CS253704B2 - Method and device for partial surface layers applying - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu nanášení dílčích povrchových vrstev, zejména lepicích hmot na textilní mattrrál; podle něhož se tečení schopná termoplastická hmmta nebo duroplastická nanášecí hmota přivádí na textilní matterál, s nímž se pevně spjjí a zařízení k provádění tohoto způsobu.

Pro nanášení vrstev na textilní ιηβ^Μΐ, nappíkltd na rouno, tkaniny a pleteniny, jsou známy různé způsoby. Daleko největší část nanáŠecích hmot tvoří lepicí hmoty, které se pro pevné spojení textilního mateeiálu s nanesenou vrstvou uvedou do stavu schopného lepení, nebo se stanou po nanesení schopnými lepení, načež se po slepení převede lepicí hmota do pevného trvanlivého stavu. V textinním průmyslu se kladou na taková spojení, co se týká pevnooti spojení, trvannivoosi, nenitlivosti proti vnějším vlivům a pružnc>osi, vysoké požadavky, které jsou známými způsoby plněny v různé míře, jak ukazuje uvedený přehled.

Je známo nanášení pomocí fólie, u něhož se zvlášť vyrobená fólie z trrmoplastickéht mateeiálu přitlačí os předehřátý textilní maaterál, nebo se vytlačená fólie ještě v teplém stavu položí a při tlačí přímo os textilní mateeiál. Dále je známo plošné u něhož se trrmotlastiiký prášek, připravený ve formě pasty, nanáší na plošný textilní mtt^e^i^.H pomocí stěrky, suší se, ohřívá a v lehce tekutém stavu ulpívá na textinním. mma-ceHlu tlakem válce, Tyto způsoby nanášení se sice ještě použ^vjí, tle jen omezeně v textinním průmyylu, protože souuvslé, neppře.ržité trrmotlastické nanášení vrstev vyžaduje při dodatečném dalším spojení s jinými textilními matte-rdly účinkem tepla, čtsu a tisku, zejména v oděvním průmmslu pouužtí vysokých teplot a má za následek značné smršťování prádla,· kromě toho dodává toto zpracování konečnému výrobku neteexilní vzhled.

U známého rozptylového nebo kropícího způsobu se termotlastická unášecí hmota rozemletá nebo prosetá na určitou velikost zrna rozprostře po předehřáté textilní látce, v peci se dále ohřívá, načež se tlakem válce spojí v lehce tekutém stavu s textinním materiálem. Protože tato nanášení jsou íeppavidelíá, má textilní matterál, opatřený tímto způsobem nanesenými vrstvami, po slepení s jimými mateerály, speciálně v průmyylu výroby ^οΖ^Ι a halenek, k jejichž výrobě se používá tenkých a hladkých svrchních matte-Hlů po očištění u prádla i u oděvových částí hrubý povrch, podobný pommrančoié kůře.

U způsobu, kterým se vytvářejí síťové vrstvy, se vytlačovaná síť nebo fólie s'podélnými zářezy roztahuje do šířky a spojuje s předehřátou textilní látkou.

Roztažená síť se snaží nabýt své původní formy, čímž způsobme, že se při ohřevu spojená místa trhatí a tuhnoucí prodloužení se stahu í zpět do křížových míst sítě, takže vzniká n^s^c^uuvs^s^lé, jakoby z bodů složená, dokonale pravidelná vrstva. Tohoto způsobu se však málo užívá, jelikož je neekonomický.

Pravidelné částečné, například bodové nanášení lepicí nanášecí hmoty na textilní mateeiál představuje hlavní požadavek, který klade oděvní průmyys, samozřejmě za dodržení dříve uvedených požadavků. K tomuto účelu jsou známy různé způsoby nanášení. Velkého rozšíření dosáhl rotační „ prosívací tlakový způsob íanášenn, u něhoO.se pomoc^íí pojivá íanílerí termoplastické prášky ve formě pasty pcmocí stěrky přes otvory válcové prosívací tlakové formy udvvaužící se na pohyblivém eexeHním mateerálu, přičemž se na němž pomooí otvorů může vytvářet požadovaný vzor. Po vysušení pečivá se eermoulastický mteei<^;L roztaví a spoúí tlakem válce s eexeHním materiálem. Obměna tohoto způsobu s použitím mletého trriotlastického lepicího mateeiálu je známa, ale u tohoto způsobu se nedosahuje takové rtiítmirnnuti jako při pouuití pasty. Výsledný výrobek se spíše podobá výrobku, jaký se získá při rozptylovém nebo kropicím způsobu nanášení a má také stejné nedootaieky.

Velmi hospodárné jsou známé postupy praccujcí s vysokým tlakem. Osvědččly se při pocítí teriooPastickéhu prášku, který se stěrkou nanáší na válec s prohlubeninami na povrchu. Předehřátý textilní maaeeiál přijímá prášek, který se v průběžné peci dále ohřívá, načež se spojuje s eextinním materiá^m .takém válce.

Všechny známé způsoby pracují s termoplastickými materiály se zrny rozemletými na určitou velikost a/nebo prosévanými materiály, čímž, se zdražuuí.

Úkolem vynálezu je vypracovat způsob, podle něhož se hmoty pro nanášení na povrchové vrstvy nanááejí z maatriálů v jejich původním,_Ί většinou granulovaném stavu, to je nerozemletém a/nebo neprosííváném a kromě toho umožňuúí dokonalé dílčí nanášení povrchových vrstev na textilní mattriál, aniž se přitom musí brát v úvahu omeeení v uspořádání a tvaru tohoto nanášení.

\ t

Tyto výhody nemaj známé způsoby dílčích povrchových vrstev, zejména lepicích hmot, na textilní materiálf podle něhož se tečení schopná termoppastická hmota nebo duroppastická nanášecí hmota a přivádí na textilní Mae^ei^í^l, s nímž se pevně spojuje. . Nevýhody známých řešení odstraňuje způsob nanášení dílčích povrchových vrstev, zejména lepicích hmot, na textilní mattriál, podle něhož se tečení schopná termoolastická hmota nebo duroplastická nanášecí hmota přivádí na textilní mateíál, s nímž se pevně spoj, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se nanášecí hmota nanáší na textilní materiál jako roztavená hmota schopná tečení z alespoň jedné, pod tlakem činné trysky.

Je výhodné, když se nanášecí hм^t:t nanáší na textilní maateiál přímo nebo nepřímo mezinosným ústrojím, s výhodou nosným pásem, pohybujícím se s textilním maaeriálem nebo přenášecím válcem. Mezi nanášecí tryskou a textinním maaeriálem se může synchronně s textilním maaeriálem vést perforovaný nosný pás, přičemž nanášecí místo může být popřípadě ofukováno horkým vzduchem. Nannáecí hmota se může nanášet ve dvou nebo více po sobě n^jaled^fiící^c^h stupních. Nannáecí hmota se může nanášet na různých místech textilního maatriálu v rozdílné tloušťce a/nebo v rozdílné vzdálenoosí.

Poodtata zařízení k provádění způsobu nanášení podle vynálezu spočívá v tom, že sestává z nanášecí hlavy, na níž je uspořádána alespoň jedna nanášecí tryska, přičemž nanášecí hlava je opatřena pohonem pro udělování nanášecí hlavě, popřípadě její části, přídavného pohybu vzhledem k textinnínu mattriáls, který je.odlišný od pohybu nanášecí hlavy.

Na nanášecí hlavě může být uspořádána nanášecí tryska, před níž může být otočně uspořádán perforovaný kovový válec, který může být společně s nanášecí hlavou ve styku s přejímacím válcem.

Naanáecí hlava může být po celé šířce zařízení tvořena nosníkem, opatřeným duto^u tvořenou napájecím kanálkem hlavním kanálkem ve tvaru průběžného zářezu nebo vedle sebe ležících kanálků a vyúsťovací komorou,. která je vymezena dvěma těsnícími chlopněmi, tvořícími ústí.

Šířka vyústovací komory může být vymezena lrtfitovýíi tyčemi zavedenými po jedné na obou jejích čelních stranách a o stejných průřezech jako tyč vyúsťovací komory, přičemž šířka vyúsťovací komory je nastavitelná,.zejména výměnou rozdílně dlouhých lrtfitových tyčí nebo jejich posunuuím.'

Nannáecí hlava může být po celé.své délce opatřena průchozími otvory pro vložení nastavitenných ohřívacích těles.

Alespoň u dvou nanášecích trysek, uspořádaných na nanášecí hlavě může být nanášecí hlava otočná kolem osy svislé k ploše textilního mae^ri.áls.

Nannšecí hlava může být také opatřena šoupátkem s vybráními pro odměňováni dávek nanášecí hmoty do nanášecí trysky, přičemž vybrání mohou být vytvořena v rozdílných velikostech a v rozdílných polohách.

Zařízení podle vynálezumůže obsahovat alespoň jeden rotační přejímací válec s přiřazenou dvojicí kalandrových válců, synchronně rotujících s rotačním přejímacím válcem.

Výhoda způsobu podle vynálezu a zařízení k jeho provádění spočívá v tom, že ummoňují nanášení mattriálů na textilní mattriál v jejich původním stavu, tedy bez jekékooi předběžné úpravy, zejména bez rozemílání a prosívání, pokud jsou v granulovaném stavu, a dokonalé dílčí nanášení povrchových vrstev na textilní ma^eí-ál bez ohledu na uspořádání a tvar tčhoto nanášenn. Způsob i zařízení k jeho provedení jsou jednoduché a dosahuje se jimi stejnoměrných vrstev.

Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na výkresech, kde obr. 1 představuje blokové schéma nanášecího zařízení k nanášení termoolastických nebo duroplastických nanášecích hmot na textilní materii, obr. 2 část blokového schéma nanášecího zařízení podle obr.

1, obr. 3 schemaaický pohled na nášecí zařízení v nárysu, obr. 4 schemaaický pohled na dílčí provedení nanášecího zařízení pro vytváření povrchových vrstev, obr. 5 pohled na schéma dalšího provedení nanášecího zařízení pro vytváření povrchových vrstev, obr. 6 částečný řez nanáŠecí hlavou, obr 7 schemafiicky znázorněné nanášecí zařízení s různými moonostmi nanášení povrchových vrstev a obr. 8 řez dalším provedením nanášecí hlavy.

Nanááecí zařízení podle blokového schéma na obr. 1 zahrnuje nádobku 2 k přijímání, ukládání a zkapalňování termoopastické tavné hmooy. Nanášecí zařízení dále obsahuje potrubí

2, které spojuje nádobku 2 ^s dopravním ústrojím 3, například čerpadlem objemového typu, pro dopravu tekuté tavné hmoty nanášecím zařízením. Dopravní ústrooí 2 3^e mmehanicky spojeno například hřídelem 2 S mcjtorickým pohonem 2· Dále obsahuje nanášecí hlavu 2 ^s nanášecí tryskou 2 připojenou příponným potrubím přičemž nanášecí tryska 2 j^e spojovacím potrubím spojena s dopravním ústrojím 2·

Nan^ccí hlava 6 je spojena hřídelem 11 s mcioorickým pohonem £0, který pohybuje buč nanášecí hlavou ~ jako celkem nebo pouze její čássí, například posunutím nanášecí hlavy 6 stranou vzhledem к pohybu textilního mmaeeiilu nebo rooaaí ddlu této náaálšeí hhavy (obr. 6 a 7 . Nannáecí zařízení je opatřeno řídicím ústrojím 12, jehož povely jsou vedením 13, 14 přiváděny k metrickým pohonům .5, 10.

Na obr. 2 je znázorněno nanášecí zařízení, jehož rozdíl proti nanášecímu zařízení na obr. 1 spočívá pouze v uspořádání mooorického pohonu £2, který je spojen hřídelem 11 jak s nanášecí hlavou 6, tak i s nanášecí tryskou 2· V tomto případě se může podle volby pohybovat nanášecí tryska 2 sama nebo společně s nanášecí hlavou 6. Mooorický pohon 10 vytváří podle obr. 1 a 2 nejen pohyb celé nanášecí hlavy 6, ale i pohyb dílů, které jsou potřebné k nanášení nanášecí hmmty, například neznázorněných venni-lů, spínačů pro ohřívání a podobně. Místo mmehanického pohonu se může pouuít také ekvivalentního pohonu hydíraulického, pneumoat<íkého pohonu.

Zařízení znázorněné . schemaaicky na obr. 3 až 5 předdaavuuí celkové síhematiíké uspořádání pro n^i^i^€^e^i^3^:Lté nanášení dílčích vrstev na texailní průběžnou látku nebo na ustřižené díly, které se dopravní na podložce. '

Teetilní imateíál 15 - obr. 3 - se tdv0íí z odvíjecího ústroj £6, prochází předehhívací zónou 17 a přijde do první stanice 22, kde se nanese vrstva na jednu stranu textilního materiálu 15 nepřímým způsobem, to, je, nanášecí hmota se spojovacím potrubím 9 například ohřátou hadicí, přivede k nanášecí hlavě 2 s nanášecími tryskami 2 a nanese se na nanášecí válce 22, který má podle druhu požadovaného dílčího nanesení odpooOddjící stav povrchu.

Na nanášecí válci 19 nanesená vrstva se přenese na textilní imateřál 22· S nanášecm válcem 19 spolupůsobí při k^^drování nanesené vrstvy přítlačný válec 22, který má rovněž rozdílný stav povrchu. Za první stanicí 18 je druhá stanice 21 stejného provedenn, v které nastane druhé, nepřímé nanášení vrstvy na textilní materiál 15, čímž je nyní provedeno celkové dílčí nanesení vrstev. Počet použitých stanic závisí samozřejmě na druhu dílčího nanášení a je možno uspořádat jednu, dvě nebo více stanic 18, 21. ;

Za druhou stanicí 21 přijde textilní maateiál 15 do ohřívací zóny £2, kde dojde k dalšímu roztavení termoplastických mate^iálů nebo k sušení vykondenzování nanesené hmoty. Po průchodu ohřívací zónou 22 následuje další kalandrování kalandrem 23 s dvojicí válců .24, 25 k dokonalejšímu ulpívání nanesené hmoty na textinním mat^e^jLálu 15' který se pak navvjí na navvjecí ústrojí £6.

V předehřívací zóně 17 je teplota nastavitelná, aby se textilní mate-iál 15 předehřál tak, aby se přenos z nanášecího válce 19 na textilní ma^e^iál 15, případně při nepřímém nanášení - z nanášecí trysky 2 na textilní mate-iál 15 uskutečnil bezvadné. Kalandr 2 3 se může podle druhu zpracovávaného textilního mateiálu 15 také vynechht, když kalandrování ve stanicích 28' 21 zaaistí spolehlivé ulpění nanesené vrstvy na povrchu textilního íateriálu.25Zaaízení podle obr. 4 slouží k přímému nanášení nanášecí hmoty na textilní mateeiάl

15, to je, nanášecí hmota se nanáší ve stanici 27, do níž je spojovacím poturbím 9 přiváděna do nanášecí hlavy . a z ní nanášecí tryskou 2 na textilní mate^iál 25« Potom se nanášecí hmota dále ohřívá v ohřívací zóně 22 a pak se kalandruje v kalandru 23. Ve stanici 27 je pod textinním íateriάleí 15 uspořádána podložka 28, která je stacionární nebo se pohybuje s textinním íateriáleí.

Obr. 5 představuje zařízení ke kašírování, to je k slepování textilních materiálů 15, 15~. V kašírovací stanici 29 se nanáší lepicí hmota přímo na jeden textilní materiál 15. Potom následuje mezi nanášecím válcem 30 a jemu př^zenným přítačnýým válcem 31 slepení s druhým textinním íaaeriáleí 25'· P° dalším ohřátí v ohřívací zóně 22 se provádí kalandrování v kalandru 23. V kašírovací stanici 29 slouží nanášecí válec 30 spolu s dalším vodicím válcem 32 také vedení pásu 33 přes pevnou podložku 28. Pás 33 se při-oom pohybu je rychlostí textilního materiálu 15.

Na obr. 6 je znázorněna nanášecí hlava £, která má na jedné v^n^^^iší stěně 34 přípojný díl 35 pro připojení spojovacího potrubí 2· Na další v^e^ější stěně 36 je uspořádána nanášecí tryska 2* Ve skříni 37 nanášecí hlavy 2 je uspořádáno rotační šoupátko 38 s vybráními 39 pro přívod nanášecí hmoty přerušovaně k nanášecí trysce 2' a to vstupním kanálkem £1 k nanášecí trysce 2* RooacV rotačního šoupátka 38 lze dooílit přesného dávkování nanášecí hmoty vytupující z nanášecí trysky 2’ Nannšecí hlava 6 může mít jednu, dvě nebo více nanášedch trysek 2· Podle jejich počtu má skříň 37 a rotační šoupátko 38 odpo^ídaící délku.

Rotačním šoupátkem 38 se provádí dávkování pravidelně, ale mohlo by také probíhat v nepravidelných vzdálenostech, čímž by bylo možno dosáhnout různých nanášedch účinků, případně tuhoosi, které lze ještě vystupňovat rozdílnou velikostí vybrání 22· Je-li kromě toho nanášecí hlava . uspořádána výkyvné v rovině rovnoběžné k rovině textilního mate^iálu 15, může se šikmým uspořádáním nanášecí hlavy . ke sm^ru pohybu textilního mateiálu 15 dosáhnout toho, že vzdálenost mmzi jednotlivými nanášedmi tryskami 2 mění.

Tímto způsobem se dá dosáhnout velmi blízkých, vedle sebe uspořádaných dílčích nanášených vrstev, což by nebylo možné pro požadovanou vzdálenost mezi dvěma nanášenými tryskami 2 při nanášecí hlavě 2 uspořádané kolmo k pohybu textilního mae^e^i.álu 15.

Přerušovaného nanášení na textilní matriál 15 lze doocíit také pomocí ovládaných ventilů. Pro ovládání těchto ventilů se může pouužt hyddaulické, pneumaické, elektrické nebo mmchanické energie. Při po^^žtí většího počtu vedle sebe ležících nanášedh trysek 2 je také počet ventilů značný.

V takovém případě je možno dosáhnout stejného účinku rotujícího rotačního šoupátka 38, jako s větším počtem veetilu, Protože termoplastické a částečně také duroplastické nanášecí hmoty mají mazaa! účinek, dosáhne se s rotačním šoupátkem 38 stejné provozní jistoty jako s jedno tlivými ve mníly. Kromě toho může být povrch rotačního šoupátka 38 a otvor ve skříni 37 povrchově upraven, nappíklad siilonnován, tvrdě chromován a podobně. Jessliže se použžje více vedle sebe ležících rotačních šoupátek 38, mohou tato běžet pro dosažení rozdílných nanesených vrstev rozdílnou rychlostí.

Daaší nanášecí účinky se daáí také dosáhnout úpravou tvaru nanášecích trysek ji. Změnou šířky, velikosti a tvaru jejich ústí lze rovněž dooílit různé nanášecí efekty. To je obzvláště výhodné, když se má dosáhnout na zpracovávaných textinncch maaeeiálech různých ztuženn.

Ohhívání v předehhívací zóně 17 a ohřívací zóně 22 se může provádět různým způsobem, nappíklad elektrccýým topením, infraohňvvem nebo ohříváním pomocí horkého vzduchu. TeeXtlní maateiál 15 se musí co možná šetrně odvíjet a opět пэг^пГ, aby se zabrááňlo jeho protažení.

S nanášecími tryskami £, uspořádanými v nanášecí hlavě £, lze dosáhnout velkého počtu dílčích nanesených vzorů, ale pro rozměry nanášecích trysek £ je obtížné nanášení různých paafií ležících těsně vedle sebe. Je možné sice dosáhnout zlepšení popsaným vykyvováníe nanášecí hlavy £ kolem svislé osy, ale v takovém případě se musí oppařít přídavným přnsraoovacím ústrojím nejen pro nanášecí. hlavu £, ale i pro pod textinním maaeriáeem 15 ležící pevnou podložku 28. Tyto těžkosti mohou být odstraněny nanášecím zařízením podle obr. 7, u něhož se nanášení provádí na jedné straně nanášecí hlavou £, napUCl^ podle obr. 4, a na druhé straně nanášecí hlavou 50 uspořádanou uvvňtř rotujícího perforovaného kovového válce 46, na jehož vun-třní stranu přitéká tavná hmota taakee z nanášecí trysky 49.

Přes jeho perforaci se pak nanáší na textilní. . ma^eřá! 15. Oběma zařízeními se může provést nanášení tavné hmoty nepřímo přes přenášecí pás nebo přenášecí válec, nebo přímo na teXilní ma^eřá! .15. Na obr. 7 je znázorněno nanášecí zařízení s nanášecí hlavou £ opatřenou zde neznázorněnými tryskami pro nepřímé nanášení tavné hmoty na nosný pás £5, z něhož se tavná hmota přenáší na teXilní ma^erá! 15.

Oběma zařízeními se může provést nanášení tavné hmoty nepřímo přes přenášecí pás nebo přenášecí válec, nebo přímo na texXilní ma^erá! 15. Na obr. 7 je znázorněno nanášecí zařízení s nanášecí hlavou £ opatřenou zde neznázorněnými tryskami pro nepřímé nanášení tavné hmoty na nosný pás .45., z něhož se tavná hmota přenáší na texXilní . 15. Nanášecí zařízení s perfooovaným kovovým válcem 46 je použžtélné jak pro přímé, tak nepřímé nanášení přenášecího válce ££ na texXilní ma^eřá! 15. Při přeném nanášení odpadá dosný pás £5. Při pooužtí nanášecí hlavy £ nabízí nepřímé nanášení přes nosný pás 45 tu výhodu, že vykovováním nanášecí hlavy £ kolem svislé osy je možno zmeeššt vzdálenost meei ústími nanášecích trysek £. Přioom musí být rovněž výkyvné ukládací . rameno 47, uspořádané na odvrácené straně nosného pásu 45.

Při pooužtí perforovaného kovového válce 46 je možno nosný pás 45 vynechat, protože v pпrfosovaném kovovém válci 46 může být perforace 1íbsvsl·šě hustá. U nepřímého nanášení tavné hmmty je pouužt ohřívaný přenášecí válec 51, z něhož se tavná hmota přenáší na texXilní ιμ^ϊ! ££. U nepřímého nanášeni tavné hmmty se používá ohřívaný přejímací válec 52 a . potom je možno většinou vynechat také ohřívaný přenášecí Válec 51. Poožižeпli se pro nepřímé nanášení tavné heety nosný pás £5, p^i^u^žje se přenášecího válce 51 jako hnacího válce pro nosný pás 45.

TeeXílní mámili 15 se oddlíí z blíže neznázorněného odv^ecího ússroší 16 a přes vratný válec 53 přijde na předehř-řvací válec 54 a odtud na přejímací válec £2, kde se’provádí nanášení tavné hmmty bul přímo nebo nepřímo. TeeXílní ma^eřá! £5, opatřený dílčí vrstvou, prochází kalandrem s dvěma chlazenými ka1ašdrsvými válci £5, 56 s nastavitelnou mezerou válců v místě šipky £7. Po kalandrování pokračuje textilní materiál 15 ke dvěma chladicím válcům 58, 59 a pak přes vratný válec 60 do navíjecího ússrojí £17 v němž se pomocí pásového pohonu 62 naaíjí.

Z dalšího odvíjecího ústrooí 63 se odvíjí další textilní maaeeiál £5, který se vede přes vratný válec 64, předehřívací válec 65 a jeden kalandrový válec 56, kde se textilní mat^ei.^^ 15 opatřený vrstvou tavné hmoty kašíruje. Zaaízení tak ummžžuje jak nanášení vrstev, tak také kasírování. K pohonu jednotlivých válců slouží blíže neznázorněný motooický pohon 66, který pohání, například hnacím řetězem 67, přes čerchovaně naznačená ozubená kola, předehhívací válce 54 a chladicí válec 58 a 69. Hnací řetěz 67 pohání dále schemaaicky znázorněné ozubené kolo £9, které dále pohání v daném případě přes meeikola přejímací válec 52, kalandrový válec 55 a přrdehřívtcí válec £5. Přejímací válec 52 pak pohání přenášecí válec 51 a kalandrový válec 55 další kalandrový válec £6. Nosný pás 45 je poháněn od přenášecího válce 51 a je napínán napínacím ústrojím s napínacím válcem 70. Vratné válce ££, 72 slouží k vedení nosného pásu 45.

V ř^erf⁰ootaném kovovém válci 46 může být provedena lbbovolná perforace, nappíklad otvory, štěrbiny a podobně v nejrůznějších uspořádáních, tvarech a velikostech.

Dávkování tavné hmoty může být provedeno bud. taakem působícím na přvváděnou tavnou hmotu nebo velikostí perforace v perfooovaném kovovém válci £6, nebo šířkou vyústění těsnících chlopní 81, případně rychlostí posuvu textilního оз^гИ^ £5. Nanášecí hlava 50 uvvitř perforovaného kovového válce 46 se rozprostírá přes šířku celého zařízení, případně přes celý přejímací válec £2, který se navíc ve smyylu šipky 73 používá k nastavování mezery u přenášecí^ válce 51.

Nanášecí hlava 50 je tvořena nosníkem s uvnitř vytvořenou dutinou, která je tvořena napájecím kanálkem 79, na něj navazujícím hlavním kanálem £0, který má zářez nebo vedle sebe ležící kanálky, a vyúsťovací komorou 81, která je vymezena dvěma těsnicími chlopněmi 82 tvořícími vyúsťovací štěrbinu. Protože nap^ecí kanálek 79 a hlavní kanál 80 nedosea^í zcela k bočním stěnám nanášecí hlavy 5), musí být stranové utěsněna pouze vyúsťovací komora 81. To se provádí dvěma prtfitotanými tiyčem., které jsou zasouvatelné z čelní strany a mají p^c^oil vyúsťovací komory £1, přičemž tyto proi*itvvané tyče lze současně potupit také k nastavování šířky vyústovací komory £1, ať již se použií p^<^fi.o^v^é tyče různě dlouhé nebo posouuvaclné. Ma^rídl p^f^ové tyče je lehce tvarovatelný, nappíklad do tvaru vhodné umělé hmoty nebo hadice, aby při nasazování nanášecí hlavy 50 na perforovaný kovový válec £6 mohly těsnicí chlopně £2, nappíklad z umělé hmoty nebo kovu, přieehnout na vn^řní stranu perforovaného kovového válce £6. Dále jsou v nanášecí hlavě 50 průchozí otvory £3, proběhaící v jeho celé délce, pro vložení nastavitelných ohřívacích těles, jimiž lze udržovat a řídit přesnou teplotu.

Perforovaný kovový válce 46 se otáčí pomocí zvláštního nrináiorněnéřh řídicího pohonu. Tavná hmota se Falcem přivádí k ^v^ř ležící nanášecí hlavě 50 a touto před ústí tvořené těsnicími chlopněmi. £2. P^e^fora^:í v perforovaném kovovém válci 46 se pak přenáší na textilií оз^г^И 15.

Tavná hmota se ohřívá v·nrináiorněné zásobní nádobě do tečení schopného stavu a dalším přiváděním tepla se v nanášecí hlavě 50 udržuje na požadované teplotě. Pomocí i·nftačevvených zářičů 77, uspořádaných na vnějším obvodu perforovaného kovového válce £6, se může teplota přídavně ovlivňovat.

Aby se iajittilt čisté odtržení tavné hmo^y při výstupu z perforovaného kovového válce 46, může se kromě taaku a teploty foukat nasS.atVtrlný horký vzduch ^znázorněnými tryskami ve směru šipky 78, nappíkltd v ^bastii bodu odvalování perforovaného válce 46 od erxtiiního maaeriálu 15.

Zařízení znázorněné na obr. 7 může být takto zjednodušeno, když tavná hmota bude schopná nanášení jedním způsobem nanášení a : kašírovací ústrojí se vypusSí.

Zařízení podle vynálezu je možno pouSít na výrobu rouna pod tryskou z termoolastických lepicích vláken, která se dosud vyráběla z rozřezaných fólií, avšak mohla být řezána pouze za kašírování s preparováným, například siiikonijvvaýým papírem na žádné v^likos^t^i., aby se zabránilo slepení následkem teploty nožů, vyvozeného při stříhání.

Popsanými nanášecími postupy mohou být rouna pod tryskou vyrobena jednoduchým způsobem. Dostatečného dělení do svazků může být zabráněno přerušením nanášení v rounu. Tím se stanou nákladné meeipolohy přebytečnými. Rovněž je možno rychle přejít na jiný druh nanášení, nezávisle na tom, zda se jedná o přerušované nebo nepřerušované formy nanášení.

Zařízení podle obr. 7 slouží především slepování·. textilních matteiálů termoplastickým lepidlem, ale se nanášet také jiné, například vyztužovací maateiály. V zařízení je možno bez problémů provádět také nanášení teplem tvrditelných plastických hmot.

Na rouno s plošnou hmotnossí 120 g/m pro šatové vložky se nanáší polyamid v možžtví g/m nanášecí hlavou podle obr. 8 a perforovaným kovovým válcem s 6 nebo 7 oky na cm při uspořádání bodů na rovnostranném trojúhelníku s úhly 60^o za účelem dodatečného slepení zadní strany rouna s vrchní povlakovou látkou ptmooí lepicích lisů, všeobecně známých v konfekčním průmyssu, při teplotě 150 °C a tlaku 30 až 50 MPa během 12 až 15 s, čímž se dosáhne ztužení rouna.

NAnnáecí zařízení podle vynálezu je vhodné nejen pro nanášení teimotlattických, nýbrž i teplem tvrdi^lných nanášených vrstev.

Jako nanášecí hmoty pro dílčí nanášení textilních maateiálů s teimoplastickými lepidly se ^^ίνα^ následnici himty; enyléo-vilιslacetát-topslyoer, etslél-etslαkisáát-topž>lymer, lOlsstSitl-bsntdien-ltlssnsitl“bSoktvý polymer, lolssnsit-izj>lién-lolsstsitl-bSoktvý polymer, polyetylén, polypropylén, butylizo-butyl- a iztpréotvé typy kaučuku, kaučuk enslénpitlsleou.

Dále lolsvinyltcetán a jeho kopolymery, nasycené polyestery a kopρžyeetery, polyamidy a kopolyamidy.

Používané duroppasty, například fenolové a kresolové pisskySice, jakož i epoxidové pryskyřice se nannášeí v tekutém stavu a tvoří po vytvrzení křehké, tlakově pevné maaterály. Před zesilováním k nim může být přimícháno až 60 % plniva.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (15)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob nanášení dílčích povrchových vrstev, zejména lepicích hmot, na textilní maaterál, podle něhož se tečení schopná termoolastická hmota nebo ^^p^stická nanášecí hmota přivádí na textilní mateři^á., s nímž se pevně spekší, vyzn^č^ící se tím, že se nanášecí hmota nanáší na textilní maateíál, jako roztavená hmota schopná tečení z alespoň jedné, pod tlakem činné trysky. ,
2. 2. Způsob nanášení podíle bodvul, vyznačující se tím, že se nanášecí hmota nanáší na textilní maaterál přímo nebo nepřímo mezinosným ústrojím, s výhodou nosným pásem, pohybujícím se s textilním maaeriálem nebo přenášecím válcem.
3. 3. Způsob nanášení podle bodu 1, vyzn^č^ící se tím, že mmzi nanášecí tryskou a nexninním mmaeriálem se synchronně s text^ním maaeriálem vede perforovaný nosný pás, přičemž nanášecí místo je popřípadě očkováno horkým vzduchem.
4. 4. Způsob nanášení podle bodu 1 až 3, vyznačující se tím, že nanášecí hmota se nanáší ve dvou nebo více po sobě následujících stupních.
5. 5. Způsob nanášení podle bodu 1, vyznačující se tím, že se nanášecí hmota nanáší na různých místech textilního materiálu v rozdílné tloušťce a/nebo v rozdílné vzdálenosti.
6. 6. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1 až 5, vyznačující setím, že sestává z nanášecí hlavy (50), na níž je uspořádána alespoň jedna nanášecí tryska (49), přičemž nanášecí hlava (50) je opatřena pohonem (10) pro udělování nanášecí hlavě (50), popřípadě její části přídavného pohybu vzhledem к textilnímu materiálu (15), který je odlišný od pohybu nanášecí hlavy (50).
7. 7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že nanášecí hlava (50) je uspořádána nanášecí tryska (49), před níž je otočně uspořádán perforovaný kovový válec (46).
8. 8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že perforovaný kovový válec (46) spolu s nanášecí hlavou (50) jsou ve styku s přejímacím válcem (52).
9. 9. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že nanášecí hlava (50) je po celé šířce zařízení tvořena nosníkem opatřeným dutinou tvořenou napájecím kanálkem (79) , hlavním kanálem (80) ve tvaru průběžného zářezu nebo vedle sebe ležících kanálků a vyúsřovací komorou (81), která je vymezena dvěma těsnicími chlopněmi (82) tvořícími ústí.
10. 10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že šířka vyúsřovací komory (81) je vymezena profilovými tyčemi zavedenými po jedné na obou jejích čelních stranách a o stejných průřezech jako tyč vyúsřovací komory (81), přičemž šířka vyúsřovací komory (81) je nastavitelná, zejména výměnou rozdílně dlouhých profilových tyčí nebo jejich posunutím.
11. 11. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že po celé délce nanášecí hlavy (50) jsou uspořádány průchozí otvory (83) pro vložení nastavitelných ohřívacích těles.
12. 12. Zařízení podlé bodu 6, vyznačující se tím, že alespoň u dvou uspořádaných nanášecích trysek (8) na nanášecí hlavě (6), je nanášecí hlava (6) otočná kolem osy svislé к ploše textilního materiálu (15).
13. 13. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že nanášecí hlava (6) je opatřena rotačním šoupátkem (38) s vybráními (39) pro odměřování dávek nanášecí hmoty do nanášecí trysky (8).
14. 14. Zařízení podle bodu 13, vyznačující se tím, že vybrání (39) jsou vytvořena v rozdílných velikostech a v rozdílných polohách.
15. 15. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jeden rotační přejímací válec (52) přiřazenou dvojice kalandrových válců (55, 56) synchronně rotujících s rotačním přejímacím válcem (52).