CZ263695A3 - Bis-resorcinyltriazines, composition in which said compounds are comprised as a stabilizer and stabilization method of organic materials against their damage by light, oxygen or/and heat - Google Patents

Description

Bis-resorcinyltriaziny, kompozice obsahující tyto sloučeniny «

jako stabilizátor a způsob stabilizace organických materiálů proti poškození světlem, kyslíkem *o

X( lebo/a i teplem

CO

O c:

oc

Ωζ

Oblast techniky

CD cn

Vynález se týká nových sloučenin typu 2,4-bis-(2'/ hydroxyfenyl}-6-aryl-1,3,5-triazinu, organického materiálu stabilizovaného proti poškození světlem, teplem a kyslíkem pomocí těchto sloučenin, zejména vrchních, nátěrových materiálů nebo fotografických záznamových materiálu a odpovídajícího použití těchto sloučenin jako stabilizátorů pro organické materiály.

Dosavadní stav techniky

V případě, že je .žádoucí zvýšit stabilitu organického materiálu na světle, potom se k takovému organickému materiálu obvykle přidává prostředek proti degradaci světlem. Velmi často používanou skupinou prostředků proti degradaci světlem jsou látky absorbující ultrafialové záření (UVabsorbéry), které chrání organické materiály absorpcí škodlivého záření chromofory. Důležitou skupinu UV-abrorbérů' představují trifenyltriaziny, které byly popsané mezi jiným také v EP-A-434 608, US-A-5 364 749, US-A-4 619 956 a EP A-433 483. Některé bis-resorcinylové deriváty z této skupiny jsou například jmenovány v CH-A-480090, CH-A-484695, US-A-3 249 608, US-A-3 244 708, US-A-3 843 371, US-A-4 826 λ

978, EP-A-434 608, EP-A-520 938, GB-A-2 273 498 a WO-A94/13278.

Nyní bylo nově zjištěno, že určité 2,4-bis-(2'-hydroxyfenyl)-1,3,5-triazinové deriváty mají překvapivě mimořádně dobré stabilizační vlastnosti.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je sloučenina obecného vzorce I o-r₇

R, ve kterém

R^ a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů,

R^, R^ a R^ nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomu, alkenylovou skupinu obsahující 2 až 6 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu_i obsahující 1 až 12 uhlíkových, atomů, alkenyloxy-skupinu obsahující 2 až 18 uhlíkových atomů, atom halogenu, trifluormethylovou skupinu, fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, fenylovou skupinu substituovanou alkylovou skupinou .obsahující 1 až 18 uhlíkových, atomů, alkoxy-skupinou-obsahující 1 až 18 uhlíkových atomu nebo atomem halogenu, fenyloxy-skupinu í

. nebo fenyloxy-skupinu substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkoxy-skupi3 nou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo atomem halogenu, . oba R?, které jsou stejné nebo odlišné, znamenají atom vodíku/ alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomu nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 13 uhlíkových atomů, která je substituována hydroxy-skupinou, aikoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 6 uhlíkových ^ř atomů, atomem halogenu, karboxylovou skupinou, skupinou -COORg / skupinou'-CONH^, skupinou -CONHRg, skupinou -CON(Rg) (R-jq) , amino-skupinou, skupinou -NHRg, skupinou -N(R₉){R_1Q), skupinou -NHCOR^, kyanoskupinou, skupinou -OCOR^ , fenoxy-skupinou nebo/a fenoxy-skupinou, substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, aikoxy-skupinou' *

obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo atomem, halogenu, nebo zbytky R_? znamenají alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 . uhlíkových atomů, která je přerušena, členem.-0- a která' může být substituována, hydroxy-skupinou, fenoxy-skupinou nebo. alkylfenóxy-skupinou obsahující 7 až 18 uhlíkových atomů, nebo zbytky R? znamenají alkenylovou skupinu obsahující 3 až 6 uhlíkových atomu, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12' uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíko vých atomů a substituovanou hydroxy-skupinou, alkylo- · .7 vou skupinou obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy nebo | skupinou -OCOR^, nesubstituovanou nebo .hydroxy-skupinou, atomem chloru nebo methylovou skupinou substituovanou fenylalkylovou skupinu obsahující· 7 až 11 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující.

až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxyskupinou nebo skupinou -OCOR^, skupinu -CO-R^ nebo skupinu

- Řx—- -znamená alkylovou -skupinu-obsahu j ící - 1-až .18 uhlíko-, .-----. .....

O vých atomů, alkenylovou skupinu obsahující 3 až 18

A· uhlíkových atomů, alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členy O, NH,

NRg nebo S nebo/a substituována hydroxy-skupinou, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou -P(O)(OR₁₄)2, skupinou -N(Rg)(Rj0) nebo skupinou -OCOR₁₁ nebo/a hydroxyskupinou, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, alkylfenylovou skupinu obsahující 7 až 14 « uhlíkových atomů nebo fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů,

Rg a R_1Q nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, alkoxyalkylovou skupinu obsahující 3 až 12 uhlíkových atomů,. - '7 dialkylaminoalkylovou skupinu obsahující 4. až 16 uhlíkových atomu nebo cykloalkylovou skupinu obsahu- ^: jící 5 až 12 uhlíkových atomů, nebo

Rg a R^ společně znamenají alkylenovou skupinu obsahující až 9 uhlíkových atomů nebo oxaalkylenovou skupinu ' obsahující 3 až 9 uhlíkových atomů nebo azaalkylenovou ;

·'* skupinu obsahující 3 až 9 uhlíkových atomů, ¹ . . V-⁵·

R,j ₁ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů nebo fenylovou skupinu nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem -O- a která může „ být substituována hydroxy-skupinou,

R^2 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, alkoxy-skuI pínu obsahující 1 až'12 uhlíkových atomů, fenoxy+ skupinu, alkylamino-skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, fenylamino-skupinu, tolylamino-skupinu nebo naftylamino-skupinu,

R^ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, naftylovou skupinu nebo alkylfenylovou skupinu obsahující 7 až 14 uhlí5 kových atomů a znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů nebo fenylovou skupinu.

V případě, že se v jedné a téže sloučenině nachází více stejných, obecných symbolů, potom mohou mít takové obecné symboly stejné nebo odlišné významy v rámci výše uvedeného vymezení těchto významů. Tak například obecné symboly R? mohou mít v jedné sloučenině obecného vzorce I stejné nebo různé významy. Výhodné mají' obecné symboly R? ve sloučeninách obecného vzorce I stejné významy.

Technicky obzvláště zajímavé jsou sloučeniny obecného vzorce I, jejichž, hvdroxy-skupiny nacházející se v poloze para. vzhledem k poloze, ke které je připojen triazinový kruh, jsou etherifikovány, t.zn. skupiny obecného vzorce 1, jejicž obecné symboly jsou odlišné od atomu vodíku.

Halogenový substituentznamená atom fluoru, atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, výhodně atom. fluoru, atom chloru nebo atom bromu, především atom chloru.

Alkylfenylová skupina znamená fenylovou skupinu substituovanou alkylovou skupinu. Alkylfenylová skupina obsahující 7 až 14 uhlíkových atomů zahrnuje například methylfenylovou skupinu (tolylovou skupinu), dimethylfenylovou skupinu (xylyiovou skupinu), trimethylfenylovou skupinu (mesitylovou skupinu), ethylfenylovou skupinu, propylfenylovou skupinu, butylfenylovou skupinu, dibutylfenylovou skupinu, pentylfenylovou skupinu, hexylfenylovou skupinu, hepty.lf anvlovou skupinu a oktylfenylovou skupinu.

Fenyialkylová skupina znamená alkylovou skupinu substituovanou fenylovou.skupinou. Fenyialkylová skupina obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů zahrnuje například benzylovóu skupinu, alfa-methýlběnzylovou skupinu,· alfa>alfa-di- δ methylbenzylovou skupinu, fenylethylovou skupinu, fenylpropylovou skupinu, fenylbutylovou skupinu, fenylpentylovou skupinu.

Glycidylová skupina znamená 2,3-epoxypropylovou skupinu.

n-Alkylová skupina (n-alkyl nebo alkyl-n) znamená nerozvětvenou alkylovou skupinu.

Alkylová skupina přerušená Členy 0, NH, NR^ nebo S a případně substituovaná hydroxý-skupinou může obsahovat jeden nebo více uvedených heteroatomů, přičemž atomy kyslíku, dusíku a síry spolu vzájemně nesousedí. Zpravidla nestojí « heteroatom v alkylovém řetězci a hydroxy-skupina v soused- _r nich polohách. Výhodně váže jeden uhlíkový atom alkylového . řetězce nejvýše jeden atom kyslíku, dusíku a síry.

Alkylová skupina ve významu obecných symbolů

R^ t ^4 * R / ^R7' ' R i o * R j r R ί β^r R ] β ® ^14' z na měna _t v rámci uvedených definic rozvětvenou nebo nerozvětvenou alkylovou skupinu, jakou je methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isópropylová skupina, n-butylová skupina, sek.butylová skupina, ísobutylová skupina, terč.butylová skupina, 2-ethylbutylová skupina, n-pentylová skupina, isopentylová skupina, 1-methylpentylová skupina,

1.3- dimethylbutylová skupina, n-hexylová skupina, 1-methylhexylová skupina, n-heptylová skupina, isoheptylová skupina,

1.1.3.3- tetramethylbutylová skupina, 1-methylheptylová skupina, 3-methylheptylová skupina, n-oktylová skupina, 2- ethylhexylová skupina, 1,'1, 3-trimethylhexylová skupina,

1.1.3.3- tetramethylpentylová skupina, nonylová skupina, de'cylová skupina, undecylová skupina, 1-methylundecylová.

skupina, dodecylová skupina, 1,1,3,3,5,5-hexamethvIhexylová skupina, tridecylová skupina, tetradecylová skupina, pentadecylová skupina, hexadecylová skupina, heptadecylová skupina, oktadecylová skupina. Výhodnou alkylovou skupinou ve významu obecných substituentů R^, r₂, R^, R₄, R₅, Κθ, R^, R^q, j' ^R12' ^R13 ^{a R}14 ^alkY^lova skupina s krátkým řetězcem, například alkylová skupina obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů, především alkylová skupina obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, jako methylová skupina nebo butylová skupina. Obecné symboly , R^ a především výhodně, znamenají methylovou skupinu, ethylovou skupinu nebo isopropylovou skupinu.

R^, R^ a R^ výhódně znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů,- fenylovou skupinu nebo fenyloxy-skupinu a zejména znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu.obsahující, 1 až 4 uhlíkové atomy, alkoxy-skupinu obsahující. 1 až .4 uhlíkové atomy nebo· fenylovou skupinu’. Obzvláště’výhodně .R^ a R^ znamenají atom. vodíku,., methylovou skupinu nebo methoxy-skupinu,· zatímco Ry především znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy nebo methoxy-skupinu.

Alkylová skupina obsahující- 1 až 4 uhlíkové atomy především znamená methylovou skupinu, ethylovou skupinu, isopropylovou skupinu, n-butylovou skupinu, 2-butylovou skupinu, 2-methylpropylovou skupinu nebo terč.butylovou skupinu.

Dialkylaminoalkylová skupina obsahující 4 až 16 uhlíkových atomů ve významu obecných symbolů R^ a znamená alkylovou skupinu, která je substituována dialkylamino-skupinou, přičemž tato 'dialkylaminoalkylová skupina obsahuje celkem 4 až 16 uhlíkových atomů. Příklady takových, skupin jsou (ch₃)₂n-ch₂ch₂-, (c₂h-)₂n-ch₂ch₂-, <c₃h₇)₂n-ch₂ch₂-, (C₄H₉)₂N-CH₂CH₂~, (C₅H_] j )^I-CH₂CH₂, ( CgH J ₃ ) ₂n-ch₂ch₂-, (CH₂)₂N-CH₂CH₂CH₂-, (C₂H₅ ys-CH₂CH₂-, {C-jH·?) ₂N-CH₂CH₂, (C₄H₉>₂N-CH₂CH₂CH₂-, (C₅H₁₁)₂N-CH₂CH₂CH₂, (C₆H_i3)₂N-CH₂CH₂CH₂-.

Alkylenová skupina obsahující 3 až 9 uhlíkových atomů, oxaalkylenová skupina obsahující 3 až 9 uhlíkových atomů nebo azaalkylenová skupina obsahující 3 až 9 uhlíkových atomů ve společném významu obecných symbolů R^ a R^g znamená společně s atomem dusíku, ke kterému jsou tyto symboly vázány, 5- až 9-členný kruh, který obsahuje 3 až 9 . uhlíkových atomů a který může obsahovat další atomy dusíku nebo kyslíku, přičemž jsou v tomto případě vyloučeny struktury obsahující přímo sousedící atomy dusíku nebo kyslíku (struktury typu hydrazinu, oxylaminu nebo peroxidu).· Příklady takových skupin jsou pyrrolidino-skupina, piperidinoskupina, piperazino-skupina a morfolino-skupina.

Obzvláště zajímavé jsou sloučeniny obecného vzorce. I, . 77/17 ve kterém a R^ mají stejné významy a především takové', ve kterých 1^ a R^ znamenají současně atomy vodíku. Obzvláš- .:-7¾ tě výhodné jsou takové sloučeniny, ve kterých R^ a R^' ' znamenají methylové skupiny. , i

Nesubstituovanou nebo substituovanou cykloalkylovou skupinou obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů je například' ·.* .

cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina, cykloheptylová skupina, cyklooktylová skupina, cyklodecylová skupina, methylcyklohexylová skupina, hydroxycyklohexylová skupina nebo acetyloxycyklohexylová skupina. Výhodná je cyklohexylová skupina.

V případě, že alkylové skupiny obsahují další substituenty nebo znamenají-li jednotlivé zbytky alkylenovou . skupinu, mohou volné valence, stejně jako vazby k substituentúm vycházet z jednoho a téže uhlíkového atomu nebo z různých . uhlíkových atomů. Vazby k heteroatomům výhodně vychází od různých uhlíkových atomů.

Takto substituovaná alkylová skupina· obsahující až 12 uhlíkových atomů ve významu obecného symbolu R? za9 hrnuje například hydroxyalkylovou skupinu, jako 2-hydroxyethylovou skupinu', 3-hydroxypropylovou skupinu nebo 2-hydroxypropylovou skupinu, alkoxyhydroxyalkylovou skupinu, jako

2-hydroxy-3-methoxypropylovou skupinu, 2-hydroxy-3-ethoxypropylovou skupinu, 2-hydroxy-3-butoxypropylovou skupinu,

2-hydroxy-3-hexoxypropylovou skupinu nebo 2-hydroxy-3-(2efchylhexyloxy)propylovou' skupinu, alkoxykarbonylalkylovou skupinu, jako methoxykarbonylmethylovou skupinu, ethoxykarbonylmethylovou skupinu, butoxykarbonylmethylovou skupinu, oktylóxykarbonylmethylovou skupinu, 1-oktyloxykarbonyl-1methylmethylovou skupinu, 1-oktyloxykarbonyl-1-ethylmethylovou skupinu nebo 1-oktyloxykarbonyl-1-hexylmethylovou skupinu, nebo alkanoyloxyalkylovou skupinu nebo alkenoyloxyalkylovou skupinu, jako 2-{acetoxy)ethylovou skupinu, 2-akryloxyethylovou skupinu nebo 2-methakrylooxyethylovou skupinu, nebo například 3-akryloxy- nebo 3-methakryloxy-2-hydroxypropylovou skupinu.

Alkylová skupina substituovaná hydroxy-skupinou, alkoxy-skupinou, fenoxy-skupinou, skupinou. -CQORg nebo/a skupinou -OCOR₁ve významu obecného symbolu R^ zahrnuje napři klad následující významy:

skupinu -CH₂CH(OH)CH₂O-R_ig, ve které R^g jeden z výše uvedených- významů pro alkylovou skupinu nebo může znamenat například fenylovou skupinu, acetylovou skupinu, propionylovou skupinu, nebo alkyloxykarbonylalkylovou skupinu, jako například skupinu -CH(R₂g)-(CH₂)_o-COORg, ve které p znamená nulu-nebo celé číslo od 1 do 9 a Η₂θ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 10 uhlíkových atomů, přičemž součet p a počtu uhlíkových atomů v Η₂θ nepřesahuje 17 a R_g znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů. Jako příklady takových skupin lze uvést -CH₂CH(OH)CgH₁₇, -CH₂CH(OH)C₎₂H₂₅, -CH₂CH(OH)CH₂O-n-C_gH_]?,

-CH_nCH(0H)CH₃O-C,H., -CH_CH(0H)CH_o0-CH_qCH(C_oH.-(CHJ-CH,,

2 o 3 2 2 223-1J

-ch₂ch(oh)ch₂o-(ch₂>₁₂_₁₄-ch₃.

Alkylová skupina přerušená členem O a případně substituovaná hydroxy-skupinou ve’ významu obecných substituentů R7, Rg a R^ může být jednou nebo vícekrát přerušena členem 0 a může být jednou nebo vícekrát substituována hydroxy-skupinou. Výhodně jsou tyto skupiny přerušeny více členy O, například 2 až 12 atomy kyslíku, a nesubstituované nebo substituované 1 až 2 hydroxy-skupinami. Výhodně odpovídají Rg nebo R₁v tomto významu obecnému vzorci —(CH^CHRO)

R^g a R_? odpovídá jednomu ze vzorců -(CHjCHRj^-0) -R^θ 'nebo -CH₂-CH(OH)-CH2^_O-(CH2^CříR^-O)_n-R₁g, přičemž n znamená číslo od'1 do 16, zejména číslo od 2 do 12, především číslo od 4 do 10. R^ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu a znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující'! až 18 uhlíkových'atomů, fenylovou skupinu nebo alkyl·,fenylovou skupinu obsahující 7 až 10 uhlíkových atomů. Ty- .

pickým příkladem takových skupin je polyoxyethylenová skupí.na, zejména taková, která obsahuje 4 až 10 ethylenoxy-jednotek a. která na konci řetězce nese volnou hydroxy-skupinu nebo je nasycena alkylovou skupinou. . * v ř 1. -.*Í

Alkenylová skupina ve významu obecných substituentů

R^z Rg, R^, Ry a Rg zahrnuje v rámci uvedených významů mezi jinými allylóvóu skupinu,· isopropehylovou skupinu, 2-butenylovou skupinu,' 3-butenylovóu skupinu, isobutenylovou skupinu, n-penta-2,4-dienylovou skupinu, 3-methyl-but-2-enylovou i skupinu, n-okt-2-enylovou skupinu, n-dodec-2-enylovou skupinu, iso-dodecenylovou skupinu,· n-oktadec-2-enylovou skupinu, n-oktadec-4-enylovou skupinu.

Sloučeniny obecného vzorce-I, které v R^, Rg, R^, R? a Rg obsahují ethylenickou dvojnou vazbu, jsou také vhodné pro 'zabudování do vhodných polymerů kopólymerací. Toto zabudování se může například provést způsobem popsaným v patentu US-A-5 198 498 nebo způsobem, který je analogický s tímto způsobem. Odpovídající sloučeniny jsou proto obzvláště zajímavými sloučeninami.

Obzvláště technicky zajímavé jsou také sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém alespoň jeden z obecných symbolů R₂, R^ a R^ je odlišný od atomu vodíku. Zajímavé jsou, dále sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém dva z obecných symbolů R^/ R^ a nebo všechny všechny tři tyto symboly jsou odlišné od atomu vodíku.·

Předmětem mimořádného zájmu jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém .

a R^ nezávisle jeden na druhem znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy,

R₂, R^ a R^ nezávisle jeden na druhém, znamenají atom vodíku,... alkylovou skupinu obsahující- V až 12 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu.obsahující 2 až' 6 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových , atomů.,, atom chloru, atom fluoru, fenylovou skupinu nebo fenyloxy-skupinu, a z těchto sloučenin zejména takové, ve kterých

R..j a R^ nezávisle jeden, na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, * R₂, a R^ nezávisle jeden na.druhém znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 uhlíkových atomů, allylovou skupinu, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, atom chloru, atom fluoru nebo-fenylovou skupinu.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R.? znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, která je substituována hydroxy-skupinou, alkoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomu, a.lkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, atomem chloru, atomem fluoru, karboxylovou skupinou, skupinou -COORg, skupinou -CONHRg, skupinou -CON(Rg){Rfθ), amino-skupinou, skupinou ~-NHRg,-skupinou. rN.(.R^) .(.Rf.g.l,......

skupinou -NHCOR^j, kyano-skupinou, skupinou -OCOR^, fenoxy-skupinou nebo/a fenoxy-skupinou substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo atomem halogenu, nebo zbytky R? znamenají alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem -0- a která může být substituována hydroxy-skupínou, fenoxy-skupinou nebo alkylfenoxy-skupinou obsahující 7 až 18 uhlíkových atomů, nebo zbytky R? znamenají alkenylovou skupinu' obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových, atomů a substituovanou hydroxy-skupinou, alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy nebo skupinou -OCOR^, nesubstituovanou nebo hydroxy-skupinou, atomem chloru nebo methylovou skupinou substituovanou fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových; atomů, alkenylovou skupinu obsahující 4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo Á skupinou -OCOR^ nebo skupinu -CO-Ř^,

Rg znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 3 až 18 uhlíkových atomů, alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomu, která je přerušena členem O nebo/a substituována hydroxy-skupinou, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou, skupinou -P(O)(OR^)2' skupinou -N(Rg)(R^g) nebo skupinou _i -OCOR_]j nebo/a -hydroxy-skupinou, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo fenylalkylovou. skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů,

R_{1 1} znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, cyklohexylovou skupinu nebo fenylovou skupinu nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem

-O- a která může být substituována hydroxy-skupinou, a

Rj2 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, cyklohexylovou skupinu, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů nebo fenoxy-skupinu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R? znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, která je substituována hydroxy-skupinou, alkoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, a-lkenyloxy-skupinau. obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, fenoxy-skupinou, skupinou -COORg, skupinou -CONHRg, skupinou

-C0N(R^)(Rjg) nebo/a skupinou -OCOR₁₁, nebo

R-, znamená skupinu -(CH-CHR, _C-Q) -R_1O nebo skupinu / i i o n i o

-CH₂”CH(OH)-CH₂“O-(CH₂CHR-₁5’0)_n-R₁₈, přičemž n znamená celé číslo od 1 do 12, nebo zbytky R? znamenají alkenylovou skupinu obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů', glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomu a'substituovanou hydroxy-skupinou nebo skupinou -OCOR^, fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 1 1 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo skupinou -OCOR^ nebo skupinu -CO-R₁₂,

R_o znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkoO Ϊ vých atomů, alkenylovou skupinu obsahující 3 až 8 uhlíkových atomů, alkylovou'skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů a přerušenou členem O nebo/a substituovanou hydroxy-skupinou, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou -P(O) (OR|jj) ₂ ' hebo skupinou -OCOR^ j nebo/a hydroxy-sku- pinou, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo fenylaíkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů,

R^1 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů, cyklohexylovou skupinu nebo ‘fenylovou skupinu,

R^2 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo fenylovou skupinu, znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy,

R.J5 znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu a znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo alkylfenylovou skupinu obsahující 7 až 18 uhlíkových, atomů.

Především jsou z výše uvedených sloučenin výhodné . ’ *

sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R^ a Rg znamenají methylovou skupinu,

R^, R^ a R^ znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, alkoxy-skupinu obsahující ¹ 1 až 4 uhlíkové atomy, atom chloru nebo fenylovou skupinu, zbytky R? jsou stejné a znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů a substituovanouhydroxy-skupinou, alkoxy-skupínou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 5 uhlíkových atomů, fenoxy-skupinou, skupinou -COORg nebo/a skupinou -OCOR^ j nebo R_? znamenají skupinu -(C^CHR^ $-0)_η~^₁₈ nebo skupinu —CH(ÓH)—CH₀—0—(CH-CHR._c-0( -R._Q, ořičemž n znamená číslo od 1 do 12, nebo zbytky R? znamenají cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo alkenylovou skupinu obsahující 4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou, ^R8 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkoI vých atomů, f?

znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R? znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu-obsahu jící 5 až.

uhlíkových atomů nebo skupinu některého z obecných vzorců -ch₂ch{oh)ch₂o-Rj₉, ch₂-ch(oh)r₂₀, -CH-CH-OH . . . ^R21 'nebo -C(R22 ) (R23 )^-(Cfí2 )_D~COORg, přičemž p znamená nulu nebo celé číslo, od 1 do 9,

Ηθ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů,

R^g znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 3 až 5 uhlíkových atomů nebo fenylovou skupinu,

R₂q znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 16 uhlíkových atomů nebo alkenylovou skupinu . obsahující 4 až 8 uhlíkových atomů,

R₂i znamená přímou alkylenovou skupinu obsahující 4 až’

TO .uhlíkových atomů a v případě, že p znamená. 0, ^R22 ^{a R}23 ^nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 16 uhlíkových atomů, a v případě, že p znamená celé číslo od 1 do 9, ^R22 ^{a r}23 ^znamenají atom vodíku, a zejména takové sloučeniny, ve kterých R^ a R^ znamenají methylové skupiny a R₂ a R^ znamenají atomy vodíku, jsou předmětem mimořádného zájmu.

Typickými sloučeninami obecného vzorce I jsou například následující sloučeniny (přímé zbytky jsou označeny obecným ·» symbolem ^κ-η):

CH₃

(1) ' R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₂H₅ (2) R = CH₂-CH(OH)-CH_rO-C₄H_g-n (3) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C(CH₃)₃ (4) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-CH₂-CH(CH₃)-CH₃ (4a) R = CH₂-CH(OH)-CK₂-O-CH(CH₅)-C₂H₅ (5) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-(-CH(CH₃)-C₂H₅/-CH(CH₃)-C₃H₇-n)(l:l) (6) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C_óH_L3-n (7) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-CH₂-CH(C₂H₃)-C,H,_rn (8) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C_l2H₂₅ (izomerní směs) (8d) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₆H₅ (8x) R - CH₂-CH(OH)'CH₂-0-(-C_i2H₂5/'C_l3H₂₇) (izomerní směs) (9) R = C_óH_l3-n (10) R = CH₂-CH(C₂H₅)-C₄H₉-n ' (1L) R = C₃tí_i7 (izomerní směs) (12) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-(CH₂-CH₂-O-j₇.₃-CH₃ (13) R = CH(CH₃)-CO-O-C₂H₃ (14) R = CH(C₄H₉-n)-CO-OC₂H₅ (15) R = -(CH₂)_s-CO-O-C₂K₅ (15a) R = CH(C₂H₅)-CO-OC₂K₅ (15b) R = CH(CH₃)₂-CO-OC₂H₅ (15c) R = CH(C₂H₅)-CO-OC₃H_l7 (izomerní směs)

(16)	R = CH2-CH(O-CO-CH3)-CH2-O-C4H9-n
(17)	R = CH2-CH(OH)-CH2-O-CH2-CH-CH2
(20a)	R = CH2-CH(OH)-C4H9-n
(20b)	R = CH2-CH(OH)-(CH2)2-CH=CH2
(20c)	R = CH2<H(OHMCH2)ó-CH=CH2
(20d)	R = jD

(21) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n (22) R = C₈H_l7 ( izomerní směs) (22a) R = C₆H_l3-n

(23) R = CH₂-CH(OH)-CH_r0-C₄H₉-n (24) R = -(CH₂)_l0-CO-O-C_:H₅

(25) R = CH₂-CH(OH)-CH₂O-C₄H₉-n (26) , R = CH₂-CH(OH)-C₆H_l3-n

CH₃

(27) . R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n (28) R - CH₂-CH(OH)'CH₂-O-C₁₂H₂5 (izomerní směs)

(29) R = CK₂<H(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n (30) R = CH₂-Ch^T(OH)-CH_rO-C_óH_s o-ch₃

(31) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n (32) -- ,-R .'.=-.CH₂-CH(O.H)-CH_rO-.CH₂--.CH=CH₂

(33) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n

(35) R = CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n (36) R = C_áH₁₃-n

(37) R = CH₂-CH{OH)-CH₂-O-C₄H₉-n.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být připraveny způsobem, který je analogický s některým ze způsobů popsaných v EP-A-434 608 nebo v publikací H-Brunetti-ho a C.E. Luthi-ho, Helv.Chim.Acta, 55,1566 (1972) a který spočívá ve Friedel-Craftsově adici halogentriazinů na odpovídající fenoly. Následně může být provedena další reakce o sobe známým způsobem vedoucí ke sloučeninám obecného vzorce I, ve kterém R^ jsou odlišné od atomu vodíku. Takové reakce a způsoby jsou například popsané v EP-A-434 608, str.14, řádek 11 až strana 17, řádek 1.

Při přípravě sloučenin obecného vzorce I se účelně vychází z ekvivalentu sloučeniny obecného vzorce A

R”

Cl

‘N (A)

Cl ve kterém R' znamená skupinu obecného vzorce

a Rf, R₂, R₃, R^ a R₅ mají významy uvedené výše pro obecný vzorec I, a tato sloučenina se uvede v reakci se dvěma ekvivalenty rezorcinu.

Tato reakce še provádí o sobě známým způsobem tak, že se uvedené edukty uvedou v reakci v inertním rozpouštědle v přítomnosti bezvodého chloridu hlinitého. Chlorid hlinitý a resorcin se přitom účelně použijí v přebytku, přičemž chlorid hlinitý může být například použit v 5 až 15% molárním přebytku a fenol může,být použit například v 1 až 30% molárním. přebytku, zejména v. 5 až 20% molárním přebytku. ,Γ

Jako použitelná rozpouštědla přichází v úvahu například uhlovodíky, chlorované uhlovodíky, uhlovodíky obsahující SO- nebo SO₂Skupiny nebo nitrované aromatické uhlovodíky. Výhodnými rozpouštědly jsou vysokovrouci uhlovodíky, jakými jsou ligroin, petrolether, toluen nebo xylen nebo sulfolan.

Reakční teplota obecně nepředstavuje rozhodující parametr. Většinou se pracuje ..při' teplotě, která leží mezi 20 °C a teplotou varu rozpouštědla, například mezi 50 a .150 °C. Zpracování reakční směsi může být provedeno běžnými metodami, například extrakčními.a separačními postupy, filtrací- a vysušením. V případě potřeby mohou být použity i další čistící postupy, například rekrystalÍ2ace.

Volné fenolické hydroxylové skupiny reakčniho pro23 duktu v poloze para vzhledem k poloze, ve které je připojen triazin, mohou být následně eterifikovány nebo esterifikovány o sobě známým způsobem. Při přípravě fenoletherů se uvedené volné ethery uvedou v reakci výhodně s epoxidy nebo halogenidy, obzvláště s glycidylovými sloučeninami nebo vhodnými chloridy nebo bromidy.

Výchozí sloučeniny obecného vzorce A

Cl

(A) ve kterém R' znamená skupinu obecného vzorce

a Rp R₂, Rg, R₄ a R^ mají významy uvedené výše pro obecný vzorec I, jsou rovněž novými sloučeninami a představují jako takové další předmět vynálezu.

Výchozí sloučeniny obecného vzorce A mohou být například připraveny reakcí kyanurchloridu s odpovídajícím zpús.obem..subs.ti.tuovaným feny.lmagnesiumha.lo.genidem Grignar24 dova reakce). Tato reakce může být rovněž provedena známým způsobem, například způsobem,, který je analogický se způsobem popsaným v EP-A-577 559. Za tím účelem se nejdříve připraví fenylmagnesiumhalogenid reakcí sloučeniny obecného vzorce

ve kterém X^ř znamená atom chloru nebo atom jodu, s kovovým hořčíkem v etheru, například v diethyletheru·, nebo tetrahydrof uranu. Toto činidlo se potom uvede v reakci s kyanurchloridem za vzniku sloučeniny obecného vzorce A, přičemž se tato reakce výhodně provádí s vyloučením kyslíku a vlhkosti, například pod dusíkovou atmosférou. Následující zpracování reakční směsi může být také provedeno o sobě známým způsobem, například zředěním organickým rozpouštědlem, například toluenem, hydrolýzou. zbylého fenylmagnesiumhálogenidu vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové a oddělením, vysušením a zahuštěním organické fáze.

Výchozí sloučeniny obecného vzorce A mohou být také připraveny Friedel-Craftsovou reakcí sloučeniny Obecného vzorce

H, s chloridem hlinitým a kyanurchloridem, například způsobem, který.je analogický se způsobem popsaným ,v patentu GB-A884802.

Příklady výchozích sloučenin obecného vzorce A jsou mezi jinými následující sloučeniny:

»·. *· .

Sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I jsou požitalné jako stabilizátory organických materiálů proti poškození světlem, kyslíkem a teplem. Sloučeniny podle vynálezu se obzvláště hodí jako stabilizátory chránící organický materiál proti nežádoucímu účinku světla (světelné stabilizátory, popřípadě CJV-absorbéry). Takovými materiály určenými ke stabilizaci mohou být oleje, tuky, vosky, fotografické materiály, kosmetické přípravky‘nebo biocidy. Obzvláště zajímavé je použití sloučenin podle vynálezu v polymerních materiálech, jakými jsou umělé hmoty, kaučuky, nátěrové ,r hmoty nebo lepidla. Jako příklady polymerních materiálů a dalších substrátů, které mohou být tímto způsobem stabilizovány, lze uvést následující látky:

1. Polymery monoolefinů a diolefinů, například polypropylen, 'polyisobutylen, poly-T-buten, poly-4-methyl-1penten, polyisopren nebo pólybutadien, jakož i polymery ' cykloolefinů, jakými jsou například polymery odvozené od' cyklopentenu nebo norbornenu, ..dále polyethylen (který může být případně zesížován), například vysokohustotní polyethylen (HDPEj, vysokohustotní a vysokomolekulární polyethylen (HDPE-HMW), polyethylen s vysokou hustotou a ultravysokou molekulovou hmotností (HDPE-CJHMW), polyethylen se střední molekulovou hmotností (MDPE), nízkohustotní polyethylen (LDPE), lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) a rozvětvený nízkohustotní polyethylen (VLDPE)'.

Polyoletinv,. t.j. polymery monoolefinů, jejichž příklady jsou uvedeny v předchozím odstavcizejména polyethylen a. polypropylen, lze připravit různými způsoby, zejména za použití následujících postupů:

a) ' radikálové polymerace (obvykle za vysokého tlaku a za zvýšené teploty), '

b) katalytické polymerace za použití katalyzátoru, který obvykle obsahuje jeden nebo více kovů ze skupiny IVb,

Vb, VIb nebo VIII periodické tabulky. Tyto kovy mají obvykle jeden nebo více ligandú, jako jsou zejména oxidy, halidy, alkoxidy, estery, ethery, aminy, alkyly, alkenyly nebo/a aryly, které mohou být bud π- nebo σ-koordinovány. Tyto komplexy kovů mohou být ve volné formě nebo fixovány na substrátech, typicky na f

aktivovaném chloridu horečnatém, chloridu titanitem, oxidu hlinitém nebo oxidu křemičitém. Uvedené katalyzátory mohou být rozpustné nebo nerozpustné v polymeračním prostředí' a lze je při polymeraci používat jako takové nebo mohou být použity další aktivátory, jako jsou zejména alkyly kovů, hydridy kovů, alkylhalogenidy kovů, alkyloxidy kovů nebo alkyloxany kovů, kteréžto kovy jsou prvky ze skupin la, Ha nebo/a lila periodické tabulky. Tyto aktivátory mohou být vhodně modifikovány dalšími esterovými, etherovými, aminovými nebo silyletherovými -skupinami. Tyto katalytické systémy jsou obvykle označovány jako katalyzátory Phillips, Standard Oil Indiana, Ziegler (-Natta), TNZ (DuPont), metallocenové katalyzátory nebo katalyzátory SSC (single site catalysts).

2. Směsi polymerů uvedených, v odstavci 1, například směsi polypropylenu s polyisobutylenem, polypropylenu s polyethylenem (například PP / HDPE, PP / LDPE) a směsi různých typů polyethylenu (například LDPE / HDPE).

3. Kopolymery monoolefinů a diolefinů mezi sebou nebo s jinými vinylovými monomery, například kopolymery ethylenu a propylenu, lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) a jeho směsi s nízkohustotním polyethylenem (LDPE), kopolymery propylenu a 1-butenu, kopolymery propylenu a isobutylenu,* kopolymery ethylenu a .1-butenu, kopolymery ethylenu a hexanu, kopolymery ethylenu a methylpentenu, kopolymery ethylenu a heptenu, kopolymery ethylenu a oktenu, kopolymery propylenu a butadienu, kopolymery isobutylenu a isoprenu, kopolymery ethylenu a alkylakrylátu, kopolymery ethylenu a alkylmethakrylátu, kopolymery ethylenu a vinylacetátu a jejich kopolymery s oxidem uhelnatým, nebo kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové a jejich soli (ionomery), jakož i terpolymery ethylenu s propylenem a dienem, jako je hexadien, dicyklopentadien nebo ethyliden-norbornen, a směsi těchto kopolymerů mezi sebou a s polymery uvedenými v odstavci 1 výše, například kopolymery polypropylenu a ethylenu s propylenem, kopolymery LDPE a ethylenu s vinylacetátem (EVA).·, kopolymery LDPE a ethylenu s kyselinou akrylovou (EAA)·, kopolymery LLDPE a ethylenu s vinylacetátem, kopolymery LLDPE a ethylenu s kyselinou akrylovou, a alternující nebo· statistické kopolymery polyalkylenu a oxidu uhelnatého' a> jejich směsi s jinými polymery, například s polyamidy..

4. Uhlovodíkové pryskyřice .(například z monomerů obsahujících 5 až 9 atomů uhlíku), včetně jejich hydrogenovaných modifikací (například pryskyřic pro přípravu lepidel) a směsi polyalkylenú a škrobu.

í

5. Polystyren, póly(p-methylstyren), póly (a-methylstý-.' ren). .

6. Kopolymery styrenu nebo a-methylstyrenu s dieny nebo akrylovými deriváty, například styren / butadien, styren 7 / akrylonitril, styrén / alkyl-methakrylát, styren¹ / butadien / alkyl-akrylát, styren / butadien / alkyl-methakrylát, styren / anhydrid kyseliny maleinové, styren / akrylonitril / / methyl-akrylát, směsi o vysoké, rázové houževnatosti z^J kopolymerů styrenu a jiného polymeru, například polyakrylátů, dřeňového polymeru nebo terpolymeru ethylen. / propylen / / dien, a blokové kopolymery styrenu, jako je styren ¹ / / butadien / styren, styren / isopren / styren, styren / / ethylen / butylen / styren nebo· styren / ethylen, / propylen / styren.

7. Roubované kopolymery styrenu nebo a-methylstyrenu, například styren na polybutadienu, styren na kopolymerů polybutadienu a styrenu nebo na kopolymerů polybutadienu a akrylonitrilu, styren a akrylonitril (nebo methakrylonitril) na polybutadienu, styren, akrylonitril a methyl-methakrylát na polybutadienu, styren a anhydrid kyseliny maleinové na polybutadienu, styren, akrylonitril a anhydrid kyseliny maleinové nebo maleinimid na polybutadienu,' styren a maleinimid na polybutadienu, styren a alkyl-akrylaty nebo methakryláty na polybutadienu, styren a· akrylonitril. na terpolymerech ethylen / propylen / dien, styren a akrylonitril na polyalkyl-akrylátech nebo polyalkyl-methakrylátech, styren' a akrylonitril na kopolymersch akrylát / butadien, jakož i jejich směsi s kopolymery uvedenými v odstavci 6, například směsi kopolymerů známé jako polymery ABS, MBS, ASA nebo AES.

8. Polymery obsahující halogen, .jako je poLvchloropren, chlorkaučuky, chlorovaný nebo. chlorsultónovaný polyethylen, kopolymery ethylenu a chlorovaného ethylenu, homo- a kopolymery epichlorhydrinu, zejména polymery vinylových sloučenin obsahujících halogen, například polyvinylchlorid, polyvinylidenchlorid, polyvinylfluorid, polyvinylidenfluorid,

Jakož i' jejich kopolymery, jako jsou. kopolymery vinylchloridu a vinylidenchloridu, vinylchloridu a vinylacetátu nebo vinylidenchloridu a vinylacetátu.

9. Polymery odvozené od. a, β-nenasycených kyselin a jejich derivátů jako jsou polyakryláty a polymethakryláty, polymethyl-methakryláty, polyakrylamidy a polvakrylonitrily, jejichž rázová houževnatost je modifikována butyl-akrylátem.

Ϊ ·

10. Kopolymery. monomerů uvedených v odstavci 9 mezi sebou nebo S' jinými nenasycenými monomery, například kopolymery 'akrylonitrilu a butadienu, kopolymery akrylonitrilu a alkyl-akrylátů, kopolymery akrylonitrilu a alkoxyalkyl-akrylátu- nebo -akrylonitrilu a vinylhalogenidu.. nebo . ter30 polymery akrylonitrilu, alkyl-methakrylátu a butadienu.

11. Polymery odvozené od nenasycených alkoholů a aminů nebo jejich acylderivátu nebo acetalů, například polyvinylalkohol, polyvinyl-acetát, polyvinyl-stearát, polyvinyl-benzoát, polyvinyl-maleiňát, polyvinyl-butyral, polyallyl-ftalát nebo polyallyl-melamin, jakož i jejich kopolymery s olefiny uvedenými výše v odstavci 1.

12. Homopolymery a kopolymery cyklických etherů, jako jsou polyalkylenglykoly, polyethylenoxid, polypropylenoxid nebo jejich kopolymery s bisglycidylethery.

13. Polyacetaly, jako je polyoxymethylen a takové polyoxymethyleny, které obsahují jako komonomer ethylenoxid, polyacetaly modifikované termoplastickými polyurethany akryláty nebo MBS.

i

14. Póly fenylenoxidy ' a sulfidy, a směsi pólyfenylen-. oxidů s polymery styrenu nebo polyamidy.

15. Polyurethany odvozené jednak od- hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, polyesterů nebo polybutadienú ajednak alifatických nebo aromatických polyisokyanátů, stejně jako jejich prekursory.

16. Polyamidy a kopolyamidy odvozené od diaminů· a dikarboxylových kyselin nebo/a od aminokarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktamů, například polyamid 4, polyamid 6, polyamid 6/6, 6/10, 6/9, 6/12, 4/6, 12/12, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy, vzniklé z m-xylendiaminu a kyseliny adipové, polyamidy připravené z hexamethylendiaminu a· isoftalové nebo/a tereftalové kyseliny s nebo bez elastomeru jako módifikačního činidla, například poly-2,4,4-trimethylhexamethylen-tereftalamid nebo poly-m-fenylen-isoftalimid, a též blokové kopolymery výše zmíněných polyamidů s polyolefiny, kopolymery Olefinů, -ionomery nebo chemicky vázanými nebo roubovanými elastomery, nebo s polyethery, například s polyethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem, jakož i polyamidy nebo kopolyamidý modifikované EPDM nebo ABS, a polyamidy kondenzované během zpracovávání (polyamidové systémy RIM}.

17. Polymočoviny, polyimidy, polyamid-imidy a pólybenzimidazoly.

18. Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a diolú nebo/a od hydroxykarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktonú, například polyethylen-tereftalát, polybutylen-tereftalát, polý-1,4-dimethylolcyklohexan-tereftalát a polyhydroxybenzoáty, jakož i blokové kopolyether-estery odvozené od hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, a též polyestery modifikované polykarbonáty nebo MBS.'

19. Polykarbonáty a polyester-karbonáty.

20. Polysulfony, polyether-sulSony a polyether-ketoriý.

*· . 21. Zesítěné polymery odvozené jednak od aldehydů a jednak od fenolů, močovin nebo melaminů, jako' jsou fenolformaldehydové pryskyřice, močovinoformaldehydové pryskyřice a melaminřormaldehydové pryskyřice.

22. Vysychavé a nevysychavé alkydové.pryskyřice.

23. Nenasycené polyesterové pryskyřice odvozené od kopolyesterů nasycených a nenasycených dikarboxylových kyselin s vícemocnými alkoholy a vinylových sloučenin jako zesítujícícn činidel, a též jejich těžko hořlavé halogen obsahující modifikace.

, 24. Zesíčovatelné akrylové pryskyřice odvozené, od substituovaných akrylátů,. například epoxy-akry Láty., urethan-akryláty nebo polyester-akryláty.'

25. Alkydové pryskyřice, polyesterové pryskyřice a akrylátové pryskyřice zesítěné s melaminovými pryskyřicemi, ^.moč.oyínoyými pryskyřicemi, polyisokyanáty nebo epoxidovými pryskyřicemi .

26, Zesítěné epoxidové pryskyřice odvozené od polyepoxidů, například bisglycidyletherů nebo od cykloalifatických diepoxidú.

I

27, Přírodní polymery, jako je celulosa, přírodní kaučuk a želatina, a jejich chemicky modifikované homologní deriváty, například acetáty celulosy, propionáty celulosy a butyráty celulosy, nebo ethery celulosy, jako je methylcelulosa, jakož i přírodní pryskyřice a jejich deriváty.

28, Směsi výše uvedených polymerů (polyblends), například PP / EPDM, polyamid / EPDM nebo A3S, PVC l EVA,.. PVC / A3S, PVC / MBS, PC / A3S, P3TP / A3S, ' PC / ASA, PC / / PST, PVC / CPE, PVC / akryláty, PCM / termoplastický PUR', PC / termoplastický PUR, POM / akrylát, POM / M3S,. PPO / / HIPS, PPO / PA 6,6 a kopolymery, PA / KOPE, PA / PP, PA / / PPO, PBT/PC./A3S nebo PBT/PET/PC.

Předmětem vynálezu je proto taká kompozice, jejíž pod-”' stata spočívá v tom, že obsahuje

A) organický materiál náchylný k poškození světlem, kyslíkem nebo/a teplem

a.

B) sloučeninu obecného vzorce I ve funkci stabilizátoru'.

Vynález se také týká způsobu stabilizace organického materiálu proti poškození světlem, kyslíkem nebo/a teplem, jehož podstata spočívá v tom, že se k organickému materiálu přidá jako stabilizátor sloučenina obecného vzorce I. Vynález se dále týká použití sloučenin obecného, vzorce I ke stabilizaci organickém materiálu.

Množství stabilizátoru, které má být přidáno k organickému materiálu, který má být stabilizován, se řídí podle povahy tohoto organického materiálu a podle zamýšleného použití stabilizovaného organického materiálu. Obecně obsahuje kompozice podle vynálezu na 100 hmotnostních dílů složky A 0,01 až 15 hmotnostních dílů, zejména 0,05 až 10 hmotnostních dílů a především 0,1 až 5 hmotnostních dílů stabilizátoru (složky B).

Stabilizátor může být také tvořen směsí dvou nebo více sloučenin podle vynálezu. Kompozice podle vynálezu mohou kromě stabilizátoru obecného vzorce I obsahovat ještě další stabilizátory nebo jiné přísady, jako například antioxidanty, další prostředky proti degradaci světlem, desaktivátory kovů, fosfity nebo fosfonity. Příklady takových látek jsou následující stabilizátory:

1. Antioxidanty

1.1. Alkylované monořenoly, například 2,6-di-terc.bu' tyl-4-methylfenol, 2-terc.butyl-4,6-dimethylfenol, 2,o-di-terč.butyl-4-ethyl fenol, 2,6-di-terc.butyl-4-n-butylfenol,

2,6-di-terc.buty1-4-isobutylfenol, 2,S-dicyklopentyl-4-met hýl fenol, 2-(ct-methylcyklohexyl)-4, S-'dimethylfenol, 2,6-dioktadecyl-4-methyl fenol, 2,4,6-tricyklohexylfenol, 2,6-diterč.buty1-4-methoxymethylfenol, 2,6-dinonyl-4-methyl fenol, 2,4-dimethyl-6-(Γ -methyl-Γ -undecyl)fenol, 2., 4-dimethyl-6-(Γ -methyl-Γ -heptadecyl)fenol, 2,4-dimethyl-6- (Γ -methyl-Γ -tridecyl)fenol a jejich směsi.

*1.2. Alkyl thiomethyl.fenoly, například 2,4-dioktylthiomethy1-6-terč. butylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-methyI.fenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-ethylfenoL, 2,6-didodecylthiomethyl-4-nonylfenol.

.....- 1;3. -Hydrochinony -a'alkylované hydrochinony,’ například

2,6-di-terc.butyl-4-methoxy fenol, 2,5-di-terc.butylhydrochinon, 2,5-di-terc.amylhydrochinon, 2, 6-difenyl-4-oktadecyloxyfenol, 2,6-di-terc.butylhydrochinon, 2,5-di-terc.butyl-4-hydroxyanisol, 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyanisol, 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl-stearát, bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)-adipát.

1.4. Tokoferoly, například alfa-tokoferol, beta-tokoferol, gama-tokoferol, delta-tokoferol a jejich směsi (vitamin A).

1. 5. Hydroxylované thiodifenylethery, například 2,2'-thiobis(6-terč.butyl-4-methylfenol), 2,2' -thiobis(4-oktylrf fenol), 4,4' -thiobis (6-terc .butyl-3-methyl fenol) , 4,4' -thiobis (6-terc .butyl-2-methylfenol), 4,4'-thiobis(3,6-disek.amylfenol), 4,4' -bis(2,6-dimethyl-4-hydroxyfenyl)disulfid. ,

1.6. Álkylidenbisfenoly, například 2,2' -methylenbis(6-terč.butyl-4-methylfenol) , 2,2' -methylenbis(S-terc.butyl-4-ethylfenol), 2,2' -methylenbis [4-methy 1-6-(a-methylcyklohexyl)fenol], 2,2' -methylenbis(4-methyl-6-cyklohexylfenol) ,

2,2' -methylenbis {6-nonyl-4-methylfenol) , 2,2' -methylenbis(4, 6-di-terc.butylfenol), ' -2,2' -ethylidenbis(4,6-di-terc.bu¹ í tyl fenol), 2,2' -ethylidenbis(6-terc.butyl-4-isobutylfenol),

2,2' -methylenbis[6-(a-methylbenzyl)-4-nonylfenolI, 2,2' -methylenbis [6-(a,a-dimethylbenzyl)-4-nonyl fenol ], 4,4' -methylenbis(2,6-di-terc.butylfenol), 4,4' -methylenbis(6-terc.butyl-2-methy lfenol) , 1,1-bis{5-terč.butyl-4-hydroxy-2-methy 1fenyl)butan, 2,6-bis(3-terc.butyl-5-methy1-2-hydroxybenzyl)-4-methylfenol, 1,1,3-tris(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfényUbutan, 1,Ί-bis (5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl) -3-n-dodecylmerkaptobutan, · ethylenglykol-bis[3,3-bis(3'-terč.butyl-4' -hydroxyfenyl)butyrát], bis (3-terc.butyl-4-hydroxy-5-methylfenyl)dicyklopentadien, bis(2-(3' -terč.butyl-2' -hydroxy-5' -methylbenzyl)-S-terč. butyl-4-methyl fenyl ].tereftalát, 1,1-bis(3,5-dimethyl-2-hydroxyfenyl)bucan, 2,2-bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(5- 35

-terč.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl) -4-n-dodecylmerkaptobutan, 1,1,5,5-tetra(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)pentan

1.7.0-, N- a S-benzylové sloučeniny, například 3,5,3' ,5' -tetra-terc .butyl-4,4' -dihydroxydibenzylether, oktadecyl-4-hydroxy-3,5-dimethylbenzylmerkaptoacetát, tris(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxybenzyl)amin, bis (4-terc.buty1-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)dithiotereftalát, bis(3,5-di-terč.butyl-4-hydroxybenzyl)sulfid, isooktyl-3,5-di-terc .butyl-4 -hydroxybenzylmerkaptoacetát.

1.8. Hydoxybenzylované malonáty, například,dioktadecyl-2,2-bis-(3,5-di-terc.butyl-2-hydroxybenzyl)malonát, dioktadecyl-2- (3-terč.butyl-4-hydroxy-5-methylbenzyl)malonát, didodecylmerkaptoethyl-2,2-bis (3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyDmalonát, bis [4- (1,1, 3, 3-tetramethylbutyl) fenyl].-2,2-bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonát.

1.9. Aromatické hydroxybenzylové sloučeniny, například

1.3.5- tris(3, 5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl)-2,4,6-trimethylbenzen, 1,4-bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl) -2,3,5,6-tetramethylbenzen, 2,4,6-tris’(3,5-di-terc.buty1-4-hydroxybenzyl) fenol.

1, 10.Triazinové sloučeniny, .například. 2,4-bis (oktylmerkapto) -6-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyanili.no) -1,3,5-triazin,

2-oktylmerkapto-4,5-bis (3, 5-di-terc . buty 1-:4-hydroxyanilino) -1,3,5-triazin, 2-oktylmerkapto-4,6-bis (3,5-di-terc.buty1-4hy droxy fenoxy) -1,3,5-triazin, 2,4, 6-tris (3,5-di-terc.buty1-4hydroxyfenoxy) -1,2,3-triazin, 1,3,5-tris (3,5-di-terc.butyl-4hydroxybenzyl) isokyanurát, 1,3, 5-tris.(4-térc .butyl-3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)isokyanurát, 2,4,6-tris{3,5-di-terc.butyl-4 -hydroxy fenylethyl) -1,3,5-triazin, 1,3,5-tris{3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenyIpropionyl) hexahydro-1,3,5-triazin,

1.3.5- tris {3,5-dicyklohexy1-4-hydroxybenzyl) isokyanurát. .

1.11. 3enzylfosfonáty, například dimethyl-2/5-di-terč.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, diethyl-3,5-di-terc .buty 1-4-hydroxybenzyl fos fonát, dioktadecyl-3,5-di-terc,butyl-435

-hydroxybenzylfosfonát, dioktadecyl-5-terc. butyl^-hydroxy-Smethylbenzyl Eosfonát, vápenatá sůl monoethylesteru 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonové kyseliny.

1.12. Acylaminofenoly, například 4-hydroxylauranilid,

4-hydroxystearanilid, oktyl-N-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)karbamát.

1. 13. Estery β-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,97nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandioiem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, Ν,ίΓ -bis(hydroxyethyl)oxamidem, 3-t’niaundeka- nolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolém, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.14. Estery β-(5-terc.butyl-4-hydroxy-3-methylfenyl)propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem,· triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, N,Ν'-bis (hydroxyethyl) oxamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, .trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicýklo[2,2,21 oktanem. *

1.15. Estery β-(3,5-dicyklohexyl-4-hydroxyfenyl) propionové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, N/Ν' -bis(hydroxyethyl)oxamidem, 3-thiaundeka37 nolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2, 6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.16. Estery 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyloctové kyseliny s jednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, tri,ethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)iso- kyanurátem, N,Ν' -bis{hydroxyethyl)oxamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.17. Amidy β-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny, . například N,N'-bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hexamethylendiamin, N,íí -bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)trimethylendiamin, Ν,Ν' -bis{3,5-di-terč.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazin.

1.18. Kyselina askorbová (vitamin C).

1.19. Aminické antioxidanty, jako například Ν,Ν'-di-isopropyl-p-fenylendiamin, Ν,Ν'-di-sek.butyl-p-fenylendiamin, ,N,N'-bis-(1,4-dimethylpentyl)-p-fenylendiamin, N,N'-bis-{1ethyl-3-methylpentyl)-p-fenylendiamin, N,N'-bis-(1-methylheptyl)-p-fenylendiamiň, N,Ν'-dicyklohexyl-p-fenylendiamin,

Ν,Ν'-difenyl-p-fenylendiamin, N,Ν'-di-(naftyl-2)-p-fenylendiamin, N-isopropyl-N'-fenyl-p-fenylendiamin, N-(1,3-dimethylbutyl)-N'-fenyl-p-fenylendiamin, N-(1-methylheptyl)-N'-fenyl-pfenylendiamin, N-cyklohexyl-N'-fenyl-p-fenylendiamin, 4-(ptoluensulfonamido)-difenylamin, N,N'-dimethyl-N,N'-di-sek.butyl-p-fenylendiamin, difenylamin, N-allyldifenylamin, 4-isopropoxydifenylamin, N-fenyl-1-naftylamin, N-(4-terc.oktylfenyl)-1-naftylamin, N-fenyl-2-naftylamin, oktylovaný difenylamin, například p,p'-di-terc.oktyldifenylamin, 4-n-butyláminofenol, 4-butyrylaminofenol, 4-honanoylaminofenol, 4-do38 dekanoylaminofenol, 4-oktadekanoylaminofenol, di-{4-methoxyfenyl(amin, 2,6-di-terc.butyl-4-dimethylaminomethylfenol,

2,4'-diaminodifenylmethan, 4,4'-diaminodifenylmethan, Ν,Ν,Ν',Ν tetramethyl-4,4'-diaminodxfenylmethan, 1,2-di-/(2-methylfenyllamino/ethan, 1,2-di-(fenylamino)propan, (o-tolyl)-biguanid, Di-/4-(1'3'-dimethylbutyl)fenyl/amin, terc.oktylovaný N-fenyl-1-naftylamin, směs mono- a dialkylovaného terc.butyl/terc.oktylfenylaminu, směs mono- a dialkylovaného nonyldifenylaminu, směs mono- a di-alkylovaného dodecyldifenylaminu, směs mono- a dialkylovaného isopropyl/isohexyldifenylaminu, směsi mono- a dialkylovaných terc.butyldifenylaminů, 2,3-dihydro-3,3-dimethyl-4H-1,4-benzothiazin, fenothiazin, směs mono- a dialkylovaného terc.butyl/terc.oktylfenothiazinu, směs mono- a dialkylovaného terc.oktylfenothiazinu, N-allylfenothíazin, Ν,Ν,Ν',N'-tetrafenyl-1,4-diamino-2-buten, N,N-bis-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ylhexamethylendiamin, bis-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebalát, 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-on, 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ol.

2. Látky pohlcující UV záření a stabilizátory proti účinkům světla

2..1. 2-(2' -hydroxyfenyl)benztriazoly, například 2-(2'-hydroxy-5'methylfenyl)benztriazol, 2-(3' ,5' -di-terc.butyl-2' -hydroxyfenyl) benztriazol, 2- (5' -terč .buty 1-2' -hydroxyfenyl)benztriazol, 2-(2' -hydroxy-5' - (1,1,3,3-tetramethylbutyl) fenyl)benztriazol, 2-(3' ,5' -di-terc .butyl-2' -hydroxyfenyl)-5-chlorbenztriazol, 2-(3' -terč.butyl-2' -hydroxy-5' -methylfenyl) -5-chlorbenztriazol., ’ 2-(3' -sek.butyl-5' -terč.butyl-2' -hydroxyfenyl)benztriazol, 2-(2' -hydroxy-4' -oktyloxyfenyl) benztriazol, 2-(3' ,5' -di-terc .amyl-2' -hydroxy fenyl) benztriazol, 2-(3' ,5' -bis (α,α-dimethylbenzyl)-2' -hydroxyfenyl) benztriazol, směs 2-(3' -terč .butyl-2'-hydroxy-5' - (2-oktyloxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenztriažolu, 2-(3' -terč .buty 1-5' - [2-(2-ethylhexyloxy) karbonylethyl] -2' -hydroxy39 fenyl)-5-chlorbenztriazolu, - 2-(3' -terč. butyl-2' -hydroxy-5' -(2-methoxykarbonylethyl)fenyl)-5-chlorbenztriazolu, 2-(3' -terč .butyl-2' -hydroxy-5' -(2-methoxýkarbonylethyl) fenyllbenztriazolu, 2-(3' -terč .butyl-2' -hydroxy-5' - (2-oktyloxykarbonylethyl) fenyl) benztriazolu, 2-(3' -terč .butyl-5' - [2-(2-ethylhexyloxy) karbonylethyl I -2';’-hydroxyfenyl) benztriazolu, 2- (3' -dodecyl-2' -hydroxy-5' -methylfenyl) benztriazolu a 2-(3' -terč.butyl-2' -hydroxy-5' - {2-isooktyloxykarbony.léthyl) fenyl)benztriazolu, 2,2' -methylen-bis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)-6-benztriazol-2-ylfenol], produkt transestěrifikace 2-[3'-terč.butyl-5' - (2-methoxykarbonylethyl)-2' -hydroxy fenyl I-2ří-benztriazolú ’ polyethylenglykolem ' 300, -sloučenina vzorce [R-CH₂CH₂-COO(CK₂)₃], , kde R představuje 3' -terč. butyl -4' -hydroxy-5' -2H-benztriazol.r2.-yl fenylovou skupinu/.

2.2. 2-hydroxybenzofenony, . . například . 4-hydroxy-, '4-methoxy-, 4-oktyloxy-, 4-decyl.oxy-, 4-dodecylóxy, 4.-benzyloxy-, 4,2' ,4' -trihydroxy- a 2' -hydroxy-4,4' -dimethoxyderiváty 2-hydroxybenzofenonu...

2.3. Estery .substituovaných a nesubstituovaných benzoových kyselin; například·. 4-ter.c.butylfenyl-salicylát, fenvl-salicylát, oktylfenyl-salicylát, , dibenzoyl-resorcinol, bis (4-terc .butylbenzoyl)-res.orcinol, benzoyl-re.sorcinol, 2,4-di-terc.butylfenyl-3,5-di-terc.butyl-4-hydroxýbenzoát, hexadecyl-3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybénzoát, oktadecyl-3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzoát, 2-methyl-4,6-di-terc.butylfenyl-3, 5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzoát.

2.4. Akryláty, například ethyl-ct-kyan-β, β-difenyl1» akrylát, isooktyl-cc-kyan-β, β-di čenylakrylát, methyl-a-met4 hoxykarbanylcinnamát, methyl-ct-kyan-p-methyl-p-methoxycinnamát, butyl-ct-kyan^-methyl-p-methoxycinnamát, methyl-a-methoxykarbonyl-p-methoxycinnamát a Ň-^-methoxykarbonyl^-kyanvinyl)-2-methylindolin.

2.5. Sloučeniny niklu, například komplexy niklu s

2,2' -thio-bis[4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)fenolem], jako je komplex 1 : 1 nebo 1 ; 2, s nebo bez dalších ligandú, jako je n-butylamin, triethanolamin nebo N-cyklohexyldiethanolamin, dibutyldithiokarbamát nikelnatý, soli niklu s monoalkylestery 4-hydroxy-3,5-di-terc.butylbenzylfosfonové kyseliny, například s jejím methylesterem nebo ethylestsrem, komplexy niklu s ketoximy, například s 2-hydroxy-4-methylfenyl-uhdecylketoximem, komplexy niklu s l-fenyl-4-lauroyl-5-hydroxypyrazolem, s nebo bez dalších ligančú.

2.6. Stericky bráněné aminy, například, bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sebakát, bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidyl) sukcínát·, bis (1,2,2,6,6-pentamethylpiperidvÍ, sebakát, bis (1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-n-butyl-3,5-di-terč.butyl -4-hydroxybenzylmalonat, kondenzační produkt 1-(2-hydroxy-^7, ethyl)-2,2,6,6-tetramethyl-4-hydroxypiperidinu a' kyseliny, jantarové, kondenzační produkt N,Ν'-bis (2,2,6,'6-tetramethyl--'. -4-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-terc.oktylamino-2,6-dichlor-1,3,5-triazinu, tris(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyDnitrilotriacetát, tetrakis (2,2,6, 6-tetramethyl-4-piperi‘dyl) -1,2,3,4-butan-tetrakarboxylát., 1,1' - d, 2-etandiyl) bis-·’ (3/3,5,5-tetraméthylpiperazinon), ' ' 4-b.enzoyl-2,2,6, 6-tetramethylpiperidin, 4-stearyloxy.-2·, 2, 6,'5-tetráměÉ'hylpxperidin, bis (1,2,2,6,6-pentamethylpiperidyl)-2-n-butyl-2-(2-hydroxy-3,5-di-terc .butylbenzyDmalonát, 3-n-oktyl-7,7,9,9-tetramethyl-1,3,8-triazaspiro[4,5]dekan-2,4-dion, . bis-d-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperÍdyl)sebakát, bis(l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sukcínát, kondenzační produkt Ν,Ν' -bis(2,2,6, 6-tetramethyl-4-piperidvl)hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor-l,3,5-triazinu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-bis(4-n-butylamino-2,2,6,6-tecramethylpioeridyl)1,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-di (4-n-butylamino-l, 2,2,6', 6-penta-.' methylpiperídyl)-1,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino) ethanu, 8-acetyl-3-dodecyl-7,7,9,9-tetramethyl-l,3,8-triazaspiro [4,5]dekan-2, 4-dion, ’ 3-dodecyl-l-(2,2,6,6-tetra41 methyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, 3-dodecyl-l-(1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion.

2.7. Oxamidy, například 4,4' -dioktyloxyoxanilid, 2,2'-dioktyloxy-5,5' -di-terc.butoxanilid, 2,2' -didodecyloxy-5,5' -di-terc.butoxanilid, 2-ethoxy-2' -ethoxanilid, N, Ν'-bis (3-dimethylaminopropy1)oxamid, 2-ethoxy-5-terc.butyl-2' -ethoxanilid a jeho směs s 2-ethoxy-2' -ethyl-5,4' -di-terc.butoxanilidem, směsi o- a p-methoxy-disubstituovaných oxanilidú a směsi o- a p-ethoxy-disubštituovaných oxanilidú.

2.8. 2-(2-hydroxyfenyl)-1,3,5-triaziny, například

2,4,6-tris(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl}-1,3,5-triazin, 2- (2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5triazin, 2-(2,4-dihydroxyfenyl)-4,6-bis(2,4-ďimethýlfenyl) -1,3,5-triazin, 2,4-bis(2-hydroxy-4-propyloxyfenyl)-6-(2,4-dímethylfenyl) -1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4-oktyloxyfenyl) -4,6-bis(4-methylfenyl)-1,3,5-triazin, 2- (2-hydroxy-4-dodecvloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)-1,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4- (2-hydroxy-3-butyloxypropoxy) fenyl] -4,6-bís (2,4-dimethyl)-1,3,5-triazin, 2-[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-oktyloxypropyloxy)fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethyl)-1,3,5-triazin.

¹ 3. Deaktivátory kovů, .například N,Ν' -difenyloxamid,

N-salicylal-jT -salicyloylhydrazin, Ν,Χ -bis (salicyloyl)hydrazin, N,íí -bis(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazin, 3-salicyloylamino-l,2,4-triazol, bisfbenzyliden)oxalyl-dihydrazid, oxanilid, isoftaloyl-dihydrazid, sebakoyl-bisfenylhydrazid, Ν,Ν' -diacetyladipoyl-dihydrazid,' N,ří -bis {salicyloyl}oxalyl-dihydrazid, N, Ν' -bis (salicyloyl)thiopropionvl-dihydrazid.

4.· Fosfity a fosfonity, například trifenyl-fosfit, .dif enyl-alkyl-fos fity, fenyl-dialkyl-fosfity, tr.is (nonylfenyl)-fosfit, trilauryl-fosfit, trioktadecyl-fosfit, distearyl-pentaerythritol-difosfit, tris(2,4-di-terc.butylfenyl) -fosfit, diisodecyl-pentaerythritol-difosfit, bis (2,4-di-terc.bu42 tylfenyl)-pentaerythritol-difosfit, bis(2,6-di-terč.butyl-4-methylfenyl)-pentaerythritol-difosfit, diisodecyloxypentaerythritol-difosfit, bis(2,4-di-terc.butyl-6-methylfenyl)pentaerythritol-difosfit, bis(2,4,6-tris(terč.butylfenyl,pentaerythritol-difosfit, tristearyl-sorbitol-trifosfit, tetrakis(2,4-di-terc.butylfenyl,-4,4' -bifenylen-difosfonit, 6-isooktyloxy-2,4,8,10-tetra-terč.butyl-12H-dibenz[d,g]-1,3,2-dioxafosfocin, 6-fluor-2,4,8,10-tetra-terč.butyl-12-methyl-dibenz[d,g]-1,3,2-dioxafosfocin, bis(2,4-di-terc.butyl-6-methylfenyl)methylfosfit, bis(2,4-di-terc.butyl-6-methylfenyl,ethylfosfit. .

5. Hydroxylaminy, například N,N-dibenzylhydroxylamin,

N, N-diethylhydroxylamin, N,N-dioktylhydroxylamin, N,N-dilaurylhydroxylamin, N,N-ditetradecylhydroxylamin, N,N-dihexadecylhydroxv lamin, Ν,Ν-dioktadecylhydroxylamin, N-hexadecyl·*

-N-oktadecylhydroxy lamin, Ν,Ν-dialkylhydroxylaminy odvozené od aminu hydrogenovaného loje.

6. Nitrony, jako například N-benzyl-alfa-fenyl-nitron, N-ethyl-alfa-methylnitroň, N-oktyl-alfa-heptylnitron, N-lauryl alfa-undecylnitron, N-tetradecyl-alfa-tridecylnitron, N-hexadecyl-alfa-pentadecylnítron, N-oktadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-hexadecyi-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecyl-alfa-pentadecylnitron, Ň-heptadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecyl-alfa-hexádecylnitron, nitrony odvozené od N,N-dialkylhydro xylaminů připravené z aminů hydrogenovaného loje.

7. Thiosynergizující činidla, jako například di-laurylester kyseliny thiodipropionové nebo di-stearylester kyseliny thiodipropionové.

8. Sloučeniny vázající peroxidy, například estery

4· β-thiodipropionové kyseliny, například její laurylester, stearylester, myristylester nebo tridecylester, merkaptobenzimidazol nebo zinečnatá sul 2-merkaptobenzimidazolu, dibutyldithiokarbamát zinečnatý, dioktadecyl-disulfid, pentaerythritol-tetrakis (β-dodecylmerkapto, propionát.

9. Stabilizátory polyamidů, například soli mědi v kombinaci s jodidy nebo/a sloučeninami fosforu a soli dvojmocného manganu.

10. Bazické ko-stabilizátory, například melamin, polyvinylpyrrolidon, dikyandiamid, triallyl-kyanurát, deriváty močoviny, deriváty hydrazinu, aminy, polyamidy, polyurethany, soli vyšších mastných kyselin s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, například stearát vápenatý, stearát zinečnatý, behenát hořečnatý, stearát hořečnatý, ricinoleát sodný a palmitát draselný, pyrokatecholát antimonu nebo pyrokatecholát cínu.

* ¹

11. Nukleační činidla, jako například anorganické látky, jako například talek’, oxidy kovů, jako' oxid. titaničitý nebo.· oxid hořečnatý, fosforečnany, uhličitany nebo sírany výhodně, kovů alkalických zemin., organické sloučeniny, jako mono- nebopolykarboxylové kyseliny, jakož i jejich soli, jako například kyselina 4-terc.butylbenzoová, kyselina adipová, kyselina difer nyloctová, sukc.inát sodný,, benzoá.t sodný, a polymerní .sloučeniny, jako například iontové kopolymery. (ionomery.)..

12. Plniva a ztužovací činidla, například uhličitan vápenatý, křemičitany, skleněná vlákna, asbest, mastek, kaolin, slída, síran barnatý, oxidy a hydroxidy kovů, saze, grafit, dřevná moučka, moučky a vlákna z dalších přírodních produktů a synthetická vlákna.

13. Další přísady, například změkčovadla, maziva, emulgátořy, pigmenty, optické zjasňovací prostředky, činidla pro nehořlavou úpravu, antistatická činidla a nadouvadla.

14. Benzofuranony, popřípadě indolinonv, které jsou.například popsané v patentových dokumentech US-A-4 325 863,

US-A-4 338 244, US-A-5 175 312, US-A-5 '216 052, US-A-5 252 643, DE-A-4 316 611, DE-A-4 316 622, DE-A-4 316 876, EP-A-0 589 839 nebo EP-A-0 591 102, nebo 3-/4-(2-acetoxyethoxy)fenyl/-5,7di-terc.buťylbénzofuran-2-on, 5,7-di-terc.butyl-3-/4-(2-stearoyl oxyethoxy)fenyl/benzofuran-2-on, 3,3'-bis-/5,7-di-terč.butyl3-(4-/2-hydroxyethoxy/fenyl)benzofuran-2~on/, 5,7-di-terč.butyl-3-(4-ethoxyfenyl)benzofuran-2-on, 3-(4-acetoxy-3,5-dimethylfenyl)-5,7-di-terc.butylbenzofuran-2-on a 3-(3,5-dimethyl-4-pivaloyloxyfenyl)-5,7-di-terč.butylbenzofuran-2-on.

Povaha a množství dalších přidaných stabilizátoru budou záviset na charakteru substrátu určeného ke stabilizaci a na zamýšleném použití takto stabilizovaného materiálu.

Často se používá množství 0,1 až 5 % hmotnosti, vztaženo na hmotnost stabilizovaného polymeru.

Obzvláště výhodně ‘se sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu používají v kompozicích, které jako složku A obsahují organický polymer, zejména termoplastický polymer, .;· pojivo pro nátěrové hmoty, jakými jsou například laky, nebov, fotografický materiál.

Jako termoplastické polymery přicházejí v úvahu například polyolefiny, jakož i polymery, které v hlavním řetězci ·£ obsahují heteroatomy. Výhodné jsou také takové kompozice, ve kterých je složkou A termoplastický polymer, který v hlavním řetězci obsahuje atom dusíku, atom kyslíků nebo/a atom síry, zejména atom dusíků nebo atom kyslíku.

Polymery, které obsahují v hlavním řetězci heteroatomy, jsou především polymery obsahující atom kyslíku, atom síry nebo/a atom dusíku. Jako příklady takových polymerů je.možné * uvést následující skupiny termoplastických polymerů:

1) polyacetaly, jako polyoxymethylen, jakož i takové

Ji ' polyoxymethyleny, které obsahují komonomery, jako na příklad ethylěnoxid, dále polyacetaly, které jsou modifikovány termoplastickými polyurethany, akr.yláty nebo MBS,

2) polyfenylenoxidy a polyfenylensilfidy a jejich směsi se styrenovými polymery nebo polyamidy,

3) . .polyamidy a kopolyamidy, například takové, které jsou odvozeny od diaminů a dikarboxylových kyselin nebo/a aminokarboxylových kyselin nebo od odpovídajících laktamů, jako polyamid 4, polyamid 6, polyamid 6/6,

6/10, 6/9, 6/12, 4/6, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy odvozené od m-xylenu, diaminů a kyseliny adipové, polyamidy vyrobené z hexamethylendiaminu a iso- nebo/a tereftalové kyseliny a případně elastomeru jako modifikátoru, například poly-2,4,4-trimethvlhexamethylentereftalamid, poly-m-fenylen-isoftalamid, blokové -kopolymery výše uvedených polyamidů s polyolefiny, olefinovými kopolymery, ionomery nebo chemicky vázanými, nebo roubovanými elastomery, nebo s

K polyethery, například s polyethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem; dále polyamidy nebo kopolyamidy modifikované produkty EPDM nebo ABS, jakož i v průběhu zpracování zkondenzované polyamidy (RIM-polyamid-sys.témy),

4) polymočoviny, polyimidý, polyamid-imidy a polybenzimidazoly,

5) polyestery, například takové, které jsou odvozeny od dikarboxylových kyselin nebo/a hydroxykarboxylových kyselin nebo od odpovídajících laktonů, jako polyethylentereftalát, polybutylentereftalát, poly-1,4dimethylolcyklohexantereftalát, polyhydroxybenzoát, jakož i blokové polyether-estery, které jsou odvozeny od polyetherů s koncovými hydroxy-skupinami, dále polyestery modifikované polykarbonáty nebo produkty MBS,

6) polykarbonáty a polyesterkarbonáty, zejména aromatické polykarbonáty, jako například polykarbonáty na bázi 2,2-bis-(4-hydroxyfenyl)propanu nebo 1,1-bis-(446 hydroxyfenyl)cyklohexanu,

7) polysulfony, polyethersulfony a polyetherketony, zejména aromatické polymery teto skupiny, a

8) směsi (polyblends) takových polymerů mezi sebou nebo s dalšími polymery, například s polyolefiny, polyakryláty, polydieny nebo dalšími elastomery ve funkci modifikátoru rázové houževnatosti.

Z uvedených polymerů jsou výhodné polykarbonáty, polyestery, polyamidy, polyacetaly, polyfenyloxidy a polyfenylsulfidy, zejména však polykarbonáty. Těmito polymery je třeba . zejména rozumět takové polymery, jejich konstituční opakující v.Af se jednotka (constitutional repeating unit) odpovídá obecné- ^,,.3 mu vzorci \ u ve kterém A znamená dvouvalenční fenolický zbytek.'Příklady takových zbytků A jsou mezi jiným uvedeny.v patentových dokumentech US-A-4 960 863 a DE-A-3 922 496. Zbytek A může být například odvozen od hydrochinonu, resorcinu, v šiším slova smyslu od dihydroxybifenylů nebo bisfenolů, jako od bis-(hydroxyfenyl)alkanú, bis-(hydroxyfenyl)cykloalkanu, bis-(hydroxyfenyl)sulfidů, .bis-(hydroxyfenyl)etherů, bis-(hydroxyfenyl)ketonů, bis-(hydroxyfenyl)sulfonů, bis-(hydroxyfenyl)sulfoxidů nebo alfa, alfa'-bis-(hydroxyfenyl)diisopropylbenzenů, například od sloučenin, jakými jsou 2,2-bis-(4hydroxyfenyl) propan, 2,2~biš-(3,5-d'imethyl-4-hydroxyfenyl) propan, 2,2-bis-(3,5-dichlor-4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(3,5-dibrom-4-hydroxyfenyl)propan, 1,1—bis—(4-hydroxyfenyl)cyklohexan, nebo od sloučenin vzorců

ČH₃ ČH₂-C(CH₃)₃

Zajímavé jsou také kompozice, ve kterých je složkou A polyolefin, například polyethylen nebo polypropylen.

Zapracování stabilizátoru do organických polymeru, například do syntetických organických, zejména termoplastických polymerů, může být provedeno přidáním sloučenin podle vynálezu a případně dalších přísad, provedeným některým z postupů, které jsou v tomto oboru obvyklé. Toto zapracování katalyzátoru může být účelně proveden ještě před vlastním tvářecím procesem nebo v průběhu tohoto tvářecího postupu, například smíšením práškových složek polymerní směsi nebo . přidáním stabilizátoru do taveniny nebo roztoku polymerů anebo nanesením rozpuštěných nebo dispergovaných sloučenin na polymery a případným následným odpařením rozpouštědla.

V případě elastomerů mohou být tyto elastomery také stabilizovány ve formě latexů. Další možnost zapracování sloučenin podle vynálezu do polymerů spočívá v jejich přidání před polymerací odpovídajících monomerů nebo v průběhu polymerace těchto monomerů, popřípadě před zesítováním polymeru.

Sloučeniny podle vynálezu nebo jejich směsi mohou'být také do polymerů přidány ve formě předsměsi, která tyto sloučeniny například obsahuje v koncentraci 2,5 až 25 % hmotnosti

Účelně lze provádět zapracování sloučenin podle vynálezu následujícími metodami:

přidání ve formě emulze nebo disperze (například k latexům nebo emulzním-polymerům), přidání ve formě suché směsi v průběhu přimíšení přísadových složek nebo v průběhu míšení'polymerních směsí, přímé přidání do zpracovatelského stroje Jnapříklad do extruderu, vnitřního mísíce a pod.), přidaní do roztoku nebo taveniny polymeru.

Takto získané stabilizované polymerní kompozice mohou být převedeny obvyklými metodami, jakými jsou lisování za horka, zvláknění, vytlačování nebo vstřikování, na tvarovaná předměty, jakými jsou například vlákna, fólie, pásky, desky, stojiny, nádoby, trubky a jiné profily.

Vynález se proto dále týká použití polymerních kompozic podle vynálezu pro výrobu tvarovaných předmětů.

Zajímavé je také použití- stabilizátorů podle vynálezu ve vícevrstvých systémech. V rámci tohoto použití se polymerní kompozice podle vynálezu s relativně vysokým obsahem stabilizátoru obecného vzorce I, například s obsahem 5 až 15 % hmotnosti, nanese v tenké vrstvě (10 až 100/um) na tvarovaný předmět z polymeru, který obsahuje málo stabilizátoru obecného vzorce I nebo který neobsahuje žádný stabilizátor obecného vzorce I. Toto- nanesení může probíhat současně' s tvářením .základního těla tvarovaného předmětu, například tak zvanou koextruzí. Uvedená vrstva vsak může být také nanesena až na hotový tvarovaný předmět, například laminováním za použití fólie nebo ovrstvením roztokem-uvedené vrstvy. Vnější vrstva^-nebo krajní vrstvy hotového tvarovaného předmětu, plní..funkci UV-filtru, který chrání.vnitřek.tvarovaného předmětu proti ultrafialovému záření. Tato vnější vrstva výhodně obsahuje 5 až 15 % hmotnosti, zejména 5 až 10 % hmotnosti, alespoň jednoho stabilizátoru obecného vzorce I.

Použití polymerních kompozic podle vynálezu pro výrobu vícevrstvých systému,, přičemž vnější vrstva nebo krajní vrstvy takových systémů mají tlouštku 10 až 100 mikrometrů a jsou vytvořeny z polymerní kompozice podle vynálezu a vnitřní vrstva obsahuje buď malé množství stabilizátoru obecného vzorce I nebo neobsahuje žádný stabilizátor obecného vzorce I, představuje tedy další předmět vynálezu.

Obzvláště zajímavé je použití polymerní kompozice podle vynálezu, ve které je složkou A polykarbonát, pro výrobu.vícevrstvých .systémů., .

Takto stabilizované polymery se vyznačují vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům, především vysokou odolností proti ultrafialovému záření. V důsledku toho si takto stabilizované polymery zachovávají při použití venku po dlouhou dobu své mechanické vlastnosti, barbu i lesk. .

Rovněž velmi zajímavé je použití sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu jako stabilizátorů nátěrových hmot, například laků. Předmětem vynálezu jsou proto také takové kompozice, jejichž složkou A je filmotvorné pojivo.

Nátěrový prostředek podle'vynálezu obsahuje na 100 hmotnostních dílů pevného pojivá A 0,01 až 10 hmotnostních dílů složky B, zejména 0,05 až -10 hmotnostních dílů složky;;· B, především 0,1 až 5 hmotnostních dílů složky B.

Také zde jsou možné vícevrstvé systémy, přičemž koncentra.ce sloučeniny obecného vzorce I (složka B) může být v krycí vrstvě vyšší, například rovna 1 až 15 hmotním dílům' složky B, především 3 až 10 hmotnostním dílům složky B, na 100 hmotnostních dílů pevného pojivá A. bPoužití sloučenin obecného vzorce I jako. stabilizátoru v nátěrech má dodatečnou výhodu spočívající v tom, že se tak předchází delaminaci, tj. odlupování nátěru z podkladu. Tato výhoda se zejména uplatňuje u nátěrů na kovových podkladech a to i v případě vícevrstvých systémů na kovových podkladech.

Jako pojívá (složka A) přichází v úvahu v podstatě všechna používaná pojivá, například pojiva, která jsou popsaná v v Ullmann's Encyklopedia of industr-ial Chemi-stry,

S.vyd., sv.A18, str.368-426, .VCH, Weinheim. Obecně se jedná o filmotvorné pojivo na bázi termoplastické nebo teplem vytvrditelné pryskyřice, převážně na bázi peplem vytvrditelné pryskyřice. Příklady takových pryskyřic jsou alkydové prys51 kyřice, akrylové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, fenolové pryskyřice, melaminové pryskyřice, epoxidové úryskyřice a polyurethanové pryskyřice a jejich směsi.

Složkou A může být za chladu vytvrditelné nebo za tepla vytvrditelné pojivo, přičemž může být výhodné přidat katalyzátor vytvrzení. Vjodnými katalyzátory, které urychlují vytvrzení pojivá, jsou například popsané v Ullmann's Encyklopedie of Industrial Chemistry, sv.A13, str.469, VCH Verlagsgesellschaft, Weinheim 19991.

Výhodné jsou nátěrové prostředky, ve kterých je složkou A pojivo vytvořené z akrylátové pryskyřice s volnými funkčními skupinami a zesítovacího prostředků..

Příklady nátěrových prostředků se. specifickými., po ji vy jsou:

1) laky na bází za studená nebo za tepla zesítovatelných alkydových pryskyřic, akrylátových pryskyřic, polyesterových pryskyřic'·, epoxidových: pryskyřic nebo melaminových pryskyřic nebo na bázi směsí takových pryskyřic, případně za použití přísady katalyzátoru vytvrzení,

2) dvousložkové polyurethanové laky na bázi akrylátových, polyesterových nebo polyetherových pryskyřic obsahujících hydroxylové skupiny a alifatických nebo aromatických isokyanátů, isokyanurátů nebo polyisokyanátů,

3) jednosložkové polyurethanové laky na bázi blokovaných isokyanátů, isokyanurátů nebo polyisokyanátů, které jsou v průběhu vypalování odblokovány,

4) . . dvousložkové laky na bázi (pólyJketiminů a alifatických nebo aromatických isokyanátů, isokyanurátů nebo polyisokyanátů,

5) dvousložkové laky na bázi (poly)ketiminů a nenasyce- cené akrylové pryskyřice nebo polyacetoacetátové pryskyřice nebo methakrylamidoglykolátmethylesteru,

6) dvousložkové laky na bázi polyakrylátů obsahujících karboxylové a aminové skupiny a polyepoxidú,

7) dvousložkové laky na bázi akrylových pryskyřic obsahujících anhydridové skupiny a polyhydroxy- nebo polyamino-složky,

8) dvousložkové laky na bázi {póly)oxazolinů a akrylátových pryskyřic obsahujících anhydridové skupiny nebo. nenasycených akrylátových pryskyřic nebo alifatických nebo aromatických isokyanátů, isokyanurátů nebo polyisokyanátů,

9) dvousložkové laky na bázi nenasycených polyakrylátů a polymalonátů,

10) termoplastické polyakrylátové laky na bází termoplastic kých akrylátových kryskyřic nebo cize-zesítujících akrylatových pryskyřic v kombinaci s etherifikovanými melaminovými pryskyřicemi, a

11) lakové systémy na bázi akrylátových pryskyřic modifikovaných siloxany nebo fluorem,

U nátěrových prostředků podle vynálezu se může také jednat o nátěrové prostředky vytvrditelné zářením. V tomto případě pojivo v podstatě sestává z monomerních nebo óligomerních sloučenin s ethylenicky nenasycenými vazbami, které se po expozici ultrafialovým zářením nebo elektronovým zářením vytvrdí, t.zn. převedou do zesítovaná vysokomolekulární formy. Odpovídající systémy jsou popsané v již výše uvedené publikaci Ullmann's Encyklopedia of Industrial Chemistry, 5.vyd., sv. A18, str. 451-453. V nátěrových prostředcích mohou být sloučeniny obecného vzorce I použity také bez přísady stéricky bráněných aminů.

Kompozice podle vynálezu, zejména nátěrový prostředek podle vynálezu, výhodně obsahuje vedle složek A a B jako složku C prostředek prqtx degradaci světlem.typu stéricky bráněných aminů, 2-(2-hydroxyfenyl)-1,3,5-triazinu nebo/a 2-hydroxyfenyl-2H-benztriazolu, například látky uvedené ve výše uvedeném seznamu v odstavcích 2.1, 2.6 a 2.8. Technicky obzvláště tajímavý přídavek 2-mono-resorcinyl-4,6-diaryl1,3,5-triazinú nebo/a 2-hydroxyfenyl-2H-benztriazolů.

Za účelem dosažení maximální stálosti na světle je především obzvláště zajímavý přídavek stéricky bráněných aminů, které jsou například uvedeny v odstavci 2.6 výše uvedeného seznamu..Vynález sá proto týká také nátěrového prostředku, který.vedle složek A.a B obsahuje jako složku C prostředek proti degradaci světlem typu stéricky bráněného aminu.

Výhodně se přitom jedná o 2,2,6,6-tetraalkylpiperidinový derivát, který obsahuje alespoň jednu.skupinu obecného vzorce

ve kterém R znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, zejména atom vodíku.

. Uvedená složka C se výhodně použije v množství 0,05 až 5 hmotnostních dílů na 100 hmotnostních dílů pevného pojivá.

Příklady tetraalkylpiperidínových derivátů použitelných ve funkci složky C, lze nalézt v patentovém dokumentu EP-A-356677, str. 3-17, odstavce a) až f). Tyto odstavce patentového dokumentu lze považovat za součást této popisné části. Obzvláště účelně se použijí následující tetraalkylpiperidinové deriváty:

bis-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sukcinát, bis-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sukcinát, bis-(1,2/2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl}sebakát, di-(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)ester kyseliny butyl(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonové, bis-(1-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)sebakát, tetra-(2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-yl)butan-1,2,3,4-tetrakarboxylát, tetra-(1,2,2,6,6-pentamethylpiperidin-4-yl)butan-1,2,3,4tetrakarboxylát,

2,2,4,4-tetramethyl-7-oxa-3,20-diazá-21-oxo-dispiro/5.1.11.2/heneikosan,

8-acetyl-3-dodecyl-1,3,8-triaza-7,7,9,9-tetramethylspiro/4,5/-dekan-2,4-dion.

nebo sloučenina obecného vzorce

R R

R-NH-(CH₂)₃-N-(CH₂)₂-N-(CH₂)₃-NH-R

ch₃ r i I

R-N— (CH₂)₃-N-(CH₂)₂

R CH₃

N'-(CH₂)₃-N—R

ch₃ ch₃

CH, CH, * * I *

nebo

přičemž m znamená 5 až 50.

Nátěrový prostředek muže kromě složek A, B a případně C obsahovat ještě další Složky, například rozpouštědla, pigmenty, barviva, změkčovadla,· stabilizátory, thixotropní ’

činidla, katalyzátory zasýchání nebo/a prostředky ke zlepšení rozlivu. Takovými možnými složkami jsou například složky, které jsou popsané v Ullmann's Encyklopedía of Industrial Chemistry, S.vyd., SV.A18, str. 429-471, VCH, Weinheim 1991.

Mořnými katalyzátory zasýchání, popřípadě katalyzátory vytvrzení jsou například organokovové sloučeniny, aminy, pryskyřice obsahující aminové skupiny nebo/a fosfiny. Organokovovýmí sloučeninami jsou například karboxyláty kovů, zejména karboxyláty kovů z množiny zahrnující olovo, mangan, kobalt, zinek, zirkon nebo měď, nebo cheláty kovů, zejména cheláty kovů z množiny 'zahrnující hliník, titan nebo zirkon, nebo organokovové sloučeniny jako nalříklad organické sloučeniny zinku.

Příklady karboxylátu kovů jsou stearáty olova, manganu nebo zinku, oktoáty kobaltu, zinku nebo mědi, naftenáty manganu nebo kobaltu nebo odpovídající linoleáty, resináty nebo taláty.

Příklady chelátů kovů jsou cheláty hliníku, titanu a zirkonia odvozené od acetylacetonu, ethylácetylacetátu, salicylaldehydu, salicylaldoximu, o-hydroxyacetofenonu nebo ethyltrifluoracetylacetátu a alkoxidy těchto kovů.

Příklady organických sloučenin zinku jsou dibutylcínoxid, dibutylcín-dilaurát nebo dibutylcín-dioktát.

Příklady aminů jsou především terciární aminy, jako například tributylamin, triethanolamin, N-methyldiethanolamin, N-dimethylethanolamin, N-ethylmorfolin, N-methylmorfolin nebo diazabicyklooktan (triethylendiamin, jakož i jejich soli. Dalšími příklady jsou kvartérní amoniové soli,, jako například trimethylbenzylamoniumchlorid.

Pryskyřice obsahující amino-skupiny jsou současně pojivý a katalyzátory vytvrzení. Příklady takových látek jsou akrylátové kopolymery obsahující amino-skupiny.

Jako katalyzátor vytvrzení mohou být také použity fosfiny, například trifenylfosfin.

Nátěrové prostředky podle vynálezu mohou být naneseny na libovolný podklad, jakým jsou například kov, dřevo, umělá hmota nebo keramický materiál. Výhodně se nátěrový prostředek podle vynálezu používá.při lakování karoserií automobilů jako vrchní krytí lak. V případě, že je uvedený krycí lak tvořen dvěma vrstvami, z nichž spodní vrstva je pigmentována a vrchní vrstva není pigmentována, potom může nátěrový prostředek podle vynálezu tvořit buď vrchní nebo spodní vrstvu krycího-laku nebo může tvořit obě uvedené vrstvy krycíiio laku.

Nátěrový prostředek podle vynálezu může být na podklad nanášen obvyklými postupy, například natíráním, nastříkáním, poléváním, ponořením do barvící.lázně nebo pomocí elektroforézy (o tom vi2 Ullmann's Encyklopedia of Industrial Chemistry, '5.vyd.,sv.Al8, str.49 1-500 .

Vytvrzení nátěrů může být provedeno v závislosti na použitém pojivovém systému při okolní teplotě nebo zahřátím. Výhodně se nátěry vytvrzují při teplotě 50 až 150 °C, přičemž práškové laky se vytvrzují i.při vyšších teplotách.

Získané nátěry' podle vynálezu mají- znamenitou odolnost proti škodlivým účinkům světla, kyslíku a teplu. Zejména je třeba poukázat na dobrou odolnost takto- získaných nátěrů proti účinku světla, a povětrnostních podmínek.

/

Předmětetem vynálezu je proto také.nátěr, obzvláště lak, který je stabilizován proti škodlivému účinku světla, kyslíku a tepla určitým podílem sloučeniny obecného vzorce

I. Lakem je výhodně krycí lak pro automobily. Vynález dále zahrnuje způsob stabilizace nátěru na bázi organických polymerů proti poškození světlem, kyslíkem nebo/a teplem, jehož podstata spočívá v tom, že se k nátěrovému prostředku přimísí sloučenina obecného vzorce I, jakož i použití sloučenin obecného vzorce I v nátěrových prostředcích jako stabilizátorů proti poškození světlem, kyslíkem nebo/a teplem. *

V dalším provedení. tohoto, způsobu se použijí taková ” pojivá, do kterých'· se sloučenina obecného vzorce I zabuduje kopolymerací nebo kopolykondenzací.- K tomuto účelu se hodí takové sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých zbytek R například...obsahuje' funkční., skupinu..vhodnou..ke. kopoly.ko.nden.za- . ci. V tomto.'případě může být nátěrový prostředek podle vynálezu tvořen pouze jednou složkou a. sice pojivém se zabudovaným stabilizátorem.

í

Většinou nátěrové prostředky obsahují, rozpouštědlo. . nebo směs rozpouštědel., ve kterém resp. ve které je pojivo rozpustné. Nátěrový-prostředek··.však·.může být také' tvořen vodným roztokem nebo disperzí. Kapalným nosičem může být také směs organického rozpouštědla a vody. Nátěrovým prostředkem může být také lak s vysokým podílem sušiny (high solids Lack) nebo lak prostý rozpouštědla (práškový lak).

Použité pigmenty mohou být anorganickými, organickými nebo kovovými pigmenty. Výhodně nátěrové prostředky neobsahují žádné pigmenty a jsou použity ve formě bezbarvých laků.

Rovněž výhodné' je použití nátěrového prostředku jako krycího laku pro aplikace v automobilovém průmyslu, zejména ve formě pigmentované nebo nepigmentované krycí vrstvy laku.

Rovněž je však možné použití nátěrového prostředku podle vynálezu jako spodních vrstev takových laků.

Typicky je- fotografický záznamový materiál založen na emulzích halogenidu stříbrného, přičemž halogenid stříbrný a barevného fotografického materiálu také barviva nebo prekurzory barviv jsou citlivé na ultrafialové záření. Zejme na při expozici ultrafialovým zářením s vlnovými délkami mezi 300 a 400 nm se fotografický materiál mění, popřípadě se zbarvuje nebo bledne. Tato citlivost na ultrafialové záření je něžádoucí. Uvedené jevy mohou být zcela nebo částečně potlačeny tím, že se k červeným, modrým a žlutým barvivům jednotlivých fotografických vrstev, jakož i ke kopulačním složkám přidají stabilizátory, obvykle látky absorbující ultrafialové záření (UV-absorbéry), jejichž absorpční maximum leží pod 400 nm, například mezi 300 a 400 nm. Známě příklady takových UV-absorbérů jsou sloučeniny skupiny 2-hydroxyfenylbenztriazolu.

Λ

Použití až dosud známých UV-absorbérů (UVA) však často vede k nežádoucím jevům, jakými jsou například zbarvení fotografických materiálů nebo tvorba skvrn na těchto materie lech jakožto důsledek nedostatečné vlastní stability vůči světlu, teplu a vlhkosti. V důsledku přítomnosti výševrou- cích organických rozpouštědel, která se používají při přípřa l

vě UVA-emulze, může dále docházet ke změknutí takto stabilizovaných vrstev a ke zhoršené adhezi mezi jednotlivými vrstvami fotografického materiálu. Kompenzace tohoto jevu zvýšením podílu želatiny,vede zpravidla jen k destabilizaci'· vrstvy, zatímco dodatečná želatinová ochranná vrstva, provedená nad vrstvami obsahujícími UV-absorbéry má za následek nežádoucí zvětšení celkové tlouštíky fotografického materiálu. Dalšími nevýhodami konvenční UVA-systémů jsou: migrace, povrchová krystalizace nebo vykvétání (blooming), shlukování olejových kapiček, které obsahují UVA a které byly získány známými emulgačními metodami a rozptyl světla¹na takto vzniklých nadměrně velikých olejových kapičkách.

Je známo, že výše zmíněné problémy mohou být částečně eliminovány polymernímu latexy, získanými polymerací určitých UVA-monomerú a diskutovanými například v případě 2-hy61 droxyfenylbenzotriazolových polymerů v EP-A-577122.

Bylo již také navrženo použití některých UV-absorbérú typu 2-hydroxyfenyltriazinu ve fotografických materiálech (EP-A-530 135, US-A-5 364 749, US-A-5 300 414). Další slouče niny tohoto typu jsou například popsané v EP-A-434 608 a US-A-5 189 084.

Nyní bylo zjištěno, že bisresorcinyltriazinové UVabsorbéry obecného vzorce I překvapivě vysokou měrou splňují požadavky kladené výše uvedenými technickými aplikacemi. Tyto bisresorcinyltriaziny mají zejména zlepšenou vlastní světelnou stabilitu a jsou kromě toho vhodné pro zvýšení stability azurové, purpurové a žluté vrstvy fotografických materiálů. Fotografické materiály podle vynálezu mají oproti známým fotografickým materiálům, stabilizovaným za použití hydroxyfenyltriazinových UV-absorbérú (které jsou popsané například v US-A-5'364 749), například výhodu menšího žlutého zbarvení a to při nezhoršeném ochranném účinku proti působení světla.

UV-Absorbéry podle vynálezu mohou být použity pro všechny druhy světlocitlivých materiálů. Tyto absorbéry mohou být například.použity pro barevné papíry, inverzní barevné papíry, přímo pozitivně pracující barevný materiál, barevný negativní filmy, barevné pozitivní fimya inverzní barevné filmy. Mezi jiným se uvedené absorbéry výhodně používají pro světlocitlivý barevný materiál, který obsahuje inverzní podložku nebo který tvoří pozitiv.

Tyto triaziny mohou být dále kombinovány výhodně s UV-absórbéry hydroxyfenylbenzotriazolového typu a to zejména' se zástupci tohoto typu, které jsou při okolní teplotě tekuté (například popsané v US-A-4 853 471, US-A4 973 702, US-A-4 921 956 a US-A-4 973 701.

K použití ve fotografických záznamových materiálech jsou vhodné také komvinace hydroxyfenyltriazinů s dalšími typy UV-absorbérů, jakými jsou benzofenony, oxanilidy, ky.anoakryláty, estery kyseliny salicylové, akrylnitrily nebo thiazoliny. _t

Předmětem vynálezu je tedy také fotografický záznamový materiál obsahující ha podložce alespoň jednu vrstvu emulze halogenidu stříbrného, jakož i případně alespoň jednu mezivrstvu nebo/a protekční vrstvu, přičemž alespoň jedna z uvedených vrstev obsahuje UV-absorbér, jehož podstata spočívá v tom, že UV-absorbérein je sloučenina obecného vzorce I.

. Fotografické záznamové materiály podle vynálezu mají. oproti materiálům obsahujícím benzotriazolový UV-absorbér také výhodu spočívající v tom, že UV-absorbér obecného vzorce I může být použit v menším množství, takže i tloušťka vrstvy obsahující UV-absorbér zůstává malá, což má mezi jinými pozitivní vliv na zobrazovací vlastnosti fotografického materiálu.

Fotografické záznamové materiály mají oproti materiálům, obsahujícím známé'hydroxyfenyltriazinové UV-absorbéry, jakými jsou například absorbéry popsané v US-A-5364749, výho du slabšího žlutého zbarvení a to bez snížení ochranného účinku pro azurová, purpurová a žlutá barviva proti škodlivému působení světla.

Fotografický záznamový materiál podle vynálezu může být černobílým nebo barevným fotografickým materiálem.

*

Příklady barevných fotografických materiálů- jsou barevné negativnífilmy, barevné inverzní filmy,.barevné pozitivní filmy, barevný fotografický papír, barevný inverzní fotografický papír a barvocitlivé materiály pro barevné difuzně přenosové systémy nebo pro stříbrné barevné vybělo63 vací systémy.

Vhodnými podložkami' pro výrobu fotografických materiálů jsou například filmy a fólie z polosyntetických nebo syntetických polymerů, jakými jsou nitrát celulózy, acetát celulózy, butyrát celulózy, polystyren, polyvinylchlorid, polyethylentereftalát a polykarbonát, a papír ovrstvený vrstvou barytu nebo vrstvou alfa-polyolefinu (například polyethylenovou vrstvou). Tyto podložky mohou být vybarveny barviny a pigmenty, například oxidem titaničitým. Tyto podložky mohou být také za účelem'odstínění světla zbarveny černě.

Povrchy podložek se obvykle podrobují zpracování prováděnému za účelem zlepšeníadheze fotografické emulzní vrstvy, přičemž toto. zpracování spočívá např. ve vystavení' povrchu podložky koronovému výboji a v následném nanesení substrátové vrstvy.

Barevné fotografické materiály obvykle obsahují červenou svitlocitlivou vrstvu (=vrstva citlivá na červenou oblast viditelného světla), zelenou světlocitlivou vrstvu (=vrsta citlivá na zelenou oblast viditelného světla) a modrou světlocitlivou vrs.tvu (=vrstva citlivá na modrou , oblast viditelného světla), přičemž základem těchto vrstev . je emulze halogenidu stříbrného, jakož i případně mezivrstvy a ochranné vrstvy. Výhodně obsahuje fotografický materiál podle vynálezu halogenidstříbrné emulzní vrstvy v následujícím pořadí počínaje od podložky: modrá světlocitlivá vrstva, zelená světlocitlivá vrstva a červěná. světlocitlivá vrstva.

Ve fotografickém materiálu podle vynálezu je UV-absorbér výhodně obsažen ve vrstvě nacházející se nad zelenou světlocitlivou vrstvou,’ obzvláště výhodně ve vrstvě nacházející se ve vrstvě nad halogenis,stříbrnou vrstvou, popřípadě nad halogenidstříbrnými vrstvami.

UV-Absorbér podle vynálezu je ve fotografickém ma2 teriálu výhodně obsažen v množství od 0,05 dó 10 g/m , ze, 2 2 jména od 1,1 do 8 g/m a především od 0,2 do_5 g/m .

Příkladem fotografického materiálu podle vynálezu je fotografický materiál, jehož sekvence vrstev je zřetelná z následujícího schématu:

a~ - — b

d e

f - ~ ~ ------- 9 ve kterém obecné symboly a až h mají následující významy:

a = ochranná vrstva b = mezivrstva c = červena světlocítlivá vrstva d = mezivrstva e = zelená světlocítlivá vrstva ^:i f ~ mezivrstva

g. modrá světlocítlivá vrstva h podložka.

Dalším příkladem je materiál s obsobnou sekvencí vrstev, ve které však chybí vrstva a. Ve zobrazené sekvenci je CJV-absorbér podle vynálezu obecného vzorce I obsažen například ve’ vrstvě b, c nebo/a d, zejména ve vrstvě b nebo/a c a především ve vrstvě b.

Obecně je výhodný takový fotografický záznamový materiál, který obsahuje sloučeninu obecného vzorce I ve vrstvě nacházející se nad halogenistříbrnou emulzní vrstvou nebo nad halogenidstříbrnými emulzními vrstvami. Dále je výhodný fotografický materiál obsahující alespoň červenou světlocitlivou halogenidstříbrnou emulzní vrstvu a zelenou světlocitlivou halogenidstříbrnou emulzní vrstvu, jakož i mezi těmito vrstvami se nacházející mezivrstvu, přičemž alespoň jedna sloučenina obecného vzorce I je obsažena v mezivrstvě nacházejícím se mezi červenou a zelenou světlocitlivou halogenidstříbrnou emulzní vrstvou. Mimořádně výhodný je fotofrafický záznamový materiál, který obsahuje alespoň červenou světlocitlivou halogenistříbrnou emulzní vrstvu, zelenou světlocitlivou halogenidstříbrnou emulzní vrstvu a modrou světlocitlivou halogenidstříbrnou emulzní vrstvu, jakož i alespoň- dvě mezivrstvy ležící mezi uvedenými umulzními vrstvami a jednu ochrannou vrstvu, přičemž alespoň jedna sloučenina obecného vzorce I je obsažena ve vrstvě nad zelenou světlocitlivou halogenidstříbrnou emulzní vrstvou a halogenidstříbrné emulzní vrstvy obsahují stabilizátor pro skladování za tmy nebo/a světelný stabilizátor (stabilizátor chránící proti škodlivému účinku světla).

Dalšími složkami fotografických emulzních vrstev jsou pojivá, zrna halogenidu stříbrného a barvotvorné kopulační složky.

Jako pojivo se ve fotografických materiálech výhodně používá želatina. Želatina může být ve fotografických materiálech zcela nebo Částečně nahrazena dalšími syntetickými, polosyntetickými nebo také v přírodě se vyskytujícími polymery. Syntetickými náhražkami celulózy jsou například polyvinylalkohol, poly-N-vinylpyrrolidon, polyakrylamid, kyselina polyakrylová a její deriváty, zejména její směsné polymery. Přírodně se vyskytujícími náhražkami želatiny jsou například další proteiny, jako albumin nebo kasein, celulóza, cukry, škroby nebo algináty. Polosyntetickými náhražkami želatiny jsou zpravidla modifikované přírodní produkty. Příklady takových náhražek jsou deriváty celulózy, jako. hydroxyalkylcelulQzy,.a deriváty.želatiny, které byly_ získány reakcí s. alkylačními nebo acylačními činidly nebo naroubováním polymerovatelných monomerů.

Tato·pojivá by měla mít k dispozici dostatečné množství funkčních skupin, takže mohou poskytnout reakcí s vhodným vytvrzovacím činidlem dostatečně odolné vrstvy. Takovými funkčními skupinami jsou zejména amino-skupiny, ale také karboxylové skupiny, hydroxylové skupiny a aktivní methylenové skupiny.

Výhodně používaná želatina může být získána kyselým neboalkalickým nebo alkalickým rozkladem. Může být použita také oxidovaná želatina. Výroba takových želatin je například popsána v publikaci The Science and Technology of Gélatine, nakl. A.G-Ward a A.Courts, Academie Press 1977, str.

295 ff. Použitá želatina-by měla obsahovat pokud možno co nejmenší množství fotograficky aktivních, nečistot (inertní želatina). Obzvláště výhodné jsou želatiny s vysokou viskozitou a nízkou bobtnavostí.

Halogenidem stříbrným, který se ve fotografickém materiálu nachází jako světlocitlivá složka, může být chlorid stříbrný, bromid stříbrný nebo jodid stříbrný, popřípadě směsi těchto halogenidů. Podíl halogenidu alespoň jedné vrstvy může být například tvořen 0 až 15 mol.% jodidu stříbrného, 0 až 100 mol.% chloridu stříbrného a 0 až 100 mol.'% bromidu stříbrného, V případě barevného negativního filmu a barevného inverzního filmu se obvykle používají chloridbromidstříbrné emulze-s vysokým podílem chloridu, které například obsahují alespoň 90 mol.% chloridu stříbrného, nebo

- čisté'Chloridstříbrné-emulze. Může se převážně jednat o kompaktní krystaly, které mohou mít, například pravidelnou krychlovou nebo oktaedricko.u,. formu nebo přechodovou formu.. Výhodné jsou však také destičkovité krystaly, jejichž střední poměr průměru k tlouštce je výhodně rovný alespoň 5:1, přičemž průměr zrna je definován jako průměr kruhu opisující67 ho plošnou siluetu zrna. Vrstvy však mohou obsahovat také tabulkovití krystaly halogenidď stříbrného, jejíž poměr průměru k tlouštce je podstatně vyšší než 5:1, přičemž je například roven 12:1 až 30:1.

Zrna halogenidu stříbrného mohou mít však také vrstvenou strukturu, přičemž v nejjednodušším případě takové zrno obsahuje vnitřní a vnější vrstvu (jádro a plást), přičemž složení halogenidů nebo/a další modifikace, například dotování různými příměsemi, jsou v jednotlivých vrstva zrna. různé. Střední velikost zrna halogenidu stříbrného v emulzi leží výhodně v rozmezí od 0,2 do 2,0/Um, přičemž distribuce velikosti zrna může být jak homo- , tak i heterodisperzní. Homodisperzní distribuce, velikosti zrna halogenidu stříbrného znamená, že 95 % zrn.se.neodchyluje-.oď.-střední velikosti,, zrna o více než. + 30 %. Uvedené emulze mohou vedle.halogenidu/stří-:” brného obsahovat-také organické. soli stříbra, například benztriazolát stříbrný nebo behenát stříbrný.

Rovněž mohou., být použity směsi dvou nebo více typů halogenidstříbr.ných emulzí, které byly připraveny odděleně.

' Fotografické emulze mohou být připraveny z rozpustných stříbrných solí a rozpustných halogenidů různými postupy (např. B.P.Glafkides, Chimie e Physique Photographique, Paul Montel, Paříž ( 1 967 )., G.F-Duffin, Photographic Emulsion Chemistry, The Focal Pres, Londýn (1966), V.L.Zelikman a kol., Making and Coating Photographic Emulsion, The Focal Press, Londýn (1966 ) .

*

Srážení halogenidu stříbrného se výhodně provádí' v přítomnosti pojivá, například želatiny, a může být provedeno v kyselé, neutrální nebo alkalické oblasti pH, přičemž výhodně dodatečně používá komplexující činidlo halogenidu ^stříbrného.. K těmto činidlům patří například amoniak,' thio68 ether, imidazol, thiokyanát amonný nebo přebytek halogenidů. Přivádění ve vodě rozpustné stříbrné soli a halogenidů se provádí bud postupně, což znamená, že se přivede nejdříve jedna z uvedených složek a potom druhá z uvedených složek, a to v rámci postupu single-jet, nebo současně v rámci postupu double jet, přičemž je možno využít i libovolné kombinace obou těchto postupů. Výhodné je dávkování při stoupajících přítocích, přičemž by neměla být překročena kritická přiváděči rychlost, při které právě již nedochází k tvorbě nových zárodečných zrn. Rozmezí p-Ag se může v průběhu srážení pohybovat'v širokých·mezích, přičemž se výhodně použije tak zvaný pAg-regulovaný způsob, při kterém se udržuje určitá hodnota pAg konstantní, nebo se srážení provádí tak, že se v průběhu srážení mění hodnota pAg podle předem stanoveného profilu. Vedle výhodného srážení při přebytku halogenidů je však také možné použít tak zvané inverzní srážení při přebytku halogenidů stříbrného. Kromě srážením získaných krystalů mohou být krystaly halogenidů stříbrného získány také fyzikálním zráním (Ostwaldovo zrání) v přítomnosti nadbytečného halogenidů nebo/a komplexujícího činidla halogenidů stříbrného. Růst emulzních tělísek může ^? dokonce převážně probíhat Ostwaldovým zráním, přičemž se výhodně jemnozrná, tak zvaná Lippmannova emulze smísí s obtížněji rozpustnou emulzí a jemná zrna Lipmanovy emulze se takto rozpouštějí a jejich konstituční materiál se vylučuje na zrnech druhé z uvedených emulzí.

V průběhu srážení nebo/a fyzikálního zrání zrn halogenidu stříbrného mohou být také přítomny soli nebo komplexy kovů, jako například soli nebo komplexy kadmia, zinku, * olova, thallia, bismutu, iridia, rhenia a železa.

Srážení může být dále prováděno v přítomnosti se.nzibilizačních barviv. Komplexující činidla nebo/a barviva mohou být učiněný neúčinnými v libovolném okamžiku, například změnou hodnoty pH nebo oxidačním zpracováním.

Po ukončení krystalizace nebo také již dříve se z emulze oddělí rozpustné soli, například filtrací na nuči a promytím, vyvločkováním a promytím, ultrafiltrací nebo za použití iontoměniče.

Emulze halogenidu stříbrného se obvykle podrobí chemické senzibilizaci za definovaných podmínek (pH, pAg, te- . plota, koncentrace želatiny, halogenidu stříbrného a senzibilizátoru) až k dosažení optimální senzibilizace a optimálního závoje. K tomu potřebné postupy jsou například popsané v H.Frieser Die Grundlagen der Photografischen Prozesse mit Silberhalogeniden, str. 675-734, Akademische Verlagsgesellschaft (1968).

Chemická senzibilizace může být přitom provedena za použití přísady sloučenin síry, selenu, .telluru nebo/a sloučenin kovů VIII. vedlejší skupiny Periodického systému prvků (např. zlato, platina, palladium, iridium), přičemž mohou být dále přidány thiokyanátové sloučeniny, povrchově aktivní sloučeniny, jako thioethery, heterocyklické dusíkaté sloučeniny (například imidazoly, azaindeny) nebo také spektrální senzibilizátory (popsané například F.Hamer-em v The Cyanine Dyes and Related Compounda, 1964, popřípadě v Encyclopádie der technischen Chemie, 4.vyd., sv.18, str. 431.a další a v Research Disclosure 17643 (prosinec 1978), kap.III). Náhradní nebo dodatečné postupy mohou _; zahrnovat například redukční senzibilizaci za přidání redukčních činidel (zinečnaté soli, aminy, deriváty hydrazinu, aminoborany, silany, kyselina formamidinsulfinová), vodíkem, sníže.ním pAg (například nižší než 5) nebo/a zvýšením pH (například nad 8).

Uvedené fotografické emulze mohou obsahovat sloučeniny pro inhibici tvorby závoje nebo pro stabilizaci fotografické funkce v průběhu výroby, skladování nebo fotografického zpracování. . . ..

Obzvláště vhodné jsou azaindeny, výhodně tetra- a pentaazaindeny, zejména takové, které jsou substituovány hydroxylovými nebo aminovými skupinami. Takové sloučeniny jsou například popsány Birr-em v Z.Wiss.Phot. 47 (1952), str.

až 58. Dále moho být jako protizávojová činidla použity soli kovů, například soli rtuti nebo kadmia, aromatické sulfonové nebo sulfinové kyseliny, například kyselina benzensulfinová, nebo heterocykly obsahující dusík, například nitrobenzimidazol, nitroindazol, případně substituované benztriazoly nebo benzthiazoliové soli. Obzvláště vhodné jsou heterocykly obsahující merkapto-skupiny, například merkaptobenzthiazoly, merkaptobenzimidazoly,. merkapto tetrazoly, merkaptothíadiazoly, merkaptopyrimidiny, přičemž tyto merkaptoazoly mohou také obsahovat vodně-sólubilizační skupinu, například karboxylovou skupinu nebo sulfo-skupinu. ? Další vhodné sloučeniny jsou publikovány v Research Disclosure 1 7643 (prosinec 1 978), kap. VI. _t

Uvedené stabilizátory mohou být do halogenidstříbrných emulzí přidány před jejich zráním anebo po jejich zrání. Samozřejmě je možné přidat uvedené sloučeniny také do dal- .ý· ších fotografických vrstev, které'jsou přiřazeny halogenidstříbrné vrstvě·.

Rovněž je možné také použít směsi tvořené dvěma nebo více jmenovanými sloučeninami.

Fotografické emulzní vrstvy nebo další hydrofilní koloidní vrstvy světlocitlivého materiálu' připraveného podle vynálezu mohou za různými účely obsahovat povrchově aktivníčinidla, a to jako pomocnénátěrové látky, k zabránění nabíjení elektrickým nábojem, ke zlepšení kluzných vlastností, k emulgování disperze, k zabránění sdheze a ke zlepšení fotografických charakteristik (například urychlení vyvíjení, dosažení vyššího kontrastu nebo lepší senzibilizace). Vedle přírodních povrchově aktivních sloučenin, jakou je například saponin, nachází zde použití zejména syntetické povrchově aktivní sloučeniny (tenzidy), neionogenní tenzidy, například alkylenoxidové sloučeniny, glycerinové sloučeniny nebo glycidolové sloučeniny, kationtové tenzidy, například vyšší alkylaminy, kvartérní amonniové soli, pyridinové sloučeniny a další heterocyklické sloučeniny, sulfoniové sloučeniny nebo fosfoniové sloučeniny, aniontové tenzidy obsahující skupinu kyseliny, například skupinu karboxylové kyseliny, skupinu sulfonové kyseliny, skupinu kyseliny fosforečné, skupinu esteru kyseliny sírové., nebo skupinu esteru kyseliny fosforečné, -amfolytické tenzidy, například sloučeniny odvozené od aminokyselin nebo od aminosulfonových kyselin, jakož i estery kyseliny sírové a kyseliny fosforečné odvozené od aminoalkoholu.

Fotografické, emulze mohou být spektrálně, senzibilizovány za použití methinových barviv nebo ostatních barviv. Obzvláště vhodnými barvivý jsou cyaninová barviva, merocyaninová barviva a komplexní merocyaninová barviva.

Přehled polyme.thinových. barviv vhodných; jako- spektrální senzibilizátory, jejich vhodné kombinace a supersenzibilizující kombinace jsou uvedeny v Research Disclosure 17643 prosinec 1978), kap.IV.

►·

Zejména jsou vhodná následující barviva (tato barviva jsou rozdělena podle spektrálních oblastí):

1) barviva vhodná jako červené senzibilizátory:

9-ethylkarbocyaniny s benzthiazolem, benzselenazolem nebo naftothiazolem jako bazickou koncovou skupinou, které mohou být y poloze 5 nebo/a 6 substituovány halogenem, methylovou skupinou, methoxy-skupinou, karbalkoxy-skupinou nebo arylovou skupinou, jakož i 9-ethyl-naftoxathia-, popřípadě-selenkarbocyaniny a 9-ethyl-naftothiazoxa-, popřípadě -benzimida72 zokarbocyaniny, za předpokladu, ze barvivé nesou alespoň jednu sulfoalkylovou skupinu na heterocyklickém atomu dusíku,

2) barviva vhodná jako zelené senzibilizátory:

9-ethylkarbocyaniny s benzoxazolem, naftoxazolem nebo benzoxazolem a. benzthiazolem jako bazickou koncovou skupinou, jakož i benzimidazokarbocyaniny, které mohou být případně dále substituovány a které musí obsahovat alespoň jednu sulfoalkylovou skupinu na heterocyklickém atomu dusíku,

2) barviva vhodná jako modré senzibilizátory:

symetrické nebo asymetrické benzimidazo-, oxa-, thia- nebo selencyaniny s alespoň jednou sulfoalkylovou skupinou na- heterocyklickém atomu dusíku a.případně dalšími substituenty x Í * * na aromatickém jádru, jakož i apomerocyaniny s rhodanínovou skupinou.

Jakožto příklady senzíbilizátorú, zejména pro negativní a inverzní filmy, lze uvést následující červené senzi--';

t γτ.

bilizátory RS, zelené senzibilizátory GS a modré šenzibilizár . tory BS (= senzibilizátory senzibilizujicí emulzi v červené, zelené resp. modré oblasti viditelného světla), které mohou být vždy použity jednotlivě -nebo ve vzájemných kombinacích, například v kombinacích RS-1 a RS-2, jakož i GS-1 a' GS-2.

- 73 RS-1: Rp Rj, R₇, R9 — H; R₂, Rg — Cl;

R₄ = -SO₃©©NH(C₂H₅)₃; R₅ = -C₂H₅; ^Ró = -S0₃©;

' m, n = 3;X, Y = S;

RS-2: Rp R₃, Rj = H; R₂ =fenyl R₄ = -CH-SO₃®K®;

CH₃

R₅ = C₂H₃; R_ó = -SO₃©; R₇. R₃ = -OCH₃; m = 2; n = 3; X = O; Y = S;

RS-3: Rp R₉ = H; R₂. R₃ společně. -CH=CH-CH=CH-;

R₄ - -SO₃©Na©; R₅ = -C₂H₅; R_ó = -SO₃©; R₇, R_g = Cl; m, n = 3; X = S; Y = N-C₂H₃;

RS-4: Rj ⁼ -OCH3; R2, Rg⁼ -CH3; R₃, R₄,· R₇, R₉ = H;

R₅ = -C₂H₅; R_ó = -SO₃©; m = 2; n = 4; X = S; Y = Se;

RS-5: Rp R₇ = H; R₂, R₃ a R_s, R9 společně -CH=CH-CH=CH-; R₄ -SO₃©©NH(C,H₅)₃; R₅ = C₂H₅;

R_á = SO₃©; ra = 2; n = 3; X. Y = S;

GS-l; Rp R₃, R₇, R§ = H; R₂ = fenyl;

R₄ = -CH-SO₃ ^e@NH(C₂H,)₃; R₅ = -C₂H₅; R_ó = -SO₃©:

ch₃

R₃ = Cl; m = 2; m = 3; X, Y = O;

GS-2: Rp R₂. R₇, Rg = Cl; R₃, R₅, R₆, Rj = H;

R₄ = -CH-SO₃®; ra, n = 2; X, Y = lV-C,H₅;

I ch₃

GS-3: Rp R₇ = H; R₂. R₃ a R_s, R, společně -CH=CH-CH=CH-; R₄ = SO₃©Na©; R₅=C₂H₅;

R_á = SO₃©; m. π = 3; X, Y = 0;

GS-4: RpŘ₃,R₄, R₇,R_s, R,=.H;R_: = -OCH₃;R₅ = -C₂H₅;

R₅ = S0₃©; m = 2; n = 4; X = O; Y = S;

BS-3:

'*·

CH,S

BS-4: R_l0 =

S ^N-N-ⁱ⁼

I ; R_lt - -C₂H₅;

(ch₂)₃

SO₃®^H(C₂H_s)₃

BS-5: R_lo =

; R_U = -C₂H₅.

Senzibilizátory nemusí být použity v případě, že vlastní citlivost halogenidů stříbrného je v určitém- spektrálním rozsahu dostatečná, což je například případ citlivosti bromidu stříbrného v modré oblasti viditelného světla.·

Odlišně senzibilizovaným emulzním vrstvám jsou přiřazeny nedifundující monomerní nebo polymerní barvotvorné kopulační složky, které se mohou nacházet ve stejné vrstvě nebo ve vrstvě, která s touto vrstvou sousedí. Obvykle jsou červeným světlocitlivým vrstvám přiřazeny azurové kopulační složky, zeleným světlocitlivým vrstvám purpurové kopulační složky a modrým světlocitlivým vrstvám žluté kopulační složky. 'v

Žlutými kopulačními složkami použitelnými v materiá- ,lu podle vynálezu jsou?výhodně sloučeniny obecného vzorce A

R_rCO-CH’CO-NHR₂ ve kterém R znamená alkylovou skupinu nebo arylovou skupinu, R^ znamená arylovou skupinu a Q znamená atom vodíku nebo skupinu, která může být odštěpena reakcí oxidovanou vývojkou.

Jednou skupinou žlutých kopulačnich složek jsou takové sloučeniny obecného vzorce A, ve kterých R^ znamená terc.butylovou skupinu a R^ znamená skupinu'obecného vzorce

ve kterém R^ znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu nebo alkoxy-skupinu a¹ R^ a R_g znamenají atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, .alkoxy-skupinu, arylovou skupinu, karboxylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, karbamoylovou skupinu, sulfonovou skupinu, sulfamoylovou skupinu, alkylfulfonaminovou skupinu, acylaminovou skupinu, ureido-skupinu nebo aminovou skupinu.

Výhodně Rg znamená atom chloru nebo methoxy-skupinu,

R^ a Rg znamenají atom vodíku a Rg znamená acylamino-skupinu Sem náleží také sloučeniny obecného vzorce

ve kterém x znamená číslo 0 až 4, R? znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu a Rg a Rg znamenají alkylovou skupinu

Další skupina žlutých kopulačních složek odpovídá obecnému vzorci B

ve kterém R₁₀ znamená atom vodíku, atom halogenu nebo alkoxy skupinu, ^11» Rj2 ^{a R}i3 znamenají atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkoxy-skupinu, arylovou skupinu, karboxylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, karbamoylovou skupinu, sulfonovou skupinu, sulfamoylovou skupinu, sulfonamido-skupinu, acylamino-skupinu, ureído-skupinu nebo amino-skupinu a R^ a Q mají výše uvedené významy.

Sem patří sloučeniny obecného vzorce B, ve kterých R₁ znamená terc.butylovou skupinu, R^g znamená atom chloru, R^ a R^ znamenají atom vodíku a R₁₂ znamenají alkoxykarbonylovou skupinu.

Ve sloučeninách obecného vzorce A a B muže odlučitelná skupina Q znamenat atom vodíku (4-ekvivalentní kopulační složka) nebo znamená heterocyklickou skupinu (2-ekvivalentní kopulační složka) i

Ο» ve které znamená dvouvalenční organickou skupinu, která doplňuje kruh na 4- až 7-členný .kruh, nebo Q znamená skupinu -OR^-, ve které R^ znamená alkylovou skupinu, arylovou skupinu, acylovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu.

Typickými příklady použitelných žlutých kopulačních složek jsou sloučeniny následujících vzorců 1 a 2:

kde

1)

a) Q= -0-\ ^SO₂-Z Y- OCH₂C_gH₅

O

X

d) Q = -N N

COOCH,

C00C_sH₁₃

e) Q= -N^N

Cl

- Q í

NHCO-CH-CO-C(CH₃)₃

Q

I (CH₃)₃C-CO-CH-CONH

Další žluté kopulační složky lze najít v US-A 2,407,210,2,778,658, 2,875,057, 2,908,513, 2,908,573, 3,227,155, 3.227,550, 3,253,924, 3,265,506, 3,277,155, 3,408,194,3,341,331,3,369,895, 3,384,657, 3,415,652,3,447,928,3,551,155,3,582,322. 3,725,072, 3,891,445, 3,933,501,4,115,121,4,401,752 , 4,022,620,5,118,599, 5,215,878, 5,260,182, 5,294,527, 5,298,383, 5,300,412, 5,306,609, 5,314,797, 5,336.591,

DE-A 1,547,868, 2,057,941. 2,162,899, 2.163,813, 2.213,461, 2,219,917, 2,261,361, 2,261,362,2,263,875,2,329,587,2,414,006 2,422,812, GB-A 1,425,020 ,

1,077,874 , JP-A-83/123,047,4,133,052, 5,080,469,5,313,323 , EP-A-447,969,

447,920,508,398,510,535, 542,463,568,198.

Žluté kopulační složky se obvykle používají v množst ví 0,05 až 2 molu, výhodně v množství 0,1 až 1 molu, na mol halogenidu stříbrného.

Typické a výhodné žluté kopulační složky odpovídají vzorcům:

(Y-4) (Υ-5)

CH₃ = -C(CH₃),C,H₅ = -C₅H_u(t) (Υ-6) (Υ-7)

CY-8) (Υ-9) (Y-iO)

Cl (CH₃)₃CCO -CHCONH— nÁ M (CH₃)₂CH = N-SO.

NHCO(CH2)₃OC_sH_n(t)

C_sH_n(t)

cooch₃

OH

-rf

c₂h₅o

Purpurové kopulační složky mohou být například tvořeny jednoduchými í-aryl-5-pyrazolony nebo pyrazolovými deriváty kondenzovanými s 5-člennými heterocykly, jakými jsou například imidazolpyrazoly, pyrazolopyrazoly., pyrazolotriázoly nebo pyrazolotetrazoly.

Jednu skupinu purpurových kopulačních složek tvoří

5-pyrazolony obecného vzorce C

které jsou popsané v britském patentovém spisu 2,003,473.

V uvedeném'obecném vzorci C R^ znamená atom vodíku, alkylo-. vou skupinu, arylovou skupinu, alkenylovou skupinu nebo he-‘ terocyklickou skupinu, ’R₁₇ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu, arylovou skupinu, heterocykiíckou skupinu, esterovou skupinu, alkoxy-skupinu, alkylthio-skupinu, karboxylo- :~vou skupinu/'arylaminó-skupinu, acylamino-skupinu, (thio)86 močovinovou skupinu, .(thio)-karbamoylovou skupinu, guanidino-skupinu nebo sulfonamido-skupinu.

Obecný substituent výhodně znamená skupinu obecného vzorce

Q’ '17 ve kterém R^g znamená imino-skupinu, acylamino-skupinu neboj ureido-skupinu, R^ znamená atom vodíku, atom halogenu, alky- <

lovou skupinu nebo alkoxy-skupinu a R₂q znamená atom' vodíku,, . ,_4/J^ alkylovou skupinu, acylamino-skupinu, karbamoylovou skupinu, sulfamoylovou skupinu, sulfonamido-skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, acyloxy-skupinu nebo urethanovou skupinu. .

V případě, že Q' znamená atom vodíku, potom je purpurová kopulační složka tetraekvivalentní vzhledem k halogenidu stříbrnému.

Typickými příklady tohoto typu purpurových kopulačních složek jsou sloučeniny obecného vzorce

ve kterém R₂q ^ma výše uvedené, významy a Q^ř znamená výše uvedenou odlučitelnou skupinu. Tyto sloučeniny jsou výhodně obsaženy v materiálu podle vynálezu.

»

Další příklady takových tetraekvivalentních purpurových kopulačních složek lze nalézt v patentových dokumen-

těch US-A 2 983 608, 3 061	432, 3	062 653, 3	127 269,
3 152 896, 3 311 476, 3 419	391, 3	519 429, 3	558 319,
3 582 322, 3 615 506, 3 684	514, 3	834 908, 3	888 680,
3 891 445, 3 907 571, 3 928	044,.3	- 930 86 1 ,' 3	930 866 a
3 933 500 a v patentovém dokumentu	JP-A-89/309 058.

V případě, že Q' v obecném vzorci C neznamená atom vodíku, nýbrž znamená .skupinu, která. se. odloží...při, reakci., s oxidovanou vývojkou, jedná se potom.o diekvivalentnr'purpurovou kopulační.složku. Obecný substituent Q.může v tomto případě znamenat například atom halogenu nebo skupinu vázanou na pyrazolový kruh přes atom.kyslíku, atom síry nebo přes atom dusíku. -Takové diekvivalen.tní kopulační složky poskytují vyšší barevnou hustotu a jsou reaktivnější s oxidovanou. vývojkou- než odpovídající: tetraekvivalentní purpurové kopulační složky.

Příklady diekvivalentních purpurových kopulačních složek jsou popsané v patentových'dokumentech US-A 3 006 579, 3 419 391, 3 311 476, 3 432 521, 3 214 437, 4 032 346,

701 783, 4 351 897, 3 227 554, 3 262 292, v patentových dokumentech EP-A-133 503, 529 784 a 530 039, v patentovém dokumentu De-A-2 944 601, v patentových dokumentech

JP-A-78/34044, 74/53435, 7453436, 75/53372, 75/122935,

323 851 , 4 018 547, 5 .150 429 a v patentovém dokumentu WO 93/02392.

Typické a výhodné purpurové kopulační složky odpovídají vzorcům (M-l)

(M-2)

Cl

Cl

t.,'

(17-W)

ΙΟ (£-W)

Přes dvouvalenční Q' mohou být vázány dva pyrazolonové kruhy a takto se potom získají tak zvané bis-kopulační složky. Takové kopulační. složky jsou například popsané v patentových dokumentech US-A-2 632 702, US-A-2 618 864, GB-A-968 461, GB-A-786 859, JP-A-76/376646, 59/4086, 69(16110, 69/26589, 74/37854 a 74/29638. Výhodně Y znamená O-alkoxyarylthio-skupinu.

Jak již bylo výše uvedeno, mohou být jako purpurové kopulační složky použity také pyrazoly kondenzované s 5člennými heterocykly, tj. tak zvané pyrazoloazoly. Výhodou těchto sloučenin oproti jednoduchým pyrazolúm je to, že poskytují barvy s vyšší formalínovou odolností a s čistčím absorpčním spektrem.

Purpurové kopulační složky pyrazoloazolového typu, které jsou rovněž výhodné, mohou odpovídat obecnému vzorci D

ve kterém R₁ znamená atom vodíku nebo substituent, Z znamená nekovový atom nezbytný k doplnění 5-členného kruhu se 2 nebo 3 atomy dusíku, přičemž tento kruh může být substituován, a Q znamená atom vodíku (tetraekvivalentní kopulační složka) nebo odlučitelnou skupinu (diekvivalentní kopulační složka).

Z uvedených látek jsou výhodné purpurové kopulační

složky odpovídající vzorcům D-1 až D-4

. R

(D-3) ve kterých

R-| I, R^2 ^{a r}-|3 nezávisle jeden na druhém například znamenají atom vodíku, atom halogenu (například atom chloru nebo atom bromu), skupinu vzorce -CR^, ve které zbytky R nezávisle jeden na druhém znamenají atom vo- díku, alkylovou skupinu, aralkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu nebo cykloalkenylovou skupinu a ozvláště výhodně methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, terč.butylovou skupinu, tridecylovou skupinu, ,2-methansuífonylethylovou skupinu, 3-(3-pentadecylfenoxy)propylovou skupi* nu, 3-(4-(2-(4-(4-hydroxyfenylsulfonyl)fenoxy)dodekanamidó)fenyl)propylovou skupinu,, 2-ethoxytridecylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu, cyklopentylovou skupinu, 3-( 2,4-di-terc.-amylfenoxy Jpropyl.) ovou' skupinu, arylovou skupinu (například fenylovou skupinu, 4-terc.butylfenylovou skupinu, 2,4-di-terc.amylfenylovou skupinu, 4-tetradekanamidofenylovou skupinu), heterocyklickou .skupinu (například 2-furylovou. skupinu, 2-thienylovou. skupinu, 2-pyrimidinylovou skupinu,· 2-benzothiazolylovou skupinu), kyano-skupinu, hydroxy-skupinu, nitro-skupinu, karboxylovou skupinu, amino-skupinu, 'alkoxy-skupinu (například methoxy-sku91 pinu, ethoxy-skupinu, 2-methoxyethoxy-skupinu, 2dodecylethoxy-skupinu, 2-methansulfonylethoxy-skupinu), aryloxy-skupinu (například fenoxy-skupinu, 2methylfenoxy-skupinu, 4-terč.butylfenoxy-skupinu,

3-nitrofenoxy-skupinu, 3-terc.butyloxykarbamoylfenoxy-skupinu, 3-methoxykarbamoylovou skupinu), acylaminoskupinu (například acetoamido-skupinu, benzamidoskupinu,. tetradekanamido-skupinu, 2-(2,4-di-terc.amylfenoxy)butanamido-skupinu, 4-(3-terc.butyl-4-hydroxyfenoxy)butanamido-skupinu, 2-(4-(4-hydroxyfenylsulfonyl)fenoxy)dekahamido-skupinu), methylbutylamino-skupinu, anilino-skupinu (například fenylamino-skupinu, 2chloranilino-skupinu, 2-chlor-5-tetradekanaminoanilinoskupinu, 2-chlor-5-dodecyloxykarbonylanilino-skupinu, N-acetylanilino-skupinu, 2-chlor-5-(alfa-(3-terc.butyl-4-hydroxyfenoxyJdodekanamidoanilino-skupinu), ureido-skupinu (například fenylureido skupinu, methylureido-skupinu, Ν,Ν-dibutylureido-skupinu), sulfamoylamino-skupinu (například Ν,Ν-dipropylsulfamoylamino-skupinu, N-methyl-N-decylsulfamoylamino-skupinu), alkylthiorskupinu (například methylthio-skupinu, oktylthio-skupinu, tetradecylthio-skupinu, 2-fenoxyethylthio-skupinu, 3-fenoxypropylthio-skupinu, 3-(4terc.butylfenoxyípropylthio-skupinu), arylthio-skupinu (například’ fenylthio-skupinu, 2-butoxy-5-terc.oktylfenylthio-skupinu, 3-pentadecylfenylthio-skupinu, 2-karboxyfenylthio-skupinu, 4-tetradekanamidofenylv thio-skupinu), alkoxykarbonylamino-skupinu (například methoxykarbonylamino-skupinu, tetradecyloxykarbonylamino-skupinu), sulfonamido-skupinu (například methansulfonamido-skupinu, hexadekansulfoamido-skupinu, benzeňsulfonamido-skupinu, p-toluensulfonamidoskupinu, oktadekansulfonamido-skupinu, 2-methyloxy5-terc.butylbenzensulfonamido-skupinu), karbamoylovou skupinu (například N-ethylkarbamoylovou skupinu, Ν,Ν-dibutylkarbamoylovou skupinu, N-(-2-dodecyloxy- 92 ethyl)karbamoylovou skupinu, N-methyl-N-dodecylkarbamoylovou skupinu, N-(3-(2,4-di-terc.amylfenoxyJpropylJkarbamoylovou skupinu), sulfamoylovou skupinu (například N-ethylsulfamoylovou skupinu, N,N-dipropylsulfamoylovou skupinu, N-2-(dodecyioxyethyl)sulfamoylovou skupinu, N-eťhyl-N-dodecylsulfamoylovou skupinu, Ν,Ν-diethylsulfamoylovou skupinu), sulfonylovou skupinu (například methansulfonylovou skupinu, oktansulfonylovou skupinu, benzensulfonylovou skupinu, toluensulfonylovou skupinu), alkoxykarbonylovou skupinu (například methoxykarbonylovou skupinu, butoxykarbonylovou skupinu, dodecyloxykarbonylovou skupinu, oktadecyloxykarbonylovou skupinu), heterocyklickou (kruh)oxy-skupinu (například 1-fenyltatrazol-5-oxý-skupinu, 2-tetrahydroxypyranyloxy-skupinu), azo-skupinu (například fenylazo-skupinu, 4- 7 methoxyřenvlazo-skupinu, 4-pivaloylaminofenylazo-skupinu, *

2- hydroxy-4-propanoyifanylazo-skupinu), acyloxy-skupinu (například acetoxy-skupinu), karbamoyloxy-skupinu (například N-methylkarbamoyloxy-skupinu, N-fenylkarbamoyloxyskupinu), silyloxy-skupinu (například trimethylsilyloxyskupinu, dibutylmethylsilyloxy-skupinu), aryloxykarbonylamino-skupinu (například fenoxykarbonylamino-skupinu), ι,ΐ imido-skupinu (například N-sukcinimido-skupinu,'N-ftalimidoskupinu,3-oktadecenylsukcinimido-škupinu), heterocyklickou (kruh)thio-skupinu (například 2-benzothiazolylthio-skupinu,

2,4-difenyloxy-1,3,5-triazol-6-thio-skupinu, 2-pyrídylthio-skupinu), sulfinylovou skupinu (například dodekansulfinylovou skupinu, 3-pentadecylfenylsulfinylovou skupinu,

3- fenoxypropylsulfinylovou skupinu), fosfonylovou skupinu (například fenoxyfosfonylovou skupinu, oktyloxyfosfonylovou skupinu, fanylfosfonylovou skupinu), aryloxykarbonylovou skupinu (například fenoxykarbonylovou skupinu), acylovou skupinu (například acetylovou skupinu, 3-fenylpřopanoylovou skupinu, benzoylovou skupinu, 4-dodecyloxybenzoylovou skupinu), azolylovou skupinu (například imidazolylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, 3-chlorpyrazol-1-ylovou skupinu).

Uvedené substituenty jsou případně dále substituovány, například atomem halogenu nebo organickým zbytkem vázaným přes atom uhlíku, atom kyslíku, atom dusíku nebo atom síry.

Výhodnými skupinami R^ jsou alkylová skupina, arylová skupina, alkóxy-skupina, aryloxy-skupina, alkylthio-skupina, ureido-skupína, urathanová skupina a acylamino-skupina.

R^2 může mít význam R^ a výhodně znamená atom vodíku, alkylovou skupinu, arylovou skupinu, heterocyklický kruh, alkoxykarbonylovou skupinu, karbamoylovou skupinu, sulfamoylovou skupinu, sulfihylovou skupinu, acylovou skupinu nebo kyano-skupinu.

může mít význam Rj ₇ a výhodně znamená atom vodíku, alkylovou skupinu, arylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, alkoxy-skupinu, aryloxy-skupinu, alkylthio-skupinu, arylthioskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, karbamoylovou skupinu nebo acylovou skupinu, přičemž R zejména znamená alkylovou skupinu, arylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, alkylthio-skupinu nebo arylthio-skupinu.

Obecný substituent znamená atom vodíku nebo odlučitelnou skupinu, jako atom halogenu, alkoxy-skupinu, aryloxy1 skupinu, acyloxy-skupinu, alkylsulfonyloxy-skupinu, arylsulfonýloxy-skupinu, acylamino-skupinu, alkylsulfonamidoskupinu, 'arylsulfonamido-skupinu, alkoxykarbonyloxy-skupinu, aryloxykarbonyloxy-skupinu, alkyl-, aryl- nebo heterocyklylS-karbamoylamino-skupinu, 5- nebo 6-členný heterocyklický zbytek obsahující atom dusíku, imido-skupinu a arylazoskupinu. Tyto skupiny' jsou připadne dále substituovány, jak to bylo uvedeno v souvislosti s obecným substituentem .

Výhodně obecný substituent Q znamená atom halogenu (například atom fluoru, atom chloru, atom bromu), alkoxyskupinu (například ethoxy-skupinu, dodecyloxy-skupinu, methoxyethylkarbamoylmethoxy-skupinu, karboxypropyloxy-skupinu, methylsulfonylethoxy-skupinu, ethoxykarbonylmethoxy-skupinu), aryloxy-skupinu (například 4-methylfehoxy-skupinu,

4-chlorfenoxy-skupinu, 4-methoxyfenoxy-skupinu, 4-karboxyfenoxy-skupinu, 3-ethoxykarboxyfenoxy-skupinu, 3-acetylaminofenoxy-skupinu, 2-karboxyfenoxy-skupinu), acyloxy-skupinu (například acetoxy-skupinu, tetradekanoyloxy-skupinu, benzoyloxy-skupínu), alkyl- nebo arylsulfonyloxy-skupinu (například methansulfonyloxy-skupinu, toluensulfonyloxy-skupinu), acylamino-skupinu (například dichloracetylamino-skupinu, heptafluorbutyrylamino-skupinu), alkyl- nebo arylsulfonamidoskupinu (například methansulfonamido-skupinu, trifluormethansulfonamido-skupinu, p-toluensulfonylamido-skupínu), alkoxykarbonyloxy-skupinu (například ethoxykarbonyloxy-skupinu, benzyloxykarbonyloxy-skupinu), aryloxykarbonyloxyskupinu (například fenoxykarbonyloxy-skupinu), alkyl-,, aryl- nebo heterocyklyl-S-skupinu (například dodecylthioskupinu, 1-karboxydodecylthio-skupinu, fenylthio-skupinu, 2-butoxy-5-terc.oktylfenylthio-skupinu, tetrazolylthio-sku- , •4* pinu), karbamoylamino-skupinu (například N-methyIkarbamoyl- amino-skupinu, N-fenylkarbamoylamino-skupinu), 5- nebo 6členný kruh obsahující dusík (například imídazolylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu·, triazolylovou skupinu, tetra-. zolylovou skupinu, 1,2-dihydro-2-oxo-1-pyridylovou skupinu), imido-skupinu (například sukcinimido-skupinu, hydantoinylovou skupinu) a arylazo-skupinu (například fenylazo-skupinu,

4-methoxyfenylazo-skupinu).

Q může také tvořit odpovídající bis-sloučeniny kondenzací tetraekvivalentní kopulační složky s aldehydem nebo ketonem. Dále může Q obsahovat fotograficky účinné skupiny jako inhibitory vyvíjení nebo urychlovače vyvíjení. Výhodně Q znamená atom halogenu, alkoxy-skupinu, aryloxyskupinu, alkylthio-skupinu, arylthio-skupinu nebo 5- nebo 695 člennou geterocyklickou skupinu obsahující dusík, která je v místě kopulace vázána před dusíkový atom.

Pyrazolotetrazoly jsou popsané v JP-A-85/33552. Pyrazolopyrazoly jsou popsané v JP-A-85/43695. Pyrazoloimidazoly jsou popsané v JP-A-85/35732, JP-A-86/13948 a US-A-4 500 630. Pyrazolotriazoly jsou popsané v JP-A-85/186 567, JP-A-86/47957, JP-A-85/215687, JP-A-85/197688, JP-A-85/172982, EP-A0 119 860, EP-A-0 173 256, EP-A-0 178 789, EP-A-0 178 788 a v research Disclosure. 84/24624.

Další pyrazolazolové purpurové kopulační složky jsou uvedeny v JP-A-86/28947, JP-A-85/140,241, JP₇ A-85/262,160, JP-A-85/213,937, JP-A-87/278.552.

JP-A-87/279,340, JP-A-83/100.457, JP-A-5,027,391, JP-A-5,053,271, JP-A-5,053,272, JP-A-232,646, JP-A-5,241.286, JP-A-5,241,287, JP-A-5,241,288. JP-A-5,241,289;

JP-A-5,241,290, JP-A-5,249,633, JP-A-5,303.181, JP-A-5.323.530,. EP-A-0 177765,

EP-A-0 176 804, EP-A-0 170 164, EP-A-0 164 130, EP-A-0 178 794, EP-A-0 487 081, EP-A-0 489 333, EP-A-0 558 145, ÉP-A-0 568 894, DE-A-35 16 996, DE-A-35 08 766, DE-A-42 40 000, WO 92/10788, WO 92/12464, ÚS-A-5,100.772, US-A-5,254,45l,' ' US-A-5,300,407, US-A-5,336,593 a v Research Disclosure 81/20919, 84/24531 a 85/25.758. Vhodnými příklady takových kopulačních složek jsou:

(M-5)

(M-6)

-N--ch₂-ch₂-ch₂-so₂-c₁₂h_2S

(M-7)

Cl H

ckch₂-so₂-c_!3h₃₇ ch₃ (M-3)

N-N (CH₂)₃SO_a

CgH ,₇(t)

cooc ₁₂η₂₅

CgHjytt) ř*

OC_eH₁₇(t)

OC_aH₁₇(t) (í)C₃H₇

li

100

OC₃H_l7 // \

101

ch₂ch₂ch₂so₂ch₂chc₃h₁₇

CgH_i;j

^C12^H25

COOH

C₅H,,(t)

102

C₃H₁₇(t)

(I)C₄H_s

N-N-N ^Nx ^.chch₂nhso₂

OC_aH,₇

7Λ <t)C₄H₉

N-N ch₂ch₂nhso₂

CgH ,₇(í)

103

104

Cl

Cl

105

/ w

' ?»

106

CH₃ C₂H_s

N-N

107

CHCH₂NH-C0(CH₂)₃O N CH₃

*-5^ι ι(0

I H ^C.S^Hii(0 (i)C₃H₇ —|/γ Ych-ch₂nh-_Co-ch-o.—:-/ _C_sH_n(t)

N-N-N CH₃ iy \=x/ ^υδ^Μ!3

108

Cl Η (t)C₄H₉-CH₂CH₂NHCOCHO—/ \—

N

N

N O v=/ ^CIO^H21

•v ch₃

109

Azurovými kopulaČními složkami mohou být například deriváty fenolu, 1-naftolu nebo pyrazolochinazolonu. Výhod ně mají tyto kopulační složky obecný vzorec E

ve kterém R^, ^R2.2' ^R23 ^{a R}24 ^znamena3^ atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, karbamoylovou skupinu, aminoskupinu, sulfonamido-skupinu, fosforamido-skupinu nebo

-h ureido-skupinu. Obecný substituent R₂₁ výhodně znamená atom vodíku nebo atom chloru, R₂₂ výhodně znamená alkylovou skupinu nebo amino-skupinu. R₂₂ výhodně znamená amino-skupinu a R₂₄ výhodně znamená atom vodíku. Obecný substituent Q znamená atom vodíku {tetraekvivalentní kopulační složka) nebo odlučitelnou skupinu (diekvivalentní kopulační složka), která je odštěpena v průběhu reakce s oxidovanou vývojkou. Obšírný, výčet azurových kopulačních složek je uveden v patentovém dokumentu US-A-1 456 681.

V červené světlocitlivé halogenidstříbrné emulzní vrstvě materiálu podle vynálezu se výhodně používají azurové kopulační složky obecného vzorce E-12 (E-12)

I 10 r., nebo/a obecného vzorce E-13

ve kterých Z₁ znamená alkylovou. skupinu, arylovou skupinu,

Z₂ znamená alkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, arylovou skupinu nebo balastní skupinu, Zg znamená atom vodíku nebo atom halogenu, Z^ a Z^ mohou společně tvořit kruh a Z^ znamená atom vodíku nebo odlučitelnou skupinu, 2^ znamená, balastní skupinu, Ζθ znamená atom vodíku nebo odlučitelnou skupinu a Z? znamená alkylovou skupinu.

Jako příklady použitelných azurových kopulačních složek lze uvést následující sloučeniny :

Cl

(E-3)

1 1

Ο ο

CJ

Οι.

o e* oc pí

š.

CE-5)

(E-7)

126

NO, / N-N

R = CH₂-N—CO—s—|| ' N-N c₂w₅

C₃H₇(i)

DIR-13

127

s-c₆h₁₃

DIR-14

DIR-15

DIR-Ió

s-c₄h₃

DíR-19

128 s-c_sh₁₃

-N^N

DIR-20

N.^:

CH,

N-N

DIR-21

DIR-22

N'

1/Ί i

N = N

DIR-23

129

DIR-24

Příklady DAR-kopulačních složek jsou

NHNHCHO

DAR-l

O —ch₂—ch₂ \A

N A

DAR-2

130

NHNHCHO

DAR-3

Poněvadž je u DIR-, ĎAR-, popřípadě FAR-kopulačních složek hlavně žádoucí účinnost zbytku uvolněného při kopulaci a méně záleží na barvotvorných vlastnostech těchto kopulačních složek, jsou také vhodné takové DIR-, DAR-, popři pádě FAR-kopulační složky, které při kopulaci poskytují v· podstatě bezbarvé produkty (DE-A-15 47 640).

Odštšpitelný zbytek může být také balastním zbytkem, takže se při reakci s oxidačními produkty barevné vývojky získají kopulační produkty, které jsou schopné difúze nebo které mají alespoň slabou, popřípadě omezenou pohyblivost (US-A-4 420 556). . ' '

Fotografický materiál může kromě kopulačních složek obsahovat různé sloučeniny, které mohou například uvolňovat inhibitor vyvíjení, urychlovač vyvíjení, urychlovač bělení, vývojku, solubilizační činidlo, halogenidu stříbrného, zdvojovači činidlo nebo prótizávojové.(činidlo, například DIRhvdrochinony a další sloučeniny, které jsou například popsané v patentových dokumentech US-A-4 636 546, US-A' 4 345 024 ,' US-A-4 684 604,. DE.-A-31 45 640, DE-A-2515 213,

De-A-24 4'7 079 a EP-A-198 438. Tyto sloučeniny plní stejnou funkci jako DIR-, DAR- nebo'FAR-kopulační složky s tím rozdílem, že netvoří žádné kopulační produkty.

131 . Vysokomolekulární barevné kopulační složky jsou popsané například v patentových dokumentech DE-A-1 297 417, DE-A-24 07 569, DE-A-31 48 125, DE-A-32 17 200, DE-A-33 20 079, DE-A-33 24 932, DE-A-33 31 743, DE-A-33 40 376, EP-A27 284, US-A-4 080 211. Tyto vysokomolekulární barevné kopulační složky se zpravidla vyrábějí polymerací ethylenicky nenasycených monomerních kopulačních složek. Mohou být však také získány polyadicí nebo polykondenzací.

Zapracování uvedených kopulačních složek ňebo dalších sloučenin do halogenidstříbrných emulzních vrstev může být provedeno tak, že se nejdříve připraví roztok, disperze nebo emulze příslušné sloučeniny, která má být do vyrstvy zapracována, a tento roztok, disperze nebo emulze se potom přidá, do .polévacího ro.ztoku pr.o .příslušnou, vrstvu. Volba vhodného rozpouštědla nebo dispergačního prostředku závisí na rozpustnosti' zapracovávané sloučeniny.

Způsoby vnesení sloučenin , které jsou v podstatě ne-, rozpustné ve vodě' za použití mlecích postupů jsou například popsané,.'·/ patentových: dokumentech DE-A-26 09 741a DE-A-2'6 09 742.

Hydrofobní sloučeniny mohou být také vnesení do polévá čího roztoku za použití vysokovroucích rozpouštědel, tak ^r zvaných olejových bilderů (cil bilder). Odpovídající metody jsou popsané například v patentových dokumentech US-A-2 322 027, US-A-2-2 801 170, US-A-2 801 171 a EP-A-0 043 037.

Namísto vysokovroucích.rozpouštědel mohou být použity v

oligomery nebo polymery, tak zváné .polymerní olejové bildery.

Sloučeniny, které mají být vneseny do vrstvy fotografického materiálu, mohou být také do polévacího roztoku zavedeny ve formě latexů. Odpovídající postupy jsou například popsané v patentových dokumentech DE-A-25 41 230., DE-A-25 .41.

274.,

132

DE-A-28 35 856, EP-A-0 014 921, EP-A-0 069 671, EP-A-0 130 115, US-A-4 291 113,

Nedifundující zabudování aniontových ve vodě rozpustných sloučenin (například barviv) múze být provedeno také pomocí kationtových polymerů, tak zvaných mořících polymerů (Beizenpolymere).

UV-Absorbér použitý podle vynálezu obecného vzorce I může být do fotografického materiálu zapraván samotný nebo společně s kopulační složkou a případně dalšími přísadami tak, že se tyto látky rozpustí ve vysokovroucím organickém rozpouštědle. . »

Vhodnými vysoko vroucí mi rozpouštědly jsou například.,;,, alkylestery kyseliny ftalové, estery kyseliny fosforečné, y estery kyseliny citrónové, estery kyseliny benzoové, amidy,: estery mastných kyselin, estery kyseliny trimesové, alkoholy, fenoly, anilinové deriváty a uhlovodíky.

Příklady vhodných vysokovroucích rozpouštědel .jsou -.^dibutylftalát, dicyklohexylftalát, di-2-athylhexylftalát, decylftalát, trifenylfosfát., trikresylfosfát, 2-ethylhexyldifenylfosfát, tridecylfosfát, tributyloxyethylfosfát, trichlorpropylfosfát, di-2-ethylhexylfenylfosfát, 2-ethylhexylbenzoát, dodecylbenzoát, 2-ethylhexyl-p-hydroxybenzoát, diethyldodekanamid, N-tetradecylpyrrolidon, isosteařylalkohol,

2,4-di-terc.amylfenol, dioktylacetát, glyceriltributyrát, isostearyllaktát, trioktylcitrát, N,N-dibutyl-2-butoxy-5-toktylanilin, parafin, didecylbenzen a diisopropylnaftalen.

Další detaily týkající se použitelných vysokovroucích rozpouštědel lze nalézt v dále uvedených patentových dokumentech:

fosfáty: GB-A-791 219, BE-A-755 248, JP-A-76/7639, JP-A133

78/27449, JP-A-78/218 252, JP-A-78/97573, JP-A-79

148 133, JP-A-82/216 177, JP-A-32/93323, JP-A-83/

216 177, EP-A-265 296, ftaláty: GB-A-791 219, JP-A-77/980050, JP-A-82/93322, JP-A82/216 176, JP-A-219 251, JP-A-83/24321, JP-A-83/45

699, JP-A 84/79888, amidy;-GB-A-791 129, JP-A-76/105 043, JP-A-77/13600, JP-A77/61089, JP-A-84/189 556, JP-A-87/239 149, US-A928 741, ΕΡ-Α-27Ό 341, WO 88/00723, fenoly: GB-A-820 329, FR-A-1 220 657, JP-A-69/69946, JP-A' 70/3818, JP-A-75/123 026, JP-A-75/82078, JP-A-179 14,

JP-A-78/21166, JP-A-82/212. 114 a JP-A-83/45699.

Další kyslík-obsahující sloučeniny jsou popsané v patentových dokumentech US-A-3 748 141, US-A-3 779 765, JP-A73/75126, JP-A-74/101 114, JP-A-74/10115, JP-A-75/101 625, JP-A76/76740, JP-A-77/61089, EP-A-404 810 a BE-A-826 039.

Ostatní sloučeniny jsou popsané například v patentových dokumentech JP-A-72/115 369, 72/130 258, 73/127 521, 73/76592, 77/13193, 77/36294, 79/95233, 91/2 748, 83/105 147 a v .Research Disclosure 82/21918.

Množství vysokovroucího rozpouštědla leží například o v rozmezí od 50 mg až do 2 g na m podložky, výhodně od 200 mg do 1 g na m^ podložky.

UV-Absorbéry mohou být také případně dispergovány bez oleje v želatinové vrstvě (Research Disclosure 88/296017 a 89/303070.

UV-Absorber nebo směs UV-absorbérů může být do alespoň jedné z fotografických vrstev zabudován resp. zabudována

T34 tak, že se připraví latex s malými lipofilními částečkami (obvykle průměr 0,02 až 2/Um), který obsahuje jak EJV-absor- . bér, tak také hydrofobní polymer. Odpovídající technika je například popsána ve sloupci 17 patentového dokumentu CJS-A5 200 307 pro benztriazoly. Podle vynálezu může být UV-absor bér obecného- vzorce I samotný nebo v kombinaci s dalším UVabsorbérem stejné nebo nějáké jiné třídy, například ze třídy 2-hydroxyfenylbenztriazolů, společně s hydrofobním polymerem rozpuštěn ve vhodném organickém rozpouštědle, jakým je například ethylacetát. Získaný roztok se potom emulguje a disperguje na latex ve vodě nebo ve vodné želatině. Po oddělení organického rozpouštědla může být získaná latex zapracován do fotografického systému. Jako hydrofobní polymer se při tom hodí například homo- nebo kopolymer, který může být získán polymerací ethylenicky nenasycených monomerů obecných vzorců II až VII:

R₁₈-CH=C(R_T7)-C(=O)-X'-R₂₀ (II) ve kterém

X'

R

Ί8

Ί9 znamená -O- nebo skupinu -NR^-, znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4, skupinu -CH₂“COOR₂p atom chloru nebo kyanoskupinu, znamená atom vodíku, skupinu -COOR₂₁ nebo methylovou skupinu, znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu .obsahující 4 až 12 uhlíkových atomů, alkylovou skupinu *

obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou. -N(R . skupinu -S(=O)-R , skupinu -C(CH₃)₂-CH₂-C(=O)-CH₃,-skupinu -C( CH₃ ) ^C^-SOyM, . skupinu -(CH₂)_s-SO₃M nebo skupinu

135

^R20 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující až 18 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 2 až 18 uhlíkových atomů, jedním nebo několika atomy kyslíku přerušenou alkylovou skupinu obsahující 2 až 18 uhlíkových atomů, která může být substituována hydroxy-skupinou, skupinu

skupinu “CH₂ ^f/ skupinu -CH₂C1, skupinu CH₂CN, skupinu -CH₂CH₂C1, skupinu -.CH₂CH₂CN, , skupinu,.-CH₂CH₂~COOR_x, fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů, naft.ylovou skupinu, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou -N(R )-, adamantylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 6 až 12 uhlíkových atomů,

R₂₄ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo alkenylovou skupinu obsahující 2 až 18 uhlíkových atomů,

R znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové

Λ , atomy nebo fenylovou skupinu,

Ry znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, skupinu -CO-OR , kyano-skupiriu, . atom fluoru nebo atom fluoru,

Λ

M znamená atom vodíku nebo alkalický kov a s znamená číslo mezi 1 a 5,

136 r₂₂-c(=o)-o-ch=ch₂ (III) ve kterém

R₂₂ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 19 uhlíkových atomů nebo fenylovou skupinu,

^ί23 (IV) ve kterém

R₂₃ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu,

R₂₄ znamená skupinu -CR₂₃=Ch₂, -C(0)-fenylovou skupinu nebo skupinu -SO^M a

M znamená atom vodíku nebo atom alkalického kovu,

«I ve kterém.

R₂5 znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu,

137 ch₂=cr₂₆-r₂₇ (VI) ve kterém

R₂g znamená atom vodíku, atom fluoru, atom chloru nebo methylovou skupinu a

R₂₇ znamená atom chloru, atom bromu, atom fluoru nebo kyano-skupinu, nebo

O

V určitých případech se může v případě .hydrofobního polymeru jednat také o kondenzační polymer, například o polyester 1,4-butandiolu a kyseliny adipové nebo polykaprolak ton. Dodatečně může být také použito vysokovroucí organické rozpouštědlo, například.v případě, kdy použitý UV-absorbér není tekutý. Účelně mohou být použity také směsi vhodných organických rozpouštědel.

předmětem vynálezu je proto také fotografický záznamový materiál, jehož podstata spočívá v tom, že v alespoň jedné vrstvě obsahuje vedle UV-absorbéru hydrofobní polymer Tímto může být například hydrofobní homo- nebo kopolymer z monomerů výše uvedených vzorců II až VII. Výhodně tento polymer neobsahuje polyoxyalkyleny, hydroxy-skupiny a sulfo skupiny.

Další technika, jejíž analogická provedení jsou popsána v patentových dokumentech GB-A-2 016 017 nebo US-A5 372 922, spočívá v tom, Že se latex připravený podle výše

138 uvedeného popisu emulzní polymerací a obsahující malé ve ' vodě nerozpustné a rozpouštědlo-obsahující částice smísí s Uy-absorbérem podle vynálezu. Tento LFV-absorbér je pojmut uvedenými částicemi a takto získaný latex s obsahem UV-absorbéru se potom vnese do fotografického systému.

Vynález se proto dále týká fotografického záznamového materiálu obsahujícího v alespoň jedné vrstvě (JV-absorbér a hydročobní polymer, jehož podstata spočívá v tom, že je získán tak, že se UV-absorbér a hydrofobní polymer rozpustí v organickém rozpouštědle, získaný roztok se potom emul-, guje a disperguje ve vodném prostředí a latex se vnese do fotografického systému. Vynález se také týká odpovídajícího^ způsobu výroby tohoto fotografického záznamového materiálu.

Každá z odlišně sahzibilizovaných světlocitlivých vrstev může být tvořena· jedinou vrstvou anebo může být také f

tvořena dvěma nebo více halogenidstříbrnými emulzními vrstvami (DE-C-I 121 470). Při tom jsou mnohdy červené světlocitlivé halogenistříbrné emulzní vrstvy uloženy blíže nosné vrstvě než zelené světlocitlivé halogenidstříbrné emulzní vrstvy a tyto jsou zase blíže než modré halogenidstříbené' světlocitlivé emulzní vrstvy, přičemž se obecně mezi zelenými světlocitlivými vrstavami a modrými světlocitlivými vrstvami nachází nesvětloc-itlivá žlutá filtrační vrstva.

t

Při vhodně.malé vlastní citlivosti zelené,, popřípadě červené světlocitlivé vrstvy je možné volit jiné uspořádání vrstev bez uvedené žluté filtrační vrstvy, při kterém mohou na podložce následovat modré světlocitlivé vrstvy, potom červené světlocitlivé vrstvy a nakonec zelené světlocitlivé vrstvy.

řJesvětlocitíivé mezivrstvy uspořádané zpravidla mezi vrstvami s různou spektrální citlivostí mohou obsahovat mohou obsahovat činidla, která inhibují nežádoucí difúzi

139 oxidačních produktů vývojky z jedné světlicitlivé vrstvy do druhé světlocitlivé vrstvy s odlišnou spektrální sen2'ibilizací.

Taková vhodná činidla, která bývají označována jako scavengery nebo EOP-lapače (lapače oxidačních produktů vývojky) jsou popsána v Research Disclosure 17 643 (prosinec 1978), kap.VI, 17 842 (únor 1979.) a 18 716 (listopad 1 979), str. 650, jakož i v EP-A-Q 069 070, EP-A-0 098 072, EP-A0 124 877, EP-A-0 125. 522. '

Příklady obzvláště vhodných sloučenin jsou:

R[, R-2 - Cjřípft)

C_fiH₁₃(t) ch₃

I

-C-(CH₂)_rCOO-C_óH₁₃

CH₃

CjHpts)

C₁₅H₃₁(t)

12 (E-8)

CioH l2ⁿ2S ^cV-/^ct (E-9)

C„H

12ⁿ25

HN ^N \nH--Z 'S-OC₁₂H₂₅ (E-10)

C^SC^NH^ N \_c.

C!

NCH í

.N.

OC_aH_l7 (Ε-Π) cn

ΪΓ

CH(CH₃)CH₂NHSO;

C₈H_l7(t)

113

Další příklady azurových kopulačních složek jsou uvedeny v následujících US-A-patentových dokumentech:

2,369,929,2,423,730, 2,434,272. 2,474,293, 2,521,293.2,521,908, 2,698.794, 2,706,684. 2.772,162.2,801,171,2,895,826. 2.908,573, 3.034,892, 3,046,129, 3.227,550. 3,253,294, 3,311,476, 3,386,301, 3.419,390, 3,458,315. 3,476,560, 3,476,563, 3,516,831, 3,560,212, 3,582,322, 3,583,971, 3,591,383, 3.619,196, 3,632,347, 3,652,286, 3,737,326, 3,758,308, 3,839,044,3,880,661,4,004,929,4,124,396,4.333,999,4,463,086,4,456,681,4,873,183, 4.923,791, 5,143,824, 5,256.526,-5,269,181, 5,262,293, 5,270,153, 5,306,610 , jakož i v EP-A-0 354 549, EP-A-0 398 664, EP-A-0 456 226, EP-A-0 484 909, EP-A-0 487 111, EP-A-0 488 248, EP-A-0 491 197, EP-A-0 544 316, EP-A-0 545 300, EP-A-0 545 305, EP-A-0 556 777, EP-A-0 578 248, EP-A-0 608 133 a JP-A-3,240,053, 3.284,746. 4,009(050,4,043,346,4.125,557, 5,262,293, 5,306,610, 6.083,000, 6,083,001.

K diekvivalentním barvotvorným kopulačním složkám . je třeba počítat takové kopulační složky, které jsou bezbarvé, ale také takové kopulační složky, které mají vlastní intenzivní barvu, která však při kopulační reakci zmizí, popřípadě je nahrazena barvou produkovaného barviva (maskovací kopulační složka), jakož i bílé kopulační složky, které při reakci s produkty oxidace barevné vývojky poskytnou v podstatě bezbarvé produkty. K diekvivalentním kopulačním složkám je třeba dále počítat takové kopulační složky, které v kopulační.poloze obsahují odštěpitelný zbytek, který se při reakci s produkty oxidace barevné vývojky uvolní a bučí přímo nebo potom, co byla z tohoto zbytku odštěpena, jedna nebo několik dalších skupin (například DE-A-27 03 145, DE-A-28 55 697, DE-A-31 05 026, DE-A-33 428), rozvíjí určitou požadovanou fotografickou účinnost a působí takto například jako inhibitor vyvíjecího procesu nebo urychlovač vyvíjecího procesu. Příklady takových diekvivalentních kopulačních složek jsou známé DIR-kopulační složky, jakož i také DAR- a PAR-kopulační složky.

Příklady bílých kopulačních složek jsou

114

C₁₇H_3S-CONH

W-l

so₂ch₃

15

Příklady maskovacích kopulačních složek jsou :

RM-1

116

OH

JL conh-ch₁₂h₂₅

RM-2

II

N

RM-3

RM-4

1 7

’ RM-5

RM-6

18

OH

RM-7

Cl

Cl

YM-1

Cl

Cl

119

Cl (1)0₅Η_υ —f V- OCHn— CONH—/ \

YM-5

NHCO-C₄H₉(t)

YM-6

120

YM-7

121

DIR-Kopulační složky, které uvolňují inhibitory vyvíjení azolového typu, například triazoly a benzotriazoly, jsou popsané v patentových dokumentech DE-A-24 14 006, DE 26 10 546, DE 26 59 417, DE 27 54 281, DE 28 42 063,

DE 36 26 219, DE 36 30 564, DE 36 36 824 a DE 36 44 416.

Za použití takových DIR-kopulačních složek se dosáhne i dalších výhod, mezi které patří lepší barevné podání, tzn. rozdělení barev a barevná jednotnost, a a lepší podání detailů, tzn. ostrost kresby a zrnitost. Takové kopulační složky například neodštěpují inhibitor vyvíjení bezprostředně jako důsledek·kopulace s s oxidovanou barevnou vývojkou, nýbrž teprve po nějaké další následné reakci, která je například odstartována čas-regulující-skupinou. Příklady takových kopulačních systémů jsou popsané v patentových dokumentech DE-A-28 55 69.7, DE-A-32 99 671 ,

DE-A-38 18 231, DE-A-35 18 797, EP-A-Q 157 146 a EP-A-0 204 175, US-A-4 146 396, U-A-4 438 393 a GB-A-2 072 363.

DIR-Kopulační složky, které uvolňují inhibitor vyvíjení, který je ve vyvíjecí lázni v podstatě rozložen na fotograficky neúčinné produkty, jsou například popsané v patentových dokumentech DE-A-32 09 486, EP-A-0 167' 168 a ΞΡ- . ^lA-0 219 713. Tímto opatření se dosáhne nerušeného vyvíjení a konstantního zpracování.

Za ^použití DIR-kopulačních složek a to zejména takových DIR-kopulačních složek, které odštěpují dobře difundovatelný inhibitor , je možné vhodnými opatřeními při optické senzibilizaci dosáhnout zlepšení barevného podání, například diferenciovaného barevného podání, jak je to například popsáno v patentových dokumentech EP-A-0 115 304, EP-A-0 115 304, EP-A-0 167 173, GB-A-2 165 058, DE-A165 058, DE-A-37 00 419 a US-A-4 707 436.

Ve vícevrstvém fotografickém materiálu mohou být DIR-kopulační složky přidány do nejrůznějších vrstev, na122 příklad také do nesvětlocitliých vrstev a do mezivrstev. Výhodně se tyto látky přidávají do světlocitlivých halogenidstříbrných emulzních vrstev, přičemž na dosažené fotografické vlastnosti mají vliv charakteristické vlastnosti halogenidstříbrné emulze, například její obsah jodidu, struktura zrn halogenidu stříbrného nebo distribuce velikosti zrn uvedené emulze. Vliv uvolněných inhibitorů může být například omezen zabudováním vrstvy zachycující inhibitor podle patentového dokumentu DE-A-24 31 223. Z důvodu reaktivity nebo stability může být výhodné použít DIR-kopulační složku, která ve vrstvě, ve které je použita, tvoří při kopulaci barvu, která se odchyluje od barvy, která má být v uvedené vrstvě vytvořena.

·*

Za účelem regulace citlivosti, kontrastu a maximální, hustoty mohou být především použity DAR-, popřípadě FAR-kopulační složky, které odštěpují urychlovač vyvíjení nebo prostředek modifikující tvorbu závoje. Sloučeniny tohoto typu jsou například popsané v patentových dokumentech DE-A25 34 465, DE-A-32 09 110, DE-A-33 33 355, DE-A-34 1 0 6,16,' DE-A-34 29 545, DE-A-3'4 41 823, EP-A-0 089 834, DE-A-0 110.^ 511, DE-A-0 147 765, US-A-4 618 572 a US-A-4 655 123.

Příklad použití BAR-kopulačních složek (Bleach Accelerator Releasing Coupler) je popsán v EP-A-193 389.

Rovněž může být výhodné modifikovat účinek fotogra- . ficky účinné skupiny odštěpené z kopulační složky tím, že může být taková skupina po jejím uvolnění uvedena v reakci s jinou skupinou, jak je to popsáno v patentovém dokumentu DE-A-35 06 805.

- 123 Příklady DIR-kopulačních složek jsou :

OH

DIR-1

DÍR-2

DIR-3

124

CO' // W

DIR-4

DIRS

DIR-6

DIR-7

Τ 25

DÍR-8

DÍR-9

Cl

140 '·

Má-li několik dílčích vrstev stejnou spektrální senzibilizaci, potom se mohou tyto vrstvy, pokud jde o jejich složení, zejména co se týče druhu a množství zdrn halogenidu stříbrného, lišit. Obecně je dílčí vrstva s vyšší citlivostí uspořádána od dále od podložky než dílčí vrstva s menší citlivostí. Dílčí vrstvy se stejnou spektrální senzibilizaci mohou být uspořádány vedle sebe nebo mohou být odděleny dalšími vrstvami, například vrstvami s jinou spektrální senzibilizaci. Takto mohou být například všechny vrstvy s vysokou citlivosti a všechny vrstvy s nízkou citlivostí zahrnuty v samostatných sestavách (DE-A-19 58 709, DE-A-25 30 645, DE-A-26 22 922).

Fotografický materiál může dále obsahovat sloučeniny absorbující ultrafialové světlo, bílé tonery, distanční činidla, filtrační barviva, látky vázající formalín, prostředky chránící před poškozením světlem, antioxidanty, D barviva, přísady pro zlepšení stability barviv a kopulačních složek, jakož i přísady pro snížení barevných závojů, změkčovadla, biocidy a další funkční přísady.

Fotografické vrstvy materiálu podle vynálezu, zejména vrstvy b, c nebo/a d ve výše uvedeném fotografickém materiálu, který byl uveden výše jako příklad fotografického materiálu, mohou také obsahovat další UV-absorbéry. Příklady takových UV-absorbérů jsou benztřiazoly, 2-hydroxybenzofenony, oxanilidy, kyanoakryláty, estery kyseliny salicylové, deriváty, akrylonitrilové deriváty nebo thiazoíiny.

Takové UV-absorbéry jsou blíže objasněny například v následujících patentových dokumentech: US-A-3 314 794, US-A

352 681, US-A-3 705 805, US-A-3 707 375, US-A-4 045 229, US-A-3 700 455, US-A-3 700 458, US-A-3 533 794, US-A-3 698 907, US-A 3 705 805, US-A-3 738 837, US-A-3 762 272,US-A4 163 671, US-A-4 195 999, US-A-4 309 500, US-A-4 431 726, US-A-4 443 543, US-A-4 576 908, US-A-4 749 643, GB-A-1 564141

089, EP-A-190 003, JP-A-71/2784, JP-A-81/111 826, JP-A-81/

146, JP-A-88/53 543 a JP-A-88/55 542. Výhodnými UV-absorbéry jsou benzotriazoly, zejména 2-(2-hydroxyfenylJbenztriazoiy.

Výhodný je také fotografický záznamový materiál, který dodatečně obsahuje UV-absorbér neodpovídající obecnému vzorci I ze skupiny hydroxyfenyltriazinů. Sem patří například UV-absorbéry popsané v patentových dokumentech US 5 300 414. a US 5 364 749. '

Příklady obzvláště vhodných sloučenin jsou benzotriazolové sloučeniny obecného vzorce AII

ve kterém a nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, alkylovou skupinu substituovanou esterovou skupinou karboxylové kyseliny, alkoxyskupinu, aryloxy-skupinu, hydroxylovou skupinu nebo acyloxy-skupinu a znamená atom vodíku, alkoxyskupinu, aryloxy-skupinu nebo acyloxy-skupinu.

Příklady EIBT-sloučenin obecného vzorce AII jsou:

142

HBT-Nf. T_t T₂ T₃ 'i

HBT-l	H
HBT-2	H
HBT-3	C(CH3)3
HBT-4	C(CH3)3
HBT-5	C(CH3)2C2H5
HBT-6	CH(CH3)C2H5
HBT-7-
HBT-8	C(CH3)3
HBT-9	C(CH3)3

HBT-IO C₁₂H₂₅ (Isomere)* ch₃ h

C(CH₃)₃ h ch₃ , Cl

C(CH₃)₃ Cl

C(CH₃)₂C₂H₅ h

C(CH₃)₃ h r

. C(CH₃)₂hQ> h

CHjCH,COOC₈H₁₇ Cl (izomery)^4-'

CH₂CH₂COOC₃H_l7 H (izomery)⁺ i

ch₃ h > N-CH=CH-CH=C / ⁵

Rz R₄ ’ <

^Ri’ ^2⁼ Rj, R₄ = -CN

Rp R₂ =-C₂H₅; R₃ = -SO₂-

;R₄--CO-OC₈H_I7

143

Rp R₂ =-C₂H₅; R₃ = -so₂

1R₄ — -COO-C₁₂H₂5

Rp R₂ = -CH₂=CH-CH₂; R₃, R₄ = -CN

Rp R₂ = H; R₃ = -CN; R₄ = -CO-NHC^Hy Rp R₂ = -CH₃; R₃ = -CN; R₄ - -CO-NHC_l2H₂₅

COOC₃H₇

+) Hlavní produkt

Mohou, být .také použity kopulační složky absorbující ultrafialové.světlo (jako'azurová kopulační. složka alfa-naftolového typu) a polymery absorbující ultrafialové světlo.

Tyto absorbenty ultrafialového světla, mohou,být. ve specielní vrstvě fixovány.' mořením..

Vhodná filtrační barviva pro viditelné světlozahrnují oxonolová barviva, hemioxonolová barviva, styrylová barviva, merocyaninová barviva, cyaninová -barviva a azobarviva.

Z těchto barviv jsou obzvláště výhodnými barvivý oxonolová barviva, hemioxonolová barviva a merocyaninová barviva.

. Vhodné bílé tonery jsou popsané například v Research Disclosure 17 643 (prosinec 1978), kap.V, v US-A-2 632 701, US-A-2 632 701, US-A-3 269 840, GB-A-852 075 a GB-A-1 319 763.

Určité pojivové vrstvy, zejména vrstva, která je nejdále uložena od podložky, ale také případně mezivrstvy, zejména v případě, kdy představují během výroby vrstvu nejvzdálenější od podložky, mohou obsahovat fotograficky inert144 ní částice anorganického nebo organického charakteru, například jako matovací činidla nebo distanční činidla (DE-A-33’ 31 542, DE-A-34 24 893, Research Disclosure 17 643 (prosinec 1978), kapitola XVI).

Střední průměr částic distančního činidla zejména leží v rozmezí od 0,2 do lO^um. Distanční činidla jsou ve vodě rozpustná a mohou být nerozpustná nebo rozpustná v alkaliích, přičemž v alkáliích rozpustná distanční činidla jsou z fotografického materiálu odstraněna v alkalické vyvíjecí lázni. Příklady vhodných polymerů jsou polymethylakrylát, kopolymery kyseliny akrylové a methymethakrylátu, jakož i hexahydroftalát hydroxypropylmethylcelulózy.

Vhodnými látkami vázajícími formalin jsou například následující sloučeniny;

!

H₂N-CONH-(CH₂)₂-NH-CON’H₂.

··.

H

-145

Fotografické vrstvy mohou také obsahovat fenolické sloučeniny, které jsou účinné jako prostředek proti degradaci světlem barevného obrazu a jako prostředek proti tvorbě závoje. Tyto sloučeniny mohou být obsažené ve gvětlocitlivé vrstvě (barevné vrstvě) nebo v me2ivrstvě a to buď samotné nebo společně s dalšími přísadami. Takové sloučeniny jsou například popsané v následujících patentových dokentech:

US-A-3,700.455.3,591,381, 3,573,052, 4,030.931.4,174,220,4,178,184,4,228,235,4,268,593,4,279,990,4,346,165,4,366,226, 4,447,523, 4,528,264,4,581,326,4,562,146,4,559,297, GB-A-1,309,277, 1,547,302, 2,023,862, 2,135,788, 2,139,370, 2,156,091; DE-A-2,301.060.2,347,708.2,526.468, 2,621,203,3,323,448; DD-A-200,691,214,468; EP-A-I06.799,113,124,125,522, 159,912,161,577, 164,030, 167,762, 176,845,246,766,320,776; JP-A-74/134,326, 76/127,730,76/30462,77/3822. 77/154,632,78/10842, 79/48535, 79/70830,79/73032, 79/147,038. 79/154.325, 79/155,836, 82/142,638, 83/224,353, 84/5246, 84/72443. 84/87456, 84/192,246, 84/192,247, 84/204,039, 84/204,040, 84/212,837, 84/220,733. 84/222,836, 84/228,249, 86/2540, 86/8843, 86/18835, 86/18836, 87/11456, 87/42245, 87/62157,86/6652, 89/137,258 a v Research Disclosure 79/17804.

Fotografické -vrstvy mohou také obsahovat určité sloučeniny trojmocného fosforu, zejména fosfity a fosfoníty. Tyto sloučeniny plní úlohu činidel chránících barevný obraz proti poškození světlem a jako stabilizátor- skladování za tmy ‘ pro purpurové kopulační složky. Společně s kopulačními složkami se tyto látky přidávají k vysokovroucím rozpouštědlům. Takové sloučeniny trojmocného fosforu jsou například popsané v následujících patentových dokumentech: US-A-4 407 935, US-A-4 436 81 1 , US-A-4 956 406 , EP-A-181 289 , JP-A-73/32728, JP-A-76/1420 a JP-A-55/66741.

Fotografické vrstvy mohou také obsahovat organokovové komplexy, které jsou prostředky chránícími barevný obraz proti škodlivému vlivu světla a zejména chránícími purpurová barviva. Takové sloučeniny a jejich kombinace s dalšími přísadami jsou například popsané v následujících patentových dokumentech:

146

US-A-4,050,938,4,239,843.4,241,154,4,242.429, 4,241,155.4,242,430^ 4,273.854. 4.246.329, 4,271,253, 4,242.431. 4,243.949. 4,245.195, 4.268,605. 4,246,330, 4.269.926, 4,245.018, 4,301,223. 4.343.336. 4.346,165. 4,590.153;' JP-A-8 (/167,138, 81/168,652, 82/30834, 82/161,744; EP-A-137,271. 161,577. 135.506; DE-A-2,853,865. . ' '

Fotografické vrstvy mohou také obsahovat hydrochinonové sloučeniny. Tyto sloučeniny působí jako prostředky chránící před škodlivým účinkem světla barevné kopulační složky a barvotvorné složky a jako činidla zachycující oxidovanou barevnou vývojku v meživrstváxh. Tyto látky jsou především použity v purpurové vrstvě. Takové hydrochinonové sloučeniny a jejich kombinace s dalšími přísadami jsou například blíže popsané v následujících patentových dokumentech:

US-A-2,360.290; 2.336.327, 2.403.721. 2.413.613, 2.675,314, 2.701,197. 2.710Í801. . 7

2,732,300, 2.723,659, 2.735.765. 2,704.713. 2.937,086, 2,816.028, 3,532,333, 3^637,393., / 3,700.453, 3,960,570. 3,935.016. 3,930.366. 4.065,435, 3,982,944, 4,232,114, 4,121.939, 3,175,963,4,179,293. 3,591,381, 3,573.052. 4,279,99.6,4,429.031,4,346,165,4,360,589, 4,346,167,4,385,111, 4,416,973, 4.430.425. 4,277,553, 4,489,155, 4,504,572,4,559.297, FR-A-885,982; GB-A-891,153, L.156,167. 1,363.921. 2.022,274. 2,066,975. 2.071.348. 2,081,463,2,117,526,2,156.09 L; DE-A-2,408,163.2,726,283, 2,639,930, 2.90L.520, 3,308,766, 3.320.433, 3,323.699; DD-A-216.476, 214,463J [4,469, EP-A-84290,

110,214, 115,305, 124,915, 124,377, 144,283, 147,747, 173,165, 161,577; JP-A-75/33733, 75/21249,77/123,130, 77/146.234,79/70036, 79/133,131, 81/83742, 8 L/87040,

81/109,345, 83/134,628, 82/22237, 32/112,749, 33/17431, 83/21249, 34/75249.

84/149,348, 84/132,735, 84/130,557, 84/189,342, 84/228,249, 84/101,650,79/24019, 79/25323, 86/48356, 36/43357, 86/27539, 36/6652, 86/72040, 87/11455, 87/62 (57, · :

Research Disclosure 79/17901; 79/17905, 79/133 L3, 83/22327 , 34/24014.

Fotografické vrstvy mohou také obsahovat deriváty hydrochinonetherů. Tyto sloučení působí jako prostředky proti degradaci světlem a jsou obzvláště.vhodné pro stabilizaci purpurových barviv. Takové sloučeniny a jejich kombinace s dalšími přísadami jsou například .popsané· blíže v následujících patentových dokumentech:

•J

147

79/25823,79/48537,79/44521. 79/56833,79/70036.79/70830,79/73032.79/95233, 79/145,530, 80/21004, 80/50244, 80/52057, 80/70840, 80/139,383, 81/30125, 81/151,936, 82/34552,82/68333,82/ 204,306 82/204,037.83/134,634, 83/207,039,84/60434, 84/101.650. 84/87450, 84/149,348, 84/182,785, 86/72040,87/11455. 87/62157. 87/63149, 86/2151, 36/6652, 86/48855, 89/309,058 _a Research Disclosure 78/17051.

D

Fotografické vrstvy, zejména fotografické vrstvy obsahující UV-absorbér podle vynálezu, mohou obsahovat také prostředek proti degradaci světlem.typu stéricky bráněných aminů, například takové sloučeniny, které, jsou uvedeny výše jako přísada k nátěrovým prostředkům podle vynálezu, jakož i sloučeniny uvedené výše v seznamu výhodných koaditiv v odstavci 2.6.

Příklady obzvláště výhodných sloučenin jsou:.

OCH,

C — (CH₂)₃-CO-OC_gH_T3 CH.

CH,

OCH (ST-2) C₅H_t3O-CO-(CH₂)₃_ c

OH

Cl·

Cl·

OH

148 (ST-3)

(ST-4) (ST-1)

(CH₂)₃-CO-OC₅H,₃ (ST-2)

c — (CH₂)₃-CO-OC_sH.₃ I ch₃ (ST-3) (ST-4)

fí r ,’V. ,1^ >·

149 (ST-5)

(ST-6)

CST-S) (ST-9)

150 (ST-10)

•i (ST-1I) o₂s

ΓΛ

N

(ST-I2)

(ST-13)

(ST-14)

151 (ST-15)

(ST-16)

(ST-17)

Λ' (ST-18)

OC₄H_g λ .N(C₄H₉)_a (ST-19) ^C3^Hi7 jakož i jako EOP^-lapače uvedené sloučeniny.

152

Vrstvy* fotografického materiálu mohou být vytvrzeny obvyklými vytvrzovacími prostředky. Takovými vhodnými vytvrzovacími prostředky jsou například formaldehyd, glutaraldehyd a obdobné aldehydové sloučeniny, diacetyl, cyklopentadion a obdobné ketonové sloučeniny, bis-(2-chlorethylmočovina),. 2-hydroxy-4,6-díchlor~1,3,5-triazin a další sloučeniny, které obsahují reaktivní halogen {US-A-3 288 775, US-A-2 732 303, GB-A-974 723 a GB-A-1 167 207), divinylsulfonové sloučeniny, 5-acetyl-1,3-di-akryloylhexahydro1,3,5-triazin a ostatní sloučeniny, které obsahují reaktivní olefinovou vazbu (US-A-3 635 718, US-A-3 232 763 a GBA-994 869), N-hydroxymethylftalimid a další N-methylolové sloučeniny (US-A-2 732 316 a US-A-2 586 168), isokyanáty (US-A-3 103 437), aziridinové sloučeniny (US-A-3 017 280 a US-A-2 983 611), deriváty kyselin (US-A-2 725 294 a US-A2 725 295), sloučeniny karbodiimidového typu (US-A-3 100 704), karbamoylpyridiniové soli (DE-A-22 25 230 a US-A-24 39 511), karbamoylpyridiniové sloučeniny (DE-A-24 08 814), sloučeniny s fosfor-halogenovou vazbou (JP-A-113 929/83), N-karbonyloximidové sloučeniny (JP-A-43353/81), N-sulfonyloximido-sloučeniny (US-A-4 111 926), dihydrochinolinové sloučeniny (US-A-4 013 468), 2-sulfonyloxypyridiniové soli. (JP-A-110 762/81), formamidiniové soli (EP-A-0 162 308), sloučeniny se dvěma nebo několika N-acyloximino-skupinami (US-A-4 052 373), epoxy-sloučeniny (US-A-3 091 537), sloučeniny isoxazolového typu (US-A-3 321 313 a US-A-3 543 292), halógenkarboxyaldehydy, deriváty dioxanu, jako dihydroxydioxan a dichlordioxan, a anorganické vytvrzovací činidla, jako chromalaun a síran zirkoničitý.

Vytvrzení se muže provést známým způsobem tak, že se vytvrzovací činidlo přímo přidá k polévacímu roztoku vrstvy,, která ..má být vytvrzena, nebo se vrstva, která má být vytvrzena převrství vrstvou, která obsahuje difundovatelné vytvrzovací činidlo.

153

V rámci výše uvedených skupin vytvrzovacích činidel existují pomalu působící vytvrzovací činidla a rychle působící vytvrzovací činidla, jakož i tak zvané okamžitě působící vytvrzovací činidla, která jsou obzvláště výhodná. Pod okamžitě působícími vytvrzovacíiiii činidly se rozumí takové sloučeniny, která zesítují vhodná pojivá tak, že bezprostředně po polevu, nejpozději po 24 hodinách, výhodně nejpozději po 8 hodinách, je vytvrzovací proces je natolik ukončen, že ji.ž nedochází k žádné další změně senzitometrie a zbobtnání sestavy vrstev fotografického materiálu, způsobené zesítovací reakcí. Pod zbobtnáním se rozumí rozdíl tlouštky vrstvy za mokra a za sucha při vodném zpracování fotografického filmu (Photogr. Sci., Eng.8 (1964), 275, Photogr.Sci.,Eng. (1972), 449).

U těchto vytvrzovacích činidel rychle reagujících s želatinou se jedná například o karbamoylpyridiniové soli,' které jsou schopné reagovat s volnými karboxylovými skupinami. želatiny, ztakše posledně uvedené- reagují 's volnými amino-skupinami želatiny za tvorby peptidových sloučenin, čímž' se dosáhne zesítění. želatiny.

Vhodnými příklady okamžitě působících vytvrzovacích činidel jsou například sloučeniny pbecného vzorce a ^Rl ©,__ /N-CO-N , Z

R. Τ'

(a) ve kterém'

R^ znamená alkylovou skupinu, arylovou skupinu nebo aralkylovou skupinu,

154

1*2 má stejný význam jako R₁ nebo znamená alkylenovou skupinu, arylenovou skupinu, aralkylenovou skupinu nebo álkaralkylenovou skupinu, přičemž druhá vazba je připojena ke skupině obecného vzorce

Rt l . e

-N-CO-.N· , Z X r₃ nebo

R^ a znamenají atomy,nezbytné k vytvoření případně sub-* stituovaného heterocyklického kruhu, například pi-_t peřazinového, piperidinového nebo morfolinového kruhu, přičemž tento kruh.může být substituována například alkylovou skupinou obsahující 1 až 3 uhlíkové atomy nebo atomem halogenu, znamená atom vodíku, alkylovou skupinu, arylovou . _ • skupinu, alkoxy-skupinu, skupinu -NR^-COR^-(CH^)_m ^-

NRgRg, skupinu -(CH₂)_n“CONR^₃R₁nebo skupinu nebo můstkový člen nebo přímou vazbu na polymerní řetězec, přičemž.

R , R g, R-y, R 9 ^ř * R1 4' R1 5' 17' R1 8 R19 znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy,

R₅ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující

--1-55 až 4 uhlíkové atomy nebo skupinu NR^R?,

Rg znamená skupinu -COR^,

Rθ znamená skupinu NR^R^/

R-jl znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy nebo arylovou skupinu, zejména fenylovou skupinu,

R.|2 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu nebo arylovou skupinu, zejména fenylovou skupinu,

R^2 znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující až 4 uhlíkové atomy nebo arylovou skupinu, zejména fenylovou'skupinu,

R_lfi znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující -

	1 až 4 uhlíkové atomy, skupinu -COR^g nebo skupinu conhr19,
m	znamená číslo 1 až 3,
n	znamená číslo 0 až 3,
P ’	znamená, číslo 2 až 3 a

Y znamená atonfkyslíku nebo skupinu NR₁₇ nebo

R^g a R^ společně-znamenají atomy nezbytné k doplnění případně substituovaného hěterocyklického. kruhu, napřiklaď.piperidinového, piperaz.ino.vého nebo-morfolino-‘ -váho kruhu, přičemž tento kruh může být například substituován alkylovou skupinou obsahující 1 až 3 uhlíkpyé atomy nebo atomem „halogenu,:

Z znamená;-·uhlíkové át-omy' nezbytné k doplnění 5- nebo 6členného aromatického hěterocyklického kruhu připadané s anelovaným benzenovým kruhem,

X znamená anion, který odpadá v případě, kdy se zbytkem molekuly je již spojena některá aniontová skupina sloučeniny obecného vzorce b nebo

(b)

156 ve kterém

Rp ^r3 ^a X mají významy uvedené v souvislosti s obecným vzorce a.

Existují difundovatelná vytvrzovací činidla, která mají stejný vytvrzovací účinek na všechny vrstvy nacházející se v sestavě filmu. Existují však také nedifundovatelná nizkomolekulární a vysokomolekulrní vytvrzovací činidla, jejichž vytvrzovací účinek je omezen pouze na jedinou vrstvu. Pomocí těchto vytvrzovacích činidel je možné obzvláště silně vytvrdit jednotlivé vrstvy, například ochrannou vrstvu.

To je důležité v případě, kdy je halogenidstříbrná vrstva s ohledem na zvýšení krycí schopnosti stříbra pouze málo vytvrzena a kdy její mechanické vlastnosti musí být zlepšeny ochrannou vrstvou (EP-A-0 114 699).

Barevné fotografické negativní materiály se obvykle zpracovávají vyvíjením, bělením, ustálením a praním ve vodě nebo vyvoláním, bělením, ustálením a stabilizováním bez následného praní ve vodě, přičemž bělení a ustálení může být provedeno v jediném zpracovatelském kroku. Jako sloučeniny pro barevné vývojky mohou být použity všechny vývojkové sloučeniny, které mají schopnost reagovat ve formě jejich oxidačních produktů s barvotvornými kopulacními složkami na azomethinová, popřípadě indofenolová' barviva. Vhodnými sloučeninami pro barevné vývojky jsou aromatické sloučeniny obsahující alespoň jednu primární amino-skupinu p-fenylendiaminového typu, například N,N-dialkyl-p-fenylendiaminy, jako N,N-diethyl-p-fenylendiaminy, jako N,N-diethyl-p-fenylendiamin, 1-(N-ethyl-N-methansulfonamidoethyl)-3-methylp-fenylendiamin a 1-(N-ethyl-N-methoxyethyl)-3-methyl-pfenylendiamin. Další použitelné barevné vývojky jsou například popsané v J.Amer.Chem.Soc.73,3106 (1951) a v G.Haist, Modern Photographic Processing, 1979, John Wiley andSohn,

New York 545 a následující.

Po barevném vyvolání následuje zpracování v přeru157 šovací lázni nebo vyprání ve vodě.

Obvykle se fotografický materiál bezprostředně po barevném vyvolání vybělí a ustálí. Jako bělicí činidla mohou být použity soli trojmocného železa a komplexní soli trojmocného železa, jako ferrikýanidy, dvojchromany a ve vodě rozpustné komplexy kobaltu. Obzvláště výhodné jsou komplexy trojmocného železa odvozené od aminopolykarboxylových'kyselin, zejména od kyseliny ethylendiamintetraoctové, propylendiamintetraoctové, diethylentriaminpentaoctové, kyseliny nitrilotrioctové, kyseliny iminodioctové, kyseliny N-hydroxyethylethýlendiamintrioctové, alkyliminodikarboxylových kyselin a od odpovídájících fosfonových kyselin. Jako bělicí činidla jsou dále vhodné dále peroxysírany a peroxidy, například peroxid vodíku.

Po zpracování v bělící-ustalovací lázni nebo v ustalovací lázni většinou následuje vyprání ve vodě, které se realizuje jako protiproudé praní nebo se toto praní provádí v několika tancích s vlastním přívodem vody.

Příznivých výsledků může být dosaženo při použití následující přerušovací lázně, která neobsahuje žádný formaldehyd nebo která .obsahuje jen malé· množství formaldehydu.

Praní ve vodě může být však také zcela nahrazeno použitím stabilizační lázně, která se obvykle přivádí v protiproudu. Tato stabilizační lázeň přejímá také při při přidání formaldehydu funkci přerušovací lázně.

U barevných inverzních materiálů se provádí nejdříve vyvolání černobílou vývojkou, jejíž oxidační produkt není schopen reakce; s barvotvornými kopulačními složkami. Na toto vyvolání navazuje sekundární difuzní osvětlení a potom vyvolání v barevné vývojce, bělení a ustálení.

158

Dalším předmětem vynálezu je proto způsob stabilizace fotografického záznamového materiálu obsahujícího na podložce alespoň jednu halogenidstříbrnou emulzní vrstvu, jakož i případně alespoň jednu mezivrstvu nebo/a ochrannou vrstvu, jehož podstata spočívá v tom, že k alespoň k jedné z uvedených vrstev je přidán UV-absorbér obecného vzorce I.

Dalším předmětem vynálezu je použití sloučenin obecného vzorce I ke stabilizaci fotografického záznamového materiálu obsahujícího na podložce alespoň jednu halogenidstříbrnou emulzní vrstvu, jakož i případně alespoň jednu meživrstvu nebo/a ochrannou vrstvu.

Pro způsob podle vynálezu, použití podle vynálezu a sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I platí také výše popsané výhodné specifikace uvedené v souvislosti s fotografickým záznamovým materiálem podle vynálezu.

, Dále uvedené příklady blíže objasňují vynález, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují, rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen formulací patentových nároků., Díly a procentické údaje uvedené v těchto příkladech jsou hmotnostními díly a hmotnostL nimi procenty. V případě, še je zde zmíněna okolní teplota, potom se jedná o teplotu v rozmezí 20 až 25 °C. Tyto specifikace platí vždy, pokud není výslovně uvedeno jinak. Čísla sloučenin se vztahují tam, kde je to vždy možné, na výše uvedený seznam sloučenin podle vynálezu.' Alkylové zbytky označené symbolem -n jsou přímými alkylovými zbytky. Symbol i- znamená izomerní Směs.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

159

Příklad AI

2-Mesityl-4,6-dichlor-1,3,5-triazin

Roztok 109,5 g (0,55 molu) 2-brommesitylenu (čistota 98 %) ve 150 ml bezvodého tetrahydrofuranu (čistota

99,5 %) se přidá v průběhu jedné hodiny a třiceti minut pod atmosférou dusíku k míchané a na 60 °C temperované suspenzi 14,6 g (0,60 molu) hořčíkových špon (čistota 99,8 %) ve 100 ml bezvodého tetrahydrofuranu, ke kterému byl přidán krystal jodu. Získaná směs se potom udržuje po dobu 30 minut na teplotě varu (68 °C) pod zpětným chladičem. Po ochlazení se získané Grignardovo činidlo převede do kapací nálevky a po kapkách se přidá k roztoku 96,0 g (0,52 molu) kyanurchloridu (98 %) ve 270 ml tetrahydrofuranu. V průběhu tohoto přídavku, který trvá 1,5 hodiny, se chlazením udržuje teplota mezi 15 a 30 °C. Potom se reakční směs míchá při teplotě 25 °C po dobu dvou hodin, načež se nalije na 2 1 směsi ledu a vody obsahující 80 ml. 32% kyseliny chlorovodíkové (0,81 molu). Po jednohodinovém míchání se směs zfiltruje. získaný filtrační koláč se suspenduje v 1000 ml vody,¹ suspenze se po dobu 30 minut míchá a znovu zfiltruje. Tato operace se opakuje ještě dvakrát. Filtrační koláč se potom vysuší v průběhu '24 hodin při teplotě 25 °C a tlaku 8 kPa nad oxidem fosforečným.. 17Ť.,0 .surového produktu se potom - ~~ rozpustí v toluenu, získaný roztok se za tepla zfiltruje, načež se po přidání hexanu ponechá vykrystalizovat zchlazením na teplotu 0 °Č. Po odfiltrování·a vysušení se získá 82, 8 g požadované sloučeniny (sloučenina 1a) vzorce

160

Teplota tání: 85-91 °C, l·

H-nukleární magnetickorezonancm spektrum:

(CDCLg, 300 MHz, delta) 2,22(s,6H),

2,32(s,3H),

6,95(s,2H).

Příklad A2 »

2-Mesityl-4,6-bis (2, 4-dihydroxyfenyl )-1,3,5-triazin

K suspenzi 130,0 g (0,485 molu) 2-mesityl-4,6-dichlor-1,3,5-triazinu (sloučenina 1a)'ve 300 mlbenzinu s teplotním rozmezí teploty varu 110 až 140 °C a 385 ml ' ^,J· sulfolanu se za míchání přidá 148,7'g (1,21 molu) bezvodého chloridu hlinitého (čistota 98 %). Získaná směs se při tom zahřívá na teplotu 45 °C. K této směsi sě potom v průběhu 45 minut přidá roztok 133,5 g (1,21 molu) resorcinu (čistota 98 %) ve 155 ml sulfolanu. Směs se potom- zahřívá za vývoje chlorovodíku po dobu 5 hodin a 30 minut na te- _t plotu 80 až '85 °C. Horní fáze (benzin) se oddělí a spodní hutná tekutá fázě se za tepla přidá do míchané směsi 2,1 1 methanolu a 2,1 1 vody. Po míchání po dobu 14 hodin se pevný podíl odfiltruje, míchá ve 2,2 1 jednomolárního roztoku kyseliny chlorovodíkové a znovu odfiltruje. Filtrační koláč se potom suspenduje v 1Ό00 ml vody, načež se získaná suspenze míchá po dobu 30 minut, načež se znovu zfiltruje. Tato operace se opakuje ještě dvakrát. Filtrační koláč se potom vysuší v průběhu 24 hodin při teplotě 80 °C a tlaku 8 kPa. Získá se 170,5 g požadované sloučeniny (slóucenina 1b) vzorce .

161

Teplota tání: 230-234 °C.

Příklad A3

2-Mesityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-/3-n-butyloxy-2-hydroxypropyloxy/fenyl)-1,3,5-triazin

Směs 20,0 g (0,048 molu) 2-mesityl-4,6-bis-(2., 4dihydroxyfenyl)-1,3,5-triazinu (sloučenina 1b), 13,8 g (0,105 molu) n-butylglycidyletheru (čistota 95 %) a 1,8 g (4,8 mmolu) ethyl.trifenylfosfoniumbromidu · (čistota 97 %) ve .100 ml mešity lénu (čistota 99 %) se míchá pod dusíkovou atmosférou po dobu . 21 hodin při teplotě 140 °C. Po dekantaci a odpaření zbylého rozpouštědla se získá 41,2 g surového produktu. Tento produkt se rozpustí ve 100 ml ethylacetátu a roztok se nalije na 10,5*cm vysoký sypaný sloupec silikagelu (230 až 400 mesh) o průměru 7,5 cm, načež se sloupec eluuje za použití eluční soustavy tvořené směsí (3 ltry) ethylacetátu a hexanu v objemovém poměru 1:1.

Po odehnání rozpouštědla se získá 34,0 g pevného produktu, který se znovu rozpustí ve 25 ml ethylacetátu. K hutnému tekutému roztoku se přidá 250 ml hexanu. Po dvouhodinovém míchání- při teplotě 0'°C se směs zfiltruje. Získaný pevný

162 podíl se vysuší v průběhu 24 hodin při teplotě 80 °C a tlaku 8 kPa. Získá se 23,0 g požadované sloučeniny (sloučenina 2) vzorce

Teplota tání: 125 až 131 °C.

Příklad A4 * '

A

2-Mesityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-/3-(2-ethylhexyloxy)-2-hydroxypropyloxy/fenyl-1,3,5-triazin

Směs 39,5 g (0,095 molu) 2-mesityl-4,6-bis-(2,4-dihydroxyfenyl)-1,3,5-triazinu (sloučenina 1b), 40,7 g (0,2185 molu) 2-ethylhexylglycidyletheru {čistota 98 %) ,a

3,5 g (9,5 mmolu) ethyltrifenylfosfoniumbromidu (čistota 97 %) ve 25Ó ml mesitylenu (čistota 99 %) se míchá-pod dusíkovou atmosférou po dobu 16 hodin při teplotě 140 °C. Čirý roztok se .zbaví rozpouštědla za sníženého tlaku. Získaný surový produkt se rozpustí ve 200 ml ethylacetátu a

A získaný roztok se nalije na 6,0 cm vysoký sypaný sloupec silikagelu 60 ( 230-400 mesh) o průměru 8,0 cm'. Sloupec se

163 potom eluuje 1000 ml ethylacetátu. Po odehnání rozpouštědla a vysušení v průběhu 2 hodin při teplotě 100 °C a tlaku 80 Pa) se získá 61,3 g (výtěžek: 81,8 %) požadované sloučeniny (sloučenina 7, teplota přechodu do skelného stavu:54,5°C) vzorce ' '

kde R znamená skupinu CH₂-CH(OH)-CH₂0-CH₂-CH(C₂Hg)-CH₂Ch₂CH₂ ^CKr ‘

UV-Maximá (ethylacetát):

extinkční součinitel (299 nm)=32780, extinkční součinitel (352 nm)=4169,0.

* 'iý‘' , ·*^' *

Příklad A5

2-Mešity1-4,6-bis-(2-hydroxy-4-/3-/iso⁺-dodecyloxy)-2-hydroxypropyloxy/fenyl)-1,3,5-triazin

V Označení sloučeniny iso⁺-dodecyloxy znamená směs různých dodecylových substituentů (i-C₁₂H₂₅').

Směs 29,9 g (0,072 molu) 2-mesityl-4,6-bis-(2,4-dihydroxýfenyl)-1,3,5-triazinu (sloučenina 1b), 40,1 g (0,166 molu) dodecylglycidyletheru (izomerní směs dostupná

164 jako HAGE^R-12 li firmy Shell) a 2,7 g (7,2 mmolu) ethyltrifenylfosfoniumbromidu (čistota 97 %) ve 200 ml mesitylenu (čistota 99 %) se míchá pod dusíkovou atmosférou po dobu 15 hodin při teplotě 140 °C. Čirý hnědý roztok se potom zbaví rozpouštědla za sníženého tlaku.*Získaný surový produkt se rozpustí ve 200 ml ethylacetátu a získaný roztok se nalije na 6,0 cm vysoký sypaný sloupec silikagelu 60 (230-400 mesh) o průměru 8,0 cm, načež se sloupec eluuje 500 ml ethylacetátu. Po odstranění rozpouštědla a vysušení v průběhu 2 hodin při teplotě 140 °C a tlaku 120 Pa) se získá 60,2 g (výtěžek: 92,9 .%) požadované sloučeniny (sloučenina 8, teplota přechodu do skelného stavu 0,8 °C) vzorce

ve kterém R znamená skupinu C^-CHlOH)-CHjO-i-Cj₂ ^H25· EJV-maxima (ethylace-tát): extinkční součinitel (298 nm)=3Q790, extinkční součinitel (351,5 nm)=39520.

Stejným způsobem se získají následující sloučeniny uvedeného obecného vzorce, přičemž namísto dodecylglycidyletheru se použijí reakční činidla uvedená v následující tabulce A5. Teploty uvedené v posledním sloupci této tabulky

165 znamenají, pokud není výslovně uvedeno jinak, teploty tání. Teploty označené symbolem + znamenají teploty přechodu do skelného stavu. UV-Údaje označené symbolem ++ jsou získané za použití rozpouštědla tvořeného ethylacetátem.

Tabulka 5

Příprava sloučenin 1, 3, 4, 4a, 5, 6, 8d, 8x, 12, 17 a 20a až 20d

Číslo slouče- niny	R	Činidlo	Charakte- ristiky produktu
1	CH2CH(OH)CH2OC2H5	ethylglycidyl- ether	49 °C+
3	CH2CH(OH)CH2OC(CH3)3.	isopropylgly- cidylether	54,9 °C+
4	CH2CH(OH )CH2OCH2CH( CH3 )CH3	isobutylglyci- dylether	147-152°C
4a i	CH2CH(OH)CH2O(CH(CH3)C2H5	sek.butylgly- cidylether	28,2 °C+
5	CH2CH (OH) CH2O- (CH (CH3 ) “C^g/ CH(CH3)-C3H7-n)	směs sek.butyla sek.pentylgly cidyletheru(1:1	22,3 °C+ )
6	CH2CH(OH)CH2O-CgH13-n . . .. f··	n-hexylglycídyl ether	-50,6 °C+

166

Tabulka A5 (pokračování)

8d CH₂CH(OH)CH₂O-CgH₅

8x CH₂CH(OÍÍ)CH₂O-(-C₁₂H₂₅/

-^ci₃h₂₇I r

CH₂CH(OH)CH₂0-(CH₂-CH₂-O-) fenylglycidyl- 56,4°C⁺ ether *

směs různých do- ext.souč. decyl- a tride- (353)= cylglycidyletherů 40230⁺⁺ (1:1 hmotn.)(HAGE 12/Shell/;EUREPOX RV-G/Witcol/)

CH₂CH(OH)CH₂O-CH₂CH=CH₂

20a. CH₂CH(OH)-C₄H₉-n

20b ch₂ch(oh)-(ch₂)₂ch=ch₂

20c CH₂CH(OK)-(CH₂)gCH=CH₂.

ext.souč.

polyethylenoxy- (353)= methylglycidyl- 40480++ ether, hlavní kom- . ponenta 7-8 ethy- lenoxy-jednotek (350 g(mol)
allylglycidyl- ether	122-127 °
1,2-epoxyhexan	160-164 °C
« 1,2-epoxy-5-he-	124-129 °C
xen
1,2-epoxy-9-de-	39,2 °C+
cen

OH

20d epoxycyklohexan 35,3°C⁺

167

Příklad A6

2-Mesityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-n-hexyloxyfenyl)-1,3,5triazin

Směs 25,0 g (60 mmolů) 2-mesityl-4,6-{2,4-dihydroxyfenyl)-1,3,5-triazinu, 18,2 g (132 mmolů) uhličitanu draselného (Fluka, 99 %), 200 ml diethylenglykoldimethyletheru (Fluka, 99,5 %) a 24,8 g (150 mmolů) 1-bromhexanu se za míchání udržuje po dobu 17 hodin při teplotě 115 °C. ,Směs se 2a horka zfiltruje a rozpouštědlo se z filtrátu odstraní v rotační odparce. Po rekrystalizaci ze 100 ml ethylenglykol-monoethyletheru a 24 hodinovém sušení při teplotě 60 °C a tlaku 8 kPa se získá 20,7 g (58,9 %) 2-mesity1-4,6-bis-(2-hydroxy-4-n-hexyloxyfenyl)-1,3,5-triazinu (sloučenina 9).

Teplota tání: 140-142 °C.

Sloučenina 10 se získá stejným způsobem za použití 1-brom-2-ethylhexanu namísto 1-bromhexanu ve formě oranžově zbarvené pryskyřice.

Teplota přechodu do skelného stavu: 8,1 °C.

'Příklad A7 ·* _t

i) Příprava izomerní směsi ‘1-bromoctanu .

Za míchání a chlazení na ledu se k roztoku 195,3 g (1,50 molu) isooktanolu (komerčně dostupného u firmy Exxon pod obchodním označením Exxal 8N) po kapkách přidá 75,0 g (0,75 molu) 98% kyseliny sírové. Potom se ještě přidá po kapkách 379,2 g (256,2 ml) 48% vodného roztoku kyseliny bromovodíkové (2,25 molu). Směs se zahřívá po dobu 5 hodin na teplotu 113 °C. Po ochlazení se vrchní organická fáze oddělí a zředí 250 ml ethylacetátu. Roztok se potom postup168 ně promyje jednou 250 ml'vody, dvakrát 250 ml 10% vodného ro2toku hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát 250 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného. Po vysušení nad síranem hořečnatým, oddělení rozpouštědla se zbytek destiluje ve Vigreuxově koloně. Získá se 214,10 g (73,9 %) směsi různých bromoctanových izomerů ve formě bezbarvé kapaliny.

Teplota varu (2,133 kPa): 66-69 °C.

ii) 2-Mesityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-i-oktyloxyfenyl)1,3,5-triazin

Směs 20,0 g (48,0 mmolů) 2-mesityl-4,6-(2,4-dihydroxyfenyl)-1,3,5-triazinu, 13,3 g (96,0 mmolů) uhličitanu draselného (Fluka, 99 %), 0,5 g (3 mmoly) jodidu draselného (Merck, 99,5 %), 90 ml diethylenglykol-dimethyletheru (Fluka, 99,5 %.) a 24,8 g (150 mmolů) izomerní .směsi 1-bromoctanu (i) se za míchání udržuje na teplotě 120 °C po dobu 23 hodin. Směs se potom za horka zfiltruje a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo v rotační odparce. Surový produkt se rozpustí v 60 ml toluenu a získaný roztok se nalije na vrstvu silikagelu 60 (230-400 mesh, výška 8 cm, průměr 10 cm) a tato vrstva se potom eluuje 1000 ml toluenu. Po oddělení rozpouštědla a vysušení při teplotě 130 °C a tlaku.'

13,3 Pa v průběhu 4 hodin se získá 23,8 g (77,5 %)' 2-mesityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-iso-směsn.-oktyloxyfenyl)-1,3,5triazinu (sloučenina 11) ve formě Žluté pryskyřice.

Teplota přechodu do skelného stavu. 122,9 °C.

Příklad A8

2-Mešityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-/1-(ethoxykarbonyl)ethoxy/fenyl)-l,3,5-triazin ’ *

Směs 24,9 g (60,0 mmolů) 2-mesityl-4,6-(2,4-dihydro- 169 xyfenyl)-1, 3,5-triazinu, 16,6 g {96,0 mmolů) uhličitanu draselného (Fluka, 99 %), 0,5 g (3 nunoly) jodidu draselného (Merck, 99,5 %), 90 ml diethylenglykol-dimethyletheru (Fluka, 99,5 %) a 23,9 g (132,0 mmolů) ethylesteru kyseliny alfa-bcom propionové (Fluka, 98 %) se zahřívá za mícháni na teplotu 110 °C po dobu 17 hodin. Reakční směs se za horka zfiltruje a rozpouštědlo se z filtrátu odstraní v rotační odparce. Surový produkt se rozpustí ve 100 ml ethylacetátu a získaný roztok se nalije na vrstvu silikagelu 60 (230-400 mesh, výška-4,5 cm, průměr 6,5 cm). Tato vrstva se potom eluuje 200 ml ethylacetátu. Po oddstranění rozpouštědla, vysušení při teplotě 100 °C a tlaku 13,3 Pa v průběhu 2 hodin, rozemletí na prášek a dalším vysušení v' průběhu 14 hodin při teplotě 80 °C a tlaku 8 kPa se získá

32,8 g (88,8 %) 2-mesityl-4,6-bis-(2-hydroxy-4-/1-(ethoxykarbonyl)ethoxy/fenyl)-1,3,5-triazinů (sloučenina 1 3). Teplota tání: 142-147 °Č.

Způsobem popsaným v příkladu A8 se získají sloučeniny následujícího obecného vzorce

přičemž ‘namísto ethylesteru kyseliny alfa-brompropionové se použijí činidla uvedená v dále zařazené tabulce A8. Teplo170 ty uvedené v posledním sloupci tabulky znamenají, pokud není výslovně uvedeno jinak, teploty tání. Teploty označené symbolem + znamenají teploty přechodu do skelného stavu. i-Óktyl znamená izomerní směs oktylové skupiny. UV-Údaje označené symbolem ++ byly získány za použití rozpouštědla tvořeného ethylacetátem.

Tabulka A8

Příprava sloučenin 14, 15 a 15a až 15c

Číslo R slouče- niny	Činidlo Cha r akte-.,.. rištiky produktu
14 CH(C4Hg-n)-CO-OC2H5	ethylester ext.souč. kyseliny (351)= alfa-brom- 39590 hexanové
15 -(CH2)5-CO-O-C2H5	1 -brom-S-etho-· xykarbonylpen- . tan
15a CH(C2H5)-CO-OC2H5	ethylester ky- 50,3 °C+ liny alfa-brom- butanové
i5b ' ch{ch3)2-co-oc2h5	ethylester kyše- 50,4 C liny alfa-brom- alfa-methylpro- pionové

171

Tabulka 8A (pokračování)

15c CH(C₂H₅)-CO-OCgH₁₇ i-oktylester ext.souč. kyseliny alfa-(3S1)= brombutanové 40360

Příklad A9 .

2-Mesityl-4,6-bis-/2-hydroxy-4-((3-n-butoxy-2-acetoxy)propoxy)fenyl/-1,3,5-triazin Směs 25,0 g (37,0 mmolů) 2-mesityl-4,6-bis-/2-hydro-: xy-4-(3-n-butoxy-2-hydroxypropoxy)fenyl/-1,3,5-triazinu (sloučenina 2), 8,7 g (110 mmolů) acetylchloridu (Fluka,

9 %), 0,4 g (5 mmolů) pyridinu (Fluka, 99 %) ve 120 ml toluenu (Fluka, 99,5 %) se za míchání udržuje na teplotě 55 °C po dobu 14 hodin. Rozpouštědlo se odežene v rotační odparce. Surový produkt.se. rozpustí v 50 ml methylenchloridu a získaný roztok se nalije na vrstvu silikagelu 60 (230400 mesh, výška 5 cm a průměr 6 cm); Tato vrstva se potom .eluuje 500 rol. methylenchloridu. Pododdělení rozpouštědla a vysušení v průběhu dvou'hodin při 'teplotě 80 °C a tlaku 26,6 Pa se získá 25,1 g (89,3 %) 2-mesityl-4,6-bis-/2-hydroxy-4-((3-n-butoxy-2-acetoxy)propoxy)fenyl/-1,3,5-triazinu (sloučenina 16) ve formě žluté pryskyřice.

^H-nukleární magnetickorezonanční spektrum:

(300 MHz, CDCip

Spektrum odpovídápožadovanému produktu.

UV-Maxima (ethylacetát):

extinkční součinitel (298 nm)= 35490, extinkční součinitel (351 nm)= 41410.

172

Příklad A10

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 21 az 22a

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu AI namísto 2-brommesitylenu použije 2,6-dimethylbrombebzen, potom se získá sloučenina vzorce

ii) čeniny čeninu ve formě pomalu krystalizující pryskyřice.

Teplota tání: 70-83 °C.

* r

Použití výše uvedené sloučeniny AlOi) namísto slon- 1a při způsobu popsaném v příkladu A2 poskytne slou-' vzorce

Teplota tání: 161,5-164,5 o

C.

173

Příklad AI 1

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 23 a 24

i) . Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu A1 namísto 2-brommesitylenu použije 2,3,5,6-tetramethylbrombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

Teplota tání: 210-213 °C.

ii) Použití výše uvedené sloučeniny Alli) namísto sloučeniny- 1a při způsobu popsaném ..v příkladu’A2 poskytne sloučeninu- vzorce-

ve formě bledežlutého pevného produktu.

Teplota tání: 300-307 o^

174

Příklad A12

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 25 a 26

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu AI namísto 2-brommesitylenu použije 2,3,4,6-tetramethylbrombenzen potom se získá sloučenina vzorce

ve formě bílého pevného produktu.

Teplota tání: 103,5-105 °C.

ii) Použití výše uvedené sloučeniny A12Í) namísto sloučeniny 1a při způsobu popsaném v .příkladu A2 poskytne slouče ninu vzorce

ve formě žlutého pevného produktu.

Teplota tání:’279-290 °C.

175

Příklad AI 3

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 27 a 28

i) Jestliže se' při způsobu popsaném příkladu AI namísto 2-brommesitylenu použije 2,3,4,5,6-pentamethylbrombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

ve formě bílého pevného produktu.

Teplota tání: 177-178 °C.

ii) Použití výše uvedené sloučeniny A13Í) namísto sloučeniny la při způsobu popsaném v příkladu A2 poskytne sloučeninu vzorce

ve formě žlutého pevného produktu.

Teplota tání: 258-283 °C.

176

Příklad A14

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 29 a 30

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu Al na místo 2-brommesitylenu použije 2,6-dimethyl-4-terc.butyl brombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

Teplota tání: 149-150,5 °C.

ii) Použití výše uvedené sloučeniny A14i) namísto slou čeniny 1a při způsobu popsaném v příkladu A2 poskytne slo ceninu vzorce , CH₃

HZ — c — rw

Teplota tání: 291-300 °C.

177

Příklad AI 5 .

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 31 a 32

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu AI namísto 2-brommesitylenu použije 2,6-dimethyl-4-methoxybrombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

Teplota tání: 111-114 °C.

ii) Použití výše uvedené sloučeniny AI 5(i) namísto sloučeniny 1a při způsobu popsaném v příkladu A2 poskytne sloučeninu vzorce

ve formě žlutého pevného produktu. Teplota tání: 292-298 °C. '

178

Příklad A16 *

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 33 a 34

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu AI namísto 2-bronunesitylenu použije 2,4,6-triisopropylbrombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

Cl

ve formě bleděžlutého pevného produktu'.

Teplota tání: 95-101 °C.

f ii) Použití výše uvedené sloučeniny A16i) namísto slou-. čeniny 1a pži způsobu popsaném v příkladu A2 poskytne slou-. ceninu vzorce

Teplota rozkladu: 307-315 °C.

179

Příklad AI 7

Výchozí sloučeniny pro sloučeniny 35 a 36

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu A1 nai místo 2-brommesitylenu použije 2,6-dimethyl-4-chlorbrombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

ii) Použití výše uvedené sloučeniny A17i) namísto sloučeniny 1a při způsobu popsaném v příkladu .A2 poskytne sloučeninu vzorce ^J »

Cl

H₃C' 'CH,

OH

OH

180 Příklad AI 8

Výchozí sloučeniny pro sloučeninu 37 t

i) Jestliže se při způsobu popsaném v příkladu AI namísto 2-brommesitylenu použije 2,4, 6-trimethyl-3-methoxybrombenzen, potom se získá sloučenina vzorce

Teplota tání: 103-105 °C.

v.

ii) Použití výše uvedené sloučeniny A111i) namísto sloučeniny 1a při způsobu popsaném v příkladu A2 poskytne t ' sloučeninu vzorce

CH,

ve formě žlutého pevného produktu. Teplota tání: 268-276 °C.

-181

Příklad 19

Způsobem popsaným v příkladu A3 se připraví sloučeniny uvedené v následující tabulce AI9.

Tabulka AI9.

Příprava sloučenin 21, 23, 25, 27, 29, 31, 33, 35 a 37

Číslo slouče- niny	Edukt z příkladu ’	Charakteristika produktu
21	A10	teplota tání 110-122 °i
23	AI 1	teplota tání 112-123
25	A12	ext.souč. (ethylacetát)
2 7	Á13	při 352 nm=40360 teplota tání 127-145 °
29	. A14	(diferenční skanovací kolorimetrie) ext.souč.(ethylacetát)
31'	, ' AI 5	při 351 nm= 38700 ext.souč.(ethylacetát)
33	A16?	při 350,5 nm= 43240 ext.souč.(ethylacetát)
35 37	A17 A18 .	při 353 nm= 39200 žlutá pryskyřice,

teplota přechodu do skelného stavu:18,4°C

Příklad 20

------< Sloučeniny 22, 2:2a, 24, 26,-28, 30, 32, 34 a 36 se připraví, jak je uvedeno v tabulce A20.

182

Tabulka A2Q

Číslo Způsob podle Výchozí sloučeniny	Charakteristika
slouče-příkladu	produktu
niny

22	A7ii)	AlOii), A7i)	teplota přechodu do skelného stavu:118,2°C
22a	A6	AlOii),1-bromhexan	feplota tání= 135-137°C
24	A8	A11 ii),l-brom-10-ethoxykarbonyldekan	Teplota táhí= 78,5°C{DSC)+
26	A5	AI 2ii) , 1 ,.2-epoxyoktan	.. teplota tání= 132,7°C(DSC)+
28	A5	AI3ii),i-dodecylglycidylether	teplota přechodu do skelného stavu: 3,2°C(DCS
30	A5	A14ii),fenylglycidyl- ether	t; .4 teplota tání= 167,0 °C(DSC)+
32	A5	T AI5ii),allylglycidyl- ether	teplota přechodu do skelného stavu:49°C
34	A5	AI 6ii) ,epoxycykl'ohexan	teplota tání-
			247-251°C
3 6	A6	A 17ii),1-bromhexan ,-
B)	Aplikační	příklady

Příklad Bl

183

Stabilizace dvouvrstvého metalizaČního laku

Testovaná sloučenina se zapracuje do 5 až 10 g xylenu a testuje v bezbarvém laku následujícího složení:

Synthacryl^R SC 301¹⁵ 27,51 g Synthacryl^R SC 370²⁾ 23,34 g Maprenal^R MF 650³⁾ 27,29 g Butylacetát/butanol (3.7:8) 4,33 g Isobutanol · 4,87 g Solvesso^R 150⁴⁾ 2,72 g Krístallol K-30 8,74 g

R 6) ** „ ,

Baysilo MA '(prostředek ke zlepšení rozlivu) 1,20 g

	*	100,00 g
1)	akrylová pryskyřice firmy Hoechst AG, ve směsi xylenu a butanolu (26:9)	65% roztok
2)	akrylová pryskyřice firmy Hoechst AG, v produktu SolvessoRl004^	75% roztok
3) ft	melaminová pryskyřice firmy Hoechst AG, 55% roztok v isobutanolu
4) .	směs aromatických uhlovodíků, rozmezí 1.82-203 ..°C (SolvessoR 150)/'popřípadě (SolvessoR 100):, výrobce firma ESSO-	teploty varu 161-178 °C
5)	směs alifatických uhlovodíků, rozmezí 145-200 °C, výrobce firma Shell	teploty varu
6)	1% v produktu SolvessoR1504 \ výrobce AG.	firma Bayer

t

Testovaná sloučenina se.k uvedenému bezbarvému laku přidá v množství 1,7 %, vztaženo na sušinu laku. Byly vyrobeny také další vzorky laku, které vedle sloučeniny podle vynálezu obsahují 1 % sloučeniny vzorce

184

(sloučenina A), vztaženo na sušinu-laku. Jako referenční lak slouží bezbarvý lak, který neobsahuje žádný prostředek proti degradaci světlem.

Bezbarvý lak se potom zředí produktem Solvesso^R 100 k dosažení konzistence schopné nástřiku, načež se nastříká na na předběžně ošetření hliníkový plech (coil coat, plnivo, stříbrný základový metalizaČní lak) a vypáluje při teplotě 130 °C po dobu 30 minut. Bezbarvý lak má po vypálení tlouštku; suchého filmu 40 až 50 mikrometrů.

Vzorky laku byly potom testovány v zařízení imitujícím povětrnostní podmínky UVCON^R firmy Atlas Corp. (lampy UVB-313) při cyklu: 8 hodin ozařování ultrafialovým světlem při teplotě 70 °C a 4 hodiny kondenzace při teplotě 50 °C.

U vzorků laku byl v pravidelných časových intervalech měřen povrchový lesk (2.0^o-lesk podle normy DIN 67530).

Kromě toho byl povrch laku zkoumán s důrazem na zjištění trhlinek. Získané výsledky'jsou uvedeny b následující tabulce Β1. .

185

Tabulka B1

20°-Lesk před vystavením povětrnostnímu vlivu a po vystavení povětrnostnímu vlivu

20°-lesk po Trhlinky

Stabilizátor 0 h 800 h 1200 h 1600 h 2400 h po

žádný	87'		.46	1		1600 h
’ '(2)	87	- 87	86	55	• '* ·*» J	2000 h
’(7)	86	84	83
(3)	87	87	83
(8x)	87	87	86	68	6	‘ ' 2000 h
(2)-Ť- (A)	88	' 90	87	87'	86
(7) 4 (A)	86	86	86	85	85
(8) 4 (A)	88	87	. 87	87	' 86
(Sx)4(A)	87	87	87	. 87	87
Vzorky	laku	stabilizované	podle	vynálezu	mají zjevně

lepší odolnost proti-povětrnostním vlivům (zachování lesku, odolnost proti tvorbě trhlinek) než nestabilizované vzorky laku. Výrazného zlepšení se dosáhne současným použitím sloučeniny A.

Příklad B2

I

Stabilizace za použití kombinace UV-absorbérů

Sloučeniny podle vynálezu uvedené v dále zařazené tabulce B2 se zapracují do bezbarvého laku a testují způsobem popsaným v příkladu B1, přičemž se však vedle uvedeného množství testované sloučeniny podle vynálezu dodatečně- přidá směs 85 hmotnostních dílů dalšího UV-absorbéru

186 vzorce

(sloučenina B, izomerní směs obsahující C₁₂“ ^a C₁₃-alkylové zbytky) a 15 hmotnostních dílu 1-methoxy-2-propanolu, přičemž uvedená množství jsou vždy vztažena na sušinu laku.. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce B2.

Tabulka B2 >

20°-Lesk před vystavením povětrnostním vlivům a po vystavení povětrnostním vlivům

Stabilizátor Oh	20° - 800 h	Lesk po 1200 h	1600 h	Trhlinky 2400 h po
žádný 37	70	46	1	1600 h
0,35% (S) 87 + 1 %(B)	. 89,		l
0,85% (8) 83 + L% (B)+ L% (A)	90	88	83	87
1 % (3) , 37	90	81	79	86

+0.32% (B) +L% (A)

187

Příklad B3

Stabilizace dvousložkového polyurethanového laku

Vyrobí se bezbarvý lak tvořený dvěma následujícími složkami:

Složka 1:

28,8 0 Desmophen^RA VPjLS 2051 (75% v xýlenu)¹⁾

13.4 % Desmophen^RVP KS 2971 (80% v butylacétátu)^{* 1 2 3}>

0,5 % Baysilon OL 17 (10% v xylenu)

0,5 % Modaflow (1% v xylenu)

33.5 % směs 4-methoxypropy.lace.tátu. a solventní nafty(Solventnaphta 100) v poměru 1:1.

Složka 2:

23.5 % Desmodur^RN 3390 (90% ve směsi butylacétátu a solventní nafty (Solventnaphta 100))⁴’

100,0%

1) polyol (Bayer AG) ' /7'

2) prostředek pro zlepšení rozlivu (Bayer AG)

3) prostředek.proýzlepšení rozlivu (Monsanto)

4) isokyanurát (Bayer AG)

- Sloučeniny podle vynálezu se společně kostabilizátory A nebo/a B podle příkladů B1 a B2 zapracují do rozpouš tědlové části složky 1. Pro srovnávací účely se vyrobí také vzorek laku, který je nestabilizován. Bezbarvý lak se potom nanese na předběžně ošetřený hliníkový plech (galvanické ponorné lakování, vodný základový stříbrný metalizační lak) a vypálí při teplotě 130 °C po dobu 30 minut. Získá se dilm suchého laku mající tlouštku asi’ 45 mikrometrů.

188 Vzorky laku se potom testují v zařízení pro umělou povětrnost Xenon-Weather-O-Meter (CAM 180).

U vzorků laku se v pravidelných časových intervalech měří povrchový lesk (20°-lesk podle normy DIN 67530). Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce B3.

Tabulka B3

2Q°-Lesk před vystavení povětrnostním vlivům a po vystavení povětrnostním vlivům

Stabilizátor 0 ti	20° - 400 h	Lesk po 800 ti	L200
žádný ' 88	50.	31
1,7% (8) 88	87	87	88
+ 1%(A) ’ »		•r
0.85%' (8) ’ ' 88	86	.87	88
+' 1% (A) -r 1%(B)

Příklad B4

Na polyethylenovou podložku se nanese vrstva želatiny, která obsahuje bromid stříbrný, purpurovou kopulační složku a stabilizátor. Další vrstva želatiny obsahuje UVabsorbér obecného vzorce I. Čísla v tabulce B4 se- vztahují ♦ na seznam uvedený v úvodní části popisu.

6elatinové vrstvy obsahují následující složky (na m podložky) :

189

Složka	AgBr-vrstva	UV-filtr
Želatina	5,15 g	1	-2 g
Vytvrzovací činidlo	300 mg	40	mg
Smáčedlo	85 mg	100	mg
Bromid stříbrný	.520 mg+: ' ’ 260 mg++		• - ·
Trikresylfosfát	A	. 510	mg
Purpurová kopulační složka	0,535 mM	-
UV-absorbér	-	220	mg
Stabilizátor	B	1«

+) při použití tetraekvivalentní kopulační složky ++) při použití diekvivalentní kopulační složky A (množství oleje)= 50 %, vztaženo na množství purpurové kopulační složky

Bfmnožství stábilizátoru)=35 %, vztaženo na množství purpurové kopulační složky.

Jako vytvrzovací činidlo je použit K-solný roztok

2,4-dichlor-6-hydroxytriazinu a jako smáčedlo je použita sodná sůl kyseýiny diisobutylnaftalensulfonové.

i

Takto získané vzorky se potom osvětlí přes stupňový klín s rozdílem hustoty 0,30 logE na stupeň a vzorky se potom zpracují podle předpisu výrobce za použití procesu RA 4 firmy Kodak pro pro negativní filmy a barevné papíry.

Í90 Po osvětlení a zpracování se změří remisní hustota v zelené pro purpurový klín s hustotou mezi 0,9 a 1,1 klínu. Potom se klín osvětlí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí 30 kJ/.cm^z a znovu se změří remisní hustota. Úbytek barviva (-delta ϋθ, v %) je uveden v tabulce B4.

Tabulka B4

Úbytek barviva po osvětlení

Purpurová

kopulační sl.' ' (mg)	Stabilizátor (mg)	(JVA č.(mg)	-ůDg
M-2 (417)	ST-3 (144) *	žádný	79 %
M-2 (417)	ST-8 (144)	2(220)	40 %
M-2 (417)	ST-8 (144)	10 (220)	42 %
M-2 (417)	ST-8 (144)	13 (220)	43 %
M-5 (253)	ST-1 L (38,ó)	žádný	52 %
M-5 (253)	ST-Ll (88,ó)	2 (220)	36%
M-5 (253)	ST-1 L (88,6)	10 (220)	36%
M-5 (253)	ST-11 (88,ó)	13 (220)	39 %
M-5 (253)	ST-11*, ST-9*	žádný	45 %
M-5 (253)	ST-11*, ST-9*	2 (220)·	37%
M-5 (253)	ST-11*, ST-9*	10(220)	36%
M-5 (253)	ST-16 (88,6)	žádný	70%
M-5 (253)	ST-16 (88,6)	2(220)	54%
M-5 (253)	ST-ló (83,ó)	10 (220)	5ó %
M-5 (253)	ST-16 (88,6)	13 (220)'	>54 %
M-ó (306)	ST-L (107)	žádný	24%
M-ó (306)	ST-L (107)	2(220)	19 %
M-ó (306)	ST-1.(107)	10 (220)	19 %
M-ó (306)	ST-1 (107)	13 (220)	17 %
M-6 (306)	ST-4 (107)	žádný	2Ó %
M-6 (306)	ST-4 (107)	2(220)	17 %
M-ó (306)	ST-4 (107)	10 (220)	17 %
M-ó (306)	ST-4. (107) -	13 (220)	18% '
M-ó (306)	ST-ló (107)	žádný	31 %
M-ó (306)	ST-16 (107)	2 (220)	26 % .
M-ó (306)	ST-16 (107)	10 (220)	26 %
M-6 (306)	ST-ló (107)	13 (220)	27 %

44,3 mg

191

Ve srovnání se vzorkem, který neobsahuje žádný stabilizátor se za použití směsi UV-absorbéru podle vynálezu a stabilizátoru dosáhne malého snížení purpurové hustoty.

Příklad B5

Postupuje se stejně jako v příkladu B4, avšak bez stabilizátoru a za použití azurové- kopulační složky. Želátinové vrstvy mají následující.složení (ná m ): .

Složka	AgBr-vrstva	UV-filtr.
Želatina	* ' 5,15 g	1,2 g
Vytvrzovací činidlo	300 mg	40 mg
Smáčedlo	170 mg	100 mg
Bromid stříbrný	260 mg	-
Trikresylfosfát	-	. 510 mg
Dibutylf.talát . ' '	A '	-
Azurová kopulační složka	0,535 mM	-
UV-Absorbér	-	, 220 mg

A(množství oleje)=1,5-násobek množstvy azurové kopulační složky.

Po osvětlení a zpracování způsobem popsaným v příkladu B4 se měříremisní hustota v červené pro azurový stupeň

192 s hustotou mezi 0,9 a 1,1 klínu. Potom se klín osvětlí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí 30 kJ/cm^ a znovu se změří remisní hustota. Úbytek barviva (-delta D_r, v %) je uveden v tabulce B5.

Tabulka B5

Úbytek barvy po osvětlení

Azurová kopulační složka(mg) č.(nig) -bD_R

E-l(264)	žádný	15 %
E-l(264)	2 (220)	11 % -
E-l (264)	10 (220)	10 %
E-l(264)	13 (220)	11 %
E-2 (272)	žádný	20 %
E-2 (272) '	2 (220)	L7>%
E-2 (272)	10 (220)	17 %
E-2 (272)	13(220)	17 %
E-5 (358)	žádný	31 %
E-5 (358)	2(220)	23% '
E-5 (358)	10 (220)	23 %
E-5 (358)	13 (220)	23 %
E-6 (331)	žádný	35 % .
E-6 (331)	2 (220)	27 %
£-6(331)	10 (220)	. 23 %
E-6 (331)	L3 (220)	27%

Ve srovnání se vzorkem, který neobsahuje žádný UV-absorbér se za použití UV-absorbéru podle vynálezu dosáhne malého úbytku hustoty azurového barviva.

Příklad B6 ,,

Postupuje se stejně jako v příklad B4, avšak bez stabilizátoru a za použití žluté kopulační složky.

193 _M 2 Zelatinové vrstvy mají následující složení (m ):

Složka	AgBr-vrstva	UV-	filt.
Želatina	5,15 g	1	/2 g
Vytvrzovací činidlo	- .300 mg	... 40	mg
Smáčedlo (aniontové)~	340 mg.	'100	mg
Halogenid stříbrný	520 mg	-
Trikresylfosfát	-	510 •r	mg
Dibutylftalát	A	-
Žlutá kopulační složka	1,07 mM	-
UV-Absorbér	—	220	mg

A(mnoŽství oleje)=33 %, vztaženo na množství žluté kopulační složky)

Po .osvětlení a zpracování způsobem popsaným v příkladu B4 se měří remisní hustota v modré pro žlutý stupeň s hustotou mezi 0,9 a .1,1 klínu. Potom se klín osvětlí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí 45 kJ/cm^ a znovu se změří remisní hustota. Úbytek barviva (-delta D_n, v %) je uveden v následující tabulce B6.

194

Tabulka B6

Úbytek barvy po osvětlení

Žlutá kopulační složka (mg) UVA č. (mg) -úD_a

Y-2(859)	žádný	35 %
Y-2 (859)	2 (220)	19%
Y-2 (859)	10 (220)	19 %
Y-2 (859)	13 (220)	20 %
Y-3 (973)	žádný	64%
Y-3 (973)	2 (220)	31%
Y-3 (973)	10 (220)	. 29%
Y-3 (973-)	13 (220)	32%
Y-8 (927)	žádný	64 %
Y-3(927)	2 (220)	31 %
Y-8(927)	10 (220)	31 %
Y-8(927)	13 (220)	' 34%
Y-9 (S54)	,' . žádný	54%
Y-9 (854)	2 (220)	29 %
Y-9 (854)	10 (220)	• 30 % ,
Y-9 (854)	13 (220)	32 %

Ve 'srovnání se vzorkem, který neobsahuje žádný UVabsorbér, se za použití UV-absorbéru podle vynálezu dosáh ne menšího úbytku hustoty žlutého barviva.

Λ

Příklad B7

Postupuje se stejně jako v příkladu B4. Množství purpurové kopulační složky a stabilizátoru jsou uvedena v následující tabukce B7. Pro srovnávací účely se v. někte rých vzorcích použije UV-absorbér. podle dosavadního stavu techniky. Jedná se o-následující sloučeninu:

195

R Označení sloučeniny

CH₂-CH(OH)-CH₂-O-C₄H₉-n SA-1

Měří se remisní hustota v modré pro žloutnutí. Klín se osvětlí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí 45 kJ/cm , načež se změří remisní hustota při 406 nm. Stáno vené hodnoty žluté (D^gJ.jsou uvedeny v následující tabulce B7. *; * *' * . ·?

Tabulka B7

Hodnota žluté D^gg po osvětlení

ÍUtpmá kcpuLační Stabilizátor UVA č. (mg) 100 · složka (mg) (mg)

M-l (329)	ST-4 (L L3)	žáčrý	3L
M-L (329)	ST-4 (LL8)	2(220)	45
l\í-L (329)	ST-4 (LIS)	SA-L(220)	• 47
M-L (329)	ST-4 (118)	10 (220)	42
M-L (329)	ST-4(IL3)	13 (220)	43

196

Ve srovnání se strukturně podobným UV-absorbérem podle dosavadního stavu techniky vede použití UV-absorbér'u podle vynálezu ve směsi se stabilizátorem k nižší hodnotě žlutého zbarvení.

Příklad B8

Postupuje se stejně jako v příklad B4 s výjimkou «spočívající v tom, že ) expozice v průběhu osvětlení činí pouze 30 kJ/cm a 2) UV-absorbér podle vynálezu (110 mg) se smísí hydroxybenzotriazolem (110 mg).

Použijí se- následující hydroxybenztriazoly:

Číslo HBT		T2	T3
HBT-5	C(CH3)?C9Hq	c(ch3)2c2h5	H
HBT-8	c(ch3)3	CH2CH2COQCgH17 Cizomery)	Cl
HBT-10	C12H25	Cří3.....	H

Úbytek barviva (-deltaD^, v %) je uveden v následující tabulce B8.

197

Purpurová kopulační složka (mg)	Stabilizátor (mg)	UVA
M-2 (417)	ST-8 (144)	žádný	79 %
M-2 (417)	ST-8 (144)	2, HBT-10	47.%
M-2 (417)	ST-8 (144)	10, HBT-10	45 %
M-2 (417)	ST-8 (144)	13. HBT-10	49%
M-2 (417)	ST-8 (144)	2, HBT-5	43 %
M-2 (417)	ST-8 (144) .	10. HBT-5	46·%
M-6 (306)	ST-4 (128)	žádný	26 %
M-6 (306)	ST-4 (128)	2, HBT-10	19 %
M-6 (306)	ST-4 (128)	.10. HBT-10 . . T	18%
M-6 (306)	ST-4 (128)	13. HBT-10 '·	19%

Použitím UV-absorbéru ve směsi s hydroxybenzotriazolem se dosáhne menšího úbytku hustoty purpurového barviva.

Příklad B9

Na polyethylenovou podložku se nanese· želatinová vrstva, která obsahuje bromid stříbrný, azurovou kopulační složku a UV-absorbér·obecného vzorce I. Uvedená.,želatinová . * podložky) vrstva obsahuje následující složky fna m^z

Složka

AgBr-vrstva

Želatina	5,15 g
Vytvrzovací činidlo	300 mg
Smáčedlo (aniontové)	.170 mg
Bromid stříbrný	260 mg
Trikrešylfosfát	- 'A' -

♦

198

Tabulka (pokračování)

Azurová kopulační složka

UV-Absorbér

0,535 mM •viz tabulka 6 *

A(množství oleje) = 1,5-násobek množství cyaninové kopulační složky

Po osvětlení a zpracování způsobem uvedeným v příkladu B4 se měří remisní hustota v červené pro azurový stupeň s hustotou mezi 0,9 a 1,1 klinu. Potom se klín osvětlí pomocí osvětlovacího zařízení Atlas při expozicí 30 kJ/cm² a znovu se měří remisní hustota. Úbytek barviva (-deltaD-,, v %) je uveden v následující tabulce B9.

Tabulka B9

Úbytek barviva po Osvětlení

Azurová kopulační složka (mg) UVA č. (mg)

. E-5 (353)	žádný	31 %
! . Έ-5 (353)	2 (353)	19 %
Ě-5 (353)	13 (353)	22 %
‘ E-6C32L)	žádný	35%
E-ó (32 L)	2(321)	24%
£-6(321)	13 (32()	23 %

Ve srovnání se vzorkem, který neobsahuje žádný UV-absorbér, se použitím UV-absorbéru podle vynálezu dosáhne menšího úbytku hustoty azurového barviva.

199

Příklad BIO

Postupuje se stejně jako v příkladu B6 s výjimkou ' spočívající v tom, že se UV-absorbér podle vynálezu (110 mg) smísí s hýdroxybénzotriazolem (110 mg), jak je to uvedeno v příkladu B8.

Úbytek barviva (-deltaD , v %) je uveden v tabulce

B10.

Tabulka-BIO. ’

Úbytek barviva po osvětlení

Žlutá kopulační složka (mg) UVA -ΔΡ₃

Y-8(927)	žádný	43 % *
Y-S(927)	2, HBT-10	24%
Y-8 (927)	10, HBT-10	24 %
Y-8 (927)	13, HBT-10	25 % ·
Y-8 (927)	2. HBT-3	24%
Y-8 (927)	10, HBT-3	23 %
Y-8(927)	13, HBT-3	25 %

Oproti vzorku, který neobsahuje žádný UV-absorbér, se pomocí UV-ábsorbéru ve směsi s hydroxybenzotriazólem dosáhne menšího úbytku hustoty žlutého barviva.

Příklad B11

Postupuje se stejně jako v příkladu s výjimkou spočívající v tom,; že se dodatečně přidá stabilizátor. Množství žluté kopulační složky a stabilizátoru, jakož i úbytek barviva (-deltaDg, v %} jsou uvedeny v tabulce BII.

200

Tabulka Β11

Úbytek barviva po osvětlení

Žlutá kopulační složka (mg)	Stabilizátor(mg)	LTV A č. (cng)	-ÚDg
Y-2 (359)	ST-12 (258)	žádný	19 %
Y-2 (859)	ST-12 (258)	2 (220)	10%
Y-2 (859)	ST-12 (258)	10 (220)	10 %
Y-2 (859)	ST-12 (253)	13 (220)	10 %
Y-2(859)	ST-13 (258)	žádný	22 %
Y-2 (859)	ST-13 (258)	2(220)	12%
Y-2 (859)	ST-13 (258)	10 (220)	12%
Y-2 (859)	ST-13 (258)	13 (220)	13 %
Y-3 (973)	ST-12 (292)	žádný	35 %
Y-3 (973)	ST-12 (292)	2 (220)	15 %
Y-3 (973)	ST-12(292)	10 (220)	15 %
Y-3(973)	ST-12 (292)	13 (220)	16%
Y-8(927)	ST-12 (273)	žádný	32. %
Y-3(927)	ST-12 (273)	2(220)	12 %
Y-3(927)	ST-12 (273)	10 (220)	12 %
Y-3 (927)	ST-12 (278)	13 (220)	14%
Y-3 (927)	ST-15 (273)	žádný	44%
Y-3 (927)	ST-15 (273)	2(220)	20 %
Y-3 (927)	ST-15 (273)	10 (220)	20%
Y-3 (927)	ST-15 (278)	13 (220)	22%
Y-9 (354)	ST-12 (25Ó)	žádný	42%
Y-9 (354)	ST-12 (256)	2 (220)	15 %
Y-9 (354)	ST-12 (256)	10 (220)	17 %
Y-9 (854)	ST-12 (256)	13(220)	16 %
Y-9 (354)	ST-12 (256)	žádný	39%
Y-9 (354)	ST-12(256) '	2 (220)	20%
Y-9 (354)	ST-12 (256)	10 (220)	20 %
Y-9 (354)	'ST-12 (25q)	13 (220)	21 %

Oproti vzorku, který neobsahuje žádný UV-absorbér, se pomocí UV-absorbéru podle vynálezu ve směsi se stabilizátorem dosáhne menšího úbytku hustoty žlutého barviva.

1

Příklad B12*

Postupuje se stejně jako v příkladu BII s výjimkou spočívající v tom, že se UV-absorbér podle vynálezu (110 mg) smísí s hydroxybenzotriazolem (110 mg), jak je to uvedeno v příkladu B8.

Úbytek barviva (-deltaDg, v $) je uveden v tabulce B12.

Tabulka B12 'Ν'Úbytek barviva po osvětlení

Žlutá kopulační .Stabilizátor UVA -deltaDg složka, (mg) (mg)

Y—8(927) ST-12(278) žádný

Y—8(927) ST-12(278) 2,HBT-8 % 9 % .Oproti vzorku, který neobsahuje žádný stabilizátor, se pomocí UV-absorbéru podle vynálezu ve směsi', se stabilizátorem a hydroxybenzotriazolem dosáhne, menšího úbytku hustoty žlutého barviva. ·;.·.· .- ' 1. / ' Příklad B13

Vyrobí se fotografický materiál s následující sestavou vrstev:

- 202 -

Zelatinové vrstvy sestávají z následujících složek (na m podložky) :

Modrá světlocitlivé vrstva

Žlutá kop.sl. Y-2	859 mg
Trikresylfosfát	286 mg
Želatina	5.15 i <w
Vytvrzovací čin. 1	300 mg
Srráčedlo	340 mg
AgBr	520 mg

203

První želatinová mezivrstva

Želatina	3,90 g
Vytvrzovací čin.	230 mg
Smáčedlo	65 mg

Zelená světlocitlivá vrstva

Purpurová kop.sl.M-6	306 mg
Trikresyl fosfát '	153 mg
Želatina.	5,15 g ’
Vytvrzovací činidlo.	300 mg
Smáčedlo	85 mg
AgBr	260 mg
Stabilizátor	107 mg

Druhá želatinová mezivrstva

Želatina	3,90 g'
Vytvrzovací:činidlo	230 mz
Smáčedlo	65 mz

204

Červená světlocitlivá vrstva

Azurová kop.sl.E-β	331 mg
Trikresylfosfát	496 mg
Želatina	5,15 g
Vytvrzovací činidlo	300 mg
Smáčedlo	L70 mg
AgBr	260 mg

Ochranná vrstva se vyrobí s UV-absorbérem a bez UV-absorbéru

	s UV-absorbérem	be2 UV-absorbéru
Želatina	I 2 o it- o	? 4 σ
' UV-Absorbér	220 mg	—
Trikresylfosfát	510 mg	—
Vytvrzovací činidlo	Ir 40 mg 1	80 mg
.Smáčedlo	L00 mg	200 mg

Jako vytvrzovací činidlo a smáčedlo se použijí odpovídající sloučeniny podle příkladu B4 .

205

Vzorky se osvětlí (modrým, zeleným, popřípadě červeným světlem) přes třístupňové klíny s rozdílem hustot. 0,3 kJ na stupeň. Vzorky se potom zpracují zpracovatelským procesem RA 4 (KOdak) pro negativní barevné papíry. Po osvětlení a zpracování se měří.remisní hustota v červené pro azurový stupeň, v zelené pro purpurový stupeň a v modré pro žlutý , stupeň s hustotou mezi 0,9 a 1,1 klínů. Potom se klíny osvět2 lí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí t5 kJ/cm a znovu se měří remisní hustota. U. purpurového klínu se také měří remisní hustota.před á po osvětlení v<modré pro žloutnutí. Přítomnost UV-abšótbéru snižuje úbytek’’hustoty azurového, purpurového a žlutého barviva, jakož i-žloutnutí. .

*

Příklad 314

Vyrobí se fotografický materiál s následující sestavou vrstev:

Želatinové vrstvy sestávají z následujících složek (na m podložky).

206

Modrá světlocitlivá vrstva

400 mg alfa-(3-benzyl-4-ethoxyhydantoin-l-ylj-alfa-pivaloyl2-chlor-5-/alfa- (2,4-di-terc. amylfenoxy Jbutanamido/acetaanilidu,

400 mg alfá-{1-butylfenylurazol-4-yl)-alfa-pivaloyl-5-(3dodekansulfonyl-2-methylpropanamido) -2-methoxyacetamidu, *

i

130 mg dibutylftalátu,

1200mg želatiny,

130 mg dinonylftalátu,

150 mg 1, 5-dioxa-3-ethyl-3-/beta-( 3 ,'5-di-terc. butyl-4-hy, droxyfenyl)-propionyloxymethyl/-8,10-difenyl-9-thia/5,5/spiroundekanu, . '

150 mg bis-{1-akryloy1-2,2\ 6,6-tetramethyl-4-piperidyl) - 2,2bis-(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzylJmalonátu, ,*· !

' 150 mg 3, 5-di-terc.butyl-4-hydroxy-(2,4-di-terc.amylfenyl)benzoátu, mg póly-(N-terc.butylakrylamid)u a , ' 240 mg modro-světlicitlivé chloridbromidstříbrné emulze.

První želatinová mezivrstva * lOOOmg želatiny,

100 mg 2,5-di-terc.oktylhydrochinonu,‘

100 mg 5-/2,5-dihydroxy-4-(4-hexyloxykarbonyl-1,1-dimethylbutyl)fényl/-5-methylhexanóvé kyseliny ve formě hexylesteru,

200 mg dibutylftalátu a 200’mg diisodecylftalátu.

207

Zelená světlocítlivá vrstva

100' mg 7-chlor-2-(2-/2-(2,4-di-terc.amylfenoxy)oktanamido/1-methylethyl)-6-methy.l-1H-pyrazolo/1,5-b//1,2,4/triazolu,

100 mg 6-terc.butyl-7-chlor-3-(3-dodekansulfonylpropyl)-lHA.

pyrazolo/5,1-o//1,2,4útriazolu,

100 mg dibutylftalátu,

00-mg'dikresylfosfátu/·. _: ’/.··

100 mg trioktylfosfátu/

1400mg želatiny,

100. mg 3,3,3',3'-tetramethyl-5,5',6,6'-tetrapropoxy-1, 1 'spirobiindanu,

100 mg 4-(i-tridecyloxyfenyl)thiomorfolin-1,1-dioxidu, mg 4,4'-butyliden-bis-(3-methyl-6-terc.butylfenól)u, mg 2,2'-isobutylíden-bis-(4,6-dímethylfenol)u,.

mg 3,5-dichlor-4-(hexadecyloxykarbonyloxy)ethylbenzoátu, 20 -mg 3,5-bis-/3-(2,4-di-terc. amylf enoxy) propylkarbamoyl/natriumbenzensulfinát a

150 mg zeleně-světlocitlivé chloridbromidsťříbrné emulze.

Druhá želatinov^ mezivrstva .;

lOOOmg želatiny,

200 mg 5-chlor-2-(3,5-di-terc.butyl-2-hydroxyfenyl)benz1,2,3-triazolu,

200 mg 2-( 3-dodecyl-2-hydroxy-5-met.hylfenyl) benz-1,2,3-triazolu,

300 mg'trinonylfosfátu, mg 2,5-di-terc.oktylhydrochinonu a .mg hexylesteru kyseliny 5-/2.,5-dihydroxy-4-(4-hexyloxykarbonyl-1,l-dimethylbutyl)fenyl/-5-methylhexanové.

208

Červená světlocitlivá vrstva «

150 mg 2-/alfa-(2,4-di-terc.amylfenoxy}butanamido/-4,6-dichlor-5-ethylfenolu,

150 mg 2,4-dichlor-3-ethyl-6-hexadekanamidofenolu,

100 mg 4-chlor-2-(1,2,3,4,5-pentafluorbenzamido)-5-/2-(2,4di-terc.amylfenoxy)-3-methylbutanamido/fenolu,

100 mg dioktylftalátu,

100 mg dicyklohexylftalátu,

1200g želatiny,

100 mg 5-chlor-2-(3,5-di-terc.butyl-2-hydroxyfenyl)benz1,2,3-triazolu,

100 mg 2-(3-dodecyl-2-hydroxy-5-methylfenyl)benz-1,2,3-triazolu,.

mg 3,5-di-terc.butyl-4-hydroxy-(2,4-di-terc.amylfenyl)benzoatu,

300 mg poly(N-terc.butylakrylamid)u,

100 mg N,N-diethyl-2,4-di-terc.amylfenoxyacetamidu, mg 2,5-di-terc.oktylhydrochinonu a

200 mg červeně světlocitlivé chloridbromidstříbrné emulze.

Vrchní vrstva je vyrobena s· UV-absorbérem a bez UV-absorbéru li

a) s UV-absorbérem:

Γ mg 2,5-di-terc.oktylhydrochinonu, mg hexylesteru kyseliny 5-/2,5-dihydroxy-4-(4-hexyloxykařbonyl-1 , l-dimethylbutyl)fen.yl/-5-methylhexanové,

400 mg želatiny,

120 mg trinonylfosfátu a

200 mg UV-absorbéru tvořeného sloučeninou č.2.

b) bez UV-absorbéru:

209. 800 mg želatiny.

Jako vytvrzovací prostředek se použije K-solný roztok

2,4-dichlor-6-hydroxytriazinu a jako smáčedlo se použije sodná sůl kyseliny diisobutylnaftalensulfonové.

Vzorky se osvětlí (modrým, zeleným, popřípadě červeným světlém) přes tři stupňové klíny s rozdílem hustoty 0,3 kJ na stupeň. Vzorky se potom zpracují procesem RA-4 (Kodak) pro barevné papíry. Po;osvětlení a zpracovaní se měří remisní hustoty v červené pro azurový stupeň, v'zelené pro purpurový stupeň a v modré pro žlutý stupeň s hustotou mezi 0,9 a 1,1-klinu. Potom se klíny osvětlí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí- 15 kJ/cm , načež’ se -znovu měří re- misní hustoty. U purpurového klínu se měří^- také r.emisnr . hustota před a, po osvětlení, v modré pro- žloutnutí.

Přítomnost UV-absorbéru redukuje úbytek hustoty-azurového, purpurového a žlutého barviva.

Příklad B15 .

Na transparentní polyesterovou podložku se’ nanese-že- latinova vrstva'; která má v. suchém stavu tloušťku asi 2 mikrometry a která obsahuje UV-absorbéry uvedené v tabulce AI 5. Struktura UV-absorbé.ru testovaného jako referenční vzorek je uvedena v příkladu B7. Želatinová vrstva obsahuje na m^z· 1.,2 g želatiny, 40 mg vytvrzovacího činidla (draselná sůl 2,4-dichlor-6-hydroxytriazinu), 100 mg smáčedla (sodná sůl kyseliny diisobutylnaftalensulfonové, 510 mg trikresylfosfátu a 220 mg UV-absorbéru. Vytvrzena vrstva se zkoumá spektrofotometrickyZe získaných údajů se vypočte specifický extinkční součinitel (€ ) pro příslušnou vlnovou délku.

Požadovaná je vysoká absorpce v blízkosti UV-maxima při asi 252 nm a pokud možno malá absorpce ve videtelné části nad

210 t

400 nm. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce B15.

*

Tabulka B15

Specifický extinkční součinitel

O’VA při 252 390 395 400 405 410 nm

51614 2718 855 127 0 0

SA-1 42709 5536 2991 1586 791 .509

Srovnání ukazuje,· že UV-absorbér 2 podle vynálezu překvapivě silněji absorbuje v UV-oblasti než srovnatelný . UV-absorbér podle dosavadního stavu techniky (SA-1), zatímco

I

UV-absorbér 2 nemá na hranici viditelné oblasti prakticky žádnou absorpci.

*!

. 4’ i.

Příklad B16

Postupuje se stejně jako v příkladu B4 s výjimkou spočívající v tom, že se použije žlutá kopulační složka a dodatečně níže popsaný hydrofobní polymer v modré světlocitlivé vrstvě. Želatinové vrstvy mají následující složení (množství jsou uvedena vždy na m );

1

Složka	AgBr-vrstva	(JV-absorbér
Želatina	5.15 g	1.2 g
Vytvrzovací činidlo	300 mg	40 mg
Smáčedlo{aniont.)	340 mg	100 mg
Bromid stříbrný	520 mg
Díbutylftalát	S 235 mg;’
Žlutá kopulační ,složka Y-9	854 mg	—
UV-Absorbér »		220 mg
	i

Po osvětlení.a zpracování způsobem,popsaným v příkladu..84 se . měří remisní hustota v modré pro žlutý stupeň s hustotou mezi 0,9 a 1,1 klínu. Potom se klín osvětlí v osvětlovacím zařízení Atlas celkovou expozicí 30 kJ/cnr a znovu se měří remisní hustota. Úbytek barviva (-deltaDg, v %) je uveden * v tabulce B16.

P1 je homopolymer terc.butylakrylamidu,

P2 je kopolymer dibutylěsteru kyseliny fumárové a 2-ethylhexylesteru kyseliny akrylové a

TKP znamená trikresylfosfát.

212

Tabulka B16

Úbytek barviva po osvětlení *

Vrstva se žlutou kop. Filtrační vrstva složkou_

UVA Olej(510 -mg)	POLymer(mg)	Polymer (265 mq)	-úDa (¾¾)
			*	34
2	TKP	-	-	20
2	TKP	PÍ (22)	-	19
2	TKP ’	P2 (22)	-	21
2	TKP	PÍ (44)	-	22
2	TKP	P2 (44)	-	19
2	-	Pl'(22)	-	20
2	-	P2 (22)	-	21
2	-	PL (44)	-	23
2		P2 (44)	-	22
2	TKP		PL .	15
2	TKP	-	P2	L9
2	TKP	PÍ (22)	PL	17
2	TKP	p? (72)	Pí	15
2	TKP	'PÍ (44)	PÍ’	17
2	TKP	P2 (44)	PÍ	ló
2	TKP	PÍ (22)	P2	19
2	TKP	P2 (22)	P2	19
2	TKP	PÍ(44)	P2	19
2	TKP	P2 (44) '	P2	20
2	-	PÍ (22)	PÍ	ló
2	-	P2 (22)	. PÍ	15
2	-	PÍ (44)	PI	ló
2	-	P2 (44)	PÍ	Ló
2	-	PÍ (22)	P2	20
2	-	P2 (22)	P2	20
2		PI (44)	P2	20
2	-	P2 (44)	P2	21

Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že UV-absorbér podle vynálezu .v kombinaci s uvedeným polymerem vykazuje dobrý ochran ný účinek pro žluté barvivo.

Claims (21)

1. Sloučenina obecného vzorce I (I) ve kterém

   R.| a R_ nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomu,

   R₂, R₃ a nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až₍12 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 2 až 6 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinu obsahující 2 až 18 uhlíkových atomů, atom halogenu, trifluormethylovou skupinu, fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, fenylovou skupinu substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíko214 vých atomů, alkoxy-skupihou-obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo atomem halogenu, fenyloxy-skupinu nebo fenyloxy-skupinu substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkóxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo atomem halogenu, oba R?, které jsou stejné nebo odlišné, znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, která je substituována hydroxy-skupinou, . alkoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, atomem halogenu, karboxylovou skupinou, skupinou -COORg, skupinou -CQN^f skupinou -CONHRg, skupinou -CON{Rg)(R ), amino-skupi-nou, skupinou -NHRg, skupinou -N(Rg)(Rj₀), skupinou -NHCOR^, kyanoskupincu, skupinou -OCOR^, fenoxy-skupinou nebo/a fenoxy-skupinou substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů.· nebo atomem halogenu, nebo.

   zbytky R? znamenají alkylovou skupinu obsahující 3 až 50uhlíkových atomů, která je přerušena členem -0- a která může být substituována hydroxy-skupinou, fenoxy-skupinou nebo alkylfenoxy-skupinou obsahující 7 až 18 uhlíkových atomů, nebo zbytky R? znamenají álkenylovou skupinu,obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, glycidylovou skupinu, cykloalkylo vou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou, alkylovo.u skupinou obsahující 1.. až 4 uhlíkové atomy nebo skupinou· -QCORj ₁, nesubstituovanou nebo hydroxy-skupinou> atomem chloru nebo methylovou skupinou substituovanou fenylaikyLovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů, álkenylovou skupinu obsahující

   4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy215 skupinou nebo skupinou -OCOR₁ , skupinu -CO-R^ nebo skupinu -SO₂-R^₃,

   Rg znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 3 až 18 uhlíkových atomů, alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členy O, NH,

   NRg nebo S nebo/a substituována hydroxy-skupinou, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou —P(0)(OR^₄)₂, skupinou -N(Rg) (R-jq) nebo;.skupinou -OCOR^,nébo/a hydroxy skupinou, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, alkylfenylovou skupinu obsahující.7 až 14 uhlíkových-atomů; nebo. fenylalkylovou. skupinu; obsahu- . jící 7 až 11 uhlíkových atomů,

   Rg a Rjq nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, alkoxyalkylovou skupinu obsahující 3 až 12 uhlíkových atomů, dialkylaminoalkylovou skupinu obsahující 4 až, 16 uhlíkových atomů nebo cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, nebo'

   Rg a R_]0 společně znamenají alkylenovou skupinu obsahující 3 až 9 uhlíkových atomů nebo oxaalkylenovou skupinu v obsahující 3 až 9 uhlíkovýcitóatornu nebo azaalkylenovou skupinu obsahu jící“ 3 až .9 uhlíkových atomů,

   R^ znamená alkylovou skupinu obsahující' 1 až 18 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů nebo fenylovou skupinu nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem -O- a která může být substituována hydroxy-skupinou,

   Rj₂ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující'1 až 12 uhlíkových atomů, fenoxy-skupinu, alkylamino-skupinu obsahující 1 až .12 uhlíkových atomůi, fenylamino-skupinu, tolylamino-skupinu

   216 nebo naftylamino-skupinu, znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, naftylovou skupinu nebo alkylfenylovou skupinu obsahující 7 až 14 uhlíkových atomů a

   R₁₄ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomu nebo fenylovou skupinu.
2. 2. Sloučenina podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém Rf a R<- nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu. obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a R₂, R^ a R₄ nezávisle jeden na druhém znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 2 až' 6 uhlíkových atomů, alkoxy-skupinu obsahující 1 až ’’

   12 uhlíkových atomů, atom chloru, atom fluoru, fenylovou skupinu nebo fenyloxy-skupinu.
3. 3. Sloučenina podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém

   R.? znamená atom vodíku nebo alkylovou-skupinu obsahují-“ cí 1 až 18 uhlíkových atomů nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomu, která je substituována hydroxy-skupinou, alkoxy-skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, atomem chloru, atomem fluoru, karboxylovou skupinou, skupinou -COORg, skupinou -COŇHRg, skupinou -CON(Rg)(Rfθ), amino-skupinou, skupinou -NHRg, skupinou -N(Rg)(Rfg), skupinou -NHCORff, kyáno-skupinou, skupinou -OCORfj, fenoxy-skupinou nebo/a fenoxy-skupinou substituovanou alkylovou skupinou obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů,

   - alkoxygskupinou obsahující-1 až-18 · uhlíkových atomů nebo atomem halogenu, nebo zbytky R? znamenají alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem -0- a která může být substituována hydroxy-skupinou, feno217 xy-skupinou nebo alkylfenoxy-skupinou obsahující 7 až 18 uhlíkových atomů, nebo zbytky R^ znamenají alkenylovou skupinu obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5.až 12 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou, alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 uhlíkové-atomy nebo skupinou -OCOR^, nesubstituovanou nebo hydroxy-skupinou, ato mem chloru nebo' methylovou skupinou/substituovanou .fenylalkylovou skupinu obsahující’7 až 11 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo skupinou -OCOR^ nebo skupinu -CO-R^/

   R_o znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových

   O atomů, alkenylovou.skupinu.obsahující 3 až 18 uhlíkových atomů, alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem O nebo/a substituována hydroxy-skupinou, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou -P(O){OR^4)2' skupinou -N(R^)(R^q) nebo skupinou -OCOR₁.[ nebo/a hydroxy-skupinou, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo fenylalkylovou skupinu obsahující ...7 až 11 uhlíkových atomů,

   R, ₁ znamená alkylovou skupinu obsahující,, 1 až 18 uhlíkových atomů, cyklóhexylovou skupinu nebo fenylovou f

   skupinu nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů, která je přerušena členem -O- a která může být substituována hydroxy-skupinou, a

   R^2 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu, cyklohexylovou skupinu, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů nebo fenoxy-skupinu..

   218

   S,

   i.

   »>
4. 4. Sloučenina podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém

   R_? znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomu nebo znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, která je substituována hydroxy-skupinou, alkoxy-skupinou obsahuc jící 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 6 uhlíkových atomů, fenoxy-skupinou, skupinou -COORg, skupinou -C0NHR_g, skupinou

   -CONtRg)(R_ig) nebo/a skupinou -OCOR₁₁, nebo

   R? znamená skupinu -(CH₂CHR^g-O)_n-R^g nebo skupinu

   -CH₂-CH(OH)-CH₂-O-(CH₂CHR₁₅-O)_n-R_ig, přičemž n-znamená celé číslo pd 1 do 12, nebo » . .

   Ť. i zbytky R? znamenají alkenylovou skupinu obsahující^ 3 až 6 uhlíkových atomů, glycidylovou skupinu, cykloalkylovou· · skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, cyklo— '^;; alkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo skupinou' -OCORjp fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující 4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo skupinou -OCOR^ nebo skupinu -CO-R^, ---

   Rg znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, alkenylovou skupinu obsahující. 3 až 8 uhlíkových atomů, alkylovou skupinu obsahující 3 až 50 uhlíkových atomů a přerušenou členem O nebo/a substituovanou hydroxy-skupinou, alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a substituovanou skupinou -P(O)(0R₁₄)₂ nebo skupinou -OCOR^ nebo/a hydroxy-skupinou, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo fenylalkylovou skupinu obsahující 7 až 11-uhlíkových atomů, znamená alkylovou skupinu obsahující 1 .až 8 uhlíkových atomů, cyklohexylovou skupinu nebo «fenylovou skupinu,

   R^₂ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíko' vých atomů nebo fenylovou skupinu,

   Rj₄ znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy,

   -219

   R^ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu a

   R^g znamená atom vodíku, alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů, fenylovou skupinu nebo alkylfenylovou skupinu obsahující 7 až 18 uhlíkových atomů.
5. 5. Sloučenina podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém R^ a Rg nezávisle jeden na druhém znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a ^{a ne2a_} visle jeden na druhém znamenají atom vodíků, alkylovou skupinu obsahující 1 ažž 6 uhlíkových atomů, allylovou skupinu, alkoxy-skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy, atom chloru, atom fluoru nebo fenylovou skupinu.
6. 6. Sloučenina, podle nároku. 1 obecného vzorce I, ve kterém Řj a Rg znamenají methylovou skupinu,

   R₂, Rg a R^ znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu obsahují’ cí 1 až 4 uhlíkové atomy, alkoxy-skupinu obsahující

   1 až 4 uhlíkové atomy, atom chloru nebo fenylovou skupinu, zbytky R? jsou stejné a znamenají atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 18 uhlíkových atomů nebo znamenají alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíkových atomů a Substituovanou hydroxy-skupinou, alkoxy-skupinou obsahující 1 až/18 uhlíkových atomů, alkenyloxy-skupinou obsahující 3 až 5 uhlíkových atomů, fenoxy-sku- f pínou, skupinou -COORg nebo/a skupinou -OCOR^ nebo R? znamenají skupinu -(CH₂CHR^.-O^-R^g nebo skupinu -CH₂“CH(OH)-CH₂-0-{CH₂CHR^-O) _n~R₁g, přičemž n znamená číslo od -1 do 12, nebo zbytky R_, znamenají cykloalky- · τ lovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových atomů, cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 uhlíkových, atomů a substituovanou hydroxy-skupinou nebo alkenylovou skupinu obsahující 4 až 14 uhlíkových atomů a substituovanou hydroxy-skupinou,.

   ^R8 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 12 uhlíko220 vých atomů,

   11 znamená alkylovou skupinu obsahující 1 až 4 uhlíkové atomy a

   R^g znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů.
7. 7. Kompozice, vyznačená tím, že obsahuje

   A) organický materiál náchylný k poškození působením světla, kyslíku nebo/a tepla a

   B) jako stabilizátor alespoň jednu sloučeninu obecného vzoece I.
8. 8. Kompozice podle nároku 7, vyznačená tím,· že na 100 hmotnostních dílů složky A obsahuje 0,01 až 15 hmotnostních dílů složky B.
9. 9. Kompozice podle nároku 7, vyznač ,ená tím, žé kromě složek A a B obsahuje .jeden nebo několik dalších stabilizátorů nebo jednu nebo několik jiných přísad.
10. 10. , Kompozice podle nároku 9, vyznačená tím, že jako další přísadu obsahuje prostředek proti, degradaci světlem ze skupiny bráněných aminů, 2-hydroxyfenylbenztriazolů nebo/a 2-hydroxyfenyltriazinů.

    A
11. 11. Kompozice podle nároku 7, v y z n a č e n á* -t í m, že jako složku A obsahuje syntetický organický polymer.
12. 12. Kompozice podle nároku 7, vyznačená tím, že jako složku A obsahuje termoplastický polymer, pojivo pro nátěry nebo fotografický materiál.

    221
13. 13. Kompozice podle nároku 7,vyznačená tím, že jako složku A obsahuje fotografický záznamový materiál, který na podložce obsahuje alespoň jednu halogenidstříbrnou emulzní vrstvu, jakož i případně alespoň jednu mezivrstvu nebo/a ochrannou vrstvu, přičemž alespoň jedna z uvedených vrstev obsahuje UV-absorbér složky B.
14. 14. Kompozice podle nároku 13, vyznačená tím, že. obsahu je sloučeninu obecného ..vzorce Ϊ. ve vrstvě nad halo- ® genidstříbrnou emulzní' vrstvou’nebo halogěnidstříbrnými emulzními vrstvami.
15. 15. Kompozice podle nároku 13, vyznačená tím, že obsahuje UV-absorbér ve vrstvě nad vrstvou citlivou na zelenou oblast světla.
16. 16. Kompozice podle nároku 13, vyznačená tím, že obsahuje UV-absorbér v množství od 0,05 do 10 g na m .
17. 17. Kompozice podle nároku .13, .y y z n a č e n á tím, že alespoň jedna z vrstev obsahuje'hydrofobní homo- nebo kopolymer. ·;·

    V)
18. 18. Kompozice podle nároku 17,vyznačená tím, t že v alespoň jedné z vrstev obsahuje UV-absorbér a hydrofobní polymer a že je získána tak, že se UV-absorbér a hydrofobní polymer rozpustí v organickém rozpouštědle, načež se emulgují ve vodném prostředí a zavedou do fotografického systému ve formě disperze.

    Í9. Kompozice podle nároku 13,vyznačená tím,

    222 že na podložce obsahuje alespoň jednu halogenidstříbrnou emulzní vrstvu citlivou na červenou oblast světla, vrstvu citlivou na zelenou oblast světla a vrstvu citlivou na , modrou oblast světla, jakož i alespoň dvě mezivrstvy ležící mezi uvedenými vrstvami a ochrannou vrstvu, přičemž ve vrstvě nad halogenidstříbrnou emulzní vrstvou citlivou na zelenou oblast světla je obsažena alespoň jedna sloučenina obecného vzorce I a halogenidstříbrné emulzní vrstvy obsahují stabilizátory pro skladování za tmy nebo/a stabilizátory chránící proti účinku světla.
19. 20. Způsob stabilizace organického materiálu proti poškození světlem, kyslíkem nebo/a teplém, vyznačený tím, že se k materiálu přidá jako stabilizátor sloučenina ,· *

    obecného vzorce I podle nároku 1.
20. 21. Použití sloučenin obecného vzorce I podle nároku 1 ke stabilizaci organického materiálu proti poškození svět' lem, kyslíkem nebo/a teplem. ... „
21. 22. Sloučenina obecného vzorce A

    C!

    (A)

    N

    R'

    Cl ve kterém R' znamená skupinu obecného vzorce i

    223

    R, P₂ _ZÝ-R₃

    R_s r₄ ve kterém R₁, R₂, ^a R^.mají významy, uvedené v nároku |>

    1 pro .obecný vzorec-I#? ' . -