CZ282083B6 - Použití tetrahydrokarbazonových derivátů jako agonistů 5HT1-receptorů - Google Patents

Abstract

Řešení je ve sloučeninách vzorce I, které jsou novými sloučeninami a mají agonistické působení na 5HT-1 receptory a jsou použitelné v léčení poruch, při nichž je indikován 5HT-1 agonista, zejména při léčení migrény nebo jiných bolestí hlavy cévního původu. Popisuje se výroba takových sloučenin a preparáty s jejich obsahem.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se vztahuje na použití určitých tetrahydrokarbazolových derivátů pro výrobu farmaceutických prostředků pro léčení poruch, charakterizovaných nadměrnou vasodilatací, zejména v léčení migrény.

Dosavadní stav techniky

Migréna je nesmrtící onemocnění, kterým trpí jeden z deseti jedinců. Hlavním příznakem je bolest hlavy·, další příznaky zahrnují zvracení a světloplachost. V současnosti nejužívanější léčení migrény zahrnuje aplikaci ergotaminu, dihydroergotaminu a/nebo methysergidu, které jsou rovněž užívány profýlakticky. Tato farmakajsou mezi jiným agonisty 5HT-1 receptorů, ale mají také jiné účinky; léčení je spojeno s mnoha nepříznivými vedlejšími účinky. Nadto někteří pacienti pociťují bolest hlavy z vysazení, následující po vysazení terapie ergotovými produkty jako ergotamin, působící, že je třeba léčení opakovat a vedoucí k určité formě návyku. V současnosti byly navrženy různé deriváty tryptaminu pro potenciální užití v léčbě migrény.

Existuje tedy jasná potřeba získání účinných a bezpečných léků pro léčení migrény.

US patentové spisy č. 4 257 952, 4 172 834, 4 062 864 a 3 959 309 popisují širokou třídu

kde

N=B je mezi jiným -NHR' nebo -NR'R, kde R' a R jsou nižší alkyly, aryl-nižší alkyly nebo spolu tvoří heterocyklický kruh,

R je mezi jiným vodík,

Qi je vodík, halogen, nižší alkoxyskupina, kyanoskupina, -CO₂R] nebo -CONR₂R₃, kde Ri může být vodík, nižší alkylová skupina nebo -CH₂Ar, a R₂ a R₃ spolu tvoří heterocyklický kruh,

Q₂ je vodík, aryl (nižší alkoxyjskupina, hydroxyskupina, trihalogenmethylová skupina, nitroskupina nebo alkanoylaminoskupina, a

Q₃ a Q₄ mohou být vodík.

Tyto sloučeniny se uvádějí jako látky, mající analgetické, psychotropní a antihistaminové účinky.

- 1 CZ 282083 B6

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že určité tetrahydrokarbazoly jsou agonisty a částečnými agonisty na 5HT-1 receptorech aje očekáváno, že budou mít využití v léčení onemocnění, kde 5HT-1 agonista nebo částečný agonista je indikován, zejména onemocnění spojených s bolestí hlavy, jako migrény, bolesti poloviny hlavy a bolesti hlavy spojené s vaskulámími poruchami. V tomto určení bude pojem 5HT-1 agonista používán v následujícím spolu se zahrnutím částečných agonistů na tomto receptoru.

Podstata vynálezu

Podstata vynálezu tvoří použití sloučenin obecného vzorce I

kde

R¹ znamená vodík, halogen, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části a 6 až 12 atomy uhlíku v arylové části, -CO2R⁴, -(CH2)_nCN, -(CH₂)_nCONR⁵R⁶, -(CH2)nSO2NR⁵R⁶, (CH2)_n-alkanoylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkanoylové části nebo (CH₂)_n-alkylsulfonylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části,

R⁴ znamená vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo arylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části a 6 až 12 atomy uhlíku v arylové části,

R⁵ a R⁶ každý nezávisle znamená vodík nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo R' a R⁶ spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří kruh, n znamená 0, 1 nebo 2, a

R² a R³ každý nezávisle znamená vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo benzyl, nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří pyrrolidinový, piperidinový nebo hexahydroazepinový kruh, ajejich fyziologicky přijatelných solí ve výrobě farmaceutického prostředku pro léčení, kde je indikován 5HT-1 agonista, zejména v léčení nebo profylaxi migrény.

Výhodně R¹ znamená vodík, halogen, kyanoskupinu, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části a 6 až 12 atomy uhlíku v ary lové části, -CO2R⁴, -(CH2)_n-CONR⁵R⁶, nebo -(CH₂)_nSO₂NR⁵R⁶, a R² a R³ každý nezávisle znamená vodík nebo alkyl s l až 6 atomy uhlíku.

Je zřejmé, že sloučeniny vzorce I mohou obsahovat jedno nebo více asymetrických center a takové sloučeniny budou existovat jako optické isomery (enantiomery). Vynález zahrnuje všechny takové enantiomery ajejich směsi včetně racemických směsí.

-2CZ 282083 B6

Ve sloučeninách vzorce I může být atomem halogenu atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu. Alkylová skupina nebo zbytek může mít přímý nebo rozvětvený řetězec. Vhodné arylové skupiny zahrnují například nenasycené, monocyklické nebo bicyklické kruhy a částečně nasycené bicyklické kruhy až do 12 atomů uhlíku, jako fenylové, naftylové a tetrahydronaftylové.

V případě, že R⁵ a R⁶ spolu s atomem dusíku tvoří kruh, jde výhodně o 5 až 7členný nasycený, heterocyklický kruh, který může popřípadě obsahovat kromě toho další heteroatom, zvolený z kyslíku, síry nebo dusíku. Vhodné kruhy zahrnují pyrrolidinové, piperidinové, piperazinové a morfolinové kruhy.

Ve svrchu uvedených sloučeninách R¹ výhodně znamená halogen (například brom), CF3, alkoxyskupiny s 1 až 6 atomy uhlíku (například methoxyskupinu), (CH2)nCN, -(CH2)nCONR⁵R⁶, -(CH2)_nSO₂NR⁵R⁶ nebo alkanoylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku. Většinou výhodně R¹ znamená skupinu -(CH₂)_nCONR⁵R⁶, kde n znamená 0 a R⁵ a R⁶ každý nezávisle znamená vodík, methyl, ethyl nebo propyl. Výhodně R⁵ a R⁶ nezávisle znamenají vodík nebo methyl.

V případě, že R^l znamená -CO₂R⁴, pak R⁴ výhodně znamená alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku.

R² až R³ každý výhodně znamená vodík, methyl nebo ethyl. Nejvýhodněji NR²R³ je -NH₂.

Pro použití podle vynálezu je sloučenina vzorce I s výhodou částečným agonistou.

Odborníkům bude zřejmé, že vhodné fyziologicky přijatelné soli zahrnují například adiční soli s kyselinami, jako soli, vytvořené s anorganickými kyselinami, například chlorovodíkovou, sírovou nebo fosforečnou kyselinou, a organickými kyselinami, například kyselinou jantarovou, maleinovou, octovou nebo fumarovou. Další fyziologicky nepřijatelné soli, například oxaláty, mohou být užity například při izolaci sloučenin vzorce I a jsou zahrnuty v rozsahu tohoto vynálezu. V rozsahu vynálezu jsou také zahrnuty solváty a hydráty sloučenin vzorce I.

Sloučeniny vzorce I mohou být připraveny způsoby známými v oboru výroby tetrahydrokarbazolů, například:

A) Reakce sloučeniny vzorce II

(), kde R¹ má svrchu uvedený význam, nebo její adiční soli s kyselinami se sloučeninou vzorce III,

-3CZ 282083 B6 kde R² a R³ mají svrchu uvedený význam, nebo jejím N-chráněným derivátem, nebo

B) Reakce sloučeniny vzorce IV

(IV), kde R¹ má význam uvedený ve vzorci I a

Z je odštěpná skupina, se sloučeninou vzorce HNR²R³m

C) Uvedení do reakce sloučeniny vzorce V

(V) s acylačním nebo sulfonylačním činidlem,

D) Přeměna jedné sloučeniny vzorce I na jinou sloučeninu vzorce I, například

i) k přípravě sloučeniny vzorce I, ve které R¹ znamená -(CH2)nCONH2 nebo CO2R⁴, hydrolýzou sloučeniny vzorce I, ve které R¹ znamená -(CH2)_nCN, nebo jeho N-chráněný derivát, ii) k přípravě sloučeniny vzorce I, ve které R¹ znamená -CONR⁵R⁶, aminací sloučeniny vzorce I, ve které R¹ znamená -CO₂H, nebo jeho N-chráněný derivát, nebo iii) k přípravě sloučeniny vzorce I, ve které jeden z R² a R³ je vodík a druhý je alkyl s 1 až 6 atomy v uhlíku, alkylací sloučeniny vzorce I, ve které R² a R³ jsou oba vodíky, iv) k přípravě sloučeniny vzorce I, ve které R¹ znamená hydroxyskupinu, odštěpením ze sloučeniny, ve které R¹ znamená alkoxyskupinu nebo araloxyskupinu, reakce je následovaná, jeli to nezbytné, deprotekcí jakýchkoli chráněných atomů dusíku a je-li to žádáno, tvořením soli.

Způsob A), který je formou Fischerovy indolové syntézy, se může uskutečnit za užití metod v oboru dobře známých. Tak reakce může být uskutečněna v rozpouštědle, jako je například ethanol nebo butanol, nebo kyselina octová, a při teplotě v rozsahu od 0 do 150 °C.

Hydraziny vzorce II, které jsou obvykle užívány jako hydrochloridové soli, jsou známé sloučeniny nebo mohou být připraveny běžnými metodami.

-4CZ 282083 B6

Cyklohexanon vzorce III může být připraven oxidací odpovídajícího cyklického alkoholu, s užitím oxidačního činidla jako pyridiniumchlorchromát, pyridiniumdichromát, dipyridin Cr(VI)oxid, hypochlorit sodný, hypochlorit vápenatý nebo manganičitý.

Odštěpnou skupinou Z ve sloučeninách vzorce IV může být například atom halogenu, nebo sulfonyloxyskupina, například p-toluensulfonyloxyskupina nebo methansulfonyloxyskupina. Způsob B) může být uskutečněn v inertním organickém rozpouštědle, jako alkohol, například methanol, nebo ether, například tetrahydrofuran, a při teplotě v rozsahu od 0 do 150 °C. Sloučeniny vzorce IV mohou být získány uvedením do reakce hydrazinu vzorce II s vhodně substituovanou cyklohexanonovou sloučeninou. V případě, že Z je acyloxyskupina nebo sulfonyloxyskupina, může být připravena ze sloučeniny IV, ve které Z je hydroxyskupina, s užitím standardních postupů.

Vhodná acylační a sulfonylační činidla, která mohou být užita ve způsobu C), zahrnují chloridy kyselin karboxylových a sulfonových, například acetylchlorid nebo methansulfonylchlorid, alkylové estery, aktivované estery a symetrické nebo směsné anhydridy. Reakce může být uskutečněna v organickém rozpouštědle jako halogenalkanu, například dichlormethanu, amidu, například Ν,Ν-dimethylformamidu, etheru, například tetrahydrofuranu, nebo terciárním aminu, jako pyridinu. Obecně může být také užita zásada, například triethylamin, dimethylaminopyridin nebo uhličitan nebo hydrogenuhličitan alkalického kovu. Reakce může být uskutečněna při teplotě v rozsahu od -10 do 100 °C.

Sloučeniny vzorce V mohou být vyrobeny metodami, analogickým způsobům A) a B), popsanými výše. Alternativně sloučenina vzorce I může být získána podrobením sloučeniny vzorce I, ve které R¹ je nitroskupina, redukci, například katalytické hydrogenaci.

V oboru chemie je dobře známo, že hydrolýza nitrilu zpočátku vede k amidu, který může dále být hydrolyzován na kyselinu. Je proto zřejmé, že přesný produkt způsobu (Di) bude záviset na zvolených podmínkách reakce pro hydrolýzu. K získání sloučeniny, ve které R¹ znamená H₂NCO-, je hydrolýza výhodně uskutečněna s použitím peroxidu vodíku v přítomnosti hydroxidu alkalického kovu, například hydroxidu sodného, v rozpouštědle, jako je alkohol, například methanol. Další vhodné prostředky hydrolýzy zahrnují kyselinu octovou aBF₃, nebo kyselinu mravenčí a kyselinu bromovodíkovou nebo chlorovodíkovou. K přípravě sloučeniny, ve které R¹ znamená -COOH nebo zásadu, může být užita katalyzovaná hydrolýza.

Způsob (Dii) může být uskutečněn uvedením do reakce sloučeniny vzorce I, ve které R¹ je -CO₂H, s aminem NHR^?R⁶ v přítomnosti vazebného činidla, například dicyklohexylkarbodiimidu nebo N,N'- karbonyldiimidazolu. Alternativně může být nejprve uvedena do reakce kyselina karboxylová, jako výchozí materiál k vytvoření aktivovaného derivátu karboxylové skupiny, například chloridu kyseliny, anhydridu kyseliny nebo aktivovaného esteru, který je pak uveden do reakce přímo s aminem NHR⁵R⁶. Kyselina karboxylová může být rovněž aktivována in šitu, například působením triamidu kyseliny hexamethylfosforečné.

Alkylace podle způsobu (Diii) může být uskutečněna uvedením do reakce aminu vzorce I s acylačním činidlem, například anhydridem, jako je anhydrid kyseliny octové nebo propionové, k vytvoření meziproduktu, ve kterém jeden z R² nebo R³ je -C(O)alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, následovaná redukcí uvedeného meziproduktu k získání žádaného produktu. Ostatní složky a podmínky budou zřejmé odborníkům.

Odštěpení podle způsobu (Div) může být uskutečněno redukcí s použitím v oboru dobře známých metod.

Je zřejmé, že v mnoha svrchu uvedených reakcích bude třeba chránit skupinu -NR²R³, když jedna nebo obě skupiny R² a R³ znamenají vodík. Vhodné N-ochranné skupiny jsou v oboru dobře

-5 CZ 282083 B6 známé a zahrnují například acylové skupiny, jako acetylové, trifluoracetylové, benzoylové, methoxykarbonylové. terc.butoxykarbonylové, benzyloxykarbonylové nebo ftaloylové skupiny, a aralkylové skupiny, jako benzylové, difenylmethylové, nebo trifenylmethylové skupiny.

V případě, že R² a R oba znamenají vodík, atom dusíku je výhodně chráněn jako ftalimid. Ochranné skupiny by měly být snadno odstranitelné na konci reakčního sledu. N-deprotekce může být uskutečněna běžnými metodami, například ftaloylová skupina může být odstraněna reakcí s hydrazinem, acylová skupina jako benzoylová, může být odštěpena hydrolýzou a aralkylová skupina jako benzylová, může být odštěpena hydrogenolýzou.

V případě, že sloučenina vzorce Ije získána jako směs enantiomerů, mohou být enantiomery odděleny běžnými metodami, například reakcí směsi s vhodnou opticky aktivní kyselinou, jako kyselinou d-vinnou, kyselinou 1-jablečnou, kyselinou 1-mandlovou, kyselinou 1-gulonovou, nebo kyselinou 2,3:4,6-di-O-l-isopropyliden-keto-l-gulonovou za vzniku dvou diastereoisomemích solí, které mohou být odděleny například krystalizací. Alternativně mohou být směsi enantiomerů rozděleny chromatografií, například na chirálním HPLC sloupci.

Bylo nalezeno, že sloučeniny vzorce Ijsou agonisty nebo částečnými agonisty na 5HT-1 receptorech a je očekáváno, že budou užitečné v léčení a/nebo profylaxi migrény a dalších onemocnění, spojených s bolestí hlavy.

Pro užití v lékařství jsou sloučeniny podle vynálezu obvykle aplikovány jako standardní farmaceutické přípravky, obsahující nové sloučeniny vzorce I nebo jejich fyziologicky přijatelné soli a fyziologicky přijatelný nosič.

Sloučeniny vzorce I mohou být aplikovány jakoukoli běžnou metodou, například orální, parenterální, bukální, sublinguální, nasální, rektální nebo transdermální aplikací a s podle toho upravenými farmaceutickými přípravky.

Sloučeniny vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli, které jsou účinné, jsou-li podány orálně, mohou být připraveny jako kapaliny, například sirupy, suspenze nebo emulze, tablety, kapsle a dražé. Kapalné přípravky budou obecně tvořit suspenzi nebo roztok sloučeniny nebo fyziologicky přijatelné soli ve vhodném kapalném nosiči, například vodném rozpouštědle, jako vodě, ethanolu nebo glycerinu, nebo nevodném rozpouštědle, jako polyethylenglykolu nebo oleji. Přípravky mohou také obsahovat suspendující činidlo, konzervační činidlo, aromatizující nebo barvicí látku.

Přípravek, mající formu tablety, může být připraven užitím jakéhokoliv vhodného farmaceutického nosiče, běžně užívaného pro přípravu pevných přípravků. Příklady takových nosičů zahrnují stearát hořečnatý, škrob, laktózu, sacharózu a celulózu.

Přípravek, mající formu kapsle, může být připraven s použitím běžných enkapsulačních postupů. Například mohou být připraveny pelety, obsahující aktivní složku s použitím standardních nosičů a potom plněny do tvrdých želatinových kapslí, alternativně může být připravena disperze nebo suspenze s použitím vhodných farmaceutických nosičů, například vhodných gum, celulóz, silikátů nebo olejů a disperze nebo suspenze je pak plněna do měkkých želatinových kapslí.

Typické parenterální přípravky sestávají z roztoku nebo suspenze sloučeniny nebo fyziologicky přijatelné soli ve sterilním vodném nosiči nebo parenterálně přijatelném oleji, například polyethylenglykolu, polyvinylpyrrolidonu, lecithinu, arašídovém nebo sezamovém oleji. Alternativně může být roztok lyofilizován a potom rekonstituován vhodným rozpouštědlem před aplikací.

Přípravky pro nasální aplikaci mohou být běžně připraveny jako aerosoly, kapky, gely nebo prášky. Aerosolové přípravky typicky obsahují roztok nebo jemnou suspenzi aktivní látky ve fyziologicky přijatelném vodném nebo nevodném rozpouštědle a jsou obvykle přítomny

-6CZ 282083 B6 v jednotlivých nebo mnohodávkových množstvích ve sterilní formě v zatavených zásobnících, které mohou mít formu nábojnice, nebo znovu plnitelnou formu pro použití v rozprašovacích zařízeních. Alternativně zatavený zásobník může být jednotkové dávkovači zařízení, jako jednodávkový nasální inhalátor nebo aerosolový dávkovač, opatřený odměmým ventilem, který je určen k použití, dokud obsah dávkovače nebude vyčerpán. Kde dávková forma obsahuje aerosolový dávkovač, bude obsahovat hnací látku, kterou může být stlačený plyn, jako stlačený vzduch nebo organická hnací látka, jako fluorchlorovaný uhlovodík. Aerosolovou dávkovou formu může také tvořit rozprašovač s čerpadlem.

Přípravky vhodné pro bukální nebo sublinguální aplikaci zahrnují tablety, dražé a pastilky, ve kterých aktivní složka je připravena s nosičem jako cukr a akacie, tragakant nebo želatina a glycerol. Přípravky pro rektální aplikaci jsou běžně ve formě čípků, obsahujících obvyklé základy pro čípky, jako kakaové máslo.

Přípravky vhodné pro transdermální aplikaci zahrnují masti, gely a náplasti.

Výhodně přípravek je v jednotkové dávkové formě jako tabletě, kapsli nebo ampuli.

Každá dávková jednotka pro orální aplikaci obsahuje výhodně od 1 do 250 mg (a pro parenterální aplikaci obsahuje výhodně od 0,1 do 25 mg) sloučeniny vzorce I nebo její fyziologicky přijatelné soli, vypočteno jako volná báze.

Fyziologicky přijatelné sloučeniny podle vynálezu budou normálně aplikovány v denním dávkovém režimu (pro dospělého pacienta) od například orální dávky mezi 1 mg a 500 mg, výhodně mezi 10 mg a 400 mg, například 10 a 250 mg, nebo intravenózně, subkutánně nebo intramuskulámě v dávce mezi 0,1 a 100 mg, výhodněji mezi 0,1 a 50 mg, například mezi 1 a 25 mg sloučeniny vzorce I nebo její fyziologicky přijatelné soli, vypočtené jako volná báze, sloučenina je aplikována jeden až čtyřikrát denně. Vhodné sloučeniny budou aplikovány po období kontinuálního léčení, například týden nebo déle.

Biologické údaje

5-HT-l receptorové hodnocení

Véna saphena psů

Spirální proužky véna saphena psů byly nastaveny v modifikovaném Krebsově roztoku na klidovou sílu 10 mN. Roztok také obsahoval 1 pmol/l každého z ketanserinu, prazosinu, atropinu a mepyraminu, 6 pmol/l kokainu a 200 pmol/l askorbátu. Byly měřeny isometrické kontrakce pomocí silových převaděčů na polygrafu. Tkáně byly vystaveny dvakrát 5-hydroxytryptaminu (5HT) 2 pmol/l, vždy následované promytím. Byla stanovena kumulativní křivka koncentrace účinek, následovaná křivkou na 5-HT v přítomnosti nejvyšší užité koncentrace zkoumané sloučeniny. Kontrakce, vyvolané zkoumanou sloučeninou, byly srovnány s kontrakcemi, vyvolanými 5-HT. Vnitřní aktivita zkoumané sloučeniny byla vypočtena jako poměr maximálního, zkoumanou sloučeninou vyvolaného účinku k účinku, způsobenému 2 pmol/l 5HT. Byly stanoveny EC₅₀ zkoumané sloučeniny zodpovídající křivky účinku. Ekvilibrační disociační konstanty Kp byly určeny metodou Marano a Kaumann (1976, J. Pharmacol. Exp. Ther. 198,518 - 525).

V tomto hodnocení sloučeniny z příkladů 2, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 13, 17, 18, 21 a 24 mají EC₅₀ v rozsahu 0,1 až 15 pmol.

A. basilaris králíka

Metody

Pokusy byly uskutečněny na intrakraniálních arteriích z králičí izolované basilámí arterie podobnou metodou, jako je ta, popsaná v publikaci Parsons a Whalley, 1989, Eur. J. Pharmacol. 174, 189- 196.

Králíci byli usmrceni předávkováním anestetika (pentobarbital sodný). Celý mozek byl rychle vyňat a ponořen do ledově chladného modifikovaného Krebsova roztoku a basilámí arterie byla vyňata pomocí disekčního mikroskopu. Krebsův roztok měl následující složení: (mM) Na* (120); K⁺ (5); Ca²⁺ (2,25), Mg²⁺ (0,5), Cf (98,5), SO? (1), EDTA (0,04), ekvilibrovaný s 95% O2/5 % CO2. Endothelium bylo vyňato jemným třením průsvitu cévy jemným kovovým drátkem. Arterie pak byly nařezány na kroužkové segmenty (široké asi 4 až 5 mm) a nastaveny pro záznam isometrické rense v 50 ml tkáňových lázničkách v modifikovaném Krebsově roztoku s dodatečným doplňkem (mM) Na⁺ (20), fumarát (10), pyruvát (5), 1-glutamát (5), a glukóza (10). Arterie pak byly nataženy na klidovou sílu 3 až 4 mN, udržovány při 37 °C a roztok byl probubláván 95 % O2 + 5 % CO₂.

Po provedení testů na počáteční reaktivitu s 90 mM KC1 depolarizujícím roztokem a na nepřítomnost acetylcholinem vyvolané relaxace 5-HT (10 mM) prekontrakce byly konstruovány kumulativní křivky koncentrace účinku (2 nM - 60 mM) na 5-HT v přítomnosti askorbátu 200 mM, kokainu 6 mM, indomethacinu 2,8 mM, ketanserinu 1 mM a prazosinu 1 mM.

Po 45 až 60 minutové promývací periodě byly konstruovány kumulativní křivky koncentrace účinku na testované sloučeniny v přítomnosti askorbátu, indomethacinu, kokainu, ketanserinu a prazosinu.

V tomto hodnocení sloučeniny z příkladů 2, 5, 6, 15,17, 24, 25, 26, 28 a 29 měly EC₅₀ v rozsahu od 0,04 do 15 pmol.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Hydrochlorid 3-amino-6-kyano-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Roztok 6,08 g, 0,04 mol hydrochloridu 4-aminocyklohexanolu v 60 ml vody byl přiveden na pH 8 vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Bylo přidáno 8,76 g, 0,04 mol N-karbethoxyftalimidu a pak tetrahydrofuran (dokud nebyl získán homogenní roztok). Čirý roztok byl přes noc míchán při teplotě místnosti. V průběhu této doby se vysrážela bílá pevná látka. Tetrahydrofuran byl ve vakuu odstraněn a zbývající vodný roztok byl extrahován s ethylacetátem, dokud byl roztok čirý. Ethylacetátové extrakty byly smíseny, promyty vodou, sušeny (MgSOJ a koncentrovány, za vzniku 4-ftalimidocyklohexanolu jako 7,1 g bílé pevné látky.

Roztok 7,1 g, 0,029 mol 4-ftalimidocyklohexanolu ve 250 ml dichlormethanu byl zpracován 8,6 g, 0,04 mol pyridiniumchlorchromátu a výsledná tmavá směs byla přes noc míchána při teplotě místnosti. Bylo přidáno 50 ml diethyletheru a směs byla filtrována přes infuzoriovou hlinku. Filtrát byl ve vakuu koncentrován a zbytek čištěn chromatografií na sloupci (SiO₂, CHCI₃/EtOAc), čímž vzniklo 6,4 g 4-fitalimidocyklohexanonu jako bílá pevná látka.

-8CZ 282083 B6

Bylo rozpuštěno 4,41 g, 0,026 mol hydrochloridu 4-kyanofenylhydrazinu ve 100 ml kyseliny octové a byly přidány 2,0 g acetátu sodného. Bylo přidáno 6,4 g, 0,026 mol 4-ftalimidocyklohexanonu a směs byla přes noc zahřívána pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu a zbytek byl rozetřen s methanolem za vzniku 5,3 g 3-ftalimido-6-kyano-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu jako béžové pevné látky.

Suspenze l g svrchu uvedeného produktu ve 40 ml ethanolu byla zpracována s hydrazinem v 10 ml vody. Reakční směs byla přes noc míchána při teplotě místnosti, v průběhu této doby byly reakční látky rozpuštěny. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu a zbytek byl rozdělen mezi vodný uhličitan draselný a ethylacetát. Ethylacetátový roztok byl promyt vodou, sušen a koncentrován ve vakuu za vzniku 500 mg 3-amino-6-kyano-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu jako béžové pevné látky. Tento produkt byl přeměněn na hydrochloridovou sůl, čímž vznikla výsledná sloučenina s teplotou tání 289 °C za rozkladu.

'H-NMR (250 MHz, CD₃OD) δ: 1,98 - 2,18 (1H, m), 2,25 - 2,40 (1H, m), 2,77 (1H, dd), 2,98 (2H, m), 3,22 (1H, dd), 3,68 (1H, m), 7,34 (1H, d), 7,43 (1H, d), 7,82 (1H, s).

Příklad 2

Hydroc h lorid 3 -am ino-6-karboxam ido-1,2,3,4-tetrahydrokarbazo 1 u

Bylo rozpuštěno 400 mg produktu z příkladu 1 v tetrahydrofuranu a bylo přidáno 500 mg diterc.butyldikarbonátu. Směs byla míchána přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo bylo ve vakuu odstraněno a zbytek byl čištěn chromatografií na sloupci (SiO₂, CHCl₃/EtOAc), čímž vzniklo 40 mg 3-terc.-butyloxykarbonylamino-6-kyano-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

Směs z 440 mg nitrilu svrchu uvedeného produktu, 0,5 ml 30 % vodného peroxidu vodíku a 0,5 ml 20 % vodného hydroxidu sodného ve 25 ml methanolu byla přes noc míchána při teplotě místnosti. Bylo přidáno 100 mg metabisulfítu sodného a rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu. Zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu a ethylacetátová vrstva byla oddělena, sušena a ve vakuu koncentrována na gumovitou pevnou látku, která byla čištěna chromatografií na sloupci (SiO₂, CHCl₃/EtOAc), čímž vzniklo 400 mg 3-terc.butyloxykarbonylamino-5-karboxyamido-l,2,3,4tetrahydrokarbazolu jako bílé pevné látky s teplotou tání 270 °C za rozkladu. Bylo rozpuštěno 400 mg svrchu uvedeného produktu ve 100 ml dioxanu a plyn HC1 byl probubláván po 20 minut skrze roztok. V průběhu této doby se vysrážela bílá pevná látka. Přebytky chlorovodíku byly vyčištěny z roztoku probubláváním N₂, pevný produkt hydrochloridu 3-amino-6-karboxamido1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu byl shromážděn filtrací, promyt diethyletherem a sušen, čímž vzniklo 300 mg výsledné sloučeniny jako bílá pevná látka s teplotou tání 270 °C za rozkladu.

'H-NMR (250 MHz, DMSO-d₆) δ: 1,96 (1H, m), 2,16 - 2,30 (1H, m), 2,74 (1H, dd), 2,85 (2H, m), 3,12 (1H, dd), 1 signál zakryt H₂O při ca. 3,6, 7,08 (1H, široký s), 7,27 (1H, d), 7,61 (1H, d), 7,87 (1H, široký s), 7,99 (1H, s), 8,39 (3H, široký s).

Příklad 3

Hydrochlorid 3-amino-6-methoxy-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakční směs 0,87 g, 5,0 mmol hydrochloridu 4-methoxyfenylhydrazinu s 1,22 g, 5,0 mmol 4ftalimidocyklohexanonu ve 20 ml ethanolu byla zahřívána pod zpětným chladičem dvě hodiny, potom byla chlazena a filtrací byla odstraněna vysrážená pevná látka, bylo získáno 1,62 g 3ftalimido-6-methoxy-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

-9CZ 282083 B6

1,57 g, 4,5 mmol svrchu uvedeného produktu bylo suspendováno ve 100 ml ethanolu a bylo přidáno 23 ml hydrazinhydrátu při míchání za teploty místnosti. Po 30 minutách bylo rozpouštědlo odstraněno ve vakuu a zbytek byl dělen mezi K₂CO₃ (vodný) a EtOAc. EtOAc vrstva byla oddělena, promyta vodou, sušena (MgSO₄) a odpařena do sucha. Tento zbytek byl rozpuštěn v ethanolu a bylo na něj působeno etherovým roztokem HC1 do vymizení zákalu, pak byl roztok ponechán stát přes noc k získání 0,95 g výsledné sloučeniny s teplotou tání 250 °C.

'H-NMR (250 MHz, DMSO-d₆) δ: 1,81 - 2,02 (1H, m), 2,10 - 2,28 (1H, m), 2,65 (1H, dd), 2,82 (2H, m), 3,02 (1H, dd), 1 signál překryt H₃O při ca. 3,5, 3,74 (3H, s), 6,66 (1H, d), 6,84 (1H, d), 7,14 (1H, d), 8,16 (3H, široké s).

Příklad 4

Hydrochlorid 3-amino-6-brom-l ,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Směs 4,0 g, 18,1 mmol hydrochloridu 4-bromfenylhydrazinu se 4,39 g, 18,1 mmol 4-ftalimidocyklohexanonu v n-butanolu byla vařena pod zpětným chladičem 20 minut, byla potom chlazena, filtrována a filtrát byl odpařen do sucha, čímž bylo získáno 4,75 g 3-ftaIimido-6-brom-l,2,3,4tetrahydrokarbazolu jako oranžové pevné látky.

0,33 g, 0,83 mmol tohoto produktu bylo suspendováno ve 13 ml ethanolu a působeno na něj 3 ml hydrazinhydrátu. pak byla směs míchána při teplotě místnosti přes noc. Pevná sraženina byla odfiltrována a filtrát odpařen do sucha a dělen mezi K₂CO₃ (vodný) a ethylacetát. Po oddělení organické vrstvy byla tato vrstva promyta vodou, sušena (MgSO₄) a odpařena do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v methanolu a zpracován plynným HCI. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu a zbytek byl kry stalizován ze směsi ethanolu a ethylacetátu, čímž vznikla výsledná sloučenina jako 0,15 g krémově zbarvené pevné látky s teplotou tání 308 až 310 °C.

'H-NMR (250 MHz, DMSO-d₆) δ: 1,91 (1H, m), 2,10 - 2,26 (1H, m), 2,63 (1H, dd), 2,84 (2H, m), 3,04 (1H, dd). 3,50 (1H, m), 7,12 (1H, d), 7,24 (1H, d), 7,55 (1H, s), 8,15 (2H, široké s), U,12(1H, s).

Příklad 5

3-amino-6-karboxyamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazol

2,87 g hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu a 3,00 g 4-ftalimidocyklohexanonu bylo smícháno v kyselině octové a směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po 2 hodiny. Po zchlazení byla směs neutralizována s použitím vodného roztoku uhličitanu draselného, byla získána žlutá pevná látka, která byla promyta vodou a sušena. Čištění chromatografií na sloupci (SiO₃), CHC1₃/CH₃OH) poskytlo 2,8 g 3-ftalimido-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

1,0 g svrchu uvedeného produktu byl suspendován v 10 ml ethanolu a bylo přidáno 5 ml hydrazinhydrátu. Byl získán čirý roztok a směs byla přes noc míchána, čímž vznikla sraženina. Směs byla pak odpařena do sucha, promyta vodným roztokem K₂CO₃ a vodou, čímž vzniklo 0,44 g výsledné sloučeniny 3-amino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu, jako monohydrát s teplotou tání 146 až 148 °C.

'H-NMR (250 MHz, DMSO-d₆) δ: 1,49 - 1,77 (1H, m), 1,83 - 2,03 (1H, m), 2,17 - 2,40 (1H, m), 2,62 - 2,80 (2H, m), 2,90 (1H, dd), 1 signál zakryt H₂O při ca. 3,1, 7,03 (1H, široké s), 7,18 (1H, d), 7,58 (1H, d), 7,83 (1H, široké s), 7,98 (1H, s).

- 10CZ 282083 B6

Příklad 6

Hydrochlorid (+)- a -(-)-3-amino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Metoda 1 (±)-3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazol byl rozdělen na své enantiomery užitím chirální HPLC (chiralcel OD 4,6 mm sloupec, eluce směsí hexanu a ethanolu, 85 : 15). Nejprve byl shromážděn (+)-enantiomer a měl teplotu tání 150 až 152 °C a /alfa/²⁵D = +70,1 (v methanolu, 0,41 % hmotnost/objem). (-)-enantiomer měl teplotu tání 150 až 152 °C a/alfa/^2:,D = -79,4 (v methanolu, 0,40 % g/100 ml). (+)-enantiomer byl přeměn na původní aminhydrochlorid působením plynného HCI v dioxanu za vzniku (+)-enantiomeru hydrochloridu 3-amino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu s teplotou tání 248 až 251 °C, /alfa/²⁵o = +26,2 (v methanolu, 0,50 % hmotnost/objem). (-)-enantiomer hydrochloridu 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu byl podobně přeměněn na (-)-enantiomer hydrochloridu 3-amino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu s teplotou tání 248 až 251 °C, /alfa/²⁵ _D = -28,6 (v methanolu, 0,50 % g/100 ml).

Metoda 2

Na (±)-6-karboxamido-3-amino-l,2,3,4-tetrahydrokarbazol bylo působeno jedním ekvivalentem 2,3:4,4-di-O-isopropyliden-2-keto-L-gulonové kyseliny v methanolu za vzniku solí (+)enantiomeru ve 38 % výtěžku (s ohledem na racemát) a s 84 % enantiomemím přebytkem (ee). Tento materiál byl dvakrát rekrystalizován z methanolu, čímž vznikla sůl (+)-enantiomeru ve 25 % celkovém výtěžku (s ohledem na racemát), a 98 % ee. Tento produkt byl přeměn na hydrochlorid nejprve působením vodné báze a vysrážená volná báze byla zpracována s 2M vodnou HCI v ethanolu, čímž vznikl (+)-3-amino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazol hydrochlorid.

Příklad 7

Oxalát 3-amino-6-methyl-1.2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 2,16 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,49 g hydrochloridu 4-totylhydrazinu, a následnou deprotekcí produktu metodou, popsanou v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny, která byla přeměněna na oxalátovou sůl (0,23 g) s teplotou tání 272 až 275 °C.

Příklad 8

Oxalát 3-amino-6-ethoxykarbonyl-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 0,37 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 0,33 g hydrochloridu 4-ethoxykarbonylfenylhydrazinu a následnou deprotekcí metodou, popsanou v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny. Ta byla přeměna na 0,11 g oxalátové soli s teplotou tání 239 až 240 °C za rozkladu.

- 11 CZ 282083 B6

Příklad 9

Hemioxalát 3-amino-6-(N-methylkarboxamido)-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,20 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,00 g hydrochloridu 4-(N-methylkarboxamido)fenylhydrazinu a následnou deprotekcí metodou, popsanou v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny. Ta byla přeměna na 0,22 g hemioxalátové soli s teplotou tání 227 °C za rozkladu.

Příklad 10

Oxalát 3-amino-6-kyanomethyl-l ,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,05 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 0,79 g hydrochloridu 4-kyanomethylfenylhydrazinu a následnou deprotekcí podle metody z příkladu 3 vznikla volná báze výsledné sloučeniny, která byla působením kyseliny šťavelové přeměněna na 0,19 g oxalátové soli s teplotou tání 219 až 224 °C za rozkladu.

Příklad 11

Oxalát 3-amino-6-(N-methylsulfonamidomethyl)-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 0,42 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 0,44 g hydrochloridu 4-(N-methylsulfonamidomethyl)fenylhydrazinu a následnou deprotekcí podle metody, popsané v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny. Na tu bylo působeno kyselinou šťavelovou, čímž vzniklo 0,15 g oxalátové soli s teplotou tání 218 až 222 °C za rozkladu.

Příklad 12

Oxalát 3-amino-6-chlor-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 6,7 g 4-ftalimidocyklohexanonu se 4,93 g hydrochloridu 4-chlorfenylhydrazinu a následnou deprotekcí metodou, popsanou v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny, působením kyseliny šťavelové vzniklo 2,77 g oxalátové soli s teplotou tání > 220 °C za rozkladu.

Příklad 13

Oxalát 3-amino-6-trifluormethyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,14 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,00 g hydrochloridu 4-trifluormethylfenylhydrazinu a následnou deprotekcí metodou, popsanou v příkladu 3, vzniklo 0,40 g volné báze výsledné sloučeniny. Na ni bylo působeno kyselinou šťavelovou, čímž vznikla oxalátová sůl s teplotou tání 212 až 213 °C.

- 12CZ 282083 B6

Příklad 14

Oxalát 3-amino-6-n-butyloxy-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,12 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,00 g hydrochloridu 4-n-butyloxyfenylhydrazinu a následnou deprotekcí metodou, popsanou v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny. Na ni bylo působeno kyselinou šťavelovou za vzniku 0,47 g oxalátové soli s teplotou tání 227 až 229 °C.

Příklad 15

Oxalát 3-amino-6-sulfonamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,00 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,08 g hydrochloridu 4-sulfonamidofenylhydrazinu a následnou deprotekcí podle metody, popsanou v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny. Ta byla přeměněna na 0,090 g oxalátové soli s teplotou tání > 200 °C za rozkladu.

Příklad 16

Oxalát 3-amino-6-nitro-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,28 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,00 g hydrochloridu 4-nitrofenylhydrazinu a následnou deprotekcí podle metody, popsané v příkladu 3, vznikla volná báze výsledné sloučeniny, která byla přeměněna na 0,25 g oxalátové soli s teplotou tání 275 až 277 °C.

Příklad 17

Hemioxalát 3-amino-6-(N,N-dimethylkarboxamido)-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

260 mg, 1,0 mmol 3-amino-6-ethoxykarbonyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu bylo suspendováno v 5 ml bezvodého THF, a bylo přidáno 320 mg, 1,5 mmol di-terc.butyldikarbonátu. Čirý roztok byl získán po 10 minutách. Směs byla míchána 20 hodin, pak bylo rozpouštědlo odstraněno a odparek byl rozpuštěn v ethylacetátu, promyt vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a sušen (MgSO₄). Po odstranění ethylacetátu byl zbytek rozetřen s etherem a hexanem, čímž vznikl 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-ethoxykarbonyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazol ve výtěžku 310 mg.

556 mg, 1,55 mmol svrchu uvedeného produktu bylo suspendováno v 5 ml ethanolu a byly přidány 3 ml 2M NaOH. Směs byla zahřívána pod zpětným chladičem jednu hodinu a odpařena do sucha. Odparek byl rozpuštěn ve vodě a neutralizován kyselinou octovou, 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxy-l,2,3,4-tetrahydrokarbazol se vysrážel jako 425 mg bílé pevné látky. Roztok 400 mg, 1,2 mmol této látky v 8 ml bezvodého DMF byl zpracován se 198 mg, 1,2 mmol triamidu kyseliny hexamethylfosforečné, chlazen na -10 °C. Směsí byl probubláván dimethylamin v plynné formě po 10 minut při této teplotě, pak bylo po kapkách přidáno 185 mg, 1,2 mmol tetrachlormethanu pod atmosférou dusíku. Tato směs byla míchána 1 hodinu při teplotě místnosti, potom byl DMF odstraněn ve vakuu. Zbytek byl dělen mezi ethylacetát a vodu a organická vrstva byla promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, potom nasyceným roztokem chloridu sodného a sušena MgSO₄. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu a zbylý olej byl rozetřen s etherem a hexanem a pevná látka překrystalována z toluenu, čímž vzniklo 198 mg 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-(N,N-dimethylkarboxyamido)-l,2,3,4tetrahydrokarbazol u.

- 13CZ 282083 B6

180 mg, 0,53 mmol tohoto produktu bylo rozpuštěno v 5 ml dioxanu a bylo probubláváno plynným HC1, čímž vznikl olej. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu a olej byl rozpuštěn ve vodě a zpracován působením roztoku uhličitanu draselného k úpravě pH na 12. Benzaminová báze pak byla extrahována ethylacetátem, sušena (MgSO₄) a odpařena do sucha. Výsledný olej byl rozpuštěn v methanolu a působením kyseliny šťavelové převeden na výslednou sloučeninu jako 140 g bledě růžové pevné látky s teplotou tání 190 až 195 °C.

Příklad 18

Hydrochlorid 3-amino-6-(piperidin-l-ylkarbonyl)-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 175 mg 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxy-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu s piperidinem a odstraněním ochranných skupin, jak je popsáno v příkladu 17, vzniklo 55 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 246 až 249 °C.

Příklad 19

Hydrochlorid 3-amino-6-(pyrrolidin-l-ylkarbonyl)-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 140 mg 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxy-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu s pyrrolidinem a odstraněním ochranných skupin, jak je popsáno v příkladu 17, vzniklo 81 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 201 až 212 °C.

Příklad 20

Hydrochlorid 3-amino-6-(N,N-diethylkarboxamido)-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 105 mg 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxy-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu s diethylaminem s deprotekcí produktu, jak je popsáno v příkladu 17, vzniklo 50 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 200 až 205 °C.

Příklad 21

Oxalát 3-amino-6-(acetamido)-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 1,2 g 4-ftalimidocyklohexanonu s 1,0 g hydrochloridu 4-(acetamido)-fenylhydrazinu a následnou deprotekcí produktu metodou, popsanou v příkladu 3, vzniklo 570 mg volné báze výsledné sloučeniny. Část tohoto produktu (50 mg) byla zpracována kyselinou šťavelovou v methanolu, čímž vzniklo 38 mg oxalátové soli, která měkne při > 170 °C (38 mg).

Příklad 22

Oxalát 3-amino-6-methansulfonamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

4,00 g 3-ftalimido-6-nitro-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu bylo rozpuštěno ve 130 ml horkého ethylacetátu. K.e zchlazenému roztoku byl přidán Raneyův nikl, a směs byla hydrogenována při počátečním tlaku 0,273 MPa při teplotě místnosti po 4 hodiny. Po odfiltrování nerozpustných materiálů byl filtrát odpařen do sucha a dvakrát extrahován ve 20% vodném methanolu

- 14CZ 282083 B6 a extrakty byly smíseny a jejich objem snížen, čímž vzniklo 0,31 g 3-ftalimido-6-amino-l,2,3,4tetrahydrokarbazo I u.

0,50 g svrchu uvedeného produktu bylo rozpuštěno v čerstvě destilovaných 30 ml pyridinu a bylo přidáno 0,28 g methansulfonylchloridu a 46 mg 4-dimethylaminopyridinu. Směs byla za míchání zahřívána při 50 °C 5 hodin a pak odpařena do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v chloroformu, promyt vodou, nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, potom sušen (MgSO₄) a odpařen do sucha, čímž vznikla bledě žlutá pevná látka, která byla překrystalována z vodného ethanolu, čímž vzniklo 0,27 g 3-ftalimido-6-methansulfonamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

Svrchu uvedená sloučenina byla suspendována v 15 ml ethanolu a bylo přidáno 2,27 g hydrazinhydrátu. Po 25 minutovém míchání při teplotě místnosti byla směs odpařena do sucha, dělena mezi vodu a ethylacetát a vodná vrstva byla znovu extrahována ethylacetátem. Organické extrakty byly smíseny, promyty vodou, sušeny (MgSO₄) a odpařeny, čímž vznikla bledě žlutá pevná látka. Ta byla rozpuštěna v methanolu a působeno na ni 89 mg kyseliny šťavelové. Přidání etheru vedlo ke krystalizací 50 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 230 až 233 °C.

Příklad 23

Hydrochlorid 3-amino-6-karboxamidomethyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

V 56 ml THF bylo mícháno 2,5 g a 3-amino-6-kyanomethyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu a 3,63 g di-terc.butyldikarbonátu po 2 hodiny. THF byl odpařen a zbytek byl dělen mezi vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát. Vodná fáze byla znovu extrahována ethylacetátem a smísené extrakty byly promyty vodou, sušeny (MgSO₄), a odpařeny do sucha, čímž vznikla pevná látka, která byla rozetřena se směsí etheru a hexanu (20 %), čímž vzniklo 3,44 g 3terc.butyloxykarbonyl-amino-6-kyanomethyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu jako špinavě bílé pevné látky.

7,0 g svrchu uvedeného produktu bylo rozpuštěno v 70 ml DNSO a byl přidán (100 objemů, 3,5 ml) peroxid vodíku. Po jednohodinovém míchání byl přidán další peroxid (8,5 ml) a směs byla míchána při teplotě místnosti dvě hodiny. Bylo přidáno 0,84 g uhličitanu draselného a směs byla míchána přes noc a pak dalších 20 hodin. Reakční směs byla vlita do 500 ml vody a výsledná bílá látka byla překrystalována z methanolu, čímž vzniklo 5,42 g 3-terc.butyloxykarbonylamino-6-karboxamidomethyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

500 mg svrchu popsaného produktu bylo rozpuštěno ve 30 ml bezvodého dioxanu a plynný HCL byl skrze směs probubláván 20 minut. Výsledný roztok a usazená guma byly odpařeny do sucha a odparek byl rozpuštěn ve vodném roztoku uhličitanu draselného. Roztok byl extrahován ethylacetátem, extrakty byly smíseny, sušeny (MgSO₄) a odpařeny do sucha. Odparek byl rozpuštěn v methanolu a byl přidán přebytek kyseliny šťavelové. Přidání etheru vedlo ke krystalizací 250 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 257 až 260 °C.

Příklad 24

Hydrochlorid 3-methylamino-6-karboxamido-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

20,2 g hydrochloridu 4-kyanofenylhydrazinu a 25,9 g 4-benzoyloxycyklohexanonu bylo rozpuštěno ve 400 ml ledové kyseliny octové a směs byla zahřívána pod zpětným chladičem 1,5 hodiny. Po zchladnutí byla směs filtrována a filtrát byl odpařen do sucha a neutralizován vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, čímž vznikla sraženina pevné látky, která byla čištěna

- 15 CZ 282083 B6 chromatografií (SiO₂, hexan/ethylacetát), čímž vzniklo 18 g 3-benzoyloxy-6-kyano-1,2,3,4tetrahydrokarbazolu. 11,6 g tohoto produktu bylo suspendováno ve 230 ml ethanolu a zpracováno 2,5% vodným roztokem 120 ml hydroxidu draselného, směs byla zahřívána pod zpětným chladičem jednu hodinu. Zchlazená směs byla zneutralizována ledovou kyselinou octovou a odpařena na pevný zbytek, který byl promyt vodou a sušen, čímž vzniklo 6,8 g 3hydroxy-6-kyano-1,2.3,4-tetrahydrokarbazolu.

Ve 35 ml bezvodého pyridinu bylo rozpuštěno 3,57 g svrchu uvedeného produktu a bylo přidáno 3,51 g tosylchloridu ve 35 ml bezvodého pyridinu, a směs byla při 100 °C míchána 2 hodiny. Po zchlazení byl roztok vlit do 500 ml vody, extrahován ethylacetátem a extrakty byly promyty 2N HCI, sušeny (MgSO₄) a odpařeny do sucha. Čištěním chromatografií (SiO₂, hexan/ethylacetát) vzniklo 0,53 g 3-tosyloxy-6-kyano-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

0,40 g tohoto produktu bylo rozpuštěno ve 33% methylaminu ve 25 ml alkoholu a zahříváno na 100 °C 1,5 hodiny v uzavřené ocelové nádobě. Po chlazení byla směs odpařena do sucha a čištěna chromatografií (SiO₂, chloroform/methanol), čímž vzniklo 0,13 g 3-methylamino-6kyano-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

0,12 g svrchu uvedeného produktu bylo rozpuštěno v 10 ml THF a uvedeno do reakce s 0,36 g di-terc.butyldikarbonátu ve 3 ml THF při teplotě místnosti přes noc. Reakční směs byla odpařena do sucha, rozdělena mezi 2M roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát, a organická vrstva byla sušena a odpařena, čímž vznikla bílá pevná látka. Ta byla rozetřena s ether/hexanem, čímž vzniklo 0,14 g 3-terc.butyloxykarbonylmethylamino-6-kyano-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu. 0,14 g tohoto produktu bylo rozpuštěno v 15 ml methanolu a působeno na něj směsí 0.20 ml 20% vodného hydroxidu sodného a 0,20 ml 30% peroxidu vodíku a celá směs byla přes noc míchána při teplotě místnosti. Bylo přidáno 38 mg metabisulfitu sodného a roztok byl odpařen do sucha, chromatografován (SiO₂, chloroform/10% NH₄OH v methanolu), čímž vzniklo 0,12 g 3methylamino-6-karboxyamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu. 0,11 g svrchu uvedené sloučeniny bylo rozpuštěno v 10 ml methanolu a působeno na něj 3M kyselinou chlorovodíkovou při teplotě místnosti. Směs byla odpařena do sucha, azeotropní destilací s ethanolem vznikla pevná látka, která byla rekrystalizována ze směsi methanolu a etheru, vzniklo 80 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 327 až 328 °C.

'H-NMR (250 MHz, MeOH-d₄) δ: 1,98 - 2,20 (1H, m), 2,29 - 2,49 (1H, m), 2,75 - 2,90 (5H, s + m), 2,90 - 3,09 (2H, m), 3,52 - 3,69 (1H, m), 7,31 (kG, d), 7,63 (1H, d), 8,05 (1H, s).

Příklad 25

Oxalát 3-ethylamino-6-karboxamido-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

2,00 g l,4-cyklohexandionmono-2',2’-dimethyltrimethylenketalu bylo smíseno s 10,0 g bezvodého ethylaminu a 10 ml benzenu a směs byla chlazena na 5 °C. Roztok 0,95 g chloridu titaničitého v 10 ml benzenu byl přidán po kapkách a směs byla 1 hodinu míchána při teplotě místnosti. Směs byla zfiltrována a odpařena do sucha, čímž vznikl olej, který byl rozpuštěn v 30 ml ethanolu. K tomuto roztoku bylo přidáno 100 mg katalyzátoru (palladia na aktivním uhlí) a směs byla hydrogenována při tlaku 0,35 MPa přes noc. Katalyzátor byl odfiltrován aethanol odpařen, čímž vzniklo 2,0 g 4-ethylaminocyklohexanon-2',2'-dimethyltrimethylenketalu jako oleje. 0,80 g této sloučeniny bylo rozpuštěno ve 20 ml kyseliny mravenčí a roztok byl zahříván na 90 °C jednu hodinu. Kyselina mravenčí byla odpařena a zbytek byl rozdělen mezi chloroform a 1M kyselinu chlorovodíkovou. Vodná vrstva byla do sucha odpařena, čímž vzniklo 0,40 g 4ethylcyklohexanonu.

- 16CZ 282083 B6

Směs 0,40 g svrchu uvedeného produktu a 0,60 g hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu ve 20 ml ledové ky seliny octové byla zahřívána jednu hodinu pod zpětným chladičem. Kyselina byla odpařena ve vakuu na olej, který byl čištěn chromatografii (SiO₂, CHCl₃/10% NH₃ vMeOH), čímž vzniklo 0,50 g oleje. Část tohoto produktu (150 mg) byla rozpuštěna 5 v methanolu a zpracována působením kyseliny šťavelové. Na roztok bylo působeno etherem, čímž vzniklo 100 mg výsledné sloučeniny jako krystalické pevné látky.

‘H-NMR (250 MHz, DMSO-d₆) δ: 1,25 (3H, t, 1,81 - 2,05 (1H, m), 2,20 - 2,38 (1H, m), 2,61 -

2,79 (1H, m), 2,79 - 2,94 (2H, m), 2,98 - 3,28 (3H, dd + s), 3,41 - 3,60 (1H, m), 7,08 (1H, široké ío s), 7,28 (1H, d), 7,60 (1H, d), 7,82 (1H, široké s), 8,00 (1H, s), 11,12 (1H, s).

Příklad 26

Oxalát 3-n-propylamino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

1,81 g propylaminu bylo rozpuštěno ve 12,5 ml methanolu a za chlazení byla přidána 1,5M MC1 v 6,6 ml methanolu. Po jedné minutě byl přidán 1,0 g l,4-cyklohexandionmono-2',2'-dimethyltrimethylenketalu a potom po dalších 10 minutách 0,23 g kyanoborohydridu sodného. Směs byla 20 tři dny míchána při teplotě místnosti. Výsledná směs byla zfiltrována, filtrát byl odpařen a zpracován působením 10 ml 1M HC1 za chlazení. Zbytek byl digerován, čímž vznikl roztok, který byl promyt etherem, alkalizován na pH 12 vodným roztokem hydroxidu sodného a extrahován dichlormethanem. Tento extrakt byl promyt nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, sušen (MgSO₄) a odpařen do sucha. Chromatografii (SiO₂, chloro25 form/methanol/amoniak) bylo získáno 0,72 g 4-n-propylaminocyklohexanon-2',2'-dimethyltrimethylenketalu.

0,66 g tohoto produktu bylo hydrolyzováno na keton, který byl uveden do reakce s hydrochloridem 4-karboxamidofenylhydrazinu a přeměněn na oxalátovou sůl, jak je popsáno 30 v příkladu 25, čímž vzniklo 0,44 g výsledné sloučeniny s teplotou tání > 168 °C za rozkladu.

Příklad 27

Oxalát 3-i-propylamino-6-karboxamido-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 9,54 g isopropylaminu s 2,0 g l,4-cyklohexandionmono-2’,2'-dimethyltrimethylenketalu metodou, popsanou v příkladu 25, vzniklo 2,38 g 4-i-propylaminocyklohexanon-2',2'-dimethyltrimethylenketalu, 0,66 g tohoto produktu bylo hydrolyzováno a uvedeno do reakce s 0,45 g 40 hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu, a směs byla zpracována, jak je popsáno svrchu, čímž vzniklo 0,34 g volné báze výsledné sloučeniny. Tato byla přeměněna na oxalát s teplotou tání > 235 °C za rozkladu.

Příklad 28

Oxalát 3-dimethylamino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

10,0 g dimethylaminu bylo uvedeno do reakce s 2,00 g l,4-cyklohexandionmono-2',2'-dimethyl50 trimethylenketalu metodou, popsanou v příkladu 25, čímž vznikne 0,72 g 4-dimethylaminocyklohexanon-2',2'-dimethyltrimethylenketalu. 0,72 g tohoto produktu bylo hydrolyzováno a uvedeno do reakce s 0,47 g hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu a produkt byl přeměněn na

- 17CZ 282083 B6 oxalátovou sůl, jak bylo svrchu popsáno, čímž vzniklo 0,20 g výsledné sloučeniny s teplotou tání 99 až 101 °C.

‘H-NMR (250 MHz, DMSO-d₆) δ: 1,83 - 2,05 (IH, m), 2,27 - 2,40 (IH, m), 2,72 - 3,00 (9H, 2m + s), 3,07 - 3,22 (IH, dd). 3,50 - 3,68 (IH, m), 7,05 (IH, široký s), 7,27 (IH, d), 7,60 (IH, d). 7.81 (IH, široký s), 8.00 (IH, s), 11,11 (IH, s).

Příklad 29

Oxalát 3-benzylamino-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 0,59 g benzylaminu s 1,0 g l,4-cyklohexandionmono-2',2'-dimethyltrimethylenketalu a následnou redukcí iminu s kyanoborohydridem sodným metodou, popsanou v příkladu 26, vzniklo 0,54 g 4-benzylaminocyklohexanon-2',2'-dimethyltrimethylenketalu. 0,52 g tohoto produktu bylo uvedeno do reakce s 0,34 g hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu a na produkt bylo působeno kyselinou šťavelovou, čímž vzniklo 0,11 g výsledné sloučeniny s teplotou tání > 190 °C za rozkladu.

Příklad 30

Oxalát 3-pyrrolidinyl-6-karboxamido-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 15,6 g pyrrolidinu s 2,0 g l,4-cyklohexandienmono-2',2'-dimethyltrimethylenketalu metodou, popsanou v příkladu 25, vznikne 1,74 g 4-pyrrolidinylcyklohexanon-2’,2'-dimethyltrimethylenketalu. 1,70 g tohoto produktu bylo hydrolyzováno a uvedeno do reakce s 1,70 g hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu a produkt byl zpracován kyselinou šťavelovou, jak bylo svrchu popsáno, čímž vzniklo 32 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání > 190 °C za rozkladu.

Příklad 31

Oxalát 3-(N-methylethylamino)-6-karboxamido-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Reakcí 13,0 g N-methylethylaminu se 2,0 g l,4-cyklohexandion-mono-2’,2'-dimethyltrimethylenketalu metodou, popsanou v příkladu 25, vznikne 1,71 g 4-(N-methylethylamino)cyklohexanon-2',2’-dimethyltrimethylenketalu. 0,86 g tohoto produktu bylo hydrolyzováno a uvedeno do reakce s 0,52 g hydrochloridu 4-karboxamidofenylhydrazinu a zpracováno, jak bylo popsáno svrchu, čímž vzniklo 76 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání > 130 °C za rozkladu.

Příklad 32

Oxalát 3-amino-6-(2-karboxamidoethyl)-1,2,3,4-tetrahydrokarbazolu

Směs 22,5 g kyseliny 4-nitroskoricové a 20,8 g thionylchloridu ve 160 ml benzenu byla 4 hodiny zahřívána pod zpětným chladičem. Výsledná oranžová směs byla zfiltrována a odpařena, čímž vzniklo 22,9 g chloridu kyseliny. Ten byl rozpuštěn v 1 litru dichlormethanu, směsí byl probubláván plynný amoniak za chlazení pod 20 °C a za míchání. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vakuu, zbytek byl rozpuštěn v horkém ethylacetátu a roztok byl třepán s 1M roztokem hydroxidu sodného. Výsledná organická fáze byla sušena, zfiltrována a odpařena, čímž vznikl

- 18CZ 282083 B6 zbytek, který byl suspendován z ethylacetátu za vzniku 4-nitrocinnamamidu jako 18,6 g krystalické pevné látky. 18,6 g tohoto produktu bylo suspendováno v 1 litru ethanolu a hydrolyzováno s užitím 6,6 g Pd-C katalyzátoru při 0,35 MPa po 1 hodinu. Výsledná směs byla zfiltrována a odpařena do sucha, čímž bylo získáno 17,1 g 4-aminofenylpropionamidu.

ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové byly pomalu přidány za chlazení a míchání k 0,80 g 4-aminofenylpropionamidu při udržování teploty pod 5 °C. K. této suspenzi byl přidán roztok 0,37 g dusitanu sodného ve 2 ml vody po kapkách v průběhu více než 15 minut a pak byla směs míchána ještě 15 minut. Takto vytvořený zakalený roztok byl pak po částech přidán ke chlazenému, míchanému roztoku 2,19 g chloridu cínatého. 4 ml HC1 a výsledná směs byly míchány 1 hodinu. Po zfiltrování byl roztok odpařován, dokud se nevytvořila anorganická sraženina. Ta byla odfiltrována a filtrát byl odpařen do sucha, zbylá guma byla krystalizována z kyseliny octové, čímž vzniklo 1,05 g surového hydrochloridu 4-hydrazinofenylpropionamidu.

Směs 1,05 g svrchu uvedeného produktu a 1,18 g 4-ftalimidocyklohexanonu ve 40 ml kyseliny octové byla 40 minut zahřívána pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo bylo ve vakuu odstraněno a zbytek byl rozdělen mezi vodný roztok uhličitanu draselného a ethylacetát. Organická fáze byla sušena (MgSO₄) a odpařena do sucha a odparek byl chromatografován (SiO₂, CH₂Cl₂/MeOH), čímž vzniklo 0,70 g 3-ftalimido-6-karboxamidoethyl-l,2,3,4-tetrahydrokarbazolu.

0,70 g tohoto produktu bylo rozpuštěno v 50 ml methanolu, zpracováno působením 1,0 ml hydrazinhydrátu a zahříváno 30 minut pod zpětným chladičem. Směs byla odpařena do sucha, pak rozdělena mezi ethylacetát a vodný roztok uhličitanu draselného. Organická fáze byla sušena (MgSO₄) a odpařena do sucha, a zbytek byl rozpuštěn v ethanolu a zpracován působením 83 mg kyseliny šťavelové v ethanolu. Vznikla pevná látka, která byla rekrystalována z ethanolu, tím vzniklo 110 mg výsledné sloučeniny s teplotou tání 232 až 235 °C.

Farmaceutické prostředky

Příklad A mg/tableta sloučenina vzorce I laktóza škrob zesítěný polyvinylpyrrolidon mikrokrystalická celulóza stearát hořečnatý

Průměr tablety je 9 mm

Příklad B

100

153

330 mg

Injekce pro parenterální podání je připravena z následujících složek:

% hmotnostní sloučenina vzorce I 1M kyselina citrónová hydroxid sodný do pH voda pro injekci do

0,50 %

30,0 %

3,2

100 ml

- 19CZ 282083 B6

Sloučenina vzorce Ije rozpuštěna v kyselině citrónové a pH pomalu upraveno na pH 3,2 roztokem hydroxidu sodného. Roztok je pak doplněn na 100 ml vodou, sterilizován filtrací a uzavřen do přiměřeně velkých ampulí a lahviček.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Použití tetrahydrokarbazolových derivátů obecného vzorce I kde

   R¹ znamená vodík, halogen, trifluormethylovou skupinu, nitroskupinu, hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části a 6 až 12 atomy uhlíku v arylové části, -CO2R⁴, -(CH2)_nCN, -(CH₂)_nCONR⁵R⁶, -(CH2)nSO2NR⁵R⁶, (CH2)_n-alkanoylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkanoylové části nebo (CH₂)_n-alkylsulfonylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části,

   R⁴ znamená vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo arylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části a 6 až 12 atomy uhlíku v arylové části,

   R³ a R⁶ každý nezávisle znamená vodík nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo R⁵ a R⁶ spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří kruh, n znamená 0, 1 nebo 2, a

   R² a R³ každý nezávisle znamená vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo benzyl, nebo spolu s atomem dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří pyrrolidinový, piperidinový nebo hexahydroazepinový kruh, nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení onemocnění, při němž je indikován 5-HTj-agonista.
2. 2. Použití tetrahydrokarbazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1 pro výrobu farmaceutického prostředku k léčení migrény.
3. 3. Použití tetrahydrokarbazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1 nebo 2, v nichž

   R¹ znamená halogen, CF₃, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, -(CH₂)_nCN, -(CH₂)_nCONR⁵R⁶,

   -(CH₂)„SO₂NR⁵R⁶ nebo alkanoylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, a R⁵ a R⁶ mají ? vrchu uvedený význam, nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení onemocnění, při němž je indikován 5-HT_ragonista.

   -20CZ 282083 B6
4. 4. Použití tetrahydrokarbazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 3, v nichž R^l je skupina -(CH2)_nCONR⁵R⁶ ve které n je 0 a R⁵ a R⁶ každý nezávisle znamená vodík, methylovou nebo ethylovou skupinu, nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení onemocnění, při němž je indikován 5-HTi-agonista.
5. 5. Použití tetrahydrokarbazolových derivátů obecného vzorce I podle jakéhokoliv z nároků 1 až 3, v nichž R² a R³ každý nezávisle znamená vodík, methylovou nebo ethylovou skupinu, nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení onemocnění, při němž je indikován 5-HTi-agonista.