CZ20004438A3

CZ20004438A3 - Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže

Info

Publication number: CZ20004438A3
Application number: CZ20004438A
Authority: CZ
Inventors: Zdenek Eckmayer; Rainer Dorstewitz; Lothar Schlösser; Josef Anton Böhni; Peter Geistlich
Original assignee: ED. Geistlich Söhne AG für Chemische Industrie
Priority date: 1999-12-07
Filing date: 2000-11-29
Publication date: 2001-07-11
Also published as: US7022358B2; DK200001823A; HUP0004843A2; US6482240B1; FR2801891A1; JP2001234128A; US20020170120A1; FR2801891B1; CN1264410C; ITMI20002605A1; DE10060643A1; CA2326968A1; GB2359241B; NL1016810A1; IT1319673B1; ES2170713A1; GB2359241A; DE10060643C2; GB0029916D0; HUP0004843A3

Description

Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže

Oblast techniky

Vynález se obecně týká způsobu výroby kolagenových membrán a konkrétně způsobu výroby jedlých kolagenových membrán pro balení potravinových produktů jako je třeba šunka apod.

Dosavadní stav techniky

Kolagenové membrány (filmy, folie apod.) se používají v mnoha aplikacích, které jsou ilustrovány v U. S. Patent 5,736,180 (Kořeněné impregnované jedlé balící folie); 5,520,925 (Materiály na bázi kolagenových vláken pro překrytí poranění); 5,190,810 (Komposity pro použití při výrobě ochranných článků v laserové chirurgii); 5,103,816 (Komposity pro použití při výrobě ochranných článků v laserové chirurgii); 5,028,695 (Způsob výroby kolagenových membrán používaných v herno stázi, pro překrytí poranění a pro implantáty); 4,131,650 (Kolagenové folie pro kosmetické aplikace).

Jak je ilustrováno ve výše uvedeném Patentu 5,736,180, některé jedlé kolagenové folie jsou známé svým použitím pro balení potravinářských produktů jako jsou třeba šunky.

Kolagenové folie mohou být vyrobeny z mnoha zvířecích kůží. Ovšem výroba kolagenových folií z prasečí kůže reprezentuje mnoho unikátních problémů ve srovnání s přípravou takovýchto folií z dobytčí nebo hovězí kůže. Například, problémy vyplývají z potřeby odstraňovat prasečí chlupy a také z vyššího obsahu tuku v prasečí kůži.

V současné době jsou známy některé způsoby přípravy kolagenových folií z prasečí kůže, ovšem tyto způsoby nejsou uspokojivé z hlediska přípravy potravinářských produktů a z takto připravených kolagenových folií. Existující procedury se zaměřují na přípravu prasečí kůže pro výrobu „koženého“ zboží, které se vyrábí v koželužnách apod.

V současné době se kolagenové folie připravují z prasečí kůže jak je dále popsáno v bodech a) až c). Tento vynález je velkým krokem vpřed oproti existujícím procedurám. Existující postupy využívají následující kroky:

a) Prasečí kůže jsou sbírány na jatkách (to jsou zařízení na porážku) a jsou obvykle zpracovány kvůli ochraně s chloridem sodným a prodávány překupníky do koželužen (zařízení

pro přeměnu prasečí kůže na kůži). V koželužnách je zboží nejdříve promyto s vodou a zvlhčujícími činidly, pokud je to nezbytné používají se enzymy pro odstranění ulpěných zbytků a chloridu sodného. Během dalších kroků se odstraňují chlupy z kůže s využitím sulfidu sodného a vápna a pokud je to potřeba s využitím enzymů a lubrikantů. Výsledkem je, že kůže (které jsou alkalické) jsou rozbotnalé na šířku 5 až 10 mm.

b) Pro další převedení kůže na useň jsou kůže horizontálně rozříznuty na dvě vrstvy. Spodní vrstva, to jest ta, která je namířena směrem ke zvířecímu tělu, slouží jako výchozí materiál pro přípravu kolagenových folií. V závislosti na koželužně, jako přechodný krok může být materiál často skladován dlouhou dobu v hygienicky nekontrolovaných podmínkách.

c) Tyto řízky jsou potom podrobeny působení roztoku hydroxidu sodného/nebo vápna v alkalickém hydrolytickém procesu, který může trvat až 15 dní. Během hydrolytického procesu se materiál připraví na následující krok, konkrétně drcení. Díky molekulárním charakteristikám používaných hovězích kůží (retikulární síť), jsou vyžadovány hydrolytické procesy pohybující se od intenzivních až do agresivních. Po alkalické hydrolýze jsou řízky přivedeny do pH < 3,5, poté co byly nejdříve vystaveny silně kyselému prostředí např. s kyselinou chlorovodíkovou, a poté jsou rozdrceny na gelovitou hmotu. Nebo jsou po alkalickém opracování kůže přivedeny do pH 57 s využitím organických nebo anorganických kyselin, rozdrceny na vláknitou drť a poté drženy při pH <3,5. Tato fluidní drť, která obsahuje méně než 2,5% kolagenu a ke které byly přidány další látky jako je třeba glycerin, Karion® (sorbitol) a síťující činidla, se vytlačuje a suší v pásové sušárně za vzniku folie.

Výše uvedené postupy mají značné nevýhody. Souhrnně, autoři tohoto vynálezu shledali, že předcházející procedury nejsou uspokojivé pro výrobu potravin a pod. Autoři tohoto vynálezu si povšimli, že předchozí postupy mají např. následující konkrétní nevýhody:

Konzervační soli mohou mít aditiva, která by se neměla objevit v potravinách.

Kůže nejsou čisté ajsou skladovány s kontaminací fekálií.

Zboží může být pochybného původu (to jest na trhu kůží je zboží pochybného původu jako třeba z rasovny).

Zpracování v koželužně je založeno na požadavcích pro výrobu usní s využitím technických chemikálií.

Produkt se převáží v nezmraženém stavu do výrobny folií. Jako výsledek, během teplejší sezóny je zde potenciál pro bakteriální kontaminaci. Tato kontaminace může být dokonce taková, že může způsobit hnilobný rozklad převáženého materiálu. Alkalické produkty mohou také případně podléhat nekontrolovatelnému chemickému rozkladu, v závislosti na teplotních podmínkách a časovém intervalu mezi rozříznutím a převozem do výrobny folií.

Surovina pro folie podléhá extremním výkyvům v kvalitě vzhledem ke komplexnímu působení různých podmínek.

Agresivní alkalické zpracování (hydrolýza) také vede k denaturačním změnám kolagenu.

Podstata vynálezu

Ve světle problémů existujících metod v současném stavu techniky byl tento vynález vytvořen proto, aby překonal výše zmíněné problémy v přípravě kolagenových membrán a obzvláště při výrobě jedlých kolagenových membrán vyrobených z prasečí kůže (to jest prasečí kůže a krupon).

Tento vynález Zajišťuje mimo jiné: a) nový způsob výroby kolagenových membrán; b) novou kolagenovou membránu připravenou touto metodou a c) nový způsob používání kolagenové membrány.

Podle prvního aspektu tohoto vynálezu je zajištěn způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže, který se skládá z kroků odstranění kůže z vepřového a rychlém zmražení odstraněné kůže pro zpracování; enzymatického odstranění slupky; provedení rychlé alkalické hydrolýzy slupky; provedení kyselé hydrolýzy slupky, rozemletí slupky do gelovité hmoty a vytlačení do tvaru folie a sušení této gelovité hmoty za vzniku kolagenové membrány.

Podle dalšího aspektu tohoto vynálezu se vyrábí kolagenová membrána způsobem podle prvního aspektu tohoto vynálezu. V preferovaném provedení se kolagenová membrána obaluje kolem potravinových produktů jako třeba šunky.

Tyto a další aspekty, rysy a výhody tohoto vynálezu budou dále vysvětleny v popisu preferovaných provedení vynálezu v kombinaci s doprovodnými náčrty a nároky.

Tento vynález je ilustrován pomocí příkladů a doprovodného náčrtku, kde Obr. 1 je schematickým diagramem ukazujícím hotovou folii na produktu jako je šunka nebo jiné masné výrobky.

Detailní popis preferovaných provedení

Jak bylo zmíněno výše, tento vynález mimo jiné zajišťuje: a) nový způsob výroby kolagenové membrány; b) novou kolagenovou membránu vyrobenou způsobem podle tohoto vynálezu a c) nový způsob použití kolagenové membrány.

•	• *· ♦ •	•	·· •	• ··	•		*	• ·
•	• ·	•	•	•	♦ ·		Φ
•	• ·	•	•	•	•		•
	• ·		«·	• · ·		··		• ·

Způsob výroby produktu

První aspekt tohoto vynálezu zahrnuje nový způsob výroby kolagenové membrány (která se může také nazývat kolagenová folie, kolagenový film a pod.). Obecně způsob výroby podle tohoto vynálezu s výhodou zahrnuje následující kroky (pořadí kroků se může měnit):

a) sbírání/zmražení kůží

b) odtučnění

c) odstranění chlupů/alkalické působení

d) kyselé zpracování

e) tvorba gelovité hmoty

f) vytlačování/sušení (a) Ihned po odstranění vepřové kůže na jatkách (to jest ihned po odstranění kůže od střiže v jatečném zařízení) je kůže promyta studenou nebo teplou vodou a odchlupena. Poté je kůže rychle zmražena pro použití jako výchozí materiál pro výrobu kolagenové membrány. S výhodou jsou kůže rychle zmraženy ve velmi čistých podmínkách a tak jsou ochráněny pro použití. Může být použito množství mrazících technik, jako třeba vystavení kůží teplotám -50 °C v rychlomrazáku nebo teplotám -18 až -28 °C v normálním mrazáku. Je také možné podrobit kůže zmrazení za pomoci suchého ledu nebo kapalného dusíku. Je také možné zahájit proces přímo s čerstvými nezmrzlými kůžemi.

S výhodou jsou kůže drženy v tomto zmrzlém stavu až do té doby, kdy jsou následně zpracovávány podle níže uvedeného postupu. V tomto ohledu jsou následné kroky typicky prováděny v jiných místech než je zařízení jatek a kůže jsou tedy s výhodou přepravovány ve zmrzlém stavu. Pro následné zpracování v krocích a) a následujících by kůže měly být s výhodou rozmraženy, aby se zpracování ulehčilo.

(b) V následujícím zpracování jsou kůže odtučňovány v jednom nebo více krocích, toto odtučňování se provádí s výhodou enzymaticky s pomocí smáčecích činidel (např. detergentů). Před započetím chemického procesu je také možné odstranit tuk mechanicky (odstranění více než 15% původního obsahu tuku). Je také možné odstraňování tuku pomocí vody a surfaktantu nebo pomocí organického rozpouštědla.

(c) Alkalické opracování se poté provádí pomocí organických nebo anorganických alkalických činidel. Toto zpracování může být kombinováno s odstraňováním vepřových štětin. Silná alkalická činidla jako jsou hydroxid sodný nebo hydroxid draselný jsou schopná rozpouštět «· «·»· ·· t ·· · «· · »··· ·»·· • . > .·· · · · • · ···· ···· · ·..· ·,,* ’»·* ·ϊ· ·· ·»· štětiny a změkčovat kolagenovou vláknitou strukturu. Také anorganická nebo aorganická redukční činidla jako jsou sulfidy (např. sulfid sodný, sulfid draselný) nebo thiosloučeniny (jako např. thioalkoholy, thiomočovina, thioglykol) jsou schopna rozpouštět štětiny.

(d) Pomocí kyselých činidel jsou kůže přivedeny na pH 4,0 s anorganickými (např. chlorovodíková kyselina, kyselina sírová, kyselina fosforečná) nebo s organickými kyselinami (např. kyselina mléčná, kyselina citrónová, kyselina mravenčí, kyselina octová). Během tohoto zpracování kůže absorbují vodu (bobtnají). To je důležité pro transformaci kůže na gelovitou hmotu. Je také možné neutralizovat je pomocí kyselých reakčních činidel na pH 4-8, s výhodou pH 5-7. Vznikající nabobtnalý materiál může být semlet na vláknitou kaši. Později je tato kaše okyselena na pH<4 za vzniku gelovité hmoty.

(e) Nabobtnalé kůže jsou rozemlety na gelovitou hmotu. Je také možné semlít nenabobtnalé kůže při pH > 4,0 na kolagenovou kaši a provést okyselení na gelovitou hmotu v následném kroku.

(f) Tekutá hmota je poté zpracována pomocí známých protlačovacích a sušících kroků, které jsou analogické ke krokům z dřívějšího stavu techniky, používaných pro hovězí kůže jak bylo diskutováno výše.

Způsob výroby podle tohoto vynálezu má značné výhody oproti existujícím postupům. Některé výhody jsou:

1. Krok (a) podle tohoto vynálezu může s výhodou

- zajišťovat produkt, který je vhodný pro potraviny;

- zajišťuje výchozí materiál pro filmy, které mají konsistentně vysokou kvalitu;

- vylučuje suroviny nepotravinářských zdrojů;

- vylučuje zanesení kontaminace surovin chemikáliemi;

- vylučuje nekontrolovatelný chemický rozklad suroviny;

- vylučuje nekontrolovatelný mikrobiologický rozklad suroviny.

2. V kroku (b) až (e) může vysoký obsah tuku stejně jako srovnatelně neagresivní alkalické opracování také bránit denaturačním změnám v kolagenu. Také středně vysoká teplota a neagresivní bělící činidla chrání kolagen. U tohoto vznikajícího kolagenového materiálu je také možné obejít použití síťujících činidel v konečném produktu. Oproti tomu, degradovaný kolagen vyžaduje použití síťujících činidel kvůli vzniku pevnosti v tahu.

·· ····

Způsob výroby podle prvního aspektu tohoto vynálezu může zahrnovat rysy, které jsou detailněji popsány v tomto popisu a schématicky ukázány na obrázcích. Ilustrativní příklady jsou založeny na příkladech provedení.

V těchto příkladech provedení může opracování prasečí kůže po výše popsaném kroku (a) zahrnovat specifické procedurální kroky popsané níže. (V následujícím popisu jsou procenta vyjádřena jako hmotnost kůže (např. hmotnost kůže =100 %) a termín mixer označuje reakční nádobu z nerezové oceli.)

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Krok 1: (Odtučnění)

V prvním kroku (následujícím po sebrání a zmražení kůží) jsou velmi tučné kůže odtučněny. Tento odtučňovací krok je s výhodou prováděn enzymaticky s pomocí smáčecích činidel (např. detergentů). S výhodou se používají lipázy k hydrolýze přírodních tuků mezi kolagenovými vlákny. Kromě toho se s výhodou používají proteázy pro podpoření tohoto působení (to jest k zajištění jednotného odtučnění). Kromě toho se s výhodou používají surfaktanty kvůli emulgaci uvolněných mastných kyselin. Kombinace chemických a biologických činidel v tomto prvním kroku a výhody z toho plynoucí nebyly dříve předpokládány při přípravě jedlých folií nebo filmů.

V konkrétním příkladu, který není míněn jako limitující, bylo odtučnění prováděno následovně, mělo by být zřejmé, že toto je jen příklad provedení a může být pozměněno odborníky v oboru podle vyžadovaných podmínek (nejpreferovanější hodnoty jsou v závorce):

Teplota: 10-35 °C (30 °C) pH7- 11 (9- 10) (i) Do reakční nádoby byly umístěny následující látky

Kůže	100 %
Voda	50- 150%	(100%)
Uhličitan sodný	0 - 5 %	(3 %)
Enzym rozpouštějící tuky (lipázy)	0 - 2 %	(0,6%)
Enzymy rozpouštějící proteiny	0 - 2 %	(0,5 %)
(ii) Reakce v reakční nádobě:	30 min až 3 h	(lh)

······ · · · tt · ·· · ftftftft · · · · ftftft ftftft ftftft • ft ftftftft ftftftft · ftftftft ftftft ftftft • ft ftft ftft ftftft ftft ftftft (iii) K výše uvedené směsi bylo přidáno

Surfaktant 0,05 - 3 % (0,5 %) (iv) Reakční doba v nádobě: 30 min - 5 h (2 h) (v) Pr omývání:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby (např. pomocí odpadu).

Krok II. Alkalické zpracování/odstranění chlupů (to jest odstranění vepřových štětin)

Ve druhém kroku se odstraňují z prasečí kůže štětiny (chlupy v kůži). Přítomnost chlupů je problémem obzvláště u prasečí kůže. V tomto kroku odstranění chlupů se používají kombinace chemikálií, s výhodou zahrnující sulfid sodný, které se používají k rozpouštění nežádoucích chlupů a štětinatého materiálu. Tento krok a jeho výhody jsou také neznámé v současném stavu techniky při výrobě jedlých folií. Normálně se krok odstranění chlupů provádí v koželužně za technických podmínek. Použití sulfidu při odstraňování chlupů z prasečí kůže za potravinářských podmínek je nové.

V konkrétním nikoliv limitujícím případu může být odchlupení prováděno následovně (nejvýhodnější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10 - 35 °C (30 °C) pH > 9 (> 12) (i) Do nádoby bylo umístěno:

Vápno	0,5 - 5 %	(3 %)
Voda	20 - 50 %	(30 %)
Sulfid sodný	2 - 6 %	(4%)
(ii) Reakční doba v mixeru:	2-8h	(5,5 h)
(iii) Přidáno do mixeru:
Voda	zbytek do 100% (70
(iv) Reakční doba v mixeru:	5-30 min	(10 min)

(v) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby.

Alternativně, sulfid sodný a další anorganická nebo organická redukční činidla jako sulfid draselný nebo thiosloučeniny, jako např. thioalkoholy, thiomočovina, thioglykol, jsou schopná rozpouštět štětiny. Vápno/redukční činidlo by mohlo být také nahrazeno silnou alkálií, např. hydroxidem sodným nebo hydroxidem draselným samotným za účelem odstranění štětin.

Krok III: (Promývání)

Poté se prasečí kůže s výhodou podrobuje promývacímu kroku. V konkrétním případě se prací krok provádí následovně (nejpreferovanější hodnoty jsou v závorkách):

Teplota: 10-35 °C (30 °C) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) (ii) Reakční doba v nádobě: 5-30 min (10 min) (iii) Promývání:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby.

Krok IV: (Čištění a otevírání)

V následujícím preferovaném kroku jsou kůže čištěny, s výhodou s peroxidovými bělidly za účelem vybělení kůží. S výhodou se používá hydroxid sodný za účelem zajištění alkalických podmínek pro lepší působení peroxidu.

Hydroxid sodný také otevírá kolagenovou strukturu - to jest zajišťuje první krok separace kolagenových vláken. I když hydroxid sodný se používá při zpracování kolagenu, otevírání hovězí kůže vyžaduje vyšší koncentrace hydroxidu sodného a obzvláště dlouhé reakční doby ve srovnání s vepřovou kůží. Kolagen hovězí kůže je více zesíťovaný a materiál je tužší a potřebuje silnější hydrolýzu k otevření než je tomu u vepřové kůže. Například, vepřová kůže podle tohoto vynálezu může být zpracována s 0,3 až 0,8 % roztokem hydroxidu po dobu 1 až 2 hodiny. Hovězí kůže vyžaduje 1 až 1,5% hydroxid po dobu 12 až 24 hod nebo suspenzi vápna po dobu alespoň 15 dní.

V konkrétním případě, který není limitující, je tento krok proveden následovně (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10 - 35 °C (30 °C) pH 8- 13 (9- 11) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda

Peroxid vodíku (33 -35 %)

50-200% (100%)

- 2 % (1 %)

Hydroxid sodný 0,3 - 0,8 (0,6 %) (ii) Reakční doba v mixeru: 1 - 2 h (1 h) (iii) Promytí.·

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby.

Krok V: (Další promytí)

Prasečí kůže jsou poté s výhodou podrobeny dalšímu promývacímu kroku. V konkrétním příkladu se další promývací krok provádí náslédovně (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10-35 °C (30 °C) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) (ii) Reakční doba v mixeru: 5-40 min (20 min) (iii) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby.

Krok VI: (Okyselení)

Po provedení výše popsaného alkalického opracování je s výhodou v tomto bodě prováděno krátké kyselé zpracování. V tomto kroku se provádí dodatečné otevírání - konkrétně dochází k hydrolýze nestabilního zesíťování, rozpouštění nekolagenového materiálu kůže rozpustného v kyselinách.

V konkrétním nikoliv limitujícím příkladu (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce): Teplota: 10-35 °C (30 °C) pH max. 3,5 (i) Do mixeru bylo umístěno:	bylo okyselení	provedeno následovně
Voda	30- 150%	(70 %)
Chlorovodíková kyselina (31-35 %)	2,5 - 10 %	(7 %)
(iii) Reakční doba v mixeru:	15 min - 5 h	(2h)

(iv) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby.

Další možné kyseliny; kyselina sírová, kyselina fosforečná nebo organické kyseliny, např. kyselina mléčná, kyselina citrónová, kyselina mravenčí, kyselina octová. Reakční doba v tomto krokuje 15 minut až 5 hodin.

Krok VII: (Dodatečné promytí)

Prasečí kůže jsou poté podrobeny dalšímu promývacímu kroku. V tomto konkrétním nikoliv limitujícím příkladu byl prací krok proveden následovně (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorkách):

Teplota: 30 °C (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) (ii) Reakční doba v mixeru: 4-40 min (20 minut) (iii) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly odvedeny z reakční nádoby.

(iv) Kroky (i) až (iii) byly opakovány až do dosažení pH kolem 1,8 až 3,9. V tomto případě dochází při zvyšování pH k absorpci vody kolagenem. Tento materiál naplněný vodou může být poté přímo rozemlet do gelovitého materiálu.

Po tomto kroku mají proprané kůže pH kolem 2,5 a obsah kolagenu kolem 13 - 21 %.

Další způsob je neutralizace namísto okyselení. Materiál se namele na kolagenovou kaši, která se poté okyselí na gelovitou hmotu (viz. Příklad 2).

Krok VIII: (Mletí)

Proprané kůže jsou s výhodou namlety na jednotnou gelovitou hmotu. I když mletí kůží na gelovitou hmotu je již známo při zpracování kolagenu, pro vylepšení mletí je velikost s výhodou redukována alespoň ve třech stádiích. Tímto způsobem mohou být kolagenová vlákna mnohem lépe chráněna ve srovnání s redukcí velikosti např. ve dvou stádiích. Za povšimnutí stojí, že přídavkem vody se nevylučují pouze malé kolagenové částice.

V tomto konkrétním případě může být krok mletí proveden následovně:

1. Rozdělením kůží na kusy o velikosti přibližně centimetru čtverečního drcením přes destičky s 10 mm otvory nebo rozsekáním pomocí ostří.

2. Rozbitím těchto malých kousků na velikost přibližně několik milimetrů v průměru drcením nebo lisováním přes desky s otvory o velikosti 4 mm.

3. Poté rozemletím na velikost menší než 1 mm protlačením přes desky s otvory o velikosti menší než 1 mm pomocí koloidního mlýnu nebo pomocí homogenizátoru.,

Během tohoto kroku může být přidána další voda nebo led.

Krok IX: (Příprava fluídní hmoty)

V dalším kroku se hmota míchá s vodou a změkčovačem. Část vody může být ve formě ledu.

Změkčovače zahrnují např. dialkoholy, trialkoholy, polyalkoholy, (např. glycerín) nebo polymerní cukry (např. Sorbitol a Kaňon).

Procedura přípravy kolagenu je velmi jemná vůči kolagenu. Je tedy důležité, že kolagen nevyžaduje žádné síťující činidla pro stabilizaci a vylepšení mechanických vlastností.

Je-li to však vyžadováno, následující chemikálie mohou působit jako síťující činidla: organická síťující činidla jako např. dialdehydy, α-hydroxyaldehydy, diisokyanáty, bisakrylamidy, akrolein, karbodiimidy, anhydridy, dieny, polyeny a anorganické síťující činidla jako např. sloučeniny hliníku. Pro aplikaci na tuto hmotu jsou nejlepší vodo-rozpustné pomalu reagující sloučeniny (jako např. dialdehydy, α-hydroxyaldehydy). Vodo-nerozpustné rychle reagující sloučeniny by měly být aplikovány pouze na suché folie.

V tomto konkrétním nikoliv limitujícím příkladu mohou být hodnoty fluidního materiálu následující (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Obsah kolagenu:	1- 25 %	(T8 %)
Glycerín:	0 - 1 %	(0,5 %)
Sorbitol:	0 - 1 %	(0,2%)
pH:	2 - 3,6 %	(2,5%)
Teplota:	3 - 18 °C	(8 °C)

Pokud jde o změkčovače, čisté a suché kolagenové filmy jsou drobivé. Krok změkčování dovoluje separaci kolagenových vláken, např. vlákna snadno mění jejich pozice vůči připojeným vláknům. V tomto ohledu je nejlepším změkčovačem pro kolagen voda. Výše zmíněné změkčovače působí nepřímo - to jest jsou velmi hygroskopické a udržují vodu v kolagenu. Ovšem tyto cukry mají také významnou nevýhodu - podporují totiž mikrobiologický růst protože jsou dobrými zdroji dostupného uhlíku.

I když tuky jsou přímé a dobré změkčovače, pokrytí suchých kolagenových folií tuky není příliš efektivní. Pokud se to učiní, jsou tuky zabudovány pouze mezi vlákna a nikoliv dovnitř • · « · · · · ·· · ·· ·· ·· ··· ·· ··· vláken. Přídavek tukových emulzí do kolagenové hmoty dosahuje lepších výsledků, ovšem má to také svoje nevýhody:

1) emulgační činidla jsou přítomna v kolagenové folii

2) tuk může migrovat k povrchu kolagenové folie protože není řádně fixován.

V preferovaném provedení je nejlepším přírodním změkčovačem neodstraněný tuk. Tento tuk je dobře zabudován mezi vlákna a do vláken. S výhodou je v tomto vynálezu adaptován chemický proces tak, aby neodstraňoval všechen tuk. Zbývající tuk je tedy použit jen jako změkčovač a je potřeba pouze velmi malé množství dodatečných cukerných změkčovačů popřípadě nejsou třeba vůbec žádné. Ve srovnání s ostatními procesy je způsob výroby podle tohoto vynálezu výhodný v tom, že pracuje s mastnými prasečími kůžemi.

Odstraňování tuku v odtučňovacím kroku závisí na: teplotě pH času množství lipázy množství surfaktantu počtu odtučňovacích kroků jejich umístění v procesu výroby

Odtučňování je nejlépe provést při vyšší teplotě (kolem 30 °C) při pH 9 - 10, během delší reakční doby (až do 6 hodin) s vyšším množstvím lipázy (až do 1 %), vyšším množstvím surfaktantu (až do 3 %), ve více odtučňovacích krocích (až 5 nebo více během celé procedury) a později během výrobního procesu, např. po alkalickém opracování. Obsah neodstraněných tuků může být v rozsahu od 0 do 10 % (hmotnosti suché kolagenové folie).

Pokud jde o zesíťující činidla, je známo, že pouze přírodní neopracovaný kolagen vykazuje nejlepší mechanické vlastnosti. U procedur známých v současném stavu techniky jsou nezbytná velká množství síťujících činidel po normálním silně alkalickém opracování během chemického procesu (to jest hydrolýze kolagenových molekul). Zesíťující činidla se používají k syntetické rekonstrukci větších molekul. U způsobu výroby podle tohoto vynálezu mohou být molekuly kolagenu ochráněny a množství síťujícího činidla může být udržováno na minimu.

Krok XII: (Homogenizace)

0 0 0 0 0 0 Λ 0 0 *

0 0 0 00 0 00 0

00 00 000 00 0·0

Po předchozím kroku se s výhodou provádí krok homogenizační. Nejdříve se odstraní bublinky vzduchu, poté se kaše protlačuje do homogenizátoru a materiál je poté pumpován do reakční nádoby z nerezové oceli.

Chemická důležitost homogenizace spočívá vtom, že usnadňuje jednotnou distribuci vody. Homogenizace je konečný krok redukce velikosti kolagenových částic: svazky vláken a větší částečky jsou rozmělněny na vlákna a fibrily. S výhodou splňuje homogenizační krok alespoň jedno a nejlépe všechna následující kritéria:

1) neovlivňuje délku vláken/fibril

2) maximalizuje desintegraci svazků vláken/fibril a/nebo

3) poskytuje vhodný poměr mezi vlákny a fibrily.

Výše zmíněné tři body přímo a významně ovlivňují mechanické vlastnosti kolagenové folie.

I když desintegrační krok je dobře známý ve zpracování kolagenu, metoda podle tohoto vynálezu nebyla dosud předpokládána. Homogenizační krok může být proveden s využitím stejných strojů jako výše popsaný krok mletí. Avšak při homogenizaci má hmota, která se homogenizuje, konečné složení (obsah vody, obsah kolagenu, obsah změkčovače, pH, teplota), zatímco výše popsaný krok mletí je ještě před finální úpravou těchto parametrů. Během homogenizačního kroku se tedy materiál mele ňa částice menší než 1 mm, např. protlačováním přes desku mající otvory menší než 1 mm pomocí koloidního mlýnu nebo homogenizátoru.

Krok XIII: (Vytlačování, tvorba folie a sušení)

V předchozím kroku získaná kaše se poté vytlačuje do tvaru folie a suší. Pokud jde o vytlačování kaše se s výhodou protlačuje přes štěrbinový extruder. Vytlačovaná kaše se přes extruder dostává na nekonečný pás. Kaše se s výhodou tvární do tvaru folie (např. pomocí válce). Vytlačená kaše se také s výhodou neutralizuje (např. přímo po extruzi). Neutralizace se s výhodou provádí pomocí plynného amoniaku nebo s hydrogenuhličitanem sodným nebo pomocí dalších neutralizačních činidel. Je třeba si povšimnout, že kaše má před vstupem do vytlačovacího zařízení pH kolem 2,0 až 3,6. Při tomto pH kolagenové částice bobtnají (to jest mají vysoký obsah vody). Tento vysoký obsah vody typicky vede k deformaci kolagenu na všech úrovních (např. molekulární, mikrofibrily, elementární vlákna, vlákna). Přímé sušení kaše bez neutralizace může vést k fixaci těchto deformací, takže interakce kolagenových molekul jsou omezeny a síla folie je slabší. Po extruzi a před sušením se s výhodou provádí krok formování vláken. Krok formování • »

vláken může zahrnovat neutralizaci na vyšší hodnoty pH nebo koagulací s roztoky o velké iontové síle.

Chemikálie používané pro formování vláken a čas potřebný pro vznik vláken může ovlivňovat vlastnosti kolagenové folie. Plynný amoniak, zmíněný výše, působí velmi rychle a má tedy některé nevýhody při formování dobrých vláken. Výše zmíněný hydrogenuhličitan sodný působí pomalu, výsledkem čehož je fakt, že vznik vláken a mechanické vlastnosti kolagenové folie mohou být vylepšeny. Před tímto vynálezem nebylo předpokládáno použití hydrogenuhličitanu sodného při výrobě kolagenu.

Nekonečný pás s výhodou prochází přes sušičku. V sušičce se neutralizovaná kaše s výhodou kontinuálně suší na vzduchu na pásu při teplotách od 60 do 90 °C. Délka sušičky může být stejně jako v tomto příkladu kolem 50 metrů. Rychlost posunu pásu (např. rychlost produkce) by měla být taková, aby odpovídala délce sušičky. V tomto příkladu, nikoliv limitujícím, když délka sušičky je kolem 50 m může být rychlost posunu (což je v přímém poměru k výrobě kolagenové folie) kolem 3 až 9 metrů za minutu. S výhodou je příčná šířka folie na pásu kolem 60 cm (ovšem tato velikost se může lišit v závislosti na okolnostech).

Tento vynález týkající se produkce kolagenového filmu z prasečí kůže se značně liší od dřívějšího stavu techniky, který využíval pouze odchlupené řízky vepřové kůže s velmi nízkým obsahem tuku, sbírané v koželužnách. Problémy spojené s tímto vynálezem, to jest odtučnění velmi mastných materiálů a odstraňování štětin, jsou neznámé v současném stavu techniky výroby kolagenových filmů. Způsob výroby kolagenu podle tohoto vynálezu chrání kolagen, takže je možné vyrábět kolagenový film bez použití síťovacích činidel. Silný proces používaný pro výrobu hovězích řezů zeslabuje materiál, takže je poté nezbytné stabilizovat folii pomocí zesíťujících činidel. Používání žádných síťovacích činidel je v oboru neznámé. Jak hovězí kolagen ovlivněný zpracováním tak i s použitím zesíťovacích činidel vede k filmům se špatnou roztažností. Na druhé straně, vysoká roztažitelnost je důležitým kritériem kvality. Tuk může roztažitelnost ovlivnit. Například, DE 196 40 019 Al popisuje přídavek tuku do hmoty za účelem získání kolagenového filmu s lepší roztažností. Podle tohoto vynálezu lze vyrobit z prasečí kůže kolagenovou folii s velmi dobrou schopností roztažností.

Krok XIV: (Skladování)

Nakonec se provádí skladování, např. balení. Před zabalením se kolagenová folie s výhodou suší na vzduchu. Před zabalením by vlhkost kolagenového filmu (obsah vody) měla být

v rozsahu od 5 do 25 %, výhodněji od 10 do 20 % a nejvýhodněji od 11 do 18 % (stupeň vlhkosti má vztah ke změkčujícím krokům a ke kroku sušení na vzduchu). Mimo jiné tato preferovaná vlhkost pomáhá kolagenu zajistit folii, která je lepší pro použití. V tomto ohledu může úroveň vlhkosti pod 15 % zapříčinit, že kolagenový film je příliš lámavý, zatímco vlhkost nad 20 % může podporovat mikrobiologický růst. Produkt může mít tloušťku v rozsahu od asi 0,01 do 2 mm a v suchém stavu může vážit jeden čtvereční metr kolem 10 až 50 g/m²

Produkt a jeho použití

Jak bylo diskutováno výše, produkt (to jest kolagenová folie) vyrobená podle tohoto vynálezu má mnohé významné výhody ve srovnání s existujícími kolagenovými foliemi vyráběnými již existujícími postupy. Tyto výhody zahrnují například:

Počínaje porážkou,obsah mikroorganismů může být významně minimalizován počet mikroorganismů a nedochází tedy k žádnému zvýšení počtu mikrobů.

Nová folie může vykazovat vyšší přirozený obsah tuku. Folie tedy může absorbovat méně vody a je elastičtější. Folie tedy vyžaduje méně nebo dokonce žádné chemické změkčovače. Kromě toho, snížená schopnost absorbovat vodu může zlepšit plasticitu folie.

Produkt podle tohoto vynálezu může mít lepší přirozenou strukturu. Folie může být elastičtější stejně jako stabilnější a může vyžadovat pouze minimální opracování (nebo vůbec žádné) s chemickými síťujícími činidly.

Produkt podle tohoto vynálezu (díky jemnějšímu výrobnímu procesu) může mít vyšší isoelektrický bod, což snižuje absorpci vody v neutrálním prostředí. Folie tedy zůstává stabilnější a je více plastická.

Jak bylo popsáno výše, produkt podle tohoto vynálezu má značné výhody při použití tam, kde se používají kolagenové folie v potravinách nebo kde se vyžaduje použití takovýchto folií jako jedlých folií (např. kde se požaduje snížená kontaminace). V preferovaném provedení, jak je ukázáno na obrázku 1, se folie podle tohoto vynálezu F používá ve způsobu balení potravinářských produktů. Nejvýhodněji, produkt vyrobený podle tohoto vynálezu se používá ve způsobu balení masa a podobných masných produktů. Ve velmi preferovaném provedení vynálezu se folie používá pro balení šunky. Jak bylo zmíněno výše, odborníkům v obru by mělo být zřejmé, že tento vynález má mnoho výhod, které jsou aplikovatelné na celou řadu použití.

Normálně opouští kolagenový film sušičku velmi lámavý (díky velmi nízkému obsahu tuku). Je tedy obtížné manipulovat s čerstvým kolagenovým filmem. Tento velmi suchý film má velkou afinitu k vodě. Příjem vody a vlhkosti je rychlý a je obtížné jej kontrolovat. Kolagenový film, který se nepoužije ihned, sebere značné množství vody ve vlhkém vzduchu. Výsledkem může být lepkavá folie, se kterou se velmi obtížně manipuluje ve stroji. Po několika dnech může být také problémem růst mikroorganismů na folii.

Zabudovaný zbytkový přírodní tuk činí produkt stabilní vůči změnám ve vlhkosti. Kolagenová folie opouští sušičku s výhodou se zbytkovým obsahem vody 11 až 13 %. Dokonce za podmínek vzdušné vlhkosti je tento obsah vody stabilní a zvyšuje se nejvýše na stabilní maximum kolem 15 %.

Vepřová kolagenová vlákna jsou mnohem užší než je tomu u hovězích vláken. Vzniklá prasečí folie je mnohem kompaktnější tkaný materiál. To positivně ovlivňuje důležité vlastnosti při použití jako balící materiál, např. pro prostupnost kyslíku a prostupnost vzdušné vlhkosti. Normální permeabilita kyslíku je kolem 1000 až 2000 ml/m² d bar, zatímco tento vynález poskytuje permeabilitu mezi 200 až 500 ml/m² d bar. Normální permeabilita vlhkosti je také mezi 1000 až 2000 g/m² d bar, zatímco tento vynález se pohybuje mezi 100 až 300 ml/m² d bar. Pomocí tohoto vynálezu jsou lépe chráněny neuzené produkty proti vlivu chemické oxidace a ztrátě vody.

Tento vynález může být použit pro balení šunky,kde se kolagenový film transformuje na rouru a šunka se umístí do této roury. Poté se obalí kolem šunky. Produkt podle tohoto vynálezu také hraje roli bariérové membrány kvůli snížení ztráty vody vařené šunky a při pečení. Tento vynález také dovoluje snadné odstranění sítě.

Tento vynález může být použit při výrobě uzené šunky, produktů z vařeného slaného masa, pečeně, pařených uzenin, jiných uzenin, rybích produktů a paštik. Bariérová membrána podle tohoto vynálezu chrání před ztrátou vody, ztrátou tuku a pod.

Příklad 2

Krok 1: (Předzpracování)

V prvním kroku jsou kůže promyty se surfaktantem.

V konkrétním nikoliv limitujícím příkladu se může toto předzpracování provést následovně (to jest, mělo by být zřejmé, že toto je pouze příklad, který může být pozměněn odborníkem v oboru podle potřeby v závislosti na okolnostech (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10-25°C (20 °C) (i) Do mixeru bylo umístěno

Kůže Voda Surfaktant (ii) Reakční doba v mixeru:

(iii) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

100%

50-200% (100%)

0,2 - 3 % (1 %) min až 4 h (1 h)

Krok II: (Alkalické opracování/odchlupení (to jest odstranění prasečích štětin))

Ve druhém kroku se z prasečí kůže odstraňují chlupy (např. štětiny v kůži). Přítomnost těchto chlupů je obzvláštní problém u prasečí kůže. V tomto kroku odstraňování chlupů se používá kombinace chemikálií, která s výhodou zahrnuje sulfid sodný, která rozpouští nežádoucí chlupy nebo materiál štětin. Tento krok a výhody z něho plynoucí jsou neznámy v současném stavu techniky při výrobě jedlých folií. Normálně se krok zbavování chlupů z hovězí kůže provádí v koželužně za technických podmínek. Jak bylo popsáno výše, použití sulfidu pro odstranění chlupů z prasečí kůže za potravinářských podmínek je nové.

V konkrétním nikoliv limitujícím příkladu může být toto odchlupení provedeno následovně (nejvýhodnější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10-25 °C (20 °C) pH>9(>12) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Vápno	0,5 - 5 %	(3 %)
Voda	20 - 50 %	(30 %)
Sulfid sodný	2 - 6 %	(4%)
(ii) Reakční doba v mixeru	2-8h	(5 hodin)
(iii) Do mixeru bylo přidáno:
Voda	zbytek do 100 % (70
(iv) Reakční doba v mixeru:	5-30 min	(10 min)

(v) promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

Krok III: (Promytí)

Μ ·Μ« · · · Φ · · • · φ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ «ΦΦ φφφ ΦΦΦ

ΦΦ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ φ

ΦΦΦΦ ΦΦ Φ ΦΦ Φ

ΦΦ ΦΦ Φ » ΦΦΦ ΦΦ Φ Φ ·

Prasečí kůže se potom s výhodou podrobují promývacímu kroku. V konkrétním nikoliv limitujícím příkladu může být promývací krok proveden následovně (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorkách):

Teplota: 10-35 °C (30 °C) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) (ii) Reakční doba v reaktoru: 5-30 min (10 minut) (iii) promytí

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

Krok IV: (Odtučňování)

V tomto odtučňovacím kroku jsou kůže odtučňovány. Tento odtučňovací krok se s výhodou provádí enzymaticky s pomocí smáčecích činidel (např. detergentů). S výhodou jsou používány lipázy k hydrolýze přírodního tuku mezi kolagenovými vlákny. Kromě toho, proteázy jsou s výhodou používány pro podpoření této akce (to jest zajišťují jednotné odtučnění). Kromě toho se s výhodou používají detergenty za účelem emulgování uvolněných mastných kyselin. První krok, včetně použití kombinace chemikálií a biochemických činidel, poskytuje výhody, které nebyly dříve předpokládány v oboru výroby jedlých folií.

V tomto konkrétním nikoliv limitujícím příkladu může být odtučňování provedeno následovně (mělo by být zřejmé, že provedení tohoto vynálezu může být odborníky v oboru pozměněno v závislosti na požadovaných okolnostech), nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorlách:

Teplota: 10-35°C (30 °C) (i) Do reaktoru bylo umístěno

Voda 50-200% (100%)

Enzymy rozpouštějící tuky (lipázy) 0 - 2 % (0,6 %) (ii) Reakční doba v reaktoru: 15 min až 6 h (1 h) (iii) Do reaktoru bylo přidáno:

Enzymy rozpouštějící proteiny (proteázy) 0 - 2 % (0,5 %) surfaktant 0,05-3 % (0,5 %) (iv) Reakční doba v reaktoru: 1 - 12 h (4 hod) (v) Promytí:

• ft ftft

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

50-200% (100%)

5-40 min (20 min)

Krok V: (Další promývání)

Poté jsou prasečí kůže s výhodou podrobeny dalšímu pracímu procesu. V konkrétním nikoliv limitujícím příkladu může být další promývací krok proveden následovně (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10-35 °C (30 °C) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda (ii) Reakční doba v reaktoru:

(iii) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

(iv) Do mixeru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) (v) Reakční doba v reaktoru: 5-40 min (vi) Promývání:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

(20 min)

50-200% (100%)

0,5-2% (1%)

- 5 h (3 hod)

Krok VI: (Neutralizace)

Po odtučnění se provádí neutralizační krok. V tomto kroku se kůže okyselují následujícím způsobem (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorce):

Teplota: 10-35°C (30 °C) pH max 3,5 (i) Do reaktoru bylo umístěno:

Voda kyselina citrónová (iii) Reakční doba v reaktoru:

(iv) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

(v) Do reaktoru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) natrium citrát 0,5 - 5 % (2 %) • · · · « · · · · · · • · 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 999 99 999 (vi) Reakční doba v reaktoru:

- 5 h (3 hod)

Adjustování pH s chlorovodíkovou kyselinou (10 %) (vii) K výše uvedenému bylo do mixeru přidáno:

chlorovodíková kyselina 0,2-2% (1 %) (viii) Reakční doba v mixeru: 30 min - 5 h (2 h)

Kroky (vii) až (viii) byly opakovány až do dosažení pH 5.

(ix) Obsah reaktoru byl ponechán stát přes noc.

(x) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

Krok VII: (Dodatečné promytí)

V konkrétním nikoliv limitujícím příkladu bylo dodatečné promytí provedeno následovně (nejpreferovanější hodnoty jsou uvedeny v závorkách):

Teplota: 10-35°C (30 °C) (i) Do mixeru bylo umístěno:

Voda 50-200% (100%) (ii) Reakční doba v reaktoru: 5-40 min (20 min) (iii) Promytí:

Voda a rozpuštěné chemikálie byly vypuštěny z mixeru.

Materiál byl rozemlet na kolagenovou kaši, která se poté okyselila na gelovitou hmotu.

Krok VIII: (Drcení)

Stejně jako v Příkladu 1.

Krok IX (Mletí)

Rozdrcený materiál byl smíchán s 5 díly vody a 3 díly ledu. Mletí bylo provedeno v koloidním mlýnu za vzniku jednotné kolagenové kaše.

Krok X (Příprava hmoty)

V dalším kroku se kaše s výhodou smíchá opět s vodou, ledem, kyselinou chlorovodíkovou a změkčovadlem za vzniku jednotné gelovité hmoty.

V tomto příkladu (nikoliv limitujícím) byly hodnoty smíšené hmoty následující:

Obsah kolagenu:	1	- 2,5 %	(1,8%)
Glycerín	0	- 1,2%	(0,6%)
pH:	2	-3,6	(2,8)
Teplota:	3	- 18 °C	(8 °C)

Zatímco byl tento vynález ukázán a popsán s odkazem na preferovaná provedení v současnosti považovaná za nejlepší způsoby provedení, je zřejmé, že mohou být provedeny různé změny bez toho aniž bychom se vzdálili od zde popsaného širšího konceptu vynálezu popsaného dále následujícími nároky.

Průmyslová využitelnost

Nový způsob výroby kolagenových membrán z prasečích kůží poskytuje produkty, mající lepší mechanické vlastnosti než dosud známé výrobky a které jsou vhodné pro balení potravin jako jsou například šunky.

Claims

PATENT OVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže, vyznačující se tím, že se z kůže odtučněním odstraní většina tuku, poté se chemicky odstraní chlupy, provede se kyselá hydrolýza kůže, poté se kůže rozmělní na gelovitou hmotu, která se vytlačuje, tvaruje se do tvaru folie a suší za vzniku kolagenové membrány.
2. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se t í m, že dále zahrnuje odstraňování kůže z vepřového a zmrazení odstraněné kůže za účelem zajištění materiálu pro odtučnění.
3. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se t í m, že kůže se odtučňuje enzymaticky.
4. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se tím, že zmíněný materiál je odtučňován tak, že membrána vyrobená tímto způsobem má obsah tuku kolem 10 % nebo méně, spočteno na suchou hmotnost kolagenové membrány.
5. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se t í m, že zmíněné odstranění chlupů z kůže se provádí alkalickým opracováním kůže při pH dostačujícím k odstranění chlupů.
6. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 5, vyznačující se tím, že se kůže po odchlupení promyje.
7. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 6, vyznačující se tím, že po promytí se kůže opracuje s bělícím množstvím peroxidu a takovým množstvím hydroxidu sodného, postačujícím pro separování kolagenových vláken.
8. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 7, vyznačující se t í m, že se kůže po opracování s peroxidem a hydroxidem dále promývá s vodou.

····«· ·* · ·* · • · · · · · · » · · · ··· ♦ · · ··· • · ···· · · · · · • · · · · « · · · · ·· ·· ·· ··· ·» »··
9. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 7, vyznačující se t í m, že se materiál kůže po kyselé hydrolýze podrobí praní s vodou až do dosažení pH kolem 1,8 až 3,9.
10. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se tím, že se materiál kůže rozmělní na gelo vitou strukturu.
11. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se t í m, že se gelovitá hmota smíchá se změkčovačem, vybraným ze skupiny obsahující dialkoholy, trialkoholy, polyalkoholy a polymerní cukry.
12. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 10, vyznačující se tím, že se gelovitá hmota homogenizuje za vzniku prakticky jednotné distribuce vody ve hmotě a za účelem rozdělení kolagenu ve hmotě na vlákna a fibrily.
13. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se tím, že gelovitá hmota před vytlačováním má pH od 2,4 do 3,6.
14. Způsob výroby kolagenové membrány z prasečí kůže podle nároku 1, vyznačující se tím, že kolagenová membrána má obsah vlhkosti od 11 do 18 %.
15. Kolagenová membrána vyrobená podle nároku 1.
16. Kolagenová membrána, vyznačující se tím, že zahrnuje jedlou vrstvu obsahující zejména kolagen odvozený z prasečí kůže.
17. Kolagenová membrána podle nároku 16, vyznačující se tím, že je obalená kolem potravinářského produktu.
18. Kolagenová membrána podle nároku 17, vyznačující se tím, že potravinářský produkt je šunka.

·· ···· ·· ·* • · » · · • · · · ♦ • · < · · · • r · · · « ·« ·· ·· ··
19. Kolagenová membrána podle nároku 16, v y z n a č uj í c í se tím, že obsah vlhkosti se pohybuje v rozmezí od 5 do 25 %.
20. Kolagenová membrána podle nároku 16, vyznačující se tím, že její tloušťka se pohybuje v rozmezí od 0,01 do 2 mm.