CZ208397A3 - Těsnící zařízení k utěsnění spáry mezi dvěma betonovými částmi a jeho použití - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká těsnícího zařízení k utěsnění spáry mezi dvěma betonovými částmi a jeho použití.

Dosavadní stav techniky

Je známé používat plechové proužky k utěsnění spár, které se vytvářejí mezi dvěma na sobě ležícími kontaktními plochami dvou betonových částí.

Před samotným betonováním první betonové části jsou tyto plechové proužky drátem nebo podobným zařízením připevněny k výstuži, nacházející se v betonové části, nebo jsou vsazeny do odpovídajícně upravených pojímacích výřezů ve výstuži. Plechový proužek je tedy symetrickým způsobem umístěn přibližně kolmo ke vznikajícím kontaktním plochám. Potom je zalit do betonové části, takže uzavře spáru a zamezí tak vniknutí vlhkosti do spáry.

Používané plechové proužky mají obvykle výšku 300 mm nebo větší a tloušťku od 3 do 4 mm. Jednotlivé plechové proužky jsou nastříhány a natvarovány v dílně a na staveništi jsou dohromady spojeny svářením nebo pájením. Nesprávně

na staveništi Proto se kvůli může nodstatně η · · · £- · · · · • · · • · « zhotovený plechový proužek nemůže být jednoduchým způsobem znovu přepracován, nesprávně zhotoveným plechovým proužkům protáhnout doba sestavování betonových částí a to z důvodů nutnosti nového přepracování vadných proužků v dílně. Plechové proužky jsou náchylné ke korozi, což však neplatí v případech, kdy je použit nerezový plech. Ten se však nedobře spojuje s betonem. Z důvodů dobrého spojení mezi plechovými proužky a betonem jsou proto přednostně používány sypkou rzí pokryté plechové proužky, jelikož se tímto způsobem dosahuje lepšího spojení mezi plechem a betonem. U korodovatelného plechového proužku však trvale hrozí nebezpečí selhání jeho funkce, protože není možné úplně vyloučit jeho prorezavění. Kromě toho mají plechové proužky kvůli své tloušťce a výšce podstatnou váhu, a proto je často nutné použít jeřáb pro nadzdvihnutí a přesunutí konstrukce plechových proužků, sestavených do jednoho celku pro použití na delší stavební konstrukci. Navíc jsou používány pouze plechové proužky s tvarem rovnoplošných prvků, jelikož výroba zvláštních prostorových tvarů je podstatně nákladnější.

Svařováním nebo letováním dohromady spojené konstrukce z plechových proužků jsou obzvláště náchylné ke korozi v místech provedených spojů, což představuje podstatný zdroj výskytu netěsností.

Výhodou plechových proužků je skutečnost, že nemusí být nutně umístěny ještě před prvním betonováním, nýbrž mohou být zatlačeny do ještě tekutého betonu i krátce po vylití první betonové části. V tomto případě by však měl být beton v • · · · • · · · • · · oblasti plechových proužků udusán, aby se zajistilo dostatečné spojení mezi betonem a plechovými proužky a tím i dostatečná těsnost.

Celkově lze říci, že plechové proužky je možné lehce připevnit na výztuž nebo je dodatečně zatlačit do ještě nezatuhlého betonu, avšak těžko se s nimi manipuluje při ořezávání, ohýbání a slučování. Navíc představují podstatné nebezpečí vzniku netěsností, a to zvláště kvůli jejich náchylnosti ke korozi.

K utěsnění spáry mezi dvěma kontaktními plochami dvou betonových částí jsou také používány spárové pásky z elastomerového materiálu. Z důvodů účinného utěsnění je průřez spárových pásků vytvořen podle labyrintového principu, přičemž spárové pásky jsou opatřeny rýhami, které mají v průřezu lichoběžníkovitý nebo trojúhelníkovitý tvar a které způsobují prodloužení dráhy vody za současného poklesu tlaku.

Předpokladem pro splnění funkce spárových pásků je jejich přesné zabudování, zejména však přímé propojení s betonem. Největší namáhání spárového pásku vzniká během jeho zabudovávání, a proto musí být podniknuta složitá opatření, aby se v této fázi zabránilo lokálnímu namáhání roztahováním, lámáním a svíráním. Spárové pásky proto nesmějí být přibíjeny hřebíky, kromě úzkých, vnějších okrajových oblastí, které jsou určeny pouze pro tento účel. Zejména je potřeba dobře sledovat, aby se neodklopila elastická ramena spárových pásků a nevytvořila tak v betonu jakési kapsy, které pak prakticky

není možné dodatečně utěsnit. Tímto způsobem se mohou vytvořit zejména duté prostory, porézní oblasti nebo drážky, které připravují vodě cestu, na které se může vyhnout spárovým páskům. Spárové pásky je proto nutné upevňovat na výztuže, připravené v betonových částech, s relativně krátkými odstupy, aby se spolehlivě zabránilo odklopení. Dostatečné těsnosti je dosaženo jenom tehdy, když jsou spárové pásky uloženy přímo do betonu. Ramena horizontálně ubíhajících spárových pásků by měla být nakloněna pod úhlem asi 15-ti stupňů, aby se zabránilo vzniku vzduchových kapes v betonu, na spodní straně spárových pásků.

Spárové pásky jsou na stavbu dodávány v zásobnících a díky jejich ohebnosti mohou být jednoduše přizpůsobeny tvaru spáry. Na staveništi jsou nařezány a vulkanizací jsou pospojovány dohromady. Vulkanizace je provedena speciálními vulkanizačními přístroji za přidání surového materiálu, zatepla a pod tlakem. Na staveništi však mohou být provedena pouze rovná spojení. Z tohoto důvodu jsou na stavbu posílány velké polotovarové systémy, ve kterých jsou již dohromady sestaveny spárové pásky celé stavební části a to i se všemi skříženími a odbočkami. Existují sice sady pravoúhlých tvarovaných dílců, ty ale obecně nepostačují k vytvoření kompletního utěsňovacího systému. Konstrukční zpracování tvarovaných dílců pro spárové pásky je tedy potřeba mít na paměti již při předběžném navrhování konstrukce.

Celkově tedy lze říci, že u jednoduchých přímočarých, respektive pravoúhlých stavebních částí mohou být spárové pásky zpracovány na staveništi, u složitějších stavebních konstrukcí je však potřeba dopředu naplánovat a zhotovit tvarované dílce spárových pásků. Navíc je upevňování spárových pásků na výztuže velice obtížné,-· respektive při nepořádném připevnění hrozí nebezpečí odklopení se spárového pásku, což má za následek vznik dutých prostorů, porézních oblastí nebo vzduchových kapes

Aby se zabránilo výše jmenovaným pracovně-technickým problémům, byly vyvinuty spárové pásky s postranními plechovými proužky, u kterých je do spárového pásku zavulkanizován plechový proužek. Podobné spárové pásky jsou však nákladné, a proto i drahé, a při manipulaci se s nimi vznikají stejné problémy jako u úvodem zmíněných plechových proužků. Kromě toho je známé připevnit injektážní hadici na každou z obou podélných bočních hran plechových proužků, zabudovaných do spárových pásků, která by umožňovala dodatečné zavedení těsnícího materiálu do oblasti spáry. Vstřikování těsnícího materiálu vždy musí probíhat oboustranně, aby se odřízly obě vodní cesty okolo podélných bočních hran.

Z DE-A-40 25 599 je známa těsnící souprava pro vytvoření těsného spojení mezi dvěma stavebními prvky.

Tato těsnící souprava se skládá z neohybného nebo v ohybu tuhého, podélného spojovacího dílu a z alespoň jednoho elastomerového těsnícího dílu, který je umístěn na výstupku, který se nachází na osové koncové části spojovacího dílu. Osová koncová část spojovacího dílu je zasunuta do těsnícího náhradní strana • · g

zářezu, vytvořeného ve stavebním prvku, přičemž elastomerový těsnící díl, který je umístěn na neohybném spojovacím díle, utěsňuje spáru.

Nevýhoda podobné těsnící soupravy pro vytvoření těsného spojení dvou stavebních prvků spočívá v tom, že použitím této těsnící soupravy lze navzájem těsným způsobem sestavit pouze drážkami opatřené, polotovarové stavební prvky. Další nevýhoda spočívá v tom, že na místě upotřebení těsnící soupravy není možné jednoduchým způsobem, například svářením, docílit libovolných tvarů dané soupravy, což je způsobeno dvousložkovou povahou tohoto stavebního prvku, kde za složku je považován neohybný spojovací díl z umělé hmoty a elastomerový těsnící díl z jiné umělé hmoty. Svařování nebo tepelné tvarování je obecně možné úspěšně provést pouze tehdy, je-li použit jen jeden druh umělé hmoty.

Mimojiné je v EP 0 418 699 Al popsáno těsnící zařízení pro vstřikování těsnícího materiálu do oblasti spáry, skládajícího se z profilu, který je vytvořen do podoby jakéhosi poklopu s otevřeným průřezem a který je volnými podélnými hranami svých postranních oblastí namontován ná povrch betonu takovým způsobem, že na něj těsně dosedne. Mezi profilem a povrchem betonu se tak vytvoří průtokový kanál pro těsnící materiál. Těsnící materiál je pod vysokým tlakem vháněn do průtokového kanálu a na povrchu betonu vniká do defektních oblastí betonu mezi volnými podélnými hranami profilu. Jiné, v tomto dokumentu popsané, těsnící zařízení se skládá z tělesa, které má přednostně obdélníkový průřez a je vytvořeno náhradní strana z pěnové hmoty, respektive z pásku pěnové hmoty, s průchodovými póry. Toto těleso je namontováno na povrch betonu takovým způsobem, že na něj těsně -dosedne, takže tělesem samotným je vytvořen průtokový kanál pro těsnící materiál, přičemž těsnící materiál vystupuje z průchodových pórů do oblasti spáry.

Dále jsou známy těsnící hadice, které jsou popsány například v CH-PS 600 077, které se skládají z opěrného tělesa ve tvaru šroubové pružiny, které je obklopeno první děrovanou injektážní hadicí, která je zase obklopena vnější síťovitou, porézní hadicí. Po ukončení montáže této hadice a po vybetonování druhé betonové části je do hadicovitého těsnícího zařízení vtlačován těsnící materiál, který má vnikat do defektních oblastí v betonu.

K utěsňování betonových spár jsou dále používány jímací pásky, které vlivem vody nabobtnávají. Jímacím médiem je hydrofilní hmota, která je zapuštěna do nosného materiálu, obvykle chloroprenové gumy. Nosný materiál zajišťuje jímacímu médiu stabilnost a elastičnost. Hydrofilní ( vodu sající ) komponenty jímají molekuly vody a' zvětšují tak svůj objem 1,5-krát až přibližně 4-krát. Přitom vzniká tlak až 6,5 bar, který pomůže vyplnit okolní duté prostory a zamezí tak vodě, aby jimi pronikala. Při použití podobných jímacích zařízení je třeba mít na pozoru, aby se jímací hmota neroztahovalo příliš rychle, nýbrž po dobu několik hodin, ba i náhradní strana dnů. Proto v oblastech, kde se střídavě mění doby sucha a doby zvýšené vlhkosti, mohou být tato zařízení použita jen omezeně. Podstatná výhoda jímacích pásků, díky které jsou často používány, spočívá v jejich schopnosti spolehlivě utěsnit spáry mezi rozlišnými materiály, jakými jsou například beton, umělá hmota, železobeton atd..

Podstata vynálezu

Vynález si pokládá za úkol vytvořit zařízení k utěsnění spáry mezi dvěma betonovými částmi, které by bylo možné na staveništi jednoduše upravovat, jednoduše by se s ním manipulovalo, bylo by přizpůsobené stavebním účelům, dalo by se jednoduše nainstalovat do oblasti spár a zaručovalo by spolehlivé utěsnění spáry mezi dvěma betonovými částmi.

Navíc je předloženo použití, pomocí kterého je možné spolehlivě a nenákladně uložit zařízení podle vynálezu do spáry mezi dvěma betonovými částmi.

Jelikož je těsnící zařízení vytvořeno z tvrdé umělé hmoty, zejména z vysokotlakého polyethylenu ( VTPE ), do podoby pruhovité spárové latě, která má vysokou manipulační tuhost, je možné ji vložit a zapustit do betonových částí stejně tak jednoduchým způsobem jako u známých plechových proužků, přičemž manipulace s touto latí je díky její malé váze podstatně jednodušší. Pomocí tepelného tvarování je možné spárovou lať na místě jednoduchým způsobem přizpůsobit složitým tvarům, úhlům, zaoblením, atd.. To je možné provést ·· ··· · například pomocí teplovzdušného fénu. Zpracování spárové latě je možné provést přímo na stavbě, přičemž dodatečné ořezávání probíhá například jako řezání dřeva a spojování je prováděno pomocí svarového zrcadla nebo pomocí lepení zatepla. Vždy je tedy potřeba jen malé množství ručních přístrojů.

Navíc se beton, respektive spojovací materiál, překvapivě dobře snáší s umělou hmotou a tato dobrá snášenlivost způsobuje vysoké kohézní síly na hraničních plochách. U výhodného provedení vynálezu je povrch spárové latě zdrsněn nebo je do jejího povrchu vmíšen křemičitý písek nebo podobný jemnozrnný materiál, čímž je dále zlepšeno spojení s betonem.

U jiného výhodného provedení vynálezu je spárová lať vybavena zpevňovacími nosníky, vyčnívajícími z jejího povrchu, takže i při malé tloušťce konstrukčního materiálu je dosaženo vysoké vlastní tuhosti.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou blíže vysvětleny na základě obrázků.

Obr. 1 až 15 zobrazují v řezu různé příklady provedení zařízení podle vynálezu, přičemž:

- Obr. 1 zobrazuje jednoduchou, pruhovitou spárovou lať.

• · · · · · · ·· « ··· ··· ·· ·

- Obr. 2, 3 zobrazují spárové latě s větším počtem vyztužovacích ramen.

- Obr. 4 až 15 zobrazují různá provedení vynálezu, kombinovaná s injektážním kanálem nebo s injektážním kanálem a/nebo s jímacím páskem, respektive jímací fólií.

Obr. 16 až 20 zobrazují různá uspořádání spárové latě a vyztužovacích prvků v částech zdí.

Příklady provedení vynálezu

Těsnící zařízení podle vynálezu je určeno k utěsňování spáry 2 mezi dvěma betonovými částmi 3_, 4 ( obr. 16 až 20 ) a je vytvořeno z tvrdé umělé hmoty, zejména z VTPE ( vysokotlaký polyethylen ), do podoby pruhovité, respektive tyčovité spárové latě, přičemž její prostorový tvar, respektive její rozměry jsou navrženy takovým způsobem, že spárová lať, vytvořená z tvrdé umělé hmoty, která je teplem zvláště dobře tvarovatelná, má vlastní tuhost. To znamená, že má vlastnosti laťovitých předmětů, může se elasticky ohýbat a je odolná proti zlomu. Tvrdá umělá hmota je přednostně termoplastická umělá hmota, která je tvarově stabilní a elastická v rozmezí teplot od - 20 °C do + 80 °C.

Tuhá spárová lať j_je relativně nepoddajná, takže na stavbě může být uskladněno i více kusů na sobě. Tyčovitá spárová lať ·♦ ···· ·· ····

X je na místě použití tepelně natvarována, například pomocí teplovzdušného fénu nebo pomocí jiného přiměřeného tepelného zdroje. Tímto natvarováním může být například ohnutí. Spárová lať Xje tvarově přizpůsobena průběhu spár 2 vytvářeného stavebního celku, přičemž komplikované tvary jako úhel, zaoblení a podobě mohou být lehce provedeny na místě samém.

Jednotlivé spárové latě X jsou sestaveny do dlouhé, po celé délce betonových částí procházející spárové latě, přičemž spárovací latě jsou spojeny dohromady pomocí svých dotykových hran. Toto pospojování je provedeno pomocí svaření, respektive pomocí stavení, nebo pomocí slepení zatepla nebo zastudena. K tomuto účelu jsou potřeba pouze malé ruční přístroje, jako například svarové zrcadlo nebo podobné přístroje, které se snadno obsluhují a jednoduchým způsobem vytvářejí těsné spojení. Spárové latě X mohou být stejným způsobem sestaveny i do křížících se a odbočujících konstrukcí a mohou být stejným způsobem navzájem spojeny. Takto mohou spárové latě 1 utěsnit spáry libovolných tvarů a průběhů.

Během stavby částí zdi je spárová lať X umístěna do oblasti spáry 2. Je umístěna podél spáry samotné a zároveň kolmo ke kontaktním plochám 5_, 6, vytvořených na betonových částech X, 4. Spárovací lať 1 je přednostně umístěna zrcadlově symetricky vzhledem ke kontaktním plochám 5_, 6_, takže každé z ramen X, 8. spárové latě 1 je uloženo v příslušné betonové části 3_, 4.

© © · · · · • · · · · · · • · © ······ t · ©

Podobně jako známé plechové proužky, je spárová lať X před prvním betonováním připevněna k výstuži 9 například pomocí drátu nebo podobného zařízení, přičemž díky vysoké vlastní tuhosti je spárová lať X samonosná, takže může být připevňována s velkými odstupy, k čemuž přispívá i její malá váha. Během zalévání betonem je výztuž 9. a jedno rameno ]_, X spárové latě těsně zalito betonem odpovídající betonové části X,4, takže během tuhnutí betonu se vytváří těsné spojení mezi betonem a spárovou latí X. Spárou pak tedy nemůže pronikat voda. Překvapivě se ukázalo, že se beton mimořádně dobře snáší se spárovými latěmi, vyrobenými z tvrdé umělé hmoty, zejména z VTPE. Díky vysokým kohézním silám na hraničních plochách se vytváří pevné spojení. Přilnavost na hraničních plochách mezi betonem a spárovou latí X může být vylepšena zdrsněním povrchu spárové latě X nebo přimícháním křemičitého písku nebo podobného jemnozrnného materiálu, takže i při nepříznivých podmínkách je dosaženo pevného a těsného spojení mezi spárovou latí Xa betonem.

U výhodného provedení vynálezu obsahuje spárová lať X základní příčku 12 s například obdélníkovým průřezem a též po obou stranách obsahuje do stran například kolmo vyčnívající, v podélném směru se rozprostírající vyztužovací nosníky 13, které mají také například obdélníkový průřez a které jsou jednolitě připevněny k základní příčce 12 ( obr. 2, 3, 5 až 10, 13 až 15 ). Vyztužovací nosníky 13 se přednostně rozprostírají po celé délce základní příčky 12 a zvyšují tak tuhost spárové latě 1, takže spárová lať 1 může být vyrobena s • · /γ**? · · · ·· ·· · · · ¹ κ- ··· ····· ··· · · ······ • · · · · · · ·· · ······ ·· · menší tloušťkou konstrukčního materiálu při zachování stejné vlastní tuhosti.

Vyztužovací nosníky 13 jsou úzké, křídlovité prvky, jejichž tloušťka přednostně odpovídá tloušťce základní příčky 12. Přednostně jsou symetrickým způsobem uspořádány okolo roviny základní příčky 12 a/nebo jsou symetricky uspořádány okolo řezné roviny 14, která je kolmá na základní příčku 12. a je vedena jejím příčným středem Zpevňovací nosníky prodlužují vodě cestu po způsobu labyrintového těsnění a přispívají tak ke zvýšení celkové těsnosti.

Všechny vyztužovací nosníky 13 spárové latě 1_ mohou mít šířky ( například obr. 3 ). Vyztužovací nosníky 13 mají účelně šířku, která se pohybuje v rozsahu od 0,5 mm do přibližně 2 cm. Pro ideální tuhost je možné na jedné postranní ploše základní příčky 12 předpokládat čtyři až osm vyztužovacích nosníků 13, které jsou rozmístěny se vzájemnými odstupy od přibližně 2,5 cm až do 5 cm. Šířka, respektive výška základní příčky 12 se pohybuje příkladně v rozmezí mezi 15 a 30 cm a přednostně činí 20 až 25 cm, její tloušťka' činí 3 až 6 mm, přednostně však 4 až 5 mm. Čím je základní příčka 12 širší, tím více vyztužovacích nosníků 13 by se na ní mělo předpokládat. Tenké vyztužovací nosníky 13 jsou k základní příčce 12 připevněny pod pravým úhlem.

Podle vynálezu je spárová lať 1 ( obr. 1 až 6 ) opatřena známým injektážním kanálem 16, který je umístěn například v náhradní strana oblasti příčného středu spárové latě 1_, respektive v oblasti spáry mezi betonovými částmi. Injektážní kanál 16 umožňuje dodatečné utěsnění pracovní spáry 2. pomocí vpravení těsnícího materiálu do defektních míst spárové oblasti. Je umístěn mezi betonovými částmi 3, 4 v oblasti pracovní spáry 2, přičemž je možné umístění jak směrem ke straně, od které proniká voda, tak i směrem od této strany. Co se týče injektážní techniky s těsnícím materiálem, odkazujeme na stav techniky, zejména však na EP 0 418 699 Al.

Jednolitě provedený injektážní kanál 16 je ohraničen vrchní a spodní stěnou 18, 19, umístěnými vždy kolmo k základní příčce 12, a dvěma bočními stěnami 20, 21. Boční stěny 20, 21 jsou poposunuty do strany od vlastní základní příčky 12, přičemž mezi sebou mají odstup ve velikosti přibližně tloušťky základní příčky 12. Stěny 18 až 21 tak tvoří v průřezu obdélníkový kanál.

Do jedné z obou bočních stěn 20, 21 je umístěn otvor 22, ze kterého může vystupovat vstřikovaný těsnící materiál. Otvor je štěrbina, která se rozprostírá po celé délce spárové latě 1_, může však být vytvořen i do podoby většího počtu vertikálně poposunutých děr, zejména však do podoby v podélném směru rozmístěných podlouhlých děr, takže otvorem opatřená boční stěna 20, 21 je pevná a přebírá nosnou, respektive vyztužovací funkci spárové latě 1_.

náhradní strana • · · · · · • · · · · · · ·· · ······ ·· ·

Spodní a vrchní stěna 18, 19 jsou na straně otvoru 22 nebo po obou stranách přednostně prodlouženy do podoby vyztužovacích nosníků 13a, takže společně s boční stěnou 21, která na ně navazuje a která obsahuje otvor 22, ohraničují vybrání, respektive žlábek ve tvaru písmene U pro pojmutí otevřeně kavernózního pásku z pěnové hmoty 23. Při injektáži těsnícího materiálu se pásek z pěnové hmoty 23 naplňuje tímto materiálem a vytváří tak další součást kanálu pro pojmutí a rozdělení těsnícího materiálu, která ubíhá paralelně s injektážním kanálem 16. Velikost jednotlivých buněk otevřeně kavernózního pásku z pěnové hmoty 24 je volena takovým způsobem, že během betonování nevnikne žádný beton do otvoru 22 v injektážním kanálu 16. Pro těsnící materiál, který je pod tlakem vháněn do injektážního kanálu 16, je však pásek z pěnové hmoty 23 propustný, takže těsnící materiál může proniknout ven do nežádoucího dutého prostoru a může ho tak sám sebou vyplnit, čímž ho utěsní.

U speciálního provedení vynálezu je otvor 22 injektážního kanálu 16 zakryt páskem z pěnové hmoty 24 s uzavřenými jednotlivými póry, který je například z elastického materiálu, nepropustného pro těsnící materiál. Pásek z pěnové hmoty 24 s uzavřenými jednotlivými póry má průřezový tvar přibližně v podobě lichoběžníku. Jeho kratší boční stěna 25 zevnitř zakrývá otvor 22, jeho delší boční stěna 26 leží zvenčí a jeho dvě sešikmené stěny 27, 28 se nacházejí mezi kratší boční stěnou 25 a delší boční stěnou 26. Bočními stěnami 20, 21 a vyztužovacími nosníky 13a ohraničený žlábek je svým průřezovým tvarem přizpůsoben tvaru pásku z pěnové hmoty s uzavřenými jednotlivými póry. Toho je dosaženo tím, že v

Λ 5

oblasti mezi boční stěnou 21 a vyztužovacími nosníky 13a jsou vytvořeny v průřezu trojúhelníkovité stěny 29, z nichž každá tvoří korespondující sešikmenou plochu pro sešikmenou stěnu 27, 28,

Je-li po zalití betonem a jeho utuhnutí tímto injektážním kanálem 16 známým způsobem za pomoci známých zařízení pod tlakem vstřikován těsnící materiál, je v důsledku vstřikování pásek z pěnové hmoty 24 ventilovým způsobem odsunut od sešikmených ploch žlábku a těsnící materiál může proniknout do přilehlých dutých prostorů. Pásek z pěnové hmoty je přitom stlačen. Jakmile opadne tlak vstřikovaného materiálu, vrátí se pásek z pěnové hmoty 24 zpět do svého původního tvaru, jinak řečeno, plošně dolehne na sešikmené plochy žlábku spárové latě £ a jako ventil opět uzavře otvor 22 injektážního kanálu.

Kromě injektážního kanálu 16 může být spárová lať £ také dodatečně opatřena v oblasti svého příčného středu, respektive v oblasti spár, jímacím páskem 3 1 ( obr. 4 ). Jímací pásek 3 1 je těsně pojmut vybráním, respektive žlábkem, respektive drážkou, které má tvar písmene U a které je tvořeno základní příčkou 12 a dvěma vyztužovacími nosníky 13b, umístěnými v blízkosti příčného středu, přičemž na jedné straně základní příčky 12 je umístěn jímací pásek 31. a na druhé straně je umístěn injektážní kanál 16. Jak jímací pásek 31, tak i náhradní strana injektážní kanál 16 jsou umístěni v příčném středu spárové latě která se v zabudovaném stavu nachází v oblasti spáry betonových těles 3_, 4.

U zvláště efektního a přitom jednoduchého provedení vynálezu ( obr. 5 ) je spárová lať 1_ v oblasti svých vnějších podélných okrajů, respektive hran 32, 33 dodatečně nebo alternativně opatřena jímacím zařízením, kterým je například jímací fólie 34 nebo jímací pásek 31. Podélné okraje 32, 33 jsou oblasti spárové lati j_, které zapadají nejhlouběji do betonových částí 3_, 4. Pravděpodobnost vzniku defektních oblastí nebo podobných kritických míst je mimořádně malá, protože jímací zařízení se v této oblasti přesně vtěsná mezi spárovou lať 1_ obepínající beton a spárovou lať 1_ samotnou, takže při nepříznivých podmínkách je zaručena těsnost spáry.

Spárové latě J_ s jímací fólií 34 jsou přednostně vytvořeny bez vyztužovacích nosníků 13, jelikož na rovnoplochá ramena 7_, 8. spárové latě 1. může být jednodušším způsobem nalepena jímací fólie. Jímací fólie 34 se rozprostírají od vnějších podélných hran 32, 33 přibližně do 2/3 až 4/5 šířky ramene spárové latě 1.

Mají-li být spárové latě 1. opatřeny v oblasti svých podélných okrajů 32, 33 jímacími pásky 31 ( obr. 6 ), jsou přednostně používány spárové latě s vyztužovacími nosníky 13, přičemž náhradní strana • · • · · · jímací pásek 3 1 ie vždy nalepen do rohového vybrání 35, které je tvořeno nejkrajnějším vyztužovacím nosníkem 13c a koncovou oblastí základní příčky 12. Podobná spárová lať j_ přednostně obsahuje čtyři jímací pásky 3 1, přičemž na každém podélném okraji 32, 33 je po obou stranách základní příčky 12 umístěn jeden jímací pásek 3 1.

Výstuž 9. v betonových částech 3_, 4 musí být umístěna takovým způsobem, aby se nekřížila se spárovou latí j_ ( obr. 7 až 11 ). Například u spáry mezi podlahovou základnou 36 a zdí 37 lze tohoto dosáhnout tím, že výstuž 9 podlahové základny 36 je poposazena směrem dolů v prostoru pod spárou 2. Výstuž 2 má potom průřez ve tvaru například položeného písmene U, které je na jedné straně otevřené a které obsahuje spodní část 9a, postranní spojovací část 9b a vrchní část 9c. Vrchní část 9c je obvyklým způsobem umístěna mimo oblast spáry, nedaleko pod povrchem podlahové základny 36, přičemž v prostoru pod spárou 2 je tato část poposazena směrem dolů pomocí schodu 39 a dodržuje tak určitý odstup k povrchu ( obr. 7 ). Do zdi 37 jsou zapuštěny vertikální výztužné vzpěry 40, které ubíhají paralelně se spárovou latí _1_, a proto se s ní nekříží.

Odstupu mezi spárou 2 a výstuží 9 podlahové základny 3 6 je možné docílit také pomocí schodovitého podstavce 41 na podlahové základně 36 ( obr. 8 ). Podstavec 41 se nachází v oblasti pod zdí 37, je vytvořen z betonu jako jeden celek s podlahovou základnou 36, ční směrem vzhůru od podlahové náhradní strana jý ·· ···· · · ·· ····

Ί φ · · · · · · · ·· · • · · · · ··· ··· · · ······ • · · · · · · ·· · ······ ·· · základny 36 a má takovou šířku a délku, které odpovídají šířce a délce vlastní zdi. Do tohoto podstavce 41 je zalito spodní rameno X spárové latě X, přičemž spárová lať má pod sebou tolik prostoru, že se nekříží s výstuží 9 podlahové základny 36, která se rozprostírá pod ní. Vrchní rameno ]_ spárové latě X je zapuštěno do zdi 37, která stojí na podlahové základně 36.

Při spojování dvou dílčích částí 42, 43 ( obr. 11 ) podlahové základny, respektive zdi, je spárová lať umístěna kolmo na spáru 2. Nachází se tedy v paralelní poloze s vyztužovacími prvky, umístěnými v podlahové základně, respektive ve zdi, takže nemůže vzniknout překřížení mezi výztuží a spárovou latí.

Z důvodů zlepšení kohézních sil mezi spárovou latí X a ji obklopujícím betonem, respektive ji obklopujícím spojovacím médiem, je zdrsněn povrch spárové latě χ. Přednostně je do povrchu spárové latě X vmíšen křemičitý písek nebo podobný jemnozrnný materiál, čímž se dosáhne ideálního spojení mezi spárovou latí a jí obklopujícím betonem.

Pro křižující se, respektive odbočující spojení použitelné, pravoúhlé, standartizované tvarované dílce spárové latě 1 podle vynálezu se třemi, respektive čtyřmi rameny je možné přímo na staveništi jednoduše přizpůsobit momentálním stavebním potřebám. Toho lze dosáhnout tím, že dvě, respektive tři ramena se prostorově upevní a tvarovaný dílec se ohřeje ve spojovací oblasti, takže volné rameno může být náhradní strana otočeno do požadovaného úhlu. Zpracované tvarované dílce jsou potom výše popsaným způsobem spojeny s tyčovitými spárovými latěmi L

Zastupuje:

náhradní strana

2043 - <?/ ·· ··«· · · ·· ···· • · · ·· ·· · · · ··· · · ··· • · · · · ······ • · · · · · · ·· · ······ · · ·

Claims (16)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Těsnící zařízení k utěsnění spáry ( 2 ), vzniklé mezi dvěma betonovými částmi (3,4), přičemž těsnící zařízení je takovým způsobem zapuštěno do betonových částí (3,4), že se nachází kolmo ke kontaktním plochám ( 5, 6 ) spáry ( 2 ), které se vytvořily na betonových částech ( 3, 4 ) a leží navzájem proti sobě, přičemž těsnící prvek je z tvrdé umělé hmoty vytvořen do podoby tenké, pruhovité spárové latě ( 1 ) a jeho prostorový tvar a tloušťky stěn jsou navrženy takovým způsobem, že je samonosné, vyznačující se tím, ž e spárová lať ( 1 ) je zalita do obou betonových částí a ž e spárová lať obsahuje v oblasti svého podélného středu injektážní kanál ( 16 ).

2. Těsnící zařízení podle nároku 1 vyznačující se tím , že tvrdá umělá hmota je termoplastická umělá hmota, zejména VTPE, která je tvarově stabilní v teplotním rozmezí od -20 °C do +80 °C.

3. Těsnící zařízení podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se t í m , ž e spárová lať ( 1 ) obsahuje rovnoplochou, tyčovitou základní příčku ( 12 ) a do stran vystupující, v podélném směru se rozprostírající zpevňovací nosníky, respektive zpevňovací žebra ( 13 ).

4+ Těsnící zařízení podle nároku 3 vyznačující se tím , že základní příčka ( 12 ) a zpevňovací nosníky ( 13 ) mají stejnou tloušťku stěny a že tloušťka stěny leží v rozsahu mezi 3 až 6 mm, zejména však mezi 4 až 5 mm.

náhradní strana ·· ···· • · · · · · · ·· · ··· ··· ·· ·

5. Těsnící zařízení podle nároku 3 nebo 4 vyznačující se t í m , ž e zpevňovací nosníky ( 13 ) jsou k základní příčce ( 12 ) připojeny přibližně pod pravým úhlem.

6. Těsnící zařízení podle některého nebo více nároků 3 až 5 vyznačující se tím, že výška, respektive šířka základní příčky ( 12 ) leží v oblasti mezi 15 a 30 cm a zejména v oblasti mezi 20 až 25 cm a že vyztužovací nosníky ( 13 ) mají šířku od 0,5 cm až do přibližně 2 cm.

7. Těsnící zařízení podle některého nebo více nároků 1 až 6 vyznačující se tím , že spárová lať ( 1 ) obsahuje v oblasti svého podélného středu injektážní kanál ( 16 ) a/nebo injektážní hadici ( 17 ).

8. Těsnící zařízení podle nároku 7 vyznačující se tím , že injektážní kanál ( 16 ) má přibližně obdélníkový průřez a na spárové lati (1) je jako jeden celek tvořen vrchní a spodní stěnou ( 18, 19 ) a dvěma bočními stěnami ( 20, 21 ), přičemž alespoň jedna z bočních stěn ( 20, 21 ) obsahuje otvor ( 22 ) pro odtok těsnícího materiálu.

9. Těsnící zařízení podle nároku 8 vyznačující se tím , že otvor ( 22 ) je zakryt otevřeně kavernózním páskem z pěnové hmoty ( 23 ), který tvoří další součást kanálu, jež ubíhá paralelně s injektážním kanálem ( 16 ).

10. Těsnící zařízení podle nároku 8 vyznačující se tím , že otvor ( 22 ) je zakryt páskem z pěnové hmoty ( 24 ) s uzavřenými jednotlivými póry, který má v průřezu tvar

0 · 4 0 0 • 0

0000

Ί -L «00 lichběžníku, jehož kratší boční stěna ( 25 ) zevnitř zakrývá na otvor ( 22 ), jeho delší boční stěna 26 leží zvenčí a jehož dvě sešikmené stěny ( 27, 28 ) se nacházejí mezi kratší boční stěnou (25) a delší boční stěnou ( 26 ), přičemž spárová lať ( 1 ) obsahuje v oblasti injektážního kanálu ( 16 ) vyztužovací nosníky ( 13a ), které přesně doléhají na sešikmené plochy ( 27, 28 ).

11. Těsnící zařízení podle některého nebo více nároků 1 až 10 vyznačující se tím , že spárová lať (1) je v oblasti svých vnějších podélných okrajů ( 32, 33 ) opatřena jímacími zařízeními, zejména jímacími pásky (31 ) nebo jímacími fóliemi ( 34 ).

12. Těsnící zařízení podle nároku 11 vyznačující se tím , že spárová lať (1) obsahuje čtyři jímací pásky ( 31 ), z nichž každý je upevněn v rohovém vybrání ( 35 ), jež je vždy tvořeno příslušným krajním vyztužovacím nosníkem ( 13c ) a oblastí spárové latě ( 1 ), nacházející se u vnějších podélných okrajů ( 32, 33 ).

13. Způsob vytvoření těsnícího zařízení podle jednoho nebo více z nároků 1 až 12, přičemž mezi dvěma betonovými částmi (3, 4 ) vytvořená spára ( 2 ) je utěsněna poté, co spárová lať ( 1 ), která je tence a pruhovitě vytvořena z tvrdé umělé hmoty, přičemž její prostorový tvar a tloušťky stěn jsou navrženy takovým způsobem, že je samonosná, je umístěna do betonových částí ( 3, 4 ) takovým způsobem, že se nachází přibližně kolmo ke kontaktním plochám ( 5, 6 ) spáry ( 2 ), náhradní strana • Φ ···· ·» *··· z ·········· ··· · · φ φ φ φ φ φ · φ φ » ··· * • · · · · φ φ φφ · ·«· ··· φφ · které se vytvořily na betonových částech ( 3, 4 ) a leží navzájem proti sobě, vy- značující se tím , že spárová lať ( 1 ) je zalita do obou betonových částí (3,4).

14. Způsob podle nároku 13 vyznačující se tím, že do injektážního kanálu ( 16 ), který je umístěn v oblasti podélného středu spárové latě, je injektován těsnící materiál, který vystupuje otvorem ( 22 ) v jedné z obou bočních stěn ( 20, 21 ).

15. Použití těsnícího zařízení podle některého nebo více nároků 1 až 12 vyznačující se tím , že spárová lať z tvrdé umělé hmoty, zejména z VTPE, je na místě pomocí tepla, například teplým vzduchem, a ořezáním pilkou přizpůsobena momentálním stavebním požadavkům, přičemž jednotlivé části spárové latě jsou buď před prvním vybetonováním kolmo na budoucí spáru připevněny na výztuž nebo na betonové bednění, a nebo jsou po prvním vybetonování zatlačeny do ještě nezatuhlého betonu.

16. Použití podle nároku 15 vyznačující se tím, ž e pravoúhlé tvarované dílce spárové latě ( 1 ) jsou na stavbě přetvařovány a spojeny s tyčovitými 'spárovými latěmi ( 1 )·

Zastupuj náhradní strana ·· ···· • ·· ·

Seznam vztahových značek spárová lať 1 spára 2 betonová část 3 betonová část 4 kontaktní plocha 5 kontaktní plocha 6 rameno 7 rameno 8 výztuž 9 spodní část 9a postranní spojovací část 9b vrchní část 9c základní příčka 12 vyztužovací nosník 13 vyztužovací nosník 13a vyztužovací nosník 13b vyztužovací nosník 13c řezná rovina 14 injektážní kanál 16 injektážní hadice 17

vrchní stěna 18 spodní stěna 19 boční stěna 20 boční stěna 21 otvor 22

( otevřeně kavernózní ) pásek z pěnové hmoty 23 pásek z pěnové hmoty 24 ( s uzavřenými jednotlivými póry )

I ·· ···· ·· »··Γ » · · » · · ··· · • · ·*» · kratší boční stěna 25 delší boční stěna 26 sešikmená stěna 27 sešikmená stěna 28 trojúhelníkovitá stěna 29 jímací pásek 3 1 vnější podélný okraj ( hrana ) 32 vnější podélný okraj ( hrana ) 33 jímací fólie 34 rohové vybrání 35 podlahová základna 36 zeď 37 schod 39 vertikální výztužné vzpěry 40 podstavec 41 dílčí část ( zdi, podlahové základny ) 42 dílčí část ( zdi, podlahové základny ) 43 ·· ···· ·· · zWJ• · · · · · · ·· β · · . · · · · • « · · · · · · • · · · · * οοοοβοοσο«

COOOOOOOOOf ccoocooooi ooooceoooa 000000000« :ccoooooca Γΐττ— ΓΛΓ.ί,-ή c

ΪΧ2 O C-3 O C-C O O- J-D >000000000« ;C 00000000«

---CAQQ OO «_ o c ΛΛ «ΪΓ CCOCOOOOÍ icooooooa - · C<vC 0 0 0« j cd egoa

13a

Stř.