CS224641B2 - Heat exchanger and method of producing thereof - Google Patents

Description

Vynález se týká výměníku tepla, obesam jícího alespoň jednu tepoosměnnou trubku a alespoň jedno žebrování, provedené z tepelně vodivého mhtelálu zoUýbanéUo do verhánkovitého tvaru a vytvářejícího žebra v podstatě kolmá na osu teplosměnné trubky a oesOávahící z křídel a základny žebra mezi nimi, přičemž tato žebra jsou k teplosměnné trubce připojena svými základnami. Vynález se také týká způsobu výroby takových výměníků tepla·

Je znám výměník tepla, obes^j^í teplosměnnou trubku a k ní připojené žebrování provedené z drátu, který je po vhodném vytvarování prooilu zohýbán do verUánkOld1téUo tvaru a pak připojen k plášti teplosměnné trubky podél jedné jeho tvořící přímky trvalým spojem, například přivařením nebo jeho připájením.

Je také známo lamelové chladící žebrování, u kterého je kovový pásek, zohýbaný do ' varhánkovitého tvaru, vložen mezi dvě chladicí trubky tak, že vytváří chladicí žebrování.

U obou uvedených známých řešení výměníků tepla jsou žebra provedena z celistvého materiálu a jejich povrchy jsou ve směru proudění protékajícího teplomměnného médie kolmé na osu teplosměnné trubky. Výměníky tepla tohoto druhu maaí tu výhodu, že jejich výroba je snadno a^-to^aatso^^^telná a dále, že mohou být snadno vyráběny svařováním, tj. že pak mohou být použity 1 v prostředí s vysokou teplotou.

Jejich nevýhodou je však celistvost meatrlálu žeber, což se projevuje poměrně - nízkými tepelně technickými vlastnostmi.

Cílem vynálezu je vinutí nového výměníku tepla uvedeného typu se zlepšenými tepelně technickými vlastnostmi, aniž by při tom byla jeho výroba podstatně složttější nebo nákled224641 nější, přičemž se vychází z toho, že tvary narušující celistvost materiálu žeber, tj. výřezy, otvory,-průstřihy nebo prolisy provedené na částech tepelně vodivého materiálu vytvářejících žebra, anebo výhyby provedení nt - částech vytvářejících žebra, maj za následek podstatná zlepšení teplosměnných vlastnost výměníku tepla.

Pro provedení takových tvarů narušujících celistvost maateiálu žeber nebo výhybů je potřebná pouze nepodstatné rozšíření ' nebo uzpůsobení výrobní linky pro výrobu žebrovaných výměníků tepla.

CH vynálezu byl splněn vyřešením výměníku tepla, obt^e^l^u^ující^h^o alespoň jednu teplosměirnou trubku a alespoň jedno žebrování, provedené z tepelně vodivého maatirálu zotybaného do varhánkovitého tvaru a vytvářejícího žebra v podstatě kolmá na osu teplosměnné trubky a se8távítící z křídel a základny žebra mezi nimi, přičemž jsou tato žebra k teplosměnné trubce připojena svými základnami.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že alespoň jedno z křídel každého žebra obsahuje tvary ΠΑίηζ^Ηί celistvost [materálu křídla anebo vyhnuté plochy, svírající ostrý úhel s rovinou kolmou na osu teplosměnné trubky.

Jako tepelně vodivý Ββ^ΗέΙ, zohýbaný do varhánkovitého tvaru, je přednostně pou^t kovový pásek. Může však také být použit například příslušně vyprofilovaný a do vtrhánkooítého tvaru zohýbaný drát, na němž jsou do křídel žeber rovněž provedeny příslušné tvary, nRruSužící celistvost tmteriálž křídel, tj. výřezy, otvory, průstřihy nebo prolisy, jakož 1 ’ výhyby křídel, která mohou při tom být řešeny v různých vyriantách a kornminacích provedení.

U výhodného provedení výměníku tepla podle vynálezu- je každé žebro na koncích křídel opatřeno spojovacími částmi navasužícími na sousední žebro, přičemž alespoň jedna z těchto spjjovacích je vyhnuta pod ostrém úhlem vůči základně žebra. Je také možné řešení, že obě spojovací jsou vyhnuty pod ostrými úhly stejné v^O^^Lko^t^t., avšak na opačné straně vůči základně žebra.

Podle jiného provedení jsou žebra ve svých základnách, připojených k teplosměnné trubce, vyhnuta v - ostrém úhlu vůči rovině kolmé na osu teplosměnné trubky. Výsledkem tohoto provedení je jednostranné vyhnuí celého žebrování.

Vytybfaí žeber je možno usnadnit provedením, u něhož je každé žebro na koncích křídel opatřeno spojovacími částmi, spojenými se sousedním žebrem a opatřenými prvním výřezem, přičemž část každého - žebra nad tímto prvním výřezem je vyhnuta do ostrého úhlu vůči rovině kolmé na osu teplosměnné trubky. Přednostně je v každém žebru proveden další výřez nad jeho základnou na hraně žebra protilehlé vůči teplosměnné trubce, ^: přičemž části křídel nad prvními výřezy jsou pak vyhnuty pod ostrém úhlem v opačném směru vůči rovině kolmé na osu teplosměnné trubky.

Podle další možné varianty ' provedení jsou tvary, celistvost (materá^ křídel, řešeny jako prolisy, provedené v křídlech žeber.

U jiného provedení výměníku tepla podle vynálezu je každé žebro na koncích křídel opatřeno spojovacími částmi ^νε^^ί^η! na sousední žebro, přičemž tvary n^ar^Ž^v^ujícií celistvost meteriálž křídla jsou vytvořeny třetími výřezy, začínajícími ve spojovacích částech a probíhajícími žebry podélně směrem k jejich základně.

Podle dalšího provedení jsou tvary, celistvost □šatnám křídla, tvořeny otvory anebo pr^J^i^:řihy, zlepšujícími přestup tepla přerušením mяteriálž křídla.

Ve výhodném provedení výměníku tepla podle vynálezu jsou žebra k teplosměnné trubce kruhového průřezu přivařena za výhyby, provedené ne základně žebra, přičemž tyto výhyby maj tvar lícující a povrchem teplosměnné trubky ne obvodové délce alespoň 60°. Takové provedení spoje zajišíuje dobrý přesun teple e pevnost spojení žebře s teplosménnou trubkou.

V delším velmi výhodném provedení výměníku teple podle vynálezu jsou dvě žebrování, provedená z mettriálu zohýbaného do varháikoovtého tvaru, připojena k teplosoěnné trubcevzájemně protilehle, přičemž tekto vytvořené zdvojená žebrování je tvořeno žebry obsahujícími křídle s povrchem vyhnutým ve vzájemně protilehlém směru. V tekto proUlehle vyhnutých křídlech žebrování jsou účelně provedeny otvory, naiušujjcí celistvost jejich mettir.álu.

Vynález se dále týká způsobů výroby žebrovaného výměníku teple v provedeních podle vynálezu.

Při ' prvním způsobu výroby žebroveného výměníku teple podle vynálezu se tvarování žebrování provádí ohýbáním pásku z tepelně vodivého meatriálu do varháláco1Vtéht tvaru a připevnění takto vytvořených žeber příčně ne teplosměnnou trubku, přičemž se do pásku před . jeho ohýbáním provedou výřezy, otvory, průstřihy anebo p^c^o^lsy, které odpovvdají z něj vytvořerým žebrům, anebo po připojení žeber žebrování ne teplo8méánvu trubku se alespoň část povrchu žeber vyhne v ostrém úhlu vůči rovině kolmé na osu tepl08měnáě trubky.

Při druhém způsobu výroby žebrovaného výměníku teple podle vynálezu ee provádí vytvarování částí příčného průřezu, odpo^ídejících příštím křídlům_žeber, plynulým nebo přerušovaným tvarováním drátu z tepelně vodivého ιmjtei.álu, ohýbání takto vytvarovaného drátu do VjihánkotVtěhv tvaru a po ohnut-í do tvaru žebrování připojení částí žeber příčně ne ieplo8měánvu trubku, přičemž před ohýbáním do vjrhánkovítěho tvaru se do vytvarovaných částí příčného průřezu, tdpovídejjcích křídlům příštích žeber, provedou výřezy, otvory, průstřihy anebo proo-ley anebo po připevnění ohýbáním vytvořených žeber na teplosměnnou trubku se alespoň část povrchu vytvarovaných křídel vyhne v ostrém úhlu vůči rovině kolmé na osu iepl08měááé trubky.

Uvedené dvě fáze výrobních postupů, tj. za prvé vytváření výřezů, otvorů, průstřihů anebo prúlisů a za druhé ohýbání do TO^ánkov^ého tvaru, mohou také být prováděny společně.

Ve výhodném uplatnění výrobního postupu podle vynálezu je připojování žeber k teplosměnné trubce prováděno přiveřováním, nebo se před ohýbáním do vaihánkovítěhv tvaru ne spodní hraně základny příštích žeber provedou polokruhové výhyby, jimiž se pak vytvořená žebra připoj bodovými svary k teplosměnné trubce.

VVřezy, otvory, průstřihy anebo prtůlisy mohou být na žebrování výměníku tepla podle vynálezu prováděny plynule, například před ohnutím tepelně vodivého maatedálu do kovitého tvaru a před přivařením tekto vytvořeného žebrování k teplosměnné . trubce v jednoduché lisovací zápustce technolo^í jako takovou známou. Tyto tvary, ájjnjUUící celistvost maaterálu, naražu j při tom další výrobní postup, jako ohýbání do varhánkooltého tvaru a p^vařování k teplosměnné trubce.

Jsou-li příslušné výhyby křídel žeber prováděny až po přivaření žeber k teploaměnné trubce, má to tu výhodu, že svařovací teplo vyvíjené při přivařování žeber k teploaměnné trubce může snadno unikat mezi ještě nevyhnutými rovnými žebry, čímž je umothněáv provedení těsných roztečí žebrování,. což je výhodné z hlediska tepelné techniky svařování.

Při uplatnění výrobního postupu podle vynálezu je možno sestav.t efektivní ' výrobní linku pro výrobu žebrovaných trubek, což je jedna z áejhvspvddIilájších metod výroby výměníků tepla s navařovaiým příčrým žebrováním.

Při pouuití žebrovaného výměníku tepla podle vynálezu postačí zabudování teplosměnné plochy menší o 30 až 50 % než u známých typů výměníků tepla pro řešení stejných tepelně technických požadavků.

Ne připojených výkresech jsou znázorněna výhodná provedení výměníku tepla podle vynálezu. Ne obr. 1 je perspektivní pohled ne dettell zákledního provedernX výměníku tepla, ne obr. 2 a 3 jsou dílčí pohledy na dvě daaší provedení, na obr. 4 je příčný řez v ose A-A podle obr. 3, ne ' obr. 5 je dílčí pohled ne da^i provedení, na obr. 6 e 7 jsou ^rspektivní dílčí pohledy na . dvě další provedemí, ne obr. 8 je dílčí pohled ne d^aSí provedení, ne obr. 9 . je řez osou B-B podle obr. 8, ne obr. 10, 11, 12 jsou perspektivní částečné pohledy na tři další provedení, ne obr. 13.je pohled ne dnUŠ provedení v řezu D-D podle obr. 14, ne . obr. 14 je provedení podle obr. 13 v řezu C-C, na obr. 15 je částečný pohled shora - ne provedení podle obr. 13.

Ne obr. 1 je . znázorněno provedení žebrované trubky výměníku tepla podle vynálezu, podle kterého jsou dvě žebrování, vytvořená z pásku tepelně vodivého mattrtálu zohýbaného do verhánkovitého tvaru, přivařena k teplosměnné trubce 1. Z žebrování jsou na vyobrazení znázorněna ' pouze žebra 2 a 2Žebra obou žebrování jsou . uspořádána v ose . 10 trubky 1 vzájemně přibližně rovnoběžně a protilehle. Žebro 2 je tvořeno dvěma křídly ££, 4B a základnou 3 mezi nimi. Se sousedními - neznézorciěrými - žebry . 12 a 22 je žebro 2 spojeno spojovacími částmi 5A, 5B. provedenými na koncích křídel 4A. . AS Podobně je i žebro 2' spojeno se sousedními žebry 12\ 22 spojovací mi částmi 5A ‘. 5B\ Žebra 2, 2 jsou k trubce 1 přivařena základnami 3j 2 e jsou v kolmá ne osu Ю trubky 1.

Směr proudění teplosměnného médda, vyznačený šipkami 21, je přibližně rovnoběžný β rovinou žeber 2, 2. Podle vynálezu jsou ve spojovacích částech 5A. 5B provedeny výřezy 7A. 7B. ^оЬ^о^о! křídly AA. AB k základně 3 žebra 2 rovnoběžně s hranou křídel AA. 4B a . pak mírně klesáJící sa účelem zajištění vhodněěěích podmínek vedení tepla k žebru 2.

P*o Ulehlé žebro 2 je opa třeno podobnými výřezy, zahnutými . však směrem nahoru tak, aby se rovněž přibližovaly. lc základně žebra 2, připojené. k trubce 1.

Šířka žebra 2 ve směru toku 2Ί teplosměnného média je Lo včetně v něm provedeného výřezu 7A a ZB. Oddečern--! výřez 7A a 7B. je šířka žebraL rovna polovině šřřty Lo. zmenšené o polovinu šířky výřezu 2A a 7B. Podle.provedených měření přispívají výřezy ΖΑ» 7B.

provedené v křídlech 4A. AS žebra 2 o šířce La = 10 až3Omm, pH průtočné rychlosti teplosměrného média y = 2 až 10 η/β ke zlepšení přestupu teplp o 30 až 50 %.

U provedení podle obr. 2 je v ose žebra .2 provedena řada otvorů 8, Spojovací částí 5A. 5B jsou rovněž proděrovány výřezy, za účelem ujištění jejich lepší ohebnou. Žebro 2 je provedeno podobným způsobem jako žebro .. V tomto provedení je plocha křídel 4A. AS žebra 2 přerušena otvory §, přestup tepla se sice nezlepší v takovém rozsahu jako u provedení podle obr. 1, avšak toto může být v některých případech výhodnněší pro jednoduchost výrobního postupu děrování a pro menní tlakové ztráty, vznikaje! při odvání žeber teplsemёшým médiem.

U provedení podle obr. 3 jsou žebra 2 opatřena průstřihy 2, provedeným! podle obr. 4, které průtok teptoвeěnnéht média podle šipek 21, tak, že toto prochází otvory vytvořenými partůstřihy 2· Průstřihy 2 tu působí jako povrch pro převod tepLa. Toto řešení je z hlediska tepelné techniky výhodné a může být uplatněno hlavně tam, kde protékpaící iello8eěnna médium není náchylné k vytváření usazenin.

U provedení podle obr. 5 jsou kolem základny 3 žebra 2 provedeny tři průstřihy 2 a kromě toho jsou ve spojovacích částech 5A. 5S provedeny výřezy 11A. 11B. probíhející . do křídel AA, AB. Průstřihy 2 nohou při tom být stejného . ^^o^^d^e^zí jako na obr, 4. V tomto provedení je . výřezy 11A. U.B zlepšen přestup teple do křídel AA, AS a průstřihy 2 je zlepšen přestup tepla do plochy základny 3» navaaující na trubku A. Průstřihy 2 z^Í^íšLuJí při tom současně om^ní teplsemёIným médiem mrtvých ploch, vytvářených za trubkou 1, čímž znemojí vytvoření plochy neozvané te^p^^osm^i^rný^m médiem.

Nr obr. 6 je znázorněno provedení výměníku teple в vyhnutými žebry 12, 2> 22. Nevyhnuté poloha žebra 2 je vyznačen® čárkovaně. Tvořící přímka 13 základny 3 a druhá tvořící přímka 15 spojovací části £B, provedené na křídle 4B žebra 2, jsou kolmé na osu 10 trubky i* Tvořící přímka 14A spojovací části 5A je vykloněna pod ostrým úhlem alfa vzhledem ke svislé tvořící přímce 14. Tím je křídlo 4A současně vykloněno a vyhnuto. Žebra 12 a 22 za a před žebrem 2 nejsou, stejně jako další žebra žebrování vyobrazena, avšak jsou vyhnuta stejným způsobem jako žebro 2.

Provedení podle obr. 6 je možno realizovat také ve formě, že je vyhnuto 1 křídlo 4B se spojovací částí 5B a to výhodně tak, že tvořící přímka 154 svírá s tvořící přímkou 12 ostrý úhel alfa na opačnou stranu než tvořící přímka Д4А s tvořící přímkou 14> tj. žebro 2 je tím vyhnuto do vrtulového tvaru.

Mohou však také být uplatněna jiná řešení, při nichž jsou úhly vyhnutí alfa u obou křídel 4A. 4B stejné nebo střídavě různé. Uplatněním těchto různých výhybů je možno výměník tepla uzpůsobit pro různé speciální podmínky použití tak, Že se tím dosáhne například obracení toku média.

Je zvláší výhodné, když se úhly vyhnutí alfa provedou v protilehlém smyslu, tj. když se dvě křídla 14, 4B žebra 2 vyhnou v protilehlých směrech a když se pak dvě křídla protilehlého žebra 2². na obr. 6 neznázorněného, připojeného к opačné straně trubky 1, vyhnou obráceně než odpovídají protilehlá křídla 4A, 4B žebra 2. Při tomto provedení křídla žeber, připojených к trubce 1 na straně vstupu teplosměnného média do výměníku tepla, usměrňují průtok teplosměnného média do dvou směrů, načež křídla žeber, připojených к trubce 1 na dějí opačné straně, usměrňují průtok teplosměnného média zpět. Toto provedení je zvlášl výhodné z hlediska symetrie tepelného toku výměníkem tepla.

Z výrobně-technologického hlediska je výhodné, když je celé žebro 2 v jedné pracovní operaci vyhnuto vyhnutím jeho Části u základny 3, přivařené к trubce t. Takové provedení je znázorněno ne obr. 7, kde tvořící přímka 13A žebra 2 je vykloněna v ostrém úhlu alfa vůči tvořící přímce 13, kolmé na osu IQ trubky 1, takže celé žebro 2 je vyhnuto pod ostrým úhlem elfa vzhledem к rovině kolmé na osu 10 trubky i*

Z hydrodynamického hlediska je výhodné, když se na povrchu křídel 44, 4B žebra 2 provedou prolisy 17A. 17B podle znázornění ne obr. 8 a 9 a to přednostně před ohýbáním pásku materiálu do varhánkovitého tvaru.

Np obr. 10 je znázorněno provedení výměníku tepla, u kterého spojovací části £4, 5B. ‘ provedené na koncích křídel 44, 4B žebra 2 a sloužící pro spojení se sousedními žebry JJ,

22. z nichž je na obr. 10 znázorněno jen žebro 12, jsou opatřeny polovičními výřezy 18A. 18B. usnadňujícími ohýbání pásku materiálu do varhánkovitého tvaru. V tomto případě může být vyhnutí horní části křídel 44> 4B žebra 2 provedeno 1 po přivaření žebrování к trubce 1· Poloha žeber 2 a J2 před jejich vyhnutím je na obr. 10 vyznačena čárkovaně. Tvořící přímky 144» 154 vyhnutých křídel 44, 4g svírají při tom ostrý úhel alfa a tvořícími přímkami 14, 15 křídel 44, 4B před jejich vyhnutím.

Na obr. 11 je znázorněno provedení výměníku tepla, u kterého jsou výřezy 19A. 19B provedeny jen uprostřed spojovacích částí 54, za účelem zvýšení mechanické pevnosti žebrování. Při tomto provedení může být horní část žebra 2 nad výřezy A9A. 19B snadno vyhnuta pod ostrým úhlem vůči rovině kolmé na osu 10 trubky 1«

Na obr. 11 je žebro 2 znázorněno v nevyhnutém stavu. Jeho vyhnutá poloha je vyznačena tvořící přímkou 13A. svírající pstrý úhel alfa в tvořící přímkou JJ nevyhnutého žebra 2·

Může být výhodné, když se provedení podle obr. 10 upraví tak, že křídla 44, 4B ž^bra 2 se vyhnou ve vzájemné opačných směrech. Takové provedení je znázorněno na obr. 12, na ňěmž б

je uprostřed mmzi křídly AA. AS nad základnou £ žebře 2 proveden další výřez £2, usne dojicí proti směrná vyhnut.! horních Stáss,! křídel 4A. 4B. která se provede pod stejný· ostrým úhlem alfa. Poloha křídel 4A. AE před vytanutím jejich.horních částí je na obr. 12 vyznačena čárkoveně.

Z tepelně-techrnického a výrobně-technologického hlediska «úže být výhodné, když se výřezy, otvory, průstřihy, prolisy a výhyby provedou společně, jak je znázorněno ne obr. 13, 14, 15. Ne obr*. 13 je znázorněn podélný řez v ose D-D podle obr. 14. Ne obr. 14 je znázorněn příčný řez v ose C-C podle obr. 13 a ne obr. 15 je znázorněn pohled shora, ne nimž není pro lepší názornost zakresleno žebrování připojené ke spodní části trubky £. Výřezy 19A. -19B. provedené , ve spojovacích čéstech 5A, 5B žebra 2, jakož i - otvory 24A. 84B. provedené v křídlech 4A, 4B žebra £, usiMxdňuí vyhýbání horní čásltl žebra £ po přifaření žebrování k trubce £.

Ve střední části žebře £ je kromě toho proveden otvor 25. Žebro 2' žebrování, přivařeného k opačné straně trubky 1, je rovněž opatřeno výřezy 19A. £J9B» jakož i otvory 24A'. 24B a otvorem £51* V důsledku vyhnutí žeber £, 2 vznikne po obou stranách žeber z důvodu mmchhniky kapalin rozdílný tlak. Z toho ' důvodu dochází k průtoku teplosměnného ^^<H.a otvory 24A, 24B.a také otvorem 25. provedenými v ohybu, čímž je vtahována okrajová vrstva 27 teplssměnného mmáda, což přispívá - ke značnému zlepšení přestupu tepla.

Z obr. 13 je zřejmé, že žebrování - na protilehlých stranách trubky £ jsou vyhnuta vzájemně protisměrně. Žebra £2, 2, 22 jsou vyhnuta pod ostrým úhlem elfa do prava vůči rovině kolmé ne osu Ю trubky £ a žebře 12. 2. 222 jsou rovněž pod ostrým úhlem alfa vyhnuta doleva. Úhel vyhrnu! elfa se při - tom vol.í .přednostně v rozmezí 20 ež 25°. Žebře £2, £_ . 22 jsou při tom opatřena výhyby £6, é, 26. lícujícími s povrchem trubky £ na úhlové dálce alespoň 60°. Těmito výhyby £6. á, 26 jsou žebře -12. 2. 22 bodově přivařena k trubce - £. Obdobně jsou žebra Uí. 21. 22 druhého žebrování na protilehlé Btreně trubky £ bodově p*ivaíena k trubce £ za jejich vý^hy^by £6^1, 6.2, ²⁶.

Ve znázorněných a popsaných variantách výměníku tepla podle vynálezu jsou žebra v podstatě vzájemně rovnoběžná e jejich podélná ose je v podstatě kolmá ne osu 10 trubily 1. Toto uspořádání není však nezbytně nutné, takže mohou existovat ještě další varianty provedení, u nichž je žebrová^ provedeno se střídavě šikmými žebry tak, že sousední žebra nejsou rovnoběžná, ale svírá;)! vzájemně ostrý úhel.

Podle další varianty provedení mohou být všechna žebra vzájemně rovnoběžná, avšak jejich podélná osa může s osou £Q trubky £ svírat jiný úhel než 90°. Z hlediska vynálezu je přioom podstatné, že žebrování je vzhledem k trubce provedeno jako příčné žebrování. Trubka může také mít jiný průřez než kruhový.

Ve výmmníku tepla v provedení podle vynálezu může - být vhodným způsobem zabudován větší počet teplosměnných trubek ve vhodném vzáemmnám uspořádánn. Každá z těchto teplo směrných trubek je opatřena příčrým žebrováním, podle vynálezu, přičemž žebrování může - být provedeno jen ne jedné straně trubky nebo . na obou jejích stranách vzájemně proti sobě a může být k teplosměnné trubce připojeno svarem, spájením nebo jiným známým způsobem.

U znázorněných a popsaných variant provedení výmmníku tepla - je jako tepelně vodivý maeeii^l pro žebrování - pouužt kovový pásek. To věek není ve smmslu vynálezu nezbytně nutné. Důežité je, že iahetiál pro žebrování, - ohýbáný do verhénkovitého tvaru, obsahuje části vytvář^ící křídla o průřezu prodlouženého plochého tvaru, tj, v případě páeku obdléníkového, jejichž podélná ose je v podstatě kolmá na osu trubky, pomlnnem-li možné vyhnutí křídla podle vynálezu. Prodloužený plochý tvar může však také bý vytvořen jinými než rovnými obrysovými čarami, například dvěma kruhovými oblouby, - čímž má pak průřez křídel tvar výhodný z hydrodynamického hlediska.

Pro výrobu žebrování výněníku tepla podle vynálezu může tyt jako tepelně vodivý materiál použit pásek nebo drát. Jako výchozí mattelál. může být například výhodně použit kovový pásek. Použije-11 se jako xýcbozi mattelál drát určitého průřezu, například kruhový hliníkový dnát, mohou tyt části přibližně obdélníkového průřezu, odpovídaje! příštím křídlům žeber, vytvarovány tvářením za studená. Není také nezbytně nutné, aby části drátu mmzi těmito křídly měly přibližně obdélníkový tvar.

Výřezy, otvory, průstřihy anebo prolisy, prováděné podle vynálezu na žebrech žebrování výměníku teple, mohou tyt provedeny před ohýbáním výchozího maaeeiálu do varhánkouítého tvaru a vyhýbání křídel žeber může tyt provedeno až po jejich připojení k trubce, a to přednostně po přivaření žebrování k trubce.

Claims (17)

1. Výrnmník teple, obes^ujc! alespoň jednu teplosměnnou trubku* - a alespoň jedno * žebrování, provedené z tepelně vodivého maaterálu zohýbaného do ve-rhánkovitého tvaru a vytvářejícího žebra v podstatě kolmá na osu teplosměnné trubky a seetéáρicí z křídel a základny žebra mmzi nimi, přL^č^^mž jsou tato žebra k teploměnné trubce připojena základnami, vyznaauuící se tím, že ' alespoň jedno z křídel (4A, 4B) každého žebra (2) obsahuje tvary ^η^^ίο! celistvost maaeerálu křídla (4A, 4B) anebo vyhnuté plochy svírající ostrý úhel _t (alfa) s rovinou kolmou na osu (10) teplosměnné trubky (1).

2. Výmměiík tepla podle bodu 1, vyznačuje! se tím, že každé žebro - (2) je na koncích křídel (4A, 4B) opatřeno spojovacími. částmi (5A, 5B), nawazuuícími na sousedi! žebro (12, 22), přičemž alespoň jedna z těchto spojovacích částí (5A, 5B) je vyhnuta pod ostrým úhlem (alfa) vůči základně (3) žebra (2).

3. Výměník tepla podle bodu 2, vyznpauuící se tím, že obě spojovací části (5A, 5B) jsou vůči základně (3) žebra (2) vyhnuty pod ostrým úhlem (Hfa) stejné velikost, avšak na opačné strany.

4. Výrnmník teple podle bodu 1, vyznaačuící se tím, že žebra (2) jsou v základnách (3), připojených k teplosměnné trubce (1), vyhnuté *v ostrém úhlu (elfe) vůči rovině kolmé na osu (10) teplosměnné trubky (1).

5. Výrnmník teple podle bodu 1, vyz^a^ící se tím, že * každé žebro (2) je ne koncích křídel (4A, 4B) opatřeno spojovacími částmi (5A, 5B) spojenými se* sousedními žebry (12,..22)* a opatřenými prvním výřezem (18A, 18B; 19A, 19B), přičemž část každého žebře (2) nad tímto prvním výřezem (19A, 18B; 19B, 18A) je vyhnuta v ostrém úhlu (elfa) vůči rovině kolmé ne osu (10) teplosměnné trubky (1). .

6. Výměník tepla podle bodu 5, vyžne{touící se tím, že v každém žebru (2) je proveden další výřez (20) nad jeho základnou (3) na hreně žebra (2) protilehlé vůči teplosměnné trubce (1), přičemž části . křídel (4A, 4B) nad prvními výřezy (18A, 18B) jsou pak vyhnuty v opačném směru pod ostrým *úhlem (alfa) vůči rovině kolmé na * osu (10) teplosměnné trubky (1).

7. Výrnmník teple podle bodu 1, vyzn^čujcí se tím, že uvedené tvary narušuuí celistvost maateiálu křídel (4A, 4B) (Jsou. řešeny jako prolily (17A, 17B), provedené v křídlech (4A, 4B) žeber (2).

8. Výrnmník tepla podle kterého^o^ z bodů 1 - až 6, vyznačuje! se tím, že každé žebro (2) je na koncích křídel (4A, 4B) opatřeno -spojovacími částmi (5A, 5B) navazujícími na sousední žebro (12, 22) a že uvedené tvary narušuuíc-í celistvost mater álu. křídel (4A, 4B) jsou tvořeny třetími ’ výřezy (7A, 7B), začínajícími v uvedených spojovacích částech (5A, 5B) a probíhajícími křídly (4A, 4B) podélně směrem k základně (3) žebře.(2).

9· Výměník'tepla podle kteréhokooiv z bodů 1 ež 6, vyznačující se tím, že uvedené tvary narujujjcí celistvost maateiélu křídel (4A, 4B) jsou tvořeny otvory (8) provedenými v křídlech (4A, 4B).

10. Výměník tepla podle kteréhokoliv z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že uvedené tvary nPiruuujcí celistvost maatirélu křídel (4A, 4B) jsou tvořeny průstřihy (9) provedenými v uvedených křídlech (4A, 4B).

И. ' Výměník teple podle kteréhokoliv z bodů 1 až 6, vyznAČ^jcí se tím, že žebra (2) jsou k teplosměnné trubce (1) kruhového průřezu přivařena za výhyby (6) provedené v základně (3) žebra (2)a vytvarované tak, aby lícovaly s povrchem teplosměnné trubky (1) na obvodové délce alespoň 60°.

12. Výméník tepla podle kteréhokoliv z bodů 1, 4 nebo 5, vyzniOuiuící se tím, že k teplosměnné trubce (1) jsou vzájemně protilehle připojena dvě žebrování provedená z tepelně vodivého mвatriSlž zobýbaného do varhtakovvtého tvaru, přičemž takto vytvořené zdvojené žebrování je tvořeno žebry (12, 2, 22; 12,' 2,' 22') obsahnuícími křídla (4A, 4B; 4A', 4B') s povrchem vyhnutým ve vzájemně protilehéém směru (obr. 13).

13. Výméník tepla podle bodu 12, vyznaeující se tím, že v křídlech (4A, 4B; 4A*, 4B') žeber (2, 2') jsou provedeny otvory (24A, 24B; 24A*, 24B*) neruStujcí celistvost jejich mвčtriélu.

14. Výměník tepla podle kteréhokoliv z bodů 1 až 7 a 13, vyznačující se tím, že jako tepelně vodivý maatrrál, zohýbaný do varhánkovitého tvaru žebrování, je použit kovový pásek.

15· Způsob výroby výměníku tepla podle bodů 1 až 14, při němž se tvarování žebrování provádí ohýbáním pásku z tepelně vodivého ΐΉ^^^Ιη do varhánkovitého tvaru a připevnění takto vytvořených žeber příčně na teplosměnnou trubku, vyzunačuíc se tím, že před zohýbáním pásku do varhánkooltého tvaru se do pásku provedou výřezy, otvory, průstřihy, prooisy, které odpoovdač^ pJFfUtíím žebrům, anebo, po přÍpojení žeber žebrování na tepl^oměnnou trubku se alespoň část . povrchu žeber vyhne v ostrém úhlu vůči rovině kolména osu teplosměnné trubky.

16. ZpLsob výroby žebrovaného výměníku tepla podle bodů 1 až 14, při němž se provádí vytvarování částí příčného průřezu, odpooVdačících příštím křídlům žeber, plynulým nebo přerušovaným tvarováním drátu z tepelně vodivého mačtriálž, ohýbání takto vytvarovaného drátu do varhánkovvtého tvaru a po jeho otaiuuí do tvaru žebrování se provádí připojení částížeber příčně na teplosměnnou trubku, vyz^ačujcí se tím, že před ohýbáním vytvarovaného drátu do varháiko^vtého tvaru se do vytvarovaných částí příčného průřezu, odpovídajících křídlům příStích Žeber provedou výřezy, otvory, pirůstřlhy, p^lisy anebo po připevnění takto ohýbáním vytvořených žeber na trolo8měnnou trubku se alespoň část povrchu vytvarovaných křídel vyhne v ostrém úhlu vůči rovině kolmé na osu ^^pl^osměnné trubky.

17. Způsob výroby podle bodů 15 nebo 16, vyznnčujjcí se tím, že připojování žeber k teplosměnné trubce se provede přivařením.

18. Způsob výroby podle bodů 15 nebo 16, vyznaeteuící se tím,, že před ohýbáním tepelně vodivého maatčiSlu do varháikoovtého tvaru se na spodní hraně základny příštích žeber provedou polokruhové výhyby, kterými se pak vytvořená žebra připojí bodovými svary k teplosměn^{né tr}^^be·· 6 výkresů