CZ2006304A3 - Britová vlozka pro celní frézování s velkými posuvy - Google Patents

Abstract

Britová vlozka (10) zahrnuje horní celní plochu (15), spodní celní plochu (17) a alespon ctyri konvexní brity (12) z nichz kazdý zahrnuje kruhový oblouk a alespon jeden v podstate prímý úsek, pricemzmezi horní celní plochou (15) a spodní celní plochou (12) je upravena kónicky podbrousená plocha (26).

Description

e.)'. 3οΖΐύ W Ίϋοζ - Jof • · ·« # · · · ·· · · *♦ ·· · · ψ 9 * « • · 9 9 9 99 9 I ··« • 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·♦#« 999 999 99 ··· ·» ·· Břitová vložka pro čelní frézování s velkými posuvy

Oblast vynálezu Předložený vynález je zaměřený na břitovou vložku. Tato břitová vložka vykazuje kombinaci příznivé pevnosti břitu a specifické geometrie břitu, a umožňuje tak provádění operací frézování při relativně vysokých rychlostech posuvu a je použitelná pro operace čelního frézování, frézování drážek, zapichovacího frézování a frézování šikmých ploch.

Dosavadní stav techniky

Tradiční metody obrábění, které jsou základními způsoby odebírání kovu z obráběných kusů, zahrnují třískové obrábění (například frézování, vrtání, soustružení, protahování, vystružování a řezání vnitřních závitů) a abrazivní metody obrábění (například pískování, broušení a leštění). Jeden z takových způsobů třískového obrábění, frézování rovinných ploch, může být vhodný pro vytváření obecně rovinných ploch na obráběném kusu. Nástroj pro frézování rovinných ploch neboli "čelní fréza, fréza na rovinné plochy" je tak nazývaný proto, že vytváření rovinné plochy na obráběném kusu se uskutečňuje působením čela nástroje, i když většina zpracovávaného materiálu je odebírána vnějším průměrem nebo fasetou břitu. Při typické aplikaci může být frézovací řezný nástroj zahrnující množství břitových vložek poháněný vřetenem uspořádaném osou kolmo na povrch, který se má frézovat. Viz Příručka ASM, svazek 16, "Obrábění" (ASM Intern. 1989), str. 311. \ 2 ···· ♦ ♦ ♦ • · * * · « ♦ ♦ «« ♦· • · « · · • t« • ψ #·♦ * · · # · • · · · ·· ·«

Frézovací řezný nástroj produkuje třísku s proměnnou tloušťkou. Tloušťku třísky je možné využít pro výpočet maximálního zatížení působícího na břity frézovacího řezného nástroje na jednotku délky. Pro takové výpočty se typicky používá průměrná tloušťka třísky. Průměrná tloušťka třísky může být vypočítávána a měnit se na základě úhlu hlavního břitu břitové vložky pro jednu a tutéž rychlost posuvu materiálu. Například v případě vložky v podstatě čtvercového tvaru, mající čtyři totožné břity vytváří při obrábění větší úhel hlavního břitu třísku s větší průměrnou tloušťkou, naproti tomu menší úhel hlavního břitu vytváří třísku s menší průměrnou tloušťkou. Příklad měnění průměrné tloušťky třísky se změnou úhlu hlavního břitu je znázorněný na obr. 1. Obr. 1 příkladně ilustruje srovnání obrábění identickou vložkou v podstatě čtvercového tvaru s úhlem hlavního břitu 90°, 75° a 45°. Jak je naznačeno na obr. 1, se zvětšováním se úhlu hlavního břitu z 45° na obr. 1 (a), na 75° na obr. 1(b) a na 90° na obr. l(c) se průměrná tloušťka (1½) třísky zvětšuje od 0,71 násobku posuvu zubu nástroje ("fz") na 0,97 násobek (fz) a na fz. Obecněji řečeno, tloušťku třísky pro vložku čtvercového tvaru nebo pro jakoukoliv další vložku mající lineární břit, použitou ve spojení s frézovacím řezným nástrojem, je možné vypočíst za použití rovnice 1½ = fz x sin(K) , kde hm je průměrná tloušťka třísky, a K je úhel hlavního břitu, měřený způsobem znázorněným na obr. 1. Z obr. 1 je kromě toho seznatelné, že délka břitu v záběru při použití úhlu hlavního břitu 90° je ze všech variant znázorněných na obr. 1 nejmenší, zatímco největší délka břitu v záběru je v případě, kdy je úhel hlavního břitu 45°. To znamená, že při čelním frézování za použití úhlu hlavního břitu 90° se na břitu na jednotku délky, ve srovnání 3 • · t · • * · • « #♦# * · · · · • « · · s frézováním za použití úhlu hlavního břitu 45°, pro stejnou hloubku řezu, generuje vyšší zatížení, t j . větší namáhání. Výhodou snížení zatížení na břitu na jednotku délky je, že snížené zatížení dovoluje při operaci frézování použití vyšších rychlostí posuvu na zub a poskytuje zvýšenou životnost nástroje. Za účelem snížení průměrného zatěžovacího namáhání na břitu v záběru je tudíž zjevně výhodné použít menší úhel hlavního břitu. Břitové vložky čtvercového tvaru se obvykle používají při čelním a zapichovacím frézování, neboť jsou odolné, pootáčítelné do několika poloh a mají množství břitů. Vložky mající v podstatě čtvercový nebo jiný tvar a zahrnující čtyři břity jsou uvedené a příkladně popsané například v amerických patentech US 5,951,212 a US 5,454,670, v americké publikované přihlášce US 2002/0098049, v japonském odkazu 08174327 a v mezinárodní publikované přihlášce PCT WO 96/35538. Společným charakteristickým znakem vložek popsaných v těchto dokumentech je kombinace čtyř přímých břitů a buď rovinné nebo zkosené rovinné podbroušené (nebo podsoustrůžené) plochy pod každým břitem.

Je však dobře známo, že vložky kruhovitého tvaru mají nej odolnější břit. Navíc vložky kruhovitého tvaru poskytují příznivou kombinaci maximální pevnosti hrany, dobrou schopnost odebírání materiálu, dobrou mechanickou odolnost proti rázům a dobrou distribuci tepla. Jako takové jsou vložky kruhovitého tvaru pro frézování rovinných ploch často používané pro náročnější obráběcí aplikace, jako například aplikace zahrnující obrábění obtížně obrobitelných materiálů, tvrdých materiálů, žáruvzdorných materiálů, titanu atd. Při čelním frézování za použití břitové vložky kruhovitého tvaru se úhel hlavního břitu a velikost záběru břitu bude měnit s hloubkou řezu, viz znázornění na obr. 2. Průměrnou tloušťku třísky vytvářené vložkou kruhovitého tvaru je možné přibližně vypočíst podle následující rovnice (I): u _ hm = - VR2-(R-doc)2 (I)

R kde hm je průměrná tloušťka třísky, fz je posuv na zub frézovacího řezného nástroje, R je poloměr břitové vložky kruhovitého tvaru, a doc je hloubka řezu. Shora uvedená rovnice vyjadřuje, že při odebírání třísky za použití vložky kruhovitého tvaru se tloušťka třísky mění s hloubkou řezu. Naproti tomu při odebírání třísky za použití vložky čtvercového tvaru nebo jakékoliv vložky mající lineární břit se tloušťka třísky, pokud úhel hlavního břitu zůstává stejný, se změnou hloubky řezu nemění (viz obr. 1).

Kromě toho, při stejné hloubce řezu větší poloměr vložky kruhovitého tvaru odpovídá vždy větší části břitu zabírající s obráběným kusem, viz příkladné znázornění na obr. 3, což snižuje průměrné zatěžovací namáhání na jednotku délky břitu. To ve svém důsledku dovoluje během čelního frézování použít vyšší rychlosti posuvu, aniž by došlo ke snížení jakosti povrchu. Nicméně, nedostatek břitových vložek kruhovitého tvaru spočívá v tom, že čím větší poloměr, tím větší vložka. Plné využití výhod poskytovaných vložkami kruhovitého tvaru se stále se zvětšujícím poloměrem je proto při běžných obráběcích aplikacích v důsledku jejich rozměrové velikosti obtížné.

Proto, z důvodu překonání problémů se zatížením břitu, na které je možné narazit při čelním frézování za použití velkých úhlů hlavního břitu, existuje potřeba opatřit 5 ♦ · · ···· ·* «» *· ♦ · ♦ « ·· • · ♦ ··* ♦ · ·«· * · · · · · · » * « • ♦· ♦···♦ ♦ ·· ♦· «·« ·· ·« břitovou vložku zlepšeného konstrukčního provedení, které by dovolovalo podstatně vyšší rychlosti posuvu během operací frézování rovinných ploch a současně zachovávalo stejnou nebo delší životnost břitových vložek. Kromě toho existuje potřeba nové břitové vložky, která se podobá vložce kruhovitého tvaru v tom, že vykazuje příznivou pevnost břitu, ale která se současně podobá břitové vložce čtvercového tvaru v tom, že zahrnuje množství břitů, že je pootáčitelná do několika poloh, a že kromě toho dovoluje vysoké rychlosti posuvu a poskytuje příznivé vlastnosti z hlediska opotřebování.

Podstata vynálezu

Za účelem zajištění shora zmíněných požadavků se podle předloženého vynálezu poskytuje břitová vložka pro operace frézování, jako například čelní frézování, frézování drážek, zapichovací frézování a frézování šikmých ploch. Tato břitová vložka vykazuje kombinaci příznivé pevnosti břitu a specifické geometrie břitu, a umožňuje tak provádění operací frézování při relativně vysokých rychlostech posuvu. Břitová vložka zahrnuje alespoň čtyři konvexní břity. Některá provedení břitových vložek čtvercového tvaru budou mít čtyři konvexní břity, které mohou být spojené rohovými špičkami. Konvexní břit může zahrnovat alespoň jeden ze skupiny obsahující oblouk kružnice, úsek elipsy, úsek paraboly, křivkový úsek s vícenásobným zakřivením, přímý úsek, nebo jejich kombinaci. Tam, kde konvexní břit zahrnuje kruhový oblouk, může tento kruhový oblouk vykazovat poloměr větší než nebo rovný dvojnásobku poloměru největší kružnice, kterou je možné vepsat do horní čelní plochy. 6 «►· t ♦ ··

• f ··· • ♦ ♦ ♦ • · · · ·· 9« ·♦ ·· • · ·

Provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu mohou být vytvořená ve formě například vložek pro čelní frézování. Ve srovnání s běžnými břitovými vložkami majícími lineární břity mohou provedení břitových vložek podle předloženého vynálezu umožňovat podstatné zvýšení rychlosti posuvu, redukci radiální řezné síly, zvýšení rychlosti odebírání materiálu a zvýšení životnosti břitové vložky. Provedení břitové vložky mohou být pevnostně navržena pro použití v dalších operacích frézování, například pro čelní frézování, pro zapichovací frézování a pro frézování drážek. Kromě toho jsou některá, zde popsaná provedení tělesa řezného nástroje konstrukčně navržená tak, že zahrnují kapsy pro vložku, které budou přijímat různé břitové vložky s konvexními břity.

Tyto a další výhody předloženého vynálezu budou ozřejměné v následujícím popisu jeho některých provedení. Přehled obrázků na výkresech

Konkrétní provedení předloženého vynálezu budou objasněná s odvoláním na následující obrázky, ve kterých: obr. l(a), 1(b) a 1(c) příkladně znázorňují varianty průměrné tloušťky třísky pro úhly hlavního břitu vložky v podstatě čtvercového tvaru s lineárním břitem o velikosti 45°, 75° a 90° při typické frézovací operaci, při které se úhel hlavního břitu měří mezi směrem pohybu vložky a břitem vložky; 7 ·· * • · · ···· • · • ·*♦ • · • « *· · «· ·· • · # • · »«t • · · « · • · · · ·« Ψ· obr. 2 příkladně znázorňuje varianty úhlu hlavního břitu pro různé hloubky řezu při aplikaci břitové vložky v podstatě čtvercového tvaru v typické frézovací operaci; obr. 3 příkladně znázorňuje rozdíl v rozsahu záběru břitu mezi břitovou vložkou v podstatě kruhovitého tvaru s průměrem 80 mm a břitovou vložkou v podstatě kruhovitého tvaru s průměrem 20 mm pro frézovací operaci s hloubkou řezu 5 mm; obr. 4(a) až 4(c) příkladně znázorňují různé pohledy na provedení břitové vložky s konvexními břity podle předloženého vynálezu; obr. 5 (a) až 4(d) příkladně znázorňují několik možných konstrukčních provedení konvexních břitů břitové vložky podle předloženého vynálezu; obr. 6(a) až 6(d) znázorňují kroky postupu konstrukčního navrhování řezného nástroje podle předloženého vynálezu zahrnujícího alespoň čtyři konvexní břity; obr. 7 představuje perspektivní pohled na frézovací řezný nástroj zahrnující těleso řezného nástroje opatřené množstvím břitových vložek; obr. 8 zahrnuje jednu kapsu tělesa řezného nástroje, obsahující břitovou vložku ve zvětšeném pohledu a znázorňuje vzájemný poměr mezi břitem provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu a osou tělesa řezného nástroje a dále přímočarý pohyb břitové vložky vzhledem k obráběnému kusu pro čelní frézování, zapichovací frézování, frézování drážek a frézování šikmých ploch; 8 ♦ ··« * ···· • · • ·· ♦ • · • · ·· ·· ·· * · • ··· • · * • · · ·· obr. 9 (a) představuje půdorysný pohled shora a pohled z boku na provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu zahrnující konvexní břit zčásti vymezený obloukem kružnice o poloměru 22,5 mm, a obr. 9(b) představuje půdorysný pohled shora a pohled z boku na provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu zahrnující konvexní břit zčásti vymezený obloukem kružnice o poloměru 55 mm; a obr. 10 představuje půdorysný pohled shora a pohled z boku na další provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu zahrnující na horní čelní ploše geometrii pro lámání třísek. Příklady provedení vynálezu

Rozumí se, že v některých ze zde dále uvedených popisů předloženého vynálezu jsou pro zjednodušení objasněny pouze ty základní prvky a omezení, které jsou důležité pro jasné pochopení předloženého vynálezu, zatímco zbývající prvky jsou z důvodu jasnosti vynechány. Osobám obeznámeným se stavem techniky bude při zvažování předloženého popisu vynálezu zřejmé, že za účelem realizace předloženého vynálezu může být žádoucí zavést další prvky a/nebo omezení. Protože však mohou být osobami obeznámenými se stavem techniky při zvažování předloženého popisu vynálezu takové prvky a/nebo omezení snadno zjištěny a nejsou nezbytně nutné pro úplné pochopení předloženého vynálezu, není zde detailní popis takových prvků a omezení pořízen. Například, jak již bylo uvedeno shora, provedení břitových vložek podle předloženého vynálezu mohou být vytvořena ve formě vložek pro frézování rovinných ploch a dále ve formě vložek pro obrábění materiálů. Způsoby, pomocí 9 9 99 ·« • 9 9

• · t t * · • · · · *9 «·· • · · · • · 999 # t · 999 • · t · • t · · ·· ·· kterých jsou břitové vložky zhotoveny jsou osobám obeznámeným se stavem techniky rovněž obecně známé a proto zde nejsou detailně popisovány. Navíc by všechny geometrické tvary měly být uvažované ve spojení s výrazem „v podstatě", přičemž výraz „v podstatě" znamená, že příslušný geometrický tvar je vytvořený v typickém konstrukčním uspořádání a s typickými výrobními tolerancemi pro břitové vložky.

Kromě toho jsou některá provedení vynálezu podle předloženého popisu popsaná ve formě břitových vložek pro frézování rovinných ploch. Rozumí se však, že předložený vynález může být provedený i ve formách a použitý i pro konečné aplikace, které zde nejsou specificky a výslovně popsané. Například, osobám obeznámeným se stavem techniky bude zřejmé, že provedení předloženého vynálezu mohou být vytvořena jako břitové vložky pro další způsoby odebírání kovu z obráběných kusů. Některá provedení předloženého vynálezu jsou zaměřená na břitové vložky poskytující kombinaci výhod vykazovaných vložkami kruhovitého tvaru majícími velmi velký poloměr, a vložkami čtvercového tvaru obvyklé rozměrové velikosti upravenými pro běžné použití v širokém výběru obráběcích aplikací. Některá další provedení předloženého vynálezu jsou zaměřená na frézovací řezný nástroj zahrnující provedení specifických břitových vložek podle předloženého vynálezu.

Tyto charakteristické znaky poskytuje provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu mající relativně široký břit definovaný poloměrem zakřivení oblouku. Břitová vložka zachovává celkovou rozměrovou velikost vložky, která se měří průměrem vepsané kružnice. Dále mohou provedení předloženého vynálezu zahrnovat břitové vložky s obecným tvarem jakékoliv obvyklé břitové vložky mající čtyři nebo více stran, například takovým jako čtverec, kosočtverec, nebo břitové vložky dalších tvarů. Nejjednodušší formou konvexního břitu je forma kruhového oblouku mající, ve srovnání s poloměrem kružnice vepsané do horní čelní plochy vložky, relativně velký poloměr. Kruhový oblouk se za relativně velký pokládá tehdy, jestliže je poloměr oblouku větší než nebo rovný dvojnásobku poloměru největší kružnice, kterou je možné vepsat do horní čelní plochy břitové vložky. V některých provedeních může být poloměr oblouku větší než nebo rovný pětinásobku poloměru největší kružnice, kterou je možné vepsat do horní čelní plochy břitové vložky, přičemž pro některé další aplikace mohou být výsledky zlepšené tehdy, jestliže je poloměr oblouku větší než nebo rovný desetinásobku poloměru největší kružnice, kterou je možné vepsat do horní čelní plochy břitové vložky. Konvexní břit byl na počátku popsán jako zahrnující kruhový oblouk, tento konvexní břit může však zahrnovat úseky elipsy, úseky paraboly, křivkové úseky s vícenásobným zakřivením, přímé úseky a jejich kombinace. Výsledkem toho může mít provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu konvexní břit, například konvexní břit s relativně velkým poloměrem zakřivení, přičemž vytváří relativně hladký řez a relativně tenké třísky. Břitová vložka mající konvexní břit umožňuje, ve srovnání s podobnou běžnou břitovou vložkou s lineárním břitem, při stejné hloubce řezu větší délku záběru břitu. To redukuje zatížení na jednotku délky břitu a může, ve srovnání s běžnými břitovými vložkami využívanými při čelním frézování, následkem toho umožňovat použití relativně vysoké rychlosti posuvu nebo poskytovat delší životnost vložky. Konvexní břit může být vytvořený na jednom nebo více břitech břitové vložky. S výhodou jsou všechny řezné plochy opatřené konvexním břitem tak, že nástroj je plně pootáčitelný do několika poloh.

Další výhodou poskytovanou některými provedeními břitové vložky podle předloženého vynálezu vyplývající z charakteristických znaků vložky čtvercového tvaru, je jejich typická relativně robustní konstrukce, takže tutéž břitovou vložku je vedle použití pro aplikace čelního frézování vysokými rychlostmi posuvu možné použít i pro aplikace zapichovacího frézování, frézování drážek a frézování šikmých ploch. Kromě toho může být těleso řezného nástroje podle některých provedení předloženého vynálezu konstrukčně vytvořené tak, že tatáž kapsa pro vložku může přijímat břitové vložky s různými konvexními břity. Provedení břitové vložky podle uvedeného popisu jsou tudíž vytvořená ve formě podobné břitové vložce kruhovitého tvaru mající relativně velký poloměr, ale jsou mnohem univerzálnější.

Provedení podle předloženého vynálezu zahrnují břitovou vložku obecně čtvercového tvaru se čtyřmi konvexními břity. Tyto čtyři břity mohou nebo nemusí být identické. Navíc může každý z konvexních břitů zahrnovat několik oblastí. Například, první oblast může zahrnovat konvexní část břitu mající relativně velký poloměr zakřivení. Jedna nebo více oblastí každého konvexního břitu může zahrnovat v podstatě přímý nebo lineární břit, nahlíženo ve směru od horní části břitové vložky. První oblast konvexní části břitu břitové vložky může tvořit obecně kónická podbroušená (nebo podsoustružená) plocha na boční ploše břitové vložky. Na základě kombinování charakteristických znaků vložky kruhovitého tvaru relativně velké rozměrové velikosti a vložky čtvercového tvaru obvyklé rozměrové velikosti byla vyvinut postup, pospaný dále, který je možné použít jako vodítko pro navrhování břitů některých provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu. Některé obráběcí aplikace vyžadují poměrně spolehlivý proces odebírání třísky. Proto může být v provedeních břitových vložek podle předloženého popisu volitelně zahrnutý další charakteristický znak, kterým je lamač třísek. Lamač třísek je typicky opatřený na horní části frézovací břitové vložky. Lamač třísek je často charakterizovaný určitými parametry, takovými jako je hloubka drážky, úhel čela, hřbet, zábřit a šířka drážky, pro zajištění spolehlivého procesu odebírání třísky a malé řezné síly při operacích frézování rovinných ploch.

Provedení břitové vložky, označené vztahovou značkou 10, je znázorněné na obr. 4. Břitová vložka 10 může být zhotovená z kteréhokoli z různých materiálů upravených pro obráběcí aplikace. Takové materiály zahrnují materiály odolné proti opotřebení, například takové jako ocel, karbidy kovů, kompozitní materiály, například takové jako oxid hliníku a karbidy kovů, karbidy wolframu, keramické materiály, cermety, jakož i další ze stavu techniky známé a pro tento účel použitelné materiály. V některých aplikacích může být za účelem zlepšení vlastností břitové vložky tento materiál navíc opatřený povlakem. Jak je znázorněno na obr. 4(a), je provedení břitové vložky 10 charakterizováno středovým otvorem 1^, horní čelní plochou 15, spodní čelní plochou 17 a čtyřmi identickými břity 12, vytvořenými kolem obvodu horní čelní plochy 15. Na obr. 4(b) je břitová vložka 10 znázorněná v pohledu shora, nahlíženo ze strany horní čelní plochy 15, a se spodním ostřím 21 a několika ostřími, vytvořenými na každé boční ploše 1£, naznačenými přerušovanou čárou. Na obr. 4 (c) je břitová vložka ljO znázorněná v pohledu z boku ve směru 13 • f t* ·*· 99 ·· · « « » · t · ··· • 9 9 9 9 9 9 9 9 ··· 999 99 999

šipek A-A z obr. 4 (a) . Jak je nejlépe vidět na obr. 4 (a) a 4(c), zahrnuje každá boční plocha 19 vložky 10 několik podbroušených ploch vytvořených mezi břitem 12 a spodním ostřím 21, vytvořeným kolem obvodu spodní čelní plochy 17. V tomto provedení sestává každý ze čtyř konvexních břitů 12 z několika oblastí, zahrnujících zakřivenou břitovou oblast 25 s velkým poloměrem zakřivení, a dvě v podstatě přímé (např. lineární) břitové oblasti 2T_ a 29. Čtyři konvexní bříty 12 břitové vložky 1£ jsou spojené rohovými zaoblenými špičkami 23. I když břity 12 břitové vložky 10 zahrnují některé z těchto oblastí, mohou alternativní provedení břitové vložky podle předloženého popisu zahrnovat čtyři identické břity zahrnující pouze zaoblenou špičku a zakřivenou břitovou oblast s obloukem velkého poloměru zakřivení, jako například břitové oblasti 23 a 25 břitové vložky 10, ve kterých se oblouk velkého poloměru zakřivení rozkládá od jedné rohové špičky 23_ k sousední rohové zaoblené špičce 23_. Taková provedení nezahrnují tudíž jednu nebo více v podstatě přímých (např. lineárních) břitových oblastí, které jsou v břitové vložce 10 zahrnuté jako oblasti 2T_ a 29.

Vrátivše se opět k břitové vložce 10 podle obr. 4, tvoří každá oblast břitu 12_ břitové vložky 10 na boční ploše 1£ vložky 10 zřetelnou podbroušenou plochu. Každá taková podbroušená plocha se rozkládá směrem dolů od břitu 12 vložky 10 ke spodnímu ostří 21. Například, jak je nejlépe seznatelné z obr. 4 (a) a (c), kónická podbroušená plocha 26. se rozkládá směrem dolů od zaoblené řezné špičky 23, kónická podbroušená plocha 2jJ se rozkládá směrem dolů od zakřiveného břitu 25, rovinná podbroušená plocha 31. se rozkládá směrem dolů od přímého břitu 27, a rovinná podbroušená plocha 32 se rozkládá 14 • » 14 • » •· ···· • · • ·· + ♦ · • · ·· ··· ·· • · * • # ··· • »« · • · · · ♦ ♦ #♦ směrem dolů od přímého břítu 29. Kromě toho břitová vložka 10 zahrnuje vedlejší rovinnou podbroušenou plochu 35, která se rozkládá od podbroušených ploch 28, 31 a 33_ směrem ke spodnímu ostří £1 břitové vložky 10.

Podle provedeni z obr. 4 zahrnuje vložka 10_ v podstatě čtvercového tvaru čtyři konvexní břity 12, a zakřivená břitová oblast 25 břitu 12 vykazuje relativně velký poloměr zakřivení, nahlíženo ve směru od strany horní čelní plochy 15 břitové vložky 10. Tento velký poloměr zakřivení je s výhodou podstatně větší než jmenovitý poloměr vložce vepsané kružnice. Zakřivená břitová oblast 25_ pak na boční ploše 19 břitové vložky 1_0 tvoři kónickou podbroušenou plochu 28.

Vzhledem k uvedenému se rozumí, že různá provedení břitové vložky podle předloženého popisu mohou zahrnovat různé kombinace odlišných břitových oblastí. Například na obr. 5 jsou příkladně znázorněná různá konstrukční provedení břitů vložky podle předloženého popisu. Na obr. 5(a) je znázorněná břitová vložka 110 v podstatě čtvercového tvaru zahrnující čtyři identické břity 112, přičemž břitová vložka 110 zahrnuje oblast 114 zaoblené špičky a konvexní břitovou oblast 116. Břity 112 vložky 110 nemají lineární oblasti. Na obr. 5(b) je znázorněná břitová vložka 120 v podstatě čtvercového tvaru zahrnující čtyři totožné konvexní břity 122, přičemž břitová vložka 120 zahrnuje oblast 124 zaoblené špičky, jednu v podstatě lineární břitovou oblast 126, a zakřivenou břitovou oblast 128 mající relativně velký poloměr zakřivení. Na obr. 5(c) je znázorněná břitová vložka 130 v podstatě čtvercového tvaru zahrnující čtyři totožné břity 132, přičemž břitová vložka 130 zahrnuje oblast 134 zaoblené špičky, dvě sousedící v podstatě lineární břitové oblasti 135 a 136, a zakřivenou břitovou oblast 138 mající relativně * 15 * 15

• · ·· ···· • · · • · ··· • · ·· ·· • · · • · · · · velký poloměr zakřivení. Na obr. 5 (d) je znázorněná břitová vložka 140 v podstatě čtvercového tvaru zahrnující čtyři totožné břity 142, přičemž břitová vložka 140 zahrnuje oblast 143 zaoblené špičky, tři sousedící v podstatě lineární břitová oblasti 144, 145 a 146, a zakřivenou břitovou oblast 148 mající relativně velký poloměr zakřivení. Některá provedení břitových vložek podle předloženého vynálezu mohou být obecně popsána matematicky. Příkladné objasnění bude provedeno s odvoláním na obr. 6. Jak známo ze stavu techniky, průměr vepsané kružnice A (tj. kružnice s největším poloměrem, která odpovídá obvodu povrchu vložky) obecně vyjadřuje rozměrovou velikost břitové vložky. Předpokládá se, s odvoláním na obr. 6(a), že počátek (tj. bod (0,0)) kartézského souřadnicového systému X-Y je ve středu CP kružnice A vepsané břitové vložce představované čtvercem 210. Geometrii vepsané kružnice A je pak možné popsat následující rovnicí (II): (II) X2 + Ϋ2 = R2 kde R je poloměr vepsané kružnice A. Specifickým znakem některých provedení břitových vložek podle předloženého vynálezu je kombinace určitých výhod vložky kruhovitého tvaru s relativně velkým průměrem a určitých výhod vložky čtvercového tvaru obvyklé rozměrové velikosti. Každý ze čtyř břitů 212 vložky v podstatě čtvercového tvaru bude tečnou vepsané kružnice A v bodech Ρχ, P2, P3, a P4 vzájemného dotyku, které mohou být přesně stanoveny pomocí shora uvedené rovnice a které mohou být vyjádřeny souborem tangenciálních rovnic vepsané kružnice následujícím způsobem: (III) Pík* + Piyy = R2 16 • ···· · ···· • · ······ • · · · · · · ·· ··· ·· ·· kde Ρ±χ a Piy jsou souřadnice X a Y tečných bodů, a i = 1, . ., 4. Vložka čtvercového tvaru se udává hlavním úhlem a hlavního břítu, který má přímou souvislost s maximální hloubkou M řezu, používanou při odebírání třísky vložkou kruhovitého tvaru. Předpokládá se, že spodní strana čtverce 210 na obr. 6 (a) je tečnou vepsané kružnice A v bodě Pi (souřadnice Pix, Piy) . V tomto případě pak Pix = R*(sin a) a Piy = -R*(cos a). Dosazením tohoto bodu (Pix, Piy) do shora uvedené rovnice se získá následující rovnice (IV) pro spodní stranu čtverce 210 z obr. 6: (sin a) .x - (cos a) .y = R2 (IV) kde a je úhel hlavního břítu.

Rovnice definující zbývající tři strany čtverce 210 z obr. 6 mohou být odvozeny podobným způsobem, výsledkem čehož je následující soubor rovnic (V)-(VIII), ve kterém každá z rovnic představuje jednu ze stran čtverce: (sin a) .x -(cos a) .y = R2 (V) (cos a).x +(sin a).y = R2 (VI) -(sin a).x +(cos a).y = R2 (VII) -(cos a).x -(sin a).y = R2 (VIII)

Shora uvedený soubor rovnic je založený na tom, že úhel hlavního břitu koresponduje s maximální hloubkou řezu. Každý ze čtyř břitů vložky, včetně zakřivené oblasti břitu mající relativně velký poloměr zakřivení, bude omezený čtvercem 210 představovaným rovnicemi (V)-(VIII). 17 • ······ ·· ♦· ·· ··· » · · • · · ·♦· · · «·· • ·· · · · · « · · • ·· · · · · · • ··· ·· ·♦· ♦ · ♦·

Po vytvoření shora uvedených rovnic (V)-(VIII) se na každé straně čtverce 210 vytvoří oblouk stejné délky s poloměrem větším než poloměr vepsané kružnice A, tečný ke čtverci 210 v každém z bodů Ρχ až P4. Tyto čtyři identicky umístěné oblouky jsou na obr. 6(a) znázorněné jako oblouky Bi až B4. V některých provedeních břitové vložky definuje tětiva každého ze čtyř oblouků B1-B4, která je rovnoběžná s příslušnou přilehlou stranou čtverce 210 zakřivenou břitovou oblast. Takto, s odvoláním na obr. 6(a), má oblouk Bi poloměr zakřivení větší než poloměr vepsané kružnice A. Tečkovaná čára Z je rovnoběžná se stranou čtverce 210, která je tečnou oblouku Βχ, a protíná oblouk Bi v bodech z' a z". Tětiva Ci oblouku Βχ rozkládající se mezi dvěma body z1 a z" vymezuje zakřivenou břitovou oblast 220 břitové vložky. Relativně velký poloměr zakřivení zakřivené břitové oblasti 220 je naznačený úseky Rx a R2 tečkované čáry, které se rozkládají od zakřivené břitové oblasti 220 směrem ke středu poloměru zakřivení definujícího oblouk Βχ. Při protažení tečkovaných čar na vzdálenost středu poloměru zakřivení oblouku Βχ se úseky Rx a R2 tečkovaných čar setkají v bodě značně vzdáleném od středu CP vepsané kružnice A.

Vzhledem k tomu, že v tomto provedení je tětiva Cx oblouku Βχ rovnoběžná s přilehlou stranou čtverce 210, má vymezená zakřivená břitová oblast s velkým poloměrem zakřivení, jak je vidět ze shora uvedeného souboru rovnic, stejný úhel hlavního břítu. V případech, ve kterých má být břitová vložka poskytovaná předloženým vynálezem použitá primárně pro čelní frézování, je tečná čára vedená spodním levým koncovým bodem z' oblouku Βχ kolmá na osu tělesa řezného nástroje, takže na obráběním zpracovávaném povrchu, který je kolmý na osu řezného nástroje, může být zaručena dobrá jakost povrchu. Pak může být, v souladu s geometrickými poměry znázorněnými na obr. 6, délka tětivy Ci vyjádřená jako funkce maximální hloubky řezu a úhlu a hlavního břitu, jak ukazuje následující rovnice (IX):

Lb = docmax / sin a (IX) V takovém případě je poloměr Rb zakřivení zakřivené břitové oblasti stanoveny následující rovnicí:

Lb Lb

Rb = - = - (X) 2,sin (Θ/2) 2.sin a kde Θ je středový úhel oblouku.

Druhým krokem při postupu navrhování některých provedení břitových vložek podle předloženého vynálezu může být připojení další oblasti k břitu, v tomto případě například lineární oblasti břitu, která je kolmá na osu břitové vložky a tečná vzhledem ke spodnímu levému koncovému bodu oblouku tvořícího zakřivenou břitovou oblast břitové vložky. Tento druhý krok je příkladně znázorněný obr. 6(b), ve kterém je ke konci každé zakřivené břitové oblasti 220 připojená první lineární břitová oblast 214 v podstatě stejné délky. Dalším krokem může být připojení druhé lineární břitové oblasti ke konci první lineární břitové oblasti 214 každého břitu. Druhá lineární břitová oblast 216 může být uspořádaná v relativně malém úhlu vzhledem k první lineární břitové oblasti. Tento krok je příkladně znázorněný na obr. 6 (c) , ve kterém je ke konci první lineární břitové oblasti 214 každého břitu připojená druhá lineární břitová oblast 216. Ještě dalším krokem může být připojení rohových zaoblených špiček k břitové vložce. V tomto provedení má každá z rohových zaoblených špiček 218 stejný poloměr a je plynule spojená s a tečná ke druhé lineární oblasti 216 břitu a současně je každá z rohových zaoblených špiček 218 spojená se zakřivenou břitovou oblastí 220. Tento krok je příkladně znázorněný na obr. 6(d), ve kterém čtyři totožné rohové zaoblené špičky 218 kompletují profil 220 břitové vložky.

Po vytvoření kompletních konvexních břitů 214, 216 a 220, znázorněný na obr. 6(d), vymezený, mohou být na bočních plochách břitové vložky vytvořeny všechny podbroušené plochy (to je fasety) . V provedení znázorněném na obr. 4 může být pod zakřivenou břitovou oblastí 2_5 mající velký poloměr zakřivení vytvořená kónická podbroušená (nebo podsoustružená) plocha £8, na kterou dále navazuje a se kterou je spojená rovinná podbroušená plocha 3Ϊ5, která se rozkládá ke spodnímu ostří 21 břitové vložky _10. Velký poloměr zakřivení každého zakřiveného břitu shora popsané vložky je mnohem větší než poloměr zaoblené špičky 23_ na každém rohu vložky, například, pro srovnání, poloměr zakřivení zakřivené břitové oblasti zakřiveného břitu je 55 mm a poloměr zaoblené špičky na rohu vložky je 0,8 mm. Pod přímou břitovou oblastí 29 je vytvořená rovinná faseta 23_ a pod přímou břitovou oblastí 27 je vytvořená rovinná faseta 31, obě dvě na každé ze čtyř bočních ploch břitové vložky 10. Faseta 33 slouží jako řezná ploška pro vytváření obrobeného povrchu kolmého na osu odebírání třísky, naproti tomu co faseta 31 slouží jako úhel náběhu pro zapichovací frézování podél směru odebírání třísky. A jako poslední je pod rohovou zaoblenou špičkou 23_ vytvořená kónická podbroušená plocha 26.

Množství břitových vložek, například v provedení jako břitová vložka 10, může být, jak je znázorněno na obr. 7, namontováno společně a vytvořit tak řezné těleso 41, kde je a umístěno do kapsy 42_ připevněním prostřednictvím šroubu 4^ skrze středový otvor 13_ břitové vložky 10. Řezný nástroj může kromě toho zahrnovat drážku 44, která napomáhá odváděni třísek vytvářených během obrábění. V určitých aplikacích čelního frézování může být, jak je znázorněno na obr. 8, přímý břit 29_ kolmý na osu 46 odebírání třísky pro zaručení dobré jakosti povrchu obráběním zpracovávaného povrchu. Těleso 41 řezného nástroje je konstrukčně navržené takovým způsobem, že tatáž kapsa může přijímat břitovou vložku se stejnou rozměrovou velikostí, avšak různými konvexními břity, a udržovat vzájemnou kolmost mezi přímým břitem 29 vložky 10 a osou 46 řezného nástroje. Na obr. 9 je znázorněný příklad břitové vložky stejné rozměrové velikosti s průměrem 12,7 mm nebo poloměrem 6,35 mm vložce vepsané kružnice a se dvěma různě velkými poloměry zakřivení konvexního břitu, tj . břitová vložka 4_8 má poloměr oblouku, který je částí konvexního břitu, 22,5 mm, a břitová vložka 49 má poloměr oblouku, který je částí konvexního břitu, 55 mm. Řezný nástroj 41, který je znázorněný na obr. 8, může být konstrukčně navržený také tak, že umožňuje použití té samé vložky umístěné ve stejné kapse pro provádění většího počtu frézovacích funkcí (čelního frézování, frézování drážek, frézování šikmých ploch a zapichovacího frézování), jak je rovněž znázorněno na obr. 8. To znamená, že pokud proces odebírání třísky probíhá ve směru podél obráběného povrchu, který je kolmý na osu 4j6 řezného nástroje, břitové vložky provádějí čelní frézování nebo frézování drážek; a pokud proces odebírání třísky probíhá ve směru, který je rovnoběžný s osou 46 řezného nástroje, břitové vložky provádějí operaci zapichovacího frézování; a dále pokud proces odebírání třísky probíhá v malém úhlu vzhledem k • · · · • · · · « · • ·

• · é · · · · · · · • * * * · · * · · • » · · * · · ·· ··« Μ · · povrchu obráběného kusu, který se podrobuje zpracování, břitové vložky provádějí, jak je znázorněno na obr. 8, operaci frézování šikmých ploch. Břitové vložky poskytované tímto vynálezem nejsou omezené pouze na břitovou vložku s horní rovinnou plochou, ale zahrnují rovněž břitové vložky s lamačem třísek na horní čelní ploše vložky. Na obr. 10 je znázorněné konstrukční uspořádání břitové vložky £1 poskytované tímto vynálezem, která je na své horní čelní ploše 63. opatřená lamačem třísek. Takový lamač třísek může být charakterizovaný alespoň pěti základními parametry jako je hloubka 62 drážky, úhel _63 čela, hřbet 64, zábřit 6_5 a šířka 6_6 drážky, jakož i dalšími charakteristickými znaky spojenými s lámáním třísek, známými ze stavu techniky. Funkce lamače třísek, který může být součástí provedení břitové vložky podle předloženého vynálezu, dovoluje přizpůsobení břitové vložky a příslušného řezného nástroje pro použití k obrábění širokého výběru obráběním zpracovávaných materiálů.

Rozumí se, že v předloženém popisu jsou příkladně objasněné ty aspekty vynálezu, které jsou důležité pro jeho jasné pochopení. Některé další aspekty vynálezu, které by měly být osobám obeznámeným se stavem techniky zřejmé a které by proto nikterak neusnadnily lepší pochopení vynálezu, nejsou z důvodu zjednodušení předloženého popisu uvedeny. Bez ohledu na popsaná provedení předloženého vynálezu budou osoby obeznámené se stavem techniky, po obeznámení se s předcházejícím popisem, schopné použít řadu dalších modifikací a obměn předloženého vynálezu. Všemi takovými modifikacemi a obměnami vynálezu jsou zamýšleny ty, které jsou pokryté předcházejícím popisem a následně uvedenými patentovými nároky.

Claims (12)

1. <£V IoJZú 21 ..ΐ& U>.0& ~3ob ♦ · · t ♦ · / Sá/> • · · ♦ · PATENTOVÉ NÁROKY (upravené) 1. Břitová vložka, zahrnující: horní čelní plochu; spodní čelní plochu; alespoň čtyři konvexní břity, kde každý konvexní břit zahrnuje kruhový oblouk a alespoň jeden v podstatě přímý úsek; a kónickou podbroušenou plochu mezi horní čelní plochou a spodní čelní plochou.
2. 2. Břitová vložka podle nároku 1,vyznačující se tím, že je opatřena čtyřmi konvexními břity.
3. 3. Břitová vložka podle nároku 2, vyznačující se tím, že dále zahrnuje čtyři rohové špičky spojující čtyři konvexní břity.
4. 4. Břitová vložka podle nároku 3, vyznačující se tím, že každá z rohových špiček zahrnuje alespoň jeden ze skupiny obsahující kruhový oblouk, řadu kruhových oblouků a křivkový úsek s vícenásobným zakřivením.
5. 5. Břitová vložka podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý kruhový oblouk má poloměr větší než nebo rovný dvojnásobku poloměru největší kružnice, která může být vepsána do horní čelní plochy.
6. 6. Břitová vložka podle nároku 2, vyznačující se tím, že kde každý kruhový oblouk má poloměr větší než nebo rovný pětinásobku poloměru největší kružnice, která může být vepsána do horní čelní plochy.
7. 7. Břitová vložka podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý kruhový oblouk má poloměr větší než nebo rovný desetinásobku poloměru největší kružnice, která může být vepsána do horní čelní plochy.
8. 8. Břitová vložka podle nároku 5, vyznačující se tím, že konvexní břit zahrnuje alespoň dva v podstatě přímé úseky.
9. 9. Břitová vložka podle nároku 5, vyznačující se tím, že konvexní břit zahrnuje alespoň tři v podstatě přímé úseky.
10. 10. Břitová vložka podle nároku 1,vyznačující se tím, že konvexní břity dále zahrnují alespoň jeden ze skupiny obsahující úsek elipsy, úsek paraboly, křivkový úsek s vícenásobným zakřivením a přímý úsek.
11. 11. Břitová vložka podle nároku 10, dále zahrnující rohové špičky spojující konvexní břity.
12. 12. Břitová vložka podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje geometrii pro lámání třísek na horní čelní ploše.