Patents
Search within
Search within the title, abstract, claims, or full patent document: You can restrict your search to a specific field using field names.
Use TI= to search in the title, AB= for the abstract, CL= for the claims, or TAC= for all three. For example, TI=(safety belt).
Search by Cooperative Patent Classifications (CPCs): These are commonly used to represent ideas in place of keywords, and can also be entered in a search term box. If you're searching forseat belts, you could also search for B60R22/00 to retrieve documents that mention safety belts or body harnesses. CPC=B60R22 will match documents with exactly this CPC, CPC=B60R22/low matches documents with this CPC or a child classification of this CPC.
Learn More
Title
Abstract
Claims
Full Document
Find patents
Keywords and boolean syntax (USPTO or EPO format): seat belt searches these two words, or their plurals and close synonyms. "seat belt" searches this exact phrase, in order. -seat -belt searches for documents not containing either word.
For searches using boolean logic, the default operator is AND with left associativity. Note: this means safety OR seat belt is searched as (safety OR seat) AND belt. Each word automatically includes plurals and close synonyms. Adjacent words that are implicitly ANDed together, such as (safety belt), are treated as a phrase when generating synonyms.
Learn More
Search by
Chemistry searches match terms (trade names, IUPAC names, etc. extracted from the entire document, and processed from .MOL files.)
Substructure (use SSS=) and similarity (use ~) searches are limited to one per search at the top-level AND condition. Exact searches can be used multiple times throughout the search query.
Searching by SMILES or InChi key requires no special syntax. To search by SMARTS, use SMARTS=.
To search for multiple molecules, select "Batch" in the "Type" menu. Enter multiple molecules separated by whitespace or by comma.
Learn More
Patent numbers
Search specific patents by importing a CSV or list of patent publication or application numbers.
Způsob vytváření stříbrného povlaku na skleněném substrátu
CZ284393B6
Czechia
- Other languages
English - Inventor
Pierre Dr. Laroche Pierre Dr. Boulanger Christian Dr. Dauby
Description
translated from
Způsob vytváření stříbrného povlaku na povrchu substrátu ze skla
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu vytváření stříbrného povlaku na povrchu skleněného substrátu, zejména postříbřování skla to znamená chemického ukládání povlaku stříbra za použití postříbřovacího roztoku.
Dosavadní stav techniky
Podle dosavadního stavu techniky se tyto kovové povlaky mohou ukládat za pomoci šablony, přičemž vznikají dekorativní výrobky, ovšem uvedený vynález je spíše zaměřen na skleněné substráty na kterých je uložen spojitý reflexní povlak. Tento povlak je možno aplikovat na substrát v libovolné formě, například na umělecký předmět, čímž se dosáhne určitého požadovaného dekorativního efektu, ovšem předpokládá se, že tento postup podle uvedeného vynálezu nalezne největší uplatnění v případech, kdy se tento povlak aplikuje na plochý skleněný substrát. Uvedený reflexní povlak může být tak tenký, že je transparentní. Tyto skleněné tabule, které jsou opatřeny transparentní reflexní vrstvou, se používají kromě jiného jako panely neboli velké tabule pro odstínění slunečního záření nebo jako panely s nízkou emisní schopností (pokud se týče infračerveného záření). V alternativním provedení mohou být tyto povlaky zcela reflexní, čímž se získá zrcadlový povlak. Uvedené postupy se rovněž používají pro přípravu skleněných postříbřených mikro zrníček nebo mikro kuliček (to znamená mikro zrníček, na kterých je povlak stříbra), kterých je možno použít ke vpravování do matrice z plastického materiálu, čímž se získávají reflexní nátěry pro vozovky nebo vodivé plastické materiály.
Postříbřená zrcadla se v běžné průmyslové praxi připravují následujícím způsobem. Sklo se nejdříve vyleští a potom se senzitizuje, což se provádí obvykle za použití vodného roztoku chloridu cínatého SnCk Po opláchnutí se povrch skla obvykle aktivuje pomocí zpracovávání amoniakálním roztokem dusičnanu stříbrného. Potom se na tento povrch aplikuje postříbřovací roztok, čímž se vytvoří opakní povlak stříbra. Tento povlak stříbra se potom opatří povlakem ochranné vrstvy mědi a potom jednou nebo více povlaky vnějšího nátěru za účelem přípravy konečné formy zrcadla.
Tento povlak stříbra ne vždy přilne dostatečně pevně k substrátu. V případě přítomnosti určitých produktů z předchozí výroby bylo pozorováno, že stříbrné povlaky spontánně odpadávají ze skleněného substrátu. K. tomuto jevu například dochází v případě postříbřených mikro zrníček, které se připravují obvy klými postupy podle dosavadního stavu techniky a potom se vpravují do matric z plastických materiálů.
V poslední době by lo navrženo chránit stříbrné povlaky zpracováváním acidickým vodným roztokem cínatých solí (viz. patent Velké Británie č. GB 2252568). Podle dalších řešení z poslední doby se stříbrný povlak chrání zpracováním roztokem obsahujícím přinejmenším jeden prvek ze skupiny zahrnující chrom (dvojmocný), vanad (dvojmocný nebo trojmocný), titan (dvojmocný nebo trojmocný), železo (dvojmocné), indium (jednomocné nebo dvojmocné), měď (jednomocná) a hliník (dvojmocný), viz. patent Velké Británie č. 2254339. Jednou z důležitých aplikací metod ochranného zpracovávání podle patentů Velké Británie č. 2252568 a 2254339 je výroba stříbrných zrcadel, která neobsahují běžnou ochrannou vrstvu mědi. Tato zrcadla je možno chránit nátěrovými hmotami neobsahujícími olovo.
Podstata vynálezu
Cílem uvedeného vynálezu je zlepšení adheze těchto stříbrných povlaků ke skleněnému substrátu a tím zlepšení trvanlivosti stříbrného povlaku.
Podle prvního aspektu se uvedený vynález týká způsobu vytvoření stříbrného povlaku na povrchu substrátu ze skla, který zahrnuje aktivační stupeň, při kterém se povrch skla uvádí do kontaktu s aktivačním roztokem, dále senzitizační stupeň, při kterém se povrch skla uvádí do kontaktu se senzitizačním roztokem a následné provedený postříbřovací stupeň, ve kterém se 10 tento povrch skla kontaktuje s postříbřovacím roztokem, který obsahuje zdroj stříbra za vzniku stříbrného povlaku, jehož podstata spočívá vtom, že aktivační roztok obsahuje ionty přinejmenším jednoho z následujících prvků: bizmutu (trojmocný), chrómu (dvojmocný), zlata (trojmocné), india (trojmocné), niklu (dvojmocný), paladia (dvojmocné), platiny (dvoj mocná), rhodia (trojmocné), ruthenia (trojmocné), titanu (trojmocný), vanadu (trojmocný) a zinku 15 (dvojmocný).
Ve výhodném provedení postupu podle vynálezu se při uvedeném senzitizačním stupni povrch přivádí do kontaktu se senzitizačním roztokem obsahujících chlorid cínatý. Rovněž je výhodné, jestliže se uvedený senzitizační stupeň provádí před uvedeným aktivačním stupněm.
Uvedeným substrátem je ve výhodném provedení plochá deska ze skla, přičemž tloušťka vrstvy stříbra vytvořená při uvedeném postříbřovacím stupni je výhodně v rozmezí od 8 nm do 30 nm, a ještě výhodněji v rozmezí od 70 nm do 100 nm.
Uvedeným aktivačním roztokem je s výhodou vodný roztok chloridu paladnatého, výhodně roztok chloridu paladnatého, který má koncentraci v rozmezí od 5 do 130mg/l. Při tomto postupu se výhodně sklo uvádí do kontaktu s 1 až 23 miligramy chloridu paladnatého PdCl2 na čtvereční metr uvedeného povrchu substrátu, podle ještě výhodnějšího provedení s přinejmenším 5 miligramy chloridu paladnatého PdCl2 na čtvereční metr uvedeného povrchu substrátu.
Hodnota pH uvedeného aktivačního roztoku je výhodně v rozmezí od 3,0 do 5,0.
Při výhodné variantě postupu podle vynálezu se stříbrný povlak v následné fázi uvádí do kontaktu s roztokem obsahujícím ionty přinejmenším jednoho prvku ze skupiny zahrnující chrom 35 (dvojmocný), vanad (dvojmocný nebo trojmocný), titan (dvojmocný nebo trojmocný). železo (dvojmocné), indium (jednomocné nebo dvojmocné), cín (dvojmocný), měď (jednomocná) a hliník (trojmocný).
Důležitým aspektem předmětného vynálezu je rovněž zrcadlo, které je tvořeno sklovitým 40 substrátem opatřeným povlakem stříbra, který není povlečen ochrannou vrstvou mědi, přičemž toto zrcadlo vykazuje poté, co bylo vystaveno působení urychleného CASS testu na stárnutí a/nebo testu se solnou mlhou, definovanými v předchozím textu, průměrný počet bílých skvrn menší než 10 na dm2.
Výhodně toto zrcadlo odpovídá vlastnostem, kdy poté, co bylo vystaveno působení urychleného CASS testu na stárnutí a/nebo testu se solnou mlhou, které byly definovány v předchozím textu, vykazuje průměrný počet bílých skvrn menší než 5 na dm.
Charakteristickým znakem postupu podle uvedeného vynálezu je aktivování substrátu 50 zpracováním tohoto substrátu se specifickým aktivačním roztokem před postříbřením.
Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že zpracování povrchu skla za použití aktivačního roztoku podle tohoto vynálezu zlepšuje adhezi stříbrného povlaku.
-2CZ 284393 B6
Senzitizační stupeň přispívá ke zlepšení přilnavosti stříbrného povlaku a tím i k jeho trvanlivosti. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu se tento senzitizační stupeň provádí před uvedeným postříbřovacím stupněm. Tento senzitizační stupeň se obvykle provádí za použití senzitizačního roztoku obsahujícího chlorid cinatý SnCl2.
Ve výhodném provedení podle vynálezu se tento uvedený senzitizační stupeň provádí před aktivačním stupněm. Podle vynálezu bylo zjištěno, že pořadí provádění jednotlivých stupňů je důležité k dosažení dobré trvanlivosti. Tento objev je zcela překvapivý, neboť při provádění tohoto aktivačního zpracovávání se ve skutečnosti nevytváří zřetelně spojitá vrstva obsahující 10 bizmut (trojmocný), chrom (dvojmocný), zlato (trojmocné), indium (trojmocné). nikl (dvojmocný), paladium (dvojmocné), platinu (dvojmocná), rhodium (trojmocné), ruthenium (trojmocné), titan (trojmocný), vanad (trojmocný) nebo zinek (dvojmocný), ale tyto částice jsou na povrchu skla ve formě ostrůvků. Analýzou povrchu skla zpracovaného senzitizačním roztokem obsahujícím chlorid cinatý, po kterém následovalo zpracování aktivačním roztokem 15 obsahujícím paladium (trojmocné), se ukázalo, že je zde na povrchu skla přítomen určitý poměr atomů paladia vzhledem k atomům cínu. Podle vynálezu bylo zjištěno, že v obvyklém případě je možno zjistit na povrchu skla poměr asi 0,4 atomu paladia na atom cínu a 0,3 atomu cínu na atom křemíku.
Toto aktivační zpracovávání prováděné podle uvedeného vynálezu je možno provést s různými typy sklovitých substrátů, jako jsou například skleněná mikro zrníčka nebo mikro kuličky. Dále bylo při tomto postupu zpracovávání podle uvedeného vynálezu zjištěno, že se tímto způsobem zvýší adheze tohoto stříbrného povlaku na skleněných mikro zrníčcích nebo mikro kuličkách, který se ukládá v následné fázi na tomto skleněném povrchu. Podle uvedeného vynálezu bylo 25 rovněž zjištěno, že v případě, kdy se tato postříbřená mikro zrníčka nebo mikro kuličky potom vpraví do plastického materiálu, potom tendence tohoto povlaku stříbra k odlupování je menší než je tomu u zrníček nebo kuliček v případě, kdy se aktivační zpracovávání způsobem podle uvedeného vynálezu neprovádí. Postup podle uvedeného vynálezu je rovněž určen pro zpracovávání plochých skleněných substrátů, přičemž se předpokládá, že postup podle vynálezu 30 je zejména určen pro tyto typy substrátu. Z výše uvedeného vy plývá, že zpracování podle uvedeného vynálezu se ve výhodném provedení provádí na plochém skleněném substrátu, jako je například skleněná deska.
Vrstvu stříbra je možno ukládat ve formě povlaku stříbra, který je dostatečně tenký, takže je tato 35 vrstva transparentní. Ploché skleněné substráty opatřené těmito transparentními povlaky se používají pro výrobu zasklívacích panelů neboli velkých skleněných desek, které snižují emisi infračerveného záření a/nebo chrání před účinky slunečního záření. Podle jednoho z projedeni podle uvedeného vynálezu je tloušťka vrstvy stříbra, vytvořená při tomto postříbřovacím stupni, v rozmezí od 8 nm do 30 nm.
Ovšem metoda zpracovávání podle uvedeného vynálezu se ve výhodném provedení aplikuje na skleněné substráty, na které se v následující fázi nanese tlustý opakní povlak stříbra, čímž se vytvoří zrcadlo. Tato provedení podle uvedeného vynálezu, kdy je produktem zrcadlo, se používají například při výrobě zrcadel pro domácnosti nebo pro výrobu zpětných zrcátek pro 45 automobily. Postup podle uvedeného vynálezu umožňuje výrobu zrcadel, u kterých se dosahuje zlepšené adheze stříbrného povlaku ke sklu. Vzhledem k výše uvedenému je podle dalšího provedení podle vynálezu tloušťka vrstvy stříbra, vytvořená během provádění postříbřovacího stupně, v rozmezí od 70 nm do 100 nm.
Podle uvedeného vynálezu se aktivování skla provádí před procesem postříbřování, přičemž tato aktivace se provádí zpracováváním skleněného substrátu specifickým aktivačním roztokem. Podle vynálezu bylo zjištěno, že stříbrný povlak zrcadla, který se vytvoří postupem podle vynálezu, má lepší adhezi než povlak zrcadla vyrobený běžnými postupy podle dosavadního stavu techniky.
-3CZ 284393 B6
Tuto zlepšenou adhezi stříbrného povlaku získaného postupem podle uvedeného vynálezu je možno ověřit různými způsoby.
Adhezi stříbrného povlaku ke skleněnému substrátu je možno rychle odhadnout testováním za použití adhezní pásky, přičemž při tomto testu se adhezní páska aplikuje na stříbrný povlak a potom se odtrhne. V případě, kdy stříbrný povlak nemá dobrou adhezi ke skleněnému substrátu, potom se při odtržení pásky od skla tento povlak odstraní.
Stupeň adheze tohoto stříbrného povlaku ke skleněnému substrátu je možno rovněž ověřit tak, že se získaný produkt podrobí urychlenému testu na stárnutí, jako je například CASS test nebo test při kterém se používá solné mlhy, tak zvaný Salt Fog Test V některých případech je možno zjistit, že produkt podrobený působení těchto testů má určitou obvodovou korozi a/nebo skvrny rozptylující světlo (tak zvané bílé skvrny).
Aktivační zpracovávání podle uvedeného vynálezu poskytuje i další výhody. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že postříbřovací reakce na skleněném substrátu, který je aktivován postupem podle vynálezu, je mnohem efektivnější, to znamená, že výtěžek reakce je vyšší. Při tomto postupu podle uvedeného vynálezu je možno dosáhnout výtěžek vyšší asi o 15 % v porovnání s postříbřovacím procesem prováděným na skleněném substrátu aktivovaném obvyklým způsobem podle dosavadního stavu techniky roztokem amoniakálního dusičnanu stříbrného. Toto zlepšení přináší výhody jak z ekonomického hlediska, neboť v tomto případě je možno podle vynálezu použít menší množství reakčních činidel k dosažení stejné tloušťky stříbrného povlaku, tak i z hlediska ochrany životního prostředí, neboť množství odpadových látek, které je nutno zneškodňovat po provedení postříbřovací reakce, je menší.
Všeobecně je možno uvést, že je obvyklé chránit stříbrný povlak vnějším povlakem mědi za účelem zpomalení ztráty lesku stříbrné vrstvy. Tato vrstva mědi je sama chráněna proti opotřebení otěrem a před korozí vrstvou nátěrové hmoty . Nejlepší ochranu povlaku mědi před korozí poskytují takové nátěrové hmoty, které obsahují olověné pigmenty. Bohužel ovšem jsou tyto olověné pigmenty toxické a jejich použití je stále více závadnější z důvodů ochrany zdraví a životního prostředí.
V části dosavadního stavu techniky byly citovány patenty Velké Británie č. GB 2252568 a 2254339, podle nichž je možno chránit stříbrné povlaky zpracováváním acidickým vodným roztokem cínatých solí a rovněž je možno je chránit zpracováním roztokem definovaným v části dosavadního stavu techniky. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že aktivační zpracování prováděné postupem podle uvedeného vynálezu je zejména vhodné právě pro přípravu těchto produktů. Jednou z důležitých aplikací metod ochranného zpracovávání podle patentů Velké Británie č. 2252568 a 2254339 je výroba stříbrných zrcadel, které neobsahují běžnou ochrannou vrstvu mědi. Tato zrcadla je možno chránit nátěrovými hmotami neobsahujícími olovo. Aktivační zpracování podle uvedeného vynálezu je zejména výhodné pro výrobu těchto zrcadel. Vysvětlení spočívá vtom, že při aktivačním zpracování skleněného substrátu během výroby zrcadel, chráněných tímto zpracovávacím postupem, se významně zlepší adheze povlaku stříbra u těchto zrcadel a tím i jejich životnost. Z výše uvedeného vyplývá, že postup podle vynálezu je možno aplikovat ve výhodném provedení na výrobu zrcadel, které nemají vrstvu mědi, a zejména na zrcadla získaná postupem, při kterém se stříbrný povlak v následné fázi kontaktuje s roztokem obsahujícím ionty přinejmenším jednoho prvku ze skupiny zahrnující chrom (dvojmocný), vanad (dvojmocný nebo trojmocný), titan (dvojmocný nebo trojmocný). železo (dvojmocné), indium (jednomocné nebo dvojmocné), cín (dvojmocný), měď (v mocenství (I) a hliník (trojmocný).
Skleněný substrát je možno přivádět do kontaktu s aktivačním roztokem ponořováním do zásobníku obsahujícího aktivační roztok, ovšem ve výhodném provedení podle vynálezu se skleněný substrát přivádí do kontaktu s aktivačním roztokem postřikem tímto aktivačním roztokem. Toto řešení je zejména účinné a praktické v případech plochých skleněných substrátů,
-4CZ 284393 B6 například během průmyslové výroby plochých zrcadel, při kterých skleněné desky prochází následně zařazenými jednotkami, ve kterých se provádí senzitizace, aktivace a potom se aplikuje postřikem postříbřovací reakční činidlo.
Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že skleněný substrát je možno efektivně aktivovat rychlým zpracováním za použití specifického aktivačního roztoku. Kromě toho bylo zjištěno, že doba kontaktu skleněného substrátu s tímto aktivačním roztokem může být velice krátká, například okolo pouze několika sekund. V praxi se při průmyslové výrobě plochých zrcadel desky skla posunují na výrobní lince zrcadel, ve které tyto skleněné desky postupují aktivační 10 jednotkou, kde se aplikuje postřikem aktivační roztok, potom oplachovací jednotkou a nakonec jednotkou na aplikaci postříbřovacího povlaku.
Tento aktivační roztok ve výhodném provedení podle vynálezu obsahuje zdroj paladia, nejvýhodněji paladnaté soli ve vodném roztoku, zejména chlorid paladnatý PdCl? v okyseleném 15 vodném roztoku.
Aktivační roztok je možno použít velmi jednoduchým a ekonomickým způsobem. Tento roztok chloridu paladnatého PdCl? může mít koncentraci v rozmezí od 5 do 130 miligramů/litr. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že uvedením skleněného substrátu do kontaktu s množstvím 20 v rozmezí od 1 do 23 miligramů chloridu paladnatého PdCl? na čtvereční metr skla, ve výhodném provedení s množstvím přinejmenším 5 miligramů chloridu paladnatého PdCl? na čtvereční metr skla, je zcela dostačující k efektivnímu aktivování skleněného substrátu. Ve skutečnosti bylo podle uvedeného vynálezu zjištěno, že použití množství chloridu paladnatého PdCl· vyššího než asi 5 nebo 6 miligramů chloridu paladnatého PdCl? na metr čtvereční skla neposkytuje žádné 25 významné zlepšení. Z výše uvedeného vyplývá, že je výhodné zpracovávat skleněný substrát asi až 6 miligramy chloridu paladnatého PdCl· na metr čtvereční skleněného substrátu
Podle uvedeného vynálezu bylo rovněž zjištěno, že nej lepších výsledků je možno dosáhnout v případech, kdy hodnota pH uvedeného aktivačního roztoku se pohybuje v rozmezí od 2,0 do 30 7.0. nejvyhodněji v rozmezí od 3.0 do 5,0. Toto rozmezí hodnot pH umožňuje získat roztoky, které jsou jak stabilní tak i účinné pro provádění aktivace skleněného substrátu. Například je možno uvést, že při použití roztoku obsahující paladium s hodnotou pod pH = 3 může být podíl paládia uloženého na skleněném substrátu zmenšen, což vede ke špatné kvalitě produktu. Nad hodnotou pH = 5 ovšem nastává riziko vysrážení hydroxidu paladnatého.
Podle dalšího aspektu uvedeného vynálezu se řešení týká zrcadla, které je tvořeno skleněným substrátem opatřeným stříbrným povlakem, který není překryt ochrannou vrstvou mědi, přičemž toto zrcadlo vykazuje průměrný počet bílých skvrn menší než 10 na dm' ve výhodném provedení menší než 5 na dm poté co byl podroben testu na urychlené stárnutí, neboli CASS testu a/nebo 40 testu se solnou mlhou, tak zvanému Salt Fog Test, které budou definovány v dalším textu. Toto stříbrné zrcadlo bez vrstvy mědi je výhodné proto, že stříbrný povlak je dobře přilnut a má dobrou trvanlivost.
Tento stříbrný povlak může být překryt jednou nebo více ochrannými vrstvami z nátěrových 45 hmot, přičemž podle výhodného aspektu podle uvedeného vynálezu je tato nátěrová hmota prostá nebo v podstatě prostá olova. V případě, že se použije více než jedna vrstva této nátěrové hmoty, potom nátěrové vrstvy jiné, než je vnější nejhořejší nátěrová vrstva, mohou obsahovat olovo. Ovšem z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí je výhodné použít takových nátěrových vrstev, které neobsahují síran olova a uhličitan olova ve spodních nátěrových vrstvách, takže 50 v případě, že je olovo přítomno v těchto spodních nátěrových vrstvách, potom je výhodně ve formě oxidu olova.
Příklady provedení vynálezu
Postup podle uvedeného vynálezu bude v dalším popsán s pomocí konkrétních příkladů, které jsou ovšem pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah tohoto vynálezu.
Příklad 1
Kontrolní příklad 1
Podle těchto příkladů byla vyrobena zrcadla, přičemž při jejich výrobě bylo použito běžné výrobní linky na výrobu zrcadel, ve které se desky skla posunovaly po své dráze pomocí válečkového dopravníku.
Tyto skleněné desky byly nejdříve vyleštěny, opláchnuty a potom senzitizovány pomocí roztoku chloridu cínatého, což bylo provedeno běžným postupem, a potom byly opláchnuty.
Na tyto skleněné desky byl potom aplikován postřikem acidický vodný roztok chloridu paladnatého PdCl2. Tento roztok byl připraven z výchozího roztoku obsahujícího 6 gramů chloridu paladnatého PdCl2/litr, který byl okyselen kyselinou chlorovodíkovou za účelem dosažení hodnoty pH přibližně 1, přičemž potom byl tento roztok zředěn demineralizovanou vodou, čímž byl získán nástřikový roztok pro rozstřikovací trysky, ve kterých byl tento zředěný roztok, který obsahoval 60 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/litr, rozstřikován přímo na skleněné desky a tímto sprayem bylo aplikováno přibližně 11 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/m2 skla.
Takto aktivované skleněné desky byly potom vedeny do oplachové jednotky, kde na ně byla rozstřikována demineralizovaná voda, a potom postupovaly do jednotky k vytvoření stříbrného povlaku, ve které byl na tyto desky aplikován běžný postříbřovací roztok obsahující stříbrnou sůl a redukční činidlo. Toto bylo provedeno simultánním postřikem roztoku A, který obsahoval amoniakální roztok dusičnanu stříbrného a heptaglukonové kyseliny a roztoku B, který obsahoval amoniakální roztok hydroxidu sodného. Průtočné množství a koncentrace těchto roztoků aplikovaných postřikem na toto sklo byla kontrolována tak, aby byla vytvořena za běžných provozních podmínek vrstva obsahující přibližně 800 až 850 miligramů/m stříbra. Při provádění tohoto postupu bylo zjištěno, že množství uloženého stříbra je větší o přibližně 135 mg/m2 stříbra, což znamená, že vrstva obsahovala přibližně 935 až 985 mg/m stříbra.
Na tento stříbrný povlak byl potom aplikován poměďovací roztok o obvyklém složení tak, aby byl vytvořen povlak obsahující přibližně 300 miligramů/m’ mědi. Toto bylo provedeno simultánním postřikem roztoku A a roztoku B. Roztok A byl připraven smícháním amoniakového roztoku s roztokem obsahujícím síran měďnatý a hydroxylaminsulfát. Roztok B obsahoval kyselinu citrónovou a kyselinu sírovou. Sklo bylo potom opláchnuto, usušeno a pokryto Levisovým epoxidovým nátěrem. Tento nátěr obsahoval první povlak o tloušťce přibližně 25 pm epoxidové pryskyřice a druhý povlak o tloušťce přibližně 30 pm alkydové pryskyřice. Potom byly vzorky zrcadel ponechány v klidu po dobu 5 dní za účelem zajištění úplného vytvrzení těchto nátěrových vrstev.
Zrcadla vyrobená tímto způsobem byla potom podrobena různým urychleným testům na stárnutí.
Jedním z ukazatelů odolnosti zrcadla s inkorporovaným kovovým filmem vůči stárnutí může být podrobení tohoto zrcadla postřikovému testu s kyselinou octovou s akceleračním účinkem mědi, známému pod označením CASS test, při kterém se zrcadlo umístí do testovací komory o teplotě 50 °C a zde se podrobí účinku mlhy vytvořené rozstřikováním vodného roztoku obsahujícího
-6CZ 284393 B6 gramů/litr chloridu sodného a 0,2 gramu/litr bezvodého chloridu měďného s dostatečným podílem ledové kyseliny octové k dosažení hodnoty pH tohoto postřikovačího roztoku v rozmezí od 3,0 do 3,1. Všechny detaily provedení tohoto testu jsou uvedeny v Intemational Standard ISO 3770-1976. Zrcadla je možno podrobit působení solné mlhy po různé časové intervaly, přičemž reflexní vlastnosti tohoto zrcadla podrobeného umělému stárnutí je možno porovnat s reflexními vlastnostmi čerstvě vyrobeného zrcadla. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že doba působení 120 hodin poskytla vhodnou indikaci rezistence zrcadla vůči stárnutí. Podle tohoto příkladu byl proveden tento CASS test s destičkami zrcadel o ploše 10 čtverečních centimetrů, přičemž po vystavení těchto destiček působení solného postřiku s kyselinou octovou s akceleračním účinkem mědi po dobu 120 hodin byly tyto destičky podrobeny mikroskopickému prozkoumání. Základním vizuálním znakem koroze je ztmavnutí stříbrného povlaku a odlupování nátěru okolo okrajů zrcadla. Rozsah této koroze byl zaznamenáván na pěti místech rozmístěných v pravidelných vzdálenostech na každém ze dvou protilehlých okrajů destičky, přičemž byl vyhodnocen průměr z těchto deseti měření. Rovněž je možno zjišťovat maximální korozi přítomnou na okrajích této destičky, přičemž se opět výsledek vyjádři v mikrometrech.
Druhou indikací odolnosti zrcadla s inkorporovaným kovovým filmem vůči stárnutí může být podrobení tohoto zrcadla působení testu se solnou mlhou, tak zvaný Salt Fog Test, který spočívá v tom, že se v komoře udržované na teplotě 35 °C podrobí zrcadlo působení solné mlhy vytvořené rozstřikováním vodného roztoku obsahujícího 50 gramů/litr chloridu sodného. Podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno, že doba působení 480 hodin poskytla vhodnou indikaci odolnosti tohoto zrcadla vůči stárnutí. Toto zrcadlo bylo potom opět podrobeno mikroskopickému prozkoumání, přičemž byla změřena koroze na okrajích destičky a výsledky jsou uvedeny v mikrometrech, podobně jako tomu bylo u CASS testu.
Zrcadla o ploše 10 centimetrů čtverečních, vyrobená postupem podle příkladu 1. byla podrobena CASS testu a testu se solnou mlhou, přičemž tyto testy byly rovněž provedeny s kontrolními vzorky, které nebyly vyrobeny postupem podle vynálezu.
Tyto kontrolní vzorky byly vyrobeny ze skleněných desek popsaných v příkladu 1 s tím rozdílem, že byl vynechán aktivační stupeň s použitím chloridu paladnatého PdCl? a oplachovací stupeň. Tento stupeň byl nahrazen běžně prováděným aktivačním stupněm, při kterém bylo použito rozstřikování za pomoci amoniakálního roztoku dusičnanu stříbrného.
Výsledky získané při provádění těchto dvou testů na stárnutí se zrcadlem vy robeným postupem podle příkladu 1 a s kontrolním zrcadlem jsou uvedeny v následující tabulce č. I.
Tabulka č. I
| CASS test (průměr v pm) | Test se solnou mlhou (průměr v pm) | Hustota bílých skvrn (průměrný počet/dm-) | |
| Příklad 1 | 334 | 97 | 0 |
| Kontrolní příklad 1 | 480 | 153 | 0 |
Z výsledků uvedených v tabulce č. I je patrné, že zrcadla podle příkladu 1 a podle kontrolního příkladu 1 nevykazovala žádné bílé skvrny po provedení těchto dvou testů.
Zpracování spočívající v aktivování skleněného substrátu chloridem paladnatým před provedením postříbření podle příkladu 1 mělo ten výsledek, že se zmenšila koroze na okrajích zrcadla, což ukazuje na lepší adhezi stříbra v porovnání se zrcadlem, u kterého byl skleněný
-7 CZ 284393 B6 substrát aktivován běžným způsobem podle dosavadního stavu techniky amoniakálním roztokem dusičnanu stříbrného.
Příklady 2 až 3
Kontrolní příklady 2 až 3
Podle těchto příkladů byla vyrobena zrcadla podle uvedeného vynálezu, přičemž při jejich 10 výrobě bylo použito běžné výrobní linky na výrobu zrcadel, ve které se desky skla posunovaly po své dráze pomocí válečkového dopravníku.
Tyto skleněné desky byly nejdříve vyleštěny, opláchnuty a potom senzitizovány pomocí roztoku chloridu cínatého, což bylo provedeno běžným postupem, a potom byly opláchnuty.
Na tyto skleněné desky byl potom aplikován postřikem acidický vodný roztok chloridu paladnatého PdCL. Tento roztok byl připraven z výchozího roztoku obsahujícího 6 gramů chloridu paladnatého PdCU/litr, který byl okyselen kyselinou chlorovodíkovou za účelem dosažení hodnoty pH přibližně 1, přičemž potom byl tento roztok zředěn demineralizovanou 20 vodou, čímž byl získán nástřikový roztok pro rozstřikovací trysky, ve kterých byl tento zředěný roztok, který obsahoval 30 miligramů chloridu paladnatého PdCh/litr, rozstřikován přímo na skleněné desky a tímto sprayem bylo aplikováno přibližně 5,5 miligramu chloridu paladnatého PdCb/m' skla. Doba kontaktu chloridu paladnatého na povrchu tohoto senzitizovaného skla byla přibližně 15 sekund.
Takto aktivované skleněné desky byly potom vedeny do oplachové jednotky, kde na ně byla rozstřikována demineralizovaná voda, a potom postupovaly do jednotky k vytvoření stříbrného povlaku, ve které byl na tyto desky aplikován běžný postříbřovací roztok obsahující stříbrnou sůl a redukční činidlo. Průtočné množství a koncentrace těchto postříbřovacích roztoků 30 aplikovaných postřikem na toto sklo byla kontrolována tak, aby byla vytvořena za běžných provozních podmínek vrstva obsahující přibližně 800 až 850 miligramů/m2 stříbra. Při provádění tohoto postupu bylo zjištěno, že množství uloženého stříbra je větší o přibližně 100mg/m2 stříbra, což znamená, že tato vrstva obsahovala přibližně 900 až 950 mg/m2 stříbra.
Takto zpracovaná skla byla potom opláchnuta. Ihned po opláchnutí stříbrného povlaku byl na postříbřené skleněné desky aplikován postřikem čerstvě připravený acidický roztok chloridu cínatého, přičemž se tyto skleněné desky pohybovaly postupným pohybem vpřed, stejným způsobem jako je uvedeno v patentu Velké Británie č. 2252568.
Tato zrcadla byla potom zpracovávána postřikem roztokem obsahujícím 0,1 % objemové γ-aminopropyltriethoxysilanu (produkt SilaneAllOO firmy Union Carbide). Po opláchnutí a usušení byla tato zrcadla opatřena povlakem Levisovv nátěrové hmoty. Tato nátěrová hmota sestávala z prvního povlaku o tloušťce přibližně 25 pm, který byl z epoxidové pryskyřice, a ze druhého povlaku o tloušťce přibližně 30 pm, který byl z alkydové pryskyřice (příklad 2).
V jedné variantě (příklad 3) nebyla zrcadla opatřena povlakem Levisovy nátěrové hmoty, ale nátěrem Merckens aplikovaným ve formě dvou vrstev alkydové pryskyřice o celkové tloušťce přibližně 50 pm. Těmito dvěma vrstvami byly konkrétně spodní základní vrstva Merckens SK 8055 a vnější horní vrstva Merckens SK 7925. Tyto dvě vrstvy obsahovaly olovo. 50 Takto vyrobená zrcadla byla potom ponechána v klidu po dobu 5 dní k zajištění úplného vytvrzení uvedených nátěrových vrstev.
-8CZ 284393 B6
Zrcadla vyrobená tímto způsobem byla potom podrobena testování, přičemž bylo použito CASS testu na urychlené stárnutí a testu se solnou mlhou.
Kontrolní vzorky byly vyrobeny z desek skla stejným způsobem jako je uvedeno shora s tím rozdílem, že byl vynechán stupeň, při kterém byla prováděna aktivace chloridem paladnatým PdCl2, po kterém následovalo opláchnutí. Tento stupeň byl nahrazen běžně prováděným aktivačním stupněm podle dosavadního stavu techniky, který byl prováděn postřikem amoniakálním roztokem dusičnanu stříbrného.
Výsledky získané při těchto testech na stárnutí se zrcadly podle příkladu 2 a 3 a s kontrolními vzorky podle kontrolních příkladů 2 a 3 jsou uvedeny v následující tabulce č. II.
Tabulka č. II
| CASS test (průměr v μπι) | Test se solnou mlhou (průměr v gm) | Hustota bílých skvrn (průměrný počet/dm2) | |
| Příklad 2 | 140 | 30 | 0,7 |
| Kontrolní příklad 2 | 170 | 110 | 20 až 50 |
| Příklad 3 | 100 | <6 | 1,0 |
| Kontrolní příklad 3 | 130 | 58 | 20 až 50 |
Po provedení těchto dvou testů byly zjišťovány bílé skvrny. Na těchto místech byl povlak stříbra lokálně odstraněn, což bylo doprovázeno aglomerováním stříbra za současného výskytu skvrn s rozptylem světla. Tyto skvrny byly kruhovitého tvaru, přičemž jejich průměrná velikost by la v rozmezí od 40 pm do 80 pm. Hodnota hustoty bílých skvrn uvedená výše představuje průměrný počet těchto bílých skvrn na dm2 skla, které jsou pozorovány po provedení testu se solnou mlhou a po provedení CASS testu.
Ve skutečnosti je možno uvést, že počet těchto bílých skvrn, zjištěny po provedení každého z těchto dvou testů, je obecně navzájem velice blízký. Důvod spočívá pravděpodobně v tom. že tyto defekty charakterizované jako bílé skvrny se objevují v případech, kdy se zrcadla přivedou do kontaktu s vodou (ve formě par nebo v kapalné fázi). Výše uvedený CASS test atest se solnou mlhou spočívají v tom, že se zrcadla podrobí působení mlhy vodného roztoku, konkrétně vodného roztoku chloridu sodného v případě testu se solnou mlhou a vodného roztoku obsahujícího chlorid sodný, chlorid měďný a kyselinu octovou v případě testu CASS. Není proto překvapující, že počet bílých skvrn po provedení každého z těchto dvou testů je relativně podobný.
Zpracováním spočívajícím v aktivování skla chloridem paladnatým před provedením postříbření podle příkladu 2 a 3 se takto dosáhne zmenšení koroze na okrajích zrcadla v porovnání se zrcadlem, u kterého bylo sklo aktivováno běžným způsobem podle dosavadního stavu techniky amoniakálním roztokem dusičnanu stříbrného. Kromě toho je třeba uvést, že tato zrcadla podle příkladů 2 a 3 měla velice výrazný pokles počtu bílých skvrn po provedení CASS testu a testu se solnou mlhou. Adheze stříbra na skleněném substrátu se tímto způsobem značně zvýšila v porovnání se zrcadly, u kterých by l skleněný substrát aktivován běžným způsobem podle dosavadního stavu techniky, to znamená dusičnanem stříbrným.
-9CZ 284393 B6
Příklady 4, 5 a 6
Podle těchto příkladů byla připravena zrcadla podobným způsobem jako je uvedeno v příkladu 2, přičemž bylo změněno množství chloridu paladnatého aplikovaného postřikem na skleněný substrát. Výchozí roztok obsahoval 6 gramů chloridu paladnatého PdCI2/litr, přičemž hodnota pH byla přibližně 1, a tento roztok byl ředěn v různé míře v rozdělovacím ventilu tak, že byly získány následující roztoky a aplikovaná množství:
příklad 4: 12 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/litr, přičemž bylo aplikováno 2,2 miligramu chloridu paladnatého PdCl2 na m2 skla, příklad 5: 30 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/litr, přičemž bylo aplikováno 5,6 miligramu chloridu paladnatého PdCl2 na m2 skla, příklad 6: 60 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/litr, přičemž bylo aplikováno 11 miligramů chloridu paladnatého PdCl2 na m2 skla.
Získané výsledky testů na stárnutí provedené z těmito zrcadly získanými postupem podle příkladů 4, 5 a 6 jsou uvedeny v následující tabulce III.
Tabulka č. III
| CASS test (průměr v pm) | Test se solnou mlhou (průměr v pm) | Hustota bílých skvrn (průměrný počet/dm') | |
| Příklad 4 | 181 | 60 | 18 |
| Příklad 5 | 166 | 16 | 1 |
| Příklad 6 | 163 | 16 | 1 |
Defekty označované jako bílé skvrny byly pozorovány pouze po provedení CASS testu. Počet těchto bílých skvrn po provedení testu se solnou mlhou nebyl vyhodnocován.
Z výše uvedeného je patrné, že při aktivaci skleněného substrátu, provedené postřikem odpovídajícím aplikaci 2.2 miligramu chloridu paladnatého PdCl2 na m2 skla, bylo připraveno zrcadlo, které projevovalo relativně dobrou odolnost při testu na stárnutí. Ovšem hustota bílých skvrn po provedení CASS testu se značně zmenšila v případě, že místo aplikovaného množství 2,2 miligramu PdCl2/m2 bylo použito 5,6 miligramu chloridu paladnatého PdCl2/m skla. Postřik s většími aplikovanými množstvími chloridu paladnatého PdCl2 (viz příklad 6, kdy bylo použito 11 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/m skla) neposkytoval žádné významné zlepšení.
Příklady 7 až 11
Kontrolní příklad 4
Podle těchto příkladů byla vyrobena zrcadla stejným způsobem jako je uvedeno v příkladu 3 s tím rozdílem, že bylo použito jiných množství chloridu paladnatého, aplikovaných postřikem na skleněný substrát. Na počátku použitý roztok obsahoval 6 gramů chloridu paladnatého
PdCl2/litr, přičemž hodnota pH tohoto roztoku byla 1. Tento roztok byl ředěn způsobem uvedeným v následující tabulce č. IV.
- 10CZ 284393 B6
Tabulka č. IV
Aplikovaný postřik (mg PdCfi/m2)
Příklad
Roztok (mg PdCfi/l)
| Příklad 7 | 6 | 1,1 |
| Příklad 8 | 12 | 2,2 |
| Příklad 9 | 30 | 5,5 |
| Příklad 10 | 60 | 11 |
| Příklad 11 | 120 | 22 |
Takto vyrobená zrcadla byla potom podrobena CASS testu a testu se solnou mlhou. Současně byl 5 stejným testům podroben kontrolní vzorek, který nebyl připraven postupem podle uvedeného vynálezu. Tento kontrolní vzorek byl vyroben ze skleněné desky, přičemž se postupovalo stejným způsobem jako je uvedeno v příkladu 3 s tím rozdílem, že nebyl použit aktivační stupeň za použití chloridu paladnatého PdCl2. Tento stupeň byl nahrazen běžně prováděným aktivačním stupněm, při kterém byl postřikem aplikován amoniakální roztok dusičnanu stříbrného.
Po provedení CASS testu atestu se solnou mlhou byl zjišťován počet tak zvaných bílých skvrn. Získané výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách Va a Vb.
Tabulka č.Va
| Příklad | CASS test (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr na dm2) |
| Kontrolní příklad 4 | 124 | 4? |
| Příklad 7 | 254 | 40 |
| Příklad 8 | 156 | 24 |
| Příklad 9 | 101 | 3 |
| Příklad 10 | 102 | 7 |
| Příklad 11 | 129 | V |
Tabulka č. Vb
| Příklad | Test se solnou mlhou (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr na dm2) |
| Kontrolní příklad 4 | 41 | 10 |
| Příklad 7 | 87 | 41 |
| Příklad 8 | 52 | - |
| Příklad 9 | 13 | 1 |
| Příklad 10 | 13 | 1 |
| Příklad 11 | 5 | 1 |
Z uvedených výsledků je patrné, že po aktivaci skla provedené postřikem 1,1 miligramu nebo
2,2 miligramu chloridu paladnatého PdCl2/nr skla byla získána zrcadla, která měla relativně dobrou odolnost při provádění testu na stárnutí. Kromě toho hustota bílých skvrn po provedení CASS testu byla velmi nízká, jestliže byla úroveň chloridu paladnatého PdCl· zvýšena na 25 5,5 miligramu/m’ skla. Při vyšších hodnotách aplikovaného chloridu paladnatého PdCfi (například použitých v příkladech 10 a 11) nebylo zaznamenáno žádné další podstatné zlepšení.
- 11 CZ 284393 Β6
Příklady 12 až 15
Kontrolní příklad 5
Podle těchto příkladů byla vyrobena zrcadla stejným způsobem jako je to uvedeno v příkladu 3 s následujícími rozdíly:
Příklad 12
Postřikem bylo aplikováno množství asi 6 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/m2 skla místo 5,5 miligramu chloridu paladnatého PdCl2/m2. Toto množství chloridu paladnatého PdCl2 bylo rovněž zvýšeno na hodnotu 6 miligramů chloridu paladnatého PdCl2/m2 skla i v příkladech 13 až 15.
Příklad 13
Senzitizační stupeň, prováděný za pomoci chloridu cínatého, byl podle tohoto příkladu vynechán.
Příklad 14
Aktivační stupeň za pomoci chloridu paladnatého PdCl2 byl proveden před senzitizačním stupněm prováděným za použití chloridu cínatého.
Příklad 15
Stupeň chránění stříbrného povlaku zpracováním s čerstvě připraveným acidickým roztokem chloridu cínatého nebyl podle tohoto příkladu prováděn. Postříbřené desky skla byly přímo opatřeny povlakem nátěru Merckens.
Kontrolní příklad 5
Podle tohoto příkladu nebylo k výrobě zrcadel použito postupu podle vynálezu, přičemž se postupovalo stejným způsobem jako je uvedeno v příkladu 12 s tím rozdílem, že aktivační stupeň prováděný za pomoci chloridu paladnatého PdCl2, po kterém následovalo opláchnutí, byl nahrazen běžně prováděným aktivačním stupněm, při kterém byl postřikem aplikován amoniakální roztok dusičnanu stříbrného.
Tato zrcadla vyrobená postupem podle příkladů 12 až 15 a podle kontrolního příkladu 5 byla potom podrobena urychlenému CASS testu na stárnutí. V následující tabulce Via jsou uvedeny výsledky týkající se koroze na okrajích a hustoty bílých skvrn po provedení tohoto testu.
- 12CZ 284393 B6
Tabulka č.VIa
| Příklad | CASS test (průměr v μιη) | Bílé skvrny (průměr na dm2) |
| Kontrolní příklad 5 | 395 | 32 |
| Příklad 12 | 165 | 2 |
| Příklad 13 | 2700 | * |
| Příklad 14 | 650 | 46 |
| Příklad 15 | 3200 | 55 |
* Stříbrný povlak byl tak poškozen na rozhraní sklo/stříbro, že identifikaci bílých skvrn nebylo
| možno provést. Tato zrcadla vyrobená podle příkladů 12, 13, 14 a 15 a podle kontrolního příkladu 5 byla potom podrobena testu se solnou mlhou. Výsledky týkající se koroze na okrajích a hustoty bílých skvrn po provedení tohoto testu se solnou mlhou jsou uvedeny v následující tabulce VIb. Tabulka č. VIb | ||
| Příklad | Test se solnou mlhou (průměr v μπι) | Bílé skvrny (průměr na dm') |
| Kontrolní příklad 5 | 70 | 47 |
| Příklad 12 | 41 | 2 |
| Příklad 13 | 760 | * |
| Příklad 14 | 93 | 46 |
| Příklad 15 | 132 | > 125 |
* Stříbrný povlak byl tak poškozen na rozhraní sklo/stříbro, že identifikaci bílých skvrn nebylo možno provést.
Porovnáním výsledků získaných při provádění postupů podle příkladů 12 a 13 je možno zjistit, jak je důležité senzitizovat sklo před aktivováním pomocí chloridu paladnatého PdCl2. Pořadí provádění stupňů senzitizace a aktivace je velice důležité, neboť při provedení aktivace před senzitizací se dosáhne horších výsledků (viz. příklad 14). V příkladu 15 je ukázáno, že je důležité chránit stříbrný povlak před aplikací nátěru.
Příklady 16 až 21
Podle těchto příkladů byla připravena zrcadla stejným způsobem jako je uvedeno v příkladu 2 s tím rozdílem, že aktivační roztok byl aplikován nalitím na sklo místo aplikace postřikem. Doba kontaktu tohoto roztoku na povrchu senzitizovaného skla byla přibližně 30 sekund. Podle těchto příkladů byly použity následující aktivační roztoky.
Příklad 16
Okyselený vodný roztok obsahující 6 mg/litr chloridu paladnatého PdCU. Hodnota pH roztoku 3,8.
- 13 CZ 284393 B6
Příklad 17
Okyselený vodný roztok obsahující 10 mg/litr chloridu zlatitého AuC13. Hodnota pH roztoku 4,1.
Příklad 18
Okyselený vodný roztok obsahující 10,2 mg/litr chloridu platnadého PtCl2. Hodnota pH roztoku 4,0.
Příklad 19
Okyselený vodný roztok obsahující 6,7 mg/litr chloridu ruthenitého RuCl3. Hodnota pH roztoku 4,0.
Příklad 20
Okyselený vodný roztok obsahující 8,1 mg/litr hexahydrátu chloridu nikelnatého NiCl2 . 6H2O. Hodnota pH roztoku 4,3.
Příklad 21
Okyselený vodnv roztok obsahující 3,6 mg/litr chloridu chromnatého CrC->. Hodnota pH roztoku 4,2.
Tato zrcadla vyrobená podle příkladů 16 až 21 byla potom podrobena urychlenému CASS testu na stárnutí. Výsledky týkající se koroze na okrajích a hustoty bílých skvrn po provedení těchto testů jsou uvedeny v následujících tabulkách č. Vila a Vllb.
Tabulka č. Vila
| Příklad | CASS test (průměr v μιη) | Bílé skvrny (průměr na dm ) |
| Kontrolní příklad 6' | 477 | 0 |
| Příklad 16 (PdCl2) | 143 | 7 |
| Příklad 17 (AuCl3) | 262 | 55 |
| Příklad 18 (PtCl2) | 204 | * |
| Příklad 19 (RuC13) | 187 | 8 |
| Příklad 20 (NiCl2.6H2O) | 298 | 34 |
| Příklad 21 (CrCl2) | 180 | J |
- 14CZ 284393 B6
Tabulka č. VHb
| Příklad | Test se solnou mlhou (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr na dm2) |
| Kontrolní příklad 6 | 214 | 0 |
| Příklad 16 (PdCl?) | 53 | 5 |
| Příklad 17 (AuCl3) | 117 | 73 |
| Příklad 18 (PtCl2) | 107 | * |
| Příklad 19 (RuC13) | 53 | 6 |
| Příklad 20 (NiCl?.6H2O) | 82 | 46 |
| Příklad 21 (CrCl2) | 39 | 10 |
# Podle kontrolního příkladu 6 bylo vyrobeno zrcadlo podobným způsobem jako v kontrolním příkladu 1, to znamená, že se jednalo o běžné stříbrné zrcadlo opatřené povlakem mědi k ochraně stříbrné vrstvy * Povrch stříbrného povlaku vykazoval četné vady v jedné linii, což naznačovalo na oddělování stříbra.
Z výše uvedených výsledků je patrné, že v případě všech solí použitých k přípravě aktivačních roztoků podle příkladů 16 až 21 bylo dosaženo zlepšených výsledků pokud se tyče okrajové koroze po provedení CASS testu v porovnání s běžně vyráběnými zrcadly opatřenými povlakem mědi. Nejlepších výsledků bylo dosaženo s paladiem (v mocenství II), chromém (v mocenství II) a s rutheniem (v mocenství III).
Příklady 22 až 24
Podle těchto příkladů byl prováděn stejný postup jako v příkladu 3 s tím rozdílem, že v příkladu 22 by ly uvedenými dvěma povlaky nátěrové hmoty konkrétně spodní základní nátěr Merckens SK9085 (nátěrová hmota obsahující olovo, kde olovo je ve formě oxidu) a vnější horní nátěr Merckens SK8950 (nátěr neobsahující olovo). Takto získané výsledky byly porovnány s výsledky získanými v modifikovaném provedení (příklad 23), ve kterém spodní základní nátěr byl Merckens SK9135 (nátěrová hmota obsahující olovo, ve které je ojovo přítomno ve formě oxidu) a vnější horní nátěr Merckens SK.8950 (nátěrová hmota neobsahující olovo), a ve druhém modifikovaném provedení (příklad 24), podle kterého byl použit spodní základní nátěr Merckens SK.8055 (nátěrová hmota obsahující olovo, ve které je olovo přítomno ve formě uhličitanu, síranu a oxidu) a vnější horní nátěr Merckens SK.8950. Výsledky získané při provedení testů s těmito výrobky jsou uvedeny v následujících tabulkách č. Vlila a VlIIb.
Tabulka č.VIIIa
| Příklad | CASS test (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr na dm2) |
| Příklad 22 | 164 | 1 |
| Příklad 23 | 85 | 0 |
| Příklad 24 | 118 |
- 15CZ 284393 B6
Tabulka č. VHIb
| Příklad | Test se solnou mlhou (průměr v μιη) | Bílé skvrny (průměr na dm2) |
| Příklad 22 | 19 | 0,5 |
| Příklad 23 | 22 | 0 |
| Příklad 24 | 22 | 0,5 |
Příklady 25 až 27
Podle těchto příkladů byl proveden stejný postup jako v příkladu 2 s tím rozdílem, že aktivační roztok byl okyselen různým navzájem odlišným množstvím kyseliny chlorovodíkové, čímž byly získány různě zředěné roztoky (to znamená roztoky pro postřik na sklo) s různou hodnotou pH. Takto získané vzorky byly potom testovány pomocí CASS testu a testu se solnou mlhou a rovněž byly tyto vzorky analyzovány za účelem stanovení úrovně paladia uloženého na substrátu při provádění aktivačního stupně. Získané výsledky jsou uvedeny v následujících tabulkách IXa alXb, ve kterých je uvedena úroveň paládia vyjádřená atomovým poměrem ke křemíku. Přítomnost těchto atomů paládia a jejich poměr vzhledem k atomům křemíku ve skle je možno odhadnout rentgenovou bombardovací technikou, při které se dosáhne emitování elektronů z povrchové vrstvy skla. Z hodnoty energie rentgenového paprsku a energie emitovaných elektronů je možno vypočítat vazebné energie elektronů, které je možno rozdělit mezi specifické elektronové slupky různých atomových částic. Tímto způsobem je možno snadno vypočítat atomový poměr paládia a křemíku. Tato analýza se obvykle provádí na aktivovaném skle před postříbřením a aplikováním nátěru. Přítomnost paládia (nebo jiného atomu podle typu použitého aktivačního roztoku) je možno rovněž analyzovat pomocí sekundární iontové hmotnostní spektroskopie.
Tabulka č. IXa
| Příklad | Aktivátor (pH±0,5) | Pd/Si poměr | CASS test (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr v pm) |
| Příklad 25 | PdCl2 (3,5) | 0,12 | 71 | 0 |
| Příklad 26 | PdCl2 (4,5) | 0,16 | 65 | 1 |
| Příklad 27 | PdCl2 (2,5) | 0,03 | 76 | 2 |
Tabulka č. IXb
| Příklad | Aktivátor (pH±0,5) | Pd/Si poměr | Test se solnou mlhou (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr v pm) |
| Příklad 25 | PdCl2 (3,5) | 0,12 | 15 | 0,5 |
| Příklad 26 | PdCl2 (4,5) | 0,16 | 18 | 0 |
| Příklad 27 | PdCl2 (2,5) | 0,03 | 76 | 9 |
Z uvedených výsledků je patrné, že jestliže je hodnota pH nízká, potom úroveň paládia fixovaného na substrátu je rovněž nízká a výsledky jsou méně dobré. Jestliže je hodnota pH vyšší než 5, potom vysrážení hydroxidu paládia může mít za následek zablokování zařízení.
- 16CZ 284393 B6
Příklady 28 až 43
V těchto příkladech bylo použito stejného postupu jako je uveden v souvislosti s příklady 16 až
21, přičemž bylo použito celé řady aktivačních roztoků, které jsou specifikovány v následujícím textu.
Příklad 28
Okyselený vodný roztok obsahující 10,7 mg/1 chloridu zlatitého AuCh (pH = 4,6).
Příklad 29
Okyselený vodný roztok obsahující 5,9 mg/1 chloridu platnatého PtCl2 (pH = 3,5).
Příklad 30
Okyselený vodný roztok obsahující 8,2 mg/1 hexahydrátu chloridu nikelnatého NiCl2.6H2O (pH = 4,6).
Příklad 31
Okyselený vodný roztok obsahující 5,9 mg/1 chloridu paladnatého PdCl2 (pH = 4,6).
Příklad 32
Okyselený vodný roztok obsahující 5,9 mg/1 chloridu paladnatého PdCl2 (pH = 4,1).
Příklad 33
Okyselený vodný roztok obsahující 8,3 mg/1 chloridu inditého InCL (pH = 4.6).
Příklad 34
Okyselený vodný roztok obsahující 8,3 mg/1 chloridu inditého InCL (pH = 4.1).
Příklad 35
Okyselený vodný roztok obsahující 8,3 mg/1 chloridu zinečnatého ZnCl2 (pH = 4,6).
Příklad 36
Okyselený vodný roztok obsahující 8,3 mg/1 chloridu zinečnatého ZnCl2 (pH = 4,1).
- 17CZ 284393 B6
Příklad 37
Okyselený vodný roztok obsahující 54,6 mg/1 chloridu bismutitého B1CI3 (pH = 4,6). V tomto případě je třeba poznamenat, že chlorid bismutitý B1CI3 je pouze slabě rozpustný.
Příklad 38
Okyselený vodný roztok obsahující 54,6 mg/1 chloridu bismutitého B1CI3 (pH = 3,5).
Příklad 39
Okyselený vodný roztok obsahující 7,8 mg/1 trihydrátu chloridu rhenitého RhChJHiO (pH = 4,6).
Příklad 40
Okyselený vodný roztok obsahující 7,8 mg/1 trihydrátu chloridu rhenitého RhCl3.3H2O (pH = 4,l).
Příklad 41
Okyselený vodný roztok obsahující 5,4 mg/1 chloridu vanaditého VCI3 (pH = 4,6).
Příklad 42
Okyselený vodný roztok obsahující 5,4 mg/1 chloridu vanaditého VCI3 (pH = 4,1).
Příklad 43
Okyselený vodný roztok obsahující 5,8 mg/1 chloridu titanitého TiCl3 (pH - 4,5).
Takto získaná zrcadla byla podrobena CASS testu. V některých případech byly rovněž odhadnuty na aktivovaném skle hodnoty poměru kov/křemík. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce X.
Tabulka č. X
| Příklad | CASS test (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr/cm) | Poměr Me/Si | |
| 28 | (AuCl3,pH=4,6) | 219 | 1 | 0,03 |
| 29 | (PtCl2,pH=3,5) | 131 | 20 | 0,007 |
| 30 | (NiCl2.6H2O,pH=4,6) | 144 | 19 | 0,028 |
| 31 | (PdCl2,pH=4,6) | 161 | 1,5 | 0,032 |
| 32 | (PdCl2,pH=4,l) | 106 | 0 | 0,076 |
| 33 | (InCl3,pH=4,6) | 127 | ||
| 34 | (InCl3,pH=4,l) | 123 | 10 | 0,045 |
- 18CZ 284393 B6
Tabulka č. X - pokračování
| Příklad | CASS test (průměr v pm) | Bílé skvrny (průměr/cm2) | Poměr Me/Si | |
| 35 | (ZnCl2,pH=4,6) | 141 | 9 | |
| 36 | (ZnCl2,pH=4,l) | 126 | 11 | 0.006 |
| 37 | (BiCl3),pH=4,6) | 155 | 11 | |
| 38 | (BiCl3),pH=4,l) | 180 | 13 | |
| 39 | (RhCl3.3H2O,pH=4,6) | 149 | 29 | |
| 40 | (RhCl3.3H->O,pH=4,l) | 167 | 8,5 | 0.016 |
| 41 | (VCl3,pH=4,6) | 164 | 2 | |
| 42 | (VCl3,pH=4,l) | 179 | 4,5 | 0.014 |
| 43 | (TiCl3,pH=4,5) | 256 | 33,5 | 0,012 |
Nejlepších výsledků se dosáhne za použití AuCl3, PdCl2, InCl3 aVCl3, přičemž zrcadla vykazovala průměrný počet bílých skvrn menší než 5 na dm2. Při použití ZnCl2 nebo RhCl3.3H2O vykazovala tato zrcadla průměrný počet bílých skvrn v rozmezí od 5 do 10 na dm2.
Claims (12)
Hide Dependent
translated from
Claims (12)
Hide Dependent
translated from
- PATENTOVÉ NÁROKY1. Způsob vytváření stříbrného povlaku na povrchu substrátu ze skla, který zahrnuje aktivační stupeň, při kterém se povrch skla uvádí do kontaktu s aktivačním roztokem, dále senzitizační stupeň, při kterém se povrch skla uvádí do kontaktu se senzitizačním roztokem a následně provedený postříbřovací stupeň, ve kterém se tento povrch skla kontaktuje s postříbřovacím roztokem, který’ obsahuje zdroj stříbra za vzniku stříbrného povlaku, vyznačující se tím, že aktivační roztok obsahuje ionty přinejmenším jednoho z následujících prvků: bizmutu (trojmocný), chrómu (dvojmocný), zlata (trojmocné), india (trojmocné). niklu (dvojmocný), paladia (dvojmocné), platiny (dvojmocná), rhodia (trojmocné). ruthenia (trojmocné), titanu (trojmocný), vanadu (trojmocný) a zinku (dvojmocný).
- 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že při uvedeném senzitizačním stupni se povrch přivádí do kontaktu se senzitizačním roztokem obsahujících chlorid cínatý.
- 3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se uvedený senzitizační stupeň provádí před uvedeným aktivačním stupněm.
- 4. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvedeným substrátem je plochá deska ze skla.
- 5. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím. že tloušťka vrstvy stříbra vytvořená při uvedeném postříbřovacím stupni je v rozmezí od 8 nm do 30 nm.
- 6. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím. že tloušťka vrstvy stříbra vytvořená při uvedeném postříbřovacím stupni je v rozmezí od 70 nm do 100 nm.
- 7. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvedeným aktivačním roztokem je vodný roztok chloridu paladnatého.- 19CZ 284393 B6
- 8. Způsob podle nárok 7, vyznačující se tím, že tento roztok chloridu paladnatého má koncentraci v rozmezí od 5 do 130 mg/1.
- 9. Způsob podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že sklo se uvádí do kontaktu s 1 až 23 miligramy chloridu paladnatého PdC12 na čtvereční metr uvedeného povrchu substrátu.
- 10. Způsob podle nároku 7, 8 nebo 9, vyznačující se tím, že sklo se uvádí do kontaktu s přinejmenším 5 miligramy chloridu paladnatého PdCl2 na čtvereční metr uvedeného povrchu substrátu.
- 11. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že hodnota pH uvedeného aktivačního roztoku je v rozmezí od 3,0 do 5,0.
- 12. Způsob podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že se stříbrný povlak v následné fázi uvádí do kontaktu s roztokem obsahujícím ionty přinejmenším jednoho prvku ze skupiny zahrnující chrom (dvojmocný), vanad (dvojmocný nebo trojmocný), titan (dvojmocný nebo trojmocný), železo (dvojmocné), indium (jednomocné nebo dvojmocné), cín (dvojmocný), měď (jednomocná) a hliník (trojmocný).