CZ300206B6 - Jemne rozdelená stabilizacní kompozice pro polymery obsahující halogen - Google Patents

Abstract

Rešení se týká stabilizacní kompozice pro polymery obsahující halogen, pricemž kompozice obsahuje sul kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu a anorganickou ci organickou kyselinu nebo anorganickou bázi. Rešení se též týká zpusobu prípravy takových stabilizacních kompozicí a polymeru s obsahem halogenu, které obsahují tyto stabilizacní kompozice.

Description

Jemně rozdělená stabilizační kompozice pro polymery obsahující halogen

Oblast techniky

Tento vynález se tyká stabilizační kompozice pro polymery s obsahem halogenu, která obsahuje sůl kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu a anorganickou či organickou kyselinu nebo anorganickou bázi. Tento vynález se též týká způsobů přípravy těchto stabilizačních kompozic a polymeru s obsahem halogenu, které obsahují tyto stabilizační kompozice.

io

Je známo, že plasty s obsahem halogenu podléhají nežádoucím reakcím rozkladu a narušení za podmínek tepelného namáhání v průběhu zpracování nebo dlouhodobého používání. Narušení halogenovaných polymerů, zejména v případě PVC, vede ke tvorbě kyseliny chlorovodíkové, která se odstraňuje z vrstvy polymeru, což vede ke změně barvy nenasycených plastů s barev15 nýnii polymerovými sekvencemi.

Zejména v případě výlisků exponovaných světlu způsobují s narůstající dobou používaní změny teplot anebo další vnější vlivy změny barvy a materiálových vlastností, které mohou případně způsobit nepoužitelnost výrobku.

Existují různé návrhy stabilizačních systémů pro stabilizaci polymerů s obsahem halogenu vzhledem k dlouhodobému poškození způsobenému působením světla či tepla. Například se popisují systémy obsahující chloristany pro stabilizaci polymerů s obsahem halogenu. Při použití chloristanů však nastává problém, že s těmito citlivými oxidačními látkami je třeba zacházet velmi opatrně. Proto mají uživatelé určité výhrady ohledne použití chloristanů ve stabilizačních kompozicích, Proto se navrhují různé roztoky, pomocí kterých lze zlepšit tyto kompozice s obsahem perehlorátů vzhledem k možnosti zacházení.

Například EP-B 0 457 471 popisuje stabilizační kompozici s obsahem perehlorátů. křemičitanu w vápenatého a uhličitanu vápenatého. Pro přípravu popisovaných stabilizačních kompozicí sc vodný roztok chloristanů sodného smísí s křemičitanem vápenatým nebo se směsí křemičitanu vápenatého a uhličitanu vápenatého. Problém, který nastává při použití popisovaných stabilizačních kompozic, spočívá vtom, že obsahují relativně velké krystaly chloristanů sodného. Tyto krystality mohou vytvářet riziko v průběhu zacházení. Dále tyto stabilizační kompozice nelze v poly?5 meru s obsahem halogenu rozdělovat s dostatečnou homogenitou. Navíc přítomnost křemičitanu vápenatého omezuje působení stabilizátoru ve srovnání s jinými sloučeninami vápníku. Dále křcmičítan vápenatý vykazuje vysokou tvrdost podle Mobse, takže může nastat permanentní poškozování zpracovacího zařízení.

DE 689 12 616 12 popisuje práškovilc přísady zpomalující hoření s obsahem oxidu antimoniěněho pro viny love pryskyřice s obsahem halogenu. Tento popis poskytuje kompozice přísad pro zpomalování hoření s obsahem chloristanů sodného a též hydroxidu nebo solí některého alkalického kovu. Podle ztělesnění 2 a 4 se tyto popisované kompozice suší a poté se mohou rozmělňovat na kotoučovém mlýnu.

DE. 696 04 880 12 se týká stabilizátoru pro pryskyřice s obsahem halogenu a způsobu jejich přípravy^ kompozice pryskyřice s obsahem halogenu a komplexní bazické soli. Stabilizátor pro pryskyřice s obsahem halogenu může například obsahovat komplexní bazickou sůl chloristé kyseliny a anorganické kovové hydroxidy.

Existuje tedy potřeba stabilizačních kompozic obsahujících sůl ky slíkaté kyseliny s obsahem halogenu, kde tyto stabilizační kompozice obsahují sůl kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu co nejjemněji rozmělněnou.

CZ 300206 Bó

Problémem tohoto vynálezu je tedy poskytnout tyto stabilizační kompozice a způsob jejich přípravy.

Podstata.vvnálezu

Tento vynález se týká stabilizační kompozice obsahující alespoň jednu sůl kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu obecného vzorce M(C10._t)_k, kde M je Li, Na, K, Mg, Ca. Sr. Zn. Al, La, Ce nebo amonný kation obecného vzorce NR/. kde skupiny R jsou navzájem nezávisle atom vodíku io nebo lineární či rozvětvená alkylová skupina o 1 až 10 atomech uhlíku a k je v závislosti na mocenství Μ 1, 2 nebo 3 a anorganickou či organickou kyselinu nebo anorganickou bázi. kde tato kompozice vzhledem k celkovému množství soli kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu obsahuje méně než 10 % krystalitů této soli, kteréjsou větší než 3 μιη.

i? V souvislostí s tímto vynálezem je třeba „stabilizační kompozice uvažovat jako kompozici užívanou pro stabilizaci polymerů s obsahem halogenu. Pro dosažení stabilizačního účinku se stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu obecně mísí s polymerem s obsahem halogenu pro stabilizaci a následující zpracování. Je však též možné stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu mísil s polymerem s obsahem halogenu pro stabilizaci v průběhu zpracování.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu má alespoň dvě složky. Jako první složku obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu alespoň jednu sůl kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu obecného vzorce M(CIO))_k. kde M je Li, Na, K. Mg. Ca. Sr. Zn. AI, La. Ce nebo amonný kation obecného vzorce NR/. kde skupiny R jsou navzájem nezávisle atom vodíku nebo lineární či rozvětvená alkylová skupina o 1 až 10 atomech uhlíku. Index k odpovídají mocenství M je 1,2 nebo 3.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může například obsahovat pouze jednu sůl kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu. V souvislosti s tímto vynálezem je však též možnc. že stabilitu začni kompozice podle tohoto vynálezu obsahuje směs dvou ěi více solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu. V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vy nálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu chloristan sodný.

Obsah solí kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu ve stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu je od zhruba 0,01 do zhruba 50 hmotnostních %, zejména od zhruba 0,05 do zhruba 20 hmotnostních %. Příklady obsahů solí kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více těchto solí jsou od zhruba 0,1 do zhruba 5 hmotnostních % nebo od zhruba 0,2 do zhruba 1,5 hmotnostních %.

Solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu jsou ve stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu ve zvláště jemně rozmělněné formě. V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu má méně než 10 hmotnostních % solí kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou ěi více těchto solí krystality, jejichž rozměr překračuje 3 μηι. Z toho vyplývá, že alespoň 90 hmotnostních % solí má krystality o rozměru menším než 3 μηι.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu sůl kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou ěi více kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu, kde méně než zhruba 10 hmotnostních % soli či směsi solí je ve formě krystalitů, jejichž velikost překračuje 1 μηι, přednostně jejichž velikost překračuje

500 nm. V rámci dalšího preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu je stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu v podstatě prostá krystalitů solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu, jejichž krystality mají velikost větší než zhruba 250 nm. V rámci zvláště preferovaných ztělesnění tohoto vynálezu neobsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu krystality solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu o rozměru krystalitu větším než zhruba 100 nm nebo větším >5 než zhruba 50 nm nebo větším než zhruba 20 nm nebo větším než zhruba 10 nebo zhruba 5 nm.

. i

Roziněrv krystalitu solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu, jak se popisují v tomto textu, lze stanovit v podstatě kterýmkoliv ze způsobu stanovení velikosti částic. Vhodné jsou například prosevací způsoby, sedimentační způsoby nebo způsoby založené na d i frakci či lomu elcklro5 magnetických vln, zejména světla. Rovně/jsou vhodné způsoby elektronové mikroskopie, jako je rastrovací elektronová mikroskopie nebo transmisní elektronová mikroskopie,

V rámci dalšího preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu jc stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu prostá krystalitů, jako jsou ty. které jsou detekovatelné rentgenovými difrakčními způio soby. Stabilizační kompozice tohoto vynálezu tedy přednostně zahrnuje krystality s rozměry pod mezí detekce těchto způsobů. Rozměr takových kry stalitů je přednostně menší než zhruba 10 nm, lépe než zhruba 5 nm.

Navíc ksoli kyslíkatc kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou nebo více takových solí t5 obsahuje kompozice stabilizátoru podle tohoto vynálezu anorganickou či organickou kyselinu nebo anorganickou bázi. Anorganické či organické kyseliny nebo anorganické báze jsou tuhé látky schopné přednostně tvorby tuhých anhydridů kyselin či bází. Například jsou vhodné organické kyseliny schopné tvorby anhydridů, například kyselina maleinová, kyselina fialová a kyselina jantarová.

?.()

Vhodné jsou například též anorganické kyseliny schopné tvorby anhydridů, například kyselina boritá.

Zvláště vhodnou složkou stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu jsou však anorganické báze schopné tvorby anhydridů. Vhodné anorganické báze jsou hydroxidy prvků hlavních skupin 1 a II Periodické tabulky a hydroxidy prvků podskupiny I Periodické tabulky. Zvláště vhodný je hydroxid horečnatý, hydroxid vápenatý, hydroxid barnatý a hydroxid strontnatý.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může podle popisu tohoto vynálezu například obsahovat pouze jednu organickou či anorganickou kyselinu nebo jednu anorganickou bázi,

V souvislosti stínilo vynálezem je však též možné, aby stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu obsahovala směs dvou či více organických kyselin nebo dvou či více anorganických kyselin nebo směs dvou či více anorganických bází nebo směs jedné či více organických kyselin nebo jedné ěi více anorganických kyselin.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu jako anorganickou bázi hydroxid vápenatý nebo hydroxid horečnatý, zejména hydroxid vápenatý.

Navíc k vyjmenovaným kyselinám či bázím nebo směsím kyselin a bází a solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu muže též stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu obsahovat další přísady.

Vhodné přísady například zahrnují aminoalkoholy. Vhodnými aminoalkoholy v souvislosti stím45 to vynálezem jsou v podstatě kterékoliv sloučeniny, které mají alespoň jednu hydroxylovou skupinu a primární či sekundární či terciární aminoskupinu nebo kombinaci dvou ěi více těchto aminoskupin. V souvislosti s tímto vynálezem jsou vhodné tuhé i kapalné aminoalkoholy jako složky stabilizačních kompozicí podle tohoto vynálezu. Avšak v souvislosti s tímto vynálezem se obsah kapalných aminokyselin například volí takovým způsobem, že celková stabilizační kom5n pozice je v podstatě v tuhé formě.

V rámci dalšího preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vy nálezu maximálně zhruba 5 hmotnostních % kapalného aminoalkoholu nebo směs dvou či více kapalných aminoalkoholu. avšak přednostně je tento obsah nižší, například I hmotnostní

CZ 300206 Bó % nebo méně. V rámci zvláště preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu neobsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu žádné kapalné aminoalkoholy.

Aminoalkoholy vhodné pro použití v souvislosti s tímto vynálezem mají v rámci jednoho prefe5 rovaného ztělesnění tohoto vynálezu teplotu tání vyšší než zhruba 30 °C, zejména vyšší než zhruba 50 °C. Vhodnými aminoalkoholy jsou například sloučeniny s jednou či více hydroxylovými skupinami na bázi lineárních či rozvětvených, nasycených či nenasycených alifatických mono- nebo polyamidů.

io V této souvislosti jsou vhodné například deriváty primárních monoaminů nebo potyaminu nesoucí hydroxy lovou skupinu, mající od 2 do zhruba 40. například 6 až zhruba 20 atomů uhlíku. Příklady těchto derivátů jsou deriváty ethy lam inu, n- propy lamí nu. i so pro pyl a mi nu. sek-propy Iaminu. terc-butylaminu, 1 amino-isobutanu nesoucí hydroxvlovou skupinu, kde tyto substituované aminy mají od dvou do zhruba 20 atomů uhlíku, jako je 2-(N,N-dimethylamino)-l-aminO“ ethan. Vhodnými diaminy s hydroxvlovou skupinou jsou například sloučeniny na bázi aminů o molekulové hmotnosti od zhruba 32 do zhruba 200 g/mol, kde odpovídající diaminy mají alespoň dvě primární, dvě sekundární, nebo jednu primární a jednu sekundární aminoskupinu (aminoskupiny ). Jejich příklady jsou diaminoethan, izomerní diaminopropany, izomerní diaminobutany. izomerní diaminohexany, piperazin, 2,5 dimethy lpiperazin, amine 3 aminomethyl-3.5,5-tri2(i methylcyklohexan (isoforodiamin. (PDA), 4,4'-diamínodieyklohexylmethan, 1,4-diaminocyklohexan, aminoclhylelhanolamin, hydrazin. hydrazin-hydrát nebo triaminy. jako je diethylentriarnin nebo 1.8-diamino-4-aminomethyIoktan, triethylamin, tributylamin, dimethylbenzylamin, N-ethyl- N-methyl- N-cyklohexyl morfolin. dimethylcyklohexylamin, dimorfolinodiethylcllier. 1,4-diazabicyklo[2,2,2]oktan. l-azabicyklo[3,3,0]oktan, Ν,Ν,Ν \N -tetramethylethylendi25 amin, Ν,Ν.Ν',Ν '-tetramethylbutandiamin, Ν,Ν,Ν',N'-tetramethyl-1.6-hexadiamin. pentamethy Idiethyltriamin, tetramethyldiaminoethylether, bis-(dimethylaminopropyl)moěovina. N,N-dimethylpiperazin, 1,2-dimethyl imidazol a di{4 N,N-diniethylaminocyklohexyl)methan.

Zvláště vhodné jsou alifatické aminoalkoholy mající od 2 do zhruba 40, přednostně od 6 do

Au zhruba 20 atomů uhlíku, například 1 amino-3,3-dimethylpentan-5-ol, 2-aminohexan -2 .2' -diethanolamin, 1 aniino-2,5-dimcthyleyklohexaiwf-ol. 2-aminopropanol. 2-aminobutanol. 3-aminopropanol, I-amino-2-propanol, 2-amine-2-methyl-1-propaneL 5-aminopentanol. 3-aminomethyl- 3.5.5-trimethylcyklohexanol, 1-amino-l-cyklopentan-mcthanoL 2—amino—2— ethyl 1,3-propandiol, 2 (dÍmethylaminoethoxy)ethanol, aromaticko alifatické nebo aromaticko35 cykloalifatické aminoalkoholy mající od 6 do zhruba 20 atomů uhlíku, kde přicházejí v úvahu jako aromatické struktury, heterocyklické ci isocyklické kruhové systémy, jako je naftalen nebo zejména benzenové deriváty, jako je 2-aminobenzylalkohol, 3-(hydroxymelhyl)anilin, 2-amino3 -fenyl-l-propanol. 2-amino-l-fenylethanol, 2-fenylglycinol nebo 2-am ino-l-feny 1-1.3-propandiol a také směsi dvou ci více těchto sloučenin.

•1(1

V rámci zvláště preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu jsou použitými aminoalkoholy heterocyklické sloučeniny mající cyklický kruhový systém s aminoskupinami. kde hydroxylové skupiny jsou připojené k tomuto kruhu buď přímo, nebo přednostně spojovacími skupinami.

Do rámce zvláště preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu patří heterocykl ické aminoalkoholy mající alespoň dvě, přednostně alespoň 3 aminoskupiny tohoto kruhu. Jako centrální kruhová složka aminoalkoholů vhodných pro použití podle tohoto vynálezu slouží zvláště vhodné produkty trimerizace isokyanátů.

-4 CZ 300206 B6

Zvláště se preferují isokyanuráty s hydroxylovými skupinami obecného vzorce I

CHYOH

I (CH₂)_ra (X A ,Ό

HOYIíC— (CH₂) ,N. ,N

Em

ÍI) ve kterých skupiny Y a indexy m jsou identické nebo rozdílné a m je celé číslo od 0 do 20 a Y je atom vodíku nebo lineární či rozvětvená nasycená či nenasycená alkylová skupina mající od l do zhruba 10 atomu uhlíku. V souvislosti s tímto vynálezem se zvláště preferuje tris(hydroxyrnethyl)ísokyanurát (THE1C) jako složka stabilizačních kompozicí podle tohoto vynálezu.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může například obsahovat pouze jeden aminoalkohol. V souvislosti s tímto vynálezem však může stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu stejně tak obsahovat směs dvou či více různých atninoalkoholů.

Jako přísady jsou v souvislosti stínilo vynálezem též vhodné sloučeniny mající strukturní element obecného vzorce II

(TI) ve kterém n je číslo od 1 do 100 000, skupiny R⁴, R\ R¹ a R² jsou nezávisle na sobě atom vodíku, ncsubstiluovaná či substituovaná, lineární či rozvětvená, nasycená či nenasycená alifatická alkylová skupina mající od l do 44 atomů uhlíku, nesubstituovaná či substituovaná, nasycená či nenasycená cykloalkylová skupina mající od 6 do 44 atomů uhlíku, nesubstituovaná či substituovaná arylová skupina mající od 6 do 44 atomů uhlíku nebo nesubstituovaná či substituovaná aralkylová skupina mající od 7 do 44 atomů uhlíku neboje skupina R¹ nesubstituovaná či substituovaná acylová skupina mající od 2 do 44 atomů uhlíku nebo se skupiny R¹ a R² spojují s vytvořením aromatického nebo heterocyklického systému a skupina R' v tomto vzorci je atom vodíku, nesubstituovaná či substituovaná, lineární či rozvětvená, nasycená či nenasycená, alifatická, alkylová nebo alkylenová skupina nebo oxyalkylová skupina nebo oxyalkylenová skupina nebo inerkapioalkylová nebo merkaptoalky lenová skupina nebo aminoalkylová skupina nebo aminoalkylenová skupina mající 1 až 44 atomů uhlíku, nesubstituovaná či substituovaná, nasycená či nenasycená, cykloalkylová nebo cykloalkylenová skupina nebo oxycykloalkylová skupina nebo oxycykloalkylenová skupina nebo merkaptocykloalkylová skupina nebo merkaptocykloalkylenová skupina nebo aminocykloalkýlová skupina nebo aminocykioalkylenová skupina mající od 6 do 44 atomů uhlíku nebo nesubstituovaná či substituovaná arylová nebo ary lenová skupina mající od 6 do 44 atomů vodíku nebo skupina etheru či thioetheru mající od 1 do 20 atomů kyslíku nebo atomů síty nebo atomů kyslíku a atomů síry nebo tvoří polymer, který se váže na strukturní element [prostřednictvím O. S. NR. NR⁴ nebo CEEC(O)] nebo se skupina R ’ připojuje ke skupině R¹

- 5 CZ 300206 B6 tak. že se vytváří v konečném výsledku nesubslituovaný či substituovaný, nasycený či nenasycený hetcrocyklický kruhový systém mající od 4 do 24 atomů uhlíku, nebo směs dvou éi více sloučenin obecného vzorce I.

s V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se jako sloučenina obecného vzorce I používá sloučenina na bázi α,β-nenasycenc β-aminokarboxylové kyseliny, zejména sloučenina na bázi β-aminokrotonové kyseliny. Zvláště vhodné jsou estery' nebo thioestery odpovídajících aminokarboxylových kyselin s monovalentními či polyvalentními alkoholy nebo merkaptany, ve kterých X je v každém z těchto příkladů atom kyslíku nebo atom síry.

Pokud skupina R spolu s X je alkoholová nebo merkaptanová skupina, může se tato skupina vytvořit například z methanolu. ethanolu, propanolu, isopropanolu, butanolu. 2-cthylhexanoIu, isooktanolu. isononanolu, dekanolu, laurylalkoholu, myristylalkoholu, alkoholu, palmilylalkoholu, stearylalkoholu, ethylenglykolu, propylenglykolu, 1,3-butandiolu. 1.4-butandiolu, 1,615 hexandiolu, 1,10-dekandiolu, diethylenglykolu, thiodicthanolu. triinethylolpropanu. glyeerolu, iris-(2 hydroxymethybisokyanurátu, triethanolaminu, pentaerythritolu, di-trirnethylolpropanu, diglycerolu. sorbitolu. mannitolu. xylitolu, di-pentaerythritolu a též zodpovídajících merkaptoderivátů těchto alkoholů.

2o V rámci zvláště preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se jako sloučenina obecného vzorce II používá sloučenina, ve které R¹ je lineární alkylová skupina mající od 1 do 4 atomů uhlíku, R² je atom vodíku a R' je lineární ěi rozvětvená, nasycená, monovalentní až hexavalentní alkylová nebo alky lenová skupina mající od 2 do 12 atomů uhlíku nebo lineární, rozvětvená nebo cyklická, bivalentní až hexavalentní etheralkoholová skupina nebo thioetheralkoholová skupina.

?5

Vhodné sloučeniny obecného vzorce 11 zahrnují například stearylester ky seliny β-arninokrotonové, ester di(p-aminokrotonovč kyseliny) a 1,4 butandiolu, ester thiodiethanoi-J3-aminokrotonové kyseliny, trimethylolpropanester kyseliny tri^-aminokrotonové. ester pentaerythritolu a kyseliny tetra β aminokrotonové, ester dipentaerythritolu a kyseliny hexa β aminokrotonové a podobně. Tyto sloučeniny mohou být ve stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu samotné nebo ve směsi obsahující dvě nebo více těchto sloučenin.

V souvislosti s tímto vynálezem lze též podobně jako sloučeniny obecného vzorce II použít aminouracilovc sloučeniny obecného vzorce lil

(III) ve kterém skupiny R^í? a R⁷ mají významy popsané výše a skupina R⁸ je atom vodíku, nesubstituovaná či substituovaná, lineární či rozvětvená, nasycená či nenasycená alifatická uhlovodíková skupina mající od I do 44 atomů uhlíku, nesubstituovaná či substituovaná, nasycená či nenasycená eykloalifatieká uhlovodíková skupina mající od 6 do 44 atomů uhlíku nebo nesubstituovaná ěi substituovaná aromatická uhlovodíková skupina mající od 6 do 44 atomů uhlíku.

-6CZ 300206 B6

Sloučenina obec uch o vzorec III tedy patří mezi sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém n v obecném vzorci I je I a skupiny R¹ a R podle obecného vzorce I se spojují s vytvořením strukturního elementu obecného vzorce IV.

NR

N

R⁹ (IV) ve kterém X je atom síry nebo atom kyslíku. R¹ je proto v případě sloučeniny obecného vzorce IV N-R⁹, zatímco R je RN C=X a tyto dvě skupiny se kovalentné spojují prostřednictvím vazby N-C s obdržením heterocyklického kruhu.

V souvislosti s tímto vynálezem se preferují sloučeniny obecného vzorce IV, ve kterých R⁹ je atom vodíku.

V rámci dalšího preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se ve stabilizačních kompozicích podle tohoto vynálezu používají sloučeniny obecného vzorce III, ve kterých R⁹ a R^x je lineární či rozvětvená alkylová skupina o 1 až 6 atomech uhlíku, například methylová skupina, ethylová i? skupina, propylová skupina, butylová skupina, pentylová skupina nebo hexylová skupina, lineární či rozvětvená alkylová skupina substituovaná hydroxylovou skupinou mající 1 až 6 atomů uhlíku, například hydroxy methylová skupina, hydroethylová skupina, hydroxypropylová skupina, hydroxy butylová skupina, hydroxypentylová skupina nebo hvdroxyexylová skupina, aralkylová skupina o 7 až 9 atomech uhlíku, například benzylová skupina, fenylethylová skupina, fenylpro2i) pylová skupina, dimethylbenzylová skupina nebo fenylisopropylová skupina a výše vyjmenované aralkylové skupiny mohou být substituované například atomem halogenu, hydroxylovou skupinou nebo mcthoxyskupinou nebo alkenylovou skupinou mající od 3 do 6 atomů uhlíku, například vinylovou skupinou, alkylovou skupinou. methallylovoLi skupinou, l-butcnylovou skupinou nebo 1 hexenylovou skupinou.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se ve stabilizačních kompozicích podle tohoto vynálezu používají sloučeniny obecného vzorce Ul. ve kterých R^f> a R⁸jsou atom vodíku, methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, Ísopropylová skupina, n-butylová skupina, isobutylová skupina, sek-butylová skupina nebo terc-butylová skupina,

31)

Vhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou také například sloučeniny, ve kterých se skupiny í<' a R‘ spojují s vytvořením aromatického nebo heteroaromatiekého systému, například kyselina aminobenzoová. kyselina aminosalieylová nebo kyselina aminopyridinkarboxylová a jejich vhodné deriváty.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu sloučeninu obecného vzorce I nebo sinčs dvou či více sloučenin obecného vzorce 1. například sloučeninu obecného vzorce III, v množství od zhruba 0,1 do zhruba 99,5 hmotnostních %, zejména od zhruba 5 do zhruba 50 hmotnostních % nebo od zhruba 5 do zhruba ío 25 hmotnostních %.

Další vhodné přísady podle tohoto vynálezu jsou například sloučeniny mající alespoň jeden sp'-hybridízovaný atom uhlíku nesoucí merkaptoskupinu. Sloučeniny mající alespoň jeden sp-hybrídizovaný atom uhlíku nesoucí merkaptoskupinu je třeba v souvislosti s tímto vynálezem uvažovat tak. že jsou to sloučeniny se strukturním elementem Z^CZ-SH nebo strukturním elementem ZjC=S s možností, že tyto dva strukturní elementy jsou lautomerní formy jedné slouče-7CZ 300206 B6 niny. sp²-hybridízovaný atom může být částí nesu bstítuo váné či substituované alifatické sloučeniny nebo částí aromatického systému. Vhodné typy sloučenin jsou například deriváty thiokarbamové kyseliny, thíokarbamáty. thiokarboxylové kyseliny, deriváty kyseliny thiobenzoové, deriváty thioacetonu a thiomočovina nebo deriváty thiomočovíny. Vhodné sloučeniny mající alespoň jeden sp-hybridizovaný atom uhlíku nesoucí merkaptoskupinu se popisují například v německé patentové přihlášce DE 101 09 366.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se používá thiomočovina nebo některý derivát thiomočovíny jako sloučenina mající alespoň jeden sp²-hybridizovaný atom uhlíku io nesoucí merkaptoskupinu.

Příklady přísad rovněž vhodných pro stabilizační směsi podle tohoto vynálezu jsou karbazol nebo karbazolové deriváty či směsi dvou či více těchto sloučenin.

Dalšími vhodnými aditivyjsou například 2.4-pyrrolidindion nebo jeho deriváty, jak se popisuje v německé patentové přihlášce DE 101 09 366.

Vhodnými přísadami jsou například epoxidové sloučeniny. Příklady těchto epoxidových sloučenin jsou epoxidovaný sojový olej, epoxidovaný olivový olej, cpoxidovaný lněný olej. epoxidova20 nv ricinový olej. epoxidovaný podzcmnicový olej, epoxidovaný kukuřičný olej. epoxidovaný bavlníkový olej a též glyeidylové sloučeniny.

Glyeidylové sloučeniny obsahují glycidvlovou skupinu, která se váže přímo na atom uhlíku, kyslíku. dusíku nebo síry, Glyeidylové nebo methyIglycidylové estery lze obdržet reakcí sloučeniny

2? mající alespoň jednu karboxylovou skupinu v molekule s epichlorhydrinem nebo glyceroldichlorhydrinem nebo methy lepiehlorhydrinem. Tato reakce se výhodně provádí za přítomnosti bází.

Jako sloučeniny mající ve své molekule alespoň jednu karboxy lovou skupinu lze například použít alifatické karboxylové kyseliny. Příklady těchto karboxylových kyselin jsou kyselina glutarová. šo kyselina adipová, kyselina pimelová, kyselina suberová, kyselina azalová. kyselina sebaková nebo dimenzovaná či trimerizovaná kyselina linolová, kyselina akrylová, kyselina methakrylová, kyselina kapronová, kyselina kaprylová, kyselina laurová, kyselina myristová, kyselina palmitová. kyselina stearová nebo kyselina pelargonová a též. monokarboxvlové nebo polvkarboxylové kyseliny vyjmenované níže. Vhodné jsou též eykloalifatické karboxylové kyseliny, jako je cyk35 lohexankarboxvlová kyselina, kyselina tetrahydro fialová, kyselina 4-methyltetrahydroftalová. kyselina hexahydroftalová, kyselina endomethylentetrahydroftalová nebo kyselina 4-methylhexahydroftalová. Vhodné jsou též aromatické karboxylové kyseliny, jako je kyselina benzoová, kyselina fialová, kyselina isoftalová. kyselina trimellitová nebo kyselina pyromellitová.

G lyc i dyl ethery' nebo methylglyeidylethery lze obdržet reakcí sloučeniny mající alespoň jednu volnou alkoholovou skupinu Ol i nebo fenolovou skupinu Oll a vhodně substituovaný epichlorhydrin za alkalických podmínek nebo za přítomnosti kyselého katalyzátoru s následným zpracováním alkáliemi. Ethery tohoto typu se odvozují například z acyklických alkoholů, jako je ethy lengly kol, diethy lenglykol nebo vyšší poly(oxyethylen)glykoly, propan-1,2-diol nebo poly45 (oxypropylen)glykoly, butan-1,4-diol, poly(oxytetramethylen)glykoly, pentan-1.5-diol, hexan 1,6-diol, hexan 2,4,6-triol, glycerol. 1,1,1-trimethylolpropan, bis(trimcthylol)propan, pentaerythritol, sorbitol a také z polyepichlorhydrinů, butanolu, amylalkoholu, pentanolu a rovněž z monofunkčních alkoholů, jako je isooklanol, 2-ethylhexanol. isodckanol nebo technické alkoholové směsi, například z technických směsí mastných alkoholů.

Vhodné ethery se též odvozují od cykloalifatickýeh alkoholů, jako je 1.3- nebo 1,4 diliydroxycyklohexan, bis—(4-hydroxyeyklohexyl)methan, 2,2-bis(4-hydroxycyklohexyljpropan nebo I.l-bis(hydroxymethyl)cyklohexan-3-en nebo mají aromatická jádra, jako N.N- bis(2-liydro.wethyIjanilin. Vhodné epoxidové sloučeniny lze též obdržet od mononukleárních fenolů, například od fenolu, rcsoreinolu nebo hydrochinonu nebo jsou na bázi póly nukleárních fenolů, jako je

-8CZ 300206 B6 bis(4-hydroxyfenyl)methan, 2,2-bís(4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(3,5-d i brom 4-hydroxyfenyl)propan, 4,4' dihydroxydifenylsulfony nebo na bázi kondenzačních produktu fenolu s formaldehydem obdržených za kyselých podmínek, například fenolové novolakv.

Další terminální epoxidy vhodné jako aditiva v rámci tohoto vynálezu jsou například glycidyl( Inaftyljethcr, glycidyl—2-fenyl(fenyl)ether. 2 difenyl(glyeidyl)ether, N-(2,3-epoxypropyl)ftalamíd nebo 2.3-epoxypropyl(4-methoxyfenyl)cthcr.

Vhodné jsou též N-glycidylové sloučeniny, kterč lze obdržet deehlorací reakěníeh produktů ιο epiehlorhydrinu s aminy obsahujícími alespoň jeden atom vodíku aminoskupiny. Tyto aminy jsou například anilin. N-methylanilin, toluidin, n-bulylamin, bis(4 aminofenyl)methan. m-xylylcndiamin nebo bis(4-incthylaminofenyl)methan.

Podobně vhodné jsou S-glycidyíovč sloučeniny, například di-S-glyeidyletherovč deriváty, kterč i? se odvozují od díthiolů, jako je ethan-1,2-dithiol nebo bis (4-merkaptomethylťeny I) ether.

Zvláště vhodné epoxidové sloučeniny se popisují například na stránkách 3 až 5 publikace EP 1 046 668. na kterou se odkazuje v tomto popisu a je třeba ji považovat za část popisu v tomto textu.

V souvislosti s tímto vynálezem jsou též vhodnými přísadami 1.3-dikarbonylovč sloučeniny, zejména β-diketony a β-ketocstery. V souvislosti s tímto vynálezem jsou vhodné dikarbonylové sloučeniny obecného vzorce R'C(O)CIIR-C(O)R', jak se popisuje například na str. 5 publikace EP 1 046 668, která se zde výslovně cituje vzhledem ke skupinám R', R'' a R' a jejíž popis se zde považuje za část popisu v tomto textu. Zvláště vhodné jsou například aeetylaeeton. 7-terc-nonylthiohcptandion-2,4, benzoylaceton, dibenzoyhnethan. lauroylbenzoylmetlian, palmiloylbenzoylmethan, stearoylbenzoylmethan, isooktylbenzoylmethan. 5-hydroxykapronylbenzoylmethan. tribenzoylmethan, bis(4-methylbenzoy1)melhan, benzoyl-p-chlorbenzo} 1methan, bis(2-hydroxvbenzoyl)methan. 4 methoxybenzoylbenzoylniethan. bis(4 methoxyben5o zoyl)methan. benzoyl formy Imethan, benzoylacetylfenylmethan. 1—benzoyl—1 -acety Inonan.

stearoyM-methoxybcnzoylmethan, b i s(4—terč—bu tyl benzoyl) met han, benzoyl feny lacety Imethan. bis(cyklohexanoyl)methan, dipivaloy Imethan, 2 acetylcyklopentanon, 2-benzoyleyklopentanon, methylester. ethylester. butylester. 2-ethylhexylester, dodccylester nebo oktadecylester kyseliny diaeetoctové a též propionylcsler nebo butyrylester kyseliny octové, o I až 18 atomech uhlíků <s a též ethylester. propylester, butylester. hexylester nebo oktylester kyseliny octové nebo polynukleární β-ketocslcry, které se popisují v publikaci EP-A 433 230. která se zde výslovně cituje, nebo kyselina dehydrooctová a rovněž zinečnaté. horečnaté nebo alkalické soli nebo eheláty alkalických kovů, kovů alkalických zemin nebo zinku s vyjmenovanými sloučeninami, pokud existují.

1,3 Diketosloučeniny mohou být ve stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu v množství až zhruba 20 hmotnostních %, například až zhruba 10 hmotnostních %.

Poiyoly jsou rovněž vhodnými aditivy v souvislosti se stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu. Vhodnými poiyoly jsou například pentacrythritol, dipentaerythritol, tripentacrylhritol, bístrimethylolpropan. inositol, polyvinylalkohol, bistrimethylolethan, trimcthylolpropan, sorbitol, maltitol, isomaltitol. laktitol, lykasin, mannitol, laktosa, leukrosa, tris(hydroxymethyl)isokyanurát. palatinit. tetramcthylolcyklohexanol, tetramethylolcyklopentanol, telramethylolcykloheptanol. glycerol. diglycerol, polyglycerol. thiodiglycerol nebo d i hydrát 1-O-a-D-glykopyranosyl5o D-mannitolu.

Poiyoly vhodné jako aditiva mohou být ve stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu v množství až zhruba 30 hmotnostních %, například až zhruba 10 hmotnostních %.

-9CZ 300206 B6

Vhodnými aditivy jsou též například stěrieky bráněné aminyjako jsou ty, které jsou vyjmenované na str. 7 až 27 publikace EP A 1 046 668. Výslovně se citují stěrieky bráněné aminy popsané v této publikaci a tyto sloučeniny, které jsou v ní vyjmenované, je třeba považovat za část popisu v tomto textu.

Λ

Stériekv bráněné aminy vhodné jako přísady mohou být v kompozici podle tohoto vynálezu v množství až zhruba 30 hmotnostních %. například až zhruba 10 hmotnostních %.

Vhodnými aditivy ve stabilizačních kompozicích podle tohoto vynálezu jsou též hydrotalcity. io zeolitv a alkalické aluminokarbonáty. Vhodné hydrotalcity, zeolity a alkalické aluminokarbonáty se popisují například na stranách 27 až 29 publikace EP A 1 046 668. na stranách 3, 5 a 7 publikace EP-A 256 872, na stranách 2 a 3 publikace DE-C 4106 411 a na stranách 2 a 3

DE-C 41 06 404. Vyto popisy sc zde výslovně citují a popisy na udaných místech je třeba považovat za část popisu v tomto textu.

Hydrotalcity. zeolity a alkalické aluminokarbonáty vhodné jako přísady mohou být ve stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu v množství až zhruba 50 hmotnostních %. například až zhruba 30 hmotnostních %.

Vhodnými přísadami v souvislostí se stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu jsou například hydro kal um i ty obecného vzorce V

Μ^,ΑίΑι^ΟΗΧ^,ΙΒ,ΐνιηΗ,Ο (V) ve kterém

M je hořčík nebo zinek nebo jejich směs.

A je j—valentní anion anorganické či organické kyseliny a j je 1.2 nebo 3.

B je anion anorganické či organické kyseliny odlišný od A.

r je celé číslo > 1 a pro r > 1 znamená jeho hodnota stupeň polymerizace aniontu kyseliny a

1 je 1. 2. 3 nebo 4 a udává mocen štvi aniontu kyseliny, kde pro r “ 1 je 1 2, 3 nebo 4 a pro r> 1 označuje toto číslo mocenství jednotlivých monornerníeh jednotek polyaniontu a jeho hodnota je 1, 2, 3 nebo 4 a rl znamená celkové mocenství polyaniontu a pro parametry x, y. a, b, r, z a j platí následující pravidla:

< x < 0.6

0 < v < 0,4, kde bud¹ x 0, nebo v = 0.

< a < 0,8/r a z - 1 + 2x + 3y - ja - r/b.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se jako aditiva používají sloučeniny obecného vzorce V, ve kterém M je vápník, který může být vc směsi s hořčíkem nebo zinkem nebo hořčíkem a zinkem.

V obecném vzorci V je A r-valentní anion anorganické či organické kyseliny, kde r je E 2 nebo

3. Příklady anionlů kyselin v souvislosti s hydrokakimity vhodnými pro použití podle tohoto

- 10CZ 300206 B6 vynálezu jsou halidové ionty, ionty SO.f , SO₄ ² , SiO? , SOf , HPOf , PO/ < COf . alkyl- a dialky[fosfáty, alkyimerkaptidy a alkylsulfonáty, kde alkylové skupiny mohou být totožné či rozdílné, s přímým řetězcem, rozvětvené či cyklické a přednostně mají od 1 do zhruba 20 atomů uhlíku. Jako anionty kyselin A jsou rovněž vhodné anionty případně substituovaných di- tri- nebo tetrakarboxylových kyselin, jako je maleát, ftalát. akonitál. trimezát. pyromellitát, maleát, lartarát, citrát a rovněž anionty izomerníeh forem kyseliny liydroxyfialové nebo kyseliny hydroxymesové. V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu je A anion anorganické kyseliny, zejména halidový ion. například b , Cl nebo Br. přednostně Cl .

io V obecném vzorci v jc B anion kyseliny odlišný od A. Pro případ, ve kterém r v obecném vzorci v je číslo 1, označuje písmeno Β 1 valentní ion anorganické či organické kyseliny, kde I je číslo 2, 3 nebo 4. Příklady an iontů kyseliny B přítomných v souvislosti se sloučeninami obecného vzorce v vhodnými pro použití podle tohoto vynálezu jsou například O\ SO₄ , SO₄ \ SAT, S₂O₄ \ ΙΙΡΟϊ ², PO)’ , CO',² alkyl- a dialky 1 fos fonáty, alkyimerkaptidy a alkylsulfonáty. kde alkylové skupiny mohou být totožné nebo rozdílné, s přímým řetězcem nebo rozvětvené nebo cyklické a přednostně mají od I do zhruba 20 atomů uhlíku. Vhodnými anionty kyselin A jsou rovněž anionty případně substituovaných di , tri- nebo tetrakarboxylových kyselin, jako jsou maleátový anion. ftalátový anion, akonitátový anion, trimesátový anion. pyromellitátový anion, malátový anion, tartarátový anion, citrátový anion a též anionty izomerníeh forem kyseliny hyd2o roxyftalovc nebo hydroxymesové. B v obecném vzorci V v souvislosti s tímto vynálezem je přednostně boritanový anion nebo anion některé případně substituované di , tri- nebo tetrakarboxylovč kyseliny. Zvláště se preferují anionty karboxylovýeh kyselin a anionty hydroxykarboxylovýeh kyselin majících alespoň dvě karboxylové skupiny a zejména sc preferují eitrátové anionty.

V případe, že r v obecném vzorci v je číslo větší než 1, výraz [B_r]^[l označuje anorganický či organický póly anion se stupněm polymerizace r a valencí I jednotlivých monomem ích jednotek tohoto polyaniontu s celkovou valencí rl. kde 1 je rovno nebo vetší než 1. Příklady vhodných polyaniontů [B_r]^r! jsou polyaníonty polyakrylátů, polykarboxylátů. polyborátů, polysilikátu, polyfosfátú a polyfosfonátů.

.10

Ve všech výše vyjmenovaných případech mohou být anionty kyselin A a B v jakémkoliv požadovaném poměru a/b ve sloučeninách obecného vzorce V,

Sloučeniny obecného vzorce V nejsou sloučeninami s vrstevnatou strukturou typu hydrotalcitu nebo hydrokalumitu, avšak fyzikální směsí hydrátů oxidů M‘ /hlinitého se solemi biva letních kovů. Rentgenové difraktogramy sloučenin obecného vzorce V použité v kompozici podle tohoto vynálezu jasně ukazují, že to nejsou diskrétní krystalické sloučeniny známého typu, avšak směsi, které jsou pro rtg. paprsky amorfní.

Pro přípravu sloučenin podle obecného vzorce V podle známých způsobů lze roztoky či suspenze oxidových forem žádaných kationtů (například NaAKK Ca(Oll)> Zn(OH)_:, Al(OH);) mísil s roztoky či suspenzemi solí nebo odpovídajících kyselin žádaných an iontů a lze je podrobit reakci při teplotách od 40 do 95 °C s možností doby reakce mezi 15 a 300 min.

Jestliže se požaduje povrchová úprava reakčních produktů, lze médium pro povrchovou úpravu přidávat přímo k reakěním produktům a produkt lze separovat od matečného louhu filtrací a sušit při vhodných teplotách mezi 100 a 250 °C. Přidávané množství média pro povrchovou upravu je například od zhruba 1 do zhruba 20 hmotnostních %.

V souvislosti se stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu lze použít sloučeniny obecného vzorce V v množství až zhruba 50 hmotnostních %, například až zhruba 30 hmotnostních % nebo až zhruba 15 hmotnostních %.

V rámci dalšího ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu alespoň jednu bazickou vápenatou sůl. Vhodné bazické vápenaté soli jsou například oxid vápenatý, uhličitan vápenatý nebo. pokud již není nezbytnou složkou stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu, hydroxid vápenatý. Bazické vápenaté soli mohou být připadne povrchově modifikované.

s Vhodnými přísadami do stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu jsou kovové oxidy, kovové hydroxidy a kovová mýdla nasycených či nenasycených karboxylovýeh kyselin nebo hydroxy kar boxy I o vých kyselin s přímým řetězcem nebo rozvětvených aromatických, cykloal i lát ic kýeh či alifatických karboxylovýeh kyselin, majících zejména od zhruba 2 do zhruba 22 atomu uhlíku, lo Jako kationty kovů mají oxidy kovů. hydroxidy kovů nebo mýdla kovu vhodné jako přísady zejména dvoj mocný kat ion. Vápenatý nebo zinečnatý nebo olovnatý kation nebo směsi dvou nebo víee z nich jsou zvláště vhodné, avšak v rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu jsou stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu prosté zinku.

Příklady vhodných aniontů karboxylovýeh kyselin zahrnují anionty monovalentníeh karboxylových kyselin, jako jc kyselina octová, kyselina propionová, kyselina niáselná. kyselina valerová. kyselina hexanová. kyselina enanthiová. kyselina oktanová, kyselina neodekanová, kyselina-2ethylhexanová. kyselina pelargonová. kyselina děkanova, kyselina undekanová, kyselina dodekanová, kyselina tridekanová, kyselina myristová, kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina

2a isostearová, kyselina stearová, kyselina 12-hydroxystearová, kyselina 9,10-dihydroxyslearová, kyselina olejová, kyselina 3,6 dioxaheptanová, 3.6,9-trioxadekanová, kyselina behenová, kyselina benzoová, kyselina p-tcrc-bulyl benzoová, kyselina diniethylhydroxybenzoová, kyselina 3.5-dí-tere-butyI 4 hydroxybenzoová, kyselina toluylová, kyselina dimethylbenzoová, kyselina ethyl benzoová, kyselina n-propylbenzoová, kyselina salicy lová, p-tcrc-oktylsalicylová, kyselina sorbová, anionty bivalentních karboxy lovýeh kyselin nebo esterů těchto kyselin, jako je kyselina šťavelová. kyselina tnalonová, kyselina inaleinová. kyselina vinná, kyselina skořicová, kyselina mandlová, kyselina jablečná, kyselina glykolová. kyselina šťavelová, kyselina salieylová, polyglykoldikarboxylové kyseliny mající stupeň polymerizacc od zhruba 10 do zhruba 12, kyselina ftalová, kyselina isoftalová, kyselina tere fialová nebo kyselina hydroxy ítalová. anionty trivalent

5o nich nebo tetravalentních karboxylovýeh kyselin, nebo monoesterň, diesterú nebo triesterů těchto kyselin, jako je kyselina hemimellitová, trimellitová, pyromellitová nebo kyselina citrónová a tak zvané „overbased karboxyláty, jak se popisují například v DE-A 4106 404 nebo DEA 40 02 988, a popis těchto dokumentů je třeba považovat za část popisu v tomto textu.

V rámci jednoho preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se používají přísady mýdel kovů majících anionty odvozené od nasycených či nenasycených karboxylovýeh kyselin nebo hydroxykarboxylových kyselin o 8 až 20 atomech uhlíku. Zvláště se preferují stearáty. oleáty, al uráty, palmitáty. behenáty, versatáty, hydroxy stearáty, dihydroxystearály, p tere-butylbenzoáty nebo (iso)oktanáty vápenaté či zinečnaté nebo směsi dvou nebo více z těchto látek. V rámci dalšího preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu stearát vápenatý nebo stearát zinečnatý nebo jejich směs.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může zahrnovat vyjmenované oxidy kovů, hydroxidy kovů nebo mýdla kovů nebo směs dvou či víee z nich v množství až zhruba 50 hmotnost45 nich %, například v množství až zhruba 30 hmotnostních %.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může dále obsahovat jako termostabilizační složku některou organotinovou sloučeninu nebo smčs dvou či více organotinovýeh sloučenin. Vhodné organotinové sloučeniny jsou například methyIstannuin-tris(isooktylthioglykolát). methyI5d stannuin lrÍs(isooktyl-3-mcrkaplopropionát). methyIstannum tris(isodecylthioglykolát), methyIstarmum-tris(isooktylthioglykolát). monobutylstannum-tris(isooktylthioglykolát), dioktylstannum-bis(isooktylthioglykolát), monooktylslannumtris(isooktylthioglykolát) nebo dimethyIstannum bis(2-ethylhexyl-[3-merkaptopropionát).

CZ JUU206 B6

Dále lze v souvislosti se stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu použít organotinové sloučeniny, které se vyjmenovávají a jejichž příprava se popisuje na stranách 18 až 29 EP-A 0 742 259. Výslovně se cituje tento popis a sloučeniny, které jsou zde vyjmenované a způsoby jejich přípravy je třeba uvažovat jako část výkladu tohoto textu.

s

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může obsahoval popsané organotinové sloučeniny v množství až 20 hmotnostních %, zejména až zhruba 10 hmotnostních %.

V rámci dalšího ztělesnění tohoto vynálezu může stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu io obsahovat organické fosfitovc estery' mající od I do 3 organických skupin, z nichž dvě nebo více mohou být totožné nebo mohou být všechny rozdílné. Vhodnými organickými skupinami jsou například lineární či rozvětvené, nasycené či nenasycené alkylové skupiny o 1 až 24 atomech uhlíku, nenasycené či nasycené alky lové skupiny od 6 do 20 atomů uhlíku nebo nesubstituované či substituované aralkylové skupiny o 7 až 20 atomech uhlíku. Příklady vhodných organických fosfítových esterů jsou tris(nonylfcnyl)—. trilauryl- tributy!-, trioktyl—, tridecyl—, tridodecyl-. trifenyl-. oktyIdifenyl-. dioktylfenyI-, tri(oktylfenyl)-, tribenzyl-. buty Idikresy 1- oktyl-di(oklylfenyl) , tris(2 ethylhexyl)- tritolyl-, tris(2-cyklohexyl feny 1) . tri cx nafty I-. tris(fenylfenyl)-, tris(2-feny lethyl)-. tri s(d i methy Ifenyl)-, tri křesy I nebo trís( p- nony Ifenyl)- fosfit nebo tristeaiyIsorbitol-trifosfit nebo směsi dvou ěi více těchto látek.

2.0

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může obsahovat popsané fosfitové sloučeniny v množství až zhruba 30 hmotnostních %. zejména až zhruba 10 hmotnostních %.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může též obsahovat jako přísady blokované mer25 kaplany, jak se popisuje na stranách 4 až 8 publikace EP A 0 742 259, Výslovně se cituje popis v této publikaci, který je třeba uvažovat jako část popisu v tomto textu.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může obsahovat popisované blokované měrka ptaný v množství až 30 hmotnostních %, zejména až zhruba 10 hmotnostních %.

Stabilizační kompozice podle tohoto vy nálezu muže též obsahovat maziva, jako jsou parafinové vosky, polyethylenové vosky, polypropylenové vosky, montánní vosky, esterová maziva, jako jsou estery mastných kyselin, purifi kované Či hydrogenované přírodní či syntetické triglyeeridy nebo parciální estery, amidové vosky, chlorparafiny. glycerolestery nebo mýdla kovů alkalických zemin. Maziva vhodná pro použití se též popisují v Kunststofladdilive“, R. Gáchler/H. Můller, Carl Hanser Verlag. 3. vy dání, 1989. str. 478 až 488. Vhodná maziva jsou též například mastné ketony, jak se popisuje v DE 4 204 887 a též maziva na bázi silikonů, jak se popisuje například v EP A 0 259 783. nebo jejich kombinace, jak se popisuje v EP-A 0 259 783. Výslovně se citují tyto dokumenty, jejichž popis týkající se maziv je třeba považoval za část popisu v tomto textu.

Zvláště vhodná jsou v souvislosti s tímto vynálezem maziva Baerolub¹* od Baerloeher GmbH (Unterschleissheim, Německo).

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu mohou obsahovat popsaná maziva v množství až zhruba 70 hmotnostních %, zejména až zhruba 40 hmotnostních %.

Organické plastifikátory jsou rovněž vhodnými přísadami pro stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu.

Vhodné plastifikátory jsou například sloučeniny ze skupiny esterů kyseliny fialové, jako je dimethyl-, diethyl-, dibutyl- dihexyl- di-2 ethylhexyl-, di n okly 1-. diisooktyI . diisononyldiisodccyI-. dicyklohcxyl-, dimethylcyklohexyl- dimethylglykol-, dibutyIglykol-. bcnzylbutyl nebo difenyl-ftalát a též směsi ftalátů, například směsi alkyl-ftalátů o 7 až 9 nebo 9 až II atomech uhlíku v alkoholu esteru nebo směsi alkyl ftalátů mající 6 až 10 a 8 až 10 atomů uhlíku v alkoholu esteru. Zvláště vhodné ve smyslu tohoto vynálezu jsou dibutyl- dihexyl- di_1 ~

2-ethylhexyl-, di-n-oktyl-, diisooktyl ·, diisononyl-, diisodecyl-, diisotridccyl- a benzylbutyl ftalát a též směsi alky 1-ftalátů.

Vhodnými plastifíkátory jsou též estery alifatických dikarboxylových kyselin, zejména estery' kyseliny adipové. kyseliny azelaové nebo kyseliny sebakové nebo směsi dvou nebo více / nich. Příklady takových plastifikátorů jsou di 2- ethyIhexyl-adipát. diisooktyl-adipát, diisononyl-adipát, di isodeeyl-adipát. benzylbutyl—adipát, benzyloklyl—adipát. di—2—ethylhexy l—azelát, dí-2-elhylhexyl-scbakát a diisodecyl-sebakát. V rámci dalšího ztělesnění tohoto vynálezu sc preferuje di-2-ethylhexyl-acetát a d i isookty I adipát.

Vhodnými plastifíkátory jsou též estery kyseliny trimellitové, jako je tri—2—ethy Ihexyl—trimel I itát, triisotrideeyl-tri mel litát, triisooktyl- tri mel litát a též estery kyseliny trimellitové mající od 6 do 8, od 6 do 10. od 7 do 9 nebo od 9 do 11 atomu uhlíku v esterové skupině nebo směsi dvou či více z těchto sloučenin.

Vhodnými plastifíkátory jsou též například polymerní plastifíkátory, jak se popisují v Kunststoffadditivc, R. Gáchler/H. Miiller. Car! Hanser Verlag. 3. vydání. 1989, kapitola 5.9.6, str. 412 až 415 nebo „PVC Technology, W. V. Titow, 4. vydání. Elsevier Publíshers, 1984. str. 165 až 170. Nej užívanější výchozí látky pro přípravu polyesterových plášti fikátorů jsou

2o například dikarboxylové kyseliny, jako jc kyselina adipová. kyselina fialová, kyselina azclaová nebo kyselina sebaková a diolv, jako je 1,2-propandiok 1,3-butandiol, 1,4 butandiol. 1,6-hexandiol. neopentylglykol nebo diethylenglykol nebo směsi dvou či více z těchto sloučenin.

Vhodnými plastifíkátory jsou též estery fosforečné kyseliny, jako jsou ty, které se popisují v Taschenbueh der Kunststoffadditivc, kapitola 5.9.5, str. 408 až 412. Příklady vhodných esterů kyseliny fosforečné jsou tributyl—fosfát, tri—2—ethylbutyl—fosfát, tri-2 ethy Ihexyl—fosfát, trichlorethyí- fosfát, 2—ethylhexyl—di—fenyl—fosfát, IrifenyI-fosfát, trikresyl-fosfát nebo trixylenyl-fosťát nebo směsi dvou či více těchto látek.

o Vhodnými plastifíkátory'jsou též chlorované uhlovodíky {parafiny) nebo uhlovodíky popisované v „Kunststoffadditivc, R. Gachter/H. Mtiller, Caři Hanser Vcrlag, 3. vydání, 1989, kapitola 5.9.14.2. str. 422 až 425 a kapitola 5.9.14.1. str. 422.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může obsahovat popisované plastifíkátory v množ3? štvi až zhruba 99,5 hmotnostních %. zejména až zhruba 30 hmotnostních %. až zhruba 20 hmotnostních % nebo až zhruba 10 hmotnostních %. V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu je spodní mez pro popisované plastifíkátory jako složku stabilizačních kompozicí podle tohoto vynálezu zhruba 0,1 hmotnostních % nebo více, například zhruba 0,5 hmotnostních %, 1 hmotnostní %. 2 hmotnostní % nebo 5 hmotnostních %,

Pigmenty jsou též vhodnými složkami stabilizačních kompozicí podle tohoto vynálezu. Příklady vhodných anorganických pigmentů jsou oxid titaničitý. saze. fe₂Oj. Sb₂Oj, (Ba.Sb)CT, CrO,. spinely, jako je kobaltová modř a kobaltová zeleň, Cd(S,Se) nebo ultramarínová modř. Vhodnými organickými barvivý jsou například azobarviva, ftalocyaninová barviva. chinakridonová bar45 viva, perylenová barviva, diketopyrrolopyrrolová barviva a antrachinonová barviva.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může též zahrnovat plnidla. jako jsou ta, která se popisují na stranách 393 až 449 „Handbook of PVC Eormulaling, E. J. Wickson, John Wiley & Sons. lne., 1993 nebo vyztužující prostředky, jako jsou ty, které se popisují na stranách 549 až

615 „Taschenbueh der Kunststoffádditive“, R. Gachter/Π. Mtiller. ČTirl Hanser verlag. 1990.

Zvláště vhodná plnidla nebo vyztužující prostředky jsou například uhličitan vápenatý (křída), dolomit, wollastonit, oxid horečnatý, hydroxid horečnatý, silikáty, skleněná vlákna, mastek, kaolin, křída, saze nebo grafit, dřevitý prášek nebo jiné obnovitelné suroviny. V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu křídu.

- 14CZ 300206 B6

V rámci dalšího ztělesnění tohoto vynálezu mohou stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu obsahovat antioxidační prostředky, absorbátory DV světla, stabilizační prostředky chránící před působením světla nebo nadouvadla. Popisují se vhodné antioxidační prostředky, například na stranách 33 až 35 EP-A 1 046 668. Antioxidanty preferované v rámci tohoto vynálezu jsou výrobky lrganox^K (výrobce: Ciba Specialty Chemicals) například lrganox^R 1010 nebo 1076 nebo produkty Lowinox od Great Lakes.

Vhodné absorbátory DV světla a stabilizátory proti působení světla se popisují na stranách 35 a 36 EP-A 1 046 668. Oba popisy se výslovně citují a považují se za součást tohoto textu.

Vhodnými nadouvadly jsou například organické azos loučen iny a hydraz.os loučen iny. tetrazoly, oxaziny, anhydrid kyseliny isatové. soli kyseliny citrónové, například citrát amonný a též uhličitan sodný a hydrogenuhličitan sodný. Zvláště vhodný je například hydrát amonný, azodikarbonamid nebo hydrogenuhličitan sodný nebo směsi dvou nebo tří z nich.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu může též obsahovat modifikátory rázové pevnosti a pomocné prostředky pro zpracování, gel ač ní prostředky, antistatické prostředky, biocidní prostředky, deaktivátory kovů. optické zjasňovače. prostředky zpožďující hoření a též. prostředky proti tvorbě mlhy. Vhodné sloučeniny těchto skupin sloučenin se popisují například v „Kunststoff Additive, R. Kessler/H. Miiller. Carl Hanser Verlag, 3. vydání. 1989 a též v 1 íandhook of PVC lom mlat mg. E. J. Wilson, J. Wilcy & Sons, 1993.

Pro přípravu stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu se ponechá reagovat vodný roztok soli kyslíkatc kyseliny s obsahem halogenu nebo směs dvou či více těchto solí sanhydridem anorganické či organické kyseliny nebo s anhydridem anorganické báze.

Tento vynález se též týká způsobu přípravy stabilizační kompozice polymerů s obsahem halogenu. při kterém se vodný roztok kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu ponechá reagovat s anhydridem anorganické či organičtí ké kyseliny nebo sanhydridem anorganické báze nebo se směsí dvou nebo více z těchto látek s obdržením reakčního produktu.

Pro tento účel se v rámci prvního ztělesnění tohoto vynálezu připraví anhvdrid anorganické či organické kyseliny nebo anhydrid anorganické báze nebo směs dvou či více anhydridů anorga55 nických či organických kyselin nebo směs dvou ěi více anhydridů anorganické báze v práškovité formě. Způsob podle tohoto vynálezu lze však též provést se směsí jednoho či více anhydridů anorganických ky selin a jednoho či v íce anhydridů anorganické báze.

Prášky používané v souvislosti se způsobem podle tohoto vynálezu mají přednostně průměrný

4o rozměr částic menší než zhruba 100 μιη, zejména menší než zhruba 60 μηι a zvláště zejména menší než zhruba 40 μπι.

Pro provedení způsobu podle tohoto vynálezu se ponechá reagovat jedna z výše popsaných anhydridových sloučenin nebo jedna zvýše popsaných směsí svodným roztokem soli kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více těchto solí. Reakce se provede v souvislosti se způsobem podle tohoto vynálezu tak, že anhydrid reaguje s vodou dodanou svodným roztokem soli kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více těchto kyselin s obdržením příslušné kyseliny ěi báze.

Podmínky převládající v průběhu reakce lze volit v podstatě podle požadavku s podmínkou, že se reakce daného anhydridů provede vodou z vodného roztoku. Například lze pro reakci použít od teploty zhruba 0 do zhruba 100 °C, zejména teploty od zhruba 20 do zhruba 80 °C. V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se volí složky účastnící se reakce tak. aby se reakce mohla provést v podstatě při teplotě místnosti,

- 15CZ 300206 B6

V rámci tohoto vynálezu se však uvažuje, že v průběhu reakce teplota stoupá, například následkem exotermní povahy samotné reakce.

Reakci práškovité složky svodným roztokem lze uskutečnit v principu jakýmkoliv způsobem s podmínkou, že se zajistí dostatečné promíchání prášku a vodného roztoku. Pro provedení způsobu podle tohoto vynálezu jsou například běžná mísící zařízení, jako jsou kartáčové mísíce nebo radlicové mísiče. Zvláště vhodné jsou však způsoby, které poskytují zvláště jemnou distribuci složek, které spolu navzájem reagují, například způsoby ťluidní náplně, způsoby rozprašovací věže nebo způsoby používající proud trysky.

Způsob podle tohoto vynálezu lze též například provádět jako kombinaci procesů míšení a rozmělňování. V tomto případě například v průběhu rozmělňování anhydridů nebo směsi dvou ěi více anhydridů, jak se popisuje výše. lze dodávat vodný roztok soli kyslíkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsí dvou ěi více těchto solí v průběhu rozmělňování.

Když má stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu obsahoval jedno ěi více aditiv navíc ke dvěma hlavním složkám, lze tato aditiva přidávat ke stabilizační kompozici před reakcí, v průběhu reakce nebo po skončení reakce vodného roztoku s an hydří dem ěi anhydridy. Přidání aditiv před reakcí nebo v průběhu reakce by se mělo používat pouze, pokud jsou aditiva inertní vůči sloučeninám účastnícím se reakce. Jinak, zejména když tato aditiva nejsou inertní, přidávají se (pokud má kompozice stabilizátoru podle tohoto vynálezu obsahovat tato aditiva) pouze po skončení reakce.

V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se pro provedení způsobu podle tohoto vyná25 lezu používají složky anhydridů a vodný roztok vmolárním poměru anhvdridivoda. jako jed: 1 nebo vyšší než 1:1, například od 1,1:1 do zhruba 1,5:1.

Stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu jsou vhodné pro stabilizaci polymerů obsahujících halogen.

Příklady takových polymerů s obsahem halogenu jsou polymery vinylehloridu, vinylové pryskyřice obsahující vinylchloridové jednotky v základním řetězci polymeru, kopolymery vinylchloridu a vinylesterú alifatických kyselin, zejména vinyl-acetátu, kopolymery vinylehloridu s estery akrylové a methakry lové kyseliny nebo akrylonitrilem nebo směsi dvou nebo více z nich. kopo55 lymery vinylehloridu s dienovými sloučeninami nebo nenasycenými dikarboxylovými kyselinami nebo jejich anhydridy, například kopolymery' vinylehloridu s dielhyl malátem, diethyl-fumarátem nebo malein-anhydridem, post-ehlorované polymery a kopolymery vinylehloridu. kopolymery vinylehloridu a vínylidenchloridu s nenasycenými aldehydy, ketony a jinými látkami, jako je krotonaldeliyd. vinyl('methyT)kelon, viny!(methyl)ether, viny 1(isobulyl)elher a podobně, poly4(i niery a kopolymery vínylidenchloridu s vinylchloridem a další polymerizovatelnc sloučeniny, jako jsou ty. které se již popisují výše, polymery vinyl-chloraeetátu a diehlordivinyletheru, chlorované polymery' vinyl-acetátu, chlorované polymerní estery akrylové kyseliny a a substituovaných akry lových kyselin, chlorované polystyreny, například polydichlorstyren, chlorované polymery ethylenu, polymery a post-chlorované polymery chlorbutadicnu a jejich kopolymery s vinylchloridem a rovněž směsi dvou či více vyjmenovaných polymerů nebo polymerních směsí obsahujících jeden ěi více zvýše jmenovaných polymerů. V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu se používají stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu pro výrobu výlisků PVC-U, jako jsou okenní profily , průmyslové profily, trubice a desky.

5o Pro stabilizaci stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu jsou tcž vhodné roubované polymery PVC s EVA, ABS nebo MBS. Preferované substráty pro takové roubované polymery jsou též výše jmenované homopolymery a kopolymery'. zejména směsi vinylchloridových kopolymerú s jiným i termoplastickými či elastomerními polymery, zvláště směsi s ABS, MBS, NBR, SAN, EVA. CPE, MBAS, PAA (polyalkyl-a kry lát), ΡΛΜΑ (polyalkyl- methakrylát), EPDM, polyamidy nebo polvlaktony.

- 16CZ 30U206 BO

Podobně vhodně pro stabilizaci stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu jsou směsi halogenovaných a nehalogenovanýeh polymerů, například směsi výše jmenovaných nehalogenovanýeh polymerů s PVC. zejména směsi polyurethanů a PVC.

Dále lze též stabilizovat reeykláty polymerů s obsahem chloru stabilizačními kompozicemi podle tohoto vynálezu, kde pro tento účel jsou v principu vhodné jakékoliv reeykláty výše vyjmenovaných halogenovaných polymerů. Například reeyklát PVC je vhodný v souvislosti s tímto vynálezem.

Tento vynález se tedy též týká póly měrní kompozice, která obsahuje alespoň halogenovaný polymer a stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu.

V rámci preferovaného ztělesnění tohoto vynálezu obsahuje polymerní kompozice podle tohoto vynálezu stabilizační kompozici podle tohoto vynálezu v množství od 0.1 do 20 pln*, zejména od zhruba 0,5 do zhruba 15 phr a od zhruba 1 do zhruba 12 phr. Jednotka phr představuje „na 100 dílů pryskyřice“ a vztahuje se k hmotnostním dílům na 100 dílů hmotnosti polymeru.

Polymerní kompozice podle tohoto vynálezu přednostně obsahuje jako halogenovaný polymer alespoň podíl PVC, kde obsah PVC jc zejména alespoň zhruba 20 hmotnostních %. přednostně alespoň zhruba 50 hmotnostních %, například alespoň zhruba 80 hmotnostních % nebo alespoň zhruba 90 hmotnostních %.

Tento vynález se též týká způsobů stabilizace polymerů s obsahem halogenu, ve kterých polymer s obsahem halogenu nebo směs dvou či více polymerů s obsahem halogenu nebo směs jednoho či více polymerů s obsahem halogenu a jednoho či více polymerů bez halogenu mísí se stabilizační kompozicí podle tohoto vynálezu.

Míšení polymeru nebo polymerů a stabilizační kompozice podle tohoto vynálezu se může v podstatě uskutečnit kdykoliv před zpracováním nebo v průběhu zpracování polymeru. Například lze stabilizační kompozici přidávat do polymeru, který je vc formě prášku či granulí před zpracováním. Je však též stejně možné přidávat stabilizační kompozici k polymeru či polymerům ve změkčeném či roztaveném stavu, například v průběhu zpracování ve vytlačovaeím lisu ve formě emulze nebo disperze, ve formě pastovité směsi, ve formě suché směsi nebo ve formě roztoku či taveniny.

Polymerní kompozice podle tohoto vynálezu se může přivádět v požadované formě známým způsobem. Vhodné způsoby jsou například kalendrování. vytlačování, vstřikování, aglomerace, vytlačování s vyfukováním nebo plastisolový způsob. Polymerní kompozici podle tobolo vynálezu lze též použít například při výrobě pěnových materiálů. Polymerní kompozice podle tohoto vynálezu jsou v podstatě vhodné pro výrobu měkkých či tvrdých PVC, zejména pro výrobu PVC U. '

Polymerní kompozici podle tohoto vynálezu lze zpracovat pro výrobu výlisků. Tento vynález se ledy též týká výlisků obsahujících alespoň kompozici podle tohoto vynálezu nebo polymerní kompozici podle tohoto vynálezu.

Pojem ..výlisek'' v souvislosti s tímto vynálezem zahrnuje v podstatě veškeré trojrozměrné struktury. které lze vyrábět z polymerní kompozice podle tohoto vynálezu. V souvislosti s tímto vynálezem pojem „výlisek“ zahrnuje například pláště vodičů, automobilové komponenty, například automobilové komponenty' používané uvnitř automobilu, v motorovém prostoru nebo na vnějších povrchách. Izolátory kabelů, dekorativní fólie, zemědělské fólie, hadice, tvarované těsnící elementy, kancelářské fólie, dutá tělesa (láhve), balicí fólie (hlubokotažné fólie), foukané fólie, trubice, pěnové látky, profily pro silné zatížení (okenní rámy), profily pro lehké stěny, stavební

- 17 CZ 300206 B6 profily. obklady, tvarovky, desky, pěnové panely, koextrudáty s recyklovaným jádrem nebo kryty elektrického či strojního zařízení, například počítače či spotřebiče pro domácnost.

Další příklady výlisků, které lze obdržet z polymerní kompozice podle tohoto vynálezu, jsou umělá kůže. podlahové krytiny, textilní potahy, stěnové krytiny, potahy cívek a spodní kryty pro motorová vozidla.

Tento vynález se vysvětluje podrobněji níže v příkladech.

Příklady provedení vynálezu

1. 7,14 g vodného roztoku chloristanu sodného o koncentraci 70 hmotnostních % se smísí se 45 g hydroxidu vápenatého (rozměr částic 6,5 μηι) a směs se poté vysuší (kombinace 3). Vyšetření vysušené směsi elektronovou mikroskopií ukazuje krystality o rozměru do 10 gm. při záznamu rentgenového difraktogramu (charakteristické záření Cu/K a) směsi ukazuje odraz při 2 theta 25.14° na přítomnost kry stalického chloristanu sodného.

2. 7,14 g vodného roztoku chloristanu sodného o koncentraci 70 hmotnostních % se smísí se 6,66 g oxidu vápenatého (rozměr částic D^: 14,5 μηι) a 36,2 g hydroxidu vápenatého (rozměr částic Ds₍₎: 6,5 μηι) (kombinace I). Vyšetření směsi elektronovou mikroskopií neukazují Žádné určité krystality chloristanu sodného. Záznam rentgenového difraktogramu nevykazuje žádný odraz 2 theta = 25,14°, čímž ukazuje na nepřítomnost krystalického chloristanu sodného o rozměru krystalitů větším než 5 nm.

Pro testování účinnosti stabilizačních kompozicí podle tohoto vynálezu se připraví formulace podle tohoto vynálezu a dvě srovnávací formulace (formulace 2 a 3). Smčs chloristanu sodného a hydroxidu vápenatého obdrženého smísením těchto dvou složek v suchém stavu se používá v kombinaci 2. Velikost částic složek hydroxidu vápenatého a chloristanu sodného v kombinaci. 2 je zhruba 6,4 respektive zhruba 15 gm.

- 18CZ 300206 B6

Používají se následující formulace.

	Formulace i	Formulace 2	Formulace 3
PVC	100	100	100
Křída	2,1	2,1	2,1
Oxid títaničitý Stearát vápenatý	0,1	0,1	0,1
(Ceasit SW)	0, 5	0,5	0,5
Parafinový vosk (například BL*LKT) ?E vosk (například	0,6	0,6	0,6
BL'PA) Oxidizovaný PE vosk	0,5	0,5	0,5
(například BI/PA 25)	0,1	0,1	0,1
Hydroxid vápenatý	0,2	0,2	0,2
Hydrokalumít	0,6	0,6	0,6
BGAC	0,3	0,3	0,3
Kombinace 1	0,2
Kombinace 2		0,2
Kombinace 3			0,2
BL = Baerolub
PVC a každá zvýše popsaných formulací sc používá pro výrobu válcovaných fólií při teplotě 190 °C (doba válcování 3 min). Výsledně fólie PVC se testují zkouškou s červení Congo podle DIN VDE 0472 část 614 a jejich stabilita se testuje v Mathisovč peci při teplotě 200 °C s postupem každých s min s následným visuálním posouzením kvality. Získané výsledky ukazuje následující tabulka.
	Formulace 1	Formulace 2	Formulace 3
Zkouška s červení Congo Zachování barvy v	24 min	19 min	22 min
Mathisově testu	1	3	2
Počáteční barva	1	1	2

= nej lepší hodnocení 6 = nejhorší hodnocení

Claims (10)

1. Stabilizační kompozice obsahující alespoň sůl kvsííkaté kyseliny s obsahem halogenu obecného vzorce M(C10₄)k^ ve kterém M je Li. Na, K, Mg, Ca. Sr, Zn, Al, La. Ce nebo amoniový kation vzorce NR⁴ . kde skupiny R jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo lineární ěi rozvětvená alkylová skupina o 1 až 10 atomech uhlíku, a k je. podle mocenství M, číslo 1, 2 nebo 3; a anorganickou či organickou kyselinu nebo anorganickou bázi. vyznačující se tím. že tato kompozice, vztaženo k celkovému obsahu soli kyslíkalé kyseliny s obsahem halogenu, obsahuje méně než 10 hmotnostních % krystalitů soli o velikosti kry stalitů větší než 3 μιη.

2. Stabilizační kompozice podle nároku Lvyznačující se t í m . že obsahuje, vztaženo k celkovému obsahu soli kyslíkatc kyseliny s obsahem halogenu, méně než 10 hmotnostních % krystalitů soli kvsííkaté kyseliny s obsahem halogenu o velikosti krystalitů větší než 100 nm.

3. Stabilizační kompozice podle nároku 1 nebo 2. v y z n a č u j í c í se t í m . že obsahuje hydroxid kovu alkalických zemin.

4. Stabilizační kompozice podle kteréhokoliv / nároků 1 až 3, v y z n a č u j i c í se t í m . žc též o b sa h uj e a lespoň j edn u da I š í pří sad u.

5. Způsob přípravy stabilizační kompozice pro polymery s obsahem halogenu, vyznačující se t í m , že se vodný roztok kyslíkatc kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu ponechá reagovat s anhydridem anorganické či organické kyseliny nebo s anhydridem anorganické báze nebo se směsí dvou ěi více těchto látek za vzniku reakěního produktu.

6. Způsob podle nároku 5,vyznačující se t í m . žc sc v průběhu reakce tvoří anorganická báze.

7. Způsob podle nároku 5 nebo 6, vy z n ač u j í c í se t i m , žc vodný roztok obsahuje alespoň 10 % hmotnostních solí kvsííkaté kyseliny s obsahem halogenu nebo směsi dvou či více solí kyslíkatých kyselin s obsahem halogenu.

8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 5 až 7, v y z n a č u j í c í se t í m . že vzhledem k celkovému obsahu kvsííkaté kyseliny s obsahem halogenu se v průběhu reakce tvoří méně než 10 % hmotnostních krystalitů solí kvsííkaté kyseliny s obsahem halogenu o rozměru krystalitů větším než 200 nm, vztaženo k celkovému obsahu kyslíkatc kyseliny s obsahem halogenu.

9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 5 až 8, v y z n a č u j í c í se t í m , že se reakční produkt smísí s alespoň jednou přísadou.

10. 10. Póly měrní kompozice, vyznačující se t í m , že obsahuje alespoň jeden polymer s obsahem halogenu a stabilizační kompozici podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 nebo stabilizační kompozici připravenou způsobem podle kteréhokoliv z nároků 5 až 9.