CZ392699A3 - Řemenový hnací systém se zdokonaleným přeběhovým alternátorovým odpojovačem - Google Patents

Description

.Těčítý hnací systém se zdokonaleným přeběhovým alternátorovým odpojovačem »**< «· ·**· · · · · · · .:’. .:.‘^:..^:.ú.*^í..^::..^:

-1Oblast techniky

Tento vynález se týká hnacích systémů a obzvláště se zaměřuje na točité, pomocné, hnací systémy vozidel s vlastním pohonem.

$ j Dosavadní stav techniky £

Tyto systémy se běžně používají pro přenášení síly z klikového spalovacího motoru na . pomocné součásti, mezi které typicky patří alternátor (generátor), vodní čerpadlo, olejové čerpadlo (posilovač řízení), kompresor vzduchové klimatizace (přes elektromagnetickou spojku) apod. Tyto součásti jsou obvykle umístěny v upevněných polohách a využívají automatický napínač řemene, který zajišťuje stálé napnutí řemene a při uvolnění řemene provádí jeho napínání.

Spalovací motoiy vyvíjejí otočnou sílu, která působí na klikový hřídel pouze při spalovacím procesu. Toto je ve svém účinku pulzující systém, který se vyznačuje tím, že čím jsou prodlevy mezí jednotlivými spalovacími cykly kratší, tím plynulejší je otočný chod motoru. Po každém spalovacím cyklu bude klikový hřídel vykazovat zrychlení a následně zpomalení až do ukončení dalšího spalovacího cykhi. Obecně lze říci, že pomalejší otáčení motoru a menší počet válců (spalovacích cyklů zajedno otočení klikového hřídele) má tendenci zvyšovat rozsah pulzujícího účinku. Podstatný vliv rovněž mají spalovací charakteristiky paliva a jako příklad lze uvést, že okamžité zrychlení klikového hřídele vznětového motoru je daleko větší než je tomu u ri podobného zážehového, benzínového motoru v důsledku vlastního spalovacího procesu.

Μ V pojmech točitého řemenového systému se pulzování klikového hřídele přenáší na , řemen jako kolísání rychlosti. Takto se kolísání rychlosti motoru přenáší na všechny poháněné » součásti celého systému. Kolísám rychlosti vyvolává dynamické změny napínání řemene. Aniž w

^J by bylo vzato v úvahu dynamické zatěžování pomocných součástí a souvisejí účinek napínání je zřejmé, že hnané setrvačnosti budou vytvářet dynamická napínání v průběhu navazujících zrychlování a zpomalování takových součástí. Požadovaná veličina síty je úměrný setrvačnosti a poměru pohonu. Její íunkce je čtvercová.

• ·

9

-2Pokud je motor menší (čtyři nebo pět válců) a běží v nejnižších rozsazích rychlosti (oblast chodu naprázdno), pak je veličina kolísání dynamického napínání nejvyšší. Tato veličina se dále může zvyšovat uplatňováním technologických rozdílů, které slouží pro snižování otočné setrvačnosti motoru (setrvačník se zdvojenou setrvačnou hmotností), nebo zvyšováním okamžitého zrychlení (vznětový systém s vysokým kompresním poměrem). Významný vliv rovněž mají provozní podmínky motoru, jako je například „škubám“, kdy motor běží pod ideální minimální rychlostí (chodem naprázdno) při vysokých úrovních zatížení ve snaze navrátit rychlost na úroveň chodu naprázdno.

Za těchto okolností může být zatěžování řemene tak velké, že napínač řemene není schopen přizpůsobivě zvládnout všechna dynamická kolísání. Výsledným projevem toho je hlučnost řemene, prokluzování řemene a vynucené vibrování řemene, napínače a přidružených součástí. V každém případě je ohrožena trvanlivost

Tento problém lze řešit uplatněním vyrovnavače torzního kmitání, který má omezenou tuhost. Takové konvenční vyrovnavače torzního kmitání se používají řadu let, ale jsou objemné, nákladné, mají velkou hmotnost a vykazují omezenou účinnost. Tato omezená účinnost je obecně výsledkem toho, že konstrukce motoru se zaměřuje na dosahování plného výkonu systému a zřídkakdy sleduje oba cíle současně. Proto jsou vyrovnavače torzního kmitání typicky příliš tuhé.

V této souvislosti uváděný patent USA číslo 5 156 573 (zkráceně označovaný jako „patent '573“), jenž je zde zahrnut ve formě odkazu, popisuje točitý hnací systém pro vozidlo s vlastním pohonem, který obsahuje spirálovou pružinu a jednosměrný spojkový mechanismus mezi řemenicí alternátoru a strukturou montážní hlavy. Popisované výhodné provedení tohoto mechanismu má podobu obecně spirálové pružiny z pružinové oceli, která vykonává dvojí >4 ί

funkci, a to (1) pružného přenášení hnaného otočného pohybu řemenice alternátoru na hlavu, takže hřídel alternátoru se otáčí stejným směrem jako řemenice, přičemž s ohledem na řemenici v průběhu hnaného otočného pohybu řemenice má schopnost provádět okamžité, poměrné, pružné, otočné pohyby v opačných směrech, a (2) odpojování řemenice alternátoru od hlavy tak, aby se struktura hlavy a rovněž hřídel alternátoru mohly otáčet rychlostí, jež přesahuje otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdý, když se rychlost výstupního hřídele motoru snižuje na rozsah vytvářející točivý moment mezi řemenicí alternátoru a strukturou hlavy na předem stanovené záporné úrovni přeběhu.

··

-3a

y ,<* t

Každá ze dvou výše uvedených funkcí má rozdílné konstrukční požadavky na optimalizování systému. Například pružná připojovací funkce hy optimálně měla větší pružící poměr (tužší pružinu), než je pružící poměr používaný pro připojovací/odpojovací funkci. Za optimální lze považovat to, že větší pružící poměr se vyžaduje pro přenášení hnaného otočného pohybu řemenice alternátoru na strukturu hlavy v zájmu vstřebávání poměrně velkých zkrutných sil, zatímco menší pružící poměr se vyžaduje pro odpojovači funkci, neboť takto se projevuje menší namáhání a v souvislosti s tím dochází k menšímu opotřebovávání a zahřívání mechanismu při odpojování nebo průběhů pfeběhového stavu. Zvětšení pružícího poměru mechanismu za účelem vstřebávání funkce přenášení točivého momentu by škodilo připojovací/odpojovací funkci, zatímco zmenšení pružícího poměru za účelem usnadnění připojovací/odpojovací funkce by škodilo funkci přenášení točivého momentu.

Podstata vynálezu

Cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí zdokonaleného točitého řemenového hnacího systému, který sám o sobě optimalizuje obě výše uvedené funkce. V souladu s tímto cílem přihlašovaný vynález poskytuje točitý řemenový hnací systém pro vozidla s vlastním pohonem obsahující spalovací motor, který má výstupní hřídel, na němž je umístěna hnací řemenice otáčející se kolem osy hnací řemenice. Rozmístění jednotlivých hnaných sestav majících vlastní hnané řemenice, které se otáčejí kolem os vedených rovnoběžně s osou hnací řemenice, je dáno vedením točitého řemene ve vztahu spolupráce s hnací řemenicí a řazením hnaných řemenic v takové posloupnosti, jež odpovídá posloupnosti hnaných sestav podle směru pohybu řemene íak, aby se hnané řemenice otáčely v reakci na otáčení hnací řemenice. Posloupnost hnaných sestav obsahuje sestavu alternátoru, k níž patří hřídel alternátoru, který je konstrukčně upraven pro otáčení kolem osy hřídele. Hřídel alternátoru nese trvale připevněnou hlavu, která se otáčí společně s hřídelem alternátoru kolem jeho osy otáčení. Mechanismus pružiny a jednosměrné spojitý spojuje řemenici alternátoru se strukturou hlavy. Mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pérovací pružinovou součást, která je utvořena odděleně a je spojena v řadách s jednosměrnou spojkovou součástí. Pérovací pružinová součást je konstrukčně upravena pro přenášení otočných pohybů řemenice alternátoru poháněné točitým řemenem na strukturu hlavy tak, aby se hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako

řemenice alternátoru a současně měl schopnost provádět okamžité pérovací pohyby v poměrném rozsahu v opačných směrech ve vztahu k řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu. Jednosměrná spojková součást je konstrukčně upravena tak, aby umožňovala otáčení hlavy a tím i hřídele alternátoru takovou rychlostí, která přesahuje otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když rychlost výstupního hřídele motoru poklesne na úroveň, jež postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řemenicí alternátoru a strukturou , hlavy na předem stanovené úrovni přeběhu.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout zařízení, které v souvislostí s výše >' uváděnými problémy bude použitelné pro přenášení pohybu řemene poháněného výstupním / hřídelem motoru na hřídel poháněné přídavné součásti. Toto zařízení obsahuje strukturu hlavy, řemenicovou součást a mechanismus pružiny a jednosměrné spojky. Struktura hlavy je konstrukčně upravena pro trvalé připevnění na hřídeli, s nímž se společně otáčí kolem osy tohoto hřídele. Řemenicová součást je namontována na struktuře hlavy a je konstrukčně upravena pro styk s řemenem, který tuto řemenicovou součást pohání. Mechanismus pružiny a jednosměrné spojky spojuje řemenici alternátoru se strukturou hlavy. Mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pérovací pružinovou součást, která je utvořena odděleně a je spojena v řadách s jednosměrnou spojkovou součástí. Pérovací pružinová součást je konstrukčně upravena pro přenášení otočných pohybů řemenice alternátoru poháněné točitým řemenem na strukturu hlavy tak, aby se hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako řemenice alternátoru a současně měl schopnost provádět okamžité pérovací pohyby v poměrném rozsahu v opačných směrech ve vztahu křemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu. Jednosměrná spojková součást je konstrukčně upravena tak, aby umožňovala otáčení hlavy a tím i hřídele alternátoru takovou rychlostí, která přesahuje otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když rychlost výstupního hřídele motoru poklesne na předem stanovený i, rozsah.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí točitého řemenového hnacího r

Í systému, který optimalizuje výše zmiňované pružící poměry. V souladu s tímto cílem ·- přihlašovaný vynález poskytuje točitý řemenový hnací systém pro vozidla s vlastním pohonem obsahující spalovací motor, který má výstupní hřídel, na němž je umístěna hnací řemenice otáčející se kolem osy hnací řemenice. Rozmístění jednotlivých hnaných sestav majících vlastní hnané řemenice, které se otáčejí kolem os vedených rovnoběžně s osou hnací řemenice, je dáno

• · ·	• · · ·	• · · ·
•	•	ftft ♦	* · · ·
•	•	• · «	• · · ·
• · · ·	• · ·	• · · · · ·	• · · ·

vedením točitého řemene ve vztahu spolupráce s hnací řemenicí a řazením hnaných řemenic v takové posloupnosti, jež odpovídá posloupnosti hnaných sestav podle směru pohybu řemene tak, aby se hnané řemenice otáčely v reakci na otáčení hnací řemenice. Posloupnost hnaných sestav obsahuje sestavu alternátoru, k níž patří hřídel alternátoru, který je konstrukčně upraven pro otáčení kolem osy hřídele. Hřídel alternátoru nese trvale připevněnou hlavu, která se otáčí společně s hřídelem alternátoru kolem jeho osy otáčení. Mechanismus pružiny a jednosměrné spojky spojuje řemenici alternátoru se strukturou hlavy. Mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pérovací pružinovou část, která je spojena v řadách s jednosměrnou spojkovou částí, přičemž pérovací pružinová část má zkrutný pružící poměr přinejmenším desetkrát větší, než je zkrutný pružinový poměr řečené jednosměrné spojkové části.

Pérovací pružinová součást je konstrukčně upravena pro přenášení otočných pohybů řemenice alternátoru poháněné točitým řemenem na strukturu hlavy tak, aby se hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako řemenice alternátoru a současně měl schopnost provádět okamžité pérovací pohyby v poměrném rozsahu v opačných směrech ve vztahu k řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu.

Jednosměrná spojková součást je konstrukčně upravena tak, aby umožňovala otáčení hlavy a tím i hřídele alternátoru takovou rychlostí, která přesahuje otočnou lychlost řemenice alternátoru tehdy, když rychlost výstupního hřídele motoru poklesne na předem stanovenou zápornou úroveň přeběhu.

Dalším cílem tohoto vynálezu je vyvinutí mechanismu pružiny a jednosměrné spojky, jehož spojková část má vyšší koeficient tření než pružinová část.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí mechanismu pružiny a jednosměrné spojky, jehož spojková část se rozšiřuje radiálně vnějším směrem a je takto ovládána odstředivou silou při připojování k řemenici alternátoru.

Tento vynález je založen na skutečnosti, že účinná setrvačnost alternátoru je zdaleka největší v v typickém pomocném hnacím systému, avšak využívá pouze část výkonu, který systém vyžaduje. Jestliže se může snížit zřejmá setrvačnost, pak se může značně snižovat i dynamické kolísání napnutí. Uplatňováním účinné odpojovači funkce mezi náhonem alternátoru a rotorem (kotvou) alternátoru se může zřejmá setrvačnost významně snižovat.

Je důležité si uvědomit, že odpojovači pružnost nebo elastičnost musí být natolik měkká, aby se výkyvy kolísání rychlosti na řemenici nemohly přenášet na rotor v normálním rozsahu rychlosti chodu motoru, kdy se vyžaduje maximální ovládání dynamického napnutí.

Přihlašovaný vynález poskytuje jednosměrnou spojku, která je citlivá na točivý moment a která je spojena v řadách se samostatnou, odpojovači, pružinovou nebo pohyblivou součástí.

V dalším textu bude vysvětleno, že jednosměrná spojka představuje dodatečný přínos pří řešení dalších problémů a současně plní svou hlavní funkci maximálního prodlužování trvanlivosti pružinového nebo pohyblivého odpojovače.

Při vyšších rychlostech, než je rychlost chodu naprázdno, může náhlé zpomalení řemene vyvíjet značné zpětné napínací zátěže v důsledku snahy zpomalit setrvačnost hmoty rotoru. Tato zpomalení se obvykle projevují při řazení převodů nebo při „otvírání škrticí klapky“ (tzn. protáčení motoru při ohřívání vozu). Ke hromadění nežádoucího poškozování řemene se navíc často přidává skřípavý zvuk, a to zejména tehdy, když je napínač tlačen do svého pevného dorazu v důsledku zpětného napínání. Na základě povahy spojky podle tohoto vynálezu, která citlivě reaguje na točivý moment okamžitě poté, kdy točivý moment překročí nulovou hodnotu, tato spojka uvolní spojení mezi řemenicí a rotorem. Rotor alternátoru se bude zpomalovat nezávisle na řemenu účinkem tření nebo točivého momentu zpomalování. Řemen bude vykazovat jen velmi malé zpětné napínání, které bude přiměřené točivému momentu zpomalování. Tato vlastnost odstraní nežádoucí citlivost takových systémů na účinky zpomalování.

Přehled obrázků na výkrese

Další cíle a výhody přihlašovaného vynálezu budou zřejmé z následujícího podrobného popisu, patentových nároků a příslušných vyobrazení, na nichž :

obr. 1 je schematický náiys předku automobilního spalovacího motoru, který má točitý hnací systém, v němž jsou obsaženy související principy přihlašovaného vynálezu;

obr. 2 je zvětšený příčný řez části hnacího systému vzatý podle přímky 2-2 nakreslené na obr. 1; a obr. 3 A je příčný řez vzatý podle přímky 3A-3A nakreslené na obr. 2;

<«< .

Λ# '

Γί obr. 3Β je zvětšený, částečný příčný řez předvádějící spojení mezi pružnou odpojovači pružinovou součástí a jednosměrnou spojkovou součástí podle přihlašovaného vynálezu;

obr. 4 předvádí perspektivní pohled na mechanismus pružné odpojovači pružiny a jednosměrné spojky podle přihlašovaného vynálezu;

obr. 5 je bokorys předvádějící alternativní provedení ovinuté pružiny jednocestného spojkového mechanismu podle přihlašovaného vynálezu;

ohr. 6 je schematické vyobrazení znázorňující rovnoběžné tlumicí účinky, které se dosahují mezí ložiskem a v řadách uspořádanou, jednosměrnou spojkovou součástí s obalovou pružinou/torzní vinutou pružinou podle přihlašovaného vynálezu;

ohr. 7 je pohled na příčný řez alternativního provedení odpojovače alternátoru podle přihlašovaného vynálezu;

obr. 8A je pohled na příčný řez třetího provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

ohr. 8B je přední náiys odpojovače alternátoru nakresleného na obr. 8 A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí;

obr. 9A je pohled na příčný řez čtvrtého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 9B je přední nárys odpojovače alternátoru nakresleného na ohr. 9A, přičemž určité částí jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí;

obr. 10 A je pohled na příčný řez pátého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 10B je přední nárys odpojovače alternátoru nakresleného na obr. 10A, přičemž určitě části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí;

obr. 11A předvádí příčný řez šestého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 11B je přední nárys odpojovače alternátoru nakresleného na obr. 11 A, přičemž určité částí jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí;

obr. 12A předvádí příčný řez sedmého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 12B je přední nátys odpojovače alternátoru nakresleného na obr. 12A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí;

obr. 13A předvádí příčný řez osmého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 13B je přední nárys odpojovače alternátoru nakresleného na obr. 13A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí;

obr. 14 předvádí příčný řez devátého provedou přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

₃ obr. 15 předvádí příčný řez desátého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

* obr. 16 předvádí příčný řez jedenáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru & podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 17 předvádí příčný řez dvanáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 18A předvádí příčný řez třináctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

obr. 18B předvádí zvětšený příčný řez sestavy kuličkového ložiska a pouzdrové součásti odpojovače alternátoru nakresleného na obr. 18 A;

obr. 19 je perspektivní pohled na spojovou sestavu, která se uplatňuje v souladu s principy přihlašovaného vynálezu;

obr. 20 je perspektivní pohled na spojkovou sestavu nakreslenou na obr. 19, kdy spojková součást je v rozvinutém nebo rozloženém stavu;

obr. 21 je zvětšený perspektivní pohled na část spojkové sestavy nakreslené na obr. 19, kdy tento perspektivní pohled předvádí vzájemně propojené části ve smontovaném stavu;

* obr. 22 předvádí příčný řez čtrnáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

< obr. 23 je perspektivní pohled na rozložené díly odpojovače alternátoru podle a čtrnáctého provedení přihlašovaného vynálezu, které je nakresleno na obr. 22;

obr. 24 je náiys zadního konce nosné spojovací struktury, která se používá ve čtrnáctém ’ provedení nakresleném na obr. 22 a obr. 23;

obr. 25 je pohled na rozložené díly patnáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu;

-9obr. 26 je nárys zadního konce nosné spojovací struktury, která se používá v patnáctém provedení nakresleném na obr. 25.

Příklady provedení vynálezu

Zaměří-li se pozornost na konkrétní vyobrazení, dojde se ke zjištění, že obr. 1 znázorňuje spalovací motor vozidla s vlastním pohonem, který je obecně označen odkazovou značkou 10 a kletý schematicky obsahuje blok 12 motoru a výstupní hřídel 14. Na výstupním hřídeli 14 je připevněna hnací řemenice 16, jež tvoří součást točitého hnacího systému, který je obecně označen odkazovou značkou 18. Hnací systém 18 obsahuje oběžný řemen 20. Oběžný řemen 20 je řemenem tenkého, pružného typu, jako je například řemen mající větší počet „V“ tvarových úprav. Řemen 20 obíhá kolem hnací řemenice 16 a posloupnosti hnaných řemenicových sestav 22, 24, 26, 28 a 30, kdy jednotlivé řemenice jsou připevněny k příslušným hřídelům 32, 34, 36, 38 a 40. S výjimkou řemenicové sestavy 22, kterou je jednoduchá volnoběžná řemenice, jsou ostatní hřídele hnacím způsobem připojeny k různým pomocným zařízením motoru nebo automobilu. Například hřídel 34 pohání vodní čerpadlo motoru, hřídel 36 pohání elektrický alternátor, hřídel 38 přenáší otočný pohyb na elektromagnetickou spojku kompresoru pro ovládání vzduchového klimatizačního zařízení automobilu a hřídel 40 pohání olejové čerpadlo systému posilovače řízení.

Bude se vycházet z toho, že spalovací motor 10 může mít jakékoli známé konstrukční řešení. V souladu s obvyklou praxí chod motoru vyvolává vibrace, jejichž síly účinkují na blok 12 motoru. Všechna pomocná nebo přídavná zařízení jsou namontována na bloku 12 motoru tyk, aby šé jejich hřídele otáčely kolem rovnoběžně vedených os, jejichž polohy jsou s ohledem na blok 12 motoru neměnné a jsou vedeny rovnoběžně s osou výstupního hřídele 14. Napínač řemene, kteiý je obecně označen odkazovou značkou 42, zajišťuje napínání řemene 20 a může mít jakékoli konstrukční řešení, jež splňuje daný účeL Avšak v upřednostňovaném provedení se používá napínač, který popisuje v této oblasti techniky známý patent USA číslo 4,473,362, jehož znaky jsou do této specifikace zahrnuty ve formě odkazu.

Jak je na vyobrazení vidět, napínač 42 řemene obsahuje volnoběžnou řemenici 44, která se nachází ve valivém styku s plochým, zadním povrchem řemene 20. přičemž pružina svým pružícím účinkem tlačí napínací řemenici k řemenu a udržuje celkově stálé napnutí pásu 20.

Prihlašovaný vynález se konkrétněji zaměřuje na řemenicovou sestavu, která je obecně označena odkazovou značkou 26 a která tvoři sestavu odpojovače alternátoru, jež ne namontována na hřídeli 36 alternátoru. Na obr. 2 je nejlépe vidět, že alternátor obsahuje kiyt 46, v němž se na kuličkové ložiskové součásti 50 otáčí sestava kotvy, která je celkově označena odkazovou značkou 48. Lze vypozorovat, že hřídel 36 alternátoru tvoří část sestavy kotvy 48 a má koncovou část, která vyčnívá vnějším směrem z krytu 46 alternátoru.

Na vnějším směrem vyčnívajícím konci hřídele 36 elektrického alternátoru je umístěna struktura hlavy, která je jako celek označena odkazovou značkou 52. Je vidět, že struktura hlavy 52 obsahuje vnitřní pouzdro 54, které přesahuje za koncovou část hřídele 36 elektrického alternátoru. Rovněž je vidět, že na koncovém úseku hřídele 36 je vytvořen závit označený odkazovou značkou 56 a že v pouzdru 54 je vytvořen vnitřní závit 56, kteiý zapadá do závitu na konci hřídele 36. Vnitřní pouzdro 54 má prstencový koncový povrch 60, který je upraven tak, aby vytvářel šestiúhelníkovou objímku 62 pro účely vstupu nástroje při upevňování pouzdra 45 na hřídelí 36 otáčením pouzdra 54 ve vztahu ke hřídeli 36.

Otočná součást 63 je upravena pro umístění na kruhové přírubě na tom konci hlavy 62, který je opačný ve vztahu k povrchu 60. Otočná součást 63 obsahuje axiálně vedené, válcovité, vnější pouzdrovou část 64 a radiálně dovnitř směřující přírubovou část 63. která je vedena radiálně dovnitř od axiálního konce vnější pouzdrové části 64, který je nejblíže k alternátoru. Na obr. 2 je vidět, že radiálně dovnitř směřující přírubová část 66 je ve styku s vnitřním oběžným prstencem kuličkové ložiskové součásti 50 umístěné na hřídeli 36 elektrického alternátoru. Při utahování vnitřního pouzdra 54 na konci hřídele 36 je důležité to, že tato utahovací činnost slouží pro pevné přitažení vnitřního prstence kuličkové ložiskové součásti 50 k přírubě 70 na hřídeli 36 a pro připevnění struktury hlavy 52 na hřídeli 36 přitažením jak vnitřního pouzdra 54, tak i vnějšího pouzdra 64.

V souladu s principy přihlašovaného vynálezu má odpojovač alternátoru nebo řemenicová sestava 26 řemenicovou součást 106 pro styk s řemenem (bude popsána podrobněji v dalším textu), který je operativně připojena ke struktuře hlavy 52 pomocí vzájemného spojení pohyblivé pružinové součásti a jednosměrného spojového mechanismu označeného jako celek odkazovou značkou 72. Tento mechanismus 72 má výhodnou podobu kombinace celkově spirálové pružiny nebo zkrutné pružiny 74 vyrobené z pružinové oceli a samostatné, obalové, pružinové spojkové součásti 76 spojené s pružinou 74 u společného koncového spoje 78.

Spirálová pružina 74 z pružinové oceli obsahuje první určitý počet závitů 80, které postupují k jednomu jejímu konci, plochou závitovou část 82 vedenou k jejímu opačnému konci a řadu závitů 86 nacházejících se mezi závity 80 a plochou závitovou částí 82, První určitý počet závitů 80 je tlačen do stiskového, neprokluzujícího styku s vnějším povrchem 104 vnitřního pouzdra 54. Zaoblený koncový povrch prvního určitého počtu závitů 80 směřující v axiálním směru k alternátoru je v dotyku s kruhovým vnitřním povrchem 87 přírubové části 66. Na vyobrazení je vidět, že zaoblený koncový povrch prvního určitého počtu závitů 80 má zploštělou povrchovou část 91, která je vytvořena na prvním závitu, aby existovala větší plocha povrchového styku mezi prvním závitem a povrchem 87 přírubové části 66.

Prostřední závity 86 mají větší průměr než první určitý počet závitů 80 a výhodně se nedotýkají jiných součástí, aby zajišťovaly vratně pružící, odpojovači funkci, která bude podrobněji vysvětlena v dalším textu.

•í

J>

Obalová pružinová spojková součást 76 má výhodně podobu spirálovitě tvarovaného pásu 88 z pružinové oceli s pryžovým materiálem 90 podporujícím tření, jako je materiál na bázi pryže, který se prodává pod obchodním označením „T-701“ a vyrábí se ve firmě „Thermoset lne.“ kdy tento pryžový materiál 90 se lepí na radiálně vnější povrch spirálového pružinového pásu 88. Jak lze vypozorovat z obr. 3A, 3B a obr. 4, ocelový pás 88 pokračuje za spojem 78 meá obalovou pružinovou spojkovou součástí 76 a zkrutné vinuté pružinové součásti 74 bez třecího materiálu 90 a má rozšířenou část 96, která na okrajích zahnuta a, jak je předvedeno zejména na obr. 4, obepíná a uzamyká konec pružiny 74. Je výhodné, mál-li zahnutá část 96 takový průměr, který se zužuje nebo zmenšuje v souvislosti s přibližováním se k třecímu materiálu 90, čúnž vytváří zužující se zámek pro koncovou pružinu 74.

Z obr. 4 lze rovněž vypozorovat, že u spoje 78 mezi spojkovou součástí 76 a pružinou 74 směr vedení spirál spojky postupuje zpětným směrem od spirál pružiny, takže spojka a pružina se celkově axiálně překrývají s ohledem na osu hřídele 36. Na obr. 3A a 3B je rovněž vidět, že na radiálně vnějším povrchu rozšířené části 96 ocelového pásu 88 je navlečen plastový vymezovací segment 100, jehož dva výstupky 101 zapadají do příslušných otvorů v rozšířené části 96. Plastový vymezovací segment 100 má část 102 se zvětšenou tloušťkou, která je vedena ve vztahu překrytí s rozšířenou a ohnutou koncovou částí spoje 78 v blízkosti ukončení ocelového pásu a spirálové pružiny 74. Povrchy části 102 se zvětšenou tloušťkou jsou sevřeny mezi vnějším povrchem rozšířené části 96 a válcovitým vnitřním povrchem 110 řemenicové

-12součásti 106 odpojovače alternátoru nebo řemenicové sestavy 26. Plastový vymezovač 100 rovněž má část 103 s postupně zmenšovanou tloušťkou, která integrálně navazuje na část 102 se zvětšenou tloušťkou a vede k konci k navazujícímu konci třecího materiálu 90. Část 103 se zmenšenou tloušťkou vytváří mezeru G mezi svým radiálně vnějším povrchem a vnitřním válcovitým povrchem 110 řemenicové součásti 106. Mezera G se nachází na úseku obvodu meá koncem třecího materiálu 90 a částí 102 se zvětšenou tloušťkou vymezovače 100.

Je výhodné, když jak pružina 74, tak i spojka 76 jsou součástmi z pružinové oceli s velkou roztažitelností a spoj 78 mezi oběma těmito součástmi 74 a 76 výhodně umožňuje přenášení požadovaných zátěží v obou směrech. Prostřední spojovací součást meá pružinou 74 a spojkou 76 je podle tohoto vynálezu rovněž konstrukčně řešena tak, aby dosahovala další odpojovači přínosy, ačkoli přidává určité požadavky na výrobní náklady a zvyšuje celkovou hmotnost systému. Při sestavování tohoto systému by bylo možné používat svařování, avšak toto není z ekonomického hlediska výhodné, a proto se svařování nedoporučuje.

Zahnutá část 96 se silou natlačuje do polohy uzamknuti účinkem otáčení podobným způsobem jako zainykací kužel. Pevnost spoje 76 je dále zdokonalena zpevněným zahnutím části 89 za plochou částí 82 pružiny 74 (viz obr. 4). Plochá část 82 pružiny 74 je zploštělá na opačných stranách pružiny a tán vytváří tu část pružiny, jež má zmenšený průměr v radiálním směru a zvětšený průměr v axiálním směru (ve vztahu k ose hřídele). Zvětšená průměr průřezu na části 82 posiluje pevnost zúženého spoje, výsledkem čehož je vytvoření pevného a masívního spoje, který je odolný proti selhání v důsledku koroze třením. Vytváření spoje 78 je jednoduchým a úsporným způsobem připevňování dvou součástí (pružiny a spojky) k sobě.

Vzhledem k tomu, že pružinová součást, jako je například spirálová pružina 74. se zhotovuje zvlášť a připojuje se k jednosměrné spojce 76 pomocí technicky promyšleného a úsporného spoje, existuje možnost širší volby struktury a materiálu pro zhotovování pružinové součásti a spojky (například lze použít některé materiály pro zhotovování jednosměrné spojky a jiné materiály pro zhotovování pružinové součásti).

S odkazem na obr. 5 lze uvést, že průměry spojkových spirál se mohou mírně odlišovat ve srovnání s provedením spojkové spirálové pružiny předvedeným na obr. 2 a taková konstrukční úprava vytváří stupňovitý účinek, při němž se úhlová vzdálenost spojování může měnit od téměř nuly stupňů do 45 stupňů. Je prokázáno, že tento znak je velmi užitečný při znemožňování nežádoucího rozpojování v podmínkách malých točivých zátěží.

• 9 •	9	9 9 ·	•	•	99 9 9	99 9	9	9 9 9	*
	9	«	•	9	9	9	9	9	•
									•
•		•	•	9	9	9	9	9	•
999	9	• · ·	• ·		9999	9 9		• ·

S opětným odkazem na obr. 2 lze uvést, že mezí kruhovým okrajem vnějšího pouzdra 64 otočné součástí 63 a krajním povrchem 92 volného konce 92 obalové pružinové spojkové součásti 76 je umístěna prstencová, nylonová, přítlačná podložka 98. je výhodné, že volný konec 92 spojky 76 má poněkud větší poloměr než ostatní spojkové spirály, aby se mohl mírně převažovat do povrchového styku s vnitřním povrchem 110 řemenicové součásti 106.

Jak je na obr. 2 je předvedeno, kruhová řemenicová součást 106 odpojovače nebo řemenicové sestavy 26 má vnější povrch 108 s určitým počtem žlábků ve tvaru „V“ pro valivý styk s příslušnou stranou točitého řemene s určitým počtem „V“ tvarových úprav. Vnitřní kruhový povrch 110 je ve styku s kruhovým kluzným ložiskem 112, jehož vnitřek je ve styku s vnitřním povrchem 114 vnějšího pouzdra 64. Přesněji lze uvést, že ložisko 112 je nalisováno do pevného vztahu s vnitřním povrchem 110 řemenicové součásti 106, zatímco vnitřní kruhový povrch ložiska 112 je v kluzném třecím vztahu s vnějším kruhovým povrchem pouzdra 64.

Vnější prstenec kuličkové ložiskové sestavy 118 je vlisován do vnitřního kruhového povrchu 110 řemenicové součásti 106, ačkoli lze pro udržování celé sestavy pohromadě lze použít i jiné udržovací prostředky, jako jsou pojistné nebo přidržovací kroužky. Vnitřní prstencový kroužek kuličkového ložiska 118 je rovněž nalisován na hlavě 52. Toto upevňovací uspořádání udržuje sestavu ve vyrovnané osové návaznosti.

Obecně lze uvést, že vnitřní kruhový povrch 110 řemenicové součásti 106 bude mít jednotný průměr tak, jak je to předvedeno na vyobrazení. Avšak může vzniknout potřeba odstupňování průměrů, aby se vnitřní kruhový povrch 110 mohl přizpůsobit konkrétním požadavkům daného konstrukčního řešení.

Vnitřní kruhový povrch 110 řemenicové součásti 106 rovněž slouží jako styčný povrch pro jednocestný spojkový systém, jaký je předveden na obr. 3A a 3B, kdy tento vnitřní kruhový povrch 110 je ve styku se zpomalovacím (třecím) materiálem 90 připevněným k pásu spirálové oceli 88.

Činnost

S odkazem na obr. 2 lze uvést, že spojka 76 obsahuje první volnou pružinu 92 mající tvarovaný konec, který vpodstatě plní funkci brzdové čelisti. V ,Jinačím“ směru tato první pružina 92 nebo brzdová čelist slouží pro vcházení do třecího styku s povrchem 110 řemenice, na základě čehož se následně uvádějí do činnosti všechny zbývající spojkové spirály.

• 0* 00 ·· 0· • · 0 00 · 0 00 0 • 00 0 0000

0000 000 00 0

000 0000

000 00 0000 ·0 0« • ·

-14V „přeběhovém“ směru, kdy otočná iychlost spojky (která je připevněna ke kotvě 48) překračuje rychlost řemenice (točivý moment přechází od nuly k záporným hodnotám přeběhu) zpomalovací účinek dále nepůsobí a spojka se uvolňuje. Zbývající síty jsou součtem odporových točivých momentů spojky 76, řemenicové součásti 106 ložiska 118 a ložiska 112.

Bude pochopitelné, že, dokud existuje kladný točivý moment, kteiý účinkuje na řemenicovou součást 106 v důsledku pohybu řemene 20, bude pružinová součást a jednosměrný spojkový mechanismus 73 sloužit pro přenášení pohybu, jenž se převádí na řemenicovou součást 106 obíháním řemene 20, na strukturu hlavy 52. V průběhu tohoto hnacího pohybu (viz obr. 3 B, na němž je směr pohánění označen šipkou), zahájí předem zatížený volný konec 92 spojky 76 skutečně okamžitě tření a začne blokovat vnitřní kruhový povrch 110 řemenicové součásti 106. Tato počáteční blokovací činnost je zčásti vyvolána na základě skutečnosti, že přinejmenším volný konec 92 spojky 76 má vlastní (v uvolněném stavu) vnější průměr, který je o něco větší než vnitřní průměr válcovitého povrchu 110. Proto je první volná spirála 92 tlačena do styku s povrchem 110 a blokovací činnost provádí počáteční část třecího materiálu 90. Blokovací činnost se dále zesiluje postupným zvětšováním částí spojky 76, které se rozvíjejí radiálně vnějším směrem do styku s povrchem 110 v průběhu počátečních fází hnacího pohybu. Protože blokovací činnost je funkcí určitého počtu spirálových okruhů násobeného koeficientem tření, dochází k nárůstu blokovací síly spojky úměrně s narůstáním počtu spirál, které vcházejí do styku s povrchem 110. V tomto smyslu by mělo být oceněno, že spojka 78 má schopnost „vlastního uvedení do činnosti“. Pozornosti by rovněž nemělo uniknout, že nárůst odstředivé síty působící na spojku 76 způsobuje radiální rozšiřování spojky 76 do zesíleného blokovacího styku s povrchem 100. Dále by mělo být oceněno to, že koeficient tření mezi třecím materiálem 90 a ocelovým povrchem 100 je přibližně 0,25 nebo více než 0,25. Navíc je výhodné, že třecí materiál 90 je umístěn na dvou až třech spirálových okruzích spojky 76 a nejvýhodněji na dvou až dvou a půl okruzích spojky 76, jak je to předvedeno na obr. 4.

Během tohoto hnacího pohybu určitý počet prostředních závitů 86, které se nacházejí v prostoru mezi vnitřním pouzdrem 54 a vnějším pouzdrem 64 struktury hlavy 52, poskytuje této struktuře hlavy 52 a tím i hřídeli 36 alternátoru, na němž je struktura hlavy 52 namontována, schopnost provádět pružící, otočné pohyby v opačných směrech s ohledem na řemenici 26 alternátoru během jejího hnaného, otočného pohybu. Navíc je možno uvésk že při

00

-150000 000

000« >0 zpomalování otočné iychlosti výstupního hřídele 14 motoru na rozsah, kteiý postačuje pro vytvoření točivého momentu ve vztahu řemenicové součásti 106 a struktury hlavy 52 na předem stanovené záporné úrovni, jako je například mínus 50 hbropalců nebo méně (tj. mínus 6,65 N.m nebo méně), se spirály spojky 76 odpojí od povrchu 110 a Iřecí materiál první spirály 92 vejde do styku s vnějším obvodovým povrchem 104 vnitřního pouzdra 54, v důsledku čehož prokhizovací činnost umožní otáčení struktury hlavy 52 a tím i hřídele 36 nebo sestavy kotvy 48 připevněné k hřídeli 36 takovou rychlostí, jež je přehčhově vyšší než otočná rychlost řemenicové součásti 106. Konkrétněji lze uvést, že při klesání účinku točivého momentu působícího na spirálovou zkrutnou pružinu 74 k nule se síly působící na jednosměrnou spojku jednoduše uvolňují.

V bezprostředním okolí nulového točivého momentu se podmínky, které před tím ovládaly spojku (brzdovou čelist 92) stávají nepříznivým činitelem pro aktivizování spojkové sestavy, výsledkem čehož je prokíuzování mezi spojkou 76 a povrchem 110 řemenice. Za těchto podmínek bude rychlost kotvy nebo rotoru 48 vyšší než rychlost řemenicové součásti 106. Otáčení spojky 76 a řemenice 106 bude synchronní ve vztahu k rotoru 48.

Zbytkovým točivým momentem je odporový točivý moment nebo maximální záporný točivý moment, který řemenice 106 bude vstřebávat a tím přenášet na řemen 20.

Odporový točivý moment je součet koeficientu tření spojkového třecího materiálu 90 s povrchem 110 řemenice, unášecího odporu kuličkového ložiska 118 a tažného odporu mezi ložiskem 112 a vnějším pouzdrem 64.

Tyto faktory lze usměrňovat různými rozsahy konstrukčních úprav. Konkrétně lze uvést, že tyto zbytkové točivé momenty je možné využívat pro snižování rozdílů těch přeběhových rychlostí mezi řemenicovou součástí 106 a kotvou 48, které mohou způsobovat hluk a nadměme ohřívání. Navíc zbytkový točivý moment vyvolává tlumení, které ovlivňuje výkon ovládání vibrací, což jinými slovy znamená, že mění účinek rezonančních sil atd. Obr. 6 znázorňuje, jak tlumení D účinkuje souběžně s celou sestavou 72 spojky a pružící součásti.

Zmíněné tlumení D je především výsledkem kluzného třecího odporu mezi vnitřním povrchem ložiska 112 a vnějšího povrchu pouzdrové částí 64. Povšimnutí by však nemělo uniknout, že v alternativní provedení může být ložisko 112 pevně nalisováno na pouzdrové části 64 a že vnější válcovitý povrch ložiska 112 může být v takovém kluzném třecím styku s vnitřním povrchem řemenice 106, aby se vytvářelo tlumení. Rovněž by nemělo uniknout, že

-16určitý stupeň tlumení vytvářený kuličkovou ložiskovou sestavou 118 představuje jen velmi malý zlomek tlumení, které vytváří ložisko 112.

Je důležité poznamenat, že ve smyslu funkčnosti a trvanlivosti se musí faktory účinnosti spojky a třecího odporu obměňovat tak, aby se přeběh projevoval pouze za dvou podmínek při existenci normálně zatíženého točitého řemenového systému při normálním chodu motoru. První podmínka spočívá vtom, že při startování motoru, kdy systém rezonuje, spojka umožňuje přeběh proto, aby chránila pružinu 76 před nadměrným zpětným namáháním. Druhá podmínka spočívá v tom, že spojka také umožňuje přeběh při násilném zpomalování motoru při řazení převodů nebo prudkém poklesu otáček, který způsobuje záporný točivý moment mezi rotorem a řemenicí.

Rovněž je důležité poznamenat, že stupňovité konstrukční řešení spojky 76 předvedené na obr. 5 se může používat pro účely znemožňování přeběhu při ustálené činnosti motoru (chodu naprázdno, kdy hřídel 14 má vysokou rychlost otáčeni, jak tomu bývá v případě jednoúčelových vznětových motorů, a kdy je točivý moment alternátoru velmi malý. Za takových okolností může být zkrutná pružina 74 témě úplně uvolněna. Spojka 76 se pak používá jako pružina s nízkým poměrem přechodu, která znemožňuje přeběh a umožňuje dosahování úplné nulové hodnoty točivého momentu. V daných podmínkách toto konstrukční řešení významně prodlužuje trvanlivost.

Udržovací síla spojky 76 a rovněž tak její uvolňovací síla se dosahuje účinkem působení odstředivé síly. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že v důsledku vypuzování třecího materiálu 90 vnějším směrem do styku s povrchem 110 odstředivou silou vznikající v podmínkách hnacího otáčení, kdy se řemenice 106 používá k přenosu točivého momentu z řemene 20 na strukturu hlavy 52, se zesiluje blokovací činnost spojky 76. Výhodou tohoto konstrukčního řešetu je tb, že na základě uspořádání spolupracujících styčných povrchů mohou odstředivé síly dokonaleji zužitkovat silový výkon zrychlení a vysokou rychlost a generovat zvýšenou brzdicí sílu při přeběhu z vysokých rychlostí.

Mělo by být pochopitelné, že v předcházejícím textu zmiňovaná úroveň točivého momentu mínus 50 lihropalců (tj. mínus 5,65 N.m) byla uvedena pouze jako příklad a že zápornou úroveň točivého momentu, při níž dochází k prokluzování spojky, lze nejlépe volit tak, aby odpovídala charakteristikám konkrétního systému. Takové systémy se budou odlišovat v závislosti na charakteristikách: (1) motoru, tj·, zda jde o „sportovní“ motor či konzervativnější

motor, který je řízen počítačem, a (2) napnutí řemene udržované napínačem 42 řemene systému. Jako příklad lze uvést, že napnutí pásu pro řemenici 106 alternátoru se 180 stupňovou přiléhavostí řemene, točivým momentem 50 Kbropalců (tj. 5,65 N.m) a vnějším průměrem 2,5 palce (tj. 6,35 cm) je 70 liber (tj. 31,75 kg).

Povšimnutí by nemělo uniknout, že konstrukční řešení podle přihlašovaného vynálezu vytváří příznivý poměr odporu/pohonu. Jinými slovy to znamená, že odpor (což je rozsah odporu třecího točivého momentu v průběhu přeběhu) je poměrně malý, takže míra opotřebení se snižuje. Na druhé straně se v hnacím směru prakticky neprojevuje žádné prokluzování pří jakémkoli uskutečnitelném rozsahu hnaného točivého momentu. Je výhodné, uplatňuje-K se v případě dvou nebo více spirálových okruhů spojky 74 takový poměr odporu/pohonu, kletý je větší než 8 :1. V podmínkách třem mezi třecím materiálem 90 a povrchem 110 s koeficientem tření 0,3 nebo více a použití přinejmenším dvou spirálových okruhů spojky 74 je poměr odpor/pohon větší než 40 :1.

Na obr. 1 je vidět, že je potřebné, aby napínač 42 řemene účinkoval na řemen 20 v úseku vedoucím k alternátorovému odpojovači nebo řemenicové sestavě 26. Toto napomáhá schopnosti volnoběžné napínací řemenice 44 pohybovat se podle toho, jak se pás napíná v důsledku změny točivého momentu do záporné hodnoty přeběhu hnací řemenice 16 za účelem vykompenzování určitého rozsahu změny točivého momentu mezi řemenem 20 a odpojovačem alternátoru nebo řemenicové sestavy 26 s velkou setrvačnosti. Navíc pružení prostředních závitů 86 pružiny 74 napomáhá řečenému kompenzování. Bude pochopitelné, že charakteristiky pružení mechanismu 72 pružinové součásti a jednosměrného spojkového jsou předem nastaveny na konkrétní hnací systém a především na určité charakteristiky motoru, ke kterému je řemenový hnací systém přidružen. Tuhost pružiny 74 je dána rozměrem průměru průřezu ocelového drátu, z něhož se pružina zhotovuje. Správné nastavení se provádí na základě pružícího poměru, který je funkcí rozsahu prostředních závitů 86 nebo počtem okruhů nebo závitů, které se v řečeném rozsahu nacházejí. Je potřebné, aby se předém stanovaná, záporná úroveň točivého momentu, při níž dochází k prokluzování spojky, byla konečným podpůrným kompenzováním změn točivého momentu do záporných hodnot, které zabrání prokluzování řemene na odpojovači alternátoru nebo řemenicové sestavě 26 doprovázené nepříjemným a nežádoucím zvukem.

-18Mělo by se vzít v úvahu to, že předem stanovená, záporná úroveň točivého momentu, pří němž dochází k prokluzování spojky, se voK na základě určení rozdílu mezi vnitřním průměrem prvního určitého počtu spirál spojky (začínají na volném konci 92) v uvolněném stavu a vnitřním průměrem válcovitého obvodového povrchu 110. Tento vztah se vyznačuje tím, že průměr povrchu 110 je menší než vnější průměr koncových spirál spojky, takže koncové spojkové spirály (konkrétně koncové Části 92) se v průběhu sestavování stlačují. Při zvětšování rozdílu průměru se předem stanovená, negativní úroveň točivého momentu zvyšuje v záporném smyslu. Je výhodné, když se předem stanovená negativní úroveň volí tak, aby se prokluzování spojky minimalizovalo, čímž se vytváří opatření proti prokluzování řemene na řemenici.

S odkazem na obr. 7 lze uvést, že na tomto vyobrazení je předvedena řemenicová sestava 226 podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu. Odpojovač alternátoru nebo řemenicová sestava 226 pracuje v návaznosti na motor 10 a hnací systém 18 předvedený na ohr. 1 a jednoduše nahrazuje řemenicovou sestavu 26 nakreslenou na obr. 1. Provedení ukázané na obr. 7 pracuje v podstatě stejným způsobem jako předcházející provedení a má podobné součásti. Řemenicová sestava 226 například obsahuje řemenicovou součást 206. hlavu 252. otočnou součást 263 mající pouzdrovou část 264, kuličkovou ložiskovou sestavu 218. pružnou součást v podobě spirálové pružiny 274, obalovou pružinovou jednosměrnou spojku 276 mající ocelové spirály 288 a třecí materiál 290. Spojka 276 je připojena k pružině pomocí zahnutého spoje 276. Rovněž se uplatňuje kruhová tlačná podložka 291, která slouží jako opora volného konce 292 spojky a přidržuje volný konec spojky na svém místě proti účinkům axiálních bočních zátěží, jež mají tendenci vytlačovat konec 292 axiálně vnějším směrem. Hlavní rozdíl mezi provedením nakresleným na ohr. 2 a provedením nakresleným na obr. 7 spočívá v umístění kuličkové ložiskové sestavy odpojovače (na obr. 2 je tato sestava označena odkazovou značkou 118 na obr. 7 odkazovou značkou 218) a v umístění kluzné ložiskové součásti/pouzdrové součásti (na obr. 2 jsou tyto součásti příslušně označeny odkazovými značkami 112. 64 a na obr. 7 jsou příslušně označeny odkazovými značkami 212, 264). Konkrétně lze uvést, že v provedení nakreslením na obr. 2 je kuličková ložisková sestava umístěna směrem k přednímu konci řemenice 26 alternátoru v určité vzdálenosti od kotvy 48 alternátoru, zatímco kluzné ložisko 112 a pouzdro 64 jsou umístěny ve směru vedoucímu k zadnímu konci řemenice 26 blíže ke kotvě 48 alternátoru. V tomto provedení podle obr. 2

přijímá ložisko 112 a pouzdro 64 největší podíl ohybového momentu, kteiý řemen 20 vyvíjí na hřídel 36 alternátoru. V případě tohoto konstrukčního uspořádání se většina zátěže řemene přenáší prostřednictvím kluzného ložiska 112 a pouzdra 64 ve srovnání s rozsahem zátěže přenášené prostřednictvím ložiska 118. Toto konstrukční uspořádám je nejlépe použitelné pro zvládání větších požadavků na tlumení.

V provedení ukázaném na obr. 7 se kuličková ložisková sestava 218 nachází u zadního konce alternátorové řemenicové sestavy 226 a je umístěna blíže ke kotvě 48 alternátoru než kluzné ložisko 212 a pouzdro 264. neboť obě tyto součásti 212 a 264 se nacházejí u předního konce řemenice. V případě tohoto konstrukčního uspořádání kuličková ložisková sestava 218 přebírá největší podíl ohybového momentu hřídele 36 alternátoru a toto konstrukční uspořádání je obzvláště využitelné pro motory s velkým točivým momentem a v takových hnacích systémech, v nichž se kladou menší požadavky na tlumení.

V souladu s tímto vynálezem platí, že výsledkem společného konstrukčního řešení obecně spirálového vinutí ocelové pružiny 74 nebo 274 a obalové pružinové spojkové součásti 76. 276 je spirálová pružina/jednosměmá spojka, která poskytuje společnou ochranu jak pro spirálovou pružinu (74, 274). tak i pro obalovou pružinovou spojkovou součást (76. 276). Protože obalová pružinová spojková součást (76, 276) vykazuje obzvláště vyšší účinnost blokování ve srovnání s předcházejícím konstrukčním řešením, bude obalová pružinová spojka účinně a okamžitě blokovat vnitřní pouzdro v průběhu existence takových hnacích podmínek, při nichž mechanismus spirálové pružiny a jednosměrného spojkového mechanismu slouží pro přenášení pohybu převáděného na řemenicovou součást 106, 206 a strukturu hlavy 52, 252 z řemene 20. Účinnější blokovací činnost spojkové součásti 76, 276 neumožňuje v provozních podmínkách prakticky žádné prokluzování a představuje úlevu v opotřebovávání, ke kterému by docházelo v případě takového konstrukčního uspořádání, v němž se pružinová ocel používá pro účely spojky tak, jak to popisuje patent USA číslo 5,156,573. Navíc výsledkem tvarového řešení torzní pružiny 74, 274 a obalové pružinové spojkové součásti 76, 276 je obalová pružinová spojková součást 76, 276, jež poskytuje ochranu pro pohyblivou pružinovou součást 74, 274 v průběhu přeběhových podmínek tím, že chrání pružinu 74, 274 před účinkem zpětně působícího napínání. Na druhé straně spirálová pružina 74, 274 chrání obalovou pružinovou spojkovou součást 76, 276 tím, že v provozních podmínkách podstupuje Mastní kmitání nebo zpětné napínání za účelem zmírnění účinku tlaku působícího na obalovou pružinovou spojku.

Je výhodné, že pohyblivá pružinová součást 74, 274 má podobu poměrně „měkké“ pružiny, jejíž požití je možné, protože spojkový mechanismus 76, 276 se bude uvolňovat, aby chránil pružinu v době, kdy je systém v nečinnosti. Vzhledem k použití měkčí pružiny lze výhodně snížit hnací frekvenci na méně než 75% frekvence chodu naprázdno. Jako (naklad lze uvést, že, pulzuje-li chod naprázdno při frekvenci 30 Hz, může hnací frekvence pulzovat při poklesu frekvence až na 15 Hz, což představuje 50% hnací frekvence. Hnací frekvence se výhodně pohybuje mezi 50% až 75% frekvence chodu naprázdno. V tomto konstrukčním uspořádám dochází ke kmitání pružiny pří nižších rychlostech a toto kmitání se projevuje pouze při vypínání a/nebo startování motoru. Činnost spojky chrání pružinu při projevech kmitání.

Existují čtyři prvotní činnosti, které souvisejí s mechanismem 72, 272 pružinové součásti a jednosměrné spojky a kterými jsou činnost v klidu, činnost při zrychlování, činnost při ustálené rychlosti a činnost při zpomalování. Toto bude vysvětleno s odkazem na první provedení, které je nakresleno na obr. 2. Mělo by se však vzít na vědomí, že další principy činnosti platí přiměřeně na další provedení, jako je provedení nakreslené na obr. 7.

Činnost v klidu

V klidu pružinová součást 74 vykazuje nulové pnutí a nulový točivý moment. Neexistuje žádný otočný pohyb, ktetý se za jiných okolností převádí na řemenici 26, jež je také nehybná, protože motor je nečinný. Obalová pružinová spojková součást 78 zůstává mírně vypražena radiálně vnějším směrem do styku s povrchem 110 v důsledku kombinace materiálových vlastností a konstrukčního řešení, avšak v této době neexistují žádné pohyby třecích povrchů.

Cinnosi při zrychlování

Otáčí-li se řemenice v důsledku přenášení hnací síly řemene, dochází k okamžitému zablokování obalové pružinové spojkové součásti 76 na volném konci 92 účinkem prostředků tření nacházejících se na styčném povrchu materiálu 90 první spojkové spirály 92. Geometrie spirály násobí zadržovací sílu, která napomáhá přenášení točivého momentu na pohyblivou nebo pružinovou součást, která má výhodně podobu pružinové součásti 74. Se zvyšováním účinku zatížení se bude pohyblivá pružinová součást 74 vychylovat potud, až se dostane do stavu vyvážení. Odstředivé síly posilují zadržovací schopnost spojky 76, neboť schopnost blokování je funkcí počtu okruhů spirál spojky ve styku s hnacím povrchem 110 a koeficientu • · tření mezi třecím materiálem 90 a povrchem 110. Roztahování pružiny 74 směrem dovnitř hlavy 52 vytváří síly, které posilují blokovací činnost úměrně s pokračujícím zrychlováním.

Jestliže hnací řemenice 26 pokračuje ve zrychlování, dochází k podstatnému narůstání zatížení točivého momentu, zatímco kolísání točivého momentu je minimální. Spojka 76 bude přenášet zatížení na pružinu 74. v důsledku čehož se pružina 74 bude dále vychylovat v jednom směru a současně bude udržovat dynamické vyvážení.

Včleněním plastové vymezovací součásti 100 se zajišťuje ovládání vyrovnanosti pružiny 74 a vymezení největšího možného rozsahu vychylování. Ještě důležitější je to, že vymezovací součást 100 axiálně vyvažuje pružinu 74 na základě překonávání kroutící síty, kterou pružina vyvíjí a která účinkuje jako důsledek tangenciální síty vznikající působením třecího materiálu 90 v hnacích podmínkách. Vzhledem ktomu, že v hnacích podmínkách neexistuje žádný vztah pohybu mea plastovým vymezovačem 100 a řemenicovou součástí 100, dochází ve srovnání s alternativními provedeními, v nichž je plastový díl umístěn například na vnitřku pružiny, jen k vehni malému opotřebovávání povrchů.

Vytvoření mezery G (jak je to předvedeno na obr. 3) mezi tlustou částí 102 plastové vymezovací součásti 100 a třecím materiálem 90 tato vymezovací součást 100 umožňuje řízené vedení koncové Části 117 třecího materiálu 90 (na opačném konci ve vztahu k volnému konci 92) radiálně vnějším směrem do třecího styku s povrchem 110 řemenicové součásti 106 v hnacím směru. Bez vytvoření mezery G by vymezovač 100 mohl způsobovat to, že podstatná část poslední spojkové spirály 117 by se při zmíněném řízeném vedení nedostávala do styku s povrchem 110, a mohl by vystavovat tuto část 117 spojky značnému ohýbání a oslabování. Činnost při ustálené rychlosti

Při ustálené nominální rychlosti s kolísáním v důsledku vibrací se bude pružina 74 vychylovat podle toho, jak bude kolísat točivý moment. Toto se vždy projevuje v kladné oblasti pnutí pracovního rozsahu pružiny. Dosaženým čistým účinkem je izolováni většiny přenosu točivého momentu mezi vstupními a výstupními součástmi zařízení. Vstřebávaná energie se projevuje ve formě tepla. V průběhu Činností při ustálené rychlosti zůstává spojka 76 nehybná ve vztahu k řemenicové součásti 106. V průběhu tohoto způsobu činnosti se spojka 76 otáčí stejnou rychlostí jako řemenem hnaná řemenicová součást 106, která je upevněná na hřídeli alternátoru.

Činnost při zpomalování

Dochází-li ke zpomalování oběžného pohybu hnacího řemene 20, jako je zpomalování nebo zastavování chodu motoru, pak setrvačnost alternátoru brání takové změně rychlosti. Hmota kotvy alternátoru odolává změně rychlosti a vyvíjí velké zatížení, které působí na řemenový systém. Během toho, jak bude otočná rychlost řemenice 26 klesat pod hodnotu účinnosti setrvačnosti hmoty hnaného rotoru nebo kotvy (v této souvislosti označovanou jako záporný točivý moment), bude se pružina 74 vracet do nezatíženého stavu a bude pokračovat v hnaném pohybu v záporném směru. V tomto budě se podmínky pro činnost spojky stávají nepříznivé a schopnost přenosu točivého momentu je minimální. Kotva je nyní uvolněna pro přeběh s mírným třecím odporem na volném konci 92 spojkové spirály do té doby, než se poměrné rychlosti mezi výstupním a vstupním hřídelem dostanou na kladné hodnoty. V důsledku toho, že spojka 76 není schopna přenášet točivý moment, zůstává pružina 74 v podstatě bez zatíženi.

Vzhledem ke skutečnosti, že přihlašovaný vynález dočasně odstraňuje působení setrvačnosti ze systému v podmínkách zpomalování pohybu hnacího řemene, je zdokonalena trvanlivost tohoto systému a navíc se může dostavit i malé zlepšení celkových charakteristik spotřeby paliva. Tlumením nadměrných torzních vibrací a umožněním přeběhu setrvačnosti při změnách rychlosti a vypínání chodu motoru představuje mechanismus pružinové součásti a jednosměrné spojky předmět nového systému se zdokonalenou trvanlivostí a úsporností paliva.

Následující provedení představují další odpojovače alternátoru mající samostatné pružinové a spojkové součásti, které jsou připojeny v řadách za účelem přenášení otáčení mezi řemenieovou součástí alternátoru a upevňovací hlavou. V každém případě platí, že tyto odpojovače alternátoru nebo řemenicové sestavy se mohou umisťovat na hřídeli 36 alternátoru nakresleném na obr. 1 namísto řemenicové sestavy 26 předvedené na témže vyobrazení.

Obr. 8A je pohled na příčný řez třetího provedení řemenicové sestavy odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Sestava odpojovače alternátoru nakreslená na obr. 8A je jako celek označena odkazovou značkou 300. Sestava 300 odpojovače obsahuje pouzdrovou součást 302 mající vnitřní závity 304, které umožňují připevnění pouzdra 302 a celé sestavy 302 odpojovače na konci hnacího hřídele alternátoru. Pouzdrová součást 302 se připevňuje pro společné otáčení s hřídelem alternátoru.

-23Řemenicová součást 306. na které obíhá řemen s určitým počtem tvarových úprav v podobě „V“, je namontována na pouzdru 302. Řemenicová součást 306 má určitý počet střídajících se hřebenů a drážek 308, jejichž konstrukční uspořádání odpovídá potřebám styku s drážkami a hřebeny řemene s určitým počtem tvarových úprav v podobě „V“. V upřednostňovaném provedení je vytvořeno šest drážek, do nichž vstupuje šest hřebenů řemene. V případě řemene majícího šest hřebenů a drážek se jako výhodná jeví šířka řemen přibližně 25 mm. V dalších výhodných provedeních má řemen pět, sedm nebo osm hřebenů, a v této souvislosti bude mít řemenice 306 odpovídající počet drážek.

Hřebeny a drážky 308 jsou vytvořeny na částí 310 řemenicové součásti 306. Tato část 310 má poměrně menší průměr. Vzdálenější nebo přední konec řemenicové součásti 306 (tj. ten konec řemenicové součásti, kteiý je nejdále od alternátoru nebo bloku motoru) má část 312 s větším průměrem, která vytváří válcovitou stěnu. Radiálně vnějším směrem vystupující část stěny 314 spojuje část 312 mající větší průměr s částí 310 mající menší průměr.

Ložisková součást 316 je umístěna mezi vnějším válcovitým povrchem 318 pouzdrové součásti 302 a válcovitým vnitřním povrchem 320 části 310 mající užší průměr a nacházející se na řemenicové součásti 306. V průběhu přiměřeného stavu přeběhu tato ložisková součást 316 umožňuje otáčení ve vztahu řemenice 306 a pouzdrové součásti 302.

Ložiskem 316 může být jednoduše kluzné ložisko, které se podobá kluznému ložisku 112 předvedenému v souvislosti s prvním provedením. Konstrukční řešení vychází z toho, že, má-li ložisková součást 316 podobu kluzného ložiska, pak lze používat substanci z práškového kovu nebo polymeru, přičemž ve většině provedení se upřednostňuje použití polymerové substance. V provedeních, které jsou určeny pro vyšší stupeň frekvence přeběhu, se může upřednostňovat práškový kov, protože vykazuje lepší kvality a charakteristiky účinku vysokoiychlostního odstřeďování řemenice a současně vykazuje přiměřené schopnosti vytváření malého kmitání řemenice. Prášek vykazuje výborné kvality při působení vysokorychlostního odstřeďování, protože ve svém kompozitu obsahuje mazací složky, které jsou přirozenou mazací součástí kluzného ložiska.

Polymerová kluzná ložiska se obvykle používají z toho důvodu, že jsou odolnější pro opotřebovávání v důsledku kmitání během dlouhých časových úseků.

Alternativní konstrukční řešení může vycházet z toho, že ložisková součást 316 může mít podobu jehlového ložiska. Může se použít konvenční jehlové ložisko mající vnitřní a vnější

-24kroužek. V alternativním případě může mír pouzdro 302 vnitřní kroužek, který se vytváří strojovým obráběním nebo jiným způsobem na vnějším povrchu 318, takže jehlová ložisková součást může jednoduše obsahovat jehlovou součást a vnější kroužek napevno nalisovaný na pouzdru 302.

V provedení ukázaném na obr. 8 A je část 312 s větším průměrem na svém předním konci zakryta kruhovou kotoučovou součástí 321, která je připevněna na svém vnějším obvodu k okraji vnějšího povrchu části 312 s větším průměrem a která je na svém vnitřním okrají k vnějšímu povrchu 318 pouzdrové součástí 302. Kotoučová součást 321 spolupracuje s částí 312 se zvětšeným průměrem při vymezení vnitřního prostoru pro umístění mechanismu pružinové součásti a připojené jednosměrné spojky, což je jako celek označeno odkazovou značkou 322.

Pro toto provedení je příznačné, že mechanismus pružinové součásti a připojené jednosměrné spojky obsahuje pružnou součást v podobě pryžové pružinové struktury 324 tlačného typu. Z obr. 8B lze vypozorovat, že pryžová pružinová struktura 324 má určitý počet radiálně vedených článků 326 podobajících se paprskům. Pružinové články 326 jsou připevněny ke struktuře hlavy, která je jako celek označena odkazovou značkou 328. Struktura hlavy 328, která je vyrobena z kovového materiálu, jako je ocel, má svůj vnitřní povrch trvale připevněn k vnějšku kovového pouzdra 302. Struktura hlavy 328 se může připojovat k pouzdrové součásti 302 jakýmkoli známým způsobem, jako je připevňování s použitím lisování nebo svařování.

Struktura hlavy 328 má část 330 s celkově válcovitým průřezem a určity počet celistvě vytvořených upevňovacích částí 332, které v kombinaci vytvářejí v průřezu obvodový tvar čtverce. Ploché obvodové povrchy 333 vymezující čtvercový tvar průřezu slouží jako povrchy pro připevňování radiálně směřujících, vnitřních částí pružinových součástí 326. Pružinové součásti 326 se mohou připevňovat k plochým povrchům 333 upevňovacích částí 332 jakýmkoli známým způsobem, jako je například vulkanizování. Otáčí-li se řemenicová součást hnacím směrem (viz šipku na obr. 8B) v souladu s oběžným pohybem přidruženého řemene, pak se pružinové součásti přitíačujíc směrem dovnitř k upevňovacím povrchům 333 struktury hlavy 328 a roztáčejí strukturu hlavy, která dále uvádí pouzdro 302 a hřídel alternátoru do otočného pohybu.

4?

-25Radiálně vnější nebo obvodové povrchy pružinových součástí 326 se vulkanizováním nebo jinak připevňují ke kruhové nosné desce 334. která se zhotovuje z kovového materiálu, jako je ocel nebo hliník. Mezi nosnou deskou 334 a válcovitým vnitřním povrchem části 312 s větším průměrem je umístěna spojková sestava 336. Je výhodné, použije-li se takový typ spojkové sestavy 336, který popisuje patentová přihláška USA číslo 08/817,799, jež je zde zahrnuta ve formě odkazu. Navíc je výhodné, že nosná deska 334 podle přihlašovaného vynálezu obsahuje kruhový pás, který se podobá pásu na obvodovém povrchu nosné desky ' popisovaném v uvedené patentové přihlášce USA číslo 08/817,799.

S odkazem na obr. 19, 20 a 21 lze uvést, že spojková sestava 336 obsahuje jedinou pásovou část 342, která je připojena ke dvěma paralelním pásům 344 a 346. Pásy 344 a 346 jsou k sobě spojeny prostřednictvím můstku 348 sloužícím pro stabilizování polohy řečených pásů 344 a 346. Pásy 344 a 346 rovněž mají poutka 350 pro udržování vystředěné polohy na obvodovém vnějším povrchu nosné desky 334.

Zvýše zmiňované patentové přihlášky USA číslo 08/817,799 lze zjistit, že obvodový vnější povrch nosné desky 334 má obvodovou štěrbinu pro vstup koncového poutka 352, které se nachází na konci jediné pásové části 342 a je vedeno radiálně dovnitř. Z vyobrazení lze vypozorovat, že 342 překrývá můstek 348.

Přihlašovaný vynález upřednostňuje zhotovování spojkové sestavy 336 z pružinové oceli a poviékání jejího vnějšího povrchu 357 třecím materiálem právě tak jako v případě prvních dvou provedení. Tímto způsobem se volný konec 360 jediné pásové Částí 342 předem zatěžuje v radiálně vnějším pružícím směru pro účely třecího styku s vnitřním válcovitým povrchem části 312 s větším průměrem. Roztáčí-li řemen řemenici 306, otáčí se tato řemenice 306 v hnacím směru, jenž je na obr. 19 označen šípkou. Otáčení řemenicové součásti 306 v tomto směru způsobuje to, že volný konec 360 spojkové sestavy 336 okamžitě vchází do třecího styku s válcovitým vnitřním povrchem části 312 s větším průměrem. Poté se spojková sestava 336 „sama uvádí do činnosti“ tím, jak se narůstá třecí plocha jejích částí, které se dostávají do třecího styku s válcovitým vnitřním povrchem části 312 s větším průměrem, až se všechen vnitřní třecí materiál povrchu 357 včetně paralelních pásových oblastí 344, 346 zablokuje v třecím styku. Pásy 344 a 346 se připojují k obvodovému vnějšímu povrchu nosné desky 334 s použitím nýtů 355. Rovněž lze použít i jiné vhodné upevňovače, jako jsou matice a šrouby.

·· · »· ·· « · · · · 4 · • · · · · ·

-26iň

V alternativním provedení a podle toho, co se uvádí ve zmiňované patentové přihlášce USA číslo 08/817,799, nemusí spojková sestava 336 obsahovat radiálně, vnějším směrem pružinový materiál, který pružně tlačí předem zatížený volný konec 360 do třecího styku. Spíše se může pružina (jako je spirálová pružina) spojit s volným koncem 360 (například mezi volným koncem nosné desky) tak, aby pružně tlačila volný konec do stavu předběžného zatížení proti vnitřnímu povrchu části 312 s větším průměrem. Jak bylo uvedeno v souvislosti s předcházejícími provedeními, v důsledku pružení spojkové sestavy s předem zatíženou pružinou budou pásy 342, 344 a 346 klouzat tehdy, když se budou pohybovat ve vztahu k vnitřními povrchu části 312 jedním směrem, a budou v třecím styku s tímto povrchem tehdy, když budou klouzat opačným směrem. Tímto způsobem bude jednosměrná spojka přenášet točivý moment z řemenicové součásti 306 do alternátoru v hnacích podmínkách řemene, avšak bude prokluzovat ve vztahu k řemenici v průběhu přeběhového stavu.

Na obr. 9A je ukázáno čtvrté provedení odpojovače alternátoru podle přihlašovaného vynálezu. Stejné součásti jsou označeny stejnými odkazovými značkami tak, jako na obr. 8A a obr. 8B. Hlavní rozdíl mezi provedeními nakreslenými na obr. 9 A a 8 A vychází z použití pryžové pružinové součásti 370 střižného typu namísto pryžové pružinové struktury 324 tlačného typu. Radiálně vnitřní kruhový povrch 374 pryžové pružinové součásti 370 střižného typu je vulkanizováním nebo jiným způsobem připevněn k vnějšímu obvodu prstencové pouzdrové součásti 372, která je dále připevněna k vnějšímu válcovitému povrchu pouzdrové součásti 302.

Obvodový povrch 376 pryžové střižné pružiny 370 se vulkanizováním nebo jinak připevňuje k nosné desce 334, která je stejná jako nosná deska, jež byla popsána v souvislosti s provedením nakresleným na obr. 8 A a 8B.

!A

V klidovém stavu je pryžová střižná pružina 370 stlačena mezi vnitřní pouzdrovou součásti 372 a vnější nosnou deskou 334.

V předchozím textu popsaná spojková pružinová sestava 336 je připevněna k nosné desce 334 a její konstrukční uspořádání umožňuje vytváření třecího styku s vnitřním válcovitým povrchem čisti 312 s větším průměrem. Hnaný otočný pohyb řemenice 306 se přenáší přes spojkovou sestavu 336 a střižnou pružinu 370 na hřídel alternátoru prostřednictvím pouzdrové součásti 302.

Na obr. 10A a 10B je nakresleno páté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Na obr. 10A a 10B je vidět určitý počet tlačných pryžových pružin 386, 388 blokového typu, které se používají jako pružné součásti, jež spojují jednosměrnou spojku 336 s vnitřním pouzdrem 302 a tím i hřídelem alternátoru. Ve srovnání s nosnou deskou používanou v provedení podle obr. 8 A, 8B a obr. 9A, 9B je tomto provedení nosná deska 378 konstrukčně upravena. Konkrétiiě jde o to, že k nosné desce 378 je přidán nebo přičleněn určitý počet radiálně dovnitř směřujících výstupků 380, které jsou vedeny z pravidelně, ve stejných vzdálenostech od sebe rozmístěných obvodových poloh na vnitřním obvodovém povrchu nosné desky. Nosná deska 378 a její výstupky 380 se zhotovují z oceli v podobě jediného, celistvého dílu.

Na pouzdru 302 je připevněna prstencová hlavová součást 382. Z pravidelně, ve stejných vzdálenostech od sebe rozmístěných obvodových poloh na vnějším povrchu hlavové součásti 382 je radiálně vnějším směrem vyveden určitý počet výstupků 382. Výstupky 384 jsou výhodně zhotoveny z oceli společně s hlavovou součásti 382 v podobě jediného, celistvého dílu, ačkoli by mohly být vytvořeny zvlášť a následně by mohly být připevněny k hlavové součásti 382.

Výstupky 380 vyčnívající z nosné desky 378 a výstupky 384 vyčnívající z hlavové součásti 382 jsou střídavě uspořádány v obvodovém směru. Na obr. 10B je vidět, že mezi výstupky 380 a 384 je umístěn určitý počet blokových pružin 386 tlačného, které slouží pro připojování pohonu a pohybují se od výstupků 380 k výstupkům 384 shodně se směrem pohybu hodinových ručiček. Z obr. 10 lze vypozorovat že řemenicová součást 306 a tím i část 312 s větším průměrem je poháněna řemenem ve směru pohybu hodinových ručiček. Spojková sestava 336 přenáší otáčení z části 312 s větším průměrem na nosnou desku a tím i na její výstupky 380. Otočný pohyb, který je shodný se směrem pohybu hodinových ručiček, se přenáší přes hnací pružiny 386 na výstupky 384 vyčnívající z hlavové součásti 382. Na základě toho může být vyvozeno, že otáčení řemenicové součásti 306 ve směru pohybu hodinových ručiček se přenáší přes pouzdro 302 na hřídel alternátoru, na němž je pouzdro 302 připevněno. V předvedené situaci jsou hnací pružiny 386 ve stlačeném stavu mezi výstupky 380 a 384.

Na vyobrazení je předveden určitý počet přeběhových, tlačných pružinových součástí 388, které se roztahují od výstupků 384 k výstupkům 380 shodně se směrem pohybu hodinových ručiček. Tyto pružinové součásti jsou na obr. 10B předvedeny v uvolněném stavu,

avšak budou stlačovány v obvodovém stavu v průběhu přeběhové situace, kdy se hřídel alternátoru otáčí tychleji než řemenicová součást 306 a kdy spojka prokluzuje ve vztahu k čisti 312 s větším průměrem.

Pružinové součásti 386 a 388 se nemusí připevňovat k výstupkům 380 a 384 na jejich opačných stranách, avšak připevňování pryžových pružin k těmto výstupkům se jeví jako výhodné.

Na obr. 11A a 11B je nakresleno šesté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu.

Provedení znázorněné na obr. 11A a 11B se odlišuje od provedení nakreslených na obr. 8 A, 8B a obr. 9 A, 9B především v tom, že namísto pryžových pružin je použita torzní pružina 390 z plochého drátu. Pružina 390 se spirálovitě navíjí na prstencovou hlavu 392. Radiálně dovnitř zahnutý konec 394 pružiny 390 se jakýmkoli běžně používaným způsobem připevňuje k hlavě 392. Hlava 392 má radiálně vnitřní, válcovitý povrch, který je připevněn k pouzdrové součásti 302.

Radiálně vnější, koncová část 396 pružiny 390 se připevňuje k nosné desce 334, která byla popsána v souvislostí s obr. 8 A až 9B. Koncová část 396 se může připevňovat k nosné desce 334 pomocí nýtů, svařování atd. Nosná deska 334 a spojkové sestava 336 plní stejné funkce, jaké byly vysvětleny v předcházejícím textu.

Na obr. 12 A a 12B je nakresleno sedmé provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Toto provedení je v podstatě podobné provedení ukázanému na obr. 11A a 11B s výjimkou použití zdvojené torzní pružinové sestavy 400 z plochého drátu, která nahrazuje jedinou pružinu 390 z plochého drátu. Středová hlava 402 je připevněna na pouzdru 302 stejně tak, jako v provedení popisovaném v souvislosti s obr. 11A a 11B. Avšak v tomto provedení pružinová sestava 400 obsahuje první spirálovitě vinutou, pružinovou součást 404 z plochého drátu a druhou první spirálovitě vinutou, pružinovou součást 406 z plochého drátu. První pružinová součást 404 má svůj radiálně vnitřní konec 408 připevněn k hlavové součásti 402 a také druhá pružinová součást 406 má svůj radiálně vnitřní konec 410 podobně připevněn k hlavové součástí 402. Připevněné konce 408 a 410 jsou připojeny k hlavové součásti 402 v určité obvodové vzdálenosti od sebe, která se dá vyjádřit úhlem přibližně 180 stupňů.

-29Λ’

Radiálně vnější konec 412 první pružiny 404 se připevňuje (například pomocí nýtů) k radiálně vnitřnímu povrchu nosné desky 334. Podobně se radiálně vnější konec 414 druhé pružinové součásti 406 připevňuje k radiálně vnitřnímu povrchu nosné desky jakýmkoli běžně používaným způsobem. Připojovací konce 412 a 414 příslušných pružinových součástí 404 a 406 se připojují k radiálně vnitřnímu povrchu nosné desky 334 v polohách, které jsou na obvodu od sebe vzdáleny v úhlu přibližně 180 stupňů.

Výhoda provedení nakresleného na obr. 12A a 12B spočívá vtom, že dvě opačné pružiny 404, 406 vytvářejí samovyrovnávací účinek, který má tendenci eliminovat sobě vlastní nevyváženost konstrukcí jediné kovové pružiny.

Na obr. 13A a 13B je nakresleno osmé provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Toto provedení je v podstatě podobné provedení ukázanému na obr. 11A a 11B s výjimkou toho, že namísto ploché pružiny 390 má torzní drát pružiny v příčném řezu kruhový tvar. Drátová pružina, která je jako celek označena odkazovou značkou 418, má svůj radiálně vnitřní konec 420 připevněn ke středové hlavě 422. Středová hlava 422 je dále připevněna na středovém pouzdru 302.

Provedení nakreslené na obr. 13A a 13B se rovněž odlišuje v tom, že radiálně vnější koncová část 423 pružinové součásti 418 je připevněna k nosné desce 334 pomocí zahnutého spoje 424, který se podobá spoji 78, jenž byl popsán v souvislosti s prvním provedením. I kdyžje možné provádět připojení tohoto vnějšího konce 423 k nosné desce pomocí svařování, upřednostňuje se využití zahnutého spoje 424, neboť takto lze získat podobné výhody, které vyplývají z využití spoje 78. Jako výhodné se rovněž jeví to, že vnější koncová část 423 má plochý úsek 82 a že nosná deska má zesílené zahrnuté části 84, což lze vypozorovat z obr. 4.

.)

Provedení nakreslená na obr. 8 až 13 jsou výhodná zejména proto, že použití částí 312 s větším průměrem umožňuje uplatnění většího poloměru spojkové sestavy 366 ve vztahu k průměru částí ve styku s řemenem nebo části 310 s menším průměrem řemenicové součásti 306. Protože spojková sestava 336 má větší poloměr, vyžaduje se menší počet spirál nebo obalů spojky pro tření a blokování vnitřního povrchu části 312 pří hnaném dosahování takového točivého momentu hřídele alternátoru, který je srovnatelný s točivým momentem dosahovaným s pomocí určitého počtu spirál nebo spirálových okruhů spojky s menším poloměrem. Potřeba menšího počtu spirál nebo spirálových okruhů spojky zjednodušuje zhotovování spojkové sestavy.

i

-30·· ♦· • · · 9 • · · · • · · · • 9 9 ·

9 99

Na obr. 14 je nakresleno deváté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Na obr. 14 je vidět, že odpojovač alternátoru, který je jako celek označen odkazovou značkou 430, obsahuje řemenicovou součást 432 mající určitý počet drážek 434 pro vstup hřebenů oběžného hnacího řemene s určitým počtem tvarových úprav v podobě „V“.

Odpojovač 430 dále obsahuje otočnou součást 436 a připevňovací pouzdrovou součást 438 pro připevnění odpojovače spojky na konci hřídele alternátoru. Otočná součást 436 má válcovitou pouzdrovou část 440, která je souose umístěna na připevňovacím pouzdru 444. Mezi vnitřním povrchem 442 otočné součásti 436 a vnějším povrchem 444 připevňovacího pouzdra 438 ie umístěna jehlová ložisková sestava 446. Jehlová ložisková sestava 446 zajišťuje otáčeni otočné součásti 436 ve vztahu k připevňovací součásti 438.

Otočná součást 436 rovněž obsahuje radiálně postavenou stěnovou část 448, která je vedena radiálně vnějším směrem od předního konce (dále od bloku motoru a alternátoru) pouzdrové části 440. Otočná součást 436 dále obsahuje válcovitou přírubovou část 450, která směřuje od stěnové části 448 axiálně k bloku motoru, z něhož vyčnívá hřídel alternátoru.

Příruba 450 je celkově souosá s válcovitou pouzdrovou částí 440.

Na obr. 14 je vidět, že řemenicová součást 432 má na svém předním konci přírubovou povrchem příruby 450 otočné součásti za účelem vytvoření pevného spojení mezi nimi. Alternativou k jednoduchému třecímu nebo nalisovanému připevnění příruby 452 řemenicové

Ji součásti 432 k přírubě 452 otočné součásti 436 může být například připevnění svařováním.

Danému účelu odpovídající těsnící součást 454, jako je nylonové kroužkové těsnění, je umístěna mezi pouzdrovou částí 440 otočné součástí 436 a vnějším povrchem 444 připevňovacího pouzdra 438 v poloze, které se nachází v určité vzdálenosti od jehlového ložiska 446 směrem k přednímu konci odpojovače 430. Těsnění 454 vytváří utěsnění s ní zlým stupněm tření mezi povrchy 442 a 444 z zabraňuje pronikám vnějších nečistot do jehlového ložiska 446. Podobné těsnění 456 je umístěno mezi radiálně dovnitř vedenou stěnou 458 řemenicové součásti 452 a radiálně vně vedenou stěnou 460 připevňovacího pouzdra 438.

Sestava pružinové součásti a jednosměrné spojky je jako celek označena odkazovou značkou 462. Sestava 462 obsahuje pružinovou součást v podobě zkrutné drátové pružiny 464, jejíž závity mají v průřezu kruhový tvar. Sestava 462 dále obsahuje jednosměrný spojkový • · • · · « · • 9 · · 9

9 · 9 9 • 9 9 4

9 · 4 9

-31Φ· · 49 • 9 4 4 · · • · · · • · · · · • · · · ···· · ·· ·· mechanismus 446, který má podobnou materiálovou konstrukci jako spojková součást 76 prvního provedení. Obzvláště je výhodné, když jednosměrná spojka 466 má ocelový pás vyrobený z pružinového materiálu a třecí materiál, kterým je povlečen radiálně vnější povrch tohoto pásu. Třecí materiál jednosměrné spojky 446 je konstrukčně uspořádán tak, aby vcházel do třecího styku a válcovitým vnějším povrchem 468 řemenicové součásti 432.

Pružinová součást 464 je spojena s jednosměrnou spojkovou součástí 466 kruhovým spojem, který se nachází mezi nimi. Konkrétně lze uvést, že jednosměrná spojka 466 závit 472 se zvětšenou šířkou na té části spojky 466, která je nejvíce vpředu v axiálním směru. Nejpřednější závit 474 pružiny 464 má zvětšený průměr ve srovnám s ostatními závity této pružiny a je konstrukčně upraven tak, aby jeho radiálně nejkrajnější obvodový povrch byl v kruhovém třecím styku s vnitřním povrchem závitu 472 jednosměrné spojky, který má zvětšený průměr. Závit 474 pružiny je svým pružícím účinkem tlačen radiálně vnějším směrem, takže dochází kjeho roztahování, výsledkem čehož je dotyk se závitem 472 spojky. Je výhodné, že závit jednosměrné spojky 464, který má zvětšenou šířku, obsahuje kanálek 476, jenž je na něm vytvořen pro účely vstupu obvodového povrchu závitu 474 pružiny a vytvoření zmíněného třecího dotyku, takže tento dotyk vytváří stálý, neprokluzující spoj mezi pružinou 464 a jednosměrnou spojkou 466. Tento spoj lze zpevnit svařováním nebo jiným mechanickým mezi závitem 474 a kanálkem 476 existuje v podstatě po celém obvodu závitu 474 a že závit 747 má zvětšený průměr, postačuje tento třecí styk mezi pružinou a spojkou pro udržování pevného spojení.

Opačný konec pružiny 464 končí v kruhovém, posledním závitu 478, který vytváří pevné spojení mezi pružinou 464 a připevňovacím pouzdrem 438. Konkrétněji lze uvést, že pouzdro 438 má na svém vnějším povrchu vytvořen kruhový kanálek 480. Tento kruhový kanálek 480 je konstrukčně upraven pro třecí dotyk s vnitřním kruhovým povrchem závitu 478. Závit 478 je tlačen svým pružícím účinkem radiálně dovnitř, čímž se dostává do pevného spojení s kanálkem 480 a vytváří stav třecího a blokovacího upevnění mezi pouzdrem 438 a pružinou 464.

Na obr. 14 je vidět, že připevňovací pouzdro 438, jež je předvedeno ve dvoudílném konstrukčním provedení, obsahuje axiálně nejpřednější část 439, která má vnitřní závity pro vstup konce hřídele alternátoru, a axiálně nejzadnější část 441 pro přitlačení ke kruhové přírubě ·· ···· ♦ €* •9 »·*· hřídele. Utahování odpojovače 430 alternátoru na konci hřídele způsobuje to, že pouzdrová část 439 vyvíjí axiální sílu na pouzdrovou část 441, výsledkem čehož je sevření pouzdrové části 441 mezi přírubou hřídele a sousedním, kruhovým, koncovým povrchem části 439. Z toho lze vyvodit, že v alternativním provedení může mít připevňovací pouzdro 438 spíše podobu celistvé, jednodílné součásti, než předvedenou dvoudílnou konstrukci.

Protože v provedení nakresleném na obr. 14 se používá jehlové ložisko 446, je ve srovnání s provedeními ukázanými na obr. 2 a obr. 7 objevuje se možnost využití zvětšeného axiálního prostoru. K tomu lze konkrétně dodat, že s ohledem na možnost zhotovení jehlového ložiska s menším tvarem příčného řezu a menším vnějším průměrem je možné umístit pružinu 464 ve vztahu obklopení ložiska 446 bez výrazného zvětšení celkového průměru odpojovače. Protože jehlové ložisko nepřekáží axiálnímu vedení závitů spirálové pružiny 464, může mít tato pružina větší počet závitů v odpojovači s takovými axiálními rozměiy, které jsou srovnatelné s rozmety předvedenými na obr. 2 a obr. 7. V důsledku uplatnění většího počtu závitů lze celá přední závit využít pro vytvoření dotyku s jednosměrnou spojkovou součástí 466, výsledkem čehož je vytvoření silnějšího pružícího účinku v dotyku se spojkou. Navíc platí, že vytvoření větší pružiny (s více závity) vytváří ve svém důsledku větší účinnost takové pružiny.

Na obr. 15 je předvedeno desáté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Provedení nakreslené na obr. 15 je stejné s provedením nakresleným na obr. 2 s výjimkou použití drátové pružinové součásti 490 mající obdélníkový tvar příčného řezu závitu namísto spirálové pružinové součásti 74. která má kruhová tvar příčného řezu závitů.

<!

Obr. 16 předvádí podobné konstrukční řešení, jaké má odpojovač alternátoru ukázaný na obr. 7, avšak s výjimkou toho, že pružina 492 z obdélníkového drátu je nahrazena pružinovou sestavou 274.

Na obr. 17 je předvedeno dvanácté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. V tomto provedení se mezi vnějším povrchem připevňovacího pouzdra 498 a vnitřním povrchem 500 řemenicové součásti 502 používá dvojice jehlových ložisek 494 a 496. Jehlové ložisko 494 je umístěno u předního konce sestavy odpojovače a jehlové ložisko 496 je umístěno na axiálně opačném konci sestavy odpojovače.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 18A a obr. 18B, bude zjištěno, že na těchto vyobrazeních je předvedeno třinácté provedení odpojovače alternátoru podle principů tohoto • ·

-33vynáíezu. Provedení nakreslení na obr. 18 A je v podstatě stejné jako provedení nakreslené na obr. 9A. Obr. 18A se liší od obr. 9A vtom, že namísto ložiskové sestavy 316 je použita kuličková ložiskové sestava 494. Kuličkové ložisková sestava je jako celek vystfeděna pod částí 310 s menším průměrem, která je vytvořena na řemenicové součásti 306, takže řemen, jenž je ve styku částí 310 s menším průměrem, je axiálně vyvážen na příslušné kuličkové ložiskové sestavě 494.

Jak je na vyobrazení předvedeno, připevňovací pouzdro 496 pro připevňování odpojovače na hřídeli alternátoru má výhodné dvoudílné konstrukční řešení, které obsahuje přední pouzdrovou součást 498 a zadní pouzdrovou součást 500, přičemž kuličkové ložiskové sestava je umístěna mezi těmito součástmi 498 a 500. Kuličkové ložiskové sestava 494 vnitřní prstencový kroužek 502, který je konstrukčně upraven pro pevné a trvalé nalisování na hřídel alternátoru, který vstupuje do připevňovacího pouzdra 496. Připevňovací pouzdro 496 má zkosenou část 504, která přiléhá ke kuličkové ložiskové sestavě 494 tak, jak je to předvedeno na obr. 18B. Zkosená část 504 má první povrchový úsek 506, který vytvořen v podstatě kolmo k ose otáčení hřídele. Zkosená část 504 má navíc úsek 508, který je veden v určitém úhlu ve vztahu k povrchu 506. Úhel, který vytvářejí povrchy 506 a 508 je výhodně v rozsahu od 145 stupňů do 155 stupňů. Povrchy 506 a 508 slouží pro přesné připevnění pouzdra 496 na příslušný hřídel alternátoru. Konkrétně lze uvést, že při utahování připevňovacího pouzdra 498 na hřídeli alternátoru tento zkosený povrch 508 vystřeďuje polohu pouzdra 498 s ohledem na osu hřídele. Pokračující utahování pouzdra 498 na hřídeli zajišťuje přesné přilehnutí povrchu 506 k bočnímu povrchu vnitřního prstencového kroužku 502.

Obr. 22 je pohled na příčný řez a obr. 23 je pohled na rozložené součástí čtrnáctého provedeni přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Odpojovač alternátoru, který je jako celek označen odkazovou značkou 600, obsahuje celkově válcovitou, ocelovou řemenicovou součást 606 mající určitý počet drážek ve tvaru „V“. Řemenicová součást 606 je konstrukčně upravena pro styk s řemenem 20 majícím určitý počet tvarových úprav v podobě „V“. Tento řemen 20 je součástí točitého hnacího systému 18, jenž je znázorněn na obr. 1, přičemž řemenicová součást 606 přebírá hnací sílu z řemene 20 a plní funkci té součásti odpojovače 600, která přenáší takovou sílu na hřídel alternátoru, na němž je odpojovač alternátoru namontován.

• 9

9

-34í*

Odpojovač alternátoru 600 se připevňuje na hřídel 36 alternátoru prostřednictvím hlavové struktury 608. Hlavová struktura 608 obsahuje celkově válcovitou, stěnovou část 609. na jejímž vnitřním povrchu jsou vytvořeny závity 610 umožňující našroubování hlavové struktury 608 na odpovídající závity koncového úseku hřídele 36 alternátoru. Směrem k přednímu konci hlavové struktury 608 jsou na tomto vnitřním povrchu vytvořeny plošky, které jsou rozmístěny kolem obvodu tak, aby vytvářely objímku, do níž se může vsunovat nástroj za účelem otáčení hlavové struktury 608 kolem osy otáčení a tím šroubovaného utahování hlavové struktury 608 na konci hřídele 36 alternátoru.

Celkově válcovitá, stěnová část 609 hlavové struktury 608 radiálně vnějším směrem vedenou, kruhovou přírubovou část 612, která je vytvořena jako součást jediného celku stěnové části 609. Přírubová část 612 vpřed směřující, kruhový povrch 612, v němž je vytvořena drážka 616. Tato drážka 616 má v příčném řezu tvar oblouku a je vedena pouze po části obvodu kruhového povrchu 614. Drážka 616 náhle končí v koncovém dorazu nebo v podobě kolmé stěny 618, jak je to nejlépe vidět na obr. 23. Čím více drážka 616 postupuje ke koncovému dorazu 618, tím více se prohlubuje a náhle je ukončena končí koncovou stěnou 618. Doraz nebo koncová stěna slouží jako zarážka nebo koncový povrch pro jeden konec 620 spirálové pružiny 622 vyrobené z pružinové oceli. Závity spirálové pružiny 622 se nacházejí v určité vzdálenosti od vnějšího povrchu válcovité části 609 hlavové struktury 608 a tuto hlavovou část 609 obklopují. Opačný konec 624 spirálové pružiny 622 je v dotyku s kolmou stěnou nebo koncovým dorazem 628 vytvořeným v plastové (upřednostňované na bázi nylonu) nosné spojovací struktuře 630.

Konkrétněji lze uvést, že nosná spojovací struktura 630 obsahuje hlavní tělesovou část 632, která má celkově válcovitý tvar, a prstencovou kroužkovou strukturu 634, jež je vytvořena na předním konci válcovité tělesové části 632. Je výhodné, když se spojovací struktura 630 zhotovuje injekčním tvarováním plastu do podoby jednodílné, celistvé struktury obsahující hlavní tělesovou část 632 a kroužkovou část 634.

Obr. 24 je nárys bližšího konce nosné spojovací struktury 630 (tzn. jako by tento nárys směřoval k bloku motoru). Kruhový povrch 636 kroužkové struktury 634 směřuje v axiálním směru k bloku motoru. Na radiálně vnitřní části povrchu 636, který je veden na obvodu vymezeném hlavní válcovitou tělesovou částí 632, je vytvořena oblouková drážka 638, která má podobná tvar jako zmiňovaná drážka 616. Podobně jako výše popisovaný koncový doraz 618 • ·

-35I» · • · rovněž koncový doraz nebo kolmá stěna 628 vytváří ukončení drážky 638 v nejhlubším místě drážky 638. Koncové dorazy nebo stěny 628 a 618 poskytují postačující povrchovou plochu pro přiměřené opírání opačných konců 620 a 624 pružiny 622, které umožňuje, aby spojovací nosič 630 otočně tlačil na konec 624 pružiny 622 v důsledku svého otáčení kolem osy odpojovače 600 a aby konec 620 pružiny 622 otočně tlačil na hlavu 608 kolem osy otáčení.

Kroužková struktura 634 má štěrbinu 640. která je vedena celou tloušťkou kroužkové struktury 634 v axiálním směru. Štěrbina 640 má celkově spirálový úsek 642, který směřuje od vnějšího obvodu kroužkové struktury 634 v obvodovém a radiálně dovnitř vedeném směru. Ke štěrbině 640 dále patří radiálně směřující úsek 644, který je veden od radiálně nejvnitrnějšího místa spirálového úseku 642 vnějším směrem v délce přibližně jedné třetiny radiálního rozměru kroužkové struktury 634. Obecně platí, že protnutí úseků 644 a 642 štěrbiny 640 tvoří pravý úhel. Z vyobrazení je zřejmé, že směr štěrbiny 640, je-K vzat od vnějšího obvodu kroužkové struktury 634 v obvodovém směru a radiálně dovnitř, vede v obvodovém směru opačně ke směru, ve kterém se drážka 638 prohlubuje s přibližováním se ke koncové dorazové stěně 628.

Když je odpojovač 600 v klidu, nachází se pružina 622 ve vztahu udržování určité vzdálenosti mezi vnitřním válcovitým povrchem 633 válcovité části 632 nosiče 630 a vnějším válcovitým povrchem 611 stěnové části 609.

Štěrbina 640 v kroužkové struktuře 634 má takové konstrukční uspořádání, aby tvořila spojení s jedním koncem obalové pružinové spojkové struktury 652. Konec 650 obalové pružinové spojky 652 je zahnut do tvaru pravého úhlu, takže takto úhlově upravená, pouťková část může vstoupit do radiálně vedeného úseku 644 štěrbiny 640. Bezprostředně navazující část 656 spojky 652 pak vede spirálovým úsekem 642 štěrbiny 640. Zatímco spojovací konec 650 obalové pružinové spojky 652 se nachází radiálně uvnitř ve vztahu k hlavní tělesové části 632 spojovacího nosiče 630, po vysunutí obalové pružinové spojky 652 ze štěrbiny 640 se tento spojovací konec 650 dostává do vztahu celkového obklopení blávní tělesové části 632.

Řemenícová součást 606 má vnitřní válcovitá povrch, jehož vpředu umístěné části jsou v povrchovém dotyku s radiálně vně směřujícím, válcovitým povrchem 662 kroužkové struktury 634. Na vyobrazení příčného řezu předvedeného na obr. 22 je vidět, že většina obalové pružinové spojkové součásti 652 se nachází v prostoru 666 mezi vnitřním válcovitým povrchem 660 řemenicové součásti 606 a vnějším povrchem válcovité části 632 nosné spojovací struktury 630.

-36v.

Radiálně vnitřní část obalové pružinové spojky 652 obsahuje pruanu 668 z pružinového ocelového materiálu, zatímco vrstva třecího materiálu 670 se umisťuje na radiálně vnějším povrchu pružinové oceli 668 tak, jak je to podrobně vysvětleno v případě prvního a druhého provedení s odkazem na obr. 2 až obr. 7.

V konstrukční návaznosti na první a druhé provedení lze rovněž uvést, že spojka 652 má ve stavu uvolnění (jak je to předvedeno na obr. 23, na němž jsou vidět rozložené díly spojkové sestavy 652) větší průměr, než je rozměr průměru vymezeného vnitřním povrchem 660 řemenicové součásti 606. Je-li odpojovač 600 sestaven, je třecí materiál 670 na spirálách spojky 652 v soustavném pružícím styku s vnitřním povrchem 660 řemenicové součásti 606.

Kuličkové ložisková sestava 672 otočně nese řemenicovou součást 606 s ohledem na hlavovou strukturu 608. Konkrétně lze uvést, že vnější prstencový kroužek kuličkové ložiskové sestavy 672 je zalisován do vnitřního povrchu 660 řemenicové součástí 606 a vnitřní prstencový kroužek 676 je nalisován na vnější povrchové části 678 hlavové struktury 608 v takovém místě válcovité stěnové části 609, které je nejblíže k motoru nebo alternátoru, na němž je odpojovač 600 namontován.

Prstencové kluzné ložisko 680 je umístěno ve vztahu obklopení té části řemenicové součásti 606, která se nachází před určitým množstvím drážek 607 ve tvaru „V“. Část 682 má v podstatě hladký, válcovitý, vnější povrch. Radiálně dovnitř směřující povrch kluzného ložiska 680 je v povrchovém styku s hladkým, válcovitým, vnějším povrchem části 682. Radiálně vně směřující povrch kluzného ložiska 680 je v povrchovém styku s vnitřním válcovitým povrchem radiálně vně směřující válcovité stěny 689 kruhového koncového víka 690. V kruhovém koncovém víku 690 je vytvořen kruhový žlábek 692, který je otevřen axiálně dozadu a má v pněném řežu celkově tvar „U“. Do žlábku 692 v koncovém víku 690 vstupuje vzdálenější koncová část 682 řemenicové součásti 606, kroužková část 634 nosné spojovací struktury 630, spojovací koncová část 650 obalové pružinové spojky 652. konec 624 vinuté pružiny 622, jakož i kluzné ložisko 680. Radiálně dovnitř vedená stěnová část 696 kluzného ložiska 680 má celkově válcovitý tvar, který má radiálně dovnitř směřující povrch, který je v dotyku s vnějším válcovitým povrchem vzdálenějšího konce válcovité stěnové části 609. Konkrétně lze uvést, že válcovitá stěnová část 609 má stupňovitou část 698 se zmenšujícím se průměrem, která je konstrukčně přizpůsobena tloušťce radiálně dovnitř vedené, válcovité stěnové části 696 koncového víka 690 ve vztahu trvalého upevnění.

• ·

-37• · » · t fc fc fcfc · · • · » · · • fcfcfc fcfcfc · · · · · ·

V koncové části 682 řemenicové součásti 606 je vytvořena drážka 697 pro umístění ptyžového „O“ kroužku v poloze mezi kluzným ložiskem 680 a určitým počtem drážek 607 ve tvaru „V“.

V podmínkách provozu bude otočný pohyb řemenicové součásti 606 ve směru šipky A nakreslené na obr. 23 uvádět volný konec 657 spojky 652 do pracovního, třecího styku a tím pohánět alternátor. Stejně tak jako v případě prvního provedení budou zvětšené části spojky 652 plnit funkci přenášení otočné síty z řemenicové součásti 606.

Hnací pohyb řemenicové součásti 606 ve směru otáčení vyznačeném šipkou A způsobuje otáčení spojky 652 obdobným směrem, který je vyznačen šipkou B. Vzhledem k tomu, že konec 650 spojkové sestavy 652 je připevněn ke spojovacímu nosiči 630 ve štěrbině 640, otáčí se tento nosič stejným směrem, jenž je vyznačen šipkou B. Výsledkem toho je, že koncová stěna drážky 628 vytvořené v kroužkové struktuře 634 je ve styku s koncem 624 spirálové pružiny 622 a tlačí tuto pružinu rovněž ve směru šipky B. Opačný konec 620 pružiny 622 je ve styku s koncovou stěnou nebo dorazovým povrchem 618, kteiý je vytvořen na konci drážky 616 v přírubě 612 hlavové struktury 608. Výsledkem toho je, že hlava 608 je rovněž poháněna ve směru šipky B, což navíc označuje i šipka C. Hlava 606 dále přenáší otočný pohyb na hřídel 36 alternátoru ve směru šipky B.

V průběhu této hnací činnosti se pružina 622 roztahuje účinkem zatížení a poskytuje pružnost pro odpojování řemenice 606 od hřídele 610 alternátoru. Pružina 622 navíc zajišťuje omezování vibrací. Roztahování pružiny 622 je vymezeno válcovitým vnitřním povrchem 633 válcovité částí 632 spojovací nosné struktury 630, což znemožňuje nežádoucí nadměrné roztahování pružiny 622.

Vpnpatiě každého ž popsaných provedení pohyblivá pružinová součást 622 přenáší hnací otočné pohyby řečené řemenice 606 alternátoru, kterou roztáčí točitý řemen, na hlavovou strukturu 608, takže hřídel 36 alternátoru se otáčí stejným směrem jako řečená řemenice 606 alternátoru, a současně má schopnost okamžitých poměrně pružných pohybů v opačných směrech ve vztahu k řemenici 606 alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu. Jednosměrná spojková součást 652 je konstruována tak, aby umožňovala otáčení hlavové struktury 608 a tím i hřídele 610 alternátoru takovou rychlostí, která je vyšší než otočná rychlost řemenice 606 alternátoru, a to tehdy, když rychlost výstupního hřídele 14 motoru klesá

• fc		*· ··	··
• 2	*	fc » fc	fc fc·
«»	•	• fcfc	* fc ·
··· ·	·«·	·· ····	«fc

do otáčkového rozsahu, jenž postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí 606 alternátoru a řečenou hlavovou strukturou 608 na předem stanovené záporné úrovni.

Obr. 25 je pohled na rozložené součástí patnáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle přihlašovaného vynálezu, které je jako celek označeno odkazovou značkou 700. Toto provedení se v podstatě podobá čtrnáctému provedení, které je nakresleno na obr. 23 s následujícími výjimkami. Podobné součásti jsou označeny stejnými odkazovými značkami.

Hlavní rozdíl mezi provedením znázorněným na ohr. 25 a předcházejícím provedením spočívá ve směru, ve kterém má spirálová pružina obecně označená odkazovou značkou 722 ,*/ vedeno vinutí ve srovnání se směrem vinutí spirálové pružiny použité v předcházejícím .¾ provedení. Vinutí pružiny 722 je ve srovnání s pružinou obsaženou v předcházejícím provedení vedeno opačným směrem, takže pružina 722 se bude smršťovat při tom, jak řemenicová součást 606 bude pohánět hřídel 36 alternátoru.

Jeden konec 724 spirálové pružiny 722 má zahnutý výstupek, kteiý vyčnívá v axiálně směrem od bloku motoru. Na opačném konci spirálové pružiny 722 je opačný koncový výstupek 726. kteiý vyčnívá z pružiny opačným směrem než výstupek na prvním konci 724, tudíž směrem k bloku motoru.

Odpojovač alternátoru 700 má hlavovou strukturu 708, která je v podstatě stejná jako hlavová struktura v předcházejícím provedení, avšak s výjimkou toho, že má přírubovou část 712 ve které je vytvořena axiálně vedená díra 718, jež nahrazuje drážku a stěnový nebo koncový doraz vytvořený v přírubové části předcházejícího provedení. Konstrukční vlastnosti díiy jsou přizpůsobeny pro vstup konce 726 spirálové pružiny 722.

Odpojovač alternátoru 700 má nosnou spojovací strukturu 730, jejíž popis je v podstatě Stejný jako popis předcházející spojovací struktury, avšak s výjimkou toho že namísto drážky a ,4 stěnového nebo koncového dorazu vytvořeného v kroužkové struktuře 634 předcházejícího „ provedení má v kroužkové struktuře 734 vytvořenu axiálně vedenou díru 728. Díra 728 _λ v kroužkové struktuře 734 je konstrukčně přizpůsobena pro vstup koncového výstupku 724 spirálové pružiny 722.

Obr. 26 je pohled na náiys zadního konce nosné spojovací struktury 730. Na tomto vyobrazení je vidět, že nosič 730 má stejnou štěrbinu 640 pro vstup spojky, jaká byla popsána v předcházejícím provedení. Toto provedení rovněž obsahuje stejnou spojkovou součást 652, řemenicovou součást 606. ložiskovou součást 680 a koncové víko 690.

i fr • · ·

-39V souladu s principy provedení, které je nakresleno na obr. 25 a obr. 26 by mělo být zřejmé, že hnaný otočný pohyb řemenicové součásti 606 ve směru vyznačeném šipkou A zajišťuje hnaný pohyb spojky 652 ve směru šipky B stejně tak jako v předcházejícím provedení. Hnaný pohyb spojky 652 vyvolává hnaný pohyb nosné spojovací součásti 730 také v otočném směru vyznačeném šipkou B. Tento otočný pohyb nosné spojovací součásti 730 se přenáší na konec 724 spirálové pruany 722 a vyvolává smršťování této spirálové pružiny 722, přičemž rozsah tohoto smršťování spirál je vymezen vnějším válcovitým povrchem 709 hlavové struktury 708. V důsledku toho pak opačný konec 726 pružiny 722 pohání hlavovou strukturu 708, který dále pohání hřídel 36 alternátoru.

Vzhledem k tomu, že vnitřní válcovitý povrch 709 vymezuje rozsah smršťování vinuté pružiny 722, je tímto způsobem zajištěna ochrana pružiny 733 před překroucením.

V každém z provedení, která byty popsána v předcházejícím textu, je použití spojky spojka a pružinové součásti odpojovače alternátoru pojímáno jako použití dvou samostatných součástí, jež jsou připojeny v řadách mezi řemenicovou součástí a upevňovací hlavou. Výsledkem toho je, že pružící nebo elastické pnutí vytvářené zvlášť na spojce a zvlášť na pružině bude ovládáno nezávisle. Proto pružnost pružinové oceli používané pro zhotovování spojky může být vyšší (například zhotovováním spojky z oceli se zmenšenou tloušťkou nebo měněním tuhosti jednotlivých spirál), aby spojka měla daleko menší pružící poměr ve srovnání s pružícím poměrem pruany, takže ve srovnání s provedením, v němž je pružnost spojky určována stejnými parametry jako v případě pružinové součásti, bude v průběhu podmínek přeběhu takový spojkový materiál vstupovat do styku s třecím povrchem řemenicové součásti s menší silou. Výsledkem toho je poměrné prodloužení provozní životnosti spojky. Tento vynález poskytuje rovněž další výhody, které jsou zřejmé z popisu.

Je výhodné se jeví to, že pružinová součást má zkrutný pružící poměr více než desetkrát větší než zkrutný pružící poměr spojkové součásti. Pro každé zde popisované provedení je optimální, když pružinová součást, která přenáší zkrutný pohyb, má pružící poměr v rozsahu přibližně 2,0 až 2,5 libropalců (tj. přibližně 0,226 N.m až 0,283 N.m) na stupeň zkrutného vychýlení, zatímco pružící poměr pružinové oceli používané pro účely spojky má pružící poměr v rozsahu přibližně 0,02 až 0,03 libropalců (tj. přibližně 0,00226 N.m až 0,0035 N.m) na stupeň zkrutného vychýlení. Na základě toho může mít pružinová součást zkrutný pružící poměr více než stokrát větší, než je zkrutný pružící poměr spojkové součásti. Upřednostňuje se • * k 9

-40« · »· stav, kdy pružící součást má pružící poměr vyšší než 1,0 libropalec (tj. 0,113 N.m) na stupeň zkrutného vychýlení a kdy spojková součást má pružící poměr menší než 0,1 libropalce (tj. 0,0113 N.m) na stupeň zkrutného vychýlení.

V každém z popsaných provedení má povrch povlečený třecím materiálem větší koeficient tření než ocel. Je rovněž výhodné, že třecí materiál spojky má oproti ocelovému povrchu řemenice takový koeficient tření, který je větší než 0,25 a který je nejvýhodněji v rozsahu mezi 0,3 až 0,4.

Jedna z dalších opakovaně se projevujících výhod v řadách spojených a zvlášť konstruovaných součástí spojky a pružiny vyplývá ze vztahu přinejmenším částečného vzájemného překrytí, které umožňuje vykonávat jejich příslušné činností v poměrně malém axiálním prostoru. Ktomu lze dodat, že takto existuje možnost vytvoření většího axiálního prostoru jak pro spojku, tak i pro pružinu, výsledkem čehož je to, že obě tyto součásti mohou své příslušné činnosti vykonávat účinněji. Například tehdy, když se uplatňuje větší počet spirál spojky, dochází k menšímu třecímu opotřebování spojky a rovněž se posiluje blokovací činnost.

Ačkoli se spíše kvůli zřejmému nárůstu výrobních nákladů než kvůli konstrukčnímu řešení spojení samostatné spojky a pružiny nejeví jako výhodné používání jediné, jako jeden celek zhotovené struktury jednosměrné spojky a pružiny, existuje možnost takového zvláštního přizpůsobení jediné spirálové kovové struktury, jejíž jedna základní část by vykonávala činnost pružinového mechanismu a druhá základní část by vykonávala činnost spojkového mechanismu. Spojková část jediné spirálové struktury se může upravit tak, aby měla zkrutný pružící poměr přinejmenším desetkrát menší, než je zkrutný pružící poměr pružinového mechanismu. Toto lze dosáhnout například strojovým obráběním části spirálového kovového materiálu spojkové části tak, že bude mít menší radiální tloušťku než pružinová Část. Podle dalšího znaku tohoto vynálezu se mohou koeficienty tření na různých částech jediné spirálové struktury lišit na základě nanesení třecího materiálu na spirálový kovový materiál spojkové části.

Na základě provedeného popisu je zřejmé, že cíle tohoto vynálezu byly plně a účinně dosaženy. Je však pochopitelné, že výhodné provedení přihlašovaného vynálezu bylo předvedeno a popsáno pouze pro účely předvedení strukturálních a funkčních principů tohoto vynálezu a může být podrobeno změnám, aniž by došlo k překročení těchto principů. Proto tento vynález zahrnuje všechny úpravy, které jsou obsaženy v rámci ducha a rozsahu připojených patentových nároků a jejich ekvivalentů.

Claims (53)

1. «Točitýjremenový hnací systém pro vozidlo s vlastním pohonem obsahující hnací sestavu, ke které patří spalovací motor mající výstupní hřídel s hnací řemenicí otáčející se kolem osy hnací řemenice, pořadí hnaných sestav, z nichž každá má hnanou řemenici otáčející se kolem osy vedené paralelně s řečenou osou hnací řemenice, a točitý řemen obíhající ve vztahu spolupráce s řečenou hnací řemenicí a řečenými hnanými řemenicemi v posloupností, která odpovídá pořadí řečených hnaných sestav ve vztahu směru pohybu řemene, za účelem roztáčení řečených hnaných řemenic v reakci na otáčení řečené hnací řemenice, kdy k řečenému pořadí hnaných sestav patří sestava alternátoru obsahující hřídel alternátoru namontovaný pro otáčení kolem osy hřídele, hlavovou strukturu pevně nesenou řečeným hřídelem alternátoru pro společné otáčení kolem osy hřídele, vyznačující se tím , že zahrnuje mechanismus pružiny a jednosměrné spojky, který spojuje řečenou řemenici alternátoru s řečenou hlavovou strukturou, řečený mechanismus pružiny a spojky obsahuje pohyblivou pružinovou součást, která je vytvořena zvlášť a je připojena spojením v řadách k jednosměrné spojkové součásti, kdy řečená pohyblivá pružinová součást je konstrukčně uspořádána pro přenášení hnaných otočných pohybů řečené, zmiňovaným řemenem poháněné řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu tak, aby se řečený hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako řečená řemenice alternátoru a při tom měl schopnost provádění okamžitých, poměrně pružných pohybů v opačných směrech s ohledem na řečenou řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu, přičemž řečená jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána tak, aby umožňovala otáčení hlavové struktury a tím I hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupního hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

2. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást má větší zkrutný pružící poměr než je zkrutný pružící poměr řečené jednosměrné spojkové součásti.

9' fc fc fc fc ·

J

-423. Točitý řemenový systém podle nároku 2, vyznačující se tím , že zkrutný pružící poměr řečené pohyblivé pružinové součásti je více než desetkrát větší než zkrutný pružící poměr řečené spojkové součásti.

4. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje materiál, který má větší koeficient tření než materiál řečené pohyblivé pružinové součásti.

5. Točitý řemenový systém podle nároku 4, vyznačující se tím , že materiál řečené jednosměrné spojkové součásti má koeficient tření vyšší než 0,25 oproti ocelovému materiálu řečené řemenice alternátoru.

6. Točitý řemenový systém podle nároku 5, vy značující se tím , že materiál řečené jednosměrné spojkové součásti má koeficient tření v rozsahu od 0,30 do 0,40 oproti ocelovému materiálu řečené řemenice alternátoru.

7. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že jak řečená pohyblivá pružinová součást, tak i řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálový ocelový materiál a že spirály řečené jednosměrné spojkové součásti mají radiální tloušťku, která je menší než radiální tloušťka spirál pohyblivé pružinové součásti.

8. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, který řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury.

9. Točitý řemenový systém podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečeným třecím materiálem je materiál na bázi pryže.

10. Točitý řemenový systém podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je na jednom konci připevněna k řečené hlavové struktuře a na ·· &

• · · * • *

-43i fc svém opačném konci je připojena k řečené jednosměrné spojkové součásti, řečený třecí materiál řečené jednosměrné spojkové součásti je konstrukčně uspořádán pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru, který umožňuje, aby řečená pohyblivá pružinová součást přenášela hnané otočné pohyby zřečené řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu, řečený třecí materiál je konstrukčně uspořádán tak, aby byl v kluzném vztahu s řečenou řemenicí alternátoru a tím umožňoval otáčení hřídele alternátoru řečenou rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

11. Točitý řemenový systém podlé nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást obsahuje pryžový materiál.

12. Točily řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást a řečená jednosměrná spojková součást jsou umístěny ve vztahu vzájemného překrývám v axiálním směru.

13. Točitý řemenový systém podle nároku 12, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást a řečená jednosměrná spojková součást jsou spojeny ve společných řadách pomocí prostřední, celkově trubkové součástí vedené v axiálně překrývajícím vztahu s ohledem na řečenou pohyblivou pružinovou součást a řečenou jednosměrnou spojkovou součást.

14. Točitý řemenový systém podle nároku 13, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je celkově umístěna radiálně uvnitř řečené trubkové součásti a že řečená jednosměrná spojková součást je celkově umístěna vně řečené trubkové součástí, řečená pohyblivá pružinová součást je připojena na jednom svém konci k řečené hlavové struktuře a na svém opačném konci k řečené trubkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást je připojena na jednom svém konci k řečené trubkové součásti a její opačné koncová část je konstrukčně upravena pro třecí, blokovací styk s řečenou řemenicí fefe fe fe fe fefe fe fe i

-44fe • fe fefefe · fefefe · fe fe • fe fefefe fefe fe fe «fe fefe alternátoru, aby řečená pohyblivá pružinová součást mohla plynule spojovat řečenou hlavovou strukturu s řečenou řemenicí alternátoru, řečená jednosměrná spojková součást je v kluzném povrchovém vztahu s řečenou řemenicí alternátoru, aby umožňovala otáčení hlavové shuktuty a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

15. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je připevněna na jednom svém konci k řečené hlavové struktuře a na druhém svém konci je připevněna k řečené jednosměrné spojkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást pruží vnějším směrem tak, aby se její část nacházela v třecím dotyku s řečenou řemenicí alternátoru tehdy, když je řečená řemenice alternátoru v nehybném stavu, řečená jednosměrná spojková součást má své zvětšené části přemístěny radiálně vnějším směrem do třecího, blokovacího styku s řemenicí alternátoru tehdy, když řečený řemen pohání řečenou řemenici alternátoru, výsledkem čehož je pohánění řečeného hřídele alternátoru.

16. Točitý řemenový systém podle nároku 15, vyznačující se tím , že jak řečená pohyblivá pružinová součást, tak i jednosměrná spojková součást obsahují spirálový ocelový materiál, že jak spirály řečené pohyblivé pružinové součásti, tak i spirály řečené jednosměrné spojkové součásti jsou vinuty stejným směrem a že řečená pohyblivá pružinová součást se stahuje v radiálním směru tehdy, když pružně připojuje řečenou hlavovou strukturu pro hnané otáčení přenášené z řečené řemenice alternátoru.

17. Točitý řemenový systém podle nároku 15, vyznačující se tím , že jak řečená pohyblivá pružinová součást, tak i jednosměrná spojková součást obsahují spirálový ocelový materiál a že jak spiráty řečené pohyblivé pružinové součásti, tak i spirály řečené jednosměrné spojkové součásti jsou vinuty opačným směrem od sebe a že řečená pohyblivá pružinová součást se roztahuje v radiálním směru tehdy, když pružně připojuje řečenou hlavovou strukturu pro hnané otáčení přenášené z řečené řemenice alternátoru.

-450'♦ 0 O * · · · . · '· , · · < · 0 0 0 0- »00 · ,^k ‘ i! : z.:*:»

0 0 »00 000b

000» 00» ·· 0000 00 ·*

18. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená řemenice alternátoru je namontována pro vztahové otáčení s ohledem na řečenou hlavovou strukturu s použitím kuličkové ložiskové sestavy a kluzného ložiska, řečená kuličková ložisková sestava a řečené kluzné ložisko jsou axiálně umístěny na řečené ose hřídele v určité vzdálenosti od sebe.

19. Točitý řemenový systém podle nároku 18, vyznačující se tím , že řečená kuličková ložisková sestávaje blíže k řečené sestavě alternátoru než řečené kluzné ložisko.

20. Točitý řemenový systém podle nároku 18, vyznačující se tím , že řečené kluzné ložisko je blíže k řečené sestavě alternátoru než řečená kuličková ložisková sestava.

21. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečenou pohyblivou pružinovou součástí je ocelová spirálová pružina, že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, který řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury a větší než koeficient tření řečené ocelové spirálové pružiny.

22. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je na jednom svém konci připevněna k řečené hlavové struktuře a na opačném konci je připevněna k řečené jednosměrné spojkové součásti, jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru, který umožňuje, aby řečená pohyblivá pružinová součást přenášek hnané otočné pohyby z řečené řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu^ řečený třecí materiál je konstrukčně uspořádán tak, aby byl v kluzném vztahu s řečenou řemenicí alternátoru a tím umožňoval otáčení hřídele alternátoru řečenou rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

-4623. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečenou pohyblivou pružinovou součástí je pružina z kruhového drátu a že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, kteiý řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury, a že řečené spojení mezi pohyblivou pružinovou součástí a řečenou jednosměrnou spojkovou součástí obsahuje zahnutou část řečené spirálové ocelové struktury, která je v připevňovacún styku s částí řečené pružiny z kruhového drátu.

24. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je na jednom svém konci připevněna k řečené hlavové struktuře a na svém opačném konci je připevněna k řečené jednosměrné spojkové součástí, řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, který řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury, řečená jednosměrná spojková součást má volnou koncovou část, která je účinkem pružení tlačena do styku s vnitřním povrchem řečené řemenice alternátoru^ řečený tfecí materiál řečené volné koncové části řečené jednosměrné spojkové součásti je konstrukčně uspořádán pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru při počátečním roztáčení řečené řemenice alternátoru poháněné řečeným řemenem, a že při pokračujícím pohánění řečené řemenice alternátoru se částí jednosměrné spojkové součástí se v důsledku svého narůstajícího

*) zvětšování od řečeného volného konce dostávají do styku s řečenou řemenicí natolik, až je v podstatě celá, řečená jednosměrná spojková součást ve styku s řečenou řemenicí a otáčení řečené řemenice alternátoru se přenáší přes řečené spojení na řečenou pohyblivou součást, na základě čehož řečená pohyblivá pružinová součást pružně připojuje řečenou řemenici alternátoru k řečené hlavové struktuře.

25. Točitý řemenový systém podle nároku 3, vyznačující se tím , že pružící poměr řečené pohyblivé pružinové součásti je větší než 1,0 libropalec (tj. 0,113 N.m) na stupeň zkrutného vychýlení a že pružící poměr řečené spojkové součásti je menší než 0,1 libropalce (tj. 0,0113 N.m) na stupeň zkrutného vychýlení.

ftft ftft ft ft ftft ft • ft ftft ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft ft

-Μ

26. Točitý řemenový systém podle nároku 25, vyznačující se tím , že pružící poměr řečené pohyblivé pružinové součásti je více než stokrát větší než pružící poměr řečené jednosměrné spojkové součásti.

27. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá součást obsahuje piyžovou pružinu, která se během připojování řečené řemenice alternátoru k řečené hlavové struktuře stlačuje.

28. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá součást obsahuje pryžovou pružinu, která je během připojování řečené řemenice alternátoru k řečené hlavové struktuře ve střihu.

29. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá součást obsahuje dvojicí zkrutných pružin z plochého drátu, které jsou umístěny vzájemně paralelně, řečené zkrutné pružiny z plochého drátu svým pružícím pohybem připojují řečenou řemenici alternátoru k řečené hlavové struktuře zkrutně vyváženým způsobem.

30. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečenou pohyblivou součástí je pružina vybraná ze skupiny obsahující vinutou spirálovou pružinu z drátu s kruhovým průřezem, spirálovou zkrutnou pružinu s axiálním přesahem vyrobenou z drátu s kruhovým průřezem, vinutou spirálovou pružinu z plochého drátu a spirálovou zkrutnou pružinu s axiálním přesahem vyrobenou z plochého drátu.

31. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená řemenice alternátoru je připevněna na řečené struktuře hlavy s použitím jehlového ložiska.

32. Točitý řemenový systém podle nároku 1, vyznačující se tím ,že řečený jednosměrný spojkový mechanismus obsahuje pás ve tvaru vidlice, který má středovou pásovou část, jež je obalena v obvodovém směru ve vztahu přelatytí se dvěma vidlicovými částmi vedenými v určité axiální vzdálenosti od sebe.

-484 4 _ 4 4

4 4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 4 4 •4 4444 fc fc

33. Zařízení pro přenášení pohybu z pásu poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti, vyznačující se tím , že obsahuje hlavovou strukturu, která je konstrukčně upravena pro nesené připevnění na řečeném pomocném hřídeli pro společné otáčení kolem osy hřídele, řemenicovou součást, která je namontování na řečené hlavové struktuře a je konstrukčně upravena pro styk s řečeným řemenem pro otočné roztáčení, a mechanismus pružiny a jednosměrné spojky, který spojuje řečenou řemenici alternátoru s řečenou hlavovou strukturou, řečený mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pohyblivou pružinovou součást, jež je vytvořena zvlášť a je připojena spojením v řadách k jednosměrné spojkové součásti, kdy řečená pohyblivá pružinová součást je konstrukčně uspořádána pro přenášeni hnaných otočných pohybu řečené, zmiňovaným řemenem roztáčené řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu, aby se řečený hřídel otáčel stejným směrem jako řečená řemenice, a při tom měl schopnost okamžitých, přiměřeně pružných pohybů v opačných směrech s ohledem na řečenou řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu, přičemž řečená jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána tak, aby umožňovala otáčení hlavové struktuiy a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na předem stanovený rozsah.

34. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , řečená pohyblivá pružinová součást má větší zkrutný pružící poměr, než je zkrutný pružící poměr řečené jednosměrné spojkové součásti.

35. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 34, vyznačující se tím , že zkrutný pružící poměr řečené pohyblivé pružinové součásti je více než desetkrát větší než zkrutný pružící poměr řečené jednosměrné spojkové součásti.

«9 ·· , ·' '· φ · '9 · _ . · · ..

·Φ·* φ··

-4936. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje materiál, který má větší koeficient tření než materiál řečené pohyblivé pružinové součásti.

37. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 36, vyznačující se tím , že materiál řečené jednosměrné spojkové součásti má koeficient tření vyšší než 0,25 oproti ocelovému materiálu řečené řemenice alternátoru.

38. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 37, vyznačující se tím , že materiál řečené jednosměrné spojkové součásti má koeficient tření v rozsahu od 0,30 do 0,40 oproti ocelovému materiálu řečené řemenice alternátoru.

39. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se ť í m , že jak řečená pohyblivá pružinová součást, tak i řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálový ocelový materiál a že spirály řečené jednosměrné spojkové součásti mají radiální tloušťku, která je menší než radiální tloušťka spirál pohyblivé pružinové součásti.

40. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocně součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, který řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury.

Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 40, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je na jednom konci připevněna k řečené hlavové struktuře a na svém opačném konci je připojena k řečené jednosměrné spojkově součásti,

-50φφ φφ φφ φφ φ · ·' φ φ · φ * φ φ¹ φ φ φ φ · • φ φ φ φ · φφ φ φφφ φφφ» φ φφ φ φ φ φ φ φ φφ řečený třecí materiál řečené jednosměrné spojkové součásti je konstrukčně uspořádán pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru, který umožňuje, aby řečená pohyblivá pružinová součást přenášela hnané otočné pohyby z řečené řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu, řečený třecí materiál je konstrukčně uspořádán tak, aby byl v kluzném vztahu s řečenou řemenicí alternátoru a tím umožňoval otáčení hřídele alternátoru řečenou rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na řečený předem stanovený rozsah.

42. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást a řečená jednosměrná spojková součást jsou umístěny ve vztahu vzájemného překrývání v axiálním směru.

43. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 42, vyznačující s e tím , že řečená pohyblivá pružinová součást a řečená jednosměrná spojková součást jsou spojeny ve společných řadách pomocí prostřední, celkově trubkové součásti vedené v axiálně překrývajícím vztahu s ohledem na řečenou pohyblivou pružinovou součást a řečenou jednosměrnou spojkovou součást, řečená pohyblivá pružinová součást je celkově umístěna radiálně uvnitř řečené trubkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást je celkově umístěna vně řečené trubkové součásti, řečená pohyblivá pružinová součást je připojena na jednom svém konci k řečené hlavové struktuře a na svém opačném konci k řečené trubkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást je připojena na jednom svém konci k řečené trubkové součásti a její opačné koncová část je konstrukčně upravena pro tfecí, blokovací styk s řečenou řemenicí alternátoru, aby řečená pohyblivá pružinová součást mohla plynule spojovat řečenou hlavovou strukturu s řečenou řemenicí alternátoru, řečená jednosměrná spojková součást je v kluzném povrchovém vztahu s řečenou řemenicí alternátoru, aby umožňovala otáčení hlavové struktury a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na řečený předem stanovený rozsah.

-51

44. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je připevněna na jednom svém konci k řečené hlavové struktuře a na svém druhém svém konci je připevněna k řečené jednosměrné spojkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást pruží vnějším směrem tak, aby se její část nacházela v třecím dotyku s řečenou řemenicí alternátoru tehdy, kdyi je řečená řemenice alternátoru v nehybném stavu, řečená jednosměrná spojková součást má své zvětšené části přemístěny radiálně vnějším směrem do třecího, blokovacího styku s řečenou řemenicí tehdy, když roztáčení řečeného pomocného hřídele otočně připojuje řečenou řemenici k řečené pohyblivé pružinové součásti a umožňuje řečené pohyblivé pružinové součásti pružně provádět přenášení hnaných otočných pohybů zřečené řemenice na řečenou hlavovou strukturu.

45. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečenou pohyblivou pružinovou součástí je ocelová spirálová pružina a že řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, který řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury a větší než koeficient tření řečené ocelové spirálové pružiny.

46. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je na jednom svém konci připevněna k řečené hlavové struktuře a na opačném konci je připevněna k řečené jednosměrné spojkové součásti, jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru, kteiý umožňuje, aby řečená pohyblivá pružinová součást přenášela hnané otočné pohyby z řečené řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu, řečený třecí materiál je konstrukčně uspořádán tak, aby byl v kluzném vztahu s řečenou řemenicí alternátoru a tím umožňoval otáčení hřídele alternátoru řečenou rychlostí přesahující

-52otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na řečený předem stanovený rozsah.

47. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová součást je na jednom svém konci připevněna k řečené hlavové struktuře a na svém opačném konci je připevněna k řečené jednosměrné spojkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást obsahuje spirálovou ocelovou strukturu a třecí materiál, který řečená spirálová ocelová struktura nese, přičemž řečený třecí materiál má koeficient tření větší než je koeficient tření řečené spirálové ocelové struktury, řečená jednosměrná spojková součást má volnou koncovou část, která je účinkem pružení tlačena do styku s vnitřním povrchem řečené řemenice alternátoru, řečený třecí materiál řečené volné koncové části řečené jednosměrné spojkové součásti je konstrukčně uspořádán pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru při počátečním roztáčení řečené řemenice alternátoru poháněné řečeným řemenem, a že při pokračujícím pohánění řečené řemenice alternátoru se části jednosměrné spojkové součásti se v důsledku svého narůstajícího zvětšování od řečeného volného konce dostávají do styku s řečenou řemenicí natolik, až je vpodstatě celá, řečená jednosměrná spojková součást ve styku sřečenou řemenicí a otáčení řečené řemenice alternátoru se přenáší přes řečené spojení na řečenou pohyblivou součást, na základě čehož řečená pohyblivá pružinová součást pružně připojuje řečenou řemenici k řečené hlavové struktuře.

48. Zařízení pro přenášení pohybu z řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel roztáčené pomocné součásti podle nároku 33, vyznačující se tím , že řečenou pohyblivou součástí je pružina vybraná ze skupiny obsahující vinutou spirálovou pružinu vyrobenou z drátu s kruhovým průřezem, spirálovou zkrutnou pružinu s axiálním přesahem vyrobenou z drátu s kruhovým průřezem, vinutou spirálovou pružinu vyrobenou z plochého drátu, spirálovou zkrutnou pružinu s axiálním přesahem vyrobenou z plochého drátu nebo pružinu vyrobenou z pryžového materiálu.

·· · • · 99 ·· 9 · · · • • • · * 9 * • 9 9 * • 9 ♦ 9 9 9 9 ·· · • • 9 • • • 9 ···· »*· ·· 9999 • 9 • ·

49. Točitý řemenový hnací systém pro vozidlo s vlastním pohonem obsahující hnací sestavu, ke které patři spalovací motor mající výstupní hřídel s hnací řemenicí otáčející se kolem osy hnací řemenice, pořadí hnaných sestav, z nichž každá má hnanou řemenici otáčející se kolem osy vedené paralelně s řečenou osou hnací řemenice, a točitý řemen obíhající ve vztahu spolupráce s řečenou hnací řemenicí a řečenými hnanými řemenicemi v posloupnosti, která odpovídá pořadí řečených hnaných sestav ve vztahu směru pohybu řemene, za účelem roztáčení řečených hnaných řemenic v reakci na otáčení řečené hnací řemenice, kdy k řečenému pořadí hnaných sestav patří sestava alternátoru obsahující hřídel alternátoru namontovaný pro otáčení kolem osy hřídele, hlavovou strukturu pevně nesenou řečeným hřídelem alternátoru pro společné otáčení kolem osy hřídele, vyznačující se t í m , že zahrnuje mechanismus pružiny a jednosměrné spojky, jenž spojuje řečenou řemenici alternátoru s řečenou hlavovou strukturou, řečený mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pohyblivou pružinovou část, která je připojena spojením v řadách k jednosměrné spojkové součásti, řečená pohyblivá pružinová část má přinejmenším desetkrát větší zkrutný pružící poměr než je zkrutný pružící poměr řečené jednosměrné spojkové části, řečená pohyblivá pružinová část je konstrukčně uspořádána pro přenášení hnaných otočných pohybů řečené, zmiňovaným točitým řemenem poháněné řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu tak, aby se řečený hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako řečená řemenice alternátoru a při tom měl schopnost provádění okamžitých, poměrně pružných pohybů v opačných směrech s ohledem na řečenou řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu, přičemž řečená jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána tak, aby umožňovala otáčení hlavové struktury a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

50. Točitý řemenový hnací systém podle nároku 49, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová část a řečená jednosměrná spojková část se zhotovují zvlášť a připojují se k sobě.

0· 0 0 0 0 0 0 0 0» 0 0 0 0 00 0 0 0 0 0 · 0 • 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 000 0 0 0 00

51. Točitý řemenový hnací systém podle nároku 49, vyznačující se tím , že jak řečená pohyblivá pruanová část, tak i řečená jednosměrná spojková část obsahuje spirálový ocelový materiál a že řečená jednosměrná spojková část má na sobě vytvořen povrch, který zesiluje účinek tření.

52. Točitý řemenový hnací systém podle nároku 51, vyznačující se tím , že řečený povrch, který zesiluje účinek tření, obsahuje materiál na bázi pryže.

53. Točitý řemenový hnací systém podle nároku 52, vyznačující se tím , že řečený materiál na bázi pryže řečeného povrchu, který zesiluje účinek tření, je konstruován a uspořádán pro třecí styk s řečenou řemenicí alternátoru umožňující řečené pohyblivé pružinové části vytvářet pružící spojení mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou, řečený materiál na bázi pryže řečeného povrchu, který zesiluje účinek tření, je konstruován a uspořádán pro kluzný vztah s řečenou řemenicí alternátoru, aby umožňoval otáčení hlavové struktury a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

54. Točitý řemenový hnací systém pro vozidlo s vlastním pohonem obsahující hnací sestavu, ke které patří spalovací motor mající výstupní hřídel s hnací řemenicí otáčející se kolem osy hnací řemenice, pořadí hnaných sestav, z nichž každá má hnanou řemenici otáčející se kolem osy vedené paralelně s řečenou osou hnací řemenice, a točitý řemen obíhající ve vztahu spolupráce s řečenou hnací řemenicí a řečenými hnanými řemenicemi v posloupnosti, která odpovídá pořadí řečených hnaných sestav ve vztahu směru pohybu řemene, za účelem roztáčení řečených hnaných řemenic v reakci na otáčení řečené hnací řemenice, kdy k řečenému pořadí hnaných sestav patří sestava alternátoru obsahující hřídel alternátoru namontovaný pro otáčení kolem osy hřídele, hlavovou strukturu pevně nesenou řečeným hřídelem alternátoru pro společné otáčení kolem osy hřídele, vyznačující se t r m , že zahrnuje mechanismus pružiny a jednosměrné spojky, jenž spojuje řečenou

• fc 9 fc » • fc • 9 • 9 * • • 9 9 9 9 » 9 9 9 9 « fc fc 9 • 9 • • fc 9 9 • fc 9 • 9 • 9 9 999 • 9 · · 9 9 • · 9 9 9 9 99

řemenici alternátoru s řečenou hlavovou strukturou, řečený mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pohyblivou pružinovou část, která je připojena spojením v řadách k jednosměrné spojkové součásti, řečená jednosměrná spojková část obsahuje materiál mající větší koeficient tření, než je koeficient tření materiálu řečené pohyblivé pružinové části, kdy řečená pohyblivá pružinová část je konstrukčně uspořádána pro přenášeni hnaných otočných pohybů řečené, zmiňovaným točitým řemenem poháněné řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu tak, aby se řečený hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako řečená řemenice alternátoru a při tom měl schopnost provádění okamžitých, poměrně pružných pohybů v opačných směrech s ohledem na řečenou řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu, přičemž řečená jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána tak, aby umožňovala otáčení hlavové struktuiy a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující otočnou rychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

55. Točitý řemenový hnací systém podle nároku 54, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová část a řečená jednosměrná spojková část se zhotovují zvlášť a připojují se k sobě.

56. Točitý řemenový hnací systém pro vozidlo s vlastním pohonem obsahující hnací sestavu, ke které patří spalovací motor mající výstupní hřídel s hnací řemenicí otáčející se kolem osy hnací řemenice, pořadí hnaných sestav, z nrchž každá má hnanou řemenici otáčející se kolem osy vedené paralelně s řečenou osou hnací řemenice, a točitý řemen obíhající ve vztahu spolupráce s řečenou hnací řemenicí a řečenými hnanými řemenicemi v posloupnosti, která odpovídá pořadí řečených hnaných sestav ve vztahu směru pohybu řemene, za účelem roztáčení řečených hnaných řemenic v reakci na otáčení řečené hnací řemenice, kdy k řečenému pořadí hnaných sestav patří sestava alternátoru obsahující hřídel alternátoru namontovaný pro otáčení kolem osy hřídele, hlavovou strukturu pevně nesenou řečeným hřídelem alternátoru pro společné otáčení kolem osy hřídele, vyznačující se t í m , že zahrnuje mechanismus pružiny a jednosměrné spojky, jenž spojuje řečenou

toto to toto • v ·· ·« • to • · • • • · • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ••to • to · ·· ···· • · ··

řemenici alternátoru s řečenou hlavovou strukturou, řečený mechanismus pružiny a jednosměrné spojky obsahuje pohyblivou pružinovou čásf která je připojena spojením v řadách k jednosměrné spojkové součásti, řečená jednosměrná spojková součást je pružícím účinkem pružiny tlačena radiálně vně tak, aby se její část nacházela v třecím dotyku s řečenou řemenicí alternátoru tehdy, když je řečená řemenice alternátoru ve stavu nehybnosti, řečená jednosměrná spojková součást má své zvětšené části přemístěny radiálně vnějším směrem do třecího, blokovacího styku s řemenicí alternátoru tehdy, když řečený řemen pohání řečenou řemenici alternátoru, kdy řečená pohyblivá pružinová část je konstrukčně uspořádána pro přenášení hnaných otočných pohybů řečené, zmiňovaným točitým řemenem poháněné řemenice alternátoru na řečenou hlavovou strukturu tak, aby se řečený hřídel alternátoru otáčel stejným směrem jako řečená řemenice alternátoru a při tom měl schopnost provádění okamžitých, poměrně pružných pohybů v opačných směrech s ohledem na řečenou řemenici alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu, přičemž řečená jednosměrná spojková součást je konstrukčně uspořádána tak, aby umožňovala otáčení hlavové struktuiy a tím i hřídele alternátoru lychlostí přesahující otočnou lychlost řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupného hřídele motoru zpomaluje na takový rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řečenou řemenicí alternátoru a řečenou hlavovou strukturou na předem stanovené záporné úrovni.

57. Točitý řemenový hnací systém podle nároku 49, vyznačující se tím , že řečená pohyblivá pružinová část a řečená jednosměrná spojková část se zhotovují zvlášť a připojují se k sobě.