CZ297746B6

CZ297746B6 - Modifikované polyisokyanáty

Info

Publication number: CZ297746B6
Application number: CZ20023754A
Authority: CZ
Inventors: Laas@Hans-Josef; Halpaap@Reinhard
Original assignee: Bayer Aktiengesellschaft
Priority date: 2000-05-18
Filing date: 2001-05-07
Publication date: 2007-03-21
Also published as: ES2225571T3; BR0110821B1; JP2003533566A; CN1190450C; EP1287052A1; AU2001268993A1; SK287160B6; PL358429A1; SK16282002A3; JP4806511B2; WO2001088006A1; DE50103129D1; TR200402375T4; US6767958B2; CA2408723C; CZ20023754A3; ATE272660T1; HUP0301889A3; MXPA02011372A; PL212141B1

Abstract

Modifikované polyisokyanáty se získají reakcí polyisokyanátu s kyselinou 2-(cyklohexylamino)-ethansulfonovou a/nebo kyselinou 3-(cyklohexylamino)-propansulfonovou. Pouzívají se jako výchozí komponenty pri výrobe polyurethanových plastických hmot, obzvláste jako zesítující prostredky pro ve vode rozpustná nebo dispergovatelná lakarská pojiva nebo komponenty pojiv se skupinami reaktivními vuci isokyanátovým skupinám.

Description

Modifikované polyisokyanáty

Oblast techniky

Vynález se týká modifikovaných polyisokyanátů a směsí polyisokyanátů, způsobu jejich výroby a jejich použití jako výchozích komponent při výrobě polyurethanových plastických hmot, obzvláště jako zesíťující prostředek pro ve vodě rozpustná nebo dispergovatelná lakařská pojivá nebo komponenty pojiv se skupinami reaktivními vůči isokyanátovým skupinám.

Dosavadní stav techniky

Z důvodů stále přísnější environmentální legislativy získávají v posledních letech ve vodě dispergovatelné polyisokyanáty v různých oblastech použití na významu. Používají se dnes obzvláště jako zesíťující komponenty pro kvalitativně hodnotné vodou ředitelné dvousložkové polyurethanové laky (2K-PUR-laky) nebo jako přísada pro vodná disperzní lepidla, slouží k zesítění vodných disperzí při úpravě textilu nebo pro textilní potiskové barvy neobsahující formaldehyd a navíc jsou vhodné příkladně také jako pomocné prostředky ke zpevňování papíru za mokra (srovnej příkladně EP-A 0 959 087 a tam citovanou literaturu).

V praxi se pro všechny tyto aplikační oblasti používají dnes prakticky výhradně neionické, s pomocí polyetherů hydrofilně modifikované polyisokyanáty. Výroba takových ve vodě dispergovatelných polyisokyanátů se podrobně diskutuje příkladně v EP-A 0 959 087, strana 2, řádky 25 až 46.

Přes jejich širokou akceptanci trhem pro nejrůznější oblasti použití však vykazují polyisokyanáty modifikované polyethery řadu zásadních nevýhod. Příkladně na základě velmi vysokého maxima viskozity, které je nutno překonat při dispergaci je možné zapracovat je homogenně do vodných médií často jen s použitím značných střižných sil (příkladně vysokorychlostní míchadla). Vysoký obsah polyetherů požadovaný obzvláště při použití jako zesíťující složka ve vodných 2K.-PURlacích kjejich dostatečné dispergovatelnosti propůjčuje navíc získaným povlakům permanentní hydrofilii. K odstranění těchto nevýhod již byly činěny pokusy vyrobit vestavbu ionických skupin hydrofilně modifikované, samodispergovatelné polyisokyanáty.

EP-A 0 443 138, EP-A 0 510 438 a EP-A 0 548 669 příkladně popisují směsi polyisokyanátů, které obsahují chemicky vázané karboxylové skupiny. Takové polyisokyanáty je sice možné po neutralizaci karboxylových skupin rozmíchat velmi jemnozrnně do vodných systémů, aniž by byly potřebné vysoké střižné síly, vykazují ale obzvláště v neutralizované formě zcela nedostatečnou stabilitu při skladování. Na základě známé katalytické aktivity karboxylátových skupin nastupuje již při teplotě místnosti polymerace isokyanátových skupin, příkladně za trimerizace na polyisokyanuráty nebo za tvorby struktur α-nylonu, která zpravidla v několika málo dnech vede k želovatění produktu.

EP-A 0 703 255 popisuje ionicky hydrofilizované polyisokyanáty emulgovatelné ve vodě, které jako emulgátory obsahují reakční produkty polyisokyanátů a libovolných hydroxy-, merkaptonebo aminofunkčních sloučenin s nejméně jednou kyselou simou skupinou případně s jejich anionem. Jako výhodné stavební komponenty s kyselou simou skupinou k výrobě emulgátorů lze přitom jmenovat hydroxysulfonové kyseliny s alifaticky vázanými OH-skupinami případně soli takových hydroxysulfonových kyselin, příkladně specielní polyethersulfonáty, které se dodávají příkladně pod označením Tegomer^R (Th. Goldschmidt AG, Essen, DE), adukty bisulfitu na nenasycené alkoholy, které je možné získat příkladně způsobem podle DE-A2 417 664, DEA 2 437 218 nebo DE-A 2 446 440, kyselina hydroxyethan- a hydroxypropansulfonová a rovněž aminosulfobetainy, které je možné vyrobit kvarternací terciárních aminoalkoholů s 1,3-propansultonem. Tyto hydrofilizační prostředky však vykazují v každém případě řadu nevýhod.

-1 CZ 297746 B6

Tak příkladně kyselina hydroxypropansulfonová je v rovnováze s jejím anhydridem, 1,3-propansultonem, klasifikovaným jako kancerogen. Proto je s ním možné obzvláště v technickém měřítku zacházet výhradně ve formě vodných roztoků a tak jsou jako stavební komponenta k výrobě modifikovaných polyisokyanátů zásadně nevhodné.

Kyselina hydroxyethansulfonová, polyethersulfonáty typu Tegomer^R a rovněž jmenované adukty bisulfitu na nenasycené alkoholy jsou oproti tomu k dispozici bezvodé ve formě jejich sodných solí. Použití těchto sodných solí umožňuje sice v zásadě výrobu ve vodě emulgovatelných polyisokyanátů, pro použití jako zesíťující komponenty ve vodných lakařských systémech jsou ovšem tyto látky vhodné jen velmi podmíněně. Na základě nepatrné snášenlivosti sulfonátových skupin neutralizovaných alkáliemi s obvyklými lakařskými pojivý vede jejich použití ve vodných 2KPUR-lacích obecně k zakaleným, částečně nehomogenním povlakům. V protikladu k těkavým neutralizačním aminům, používaným obvykle v disperzích zůstává sodný ion i po vytvrzení v lakovém filmu a propůjčuje mu trvalou hydrofilii.

Navíc vedou veškeré hydroxysulfonové kyseliny navržené v EP-A 0 703 255 jako hydrofilní komponenty, jak je doloženo v konkrétních příkladech provedení tohoto zveřejněného spisu, zpravidla k výrazně žlutě zbarveným polyisokyanátům, což rovněž odporuje použití těchto produktů jako zesíťující komponenty v kvalitativně hodnotných lakařských systémech. Polyisokyanáty modifikované sulfonátovými skupinami z uvedených důvodů dodnes nenalezly své místo na trhu.

Úkolem předloženého vynálezu je proto dát k dispozici nové polyisokyanáty dispergovatelné ve vodě, které jsou vhodné pro veškeré oblasti použití ve vodě dispergovatelných polyisokyanátů a nejsou zatíženy nevýhodami podle stavu techniky. Tyto nové polyisokyanáty by měly být založeny na dobře přístupných, toxikologicky nezávadných stavebních složkách, které umožňují volnou volbu neutralizačního prostředku, a obzvláště se dobře snášejí s obvyklými lakařskými pojiPodstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen přípravou dále blíže popsaných ve vodě dispergovatelných polyisokyanátů případně směsí polyisokyanátů podle vynálezu. Ke zjednodušení popisu předloženého vynálezu znamená v následujícím popisu pojem „polyisokyanát“ také synonymum pro směsi různých polyisokyanátů.

Předložený vynález je založen na překvapivém pozorování, že kyselina 2-(cyklohexylamino)ethansulfonová a kyselina 3-(cyklohexylamino)propansulfonová, které obecně nacházejí použití jako biologické pufrovací substance s obojetnými iony mohou reagovat přes jejich teplotu tání přesahující 300 °C v přítomnosti vhodného neutralizačního aminu již za velmi mírných reakčních podmínek s polyisokyanáty, přičemž se získají světle zbarvené produkty stabilní při skladování, které je možné jemnozmně emulgovat ve vodě. To je překvapivé, protože řada dalších strukturálně velmi podobných aminosulfonových kyselin nelze uvést k reakci dokonce ani za podstatně drastičtějších reakčních podmínek.

Ačkoliv v některých zveřejněných spisech, příkladně v EP-A 0 061 628 a v EP-A 0 206 059 jsou polyisokyanáty modifikované polyethery předmětem, a také se zároveň paušálně zmiňuje použití sloučenin obsahujících sulfonátové skupiny k výrobě hydrofilních polyisokyanátů, a také v EP-A 0 469 389 se uvádí hydroxysulfonové kyseliny a aminosulfonové kyseliny jako vhodné stavební komponenty pro zesíťující prostředky dispergovatelné ve vodě, nenajde odborník v těchto zveřejněných spisech ani v EP-A 0 703 255 žádný odkaz na obzvláštní vhodnost kyseliny 2-(cyklohexylaminojethansulfonové a kyseliny 3-(cyklohexylamino)propansulfonové k výrobě polyisokyanátů dispergovatelných ve vodě.

-2CZ 297746 B6

Předmětem předloženého vynálezu jsou proto modifikované polyisokyanáty, které se získají reakcí polyisokyanátů s kyselinou 2-(cyklohexylamino)ethansulfonovou a kyselinou 3-(cyklohexylaminojpropansulfonovou. Tyto modifikované polyisokyanáty jsou po nejméně částečné neutralizaci sulfonových skupin dispergovatelné ve vodě.

Předmětem vynálezu je rovněž použití těchto sulfonových kyselin k výrobě polyisokyanátů dispergovatelných ve vodě.

Dispergovatelnost polyisokyanátů modifikovaných již dříve příkladně ethylenoxidpolyetherovými jednotkami se značně zlepší modifikací podle vynálezu pomocí kyseliny 2-(cyklohexylamino)ethansulfonové a/nebo kyseliny 3-(cyklohexylamino)propansulfonové, takže není potřeba používat externí emulgátory nebo používat vysoké střižné síly, což výrazně zjednoduší výrobu formulací připravených k použití. To je dalším aspektem předloženého vynálezu.

Obzvláště se podle vynálezu připraví polyisokyanáty se

a) střední isokyanátovou funkcionalitou nejméně 1,8,

b) obsahem isokyanátových skupin (vypočteno jako NCO; molekulová hmotnost = 42) 4,0 až 26,0 % hmotnostních,

c) obsahem sulfonátových skupin (vypočteno jako SO₃“; molekulová hmotnost = 80) 0,1 až 7,7 % hmotnostních a případně

d) obsahem ethylenoxidových jednotek vázaných na polyetherovém řetězci (vypočteno jako C₂H₄O; molekulová hmotnost = 44) 0 až 19,5 % hmotnostních, přičemž polyetherové řetězce obsahují ve statistickém průměru 5 až 35 ethylenoxidových jednotek, které se získají reakcí alifatických, cykloalifatických, aralifatických a/nebo aromatických polyisokyanátů s kyselinou 2-(cyklohexylamino)ethansulfonovou a/nebo kyselinou 3-(cyklohexylamino)propansulfonovou.

Předmětem vynálezu je také způsob výroby těchto modifikovaných polyisokyanátů. Polyisokyanát při tom reaguje s kyselinou 2-(cyklohexylamino)ethansulfonovou a/nebo kyselinou 3(cyklohexylamino)propansulfonovou, přičemž tato reakce se může provádět v přítomnosti polyalkylenoxidpolyetheralkoholů a/nebo použité polyisokyanáty obsahují případně již takové jednotky. K neutralizaci skupin kyseliny sulfonové se reakce provádí v přítomnosti terciárních aminů.

Obzvláště se reakce provádí tak, že vzájemně reaguje

A) polyisokyanátová komponenta se střední funkcionalitou 2,0 až 5,0, s obsahem alifaticky, cykloalifaticky, aralifaticky a/nebo aromaticky vázaných isokyanátových skupin, (vypočteno jako NCO; molekulová hmotnost = 42) 8,0 až 27,0 % hmotnostních,

B) 0,3 až 25,0 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A) a B) kyseliny 2(cyklohexylamino)ethansulfonové a kyseliny 3-(cyklohexylamino)propansulfonové a případně

C) až do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A), B) a C) jednosytného polyalkylenoxidpolyetheralkoholu, obsahujícího ve statistickém průměru 5 až 35 ethylenoxidových jednotek v přítomnosti

D) 0,2 až 2,0 ekvivalentu, vztaženo na skupiny kyseliny sulfonové komponenty B), terciárního aminu, za dodržení ekvivalentního poměru NCO-skupin ke skupinám reaktivním vůči NCO-skupinám 2 : 1 až 400 : 1. Přitom se druh a jmenované výchozí podmínky volí tak, aby výsledné reakční produkty odpovídaly podmínkám uvedeným výše pod a) až d).

Předmětem vynálezu je také použití těchto polyisokyanátů jako výchozí komponenty při výrobě polyurethanových plastických hmot, obzvláště jako zesíťující prostředek pro lakařská pojivá nebo komponenty lakařských pojiv rozpustné ve vodě nebo dispergovatelné ve vodě při výrobě povlaků za použití vodných prostředků pro vytváření povlaků na bázi pojiv nebo komponent pojiv tohoto druhu.

Předmětem vynálezu je konečně také použití těchto polyisokyanátů jako výchozí komponenty při výrobě blokovaných polyisokyanátů dispergovatelných ve vodě nebo přítomných ve vodě v dispergované formě.

Komponenty A) použité při způsobu podle vynálezu vykazují zpravidla (střední) NCO-funkcionalitu 2,0 až 5,0, s výhodou 2,3 až 4,5, obsah isokyanátových skupin 8,0 až 27,0 % hmotnostních, s výhodou 14,0 až 24,0 % hmotnostních a obsah monomemích diisokyanátů méně než 1,0 % hmotnostních, s výhodou méně než 0,5 % hmotnostních. Sestává z nejméně jednoho organického polyisokyanátů s alifaticky, cykloalifaticky, aralifaticky a/nebo aromaticky vázaných isokyanátových skupin.

Přitom se v případě polyisokyanátů komponenty A) jedná o libovolně, modifikací jednoduchých alifatických, cykloalifatických, aralifatických a/nebo aromatických diisokyanátů vyrobené polyisokyanáty vybudované z nejméně dvou diisokyanátů s uretdionovou, isokyanurátovou, allofanátovou, biuretovou, iminooxadiazindionovou a/nebo oxadiazintrionovou strukturou, jaké se popisují příkladně v J. Prakt. Chem. 336, (1994) 185 až 200, v DE-A 1 670 666, DE-A 1 954 093, DE-A 2 414 413, DE-A 2 452 532, DE-A 2 641 380, DE-A 3 700 209, DE-A 3 900 053 a DEA 3 928 503 nebo v EP-A 0 336 205, EP-A 0 339 396 a EP-A 0 798 299.

Vhodnými diisokyanáty k výrobě takových polyisokyanátů jsou libovolné diisokyanáty dostupné fosgenací nebo způsoby bez použití fosgenu, příkladně termickým štěpením urethanů. Výhodnými isokyanáty jsou isokyanáty v rozmezí molekulové hmotnosti 140 až 400 s alifaticky, cykloalifaticky, aralifaticky a/nebo aromaticky vázanými isokyanátovými skupinami, jako je příkladně 1,4-diisokyanátobutan, 1,6-diisokyanátohexan (HDI), 2-methyl-l,5-diisokyanátopentan, 1,5— diisokyanáto-2,2-dimethylpentan, 2,2,4- případně 2,4,4-trimethyl-l ,6-diisokyanátohexan, 1,10-diisokyanátodekan, 1,3-a 1,4-diisokyanátocyklohexan, 1,3-a l,4-bis(isokyanátomethyl)cyklohexan, l-isokyanáto-3,3,5-trimethyl-5-isokyanátomethyl-cyklohexan (isoforondiisokyanát, IPDI), 4,4-diisokyanátomethylcyklohexan, bis-(isokyanátomethyl)norboman, 1,3a 1,4-bis-(2-isokyanátoprop-2-yl)-benzen (TMXDI), 2,4- a 2,6-diisokyanátotoluen (TDI), 2,4a 4,4-diisokyanátodifenylmethan (MDI), 1,5-diisokyanátonaftalen nebo libovolné směsi těchto diisokyanátů.

S výhodou se v případě výchozích komponent A) jedná o polyisokyanáty uvedeného druhu s výhradně alifaticky a/nebo cykloalifaticky vázanými isokyanátovými skupinami.

Zcela obzvláště výhodnými výchozími komponentami A) jsou polyisokyanáty s isokyanurátovou strukturou na bázi HDI, IPDI a/nebo 4,4-diisokyanátodicyklohexylmethanu.

Vedle těchto hydrofobních polyisokyanátů jsou jako výchozí komponenty A) vhodné také polyisokyanáty hydrofilně modifikované s pomocí ethylenoxidpolyetherů, které se získají příkladně postupem popsaným v EP-A 0 959 087, strana 2, řádky 25 až 46.

V přípravě komponenty B) se jedná o kyselinu 2-(cyklohexylamino)-ethansulfonovou (CHES), kyselinu 3-(cyklohexylamino)-propansulfonovou (CAPS) nebo o libovolné směsi těchto obou

-4CZ 297746 B6 aminokyselin. Tyto sloučeniny jsou známé, jsou dostupné jako substance s obojetnými iony v krystalické formě a mají teplotu tání vyšší než 300 °C. Výroba CHES případně CAPS se popisuje příkladně v Bull. Soc. Chim. France 1985, 463 případně v Z. Chem. 7, 151 (1967).

Tyto aminosulfonové kyseliny B) se při způsobu podle vynálezu používají v množství 0,3 až 25 % hmotnostních, s výhodou 0,5 až 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A) a B).

V případě zároveň použité komponenty C) se jedná o jednosytné polyalkylenoxidpolyetheralkoholy, obsahující ve statistickém průměru 5 až 35, s výhodou 7 až 30 ethylenoxidových jednotek v molekule, které jsou přístupné známými způsoby alkoxylací vhodných startovacích molekul (viz příkladně Ullmans Encyclopádie der technischen Chemie, 4. vydání, svazek 19, Verlag Chemie, Weinheim, strany 31-38).

Jako vhodné startovací molekuly k výrobě polyetheralkoholů (C) použitých při způsobu podle vynálezu zde lze příkladně jmenovat: methanol, ethanol, n-propanol, isopropanol, butanol, isobutanol, sek.butanol, izomemí pentanoly, hexanoly, oktanoly a nonaloly, n-dekanol, n-dodekanol, n-tetradekanol, n-hexadekanol, n-oktadekanol, cyklohexanol, izomemí methylcyklohexanoly nebo hydroxymethylcyklohexan, 3-ethyl-3-hydroxymethyloxetan nebo tetrahydrofurfurylalkohol; nenasycené alkoholy jako allylalkohol, 1,1—dimethylallylalkohol nebo oleinalkohol, aromatické alkoholy jako fenol, izomemí kresoly nebo methoxyfenoly, aralifatické alkoholy jako benzylalkohol, anisalkohol nebo skořicový alkohol, sekundární monoaminy jako dimethylamin, diethylamin, dipropylamin, diizopropylamin, di-n-butylamin, diizobutylamin, bis— (2-ethylhexyl)-amin, N-methyl- a N-ethylcyklohexylamin nebo dicyklohexylamin a rovněž heterocyklické sekundární aminy jako morfolin, pyrrolidin, piperidin nebo lH-pyrazol.

Výhodnými startovacími molekulami jsou nasycené monoalkoholy s až 4 uhlíkovými atomy. Obzvláště výhodně se jako startovací molekuly použije methanol.

Vhodnými alkylenoxidy pro alkoxylační reakci jsou obzvláště ethylenoxid a propylenoxid, které se při alkoxylační reakci mohou používat v libovolném pořadí nebo také ve směsi.

V případě polyalkylenoxidpolyetheralkoholů C) se jedná buď o čisté polyethylenoxidpolyethery nebo směsné polyalkylenoxidpolyethery, jejichž alkylenoxidové jednotky sestávají nejméně z 30 % mol, s výhodou nejméně ze 40 % mol z ethylenoxidových jednotek.

Výhodnými výchozími komponentami C) pro způsob podle vynálezu jsou čisté polyethylenglykolmonomethyletheralkoholy, které obsahují ve statistickém průměru 7 až 30, zcela obzvláště výhodně 7 až 25 ethylenoxidových jednotek.

Polyetheralkoholy C) se při způsobu podle vynálezu, pokud vůbec, použijí v množství až do 25 % hmotnostních, s výhodou až do 20 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A), B) a C).

K. neutralizaci skupin sulfonových kyselin výchozích komponent, B) se při způsobu podle vynálezu použijí terciární aminy D). Přitom se jedná příkladně o terciární monoaminy, jako je příkladně trimethylamin, triethylamin, tripropylamin, tributylamin, dimethylcyklohexylamin, Nmethylmorfolin, N-ethylmorfolin, N-methylpiperidin, N-ethylpiperidin, nebo o terciární diaminy, jako je příkladně 1,3-bis-(dimethylamino)-propan, l,3-bis-(dimethylamino)-butan nebo Ν,Ν-dimethylpiperazin. Vhodnými, avšak méně výhodnými neutralizačními aminy jsou ale také terciární aminy nesoucí skupiny reaktivní vůči isokyanátům, příkladně alkanolaminy, jako je příkladně dimethylethanolamin, methyldiethanolamin nebo triethanolamin.

-5 CZ 297746 B6

Neutralizací aminy D) se při způsobu podle vynálezu použijí v takovém množství, které odpovídá ekvivalentnímu poměru terciárních aminů ke skupinám sulfonových kyselin komponenty B) 0,2 až 2,0, s výhodou 0,5 až 1,5.

K. provedení způsobu podle vynálezu spolu reagují výchozí komponenty A), B) a případně C) v přítomnosti terciárního aminu D) při teplotách 40 až 150 °C, s výhodou 50 až 130 °C, za dodržení ekvivalentního poměru NCO-skupin ke skupinám reaktivním vůči NCO-skupinám 2 : 1 až 400 : 1, s výhodou 4 : 1 až 250 : 1, s výhodou až do dosažení teoreticky vypočteného obsahu NCO.

Přítomnost terciárního aminu D) katalyzuje reakci komponent A), B) a případně C) zpravidla dostatečně, k urychlení reakce při způsobu podle vynálezu se však mohou případně použít další katalyzátory obvyklé v chemii polyurethanů, příkladně další terciární aminy jako triethylamin, pyridin, methylpyridin, benzyldimethylamin, Ν,Ν-endoethylenpiperazin, N-methylpiperidin, pentamethylendiethylentriamin, N,N-dimethyl-aminocyklohexan, Ν,Ν-dimethylpiperazin nebo kovové soli jako chlorid železitý, tri(ethylacetoacetát) hlinitý, chlorid zinečnatý, n-oktanoát zinečnatý, 2-ethyl-l-hexanoát zinečnatý, 2-ethylkaproát zinečnatý, stearát zinečnatý, naftenát zinečnatý, acetylacetonát zinečnatý, laurát zinečnatý, palmitát zinečnatý, dibutylcínoxid, dibutylcíndichlorid, dibutylcíndiacetát, dibutylcíndimaleát, dibutylcíndilaurát, dioktylcíndiacetát, molybdenglykolát nebo libovolné směsi těchto katalyzátorů.

Tyto katalyzátory se při způsobu podle vynálezu použijí, pokud se vůbec použijí, v množství 0,001 až 2 % hmotnostní, s výhodou 0,005 až 0,5 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost reakčních složek.

Způsob podle vynálezu se případně může provádět ve vhodném rozpouštědle, které je inertní vůči isokyanátovým skupinám. Vhodnými rozpouštědly jsou příkladně obecně známá obvyklá lakařská rozpouštědla, jako je příkladně ethylacetát, butylacetát, ethylenglykolmonomethyl- nebo ethyletheracetát, l-methoxypropyl-2-acetát, 3-methoxy-n-butylacetát, aceton, 2-butanon, 4methyl-2-pentanon, cyklohexanon, toluen, xylen, chlorbenzen, testovací benzin, vyšší substituované aromáty, které jsou komerčně dostupné pod označením solventnafta, Solvesso^R, Isopar^R, Nappar^R (Deutsche EXXON CHEMICAL GmbH, Koln, DE) a Shellsol^R (Deutsche Shell Chemie GmbH, Eschbom, DE) estery kyseliny uhličité jako je dimethylkarbonát, diethylkarbonát, 1,2ethylenkarbonát a 1,2-propylenkarbonát, laktony jako je β-propiolakton, gawM-butyrolakton, e/wz/ozz-kaprolakton a epízYow-methylkaprolakton, ale také rozpouštědla jako je propylenglykoldiacetát, diethylenglykoldimethylether, dipropylenglykoldimethylether, diethylenglykolethyla-butyletheracetát, N-methylpyrrolidon a N-methylkaprolaktam, nebo libovolné směsi těchto rozpouštědel.

V ostatním se při způsobu podle vynálezu volí druh a množstevní poměry výchozích komponent v rámci uvedených údajů tak, aby výsledné polyisokyanáty odpovídaly podmínkám uvedeným výše pod a) až d), přičemž znamená a) střední isokyanátovou NCO-funkcionalitu s výhodou 2,0 až 4,8, obzvláště výhodně 2,4 až 3,8, b) obsah NCO-skupin s výhodou 7,0 až 23,0 % hmotnostních, obzvláště výhodně 10,0 až 22,0 % hmotnostních, c) obsah sulfonátových skupin (vypočteno jako SO₃ ; molekulová hmotnost = 80) s výhodou 0,2 až 6,3 % hmotnostních, obzvláště výhodně 0,6 až 4,8 % hmotnostních a d) obsah ethylenoxidových jednotek vázaných na polyetherovém řetězci s výhodou až do 17 % hmotnostních, obzvláště výhodně až do 15 % hmotnostních.

Produkty při způsobu podle vynálezu představují čiré, prakticky bezbarvé polyisokyanáty již výše zmíněného složení, které se nechají snadno, bez použití vysokých střižných sil převést pouhým rozmícháním ve vodě na disperze stabilní proti sedimentaci.

Vynikající dispergovatelnost již při nízkém obsahu sulfonátových skupin ve spojení s vysokým obsahem NCO-skupin a srovnatelně vysokou funkcionalitou představuje obzvláště při použití polyisokyanátů podle vynálezu ve vodných 2K-PUR lacích výhodu, protože je tímto způsobem

-6CZ 297746 B6 možné získat vysoce kvalitní povlaky, které vedle velmi dobré odolnosti vůči rozpouštědlům a chemikáliím vykazují na základě nízkého obsahu hydrofilních skupin obzvláště vynikající odolnost proti vodě.

Případně se mohou k polyisokyanátům vyrobeným způsobem podle vynálezu přidat před emulgací ještě další nehydrofilizované polyisokyanáty, obzvláště lakařské polyisokyanáty výše uvedeného druhu, přičemž se množstevní poměry volí s výhodou tak, aby výsledná směs polyisokyanátů odpovídala podmínkám uvedeným výše pod a) až d), a tím zároveň přestavovala polyisokyanáty podle vynálezu, které obecně sestávají ze směsí z (i) hydrofílně modifikovaných polyisokyanátů podle vynálezu a (ii) nemodifikovaných polyisokyanátů příkladně uvedeného druhu.

V takových směsích přebírají produkty při způsobu podle vynálezu funkci emulgátoru pro dodatečně přimíšený podíl nehydrofilních polyisokyanátů.

Polyisokyanáty podle vynálezu představují hodnotné výchozí materiály k výrobě polyuretanových plastických hmot způsobem polyadice isokyanátu.

Ktomu se použijí polyisokyanáty s výhodou ve formě vodných emulzí, které se v kombinaci s polyhydroxylovými sloučeninami dispergovanými ve vodě ve smyslu vodných dvousložkových systémů uvedou do reakce.

Obzvláště výhodně se polyisokyanáty podle vynálezu použijí jako zesíťující prostředky pro lakařská pojivá nebo komponenty lakařských pojiv se skupinami reaktivními vůči isokyanátovým skupinám, obzvláště alkoholickými hydroxylovými skupinami, které jsou rozpuštěné nebo dispergované ve vodě při výrobě povlaků za použití vodných prostředků k vytváření povlaků na bázi pojiv nebo komponent lakařských pojiv tohoto druhu. Smísení zesíťujícího prostředku, případně v emulgované formě s pojivý nebo komponentami lakařských pojiv se přitom může provádět jednoduchým zamícháním před zpracováním prostředku pro vytváření povlaků libovolnou metodou, s použitím mechanických pomocných prostředků známých odborníkům, nebo také za použití dvousložkové stříkací pistole.

V této souvislosti lze jako lakařská pojivá nebo komponenty lakařských pojiv příkladně uvést:

polyakryláty obsahující hydroxylové skupiny, rozpuštěné nebo dispergované ve vodě, obzvláště polyakryláty v rozmezí molekulové hmotnosti 1000 až 10 000, které s organickými polyisokyanáty jako zesíťujícími prostředky představují hodnotná dvousložková pojivá, nebo polyesterové pryskyřice obsahující hydroxylové skupiny dispergované ve vodě, případně modifikované urethanem, druhů známých z chemie polyesterů a alkydových pryskyřic. V zásadě jsou jako reaktanty pro směsi polyisokyanátů podle vynálezu vhodné všechna ve vodě rozpuštěná nebo dispergovaná pojivá, která obsahují skupiny reaktivní vůči isokyanátům.

Směsi polyisokyanátů podle vynálezu se při použití podle vynálezu jako zesíťující komponenty použijí obecně v takovém množství, které odpovídá ekvivalentnímu poměru NCO-skupin ke skupinám reaktivním vůči NCO-skupinám, obzvláště alkoholickým hydroxylovým skupinám 0,5 : 1 až 2 : 1.

Případně se mohou ke směsím polyisokyanátů podle vynálezu v menším množství přidat také nefunkční vodná lakařská pojivá k dosažení zcela specielních vlastností, příkladně jako aditivum ke zlepšení přilnavosti.

Samozřejmě se mohou polyisokyanáty podle vynálezu používat také v blokované formě pomocí blokačních prostředků známých z chemie polyurethanů v kombinaci s výše uvedenými vodnými

-7CZ 297746 B6 lakařskými pojivý nebo komponentami lakařských pojiv ve smyslu vodných jednosložkových PUR-vypalovacích systémů. Vhodnými blokačními prostředky jsou příkladně diethylester kyseliny malonové, ester kyseliny octové, acetonoxim, butanonoxim, e/zw/ow-kaprolaktam, 3,5dimethylpyrazol, 1,2,4-triazol, dimethyl-1,2,4-triazol, imidazol nebo libovolné směsi těchto blokačních prostředků.

Jako základ pro vodné povlaky formulované s pomocí polyisokyanátů podle vynálezu přicházejí v úvahu libovolné substráty, jako příkladně dřevo, kov, sklo, kámen, keramické materiály, beton, tvrdé a flexibilní plastické hmoty, textil, kůže a papír, které se před vytvořením povlaku mohou ještě případně opatřit obvyklými základovacími prostředky.

Obecně mají vodné povlaky formulované s polyisokyanáty podle vynálezu, ke kterým se případně mohou ještě přidat v lakařství obvyklé pomocné látky a přísady, jako příkladně prostředky pro zlepšení rozlivu, barevné pigmenty, plniva, matovací prostředky nebo emulgátory, již po vysušení při teplotě místnosti dobré lakařské technické vlastnosti.

Samozřejmě se však mohou také vysušovat za intenzivnějších podmínek při zvýšené teplotě, případně vypalováním při teplotách do 260 °C.

Na základě vynikající emulgovatelnosti ve vodě, která umožňuje homogenní, obzvláště jemnozmné rozdělení ve vodných lakařských prostředcích, vede použití polyisokyanátů podle vynálezu jako zesíťující komponenty pro vodné polyurethanové laky k povlakům s vynikajícími optickými vlastnostmi, obzvláště vysokému povrchovému lesku, rozlivu a vysoké transparentnosti.

Vedle výhodného použití jako zesíťující komponenty pro vodné 2K-PUR-laky jsou polyisokyanáty podle vynálezu vynikajícím způsobem vhodné jako zesíťující prostředky pro vodná disperzní lepidla, povlaky na kůži, textilu nebo pro textilní tiskařské pasty, jako pomocné prostředky v papírnictví, neobsahující AOX nebo jako přísady pro minerální stavební hmoty, příkladně do betonu nebo maltových směsí.

Následující příklady slouží k bližšímu vysvětlení vynálezu. Veškeré procentní údaje se vztahují na hmotnost, pokud není uvedeno jinak.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

950 g (4,90 val) polyisokyanátů obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi 1,6-diisokyanátohexanu (HDI) s obsahem NCO 21,7 %, střední NCO-funkcionalitou 3,5 (pomocí GPC), obsahem monomemího HDI 0,1 % a viskozitou 3000 mPas (23 °C se míchá s 50 g (0,23 val) kyseliny 3(cyklohexylamino)propansulfonové (CAPS), 29 g (0,23 mol) dimethylcyklohexylaminu a 257 g l-methoxypropyI-2-acetátu v atmosféře suchého dusíku po dobu 5 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se získá prakticky bezbarvý čirý roztok směsi polyisokyanátů podle vynálezu s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky: 80 %

Obsah NCO-: 15,7%

NCO-funkcionalita: 3,3

Viskozita (23 °C): 590 mPas

Číslo zbarvení: 15 APHA

	CZ 297746 B6
Obsah sulfonátových skupin:	1,4%
Obsah ethylenoxidu:	0,0 %

Příklad 2

970 g (5,0 val) polyisokyanátu popsaného v příkladu 1 obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi HD1 se míchá s 30 g (0,14 val) kyseliny 2-(cyklohexylamino)ethansulfonové (CHES), 18 g (0,14 mol) dimethylcyklohexylaminu a 255 g dipropylenglykoldimethyletheru v atmosféře suchého dusíku po dobu 4 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se získá prakticky bezbarvý čirý roztok směsi polyisokyanátů podle vynálezu s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky:	80%
Obsah NCO-:	16,1 %
N CO-funkci onal ita:	3,4
Viskozita (23 °C): Číslo zbarvení:	660 mPas 10 APHA
Obsah sulfonátových skupin:	0,9 %
Obsah ethylenoxidu:	0,0 %

Příklad 3

900 g (4,97 val) polyisokyanátu obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi HDI s obsahem NCO 23,2 %, střední NCO-funkcionalitou 3,2 (pomocí GPC), obsahem monomemího HDI 0,1 % a viskozitou 1200 mPas (23 °C) se míchá se 100 g (0,45 val) CAPS a 57 g (0,45 mol) dimethylcyklohexylaminu v atmosféře suchého dusíku po dobu 10 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se získá prakticky bezbarvá, čirá směs polyisokyanátů podle vynálezu s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky:	100%
Obsah NCO-:	18,0%
NCO-funkcionalita:	2,9
Viskozita (23 °C): Číslo zbarvení:	9200 mPas 25 APHA
Obsah sulfonátových skupin:	3,4 %
Obsah ethylenoxidu:	0,0 %

Příklad 4

900 g (4,65 val) polyisokyanátu popsaného v příkladu 1 obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi HDI se míchá s 50 g (0,23 val) CAPS, 29 g (0,23 mol) dimethylcyklohexylaminu, 50 g (0,10 val) monofunkčního polyethylenoxidpolyetheru startovaného na methanolu se střední molekulovou hmotností 500 a 257 g dipropylenglykoldimethyletheru jako rozpouštědle v atmosféře suchého dusíku po dobu 6 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se získá prakticky bezbarvý, čirý roztok směsi polyisokyanátů podle vynálezu s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky:	80%
Obsah NCO-:	14,1 %
NCO-funkcionalita:	3,3
Viskozita (23 °C):	630 mPas
Číslo zbarvení:	10 APHA

Obsah sulfonátových skupin: 1,4%

Obsah ethylenoxidu: 3,6 %

Příklad 5

1357 g (3,84 val) polyisokyanátu obsahujícího isokyanurátové skupiny o koncentraci 70 % rozpuštěného v butylacetátu na bázi l-isokyanáto-3,3,5-trimethyl-5-isokyanátomethylcyklohexanu (IPDI) s obsahem NCO 11,9 %, střední NCO-funkcionalitou 3,3 % (pomocí GPC), obsahem monomemího IPDI 0,2 % a viskozitou 650 mPas (23 °C) se míchá s 50 g (0,23 val) CAPS, 29 g (0,23 mol) dimethylcyklohexylaminu a dalších 34 g butylacetátu v atmosféře suchého dusíku po dobu 12 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se získá prakticky bezbarvý, čirý roztok směsi polyisokyanátů podle vynálezu s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky:

Obsah NCO-:

NCO-funkcionalita:

Viskozita (23 °C):

Číslo zbarvení:

70%

10,3 %

3,1

810 mPas až 15 APHA

Obsah sulfonátových skupin: 1,2%

Obsah ethylenoxidu: 0,0 %

Příklad 6 (srovnávací příklad)

950 g (4,90 val) polyisokyanátu popsaného v příkladu 1 obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi HDI se míchá s 50 g (0,36 val) kyseliny 2-methylaminoethansulfonové (methyltaurin), 46 g (0,36 mol) dimethylcyklohexylaminu a 262 g l-methoxypropyl-2-acetátu v atmosféře suchého dusíku při teplotě 80 °C. Po 8 hodinách je reakční směs ještě kalná a nehomogenní. Ani po zvýšení teploty na 120 °C a dalších 4 hodinách spolu výchozí komponenty nezreagovaly. Methyltaurin se v tmavě žlutě zbarvené reakční směsi usazuje v krystalické formě na dně.

Příklad 7 (srovnávací příklad)

950 g (4,90 val) polyisokyanátu popsaného v příkladu 1 obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi HDI se míchá s 50 g (0,40 val) kyseliny 2-aminoethansulfonové (taurin), 51 g (0,40 mol) dimethylcyklohexylaminu a 263 g l-methoxypropyl-2-acetátu v atmosféře suchého dusíku při teplotě 80 °C. Po 8 hodinách je reakční směs ještě kalná. Ani po zvýšení teploty na 120 °C a dalších 6 hodinách spolu výchozí komponenty nezreagovaly. Taurin se ve žlutě zbarvené reakční směsi usazuje v krystalické formě na dně.

-10CZ 297746 B6

Příklad 8 (srovnávací příklad analogicky EP-B 0 703 255, příklad 5)

800 g (4,13 val) polyisokyanátu popsaného v příkladu 1 obsahujícího isokyanurátové skupiny na bázi HDI se míchá s 200 g (0,30 val) natriumpolyethylenoxidpolyetherdiolsulfonátu (Tegomer^RDS-3404, Th. Goldschmidt AG, Essen, DE; OH-číslo: 84, obsah sulfonátových skupin: asi 6,0 %, obsah ethylenoxidu: asi 82,2 %) a 250 l-methoxypropyl-2-acetátu jako rozpouštědla v atmosféře suchého dusíku po dobu 5 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se získá nažloutlý čirý roztok směsi polyisokyanátů dispergovatelných ve vodě s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky:	80%
Obsah NCO-:	12,9%
NCO-funkcionalita:	3,7
Viskozita (23 °C):	1800 mPas
Číslo zbarvení:	150 APHA
Obsah sulfonátových skupin:	1,0%
Obsah ethylenoxidu:	13,2%

Příklad 9 (výroba emulzí)

Vždy 35 g 80 % rozpuštěné směsi polyisokyanátů podle vynálezu z příkladů 1, 2 a 4, 40 g 70 % roztoku z příkladu 5 a rovněž 25 g směsi polyisokyanátů podle vynálezu z příkladu 3 se smíchá v Erlenmayerově baňce vždy se 100 g deionizované vody, což odpovídá obsahu pevné látky vždy asi 20 % hmotnostních a následně se míchá vždy 1 minutu s pomocí magnetického míchadla při 900 ot/min. Takto získané emulze jsou ještě po odstavení na 5 hodin plně stabilní. Nevykazují ani viditelný vývoj oxidu uhličitého ani sraženiny ani usazeniny na dně. Jako míra dispergovatelnosti různých směsí polyisokyanátů se s pomocí přístroje Zetasizer (Malvem Instruments GmbH, Herrenberg, DE) stanoví střední velikost částic. Následující tabulka uvádí nalezené hodnoty:

Směs polyisokyanátů z	Střední velikost částic (nm)
Příklad 1	116
Příklad 2	412
Příklad 3	83
Příklad 4	93
Příklad 5	242

-11 CZ 297746 B6

Příklad 10 (použití jako zesíťujícího prostředku pro vodné 2K-PUR-laky)

100 hmotnostních dílů vodné hydroxyfunkční polyakrylátové disperze neobsahující další rozpouštědla s obsahem pevné látky 45 % a obsahem OH 2,5 %, vztaženo na pevnou pryskyřici, sestávající v podstatě z 48,0 % methylmetakrylátu, 27,4 % n-butylakrylátu, 21,6 % hydroxy-C₃alkylmetakrylátu, 27,4 % n-butylakrylátu, 21,6 % hydroxy-C₃-alkylmetakrylátu (adiční produkt propylenoxidu a kyseliny metakrylové) a 3,0 % kyseliny akrylové se smísí s 0,5 hmotnostních dílů komerčně dodávaného odpěňovacího prostředku (Foamaster^R TCX, Henkel KGA, DE). K této zásadě se přidá 39,5 hmotnostních dílů směsi polyisokyanátů z příkladu 1 (odpovídá ekvivalentnímu poměru isokyanátových skupin k alkoholickým hydroxylovým skupinám 1 : 1) a směs se homogenizuje intenzivním mícháním (2000 ot/min). Následně se upraví obsah pevné látky přídavkem vody na 40 %.

Ke srovnání se výše popsaným způsobem vyrobí lak ze 100 hmotnostních dílů výše popsané hydroxyfunkční disperze polyakrylátů a 48,0 hmotnostních dílů polyisokyanátů podle EPB 0 703 255 z příkladu 8 (odpovídá ekvivalentnímu poměru isokyanátových skupin k alkoholickým hydroxylovým skupinám 1:1).

Doba zpracovatelnosti laků připravených k aplikaci činí asi 3 hodiny. Laky se aplikují se sílou vrstvy vlhkého filmu 150 pm (asi 60 pm za sucha) na skleněné desky a po 20 minutovém odvětrání se intenzivně vysuší (30 minut/60 °C). Připravené lakové filmy mají následující vlastnosti:

	Přiklad 1	Přiklad 2 (srovnání)
Vzhled filmu	čirý	zakalený
Lesk vizuálně^a)	0	5
Kyvadlová tvrdost (s) po 1 d/7 d^ž	125/143	79/105
Odolnost proti rozpouštědlům⁰'
Voda (30 min)	0	5
Isopropanol/voda 1:1 (1 minuta)	0	3
MPA/xylen 1:1 (1 min.)	0	1
Butylglykol (1 min.)	0	2
Aceton (1 min.)	1	4

^a) hodnocení 0 (velmi dobiý) - 5 (špatný) ^b) Kyvadlová tvrdost dle Koniga (DIN 53 157) ^c) hodnocení 0-5 (0=lakový film nezměněn, 5-zcela rozpuštěn)

-12CZ 297746 B6

Srovnání ukazuje, že použití polyisokyanátů z příkladu 1 vede k čirému, vysoce lesklému, tvrdému a vůči rozpouštědlům odolnému lakovému filmu, zatímco při použití polyisokyanátů obsahujícího natriumsulfonátové skupiny podle příkladu 8 se získá zakalený a značně měkčí povlak, který navíc neoddává vodě a nedostatečně odolává rozpouštědlům.

Příklad 11 (výroba blokovaného polyisokyanátů)

350 g (1,31 val) směsi polyisokyanátů z příkladu 1 se předložení při teplotě 70 °C a v průběhu 30 minut se po částech přidává 126 g (1,31 val) 3,5-dimethylpyrazolu tak, aby teplota reakční směsi nepřekročila 80 °C. Po ukončeném přidávání se směs domíchává ještě asi 2 hodiny při teplotě 70 °C, dokud se pomocí IČ-spektroskopie již neprokáží žádné volné isokyanátové skupiny. Po ochlazení na teplotu 40 °C se nechá v průběhu 30 minut za intenzivního míchání natéci 539 g deionizované vody. Získá se jemnozmná disperze blokovaného polyisokyanátů s nádechem do modra s následující charakteristikou:

Obsah pevné látky: 40 %

Obsah blokovaných NCO-skupin: 5,4 %

NCO-funkcionalita: 3,7

Viskozita (23 °C): 160 mPas

Obsah dalšího rozpouštědla: 6,9 %

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Modifikované polyisokyanáty, získatelné reakcí polyisokyanátů s kyselinou 2-(cyklohexylamino)-ethansulfonovou a/nebo kyselinou 3-(cyklohexylamino)-propansulfonovou.
2. Modifikované polyisokyanáty podle nároku 1, vyznačující se

a) střední isokyanátovou funkcionalitou nejméně 1,8,

b) obsahem isokyanátových skupin (vypočteno jako NCO; molekulová hmotnost = 42) 4,0 až 26,0 % hmotnostních,

c) obsahem sulfonátových skupin (vypočteno jako SO₃“; molekulová hmotnost = 80) 0,1 až 7,7 % hmotnostních a případně

d) obsahem ethylenoxidových jednotek vázaných na polyetherovém řetězci (vypočteno jako C₂H₄O; molekulová hmotnost = 44) 0 až 19,5 % hmotnostních, přičemž polyetherové řetězce obsahují ve statistickém průměru 5 až 35 ethylenoxidových jednotek.
3. Modifikované polyisokyanáty podle nároků la 2, vyznačující se

a) střední isokyanátovou funkcionalitou nejméně 2,0 až 4,8,

b) obsahem isokyanátových skupin (vypočteno jako NCO; molekulová hmotnost = 42) 7,0 až 23,0 % hmotnostních,

- 13CZ 297746 B6

c) obsahem sulfonátových skupin (vypočteno jako SO₃ ; molekulová hmotnost - 80) 0,2 až 6,3 % hmotnostních a případně

d) obsahem ethylenoxidových jednotek vázaných na polyetherovém řetězci (vypočteno jako C₂H₄O; molekulová hmotnost = 44) 0 až 17,0 % hmotnostních, přičemž polyetherové řetězce obsahují ve statistickém průměru 7 až 30 ethylenoxidových jednotek.
4. Modifikované polyisokyanáty podle nároků laž3, vyznačující se tím, že se v případě polyisokyanátů jedná o alifatické, cykloalifatické, aralifatické a/nebo aromatické polyisokyanáty.
5. Modifikované polyisokyanáty podle nároků laž3, vyznačující se tím, že se v případě polyisokyanátů jedná o alifatické a/nebo cykloalifatické polyisokyanáty.
6. Způsob výroby modifikovaných polyisokyanátů podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že nemodifikované polyisokyanáty reagují s kyselinou 2-(cyklohexylamino)-ethansulfonovou a/nebo kyselinou 3-(cyklohexylamino)-propansulfonovou v přítomnosti terciárního aminu.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti polyalkylenoxidpolyetheralkoholů obsahujících ethylenoxidové jednotky a/nebo použité nemodifikované polyisokyanáty jež obsahují ethylenoxidové jednotky.
8. Způsob podle nároku 6a 7, vyznačující se tím, že spolu vzájemně reaguje

A) polyisokyanátová komponenta se střední funkcionalitou 2,0 až 5,0, s obsahem alifaticky, cykloalifaticky, aralifaticky a/nebo aromaticky vázaných isokyanátových skupin, (vypočteno jako NCO; molekulová hmotnost = 42) 8,0 až 27,0 % hmotnostních,

B) 0,3 až 25,0 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A) a B) kyseliny 2(cyklohexylamino)ethansu]fonové a kyseliny 3-(cyklohexylamino)propansulfonové a případně

C) až do 25 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A), B) a C) jednosytného polyalkylenoxidpolyetheralkoholu, obsahujícího ve statistickém průměru 5 až 35 ethylenoxidových jednotek v přítomnosti

D) 0,2 až 2,0 ekvivalentu, vztaženo na skupiny kyseliny sulfonové komponenty B), terciárního aminu, za dodržení ekvivalentního poměru NCO-skupin ke skupinám reaktivním vůči NCO-skupinám 2 : 1 až 400 : 1.
9. Způsob podle nároků 6 až 8, v y z n a č 11 j í c í se t í m , že spolu vzájemně reaguje

A) polyisokyanátová komponenta se střední funkcionalitou 2,3 až 4,5, s obsahem alifaticky a/nebo cykloalifaticky vázaných isokyanátových skupin, (vypočteno jako NCO; molekulová hmotnost = 42) 14,0 až 24,0 % hmotnostních s

B) 0,5 až 25,0 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A) a B) kyseliny 2(cyklohexylamino)ethansulfonové a/nebo kyseliny 3-(cyklohexylamino)propansulfonové a případně

-14CZ 297746 B6

C) až do 20 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost komponent A), B) a C) jednosytného polyalkylenoxidpolyetheralkoholu, obsahujícího ve statistickém průměru 5 až 35 ethylenoxidových jednotek v přítomnosti

D) 0,5 až 1,5 ekvivalentu, vztaženo na skupiny kyseliny sulfonové komponenty B), terciárního aminu, za dodržení ekvivalentního poměru NCO-skupin ke skupinám reaktivním vůči NCO-skupinám 4 : 1 až 250 : 1.
10. Způsob podle nároků 6 až 9, vyznačující se tím, že se jako polyisokyanátová komponenta A) použije polyisokyanát na bázi 1,6-diisokyanátohexanu, l-isokyanáto-3,3,5-trimethyl-5-isokyanátomethylcyklohexan a/nebo 4,4-diisokyanátodicyklohexylmethan.
11. Způsob podle nároků 6 až 10, vyznačující se tím, že se jako komponenta D) použije alifaticky a/nebo cykloalifaticky substituovaný acyklický a/nebo cyklický terciární amin.
12. Způsob podle nároků 6 až 11, vyznačující se t í m , že se jako komponenta D) použije triethylamin, dimethylcyklohexylamin a/nebo N-methylmorfolin.
13. Použití modifikovaných polyisokyanátů podle nároků 1 až 5 jako výchozí komponenty při výrobě polyurethanových plastických hmot.
14. Použití modifikovaných polyisokyanátů podle nároků 1 až 5 jako zesíťující komponenty pro lakařská pojivá nebo komponenty lakařských pojiv rozpustné nebo dispergovatelné ve vodě.
15. Použití modifikovaných polyisokyanátů podle nároků 1 až 5 jako výchozí komponenty při výrobě blokovaných polyisokyanátů pomocí blokačních prostředků známých z chemie polyurethanů.
16. Prostředek k vytváření povlaků obsahující modifikované polyisokyanáty podle nároků 1 až 5.
17. Substráty opatřené povlakem pomocí prostředku k vytváření povlaků podle nároku 16.