CZ290936B6

CZ290936B6 - Nové krystalické adiční sole cefemu s kyselinami a způsob jejich výroby

Info

Publication number: CZ290936B6
Application number: CZ19952933A
Authority: CZ
Inventors: Rudolf Dr. Lattrell; Walter Dr. Dürckheimer; Peter Dr. Schmid
Original assignee: Aventis Pharma Deutschland Gmbh
Priority date: 1994-11-10
Filing date: 1995-11-08
Publication date: 2002-11-13
Also published as: ZA959510B; NO311891B1; JPH08208662A; PL182806B1; HUT74163A; NO954511L; PT711774E; US5747484A; TW422847B; PL311326A1; IL115914A0; OA10242A; KR960017670A; BR9505132A; ES2172549T3; HU9503213D0; DE4440141A1; SK282545B6; NO954511D0; NZ280424A

Abstract

Slou eniny obecn ho vzorce I, ve kter m n se rovn 1 nebo 2 a m se rovn 0,4 a 2,6, p°i em X zna anion karboxylov kyseliny, maj antibakteri ln · innost.\

Description

Nové krystalické adiční sole cefemu s kyselinami a způsob jejich výroby

Oblast techniky

Vynález se týká nových krystalických adičních solí cefemu s kyselinami, které se vyznačují obzvláště nesnadnou rozpustností, způsobu jejich výroby, jakož i jejich upotřebení jako léčiv.

Dosavadní stav techniky

V německých patentových přihláškách DE 3 248 281 /US 4 609 653/ /pro n = 1/ a rovněž DE 3 706 020 /US 4 845 087/ /pro n = 2/ jsou navrženy krystalické adiční soli s kyselinami obecného vzorce A

(A).

které se používají k léčení bakteriálních infekcí. Hladiny jejich účinné látky v plazmě nejsou však, zejména pro používání ve veterinárním sektoru, uspokojivě vysoké po dostatečně dlouhou dobu.

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu bylo proto nalezení takových solí, které by měly ve srovnání se známými solemi zřetelně delší terminální poločas a tím i dále trvající hladiny účinné látky v plazmě a v tkáních. Tento úkol překvapivě řeší sole obecného vzorce I

-1 CZ 290936 B6 ve kterém n se rovná 1 nebo 2 a m se rovná 0,4 až 2,6, přičemž

X značí anion fenolické karboxylové kyseliny obecných vzorců II a až lid.

(Ila)

COOH

OH

COOH

(Mc) (Hd), nebo anion hydroxyfenyloctové kyseliny obecného vzorce III

CH jCOOH (III), nebo anion hydroxyskořicové kyseliny obecného vzorce IV

CH-CH-COOH (IV),

-2CZ 290936 B6 nebo anion hydroxyhippurové kyseliny obecného vzorce V

CONHCHjCOOH (V), přičemž R a R', nezávisle na sobě, představují atom vodíku, karboxylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku nebo alkoxylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, v obou případech s přímým nebo rozvětveným, nasyceným nebo nenasyceným řetězcem a kdy X může v případě dvouprotonové kyseliny také znamenat X/2.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce I zahrnují karboxylové kyseliny obecných vzorců II až V, ve kterých R a R' představují atom vodíku, karboxylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu a ve kterých m se rovná 0,5 až 2.

Obzvláště výhodné jsou například tyto kyseliny:

dihydroxybenzoové kyseliny, například 2,4-, 2,5- nebo 3,5-dihydroxybenzoová kyselina, trihydroxybenzoové kyseliny, například gallová kyselina, hydroxydikarboxylové kyseliny, například 4-hydroxyisoftalová kyselina, hydroxynaftalenkarboxylové kyseliny, například 2-hydroxynaftalen-l-karboxylová kyselina nebo 6-hydroxynafitalen-l-karboxylová kyselina, methylen-bis-hydroxybenzoové kyseliny, například 5,5'-methylen-bis-4-hydroxybenzoová kyselina, methylen-bis-hydroxynaftoové kyseliny, například embonová kyselina, hydroxyskořicové kyseliny, například ferulová kyselina, hydroxyhippurové kyseliny, například salicylurová kyselina.

Pomocí následujícího obecného vzorce Γ

X

-3CZ 290936 B6 je znázorněn zjednodušený příklad sloučeniny podle vynálezu, přičemž m= 1. Znázornění má zjednodušující charakter proto, poněvadž skutečná struktura soli a především přesná lokalizace náboje nejsou zjištěny. Sloučeniny, kde m je asi 1, jsou obzvláště výhodné.

Pojem XH ve výše uvedeném obecném vzorci I může samozřejmě zahrnovat také anion dvouprotonové kyseliny, z čehož vyplývá, že přísně vzato, by tento pojem musel potom znamenat Xi/zH.

Vynález se dále týká způsobů výroby solí obecného vzorce I, které spočívají v tom, že se

1/ ve vodě rozpustná sůl obecného vzorce I, například dihydrochlorid, dihydrojodid nebo síran, nechá reagovat se solemi karboxylových kyselin obecných vzorců II, III, IV nebo V, nebo že se betain cefemu obecného vzorce VI

O

(VI), ve kterém n má význam uvedený v obecném vzorci I, nechá reagovat s karboxylovými kyselinami obecných vzorců II, III, IV a V.

Příprava ve vodě rozpustných solí obecného vzorce I je popsána ve výše zmíněných patentových přihláškách, betain obecného vzorce VI je popsán v evropském patentovém spise EP 64740 /US 5 071 979/.

Podle způsobu 1/ se k vodnému roztoku některé z uvedených solí obecného vzorce I přidává ve vodě rozpustná sůl karboxylových kyselin obecných vzorců II, III, IV nebo V, například sůl sodná, draselná nebo hořečnatá, přičemž příslušný anion vytvoří ve vodě nesnadno rozpustnou adiční sůl s kyselinou. Zmíněné sole lze přidávat jako pevné látky nebo ve vodném roztoku nebo ve směsích vody s organickými rozpouštědly, mísitelnými s vodou, jako je například methanol, ethanol, isopropylalkohol, aceton, tetrahydrofuran nebo dimethylsulfoxid.

Tvorba solí obecného vzorce I se uskutečňuje při teplotách v rozmezí od -10 až do +60 °C, s výhodou v rozmezí od +5 až do +30 °C. Krystalizace solí nastává spontánně v průběhu přidávání solí karboxylových kyselin obecných vzorců II až V, které se používají od ekvimolárního množství až asi do 2,6 násobného přebytku.

Způsob podle vynálezu lze realizovat také tak, že se předloží sole karboxylových kyselin obecných vzorců II až V přidá se ve vodě rozpustná adiční sůl s kyselinou obecného vzorce I.

Sole obecného vzorce I podle vynálezu se izolují filtrací nebo odstřeďováním a suší se obvyklým způsobem, například lyofilizací nebo s pomocí činidla odnímajícího vodu, jako je například hydroxid draselný nebo oxid fosforečný. Příměsi, například přebytečných karboxylových kyselin obecných vzorců II až V, mohou být popřípadě odstraněny vymícháním s některým organickým, s vodou mísitelným rozpouštědlem, jako je aceton, ethanol a isopropylalkohol.

Je také možno, samozřejmě při vhodné volbě výchozích komponent, získávat i nesnadno rozpustné sole, které obsahují stechiometrický přebytek nebo nedostatek karboxylové kyseliny,

-4CZ 290936 B6 například 0,4 mol až 2,6 mol kyseliny na 1 mol betainu obecného vzorce VI. Je například možné v soli z příkladu 1 působením organickými rozpouštědly, jako je například aceton nebo ethanol, snížit podíl kyseliny.

Při způsobu 2/ se vodný roztok sloučeniny obecného vzorce VI uvádí do reakce s karboxylovými kyselinami obecných vzorců II až V. Tyto kyseliny lze přidávat v podobě pevné látky nebo roztoku, například v organických, s vodou mísitelných rozpouštědlech, jako je aceton, ethanol nebo isopropylalkohol. Průběh reakce a krystalizace jsou stejné, jak je to popsáno u způsobu 1/.

Sloučeniny obecného vzorce I, získá způsobem podle vynálezu, projevují velmi dobrou antibakteriální účinnost jako proti grampozitivním tak i proti gramnegativním zárodkům, včetně těch, které produkují penicilinázu a cefalosporinázu. Poněvadž zároveň vykazují příznivé toxikologické a farmakologické vlastnosti, představují cenná chemoterapeutika.

Vynález se tedy rovněž týká léčiv k terapii mikrobiálních infekcí u savců, a to jak u člověka tak i u zvířat, jakož i u ptáků a ve vodních kulturách; tato léčiva jsou charakterizována obsahem fyziologicky přijatelných adičních solí s kyselinami podle vynálezu. Mohou být také používána v kombinaci s jinými účinnými látkami, například ze skupiny penicilinů, cefalosporinů nebo aminoglykosidů.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být podávány buď subkutánně nebo intramuskulámě, zvířatům též navíc intratracheálně nebo lokálně, jako například do vemene zvířat, která produkují mléko.

Přitom vykazují adiční soli s kyselinami podle vynálezu ve srovnání se solemi, které jsou již známé a ve vodě snadněji rozpustné, pozoruhodné výhody, které spočívají v jejich obtížné rozpustnosti a farmakokinetice u zvířat. Například u skotu se po intramuskulámí /i. m./ aplikaci resorbují pomaleji, terminální poločasy /tabulka 1/ a hladiny účinné látky v plazmě jsou ve srovnání se známými solemi zřetelně delší. V tabulce 1 jsou shrnuty terminální poločasy /t_t/₂/ sloučenin podle vynálezu po jednorázové injekci /i. m./ dávky 5 mg betainu obecného vzorce VI /n = 2/ na 1 kg tělesné hmotnosti u skotu. Na obr. 1 jsou znázorněny křivky závislosti koncentrace v plazmě na čase u skotu po jednorázové aplikaci různých solí cefchinomu obecného vzorce I /n = 2/, a to i. m., dávka 5 mg betainu/kg tělesné hmotnosti; jako standard slouží známé sole síran a dihydrojodid z patentového spisu DE 3 706 020. Význam jednotlivých křivek: 1/síran, 2/ dihydrojodid, 3/ salicylurát, 4/ 6-hydroxy-l-naftoát, 5/ 2,4-dihydroxybenzoát. Z adičních solí s kyselinami podle vynálezu byly pro názornost připraveny 6-hydroxy-l-naftoát /příklad 1/ a 2,4-dihydroxybenzoát cefchinomu /příklad 11/, jakož i salicylurát /příklad 23/.

Také výše popsané sole, které se odchylují od poměru 1 : 1, jsou použitelné jako depotní formy a dovolují nastavení farmakokinetiky u zvířete.

Tabulka 1

Terminální poločasy /W solí cefchinomu podle vynálezu u skotu po jednorázové i.m. aplikaci dávky 5 mg betainu/kg tělesné hmotnosti

Příklad č.	ti/2 h	Příklad č.	t\|/2 h	příklad č.	tl/2 h
Sulfát	2,15	11	16,20	18	13,00
Dihydrojodid	4,19	12	15,20	19	7,07
1	9,20	13	9,21	20	9,39
2	18,8	15	11,1	21	9,96
6	5,87	16	9,16	22	8,77
9	15,6	17	17,8	23	12,70

-5CZ 290936 B6

Léčiva, která obsahují jednu nebo více sloučenin obecného vzorce I jako účinnou látku a která patří rovněž k předmětu tohoto vynálezu, lze připravovat tak, že se sloučeniny obecného vzorce I mísí s jedním nebo více fyziologicky přijatelnými nosiči, zřeďovaly nebo pufrovacími látkami a upravují do aplikační formy vhodné k parenterální nebo lokální aplikaci.

Jako zřeďovadla lze uvést například polyglykoly, dimethylsulfoxid, N-methylpyrrolidon, N,Ndimethylacetamid, ethanol a vodu. Pufrovací látky jsou například organické sloučeniny, jako je například Ν',Ν'-dibenzylethylendiamin, diethanolamin, ethylamin, tris/hydroxymethyl/aminomethan, popřípadě anorganické sloučeniny, jako je například fosfátový pufr, hydrogenuhličitan sodný, uhličitan sodný. Pro parenterální aplikaci přicházejí v úvahu s výhodou vodné suspenze nebo roztoky s pufrovacími látkami nebo bez nich.

Vhodné dávky sloučenin obecného vzorce I se při podávání lidem pohybují v rozmezí asi od 0,4 až do 20 g/den, s výhodou od 0,5 až do 4 g/den u dospělého jedince s tělesnou hmotností asi 60 kg.

Je možno podávat jednorázové nebo obecně vícenásobné dávky, přičemž jednorázová dávka může obsahovat účinnou látku v množství asi od 50 až do 1000 mg, s výhodou asi od 1200 až do 500 mg.

Při aplikaci zvířatům přicházejí principiálně v úvahu všichni savci, jakož i ptáci a ryby, s přihlédnutím k jejich významu jako domácích a užitkových zvířat. Dávkování u jednotlivých zvířecích druhů se mění a může být například v rozmezí asi od 1,8 až do 150 mg, s výhodou v rozmezí asi od 5 až do 50 mg/kg tělesné hmotnosti zvířete.

Následující příklady provedení pro přípravu adičních sloučenin betainu cefemu obecného vzorce VI /η = 1 : cefpirom; n - 2 : cefchinom/ podle vynálezu, jakož i obsah nároků, slouží k dalšímu objasnění vynálezu, aniž by jej však jakkoliv omezovaly.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

6-hydroxy-l-naftoát cefchinomu

Způsob 1

188,0 g /0,3 mol/ síranu cefchinomu se rozpustí při teplotě místnosti v 7,4 litru vody. Za chlazení ledem se v průběhu 30 min přikape roztok 101,6 g /0,54 mol/ 6-hydroxy-l-naftoové kyseliny ve 300 ml 2N hydroxidu sodného a 500 ml vody. Při přikapávání se tvoří suspenze, teplota klesne na 15 °C. Potom se ještě 45 min míchá v ledové lázni, sraženina se odsaje, suspenduje v 700 ml ledové vody, opět odsaje a promyje 300 ml ledové vody. Vlhká sraženina se lyofilizuje 3 dny.

Výtěžek: 225 g titulní sloučeniny s 6-hydroxy-l-naftoovou kyselinou.

Aby se odstranila přebytečná kyselina, suspenduje se surový produkt třikrát vždy v 1,2 litru acetonu, 10 min se míchá, odsaje a promývá vždy po 200 ml acetonu. Po vysušení na vzduchu se získá 173,5 g /0,24 mol/ titulní sloučeniny v podobě bezbarvého, jemně krystalického produktu.

Rozklad: 190 až 210 °C.

’Η-NMR (270 MHz, DMSO-d₆) δ = 1,65-2,0 (4H, m); 2,85-3,18 (4H, m); 8 Cyclohexen-H;

3,10 a 3,40 (2H, AB, J=18Hz, SCH₂), 3,80 (3H, s, OCH₃); 5,03 (1H, d, J = 5 Hz, 6-H);

-6CZ 290936 B6

5,33 a 5,42 (2H, AB, J = 15 Hz 3'-CH₂); 5,63 (1H, dd, J = 5,8 Hz, 7-H); 6,72 (1H, s, Thiazol-H); 7,21 (4H, m, NH₂ a 2 arom. H); 7,43 (1H, dd, J = 7 Hz, 1 arom. H); 7,90 (3H, m, 1 Py-H a 2 arom. H); 8,26 (1H, d, J = 7 Hz, Py-H); 8,70 (1H, d, J = 8Hz, 1 arom. H); 9,21 (1H, d, J = 7 Hz, Py-H); 9,55 (1H, d, J = 8 Hz, CONH)

Analogicky jako v příkladu 1 se připraví sole cefchinomu obecného vzorce I, N= 2, uvedené v tabulce 2 /příklady 2 až 23/, a to ze síranu cefchinomu a karboxylové kyseliny obecného vzorce X.

Analogicky jako v příkladu 1 se připraví sole cefchinomu obecného vzorce I, n= 1, uvedené v tabulce 3 /příklady 24 až 28/, a to ze síranu cefpiromu a karboxylové kyseliny obecného vzorce X.

CM

M Z > -> *e ό (Λ s □ c S z X	J X X	ίΛ z“ CN 04 O to	£ co rq· cm3 n n ^e -» -> X t> o «no m i’ X* Γ* r- »— “íí© \|f rf	co tt n CD < Z* CD > 04 00 uf
o c Q X O JZ o 32 > υ	ε ε f I o í <> r+ 2 “ OM	EG Z Z S. Z O tn 04* \ ώ9 ID 0) -* rf	ΕΪ s5 ©N <? rT Í3« ^<n
c ř	Ί? ¹¹ II II “> -> -> x Ξ Ξ O o o r/to Cí	'it ¹¹ II II ->->-> ? o' O* X í S qN O °<T.O <« «	7 Λ U li “ -> ~> ? o -c _x· I x' w ^Λ ° r? ® ⁰¹
r\C U) X < 9_· n ώ ín -»	o tn r^ xř uf uf	CO U) r> m uf iA	LA LA 09 uf uf
r,3 ® x < V x « Š	m o rf of	— O CN^^T rf rf	tA 04 04 rf rf
0 0 χ 5 lA fi. χ' H X *>	to lO^ Lfi'	lA r* uf	in (O tff
_ *0 in ώ X ¹¹ X Ί	tn uf	04 uf	m uf
O L0 Z , o x o π	o CO rf	O 09 rf	o GO rf
Z _ O \|x P —	<o*	m <0 uf	04 O* to
X Ό <0 o X ¹¹O Z.	m u^ cf	00 tn cf	tn in CD
_£š Z vf £	O4~ rf	if	n r*
	X	Λ o X	X O O O	X o o u Φ o
	04	r>

-8CZ 290936 B6

	E X X	-S © co * * r> \|j fN IN 5 Λ « ” S -O -o X . ·° ·° 2 5 11 <n r-~ rtS o co ^Ν <O r·. r-	— — TO χ’ΐ 7 ~ ^u->4^ ra 5 _x' x o « C — o <O 05 <N to © ^f-'	x^sδ JI p o ^b « O' X^- . ΓΜ O g r> ra ° ra“¹	_ - ® 5 3? 7 ^w’ 0 4 ii ii O » i . o 0 Ό Ό Ό -θ’⁰³ra Ϊ X X <N CN ** X r·. to co O «ώ·Λ <0 r*	CM Π 1! “O “> O Ό z' x CN ~ 10 L0 10 Φ
> *c o Ó ω o ό a S Z X	o c ω X o JZ o ÍU >	ε e £Í o « “7 ra 2_s “ CN	E ? x” x” X S. O cn cn“ CO* ι0 ιό ID-CO CN*	ε e x‘ x’ X x o CN cn cz fs. Ó CN*	E E X X S X 10 CO ** «γ* Γ³ ó ώ CD 09 <-* ÍN*	X -T σ· — -* CN 3.0* > o CO® CN*
c t5 Λ	JI ii ii ~* ”3 Ό ? = ·ο x Ξ x íňq ™ c: 2°, <<= o	p> fK rII II II “5 «5 ť ť X X x O CO 00 σι O, rTcd“ cn	ř* P JT 444 5 -α -οΧ X X CO ΙΛ CN co CN rr*T aj“ cr?	~ —- II 4 ii ii . “1 “3 Ό - · Ό T9 Ό X X X o ·- cn ci. co* o* r* a? co*	II II ·ο τ> x X X CD CO O 09 <\(N r-~ ra cn
ÍNiS Úl x < £x CO <N *“)	id cn co_i0^ cn irT	ca O co in in i0~	cn m Π» ’ν in* uT	co n n cd 10* ď?	O 10 ««· lí? 10
<·.£ ra x < 0 II ⁰⁴ £1 ~1	o o cz rí*	in O cz cT	O O CM co cž'	O o cn cz o	O O r? cn*
=5 o ₌ Ό 10 A χ¹ ii —	ΓΊ P*. ďT	C4 r* ώ~	ID CDin’	10 r*. ir?	<0 10 10*
xV ό X ¹¹ ΣΣ. —>	CD o_ ifT	CD O_ u?	ď) O* 10*	L0*	CO o 10*
0 x‘ O ra	o co r?	o CD CZ	O CD* r?	CN CZ	O ® (Ώ
X _ 'Ó M Ξ Ξ P	CN r» o*	CN co*	CN <ď	CN r<x?	p*. IO
I So o x’ ¹¹0 x ->	m in σ7	CD in^ σΓ	in 10^ σ?	co 10 σΐ*	C0 10^ tn
Ci ΓΝ X ™ Z V) X)	CN CN ř*?	CN r?	O CN fC	o CN r**	CN CN
	X	z Q O O 5ó u rt	4,-	Z O O u φύ( o z	X o o o :ώ rt Z	Φ-! O z
>£* · řL>o	10	CD	p-	co	σ>

-9CZ 290936 B6

	(Η XI	ro ro rí H U II 7->7 ’ τί ’ X ^X O S — ^σι “τ <0 ř. ro	_—* CO _ cn rj co U II R -> -n i T> T3 ÍJÍ O U3 cn m in cď™' rP co	CN CN II II n -> ό d X x‘ v— CN O o v co cďcd	„ « — ® M ¹¹ i ¹¹-> ΐ =* -o -c fS x -“· ·—· CN U> ω z: «o ^r· o
O c ω X c JZ o X O	!? 5 z ** O * CN* ”l· ώ 9 CD^ ÍN*	ε _ z ε 3 I* in S. °.M «γ rf η ιλ to ro r—' r\Í“	E Ϊ X X S· s O m rf rf ιή có CD co r-W .	? E X X s s O CN rP rf ΙΛ tf> co co /
N X Ό t o ΙΛ S a -o E s z ±	.£ Í2 ř	U tt U i ”) c d *ď •e . . x'í Ξ rf co ·O_r^eo Pv” co cd	' “ 11 11 '11 x 5 ř m co o co cn ·r-P co* o	21. « » ~_e ~5 ξ o -o z ϊ Ξ CO φ ·— ffl <N_CN rP of cT	\ ® μ n ^11 ξ -o 1 x X =' © ® tO Ο «\Ο^ r*** ® o
(Ntí in X < ” o . _M<*> <N —)	O CN CO^ uP uf	to o r> m uf uf	m cn co ^r uf uf	03 CN r^ďi uf uf
cg = X < ·“ <? -r » M ->	eo O rf rP	ui O *“ N¹rf rf	CN o rf rp	co O «”__ rf rp
3« I -O Λ t-. X* II — —>	CN eo ďT	co co uf*	uf	O uP
X - - ó X ¹¹ X. ->	uj uf	CO o uf	CN O uf	o O. uf
n*0 O x o □	go_ rf	O CO rf*	o co rf	o rP
z „ o \|i	O r<rT	<N r*· cd	CN r·^ cd*	<N r* uP
Z =o « o z' ¹¹ u C”>	o CO of	co σΡ	CN in^ σΓ	co tO cf
z~S Z (Λ £	o CN ř-P	o CN f-P	o r*P	r“ CN^ rP
X	o	O e o a o	A X X	X o o x 7 X
♦ ’F< · CMX)	o	·“	CN r“	n

- 10CZ 290936 B6

_E X X

S S ®

x' cn CD Γ*· <£> Xo ř x‘ CN CD CO

E co x’^ CN II ~ n CN -O CO £ £ o o R

3,® CD x n ii U -n “) E X> *O x-E i CN. C C m CO “.r* ω tt jq·

E 3. CN r* s r» b R

•o x*« — II o > °1·ο Γ*» Ό ΐ>' x‘ x' ~ C <o ro oR R

o CD » S. T ž. co co *O S X i n ~ 10

® z’ - - X Ό

co n co

II Ό X CN ift

-S Ξ x δ o θ.σ> o

co II n *a X 8

r*^s o • _: ω » R II ·> ω •o ll Ό O x’ *© XJ

X5 x’ 10 r». R Φ ϋ η

N -) c X o <N σΓ

o

_

E

,_ ___

«·»

c

F

E

F

E E

F .

E

•

X*

. Z

.

X

«3

z

x'

*σ

x z

X

Γ

σ •ř

—

•c

r>

CN

— uO

eo

Š O

O cn'

co*

o cn

co*

O_CN cn co*

cn' eo'

o_ r?

T“

ir>

10

ώ

iň tn

ΙΛ eo

CŇ

<N

<0

co

<0

co

<0 CO

co co

<0

CO

CN

·-“ cn'

<-

CN

R

R R

fZ

R R

R II

R R

II

II II

ll

II II

n ii

II

II II

n

1

*O *1

->

“)

“1 “>

c *5

'O Ό

o’ O

o‘ “O

Ό Ό*

S ·ο ·ο

T) -/ *o

o •o

•o C

I

ř

x‘

z' z' ·*»

X*

z’ z* r— v·

lí £

⁼ í

R·

z'

χ-χ·

CN

m co

o

CO CO

CO CO 00

O O

G0

CN

CN »—

o

co r*»

ω

CN CD

co CN ·“

o n

O

cn

řN

co co

r*

eo eo

r> co o

r* eo

co

r*.

co co

ó

ώ

in

X

7

co ω

o o

Φ U0

co

CN

O eo

s Q

o

Z

II

ι/Γ ιτΓ

co LO lo ck

Π.^v10* 10

co 10

ζΩ_ 10*

Xf ď> 10 10*

rO

CN

—3

X

_

s

CN

CO <

CO

co —

cn eo

CO

fN

O

CN CO

ω

η «

CN (O

n *

CN

(N CO

X

•y

II

co —

eo ro

« -

CO

eo

eo ri

CN

“J

ΊΟ

co

10

uo

CO

co

Γ>.

o

r*

A

X

II

irT

ΰΐ

10

•jS

10*

*—

“)

I

TÍ

ío

O

10

Φ

II

CN

τ—

o

ó

X

LfT

ďT

10*

10

—

n

CN

o

U O

CO

co

CO

X £2

co

rT'

eo

CO

X

(Λ

co

CN

O

ΓΝ

-

Γ

Γ*

r*

.s

X

cd

to^-

10*

uT

CD*

z

S

CO

CN

o

CN

07

O

z

*

<0

co

10

<D

o

X

σΓ

cT

o

c.

ÍN

5 ví

o

X z

CN R

R

CN R

CN rT

ΓΝ R*

Λ

X

o o

X o 1

3 O

O

z

o

ull

O z'

O

X

o

o — o

V

<0

O

e e

\

Y

—· |

X

c

o 1

s

//

\

Τ' Tt

* Y

7

/-—\

k ·

O

JO

°Ί0

X

/~\

\\

//

T

L 1

o

JJ

o

N°

\\

X

V

«

M·

(0

Γ*

co

P4>O

z X

<3 -~ ÍN _- co < § JI © z X • ,ϋ CM CM *©..©© n £ *\© «* Ό J_J 0 *° © Sx f' CM T

Φ í\X - ? 0 . » tn T © © <f © g H rf « ?® ~ 9 M §<-> «g-o·

o’ Ό Z T~ ΓΜ ® N CS

« n “* X nffflO 0 < 0 -1°. — © © O 0,04 X. r* oT ro . w« ID

“ — 3« rí® i Έ II “ 0 C -1 -> •O 1* -o -u X* — X* rs CS I r~ ^m r* ff> O co cd* V fC rf

r* S CM II ->

II 0

o c

é E

ε ε

? E

E Ě

X

X X v ^ř

z' x‘

I z'

X X

I* i'

X o Λ*Ι >

CO O CD · ·* fd*

X X 0 CM rf rf

X X 0 04 ofcd“

X X O CM of rf

X X 0 CM rl*rf

O

© ©

ó ®

© ©

Φ ©

© ©

r* ©

*·* rf

-'r4

e- 04

«“*04*

Ft

Γ? f~-

r* c*

κ r* r*

4 II 11 -I -i

” 11 Π * n ©

Λ 11 11

2 η π ; -o

Π II ; -0 ©

N Z

c [6 ř

§ = ·= -· Ξ =

ξ -O -O x X X

ξ t> O = = s

•u * · •O Ό Ό Z x x

•S Ό -O x' x‘ x‘

>

*-* ·*·

X ·-* ·-*

·«*

_w w v

*·* ***

® © 04

0 © CM

**c 15

co © co .** ©* ed*

CQ CM 04 rf ed* cf

CD CM 04 O? «* cf

CO <N_CS r-» αΓ cn

Ó ©

fS

5r

©

CM 04

04 ©

CO co

04 04

O CM

s o

o

z

II

co ©* ©*

CO ©* ©*

řo

ΓΝ

©

Z

s

C <

co

o 0

O O

« ©

© 0

0 0

z

II

·“ V

O ro

0

*-

i

7

r? cd*

©©

co co

ró ri

© ©

04

©

09

_

*5

©'

04

©

<c

©

r-

II

©“

©

©'

©**

©“

©

X

©

o

ro

©

04

©

«

O

0

O

©

II

líf

©*

ďf

©*

—

©

n «/)

04

O

0

04

O

©

o

©

O

©

©*

cd

cď

rf

X

V>

04

0

p.

0

CM

*

r*

r-

ř*

Fs.

r»

.2

i

cd*

©**

cď

©“

©*

b*

z

CO

©

© ©

z

,

II “i

©

® 0

o u

X

cf

ώ*

of

cf

CD Φ

n

X CM

O

0

04

T

CM

04

CM

z

ΙΛ

r*

rf

©

X

M

X

0

O

0

O

0

5;

z

O

<_»

γ

o

0

X 0

0

u

I X

X v

X

Q \__ ^Sv5

fM X -□H

7

v

0 t X 0

X v a -

u A

V» X M O

k — /

1

Y r.

/“\

Λ

V-s

Y

Ay*

\U/

Λ

X

0 X

u

•

σ>

0

·—

CM

©

04

CM

PU>U

-12CZ 290936 B6 rH II ϋ *

M

Tabulka 3, vzorec

*<r T Ό ó (Λ Σ o -o X S z i	E z X	_ co . ™ CN ® II li 11 ? 7 TO S Ό x 3 * o o cn 10 cď^r·? ω	£ _ ω n <N H π n 7 * 7 TD ό' U ϊ’ζ - Z C. <N “ O <O ts r, co ^cd Γ	V) Z (N CN CD Ιθ”	T « CN E ® r _· <5 2 ? ° ^c CD X X* CN , r ° 7 CN «	25 ® ⁵, -> tt> CN CN „ . II 1 « e ϊί·’?? č-xωοΣίϊ <n r _o CC c- CO co CN w <0 O CO ο?\|Ν o
Q C ω X o -C o Λ >» U	_^.E ^ε5ζ —' — ΓΝ ηir-r”-. «— O cn cn” rďcď*	Ě¹. Sťí -,- CN — ώ — in — <n ra cn, ra cn ™ CN ΙΛ •~ °t oř cn cn	- E E ^C.Z Z ™-ua cn 'í, rn Λ O CN oř «“cn	_J.E ^EŠx S ” — ot ua cn ™ cň O r- O CO cn” co” cď	É^T.zz* ^x £5 Jr ΓΝ £1-10 r> 'tX. ρ4* co n Λ Ó CN cn* r? cd*
c Έ ř	7 “ 11 1! n -> ? o'-οχ·· X x' í— x x q cd m co_ c·^ r*~ gT gT	“ II II 1 -> T ? -O -O ĚCC rq 03 d CD <7,0 rď <ď cď	řC — —« u Λ 1! II „ 0 § ΊΟ Τ3 X x x ffl 0 <N CO CO CN pď co σΓ	21 n ii 1 -a a T3 ·°’ ·°’ ζ x i CO f⁵ CO co CO CN fs? ed” cd”	7 F* 21 ii o 1 -a -> ? ·© -o X Z Z r· . . X o <3 OD CO^CN /< eo” c?
rsča ua Z < S> _· ii O <N	CO CD CN rf ďT tfď	L0 CD CN rf uď uď	CN uO CN rf iď uď	CN fs. CN ςο in*	O uo ΓΝ r10* 10*
^Ξ^- ω X < Vf ii ^Μ É ->	co O O rf cd”rď	O O CN rf cn* cď	O cn CO^rf cď rď	10 ΓΝ co rr co” cd“	O O »- rf co cd*
z: — 5 irí r*> “f !l X D	co uď	CN fx uď	UO <D_ uď	co o 10*	CN Φ uď
z ώ - ¹¹C “D	in o uď	co o uď	CN O in”	10 O, LD*	CN O uď
Γ) i/j Z . o z O n	O co cď	O CO cď	o co cn”	O r?	O co cď
π· o « x íc ZZ H	Γ“ CD	CN r. o*	CN <ď	ΓΝ h* íď	o K o*
X Ξ « §z· ·· cj C ->	rin cď	CD Ιίξ σΓ	10 10 <n	10 10 σΓ	CN 10 σΓ
Z w Λ	CN	O CN rď	O CN r**	o CN^	O CN rď
	X	X Φ O O X i Φ	ii o	4 o \| o X O = X	X o 2_^O V_7 o X	o L> Z L> Z M o X
Ph>O	CN	10 CN	<J0 CN	Γ* CN	CO CN

13CZ 290936 B6

Příklad 29

2,4-dihydroxybenzoát cefchinomu

Způsob 2:

K roztoku 3,14 g /5 mmol/ síranu cefchinomu ve 125 ml vody se při teplotě místnosti přidá 5 ml 2N louhu sodného. Vzniklý roztok betainu se ochladí na teplotu 15 °C. V průběhu 5 min se potom přikape roztok 1,39 g /9 mmol/ 2,4-dihydroxybenzoové kyseliny v 10 ml acetonu. Získaná suspenze se míchá po dobu 5 h v ledové lázni, sraženina se odsaje, promyje 5 ml ledové vody a vysuší ve vakuu nad oxidem fosforečným. Surový produkt /1,98 g/ se míchá po dobu 2 h ve 40 ml acetonu, sraženina se odsaje, promyje 10 ml acetonu a vysuší ve vakuu nad oxidem fosforečným.

Výtěžek: 1,873 g /2,74 mmol/ bezbarvého krystalického produktu.

Rozklad: 175 až 185 °C.

Tato sloučenina je všemi svými vlastnostmi identická se sloučeninou z příkladu 11.

Příklad 30

2,3-dihydroxy-5-methylbenzoát cefchinomu

Analogicky jako v příkladu 29 se ze 3,14 g /5 mmol/ síranu cefchinomu a 1,51 g /9 mmol/ 2,3dihydroxy-5-methylbenzoové kyseliny získá 1,81 g /2,6 mmol/ titulní sloučeniny v podobě světlehnědého krystalického produktu.

‘H-NMR (270 MHz, DMSO-d₆): δ = 1,63-1,98 (4H, m); 2,12 (3H, s, CH₃); 2,86-3,18 (4H, m);

3,10 a 3,40 (2H, AB, J = 18 Hz, SCH₂); 3,81 (3H, s, OCH₃); 5,10 (1H, d, J = 5 Hz, 6-H); 5,34 a5,55(2H, AB, J = 15Hz, 3'-CH₂); 5,75 (1H, dd, J = 5,8Hz, 7-H); 6,69 (1H, d, J = 2Hz, arom.H); 6,72 (1H, s, Thiazol-H); 7,00 (1H, d, J=2Hz, arom. H); 7,20 (2H, bs, NH₂); 7,90 (1H, dd, J = 7 Hz, Py-H); 8,30 (1H, d, J = 7 Hz, Py-H); 9,00 (1H, d, J = 7Hz, Py-H); 9,58 (1H, d, J = 8 Hz, CONH)

Průmyslová využitelnost

Nové sloučeniny podle tohoto vynálezu, tj. krystalické adiční soli cefemu s kyselinami, mohou sloužit jako antimikrobiálně účinná léčiva v humánní i veterinární medicíně, zejména při terapii bakteriálních infekcí, přičemž jejich hlavní výhodou je nízká rozpustnost, jejímž důsledkem je poměrně vysoká koncentrace účinné látky po značně dlouhou dobu v plazmě léčeného subjektu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Adiční soli cefemu s kyselinami, obecného vzorce I (I), ve kterém n se rovná 1 nebo 2 m se rovná 0,4 až 2,6, přičemž

X znamená anion fenolické karboxylové kyseliny obecných vzorců Ha a lid (lib) (Uč) (Hd),

- 15CZ 290936 B6 nebo anion hydroxyfenyloctové kyseliny obecného vzorce III (ΠΙ), nebo anion hydroxyskořicové kyseliny obecného vzorce IV (IV), nebo anion hydroxyhippurové kyseliny obecného vzorce V

CONHCHjCOOH (V), přičemž R a R', nezávisle na sobě, představují atom vodíku, karboxylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, atom halogenu nebo přítomnou nebo rozvětvenou nasycenou nebo nenasycenou alifatickou alkylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku či alkoxyskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, a přičemž

X v případě dvousytné kyseliny může znamenat také X/2.
2. Adiční soli cefemu s kyselinami podle nároku 1, obecného vzorce I, kde

X znamená anion některé z karboxylových kyselin obecných vzorců II až V, ve kterých

R a R', nezávisle na sobě, představují atom vodíku, karboxylovou skupinu, hydroxylovou skupinu, methylovou skupinu nebo methoxylovou skupinu, a m se rovná 0,5 až 2.
3. Adiční soli cefemu s kyselinami, podle nároku 1 nebo 2, obecného vzorce I, kde

X znamená anion sloučeniny vybrané ze skupiny kyselin zahrnující dihydroxybenzoové kyseliny, jako 2,4-, 2,5- nebo 3,5-dihydroxybenzoovou kyselinu, trihydroxybenzoové kyseliny, jako gallovou kyselinu, hydroxydikarboxylové kyseliny, jako 4-hydroxyisoftalovou kyselinu, hydroxynaftalenkarboxylové kyseliny, jako 2-hydroxynaftalen-l-karboxylovou kyselinu nebo 6-hydroxynaftalen-l-karboxylovou kyselinu,

-16CZ 290936 B6 methylen-bis-hydroxybenzoové kyseliny, jako 5,5'-methylen-bis-4-hydroxybenzoovou kyselinu, methylen-bis-hydroxynaftoové kyseliny, jako embonovou kyselinu, hydroxyskořicové kyseliny, jako ferulovou kyselinu, a hydroxyhippurové kyseliny, jako salicylurovou kyselinu.
4. Způsob výroby adičních solí cefemu s kyselinami, obecného vzorce I, podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se ve vodě rozpustná sůl cefemu obecného vzorce I, například dihydrochlorid, dihydrojodid nebo síran, nechá reagovat se solemi karboxylových kyselin obecných vzorců II, III, IV nebo V, nebo se betain cefemu obecného vzorce VI

N

OT), ve kterém n má význam uvedený u obecného vzorce I, nechá reagovat s karboxylovými kyselinami obecných vzorců II, III, IV nebo V.
5. Adiční soli cefemu s kyselinami, obecného vzorce 1, podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 3, k použití jako léčiva.
6. Použití adičních solí cefemu s kyselinami, obecného vzorce, podle nároku 1 až 3 pro výrobu léčiv k léčení bakteriálních infekcí.
7. Léčivo, vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství adiční soli cefemu s kyselinou, obecného vzorce I, podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 3.