CZ298343B6 - Zarízení k prenosu pohybu remene a serpentinový remenový pohonný systém - Google Patents

Abstract

Zarízení (26, 226, 300, 430, 600, 700) k prenosu pohybu remene (20) poháneného výstupní hrídelí (14) motoru (10) na hnanou hrídel (36) prídavného zarízení obsahuje náboj (52, 252, 328, 382, 392, 402,422, 608, 708) konstruovaný a usporádaný k pripevnení na hnanou hrídel (36) prídavného zarízení projejich spolecné otácení kolem osy hrídele (36), remenici (106, 206, 306, 432, 502, 606) upevnenou na náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a mechanizmus (72, 272, 322, 462) pružinové soucásti s jednosmernou spojkou propojující remenici(106, 206, 306, 432, 502, 606) s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708). Mechanizmus (72, 272, 322, 462) pružinové soucásti s jednosmernou spojkou obsahuje tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) vytvorený oddelene a spojený ve skupine s jednosmernou spojkovou soucástí (76, 276, 336, 466, 652), pricemž tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je konstruován a usporádán pro záber remenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) k otácení hnaného hrídele (36) ve stejném smeru jako remenice(106, 206, 306, 432, 502, 606) a pro okamžité relativní pootácení v opacném smeru vzhledem k remenici (106, 206, 306, 432, 502, 606) v prubehu jejíhohnacího otácení. Jednosmerná spojková soucást (76, 276, 336, 466, 652) je konstruována a usporádánapro otácení náboje (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a tím i hnaného hrídele (36) rychlostí vetší než je rychlost otácení remenice (106, 206, 306, 432, 502, 606), a to pri snížení rychlosti jejího otácení na pr

Description

Zařízení k přenosu pohybu řemene a serpentinový řemenový pohonný systém

Oblast techniky

Tento vynález se týká hnacích systémů a obzvláště se zaměřuje na točité, pomocné, hnací systémy vozidel s vlastním pohonem.

Dosavadní stav techniky

Tyto systémy se běžně používají pro přenášení výkonu z kliky spalovacího motoru na pomocné součásti, mezi které typicky patří alternátor, generátor, vodní čerpadlo, olejové čerpadlo, posilovač řízení, kompresor vzduchové klimatizace přes elektromagnetickou spojku apod. Tyto součásti jsou obvykle umístěny v neměnných polohách a využívají automatický napínač řemene, který zajišťuje stálé napnutí řemene a při uvolnění řemen provádí jeho napínání.

Spalovací motory vyvíjejí točivý moment, který působí na klikový hřídel pouze při spalovacím procesu. Toto je ve svém účinku pulzující systém, který se vyznačuje tím, že čím jsou prodlevy mezi jednotlivými spalovacími cykly kratší, tím plynulejší je točivý moment motoru. Při každém spalovacím cyklu bude klikový hřídel vykazovat zrychlení a následně zpomalení až do ukončení dalšího spalovacího cyklu. Obecně lze říci, že pomalejší otáčení motoru a menší počet válců, spalovacích cyklů zajedno otáčení klikového hřídele, má tendenci zvyšovat rozsah pulzujících cyklů zajedno otočení klikového hřídele, má tendenci zvyšovat rozsah pulzujícího účinku. Podstatný vliv rovněž mají spalovací charakteristiky paliva a jako příklad lze uvést, že okamžité zrychlení klikového hřídele vznětového motoru je daleko větší než je tomu u podobného zážehového, benzinového motoru v důsledku vlastního spalovacího procesu.

V pojmech serpentinového řemenového systému se pulzování klikového hřídele přenáší na řemen jako kolísání rychlosti. Takto se kolísání rychlosti motoru přenáší na všechny poháněné součásti celého systému. Kolísání rychlosti vyvolává dynamické změny napínání řemene. Aniž by byla vzata v úvahu dynamická zátěž pomocných součástí a následný účinek pnutí je zřejmé, že hnané setrvačnosti budou vytvářet dynamická napínání v průběhu navazujících zrychlování a zpomalování takových součástí. Požadovaná velikost výkonu je úměrná setrvačnosti a poměru pohonu. Její funkce je čtvercová.

Pokud je motor menší, čtyři nebo pět válců, a běží v nejnižších rychlostních rozmezích, oblast chodu naprázdno, pak je veličina kolísání dynamického napětí nejvyšší. Tato veličina se dále může zvyšovat uplatňováním technologických rozdílů, které slouží pro snižování setrvačnosti otáček motoru, setrvačník se zdvojenou setrvačnou hmotností, nebo zvyšováním okamžitého zrychlení - vznětový systém s vysokým kompresním poměrem. Významný vliv rovněž mají provozní podmínky motoru, jako je například „škubání“, kdy motor běží pod ideální minimální rychlostí - chodem naprázdno, při vysokých úrovních zatížení ve snaze navrátit rychlost na úroveň chodu naprázdno.

Za těchto okolností může být zatěžování řemen tak velké, že napínač řemene není schopen přizpůsobivě zvládnout všechna dynamická kolísání. Výsledným projevem toho je hlučnost řemene, prokluzování řemene a vynucené vibrování řemene, napínače a přidružených součástí. V každém případě je ohrožena trvanlivost.

Tento problém lze řešit uplatněním vyrovnavače torzního kmitání, který má omezenou tuhost. Takové konvenční vyrovnavače torzního kmitání se používají řadu let, ale jsou objemné, nákladné, mají velkou hmotnost a vykazují omezenou účinnost. Tato omezená účinnost je obecně výsledkem toho, že konstrukce motoru se zaměřuje na dosažení plného výkonu systému

-1 CZ 298343 B6 a zřídkakdy sleduje oba cíle současně. Proto jsou vyrovnavače torzního kmitání typicky příliš tuhé.

V této souvislosti uváděný patent US 5 156 573, jenž je zde zahrnut ve formě odkazu, popisuje serpentinový hnací systém pro vozidlo s vlastním pohonem, který obsahuje spirálovou pružinu ajednosměmý spojkový mechanismus mezi řemenicí alternátoru a konstrukcí upevňovacího náboje. Popisované výhodné provedení tohoto mechanismu má podobu obecně spirálové pružiny z pružinové oceli, která vykonává dvojí funkci, a to jednak pružného přenášení hnaného otočného pohybu řemenice alternátoru na náboj, takže hřídel alternátoru se otáčí stejným směrem jako řemenice, přičemž s ohledem na řemenici v průběhu hnaného otočného pohybu řemenice má schopnost provádět okamžité, poměrné, pružné, otočné pohyby v opačných směrech, a jednak odpojování řemenice alternátoru od náboje tak, aby se konstrukce náboje a rovněž hřídel alternátoru mohly otáčet rychlostí, jež přesahuje rychlost otáčení řemenice alternátoru tehdy, když se rychlost výstupního hřídele motoru snižuje na rozsah dostatečný k nastolení točivého momentu mezi řemenicí alternátoru a nábojem na předem stanovené záporné úrovni.

Každá ze dvou výše uvedených funkcí má rozdílné konstrukční požadavky na optimalizování systému. Například pružná připojovací funkce by optimálně měla větší pružící poměr, tužší pružinu, než je pružící poměr používaný pro připojovací/odpojovací funkci. Za optimální lze považovat to, že větší pružící poměr se vyžaduje pro přenášení hnaného otočného pohybu řemenice alternátoru na náboj v zájmu vstřebávání poměrně velkých zkrutných sil, zatímco menší pružící poměr se vyžaduje pro odpojovači funkci, neboť takto se projevuje menší namáhání a v souvislosti s tím dochází k menšímu opotřebovávání a zahřívání mechanismu při odpojování nebo průběhu přeběhového stavu. Zvětšení pružícího poměru mechanismu za účelem vstřebávání funkce přenášení točivého momentu by škodilo připojovací/odpojovací funkci, zatímco zmenšení pružícího poměru za účelem usnadnění připojovací/odpojovací funkce by škodilo funkci přenášení točivého momentu.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky stávajícího stavu techniky jsou odstraněny zařízením k přenosu pohybu řemene poháněného výstupní hřídelí motoru na hnanou hřídel přídavného zařízení, obsahujícím náboj konstruovaný a uspořádaný k připevnění na hnanou hřídel přídavného zařízení pro jejich společné otáčení kolem osy hřídele, řemenici upevněnou na náboji, konstruovanou a uspořádanou k záběru a pohonu řemenem a mechanismus pružinové součásti s jednosměrnou spojkou propojující řemenici s nábojem, jehož podstatou je to, že mechanismus pružinové součásti s jednosměrnou spojkou obsahuje tlumicí pružinový prvek vytvořený odděleně a spojený ve skupině s jednosměrnou spojkovou součástí, přičemž tlumicí pružinový prvek je konstruován a uspořádán pro přenos pohonného otáčení řemenice na náboj k otáčení hřídele ve stejném směru jako řemenice a pro okamžité relativní pootáčení v opačném směru vzhledem k řemenici v průběhu jejího pohonného otáčení a jednosměrná spojková součást je konstruována a uspořádána pro otáčení náboje a tím i hřídele rychlostí větší než je rychlost otáčení řemenice a to při snížení rychlosti jejího otáčení na předem určený rozsah.

Podstatným je rovněž to, že tlumicí pružinový prvek má větší kroutící moment než jednosměrná spojková součást, jakož i to, že kroutící moment tlumicího pružinového prvku je desetkrát větší než kroutící moment jednosměrné spojkové součásti.

Dále je podstatným to, že jednosměrná spojková součást je opatřena materiálem, jehož koeficient tření je větší než materiál tlumicího pružinového prvku a že koeficient tření materiálu jednosměrné spojkové součásti je o 0,25 větší než koeficient ocelového materiálu řemenice a že koeficient tření materiálu jednosměrné spojkové součásti je větší v rozsahu o 0,3 až 0,4 než koeficient ocelového materiálu řemenice.

-2CZ 298343 B6

Podstatnou je rovněž skutečnost, že tlumicí pružinový prvek a jednosměrná spojková součást obsahují vinutý ocelový materiál, přičemž radiální tloušťka spirál jednosměrně spojkové součásti je menší než radiální tloušťka spirál tlumicího pružinového prvku a že jednosměrná spojková součást obsahuje vinutý ocelový článek, který je opatřen třecím materiálem, jehož koeficient tření je větší než koeficient tření vinutého ocelového článku.

Další podstatnou skutečností je to, že jeden konec tlumicího pružinového prvku je připevněn k náboji a druhým koncem je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí, přičemž její třecí materiál je konstruován a uspořádán pro záběr třením s řemenicí k přenosu hnaného otočného pohybu prostřednictvím tlumicího pružinového prvku z řemenice na náboj, přičemž třecí materiál je konstruován a uspořádán pro kluznou vazbu s řemenicí a tím k otáčení hřídelí rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice, při snížení rychlosti jejího otáčení na předem určený rozsah.

Podstatným znakem je dále to, že tlumicí pružinový prvek a jednosměrná spojková součást se vzájemně axiálně překrývají a že tlumicí pružinový prvek a jednosměrná spojková součást jsou vzájemně spojeny v sérii mezilehlým válcovým tělesem rozkládajícím se v axiálním překrytí s tlumicím pružinovým prvkem a jednosměrnou spojkovou součástí.

Dále je podstatným znakem i to, že tlumicí pružinový prvek je uspořádán radiálně uvnitř válcového tělesa a jednosměrná spojková součást je uspořádána radiálně vně válcového tělesa, kde jeden konec tlumicího pružinového prvku je spojen s nábojem a opačný konec s válcovým tělesem, přičemž jeden konec jednosměrné spojkové součásti je spojen s válcovým tělesem a její opačný konec je konstruován a uspořádán pro záběr třením s řemenicí pro tlumicí připojení válcového tělesa s řemenicí, kde jednosměrná spojková součást má kluznou povrchovou vazbu s řemenicí pro otáčení náboje a tím i hřídele rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice, při snížení rychlosti jejího otáčení na předem určený rozsah.

Podstatným je dále to, že jeden konec tlumicího pružinového prvku je připevněn k náboji a svým opačným koncem je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí, přičemž jednosměrná spojková součást je pružina s radiálním předpětím směrem vně, jejíž část je v záběru třením s řemenicí při jejím nehybném stavu, přičemž jednosměrná spojková součást má zvětšující se části při jejich pohybu vně do záběru třením s řemenicí při otáčení pomocné hřídele k rotačnímu propojení řemenice s tlumicím pružinovým prvkem pro tlumení pohonného rotačního pohybu z řemenice na náboj.

Dalším podstatným znakem je skutečnost, že tlumicí pružinový prvek obsahuje ocelovou spirálovou pružinu, přičemž jednosměrná spojková součást obsahuje vinutý ocelový článek, který je opatřen třecím materiálem, přičemž koeficient tření třecího materiálu je větší než koeficient tření vinutého ocelového článku a koeficient tření ocelové spirálové pružiny.

Dále je podstatným znakem rovněž to, že tlumicí pružinový prvek je jedním svým koncem připevněn k náboji a opačným koncem k jednosměrné spojkové součásti konstruované a uspořádané k záběru třením s řemenicí pro přenos hnaných otočných pohybů prostřednictvím tlumicího pružinového prvku z řemenice na náboj, přičemž třecí materiál je konstruován a uspořádán pro kluznou vazbu s řemenicí k otáčení náboje rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice, při zpomalení jejího otáčení na předem určený rozsah.

Podstatným znakem je dále skutečnost, že tlumicí pružinový prvek zařízení obsahuje spirálovou pružinu, která je jedním svým koncem připevněna k náboji a její opačný konec je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí, přičemž jednosměrná spojková součást obsahuje vinutý ocelový článek, který je opatřen třecím materiálem, jehož koeficient tření je větší než koeficient tření vinutého ocelového článku, kde volný konec jednosměrné spojkové součásti je uspořádán s předpětím k záběru s vnitřním povrchem řemenice a třecí materiál na volném konci jednosměrné spojkové součásti je konstruovaný a uspořádaný pro záběr třením s řemenicí při počátečním roztáčení řemenem, přičemž zvětšující se části jednosměrné spojkové součásti vystupující

-3 CZ 298343 B6 z uvedeného volného konce jsou v záběru s řemenicí při jejím pokračujícím pohánění až do záběru celé jednosměrné spojkové součásti s řemenicí a její otáčení je přenášeno uvedeným spojením na tlumicí pružinový prvek pro propojení řemenice s nábojem třením, jakož i to, že tlumicí pružinový prvek obsahuje z jeho sestavy oddělenou pružinu zahrnující kruhovou drátovou spirálovou zkrutnou pružinu, kruhový drát axiálně překrývající spirálovou zkrutnou pružinu, zkrutnou spirálovou pružinu z plochého drátu, spirálovou zkrutnou pružinu s překrývajícím plochým drátem nebo pružinu vytvořenou z pryže.

Podstatou serpentinového řemenového pohonného systému, zahrnujícího výše uvedené zařízení s výstupní hřídelí spalovacího motoru a hnací řemenicí uloženou na výstupní hřídeli otočně kolem osy hnací řemenice, kde toto uspořádání obsahuje řadu hnaných sestav, z nichž každá má hnanou řemenici otočnou kolem osy rovnoběžné s osou hnací řemenice a řemen usazený pro součinnost s hnací řemenicí a hnanými řemenicemi ve sledu, který odpovídá řazení hnaných sestav vztaženo ke směru pohybu řemene při otáčení hnací řemenice vyvolávající otáčení hnaných sestav, které zahrnují sestavu alternátoru, včetně hřídele uloženého otočně kolem jeho osy, je to, že náboj je pevně usazen na hřídeli pro otáčení s ním kolem její osy a mechanismus pružinové součásti s jednosměrnou spojkou spojující řemenici alternátoru s mechanismem pružinové součásti s jednosměrnou spojkou s nábojem, přičemž mechanismus pružinové součásti s jednosměrnou spojkou obsahuje tlumicí pružinový prvek vytvořený odděleně a spojený v řadě s jednosměrnou spojkovou součástí, kteráje konstruována a uspořádána k přenosu z pohonného otáčení řemenice alternátoru hnané řemenem na náboj při stejném směru otáčení hřídele a řemenice pro okamžité relativně tlumicí pohyby v opačných směrech vzhledem k řemenici v průběhu jejího hnaného otáčení a jednosměrná spojková součást je konstruována a uspořádána pro otáčení náboje a tím i hřídele alternátoru rychlostí přesahující rychlost otáčení řemenice alternátoru při dosažení stanoveného rozsahu rychlosti otáčení výstupní hřídele motoru, dostatečného k zabezpečení kroutícího momentu mezi řemenicí a nábojem v předem stanovené negativní úrovni.

Podstatou systému je rovněž to, že jednosměrná spojková součást obsahuje vinutý ocelový článek opatřený třecím materiálem, jehož koeficient tření je větší než koeficient tření spirálově tvarovaného pásu a že třecí materiál obsahuje materiál založený na pryži, jakož i to, že tlumicí pružinový prvek obsahuje piyžový materiál.

Dále je podstatou to, že tlumicí pružinový prvek a jednosměrná spojková součást se axiálně vzájemně překrývají a že tlumicí pružinový prvek a jednosměrná spojková součást jsou vzájemně spojeny v sérii mezilehlým válcovým tělesem rozkládajícím se v axiálním překrytí s tlumicím pružinovým prvkem a jednosměrnou spojkovou součástí.

Podstatou je dále to, že tlumicí pružinový prvek je uspořádán radiálně uvnitř válcového tělesa a jednosměrná spojková součást je uspořádána radiálně vně válcového tělesa, kde jeden konec tlumicího pružinového prvku je spojen s nábojem a opačný konec s válcovým tělesem, přičemž jeden konec jednosměrné spojkové součásti je spojen s válcovým tělesem a její opačný konec je konstruován a uspořádán pro záběr třením s řemenicí alternátoru k tlumicímu propojení náboje s řemenicí alternátoru, kde jednosměrná spojková součást má kluznou povrchovou vazbu s řemenicí alternátoru pro otáčení náboje a tím i hřídele rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice alternátoru, při stanoveném rozsahu rychlosti otáčení výstupní hřídele motoru, dostatečného k zabezpečení kroutícího momentu mezi řemenicí alternátoru a nábojem při předem stanovené negativní úrovni.

Podstatnou je rovněž skutečnost, že tlumicí pružinový prvek je upevněn jedním svým koncem k náboji a opačným koncem je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí, kterou je radiálně vně předpjatá pružina, jejíž část je v záběru třením s řemenicí alternátoru při jejím nehybném stavu, přičemž zvětšující se části jednosměrné spojkové součásti jsou přesouvány radiálně vně do záběru třením s řemenicí alternátoru při jejím otáčení poháněném řemenem k pohonu hřídele alternátoru.

-4CZ 298343 B6

Další skutečnost je rovněž podstatou a to, že tlumicí pružinový prvek i jednosměrná spojková součást obsahují vinutý ocelový materiál, přičemž spirály tlumicího pružinového prvku a jednosměrné spojkové součásti jsou vinuty jedním směrem, přičemž při tlumicím propojení s nábojem pro pohonné otáčení řemenicí alternátoru se tlumicí pružinový prvek radiálně smrští. Rovněž skutečnost, že tlumicí pružinový prvek a jednosměrná spojková součást zahrnují vinutý ocelový materiál, kde spirály tlumicího pružinového prvku a jednosměrné spojkové součásti jsou vinuty protisměrně, přičemž při tlumicím propojení s nábojem pro pohonné otáčení řemenicí alternátoru se tlumicí pružinový prvek radiálně roztahuje je dalším podstatným znakem systému.

Také je podstatou to, že řemenice alternátoru je pro otáčení vzhledem k náboji uložena na kuličkovém ložisku a kluzném ložisku, které jsou vzájemně axiálně vzdáleny v ose hřídele a že kuličkové ložisko je umístěno blíže k alternátoru, než kluzné ložisko, jakož i to, že kluzné ložisko je umístěno blíže k alternátoru, než kuličkové ložisko.

Podstatným pro systém je i to, že tlumicí pružinový prvek je jedním svým koncem upevněn k náboji a opačným koncem spojen s jednosměrnou spojkovou součástí konstruovanou a uspořádanou pro záběr třením řemenice alternátoru k přenosu hnaného točivého pohybu tlumicího pružinového prvku z řemenice alternátoru na náboj, kde třecí materiál je sestaven a uspořádán pro kluznou vazbu s řemenicí alternátoru k otáčení hřídele alternátoru rychlostí přesahující rychlost otáčení řemenice alternátoru při stanoveném rozsahu rychlosti otáčení výstupní hřídele motoru dostatečné k zajištění točivého momentu mezi řemenicí alternátoru a nábojem v předem stanovené negativní úrovni.

Dalším podstatným znakem systému je skutečnost, že tlumicí pružinový prvek obsahuje kruhovou drátovou pružinu, přičemž jednosměrná spojková součást obsahuje vinutý ocelový materiál opatřený třecím materiálem, jehož koeficient tření je větší než koeficient tření vinutého ocelového materiálu a pohonný spoj mezi tlumicím pružinovým prvkem a jednosměrnou spojkovou součástí zahrnuje zvlněnou část vinutého ocelového materiálu v pevném záběru s části kruhové drátové pružiny.

Podstatným znakem je i to, že stupeň pružnosti tlumicího pružinového prvku je větší než

1,2 x 10² mkg na stupeň zkrutného vychýlení a stupeň pružnosti jednosměrnou spojkovou součásti je menší než 1,2 x 10“³ mkg na stupeň zkrutného vychýlení či to, že stupeň pružnosti tlumicího pružinového prvku je lOOx větší než stupeň pružnosti jednosměrné spojkové součásti a že tlumicí pružinový prvek obsahuje pryžovou pružinu, která je stlačována při propojení řemenice alternátoru s nábojem, nebo že tlumicí pružinový prvek obsahuje pryžovou pružinu namáhanou střihem při pružném spojení řemenice alternátoru s nábojem.

Podstatu lze spatřovat i v tom, že tlumicí pružinový prvek obsahuje pár plochých spirálových pružin uspořádaných vzájemně paralelně pro pružné spojení řemenice alternátoru s nábojem torzně vyváženým způsobem, jakož i v tom, že tlumicí pružinový prvek obsahuje z něj oddělenou pružinu zahrnující kruhovou drátovou spirálovou zkrutnou pružinu, kruhový drát axiálně překrývající vinutou zkrutnou pružinu, plochou drátovou spirálovou zkrutnou pružinu nebo plochý drát axiálně překrývající spirálovou zkrutnou pružinu.

V neposlední řadě je podstatným i to, že řemenice alternátoru je uložena na náboji prostřednictvím jehlového ložiska, či to, že jednosměrná spojková součást je tvořena pístem tvaru vidlice s centrální pásovou částí sevřenou v obvodově překrývající vazbě dvěma axiálně vzdálenými paralelními pásy.

Cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí zdokonaleného serpentinového řemenového hnacího systému, který sám o sobě optimalizuje obě shora uvedené funkce. V souladu s tímto cílem přihlašovaný vynález poskytuje serpentinový řemenový hnací systém pro vozidla s vlastním pohonem obsahující spalovací motor, který má výstupní hřídel, na němž je umístěna hnací řemenice

-5CZ 298343 B6 otáčející se kolem osy hnací řemenice. Rozmístění jednotlivých hnaných sestav majících vlastní hnané řemenice, které se otáčejí kolem os vedených rovnoběžně s osou hnací řemenice, je dáno serpentinovým vedením řemene ve vztahu spolupráce s hnací řemenicí a řazením hnaných řemenic v takové posloupnosti, jež odpovídá posloupnosti hnaných sestav podle směru pohybu řemene tak, aby se hnané řemenice otáčely v reakci na otáčení hnací řemenice.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout zařízení, které v souvislosti s výše uváděnými problémy bude použitelné pro přenášení pohybu řemene poháněného výstupním hřídelem motoru na hřídel poháněné přídavné součásti.

Dalším cílem tohoto vynálezu je vyvinutí mechanismu pružiny a jednosměrné pružiny a jednosměrné spojky, jehož spojková část má vyšší koeficient tření než pružinová část.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí mechanismu pružiny a jednosměrné spojky, jehož spojková část se rozšiřuje radiálně vnějším směrem a je takto ovládána odstředivou silou při připojování k řemenici alternátoru.

Tento vynález je založen na skutečnosti, že účinná setrvačnost alternátoru je zdaleka největší v typickém pomocném hnacím systému, avšak využívá pouze část výkonu, který systém vyžaduje. Jestliže se může snížit zřejmá setrvačnost, pak se může značně snižovat i dynamické kolísání napnutí. Uplatňováním účinné odpojovači funkce mezi náhonem alternátoru a rotorem - kotvou alternátoru se může zřejmá setrvačnost významně snižovat.

Je důležité si uvědomit, že odpojovači pružnost nebo elastičnost musí být natolik měkká, aby se výkyvy kolísání rychlosti na řemenici nemohly přenášet na rotor v normálním rozsahu rychlosti chodu motoru, kdy se vyžaduje maximální ovládání dynamického napnutí.

V dalším textu bude vysvětleno, že jednosměrná spojka představuje dodatečný přínos při řešení dalších problémů a současně plní svou hlavní funkci maximálního prodlužování trvanlivosti pružinového nebo pohyblivého odpojovače.

Při vyšších rychlostech, než je rychlost chodu naprázdno, může náhlé zpomalení řemene vyvíjet značné zpětné napínací zátěže v důsledku snahy zpomalit setrvačnost hmoty rotoru. Toto zpomalení se obvykle projevují při řazení převodů nebo při „otvírání škrticí klapky“ tzn. protáčení motoru při ohřívání vozu. K hromadění nežádoucího poškozování řemene se navíc často přidává skřípavý zvuk, a to zejména tehdy, když je napínač tlačen do svého pevného dorazu v důsledku zpětného napínání. Na základě povahy spojky podle tohoto vynálezu, která citlivě reaguje na točivý moment okamžitě poté, kdy točivý moment překročí nulovou hodnotu, tato spojka uvolní spojení mezi řemenicí a rotorem. Rotor alternátoru se bude zpomalovat nezávisle na řemenu účinkem tření nebo točivého momentu zpomalování. Řemen bude vykazovat jen velmi malé zpětné napínání, které bude přiměřené točivému momentu zpomalování. Tato vlastnost odstraní nežádoucí citlivost takových systémů na účinky zpomalování.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení zařízení k přenosu pohybu řemen a serpentinový řemenový pohonný systém je znázorněno na přiložených výkresech kde představuje obr. 1 čelní pohled na automobilový spalovací motor, který má serpentinový hnací systém ztělesňující principy přihlašovaného vynálezu, obr. 2 zvětšený příčný řez části hnacího systému v rovině 2 - 2 z obr. 1, obr. 3 A příčný řez v rovině 3A - 3A z obr. 2, obr. 3B zvětšený, částečný příčný řez spojení mezi pružnou odpojovači pružinovou součástí a jednosměrnou spojkovou součástí, obr. 4 perspektivní pohled na mechanismus pružné odpojovači pružiny a jednosměrné spojky, obr. 5 bokorys alternativního provedení vinuté pružiny jednocestného spojkového mechanismu, obr. 6 schematické vyobrazení rovnoběžných tlumicích účinků, které se dosahují mezi ložiskem

-6CZ 298343 B6 a v řadách uspořádanou, jednosměrnou spojkovou součástí s obalovou pružinou/torzní vinutou pružinou, obr. 7 příčný řez alternativního provedení odpojovače alternátoru, obr. 8A příčný řez třetího provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 8B je přední nárys odpojovače alternátoru z obr. 8A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí, obr. 9A příčný řez čtvrtého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 9B přední nárys odpojovače alternátoru z obr. 9A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí, obr. 10A příčný řez pátého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 10B přední nárys odpojovače alternátoru z obr. 10A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí, obr. HA příčný řez šestého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 11B přední nárys odpojovače alternátoru z obr. 11A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí, obr. 12A příčný řez sedmého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 12B přední nárys odpojovače alternátoru z obr. 12A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí, obr. 13A příčný řez osmého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 13B přední nárys odpojovače alternátoru z obr. 13A, přičemž určité části jsou odstraněny za účelem zvýraznění jiných částí, obr. 14 příčný řez devátého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 15 příčný řez desátého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 16 příčný řez jedenáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 17 příčný řez dvanáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 18A příčný řez třináctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 18B zvětšený příčný řez sestavy kuličkového ložiska a pouzdrové součásti odpojovače alternátoru z obr. 18A, obr. 19 perspektivní pohled na spojkovou sestavu, která se uplatňuje v souladu s principy přihlašovaného vynálezu, obr. 20 perspektivní pohled na spojkovou sestavu z obr. 19, kdy spojková součást je v rozvinutém nebo rozloženém stavu, obr. 21 zvětšený perspektivní pohled na část spojkové sestavy z obr. 19, kdy tento perspektivní pohled předvádí vzájemně propojené části ve smontovaném stavu, obr. 22 příčný řez čtrnáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu, obr. 23 perspektivní pohled na rozložené díly odpojovače alternátoru podle čtrnáctého provedení přihlašovaného vynálezu z obr. 22, obr. 24 nárys zadního konce nosné spojovací konstrukce, která se používá ve čtrnáctém provedení z obr. 22 a obr. 23, obr. 25 pohled na rozložené díly patnáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu a obr. 26 nárys zadního konce nosného spojovacího uspořádání které se používá v patnáctém provedení z obr. 25.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje spalovací motor 10 vozidla, který schematicky obsahuje blok 12 motoru a výstupní hřídel 14. Na výstupním hřídeli 14 je připevněna hnací řemenice 16, jež tvoří součást serpentinového hnacího systému 18. Hnací systém 18 obsahuje oběžný řemen 20. Oběžný řemen 20 je řemenem tenkého, pružného typu, jako je například klínový řemen. Řemen 20 je veden kolem hnací řemenice 16 a hnaných řemenicových sestav 22, 24, 26, 28 a 30, kdy jednotlivé řemenice jsou připevněny k příslušným hnaným hřídelům 32, 34, 36, 38 a 40. S výjimkou volnoběžné řemenice 22, jsou hřídele 34, 36, 38 a 40 připojeny k různým pomocným zařízením motoru 10 nebo automobilu. Například hřídel 34 pohání vodní čerpadlo motoru, hřídel 36 pohání elektrický alternátor, hřídel 38 přenáší otočný pohyb na elektromagnetickou spojku kompresoru pro ovládání vzduchového klimatizačního zařízení automobilu a hřídel 40 pohání olejové čerpadlo systému posilovače řízení.

Bude se vycházet z toho, že spalovací motor 10 může mít jakékoli známé konstrukční řešení.

V souladu s obvyklou praxí chod motoru 10 vyvolává vibrace, jejichž síly účinkují na blok 12 motoru. Všechna pomocná nebo přídavná zařízení jsou namontována na bloku 12 motoru tak, aby se jejich hřídele otáčely kolem rovnoběžně vedených os, jejichž polohy jsou s ohledem na blok 12 motoru neměnné a jsou vedeny rovnoběžně s osou výstupního hřídele 14. Napínač 42 řemene zajišťuje napínání řemene 20 a může mít jakékoli konstrukční řešení, jež splňuje daný účel. Avšak v upřednostňovaném provedení se používá napínač, který popisuje v této oblasti techniky patent US 4 473 362, jehož znaky jsou do této specifikace zahrnuty ve formě odkazu.

Podle vyobrazení, napínač 42 řemen obsahuje volnoběžnou řemenici 44, která se nachází ve valivém styku s plochým, zadním povrchem řemene 20, přičemž pružina svým pružícím účinkem tlačí napínací volnoběžnou řemenici 44 k řemenu 20 a udržuje jeho stálé napnutí. Přihlašovaný vynález se konkrétněji zaměřuje na hnanou řemenici 26, která tvoří sestavu odpojovače alternátoru, jež je namontována na hřídeli 36 alternátoru. Na obr. 2 je nejlépe vidět, že alternátor obsahuje kryt 46, v němž se na kuličkovém ložisku 50 otáčí sestava kotvy 48 alternátoru. Jak je vidět, hřídel 36 alternátoru tvoří část sestavy kotvy 48 a má koncovou část, která vyčnívá vnějším směrem z krytu 46 alternátoru.

Na vnějším směrem vyčnívajícím konci hřídele 36 elektrického alternátoru je náboj 52. Náboj 52 zahrnuje vnitřní pouzdro 54, které přesahuje za koncovou část hřídele 36 elektrického alternátoru. Rovněž je vidět, že na koncovém úseku hřídele 36 je vytvořen závit 56 a že pouzdro 54 je vytvořeno s vnitřními závity 58, které zapadají do závitu 56 na konci hřídele 36. Vnitřní pouzdro 54 má prstencový koncový povrch 60, který je upraven tak, aby vytvářel šestihrannou objímku 62 pro účely vstupu nástroje, při upevňování vnitřního pouzdra 54 na hřídeli 36.

Cepová součást 63 je upravena pro umístění na kruhové přírubě na tom konci náboje 52, který je opačný ve vztahu k prstencovému koncovému povrchu 60. Čepová součást 63 obsahuje axiálně vedenou, válcovitou vnější pouzdrovou část 64 a radiálně dovnitř směřující přírubovou část 66, vystupující radiálně dovnitř od axiálního konce vnější pouzdrové části 64, který je nejblíže k alternátoru. Na obr. 2 je vidět, že radiálně dovnitř směřující přírubová část 66 je ve styku s vnitřním oběžným kroužkem kuličkového ložiska 50 umístěného na hnané hřídeli 36 elektrického alternátoru. Při utahování vnitřního pouzdra 54 na konci hnané hřídele 36 je důležité to, že tato utahovací činnost slouží pro pevné přitažení vnitřního kroužku kuličkového ložiska 50 k přírubě 70 na hnané hřídeli 36 a pro připevnění náboje 52 na hnané hřídeli 36 přitažením jak vnitřního pouzdra 54, tak i vnější pouzdrové části 64.

V souladu s principy vynálezu má odpojovač alternátoru nebo hnaná řemenice 26 řemenicový kotouč 106 pro styk s řemenem 20, což bude popsáno podrobněji v dalším textu, který je funkčně připojen k náboji 52 pomocí mechanismu 72 jednosměrné spojky spojené s pružinovou součástí. Tento mechanismus 72 má výhodnou podobu kombinace běžné spirálové pružiny nebo zkrutné pružiny 74 vyrobené z pružinové oceli a samostatné, vinuté pružinové spojkové součásti 76 spojené se zkrutnou pružinou 74 u společného koncového spoje 78. Zkrutná pružina 74 z pružinové oceli obsahuje první určitý počet závitů 80, které postupují kjednomu jejímu konci, plochou závitovou část 82 vedenou k jejímu opačnému konci a řadu prostředních závitů 86 nacházejících se mezi závity 80 a plochou závitovou částí 82. První určitý počet závitů 80 je tlačen do těsného sevření, styku bez prokluzu s vnějším povrchem 104 vnitřního pouzdra 54. Zaoblený koncový povrch prvního určitého počtu závitů 80 směřující v axiálním směru k alternátoru je v dotyku s prstencovým vnitřním povrchem 87 přírubové části 66. Na vyobrazení je vidět, že zaoblený koncový povrch prvního určitého počtu závitů 80 má zploštělou povrchovou část 91, která je vytvořena na prvním závitu, aby existovala větší plocha povrchového styku mezi prvním závitem a povrchem 87 přírubové části 66.

Prostřední závity 86 mají větší průměr než první určitý počet závitů 80 a výhodně se nedotýkají jiných součástí, aby zajišťovaly vratně pružící, odpojovači funkci, která bude podrobněji vysvětlena v dalším textu.

-8CZ 298343 B6

Vinutá pružinová spojková součást 76 má výhodně podobu spirálovitě vinutého pásu 88 z pružinové oceli s třecím materiálem 90 podporujícím tření, jako je materiál na bázi pryže, kdy tento třecí materiál 90 se lepí na radiálně vnější povrch spirálovitě vinutého pásu 88. Jak lze vypozorovat z obr. 3A, 3B a obr. 4, spirálovitě vinutý pás 88 pokračuje za koncovým spojem 78 mezi vinutou pružinovou spojkovou součástí 76 a zkrutné pružiny 74 bez třecího materiálu 90 a má rozšířenou část 96, která je na okrajích zahnuta a, jak je znázorněno zejména na obr. 4, obepíná a uzamyká konec zkrutné pružiny 74. Je výhodné, má-li zahnutá rozšířená část 96 takový průměr, který se zužuje nebo zmenšuje v souvislosti s přibližováním se k třecímu materiálu 90, čímž vytváří zužující se zámek pro koncovou část zkrutné pružinu 74.

Z obr. 4 lze rovněž vypozorovat, že u koncového spoje 78 mezi vinutou pružinovou spojkovou součástí 76 a zkrutnou pružinou 74 směr vedení spirál spojky postupuje zpětným směrem od spirál pružiny, takže spojka a pružina se celkově axiálně překrývají s ohledem na osu hnaného hřídele 36. Na obr. 3A a 3B je rovněž vidět, že na radiálně vnějším povrchu rozšířené části 96 spirálově vinutého ocelového pásu 88 je navlečen plastový vymezovací segment 100, jehož dva výstupky 101 zapadají do příslušných otvorů v rozšířené části 96. Plastový vymezovací segment 100 má část 102 se zvětšenou tloušťkou, která se rozkládá s překrytím s rozšířenou a ohnutou koncovou částí koncového spoje 78 v blízkosti ukončení vinutého ocelového pásu 88 a zkrutné pružiny 74. Povrchy části 102 se zvětšenou tloušťkou jsou sevřeny mezi vnějším povrchem rozšířené části 96 a válcovitým vnitřním povrchem 110 řemenicového kotouče 106 odpojovače alternátoru nebo řemenice 26. Plastový vymezovací segment 100 rovněž má část 103 s postupně zmenšovanou tloušťkou, která integrálně navazuje na část 102 se zvětšenou tloušťkou a vede k přilehlému konci třecího materiálu 90. Část 103 se zmenšenou tloušťkou vytváří mezeru G mezi svým radiálně vnějším povrchem a vnitřním válcovitým povrchem 110 řemenicového kotouče W6. Mezera G se nachází na úseku obvodu mezi koncem třecího materiálu 90 a částí 102 se zvětšenou tloušťkou vymezovacího segmentu 100.

Je výhodné, když je zkrutná pružina 74, tak i vinutá pružinová spojková součást 76 jsou součástmi z pružinové oceli s velkou roztažitelností a koncový spoj 78 mezi oběma těmito součástmi 74 a 76 výhodně umožňuje přenášení požadovaných zátěží v obou směrech. Prostřední spojovací součást mezi zkrutnou pružinou 74 a vinutou pružinovou spojkovou součástí 76 je podle tohoto vynálezu rovněž konstrukčně řešena tak, aby dosahovala další odpojovači přínosy, ačkoli přidává určité požadavky na výrobní náklady a zvyšuje celkovou hmotnost systému. Při sestavování tohoto systému by bylo možné používat svařování, avšak toto není z ekonomického hlediska výhodné, a proto se svařování nedoporučuje.

Rozšířená část 96 se silou natlačuje do polohy uzamknutí účinkem otáčení podobným způsobem jako zamykací kužel. Pevnost koncového spoje 78 je dále zdokonalena zpevněným zahnutím části 89 za plochou ploché závitové části 82 zkrutné pružiny 74 - viz obr. 4. Plochá závitová část 82 zkrutné pružiny 74 je zploštělá na opačných stranách pružiny a tím vytváří tu část pružiny, jež má zmenšený průměr v radiálním směru a zvětšený průměr v axiálním směru, ve vztahu k ose hřídele. Zvětšený průměr průřezu na ploché závitové části 82 posiluje pevnost zúženého spoje, výsledkem čehož je vytvoření pevného a masivního spoje, který je odolný proti selhání v důsledku koroze třením. Vytváření koncového spoje 78 je jednoduchým a úsporným způsobem připevňování dvou součástí - pružinové a spojkové k sobě.

Vzhledem k tomu, že pružinová součást, jako je například zkrutná pružina 74, se zhotovuje zvlášť a připojuje se k vinuté pružinové spojkové součásti 76 pomocí technicky promyšleného a úsporného spoje, existuje možnost širší volby konstrukce a materiálu pro zhotovování pružinové součásti a spojkové součásti, například lze použít některé materiály pro zhotovování spojkové součásti a jiné materiály pro zhotovování pružinové součásti.

S odkazem na obr. 5 lze uvést, že průměry spirál vinutých pružinových spojkových součástí 76 se mohou mírně odlišovat ve srovnání s provedením zkrutné pružiny 74 předvedeným na obr. 2

-9CZ 298343 B6 a taková konstrukční úprava vytváří stupňovitý účinek, při němž se úhlová vzdálenost spojování může měnit od téměř nuly stupňů do 45 stupňů. Je prokázáno, že tento znak je velmi užitečný při znemožňování nežádoucího rozpojování v podmínkách malých točivých zátěží.

S opětným odkazem na obr. 2 lze uvést, že mezi kruhovým okrajem vnější pouzdrové části 64 čepové součásti 63 a krajním povrchem 93 volného konce 92 pružinové spojkové součásti 76 je umístěna prstencová, nylonová, přítlačná podložka 98. Je výhodné, že volný konec 92 pružinové spojkové součásti 76 má poněkud větší poloměr než ostatní spojkové spirály, aby se mohl mírně převažovat do povrchového styku s vnitřním povrchem 110 řemenicového kotouče 106.

Jak je na obr. 2 je předvedeno, řemenicový kotouč 106 odpojovače nebo řemenice 26 má vnější povrch 108 s určitým počtem žlábků ve tvaru písmene „V“ pro valivý styk s příslušnou stranou oběžného řemene 20 s odpovídajícím počtem úprav tvaru písmene „V“. Vnitřní kruhový povrch 110 je ve styku s prstencovým kluzným ložiskem 112, jehož vnitřek je ve styku s vnitřním povrchem 114 vnější pouzdrové části 64. Přesněji lze uvést, že kluzné ložisko 112 je nalisováno pevně na vnitřní kruhový povrch 110 řemenicového kotouče 106, zatímco vnitřní povrch kluzného ložiska 112 je v kluzném třecím vztahu s vnějším povrchem pouzdrové části 64.

Vnější kroužek kuličkového ložiska 118 je vlisován do vnitřního kruhového povrchu 110 řemenicového kotouče 106, ačkoli lze pro udržování celé sestavy pohromadě použít i jiné udržovací prostředky, jako jsou pojistné nebo přidržovací kroužky. Vnitřní prstencový kroužek kuličkového ložiska 118 je rovněž nalisován na náboji 52. Toto upevňovací uspořádání udržuje sestavu ve vyrovnané osové návaznosti.

Obecně lze uvést, že vnitřní kruhový povrch 110 řemenicového kotouče 106 bude mít jednotný průměr tak, jak je to předvedeno na vyobrazení. Avšak může vzniknout potřeba odstupňování průměrů, aby se vnitřní kruhový povrch 110 mohl přizpůsobit konkrétním požadavkům daného konstrukčního řešení.

Vnitřní kruhový povrch 110 řemenicového kotouče 106 rovněž slouží jako styčný povrch pro jednocestný spojkový systém, jaký je předveden na obr. 3A a 3B, kdy tento vnitřní kruhový povrch 110 je ve styku se zpomalovacím, třecím materiálem 90 připevněným k spirálovitě vinutému ocelovému pásu 88.

Činnost

S odkazem na obr. 2 lze uvést, že spojková součást 76 obsahuje první volnou pružinu mající tvarovaný konec, který v podstatě plní funkci brzdové čelisti. V „hnacím“ směru tato první pružina nebo brzdová čelist slouží pro záběr třením s vnitřním povrchem 110 řemenicového kotouče 106, na základě čehož se následně uvádějí do činnosti všechny zbývající spojkové spirály.

V „přeběhovém“ směru, kdy otočná rychlost spojky, která je připevněna ke kotvě 48, překračuje rychlost řemenice 26, točivý moment přechází od nuly k záporným hodnotám přeběhu, zpomalovací účinek dále nepůsobí a spojka se uvolňuje. Zbývající síly jsou součtem odporových točivých momentů spojkové součásti 76, řemenicového kotouče 106, ložiska 118 a kluzného ložiska 112.

Bude pochopitelné, že dokud existuje kladný točivý moment, který účinkuje na řemenicový kotouč 106 v důsledku pohybu řemene 20, bude mechanismus 72 pružinové součásti a jednosměrné spojky sloužit pro přenášení pohybu řemene 20 přes řemenicový kotouč 106 na náboj 52.

V průběhu tohoto hnacího pohybu, viz obr. 3 B, na němž je směr pohánění označen šipkou, zahájí předem zatížený volný konec 92 spojkové součásti 76 skutečně okamžitě tření a začne blokovat vnitřní povrch 110 řemenicového kotouče 106. Tato počáteční blokovací činnost je zčásti vyvolána na základě skutečnosti, že přinejmenším volný konec 92 spojkové součásti 76 má v uvolněném stavu přirozený, vnější průměr, který je o něco větší než vnitřní průměr vnitřního povrchu 110. Proto je první spirála volného konce 92 tlačena do styku s vnitřním povrchem 110 a

-10CZ 298343 B6 blokovací činnost provádí počáteční část třecího materiálu 90. Blokovací činnost se dále zesiluje postupným zvětšováním částí spojkové součástí 76, které se rozvíjejí radiálně vnějším směrem do styku s vnitřním povrchem 110 v průběhu počátečních fází hnacího pohybu. Protože blokovací činnost je funkcí určitého počtu spirál násobeného koeficientem tření, dochází k nárůstu blokovací síly spojky úměrně s narůstáním počtu spirál, které vcházejí do styku s vnitřním povrchem 110. V tomto smyslu by mělo být oceněno, že spojková součást 76 má schopnost „vlastního uvedení do činnosti“. Pozornosti by rovněž nemělo uniknout, že nárůst odstředivé síly působící na spojkovou součást 76 způsobuje její radiální rozpínavost do zesíleného blokovacího styku s vnitřním povrchem 110. Dále by mělo být oceněno to, že koeficient tření mezi třecím materiálem 90 a ocelovým vnitřním povrchem 110 je přibližně 0,25 nebo více než 0,25. Navíc je výhodné, že třecí materiál 90 je umístěn na dvou až třech spirálách spojkové součásti 76 a nejvýhodněji na dvou až dvou a půl spirálách, jak je to znázorněno na obr. 4.

Během tohoto hnacího pohybu určitý počet prostředních závitů 86, které se nacházejí v prostoru mezi vnitřním pouzdrem54 a vnější pouzdrovou částí 64 náboje 52, poskytuje tomuto náboji 52 a tím i hnanému hřídeli 36 alternátoru, na němž je náboj 52 namontován, schopnost provádět pružící, otočné pohyby v opačných směrech s ohledem na řemenici 26 alternátoru během jejího hnaného, otočného pohybu. Navíc je možno uvést, že při zpomalování otočné rychlosti výstupního hřídele 14 motoru 10 na rozsah, který postačuje pro vytvoření točivého momentu ve vztahu řemenicovému kotouči 106 a náboji 52 na předem stanovené záporné úrovni, jako je například mínus 6,65 N.m nebo méně, se spirály spojkové součásti 76 odpojí od vnitřního povrchu 110 a třecí materiál 90 první spirály volného konce 92 vejde do záběru s vnějším povrchem 104 vnitřního pouzdra 54, v důsledku čehož prokluzovací činnost umožní otáčení náboje 52 a tím i hnaného hřídele 36 nebo sestavy kotvy 48 připevněné k hnanému hřídeli 36 takovou rychlostí, jež je přeběhově vyšší než otočná rychlost řemenicového kotouče 106. Konkrétněji lze uvést, že při klesání účinku točivého momentu působícího na spirálovou zkrutnou pružinu 74 k nule se síly působící na jednosměrnou spojku jednoduše uvolňují.

V bezprostředním okolí nulového točivého momentu se podmínky, které před tím ovládaly spojku - brzdovou čelist stávají nepříznivým činitelem pro aktivizování spojkové sestavy, výsledkem čehož je prokluzování mezi spojkovou součástí 76 a vnitřním povrchem 110 řemenice. Za těchto podmínek bude rychlost kotvy 48 nebo rotoru vyšší než rychlost řemenicového kotouče 106. Otáčení spojkové součásti 76 a řemenicového kotouče 106 bude synchronní ve vztahu k rotoru nebo kotvě 48.

Zbytkovým točivým momentem je odporový točivý moment nebo maximální záporný točivý moment, který bude vstřebávat řemenicový kotouč 106 a tím přenášet na řemen 20.

Odporový točivý moment je součet koeficientu tření spojkového třecího materiálu 90 s vnitřním povrchem 110 řemenice, unášecího odporu kuličkového ložiska 118 a tažného odporu mezi kluzným ložiskem 112 a vnější pouzdrovou částí 64.

Tyto faktory lze usměrňovat různými rozsahy konstrukčních úprav. Konkrétně lze uvést, že tyto zbytkové točivé momenty je možné využívat pro snižování rozdílů těch přeběhových rychlostí mezi řemenicovým kotoučem 106 a kotvou 48, které mohou způsobovat hluk a nadměrné ohřívání. Navíc zbytkový točivý moment vyvolává tlumení, které ovlivňuje výkon ovládání vibrací, což jinými slovy znamená, že mění účinek rezonančních sil atd. Obr. 6 znázorňuje, jak tlumení D účinkuje souběžně s celou sestavou mechanismu 72 pružinové součásti a jednosměrné spojky.

Zmíněné tlumení D je především výsledkem kluzného třecího odporu mezi vnitřním povrchem kluzného ložiska 112 a vnějším povrchem pouzdrové části 64. Povšimnutí by však nemělo uniknout, že v alternativním provedení může být kluzné ložisko 112 pevně nalisováno na pouzdrové části 64 a že vnější válcovitý povrch kluzného ložiska 112 může být v takovém kluzném třecím styku s vnitřním povrchem řemenicového kotouče 106, aby se vytvářelo tlumení. Rovněž by nemělo uniknout, že určitý stupeň tlumení vytvářený kuličkovým ložiskem 118 představuje jen

-11 CZ 298343 B6 velmi malý zlomek tlumení, které vytváří kluzné ložisko 112. Je důležité poznamenat, že ve smyslu funkčnosti a trvanlivosti se musí faktory účinnosti spojky a třecího odporu obměňovat tak, aby se přeběh projevoval pouze ze dvou podmínek při existenci normálně zatíženého točitého řemenového systému při normálním chodu motoru 10. První podmínka spočívá v tom, že při startování motoru 10, kdy systém rezonuje, spojka umožňuje přeběh proto, aby chránila pružinovou spojkovou součást 76 před nadměrným zpětným namáháním. Druhá podmínka spočívá v tom, že spojka také umožňuje přeběh při násilném zpomalování motoru 10 při řazení převodů nebo prudkém poklesu otáček, který způsobuje záporný točivý moment mezi rotorem a řemenicí.

Rovněž je důležité poznamenat, že stupňovité konstrukční řešení pružinové spojkové součásti 76 předvedené na obr. 5 se může používat pro účely znemožňování přeběhu při ustálené činnosti motoru 10 - chodu naprázdno, kdy výstupní hřídel 14 má vysokou rychlost otáčení, jak tomu bývá v případě jednoúčelových vznětových motorů, a kdy je točivý moment alternátoru velmi malý. Za takových okolností může být zkrutná pružina 74 téměř úplně uvolněna. Spojková součást 76 se pak používá jako pružina s nízkým poměrem přechodu, která znemožňuje přeběh a umožňuje dosahování úplné nulové hodnoty točivého momentu. V daných podmínkách toto konstrukční řešení významně prodlužuje trvanlivost.

Udržovací síla spojkové součásti 76 a rovněž tak její uvolňovací síla se dosahuje účinkem působení odstředivé síly. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že v důsledku vypuzování třecího materiálu 90 vnějším směrem do styku s vnitřním povrchem 110 řemenice odstředivou silou, vznikající v podmínkách hnacího otáčení, kdy se řemenicový kotouč 106 používá k přenosu točivého momentu z řemene 20 na náboj 52, se zesiluje blokovací činnost spojkové součásti 76. Výhodou tohoto konstrukčního řešení je to, že na základě uspořádání spolupracujících styčných povrchů mohou odstředivé síly dokonaleji zužitkovat silový výkon zrychlení a vysokou rychlost a generovat brzdicí sílu při přeběhu z vysokých rychlostí.

Mělo by být pochopitelné, že v předcházejícím textu zmiňovaná úroveň točivého momentu mínus 5,65 N.m byla uvedena pouze jako příklad a že zápornou úroveň točivého momentu, při níž dochází k prokluzováni spojky, lze nejlépe volit tak, aby odpovídala charakteristikám konkrétního systému. Takové systémy se budou odlišovat v závislosti na charakteristikách jednak motoru, tj., zda jde o „sportovní“ motor či konzervativnější motor, který je řízen počítačem, a jednak napnutí řemene udržované napínačem 42 řemene systému. Jako příklad lze uvést, že napnutí řemene 20 pro řemenicový kotouč 106 alternátoru se 180stupňovým opásáním řemene 20, točivým momentem 5,65 N.m a vnějším průměrem 6,35 cm činí 31,75 kg. Pozornosti by nemělo uniknout, že konstrukční řešení podle přihlašovaného vynálezu vytváří příznivý poměr odporu/pohonu. Jinými slovy to znamená, že odpor, což je rozsah odporu třecího točivého momentu v průběhu přeběhu, je poměrně malý takže míra opotřebení se snižuje. Na druhé straně se v hnacím směru prakticky neprojevuje žádné prokluzováni při jakémkoli uskutečnitelném rozsahu hnaného točivého momentu. Je výhodné, uplatňuje-li se v případě dvou nebo více spirál zkrutné pružiny 74 takový poměr odporu/pohonu, který je větší než 8 : 1. V podmínkách tření mezi třecím materiálem 90 a vnitřním povrchem 110 s koeficientem tření 0,3 nebo více a použití přinejmenším dvou spirál zkrutné pružiny 74 je poměr odpor/pohon větší než 40:1.

Na obr. 1 je vidět, že je potřebné, aby napínač 42 řemen účinkoval na řemen 20 v úseku vedoucím k alternátorovému odpojovači nebo hnané řemenici 26. Toto napomáhá schopnosti volnoběžné napínací řemenice 44 pohybovat se podle toho, jak se řemen 20 napíná v důsledku změny točivého momentu do záporné hodnoty přeběhu hnací řemenice 16 za účelem vykompenzování určitého rozsahu změny točivého momentu mezi řemenem 20 a odpojovačem alternátoru nebo hnané řemenice 26 s velkou setrvačností. Navíc pružení prostředních závitů 86 zkrutné pružiny 74 napomáhá zmíněné kompenzaci. Bude pochopitelné, že charakteristiky pružení mechanismu 72 pružinové součásti a jednosměrné spojky jsou předem nastaveny na konkrétní hnací systém a především na určité charakteristiky motoru, ke kterému je řemenový hnací systém přidružen. Tuhost zkrutné pružiny 74 je dána rozměrem průměru průřezu ocelového drátu, z něhož se

- 12CZ 298343 B6 zkrutná pružina 74 zhotovuje. Správné nastavení se provádí na základě pružícího poměru, který je funkcí rozsahu prostředních závitů 86 nebo počtem okruhů nebo závitů, které se v uvedeném rozsahu nacházejí. Je potřebné, aby se předem stanovená, záporná úroveň točivého momentu, při níž dochází k prokluzování spojky, byla konečným podpůrným kompenzováním změn točivého momentu do záporných hodnot, které zabrání prokluzování řemene 20 na odpojovači alternátoru nebo hnané řemenici 26 doprovázené nepříjemným a nežádoucím zvukem. Mělo by se vzít v úvahu to, že předem stanovená, záporná úroveň točivého momentu, při němž dochází k prokluzování spojky, se volí na základě určení rozdílu mezi vnitřním průměrem prvního určitého počtu spirál spojky - začínají na volném konci 92 v uvolněném stavu - a vnitřním průměrem válcovitého obvodu vnitřního povrchu 110. Tento vztah se vyznačuje tím, že průměr vnitřního povrchu 110 je menší než vnější průměr koncových spirál spojky, takže koncové spojkové spirály, konkrétně volné konce 92, se v průběhu sestavování stlačují. Při zvětšování rozdílu průměrů se předem stanovení, negativní úroveň točivého momentu zvyšuje v záporném smyslu. Je výhodné, když se předem stanovená negativní úroveň volí tak, aby se prokluzování spojky minimalizovalo, čímž se vytváří opatření proti prokluzování řemene na řemenici.

S odkazem na obr. 7 lze uvést, že na tomto vyobrazení je předvedena řemenicová sestava 226 podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu. Odpojovač alternátoru nebo řemenicová sestava 226 pracuje v návaznosti na motor 10 a hnací systém 18 znázorněný na obr. 1 a jednoduše nahrazuje řemenici 26 nakreslenou na obr. 1. Provedení znázorněné na obr. 7 pracuje v podstatě stejným způsobem jako předcházející provedení a má podobné součásti. Řemenicová sestava 226 například obsahuje řemenici 206, náboj 252, čepovou součást 263 mající vnější pouzdrovou část 264, kuličkové ložisko 218, pružnou součást v podobě spirálové zkrutné pružiny 274, vinutou pružinovou jednosměrnou spojkovou součást 276 mající ocelové spirály 288 a třecí materiál 290. Spojková součást 276 je připojena k pružině pomocí zahnutého spoje. Rovněž se uplatňuje kruhová tlačná podložka 291, která slouží jako opora volného konce 292 spojky a přidržuje volný konec 292 spojky na svém místě proti účinkům axiálních bočních zátěží, jež mají tendenci vytlačovat volný konec 292 axiálně vnějším směrem. Hlavní rozdíl mezi provedením z obr. 2 a provedením z obr. 7 spočívá v umístění kuličkového ložiska 218 a v umístění kluzného ložiska 212 i vnější pouzdrové součásti 264. Konkrétně lze uvést, že v provedení nakreslením na obr. 2 je kuličkové ložisko 118 umístěné směrem k přednímu konci řemenice 26 alternátoru v určité vzdálenosti od kotvy 48 alternátoru, zatímco kluzné ložisko 112 a vnější pouzdrová část 64 jsou umístěny ve směru vedoucímu k zadnímu konci řemenice 26 blíže ke kotvě 48 alternátoru. V tomto provedení podle obr. 2 přijímá kluzné ložisko 112 a pouzdrová část 64 největší podíl ohybového momentu, který řemen 20 vyvíjí na hnaný hřídel 36 alternátoru.

V případě tohoto konstrukčního uspořádání se většina zátěže řemene 20 přenáší prostřednictvím kluzného ložiska 112 a vnější pouzdrové části 64 ve srovnání s rozsahem zátěže přenášené prostřednictvím kuličkového ložiska 118. Toto konstrukční uspořádání je nejlépe použitelné pro zvládání větších požadavků na tlumení.

V provedení z obr. 7 se kuličkové ložisko 218 nachází u zadního konce alternátorové řemenicové sestavy 226 a je umístěno blíže ke kotvě 48 alternátoru než kluzné ložisko 212 a vnější pouzdrová část 264, neboť obě tyto součásti 212 a 264 se nacházejí u předního konce řemenicové sestavy 226. V případě tohoto konstrukčního uspořádání kuličkové ložisko 218 přebírá největší podíl ohybového momentu hnaného hřídele 36 alternátoru a toto konstrukční uspořádání je obzvláště využitelné pro motory 10 s velkým točivým momentem a v takových hnacích systémech, v nichž se kladou menší požadavky na tlumení.

V souladu s tímto vynálezem platí, že výsledkem společného konstrukčního řešení obecně spirálového vinutí zkrutné pružiny 74 nebo 274 a vinuté pružinové spojkové součásti 76, 276 je spirálová pružina/jednosměmá spojka, která poskytuje společnou ochranu jak pro spirálovou zkrutnou pružinu 74, 274, tak i pro vinutou pružinovou spojkovou součást 76, 276. Protože vinutá pružinová spojková součást 76, 276 vykazuje obzvláště vyšší účinnost blokování ve srovnání s předcházejícím konstrukčním řešením, bude vinutá pružinová spojka účinně a okamžitě blokovat vnitřní pouzdro v průběhu existence takových hnacích podmínek, při nichž mechanismus

- 13 CZ 298343 B6 spirálové pružiny a jednosměrného spojkového mechanismu slouží pro přenášení pohybu převáděného na řemenicový kotouč 106, řemenici 206 a náboj 52, 252 z řemene 20. Účinnější blokovací činnost spojkové součásti 76, 276 neumožňuje v provozních podmínkách prakticky žádné prokluzování a představuje úlevu v opotřebovávání, ke kterému by docházelo v případě takového konstrukčního uspořádání, v němž se pružinová ocel používá pro účely spojky tak, jak to popisuje patent US 5 156 573. Navíc výsledkem tvarového řešení zkrutné pružiny 74, 274 a vinuté pružinové spojkové součásti 76, 276 je vinutá pružinová spojková součást 76, 276, jež poskytuje ochranu pro přizpůsobivou zkrutnou pružinu 74, 274 v průběhu přeběhových podmínek tím, že chrání zkrutnou pružinu 74, 274 před účinkem zpětně působícího napínání. Na druhé straně zkrutná pružina 74, 274 chrání vinutou pružinovou spojkovou součást 76, 276 tím, že v provozních podmínkách podstupuje vlastní kmitní nebo zpětné napínání za účelem zmínění účinku tlaku působícího na obalovou pružinovou spojku.

Je výhodné, že zkrutná pružina 74, 274 má podobu poměrně „měkké“ pružiny, jejíž požití je možné, protože spojková součást 76, 276 se bude uvolňovat, aby chránila pružinu v době, kdy je systém v nečinnosti. Vzhledem k použití měkčí pružiny lze výhodně snížit hnací frekvenci na méně než 75 % frekvence chodu naprázdno. Jako příklad lze uvést, že, pulzuje-li chod naprázdno při frekvenci 30 Hz, může hnací frekvence pulzovat při poklesu frekvence až na 15 Hz, což představuje 50 % hnací frekvence. Hnací frekvence se výhodně pohybuje mezi 50 % až 75 % frekvence chodu naprázdno. V tomto konstrukčním uspořádání dochází ke kmitání pružiny při nižších rychlostech a toto kmitání se projevuje pouze při vypínání a/nebo startování motoru. Činnost spojky chrání pružinu při projevech kmitání.

Existují čtyři prvotní činnosti, které souvisejí s mechanismem 72, 272 pružinové součásti a jednosměrné spojky a kterými jsou činnost v klidu, činnost při zrychlování, činnost při ustálené rychlosti a činnost při zpomalování. Toto bude vysvětleno s odkazem na první provedení, které je nakresleno na obr. 2. Mělo by se však vzít na vědomí, že další principy činnosti platí přiměřeně na další provedení, jako je provedení nakreslené na obr. 7.

Činnost v klidu

Zkrutná pružina 74 v klidu vykazuje nulové pnutí a nulový točivý moment. Neexistuje žádný otočný pohyb, který se za jiných okolností převádí na hnanou řemenici 26, jež je také nehybná, protože motor 10 je nečinný. Vinutá pružinová spojková součást 76 zůstává mírně vypražená radiálně vnějším směrem do styku s vnitřním povrchem 110 v důsledku kombinace materiálových vlastností a konstrukčního řešení, avšak v této době neexistují žádné pohyby třecích povrchů.

Činnost při zrychlování

Otáčí-li se hnaná řemenice 26 v důsledku přenášení hnací síly řemene 20, dochází k okamžitému zablokování vinuté pružinové spojkové součásti 76 na volném konci 92 účinkem tření na styčném povrchu třecího materiálu 90 první spojkové spirály. Geometrie spirály násobí zadržovací sílu, která napomáhá přenášení točivého momentu na pohyblivou nebo pružinovou součást, která má výhodně podobu zkrutné pružiny 74. Se zvyšováním účinku zatížení se bude zkrutná pružina 74 vychylovat potud, až se dostane do stavu vyvážení. Odstředivé síly posilují zadržovací schopnost spojkové součásti 76, neboť schopnost blokování je funkcí počtu spirál spojky ve styku s hnacím vnitřním povrchem 110 a koeficientu tření mezi třecím materiálem 90 a vnitřním povrchem 110. Roztahování zkrutné pružiny 74 směrem dovnitř náboje 52 vytváří síly, které posilují blokovací činnost úměrně s pokračujícím zrychlováním.

Jestliže hnaná řemenice 26 pokračuje ve zrychlování, dochází k podstatnému narůstání zatížení točivého momentu, zatímco kolísání točivého momentu je minimální. Spojková součást 76 bude přenášet zatížení na zkrutnou pružinu 74, v důsledku čehož se tato bude dále vychylovat v jednom směru a současně bude udržovat dynamické vyvážení.

- 14CZ 298343 B6

Včleněním plastového vymezovacího segmentu 100 se zajišťuje ovládání připojení zkrutné pružiny 74 a vymezení největšího možného rozsahu vychylování. Ještě důležitější je to, že vymezovací segment 100 axiálně vyvažuje zkrutnou pružinu 74 na základě překonávání kroutící síly, kterou pružina vyvíjí a která účinkuje jako důsledek tangenciální síly vznikající působením třecího materiálu 90 v hnacích podmínkách. Vzhledem k tomu, že v hnacích podmínkách neexistuje žádný vztah pohybu mezi plastovým vymezovacím segmentem 100 a řemenicovým kotoučem 106, dochází ve srovnání s alternativními provedeními, v nichž je plastový díl umístěn například na vnitřku pružiny, jen k velmi malému opotřebovávání povrchů.

Vytvoření mezery G, jak je znázorněno na obr. 3, mezi částí 102 se zvětšenou tloušťkou plastového vymezovacího segmentu 100 a třecím materiálem 90 tento vymezovací segment 100 umožňuje řízené vedení koncové části 117 třecího materiálu 90 - na opačném konci vzhledem k volnému konci 92, radiálně vnějším směrem do třecího styku s vnitřním povrchem 110 řemenicového kotouče 106 v hnacím směru. Bez vytvoření mezery G by vymezovací segment 100 mohl způsobovat to, že podstatná část poslední spojkové spirály koncové části 117 by se při zmíněném řízeném vedení nedostávala do styku s vnitřním povrchem 110 a mohl by vystavovat tuto koncovou část 117 spojky značnému ohýbání a oslabování.

Činnost při ustálené rychlosti

Při ustálené nominální rychlosti s kolísáním v důsledku vibrací se bude zkrutná pružina 74 vychylovat podle toho, jak bude kolísat točivý moment. Toto se vždy projevuje v kladné oblasti pnutí pracovního rozsahu pružiny. Dosaženým čistým účinkem je izolování většiny přenosu točivého momentu mezi vstupními a výstupními součástmi zařízení. Vstřebávaná energie se projevuje ve formě tepla. V průběhu činnosti při ustálené rychlosti zůstává spojková součást 76 nehybná ve vztahu k řemenicovému kotouči 106. V průběhu tohoto způsobu činnosti se spojková součást 76 otáčí stejnou rychlostí jako řemenem 20 hnaný řemenicový kotouč 106, který je upevněný na hřídeli alternátoru.

Činnost při zpomalování

Dochází-li ke zpomalování oběžného pohybu hnacího řemene 20, jako je zpomalování nebo zastavování chodu motoru 10, pak setrvačnost alternátoru brání takové změně rychlosti. Hmota kotvy 48 alternátoru odolává změně rychlosti a vyvíjí velké zatížení, které působí na řemenový systém. Během toho, jak bude otočná rychlost hnané řemenice 26 klesat pod hodnotu účinnosti setrvačnosti hmoty hnaného rotoru nebo kotvy 48, v této souvislosti označované jako záporný točivý moment, bude se zkrutná pružina 74 vracet do nezatíženého stavu a bude pokračovat v hnaném pohybu v záporném směru. V tomto bodě se podmínky pro činnost spojky stávají nepříznivé a schopnost přenosu točivého momentu je minimální. Kotva je nyní uvolněna pro přeběh s mírným třecím odporem na volném konci 92 spojkové spirály do té doby, než se poměrné rychlosti mezi výstupním a vstupním hřídelem dostanou na kladné hodnoty. V důsledku toho, že spojková součást 76 není schopna přenášet točivý moment, zůstává zkrutná pružina 74 v podstatě bez zatížení.

Vzhledem ke skutečnosti, že přihlašovaný vynález dočasně odstraňuje působení setrvačnosti ze systému v podmínkách zpomalování pohybu hnacího řemene 20, je zdokonalena trvanlivost tohoto systému a navíc se může dostavit i malé zlepšení celkových charakteristik spotřeby paliva. Tlumením nadměrných torzních vibrací a umožněním přeběhu setrvačnosti při změnách rychlosti a vypínání chodu motoru 10 představuj mechanismus 72 pružinové součásti a jednosměrné spojky předmět nového systému se zdokonalenou trvanlivostí a úsporností paliva.

Následující provedení představují další odpojovače alternátoru mající samostatné pružinové a spojkové součásti, které jsou připojeny v řadách za účelem přenosu otáčení mezi řemenicovou součástí alternátoru a upevňovací hlavou. V každém případě platí, že tyto odpojovače alternátoru

-15CZ 298343 B6 nebo řemenicové sestavy se mohou umisťovat na hnaném hřídeli 36 alternátoru zobrazeném na obr. 1 namísto řemenice 26 předvedené na témže vyobrazení.

Obr. 8A je pohled na příčný řez třetího provedení řemenicové sestavy odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Sestava odpojovače 300 obsahuje pouzdro 302 mající vnitřní závity 304, které umožňují připevnění pouzdra 302 a celé sestavy odpojovače 300 na konci hnacího hřídele alternátoru. Pouzdro 302 se připevňuje pro společné otáčení s hřídelem alternátoru.

Řemenice 306, na které obíhá řemen 20 s určitým počtem tvarových úprav v podobě písmene „V“, je namontována na pouzdru 302. Řemenice 306 má určitý počet střídajících se hřebenů a drážek 308, jejichž konstrukční uspořádání odpovídá potřebám styku s drážkami a hřebeny řemene 20. V upřednostňovaném provedení je vytvořeno šest drážek, do nichž vstupuje šest hřebenů řemene 20. V případě řemene 20 majícího šest hřebenů a drážek se jako výhodná jeví šířka řemene 20 přibližně 25 mm. V dalších výhodných provedeních má řemen 20 pět, sedm nebo osm hřebenů, a v této souvislosti bude mít řemenice 306 odpovídající počet drážek. Hřebeny a drážky 308 jsou vytvořeny na řemenicové části 310 řemenice 306. Tato řemenicová část 310 má poměrně menší průměr. Vzdálenější nebo přední konec řemenice 306, tj. ten konec, který je nejdále od alternátoru nebo bloku motoru 10, má část 312 s větším průměrem, která vytváří válcovitou stěnu. Vnějším směrem vystupuje radiální stěna 314 spojující část 312 mající větší průměr s částí 310 mající menší průměr.

Ložisko 316 je umístěné mezi vnějším válcovitým povrchem 318 pouzdra 302 a válcovitým vnitřním povrchem 320 části 310 mající menší průměr a nacházející se na řemenici 306.

V průběhu přiměřeného stavu přeběhu toto ložisko 316 umožňuje otáčení ve vztahu řemenice 306 a pouzdra 302.

Ložiskem 316 může být jednoduše kluzné ložisko, které se podobá kluznému ložisku 112 předvedenému v souvislosti s prvním provedením. Konstrukční řešení vychází z toho, že, má-li ložisko 316 podobu kluzného ložiska, pak lze používat substanci z práškového kovu nebo polymeru, přičemž ve většině provedení se upřednostňuje použití polymerové substance.

V provedeních, které jsou určeny pro vyšší stupeň frekvence přeběhu, se může upřednostňovat práškový kov, protože vykazuje lepší kvality a charakteristiky účinku vysokorychlostního odstřeďování řemenice a současně vykazuje přiměřené schopnosti vytváření malého kmitání řemenice. Prášek vykazuje výborné kvality při působení vysokorychlostního odstřeďování, protože ve svém kompozitu obsahuje mazací složky, které jsou přirozenou mazací součástí kluzného ložiska.

Polymerová kluzná ložiska se obvykle používají z toho důvodu, že jsou odolnější pro opotřebovávání v důsledku kmitání během dlouhých časových úseků.

Alternativní konstrukční řešení může vycházet z toho, že ložisko 316 může mít podobu jehlového ložiska. Může se použít konvenční jehlové ložisko mající vnitřní a vnější kroužek.

V alternativním případě může mít pouzdro 302 vnitřní kroužek, který se vytváří strojovým obráběním nebo jiným způsobem na vnějším povrchu 318, takže jehlová ložisková součást může jednoduše obsahovat jehlovou součást a vnější kroužek napevno nalisovaný na pouzdru 302.

V provedení ukázaném na obr. 8A je část 312 s větším průměrem na svém předním konci zakryta kruhovým kotoučem 321, který je připevněn na svém vnějším obvodu k okraji vnějšího povrchu části 312 s větším průměrem a na svém vnitřním okraji k vnějšímu povrchu 318 pouzdra 302. Kotouč 321 spolupracuje s částí 312 s větším průměrem při vymezení vnitřního prostoru pro umístění mechanismu 322 pružinové součásti a připojené jednosměrné spojky.

Pro toto provedení je příznačné, že mechanismus 322 pružinové součásti a připojené jednosměrné spojky obsahuje pružnou součást v podobě pryžové pružinové konstrukce 324 tlačného

-16CZ 298343 B6 typu. Z obr. 8B lze vypozorovat, že pryžová pružinová konstrukce 324 má určitý počet radiálních článků 326 podobajících se paprskům. Pružinové radiální články 326 jsou připevněny k náboji 328. Náboj 328, který je vyroben z kovového materiálu, jako je ocel, má svůj vnitřní povrch trvale připevněn k vnějšku kovového pouzdra 302. Náboj 328 se může připojovat k pouzdru 302 jakýmkoli známým způsobem, jako je připevňování s použitím lisování nebo svařování.

Náboj 328 má část 330 s obecně válcovým průřezem a určitý počet celistvě vytvořených upevňovacích částí 332, které v kombinaci vytvářejí v průřezu obvodový tvar čtverce. Ploché obvodové povrchy 333 vymezují čtvercový tvar průřezu, slouží jako povrchy pro připevňování radiálně směřujících, vnitřních částí pružinových radiálních článků 326. Pružinové radiální články 326 se mohou připevňovat k obvodovým povrchům 333 upevňovacích částí 332 jakýmkoli známým způsobem, jako je například vulkanizování. Otáčí-li se řemenice 306 hnacím směrem - viz šipku na obr. 8B, v souladu s oběžným pohybem řemene 20, pak se pružinové radiální články 326 přitlačují směrem dovnitř k obvodovým povrchům 333 náboje 328 a roztáčejí náboj 328, který dále uvádí pouzdro 302 a hřídel alternátoru do otočného pohybu.

Radiálně vnější nebo obvodové povrchy radiálních článků 326 se vulkanizováním nebo jinak připevňují ke kruhové nosné desce 334, která se zhotovuje z kovového materiálu, jako je ocel nebo hliník. Mezi nosnou deskou 334 a válcovitým vnitřním povrchem části 312 s větším průměrem je umístěna jednosměrná spojková součást 336. Navíc je výhodné, že nosná deska 334 podle přihlašovaného vynálezu obsahuje kruhový pás.

S odkazem na obr. 19, 20 a 21 lze uvést, že spojková součást 336 obsahuje jedinou pásovou část 342, která je připojena ke dvěma paralelním pásům 344 a 346. Paralelní pásy 344 a 346 jsou k sobě spojeny prostřednictvím můstku 348, sloužícího pro stabilizaci polohy paralelních pásů 344 a 346. Paralelní pásy 344 a 346 rovněž mají poutka 350 pro udržování vystředěné polohy na obvodovém vnějším povrchu nosné desky 334.

Obvodový vnější povrch nosné desky 334 má obvodovou štěrbinu pro vstup koncového poutka 352, které se nachází na konci jediné pásové části 342 a je vedeno radiálně dovnitř. Z vyobrazení lze vypozorovat, že pásová část 342 překrývá můstek 348.

Přihlašovaný vynález upřednostňuje zhotovování spojkové součásti 336 z pružinové oceli a povlékání jejího vnějšího povrchu 357 třecím materiálem právě tak jako v případě prvních dvou provedení. Tímto způsobem se volný konec 360 jediné pásové části 342 předem zatěžuje v radiálně vnějším pružícím směru pro účely třecího styku s vnitřním válcovitým povrchem části 312 s větším průměrem. Roztáčí-li řemen řemenici 306, otáčí se tato řemenice 306 v hnacím směru, jenž je na obr. 19 označen šipkou. Otáčení řemenice 306 v tomto směru způsobuje to, že volný konec 360 spojkové součásti 336 okamžitě vchází do třecího styku s válcovitým vnitřním povrchem části 312 s větším průměrem. Poté se spojková součást 336 „sama uvádí do činnosti“ tím, jak narůstá třecí plocha jejích částí, které se dostávají do třecího styku s válcovitým vnitřním povrchem části 312 s větším průměrem, až se všechen vnitřní třecí materiál vnějšího povrchu 357 včetně paralelních pásů 344, 346 zablokuje v třecím styku. Paralelní pásy 344 a 346 se připojují k obvodovému vnějšímu povrchu nosné desky 334 s použitím nýtů 355. Rovněž lze použít i jiné vhodné upevňovače, jako jsou matice a šrouby. V alternativním provedení a podle toho, nemusí spojková součást 336 obsahovat radiálně, vnějším směrem pružinový materiál, který pružně tlačí předem zatížený volný konec 360 do třecího styku. Spíše se může pružina, jako je spirálová pružina, spojit s volným koncem 360 například mezi volným koncem nosné desky 334 tak, aby pružně tlačila volný konec 360 do stavu předběžného zatížení proti vnitřnímu povrchu části 312 s větším průměrem. Jak bylo uvedeno v souvislosti s předcházejícími provedeními, v důsledku pružení spojkové součásti 336 s předem zatíženou pružinou bude pásová část 342 a paralelní pásy 344 a 346 klouzat tehdy, když se budou pohybovat ve vztahu k vnitřnímu povrchu části 312 jedním směrem, a budou v třecím styku s tímto povrchem tehdy, když budou klouzat opačným směrem. Tímto způsobem bude jednosměrná spojka přenášet točivý moment z řemenice 306 do

- 17CZ 298343 B6 alternátoru v hnacích podmínkách řemene 20, avšak bude prokluzovat ve vztahu k řemenici 306 v průběhu přeběhového stavu.

Na obr. 9A je znázorněno čtvrté provedení odpojovače alternátoru podle přihlašovaného vynálezu. Stejné součásti jsou označeny stejnými odkazovými značkami tak, jako na obr. 8A a obr. 8B. Hlavní rozdíl mezi provedeními nakreslenými na obr. 9A a 8A vychází z použití pryžového střižného pružinového prvku 370 namísto pryžové pružinové konstrukce 324 tlačného typu. Radiálně vnitřní kruhový povrch 374 pryžového střižného pružinového prvku 370 je vulkanizováním nebo jiným způsobem připevněn k vnějšímu obvodu prstencového pouzdra 372, které je dále připevněno k vnějšímu válcovitému povrchu pouzdru 302.

Obvodový povrch 376 pryžového střižného pružinového prvku 370 se vulkanizováním nebo jinak připevňuje k nosné desce 334, která je stejná jako nosná deska 334, jež byla popsána v souvislosti s provedením z obr. 8A a 8B.

V klidovém stavu je pryžový střižný pružinový prvek 370 stlačen mezi vnitřní prstencové pouzdro 372 a vnější nosnou deskou 334.

V předchozím textu popsaná spojková součást 336 je připevněna k nosné desce 334 a její konstrukční uspořádání umožňuje vytváření třecího styku s vnitřním válcovitým povrchem části 312 s větším průměrem. Hnaný otočný pohyb řemenice 306 se přenáší přes spojkovou součást 336 a střižný pružinový prvek 370 na hřídel alternátoru prostřednictvím pouzdra 302. Na obr. 10A a 10B je znázorněno páté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Na obr. 10A a 10B je vidět určitý počet tlačných blokových pryžových pružin 386, 388, které se používají jako pružné součásti, jež spojují jednosměrnou spojkovou součást 336 s vnitřním pouzdrem 302 a tím i hřídelem alternátoru. Ve srovnání s nosnou deskou 334 používanou v provedení podle obr. 8A, 8B a obr. 9A, 9B je v tomto provedení nosná deska 378 konstrukčně upravena. Konkrétně jde o to, že k nosné desce 378 je přidán nebo přičleněn určitý počet radiálně dovnitř směřujících příček 380, které jsou vedeny z pravidelně, ve stejných vzdálenostech od sebe rozmístěných obvodových poloh na vnitřním obvodovém povrchu nosné desky 378. Nosná deska 378 a její příčky 380 se zhotovují z oceli v podobě jediného, celistvého dílu.

Na pouzdru 302 je připevněn prstencový náboj 382. Z pravidelně, ve stejných vzdálenostech od sebe rozmístěných obvodových poloh na vnějším povrchu náboje 382 je radiálně vnějším směrem vyveden určitý počet přepážek 382. Přepážky 384 jsou výhodně zhotoveny z oceli společně s nábojem 382 v podobě jediného, celistvého dílu, ačkoliv by mohly být vytvořeny zvlášť a následně by mohly být připevněny k náboji 382.

Příčky 380 vyčnívající z nosné desky 378 a přepážky 384 vyčnívají z náboje 382 jsou střídavě uspořádány v obvodovém směru. Na obr. 10B je vidět, že mezi příčkami 380 a přepážkami 384 je umístěn určitý počet blokových pryžových pružin 386, které slouží pro přenos pohonu a pohybují se od výstupků 380 k výstupkům 384 shodně se směrem pohybu hodinových ručiček. Z obr. 10 lze vypozorovat že řemenice 306 a tím i část 312 s větším průměrem je poháněna řemenem 20 ve směru pohybu hodinových ručiček. Spojková součást 336 přenáší otáčení z části 312 s větším průměrem na nosnou desku 378 a tím i na její příčky 380. Otočný pohyb, který je shodný se směrem pohybu hodinových ručiček, se přenáší přes blokové pryžové pružiny 386 na přepážky 384 vyčnívající z náboje 382. Na základě toho může být vyvozeno, že otáčení řemenice 306 ve směru pohybu hodinových ručiček se přenáší přes pouzdro 302 na hřídel alternátoru, na němž je pouzdro 302 připevněno. V předvedené situaci jsou hnací blokové pryžové pružiny 386 ve stlačeném stavu mezi příčkami 380 a přepážkami 384.

Na obrázku je předveden určitý počet přeběhových, tlačných blokových pryžových pružin 388, které se roztahují od přepážek 384 k příčkám 380 shodně se směrem pohybu hodinových ručiček. Tyto blokové pryžové pružiny 388 jsou na obr. 10B předvedeny v uvolněném stavu, avšak budou

- 18CZ 298343 B6 stlačovány v obvodovém stavu v průběhu přeběhové situace, kdy se hřídel alternátoru otáčí rychleji než řemenice 306 a kdy spojka prokluzuje ve vztahu k části 312 s větším průměrem.

Blokové pryžové pružiny 386 a 388 se nemusí připevňovat k příčkám 380 a přepážkám 384 na jejich opačných stranách, avšak jejich připevnění se jeví jako výhodné.

Na obr. 1 IA a 11B je nakresleno šesté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu.

Provedení znázorněné na obr. 1 IA a 11B se odlišuje od provedení nakreslených na obr. 8A, 8B a obr. 9A, 9B především v tom, že namísto pryžových pružin je použita plochá torzní pružina 390. Plochá torzní pružina 390 se spirálovitě navíjí na prstencový náboj 392. Radiálně dovnitř zahnutý konec 394 ploché torzní pružiny 390 se jakýmkoli běžně používaným způsobem připevňuje k náboji 392. Náboj 392 má radiální vnitřní, válcovitý povrch, který je připevněn k pouzdru 302.

Radiálně vnější, koncová část 396 ploché torzní pružiny 390 se připevňuje k nosné desce 334, která byla popsána v souvislosti s obr. 8A až 9B. Koncová část 396 se může připevňovat k nosné desce 334 pomocí nýtů, svařování atd. Nosná deska 334 a spojková součást 336 plní stejné funkce, jaké byly vysvětleny v předcházejícím textu.

Na obr. 12A a 12B je nakresleno sedmé provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Toto provedení je v podstatě podobné provedení ukázanému na obr. 11A a 11B s výjimkou použití sestavy 400 zdvojené torzní pružinové z plochého drátu, která nahrazuje jedinou plochou torzní pružinu 390. Náboj 402 je připevněn na pouzdru 302 stejně tak, jako v provedení popisovaném v souvislosti s obr. HA a 11B. Avšak v tomto provedení pružinová sestava 400 obsahuje první plochou spirálovou pružinu 404 a druhou plochou spirálovou pružinu 406. První plochá spirálová pružina 404 má svůj radiálně vnitřní konec 408 připevněn k náboji 402 a také druhá plochá spirálová pružina 406 má svůj radiálně vnitřní konec 410 podobně připevněn k náboji 402. Připevněné vnitřní konce 408 a 410 jsou připojeny k náboji 402 v určité obvodové vzdálenosti od sebe, která se dá vyjádřit úhlem přibližně 180 stupňů.

Radiálně vnější konec 412 první ploché spirálové pružiny 404 se připevňuje například pomocí nýtů, k radiálně vnitřnímu povrchu nosné desky 334. Podobně se radiálně vnější konec 414 druhé ploché spirálové pružiny 406 připevňuje k radiálně vnitřnímu povrchu nosné desky 334 iakýmkoli běžně používaným způsobem. Připojovací vnější konce 412 a 414 příslušných plochých spirálových pružin 404 a 406 se připojují k radiálně vnitřnímu povrchu nosné desky 334 v polohách, které jsou na obvodu od sebe vzdáleny v úhlu přibližně 180 stupňů.

Výhoda provedení nakresleného na obr. 12A a 12B spočívá v tom, že dvě opačné ploché spirálové pružiny 404, 406 vytvářejí samovyrovnávací účinek, který má tendenci eliminovat sobě vlastní nevyváženost konstrukcí jediné kovové ploché spirálové pružiny 404, 406.

Na obr. 13A a 13B je nakresleno osmé provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Toto provedení je v podstatě podobné provedení ukázanému na obr. 11A a 11B s výjimkou toho, že namísto ploché torzní pružiny 390 má torzní drát pružiny v příčném řezu kruhový tvar. Drátová pružina 418, má svůj radiálně vnitřní konec 420 připevněn k náboji 422. Náboj 422 je dále připevněn na středovém pouzdru 302.

Provedení nakreslené na obr. 13A a 13B se rovněž odlišuje v tom, že radiálně vnější koncová část 422 drátové pružiny 418 je připevněna k nosné desce 334 pomocí zahnutého spoje 424, který se podobá koncovému spoji 78, jenž byl popsán v souvislosti s prvním provedením. I když je možné provádět připojení tohoto vnějšího koncové části 423 k nosné desce 334 pomocí svařování, upřednostňuje se využití zahnutého spoje 424. neboť takto lze získat podobné výhody, které vyplývají z využití koncového spoje 78. Jako výhodné se rovněž jeví to, že vnější koncová část

-19CZ 298343 B6

423 má plochou závitovou část 82 a že nosná deska 334 má zesílené přihnuté části 89, což lze vypozorovat z obr. 4.

Provedení nakreslená na obr. 8 až 13 jsou výhodná zejména proto, že použití části 312 s větším průměrem umožňuje uplatnění většího poloměru spojkové součásti 366 ve vztahu k průměru části ve styku s řemenem 20 nebo části 310 s menším průměrem řemenice 306. Protože spojková součást 336 má větší poloměr, vyžaduje se menší počet spirál nebo vinutí spojky pro tření a blokování vnitřního povrchu části 312 při pohonu k dosažení takového točivého momentu hřídele alternátoru, který je srovnatelný s točivým momentem dosahovaným s pomocí určitého počtu spirál nebo spirálových vinutí spojky s menším poloměrem. Potřeba menšího počtu spirál nebo spirálových vinutí spojky zjednodušuje zhotovování spojkové sestavy.

Na obr. 14 je nakresleno deváté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Na obr. 14 je vidět, že odpojovač 430 alternátoru obsahuje řemenici 432 mající určitý počet drážek 434 pro vstup hřebenů oběžného hnacího řemene 20 s určitým počtem tvarových úprav v podobě písmene „V“.

Odpojovač 430 dále obsahuje otočnou součást 436 a připojovací pouzdro 438 pro připevnění odpojovače 430 spojky na konci hřídele alternátoru. Otočná součást 436 má válcovité pouzdro 440, které je souose umístěné na připojovacím pouzdru 438. Mezi vnitřním povrchem 442 otočné součásti 436 a vnějším povrchem 444 připojovacího pouzdra 438 je umístěno jehlové ložisko 446. Jehlové ložisko 446 zajišťuje otáčení otočné součásti 436 ve vztahu k připojovací součásti 438.

Otočná součást 436 rovněž obsahuje radiální stěnu 448, která je vedena radiálně vnějším směrem od předního konce, dále od bloku motoru 10 a alternátoru, pouzdra 440. Otočná součást 436 dále obsahuje válcový věnec 450, který směřuje od radiální stěny 448 axiálně k bloku motoru 10, z něhož vyčnívá hřídel alternátoru. Válcový věnec 450 je obecně souosý s pouzdrem 440.

Na obr. 14 je vidět, že řemenice 432 má na svém předním konci přírubovou část 452. Vnější válcovitý povrch přírubové části 452 je v třecím styku s válcovitým vnitřním povrchem válcového věnce 450 otočné součásti 436 za účelem vytvoření pevného spojení mezi nimi. Alternativou k jednoduchému třecímu nebo nalisovanému připevnění přírubové části 452 řemenice 432 může být například připevnění svařováním k válcovému věnci 450 otočné součásti 436.

Danému účelu odpovídající těsnicí prvek 454, jako je nylonové kroužkové těsnění, je umístěn mezi pouzdrem 440 otočné součásti 436 a vnějším povrchem 444 připojovacího pouzdra 438 v poloze, která se nachází v určité vzdálenosti od jehlového ložiska 446 směrem k přednímu konci odpojovače 430. Těsnicí prvek 454 vytváří utěsnění s nízkým stupněm tření mezi vnitřním povrchem 442 a vnějším povrchem 444 a zabraňuje pronikání vnějších nečistot do jehlového ložiska 446. Podobné těsnění 456 je umístěno mezi radiálně dovnitř vedenou stěnou 458 řemenice 432 a radiálně vně vedenou přírubovou částí 460 připojovacího pouzdra 438. Sestava mechanizmu 462 pružinové součásti a jednosměrné spojky obsahuje pružinovou součást v podobě zkrutné drátové pružiny 464, jejíž závity mají v průřezu kruhový tvar. Sestava mechanizmu 462 dále obsahuje jednosměrnou spojkovou součást 466, která má podobnou materiálovou konstrukci jako vinutá spojková součást 76 prvního provedení. Obzvláště je výhodné, když jednosměrná spojková součást 466 má ocelový pás vyrobený z pružinového materiálu a třecí materiál, kterým je povlečen radiálně vnější povrch tohoto pásu. Třecí materiál jednosměrné spojkové součásti 466 je konstrukčně uspořádán tak, aby vcházel do třecího styku a válcovitým vnějším povrchem 468 řemenice 432.

Zkrutná drátová pružina 464 je spojena s jednosměrnou spojkovou součástí 466 kruhovým spojem, který se nachází mezi nimi. Konkrétně lze uvést, že jednosměrná spojková součást 466 má závit 472 se zvětšenou šířkou na té části spojkové součásti 466, která je nejvíce vpředu v axiálním směru. Nejpřednější první závit 474 zkrutné drátové pružiny 464 má zvětšený průměr

-20CZ 298343 B6 ve srovnání s ostatními závity této pružiny 464 a je konstrukčně upraven tak, aby jeho radiálně nejkrajnější obvodový povrch byl v kruhovém třecím styku s vnitřním povrchem závitu 472 jednosměmé spojkové součásti 466, který má zvětšený průměr. První závit 474 zkrutné drátové pružiny 464 je svým pružícím účinkem tlačen radiálně vnějším směrem, takže dochází k jeho roztahování, výsledkem čehož je dotyk se závitem 472 spojkové součásti 466. Je výhodné, že závit jednosměrné spojkové součásti 466, který má zvětšenou šířku, obsahuje prolis 476, jenž je na něm vytvořen pro účely vstupu obvodového povrchu prvního závitu 474 zkrutné drátové pružiny 464 a vytvoření zmíněného třecího dotyku, takže tento dotyk vytváří stálý, neprokluzující spoj mezi zkrutnou drátovou pružinou 464 a jednosměrnou spojkovou součástí 466. Tento spoj lze zpevnit svařováním nebo jiným mechanickým zpevněním nebo tvarovou úpravou v podobě zahnutí. Avšak vzhledem k tomu, že třecí dotyk mezi prvním závitem 474 a prolisem 476 existuje v podstatě po celém obvodu prvního závitu 474 a že první závit 747 má zvětšený průměr, postačuje tento třecí styk mezi zkrutnou drátovou pružinou 464 a jednosměrnou spojkovou součástí 466 pro udržování pevného spojení.

Opačný konec zkrutné drátové pružiny 464 končí v kruhovém, posledním závitu 478, který vytváří pevné spojení mezi zkrutnou drátovou pružinou 464 a připojovacím pouzdrem 438. Konkrétněji lze uvést, že připojovací pouzdro 438 má na svém vnějším povrchu vytvořeno kruhové sedlo 480. Toto kruhové sedlo 480 je konstrukčně upraveno pro třecí dotyk s vnitřním kruhovým povrchem posledního závitu 478. Poslední závit 478 je tlačen svým pružícím účinkem radiálně dovnitř, čímž se dostává do pevného spojení se sedlem 480 a vytváří stav třecího a blokovacího upevnění mezi připojovacím pouzdrem 438 a zkrutnou drátovou pružinou 464.

Na obr. 14 je vidět, že připojovací pouzdro 438, jež je předvedeno ve dvoudílném konstrukčním provedení, obsahuje axiálně přední část 439, která má vnitřní závity pro vstup konce hřídele alternátoru, a axiálně zadní část 441 pro přitlačení ke kruhové přírubě hřídele. Utahování odpojovače 430 alternátoru na konci hřídele způsobuje to, že pouzdrová přední část 439 vyvíjí axiální sílu na pouzdrovou zadní část 441, výsledkem čehož je sevření pouzdrové zadní části 441 mezi přírubou hřídele a sousedním, kruhovým, koncovým povrchem přední části 439. Z toho lze vyvodit, že v alternativním provedení může mít připojovací pouzdro 438 spíše podobu celistvé, jednodílné součásti, než předvedenou dvoudílnou konstrukci.

Protože v provedení nakresleném na obr. 14 se používá jehlové ložisko 446, dodatečný axiální prostor je použitelný pro zkrutnou drátovou pružinu 464 ve srovnání s provedeními z obr. 2 a obr. 7. K tomu lze konkrétně dodat, že s ohledem na možnost zhotovení jehlového ložiska 446 s menším tvarem příčného řezu a menším vnějším průměrem je možné umístit zkrutnou drátovou pružinu 464 okolo jehlového ložiska 446 bez výrazného zvětšení celkového průměru odpojovače. Protože jehlové ložisko 446 nepřekáží axiálnímu vedení závitů zkrutné drátové pružiny 464, může mít tato pružina 464 větší počet závitů v odpojovači 430 se stejným axiálními rozměrem, ve srovnání s těmi ztělesněními z obr. 2 a obr. 7. V důsledku uplatnění většího počtu závitů lze celý první závit 474 využít pro vytvoření dotyku sjednosměrnou spojkovou součástí 466, výsledkem čehož je vytvoření silnějšího pružícího účinku ve spojení se spojkou. Navíc platí, že vytvoření větší zkrutné drátové pružiny 464, svíce závity, vytváří ve svém důsledku její větší účinnost.

Na obr. 15 je předvedeno desáté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Provedení nakreslené na obr. 15 je stejné s provedením nakresleným na obr. 2 s výjimkou použití spirálové pružiny 490 s obdélníkovým tvarem závitů v příčném řezu namísto spirálové zkrutné pružiny 74, která má kruhový tvar závitů v příčném řezu.

Podobně, obr. 16 předvádí identickou konstrukci, jakou má odpojovač alternátoru ukázaný na obr. 7, avšak s výjimkou toho, že pružina 492 z obdélníkového drátu nahrazuje zkrutnou pružinu 274.

-21 CZ 298343 B6

Na ob. 17 je předvedeno dvanácté provedení odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. V tomto provedení se mezi vnějším povrchem připojovacího pouzdra 498 a vnitřním povrchem 500 řemenice 502 používá dvojice jehlových ložisek 494 a 496. Jehlové ložisko 494 je umístěno u předního konce sestavy odpojovače a jehlové ložisko 496 je umístěno na axiálně opačném konci sestavy odpojovače.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 18A a obr. 18B, bude zjištěno, že na těchto vyobrazeních je předvedeno třinácté provedení odpojovače alternátoru podle principů tohoto vynálezu. Provedení nakreslené na obr. 18A je v podstatě stejné jako provedení nakreslené na obr. 9A. Obr. 18A se liší od obr. 9A v tom, že namísto ložiska 316 je použita kuličková ložisková sestava 1494. Kuličková ložisková sestava 1494 je jako celek vystředěna pod řemenicovou částí 310 s menším průměrem, kteráje vytvořena na řemenici 306, takže řemen 20, jenž je ve styku s řemenicovou částí 310 s menším průměrem, je axiálně vyvážen na příslušné kuličkové ložiskové sestavě 1494.

Jak je na vyobrazení předvedeno, připojovací pouzdro 1496 pro připevňování odpojovače na hřídeli alternátoru má výhodné dvoudílné konstrukční řešení, které obsahuje přední pouzdrovou součást 1498 a zadní pouzdrovou součást 500, přičemž kuličková ložisková sestava 1494 je umístěna mezi těmito částmi 1498 a 500. Kuličková ložisková sestava 1494 má vnitřní prstencový kroužek 502, který je konstrukčně upraven pro pevné a trvalé nalisování na hřídel alternátoru, který vstupuje do připojovacího pouzdra 1496. Připojovací pouzdro 1496 má zkosenou část 504, která přiléhá ke kuličkové ložiskové sestavě 1494 tak, jak je to předvedeno na obr. 18B. Zkosená část 504 má první povrchový úsek 506, který je vytvořen v podstatě kolmo k ose otáčení hřídele. Zkosená část 504 má navíc úsek 508, který je veden v určitém úhlu ve vztahu k prvnímu povrchovému úseku 506. Úhel, který vytvářejí první povrchový úsek 506 a úsek 508 je výhodně v rozsahu od 145 stupňů do 155 stupňů. Povrchové úseky 506 a 508 slouží pro přesné usazení připojovacího pouzdra 1496 na příslušný hřídel alternátoru. Konkrétně lze uvést, že při utahování připevňovacího pouzdra 1496 na hřídeli alternátoru tento zkosený úsek 508 vystřeďuje polohu pouzdra 1498 s ohledem na osu hřídele. Pokračující utahování pouzdra 1498 na hřídeli zajišťuje přesné přilehnutí prvního povrchového úseku 506 k bočnímu povrchu vnitřního kroužku 502.

Obr. 22 je pohled na příčný řez a obr. 23 je pohled na rozložené součásti čtrnáctého provedení přeběhového odpojovače alternátoru podle principů přihlašovaného vynálezu. Odpojovač 600 alternátoru obsahuje celkově válcovitou, ocelovou řemenici 606 mající určitý počet drážek ve tvaru písmene „V“. Řemenice 606 je konstrukčně upravena pro styk s řemenem 20 majícím určitý počet tvarových úprav v podobě písmene „V“. Tento řemen 20 je součástí hnacího systému 18, jenž je znázorněn na obr. 1, přičemž řemenice 606 přebíhá hnací sílu z řemene 20 a plní funkci té součásti odpojovače 600, která přenáší takovou sílu na hřídel alternátoru, na němž je odpojovač alternátoru namontován.

Odpojovač 600 alternátoru se připevňuje na hnanou hřídel 36 alternátoru prostřednictvím náboje 608. Náboj 608 obsahuje celkově válcovou stěnu 609, na jejímž vnitřním povrchu jsou vytvořeny závity 610 umožňující našroubování náboje 608 na odpovídající závity koncového úseku hnaného hřídele 36 alternátoru. Směrem k přednímu konci náboje 608 jsou na tomto vnitřním povrchu vytvořeny plošky, které jsou rozmístěny kolem obvodu tak, aby vytvářely objímku, do níž se může vsunovat nástroj za účelem otáčení náboje 608 kolem osy otáčení a tím šroubovaného utahovaného náboje 608 na konci hnaného hřídele 36 alternátoru.

Válcová stěna 609 náboje 608 má radiálně vnějším směrem vedenou, kruhovou přírubu 612, kteráje vytvořena jako součást jediného celku válcové stěny 609. Příruba 612 má vpřed směřující, kruhový povrch 614, v němž je vytvořen žlábek 616. Tento žlábek 616 má v příčném řezu tvar oblouku a je veden pouze po části obvodu kruhového povrchu 614. Žlábek 616 náhle končí v koncovém dorazu nebo v podobě koncové stěny 618, jak je to nejlépe vidět na obr. 23. Čím více žlábek 616 postupuje ke koncové stěně 618, tím více se prohlubuje a náhle je ukončen a končí koncovou stěnou 618. Doraz nebo koncová stěna 618 slouží jako zarážka nebo koncový povrch projeden konec 620 spirálové pružiny 622 vyrobené z pružinové oceli. Závity spirálové

-22CZ 298343 B6 pružiny 622 se nacházejí v určité vzdálenosti od vnějšího povrchu válcové stěny 609 náboje 608 a tento náboj 608 obklopují. Opačný konec 624 spirálové pružiny 622 je v dotyku s kolmou stěnou nebo koncovým dorazem 628 vytvořeným v plastové podobě, s výhodou na bázi nylonu, nosného spojovacího uspořádání 630.

Konkrétněji lze uvést, že nosné spojovací uspořádání 630 obsahuje hlavní válcové těleso 632 a prstencovou kroužkovou část 634, jež je vytvořena na předním konci válcového tělesa 632. Je výhodné, když se spojovací uspořádání 630 zhotovuje injekčním tvarováním plastu do podoby jednodílné, celistvé struktury obsahující hlavní válcové těleso 632 a kroužkovou část 634.

Obr. 24 je nárys bližšího konce nosného spojovacího uspořádání 630, tzn. jako by tento nárys směřoval k bloku motoru 10. Kruhový povrch 636 kroužkové části 634 směřuje v axiálním směru k bloku motoru 10. Na radiálně vnitřní části kruhového povrchu 636, který je veden na obvodu vymezeném hlavním válcovým tělesem 632, je vytvořena oblouková drážka 638, která má podobný tvar jako zmiňovaný žlábek 616. Podobně jako výše popisovaná koncová stěna 618, rovněž koncový doraz 628 vytváří ukončení obloukové drážky 638 v jejím nejhlubším místě. Koncové dorazy nebo stěny 628 a 618 poskytují postačující povrchovou plochu pro přiměřené opření opačných konců 620 a 624 spirálové pružiny 622, které umožňuje, aby spojovací uspořádání 630 otočně tlačilo na konec 624 spirálové pružiny 622 v důsledku svého otáčení kolem osy odpojovače 600 a aby konec 620 spirálové pružiny 622 otočně tlačil na náboj 608 kolem osy otáčení.

Kroužková část 634 má štěrbinu 640, která je vedena celou tloušťkou kroužkové části 634 v axiálním směru. Štěrbina 640 má celkově spirálový úsek 642, který směřuje od vnějšího obvodu kroužkové části 634 v obvodovém a radiálně dovnitř vedeném směru. Ke štěrbině 640 dále patří radiální úsek 644, který je veden od radiálně nej vnitřnějšího místa spirálového úseku 642 vnějším směrem v délce přibližně jedné třetiny radiálního rozměru kroužkové části 634. Obecně platí, že protnutí úseků 644 a 642 štěrbiny 640 tvoří pravý úhel. Z vyobrazení je zřejmé, že směr štěrbiny 640, je-li vzat od vnějšího obvodu kroužkové části 634 v obvodovém směru a radiálně dovnitř, vede v obvodovém směru opačně ke směru, ve kterém se oblouková drážka 638 prohlubuje s přibližováním se ke koncovému dorazu 628.

Když je odpojovač 600 v klidu, nachází se spirálová pružina 622 ve vztahu udržování určité vzdálenosti mezi vnitřním válcovým povrchem 633 válcového tělesa 632 spojovacího uspořádání 630 a vnějším válcovým povrchem 611 válcové stěny 609.

Štěrbina 640 v kroužkové části 634 má takové konstrukční uspořádání, aby tvořila spojení s jedním koncem jednosměrné spojkové součásti 652. Konec 650 jednosměrné spojkové součásti 652 je zahnut do tvaru pravého úhlu, takže takto úhlově upravená, poutková část může vstoupit do radiálního úseku 644 štěrbiny 640. Bezprostředně navazující část 656 spojkové součásti 652 pak vede spirálovým úsekem 642 štěrbiny 640. Zatímco spojovací konec 650 jednosměrné spojkové součásti 652 se nachází radiálně uvnitř ve vztahu k válcovému tělesu 632 spojovacího uspořádání 630, po vysunutí jednosměrné spojkové součásti 652 ze štěrbiny 640 se tento spojovací konec 650 dostává do vztahu celkového obklopení válcového tělesa 632.

Řemenice 606 má vnitřní válcovitý povrch, jehož vpředu umístěné části jsou v povrchovém dotyku s radiálně vně směřujícím, válcovitým povrchem 662 kroužkové části 634. Na vyobrazení příčného řezu předvedeného na obr. 22 je vidět, že většina jednosměrné spojkové součásti 652 se nachází v prostoru 666 mezi vnitřním válcovitým povrchem 660 řemenice 606 a vnějším povrchem válcového tělesa 632 nosného spojovací uspořádání 630.

Radiálně vnitřní část pružinové jednosměrné spojkové součásti 652 obsahuje pružinu 668 z pružinového ocelového materiálu, zatímco vrstva třecího materiálu 670 se umisťuje na radiálně vnějším povrchu pružiny 668 tak, jak je to podrobně vysvětleno v případě prvního a druhého provedení s odkazem na obr. 2 až obr. 7.

-23 CZ 298343 B6

V konstrukční návaznosti na první a druhé provedení lze rovněž uvést, že jednosměrná spojková součást 652 má ve stavu uvolnění, viz obr. 23, na němž jsou vidět její rozložené díly, větší průměr, než je rozměr průměru vymezeného vnitřním válcovým povrchem 660 řemenice 606. Je-li odpojovač 600 sestaven je třecí materiál 670 na spirálách jednosměrné spojkové součásti 652 v soustavném pružícím styku s vnitřním válcovým povrchem 660 řemenice 606.

Kuličkové ložisko 672 otočně nese řemenici 606 s ohledem na náboj 608. Konkrétně lze uvést, že vnější prstencový kroužek kuličkového ložiska 672 je zalisován do vnitřního válcového povrchu 660 řemenice 606 a vnitřní kroužek 676 je nalisován na vnější povrch 678 náboje 608 v takovém místě válcové stěny 609, které je nejblíže k motoru 10 nebo alternátoru, na němž je odpojovač 600 namontován.

Prstencové kluzné ložisko 680 obklopuje tu část řemenice 606, která se nachází před určitým množstvím drážek 607 ve tvaru „V“. Koncová část 682 má v podstatě hladký, válcovitý, vnější povrch. Radiálně dovnitř směřující povrch kluzného ložiska 680 je v povrchovém styku s hladkým, válcovitým, vnějším povrchem koncové části 682. Radiálně vně směřující povrch kluzného ložiska 680 je v povrchovém styku s vnitřním válcovitým povrchem radiálně vně směřující válcové stěny 689 kruhového koncového víka 690. V kruhovém koncovém víku 690 je vytvořen kruhový žlábek 692, který je otevřen axiálně dozadu a má v příčném řezu celkově tvar písmene „U“. Do kruhového žlábku 692 v koncovém víku 690 vstupuje vzdálenější koncová část 682 řemenice 606, kroužková část 634 nosného spojovacího uspořádání 630, spojovací konec 650 pružinové jednosměrné spojkové součásti 652, konec 624 spirálové pružiny 622, jakož i kluzné ložisko 680. Radiálně dovnitř vedená stěnová část 696 kluzného ložiska 680 má celkově válcovitý tvar, který má radiálně dovnitř směřující povrch, který je v dotyku s vnějším válcovitým povrchem vzdálenějšího konce válcové stěny 609. Konkrétně lze uvést, že válcová stěna 609 má stupňovitou část 698 se zmenšujícím se průměrem, kteráje konstrukčně přizpůsobena tloušťce radiálně dovnitř vedené, stěnové části 696 koncového víka 690 ve vztahu trvalého upevnění.

V koncové části 682 řemenice 606 je vytvořeno sedlo 697 pro umístění pryžového „O“ kroužku v poloze mezi kluzným ložiskem 680 a určitým počtem drážek 607 ve tvaru písmene „V“.

V podmínkách provozu bude otočný pohyb řemenice 606 ve směru šipky A nakreslené na obr. 23 uvádět volný konec 657 jednosměrné spojkové součásti 652 do pracovního, třecího záběru a tím pohánět alternátor. Stejně tak jako v případě prvního provedení budou zvětšené části jednosměrné spojkové součásti 652 plnit funkci přenášení otočné síly z řemenice 606.

Hnací pohyb řemenice 606 ve směru otáčení vyznačené šipkou A způsobuje otáčení jednosměrné spojkové součásti 652 obdobným směrem, který je vyznačen šipkou B. Vzhledem k tomu, že konec 650 spojkové součásti 652 je připevněn ke spojovacímu uspořádání 630 ve štěrbině 640, otáčí se toto spojovací uspořádání 630 stejným směrem jenž je vyznačen šipkou B. Výsledkem toho je, že koncový doraz 628, vytvořený v kroužkové části 634, je ve styku s opačným koncem 624 spirálové pružiny 622 a tlačí tuto spirálovou pružinu 622 rovněž ve směru šipky B. Konec 620 spirálové pružiny 622 je ve styku s koncovou stěnou 618, kteráje vytvořena konci žlábku 616 v přírubě 612 náboje 608. Výsledkem toho je, že náboj 608 je rovněž poháněn ve směru šipky B, což navíc označuje i šipka C. Náboj 606 dále přenáší otočný pohyb a hnaný hřídel 36 alternátoru ve směru šipky B.

V průběhu této hnací činnosti se spirálová pružina 622 roztahuje účinkem zatížení a poskytuje pružnost pro odpojování řemenice 606 od hřídele alternátoru. Spirálová pružina 622 navíc zajišťuje omezování vibrací. Roztahování spirálové pružiny 622 je vymezeno válcovým vnitřním povrchem 633 válcového tělesa 632 nosného spojovacího uspořádání 630, což znemožňuje nežádoucí nadměrné roztahování spirálové pružiny 622.

-24CZ 298343 B6

V případě každého z popsaných provedení pohyblivá spirálová pružina 622 přenáší hnací otočné pohyby řemenice 606 alternátoru, kterou roztáčí oběžný řemen 20, na náboj 608, takže hnaná hřídel 36 alternátoru se otáčí stejným směrem jako řemenice 606 alternátoru, a současně má schopnost okamžitých poměrně pružných pohybů v opačných směrech ve vztahu k řemenici 606 alternátoru v průběhu jejího hnaného otočného pohybu. Jednosměrná spojková součást 652 je konstruována tak, aby umožňovala otáčení náboje 608 a tím i hřídele alternátoru takovou rychlostí, která je vyšší než otočná rychlost řemenice 606 alternátoru, a to tehdy, když rychlost výstupního hřídele 14 motoru 10 klesá do rozsahu otáček, jenž postačuje pro vytvoření točivého momentu mezi řemenicí 606 alternátoru a nábojem 608 na předem stanovené záporné úrovni.

Obr. 25 je pohled na rozložené součásti patnáctého provedení přeběhového odpojovače 700 alternátoru podle přihlašovaného vynálezu. Toto provedení se v podstatě podobá čtrnáctému provedení zboř. 23 s následujícími výjimkami. Podobné součásti jsou označeny stejnými vztahovými značkami.

Hlavní rozdíl mezi provedením znázorněným na obr. 25 a předcházejícím provedením spočívá ve směru, ve kterém má spirálová pružina 722 vedeno vinutí ve srovnání se směrem vinutí spirálové pružiny použité v předcházejícím provedení. Vinutí spirálové pružiny 722 je ve srovnání s pružinou obsaženou v předcházejícím provedení vedeno opačným směrem, takže se spirálová pružina 722 bude smršťovat při tom, jak řemenice 606 bude pohánět hnaný hřídel 36 alternátoru.

První konec 724 spirálové pružiny 722 má zahnutý výstupek, který vyčnívá axiálně směrem od bloku motoru 10. Na opačném konci spirálové pružiny 722 je opačný koncový výčnělek 726, který vyčnívá ze spirálové pružiny 722 opačným směrem než výstupek na prvním konci 724, tudíž směrem k bloku motoru 10.

Odpojovač alternátoru 700 má náboj 708, který je v podstatě stejný jako náboj 608 v předcházejícím provedení, avšak s výjimkou toho, že má přírubu 712 ve které je vytvořen axiální otvor 718, jenž nahrazuje drážku a stěnový nebo koncový doraz vytvořený v přírubě části předcházejícího provedení. Konstrukční vlastnosti axiálního otvoru 718 jsou přizpůsobeny pro vstup výčnělku 726 spirálové pružiny 722.

Odpojovač alternátoru 700 má nosné spojovací uspořádání 730, jehož popis je v podstatě stejný jako popis předcházejícího spojovacího uspořádání 630, avšak s výjimkou toho že namísto drážky a stěnového nebo koncového dorazu vytvořeného v kroužkové části 634 předcházejícího provedení má v kroužkové součásti 734 vytvořenu axiální vedenou díru 728. Díra 728 v kroužkové součásti 734 je konstrukčně přizpůsobena pro vstup koncového výstupku prvního konce 724 spirálové pružiny 722.

Obr. 26 je pohled na nárys zadního konce nosného spojovacího uspořádání 730. Na tomto vyobrazení je vidět, že nosné spojovací uspořádání 730 má stejnou štěrbinu 640 pro vstup jednosměrné spojkové součásti 652, jaká byla popsána v předcházejícím provedení. Toto provedení rovněž obsahuje stejnou spojkovou součást 652, řemenici 606, kluzné ložisko 680 a koncové víko 690.

V souladu s principy provedení, které je nakresleno na obr. 25 a obr. 26 by mělo být zřejmé, že hnaný otočný pohyb řemenice 606 ve směru vyznačeném šipkou A zajišťuje hnaný pohyb jednosměrné spojkové součásti 652 ve směru šipky B stejně tak jako v předcházejícím provedení. Hnaný pohyb jednosměrné spojové součásti 652 vyvolává hnaný pohyb nosného spojovacího uspořádání 730 také v otočném směru vyznačeném šipkou B. Tento otočný pohyb nosného spojovacího uspořádání 730 se přenáší na první konec 724 spirálové pružiny 722 a vyvolává její smršťování, přičemž rozsah tohoto smršťování je vymezenějším válcovým povrchem 709 náboje 708. V důsledku toho pak opačný konec 726 spirálové pružiny 722 pohání náboj 708, který dále pohání hnanou hřídel 36 alternátoru.

-25CZ 298343 B6

Vzhledem k tomu, že vnitřní válcový povrch 709 vymezuje rozsah smršťování spirálové pružiny 722, je tímto způsobem zjištěna její ochrana před překroucením.

V každém z provedení, která byla popsána v předcházejícím textu, je použití spojkové součásti a pružinové součásti odpojovače alternátoru pojímáno jako použití dvou samostatných součástí, jež jsou připojeny v řadách mezi řemenicovou součástí a nábojem. Výsledkem toho je, že pružící nebo elastické pnutí vytvářené zvlášť na spojové součásti a zvlášť na pružině bude ovládáno nezávisle. Proto pružnost pružinové oceli používané pro zhotovování spojkové součásti může být vyšší, například zhotovováním spojkové součástí z oceli se zmenšenou tloušťkou nebo změnou tuhosti jednotlivých spirál, aby měla spojková součást daleko menší pružící poměr ve srovnání s pružícím poměrem pružiny, takže ve srovnání s provedením, v němž je pružnost spojkové součásti určována stejnými parametry jako v případě pružinové součásti, bude v průběhu podmínek přeběhu takový spojkový materiál vstupovat do styku s třecím povrchem řemenice s menší silou. Výsledkem toho je poměrné prodloužení provozní životnosti mechanizmu spojky. Tento vynález poskytuje rovněž další výhody, které jsou zřejmé z popisu.

Je výhodné, že pružina má zkrutný pružící poměr více než desetkrát větší než zkrutný pružící poměr spojkové součásti. Pro každé zde popisované provedení je optimální, když pružina, která přenáší zkrutný pohyb, má pružící poměr v rozsahu přibližně 0,226 N.m. až 0,283 N.m na stupeň zkrutného vychýlení, zatímco pružící poměr pružinové oceli používané pro účely spojkové součásti má pružící poměr v rozsahu přibližně 0.00226 N.m až 0.0035 N.m na stupeň zkrutného vychýlení. Na základě toho může mít pružina zkrutný pružící poměr více než stokrát větší, než je zkrutný pružící poměr spojkové součásti. Upřednostňuje se stav, kdy pružina má pružící poměr vyšší než 0,113 N.m na stupeň zkrutného vychýlení kdy spojková součást má pružící poměr menší než 0,0113 N.m na stupeň zkrutného vychýlení. V každém z popsaných provedení má povrch povlečený třecím materiálem větší koeficient tření než ocel. Je rovněž výhodné, že třecí materiál spojky má oproti ocelovému povrchu řemenice takový koeficient tření, který je větší než 0,25 a který je nejvýhodněji v rozsahu mezi 0,3 až 0,4.

Jedna z dalších opakovaně se projevujících výhod v řadách spojených a zvlášť konstruovaných spojkových součástí a pružiny vyplývá ze vztahu přinejmenším částečného vzájemného překrytí, které umožňuje vykonávat jejich příslušné činnosti v poměrně malém axiálním prostoru. K tomu lze dodat, že takto existuje možnost vytvoření většího axiálního prostoru jako pro spojkovou součást, tak i pro pružinu, výsledkem čehož je to, že obě tyto součásti mohou své příslušné činnosti vykonávat účinněji. Například tehdy, když se uplatňuje větší počet spirál spojkové součásti, dochází k menšímu třecímu opotřebování spojky a rovněž se popisuje blokovací činnost.

Ačkoli spíše kvůli zřejmému nárůstu výrobních nákladů než kvůli konstrukčnímu řešení spojení samostatné spojkové součásti a pružiny se nejeví jako výhodné používání jediné, jako jeden celek zhotovené konstrukce jednosměrné spojkové součásti a pružiny, existuje možnost takového zvláštního přizpůsobení jediné spirálové kovové struktury, jejíž jedna základní část by vykonávala činnost pružinového mechanismu a druhá základní část by vykonávala činnost spojkového mechanismu. Spojková část jediné spirálové struktury se může upravit tak, aby měla zkrutný pružící poměr přinejmenším desetkrát menší, než je zkrutný pružící poměr pružinového mechanismu. Toto lze dosáhnout například strojovým obráběním části spirálového kovového materiálu spojkové části tak, že bude mít menší radiální tloušťku než pružinová část. Podle dalšího znaku tohoto vynálezu se mohou koeficienty tření na různých částech jediné spirálové struktury lišit na základě nanesení třecího materiálu na spirálový kovový materiál spojkové části.

Na základě provedeného popisuj je zřejmé, že cíle tohoto vynálezu byly plně a účinně dosaženy. Je však pochopitelné, že výhodné provedení přihlašovaného vynálezu bylo předvedeno a popsáno pouze pro účely předvedení strukturálních a funkčních principů tohoto vynálezu a může být podrobeno změnám, aniž by došlo k překročení těchto principů. Proto tento vynálezu zahrnuje všechny úpravy, které jsou obsaženy v rámci ducha a rozsahu připojených patentových nároků a jejich ekvivalentů.

Claims (40)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení (26, 226, 300, 430, 600, 700) k přenosu pohybu řemene (20) poháněného výstupní hřídelí (14) motoru (10) na hnanou hřídel (36) přídavného zařízení, obsahující náboj (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) konstruovaný a uspořádaný k připevnění na hnanou hřídel (36) přídavného zařízení pro jejich společné otáčení kolem osy hřídele (36), řemenici (106, 206, 306, 432, 502, 606) upevněnou na náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708), konstruovanou a uspořádanou k záběru a pohonu řemenem (20) a mechanismus (72, 272, 322, 462) pružinové součásti sjednosměmou spojkou propojující řemenici (106, 206, 306, 432, 502, 606) s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) vyznačující se tím, že mechanismus (72, 272, 322 462) pružinové součásti sjednosměmou spojkou obsahuje tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) vytvořený odděleně a spojený ve skupině sjednosměmou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652), přičemž tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je konstruován a uspořádán pro přenos hnacího otáčivého pohybu z řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) na náboj (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) k otáčení hnaného hřídele (36) ve stejném směru jako řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) a pro okamžité relativní pootáčení v opačném směru vzhledem křemenici (106, 206, 306, 432, 502, 606) v průběhu jejího hnacího otáčení a jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) je konstruována a uspořádána pro otáčení náboje (52, 52, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a tím i hnaného hřídele (36) rychlostí větší než je rychlost otáčení řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606), při snížení rychlosti jejího otáčení a předem určený rozsah.
2. 2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je uzpůsoben pro přenos většího kroutícího momentu než jednostranná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652).
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že kroutící moment tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je více než desetkrát větší než kroutící moment jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652).
4. 4. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) je pokryta materiálem jehož koeficient tření je větší než koeficient tření materiálu tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722).
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že koeficient tření materiálu jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) je o 0,25 větší než koeficient tření ocelového materiálu řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606).
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že koeficient tření materiálu jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) je větší v rozsahu o 0,3 až 0,4 než koeficient tření ocelového materiálu řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606).
7. 7. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 622, 722) a jednosměrnou spojkovou součást (76, 276, 336, 466, 652) tvoří vinutý ocelový materiál, přičemž radiální tloušťka spirál jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) je menší než radiální tloušťka spirál tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722).

   -27CZ 298343 B6
8. 8. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že jednosměrnou spojkovou součást (76, 276, 336, 466, 652) tvoří vinutý ocelový pás (88), který je opatřen třecím materiálem (90), jehož koeficient tření je větší než koeficient tření vinutého ocelového pásu (88).
9. 9. Zařízení podle nároku 8, v y z n a č u j í c í se tím, že jeden konec tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je připevněn k náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a druhý konec je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí (76,276, 336, 466, 652), přičemž její třecí materiál je konstruován a uspořádán pro záběr třením s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) k přenosu pohonu prostřednictvím tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) z řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) na náboj (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708), přičemž třecí materiál je konstruován a uspořádán pro kluznou vazbu s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) a tím k otáčení hnaného hřídeli (36) rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606), při zpomalení rychlosti jejího otáčení na předem určený rozsah.
10. 10. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) ajednosměmá spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) se vzájemně axiálně překrývají.
11. 11. Zařízení podle nároku 10, vyznač u j í cí se tím, že tlumicí pružinový prvek (622, 722) a jednosměrná spojková součást (652) jsou vzájemně spojeny v sérii mezilehlým válcovým tělesem (632, 730) rozkládajícím se v axiálním překrytí s tlumicím pružinovým prvkem (622, 722) a jednosměrnou spojkovou součástí (652).
12. 12. Zařízení podle nároku 11,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (622, 722) je uspořádán radiálně uvnitř válcového tělesa (632, 730) a jednosměrná spojová součást (652) je uspořádána radiálně vně válcového tělesa (632, 730), kde jeden konec tlumícího pružinového prvku (622, 730) je spojen s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a opačný konec s válcovým tělesem (632, 730), přičemž jeden konec jednosměrné spojkové součásti (652) je spojen s válcovým tělesem (632, 730) a její opačný konec je konstruován a uspořádán pro záběr třením s řemenicí (606) s tlumicím účinkem záběru válcového tělesa (632, 730) s řemenicí (606), kde jednosměrná spojková součást (652) má kluznou povrchovou vazbu s řemenicí (606) pro otáčení náboje (608, 708) a tím i hnaného hřídele (36) rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice (606), při snížení rychlosti jejího otáčení na předem určený rozsah.
13. 13. Zařízení podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že jeden konec tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390,400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je připevněn k náboji (52, 252, 328, 382, 393, 402, 422, 608, 708) a opačný konec je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652), přičemž jednosměrnou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652) je pružina s radiálním předpětím směrem ven, jejíž část je v záběru třením s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) při jejím nehybném stavu, přičemž jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) má zvětšující se části při jejich pohybu vně do záběru třením s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) při otáčení pomocné hřídele k rotačnímu propojení řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) s tlumicím pružinovým prvkem (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) pro tlumení záběru řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708).
14. 14. Zařízení podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) obsahuje ocelovou spirálovou pružinu, přičemž jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) obsahuje vinutý ocelový pás (88), který je opatřen třecím materiálem (90), přičemž koeficient tření třecího materiálu (90) je větší než koeficient tření vinutého ocelového článku (88) a koeficient tření ocelové spirálové pružiny.

    -28CZ 298343 B6
15. 15. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 409, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je jedním svým koncem připevněn k náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a opačným koncem k jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) konstruované a uspořádané k záběru třením s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) pro přenos hnaných otočných pohybů prostřednictvím tlumícího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) z řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) na náboj (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708), přičemž třecí materiál (90) je konstruován a uspořádán pro kluznou vazbu s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) k otáčení náboje (52, 252, 328, 382, 393, 402, 422, 608, 708) rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606), při zpomalení jejího otáčení na předem určený rozsah.
16. 16. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) obsahuje spirálovou pružinu, která je jedním svým koncem připevněna k náboji (52, 52, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a její opačný konec je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652), přičemž jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) obsahuje vinutý ocelový článek (88), který je opatřen třecím materiálem (90), jehož koeficient tření je větší než koeficient tření vinutého ocelového článku (88), kde volný konec jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) je uspořádán s předpětím k záběru s vnitřním povrchem řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) a třecí materiál (90) na volném konci jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) je konstruovaný a uspořádaný pro záběr třením s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) při počátečním roztečení řemenem (16), přičemž zvětšující se části jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) vystupující z uvedeného volného konce jsou v záběru s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) při jejím pokračujícím pohánění až do záběru celé jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) s řemenicí (106, 206, 306, 432, 502, 606) a její otáčení je přenášeno uvedeným spojením na tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390,400,418,464, 490, 492, 622, 722) pro propojení řemenice (106, 206, 306, 432, 502, 606) s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) třením.
17. 17. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) obsahuje z jeho sestavy oddělenou pružinu zahrnující kruhovou dráhovou spirálovou zkrutnou pružinu, kruhový drát axiálně překrývající spirálovou zkrutnou pružinu, zkrutnou spirálovou pružinu z plochého drátu, spirálovou zkrutnou pružinu s překrývajícím plochým drátem nebo pružinu vytvořenou z pryže.
18. 18. Serpentinový řemenový pohonný systém (18) pro automobil zahrnující spalovací motor (10) s výstupní hřídelí (14) a na něm otočně uloženou hnací řemenicí (16), kde toto uspořádání obsahuje řadu hnaných sestav (22, 24, 26, 28, 30), z nichž každá má hnanou řemenici otočnou kolem osy rovnoběžné s osou hnací řemenice (16) a řemen (20) opásaný kolem hnací řemenice (16) a hnaných řemenic ve sledu, který odpovídá řazení daných sestav (22, 24, 26, 28, 30) vztaženo ke směru pohybu řemene (20) při otáčení hnací řemenice (16) vyvolávající otáčení hnaných sestav (22, 24, 26, 28, 30), které zahrnují sestavu (26, 226, 300, 430, 600, 700) alternátoru, včetně hnaného hřídele (36) uloženého otočně kolem jeho osy, náboj (52, 252, 328, 382, 393, 402, 422, 608, 708) pevně usazený na hnané hřídeli (36) pro otáčení s ním kolem její osy obsahující zařízení podle nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že zahrnuje mechanismus (72, 272, 322, 462) pružinové součásti sjednosměmou spojkou spojující řemenici (26) alternátoru s mechanismem (72, 272, 322, 462) pružinové součásti sjednosměmou spojkou s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708), přičemž mechanismus (72, 272, 322, 462) pružinové součásti sjednosměmou spojkou obsahuje tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) vytvořený odděleně a spojený v řadě sjednosměmou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652), která je konstruována a uspořádána k přenosu záběru řemenice (26) alternátoru hnané řemenem (20) a náboj (52, 52, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) při stejném směru otáčení hnaného hřídele (36) a řemenice (26) pro okamžité relativně tlumicí pohyby v opačných směrech vzhledem křemenici (26) v průběhu jejího otáčení a jedno

    -29CZ 298343 B6 směrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) je konstruována a uspořádána pro otáčení náboje (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a tím i hnaného hřídele (36) alternátoru rychlostí přesahující rychlost otáčení řemenice (26) alternátoru při dosažení stanoveného rozsahu rychlosti otáčení výstupní hřídele (14) motoru (10), dostatečného k zabezpečení kroutícího momentu mezi řemenicí (26) a nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) v předem stanovené negativní úrovni.
19. 19. Pohonný systém podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se t í m , že jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) je tvořena vinutým ocelovým pásem (88) pokrytým třecím materiálem (90), jehož koeficient tření je větší než koeficient tření spirálově vinutého ocelového pásu (88).
20. 20. Pohonný systém podle nároku 19, vyznačující se tím, že třecí materiál (90) obsahuje materiál založený na pryži.
21. 21. Pohonný systém podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se t í m , že tlumicí pružinový prvek (324, 386, 388) je tvořen pryžovým materiálem.
22. 22. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) a jednosměrná spojová součást (76, 276, 336, 466, 652) se axiálně vzájemně překrývají.
23. 23. Pohonný systém podle nároku 22, v y z n a č u j í c í se t í m , že tlumicí pružinový prvek (622, 722) a jednosměrná spojová součást (652) jsou vzájemně spojeny v sérii mezilehlým válcovým tělesem (632, 730), rozkládajícím se v axiálním překrytí s tlumicím pružinovým prvkem (622, 722) a jednosměrnou spojkovou součástí (652).
24. 24. Pohonný systém podle nároku 23, v y z n a č uj í c í se t í m , že tlumicí pružinový prvek (622, 722) je uspořádán radiálně uvnitř válcového tělesa (632, 730) a jednosměrná spojková součást (652) je uspořádána radiálně vně válcového tělesa (632, 730), kde jeden konec tlumicího pružinového prvku (622, 730) je spojen s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a opačný konec s válcovým tělesem (632, 730), přičemž jeden konec jednosměrné spojkové součásti (652) je spojen s válcovým tělesem (632, 730) a její opačný konec je konstruován a uspořádán pro záběr třením s řemenicí (26) alternátoru k tlumení záběru náboje (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) s řemenicí (26) alternátoru, kde jednosměrná spojková součást (652) má kluznou povrchovou vazbu s řemenicí (26) alternátoru pro otáčení náboje (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a tím i hnaného hřídele (36), rychlostí, přesahující rychlost otáčení řemenice (26) alternátoru, při stanoveném rozsahu rychlosti otáčení výstupní hřídele (14) motoru (10), dostatečného k zabezpečení kroutícího momentu mezi řemenicí (26) alternátoru a nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) při předem stanovené negativní úrovni.
25. 25. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je upevněn jedním svým koncem k náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a opačným koncem je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652), kterou je radiálně vně předpjatá pružina, jejíž část je v záběru třením s řemenicí (26) alternátoru při jejím nehybném stavu, přičemž zvětšující se části jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) jsou přesouvány radiálně vně do záběru třením s řemenicí (26) alternátoru při jejím otáčení poháněnou řemenem (20) k pohonu hnaného hřídele (36) alternátoru.
26. 26. Pohonný systém podle nároku 25, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) i jednosměrná spojková součást (76, 276, 336, 466, 652) jsou tvořeny vinutým ocelovým materiálem, přičemž spirály tlumicího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) a jednosměrné spojkové součásti (74, 276, 336, 466, 652) jsou vinuty jedním směrem, přičemž

    -30CZ 298343 B6 při tlumicím záběru s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) pro pohonné otáčení řemenicí (26) alternátoru je tlumicí pružinový prvek (72, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) radiálně smrštěn.
27. 27. Pohonný systém podle nároku 25, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (722) a jednosměrná spojková součást (652) jsou tvořeny vinutým ocelovým materiálem, kde spirály tlumicího pružinového prvku (722) a jednosměrné spojkové součásti (652) jsou vinuty protisměrně, přičemž při tlumicím záběru s nábojem (52, 52, 328, 382, 3902, 402, 422, 608, 708) pro pohonné otáčení řemenicí (26) alternátoru se tlumicí pružinový prvek (722) radiálně roztahuje.
28. 28. Pohonný systém podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se tí m , že řemenice (26) alternátoru je pro otáčení vzhledem k náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) uložena na kuličkovém ložisku (50, 672) a kluzném ložisku (112, 680), které jsou vzájemně axiálně vzdáleny v ose hnaného hřídele (36).
29. 29. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že kuličkové ložisko (50, 672) je umístěno blíže k alternátoru, než kluzné ložisko (112, 680).
30. 30. Pohonný systém podle nároku 28, vyznačující se tím, že kluzné ložisko (112, 680) je umístěno blíže k alternátoru, než kuličkové ložisko (50, 672).
31. 31. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 376, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je jedním svým koncem upevněn k náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) a opačným koncem je spojen s jednosměrnou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652) konstruovanou a uspořádanou pro záběr třením řemenice (26) alternátoru k přenosu hnaného točivého pohybu tlumicího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) z řemenice (26) alternátoru na náboj (52, 52, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708), kde třecí materiál je sestaven a uspořádán pro kluznou vazbu s řemenicí (26) alternátoru k otáčení hnaného hřídele (36) alternátoru rychlostí přesahující rychlost otáčení řemenice (26) alternátoru při stanoveném rozsahu rychlosti otáčení výstupní hřídele (14) motoru (10) dostatečné k zajištění točivého momentu mezi řemenicí (26) alternátoru a nábojem (52, 52, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) v předem stanovené negativní úrovni.
32. 32. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je tvořen kruhovou dráhovou pružinou, přičemž jednosměrná spojková součást (76, 276, 36, 466, 652) je tvořena vinutým ocelovým materiálem pokrytým třecím materiálem (90), jehož koeficient tření je větší než koeficient tření vinutého ocelového materiálu a záběrový spoj mezi tlumicím pružinovým prvkem (74, 274, 324, 376, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) a jednosměrnou spojkovou součástí (76, 276, 336, 466, 652) zahrnuje zvlněnou část (78, 424) vinutého ocelového materiálu v pevném záběru s částí kruhové drátové pružiny.
33. 33. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že stupeň pružnosti tlumicího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je větší než 1,2 x IO’² mkg na stupeň zkrutného vychýlení a stupeň pružnosti jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652) je menší než 1,2 x IO'³ mkg na stupeň zkrutného vychýlení.
34. 34. Pohonný systém podle nároku 33, vy z n a č uj í c í se t í m , že stupeň pružnosti tlumicího pružinového prvku (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je lOOx větší než stupeň pružnosti jednosměrné spojkové součásti (76, 276, 336, 466, 652).
35. 35. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) je tvořen pryžovou pružinou

    -31 CZ 298343 B6 (324), která je stlačována při propojení řemenice (26) alternátoru s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708).
36. 36. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (386, 388) je tvořen pryžovou pružinou namáhanou střihem při pružném spojení řemenice (26) alternátoru s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708).
37. 37. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) obsahuje pár plochých spirálových pružin (404, 406) uspořádaných vzájemně paralelně pro pružné spojení řemenice (26) alternátoru s nábojem (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) torzně vyváženým způsobem.
38. 38. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že tlumicí pružinový prvek (74, 274, 324, 386, 388, 390, 400, 418, 464, 490, 492, 622, 722) obsahuje zněj oddělenou pružinu zahrnující kruhovou drátovou spirálovou zkrutnou pružinu, kruhový drát axiálně překrývající vinutou zkrutnou pružinu, plochou drátovou spirálovou zkrutnou pružinu nebo plochý drát axiálně překrývající spirálovou zkrutnou pružinu.
39. 39. Pohonný systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že řemenice (26) alternátoru je uložena na náboji (52, 252, 328, 382, 392, 402, 422, 608, 708) prostřednictvím jehlového ložiska (446).
40. 40. Pohonný systém podle nároku 18, v y z n a č u j í c í se tím, že jednosměrná spojková součást (336) je tvořena pásem tvaru vidlice s centrální pásovou částí (342) sevřenou v obvodově překrývající vazbě dvěma axiálně vzdálenými paralelními pásy (344, 346).