaný β-laktam, oxazolin, oxazolidinkarboxylová kyselina, anhydrid oxazolidinkarboxylové kyseliny nebo izoserinový derivát mohou reagovat s tricyklickým nebo tetracyklickým taxanem majícím C(13) hydroxy, substituent oxidu kovu nebo amoniumoxidu za vzniku sloučeniny mající β-amidový esterový substituent vC(13) jak je popsáno například vTaxol: Science and Applications, M. Suffness, editor, CRC Press (Boča Rotan, FL) 1995, kapitola V, str. 97-121. Například syntéza taxolu z 10-DAB je ilustrována vreakčním schématu 23. Je třeba uvést, že zatímco jsou v reakčním schématu použity β-laktam a 10-DAB, bez odchýlení od vynálezu mohou být použity i další prekurzory s postranním řetězcem a další taxany.

-12CZ 296580 B6

Schcma 23

Taxol (celkem 89 %)

Postup ilustrovaný v reakčním schématu 23 je podstatně účinnější než jakýkoliv dosud známý postup v důsledku vysokých výtěžků a selektivity chloridem čeřitým katalyzované acetylace C(10) hydroxylové skupiny 10-DAB a následné silylace C(7) hydroxylové skupiny. Příprava probíhá ve čtyřech stupních s celkovým 89% výtěžkem.

Reakční schémata 24 a 25 ilustrují přípravu taxanů majících substituenty vázané k C(7) hydroxylové skupině a volné C( 10) hydroxylové skupině. Způsob podle vynálezu poskytuje flexibilitu, takže substituent připojený k C(7) hydroxylové skupině může být zaveden na místo před nebo po připojení C( 13) postranního řetězce.

Reakční schéma 24 uvádí přípravu taxanu, který je silným chemoterapeutickým radiosenzitizérem, ilustrací připojení substituentu na C(7) hydroxylové skupině před zavedením C(13) postranního řetězce. Podle postupu reakčního schématu 7, se 10-DAB nejprve převede na 10-TES-10-DAB. C(7) hydroxylová skupina se potom převede na meziprodukt imidazolidu zpracováním s karbonyldiimidazolem a meziprodukt imidazolu následně reaguje bez izolace s metronidazolovým alkoholem za vzniku 7-metro-10-TES-10-DAB. Kopulace 7-metro-10TES-10-DAB s β-laktamem k zavedení postranního řetězce v C(13) je následována odstraněním skupin TES v poloze C( 10) a C(2') zpracováním HF a pyridinem.

- 13 CZ 296580 B6

Schéma 24

Reakční schéma 25 znázorňuje přípravu taxanu užitečného v identifikaci proteinů, které tvoří 5 biokonjugáty s taxany. Ilustruje protokol k připojení substituentu k C(7) hydroxylové skupině po zavedení C(13) postranního řetězce. Podle postupů reakčních schémat 7 a 11 se 10-DAB nejprve převede na 7-p-nitrobenzyloxykarbonyl-10-TES-10-DAB. C(13) postranní řetězec se připojí použitím TES chráněného β-laktamu a p-nitrobenzyloxykarbonylová chránící skupina se potom selektivně odstraní zpracováním s vodíkem a palladiovým katalyzátorem, za vzniku 2', 10'-(bis)— 10 TES-taxoteru. C(7) hydroxylová skupina potom reaguje s karbonyldiimidazolem a odvozený imidazol se zpracuje s 1,4-diaminobutanem za vzniku primárního aminu. Reakce primárního

- 14CZ 296580 B6 aminu s hydroxysukcinimidovým esterem biotinu dokončuje připojení biotinamidové skupiny v C(7). Konečně zpracováním HF v pyridinovém roztoku se odstraní chránící skupiny TES v C(10) a C(2').

Schéma 25

Chráněné taxanové deriváty nebo meziprodukty nebo výchozí látky, použité v přípravě takových chráněných taxanových derivátů mohou být dále modifikovány poskytnutím alternativních substituentů v různých polohách taxanu.

-15 CZ 296580 B6

Taxany mající C(2) a/nebo C(4) substituenty jiné než benzyloxy a acetoxy mohou být připraveny zbaccatinu III, 10-DAB a jiných taxanů, jak je podrobněji popsáno v PCT přihlášce WO 94/01223. Obecně, C(2) a C(4) acyloxylové substituenty se zpracují lithiumaluminiumhydridem nebo jiným vhodným redukčním činidlem za vzniku hydroxylových skupin v C(2) a C(4), které mohou pak reagovat, například s halogenidy karboxylových kyselin (případně po ochraně C(2) hydroxylové skupiny společně sC(l) hydroxylovou skupinou s 1,2-karbonátovou chránící skupinou) za získání žádaných C(2) a C(4) derivátů.

Taxany mající C(7) substituenty jiné než hydroxy a acyloxy, jak jsou zde popsány, se mohou připravit zbaccatinu III, 10-DAB a jiných taxanů, jak je podrobněji popsáno v PCT přihlášce WO 94/17050. Například C(7) xantát může být podroben redukci hydridem cínu za vzniku odpovídajícího C(7) dihydrotaxanu. Alternativně, C(7) fluor-substituované taxany mohou být připraveny zpracováním C(13)-triethylsilyl-chráněného baccatinu III s 2-chlor-l,l,2-trifluortriethylaminem při teplotě místnosti v THF roztoku. Další baccatinové deriváty s volnou C(7) hydroxylovou skupinou se chovají podobně. Alternativně se může připravit 7-chlorbaccatin III zpracováním baccatinu III s methansulfonylchloridem a triethylaminem v methylenchloridovém roztoku obsahujícím přebytek hydrochloridu triethylaminu.

Taxany, mající C(9) substituenty jiné než keto se mohou připravit zbaccatinu III, 10-DAB a ostatních taxanů a jsou podrobněji popsány v PCT přihlášce WO 94/20088. Obecně, C(9) oxosubstituent taxanu se selektivně redukuje borohydridem, výhodně tetrabutylamoniumborohydridem (Bu₄NBH₄) nebo triacetoxyborohydridem za vzniku odpovídajícího C(9) β-hydroxyderivátu. C(9) β-hydroxy derivát může být potom chráněn v C(7) hydroxy chránící skupinou a C(9) hydroxyskupina může být acylována podle postupu zde popsaném pro acylaci C(7) hydroxylové skupiny. Alternativně, reakcí 7-chráněného-9^-hydroxy derivátu s KH dochází k migraci acetátové skupiny (nebo jiné acyloxyskupiny) zC(10) na C(9) a migraci hydroxyskupiny z C(9) na C(10), a tím se získá 10-desacetylový derivát, který se může acylovat, jak je jinde popsáno.

Taxany, mající C(10) substituenty jiné než hydroxy, acyloxy nebo chráněný hydroxy, jak je zde popsáno, se mohou připravit jak je podrobněji popsáno v PCT přihlášce WO 94/15599 a jiných literárních odkazech. Například taxany mající C(10) ketosubstituent se mohou připravit oxidací 10-desacetyltaxanů. Taxany, které jsou dihydrosubstituovány v C(10) se mohou připravit reakcí C(10) hydroxy nebo acyloxy substituovaného taxanu s jodidem samamatým.

Také se mohou připravit taxany mající C(14) substituent jiný než vodík. Výchozí látka pro tyto sloučeniny může být například hydroxylovaný taxan (14-hydroxy-10-deacetylbaccatin ΠΙ), který byl objeven v extraktu tisového jehličí (C&N, str. 36-37, 12.4. 1993). Deriváty tohoto hydroxylovaného taxanu mající různé C(2), C(4), C(7), C(9), C( 10), C3' a C5' funkční skupiny popsané shora mohou být připraveny za použití tohoto hydroxylovaného taxanu. Dále, C(14) hydroxyskupina může být společně s C(l) hydroxyskupinou 10-DAB převedena na 1,2-karbonát jak je popsáno v C&EN nebo může být převedena na různé estery nebo funkční skupiny jak je zde popsáno ve spojení s C(2), C(4), C(9) a C(10) substituenty.

Postup podle předkládaného vynálezu umožňuje přípravu taxanů majících následující strukturu:

kde

-16CZ 296580 B6

M je amonium nebo kov;

Ri je vodík, hydroxy, chráněný hydroxy, nebo společně s R₁₄ nebo R₂ tvoří karbonát;

R₂ je oxo, -OT₂, acyloxy, nebo společně s Ri tvoří karbonát;

R4 je -OT4 nebo acyloxy;

R₇ je vodík, halogen, -OT₇ nebo acyloxy;

R₉ je vodík, oxo, -OT₉ nebo acyloxy;

R10 je vodík, oxo, -OT_]0 nebo acyloxy;

R₇, R₉ a R10 mají nezávisle alfa nebo beta stereochemickou konfiguraci;

R13 je hydroxy, chráněný hydroxy, oxo, MO- nebo

O—

R14 je vodík, -OT_]4, acyloxy, nebo společně s Ri tvoří karbonát;

T₂, T₄, T₉, Tjo a T₁₄ jsou nezávisle vodík nebo hydroxy chránící skupina;

Xj je-OX₆,-SX₇ nebo-NX₈X₉;

X₂ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

X₃ a Xi jsou nezávisle vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

X5 je —Xjo, —OXjo, —SX10, —NXgXio nebo —SO₂Xn;

X₆ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, hydroxylová ochranná skupina nebo funkční skupina, která zvyšuje rozpustnost taxanových derivátů ve vodě;

X₇ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo sulfohydryová ochranná skupina;

X₈ je vodík, hydrokarbyl nebo substituovaný hydrokarbyl;

X₉ je aminová ochranná skupina;

X10 je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

X11 je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, -OXi₀ nebo -NX₈X₁₄;

X₎₄ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl.

V jednom provedení předkládaného vynálezu substituenty taxanu (jiné než substituenty C(7),

C(10) a C(13)) odpovídají substituentům baccatinu III nebo 10-DAB. To jest R_]4 je vodík, R₉ je keto, R4 je acetoxy, R₂ je benzyloxy a Ri je hydroxy. V dalších provedeních má taxan strukturu,

-17CZ 296580 B6 která se liší od struktury taxolu nebo Taxoteru® s ohledem na boční řetězec C( 13) a alespoň jedním dalším substituentem. Například R₁₄ může být hydroxy; R₂ může být hydroxy, -OCOZ₂, nebo -OCOOZ₂₂, kde Z₂ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl a Z₂₂ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl; R4 může být hydroxy, -OCOZ₄, nebo -OCOOZ44, kde Z₄ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl; R₇ může být vodík, hydroxy, -OCOZ₇ nebo -OCOOZ₇₇, kde Z₇ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl a Z₇₇ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl, R₉ může být vodík, hydroxy, -OCOZ₉ nebo -OCOOZ₉₉, kde Z₉ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl a Z₉₉ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl a R_]0 může být vodík, hydroxy, -OCOZ₁₀ nebo -OCOOZ_!0io, kde Z_w je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl a Z₁₀i₀ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl.

Ve výhodném provedení má taxan vzorec

(IA)_/ kde P10 je acyl, přičemž uvedený acyl obsahuje alespoň tři atomy uhlíku nebo dva atomy uhlíku a atom dusíku, kyslíku nebo síry. Jinak řečeno, -OP_]0 je jiný než acetoxy. Výhodněji P₁₀ je -(C=O)Ra, ~(C=O)ORb nebo -(C=O)NRc, kde R_A je substituovaný nebo nesubstituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl, kde uvedený nesubstituovaný hydrokarbyl obsahuje alespoň dva atomy uhlíku; R_b a R_c jsou nezávisle substituovaný nebo nesubstituovaný hydrokarbyl. Ještě výhodněji je R_a substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl nebo aryl, kde uvedený nesubstituovaný alkyl obsahuje alespoň dva atomy uhlíku; a Rb a R_c jsou nezávisle substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl nebo aryl.

V dalším provedení vynálezu má taxan vzorec

(II) kde P₇ a P₁₀ jsou nezávisle substituovaný nebo nesubstituovaný acyl. V tomto provedení jsou P₇ a P_]o výhodně různé.

Definice

Výrazy „selektivní“ a „selektivní derivatizace“ jak se zde používají znamenají, že žádaný produkt je převážně tvořen ve srovnání s vedlejšími produkty. Výhodně je žádaný produkt přítomen vmolárním poměru 9:1 vzhledem k jakémukoliv vedlejšímu produktu, výhodněji je přítomen v molárním poměru 20:1 vzhledem kjakémukoliv vedlejšímu produktu.

-18CZ 296580 B6

Dále, „Ph“ znamená fenyl; „Bz“ znamená benzoyl; „Bn“ znamená benzyl; „Me“ znamená methyl; „Et“ znamená ethyl; „iPr“ znamená izopropyl; „tórc-Bu“ znamená íerc-butyl; „Ac“ znamená acetyl; „TES“ znamená triethylsilyl; „TMS“ znamená trimethylsilyl; „TBS“ znamená Me₂íerc-BuSi-; „CDI“ znamená karbonyldiimidazol; „BOM“ znamená benzoyloxymethyl; „DBU“ znamená diazabicykloundekan; „DMAP“ znamená 72-dimethylaminopyridin; „LHMDS“ nebo „LiHMDS“ znamená lithium hexamethyldisilazid; „DMF“ znamená dimethylformamid; „10-DAB“ znamená 10-desacetylbaccatin III; „Cbz“ znamená benzyloxykarbonyl; „Alloc“ znamená allyloxykarbonyl; „THF“ znamená tetrahydrofuran; „BOC“ znamená benzyloxykarbonyl; „PNB“ znamená para-nitrobenzyl; „Troc“ znamená 2,2,2-trichlorethoxykarbonyl; „EtOAc“ znamená ethylacetát; „THF“ znamená tetrahydrofuran; „chráněný hydroxyl“ znamená -OP, kde P je ochranná skupina pro hydroxyl; a „ochranná skupina pro hydroxyl“ zahrnuje, nikoliv však s omezením, acetaly mající dva až deset atomů uhlíku, ketaly mající dva až deset atomů uhlíku a ethery, jako je methyl, íerc-butyl, benzyl, p-methoxybenzyf/i-nitrobenzyl, allyl, trityl, methoxymethyl, methoxyethoxymethyl, ethoxyethyl, methoxypropyl, tetrahydropyranyl, tetrahydrothiopyranyl; a trialkylsilylethery, jako je trimethylsilylether, triethylsilylether, dimethylarylsilylether, triizopropylsilylether a íerc-butyldimethylsilylether; ethery, jako je benzoyl, acetyl, fenylacetyl, formyl, mono-, di- a trihalogenacetyl, jako je chloracetyl, dichloracetyl, trichloracetyl, trifluoracetyl; a karbonáty, zahrnující nikoliv však s omezením, alkylkarbonáty mající od jednoho do šesti atomů uhlíku, jako je methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, ,π-butyl, íerc-butyl; izobutyl a w-pentyl; alkylkarbonáty mající od jednoho do šesti atomů uhlíku a substituované jedním nebo více atomy halogenu, jako je 2,2,2-trichlorethoxymethyl a 2,2,2-trichlorethyl; alkenylkarbonáty, mající od dvou do šesti atomů uhlíku, jako je vinyl a allyl; cykloalkylkarbonáty mající od tří do šesti atomů uhlíku, jako je cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl a cyklohexyl; a fenyl nebo benzylkarbonáty případně substituované na kruhu s jedním nebo více alkoxy nebo nitro. Ostatní ochranné skupiny pro hydroxylovou skupinu mohou být nalezeny v „Protective Groups in Organic Synthesis“, T. W. Greene, John Wiley and Sons, 1981, a druhé vydání, 1991.

„Uhlovodíkové“ a „hydrokarbylové“ části zde uváděné jsou organické sloučeniny nebo zbytky, obsahující výlučně atomy uhlíku a vodíku. Tyto části zahrnují alkylové, alkinylové a arylové části. Tyto části také zahrnují alkylové, alkenylové a alkynylové a arylové části substituované dalšími alifatickými nebo hydrokarbylovými skupinami, a zahrnují alkaryl, alkenaryl a alkynaryl. Výhodně tyto části obsahují 1 až 20 atomů uhlíku.

Alkylové skupiny zde popisované jsou výhodně nižší alkylové skupiny obsahující od jednoho do šesti atomů uhlíku v hlavním řetězci a do 20 atomů uhlíku. Mohou být přímé, rozvětvené nebo cyklické a zahrnují methyl, ethyl, propyl, izopropyl, butyl, hexyl a pod. Mohou být substituované alifatickými nebo cyklickými hydrokarbylovými zbytky.

Alkenylové skupiny zde popisované jsou výhodně nižší alkenylové skupiny obsahující od dvou do še^ti atomů uhlíku v základním řetězci a do 20 atomů uhlíku. Mohou být přímé nebo rozvětvené a zahrnují ethenyl, propenyl, izopropenyl, butenyl, izobutenyl, hexenyl a pod. Mohou být substituovány alifatickými nebo cyklickými hydrokarbylovými zbytky.

Alkynylové skupiny zde popisované jsou výhodně nižší alkinylové skupiny obsahující od dvou do šesti atomů uhlíku v základním řetězci a do 20 atomů uhlíku. Mohou být přímé nebo rozvětvené a zahrnují ethenyl, propynyl, butynyl, izobutynyl, hexynyl a pod. Mohou být substituovány alifatickými nebo cyklickými hydrokarbylovými zbytky.

Arylové části zde popisované obsahují 6 až 20 atomů uhlíku a zahrnují fenyl. Mohou být hydrokarbyl substituovaný různými substituenty definovaným zde. Fenyl je výhodnější aryl.

Heteroarylové části zde popisované jsou heterocyklické sloučeniny nebo zbytky, které jsou analogické k aromatickým sloučeninám nebo zbytkům a které obsahují celkem 5 až 20 atomů, obvykle 5 nebo 6 atomů v kruhu, přičemž alespoň jeden atom je jiný než uhlík, například furyl,

-19CZ 296580 B6 thienyl, pyridyl a pod. Heteroarylové části mohou být substituované hydrokarbylem, heterosubstituovaným hydrokarbylem nebo heteroatom-obsahujícími substituenty s heteroatomy, které jsou vybrané ze souboru zahrnujícího dusík, kyslík, křemík, fosfor, bor, síru a halogeny. Tyto substituenty zahrnují hydroxy; nižší alkoxy, jako methoxy, ethoxy, butoxy; halogen, jako chlor a fluor; ethery; acetaly; ketaly; estery; heteroaryl, jako je furyl nebo thienyl; alkanoxy; acyl; acyloxy; nitro; a amido.

Substituované hydrokarbylové části popsané zde jsou hydrokarbylové části, které jsou substituované alespoň jedním jiným atomem než je vodík nebo uhlík, zahrnující části, ve kterých je atom uhlíku substituován heteroatomem, jako je dusík, kyslík, křemík, fosfor, bor, síra nebo atom halogenu. Tyto substituenty zahrnují hydroxy; nižší alkoxy, jako methoxy, ethoxy, butoxy; halogen, jako chlor nebo fluor; ethery; acetaly; ketaly; estery; heteroaryl, jako je furyl nebo thienyl; alkanoxy; acyl; acyloxy; nitro; amino a amido.

Označení „keto“ je považováno za synonymní s označením „oxo“ a jedná se o funkční skupinu ketonů, která má vzorec =O, kde kyslík je připojen k atomu uhlíku.

Uváděné acylové a acyloxylové části obsahují popřípadě substituovaný hydrokarbylový zbytek nebo heteroarylový zbytek. Obecně mají vzorec -C(O)G a -OC(O)G, kde G znamená substituovaný nebo nesubstituovaný hydrokarbyl, hydrokarbyloxy, hydrokarbylamino, hydrokarbylthio nebo heteroaryl.

Ketalové části zde popisované mají obecný vzorec

OX³¹

X³⁴-C-OX³² i

32 33 34 * r kde X , X , X a X jsou nezávisle hydrokarbylové, substituované hydrokarbylové nebo heteroarylové části. Mohou být případně substituovány různými substituenty zde definovanými. Ketalové části jsou výhodně substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl nebo alkenyl, výhodněji substituovaný nebo nesubstituovaný nižší (Ci_C₆)alkyl. Tyto ketalové části mohou obsahovat cukry nebo substituované cukry a zahrnují ketalové části připravené z cukrů nebo substituovaných cukrů, jako je glukóza a xylóza. Jestliže je ketalová část včleněna do taxanu podle předkládaného vynálezu jako C(7) hydroxy chránící skupina, potom buď X³¹ nebo X³² představují taxanovou část.

Acetalové části zde popisované mají obecný vzorec

OX³¹

I

H-C-OX³² /

I

X³³ kde X³’, X³² a X³³ jsou nezávisle hydrokarbylové, substituované hydrokarbylové nebo heteroarylové části. Mohou být případně substituovány různými substituenty zde definovanými, jinými než hydroxyl. Acetalové části jsou výhodně substituovaný nebo nesubstituovaný alkyl nebo alkenyl, výhodněji substituovaný nebo nesubstituovaný nižší (Ci-C₆)alkyl. Tyto acetalové části mohou obsahovat cukry nebo substituované cukry a zahrnují acetalové části připravené z cukrů nebo substituovaných cukrů, jako je glukóza a xylóza. Jestliže je acetalová část včleněna do taxanu podle předkládaného vynálezu jako C(7) hydroxy chránící skupina, potom buď X³¹ nebo X³² představují taxanovou část.

-20CZ 296580 B6

Výraz „taxan“ jak se zde používá označuje sloučeniny obsahující kruhy A, B a C (s následujícím číslováním):

Příklady provedení vynálezu

Vynález je dále ilustrován následujícími příklady. Tyto příklady jsou uvedeny pouze pro ilustraci a v žádném případě neomezují rozsah vynálezu.

Příklad 1

A. Selektivní acylace C(10) hydroxylové skupiny:

10-Cbz-10-DAB. K roztoku 10-DAB (30 mg, 0,055 mmol) v THF (1 ml) se při teplotě místnosti přidá pod N₂ dibenzylpyrokarbonát (320 mg, 1,1 mmol, 20 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 24 hodin. Přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití EtOAc:hexany (1:1) jako eluentu a sušením ve vakuu přes noc se získá 10-cbz-l-DAB jako bezbarvá pevná látka: výtěžek, 37 mg (98 %); teplota tání 205 až 206 °C; [a]_Hg -63°, c = 0,41); 'H NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,11 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s, 3H, Mel6), 1,58 (s, 1H, 1-OH), 1,71 (s, 3H, Mel9), 1,89 (ddd, J = 14,7, 10,9, 2,3 Hz, 1 H, H6b), 2,00 (d, J= 5,1 Hz, 1H, 13-OH), 2,08 (d, J= 1,0, 3H, Mel8), 2,28 (s, 3 H, 4-Ac), 2,30 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,43 (d, J= 4,1 Hz, 1 Η, 7-OH), 2,58 (ddd, J= 14,7, 9,6, 6,6 Hz, 1 H, H6a), 3,88 (d, J= 6,9 Hz, 1H, H3), 4,19 (d, J= 8,6 Hz, 1H, H20b), 4,31 (d, J = 8,6 Hz, 1 H, H20a), 4,44 (ddd, J = 10,9, 6,6, 4,1 Hz, 1 Η, H7), 4,89 (m, 1H, H13), 4,98 (dd, J = 9,6, 2,3 Hz, 1H, H5), 5,23 (d, J = 12,1, 1H, CHHOC(O)), 5,26 (d, J = 12,1, 1 H, CHHOC(O)), 5,65 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H2), 6,19 (s, 1H, H10), 7,35-7,44 (m, 5H, PhCH₂O), 7,48 (dd, J= 8,1, 7,6 Hz, 2H, benzoát, m), 7,60 (tt, J= 7,6, 1,0 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (d,J = 8,l, 1,0 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 9,1 (Me(19)), 15,3 (Me(18)), 20,7 (4-Ac), 22,3, 26,7 (Mel6, Mel7), 35,5 (C(6)), 38,6(C(14)), 42,5(C(15)), 46,1(C(3)), 58,7(C(8)), 67,9(C(13)), 70,5(OCH₂Ph), 72,2, 75,0, 76,5(C(7), C(2), C(20)), 79,0, 79,1 (C(), C(10)), 80,9(C(4)), 84,5(C(5)), 128,6, 128,8, 129,7, 130,3, 131,9, 133,9(OCH₂Ph, benzoát), 135,1(C11)), 147,5(C(12)), 155,6(OC(O)), 167,4 (benzoát), 171,0(4-Ac), 204,7(C(9)) ppm. Analýza, vypočteno pro C₃₇H₄₂0i₂ . 1/2H₂O: C, 64,62; H, 6,30. Nalezeno: C, 64,34; H, 6,31.

10-Alloc-lO-DAB. K roztoku 10-DAB (30 mg, 0,055 mmol) v THF (1 ml) se při teplotě místnosti přidá pod N₂ diallylpyrokarbonát (366 ml, 2,2 mmol, 40 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 48 hodin. TLC analýza indukuje přítomnost žádaného produktu s nezreagovaným výchozím materiálem. Přidá se EtOAc (20 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc : hexany (1:1) jako eluentu a suší se přes noc ve vakuu a získá se 10-alloc-10-DAB jako bezbarvá pevná látka: výtěžek, 23 mg (67 %, 95 % při konverzi 70 %). Znovu získaný DAB, 9 mg (30 %). 10-alloc-10-DAB: teplota tání 201 až 203 °C; [a]_Hg -81° (CHC1₃, c = 0,53); *H NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,11 (s, 3 H, Mel7), 1,12 (s, 3H, Mel6), 1,60 (s, 1H, 1-OH), 1,69 (s, 3 H, Mel9), 1,87 (ddd, J = 14,7, 11,0, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 2,05 (d, J = 5,1 Hz, 1H, 13-OH), 2,08 (d, J = 1,2, 3 H, Mel8), 2,28 (s, 3 H, 4-Ac), 2,29 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,47 (d, J = 4,2 Hz, 1 H, 7-OH), 2,57 (ddd, J = 14,7, 9,6, 6,7 Hz, 1H,

-21 CZ 296580 B6

H6a), 3,86 (d, J = 7,0 Hz, 1H, H3), 4,16 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20a), 4,44 (ddd, J = 11,0, 6,7, 4,2 Hz, 1 Η, H7), 4,70 (br d, J = 5,9 Hz, 2 H, CHH'=CHCH₂O), 4,90 (m, 1H, H13), 4,97 (dd, J= 9,6, 2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,32 (dd, J= 10,4, 1,2 Hz, 1H, CHH'=CHCH₂O), 5,42 (dd, J= 17,2, 1,2 Hz, 1 H, CHH'=CHCH₂O), 5,63 (d, J= 7,0 Hz, 1H, H2), 5,98 (ddt, J = 17,2,10,4, 5,9 Hz, 1H, CHH'=CHCH₂O), 6,16 (s, 1H, H10), 7,48 (dd, J = 8,1, 7,5 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,5, 1,2 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (d, J = 8,1, 1,2 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm; ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 9,l(Me(19)), 15,3(Me(18)), 20,7(4-Ac), 22,3, 26,7(Mel6, Mel7), 35,5(0(6)), 38,6(0(14)), 42,5(0(15)), 46,1(0(3)), 58,7(C(8), 67,9(0(13)), 69,3(CH₂=CHCH₂O), 72,1, 75,0, 76,5 (C(7), C(2), C(20)), 79,0, 79,1(C(1), C(10)), 80,9(C(4)), 84,5(0(5)), 119,6(CH₂=CHCH₂O), 128,8, 129,7, 130,3, 133,8(benzoát), 131,4, 131,9(CH₂=CHCH₂O, C(ll)), 147,5(0(12)), 155,4(00(0)0), 167,4(benzoát), 170,9(4-Ac), 204,7(C(9)) ppm. Analýza, vypočteno pro Cj₃H₄oOi₂: C, 63,05; H, 6,41. Nalezeno: C, 62,77; H, 6,48.

B. Selektivní acylace C(10) hydroxylové skupiny za použití ZnCt baccatin III. K roztoku 10-DAB (100 mg, 0,184 mmol) v THF (6 ml) se při teplotě místnosti pod N₂ přidá směs anhydridu kyseliny octové (6,5 ml) a roztok ZnCl₂/THF (0,5 M, 726 ml, 0,368 mol, 2 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 4 hodiny. Potom se reakční směs zředí EtOAc (100 ml), promyje se nasyceným vodným roztokem NaHCO₃ (40 ml x 3) a solankou. Organická vrstva se suší nad Na₂SO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografií za použití EtOAc : hexany (1:1) jako eluentu a suší se ve vakuu a získá se baccatin III jako bezbarvá pevná látka: výtěžek, 100 mg (93 %). teplota tání 237 až 238 °C rozklad (ref 236 až 238 °C rozklad); [a]_Hg -63° (CH₃OH, c = 0,45) (ref [a]_D -54°, CH₃OH); ’H NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,11 (s, 6H, Mel6, Mel7), 1,61 (s, 1H, 1-OH), 1,67 (s, 3H, Mel9), 1,87 (ddd, J = 14,7, 10,9, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 2,05 (d, J= 3,8 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,05 (s, 3 H, Mel8), 2,24 (s, 3 H, 10-Ac), 2,28 (s, 3 H, 4-Ac), 2,30 (m, 2H, H14a, H14b), 2,47 (d, J = 4,2 Hz, 1 Η, 7-OH), 2,57 (ddd, J = 14,7, 9,4, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,89 (d, J = 7,0 Hz, 1 H, H3), 4,16 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20a), 4,47 (ddd, J = 10,9, 6,7, 4,2 Hz, 1 Η, H7), 4,90 (m, 1H, H13), 4,99 (dd, J = 9,4, 2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,63 (d, J = 7,0 Hz, 1 H, H2), 6,33 (s, 1 Η, H10), 7,48 (dd, J = 7,8, 7,8 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,61 (dd, J = 7,8, 7,4 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (d, J = 7,4 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (100 MHz, CDC1₃) δ 9,4 (Me(19)), 15,6(Me(18)), 20,9(4-Ac, 10-Ac), 22,6, 27,0(Mel6, Mel7), 35,6(0(6)), 38,6(0(14)), 42,7(0(15)), 46,1(C(3)), 58,8(0(8)), 68,0(0(13)), 72,3, 75,0, 76,2, 76,4(0(7), C(2), C(10), C(20)), 79,1(0(1)), 80,9(0(4)), 84,5(0(5)), 128,6, 129,4, 130,1, 133,7(benzoát), 132,0(0(11)), 146,3(0(12)), 167,1 (benzoát), 170,7, 171,3(10-Ac, 4-Ac), 204,1(0(9)) ppm.

10-Chloracetyl-10-DAB. K roztoku 10-DAB (116 mg, 0,21 mmol) v THF (3 ml) se při teplotě místnosti přidá injekční stříkačkou a pod N₂ směs anhydridu kyseliny chloroctové (2,8 g, 16,3 mmol, 78 ekviv.) a roztok ZnCl₂/THF (0,5 M, 0,85 ml, 0,42 mmol, 2 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 5 hodin. Reakční směs se vlije do směsi EtOAc (200 ml) a nasyceného vodného roztoku NaHCO₃ (100 ml). Organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se extrahuje EtOAc (100 ml x 3). Organický roztok se spojí, suší se nad Na₂SO₄, filtruje a koncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografií za použití EtOAc : hexany (1:1) jako eluentu a suší se přes noc ve vakuu a získá se lO-chlor-acetyl-10-DAB jako bezbarvá pevná látka: výtěžek, 123 mg (93 %), teplota tání 231 až 233 °C rozklad; [a]_Hg -66° (EtOAc, c = 0,45); *H NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,11 (s, 3 H, Mel7), 1,12 (s, 3H, Mel6), 1,63 (s, 1H, 1-OH), 1,69 (s, 3 H, Mel9), 1,89 (ddd, J= 14,6, 10,9, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 2,07 (d, J = 5,2 Hz, 1 H, 13-OH), 2,09 (d, J = 1,2, 3 H, Mel8), 2,12 (d, J = 4,5 Hz, 1 H, 7-OH), 2,29 (s, 3H, 4-Ac), 2,30 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,58 (ddd, J = 14,6, 9,7, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,88 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,16 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20b), 4,27 (br s, 2 H, C1CH₂), 4,31 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20a), 4,44 (ddd, J = 10,9, 6,7, 4,5 Hz, 1 Η, H7), 4,90 (m, 1 H, H13), 4,98 (dd, J = 9,7, 2,1 Hz, H5), 5,64 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H2), 6,41 (s, 1 Η, H10), 7,49 (dd, J = 7,9, 7,4 Hz, 2, benzoát, m), 7,61 (tt, J = 7,4, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (d, J = 7,9, 1,3 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 9,3 (Me(19)), 15,3 (Me(18)), 20,6 (4-Ac),

-22CZ 296580 B6

22,3, 26,7 (Mel6, Mel7), 35,8 (C(6)), 38,6(0(14)), 40,5 (C1CH₂), 42,6(0(15)), 46,2 (C(3)),

58,8(0(8)), 68,0(0(13)), 72,0, 75,0, 75,9 (C(7), C(2), C(10), C(20)), 79,0(0(1)), 80,9(0(4)), 84,4 (C(5)), 128,8, 129,7, 130,3, 133,9 (benzoát), 131,8 (C(ll)), 147,1 (C(12)), 167,4, 167,7 (C1CH₂C(O)O, benzoát), 171,0 (4-Ac), 203,7(C(9)) ppm. Analýza, vypočteno pro C3_IH₃₇C1O_I1 .

H₂O: C, 58,26; H, 6,15. Nalezeno: C 58,26; H, 6,07.

10-Propionyl~ 10-DAB. K roztoku 10-DAB (47 mg, 0,086 mmol) v THF (2 ml) se při teplotě místnosti pod N₂ při dá směs anhydridu kyseliny propionové (4 ml) a roztok ZnCl₂/THF (0,5 M, 350 ml, 0,173 mmol., 2 ekviv.) Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 14 hodin. Reakční směs se zředí EtOAc (150 ml), promyje se odsátím vodným roztokem NaHCO₃ (50 ml x 3) a solankou. Organická vrstva se suší nad Na₂SO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografíí za použití EtOAc : hexany (1:1) jako elučního činidla a suší se ve vakuu a získá se 10-propionyl-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek, 48 mg (93 %), teplota tání 212 až 213 °C rozklad; [a]_Hg -96° (CHC1₃, c = 0,78); *HNMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,11 (s, 6 H, Mel6, Mel7), 1,24 (t, J = 7,6 H, 3 H, CH₃CH₂), 1,60 (s, 1 Η, 1-OH), 1,67 (s, 3H), Mel9), 1,87 (ddd, J = 14,7, 10,9, 2,2 Hz, 1 H, H6b), 2,05 (d, J = 5,1 Hz, 1 Η, 13-0H), 2,06 (d, J = 1,3 Hz, 3 H, Mel 8), 2,28 (s, 3H, 4-Ac), 2,30 (d, J = 7,5 Hz, 2 H, H14a, H14b), 2,51 (d, J = 4,1 Hz, 1 Η, 7-OH), 2,55 (q, J = 7,6 Hz, 2 H, CH₃CH₂), 2,57 (ddd, J = 14,7, 9,5, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,90 (d, J - 6,9 Hz, 1 Η, H3), 4,16, (dd, J = 8,4, 0,8 Hz, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20a), 4,48 (ddd, J = 10,9, 6,7, 4,1 Hz, 1 Η, H7), 4,90 (m, 1 Η, H13), 4,99 (dd, J = 9,5, 2,2 Hz, 1 Η, H5), 5,63 (d, J = 6,9 Hz, 1H, H2), 6,34 (s, 1 Η, H10), 7,48 (dd, J = 8,1,

7,4 Hz, 2H, benzoát, m), 7,61 (tt, J - 7,4, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (dd, J = 8,3, 1,3 Hz, 2H,m benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 8,8 (CH₃CH₂), 9,2 (Me(19)), 15,2 (Me(18)), 20,7 (4-Ac), 22,3, 26,8, 27,4 (Mel6, Mel7, CH₃CH₂), 35,5(0(6)), 38,7 (C(14)), 42,6(0(15)), 46,1(0(3)), 58,7(0(8)), 67,9(0(13)), 72,3, 75,1, 76,1, 76,5(07), C(2), C(10), C(20)), 79,10(1)), 80,9 (C(4)), 84,5(0(5)), 128,7, 129,7, 130,3, 133,8(benzoát), 132,3(0(11)), 146,5(0(12)), 167,4 (benzoát), 170,9, 174,9 (4-Ac, ÍO-C(O)O), 204,6 (C(9)), ppm. Analýza, vypočteno pro C₃₂H₄oOn: C, 63,99; H, 6,71. Nalezeno: C, 63,81; H, 6,80.

C. Selektivní acylace C(10) hydroxylové skupiny z použití CeCl₃.

Obecný postup·. K roztoku 10-DAB v THF (20 ml na mmol 10-DAB) se pod N₂ přidá CeCl₃ a příslušný anhydrid nebo pyrokarbonát (množství je specifikováno v tabulce 1). Reakční směs se míchá při teplotě 25 °C a sleduje se TLC analýzou. Jakmile analýza indikuje kompletní reakci (čas je uveden v tabulce 1), reakční směs zředí EtOAc a promyje se třikrát nasyceným vodným roztokem bikarbonátu sodného. Spojené bikarbonátové promývací kapaliny se extrahují třikrát EtOAc, organické vrstvy se spojí a suší se nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Surový produkt se čistí mžikovou sloupcovou chromatografii. Další čištění se provede, je-li to nezbytné, rekrystalizací ze směsi EtOAc/hexan.

-23CZ 296580 B6

Tabulka 1. Acylace 10-DAB katalyzované CeCl₃ (RCO)₂O, CeCl₃

10-DAB .................

> 10-Acyl“10-DAB

THF, TM

Pokus	R (ekviv.)	CeCl3 (ekviv.)	čas (h) výtěžek
1	Me (10)	0,1	1,5	91
2	Pr (10)	0,1	3	100
3	iPr (10)	0,1	4,5	100
4	Ph (10)	0,1	21	94
5	cyklopropyl (10)	0,1	20,5	94
6	MeCH=CH (10)	0,1	20	91
7	CH2=CHCH2O (5)	0,1	1	96
8	EtO (5)	0,1	3	99
9	MeO (5)	0,1	3	98
10	terč -BuO (10)	0,7	24	94
11	BnO (3)	0,7	1	98

10-butyryl-10-DAB. teplota tání 145 až 149 °C; [a]_Hg -86,6° (CHC1₃, c = 1); *H NMR (500 MHz, CDClj) δ 8,13-8,11 (2H, m), 7,62 (1H, m), 7,51-7,48 (2H, m), 6,35 (1H, s), 5,64 (1H, d, J 7,0Hz), 4,99 (1H, d, J 7,7Hz), 4,90 (1H, m), 4,48 (1H, m), 4,31 (1H, d, J 8,3Hz), 4,18 (1H, d, J 8,3Hz), 3,91 (1H, d, J 7,0Hz), 2,60-2,42 (4H, m), 2,36-2,26 (2H, m), 2,28 (3H, s), 2,06 (3H, d, J 1,0Hz), 1,88 (1H, ddd, J 1,9, 10,9, 13,0Hz), 1,76 (2H, hex, J 7,4Hz), 1,68 (3H, s), 1,12 (6H, s) a 1,04 (3H, t, J 7,4 Hz); ¹³C NMR (100 MHz, CDC1₃) δ 204,2,173,9, 170,6, 167,1, 146,2,

133.7, 132,0, 130,1, 129,4, 128,6, 84,5, 88,9, 79,1, 76,5, 76,0, 75,0, 72,3,68,0, 58,8, 46,2, 42,7,

38.7, 37,1, 36,2, 35,6, 30,6, 27,0, 22,6, 20,9, 18,4, 17,8, 15,5 a 9,4; Analýza, vypočteno pro C₃₃H₄₂0h: C, 64,48; H, 6,89. Nalezeno C, 63,67; H, 7,01.

10-izobutyryl-10-DAB. teplota tání 143 °C; [a]_Hg -62,6° (CHC1₃, c=0,075); ’HNMR (CDC1₃, 500MHz): δ 8,12 (2H, d, J 7,3Hz), 7,62 (1H, m), 7,51-7,48 (2H, m), 6,33 (1H, s), 5,65 (1H, d, J 7,3Hz), 5,00 (1H, d, J 7,9Hz), 4,91 (1H, m), 4,48 (1H, ddd, J 4,3, 6,7, 11,0Hz), 4,31 (1H, d, J 8,6Hz), 4,18 (1H, d, J 8,6Hz), 3,91 (1H, d, J 7,3Hz), 2,74 (1H, pent, J 6,7Hz), 2,57 (1H, m), 2,51 (1H, d, J 4,3 Hz), 2,31 (1H, m), 2,28 (3H, s), 2,06 (3H, s), 2,01 (1H, d, J 5,5Hz), 1,90 (1H, ddd, J 2,3, 11,0, 14,6Hz), 1,68 (3H, s), 1,60 (1H, s), 1,51 (3H, s), 1,33 (3H, d, J 6,7Hz), 1,26 (3H, d, J 6,7 Hz), 1,13 (3H, s) a 1,12 (3H, s); ¹³C NMR (100 MHz, CDC1₃) δ 204,1, 177,2, 170,6,

167,1, 146,2, 133,7, 132,1, 130,1, 129,4, 128,6, 95,5, 84,5, 80,9, 79,1, 76,5, 75,8, 74,9, 72,3, 68,0, 58,8, 46,2, 42,7, 38,7, 35,6, 34,1, 27,0, 22,6, 20,9, 19,2, 18,7, 15,5 a 9,4; Analýza, vypočteno pro C₃₃H₄₂O_n . 0,5 H₂O: C, 64,48; H, 6,89. Nalezeno: C 63,05; H, 6,70.

10-benzoyl-10-DAB. Ή NMR (CDC1₃, 500MHz): δ 8,15-8,11 (4H, m), 7,64-7,6 (2H, m),

7,52-7,48 (4H, m), 6,62 (1H, s), 5,7 (1H, d, J 7,1Hz), 5,02 (1H, d, J 7,7 Hz), 4,94 (1H, m), 4,57 (1H, ddd, J 4,4, 7,1 11,0Hz), 4,33 (1H, d, J 8,2Hz), 4,20 (1H, d, J 8,3Hz), 3,99 (1H, d, J 6,6Hz),

2,62 (1H, ddd, J 6,6, 9,3, 14,8), 2,55 (1H, d, J 4,4Hz), 2,35 (2H, m), 2,30 (3H, s), 2,13 (3H, d,

J 1,1Hz), 2,03 (1H, d, J 4,9Hz), 1,91 (1H, ddd, J 2,2, 11,0, 13,2Hz), 1,71 (3H, s), 1,65 (1H, s),

1,25 (3H, s), a 1,21 (3H, s); ¹³C NMR (100MHz, CDC1₃) δ 204,0, 170,7, 167,1, 166,5, 146,5,

-24CZ 296580 B6

133,7, 133,6, 132,0, 130,1, 129,9, 129,4, 129,3, 128,7, 128,5, 84,5, 80,9, 79,1, 76,5, 75,0, 72,0,

68,1, 58,8, 46,3, 42,8, 38,7, 35,8, 29,7, 27,2, 22,6, 21,2, 15,6 a 9,5; Analýza, vypočteno pro

CssEUoOn: C, 66,66; H, 6,22. Nalezeno C, 66,46; H, 6,19.

10-trans krokonyl-10-DAB. Ή NMR (CDC1₃, 500MHz): δ 8,13 (2H, d, J 7,1Hz), 7,62 (1H, m), 7,51-7,48 (2H, m), 7,1 (1H, m), 6,42 (1H, s), 6,02 (1H, dq, J 1,7, 15,4Hz), 5,66 (1H, d, J 7,1Hz), 4,99 (1H, dd, J 2,0, 9,6Hz) 4,91 (1H, t, J 7,6Hz), 4,50 (1H, dd, J 7,1, 10,8Hz), 4,31 (1H, d, J 8,3 Hz), 4,19 (1H, d, J 8,3Hz), 3,93 (1H, d, J 7,1Hz), 2,61-2,55 (2H, m), 2,33-2,31 (2H, m), 2,28 (3H, s), 2,%7 (3H, d, J 1,5Hz), 1,95 (3H, dd, J 1,6, 6,8Hz), 1,89 (1H, ddd, J 2,3, 11,0, 13,4Hz),

1,68 (3H, s), 1,15 (3H, s), 1,14 (3H, s); ¹³CNMR (75MHz, CDC1₃) δ 212,4, 181,0, 170,8, 167,3, 166,5, 146,4, 133,8, 132,3, 130,2, 129,5, 128,7, 121,9, 116,0, 84,7, 84,6, 80,9, 79,2, 77,2, 75,9,

75,1, 72,4, 68,1, 58,8, 46,1, 42,7, 38,6, 35,6, 27,0, 20,9, 18,0, 15,4 a 9,3; Analýza, vypočteno pro C₃₃H₄₀O_n. C, 64,69; H, 6,58. Nalezeno C, 63,93; H, 6,61.

10-cyklopropanoyl-10-DAB. Ή (CDC1₃, 500MHz) δ 8,12 (2H, d, J 7,3H), 7,62 (1H, t, J 7,5Hz), 7,49 (2H, t, J = 7,7 Hz), 6,35 (1H, s), 5,65 (1H, d, J 7,0Hz), 4,99 (1H, app-d, J 8,2Hz), 4,91 (1H, m), 4,46 (1H, ddd, J 4,1, 6,8, 10,8Hz), 4,31 (1H, d, J 8,1Hz), 4,18 (1H, d, J 8,1Hz), 3,90 (1H, d, J 7,0Hz), 2,56 (1H, m), 2,51 (1H, d, J 4,1Hz), 2,31 (2H, m), 2,07 (3H, d, J 1,0Hz), 2,00 (1H, ddd, J 3,4, 7,9, 12,4Hz), 1,68 (3H, s), 1,60 (1H, s), 1,16-1,14 (2H, m), 1,13 (6H, s), a 1,01-0,97 (2H, m); ¹³CNMR (100MHz, CDC1₃) δ 204,3, 175,2, 170,6, 167,1, 146,4, 133,7, 132,0, 130,1, 129,4, 128,6, 84,5, 80,9, 79,1, 76,5, 76,0, 74,9, 72,4, 68,0, 58,8, 46,2, 42,7, 38,6, 35,6, 34,0, 27,0, 25,6, 24,9, 22,6, 21,0, 15,6, 13,1, 9,4 a 9,1; Analýza, vypočteno pro C₃₃H₄₀O_n: C, 64,69; H, 6,58. Nalezeno: C, 64,47, H, 6,66.

10-Etoxykarbonyl-10-DAB. teplota tání 214 až 215 °C; [a]_Hg -81° (CHC1₃, c = 0,35); *H NMR (500 MHz, CDC1₃) δ 1,13 (s, 3H, Mel7), 1,14 (s, 3H, Mel6), 1,38 (t, J = 7,1 Hz, 3H, CH₃CH₂), ·.; 1,59 (s, 1H, 1-OH), 1,70 (s, 3H, Mel9), 1,88 (ddd, J = 14,6, 10,5, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 2,00 (d, .

J = 5,0 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,10 (d, J = 1,4 Hz, 3 H, Mel8), 2,28 (s, 3H, 4-Ac), 2,30 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,46 (d, J = 4,2 Hz, 1 Η, 7-OH), 2,57 (ddd, J = 14,6, 9,6, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,88 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H3), 4,18 (d, J = 8,2 Hz, 1H, H20b), 4,31 (d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20a), 4,23-4,33 (m, 2 H, CH₃CH₂), 4,44 (ddd, J = 10,5, 6,7, 4,2 Hz, 1 Η, H 7), 4,90 (m, 1 Η, H13), 4,98 (dd, J = 9,6, 2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,65 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H2), 6,17 (s, 1 Η, H10), 7,48 (dd, J = 8,2, 7,3 Hz, 2H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,3, 1,4 Hz, 1 H benzoát, p), 8,11 (d, J = 8,2,

1,4 Hz, 2H, benzoát, o) ppm; ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 9,2, 14,0, 15,5, 20,8, 22,4, 26,7,

35,4, 38,5, 42,4, 46,0, 58,6, 65,0, 67,7, 72,2, 74,9, 76,4, 78,7, 79,0, 80,6, 84,4, 128,7, 129,4,

130,1, 131,5, 133,7, 147,5, 155,4, 167,1, 170,8, 204,7 ppm.

10-Metoxykarbonyl-10~DAB. teplota tání 218 až 219 °C; [a]_Hg -83° (CHC1₃, c - 0,58); ’H NMR (500 MHz, CDC1₃) δ 1,12 (s, 3H, Mel7), 1,13 (s, 3 H, Mel6), 1,59 (s, 1 H, 1-OH), 1,70 (s, 3 H, Mel9), 1,88 (ddd, J = 14,7, 10,8, 1,8 Hz, 1 H, H6b), 2,00 (d, J = 5,0 Hz, 1 H, 13-OH), 2,10 (d, J = 1,4 Hz, 3 H, Mel8), 2,28 (s, 3 H, 4-Ac), 2,30 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,40 (d, J = 4,1 Hz, 1 H, 7-OH), 2,57 (ddd, J = 14,7, 9,7, 6,6 Hz, 1 H, H6a), 3,87 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H3), 3,88 (s, 3H, MeOC(O)), 4,18 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,4 Hz, 1H, H20a), 4,44 (ddd, J = 10,8, 6,6, 4,1 Hz, 1 Η, H7), 4,90 (m 1 Η, H13), 4,98 (dd, J = 9,7, 1,8 Hz, 1 Η, H5), 5,65 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H2), 6,17 (s, 1 Η, H10), 7,48 (t, J = 8,2, 7,3 Hz, 2H, benzoát, m), 7,61 (tt, J = 7,3,

1,4 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (d, J = 8,2, 1,4 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm; ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 9,2, 15,5, 20,7, 22,4, 26,7, 35,5, 38,5, 42,4, 46,0, 55,4, 65,0, 67,7, 72,1, 74,8, 76,4, 78,9, 79,0, 80,6, 84,4, 128,7, 129,4, 130,1, 131,4, 133,7, 147,5, 155,9, 167,1, 170,8, 204,6 ppm.

10-terc.Boc-lQ-DAB. teplota tání 193 až 194 °C; [a]_Hg -82° (CHC1₃, c = 0,33); Ή NMR (500 MHz, CDC1₃) δ 1,13 (s, 6H, Mel7, Mel6), 1,48 (s, 9H, terc.BuO), 1,58 (s, 1 H, 1-OH),

1,69 (s, 3 H, Mel9), 1,88 (ddd, J = 14,9, 11,0, 2,2 Hz, 1 H, H6b), 1,99 (d, J = 5,0 Hz, 13-OH),

2,08 (d, J = 1,4 Hz, 3 H, Mel 8), 2,28 (s, 3 H, 4-Ac), 2,30 (m, 2H, H14a, H14b), 2,56 (ddd,

J = 14,9, 9,6, 6,9 Hz, 1 H, H6a), 2,68 (d, J = 3,6 Hz, 1H, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,2 Hz, 1 H,

-25 CZ 296580 B6

H20a), 4,46 (ddd, J = 11,0, 6,9, 3,6 Hz, 1 Η, H5), 5,64 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H2), 6,11 (s, 1 H,

H 10), 7,48 (t, J = 7,8 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,8, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (dd,

J = 7,8, 1,3 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm; ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃), δ 9,2, 15,6, 20,9, 22,4, 26,8,

27,5, 35,3, 38,5, 42,5, 45,9, 58,7, 67,9, 72,3, 74,7, 76,4, 78,0, 79,2, 80,8, 83,8, 84,5, 128,7, 129,4,

130,1, 131,8, 133,7, 147,3, 154,0, 167,2, 170,8, 205,0 ppm.

D. Selektivní karbamoylace C(10) hydroxylové skupiny

Obecný postup selektivní karbamoylace C-10 hydroxylové skupiny 10-DAB: Roztok 0,061 mmol (1,1 mol ekviv.) izokyanátu ve 2 ml THF se přidá po dusíkem při °C ke směsi 10-DAB (30 mg, 0,055 mmol) a CuCl (5,5 mg, 0,055 mmol). Směs se smíchá po dobu uvedenou v tabulce 2. Potom se reakční směs ohřeje na 25 °C a míchání pokračuje po dobu uvedenou v tabulce 2. Reakce se ochladí přidáním roztoku nasyceného vodného chloridu amonného a smě se extrahuje třikrát s EtOAc. Spojené organické vrstvy se promyjí nasyceným vodným roztokem NaHCO₃, suší se nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří a získá se žlutá pevná látka. Produkt se čistí mžikovou sloupcovou chromatografíí za použití směsi EtOAc/hexan 2:1 jako eluentu.

Tabulka 2. Karbamoylace 10-DAB

RNCO, CuCl, THF

10-DAB------------------> 10-Karbamoyl-10-DAB

Pokus č. R (ekviv.) Teplota (°C) Čas (hod.) Výtěžek (%)

1	Et	(1,1)	0 TM	7,5 0,5	88
2	allyl	(1,1)	0	6	88
			TM	0,5
3	Bu	(1,1)	0	6,5	87
			TM	0,5
4	Ph	(1,1)	TM	3	94

10-ethylkarbamoyl-0~DAB. teplota tání 241 až 243 °C; [a]n_g -92,0° (CHC1₃, c = 0,5); ^]H NMR (400MHz, CDC1₃) δ 8,13 (2H, d, J 7,1 Hz), 7,63 (1H, m), 7,52-7,48 (2H, m), 6,27 (1H, s), 5,63 (1H, d J 6,9Hz), 5,01 (1H, dd, J 1,9, 9,6Hz), 4,97 (1H, m), 4,91 (1H, m), 4,50 (1H, ddd, J 3,7, 6,5, 10,5Hz), 4,31 (1H, d, J 8,3 Hz), 4,17 (1H, d, J 8,3Hz), 3,88 (1H, d, J 7,0Hz), 3,32-3,25 (2H, m), 3,10 (1H, d, J 3,7Hz), 2,56 (1H, ddd, J 6,8, 9,8,14,8Hz), 2,31 (1H, m), 2,29 (3H, s), 2,09 (3H, s), 1,88 (1H, ddd, J 2,2, 11,0, 13,3Hz), 1,67 (3H, s), 1,60 (1H, s), 1,19 (3H, t, J 7,2 Hz) a 1,10 (6H, s); Analýza, vypočteno pro C₃₂H₄₀NOn: C, 62,43; H, 6,71. Nalezeno: C, 61,90; H, 6,77.

10-butylkarbamoyl-l0-DAB. [a]_Hg -89,6° (CHC1₃, c = 0,25); 'H NMR (500MHz, CDC1₃) δ 8,12 (2H, d, J 7,3Hz), 7,61 (1H, m), 7,51-7,45 (2H, m), 6,27 (1H, s), 5,64 (1H, d, J 6,7Hz), 5,0 (1H, d, J 8,0Hz), 4,91 (1H, m), 4,49 (1H, m), 4,31 (1H, d, J 8,5Hz), 4,19 (1H, d, J 8,5 Hz), 3,89 (1H, d, J 6,7Hz), 3,25-3,23 (2H, m), 3,04 (1H, m), 2,56 (1H, ddd, J 6,7, 9,7, 14,7Hz), 2,30 (1H, d, J7,9Hz), 2,28 (3H, s), 2,09 (3H, s), 1,99 (1H, d J 4,9Hz), 1,88 (1H, ddd, J 2,5, 11,0, 13,4Hz),

1,68 (3H, s), 1,59 (1H, s), 1,55 (2H, b), 1,42-1,37 (2H, m), 1,11 (6H, s) a 0,95 (3H, t, J 7,6Hz); Analýza, vypočteno po C54H44NO11: C, 63, 44; H,7,05. Nalezeno: C 62,64; H, 7,01.

-26CZ 296580 B6

10-fenylkarbamoyl-10-DAB. teplota tání 178 až 180 °C; [a]_Hg -93,0° (CHC1₃, C = 0,5); Ή NMR (400MHz, CDC1₃); δ 8,13 (2H, d, J 6,9Hz), 7,63 (1H, t, J 7,4Hz), 7,51 (2H, t, J 7,6Hz); 7,42 (1H, d, J 7,8Hz), 7,36-7,32 (2H, m), 7,12 (1H, t, J 7,4 Hz), 6,87 (1H, b), 6,38 (1H, s), 5,66 (1H, d, J 7,0Hz), 5,02 (1H, app d, J 7,8Hz), 5,93 (1H, m), 4,52 (1H, ddd, J 3,8, 6,5, 10,5Hz), 4,33 (1H, d, J 8,3Hz), 4,18 (1H, d, J 8,3Hz), 3,91 (1H, d, J 7,0Hz), 2,83 (1H, d J 4,0Hz), 2,59 (1H, ddd, J 6,5, 9,4, 14,5Hz), 2,33 (1H, d J 4,0Hz), 2,59 (1H, ddd, J 6,5, 9,4, 14,5Hz), 2,33 (1H, m), 2,29 (3H, s), 2,12 (3H, d, J 1,4Hz), 2,04 (1H, d, J 5,1 Hz), 1,89 (1H, ddd, J 2,2, 11,0, 14,4Hz),

I, 69 (3H, s), 1,62 (1H, s), 1,15 (3H, s) a 1,13 (3H, s).

10-allylkarbamoyl-10-DAB. teplota tání 165 až 170 °C; [a]_Hg -80,0° (CHC1₃, c = 0,25); ’HNMR (500 MHz, CDC1₃) δ 8,12 (2H, d, J 7,3Hz), 7,62 (1H, m), 7,51 - 7,48 (2H, m), 6,27 (1H, s), 5,89 (1H, m), 5,62 (1H, d, J 6,7Hz), 5,31 (1H, s), 5,19 (1H, d, J 9,8Hz), 5,08 (1H, m), 5,00 (1H, d, J 7,9Hz), 4,90 (1H, m), 4,49 (1H, ddd, J 3,7, 6,1, 10,4Hz), 4,31 (1H, d, J 8,5Hz), 4,17 (1H, d, J 8,5Hz), 3,88-3,86 (2H, m), 3,03 (1H, d, J 3, 7Hz), 2,55 (1H, ddd, J 6,7, 9,8, 15,9Hz), 2,30 (1H, m), 2,99 (3H, s), 2,08 (3H, s), 2,06 (1H, app d, J 4,9 Hz), 1,87 (1H, ddd, J 1,8,

II, 0, 14,0Hz), 1,67 (3H, s), 1,58 (1H, s) a 1,09 (6H, s); Analýza, vypočteno pro C₃₃H4₀NOn: C, 63,15; H, 6,58. Nalezeno: C, 61,73; H, 6,45.

E. Selektivní silylace C(10) hydroxylové skupiny:

10-TMS-10-DAB. K roztoku 10-DAB (100 mg, 0,18 mmol) v THF (10 ml) se při 0 °C pomalu přidá pod N₂ N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoracetamid (1,0 ml, 3,7 mmol, 20 ekviv.). Reakční směs se míchá při 0 °C po dobu 5 hodin. Přidá se EtOAc (20 ml) a roztok se filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografii na silikagelu za použití EtOAc: hexany (1:1) jako eluentu a suší se ve vakuu přes noc a získá se 10-TMS-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 103 mg (91 %). teplota tání 189 až 191 °C; [a]_Hg -70° (CHC1₃, c = 0,55); ’HNMR (400 MHz, CDC1₃) δ 0,18 (s, 9 H, Me₃Si), 1,06 (s, 3 H, Mel7), 1,16 (s, 3 H, Mel6), 1,31 (d, J = 8,6 Hz, 1 H, 7-OH), 1,56 (s, 1 Η, 1-OH), 1,68 (s, 3H, Mel9), 1,79 (ddd, J = 14,4, 11,1, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 1,97 (d, J = 4,9 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,03 (d, J = 1,3 Hz, 3 H, Mel8), 2,27 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,28 (s, 3H, 4-Ac), 2,58 (ddd, J = 14,4, 9,6, 7,6 Hz, 1 H, H6a), 4,01 (d, J = 7,2 Hz, 1 Η, H3), 4,16 (d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20b), 4,25 (ddd, J = 11,1, 8,6, 7,5 Hz, 1H, H7), 4,30 (d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20a), 4,84 (m, 1 Η, H13), 4,97 (dd, J = 9,6, 2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,27 (s, 1 Η, H10), 5,64 (d, J = 7,2 Hz, 1 Η, H2), 7,47 (dd, J = 8,2, 7,5 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,5, 1,2 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (dd, J = 8,2, 1,2 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 0,2 (Me₃S), 9,7 (Me(19)), 14,4 (Me(18)), 19,6(4-Ac), 22,4, 26,6(Mel6, Mel7), 37,1(0(6)), 38,6 (C(14)), 42,6(0(15)), 47,2(0(3)), 57,8(0(8)), 68,0(0(13)), 72,0, 75,1, 76,1, 76,8(0(7), C(2), C(10), C(20)), 78,9(0(1)), 81,2 (C(4)), 84,3 (C(5)), 128,8, 130,3, 133,7 (benzoát), 137,0(0(11)), 139,0(0(12)), 167,4 (benzoát), 171,0 (4-Ac), 209,5 (C(9)) ppm. Analýza, vypočteno pro C₃₂H₄4O₁₀Si. 1/2 H₂O: C, 61,42; H, 7,25. Nalezeno: C, 61,61; H, 7,12.

10-TES- 10-DAB. K roztoku 10-DAB (85 mg, 0,16 mmol) v THF (3 ml) se při 0 °C pomalu přidá pod N₂ N,O-bis(triethylsilyl)trifluoracetamid (484 ml, 1,56 mmol, 10 ekviv.) a katalytické množství roztoku LiHMDS/THF (1 M, 5 ml, 0,005 mmol). Reakční směs se míchá při 0 °C po dobu 5 minut. Přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografíí za použití EtOAc : hexany (1:2) jako eluentu a suší se přes noc ve vakuu a získá se 10-TES-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 98 mg (95 %). teplota tání 234 až 235 °C rozklad; [a]_Hg -69° (CHC1₃, c = 0,95); IR 3690, 2958, 1714, 1602 cm’¹; Ή NMR (500 MHz, CDC1₃) δ 0,68 (m, 6H, (CH₃CH₂)₃Si); 1,00 (t, J = 7,9, 9 H, C7/₃CH₂)₃Si); 1,08 (s, 3 H, Mel7), 1,19 (s, 3 H, Mel6), 1,29 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, 7-OH), 1,55 (s, 1 H, 1-OH), 1,69 (s, 3 H, Mel9), 1,79 (ddd, J = 14,4, 11,0, 2,0 Hz, 1 H, H6b), 1,92 (d, J = 5,0 Hz, 1 H, 13-OH), 2,03 (d, J = 1,0 Hz, 3 H, Mel8), 2,27 (s, 3 H, 4-Ac), 2,29 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,59 (ddd, J = 14,4, 9,5,

6,7 Hz, 1 H, H6a), 4,02 (d, J = 7,2 Hz, 1 Η, H3), 4,18 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20b), 4,23 (ddd, J =

-27CZ 296580 B6

11,0, 8,4, 6,7 Hz, 1 Η, H7), 4,30 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20a), 4,86 (m, 1 Η, H13), 4,97 (dd, J - 9,5, 2,0 Hz, 1 Η, H5), 5,28 (s, 1 Η, H10), 5,66 (d, J = 7,2 Hz, 1 Η, H2), 7,47 (dd, J = 7,9, 7,9 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,59 (tt, J = 7,9, 1,0 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (dd, J = 7,9, 1,0 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ^,3C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 4,9, 6,5 (TES), 9,7 (Me(19)), 14,3(Me(18)), 19,6 (4-Ac),

22,4, 26,6 (Mel6, Mel7), 37,1 (C(6)), 38,6(C(14)), 42,6 (C(15)), 47,3 (C(3)), 57,9(C(8))> 67,9 (C(13)), 71,9, 75,1, 76,1, 76,7(C(7), C(2), C(10), C(20)), 78,9 (C(l)), 81,2(C(4)), 84,3(C(5)),

128,7, 129,9, 130,3, 133,7(benzoát), 137,0 (C(l 1)), 138,8(C(12)), 167,4(benzoát), 171,0 (4-Ac), 209,5 (C(9)) ppm. analýza, vypočteno pro C₃₅H_SoOioSi . H₂O: C, 62,11; H, 7,74. nalezeno: C, 62,45; H, 7,74.

Příklad 2

Obecný postup přípravy 7-silyl-10-TES-10-DAB. K roztoku 7-triethylsilyl-10-DAB, 7-terc-butydimethylsilyl-\Q-DAR, nebo 7-dimethylizopropylsilyl-10-DAB v THF se při 0°C a pod N₂ pomalu přidá N,O-bis(triethylsilyl)trifluoracetamid (5 ekviv.) a katalytické množství roztoku LiHMDS/THF (5 mol %). Reakční směs se míchá při 0 °C po dobu 15 minut, přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografií za použití EtOAc : hexany (1:2) jako eluentu a suší se ve vakuu přes noc a získá se 7,10-bis(triethylsilyl)-10-DAB (95% výtěžek), 7-terc.butyldimethylsilyl-10-triethylsilyl-10DAB (98% výtěžek) nebo 7-dimethylizopropylsilyl-10-triethylsilyl-10-DAB (94% výtěžek).

7-Dimethylsilyl-10-TBS-10-DAB. K roztoku 7-dimethylfenylsilyl-10-DAB (35 mg, 0,052 mmol) v THF (2 ml) se při 0 °C a pod N přidá N,O-bis(terc.butyldimethylsilyl)trifluoracetamid (337 μ1, 1,09 mmol, 20 ekviv.) a katalytické množství roztoku LiHMDS/THF (1 M, 6 μΐ, 0,006 mmol). Reakční směs se míchá při 0 °C po dobu 4 hodin a potom se zahřívá na teplotu místnosti další 4 hodiny. Přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se filtruje přes krátkou kolonu na silikagel. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc: hexany (1:2) jako eluentu a sušením přes noc ve vakuu se získá 39 mg (92% výtěžek) 7-dimethylfenylsilyl-10-rerc-butyldimethylsilyl-10DAB.

Příklad 3

Selektivní silylace C(7) hydroxylové skupiny

7-TBS-10-DAB. Ke směsi 10-DAB (38 mg, 0,070 mmol) imidazolu (190 mg, 2,79 mmol, 40 ekvivalentů) a terc-butyldimethylsilylchloridu (210 mg, 1,40 mmol), 20 ekviv.) se přidá při teplotě místnosti pod N₂ DMF (0,1 ml). Reakční směs se intenzivně míchá při teplotě místnosti 24 hodin. Přidá se EtOAc (20 ml) a roztok se filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (200 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc-CH₂Cl₂ jako eluentu a po sušení přes noc ve vakuu se získá 7-TBS-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 41 mg (99 %). teplota tání 222 až 223 °C; [a]_Hg -51° (CHC1_3j c = 0,36); Ή NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 0,05, 0,06 (2 s, 6 H, Me₂Si), 0,83 (s, 9 H, Me₃C), 1,09 (s, 6 H, Mel6, Mel7), 1,57 (s, 1 Η, 1-OH), 1,75 (s, 3 H, Mel9), 1,87 (ddd, J= 14,4, 10,6, 2,0 Hz, 1 H, H6b), 2,01 (d, J = 5,0 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,09 (d, J = 1,33, 3 H, Mel8), 2,28 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,29 (s, 3 H, 4-Ac), 2,46 (ddd, J = 14,4, 9,6, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,96 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H3), 4,16 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20b), 4,24 (d, J = 2,2 Hz, 1 H, 10-OH), 4,31 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20a), 4,38 (dd, J = 10,6, 6,7 Hz, 1 Η, H7), 4,88 (m, 1 H, H13), 4,96 (dd, J = 9,6, 2,0 Hz, 1 Η, H5), 5,15 (d, J = 2,0 Hz, 1 Η, H10), 5,60 (d, J = 6,9 Hz, 1 H, H2), 7,47 (dd, J = 8,1, 7,5 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,6, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,10 (d, J = 8,1, 1,3 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ -5,8, -3,8 (Me₂Si), 9,7 (Me(19)), 14,8(Me(18)), 17,6(Me₃C), 19,3(4-Ac), 22,4, 26,7(Mel6, Mel7), 25,4 (Me₃C),

-28CZ 296580 B6

37,4(C(6)), 38,7(C(14)), 42,7(C(15)), 47,0(C(3)), 58,0 (C(8))), 68,0(C(13))), 73,1, 74,7,

75,0(C(7), C(2), C(10), C(20)), 78,9C(1)), 80,9(C(4)), 84,3(C(5)), 128,8, 129,8, 130,3, 133,8 (benzoát), 135,7 (C(l 1)), 141,9 (C(12)), 167,4 (benzoát), 171,2 (4-Ac), 210,8(C(9)), ppm. Analýza, vypočteno pro C₃₅H₅oOioSi: C, 63,80; H, 7,65. Nalezeno: C,63,72; H, 7,70.

7-Dimethylfenylsilyl-10-DAB. K THF (3 ml) roztoku 10-DAB (54 mg, 0,099 mmol) se při teplotě -20 °C pod N₂ přidá pyridin (0,6ml), dimethylfenylsilylchlorid (250 ml, 1,49 mmol, 15ekviv.). Reakční smě se míchá při -20 °C po dobu 2 hodin. Přidá se EtOAc (10 ml) a nasycený vodný roztok NaHCO₃ (0,5 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou kolonu silikagelu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografíi za použití EtOAc: CH₂C1 (1:10) jako eluentu a po sušení přes noc ve vakuu se získá 7-dimethylfenylsilyl-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 62 mg (92 %). teplota tání 219 až 220 °C; [a]_Hg -28° (CHCI, c = 0,27); Ή NMR (400Mel7), 1,06 (s, 3 H, Mel6), 1,54 (s, 1 H, 1-OH), 1,73 (d, J = 1,1, 3 H, Mel8), 1,76 (s, 3 H, Mel9), 1,90 (ddd, J =

14,4, 10,6, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 1,93 (d, J = 5,0 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,23 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,25 (s, 3 H, 4-Ac), 2,43 (ddd, J = 14,4, 9,6, 6,8 Hz, H6a), 3,86 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,10 (d, J =

2,1 Hz, 1 Η, 10-OH), 4,16 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20b), 4,28 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20a), 4,31 (dd, J = 10,6, 6,8 Hz, 1 Η, H7), 4,81 (m, 1 Η, H13), 4,84 (d, J = 2,1 Hz, 1 Η, H10), 4,90 (dd, J = 9,6,

2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,59 (d, J - 7,0 Hz, 1 Η, H2), 7,41, 7,53 (2m, 5 H, C₆H₅), 7,46 (dd, J = 8,0,

7,5 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,55 (tt, J = 7,5, 1,2 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,9 (d, J = 8.0, 1,2 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm. ^!3C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ -1,8, -1,1 (Me₂Si), 9,8 (Me(19)), 14,4 (Me(18)), 19,4 (4-Ac), 22,3, 26,7 (Mel6, Mel7), 37,2 (C(6)), 38,6(C(14)), 42,6(C(15)), 46,7(C(3)), 58,0(C(8)), 68,0 (C(13)), 73,2, 74,7, 75,0, (C(7), C(2), C(10), C(20)), 78,8(C(1)), 80,8 (C(4), 84,3 (C(5)), 128,3, 128,8, 129,8, 130,2, 130,3, 133,65, 133,74 (Phi, benzoát), 137,4 (C(ll)), 142,1(C(12)), 167,4(benzoát), 171,0 (4-Ac), 210,9(C(9)) ppm. Analýza, vypočteno pro C₃₇H₄₆O₁₀Si. 1/2H₂O: C, 64,61; 6,89. Nalezeno: C, 64,72; H, 6,81.

7-Dimethylizopropylsilyl-10-DAB. K roztoku 10-DAB (97 mg, 0,18 mmol) vpyridinu (1 ml) se při -10 °C a pod dusíkem přidá dimethylizopropylsilylchlorid (580 ml, 3,57 mmol, 20 ekviv.). Reakční směs se míchá při -10 °C po dobu 3 hodin. Přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou kolonu se silikagelem. Silikagel se promyje EtOAc (150ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografíi za použití EtOAc : hexany (1:2) jako eluentu a získá se 7-dimethylizopropyl-10-DAB jako pevná bílá látka: výtěžek 107 mg (93 %). teplota tání 229 až 230 °C; [a]_Hg-56^o (CHC1₃, c = 0,62); *H NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 0,05, 0,06 (2 s, 6 H, Me₂Si), 0,70 (m, 1 H, CHSi), 0,90, 0,92 (2 dd, J = 7,4,

1,7, 6H, Me₂CH), 1,09 (s, 6 H, Mel6, Mel7), 1,56 (s, 1 H, 1-OH), 1,74 (s, 3 H, Mel9), 1,89 (ddd, J = 14,4, 10,6, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 1,99 (d, J = 7,9, 2 Η, H 14a, H14b), 2,29 (s, 3H, 4-Ac), 2,44 (ddd, J = 14,4, 9,7, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,96 (d, J = 7,3 Hz, 1 Η, H3), 4,17 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20b), 4,24 (d, J = 2,2 Hz, 1 H, 10-OH), 4,31 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20a), 4,38 (dd, J = 10,6,

6,7 Hz, 1 Η, H7), 4,85 (m, 1 Η, H13), 4,95 (dd, J = 9,7, 2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,15 (d, J = 2,2 Hz, 1 Η, H10), 5,61 (d, J = 7,3 Hz, 1 Η, H2), 7,47 (dd, J = 8,2, 7,5 Hz, 2H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,5, 1,4 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,10 (d, J = 8,2, 1,4 Hz, 2H, benzoát, o) ppm. ¹³CNMR (75 MHz, CDC1₃) δ -4,6, -3,3, (Me₂Si), 9,7 (Me(19)), 14,8, 14,9, (CHSi, Me(18)), 16,4, 16,5, (Áfe₂CH), 19,4 (4-Ac), 22,4, 26,7 (Mel6, Mel7), 37,3 (C(6)), 38,7 (C(14)), 42,7 (C(15)), 47,0 (C(3)), 5,0 (C(8)), 68,0 (C(13)), 73,1, 74,7,75,0(C(7), C(2), C(10), C(20)), 78,9(C(1)), 80,9 (C(4)), 84,3 (C(5)), 128,8, 129,8, 130,3, 133,7 (benzoát), 135,7 (C(l 1), 142,0(C(12)), 167,4 (benzoát), 171,l(4-Ac), 210,8 (C(9)) ppm. Analýza, vypočteno pro C₃₄H₄₈O_I0Si . H₂O: C, 61,61; H, 7,60. Nalezeno: C, 61,30; H,7,35.

7-Tribenzylsilyl-10-DAB. Ke směsi 10-DAB (62 mg, 0,11 mmol), imidazolu (280 mg,

4,11 mmol, 36 ekviv.) a tribenzylsilylchloridu (364 mg, 1,14 mmol, 10 ekviv.) se přidá pod N₂

DMF (0,4 ml). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 3 hodiny. Přidá se EtOAc (30 ml) a roztok se filtruje přes krátkou kolonu se silikagelem. Silikagel se promyje EtOAc (150 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí dvakrát mžikovou chromatografíi, poprvé použitím směsi EtOAc : hexany (1:2) jako eluentu, podruhé použitím směsi EtOAc :

-29CZ 296580 B6

CH₂C1₂ jako eluentu a suší se přes noc ve vakuu a získá se 7-tribenzylsilyl-10-DAB jako pevná bílá látka: výtěžek 88 mg (91%). teplota tání 161 až 163 °C; IR 3690, 2928, 2890, 1712, 1600 cm'¹; [a]Hg -46° (CHC13, c = 0,46); Ή NMR (400 MHz, CDC13) δ 1,10 (s, 3H, Mel7, Mel6), 1,56 (s, 1 Η 1-OH, 1,71 (ddd, J = 14,2, 10,9, 2,0 Hz, 1 H, H6b), 1,74 (s, 3H, Mel9), 2,00 (d, J = 5,1 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,07 (ddd, J = 14,2, 9,6, 6,6 Hz, 1 H H6a), 2,10 (d, J = 1,2, 3 H, Mel8), 2,12 (s, 6 H, PhC//2)3Si), 2,27 (d, J = 7,5 Hz, 2 H, H14a, H14b), 2,27 (s, 3 H, 4-Ac), 3,99 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,16 (d, J = 8,5 Hz, 1H, H20b), 4,18 (d, J = 2,2 Hz, 1 Η, 10-OH), 4,28 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20a), 4,58 (dd, J = 10,9, 6,6 Hz, 1 Η, H7), 4,81 (dd, J = 9,6, 2,0 Hz, 1 H, H5), 4,89 (m, 1 Η, H13), 5,21 (d, J = 2,22 Hz, 1 Η, H10), 5,61 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H2), 6,93, 7,09, 7,20 (3 m, 15 H, (PACH2)3Si), 7,48 (dd, J = 8,1, 7,5 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,61 (tt, J = 7,5, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,10 (dd, J = 8,1, 1,3 Hz, 2H, benzoát, o) ppm. ¹³C NMR (75 MHz, CDC13) δ 9,9(Me(19)), 15,0(Me(18)), 19,5(4-Ac), 22,4, 26,7 (Mel6, Mel7), 23,6 (Si(CH₂Ph)₃), 36,9(C(6)), 38,7 (C(14)), 42,7 (C(15)), 46,8 (C(3)), 58,0 (C(8)), 68,0 (C(13)), 74,4, 74,9, 75,0(C(7), C(2), C(10), C(20)), 78,8 (C(l)), 80,8 (C(4)), 84,1 (C(5)), 124,9, 128,7, 128,8, 129,1, 129,8, 130,3, 133,8, 137,8 (Si(CH₂P/z)₃, benzoát), 135,5 (C(l 1)), 142,2(C(12)), 167,4 (benzoát), 170,9 (4-Ac), 210,8 (C(9)), ppm. Analýza, vypočteno pro C_S0H5₆O₁₀Si. 1/2 H₂O: C, 70,32; H, 6,73. Nalezeno: C 70,11; H, 6,57.

Příklad 4

Selektivní acylace 10-acyl-10-DAB

10-Alloc~7-p-nitrobenzyloxykarbonyl-10--DAB. Ke směsi 10-alloc-10-DAB (33 mg, 0,053 mmol) a DMAP (19,3 mg, 0,16 mmol, 3 ekviv.) v dichlormethanu (4 ml) se při 0 °C pod N₂ přidá dichlormethanový roztok />-nitrobenzylchlorformiátu (23 ml, 0,11 mmol, 2 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě 0 °C po dobu 4 hodin a přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou kolonu se silikagelem. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografií za použití EtOAc: hexany (1:2) jako eluentu a suší se přes noc ve vakuu a získá se 10-alloc-7-p-nitrobenzyloxykarbonyl-10-DAB jako bezbarvá pevná látka: výtěžek 34 mg (92 %).

7-Benzyloxykarbonyl baccatin III. K míchanému roztoku baccatinu III (100 mg, 0,168 mmol) v dimethylenchloridu se pod N a při teplotě místnosti přidá 4-dimethylaminopyridin (204 mg,

1,68 mmol) a potom benzylchlorformiát (240 ml, 1,68 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti a postup reakce se pozoruje TLC. Po 4 hodinách je reakce kompletní. Směs se zředí EtOAc (10 ml) a převede se do dělicí nálevky obsahující 50 ml 50% EtOAc/hexany. Směs se promyje nasyceným hydrogenuhličitanem sodným a organická vrstva se oddělí. Vodná vrstva se promyje 20 ml 50% EtOAc/hexany. Spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO₄ a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se nechá projít přes krátkou kolonu a získá se 115 mg (95 %) bílé pevné látky, teplota tání 245 až 248 °C; [oc]²⁵ _D -60,5° (c = 0,07, CHClj). Ή NMR (CDC1, 400 MHz) δ 8,10 (d, J = 9,6 Hz, 2 H, o-benzoát), 7,60 - 6,8 (m, 8 H, benzoát, Bn), 6,45 (s, 1 Η, H10), 5,63 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H2B), 5,56 (dd, J = 10,6, 7,2 Hz, 1 H, H7), 5,66 (dd, J = 18,5, 12,0 Hz, 2 H, Bn), 4,97 (d, J = 10,6, 1 Η, H5), 4,87 (m, 1 Η, H13), 4,31 (d, J = 10,5, 1H, H20a), 4,15 (d, J = 10,5, 1 H, H20b), 4,02 (d, J = 6,9, 1 Η, H3), 2,61 (m, 1 H, H6a), 2,30 (m, 2 H, H14's), 2,29 (s, 3 H, 4Ac), 2,18 (s, 3 H, lOAc), 2,15 (br s, 3 H, Mel8), 2,08 (d, J = 5,2 Hz, 13OH), 1,94 (m, 1 H, 6b), 1,79 (s, 3 H, Mel9), 1,58 (s, 1 Η, 1OH), 1,14 (s, 3 H, Mel6), 1,09 (s, 3 H, Mel7).

7-Allyloxykarbonyl baccatin III. K míchanému roztoku baccatinu III (30 mg, 0,051 mmol) v methylenchloridu (1 ml) se pod N₂ a při teplotě místnosti přidá 4-dimethylaminopyridin (62,3 mg, 0,51 mmol) a potom se přidá allylchlorformiát (54 ml, 0,51 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti a postup reakce se sleduje TLC. Po 1,5 hodině je reakce kompletní.

Směs se zředí EtOAc (5 ml) a převede se do dělicí nálevky obsahující 50 ml 50% EtOAc/hexany.

Směs se promyje nasyceným hydrogenuhličitanem sodným a organická vrstva se oddělí. Vodná

-30CZ 296580 B6 vrstva se promyje 10 ml 50% EtOAc/hexany, spojené organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad MgSO₄ a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se nechá projít přes krátkou kolonu a získá se 33,1 mg (97 %) bílé pevné látky teploty tání 239 až 24 °C; [a]²⁵ _D -61,5 c, (0,01, CHClj) Ή NMR (CDC1₃, 500 MHz) δ 8,12 (d, J = 8,3 Hz, 2 H, o-benzoát), 7,66 - 7,45 (m, 3 H, benzoát), 6,43 (s, 1 Η, H10), 5,97 (m, 1 H, int. allyl), 5,64 (d, J = 7,0 Hz, 1 H, H2b), 5,54 (dd, J = 10,5, 7,0 Hz, 1 Η, H7), 5,28 m, 2 H, ext. allyl), 4,97 (d, J = 9,6 Hz, 1 Η, H5), 4,87 (m, 1 Η, H13), 4,67 (m, 2H, CH₂allyl), 4,31 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20a), 4,17 (d, J = 8,5, 1 H, H20b), 4,02 (d, J = 7,0, 1 Η, H3), 2,64 (m, 1 H, H6a), 2,30 (d, J = 8,0 Hz, 2 H, H14's), 2,29 (s, 3 H, 4Ac), 2,16 (s, 3 H, lOAc), 2,15 (br s, 3 H, Mel8), 2,01 (d, J = 5 Hz, 13OH), 1,96 (m, 1 H, 6b), 1,81 (s, 3 H, Mel9), 1,58 (s, 1 Η, 1OH), 1,15 (s, 3 H, Mel6), 1,02 (s, 3 H, Mel7).

Příklad 5

Selektivní ketalizace 10-acyl-lO-DAB

7-MOP baccatin III. K roztoku baccatinu III (101 mg, 0,172 mmol) v THF (8 ml) se při -20 °C přidá pod N₂ 2-methoxypropen (0,66 ml 6,89 mmol, 40 ekviv.) a potom následuje přidání katalytického množství toluensulfonové kyseliny (0,1 M roztok v THF, 43 μΐ, 0,004 mmol, 0,025 ekviv.). Reakční směs se míchá při -20 °C po dobu 3 hodin. Analýza TLC indikuje úplnou spotřebu výchozího materiálu a tvorbu žádaného produktu jako hlavní produkt. Přidá se triethylamin (0,5 ml) a roztok se zahřeje na teplotu místnosti, zředí se EtOAc (100 ml), promyje se nasyceným vodným roztokem NaHCO₃, suší se nad Na₂SO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se suší ve vakuu přes noc a získá se 112 mg (99 %) surového produktu. Rekrystalizací surového produktu z EtOAc/hexany se získá 105 mg (93 %) 7-MOP baccatinu III jako bílé krystaly, teploty tání 181 až 183 °C; *H NMR (500 MHz, C₆D₆) δ 1,01 (s, 3 H, Mel7), 1,11 (br s, 1 Η, 13-OH), 1,28 (s, 3 H, Mel6), 1,39, 1,78 (2 s, 6 H, Me₂CO), 1,62 (s, 1 Η, 1-OH), 1,78 (s, 3 H, ÍOA-Ac), 1,92 (s, 3 H, 4-Ac), 2,09 (s, 3 H, Mel8), 2,12 (s, 3 H, Mel9), 2,14 (ddd, J = 15,0, 10,9, 2,2 Hz, 1 H, H6b), 2,18 (dd, J = 15,6, 9,4 Hz, 1 H, H14b), 2,31 (dd, J = 15,6, 7,0 Hz, 1 H, H14b), 2,97 (s, 3 H, MeO), 3,15 (ddd, J = 15,0, 9,9, 6,7 Hz, 1H, H6a), 4,08 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,24 (m, 1 Η, H3), 4,24 (m, 1 Η, H13), 4,33 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20b), 4,41 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20a), 4,78 (dd, J = 10,9, 6,7 Hz, 1 Η, H7), 4,97 (dd, J = 9,9, 2,2 Hz, 1 H, H5), 5,95 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H2), 6,79 (s, 1 Η, H10), 7,15 (m, 3 H, benzoát, m, p), 8,28 (d, J = 8,0 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm; Analýza, vypočteno pro C₃₅H₄₆0i₂: C, 63,82; H, 7,04. Nalezeno: C, 63,72; H, 7,07.

Příklad 6

Selektivní acylace lO-silyl-10-DAB

7-Acetyl-10-TES-10-DAB. K míchanému roztoku 10-TES-10-DAB (65 mg, 0,098 mmol) v dichlormethanu (4 ml) se při 0 °C pod N₂ přidá DMAP (36 mg, 0,296 mmol, 3 ekviv.) a potom se přidá anhydrid kyseliny octové (0,148 mmol, 1,5 ekviv.). Reakční směs se míchá při 0 °C po dobu 4,5 hodin a TLC analýza indikuje úplnou spotřebu výchozího materiálu. Reakční směs se potom filtruje přes polštářek silikagelu, silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc : hexany (1:2) jako eluentu a suší se ve vakuu přes noc a získá se 7-acetyl-10-TES-10-DAB: výtěžek

65,7 mg (95 %). Ή NMR (CDC1₃, 400 MHz), δ 0,60 (m, 6 H, CH₃CH₂)Si), 0,97 (t, J = 7,9 Hz, 9 H, (CH₃CH₂)₃Si), 1,05 (s, 3 H, Mel7), 1,18 (s, 3 H Mel6), 1,56 (s, 1 H, 1-OH), 1,79 (s, 3 H, Mel9), 1,83 (ddd, J = 14,5, 10,3, 2,0 Hz, 1 H, H6b), 1,97 (m, 1H, 13-OH), 2,00 (s, 3 H, 7-Ac), 2,07 (d, J = 1,3 Hz, 3 H, Mel8), 2,26 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,29 (s, 3 H, 4-Ac), 2,57 (ddd, J = 14,5, 9,5, 7,3 Hz, 1 H, H6a), 4,06 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,17 (d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20a), 4,84 (m, 1 Η, H13), 4,94 (dd, J = 9,5, 2,0 Hz, 1 Η, H5),

-31 CZ 296580 B6

5.29 (s, 1 Η, H10), 5,46 (dd, J = 10,3, 7,3 Hz, 1 Η, H7), 5,65 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H2), 7,47 (m, 2 H, benzoát, m), 7,60 (m, 1 H, benzoát, p), 8,11 (d, J = 8,0Hz, 2 H, benzoát, o) ppm.

7-Troc-10-TES-10-DAB. Ke směsi 10-TES-10-DAB (40 mg, 0,061 mmol) a DMAP (72 mg, 0,61 mmol, 10 ekviv.) v dichlormethanu (2 ml) se přidá pod dusíkem trichlorethylchlorformiátu (24 ml, 0,184 mmol, 3 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti a postup reakce se pozoruje TLC analýzou. Po 0,5 hodině TLC analýza indikuje téměř úplnou spotřebu 10-TES10-DAB a tvorbu produktu jako hlavní skvrnu. Přidá se methanol (5 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou silikagelovou kolonu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc : CH₂C1₂ (1:10) jako eluentu a suší se přes noc ve vakuu a získá se 10-Troc-10-Tes-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 49 mg (97 %); Ή NMR (500 MHz, CDC1₃) δ 0,61 (m, 6 H, (CH₃CJ7₂)₃Si), 0,99 (t, J = 7,9, 9 H, (C77₃CH₂)₃Si), 1,08 (1,84 (s, 3 H, Mel9), 1,96 (d, J = 4,9 Hz, 1 Η, 13-OH), 2,01 (ddd, J = 14,4, 10,5, 2,0, Hz, 1H, H6b), 2,08 (d, J = 1,2, 3 H, Mel8), 2,29 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,29 (s, 3 H, 4-Ac), 2,68 (ddd, J = 14,4, 9,5, 7,3 Hz, 1 H, H6a), 4,08 (d, J = 6,7 Hz, 1 Η, H 3), 4,18 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20b), 4,32 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20a), 4,43 (d, J = 11,9 Hz, 1 H, CfZHOC(O)), 4,86 (m, 1 Η, H 13), 4,95 (dd, J = 9,3, 2,0 Hz, 1 Η, H5), 4,98 (d, J = 11,9 Hz, 1 H, CHHOC(O)), 5,33 (s, 1 Η, H10), 5,37 (dd, J = 10,5, 7,3 Hz, 1 Η, H7), 5,67 (d, J = 6,7 Hz, 1 Η, H2) 7,48 (dd, J = 7,9, 7,3 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,60 (tt, J = 7,3, 1,2 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,11 (dd, J = 7,9, 1,2 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm.

7-p-Nitrobenzyloxykarbonyl-10-TES-10-DAB. Ke směsi 10-TES-10-DAB (40 mg,

0,061 mmol) a DMAP (72 mg, 0,61 mmol, 10 ekviv.) v suchém chloroformu (2 ml) se přidá pod N₂ /2-nitrobenzylchlorformiát (131 mg, 0,61 mmol, 10 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti a postup reakce se pozoruje TLC analýzou. Po 45 minutách TLC indikuje téměř úplnou spotřebu 10-TES-10-DAB a tvorbu produktu jako hlavní skvrnu. Přidá se methanol (10 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou silikagelovou kolonu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc: CH₂C1₂ (1:10) jako eluentu a suší se ve vakuu přes noc a získá se 7-p-nitrobenzyloxykarbonyl-10-TES-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 48,3 mg (95 %); 'HNMR (500 MHz, CDC1₃) δ 0,60 (m, 6H, (CH₃CH₂)₃Si), 0,95 (t, J = 7,9, 9H, (CW₃CH₂)₃Si), 1,08 (s, 3 H, Mel7), 1,10 (s, 3 H, Mel6), 1,55 (s, 1 Η, 1-OH), 1,83 (s, 3 H, Mel9), 1,93 (ddd, J = 14,3, 10,4, 2,2 Hz, 1 H, H6b), 1,96 (d, J = 4,9 Hz, 1 H, 13-OH), 2,09 (d, J = 1,2, 3 H, Mel8),

2.29 (m, 2H, H14a, H14b), 2,29 (s, 3 H, 4-Ac), 2,65 (ddd, J = 14,3, 9,3, 7,3 Hz, 1 H, H6a), 4,08 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,18 (d, J = 8,6 Hz, 1 H, H20b), 4,31 (d, J = 8,6 Hz, 1 H, H20a), 4,86 (m, 1 Η, H13), 4,95 (dd, J = 9,3, 2,2 Hz, 1 Η, H5), 5,06 (d, J = 13,4 Hz, 1 H, C77HOC(O)), 5,31 (d, J = 13,4 Hz, 1 H, CHHOC(O)), 5,33 (s, 1 Η, H10), 5,36 (dd, J = 10,4, 7,3 Hz, 1 Η, H7), 5,66 (d, J = 7 Hz, 1 Η, H2), 7,48 (dd, J = 7,4, 7,3 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,53 (d, J = 8,9 Hz, 2 H, NO₂C₆H₄), 7,59 (tt, J = 7,3, 1,2 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,12 (dd, J = 7,4, 1,2 Hz, 2 H, benzoát, o), 8,23 (d, J = 8,9 Hz, 2 H, NO₂C₆H₄) ppm.

7-Cbz-10-TES-10-DAB. Ke směsi 10-TES-10-DAB (40 mg, 0,061 mmol) a DMAP (440 mg, 3,64 mmol) v suchém chloroformu (2 ml) se pomalu přidají z injekční stříkačky v 10 minutových intervalech, pod N₂ a v průběhu 40 minut čtyři stejné podíly benzylchlorformiátu (4 x 130 ml, 3,64 mmol, 60 ekviv.). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti a postup reakce se pozoruje TLC analýzou. Po dvou hodinách TLC analýza indikuje téměř úplnou spotřebu 10-TES-10DAB a tvoření produktu jako hlavní skvrnu. Přidá se methanol (10 ml) a roztok se vlije do ethylacetátu (100 ml), promyje se nasyceným vodným roztokem NaHCO₃, H₂O a solankou. Roztok se suší přes Na₂SO₄ a koncentruje se za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou chromatografií za použití EtOAc: CH₂C1₂ (1:10) jako eluentu a sušením ve vakuu přes noc se získá 7-CBz-10TES-10-DAB jako bílá pevná látka: výtěžek 45 mg (93 %); Ή NMR (500 MNz, CDC1₃), δ 0,62 (m, 6H, (CH₃C/f₂)₃Si), 0,97 (t, J = 7,9, 9H, (C77₃CH₂)₃Si), 1,07 (s, 3 H, Mel7), 1,20 (s, 3 H, Mel6), 1,55 (s, 1 H, 1-OH), 1,81 (s, 3 H, Mel9), 1,91 (ddd, J = 14,3, 10,5, 2,1 Hz, 1 H, H6b), 1,96 (d, J = 4,9 Hz, 1 H, 13-OH), 2,10 (d, J = 1,2, 3 H, Mel8), 2,28 (m, 2H, H14a, H14b), 2,28

-32CZ 296580 B6 (s, 3 H, 4-Ac), 2,64 (ddd, J = 14,3, 9,5, 7,3 Hz, 1 H, H6a), 4,08 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,17 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20b), 4,30 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20a), 4,86 (m, 1 Η, H13), 4,95 (dd, J = 9,5,

2,1 Hz, 1H, H5), 5,01 (d, J = 12,2 Hz, 1H, CHZfOC(O)), 5,24 (d, J = 12,2 Hz, 1 H, CJWOC(O)), 5,34 (s, 1 Η, H10), 5,37 (dd, J = 10,5, 7,3 Hz, 1 Η, H7), 5,65 (d, J = 7,0 Hz, 1 H, H2), 7,32 - 7,37 (m, 5H, PACH₂O), 7,47 (dd, J = 8,3, 7,3 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,59 (tt, J = 7,3, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,12 (dd, J = 8,3, 1,3 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm.

Příklad 7

Selektivní silylace lO-acyl-10-DAB

7-Dimethylizopropylsilyl baccatin III. K míchanému roztoku baccatinu III (30 mg, 0,051 mmol) v pyridinu (0,6 ml) se při 0° pod N₂ přidá chlordimethylizopropylsilan (160 μΐ, 1,02 mmol). Reakční směs se míchá při téže teplotě a postup reakce se sleduje TLC. Po 1,5 hodině je reakce kompletní. Přidá se ethylacetát (5 ml) a roztok se převede do dělicí nálevky obsahující 50 ml 50% EtOAc/hexany. Směs se promyje nasyceným hydrogenuhličitanem sodným a organická vrstva se oddělí. Vodná vrstva se extrahuje 10 ml 50% EtOAc/hexany a spojené organické vrstvy se promyjí nasyceným chloridem sodným, suší se nad MgSO₄ a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se nechá přejít přes krátkou silikagelovou kolonu a získá se 33,9 mg (97 %) bílé pevné látky, teplota tání 204 až 207 °C; [a]²⁵ _D -58,6° (0,009, CHC1₃). *H NMR (CDC1₃, 500 MHz) δ 8,10 (d, J = 8,4 Hz, 2 H, o-benzoát), 7,60 - 7,20 (m, 3 H, benzoát), 6,4 (s, 1 Η, H10), 5,64 (d, J = 7,1 Hz, 1 H, H2b), 4,95 (d, J = 4,9 Hz, 1 Η, H5), 4,84 (m, 1 Η, H13), 4,44 (dd, J = 10,4, 6,8 Hz, 1 Η, H7), 4,30 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20a), 4,14 (d, J = 8,3 Hz, 1 H, H20b), 4,15 (d, J = 7,2 Hz, 1 Η, H3), 2,49 (m, 1 H, H6a), 2,23 (m, 2 H, H14's), 2,28 (s, 3 H, 4Ac), 2,18 (br s, 3H, Mel8), 2,17 (s, 3 H, lOAc), 2,01 (d, J = 5,0 Hz, 13OH), 1,86 (m, 1 H, 6b), 1,69 (s, 3 H, Mel9), 1,61 (s, 1 Η, 1OH), 1,20 (s, 3 H, Mel6), 1,05 (s, 3 H, Mel7), 0,87 (d, J = 7,1 Hz, 6 H, i-pr), 0,73 (m, 1 H, i-pr), 0,09 (s, 6 H, Me₂Si).

7-Dimethylfenylsilyl baccatin III. K míchanému roztoku baccatinu III (20 mg, 0,034 mmol) v THF (1,25 ml) se při -10 °C po dN přidá chlormethylfenylsilan (68 μΐ, 0,41 mmol) a následuje přidání pyridinu (250 ml, 3,1 mmol). Reakční směs se míchá při též teplotě a postupu reakce se sleduje TLC. Po jedné hodině je reakce kompletní. Přidá se ethylacetát (5 ml) a roztok se převede do dělicí nálevky obsahující 30 ml 50% EtOAc/hexany. Směs se promyje nasyceným hydrogenuhličitanem sodným a organická vrstva se oddělí. Vodná vrstva se extrahuje 10 ml 50% EtOAc/hexany a spojené organické vrstvy se promyjí nasyceným roztokem chloridu sodného, suší se nad MgSO₄ a koncentrují se za sníženého tlaku. Surový produkt se nechá přejít přes krátkou silikagelovou kolonu a získá se 24,1 mg (98 %) bílé pevné látky, teploty tání 210 až 213 °C; [a]²⁵ _D -58,3,5° c (0,05, CHC1₃) Ή NMR (CDC1₃, 500 MHZ), δ 8,35 (d, J = 8,5 Hz, 2 H, o-benzoát), 7,627,25 (m, 8 H, benzoát, fenyl), 6,42 (s, 1 Η, H10), 5,64 (d, J = 6,9 Hz, 1 H, H2b) 4,84 (m, 1 Η, H5), 4,81 (m, 1 Η, H13), 4,46 (dd, J = 10,6, 6,9 Hz, 1 Η, H7), 4,21 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20a), 4,14 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, H20b), 3,85 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H3), 2,34 (m, 1 H, H6a), 2,26 (d, J = 8 Hz, 2 H, H14's), 2,24 (s, 3 H, 4Ac), 2,15 (s, 3 H, 15Ac), 2,02 (br d, J = 1 Hz, 3 H, Mel8), 1,93 (d, J = 5 Hz, 1 Η, 13OH), 1,77 (m, 1 H, 6b), 1,72 (s, 3 H, Mel9), 1,59 (s, 1 Η, 1OH), 1,20 (s, 3 H, Mel6), 1,05 (s, 3H, Mel7), 0,446, s, 3 H, Me Si), 0,335 (s, 3 H, Me Si).

7-Dimethylfenylsilyl-l 0-propionyl-l 0-DAB. K míchanému roztoku 10-propionyl-10-DAB (0,200 g, 0,333 mmol) v THF (12 ml) se při 0 °C přidá po kapkách chlordimethylfenylsilan (0,668 ml, 4,00 mmol) a potom pyridin (2,48 ml, 3,64 mmol). Reakční směs se míchá 90 minut. Přidá se ethylacetát (20 ml) a roztok se převede do dělicí nálevky obsahující 100 ml 50% EtOAc/hexany. Směs se promyje nasyceným hydrogenuhličitanem sodným a organická vrstva se oddělí. Vodná vrstva se extrahuje 50% EtOAc/hexany (30 ml) a spojené organické extrakty se promyjí nasyceným chloridem sodným, suší se nad síranem sodným a koncentrují se ve vakuu. Surová pevná látka se čistí mžikovou chromatografíí za použití 50% EtOAc/hexan jako eluentu

-33CZ 296580 B6 a získá se 7-dimethylfenyIsilyl-10-propionyl-10-DAB (0,242 g, 98 %) jako pevná látka. Ή NMR (CDC1₃, 500 MHz) δ 0,34, 0,45 (2 s, 6H, Me₂Si), 1,05 (s, 3 H, Mel7), 1,20 (t, J = 7,5 Hz, 3 H, CH₃CH₂), 1,21 (s, 3 H, Mel6), 1,60 (s, 1 Η, 1-OH), 1,72 (s, 3 H, Mel9), 1,78 (ddd, J = 14,4, 10,0, 2,0 Hz, 1 H, H6b), 2,04 (m, 1 Η, 13-OH), 2,05 (s, 3 H, Mel 8), 2,27 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,25 (s, 3 H, 4-Ac), 2,34 (ddd, J = 14,5, 9,5, 7,0 Hz, 1 H, H6a), 2,42, 2,49 (2 dq, J = 16,5, 7,5 Hz, 6 H, CH₃C/A), 3,87 (d, J = 7,5 Hz, 1 Η, H3), 4,14 (d, J = 8,0 Hz, 1 H, H20b), 4,27 (d, J = 8,0 Hz, 1 H, H20a), 4,47 (dd, J = 10,0, 7,0 Hz, 1 Η, H7), 4,82 (m, 1 Η, H13), 4,85 (dd, J = 9,5, 2,0 Hz, 1 Η, H5), 5,64 (d, J = 7,5 Hz, 1 Η, H2), 6,44 (s, 1 Η, H10), 7,32 - 7,36, 7,55-7,57 (2 m, 5 H, PhSi), 7,46 (m, 2 H, benzoát, m), 7,59 (m, 1 H, benzoát, p), 8,10 (d, J = 8,0 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm.

7-Dimethylfenylsilyl-10-cyklopropankarbonyl-10-DAB. K roztoku 10-cyklopropankarbonyl10-DAB (680 mg, 1,1 mmol) v THF (25 ml) se přidá za míchání při -10 °C a pod N₂ pyridin (3,5 ml) a potom chlordimethylfenylsilan (1,8 ml, 11 mmol). Roztok se míchá dokud není reakce kompletní. Potom se ochladí nasyceným NaHCO₃ (20 ml). Směs se extrahuje EtOAc (2 x 250 ml). Spojené organické vrstvy se promyjí solankou (2 x 10 ml), suší se a filtrují. Koncentrací filtrátu ve vakuu a následnou mžikovou chromatografíí (hexan : EtOAc, 4:1) se získá 7dimethyl-fenylsilyl-10-cyklopropan-karbonyl-10-DAB (816 mg, cca 100 %). 'H NMR (CDC1₃, 500 MHz), δ 0,32, 0,43 (2 s, 6H, Me₂Si), 0,91, 1,0,1,17 (3 m, 5 H, cyklopropyl), 1,07 (s, 3 H, Mel7), 1,21 (s, 3 Η, M16), 1,73 (s, 3 H, Mel9), 1,74 (s, H, 1-OH), 1,78 (ddd, J = 14,4, 10,5,

2,1 Hz, 1 H, H6b), 2,04 (m, 1 H, 13-OH), 2,05 (d, J = 1,5 Hz, 3 H, Mel8), 2,24 (s, 3 H,

4-Ac), 2,26 (m, 2 H, H14a, H14b), 2,34 (ddd, J = 14,4, 9,5, 6,7 Hz, 1 H, H6a), 3,87 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H3), 4,15 (,d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20b), 4,26 (d, J = 8,2 Hz, 1 H, H20a), 4,46 (dd, J = 10,5, 6,7 Hz, 1 Η, H7), 4,82 (m, 1 Η, H13), 4,85 (dd, J = 9,5, 2,1 Hz, 1 Η, H5), 5,65 (d, J = 7,0 Hz, 1 Η, H2), 6,44 (s, 1 Η, H10), 7,32 -7,36, 7,55 - 7,57 (s, m, 5 H, PhSi), 7,46 (m, 2 H, benzoát, m), 7,59 (m, 1 H, benzoát, p), 8,10 (d, J = 8,0 Hz, 2 H, benzoát, o) ppm.

Příklad 8

7-p-Nitrobenzyloxykarbonyl-10-DAB. KTHF roztoku (1 ml) 10 alloc-7-p-mtrobenzyloxykarbonyl-10-DAB (34 mg, 0,048 mmol) se při teplotě místnosti přidá THF roztok (1 ml) kyseliny mravenčí (19 ml, 0,48 mmol, 10 ekviv.) a butylamin (47 ml, 0,48 mmol, 10 ekviv.) a potom následuje přidání pod N₂ Pd(PPh₃)₄. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 0,5 hodiny. Přidá se EtOAc (10 ml) a roztok se rychle filtruje přes krátkou silikagelovou kolonu. Silikagel se promyje EtOAc (100 ml) a roztok se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí mžikovou sloupcovou chromatografíí za použití EtOAc : hexany (1:2) jako eluentu a suší se ve vakuu a získá se 7-p-mtrobenzyloxykarbonyl-10-DAB jako bezbarvá pevná látka: výtěžek 28 mg (93 %). [a]_Hg-38° (CHC1₃, c = 0,48); Ή NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,06 (s, 3 H, Mel6), 1,09 (s, 3H, Mel7), 1,55 (s, 1 H, 1-OH), 1,86 (s, 3 H, Mel9), 2,01 (ddd, J = 14,4, 10,7, 2,0 Hz, 1 H, H6b), 2,03 (d, J = 5,1 Hz, 1 H, 13-OH), 2,09 (d, J = 1,3, 3 H, Mel8), 2,28 (m, 2 H, H14a, H14b),

2,30 (s, 3 H, 4-Ac), 2,62 (ddd, J = 14,4, 9,5,7,3 Hz, 1 H, H6a), 3,89 (d, J = 2,0 Hz, Η, 10-OH), 4,08 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H3), 4,20 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20b), 4,34 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, H20a), 4,88 (m, 1 Η, H13), 4,96 (dd, J = 9,5, 2,0 Hz, 1 Η, H5), 5,19 (d, J = 13,3, 1 H, CHHOC(O)), 5,26 (d, J = 13,3, 1 H, CHHOC(O)), 5,36 (dd, J = 10,7, 7,3 Hz, 1 Η, H7), 5,40 (d, J = 2,0Hz, 1 H, H10), 5,64 (d, J = 6,9 Hz, 1 Η, H2), 7,48 (dd, J = 8,1, 7,5 Hz, 2 H, benzoát, m), 7,52 (d, J = 8,7, 2 H, ΝΟ₂Ο₆Η₄), 7,61 (tt, J - 7,5, 1,3 Hz, 1 H, benzoát, p), 8,10 (d, J = 8,1,1,3 Hz, 2 H, benzoát, o) 8,26 (d, J = 8,7, 2H, NO₂C₆H₄)ppm. ¹³CNMR (75 MHz, CDC1₃) δ 10,5 (Me(19)), 14,6 (Me(18)), 19,4 (4-Ac), 22,2, 26,4 (Mel6, Mel7), 33,2(0(6)), 38,7 (C(14)), 42,4 (C(15)), 46,5 (C3)), 56,5 (C(8)), 67,9, 68,3 (C(13), OCH₂Ph-NO₂-p), 74,7, 75,2, 76,8 (C(7), C(2), C(10), C(20), 78,8 (C(l)), 80,4(0(4)), 83,6 (C(5)), 124,1, 128,4, 128,9, 130,3, 133,9, (OCH₂PA-NO₂p, benzoát), 135,0(0(11)), 142,4, 143,0 (OCH₂Ph-NO₂-p, C(12)), 154,2(00(0)0), 167,3 (benzoát,

171,1 (4-Ac), 211,6(0(9)), ppm.

-34CZ 296580 B6

Příklad 9

Selektivní esterifikace C-10 hydroxylu 10-DAB za použití katalytické reakce DyCl₃: Roztok anhydridu kyseliny butanové (0,55 mmol) v THF (1,32 ml) se přidá pod atmosférou dusíku v pevné směsi 10-DAB (30 mg, 0,055 mmol) a DyCl₃ (1,3 mg, 10 mol % s odkazem na 10-DAB). Vzniklá suspenze se míchá při teplotě místnosti dokud reakce není úplná, což se sleduje TLC (2:1 EtOAc/hexan). Reakční směs se zředí EtOAc a promyje se třikrát nasyceným roztokem NaHCO₃. Spojené hydrogenuhličitanové promývací kapaliny se extrahují třikrát EtOAc, spojené organické frakce se suší (Na₂SO₄) a rozpouštědlo se odpaří. Surový produkt se trituruje s hexany a matečné louhy se opět dekantují. Krystalizací z EtOAc/hexany se získá 10-butyryl-10-DAB, který je identický s izolovanou látkou z reakce katalyzované CeCl₃.

Příklad 10

Selektivní esterifikace C-10 hydroxylu 10-DAB použitím katalytické YbCl₃ reakce: Roztok anhydridu kyseliny butanové (0,55 mmol) v THF 1,32 ml) se přidá pod atmosférou dusíku k pevné směsi 10-DAB (30 mg, 0,055 mmol) a YbCl₃ (1,3 mg, 10 mol %, vztaženo k 10-DAB). Vzniklá suspenze se míchá při teplotě místnosti, dokud reakce není kompletní, což se sleduje TLC (2:1 EtOAc/hexan). Reakce se zředí EtOAc a promyje se třikrát nasyceným roztokem NaHCO₃. Spojené hydrogenuhličitanové promývací kapaliny se extrahují třikrát EtOAc, spojené organické frakce se suší (Na₂SO₄) a rozpouštědlo se odpaří. Surový produkt se trituruje s hexany a matečné louhy se opět dekantují. Krystalizací z EtOAc/hexany se získá 10-butyryl-10-DAB, který je identický s izolovanou látkou z reakce katalyzované CaCl₃.

V kompozicích uvedených shora mohou být provedeny různé změny, aniž by se tím nějakým způsobem omezoval rozsah vynálezu a je třeba uvést, že údaje uvedené ve shora uvedeném popisu mají pouze ilustrativní charakter.

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob acylace C(10) hydroxyskupiny taxanu, vyznačující se tím, že způsob zahrnuje zpracování taxanu acylačním činidlem v reakční směsi, obsahující méně než jeden ekvivalent báze na každý ekvivalent taxanu za vzniku C(10) acylovaného taxanu.
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že taxan má C(7) a C( 10) hydroxyskupiny a acylační činidlo selektivně reaguje s C(10) hydroxyskupinou.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že taxan který reaguje sacylačním činidlem je 10-deacetyl baccatin III.
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že acylační činidlo je vybráno ze souboru, který zahrnuje anhydridy, dikarbonáty, thiodikarbonáty a izokyanáty.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyzn ač u j ící se tí m , že reakční směs obsahuje Lewisovu kyselinu.
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že taxan, který reaguje sacylačním činidlem je 10-deacetyl baccatin III.

   -35CZ 296580 B6
7. 7. Způsob podle nároku 1,vyznačující kyselinu.

   tím, že reakční směs obsahuje Lewisovu
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující činidlem je 10-deacetyl baccatin III.

   tím, že taxan, který reaguje s acylačním
9. 9.

   Způsob podle nároku 7, vyznačující se t í m , že taxan má strukturu:

   kde

   R1

   R₂ je vodík, hydroxy, chráněný hydroxy, nebo společně sR₁₄ nebo R₂ tvoří karbonát;

   je oxo, -OT₂, acyloxy, nebo společně s R] tvoří karbonát;

   R4 je -OT₄ nebo acyloxy;

   R₇ je vodík, halogen, -OT₇, -OCOZ₇ nebo -OCOOZ₇;

   R₉ je vodík, oxo, -OT₉, -COOZ₉ nebo -COOZ₉;

   Rio je hydroxy;

   R13 je hydroxy, chráněný hydroxy, oxo nebo

   R14 je vodík, -OT_i4, acyloxy, nebo společně s Ri tvoří karbonát;

   T₂, T₄, T₇, T₉, a T₁₄ jsou nezávisle vodík nebo hydroxy chránící skupina;

   X₂ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

   X₃ a X₄ jsou nezávisle vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

   X5 je —Χίο, —OX10, —SX10, —NXgXio nebo SO₂X_n;

   X₆ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, hydroxy chránící skupina nebo funkční skupina, která zvyšuje rozpustnost taxanového derivátu;

   X₇ je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, nebo sulfhydrylová chránící skupina;

   -36CZ 296580 B6

   X₈ je vodík, hydrokarbyl nebo substituovaný hydrokarbyl;

   X₉ je amino chránící skupina;

   Xio je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

   X_n je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl, heteroaryl, -OX₁₀ nebo -NX₈X₁₄; a

   Xi₄ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

   Z₇ je vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl; a

   Z₉ je vodík hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

   přičemž pod pojmem „hydrokarbyl“ se rozumí jednomocný uhlovodíkový zbytek obsahující 1 až 20 atomů uhlíku.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že

    Ri je hydroxy nebo společně s Ri₄ nebo R₂ tvoří karbonát;

    R₂ je -OCOZ₂, -OCOOZ₂ nebo společně s R! tvoří karbonát;

    R4 je-OCOZ₄;

    R₉ je vodík nebo oxo;

    Ri₃ je hydroxy, chráněný hydroxy nebo

    Rj₄ je vodík, hydroxy, chráněný hydroxy nebo společně s Rj tvoří karbonát;

    X] je -OX₆, nebo -NX₈X₉;

    X₂ je vodík, hydrokarbyl nebo substituovaný hydrokarbyl;

    X₃ a X₄ jsou nezávisle vodík, hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

    X5 j^e —Χιο> —θΧιο, nebo —NXgXio;

    X₆ je hydroxy chránící skupina;

    X₈ je vodík, hydrokarbyl nebo substituovaný hydrokarbyl;

    X₉ je amino chránící skupina;

    X10 je hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl; a

    Z₂ a Z₄ jsou nezávisle hydrokarbyl, substituovaný hydrokarbyl nebo heteroaryl;

    -37CZ 296580 B6 přičemž pod pojmem “hydrokarbyl“ se rozumí jednomocný uhlovodíkový zbytek obsahující 1 až

    20 atomů uhlíku.
11. 11. Způsob podle nároku 7, v y z n a č u j í c í se tím, že Lewisova kyselina je vybrána ze skupiny zahrnující halogenidy nebo trifláty prvků skupiny IB, IIB, IIIB, IVB, VB, VIIB, VIII, IIIA, IVA, lantanidy a aktinidy.
12. 12. Způsob podle nároku 11,vyznačující se tím, že Lewisova kyselina je vybrána ze souboru zahrnující chlorid zinečnatý, chlorid cínatý, chlorid čeřitý, chlorid měďný, chlorid lantanitý, chlorid diprositý a chlorid yterbitý.
13. 13. Způsob podle nároku 1, vy z n a č uj í c í se tím, že C( 10) acylovaný taxan obsahuje C(7) hydroxyskupinu a postup dále zahrnuje zpracování C(10) acylovaného taxanu silylačním činidlem k silylaci C(7) hydroxyskupiny.
14. 14. Způsob podle nároku 13, vy z n a č uj í c í se t í m , že C( 10) acylovaný taxan je baccatin III.
15. 15. Způsob podle nároku 1, vyznaču j í cí se tí m , že C( 10) acylovaný taxan obsahuje C(7) hydroxyskupinu a způsob dále zahrnuje zpracování C(10) acylovaného taxanu acylačním činidlem k acylaci C(7) hydroxyskupiny.
16. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, žeC(10) acylovaný taxan je baccatin III.
17. 17. Způsob podle nároku 1, vy z n a č uj í c í se tím, že C( 10) acylovaný taxan obsahuje C(13) hydroxy substituent, substituent oxidu kovu nebo substituent amoniumoxidu a postup dále obsahuje stupeň esterifikace C(10) acylovaného taxanu zpracováním C(10) acylovaného taxanu s prekurzorem postranního řetězce, vybraného ze skupiny zahrnující β-laktamy, oxazoliny, oxazolidiny, karboxylové kyseliny, anhydridy oxazolidinové karboxylové kyseliny a izoserinové deriváty.