CZ289943B6 - Deriváty erythromycinu A a farmaceutický prostředek s jejich obsahem - Google Patents

Abstract

Deriv ty erythromycinu A obecn ho vzorce I, jsou antibakteri ln l tky, kter je mo no u t k l en infek n ch onemocn n i onemocn n , zp soben²ch prvoky v etn mal rie ve form farmaceutick ho prost°edku, kter² rovn tvo° sou st °e en .\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů erythromycinu A s antibiotickým účinkem, zvláště 9-/O(aminoalkyl)oxim/-derivátů, které jsou účinné proti grampozitivním i gramnegativním mikroorganismům. Vynález se rovněž týká farmaceutického prostředku s obsahem těchto látek.

Dosavadní stav techniky

Erythromycin A (The Měrek Index, XI. vydání, č. 3626) je známý, přírodně se vyskytující makrolid s antibiotickým účinkem, se strukturou

Kromě účinnosti proti některým nebakteriálním mikroorganismům, například rickettsiim a mycoplasmatům má tato látka ještě antibakteriální účinnost, převážně proti grampozitivním mikroorganismům, jako jsou streptokoky, staphylokoky a pneumokoky, avšak také proti některým gramnegativním mikroorganismům, například proti Haemophilus influenzae, Neisseria gonorrhoeae a Bordetella pertussis.

Kromě známé účinnosti proti uvedeným prokaryotickým organismům bylo nyní zjištěno, že erythromycin A a další makrolidní antibiotika jsou také účinná proti eukaryotickým parasitům, jak bylo popsáno například vP. A. Lartey a další, Advances in Pharmacology, 28, 307-343, 1994.

Také v případě erythromycinu A, stejně jako je tomu i v případě dalších antibakteriálních látek, byla u některých bakteriálních kmenů pozorována vznikající odolnost.

Zvláště byl tento jev pozorován při léčení streptokokových infekcí po dlouhodobějším podávání erythromycinu A podle A. Kucers a N. McK. Bennett, The use of antibiotics, A Comprehensive Review with Clinical Emphasis, William Heinemann Medical, IV. vydání, 1987, 851 - 882.

- 1 CZ 289943 B6

Makrolidová antibiotika jsou cenná pro možnost svého použití u lidí i ve veterinárním lékařství při léčení závažných infekčních onemocnění, například onemocnění dýchacích cest, zažívací soustavy, urogenitálního systému a některých dalších orgánů, jako jsou pokožka, oko a ucho.

Vzhledem ke své vysoké nestálosti v kyselém prostředí se erythromycin A ireversibilně mění, například v žaludečním a střevním systému po perorálním podání na deriváty, které již nemají antibiotickou účinnost, takže biologická dostupnost účinné látky je nízká, jak bylo popsáno v H. A. Kirst, Annual Reports in Medicinal Chemistry, 25, 119-128, 1989.

Aby bylo možno překonat tyto nevýhody, byl výzkum soustředěn na látky, v nichž by byly zachovány dobré antibiotické vlastnosti, avšak současně by byla zvýšena stálost v kyselém prostředí a tak bylo dosaženo výhodnějších farmakokinetických vlastností, například vyšší biologické dostupnosti při perorálním podání, vyšší koncentrace v krevním oběhu, lepšího průniku do tkání a delšího poločasu.

V tomto směru je například možno uvést karbamáty a uhličitany erythromycinu A nebo erythromycin A 9-0-oxim, popsaný v EP č. 216 169 a 284 203 (obě Beecham Group PLC) a také sloučeniny, popsané v EP č. 33 255 (Roussel-Uclaf). Zvláště deriváty, uvedené v tomto posledním patentovém spisu jsou zajímavé tím, že běží o 9-O-oximy uvedené látky obecného vzorce

R-A-O-N = Ery kde Ery znamená zbytek erythromycin A, přičemž oximová skupina -N=Ery se nachází v místě karbonylové skupiny v poloze 9, O=Ery, A znamená alkyl s přímým nebo rozvětveným řetězcem o 1 až 6 atomech uhlíku, R znamená například alkoxyskupinu o 1 až 6 atomech uhlíku, popřípadě substituovanou, nebo skupinu /-N(R])R₂/, kde R, a R₂, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, popřípadě substituovaný.

Sloučeniny, popsané v EP č. 33 255, například erythromycin A -9/O-/(2-methoxyethoxy)methyl/oxim/, známý pod názvem Roxithromycin (The Měrek Index, XI. vydání, č. 8253), a také erythromycin A-9/0-/(2-dimethylamino)ethyl/oxim/ a erythromycin A-9-/O-/(2-diethylamino)ethyl/oxim/ mají spektrum účinnosti in vitro, které je srovnatelné se spektrem erythromycinu A, sloučeniny jsou však stálejší v kyselém prostředí a mají také výhodnější farmakokinetické vlastnosti.

Uvedené látky mají antibiotickou účinnost proti gram-pozitivním bakteriím, jako jsou staphylokoky, streptokoky a pneumokoky a také proti některým gram-negativním bakteriím, například proti Haemophylis influenzae a Haemophilus pertussis.

Nyní byly nalezeny některé nové deriváty erythromycin A-9-O-oximu a zvláště deriváty erythromycin A-9-/O-(aminoalkyl)oximu/, které částečně spadají do EP 33 2555, avšak nejsou uvedeny v příkladové části tohoto spisu. Tyto látky mají širší spektrum účinnosti proti grampozitivním mikroorganismům a zvláště proti gram-negativním mikroorganismům a výhodnější farmakokinetické vlastnosti, například prodloužený účinek a delší poločas vylučování z tkání ve srovnání s látkami, popsanými v uvedeném EP spisu.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu tedy tvoří deriváty erythromycinu A obecného vzorce I

- 2 CZ 289943 B6

R. Rp i I

A- ( CH₂ ) _n-N- (CH₂ ) _m-N- (CH₂) _r-O-N=M (I) kde

A znamená fenylový zbytek nebo heterocyklický zbytek o 5 až 6 členech, obsahující alespoň jeden heteroatom ze skupiny dusík, kyslík a síra, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které jsou stejné nebo různé a volí se ze skupiny alkyl nebo alkoxyskupina o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, alkylendioxyskupina o 1 až 2 atomech uhlíku, alkylsulfonyl o 1 až 4 atomech uhlíku, fenyl, fenoxyskupina, hydroxyskupina, karboxyskupina, nitroskupina, atom halogenu nebo trifluormethyl,

Ri a R₂, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, n znamená celé číslo 1 nebo 2, m znamená celé číslo 1 až 8, r znamená celé číslo 2 až 6,

M znamená skupinu vzorce

kde Rj znamená atom vodíku nebo methyl, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.

Oximy obecného vzorce I mohou mít konfiguraci Z nebo E.

Podstatu vynálezu tedy tvoří svrchu uvedené látky obecného vzorce I v konfiguraci Z nebo E, přičemž výhodnější je konfigurace E.

- 3 CZ 289943 B6

Sloučeniny obecného vzorce 1 mají antibiotickou účinnost a zejména mají vysokou stálost proti působení kyselin a dobré farmakokinetické vlastnosti, takže jsou vhodné pro použití v lidském i veterinárním lékařství při léčení závažných infekčních onemocnění, například infekcí centrálního nervového systému, horních i dolních dýchacích cest, zažívací soustavy, urogenitálního systému, v zubním lékařství a také při léčení některých dalších orgánů, například pokožky, oka nebo ucha.

Alkylovou skupinou o 1 až 4 atomech uhlíku může být přímá nebo rozvětvená alkylová skupina, například methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, izobutyl, sek.butyl a terc.butyl, alkoxyskupinou o 1 až 4 atomech uhlíku může být rovněž skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem, například methoxyskupina, ethoxyskupina, n-propoxyskupina, izopropoxyskupina, nbutoxyskupina, izobutoxyskupina, sek-butoxyskupina a terc.butoxyskupina, alkylen dioxyskupinou o 1 až 2 atomech uhlíku, může být methylendioxyskupina nebo ethylendioxyskupina.

Heterocyklický zbytek o 5 nebo 6 členech s obsahem alespoň jednoho heteroatomu ze skupiny dusík, kyslík a šíraje s výhodou pyridin, pyrrol, pyrrolidin, furan, tetrahydrofuran nebo thiofen.

Výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou ty látky, v nichž A znamená fenyl nebo heterocyklický zbytek ze skupiny pyridin a furan, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty ze skupiny hydroxyskupina, methoxyskupina, methylendioxyskupina, n-butoxyskupina, fenoxyskupina, fenyl, methylsulfonyl, nitroskupina, atom halogenu nebo trifluormethyl, Ri a R₂ jsou stejné a znamenají atom vodíku nebo methyl a R₃ znamená atom vodíku.

Ještě výhodnější jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, v nichž A znamená fenyl, popřípadě substituovaný fenoxyskupinou, nitroskupinou a trifluormethylovou skupinou, Ri a R₂ jsou stejné a znamenají atom vodíku nebo methyl, n = l,m = 6,r = 2aR₃ znamená atom vodíku.

Farmaceuticky přijatelné soli sloučenin obecného vzorce 1 mohou být soli s organickými nebo anorganickými kyselinami, jako jsou kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, dusičná, sírová, fosforečná, octová, vinná, citrónová, benzoová, jantarová a glutarová.

Specifickými příklady výhodných sloučenin obecného vzorce I mohou být následující látky:

erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-(fenylmethylamino)hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/2-(fenylmethylamino)ethylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/6-/6-(fenylmethylamino)hexylamino/hexyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/6-/3-(fenylmethylamino)propylamino/hexyl/oxim/, erythromycin A-(E}-9-/O-/6-/5-(fenylmethylamino)pentylamino/hexyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/8-(fenylmethylamino)oktylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-7O-/2-/5-(fenylmethylamino)pentylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/5-/6-(fenylmethylamino)hexylamino/pentyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/3-/6-(fenylmethylamino)hexylamino/propyl/oxini/, erythromycin A-(E)-9-/O-/3-/4-(fenylmethylamino)butylamino/propyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/N-methyl-6-(N'-methyl-N'-fenylmethylamino)hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(bifenyl-4-yl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(3-fenoxyfenyl)methylamino/hexyl/amino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-/(4-fenoxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxÍm/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-(2-furylmethylamino)hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-(3-pyridylmethylamino)hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-/(4-methoxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/,

- 4 CZ 289943 B6 erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(4-n-butoxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-/(3,4-methylendioxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(4-methylsulfonylfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-/(4-fluorfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(2-trifluormethylfenyl)methylamino/hexylamino-/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-/(3-trifluormethylfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-72-/6-7(4-trÍfluormethylfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/C>-/2-/6-/(2-hydroxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(3-hydroxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(4-hydroxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(3,5-dichlor-2-hydroxyfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-/2-/6-/(2-nitrofenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/0-/2-/6-/(3-nitrofenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-72-/6-/(4-nitrofenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/C)-/2-/6-7(4-hydroxy-3-nitrofenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, erythromycin A-(E)-9-/O-72-/6-7(3-hydroxy-4-nitrofenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/, eiythromycin A-(E)-9-/0-/2-/N-methyl-6-(N'-methyl-N'-(4-trifluormethylfenyl)methylamino/hexylamino/ethyl/oxim/.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno vyrobit některým z dále uvedených postupů.

Nejprve se uskuteční kondenzační reakce mezi aminokyselinou obecného vzorce II

HN - <^CH ₂)_m_i^_C00H kde R| a m mají svrchu uvedený význam, a acylchloridem obecného vzorce III

A-(CH₂)n-i-COCl (II) (III) kde A a n mají svrchu uvedený význam.

Kondenzační reakce se provádí běžným způsobem, obvykle v inertním rozpouštědle a v přítomnosti báze, například hydroxidu alkalického kovu, za vzniku sloučenin obecného vzorce IV

A-(CH₂)_n_₁-CON-(CH₂)_m_₁-COOH (IV) kde A, R|, n a m mají svrchu uvedený význam.

- 5 CZ 289943 B6

Takto získané N-acylaminokyseliny obecného vzorce IV se dále obvyklým způsobem kondenzují s aminoesterem obecného vzorce V

i

HN - (CH₂)_r_₁-COOR₄ (V) kde

R₂ a r mají svrchu uvedený význam a

R4 znamená methyl nebo ethyl, za vzniku sloučenin obecného vzorce VI ^R1 ^R2

A-(CH_O) .-C0N-(CH_o) ₁-CON-(CH_) .-COOR.

n-1 2 m—1 2 r-i (VI) kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam.

Sloučeniny obecného vzorce VI se pak obvyklým způsobem redukují, například působením hydroborátu sodného v přítomnosti kyselin, působením lithiumaluminiumhydridu, směsi dimethylsulfidu a boranu nebo katalytickou hydrogenací na odpovídající aminoalkoholy obecného vzorce VII ^R1 ^R2

I I

A-(^CH ₂)_n-CON-(CH₂)_m-CON-(CH,)_ρ-ΟΗ (VII) kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam.

Aminoalkoholy obecného vzorce VII se pak převádějí na odpovídající sulfonylové deriváty obecného vzorce VIII například působením methansulfonylchloridu nebo p-toluensulfonylchloridu a pak se kondenzují s erythromycin A-9-O-oximem nebo 6-O-methylerythromycin A-9-O-oximem vzorce IX za vzniku výsledných produktů obecného vzorce I.

R, (¹I (VII) ------ A_(CH_O) -N-(CH_O) -N-(CH_O) -ORe n 2 m2 r □ (VIII)

kde

M=N-0H (IX)

A-(CH₀) -N-(CH ₀) -N-(CH₉) -0-N=M n 2 m 2 r (I)

- 6 CZ 289943 B6

A, R], R₂, M, n, m a r mají svrchu uvedený význam a

Rs znamená mesyl nebo tosyl.

Reakce mezi sloučeninou obecného vzorce VIII a oximem obecného vzorce IX se provádí v inertním organickém rozpouštědle, například tetrahydrofuranu, ethyletheru nebo 1,2— dimethoxyethanu v přítomnosti terc.butoxidu draselného a 18-crown-6-etheru jako komplexotvomého činidla.

Je zřejmé, že v případě, že se sulfonylační reakce provádí při použití sloučenin obecného vzorce VII, v nichž jeden ze symbolů R! a R₂ znamená atom vodíku nebo oba tyto symboly znamenají atomy vodíku, může být před reakcí zapotřebí chránit atom nebo atomy dusíku.

V tomto případě se kondenzace takto získaných N-chráněných sulfonylových derivátů s oximem obecného vzorce IX provádí stejně jako svrchu a následným odštěpením ochranných skupin běžným způsobem se pak získají sloučeniny obecného vzorce I, v němž jeden ze symbolů Ri a R₂ nebo oba tyto symboly znamenají atom vodíku.

Pokud jde o ochranné skupiny pro použití v případě aminů, je možno příslušnou informaci nalézt v souhrnné publikaci T. W. Greene a P. G. M. Wuts, Protective groups in organic synthesis, John Wiley and Sons, lne., 2. vydání, 1991, 309 - 405.

Sloučeniny obecných vzorců II, III a V jsou známé látky nebo je možno je připravit známými postupy.

Také oximy obecného vzorce IX jsou známé látky, které je možno získat známým způsobem, například reakcí erythromycinu A nebo 6-O-methylerythromycinu A s hydroxylaminhydrochloridem.

Estery obecného vzorce VI je možno také připravit dalším syntetickým postupem, který spočívá vtom, že se nejprve kondenzuje aminokyselina obecného vzorce II ve svrchu uvedeném významu s aminoesterem obecného vzorce V za vzniku sloučenin obecného vzorce X

^HN~^(CH2⁾m-l’^{CON ÍCH}2⁾r-l’^COOR4 ^(X) kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam.

Je zřejmé, že před kondenzací aminokyseliny obecného vzorce II s aminoesterem obecného vzorce V může být zapotřebí vhodným způsobem chránit některé skupiny před sulfonylační reakcí, jde zejména o aminoskupinu aminokyseliny obecného vzorce II.

Následující kondenzace sloučeniny obecného vzorce X se sloučeninou obecného vzorce III se provádí běžným způsobem, načež se po případném odštěpení ochranných skupin získá sloučenina obecného vzorce VI.

Sloučeniny obecného vzorce I, v nichž alespoň jeden ze symbolů Ri a R₂ znamená substituent ze skupiny ethyl, n-propyl, n-butyl a izobutyl, je možno připravit dalším syntetickým postupem, který bude dále popsán.

- 7 CZ 289943 B6

Při provádění tohoto postupu se nejprve uskuteční acylace na atomu nebo atomech dusíku v aminoalkoholu obecného vzorce VII, v němž alespoň jeden ze substituentů R, a R₂ znamená atom vodíku.

Například při použití sloučeniny obecného vzorce VII, v němž oba substituenty R] a R₂ znamenají atomy vodíku a po zpracování získané reakční směsi běžným způsobem v přítomnosti vhodného acylchloridu obecného vzorce R'COC1 je možno získat sloučeniny obecného vzorce XI cor' cor'

Λ-^(ch ₂)_n-N-(CH₂)_m-N-(CH₂)_r-OCOR' (XI) kde

A, n, m a r mají svrchu uvedený význam a

R' znamená alkyl o 1 až 3 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem.

Redukcí sloučenin obecného vzorce XI běžným způsobem je možno získat sloučeniny obecného vzorce XII

I r

A-(CH₂)_n-N-(CH₂)_m-N-(CH,)_r-OH (XII) kde

A, n, m a r mají svrchu uvedený význam,

Ri a R₂ znamenají ethyl, n-propyl, n-butyl nebo izobutyl, produkt se převede na odpovídající sulfonylový derivát a kondenzuje s oximem obecného vzorce IX svrchu uvedeným způsobem, čímž se získají produkty obecného vzorce I

A-(CH,)_n-N-(CH,)_m-N-(CH₂)_r-0-N=M (I) kde

A, M, n, m a r mají svrchu uvedený význam a

Ri a R₂ znamenají ethyl, n-propyl, n-butyl nebo izobutyl.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno získat ještě jiným postupem, který bude dále popsán.

Postupuje se tak že se nejprve oxiduje N-chráněný aminoalkohol, například N-benzyloxykarbonylaminoalkohol obecného vzorce XIII v přítomnosti chlornanu sodného a volného 2,2,6,6tetramethylpiperidinoxy-radikálu (TEMPO), v inertním organickém rozpouštědle za vzniku sloučenin obecného vzorce XIV podle schématu

- 8 CZ 289943 B6

ZZ

II

HN-(CH₂)_m-OH ----► HN-(CH₂)_m-1-^CH° (XIII)(xiv) kde m má svrchu uvedený význam a

Z znamená ochrannou skupinu.

Jako příklady inertních organických rozpouštědel, použitelných pro oxidační reakci je možno uvést methylenchlorid, chloroform, tetrachlormethan, 1,2-dichlorethan, ethylacetát, benzen a toluen.

Aminací takto získaného aldehydu v přítomnosti vhodného aminoalkoholu obecného vzorce XV a následnou redukcí vytvořeného meziproduktu, například v přítomnosti hydroborátu sodného je možno získat aminoalkoholy obecného vzorce XVI podle schématu

Z

Ii (XIV) + H₂N-(CH₂) _r-0H ----►HN-(CH₂)_m-N-(CH₂)_r-OH (XV)(XVI) kde jednotlivé symboly maj í svrchu uvedený význam.

Dále se zavedením ochranných skupin na dusíkovém atomu sloučeniny obecného vzorce XVI s následným převedením na odpovídající sulfonylový derivát, kondenzací tohoto derivátu s oximem obecného vzorce IX a nakonec odštěpením ochranné skupiny z atomu dusíku obdobně jako svrchu, získá sloučenina obecného vzorce XVII

H i

H_ON-(CH_O) -N-(CH_O) -0-N=M (XVII) d d m d r kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam.

Meziprodukty obecného vzorce VII se kondenzují s vhodným aldehydem obecného vzorce VIII a redukují, například katalytickou hydrogenací, čímž se získají produkty obecného vzorce I podle schématu (XVII) + A-(CH₂)_n_₁-CH0 ► (XVIII)

ΗH

I/

----► A-(CH„)-N-(CH_) -N-(CH_O) -0-N=M n d m d r (I)

- 9 CZ 289943 B6 kde jednotlivé symboly mají svrchu uvedený význam.

Sloučeniny obecného vzorce XIII, XV a XVIII jsou známé nebo je možno je snadno připravit známým způsobem.

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž alespoň jeden ze substituentů Ri a R₂ znamená atom vodíku, připravené způsobem uvedeným svrchu, je popřípadě možno alkylovat na atomu nebo atomech dusíku diaminoskupiny běžným způsobem, například kondenzací s vhodným aldehydem s následnou redukcí vzniklého meziproduktu.

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž Ri a R₂, stejné nebo různé, znamenají alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem se získají jako produkty tohoto postupu.

Sloučeniny obecného vzorce I v konfiguraci Z nebo E je možno připravit podle některého ze svrchu uvedených schémat při použití oximu obecného vzorce IX v požadované konfiguraci podle publikace J. C. Gasc a další, The Joumal of Antibiotics, 44, 313 - 330,1991.

Sloučeniny obecného vzorce I mají antibakteriální účinnost proti řadě gram-pozitivních a gramnegativních mikroorganismů a je možno je použít v lidském i veterinárním lékařství pro léčení řady infekčních onemocnění, například při infekcích centrálního nervového systému, horních i dolních dýchacích cest, zažívací soustavy, urogenitálního systému, v zubním lékařství a k léčení onemocnění některých dalších orgánů, například pokožky, oka nebo ucha.

Uvedené látky jsou účinné i proti řadě gram-pozitivních mikroorganismů, které jsou již odolné proti působení erythromycinu A nebo obecně kmakrolidním antibiotikům, charakterizovaným přítomností 14 nebo 15 makrolaktonových kruhů.

Antibakteriální účinnost sloučenin obecného vzorce I proti gram-pozitivním mikroorganismům, například proti Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Enterococcus faecalis a Staphylococcus aureus i gram-negativním mikroorganismům, jako Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae byla vyhodnocena zkouškami in vitro na minimální koncentraci antibiotika, která způsobí inhibici růstu bakterií (MIC), jak je popsáno v příkladě 23. Jako referenční sloučeniny byla použita antibiotika Roxithromycin a Clarithrimycin (The Měrek Index, XI. vydání, č. 8253 a 2340).

Bylo prokázáno, že antibakteriální účinnost sloučenin obecného vzorce I proti gram-pozitivním mikroorganismům je prakticky srovnatelná s účinností Roxithromycinu a Clarithromycinu, oba tyto makrolidy mají vysokou antibakteriální účinnost in vitro, jak je zřejmé z dále uvedené tabulky 1.

V případě gram-negativních mikroorganismů, zvláště střevních bakterií, jako jsou Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae jsou sloučeniny obecného vzorce I podstatně účinnější než obě použité referenční sloučeniny, jak je zřejmé z dále uvedené tabulky 2.

Je nutno zdůraznit, že sloučeniny obecného vzorce I jsou účinnější než Roxithromycin, popsaný ve svrchu uvedeném evropském patentovém spisu č. 33 255 a vybraný jako výhodná sloučenina ve srovnání s jinými deriváty, například erythromycin A-9-/0-/(2-dimethylamino)ethyl/oximem/ podle publikace J. C. Gasc a další, The Joumal of Antibiotics, 44, 313 - 330, 1991.

Mimoto bylo prokázáno, že sloučeniny obecného vzorce I jsou účinné také in vivo, jak je zřejmé z dále uvedené tabulky 3.

Antibakteriální účinnost sloučenin obecného vzorce I in vivo, vyjádřená jako střední ochranná dávka PD₅₀ v mg/kg byla vyhodnocena na pokusné plicní infekci, vyvolané u myší mikroorganismem Streptococcus pyogenes, jak je popsáno v příkladu 23.

-10CZ 289943 B6

Při analýze údajů o účinnosti in vivo je zřejmé, že sloučeniny obecného vzorce I mají dlouhodobý účinek a dlouhý poločas vylučování ze tkání.

Po intraperitoneálním podání u myší jsou sloučeniny obecného vzorce I rychle distribuovány do celého organismu, přičemž výsledné koncentrace těchto látek ve tkáních jsou vyšší než koncentrace v krevní plasmě.

Tyto výsledky jsou zvláště zřejmé při analýze hodnot PD50 pro sloučeniny obecného vzorce I při podání 24 hodin před infekcí nebo jednu hodinu po infekci.

Tyto hodnoty jsou v podstatě beze změny po podání 24 hodin před infekcí nebo 1 hodinu po infekci.

V případě pokusné plicní infekce, vyvolané u myši mikroorganismem Streptococcus pyogenes, kteiý velmi často vyvolává infekce dýchacích cest přetrvávají účinné koncentrace sloučenin obecného vzorce I po intraperitoneálním podání v plicích 24 až 48 hodin po podání účinné látky.

V případě, že se Roxithromycin nebo Clarithromycin podají 24 hodin před infekcí, není možno prokázat žádnou účinnost těchto látek.

Je tedy zřejmé, že sloučeniny obecného vzorce I mají selektivní účinnost pro plicní tkáň a je možno je s výhodou použít při léčení infekcí dýchacích cest.

Kromě svrchu uvedené účinnosti bylo také prokázáno, že sloučeniny obecného vzorce I jsou účinné proti eukaryotickým patogenům. Zvláště účinné jsou tyto látky proti prvokům, například proti Plasmodium falciparum, který způsobil malárii.

Sloučeniny obecného vzorce I je proto možno s výhodou použít k léčení malárie.

Kromě širokého spektra antibiotické účinnosti proti gram-pozitivním a gram-negativním mikroorganismům a proti prvokům a kromě dobré stálosti v kyselém prostředí a dobrých farmakokinetických vlastností mají sloučeniny obecného vzorce I u myši akutní toxicitu, srovnatelnou s toxicitou Roxithromycinu.

Z tohoto důvodu je možno vzhledem k vysoké bezpečnosti použití těchto látek uvedené látky výhodně využít v lidském i veterinárním lékařství.

Sloučeniny obecného vzorce I se s výhodou používají po zpracování na vhodnou farmaceutickou lékovou formu, která je určena pro perorální nebo parenterální podání, pro podání ve formě čípku nebo pro místní podání.

Podstatu vynálezu tvoří tedy také farmaceutický prostředek, který jako svou účinnou složku obsahuje alespoň jeden derivát obecného vzorce I ve směsi s farmaceuticky přijatelným nosičem.

Vhodnou lékovou formou jsou například tablety, kapsle, sirupy, roztoky, určené pro injekční podání, a to připravené k použití nebo po ředění lyofilizovaného materiálu, dodaného v suché formě, dále může jít o čípky, roztoky, krémy, mazání a prostředky pro podání do oka.

V případě veterinárního použití je možno kromě svrchu uvedených typů prostředků připravit ještě pevné nebo kapalné koncentráty, určené pro zředění krmivém nebo vodou.

Podle typu prostředku budou tyto prostředky kromě účinného množství nejméně jednoho derivátu obecného vzorce I obsahovat pevné nebo kapalné pomocné látky nebo ředidla, tyto látky musí být vhodné pro farmaceutické nebo veterinární použití. Popřípadě mohou uvedené

-11 CZ 289943 B6 prostředky obsahovat ještě další přísady, běžně užívané pro výrobu prostředků tohoto typu, jako zahušťovadla, kluzné látky, desintegrační činidla, látky pro úpravu chuti nebo barviva.

V průběhu léčení určitého infekčního onemocnění je možno deriváty obecného vzorce I použít spolu s účinným množstvím jiných účinných látek.

Účinné množství derivátů obecného vzorce I se může měnit v závislosti na různých faktorech, jako jsou závažnost infekce a její fáze, zasažený orgán nebo systém, určité charakteristické vlastnosti druhu nebo čeledi hostitele, typ bakterií, které infekci vyvolaly a také zvolený způsob podání farmaceutického prostředku.

Účinná dávka se bude obvykle pohybovat v rozmezí 0,5 až 100 mg/kg tělesné hmotnosti denně, tuto dávkuje možno podat najednou nebo rozděleně v několika dílčích dávkách, v průběhu dne.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu.

Struktura jednotlivých derivátů obecného vzorce I a připravených meziproduktů pro jejich výrobu byla ověřována spektroskopicky pomocí 'H-NMR nebo ¹³C-NMR-spektra. V příkladech jsou uvedeny charakteristické signály pro hlavní meziprodukty a pro produkty obecného vzorce I.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

N-benzoyl-6-aminohexanová kyselina

Roztok 0,18 mol benzoylchloridu ve 160 ml ethyleteru a 180 ml 1N roztoku hydroxidu sodného se současně přidá do směsi 0,15 mol kyseliny.6-aminohexanové ve 150 ml etyleteru a 200 ml vody, obsahující 0,15 mol hydroxidu sodného. Vzniklá reakční směs se míchá při teplotě v rozmezí od 0 až 5 °C.

Po ukončení adice se reakční směs umístí do teploty místnosti a 4 hodiny se míchá. Po oddělení podílů se vodný podíl promyje 200 ml etyleteru a okyselí se roztokem Kongo červeně v kyselině chlorovodíkové. Po extrakci třikrát 200 ml etylacetátu se organický podíl promyje 200 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem sodným a odpařuje se za sníženého tlaku. Vznikne N-benzoyl-6-aminohexanová kyselina, která se použije v dalším postupu syntézy.

Podle postupu příkladu 1 se připraví následující sloučeniny:

N-benzoyl-3-aminopropanová kyselina,

N-benzoyl-glycin,

N-benzoyl-8-aminooktanová kyselina, N-benzoyl-4-aminobutanová kyselina, N-fenylacetyl-6-aminohexanová kyselina,

N-fenylacetyl-glycin, N-benzoyl-N-izopropyl-4-aminobutanová kyselina a N-benzoyl-N-izopropyl-6-aminohexanová kyselina.

-12CZ 289943 B6

Příklad 2 etylester N-[6-(benzoylamino)hexanoyl]glycin

Do suspenze 93,5 mmol kyseliny N-benzoyl-6-aminohexanové (přikladl), 112 mmol hydrochloridu etylesteru glycinu, 112 mmol trietylaminu a 112 mmol bezvodého 1-hydroxybenztriazolu ve 330 ml tetrahydrofuranu se po částech za stálého míchání při teplotě 0 °C přidá roztok 112 mmol dicyklohexylkarbodiimidu ve 44 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se umístí do teploty místnosti a 16 hodin se míchá. Vytvoří se sraženina, která se oddělí filtrací a filtrát se odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v 300 ml etylacetátu, a následně se dvakrát promyje 100 ml 5% roztokem kyseliny chlorovodíkové, 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, dvakrát 100 ml 5% roztoku hydrogenuhličitanu sodného a nakonec 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický podíl se suší nad síranem sodným a odpařuje se dosucha za sníženého tlaku. Vznikne etylester N-[6-(benzoylamino)hexanoyl]glycinu, který se použije pro další postup syntézy.

Podle postupu příkladu 2 se připraví následující sloučeniny:

etylester N-[6-(benzoylamino)acetyl]glycinu, etylester N-[6-(fenylacetylamino)hexanoyl]glyc inu, etylester N-[(fenylacetylamino)acetyl]glycinu, etyl 6-[6-(benzoylamino)hexanoylamino]hexanoát, metylester N-[5-(benzoylamino)pentanoyl]glycinu, metyl 6-[5-(benzoylamino)pentanoylamino]hexanoát, metylester N-(7-(benzoylamino)heptanoylglycinu, metyl 5-[6-(benzoylamino)hexanoylamino]pentanoát, metyl 6-[(benzoylamino)acetylamino]hexanoát, metyl 3-[6-(benzoylamino)hexanoylamino]propionát, etyl 6-[N-izopropyl(fenylacetylamino)acetylamino]hexanoát, metyl 6-[4-(benzoylamino)butanoylamino]hexanoát, metyl 4—[N-izopropyl-4-(N'-izopropyl-N'-benzoylamino)butanoylamino]butanoát.

Příklad 3 etylester N-(6-aminohexanoyl)glycinu

a) Do roztoku 33,54 g (0,831 mol) hydroxidu sodného v 840 ml vody a 400 ml metanolu se přidá 100 g (0,762 mol) kyseliny 6-aminohexanové a po částech se přidá roztok 168 g (0,762 mol) diterc.butyldikarbonátu ve 140 ml metanolu. Reakční směs se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti, a následně se za stálého míchání přidá 17,5 g (0,08 mol) pevného di-terc.butyldikarbonátu. Reakční směs se dvakrát promyje 400 ml hexanu, okyselí se přidáním hydrogensíranu draselného na pH 1,5 a vzniklý roztok se třikrát extrahuje 450 ml etylacetátu. Sloučené organické podíly se suší nad síranem sodným a odpařují se dosucha za vzniku 163 g oleje kyseliny 6(terc.butoxykarbonylamino)hexanové.

b) Podle postupu příkladu 2 se 163 g této kyseliny přímo kondenzuje za přítomnosti 118 g (0,845 mol) hydrochloridu etylesteru glycinu. Vznikne 285 g etylesteru N-[6-(terc.butoxykarbonylamino)hexanoyl]glycinu jako surového produktu o teplotě tání 76 až 77 °C (izopropyleter), který se použije v dalším postupu syntézy.

c) Do roztoku 285 g etylesteru N-[6-(terc.butoxykarbonylamino)hexanoyl]glycinu v 500 ml etylacetátu se přidá 150 ml 6N roztoku kyseliny chlorovodíkové ve 150 ml etylacetátu. Vzniklý reakční roztok se míchá při teplotě místnosti a po 24 hodinách se sraženina oddělí filtrací, promyje se etylacetátem a etyleterem a suší se v sušicí peci ve vakuu při teplotě 50 °C. Vznikne

-13CZ 289943 B6 g etylesteru N-(6-aminohexanoyl)glycinu, který se jako surový produkt použije v dalším postupu syntézy.

TLC (metylenchlorid : metanol: čpavek = 10:2:1) Rf= 0,2.

Příklad 4 etylesterN-[6-[(4-fluorbenzoyl)amino]hexanoyl]glycinu

Do suspenze 39,5 mmol etylesteru N-(6-aminohexanoyl)glycinu (příklad 3) a 87 mmol trietylaminu ve 150 ml metylenchloridu se za stálého míchání při teplotě 0 °C po částech přidá roztok 47,4 mmol 4-fluorbenzoylchloridu ve 30 ml metylenchloridu. Nakonec se přidají 2 ml trietylaminu, reakční směs se přenese do teploty místnosti a míchá se. Po 1 hodině se směs dvakrát promyje 100 ml 5% roztoku kyseliny chlorovodíkové a třikrát 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Oddělené organické podíly se suší nad síranem sodným a odpařují se dosucha ve vakuu. Vznikne etylester N-[6-[(4-fluorbenzoyl)amino]hexanoyl]glycinu jako surový produkt o teplotě tání 121 až 122 °C (etylacetát).

TLC (etylacetát) Rf = 0,3

Podle postupu příkladu 4 se připraví:

etylester N-[6-(2-fluorylamino)hexanoylglycin teplota tání: 104 až 106 °C (acetonitril/izopropyleter) TLC (metylenchlorid:metanol = 95:5) Rf- 0,3.

Příklad 5 etylester N-[6-[(4-metoxybenzoyl)amino]hexanoyl]glycinu

Sloučenina se připraví jako surový produkt podle postupu uvedeného v příkladě 2 za použití 33 mmol kyseliny 4-metoxybenzoové a 39,5 mmol etylesteru N-(6-aminohexanoyl)glycinu (příklad 3). Teplota tání surové výsledné sloučeniny, která se použije v dalším postupu syntézy, je 106 až 107 °C.

TLC (metylenchlorid:metanol = 90:10) Rf = 0,46

Podle postupu příkladu 5 se připraví:

etylester N-[6-[(3,4-metylendioxybenzoyl)amino]hexanoyl]glycinu

TLC (metylenchlorid:metanol = 90:10) Rf = 0,39;

etylester N-[6-[(4-metylsulfonylbenzoyl)amino]hexanoyl]glycinu

TLC (metylenchlorid:metanol = 96:4) Rf = 0,31, teplota tání 124 až 126 °C;

etylester N-[6-[(3-trifluormetylbenzoyl)amino]hexanoyl]glycinu

TLC (metylenchlorid:metanol = 95:5) Rf = 0,38, teplota tání 102 až 104 °C.

Příklad 6

2-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]etanol

-14CZ 289943 B6

Smísením 33 ml 96% roztoku kyseliny sírové se 100 ml etyleteru se připraví 40,9 ml (700 mmol) 6N roztoku kyseliny sírové v etyleteru. Tento roztok se postupně přidá za stálého míchání při teplotě od 15 do 25 °C do suspenze 46,8 mmol etylesteru N-[6-(benzoylamino)hexanoyl]glycinu (příklad 2) a roztoku 700 mmol hydroborátu sodného ve 200 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Vzniklá reakční směs se 24 hodin zahřívá k teplotě varu, a následně se zchladí na teplotu 0 °C. Během míchání se přidá 150 ml metanolu. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a vzniklý zbytek se rozpustí v 200 m 6N roztoku hydroxidu sodného. Vzniklá reakční směs se 24 hodin zahřívá na teplotu varu, následně se zchladí na teplotu místnosti a dvakrát se extrahuje 100 ml tetrahydrofuranu. Organický podíl se odpaří dosucha, sebere se s etylacetátem a suší se nad síranem sodným. Okyselením éterovým roztokem kyseliny chlorovodíkové vznikne sraženina jako hydrochlorid 2-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]etanolu, který se použije v dalším postupu syntézy.

Podle postupu příkladu 6 se připraví:

2-[2-(fenylmetylamino)etylamino]etanol, 2-[6-(2-fenyletylamino)hexylamino]etanol, 6-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]hexanol, 2-[5-(fenylmetylamino)pentylamino]etanol,

2- [8-(fenylmetylamino)oktylamino]etanol,

5- [6-(fenylmetylamino)hexylamino]pentanol,

6- [3-(fenylmetylamino)propylamino]hexanol,

3- [6-(fenylmetylamino)hexylamino]propanol,

3- [4-(fenylmetylamino)butylamino]propanoI, 6-[2-(fenylmetylamino)etylamino]hexanol, 6-[N-izopropyl-4-(fenylmetylamino)butylamino]hexanol, 2—[6—[(4—fluorfenyl)metylamino)hexylamino]etanol, 2-[6-[(4-metoxyfenyl)methylamino)hexylamino]etanol, 2-(6-((3,4-metylendioxyfenyl)metylamino)hexylamino]etanol, 2-[6-[(3-trifluormetylfenyl)metylamino)hexylamino]etanol, 2-[6-[(4-metylsulfonylfenyl)metylamino)hexylamino]etanol,

4- [N-izopropyl-4-(N'-izopropyl-N'-fenylmetylamino)butylamino]butanol.

Příklad 7

6-[N-acetyl-6-(N'-acetyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]hexylacetát

Za stálého míchání se při teplotě 0 °C do suspenze 1 g (2,6 mmol) 6-[6-(fenylmetylamino)hexylaminojhexanolu (příklad 6) v 15 m metylenchloridu postupně přidá 1,95 ml (14 mmol) trietylaminu a roztok 0,62 ml (8,69 mmol) acetylchloridu v 5 ml metylenchloridu. Po 1 hodině míchání při teplotě 0 °C se reakční směs přivede na teplotu místnosti a 16 hodin se míchá. Po promytí 10 ml 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové a nasyceným roztokem chloridu sodného se oddělené podíly promyjí. Organický podíl se suší nad síranem sodným a odpařuje se ve vakuu dosucha. Vznikne 1,18 g oleje 6-[N-acetyl-6-{N'-acetyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]hexylacetátu, který se použije v dalším postupu syntézy.

Podle postupu příkladu 7 se připraví:

2-[N-acetyl-6-[N'-acetyl-N'-(2-fenyletyl)amino]hexylamino]etylacetát.

Příklad 8

6-[N-etyI-6-(N'-etyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino}hexanol

-15CZ 289943 B6

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v případě příkladu 6 za použití 6-[Nacetyl-6-(N'-acetyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]hexylacetátu (příklad 7). Vznikne 6-[Netyl-6-(N'-etyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]hexanol.

Podle postupu příkladu 8 se připraví: 2-[N-etyl-6-[N'-etyl-N'-(2-fenyletyl)amino]hexylamino]etanol.

Příklad 9

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etanol

Do roztoku 18,5 mmol 2-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]etanol dihydrochloridu (příklad 6) ve 37,1 ml 1N roztoku hydroxidu sodného a 40 ml etylacetátu se za stálého míchání při teplotě 0 °C postupně přidá 44,5 ml 1N roztoku hydroxidu sodného a 44,5 mmol 50% roztoku benzylchlormravenčanu ve 33 ml etylacetátu. Po dokončení reakce se reakční směs přivede na teplotu místnosti a 24 hodin se míchá. Podíly se oddělí, vodný podíl dvakrát promyje 50 ml etylacetátu a sloučené organické podíly se promyjí 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Po sušení nad síranem sodným a odpařování dosucha ve vakuu vznikne olej 2-[Nbenzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etanolu, který se použije v dalším postupu syntézy.

TLC (etylacetát:hexan = 50:50) Rf = 0,20.

Podle postupu příkladu 9 se připraví:

2-[N-benzyloxykarbonyl-2-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)etylamino]etanol TLC (etylacetát:hexan = 60:40) Rf=0,25,

6-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]hexanol TLC (etylacetát:hexan = 50:50) Rf = 0,27,

6-[N-benzyloxykarbonyl-5-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)pentylamino]hexanol,

2-[N-benzyloxykarbonyl-5-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)pentylamino]etanol,

2- [N-benzyloxykarbonyl-8-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)oktylamino]etanol,

5- [N_benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]pentanol,

6- [N-benzyloxykarbonyl-3-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)propylamino]hexanol,

3- [N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]propanol,

3-[N-benzyloxykarbonyl-4-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)butylamino]propanol, 6-[N-izopropyl-2-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-(2-fenyletyl)amino]etylamino]hexanol

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 95:5:0,5) Rf = 0,33, 6-[N-benzyloxykarbonyl-N-4-(N'-izopropyl-N'-fenylmetylamino)butylamino]hexanol TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 95:5:0,5) Rf = 0,42, 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(4-fluorfenyl)metyl]amino]hexyl“ aminojetanol

TLC (etylacetát: hexan = 60:40) Rf = 0,35,

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(4-metoxyfenyl)metyl]amino]hexylaminojetanol

TLC (etylacetát:hexan = 50:50) Rf = 0,2,

-16CZ 289943 B6

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(3,4-metylendioxyfenyl)metyl]aminojhexylaminojetanol

TLC (etylacetát:hexan = 60:40) Rf = 0,26,

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(3-trifluomietylfenyl)metyl]aniino]hexylamino] etanol

TLC (etylacetát:hexan = 50:50) Rf = 0,25, 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(4-metylsulfonylfenyl)metyl]aminoJhexylaminojetanol

TLC (etylacetát:hexan = 90:10) Rf = 0,36.

Příklad 10

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etylmetansulfonát

Za stálého míchání a při teplotě 0 °C se postupně do roztoku 2,6 mmol 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etanolu (příklad 9) v 15 ml metylenchloridu a 0,44 ml (3,16 mmol) trietylaminu přidá roztok 3,16 mmol metansulfonylchloridu v 5 ml metylenchloridu. Reakční směs se přivede na teplotu místnosti a 5 hodin se míchá. Po přidání 20 ml 5% roztoku kyseliny chlorovodíkové se podíly oddělí a organický podíl se promyje 10 ml 5% roztoku kyseliny chlorovodíkové a třikrát 10 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organické podíly se suší nad síranem sodným a odpařují se dosucha za vzniku 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etylmetansulfonátu, který se použije v dalším postupu syntézy.

Příklad 11 erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim]

Při teplotě místnosti, za stálého míchání a v atmosféře dusíku se do suspenze 103 mg (0,92 mmol) terc.butylátu draselného v 5 ml bezvodého tetrahydrofuranu přidá 627 mg (0,84 mmol) erytromycin A (E)-9-O-oximu, 220 mg (0,84 mmol) 18-koruna-6-eteru a roztok 0,84 mmol 2[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etylmetansulfonátu (příklad 10) v 5 ml bezvodého tetrahydrofuranu. Reakční směs se 20 hodin míchá při teplotě místnosti, a následně se odpařuje za sníženého tlaku. Vzniklý zbytek se rozpustí v 10 ml etylacetátu a vzniklá reakční směs se promyje 10 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Vodný podíl se dvakrát extrahuje 10 ml etylacetátu a sloučené organické podíly se suší nad síranem sodným a odpařují se dosucha. Vznikne erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim], který se použije v dalším postupu syntézy.

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 90:9:1) Rf = 0,58, hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1250, 'H-NMR (200 MHz, CDClj): δ (ppm): 7,38-7,10 (m, 15H, aromatické látky); 5,18-5,10 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 2,26 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,81 (t, 3H, CH₃CH₂).

Podle postupu příkladu 11 se připraví:

erytromyc in A (E)-9-[O-[2-[N-benzy loxykarbony l-2-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-feny lmetylamino)etylamino]etyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 90:10:1) Rf = 0,5;

-17CZ 289943 B6 'H-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm): 7,11-6,97 (m, 15H, aromatické látky); 5,18-4,97 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[O-[6-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]hexyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 90:10:1) Rf= 0,6;

“H-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm): 7,27-6,96 (m, 15H, aromatické látky); 5,05-4,92 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,17 (s, 3H, OCH₂); 2,13 (s, 6H, 2 NCH₂); 0,70 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[O-[6-[N-benzyloxykarbonyl-3-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)propylamino]hexyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 90:10:1) Rf = 0,65;

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1194;

“H-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm): 7,39-7,01 (m, 15H, aromatické látky); 5,17-5,02 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 2,27 (s, 6H, NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[O-[6-[N-benzyloxykarbonyl-5-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)pentylamino]hexyl]oxim], erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-8-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)oktylamino]etyl]oxim], erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-5-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)pentylamino]etyl]oxim], erytromycin A (E)-9-[O-[5-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N^ř-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]pentyl]oxim], erytromycin A (E)-9-[O-[3-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]propyl]oxim], erytromycin A (E)-9-[O-[3-[N-benzyloxykarbonyl-4-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)butylamino]propyl]oxim], erytromycin A (E)-9-[O-[6-[N-benzyloxykarbonyl-2-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-(2-fenyletyl)amino]etylamino]hexyl]oxim] teplota tání 74 až 76 °C, hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ =1172;

“H-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,38-7,03 (m, 10H, aromatické látky); 5,13-5,03 (m, 2H, CH₂Ph); 3,29 (s, 3H, OCH₃); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃).

sloučenina 1: erytromycin A (E)-9-[O-[6-[N-etyl-6-(N'-etyl-N'-fenylmetylamino)hexylaminojhexyljoxim] teplota tání 80 až 82 °C (acetonitril);

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1094;

¹³C-NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 175,20; 171,35; 140,06; 128,86; 128,07; 126,62; 102,96; 96,27; 53,54.

sloučenina 2: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-etyl-6-(N'-etyl-N'-(2-fenyletyl)amino]hexylamino]etyl]oxim]

TLC (chloroform:hexan:trietylamin = 45:45:10) Rf = 0,2;

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1052 “H-NMR (200 MHz, CDCI₃): δ (ppm) 7,26 - 7,04 (m, 5H, aromatické látky); 3,22 (s, 3H, OCH₃); 2,20 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,79 (t, 3H, CH₃H₂).

-18CZ 289943 B6 erytromycin A (E)-9-[0-[6-[N-benzyloxykarbonyl-4-(N'-izopropyl-N'-fenylmetylamino)butylamino]hexyl]oxim] teplota tání 75 až 77 °C;

Ή-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,47- 7,12 (m, 10H, aromatické látky); 5,18-4,97 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(4-fluorfenyl)metyl]amino]hexylamino]etyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek= 90:10:1) Rf = 0,62;

’Η-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,38-6,88 (m, 15H, aromatické látky); 5,17- 5,03 (m, 2H, CH₂Ph); 3,29 (s, 3H, OCH₃); 2,26 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,81 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[0-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(4-metoxyfenyl)metyl]amino]hexylamino]etyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 45:45:10) Rf = 0,3;

’Η-NMR (200 MHz, CDClj): δ (ppm) 7,40- 7,23 (m, 10H, 2PhCH₂O); 7,20- 6,75 (m, 4H, PhOCH₃); 5,52-5,17 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,77 (s, 3H, PhOCH₃); 3,29 (s, 3H, OCH₃); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(3,4metylendioxyfenyl)metyl]amino]hexylamino]etyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 95:5:0,5) Rf = 0,31;

’Η-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,38 -7,22 (m, 10H, 2 PhCH₂O); 6,78-6,55 (m, 3H, aromatické látky); 5,90 (s, 2H, OCH₂O); 5,15-5,02 (m, 4H, 2CH₂Ph); 3,29 (s, 3H, OCH₃); 2,26 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(3-trifluormetylfenyl)metyl]amino]hexylamino]etyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 90:10:1) Rf = 0,65;

’Η-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,54- 7,15 (m, 14H, aromatické látky); 5,20- 5,03 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 2,26 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

erytromycin A (E)-9-[0-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-[N'-benzyloxykarbonyl-N'-[(4-metylsulfonylfenyl)metyl]amino]hexylamino]etyl]oxim]

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 95:5:0,5) Rf = 0,5;

’Η-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,90- 7,79 (m, 4H, PhSO₂CH₃); 7,48- 7,15 (m, 10H, 2 PhCH₂O); 5,19-5,03 (m, 4H, 2CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 3,02 (s, 3H, CH₃SO₂); 2,27 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

sloučenina 3: erytromycin A (E)-9-[O-[4-[N-izopropyl-4-[N'-izopropyl-N'-fenylmetylamino)butylamino]butyl]oxim] teplota tání 83 až 85 °C (hexan), hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1066;

’Η-NMR (200 MHz, CDC1₃); δ (ppm) 7,37-7,10 (m, 5H, aromatické látky); 3,50 (s, 2H, CH₂Ph); 3,30 (s, 3H, OCH₃); 2,26 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

Příklad 12 sloučenina 4: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim]

Do roztoku 5,9 mmol erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(N'-benzyloxykarbonyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oximu] (příklad 11) ve 150 ml etanolu se přidá

-19CZ 289943 B6

750 mg 10% roztoku palladia na aktivním uhlí. Vytvořená směs se umístí do Parrova hydrogenačního zařízení a směs se míchá při tlaku vodíku 0,1 MPa a při teplotě místnosti. Po 7 hodinách se katalyzátor odstraní filtrací a alkoholový roztok se odpaří dosucha, Vzniklý zbytek se po absorbci na silikagel čistí chromatografií při eluci směsí metylenchloridu, metanolu a čpavku v poměru 90:10:1. Vznikne výsledná sloučenina, erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6(fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim].

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 982;

¹³C-NMR (50 MHz, CDCI₃): δ (ppm) 140,48, 128,39, 128,11,126,88;

sloučenina 5: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[2-(fenylmetylamino)etylamino]etyl]oxim] ¹³C-NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 176,51; 172,36; 140,96; 129,08; 128,95; 127,67; 103,84; 96,86; 53,35;

sloučenina 6: erytromycin A (E)-9-[O-[6-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]hexyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1083;

¹³C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 175,24; 171,31; 140,33; 128,37; 128,13; 126,89; 102,92; 96,27; 54,01;

sloučenina 7: erytromycin A (E)-9-[0-[6-[3-(fenylmetylamino)propylamino]hexyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 995;

¹³C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 175,15; 171,37; 140,41; 128,38; 128,09; 126,89; 102,92; 96,27; 54,04;

sloučenina 8: erytromycin A (E)-9-[O-[6-[5-(fenylmetylamino)pentylamino]hexyl]oxim] 'H-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 7,35-7,15 (m, 5H, aromatické látky); 3,75 (s, 2H, CH₂Ph); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,81 (t, 3H, CH₃CH₂).

sloučenina 9: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[8-(fenylmetylamino)oktylamino]etyl]oxim] ’Η-NMR (200 MHz, CDCI3): δ (ppm) 7,40-7,15 (m, 5H, aromatické látky); 3,75 (s, 2H, CH₂Ph); 3,29 (s, 3H, OCH₃); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,82 (t, 3H, CH₃CH₂).

sloučenina 10: erytromycin A (E}-9-[O-[2-[5-(fenylmetylamino)pentylamino]etyl]oxim] ¹³C-NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 174,96; 172,00; 140,31; 128,39; 128,14; 126,93; 103,16; 96,20; 53,98;

sloučenina 11: erytromycin A (E)-9-[0-[5-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]pentyl]oxim] ¹³C-NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 175,24; 171,24; 140,41; 128,38; 128,13; 126,88; 102,97; 96,28; 54,06;

sloučenina 12: erytromycin A (E)-9-[O-[3-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]propyl]oxim] ^,3C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 175,23; 171,46; 140,45; 128,39; 128,13; 126,88; 102,99; 96,29; 50,06;

sloučenina 13: erytromycin A (E)-9-[O-[3-[4—(fenylmetylamino)butylamino]propyl]oxim) ¹³C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 175,22; 171,45; 140,35; 128,39; 128,13; 126,90; 102,98; 96,26; 53,94;

sloučenina 14: erytromycin A (E)-9-[O-[6-[N-izopropyl-2-(2-fenyletylamino)etylamino]hexyljoxim] ¹³C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 174,92; 170,96; 139,71; 128,42; 128,10; 125,79; 102,62; 95,94; 50,93;

sloučenina 15: erytromycin A (E)-9-[0-[6-[4-(N-izopropyl-fenylmetylamino)butylamino]hexyl]oxim]

-20CZ 289943 B6 teplota tání 78 až 80 °C;

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1052;

^,3C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 175,47; 171,30; 140,95; 128,61; 128,02; 126,70; 116,87;

102,94; 53,94;

sloučenina 16: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[6-[(4-fluorfenyl)metylamino)hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 999,5;

¹³C-NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 161,88; 136,06; 129,65; 115,14;

sloučenina 17: eiytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(4-metoxyfenyl)metylamino)hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1011;

¹³C-NMR (50 MHz, CDClj): δ (ppm) 158,57; 132,58; 129,31; 113,76;

sloučenina 18: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(3,4-metylendioxyfenyl)metylamino)hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1025;

¹³C-NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 147,65; 146,44; 134,39; 121,18; 108,66; 108,06;

sloučenina 19: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[6-[(3-trifluormetylfenyl)metylamino)hexylamino]etyljoxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1050;

¹³C-NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 141,57; 131,40; 130,63; 128,76; 124,22; 124,72; 123,56;

sloučenina 20: erytromycin A (E)-[9-[O-[2-[6-[(4-metylsulfonylfenyl)metylamino)hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1059;

¹³C-NMR(50 MHz, CDClj): δ (ppm) 147,23; 138,97; 128,79; 127,49.

Příklad 13

N-benzyloxykarbonyl-6-aminohexanol

Do směsi 25 g (0,21 mol) 6-aminohexanolu ve 250 ml etylacetátu a 200 ml vody se za stálého míchání při teplotě 0 °C postupně přidá 50% roztok 84,8 ml (0,256 mol) benzylchlormravenčanu ve 171 ml etylacetátu a 256 ml 1N roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se při pH 9 přivede na teplotu místnosti a 5 hodin se míchá. Po oddělení podílů se vodný podíl promyje 200 ml etylacetátu. Sloučené organické podíly se promyjí 150 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, suší se nad síranem sodným a odpařují se dosucha. Vzniklý zbytek se rozpustí v 300 ml etyleteru za vzniku sraženiny, která se oddělí filtrací a suší se ve vakuu při teplotě 50 °C. Vznikne 44,5 g výsledné sloučeniny o teplotě tání 80 až 82 °C.

Příklad 14

N-benzyloxykarbonyl-6-aminohexanal

Do roztoku 40 g (0,159 mol) N-benzyloxykarbonyl-6-aminohexanolu (příklad 13) v 600 ml metylenchloridu, který obsahuje 0,248 g (1,6 mmol) volných radikálů 2,2,6,6-tetrametylpiperidinoxy- (TEMPO), se přidá roztok 1,89 g (16 mmol) bromidu draselného ve 31 ml vody. Do 240 ml 7% roztoku chlornanu sodného se přidá 4,22 g hydrogenuhličitanu sodného a 5 ml 5% roztoku kyseliny chlorovodíkové. Vznikne 215 ml roztoku chlornanu sodného o pH 8,7,

-21 CZ 289943 B6 který se po částech přidá za stálého míchání a při teplotě 10 °C do reakční směsi k pH 8,7. Podíly se oddělí, organický podíl se dvakrát promyje 200 ml metylenchloridu, suší se nad síranem sodným a odpařuje se dosucha. Vznikne 39,45 g oleje výsledné sloučeniny.

TLC (etylacetát:hexan =1:1) Rf = 0,41.

Příklad 15

2-[6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etanol

Za přítomnosti molekulárního síta s velikostí ok 3 A se při teplotě místnosti 2 hodiny míchá směs 35 g (0,14 mol) N-benzyloxykarbonyl-6-aminohexanalu (příklad 15) a roztok 51,3 g (0,84 mol) 2-aminoetanolu ve 250 ml etanolu. Po filtraci reakční směsi přes celit se přidá 6,33 g (0,168 mol) hydroborátu sodného a reakční roztok se 4 hodiny míchá při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu a zbytek se rozpustí ve směsi 500 ml vody a 500 ml etylacetátu. Podíly se oddělí, vodný podíl se extrahuje 200 ml etylacetátu. Sloučený organický podíl se promyje 250 ml chloridu sodného, suší se nad síranem sodným a odpařuje se dosucha. Vznikne 38,36 g 2-[6(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etanolu.

TLC (etylacetát:metanol:čpavek = 10:2:1) Rf = 0,4.

Příklad 16

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etanol

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v přípravě příkladu 9 za použití 38,3 g (0,13 mol) 2-[6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etanolu (příklad 15). Vznikne olej výsledné sloučeniny, 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etanolu. TLC (etylacetát:hexan = 65:35) Rf = 0,45.

Příklad 17

2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etylmetansulfonát

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v přípravě příkladu 10 za použití 20 g (47,8 mmol)2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etanolu (příklad 16). Vznikne 24,35 g oleje výsledné sloučeniny, 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etylmetansulfonátu, která se použije v dalším postupu syntézy.

Příklad 18 erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etyljoxim]

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v přípravě příkladu 11 za použití 24,25 g (47,8 mmol) 2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etylmetansulfonátu (příklad 17). Produkt se po absorpci na silikagel čistí chromatografií při eluci směsí metylenchloridu, metanolu a čpavku v poměru 95:5:0,5 za vzniku 36,1 g erytromycin A (E)-9-[0-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etyl]oximu]. TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 85:15:1,5) Rf = 0,5, ’Η-NMR (200 MHz, CDC1₃): δ (ppm): 7,39- 7,22 (m, 10H, aromatické látky); 5,14- 5,05 (m, 4H, 2 CH₂Ph); 3,29 (s, 3H, OCH₃); 2,25 (s, 6H, 2 NCH₃); 0,80 (t, 3H, CH₃CH₂).

-22CZ 289943 B6

Příklad 19 erytromycin A (E)-9-[O-[2-(6-aminohexylamino)etyl]oxim]

Výsledná sloučenina se připraví podle postupu uvedeného v přípravě příkladu 12 za použití erytromycin A (E)-9-[0-[2-[N-benzyloxykarbonyl-6-(benzyloxykarbonylamino)hexylamino]etyljoximu] (příklad 18). Produkt se po absorpci na silikagel čistí chromatografií při eluci směsí metylenchloridu, metanolu a čpavku v poměru 85:15:1,5. Vznikne erytromycin A (E)-9-[O-[2(6-aminohexylamino)etyl]oxim].

TLC (metylenchlorid:metanol:čpavek = 85:15:1,5) Rf = 0,2;

¹³C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 175,18,171,26,102,96, 96,28.

Příklad 20 sloučenina 21: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(2-trifluormetylfenyl)metylamino]hexylamino]etyljoxim]

Do roztoku 2 g (2,24 mmol) erytromycin A (E)-9-[0-[2-(6-aminohexylamino)etyl]oximu] (příklad 19) v 50 ml etanolu se za stálého míchání a při teplotě místnosti přidá 0,4 g 2trifluormetylbenzaldehydu a 4,5 g molekulárního síta o velikosti ok 3 A. Po 2 hodinách se síto odstraní filtrací a do roztoku se přidá 0,2 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí. Reakční směs se vloží do Parrova hydrogenačního zařízení a jednu hodinu se hydrogenuje při tlaku vodíku 0,1 MPa. Katalyzátor se odstraní filtrací a rozpouštědlo se odpaří. Vznikne zbytek, který se po absorpci na silikagel čistí chromatografií při eluci směsí metylenchloridu, metanolu a čpavku v poměru 95:5:0,5. Vzniknou 2g výsledné sloučeniny, erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(2trifluormetylfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oximu].

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺= 1050;

^,3CNMR(50 MHz, CDC1₃) δ (ppm) 139,14, 131,88,130,38, 127,58,126,81,125,82.

Podle postupu uvedeného v příkladě 20 se připraví následující sloučeniny:

sloučenina 22: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-(3-pyridylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 982;

¹³C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 149,66, 148,39,135,81, 123,40.

sloučenina 23: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(4-trifluormetylfenyl)metylamino]hexylaminoJetyljoxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1050;

^,3CNMR(50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 144,73,128,23, 125,25, 124,26.

sloučenina 24: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(2-hydroxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 997;

¹³CNMR(50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 158,37, 128,60,128,19, 122,54,118,88,116,32.

sloučenina 25: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[6-[(3-hydroxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyljoxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 997;

¹³C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 157,28, 140,46,129,56, 119,70, 115,55,114,89.

sloučenina 26: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[6-[(4-n-butoxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyljoxim]

-23CZ 289943 B6 hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1053;

¹³C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 158,27, 131,65, 129,40, 114,40.

sloučenina 27: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(3-fenoxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1073;

¹³CNMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 157,32, 157,28, 142,69, 129,72, 129,64, 123,16, 122,91, 118,84,118,52,117,29.

sloučenina 28: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(4-hydroxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 997;

¹³C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 156,49,130,00, 128,87, 115,88.

sloučenina 29: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(4-fenoxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1073;

¹³CNMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 157,43, 156,05, 135,43, 129,69, 129,49, 123,07, 118,92, 118,72,118,67.

sloučenina 30: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(bifenyl-4-yl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1057;

^l3C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 140,94,139,86,139,40, 128,74,128,58,127,13,127,03.

sloučenina 31: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(2-furylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 971;

¹³C NMR (50 MHz, CDCI₃): δ (ppm) 153,92,141,73,110,08,106,81.

Příklad 21 sloučenina 32: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(3,5-dichlor-2-hydroxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim]

Za přítomnosti 6 g molekulárního síta s velikostí ok 3 A se při teplotě místnosti 2 hodiny míchá směs roztoku 2,5 g (2,8 mol) erytromycin A (E)-9-[0-[2-(6-aminohexylamino)etyl]oximu] (příklad 19) ve 100 ml bezvodého etanolu a 0,535 g (2,8 mmol) 3,5-dichlor-2-hydroxybenzaldehydu. Po odstranění molekulárního síta filtrací reakční směsi se po částech přidá 0,106 g (2,89 mmol) hydroborátu sodného a reakční roztok se 3 hodiny míchá. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se po absorpci na silikagel čistí chromatografií při eluci směsí metylenchloridu, metanolu a čpavku v poměru 85:15:1,5. Vznikne 2,2 g erytromycin A (E)-9[0-[2-[6-[(3,5-dichlor-2-hydroxyfenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oximu].

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1066;

^l3C NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 153,43,128,43, 126,42,124,41,122,91,121,61.

Podle uvedeného postupu příkladu 21 se připraví následující sloučeniny:

sloučenina 33: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(2-nitrofenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1027;

¹³CNMR(50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 149,14,135,79, 133,13,131,26,127,87,124,70.

-24CZ 289943 B6 sloučenina 34: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[6-[(3-nitrofenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1027;

¹³C NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 148,37, 142,87, 134,17, 129,22,122,81, 121,96.

sloučenina 35: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[6-[(4-nitrofenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1027;

¹³C NMR (50 MHz, CDC1₃): δ (ppm) 148,41,147,00,128,59, 123,60.

sloučenina 36: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(4-hydroxy-3-nitrofenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1043;

¹³C NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 157,29, 137,40,134,05, 128,01,125,23,121,70.

sloučenina 37: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[6-[(3-hydroxy-4-nitrofenyl)metylamino]hexylamino]etyl]oxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ - 1043;

^l3C NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 155,50,151,98, 132,51, 125,13, 119,67,118,59.

Příklad 22 sloučenina 38: erytromycin A (E)-9-[O-[2-[N-metyl-6-(N^/-metyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oxim]

Do roztoku 2 g (2 mmol) erytromycin A (E}-9-[O-[2-[6-(fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oximu] (příklad 12) ve 20 ml směsi etanolu a vody v poměru 1:1 se za stálého míchání a při teplotě místnosti přidá 2 ml (26,6 mmol) 37% vodného roztoku formaldehydu a 0,82 g 10% roztoku paladia na aktivním uhlí. Reakční směs se vloží do Parrova hydrogenačního zařízení a 2 hodiny se hydrogenuje při tlaku vodíku 0,1 MPa. Katalyzátor se odstraní filtrací a rozpouštědlo se odpaří. Vznikne zbytek, který se po absorpci na silikagel čistí chromatografií při eluci směsí metylenchloridu, metanolu a čpavku v poměru 90:10:1. Vznikne 1,8 g výsledné sloučeniny, erytromycin A (E)-9-[Q-[2-[N-metyl-6-(N'-metyl-N'-fenylmetylamino)hexylamino]etyl]oximu].

hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1009;

¹³C NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 139,20,129,04,128,17, 129,86.

Podle uvedeného postupu příkladu 22 se připraví následující sloučenina:

sloučenina 38: erytromycin A (E)-9-[0-[2-[N-metyl-6-(N'-metyl-N'-(4-trifluormetylfenyl)metylaminojhexylaminojetyljoxim] hmotové spektrum (C.I.) (M+H)⁺ = 1078;

^,3C NMR (50 MHz, CDCI3): δ (ppm) 143,65,129,12,129,03, 125,10,124,29.

Příklad 23

Farmakologická účinnost

a) Antibakteriální účinnost in vitro

Hodnota minimální inhibiční koncentrace (MIC), vztahující se na grampozitivní a gramnegativní bakterie se určovala metodou postupného ředění ve dvou zřeďovacích řadách (National

-25CZ 289943 B6

Committee for Clinical Laboratory Standards, 1990; methods for dilution antimicrobial susceptibility tests for bacteria that grow aerobically; Approved standards M7-A2-NCCLS, Villanova, Pa.) na bujónu Mueller Hinton Broth (MHB). Bakterie s vysokými nároky na živné prostředí (Streptococcus pneumoniae, Streptococcus pyogenes) se během pokusu pěstovaly na bujónu obohaceném 5% koňským sérem. Srovnávacími makrolidy byly Roxitromycin a larithromycin (the Měrek Index, IX Ed. no. 8253, 2340).

Hodnota MIC, vyjádřená v pg/ml, se určí po 18 hodinách inkubace kultivačních mikroploten při teplotě 37 °C jako nejnižší koncentrace antibiotika, která inhibuje bakteriální růst.

b) Bakteriální účinnost in vivo

Terapeutická účinnost sloučenin obecného vzorce I, vyjádřená jako střední ochranná dávka, se určí pomocí experimentální plicní infekce myší, způsobené kmenem Streptococcus pyogenes C 203.

K pokusu se použily myši tělesné váhy 23 až 35 g, umístěné v klecích po šesti a krmené ad libitum.

Myším se během anestezie směsí etyleteru a chloroformu intranasálně aplikovala suspenze 10⁸ UFC S.pyogenes C 203 v 0,05 ml tryptózového bujónu.

Zkoumané sloučeniny v 0,2% Tweenu se aplikovaly intraperitoneálně v jedné dávce, a to 24 hodin před nebo 1 hodinu po infikování zvířete.

Doba přežívání myší se prodloužila až na deset dní po infikování.

V průběhu analýzy probitů se určovala hodnota PD₅o, vyjádřená v mg/kg.

V následujících tabulkách je uvedena antibakteriální účinnost in vitro proti grampozitivním mikroorganismům (tabulka 1), gramnegativním mikroorganismům (tabulka 2) a účinnost in vivo (tabulka 3) sloučenin obecného vzorce I.

Tabulka 1

Antibakteriální účinnost in vitro, vyjádřená jako minimální inhibiční koncentrace MIC (pg/ml), sloučenin č. 2, 4-12, 16-19, 21 a 23-38 a srovnávacích sloučenin Roxitromycinu a Claritromycinu proti grampozitivním mikroorganismům, respektive Streptococcus pneumoniae BS 3, Streptococcus pneumoniae BS 4, Streptococcus pyogenes A 26, Streptococcus pyogenes C 203, Enterecoccus faecalis ATCC 29212 a Stafylococcus aureus PV 14.

-26CZ 289943 B6

sloučenina	MIC (pg/ml)
S. pneumoniae BS3	S. pneumoniae BS4	S. pyogenes A 26	S. pyogenes C 203	E faecalis ATCC 29212	S. aureus PV 14
2	0,0156	0,0312	0,0156	0,0312	8	1
4	0,0156	0,0156	0,0156	0,0039	4	0,25
5	0,0156	0,0312	0,0312	0,0156	4	1
6	0,0156	0,0312	0,0312	0,0156	8	0,25
7	0,0625	0,0625	0,0312	0,0156	4	0,5
8	0,25	0,5	0,0312	0,0078	8	0,5
9	0,0078	0,0078	0,0078	0,0039	4	0,25
10	0,0156	0,0156	0,0078	0,0039	4	0,5
11	0,25	0,5	0,0625	0,0312	16	0,5
12	0,25	0,5	0,0625	0,0312	16	0,25
16	0,0156	0,0156	0,0156	0,0039	4	0,25
17	0,0312	0,0625	0,0625	0,0039	4	0,25
18	0,0156	0,0312	0,0312	0,0078	2	0,25
19	0,0156	0,078	0,0156	0,0156	2	1
21	0,0078	0,0039	0,0078	0,0156	2	1
23	0,0156	0,078	0,0156	0,0156	2	1
24	0,0078	0,0156	0,0156	0,0039	4	0,25
25	0,25	0,25	0,125	0,0312	8	0,125
26	0,0156	0,0156	0,0312	0,0078	1	0,25
27	0,0078	0,0078	0,0156	0,0078	1	0,5
28	0,25	0,25	0,25	0,125	16	0,125
29	0,0078	0,0156	0,0312	0,0039	1	0,5
30	0,0156	0,0156	0,0156	0,0078	1	0,5
31	0,0078	0,0078	0,0078	0,0039	4	0,5
32	0,0625	0,0312	0,0625	0,0156	2	0,5
33	0,0039	0,0039	0,0039	0,00097	2	0,5
34	0,0019	0,0039	0,0078	0,0039	1	0,25
35	0,0039	0,0039	0,0078	0,0019	0,5	0,25
36	0,0625	0,0625	0,0625	0,0078	16	0,5
37	0,0312	0,312	0,0312	0,0039	8	0,5
38	0,0078	0,0039	0,0156	0,0078	8	0,5
Roxitromycin	0,0312	0,0625	0,0625	0,0625	4	1
Claritromycin	0,0078	0,0156	0,0078	0,0078	1	0,25

Výsledky tabulky dokazují, že sloučeniny obecného vzorce I podle současného vynálezu mají účinek proti gram-pozitivním bakteriím podstatně srovnatelný s Claritromycinem a 5 Roxitromycinem.

Tabulka 2 io Antibakteriální účinnost in vitro, vyjádřená jako minimální inhibiční koncentrace MIC (pg/ml), sloučenin 2, 4-12, 16-19, 21, 23-38 a srovnávacích sloučenin Roxitromycinu a Claritromycinu proti gramnegativním mikroorganismům, respektive proti Escherichia coli ATCC 25922 a Klebsiella pneumoniae ZC 2.

-27CZ 289943 B6

	MIC (	-ig/ml)
sloučenina	E.coli ATCC 25922	K.pneumoniae ZC 2
2	16	64
4	4	16
5	8	32
6	4	16
7	4	16
8	4	16
9	4	16
10	4	16
11	8	16
12	8	32
16	2	8
17	4	16
18	2	16
19	2	8
21	4	16
23	1	4
24	4	8
25	8	16
26	1	2
27	1	2
28	16	32
29	1	2
30	1	2
31	4	16
32	4	16
33	4	16
34	1	8
35	1	4
36	8	32
37	4	16
38	8	32
Roxithromycin	28	256
Clarithromycin	64	128

Jak vyplývá z výsledků tabulky, je antibakteriální účinek sloučenin obecného vzorce I proti gramnegativním mikroorganismům, jako je Escherichia coli a Klebsiela pneumoniae, významně 5 vyšší než je tomu u obou srovnávacích sloučenin.

-28CZ 289943 B6

Tabulka 3

Antimikrobiální aktivita in vivo, vyjádřená jako střední ochranná dávka PD50 (mg/kg), sloučenin 4, 10, 16-19, 21, 23, 26-27, 29-30, 33-35 a 38 a srovnávacích sloučenin Roxitromycinu a Claritromycinu stanovená 24 hodin před a 1 hodinu po navození experimentální plicní infekce kmenem Streptococcus pyogenes C 203 myším.

sloučenina	pd50 bakteriální pneumonie (S. pyogenes C 203)
1 hodinu po infikován	24 hodin po infikování
4	0,9	4,78
10	2,36	5,8
16	3,6	10,21
17	1,17	8,16
18	1,32	2,23
19	1,95	4,84
21	0,82	5,95
23	1,46	3,49
26	6,11	6,11
27	15,6	15,6
29	7,65	6,1
30	19,3	19,3
33	1,61	6,11
34	1,88	6,8
35	3	6
38	11,8	11,8
Roxithromycin	0,9	>25
Clarithromycin	3,25	>50

Sloučeniny obecného vzorce I jsou in vivo účinné. Z výsledků vyplývá, že doba účinku a poločas tkáňové eliminace jsou výrazně vyšší než u obou srovnávacích sloučenin.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (5)

1. Deriváty erythromycinu A obecného vzorce I

R. R£ i¹ I

A-(CH_O) -N-(CH_O) -N-(CH,) -0-N=M (I) č Π ά m c. Γ kde

A znamená fenylový zbytek nebo heterocyklický zbytek o 5 až 6 členech, obsahující alespoň jeden heteroatom ze skupiny dusík, kyslík a síra, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty, které jsou stejné nebo různé a volí se ze skupiny alkyl nebo alkoxyskupina o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, alkylendioxyskupina o 1 až 2 atomech uhlíku, alkylsulfonyl o 1 až 4 atomech uhlíku, fenyl, fenoxyskupina, hydroxyskupina, karboxyskupina, nitroskupina, atom halogenu nebo trifluormethyl,

-29CZ 289943 B6

Ri a R₂, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem, znamená celé číslo 1 nebo 2, znamená celé číslo 1 až 8, znamená celé číslo 2 až 6, znamená skupinu vzorce

CH

A i

HO

CHý''^v kde R₃ znamená atom vodíku nebo methyl, jakož i farmaceuticky přijatelné soli těchto látek.

2. Deriváty erythromycinu A obecného vzorce I podle nároku 1 v konfiguraci E.

3. Deriváty erythromycinu A obecného vzorce I podle nároku 1, kde A znamená fenyl nebo heterocyklický zbytek vybraný ze skupiny pyridin a furan, popřípadě substituovaný 1 až 3 substituenty ze skupiny hydroxyskupina, methoxyskupina, methylendioxyskupina, nbutoxyskupina, fenoxyskupina, fenyl, methylsulfonyl, nitroskupina, atom halogenu nebo trifluormethyl, R₍ a R₂ jsou stejné a znamenají atom vodíku nebo methyl a R₃ znamená atom vodíku.

4. Deriváty erythromycinu A obecného vzorce I podle nároku 1, kde A znamená fenyl, popřípadě substituovaný fenoxyskupinou, nitroskupinou a trifluormethylovou skupinou, Ri a R₂ jsou stejné a znamenají atom vodíku nebo methyl, n=l,m = 6, r = 2aR₃ znamená atom vodíku.

5. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje nejméně jeden derivát erythromycinu A obecného vzorce I podle nároku 1 spolu s farmaceutickým nosičem.