CZ290806B6 - Způsob napínání vrstvené tkaniny a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Zp sob nap n n nenapnut stre ov vrstven tkaniny (1) pro vytvo°en jej elasticity ve sm ru nap n n a do bodu prvotn ho napnut , p°i kter m nenapnut stre ov vrstven tkanina (1), kter obsahuje nenapnut² prvek (4a) elastomern vrstvy, se pod v mezi dvojici proti sob um st n²ch tlakov²ch aplik tor s trojrozm rn uspo° dan²mi povrchy (23, 24, 510, 520), kter jsou vz jemn komplement rn . sti (210, 220) nenapnut stre ov vrstven tkaniny (1) se podrob p° r stkov mu prvotn mu nap n n pro trval prodlou en druh prodlu iteln vrstvy (5, 6), p°ipojen k prvku (4a) elastomern vrstvy, a zadr se protilehl obvodov krajov sti druh prodlu iteln vrstvy (5, 6) pro zabr n n jej ho proklouznut nebo sta en ve sm ru souhlasn m se sm rem nap n n . Za° zen pro nap n n vrstven tkaniny obsahuje prost°edky pro pod v n vrstven tkaniny (1), kter obsahuje prvek (4a) prvn nenapnut elastomern vrstvy, pr b n nebo p°eru ovan , p°ipojen² k nenapnut druh vrstv (5, 6), kter je prodlu iteln av ak vykazuje men elasticitu ne prvn elastomern vrstva. Prost°edky pro pod v n tkaniny obsahuj spojovac v lce (15), stabiliza n v lce (16) a bo n nast°ihovac za° zen (60) a dvojici proti sob uspo° dan²ch tlakov²ch aplik tor . D le za° zen obsahuje zadr ovac prost°edky uspo° dan proti obvodov²m krajov²m stem druh vrstvy (5, 6).\

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká strečové vrstvené tkaniny s „nulovým napětím, která je vytvořena v nenapnutém stavu (tj. s „nulovým napětím“) a kterou je možno opatřit vrstvou mechanickým strečováním.

Předložený vynález se dále týká způsobu a zařízení pro xýrobu takové strečové vrstvené tkaniny s „nulovým napětím“, přičemž předem stanovené části řečené tkaniny mohou byt opatřeny elastickou vrstvou mechanickým strečováním.

Předložený vynález v obzvláště upřednostňovaném provedení se tyká způsobu a zařízení pro opatření předem určených částí strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím pružností v jednom nebo více směrech, zatímco tkanina se pohybuje kontinuálně vysokou rychlostí ve směru stroje.

Předložený vynález se dále týká takové strečové vrstvené tkaniny, obsahující množství absorpčních článků, jako plenky pro jednotlivé použití, spojených navzájem podél jejich pásových částí, dále každá z plenek v řečené tkanině obsahuje alespoň jeden elastomemí prvek, zajištěný buď k vrchní části či zadní části nebo oběma. Poněvadž elastomemí je v podstatě v nenapnutém stavu, je alespoň část tkaniny, obsahující řečený, v podstatě nenapnutý, elastomemí prvek, podrobena mechanickému strečování, které je vhodné k permanentnímu prodloužení tkaniny, ke které je elastomemí prvek zajištěn. V rozsahu, kde tato není zajištěna k elastomernímu prvku, podrobuje se (řečená permanentně prodloužená tkanina) ve směru Z zbytnění mezi sousedními body, zajištěnými k elastomernímu prvku v kolmém směru k rovině elastomemího prvku. Jestliže jsou uvolněny tažné síly, řečený elastomemí prvek se vrací do své v podstatě nenapnuté konfigurace. Bez ohledu na stupeň zbytnění ve směru Z, strečová vrstvená část tkaniny s nulovým napětím je potom schopna elastického prodloužení ve směru původního strečování alespoň až k bodu původního strečování.

Předložený vynález, v obzvláště upřednostňovaném provedení, se týká takového způsobu a zařízení, kde je mechanické strečování řečené vrstvené tkaniny prováděno procházením řečené vrstvené tkaniny mezi párem záběrných zvlněných válců.

Předložený vynález se dále týká, v obzvláště upřednostňovaném provedení, použití textury absorpční bandáže pro jednotlivé použití, jako plenek mající oddělené zpružněné části, tvarované způsobem a zařízením podle vynálezu.

Dosavadní stav techniky

V nejjednodušší terminologii, jak je zde používána, strečová vrstvená tkanina s nulovým napětím se týká vrstvené tkaniny, skládající se alespoň ze dvou vrstev materiálu, které jsou navzájem zajištěny, střídavě nebo v podstatě kontinuálně, podél alespoň části jejich koextenzivních (k sobě přilehlých) ploch v podstatě nenapnutém stavu („nulové napětí“). Alespoň jedna z řečených vrstev je přednostně ve tvaru kontinuální tkaniny, aby se usnadnila kontinuální, vysoká procesní rychlost. Druhá z řečených vrstev může obsahovat kontinuální tkaninu nebo oddělené prvky nebo vrstvy, zajištěné ke kontinuální tkanině v předem určených polohách.

Jak bylo použito v předešlém kontextu, bude znamenat střídavě vázaná vrstvená tkanina vrstvenou tkaninu před použitím napětí, kde jsou vrstvy původně vázány navzájem v oddělených prostorově vzdálených bodech nebo jsou vrstvy navzájem navázány v podstatě v oddělených prostorově vzdálených plochách. Střídavě vázané vrstvené tkaniny prvního typu mohou být vytvořeny procházením dvou vrstev, schopných vázání za horka, přes svěř vytápěných

-1 CZ 290806 B6 vzorovaných vytlačovacích válců nebo nanášením oddělených prostorově vzdálených ploch adheziva na jednu z vrstev před jejím uvedením do kontaktu s jinou vrstvou, naproti tomu střídavě vázaná tkanina druhého typu může být vytvořena dávkováním adhezivně potažené vrstvy s oky nebo mulu (řídké plátno) mezi pár v podstatě kontinuálních vrstev. Obráceně, „v podstatě kontinuálně“ vázaná vrstvená tkanina bude znamenat vrstvenou tkaninu, přičemž před uplatněním napětí jsou vrstvy původně navzájem kontinuálně vázané přes své plochy vnitřních povrchů. V podstatě kontinuálně vázané vrstvené tkaniny mohou být vytvořeny vtlačováním první, v podstatě kontinuální, termoplastické adhezivní vrstvy přímo do druhé vrstvy, pokud první vrstva je v horkém stavu, protahováním dvou vrstev schopných vázání za horka mezi stiskem vyhřívaných hladkých plošných válců nebo použitím v podstatě kontinuálně adhezivního protahování, postříkání nebo foukání hustě vzorované taveniny na jednu z vrstev před uvedením do kontaktu s jinou vrstvou.

Jedna z vrstev použitá ve strečové vrstevné tkanině s ..nulovým napětím“ podle předloženého vynálezu je složena z materiálu, který je schopný strečování a je elastomerní, tj. bude se vracet v podstatě do svých nenapnutých rozměrů, bude-li uvolněna použitá tažná síla. Druhá vrstva, zajištěná k elastomerní vrstvě, je schopná prodloužení, přednostněji schopná protažení, ale není nutně elastomerní. Druhá vrstva při jakémkoliv jejím složení, bude při strečování permanentně protažena alespoň na takový stupeň, že se po uvolnění použitých tažných sil nebude zcela vracet do své původní nenapnuté konfigurace. V rozsahu, když není permanentně protažená druhá vrstva zajištěna k elastomerní tkanině po operaci strečování. rozšiřuje se permanentně protažená druhá vrstva ve směru Z mezi svými body zajištění k elastomerní tkanině, jestliže se elastomerní tkanina, k níž je zajištěna, vrací do své původní nenapnuté konfigurace v rovině x-y. Větší vzdálenost mezi sousedními body zajištění v rovině x-y po strečování znamená, že bude větší stupeň rozšíření ve směru Z ve výsledné vrstvené tkanině. Nehledě na stupeň rozšíření ve směru Z, je výsledná strečová tkanina s nulovým napětím potom schopná elastického prodloužení ve směru výchozího strečování alespoň do bodu počátečního strečování.

Naproti tomu termín „nulové napětí“, který je zde použit pro popis strečové vrstvené tkaniny, které se prodloužený vynález týká, nebyl žadatelem v dřívějších pracích použit přednostně k popisu tkanin shora zmíněného typu, bude použit veskrze pro konzistenci následujícího textu předložené specifikace k popisu takových tkanin.

Jedno velmi ranné provedení střídavě vázané strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím je popsáno v patentu US 2 075 189 zveřejněném Galliganem a kol. 30.3.1937. Podle objevu shora zmíněného patentu Galligana a kol., jsou protahovány dvě předpokládané kontinuální vrstvy pryže, jedna z nichž je pod napětím a podélně strečovaná, mezi párem tlakových válců, pohybujících se stejnou obvodovou rychlostí. Jeden z válců je opatřen relativně malými nebo úzkými výstupky v žádaném vzoru, jehož výstupky spolupracují s druhým válcem tak, že tlačí dohromady do adhezivních kontaktních malých částí dvou vrstev pryže tak, že relativně úzce prostorově malé plochy předpokládaných vrstev budou spojeny do vzoru podobného výstupkům tlakového válce.

Podle Galligana a kol. válec spolupracující s válcem, který má výstupky, může být hladký nebo místo toho může být opatřen souhlasnými výstupky, které jsou podobné těm, které jsou na druhém válci. Válce jsou prostorově vzdáleny závisle na kombinované tloušťce dvou vrstev pryže pro zabezpečení dostatečného stupně požadovaného spojovacího tlaku, aniž by došlo k nežádoucímu zeslabení spojovaných ploch pryže.

Po výstupu spojených vrstev z válců je napětí na strečové vrstvě uvolněno, výsledkem čehož je tato vrstva relaxována v délce a rovněž se málo roztahuje do šířky. Poněvadž střídavě vázaná strečová vrstva se může smršťovat, je vytahována v podélném směru z nabírání nebo záhybů. Ve specifickém provedení, znázorněném na obr. 1 a 2 Galligana a kol., je část nebo nabíraná vrstva spojena se strečovou nebo zadní vrstvou v bodech za použití tlaku do paralelně uspořádaných spojovacích čar.

-2CZ 290806 B6

V následujícím kroku procesu, popsaného v patentu Galligana a kol., je dříve zmíněná vázaná skladba, obsahující dvě vrstvy nabíraného materiálu, velmi vysoce strečována v bočním směru (v podstatě paralelně k bodové čáře), přičemž napětí je dostatečné, aby se strečovala horní část nabírané vrstvy za její elastickou hranici. Mimoto, použité napětí zbývá s elastickou hranicí dna zadní vrstvy. Jestliže je to požadováno, může být boční sterčování do bodu velké až osmkrát než je původní šířka nenapnuté struktury.

Zatímco vrchní vrstva je bočně strečována za její elastickou hranici, její záhyby jsou nutně permanentně zeslabovány v bočním směru, takže jestliže je boční napětí na vrstvenou vrchní část uvolněno, povrchová plocha materiálu v každém záhybu, je-li stříkaná plošně, bude mnohem větší než příslušné části zadní vrstvy. Výsledkem je, že když zadní vrstva se bočně smršťuje, záhyby na vrchní vrstvě jsou vytahovány z bočního směru a poněvadž jejich povrchová plocha je mnohem větší než předtím, smršťovací efekt zadní vrstvy způsobí záhyby do předpokládaného, vysoce nepravidelného a přerušovaného tvaru mezi spojovacími čarami, tj. vytváří směr ze zbytnění skladby, jak obecně znázorňují obr. 5,6 a 7. Galligan a kol. naznačuje, že výsledný strečový vrstvený materiál s nulovým napětím je obzvláště vhodný pro použití v provedení koupacích obleků a čepic, bot, zástěr a jiného zboží.

Jiné dřívější provedení střídavě vázané strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím, která je specificky určena pro použití jako utírací materiál (utěrky, ručníky) a vysoušeči materiál (hadr na podlahu) a roztažitelný oděvní materiál, je popsáno v patentu US 3 025 199, zveřejněného Harwoodem 13.3.1967. Zvláště Harwood naznačuje utváření řídkého plátna, složeného z různoběžných souborů vláken nebo nití, které jsou vázány navzájem v jejich bodech protínání do tvaru mřížkové vyztužené sítě. Pár netkaných vrstev vláken je přednostně připevněn k opačným stranám vyztužené sítě, utvořené prolínáním vláken.

Struktura vrstvené tkaniny, objevená Harwoodem, je potom podrobena operaci strečování v jednom nebo více směrech, aby se permanentně rozšířily netkané tkaniny (vlákna), zajištěné k opačným plochám vyztužené sítě. Podle Harwooda může být toto provedeno strečováním (roztahováním) vrstvené tkaniny příčným způsobem (tj. ve směru napříč stroje), přes vhodné válcové prostředky nebo přiměřeně řízené dopravní prostředky pro uchycení a použití opačných roztažných sil ke straně okrajů tkaniny (tj. napínací zařízení). Jestliže je požadováno strečování podélným způsobem, Harwood uvádí, že toto může být uskutečněno pomocí páru spolupracujících válců s nízkou a vysokou rychlostí.

Pokud jsou použita vlákna k utvoření nitkové Harwoodovy vyztužené sítě ve zvláště upřednostňovaném provedení, má pružná síť tendenci navrátit se do své předem určené, v podstatě nezkroucené konfigurace, jakmile jsou tažné síly, které byly použity na vrstvenou tkaninu, odstraněny.

Výsledek permanentně rozšířených vnějších vrstev znázorňuje v příčném řezu obr. 4 Harwoodova patentu a ukazuje směr Z zbytnění v nevázaných plochách, které se shodují s oky v pružné síti.

Modernější provedení obou střídavě vázaných a v podstatě kontinuálně vázaných strečových vrstvených tkanin s nulovým napětím, obsahujících syntetické polymemí vrstvy a určených pro jednotlivá použití nebo dosažitelné oděvní aplikace, jsou popsána v běžně uděleném patentu US 4 107 364 Sissonovi 15.8.1978 a běžně uděleném patentu US 4 209 563 Sissonovi 24.6.1980. Běžně udělené Sissonovy patenty, které jsou zde začleněny pomocí odkazů, uvádí, že strečové tkaniny s nulovým napětím zde popsané jsou obzvláště dobře vhodné pro jednotlivá použití oděvních aplikací, protože mají poměrně nízké náklady ve srovnání s konvenčními šatovými materiály. Sissonovy patenty dále uvádí, že takové strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím mohou být konstruovány v mnoha rozdílných formách, pohybujících se od variant s extrémně

- 3 CZ 290806 B6 nízkou hmotností, vhodných pro použití na spodní prádlo, k těžkým variantám, vhodným pro oděvní použití.

V upřednostňovaném provedení Sissonův strečový vrstvený materiál s nulovým napětím obsahuje alespoň jednu vrstvu, tvořenou v podstatě syntetickými polymemími vlákny, která jsou poměrně elastomerní, a alespoň jednu vrstvu, obsahující v podstatě syntetická polymemí vlákna, která jsou relativně prodloužitelná, ale poměrně neelastická. Ve zvláště upřednostňovaném provedení jsou vázány navzájem do tvaru koherentní vrstvené tkaniny.

Jak bylo dříve poukázáno, Sisson popisuje dva typy konfigurací vázání tkaniny, v podstatě kontinuální vázání, jak může být provedeno přes svěř vyhřívaných hladkých válců, a v podstatě střídavé vázání ve velkém počtu prostorově vzdálených bodů, jaké může být provedeno přes svěř vyhřívaných vzorovaných vytlačovacích válců.

Vrstvené tkaniny, využívající své konfigurace vázání, jsou potom mechanicky zpracovány jako strečováním, přednostně v podstatě stejnoměrné alespoň v jednom směru, následně pomocí v podstatě naprosté relaxace, aby se získal nízký modul elastičnosti ve směru strečování.

V případě střídavě vázaných vrstvených tkanin vrstva schopná prodloužení, ale poměrně neelastická, je permanentně (stále) prodlužována strečovací operací. Následně je zbytňována a svazována mezi střídavými spojeními jejího zajištění k relativně elastomerní vrstvě, když je uvolněno použité napětí, tj. je zbytňována do významného stupně ve směru Z, aby se vytvořila strečová vrstvená tkanina s nulovým napětím, která je elasticky schopná rozšíření ve směru počátečního strečování alespoň do bodu počátečního strečování. V případě v podstatě kontinuálně vázaných vrstvených tkanin permanentně prodloužená polymerní vlákna, která jsou relativně neelastická, se nevracejí, jestliže je napětí na tkaninu uvolněno. Následně jsou podrobena řetízkování, svazování a v mnohem menším měřítku nasoukání, tj. mezi vázané body relativně k elastomemím polymerním vláknům, jestliže je uvolněno napětí na vrstvenou tkaninu. Naproti tomu zbytnění ve směru Z je méně výrazné v takových kontinuálně vázaných vrstvených tkaninách s nulovým napětím, strečové vrstvené tkaniny pozdějšího typu jsou rovněž elasticky roztažitelné ve směru strečování alespoň do bodu počátečního strečování.

Četné příklady strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím,využívající konfigurace svého nebo střídavého kontinuálního nebo střídavého vázání a způsoby takových tkanin,jsou popsány ve shora uvedených,běžně označovaných Sissonových patentech.

Sissonův návrh používat strečových vrstvených materiálů s nulovým napětím pro jednotlivé použití nebo v libovolných složkách vrchního oděvu byl následován počtem následných prací co do druhu.Viz např.patent US 4 525 407, zveřejněný Nessem 25.6.1985, který popisuje použitelné plenky a chirurgické šaty, začleňující jednu nebo větší počet strečových vrstvených složek, obsahujících nenapnuté elastické členy, střídavě vázané k strečovým, méně roztažitelným substrátům, výsledný vrstvený materiál, opatřený elasticitou strečováním. Obr. 1-3 Nesse znázorňují jednotlivé dvě vrstvy strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím, která je určena pro použití jako elastická bandáž nebo obal. Vrstvená tkanina obsahuje elastický člen bez ok a nestrečový substrát bez záhybů předtím, než je strečován, který je méně jednoduše roztažitelný než elastický člen a který je méně elasticky upravený než elastický člen. Substrát a elastický člen jsou střídavě vázány v plošně vzdálených bodech v pravidelné nebo nepravidelné struktuře. Vrstvená tkanina je posléze strečována ve směrech znázorněných na obr. 2 šipkami. Po uvolnění použitých tažných sil se podrobí elastické členy nabírání, tj. zbytnění ve směru Z, permanentně prodlužovaného substrátu mezi spojovacími body, jak obecně znázorňuje obr. 13. Podobně jako shora uvedená strečová vrstvená tkanina s nulovým napětím Galligana a kol., Harwooda a Sissona, je výsledná vrstvená tkanina popsaná Nessem potom elasticky roztažitelná ve směru výchozího strečování alespoň do bodu výchozího strečování.

Jiné provedení elastické složky tkaniny je znázorněno na obr. 5-8 Nesse. Pozdější provedení používá síťovaný elastický prvek, mající příčné pásy a podélné pásy. Síťovaný elastický prvek

-4CZ 290806 B6

Nesse se jeví být obecně podobný pružnému mřížkovanému členu, představenému na obr. 1-4 shora zmíněného patentu Harwooda. Podobně jako Harwood používá Ness rovněž první substrát, mající menší schopnost roztažení než elastický člen a méně elastickou úpravu než elastický člen. Druhý substrát, který má v podstatě tytéž fyzické vlastnosti jako substrát a který má vložený „sendvičový“ elastický prvek, je rovněž Nessem použit.

Substráty Nesse jsou zajištěny alespoň k opačným plochám síťovaných elastických článků, zatímco elastický článek je v přiměřeně nenapjatém stavu. Substráty mohou, jestliže je to požadováno, být rovněž vázány navzájem přes otvory v síťovaných elastických článcích. Podle Nesse, když je vrstvená tkanina potom strečována v podélném směru, jsou podrobeny substráty permanentnímu prodloužení a mohou být vzájemně odděleny, ale zůstanou střídavě vázané k síťovanému elastickému článku ve středních vzdálenostech, který obsahuje příčné nebo podélné pásy síťovaného členu. Jakmile napětí bylo na tkaninu uvolněno, síťovaný elastický člen navrací tkaninu do její původní konfigurace síťovaného elastického článku, čímž dochází ke zbytnění ve směru Z permanentně prodlužovaných substrátů mezi jejich prostorově vzdálenými body zajištění k podélným pásům elastického článku ve směru v podstatě podélném ke směru strečování. Příčný řez výsledné elastické struktury tkaniny Nesse, znázorněná na obr. 9, je obecně podobný vrstvené strečové tkanině s nulovým napětím, znázorněné na obr. 4 shora uvedeného Hanvoodova patentu.

Podle dříve uvedeného provedení strečové vrstvené tkaniny obr. 9-12 Nessova patentu znázorňují použití elastických strukturních materiálů k získání prodloužitelných částí pro nohy a prodloužitelných nártových částí podél protilehlých okrajových hran a konců použitého plenkového materiálu a naopak. Takové elastické strukturní materiály mohou být zabudovány do oděvů nebo bandáží během výroby a mohou být, pokud je to požadováno, strečovány, aby získaly následující elastickou roztažnost ve směru výchozího strečování.

Podle Nesse pozdější strečovací operace mohou být prováděny konečným uživatelem nebo spotřebitelem produktu, jak je to aplikováno nebo mohou být prováděny během výrobního procesu.

Automatický způsob strečování vrstvené tkaniny, obsahující síťovaný elastický prvek, vpravený za tepla do páru protilehlých plastických filmových vrstev, je zveřejněn na obr. 14 Nesse. V popsaném provedení je vedena struktura, obsahující tři vrstvy, do záběru mezi párem hladkých vyhřívaných protiběžně rotujících válců, aby se za tepla vpravil síťovaný elastický prvek do dvou vrstev filmu a za tepla se vytvořila těsná třívrstvová skladba. Teplem zformovaná skladba je pak vedena do svěru mezi druhým párem protiběžně rotujících válců, které mohou být chlazeny, aby se zabezpečilo tepelné vázání. Strukturní tkanina, vystupující z druhého páru protiběžně rotujících válců, je pak vedena do svěru třetího páru protiběžně rotujících válců, rotujících větší obvodovou rychlostí než druhý pár protiběžně rotujících válců, aby se zabezpečilo protahování strukturní tkaniny mezi dvěma páry válců.

Podle Nesse strečuje toto protahování filmy a přerušuje teplem tvarované vazby, které byly původně vytvořeny mezi filmy přes oka v síťové elastické mřížce. Strečování struktury s elastickým prvkem v podélném směru může podle Nesse rovněž přerušovat těsnění mezi podélnými pásy a filmy, vynechávající pouze pásy vázané k filmovým vrstvám. Jak vystoupí strečová struktura ze třetího páru protiběžně rotujících válcůje uvolněno napětí v podélném směru nebo ve směru stroje a struktura je dopravena k navíječi,který rotuje obvodovou rychlostí přibližně stejnou,jako je obvodová rychlost druhého páru protiběžně rotujících válců.

Zatímco strečová vrstvená tkanina použitím napětí k široce odděleným bodům podpěry, např. první pár válců 230, 232 a druhý pár válců 236, 238, neslouží k permanentnímu prodlužování v podstatě neelastického filmu vrstev 214, 216, žadatelé se dozvěděli, že rovnoměrnost prodloužení se snižuje v takové strečové tkanině s nulovým napětím, jak se zvyšuje vzdálenost mezi prvním párem válců a druhým párem válců. Pro některou danou vzdálenost mezi prvním a

-5CZ 290806 B6 druhým párem válců se tato rovnoměrnost stává zřetelnou, jak se zvýší rozdíl v obvodové rychlosti druhého páru válců, tj. strukturní tkanina se podrobí většímu stupni strečování.

Žadatelé se dále dozvěděli, že tyto problémy nerovnoměrnosti mohou být odstraněny nebo alespoň minimalizovány následně jedním ze specifických navržených řad dále zmíněných běžně přijatých Sissonových patentů. Totiž procházením objemově strečového materiálu s nulovým napětím přes systém objemového strečování jako svěř, vytvořený mezi párem záběmých zvlněných válců, které mají osu rotace v podstatě kolmou ke směru pohybu tkaniny. Záběmé zvlněné válce podpírají vrstvenou tkaninu v mnoha úzce prostorově vzdálených místech příslušně k šířce žlábků během operace strečování. Toto způsobuje v podstatě rovnoměrné objemové strečování každého nepodepřeného segmentu tkaniny mezi sousedními podpěrnými body, rychleji než vysoce lokalizované strečování, jak se často vyskytuje, když jsou podrobeny napětí pouze vnější konce tkaniny.

Sissonův návrh pro objemové strečování strečového vrstveného materiálu s nulovým napětím jeho procházením mezi zvlněnými válci, aby se docílilo elastické roztažitelnosti, má mimoto rovněž být sledován alespoň jedním následným dílem, co do druhu, viz. Např. patent US 4 834 741, přiřčený Sabeemu 30.5. 1989, který je zde začleněn odkazy.

Sabee, podobně jako Ness, popisuje jednoduché oděvní upotřebení, takové jako použitelné pleny, využívající strečový vrstvený materiál s nulovým napětím, obsahující nenapjatý elastomemí prvek, zajištěný mezi dvěma páry prvků schopných tažení v jeho protilehlých částech pásové a nožní. Elastické prvky, znázorněné na obr. 1 Sabeeho, jsou připevněny v pásových částech plenkové tkaniny, zatímco v podstatě v uvolněném stavu k protažitelné vrchní části tkaniny či protažitelné zadní části tkaniny nebo oběma. Konfigurace vázání, používaná Sebeem, může být buď střídavá, jak procházením vrstveného materiálu přes tlakový svěř vytvořený mezi dvěma válci, z nichž jeden je vyhřívaný a obsahuje větší počet zvýšených bodů na své ploše, nebo kontinuální, jako uložením tenkého pásku viskózoelastické horké taveniny adheziva citlivého na tlak na jednu z tkanin a potom přitlačením prášku adheziva, který je citlivý na tlak, ke druhé tkanině protažením vrstveného materiálu přes tlakový svěř, vytvořený mezi párem válců s hladkými plochami.

Bez ohledu na to, které konfigurace vázání je používáno, jsou části plenkové tkaniny, obsahující elastické tkaninové prvky, potom bočně strečovaný v přímém směru stroje záběrem žlábků na páru zvlněných válců, jak obecně znázorňují obr. 5 a 6. Simultánně souhlasné části vrchní a zadní tkaniny, schopné protažení na ploše připevnění elastických prvků, jsou objemově strečovány a taženy, aby se získalo permanentní protažení a molekulová orientace ve směru napříč stroje. Protože zvlněné válce mají své záběmé zvlnění vyřízeno v podstatě paralelně se směrem stroje, koná se objemové strečování tkaniny ve směru napříč stroje. Následně zcela vyrobené pásové části Sabeeovy plenkové tkaniny jsou potom elasticky roztažitelné ve směru napříč stroje, alespoň do bodu výchozího strečování.

Operace strečování, podobná směru stroje, je přednostně prováděna s ohledem na protilehlé nožní části, které obsahují nenapjaté elastické prvky, procházením plenkové tkaniny Sabeeho mezi jiným párem záběrných zvlněných válců, jak obecně znázorňují obr. 12 a 13. Protože zvlněné válce mají zabírající zvlnění vyřízené v podstatě paralelně se směrem napříč stroje, objemové strečování tkaniny probíhá ve směru stroje. V souladu s tím jsou potom nožní části Sabeeovy plenkové tkaniny elasticky schopné protažení ve směru stroje, alespoň do bodu výchozího strečování.

Zatímco bylo uchazečům potvrzeno, že Sissonovo pojetí použití zvlněných válců k objemovému strečování strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím pracuje přiměřeně dobře, když jsou podrobeny velké části nebo celistvá plocha tkaniny zpracování nebo když obsahují pouze předem určené části tkaniny, strečovanou vrstvenou strukturu s nulovým napětím. Např. jestliže jsou složeny pásové a nožní části plenkové tkaniny, znázorněné na obr. 5, 6, 12 a 13 dříve uvedeného

-6CZ 290806 B6

Sabeeova patentu, ze strečového vrstveného materiálu s nulovým napětím, kde je významná tendence pro části s nulovým napětím plenkové tkaniny proklouzávat nebo se smršťovat ve směru paralelně s požadovaným směrem strečování, jak procházejí mezi záběrnými zvlněnými válci.

Proklouzávání nebo smršťování části vrstvené tkaniny s nulovým napětím ve směru paralelně k požadovanému směru strečování činí proces objemového strečování méně efektivním. V takovém případě relativně neelastická vrstva nebo vrstvy, k nimž je elastický prvek vázán, nejsou podrobeny ani velkému stupni prodloužení, ani by neměly být jinak zpracovány pro případ, jestliže nebyla vrstvená tkanina podrobena celkovému smrštění ve směru paralelně se směrem strečování tkaniny. Jak z toho plyne, aktivované nebo strečové části výsledné strečové vrstvené tkaniny projevují menší stupeň řasení a elastické schopnosti prodloužení, jestliže jsou koncové články odříznuty od tkaniny a upotřebeny uživatelem.

Shora uvedený problém se stává stále vážnějším, jak získat velikost oddělených prvků, obsažených ve tkanině nebo částech strečové vrstvené tkaniny, aby byl objemově strečovaný materiál stále menší.

Podstata vynálezu

Podle předloženého vynálezu je jeho předmětem poskytnout zlepšený způsob a zařízení pro objemové strečování strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím, aby se maximalizovala účinnost operace objemového strečování.

Dále je předmětem předloženého vynálezu v obzvláště upřednostňovaném provedení poskytnout takový způsob a zařízení pro zpomalování protilehlých okrajových částí strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím, aby se zabránilo prokluzování nebo smršťování ve směru paralelně se směrem strečování, pokud se podrobí vrstvená tkanina objemovému strečování zpomalením.

Jiným předmětem předloženého vynálezu je poskytnout vysoce účinný způsob a zařízení, které bode v upřednostňovaném provedení snadno vyrábět malé, oddělené pružné plochy v kontinuálně se pohybující strečové vrstvené tkanině s nulovým napětím.

Zatímco strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím jsou dobře známé co do způsobu, jako je použití záběmých zvlněných válců pro objemové strečování strečových vrstvených tkanin s nulovým napětím, aby se mimoto dosáhlo pružnosti, objevili žadatelé, že je významná tendence pro části s nulovým napětím takových vrstvených tkanin, obsahujících v podstatě nenapjaté elastické prvky, podrobit se vnitřně směrovanému prokluzování nebo smršťování ve směru paralelně s požadovaným směrem strečování, jak je tkanina objemově strečována jejím procházením mezi záběrnými zvlněnými válci. Žadatelé se dále naučili, že takové vnitřně směrované prokluzování nebo smršťování činí proces objemového strečování méně účinným pokud se nepodrobí relativně neelastická tkanina, schopná prodloužení, k nimiž je elastický prvek střídavě nebo v podstatě kontinuálně zajištěn, jak velkému stupni prodloužení, tak jinému způsobu pro případ, kdyby vrstvená tkanina nedovolovala podrobit se takovému vnitřně směrovanému prokluzování nebo smršťování ve směru se směrem strečování tkaniny.

Žadatelé rozřešili výše zmíněný problém provedení způsobu a zařízení pro omezení pohybu protilehlých obvodových hran, alespoň části neelastické strečové tkaniny s nulovým napětím, schopné prodloužení během procesu objemového strečování.V upřednostňovaném provedení je část elastického prvku strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím rovněž během operace objemového strečování zpomalena.

Způsob napínání nenapnuté vrstvené tkaniny podle tohoto vynálezu pro vytvoření její elasticky ve směru napínání až do bodu prvotního napnutí,je prováděn tak,že

-7CZ 290806 B6

a) nenapnutá strečová vrstvená tkanina,obsahující prvek z nenapnuté elastomerní vrstvy, připevněný průběžně nebo přerušovaně k nenapnuté druhé vrstvy,která obsahuje souvislou prodlužitelnou tkán inu,vykazující menší elasticitu než první vrstva,se podává mezi dvojici proti sobě umístěných tlakových aplikátorů s trojrozměrně uspořádanými povrchy,které jsou vzájemně komplementární,

b) části nenapnuté strečové vrstvené tkaniny se podrobí přírůstkovému prvotnímu napínání stisknutím proti sobě umístěných trojrozměrných povrchů pro trvalé prodloužení druhé prodlužitelné vrstvy,čímž se zajistí elastická prodlužitelnost vrstvené tkaniny ve směru prvotního napnutí nejméně až do bodu prvotního napnutí,přičemž po uvolnění přírůstkové prvotní nejméně až do bodu prvotního napnutí,přičemž po uvolnění přírůstkové prvotní napínací síly z vrstvené tkaniny má tato tkanina v podstatě stejnou šířku,měřenou ve směru napínání,jako před zahájením prvotního.Podstatou vynálezu potom je,že

c) se zadrží protilehlé obvodové krajové části druhé prodlužitelné,přilehlé k části nenapnuté vrstvené tkaniny,která se přírůstkově napíná,pro zabránění jejího proklouznutí nebo stažení ve směru souhlasném se směrem napínání.

Podle jednoho výhodného provedení způsobu napínání podle vynálezu se vrstvená tkanina plynule pohybuje a plynule se podá mezi dvojici proti sobě umístěných tlakových aplikátorů obsahujících zvlněné válce s osou rotace kolmou k pohybu vrstvené tkaniny a opatřené trojrozměrně uspořádanými,vzájemně komplementárními povrchy trojrozměrně uspořádané povrchy zvlněných válců se dostanou do záběru vůči sobě.zatímco plynule se pohybující vrstvená tkanina prochází mezi válci,protilehlé obvodové okraje první elastomerní vrstvy a druhé vrstvy,přilehlé části nenapnuté vrstvené tkaniny, která se přírůstkové napínání,se zadrží pro zabránění jejího proklouznutí nebo stažení ve směru souhlasném se směrem napínání.

Podle dalšího výhodného provedení způsobu napínání protilehlé tlakové aplikátory zahrnují zvlněné válce,které mají osy rotace kolmé ke směru pohybu vrstvené tkaniny a kde trojrozměrně uspořádané povrchy mají zvlnění,která do sebe zabírají,zatímco vrstvená tkanina prochází mezi těmito válci.

Podle zvláště výhodného provedení tohoto způsobu se druhá vrstva zadrží přisátím jejích protilehlých obvodových částí bezprostředně přilehlých ke zvlnění na alespoň jednom ze zabírajících zvlněných válců.

Podle dalšího zvláště výhodného provedení způsobu napínání podle tohoto vynálezu se druhá vrstva zadrží pružným upnutím jejích protilehlých obvodových částí bezprostředně přiléhajících ke zvlnění na alespoň jednom ze zvlněných válců. Výhodně se protilehlé obvodové části druhé vrstvy v průběhu napínání vrstvené tkaniny sevřou mezi alespoň jeden zabírající zvlněný válec a dvojici pružných deformovatelných kotoučů, umístěných na druhém zvlněném válci. Výhodné rovněž je, když se protilehlé obvodové části druhé vrstvy v průběhu napínání sevřou mezi alespoň jeden zvlněný válec a dvojici souvislých pásů, které obklopují část zvlněného válce při přírůstkovém napínání.

Podle ještě dalšího výhodného provedení způsobu podle vynálezu se vrstvená tkanina přírůstkově napíná ve směru souhlasném se směrem pohybu tkaniny. Podle jiného výhodného provedení způsobu se vrstvená tkanina přírůstkově napíná ve směru kolmém na její směr pohybu.

Podle ještě jiného výhodného provedení způsobu se vrstvená tkanina přírůstkově napíná v nelineárním uspořádání nebo křivočarém uspořádání.

Další výhodné provedení způsobu napínání podle vynálezu je, když vrstvená tkanina obsahuje dále třetí nenapnutou vrstvu, která je prodloužitelná, má menší elasticitu než první elastomerní vrstva a je připojená k povrchu první vrstvy, který je protilehlý k druhé vrstvě.

-8CZ 290806 B6

Výhodné provedení zařízení pro napínání vrstvené tkaniny podle tohoto vynálezu obsahuje prostředky pro podávání vrstvené tkaniny, která obsahuje první nenapnutou elastomerní vrstvu průběžně nebo přerušovaně připojenou k v podstatě nenapnuté druhé elastomerní vrstvě, která je prodlužitelná avšak vykazuje menší elasticitu než první elastomerní vrstva, kde prostředky pro podávání tkaniny obsahují spojovací válce, stabilizační válce a boční nastřihovací zařízení, dvojici proti sobě uspořádaných tlakových aplikátorů, opatřených trojrozměrně uspořádanými povrchy vzájemně komplementárními a upravenými pro přírůstkové napínání vrstvené tkaniny, přičemž podstatou vynálezu je, že dále obsahuje zadržovací prostředky uspořádané proti obvodovým krajovým částem druhé vrstvy pro zabránění proklouznutí nebo stažení ve směru souhlasném se směrem napínání.

Jak již bylo uvedeno, v obzvláště upřednostňovaném provedení jsou zpomalovány protilehlé obvodové části strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím aplikací vakua nebo použitím upínacích sil, aby tkanina jako tkanina procházela mezi párem zvlněných válců, které mají žlábky, alespoň v rozsahu, aby do sebe vzájemně zabíraly.

Přehled obrázků na výkresech

Zatímco specifikace je obsažena v patentových nárocích, je předložený vynález podrobněji objasněn na základě výkresů, kde znázorňuje:

Obr. 1 zjednodušený perspektivní pohled na provedení plenkové tkaniny pro jednotlivé použití, která má elastomerní vrstvy, zajištěné mimoto v pravidelných prostorových polohách podél své délky, uvedená tkanina je vystavena procesu objemového strečování, který využívá záběmé zvlněné válce v polohách, které jsou shodné s elastomemími vrstvami, uvedená tkanina je rovněž oříznuta v předurčených bodech podél délky, aby se vytvořilo množství plenek pro jednotlivé použití, které mají alespoň jeden pár bočně strečovatelných plošně omezených vzorů, obr. 2 zjednodušený perspektivní pohled na upřednostňované provedení předloženého vynálezu, a to provedení využívající vakua pro zpomalení tkaniny, obr. 2A zjednodušený boční pohled vedený podél čáry2A-2A na obr. 2, znázorňující způsob, v němž jsou použity opěrné válce z důvodu, aby se vrstvená tkanina ovinula kolem spodních válců, obr. 2B značně zvětšený pohled v úseku 2B, znázorněném na obr. 2. Pohled znázorňuje stupeň zabírání zvlněných válců navzájem, když prochází část strečového vrstveného materiálu s nulovým napětím plenkové tkaniny mezi nimi, obr. 3 a 4 zjednodušené perspektivní pohledy, znázorňující alternativní systémy zpomalení tkaniny podle předloženého vynálezu, které mohou být použity během procesu objemového strečování, obr. 3A značně zvětšený zjednodušený příčný řez v úseku 3A, znázorněném na obr. 3 podél středové čáry spojující vrchní válce a spodní zvlněné válce, obr. 4A značně zvětšený zjednodušený příčný řez v úseku 4A, znázorněném na obr. 4 podél středové čáry spojující horní zvlněné válce a spodní zvlněné válce, obr. 4B značně zvětšený zjednodušený příčný řez objemově vázané strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím podle předloženého vynálezu poté, kdy tkanina prošla svěrem zvlněných válců typu znázorněného na obr. 4A,

-9CZ 290806 B6 obr. 4C značně zvětšený zjednodušený příčný řez v podstatě kontinuálně vázané strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím podle předloženého vynálezu poté, kdy tkanina prošla přes svěř zvlněných válců typu znázorněného na obr. 4A, obr. 5 zjednodušený schematický obrázek alternativního systému objemového strečování podle předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Odborníkům bude jistě zřejmé, že ačkoliv následující popis předloženého vynálezu je ve spojení s plenkovou strukturou pro jednotlivé použití, mající předem zvolené zpružnělé plochy, může být předložený vynález aplikován se stejnou možností a vysokou rychlostí na téměř kteroukoli kontinuálně pohyblivou tkaninu buď obsaženou úplně, nebo obsahující oddělené strečové vrstvené části s nulovým napětím.

Výrobní proces plenek a plenkových materiálů, který je pouze schematicky znázorněn na přiložených obrázcích výkresů, může být, jestliže je to žádoucí, obecně podobný těm, které byly zveřejněny v obecně přiděleném patentu US 4 081 301, zveřejněném Buellem 28.3. 1978 a zde je začleněn odkazy. Nicméně, zpružnělé nožní pásy Buellovy pleny jsou podle volby a pro jasnost nejsou zde znázorněny. Vrstvená tkanina a plenky ve tvaru hodinového skla jsou schematicky znázorněné na obr. 1-4A a využívají zpružnělých plošně omezených vzorů v jedné nebo obou sadách poutkových částí hodinového skla. Umístění takových elastomemích prvků, které mohou být použity k výrobě takových zpružnělých plošně omezených vzorů alespoň jednoho páru poutek, je obecně zveřejněn v patentu US 4 857 067, zveřejněném Woodem a kol. 15.8. 1989, který je zde začleněn odkazy.

Kontinuální tkanina, znázorněná na obr. 1, obsahuje množství vnitřně spojených plenek pro jednotlivé použití 2. Každá plenka je složena z absorpční podložky 3, párů prvků 4a elastomerní vrstvy, která může být složena ze syntetické nebo přírodní pryže, syntetické nebo přírodní pryžové pěny, elastomemího filmu, elastomerní netkané vrstvené tkaniny, elastomemího mulu nebo podobných, které jsou zajištěny ke tkaninám v předem určených prostorových polohách. Uvedená absorpční podložka a elastomerní vrstvy jsou umístěny uprostřed zadní části fy nepropouštějící vlhkost, která je typicky složena z prodloužitelného polymemího materiálu, jako tisícina tloušťky polyetylenového filmu a vrchní části 6, propouštějící vlhkost, která je typicky složena z prodloužitelného netkaného vláknitého materiálu nebo prodloužitelného polymemího filmu s oky.

Obzvláště upřednostňované materiály, které mohou být použity pro prvky 4a elastomerní vrstvy včetně pěn, které mají prodloužení ke zlomu alespoň cca 400 % a tažnou sílu cca 79 g/cm, vzorek o šířce 50 % tahu jeho nenapnuté délky. Pěny, které nalezly např.použití jsou: obecně polyuretanová pěna č. 40310, mající nezatíženou tloušťku přibližně 2 mm a hustotu přibližně 0,033 g/cm³, dostupná z Generál Foam Paramus, New Jersey;; Bridgestone SG polyuretanová pěna, mající nezatíženou tloušťku 1,27 mm a hustotu cca 0,033 g/cm³, dostupná z Bridgestone, Yokohama, Japonsko; příčně linkovaná přírodní pěnová pryž, mající nezatíženou tloušťku přibližně 1,27 mm a hustotu cca 0,214 g/cm³, dosažitelná zFulfex lne., Middleton, RI a příčně linkovaná přírodní pěnová pryž, mající nezatíženou tloušťku přibližně 1,27 mm a hustotu cca 0,214 g/cm³, dosažitelná z Ludlow Composites Corporation, Fremont, Ohio.

Obzvláště upřednostňované materiály pro zadní část 5, včetně směsí, se skládají z 45-90 % nízkohustotního lineárního polymeru a 10-55 % polypropylenu. Jestliže je použito nevytlačeného tvaru, projevuje zadní část 5 typicky nezatíženou tloušťku přibližně 0,140 mm, aby se zlepšilo zacházení s tkaninou a její vzhledové parametry. Příkladně, materiály zadní části, které nalezly použití: RR 8220 směs REDEM, dosažitelná z Tredegar Industrie, lne., Terre Haute, Indiana a RR 54475 směs ULAB, dosažitelná z Tredegar Industries, lne., Terre Haute, Indiana.

-10CZ 290806 B6

Obzvláště upřednostňovaný materiál pro vrchní část 6, propouštějící vlhkost, obsahuje hydrofobní netkanou mykavou tkaninu, mající měrnou hmotnost v rozmezí cca 21,5-24 g/m² a skládá se přibližně z polypropylenových vláken 2,2 denier, tj. 0,24 g/km, dosažitelných z Veratec, lne., Division of Internacionál Páper Company, Walpole, Massachussets, pod označením P8.

Obzvláště dosažitelné estetické výsledky vzhledu jsou ve strečových vrstvených částech s nulovým napětím plenkové tkaniny, jestliže je zadní část 5 nebo vrchní část 6 nebo obě složeny z pružných trojrozměrných polymerních tkanin typu obecně zveřejněného v běžně přiděleném patentu US 4 342 314, vydaného Radelovi a Thompsonovi 3.8. 1982, který je zde zahrnut odkazy.

Kontinuální tkaniny materiálů zadní části 5, a vrchní části 6 jsou přednostně udržovány pod velmi nepatrným napětím ve směru stroje, aby se zamezilo víření a usnadnilo krytí se sestavením plenky a operací zušlechťování, dokud není zkompletovaná vrstvená tkanina rozdělena do oddělených plenek 2 v noži 22.

Operace tvarování plenkové tkaniny je znázorněna pouze schematicky na obr. 1. Absorpční podložkové segmenty 3 jsou dopraveny do svěru mezi párem spojovacích válců a válců 16 pro vytvoření vrstvy 15 v pravidelných prostorově předurčených intervalech. V obzvláště upřednostňovaném provedení jsou absorpční podložkové segmenty 3 přednostně složeny zcelulózové tkaniny nanášené vzduchem v plášti, aby se provedla integrita podložky při jejím použití.

Jak bylo zmíněno, strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím podle předloženého vynálezu mohou být vyráběny s využitím buď konfigurace střídavého vázání, nebo konfigurace v podstatě kontinuálního vázání. Konfigurace střídavého vázání je normálně vhodná v situacích, kde jsou v podstatě neelastická vlákna ve vrstvě relativně schopná prodloužení nebo protažení, aniž by došlo k porušení a kde je požadován vysoký stupeň zbytnění v konečném vrstveném materiálu.

Obráceně byla obecně nalezena vhodná konfigurace (uspořádání) kontinuálního vázání, jejíž stupeň zbytnění ve směru Z nemá primární důležitost a je obtížné prodloužit nebo protáhnout jednu nebo více relativně neelastických tkanin, aniž by se zapříčinilo její porušení. V pozdější situaci udržuje konfigurace v podstatě kontinuálního vázání všechny vrstvy vrstveného materiálu v poměrně těsné vzájemné přilnavosti po operaci objemového strečování. V souladu s tím dokonce, jestliže je jedna nebo více relativně neelastických tkanin během operace objemového strečování poškozeno do bodu porušení, činí relativně těsná přilnavost poškozených částí relativně neelastické tkaniny nebo tkanin k elastomemí vrstvě pro konečného uživatele obtížným povšimnout si, že došlo k nějakému poškození. Vzniklá trhlina relativně neelastické tkaniny nebo tkanin nemaří zamýšlenou funkčnost tkaniny, např. nepropustnost tekutiny. Poškození, které se vyskytne u relativně neelastické tkaniny nebo tkanin během operace objemového strečování, není v konečném produktu pozorováno jako negativní.

Příslušně tomu neočekávaným užitkem, jehož výsledky vyplývají z použití konfigurace s kontinuálním vázáním, ve zvláště upřednostňovaných strečových vrstvených tkaninách s nulovým napětím podle předloženého vynálezu je, že dovolují výrobcům zpružnělých článků vybírat z velmi širokého rozsahu relativně neelastických tkanin, které mohou být úspěšně využity ve vrstvených materiálech podle předloženého vynálezu.V podstatě to dovoluje použití relativně neelastických tkanin,které by nemohly být normálně považovány za schopné protažení žádné ocenitelné míře ve strečových tkaninách s nulovým napětím.V souladu s tím,dokud není výslovně uvedeno jinak, „způsobilý k protažení“,jak je použit v pravopisu i patentových nárocích,není zamýšlen jako vyloučení relativně neelastických tkanin,které jsou vystaveny stupni zeslabení nebo poškozeny během operace objemového strečování.

-11CZ 290806 B6

Jak je možno vidět v provedení na obr. 1, kontinuální tkanina materiálu zadní části, nepropouštějícího vlhkost, schopného protažení, je vedena v těsné blízkosti u aplikátoru 10 lepidla. Jestliže je požadována střídavě vázaná vrstvená tkanina, aby se maximalizoval stupeň zbytnění v konečném produktu, může být použit aplikátor 10 lepidla, aby se využilo oddělených, prostorově vzdálených míst adheziva v těchto předurčených plochách zadní části 5, kde budou umístěny v podstatě nenapnuté prvky 4a elastomemí vrstvy.

Alternativně, jestliže je požadována v podstatě kontinuálně vázaná vrstvená tkanina, může být použit aplikátor 10 lepidla, aby se využilo v podstatě nestejnoměrné a kontinuální nanášení adheziva 10 a na zadní část 5 v těch předurčených plochách, kde budou umístěny v podstatě nenapnuté prvky 4a elastomemí vrstvy. V obzvláště upřednostňovaném provedení posledně zmíněného typu je vybrané lepidlo způsobilé strečování a aplikátor 10 lepidla obsahuje systém nanášení foukané taveniny.

Takový systém nanášení taveniny adheziva foukáním, který žadatelé shledali obzvláště velmi vhodným pro výrobu v podstatě kontinuálně vázané strečové tkaniny s nulovým napětím podle předloženého vynálezu, je rozprašovací aplikátor foukané taveniny lepidla Model č. GM-50-21 GH, dosažitelný z J & M Laboratories, Gainesville, Georgia. Novější systém využívá trysky, které mají přibližně 8 otvorů/cm, měřeno ve směru napříč stroje, každý otvor má průměr přibližně 0,05 cm. Findley H-2176 Hot Melt Adhezive je dostupné z Findley Adhezives, Findley, Ohio. Je přednostně vyhříván na teplotu 170 °C a aplikován na zadní část 5 v rozsahu přibližně 1,16-1,55 mg/cm². Vyhřátý stlačený vzduch o teplotě 218 °C a tlaku přibližně 0,35 MPa je veden přes sekundární otvory v trysce s adhezivem, aby pomáhal ve stejnoměrném rozmístění fibril lepidla během nanášecí operace.

Dokonalý kontakt horkého lepidla, v podstatě znázorněný na obr. 1 jako 10a, s tkaninou pro zadní část 5, po dobu, kdy prochází před objemovým strečováním výsledné strečované vrstvené části plenkové tkaniny, se provádí mnutím zadní části. Pro některé tkaniny, jako konvenční polyetylenový materiál zadní části, bylo shledáno toto měkčení (mnutí) užitečné z hlediska minimalizace poškození zadní části během procesu objemového strečování tkaniny. Toto může být obzvláště důležité v situacích, kdy je tkanině dodávána nějaká funkční vlastnost, např. nepropustnost pro tekutinu, aby se vyrobil konečný produkt.

Alternativně, složky obsahující části s nulovým napětím plenkové tkaniny mohou být střídavě nebo kontinuálně vázány navzájem s použitím nezahřátých adheziv, horkého vázání, tlakového vázání, ultrasonického (ultrazvukového) vázání atd. V takových případech může být použita tepelná energie, jestliže je to požadováno, na zadní část 5 jinými prostředky, které jsou odborníkům v dané oblasti dobře známé, např. zařízení pro ohřev sálavým teplem (není znázorněno), dmýchadla horkého vzduchu (nejsou znázorněna) atd., aby bylo dosaženo podobného výsledku.

Dva válce s elastomerním materiálem jsou vedeny za velmi nízkého napětí (v podstatě „nulového napětí“) rychlostí, která provádí požadovanou délku prvku 4a elastomemí vrstvy na plence směrem k dotykovému válci 11 vybavenému vakuem, umístěným v dolní části (není znázorněno) jeho obvodu. Nůž 12 provádí jeden řez na plenku a v podstatě nenapnuté elastomemí vrstvy se pohybují dotykovým válcem 11, zabezpečené kjeho obvodu vakuem, až kjejich přenášení na body usazení 13. V bodě 13 jsou prvky 4a elastomemí vrstvy přeneseny na předem určená místa zadní části 5, souhlasnými s adhezivem 10a, přednostně vysokotlakovými dmýchadly vzduchu. Přeprava je dostupná a povrchové rychlosti dotykového válce 11, vybaveného vakuem a zadní části 5, jsou v podstatě stejné.

Tkanina zadní části 5 s prvky 4a elastomemí vrstvy, připevněnými v předurčených místech podél její délky, je pak vedena k páru válců pro vytvoření vrstev nebo spojovacích válců Γ5.

-12CZ 290806 B6

Kontinuální tkanina materiálu vrchní části 6, propouštějící vlhkost, taková jako vláknitá netkaná látka, schopná prodloužení, je vedena v těsné blízkosti sekundárního aplikátoru 14 lepidla, kde je přednostně použit adhezivní vzor 14a, dimenzovaný v podstatě přizpůsobeně rozměrům a plochám elastomemích vrstev na tkanině zadní části 5.

Jako u materiálu zadní části 5, může být adhezivní vzor buď střídavý nebo v podstatě kontinuální, závisle na vlastnostech materiálu vrchní části 6 a parametrech požadovaných ve výsledné strečové vrstvené tkanině 1 s nulovým napětím. Jestliže je to požadováno, může být aplikátor 14 adheziva identický s aplikátorem 10 adheziva.

Tkaniny zadní části 5 a vrchní části 6 a absorpčních podložek 3 jsou přivedeny do vzájemného kontaktu ve spojovacích válcích 15. Dříve než přijdou tkaniny a podložky do vzájemného kontaktuje přednostně použito přídavné lepidlo na jednu nebo na obě tkaniny prostředky, které nejsou pro přehlednost na obr. 1 znázorněny. Novější lepidlo jistí předurčená místa zadní části 5, vrchní části 6 a absorpční podložky navzájem, aby se vytvořila vrstvená tkanina L

Zcela sestavená vrstvená tkanina 1 potom pokračuje přednostně přes pár spojených stabilizačních válců 16, které mohou vyžadovat rychlé ochlazení, aby se minimalizovalo pouštění lepidla.

Zcela sestavená vrstvená tkanina 1 je pak vedena přes systém 20 objemového strečování tkaniny předloženého vynálezu, který je znázorněn schematicky na obr. 1. Podrobnosti obzvláště upřednostňovaného systému 20 objemového strečování tkaniny jsou provedeny dále na obr. 2.

Obr. 2 strečování vrstvené tkaniny 1, obsahující prvky 4a nenapnuté elastomemí vrstvy, je takové, že nenapnuté prvky 4a elastomerní vrstvy, obsažené ve vrstvené tkanině plenky, se v podstatě shodují se zvlněnými nebo drážkovými segmenty 24 obsaženými na horních zvlněných válcích 25, když vrstvená tkanina 1 prochází mezi segmenty 24 horních zvlněných válců 25 a kontinuálně zvlněnými nebo drážkovými spodními válci 21. Jestliže je to žádoucí, mohou být drážkové segmenty 24 v celkové délce větší než prvky 4a elastomemí vrstvy, měřeno ve směru stroje tak, aby se dosáhlo stupně roztažnosti do těch míst vrchní a zadní části, které přiléhají k prvkům 4a elastomemí vrstvy v konečné plence.

Zatímco v upřednostňovaném provedení předloženého vynálezu byly použity přesná konfigurace, rozmístění a doplňkově hloubka drážek na horních a spodních zvlněných válcích, budou se tyto měnit závisle na takových faktorech, jako množství elastičnosti, požadované v části strečového vrstveného materiálu s nulovým napětím zcela vyrobené tkaniny, vrchol drážek činí přibližně 0,381 cm, zahrnutý úhel 12°, měřeno na vrcholu a vrchol k sedlu přibližně 0,762 cm. Vnější vrchol každé vlny na shora uvedených zvlněných válcích vykazuje typicky rádius přibližně 0,0254 cm, naproti tomu vnitřní drážka vytvořená mezi přilehlým vlněním vykazuje typicky rádius přibližně 0,102 cm. Když jsou zvlněné válce seřízeny tak, že se jejich protilehlé vrcholy překrývají vzájemně v hloubce v rozmezí cca 0,381 až 0,445 cm, jsou získány ve vrstvené tkanině podle předloženého vynálezu, složené z prvků 4a elastomerní polyuretanové pěny o síle 0,203 cm, v podstatě kontinuálně vázaných na svých opačných plochách k polymemí zadní části 5 o síle jedné tisíciny, nepropouštějící vlhkost a khydrofobní netkané vrchní části 6 o měrné hmotnosti v rozmezí cca 21,5 až 24 g/m² a složené přibližně z polypropylenových vláken 2,2 denier, dobré elastické parametry.

Stupeň protilehlých vrcholů na shora zmíněných zvlněných válcích může být samozřejmě seřízen, jak je to požadováno, aby se získalo více nebo méně tažnosti ve výsledné strečové vrstvené části tkaniny s nulovým napětím. Pro geometrii shora zmíněného válce a konstrukci vrstvené tkaniny jsou proveditelné přesahové hloubky vrchol k vrcholu (peak-to-peak), pohybující se v rozmezí od minimálně cca 0,322 cm k maximálně cca 1,45 cm.

Jak lze pozorovat na obr. 2A, vrstvená tkanina 1 je donucena pomocí opěrných válečků 72, 74, aby obalila spodní zvlněné válce 21 tak, že dostatečně zakrývá aktivní vakuové otvory 22,

-13CZ 290806 B6 umístěné bezprostředně přilehle každé kontinuální řadě drážek 23 na spodních zvlněných válcích 21. Vakuové otvory 22 jsou umístěny tak, aby byly v podstatě shodné s drážkovými segmenty 24 na horních zvlněných válcích 25, které jsou vnitřně spojeny přes válce 21 s párem rozdělovačů 26 vakua, které provádějí sání vůči plenkové tkanině 1. když přechází vrstvená tkanina na drážkových segmentech 24 horních zvlněných válců 25.

Aby se minimalizovalo nanášení lepidla buď použitého kjištění nenapjaté elastomerní vrstvy k vrchní části tkaniny 6, propouštějící vlhkost a zadní části 5. která tekutinu nepropouští, nebo lepidla použitého k jištění shodných míst tkaniny vrchní části 6 a zadní části 5 navzájem, jsou drážkové segmenty 24 na horních zvlněných válcích 25 a kontinuální drážky 23 na spodních zvlněných válcích 21 přednostně složeny buď z nízkotřecího materiálu jako teflon nebo potaženy samomazacím nízkotřecím materiálem jako permalon č. 503, stříkaný potah je dostupný z Micro Surface Corporation, Morris Illinois.

Vakuové otvory 22 na spodních zvlněných válcích 21 jsou přednostně pokryty porézním materiálem jako voštinou 44 s velikostí ok 0,23 mm, k zajištění podpěry částí plenkové tkaniny, ovlivňovaných vakuem a k provedení dobrého uchycení plochy proti tkanině tak, aby se zamezilo bočnímu prokluzování nebo pohybu tkaniny napříč voštinové plochy, když je tkanina ovlivňována vakuem.

Za optimálních okolností je vymezen maximální stupeň objemového (přírůstkového) strečování, který může být dosažen v částech s nulovým napětím plenkové tkaniny 1, obsahující elastomerní vrstvy hloubkou záběru mezi drážkami na segmentech 24 horních zvlněných válců 25 a kontinuálními drážkami 23 na spodních zvlněných válcích 21. Nicméně žadatelé odhalili, že pokud není strečová vrstvená tkanina 1 v podstatě chráněna před prokluzováním nebo smršťováním ve směru v podstatě paralelně se směrem strečování tkaniny, jak tato prochází mezi záběmými zvlněnými válci, není optimální stupeň objemového strečování uskutečněn. Proto je v nejupřednostňovanější formě prováděna operace objemového strečování tkaniny podle předloženého vynálezu, když vrchní části všech tří vrstev, obsahující strečovou vrstvenou strukturu s nulovým napětím, jsou vystaveny zpomalení, jak obecně znázorňuje příčný řez na obr. 2B, aby se v podstatě zamezilo strečovým vrstveným částem plenkové tkaniny před prokluzováním nebo smršťováním ve směru paralelně s požadovaným směrem strečování, jak tato prochází mezi postupně umístěnými řadami záběmých zvlněných válců 25.

Nicméně předložený vynález může být rovněž praktikován, je-li to žádoucí, aby se zvýhodnily zpomalením pouze prodloužitelné nebo protažitelné vrstvy (vrstev) struktury, tj. není absolutní požadavek, aby byly rovněž zpomaleny vrchní části elastomerní vrstvy během operace objemového strečování. V novější situaci jsou prodloužitelná nebo protažitelná vrstva nebo vrstvy dosud permanentně protahovány během procesu objemového strečování, ale zbytnění ve směru Z ve výsledné strečové vrstvené tkanině s nulovým napětím může být poněkud méně zvýrazněno, když se strečové napětí pohybuje. Toto je v důsledku skutečnosti, že elastomerní vrstvy jsou podrobeny menšímu stupni výchozího strečování během takového procesu. V souladu stím se může podrobit pouze stejné množství retrakce, když se toto vrací do své nenapnuté konfigurace.

Provedení strečového vrstveného materiálu s nulovým napětím shora zmíněného typu může rovněž vykazovat některý stupeň disproporcionálního napínání v prodloužitelné tkanině nebo tkaninách v plochách bezprostředně sousedícími s protilehlými hranami elastomemích prvků 4a. V případě neprůhledné polymemí zadní části tkaniny, která je normálně na plence používána jako bariéra nepropouštějící tekutinu, mohou být tyto disproporcionální části vhodně zeslabeny, že mohou dokonce nahradit průhledný vzhled v dané části navzdory neporušení. V takových situacích není zhoršena funkčnost, např. nepropustnost, tekutiny strečovými vrstvenými částmi s nulovým napětím plenky. Provedení posledního typu jsou normálně používána v situacích, kde je vyžadován buď z hlediska vnější úpravy nebo konfigurace zboží estetický vzhled strečové vrstvené části s nulovým napětím nebo jestliže se viditelně netýká uživatele zboží.

-14CZ 290806 B6

V ještě jiném provedení předloženého vynálezu nemůže dokonce porušení jedné nebo více prodloužitelných neelastických tkanin učinit výslednou strečovou vrstvenou tkaninu s nulovým napětím nepřijatelnou pro její zamýšlený účel. Například porušení zadní části 5 tkaniny nezpůsobí nutně zničení funkčnosti tkaniny pro její zamýšlený účel, jakmile jedna z druhých vrstev provádí požadovanou funkci ve finálním výrobku. Např. některý stupeň porušení v prodloužitelné zadní části 5 tkaniny nebude ničit nepropustnost tekutiny výslednou použitelnou plenkovou tkaninou, jestliže se skládají elastomemí vrstvy z materiálu, který vlhkost nepropouští. Toto je obzvláště pravda s ohledem na taková provedení strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím, která využívají dotyčné v podstatě kontinuální vázání mezi vrstvami, poněvadž relativně těsná vzájemná přilnavost vrstev po objemovém strečování činí takové poškození vrstvy obtížným, aby je konečný uživatel zboží zjistil.

Protože vrstvená tkanina 1, znázorněná na obr. 1-2B, je v podstatě nepropustná pro průchod vzduchu na základě přítomnosti nejhomější zadní části 5, nepropouštějící vlhkost, mohou být vakuové otvory 22, zakryté porézním voštinovým materiálem 44, je-li to žádoucí, bezprostředně přilehlé ke každé řadě drážek 23, orientovaných ve směru stroje spodních válců 21. Jestliže jsou prvky z elastomemí vrstvy dostatečně propustné k průchodu vzduchu, budou sací síly generované vakuem procházet přes vrchní část 6 propouštějící tekutinu a elastomemí vrstvy, aby se těsně uchytila shora ležící místa zadní části 5. V této situaci budou všechny tři vrstvy obsahující strečové vrstvené části s nulovým napětím plenkové tkaniny zpomaleny během operace objemového strečování.

Kdyby elastomemí vrstva 4a nebyla dostatečně prostupná pro vzduch, nebyla buď poloha vakuových otvorů a shora ležícího voštinového materiálu 44 právě na vnější straně protilehlých hran elastomemí vrstvy, takže by sací síly nemohly být uplatněny na protažitelnou zadní část tkaniny 5, nepropouštějící tekutinu přes protažitelnou vrchní část tkaniny 6, propouštějící tekutinu nebo zpomalují všechny tři vrstvy, obsahující strečové vrstvené části plenkové tkaniny prostředky vhodných upínacích zařízení, schopných působit na protilehlé plochy vrstvené tkaniny

1. Taková zařízení jsou zde následně popsána.

Sací síly použité na vrstvenou tkaninu 1 plenky, znázorněné na obr. 1-2B, působící vakuovými otvory 22 přes porézní voštinový materiál 44, v podstatě chrání ty části tkaniny 1, obsahující nenapnutou elastomemí vrstvu před prokluzováním nebo smršťováním v bočně dovnitř směřujícímu směru, jak tyto prochází mezi záběrnými částmi kontinuálních žlábků 23 na spodních zvlněných válcích 21 a záběrnými částmi drážkových segmentů 24 na horních zvlněných válcích 25.

Protože strečové vrstvené části s nulovým napětím vrstvené tkaniny 1, obsahující elastomemí vrstvu, jsou bočně zpomaleny veskrze postupnou operací strečování tkaniny, všechny části strečové vrstvené tkaniny 1 s nulovým napětím umístěné bezprostředně k vnějším bodům zpomalení jsou podrobeny v podstatě rovnoměrnému objemovému strečování, jak prochází tkanina mezi kontinuálními drážkami 23 na spodních zvlněných válcích 21 a záběrnými body drážkovaných segmentů 24 na horních zvlněných válcích 25.

Toto nemaximalizuje pouze činnost operace objemového strečování tkaniny 1 přinucením prodloužitelné vrchní části 6 a zadní části 5 tkaniny 1 zajištěné k elastomemí vrstvě, aby se podrobila nejúplnějšímu možnému stupni prodloužení během operace strečování, ale rovněž v podstatě brání před disproporcionálně velkým strečováním vrchní části 6, anebo zadní části 5 tkaniny 1, k nimž je zajištěna v ploše bezprostředně přilehlé k protilehlé obvodové okrajové části elastomemí vrstvy.

Obr. 3 odhaluje alternativní systém objemového strečování vrstvené tkaniny 1 podle předloženého vynálezu, který může být použit jako systém 20, znázorněný schematicky na obr. 1.

V systému objemového strečování tkaniny 1, znázorněného na obr. 3, je namontován pár pružně

-15CZ 290806 B6 stlačitelných disků vedle každé strany drážkových segmentů 24 horních zvlněných válců 25. Stlačitelné disky 40 jsou dost většího průměru, že těsně uchytí vrstvenou tkaninu 1 plenky a drží ji bezpečně vůči shodným nedrážkovým částem spodních zvlněných válců 21, jak je obecně znázorněno v příčném řezu na obr. 3A.

Podobně jako vakuové otvory 22 a porézní voštinový materiál 44 v provedení na obr. 2 chrání v podstatě upínací účinek vytvořený stlačitelnými disky 40 a shodnými nedrážkovými částmi spodních válců 21, části plenkové tkaniny, obsahující prvky elastomemí vrstvy před smršťováním ve směru paralelně se směrem strečování, jak prochází tkanina 1 mezi záběmými zvlněnými válci. Provedení, znázorněné na obr. 3 předloženého vynálezu, může být použito se stejnou účinností na vrstvené struktury obsažených tkanin, které jsou buď propustné nebo nepropustné k průchodu vzduchu.

Obr. 4 znázorňuje ještě jiný systém objemového strečování vrstvené tkaniny 1 podle předloženého vynálezu, který může být využit jako systém 20, znázorněný schematicky na obr. 1.

V provedení na obr. 4 jsou vakuové otvory 22 z provedení na obr. 3 nahrazeny párem kontinuálních pásů 50, které se pohybují okolo opěrných válečků 72, 74, 76, 78 stejnou obvodovou rychlostí jako spodní zvlněné válce 21 a které jsou udržovány pod stupněm napětí, které je dostatečné pro ochranu před bočním pohybem této části vrstvené tkaniny 1, obsahující prvky z elastomemí vrstvy, když tyto procházejí mezi drážkovými segmenty 24 na horních zvlněných válcích 25 a kontinuálními drážkami 23 na spodních zvlněných válcích 21_. Příčný řez na obr. 4a ukazuje upínací účinek působící na strečové vrstvené části s nulovým napětím vrstvené tkaniny 1 plenky pomocí pásů 50. Provedení předloženého vynálezu, znázorněné na obr. 4, může být rovněž použito se stejnou snadností vůči vrstveným strukturám obsažených tkanin, které jsou buď propustné nebo nepropustné k průchodu vzduchu.

Příčný řez na obr. 4B znázorňuje stav nenapnuté střídavě vázané strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím podle předloženého vynálezu, pozorované v bodě příslušném jejímu nejvyššímu stupni objemového strečování, zatímco příčný řez na obr. 4C znázorňuje stav jinak identické nenapnuté, v podstatě kontinuálně vázané strečové vrstvené tkaniny 1 s nulovým napětím podle předloženého vynálezu, pozorované v bodě příslušném jejímu nejnižšímu stupni objemového strečování. Ačkoliv jsou obě tkaniny schopné elastického prodloužení ve směru počátečního strečování alespoň až do bodu počátečního strečování, projevuje střídavě vázaná strečová vrstvená tkanina 1 s nulovým napětím, znázorněná na obr. 4B mnohem vyšší stupeň zbytnění ve směru Z.

Jak bude odborníkům zřejmé, mohou být dříve uvedené způsoby zpomalení použity buď individuálně nebo ve vzájemné kombinaci, aby se dosáhlo užitku u zde popsaných výsledných strečových vrstvených částí s nulovým napětím výsledné tkaniny 1_.

V následující operaci 20 objemového strečování, znázorněné na obr. 1, úplně sestavená vrstvená tkanina j. plenky je přednostně vedena přes boční nastřihovací zařízení 60, kde jsou vykrojeny z bočních částí hran zcela zkompletované plenkové vrstvené tkaniny 1 zamýšlené vykrojené části, aby se shodovaly s nohami uživatele.

Konečně, je řezaná vrstvená tkanina 1 v předurčených místech podél její délky pomocí nože 22, aby se zhotovily plenky pro jednotlivé použití ve tvaru hodinového skla, které mají alespoň jeden pár bočních plošně omezených vzorů, které jsou schopné elastického roztažení ve směru v podstatě paralelním se směrem pasu uživatele alespoň až do bodu počátečního strečování.

Z uvedeného popisu je jasné, že zlepšený způsob a zařízení podle předloženého vynálezu mohou být využity s výhodou v širokém rozmezí pro výrobu zpružnělého zboží, které obsahuje buď úplně strečové vrstvené tkaniny s nulovým napětím nebo zahrnuje jednu nebo více oddělených izolovaných strečových vrstvených částí.

-16CZ 290806 B6

Je rovněž zřejmé, že kromě páru záběrných zvlněných válců, které mají své drážky vyřízeny v podstatě navzájem paralelně, jak jsou v doprovodných výkresech, může být předložený vynález praktikován se stejnou snadností s využitím párů zvlněných válců, kde drážky nejsou orientovány navzájem paralelně. Drážky na takovém páru zvlněných válců nepotřebují být nutně vyřízeny ani se strojem ani napříč stroje. Např. jestliže jsou požadovány křivočaré pásové nebo nožní části u plenek pro jednotlivé použití, sestavené s použitím technologie pro strečovou vrstvenou tkaninu s nulovým napětím zde popsanou, mohou být záběmé zuby na párech zvlněných válců, využívaných k objemově strečovaným vrstveným částem s nulovým napětím plenkové tkaniny, seskupeny v požadovaném přímočarém uspořádání, aby se získala elastičnost podél požadovaného křivočarého obrysu rychleji než v přímce.

Dále bylo poznáno, že zatímco zde popsané upřednostňované procesy využívají záběmé cylindrické zvlněné válce, principy zpomalení tkaniny, které jsou kritické pro praxi předloženého vynálezu, mohou být rovněž prováděny s využitím přetržené razící operace, využívající mřížkované desky k dotyčnému objemovému strečování napínané vrstvené části s nulovým napětím, tkaniny nebo zboží. V modernější situaci je pouze požadavek, aby strečové vrstvené části s nulovým napětím objemově strečované tkaniny byly adekvátně zpomaleny vhodným vakuem nebo upínacími prostředky před stlačenými deskami a byly schopné vyvinout dost síly na tkaninu, aby se zabránilo prokluzování nebo smršťování paralelně se směrem strečování.

Taková přetržitá razící operace je znázorněna schematicky na obr. 5. Vrstvená tkanina 101 obsahuje vrchní část 6, propouštějící tekutinu a zadní část 5, která je pro tekutinu nepropustná, absorpční podložky 3 a v podstatě nenapjaté elastomerní vrstvy 110 a 120, které tvarují strečové vrstvené opaskové části s nulovým napětím 210 a křivočaré strečové vrstvené nožní části 220 v plenkové tkanině a naopak.

Vrstvená tkanina 101 je vedena mezi párem tlačných desek. Spodní deska 440, která má křivočaré zuby 520 pro objemové strečování nožní části plenkové tkaniny a rovné zuby 510 pro objemové strečování opaskové části plenkové tkaniny je zabrána s plenkovou tkaninou 101, kterou podpírá horní tlačená deska 400, která má ozubené úseky doplňkově k zubům na spodní tlačené desce 440.

Aby se zabezpečilo, že je dosaženo maximálního stupně objemového strečování tkaniny, jsou ozubené segmenty 510, 520 na spodní tlačené desce 440 přednostně vybaveny pružně deformovatelnými okny 610, 620, se kterými přicházejí do styku a upnou části strečové vrstvené části s nulovým napětím 210, 220 plenkové tkaniny 101 okolo svého bodu proti příslušné sadě nedeformovatelných oken 710, 720, která jsou kompletně vybavena zuby na homí tlačné desce 400. Tento upínací účinek brání smršťování strečových vrstvených částí s nulovým napětím tkaniny ve směru v podstatě paralelním se směrem strečování během operace objemového strečování prováděného na sadě tlačných desek. Pružně deformovatelná okna 610, 620 se musí samozřejmě dostatečně deformovat, aby dovolila požadovaný stupeň zabírání mezi opačnými zuby na tlačných deskách 400 a 440 během operace objemového strečování.

Alternativně, aby byly tyto strečové vrstvené části 210, 220 s nulovým napětím plenkové tkaniny 101 objemově strečovány, mohou být zpomaleny vhodnými vakuovými prostředky (nejsou znázorněny), obklopujícími ozubené segmenty 510, 520 na spodní desce 440, dříve než je spodní tlačná deska 440 schopná vyvinout dosti síly na strečové vrstvené části s nulovým napětím plenkové tkaniny z důvodu smršťování ve směru paralelně se směrem strečování.

Zatímco předložený vynález byl popsán primárně v kontextu na provádění zpružnělých poutek nebo opaskových či nožních pásů v plenkové tkanině pro jednotlivé použití, je zřejmé, že předložený vynález může být výhodně praktikován v mnoha jiných využitích. Pro odborníka v dané oblasti bude zřejmé, že mohou být provedeny různé změny a modifikace, aniž by došlo k odchýlení od ducha a pole působnosti vynálezu a je zamýšleno v patentových nárocích pokrýt všechna takové modifikace, které jsou v poli působnosti tohoto vynálezu.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob napínání vrstvené tkaniny (1) pro vytvoření její elasticity ve směru napínání až do bodu prvotního napnutí, při kterém

   a) nenapnutá strečová vrstvená tkanina (1), která obsahuje prvek (4a) první nenapnuté elastomemí vrstvy připevněné průběžně nebo přerušovaně k nenapnuté druhé vrstvě (5, 6), obsahující souvislou prodlužitelnou tkaninu, vykazující menší elasticitu než prvek (4a) první vrstvy, se podává mezi dvojici proti sobě umístěných tlakových aplikátorů s trojrozměrně uspořádanými povrchy (23, 24, 510, 520), které jsou vzájemně komplementární,

   b) části (210, 220) nenapnuté strečové vrstvené tkaniny (1) se podrobí přírůstkovému prvotnímu napínání stisknutím proti sobě umístěných trojrozměrně uspořádaných povrchů (23, 24, 510, 520) pro trvalé prodloužení druhé vrstvy (5, 6), čímž se zajistí elastická prodlužitelnost vrstvené tkaniny (1) ve směru prvotního napnutí nejméně až do bodu prvotního napnutí, přičemž po uvolnění přírůstkové prvotní napínací síly z vrstvené tkaniny (1) má tato tkanina (1) v podstatě stejnou šířku, měřenou ve směru napínání, jako před zahájením prvotního napínání, vyznačující se tím, že

   c) se zadrží protilehlé obvodové krajové části druhé vrstvy (5, 6), přilehlé k části (210, 220) nenapnuté strečové vrstvené tkaniny (1), která se přírůstkově napíná, pro zabránění jejího proklouznutí nebo stažení ve směru souhlasném se směrem napínání.
2. 2. Způsob napínání podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrstvená tkanina (1) se plynule pohybuje a plynule se podává mezi dvojici proti sobě umístěných tlakových aplikátorů obsahujících zvlněné válce (21, 25) s osou rotace kolmou k pohybu vrstvené tkaniny (1) a opatřené trojrozměrně uspořádanými, vzájemně komplementárními, povrchy (23, 24), trojrozměrně uspořádané povrchy (23, 24) zvlněných válců se dostanou do záběru vůči sobě, zatímco plynule se pohybující vrstvená tkanina (1) prochází mezi těmito válci (21, 25) a protilehlé obvodové okraje prvku (4a) první elastomerní vrstvy a druhé vrstvy (5, 6), přilehlé k části (210, 220) nenapnuté vrstvené tkaniny (1), která se přírůstkově napíná, se zadrží pro zabránění jejího proklouznutí nebo stažení ve směru souhlasném se směrem napínání.
3. 3. Způsob napínání podle nároku 1, vyznačující se tím, že protilehlé tlakové aplikátory zahrnují zvlněné válce (21, 25), které mají osy rotace kolmé ke směru pohybu vrstvené tkaniny (1) a kde trojrozměrně uspořádané povrchy (23, 24) mají zvlnění, která do sebe zabírají, zatímco vrstvená tkanina (1) prochází mezi těmito válci.
4. 4. Způsob napínání podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že druhá vrstva (5, 6) se zadrží přisátím jejích protilehlých obvodových částí bezprostředně přilehlých ke zvlnění na alespoň jednom ze zabírajících zvlněných válců (21,25).
5. 5. Způsob napínání podle nároku 2 nebo 3, v y z n a č uj í c í se tím, že se druhá vrstva (5, 6) zadrží pružným upnutím jejích protilehlých obvodových částí bezprostředně přiléhajících ke zvlnění na alespoň jednom ze zvlněných válců (21, 25).
6. 6. Způsob napínání podle nároku 5, vy z n a č u j í c í se t í m , že protilehlé obvodové části druhé vrstvy (5, 6) se v průběhu napínání vrstvené tkaniny (1) sevřou mezi alespoň jeden zabírající zvlněný válec (21) a dvojici pružných deformovatelných kotoučů (40), umístěných na druhém zvlněném válci (25).
7. 7. Způsob napínání podle nároku 5, vyznačující se tím, že protilehlé obvodové části druhé vrstvy (5, 6) se v průběhu napínání sevřou mezi alespoň jeden zvlněný válec (21) a dvojici souvislých pásů (50), které obklopují část zvlněného válce (21) při přírůstkovém napínání.

   -18CZ 290806 B6
8. 8. Způsob napínání podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrstvená tkanina (1) se přírůstkově napíná ve směru souhlasném se směrem pohybu vrstvené tkaniny (1).
9. 9. Způsob napínání podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrstvená tkanina (1) se přírůstkově napíná ve směru kolmém na její směr pohybu.
10. 10. Způsob napínání podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrstvená tkanina (1) se přírůstkově napíná v nelineárním uspořádání.
11. 11. Způsob napínání podle nároku 1 nebo 2, vy zn ač u j í c í se tí m , že vrstvená tkanina (1) se přírůstkově napíná v křivočarém uspořádání.
12. 12. Způsob napínání podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrstvená tkanina (1) obsahuje dále třetí nenapnutou vrstvu, která je prodlužitelná, má menší elasticitu než první nenapnutá elastomemí vrstva a je připojená k povrchu prvku (4a) první nenapnuté elastomemí vrstvy, který je protilehlý ke druhé vrstvě (5, 6).
13. 13. Zařízení pro napínání vrstvené tkaniny podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12 obsahující prostředky pro podávání vrstvené tkaniny (1), která obsahuje prvek (4a) první nenapnuté elastomemí vrstvy průběžně nebo přerušovaně připojený k nenapnuté druhé vrstvě (5, 6), která je prodlužitelná avšak vykazuje menší elasticitu než první elastomemí vrstva, kde prostředky pro podávání tkaniny obsahují spojovací válce (15), stabilizační válce (16) a boční nastřihovací zařízení (60), dvojici proti sobě uspořádaných tlakových aplikátorů opatřených trojrozměrně uspořádanými povrchy (23, 24, 510, 520) vzájemně komplementárními a upravenými pro přírůstkové napínání vrstvené tkaniny (1), vyznačující se tím, že dále obsahuje zadržovací prostředky uspořádané proti obvodovým krajovým částem druhé vrstvy (5, 6) pro zabránění proklouznutí nebo stažení ve směru souhlasném se směrem napínání.