CZ291608B6

CZ291608B6 - Kuřivový výrobek

Info

Publication number: CZ291608B6
Application number: CZ19952790A
Authority: CZ
Inventors: Yutaka Ing. Saito; Yuriko Ing. Anzai; Ryuichi Ing. Suzuki; Hiroshi Ing. Ichinose
Original assignee: Japan Tobacco Inc.
Priority date: 1994-01-26
Filing date: 1995-01-26
Publication date: 2003-04-16
Also published as: KR960700640A; MX9504084A; EP0691083A1; MX9504085A; CN1044436C; CA2159118A1; DE69520708D1; FI954540A0; SK282015B6; BG100091A; EP0691084A1; CA2159118C; JP3118462B2; ATE200611T1; WO1995020329A1; WO1995020330A1; FI954539L; EP0691083B1; FI104038B; BR9505831A

Abstract

Ku°ivov² v²robek obsahuje ho°lav² kou°otvorn² prvek, p°i em tento kou°otvorn² prvek obsahuje aromatvorn² materi l zahrnuj c materi l zadr uj c aromatiza n slo ku vyroben² z tepeln nevratn koagulovateln ho glukanu, p°i em tento glukan byl podroben tepeln ireversibiln elatinaci, a d le obsahuje aromatiza n slo ku zachycenou v zadr ovac m materi lu, aromatiza n slo ka obsahuje hydrofobn aromatiza n slo ku, aromatvorn² materi l obsahuje olejov rozpouÜt dlo hydrofobn aromatiza n slo ky a kou°otvorn² prvek je produktem tepeln elatinace sm si ne elatinovan ho tepeln nevratn koagulovateln ho glukanu a p°idan aromatiza n slo ky a je schopen uvol ovat dostate n mno stv aromatiza n slo ky pouze p°i spalov n .\

Description

Kuřivový výrobek

Oblast techniky

Vynález se týká kuřivového výrobku, zejména kuřivového výrobku obsahujícího aromatvomý materiál, přičemž tento materiál je schopen stabilně zadržovat aromatizační složky a zároveň je snadno uvolňovat při svém spalování, bez tvorby nepříjemné příchuti nebo zápachu.

Dosavadní stav techniky

Reprezentativními kuřivovými výrobky jsou výrobky z tabáku, které obsahují jako hlavní kuřivový materiál sušené tabákové listy. V těchto kuřivových výrobcích se aroma, které je registrováno chuťovými a čichovými orgány člověka, vytváří při spalování tohoto materiálu. Pro zlepšení chuti tabáku se v tabákových výrobcích často používá aromatvomého materiálu obsahujícího aromatizační složky.

Konvenční aromatvomé materiály mají však nevýhodu v tom, že špatně zadržují aromatizační složky. Kuřivové výrobky obsahující takový konvenční aromatvorný materiál mají proto tendenci uvolňovat aromatizační složky odpařováním z výrobku v průběhu dlouhodobého skladování a také se z nich během kouření neuvolňuje aromatizační složka rovnoměrně. Kromě toho je nutné, aby používané aromatvomé materiály nezhoršovaly při svém spalování chuť a vůni registrovanou kuřákem.

Úkolem tohoto vynálezu je vyvinout kuřivový výrobek obsahující aromatvomý materiál, který by byl schopen stabilně zadržovat aromatizační složky a zároveň je snadno uvolňovat při svém spalování bez tvorby nepříjemné chuti nebo zápachu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je kuřivový výrobek obsahující hořlavý kouřotvorný prvek, jehož podstata spočívá vtom, že kouřotvorný prvek obsahuje aromatvomý materiál zahrnující materiál zadržující aromatizační složku vyrobený z tepelně nevratně koagulovatelného glukanu, přičemž tento glukan byl podroben tepelné ireversibilní želatinaci, a dále obsahuje aromatizační složku zachycenou v zadržovacím materiálu, aromatizační složka obsahuje hydrofobní aromatizační složku, aromatvomý materiál obsahuje olejové rozpouštědlo hydrofobní aromatizační složky a kouřotvomý prvek je produktem tepelné želatinace směsi neželatinovaného tepelně nevratně koagulovatelného glukanu a přidané aromatizační složky a je schopen uvolňovat dostatečné množství aromatizační složky pouze při spalování.

Pro vyřešení tohoto úkolu se tedy v aromatvomém materiálu podle vynálezu, jako materiálu zadržujícím aromatizační složku nebo složky, používá za tepla nevratně koagulujícího glukanu, který byl podroben nevratné želatinaci působením tepla. Aromatizační složky se přidávají předem k neželatinovanému glukanu (obvykle ve formě vodné disperze) a ve vzniklé směsi se potom glukan podrobí želatinaci působením tepla. Aromatizační složky jsou tedy zachyceny či uvězněny a pevně fixovány v trojrozměrné síti molekul glukanu. Aromatvomý materiál, obsahující jako materiál zadržující aromatizační složky tento za tepla vzniklý ireversibilní glukanový gel, je za normálních podmínek skladování schopen pevně fixovat a zadržovat aromatizační složky a zároveň je schopen tyto aromatizační složky v dostatečném množství snadno uvolňovat při svém spalování. K uvolňování dostatečného množství aromatizačních složek z aromatvomého materiálu a k poskytování aroma tedy dochází pouze při spalování aromatvomého materiálu. Aromatvomý materiál kromě toho při svém spalování neposkytuje žádnou nepříjemnou chuť

- 1 CZ 291608 B6 nebo zápach. Kuřivový výrobek podle vynálezu obsahuje hořlavý kouřotvomý prvek obsahující tento aromatvomý materiál a popřípadě řezaný tabák a/nebo řezanou tabákovou náhražku.

Přehled obrázků na výkrese

Na obr. 1 je schematicky znázorněno v řezu jedno provedení kuřivového výrobku podle tohoto vynálezu.

Na obr. 2 je uveden graf ukazující srovnávací organoleptické hodnocení kuřivového výrobku podle vynálezu a kontrolního kuřivového výrobku.

Příklady provedeni vynálezu

Následuje popis nejlepšího provedení tohoto vynálezu.

Původci tohoto vynálezu provedli rozsáhlé studie ve snaze vyvinout netabákový aromatvomý materiál, který by vykazoval výbornou stabilitu při zadržování aromatizačních složek za obvyklých podmínek skladování a který by byl schopen tyto aromatizační složky snadno uvolňovat při svém spalování bez tvorby nepříjemné chuti nebo zápachu. Výsledkem těchto studií bylo zjištění, že výše uvedené úkoly je možno vyřešit tak, že se jako materiálu zadržujícího aromatizační složky použije za tepla vzniklého nevratného gelu ireversibilně tepeině koagulovatelného glukanu, jako je P-l,3-glukan, například kurdlan. Při dalších studiích se zjistilo, že zadržení aromatizačních složek a trvanlivost uvolňování aromatizačních složek při spalování, je možno značně zlepšit, když se aromatizační složka, nebo složky, přidají ke glukanu před jeho želatinací, ve srovnání s případem, při němž se aromatizační složky ke glukanu přidají až po jeho tepelné želatinací. Když se totiž aromatizační složky přidají ke glukanu před jeho želatinací a želatinace glukanu se provede teprve potom, jsou aromatizační složky zachyceny či uvězněny a pevně fixovány v trojrozměrné síti molekul glukanu. Když se naproti tomu aromatizační složky přidají ke glukanu po jeho želatinací, dojde k pouhé fyzikální adhezi aromatizačních složek k jemným pórům glukanového gelu, což má za následek sníženou trvanlivost uvolňování aromatizačních složek v průběhu hoření.

Glukan používaný podle vynálezu je známý v tomto oboru. Tak například kurdlan, kterému se podle vynálezu dává největší přednost, je β-Ι,β-glukan s přímým řetězcem, v němž je spolu spojeno β-glukosidickou vazbou v poloze 1-3 asi 400 až 500 molekul D-glukózy. Tato látka je nerozpustná ve vodě a ve většině organických rozpouštědel. Glukan je kromě toho bezpečný pro člověka (tak například japonská patentová přihláška, která nebyla podrobena průzkumu, s publikačním číslem 1-289457 popisuje výrobu jedlého filmu smísením P-l,3-glukanu, jako je kurdlan s vodorozpustnou vysokomolekulámí látkou). Glukan je obchodně dostupný obvykle ve formě prášku.

Když se p-l,3-glukan ve formě vodné disperze zahřeje nad svou kritickou želatinační teplotu (v případě kurdlanu je tato teplota 80 °C nebo vyšší), dojde kjeho želatinací. Vzniklý gel již nelze nikdy působením tepla, znovu roztavit, jedná se tedy o za tepla vzniklý nevratný (ireversibilní) gel.

Původci tohoto vynálezu zjistili, že za tepla vzniklý nevratný gel ireversibilně tepelně koagulovatelného glukanu, jako je β-13-glukan, například kurdlan, je schopen vykazovat výbornou stabilitu při zadržování aromatizačních složek za obvyklých podmínek skladování a zároveň je schopen tyto aromatizační složky snadno uvolňovat při svém spalování bez tvorby látek, které

-2CZ 291608 B6 nepříjemně ovlivňují uvolňované aroma, jako jsou nepříjemné dráždivé a štiplavé látky a látky, jejichž zápach připomíná zápach hořící celulózy.

Aromatizační složky používané v aromatvomém materiálu podle vynálezu jsou přednostně kapalné nebo pevné (tj. nikoliv plynné) při teplotě, při které se vyrábí vodná disperze za tepla nevratně koagulovatelného glukanu (viz další popis). Volba druhu aromatizační složky není nijak zvlášť omezena, za předpokladu, že její aroma může uspokojit chuť člověka, jež je zprostředkována jeho chuťovými nebo čichovými orgány. Může se použít jakékoliv hydrofilní nebo hydrofobní aromatizační složky. Jako příklady hydrofilních aromatizačních složek je možno uvést extrakt z tabákových listů, přírodní rostlinné extrakty (jako je například lékořicový extrakt, extrakt ze svatojánského chleba, švestkový extrakt, broskvový extrakt apod.), kyseliny (například kyselinu jablečnou, kyselinu vinnou, kyselinu citrónovou apod.), sacharidy (jako například glukózu, fruktózu, izomerizovaný cukr apod.) a soli nikotinu (například citrát nikotinu apod.). Jako příklady hydrofobních aromatizačních složek je možno uvést tabákový prášek, mentol, kakaové produkty (jako je kakaový prášek, extrakt apod.), estery (jako je například isoamylacetát, linalylacetát, isoamylpropionát, linalylbutyrát), přírodní olejové esence (jako jsou rostlinné olejové esence, například vanilkový extrakt, esence z Mentha piperita a Mentha spicata, kasie a jasmínu, a olejové esence živočišného původu, jako je mošus, vorvanina (ambra), pižmo, bobří olej (castoreum) apod.) a složky kadidel (jako je například anethol, limonen, linalol, eugenol apod.). Těchto aromatizačních složek se může používat jednotlivě nebo v kombinacích zahrnujících dvě nebo větší počet těchto látek.

V aromatvomém materiálu podle vynálezu se aromatizačních složek může používat v libovolné koncentraci, která postačuje pro uspokojení chuti člověka zprostředkované jeho chuťovými a čichovými orgány při hoření aromatvomého materiálu. Tuto koncentraci lze libovolným způsobem upravovat. Obvykle bude aromatizační složka přítomna v množství ležícím v rozmezí od stopového množství do 20% hmotnostních, přednostně v rozmezí od 5 do 10% hmotnostních, vztaženo na výsledný aromatvomý materiál.

Při výrobě aromatvomého materiálu podle vynálezu se nejprve glukan (obvykle ve formě prášku) rozmíchá při vysoké frekvenci otáčení míchadla ve vodě za vzniku disperze (suspenze glukanu). Tato disperze se přednostně vyrábí mícháním glukanu s vodou v mixéru při teplotě 20 až 30 °C. Tak lze získat stabilní vodnou disperzi glukanu. Pokud je obsah glukanu (například kurdlanu) v disperzi vysoký, vznikne suspenze s vysokou viskositou, což ztěžuje získání suspenze, s níž je možné snadno manipulovat. Zvláště v tom případě, že se má aromatvomý materiál vyrobit v listové formě, je účelné, aby byl obsah glukanu, zejména kurdlanu, ve vodné disperzi přednostně v rozmezí od 1 do 20, s výhodou od 3 do 5 % hmotnostních.

K. takto vzniklé vodné disperzi glukanu se potom ve vhodném množství přidá požadovaná aromatizační složka a vzniklá směs se promísí. Pokud je použitá aromatizační složka hydrofobní, přednostně se postupuje tak, že se tato složka předem rozpustí v olejovém rozpouštědle (například rostlinném tuku nebo oleji nebo nasyceném triglyceridu mastné kyseliny), přednostně spolu s emulgátorem, o němž je známo, že ho lze použít jako přísady do potravin (jako je například ester mastné kyseliny a glycerolu, ester mastné kyseliny a sacharosy, ester mastné kyseliny a sorbitanu, ester mastné kyseliny a propylenglykolu nebo lecithin) a s vodnou disperzí glukanu se smíchá takto vzniklý roztok. Vzniklá směs se disperguje a emulguje za použití míchání při vysokých otáčkách, jak to bylo uvedeno výše. Z výše uvedených olejovitých rozpouštědel pro hydrofobní aromatizační složky se obzvláštní přednost dává triglyceridu nasycené mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem (MCT), poněvadž tato látka je schopna snadno rozpustit většinu hydrofobních aromatizačních složek, má výbornou oxidační stálost, poněvadž neobsahuje žádné složky nenasycených mastných kyselin, a snadno se s ní manipuluje, poněvadž má nízkou viskositu. Za použití emulgátoru se dobře získá uspokojivá emulze, v níž je aromatizační složka rovnoměrně dispergována a zachycena.

-3CZ 291608 B6

Při výrobě výše uvedeného roztoku se také ke směsi může přidávat hydrofilní aromatizační složka. V takovém případě je hydrofobní aromatizační složka rozpuštěna v olejovém rozpouštědle a stabilizována mícháním při vysoké frekvenci otáčení ve formě emulze drobných kapiček. Hydrofilní aromatizační složka je na druhé straně rovnoměrně dispergována a stabilizována ve vodné disperzi glukanu o vysoké viskozitě.

Aby byl vyrobený listový materiál ohebný a aby se tak usnadnilo odlupování listu od podložky použité při jeho odlévání, přednostně se k vodné disperzi glukanu obsahující aromatizační složku přidává také změkčovadlo, jako je vícemocný alkohol (například glycerol nebo propylenglykol) a/nebo sacharid (například monosacharid, jako je glukóza nebo fruktóza, disacharid, jako je maltosa, sacharosa a laktosa, polysacharid, jako je celulóza nebo škrob, a jejich oxidační deriváty, jako je kyselina aldonová a kyselina uronová). Nastavením vhodného poměru obsahu vícemocného alkoholu a sacharidu je možno přizpůsobit měkkost vzniklého listu.

Vodná disperze glukanu obsahující aromatizační složku a jiné složky, která se vyrobí výše popsaným způsobem, se po případném odpěňovacím zpracování, které se provádí za sníženého tlaku, nalije ve formě tenké vrstvy na vhodnou licí podložku (jako je pás z nerezové oceli). Tato tenká vrstva se potom tepelně vysuší při teplotě, která umožňuje ireversibilní želatinaci glukanu teplem (v případě kurdlanu je tato teplota například v rozmezí od 80 do 140 °C). Při tomto tepelném zpracování se obsah vody v tenkém listu sníží například až na 10% a zároveň se glukan převede na ireversibilní gel, v jehož hmotě je fixována a zadržována aromatizační složka. Takto vzniklý materiál představuje aromatvomý materiál podle vynálezu. Výše uvedená želatinace se provádí pouze působením tepla a nepoužívá se při ní žádných želatinačních činidel. Jak již bylo uvedeno výše, glukan se podle vynálezu podrobuje tepelné želatinaci ve formě vodné disperze. Pokud se glukan podrobí tepelné želatinaci ve formě vodné disperze, nedojde k nepříjemnému ovlivnění aromatizační složky. K takovému ovlivnění naproti tomu dochází, když se glukan podrobí tepelné želatinaci ve formě vodného alkalického roztoku.

Aromatvomý materiál podle vynálezu obsahující glukanový gel, v němž je zadržena aromatizační složka, který se získá výše uvedeným způsobem, je možno snadno odloupnout od licí podložky. Je-li to žádoucí, může se glukanový gel při odlupování od podložky zvlhčit nebo kondicionovat.

Aromatvomý materiál podle vynálezu téměř neuvolňuje aromatizační složku, která je v něm obsažena, za obvyklých podmínek skladování (například při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 %), ale při jeho hoření se aromatizační složka snadno uvolňuje, aniž by vznikaly látky s nepříjemnou chutí nebo zápachem. Aromatvomý materiál podle vynálezu je kromě toho nerozpustný ve vodě a většině organických rozpouštědel a není škodlivý.

Obsah různých složek ve výsledném aromatvomém materiálu leží přednostně v následujících rozmezích:

Obsah glukanu, zejména kurdlanu, leží v rozmezí od 2 do 70, přednostně od 10 do 40% hmotnostních. Při vyšším obsahu glukanu než 70 % hmotnostních se snižuje ohebnost vzniklého gelu. Když je na druhé straně obsah glukanu nižší než 2 % hmotnostní, může to mít za následek neúplnou tvorbu gelu.

Obsah olejového rozpouštědla činí přednostně 30 % hmotnostních nebo je nižší a s výhodou leží v rozmezí od 5 do 15 % hmotnostních. Pokud je obsah olejového rozpouštědla vyšší než 30 % hmotnostních, není glukanový gel schopen zadržet veškeré olejové rozpouštědlo, takže olejové rozpouštědlo začne unikat z glukanového gelu.

Obsah emulgačního činidla činí přednostně 30 % hmotnostních nebo je nižší a s výhodou leží v rozmezí od 5 do 15% hmotnostních. Pokud je obsah emulgačního činidla vyšší než 30%

-4CZ 291608 B6 hmotnostních, není glukanový gel schopen zadržet veškeré emulgační činidlo, takže emulgační činidlo začne unikat z glukanového gelu, podobně jako tomu je v případě nadměrného obsahu olejového rozpouštědla. V důsledku toho se olejového rozpouštědla a emulgátoru přednostně používá v celkovém množství, které nepřekračuje obsah 30 % hmotnostních. Optimální poměr 5 olejového rozpouštědla k emulgátoru je 2:1.

Celkové množství vícemocného alkoholu a sacharidu činí 50 % hmotnostních nebo je nižší. S výhodou leží toto množství v rozmezí od 10 do 30 % hmotnostních (přičemž sacharidu, který slouží též jako aromatizační složka se může používat v množství vně tohoto rozmezí).

Aromatvomý materiál podle vynálezu se může nařezat na drobné kousky nebo zpracovat na prášek a převést na hořlavý kuřivový prvek popřípadě smíchaný s řezaným tabákem a/nebo řezanou tabákovou náhražkou, z něhož se může vyrobit hořlavý kuřivový výrobek či cigareta.

V alternativním a přednostním provedení se nařezaný nebo práškovitý aromatvomý materiál podle vy nálezu natěsní a zpracuje na list obdobný běžně používané listové tabákové surovině a tento list se nařeže na jemné kousky nebo zpracuje na prášek v kladivovém mlýnu. Vzniklého materiálu se může použít jako jediného materiálu nebo v kombinaci s jinými aromatizačními složkami (jako je řezaný tabák) pro výrobu aromatvomého média. Typické složení válcovaného 20 listového tabákového materiálu s obsahem aromatvomého materiálu podle vynálezu zahrnuje 100 dílů hmotnostních tabákového prášku (nebo celulózy nebo dolomitu), 5 až 20 % hmotnostních vyztužujícího materiálu (například tabákových vláken nebo buníčiny), 1 až 15 dílů hmotnostních pojivá (například karboxymethylcelulózy), 1 až 40, přednostně 5 až 20 dílů hmotnostních aromatvomého materiálu podle vynálezu a jakékoliv požadované množství vody. Takový 25 materiál může popřípadě obsahovat také vhodné množství zvlhčovadla (například glycerolu) nebo vodovzdorného činidla (například glyoxalu). Aromatvomý materiál podle vynálezu se může natěsnit a zpracovat i na jiné typy obdobné listovému tabáku, jako je například typ obdobný listu tabáku vyrobenému z tabákové suspenze (slurry sheet tobacco).

Kuřivový výrobek podle vynálezu může být opatřen filtrem.

Obsah aromatvomého materiálu podle vynálezu v hořlavém kouřotvomém prvku může být takový, že aroma uvolněné z aromatvomého materiálu podle vynálezu převažuje, nebo takový, že uvolněné aroma postačuje pro zamaskování jakékoliv nepříjemné chuti nebo zápachu vzniklého 35 z jiných látek.

Na obr. 1 je ilustrováno jedno provedení kuřivového výrobku podle vynálezu. Tento kuřivový výrobek má podobu běžné cigarety. Cigareta 10 obsahuje sloupcovou část 12 vytvořenou z hořlavého kouřotvomého prvku popsaného výše a filtrovou část 14 vytvořenou z vláknitého materiálu 40 a připojenou k jednomu konci sloupcové části 12. Celý výrobek je obalen papírovým pláštěm 16.

Po zapálení distálního konce sloupcové části 12 dojde ke spalování hořlavého kouřotvomého prvku, přičemž působením sání (tahů při kouření) na filtrové části 14 je aroma kuřivového prvku přenášeno na chuťové a čichové orgány kuřáka.

Díky výše uvedeným vlastnostem aromatvomého materiálu podle vynálezu se z cigarety podle vynálezu snadno uvolňuje aromatizační složka, což umožňuje okamžitě vnímat její aroma.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

I

I Příklady

Příklad 1 g mentolu a 2 lecithinu se rozpustí spolu se 4 g MCT za vzniku roztoku obsahujícího mentol. Mezitím se 12 g práškovitého kurdlanu disperguje ve 288 g vody při frekvenci otáčení míchadla 3000 min'¹ a teplotě 25 °C. Ke vzniklé disperzi se přidá výše uvedený mentholový roztok a vzniklá směs se 5 minut míchá za vzniku disperze s emulgovanou složkou. K této emulziío disperzi se přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu (15 % hmotnostních, vztaženo na celou směs) a 6 g glycerolu (15% hmotnostních, vztaženo na celou směs) a pokračuje se vmíchání za výše uvedených podmínek. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se nalije na pás z nerezové oceli při tloušťce vrstvy 0,5 až 1,0 mm a vzniklý list se vysuší při 110°C. Během tohoto sušení dojde k nevratné želatinaci kurdlanu působením tepla a k fixaci mentolu ve vzniklém gelu. Vysušený 15 kurdlanový list se odloupne od pásu z nerezové oceli, a tak se získá list aromatvomého materiálu podle vynálezu. Tloušťka tohoto listu leží v rozmezí od 0,1 do 0,2 mm.

Listový aromatvomý materiál vyrobený výše uvedeným způsobem se 20 dnů skladuje při teplotě 22 °C a relativní vlhkosti 60 % a potom podrobí měření koncentrace mentolu a organolep20 tickému zkoušení. Koncentrace mentolu se měří plynovou chromatografií. Výsledky ukazují, že po 20 dnech výše uvedeného skladování zůstane v materiálu zachován obsah mentolu z 95 nebo více procent. Výsledky organoleptického hodnocení listového materiálu před a po skladování jsou v podstatě shodné.

Aromatvomý materiál získaný výše uvedeným způsobem se nařeže na kousky připomínající řezaný tabák a smíchá s řezaným tabákem v hmotnostním poměru 7:3. Vzniklá směs se v podobě sloupce zabalí do papíru, a tak se získá cigareta, která se podrobí kuřáckým zkouškám. Přitom se zjistí, že aroma aromatizační složky zahrnující mentol se vyvine ihned po prvním tahu a během 10 tahů se v podstatě udržuje aromatizace kouře na stejné úrovni. Z listového materiálu tvořené30 ho převážně kurdlanem se během hoření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem aromatizačních složek zahrnujících mentol.

Příklad 2 g práškovitého kurdlanu se disperguje ve 288 g vody při stejné teplotě a za stejných podmínek míchání, jaké jsou uvedeny v příkladu 1. Ke vzniklé směsi se přidá 0,5 g lékořicového extraktu (hydrofilní aromatizační složka) a mícháním se provede jeho dispergace. Dále se k disperzi přidá 40 8 g kakaa, 6 g sorbitolu a 6 g glycerinu a směs se za stejných podmínek zhomogenizuje mícháním. Vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem, jaký je popsán v příkladu 1, a tak se získá listový aromatvomý materiál podle vynálezu, v němž je zachycen a fixován lékořicový extrakt.

Podobně jako v příkladu 1 se část listového aromatvomého materiálu vyrobeného výše uvedeným způsobem 20 dnů skladuje a jiná část se zpracuje na cigarety zabalením do papíru, načež následuje zkoušení organoleptických vlastností při kouření.

Materiál po skladování má v podstatě stejné organoleptické vlastnosti jako materiál před sklado50 váním. Dále se zjistí, že aroma aromatizační složky zahrnující lékořicový extrakt se vyvine ihned po prvním tahu a během 10 tahů se v podstatě udržuje aromatizace kouře na stejné úrovni. Z listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se během hoření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem aromatizačních složek zahrnujících lékořicový extrakt.

-6CZ 291608 B6

Příklad 3

0,1 g oleje zMentha spicata (hydrofobní aromatizační složka) a 2 g lecithinu se rozpustí ve 4 g MCT za vzniku roztoku obsahujícího zamísený olej z Mentha spicata. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 112 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s olejem z Mentha spicata a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. K této emulzi-disperzi se přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu a 6 g glycerolu a pokračuje se v míchání za výše uvedených podmínek. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 1 za vzniku listu aromatvomého materiálu podle vynálezu, v němž je zadržen a fixován olej z Mentha spicata.

Materiál po skladování má v podstatě stejné organoleptické vlastnosti jako materiál před skladováním. Dále se zjistí, že aroma aromatizační složky zahrnující olej zMentha spicata se vyvine ihned po prvním tahu a během 10 tahů se v podstatě udržuje aromatizace kouře na stejné úrovni. Z listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se během hoření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem aromatizačních složek zahrnujících olej z Mentha spicata.

Příklad 4

Roztok obsahující zamísený olej z Mentha spicata se vyrobí stejným způsobem jako v příkladu 3. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 112 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s olejem z Mentha spicata a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci, za vzniku kurdlanové suspenze. Kurdlanová suspenze se za míchání postupně zahřívá, aby se z ní odstranila voda a zároveň se provede želatinace zvýšením teploty na 110 °C. Tím dojde k ireversibilní želatinaci kurdlanu, přičemž ve vzniklém gelu je zadržena a fixována složka oleje z Mentha spicata. Takto získaný kurdlanový gel se vysuší za vakua a potom zpracuje na prášek v kladivovém mlýnu. Tak se získá práškovitý aromatvomý materiál podle vynálezu.

Pro kontrolu se 12 g kurdlanového prášku disperguje ve 288 g vody za stejných teplotních podmínek a podmínek míchání, jaké jsou uvedeny v příkladu 1. Vzniklá kurdlanová suspenze se postupně za míchání zahřívá, aby se z ní odstranila voda a želatinuje se zvýšením teploty na 110°C. Ke vzniklému kurdlanovému gelu se přidá roztok se zamíseným olejem zMentha spicata, který byl vyroben stejným způsobem jako v příkladu 1. Takto upravený gel se vysuší za vakua a zpracuje na prášek v kladivovém mlýnu. Získá se práškovitý aromatvomý materiál.

Vzorky cigaret vyrobené způsobem popsaným v příkladu 1 za použití těchto dvou práškovitých aromatvorných materiálů se podrobí zkušebnímu kouření. Přitom se zjistí, že cigarety vyrobené z aromatvomého materiálu podle vynálezu poskytují aroma oleje z Mentha spicata již při úvodních tazích a v průběhu 10 tahů se v podstatě zachovává stabilní úroveň uvolňování tohoto aroma (viz obr. 2, křivka a). Z listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se kromě toho během hoření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem aromatizačních složek zahrnujících olej zMentha spicata. V případě cigaret vyrobených za použití kontrolního aromatvomého materiálu dojde naproti tomu k náhlému snížení úrovně uvolňování aroma od čtvrtého tahu a po pátém tahu již není možno aroma oleje z Mentha spicata zaznamenat (viz obr. 2, křivka b).

Příklad 5

Roztok obsahující zamísený olej z Mentha spicata se vyrobí stejným způsobem jako v příkladu 3. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 112 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s olejem z Mentha spicata a 0,5 g lékořicového extraktu a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. Ke vzniklé disperzi s emulgovanými složkami se přidá 8 g kakaa, 6 g sorbitolu a 6 g glycerolu. Vzniklá směs se za stejných podmínek promíchá, atak se získá kurdlanová suspenze. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 1 za vzniku listu aromatvomého materiálu podle vynálezu, v němž je zadržen a fixován olej z Mentha spicata a lékořicový extrakt.

Podobně jako v příkladu 1 se část listového aromatvomého materiálu vyrobeného výše uvedeným způsobem 20 dnů skladuje ajiná část se zpracuje na cigarety zabalením do papíru, načež následuje zkoušení organoleptických vlastností při kouření.

Materiál po skladování má v podstatě stejné organoleptické vlastnosti jako materiál před skladováním. Dále se zjistí, že aroma aromatizační složky zahrnující olej z Mentha spicata a lékořicový extrakt se vyvine ihned po prvním tahu a během 10 tahů se v podstatě udržuje aromatizace kouře na stejné úrovni. Z listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se během hoření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat s aromátem aromatizačních složek zahrnujících olej z Mentha spicata a lékořicový extrakt.

Příklad 6

Roztok obsahující zamísený menthol se vyrobí stejným způsobem jako v příkladu 1. Mezitím se při teplotě a za podmínek míchání uvedených v příkladu 112 g práškového kurdlanu disperguje ve 288 g vody. Ke vzniklé disperzi se přidá roztok s mentholem a vzniklá směs se 5 minut míchá, aby došlo k emulgaci. Ke vzniklé disperzi s emulgovanou složkou se přidají 4g sorbitolu (10 % hmotnostních, vztaženo na celou směs), 8 g glycerolu (20 % hmotnostních, vztaženo na celou směs). Potom se přidá 8 g kakaového prášku a vzniklá směs se za stejných podmínek promíchá, a tak se získá kurdlanová suspenze. Takto vzniklá kurdlanová suspenze se zpracuje stejným způsobem jako v příkladu 1 za vzniku listu aromatvomého materiálu podle vynálezu.

Mimo to se stejným způsobem, jaký byl popsán výše, pouze s tím rozdílem, že množství sorbitolu se změní na 8 g (20 % hmotnostních, vztaženo na celou směs) a množství glycerolu se změní na 4 g (10 % hmotnostních, vztaženo na celou směs), se vyrobí jiný listový aromatvomý materiál podle vynálezu.

Vyrobené listy a list vyrobený způsobem popsaným v příkladu 1 se srovnávají z hlediska ohebnosti. Při hmotnostním poměru sorbitolu ke glycerolu 10:20 se dosáhne zvýšené ohebnosti, takže lze získat měkký list s výbornou pružností, zatímco při hmotnostním poměru sorbitolu ke glycerolu 20:10 je ohebnost listu nižší, což způsobuje, že získaný list je tvrdý. Při hmotnostním poměru sorbitolu ke glycerolu 15:5 se dosáhne vynikajícího uvolňování od licí podložky a optimální ohebnosti listu.

Příklad 7

Listový aromatvomý materiál získaný způsobem podle příkladu 3 se rozřeže na drobné kousky.

Odděleně se 8,5 kg směsi jemného prášku vzniklého při výrobě tabáku ve výrobní jednotce zpracovávající tabák a odpadového materiálu ze vzduchového a sítového čisticího stroje se ve

-8CZ 291608 B6 mlýně zpracuje na prášek. Ke vzniklému prášku se přidá 1,5 kg buničiny, jako vyztužující materiál, 1 kg karboxymethylcelulózy, jako pojivo a vzniklá směs se důkladně promísí za vzniku práškovité směsi. K této práškovité směsi se přidá 1,5 kg drobných kousků aromatvorného listového materiálu popsaného výše, 1 kg směsi polypropylenglykolu a kukuřičného sirupu, jako zvlhčo5 vadlo a 3 kg vody a vzniklá směs se důkladně promísí za vzniku homogenní vlhké hmoty. Tato hmota se nechá projít dvojicí lisovacích válců, jimiž se cirkuluje horká voda o teplotě 80 °C. Tak se vyrobí lisovaný tenký film. Vzniklý tenký film se odloupne od válce pomocí nože a přenese pomocí dopravníku ze síťoviny, který se pohybuje pod válci, do sušicí komory a kondicionační komory. Tak se získá listový tabákový materiál obsahující 15 % vody.

Podobně jako v příkladu 1 se část listového tabákového materiálu vyrobeného výše uvedeným způsobem 20 dnů skladuje a jiná část se zpracuje na cigarety zabalením do papíru, načež následuje zkoušení organoleptických vlastností při kouření.

Materiál po skladování má v podstatě stejné organoleptické vlastnosti jako materiál před skladováním. Dále se zjistí, že aroma aromatizační složky zahrnující olej z Mentha spicata se vyvine ihned po prvním tahu a během 10 tahů se v podstatě udržuje aromatizace kouře na stejné úrovni. Z listového materiálu tvořeného převážně kurdlanem se během hoření neuvolňují žádné nepříjemné dráždivě nebo štiplavé látky či látky s celulózovým zápachem, které by mohly interferovat 20 s aromátem aromatizačních složek zahrnujících olej z Mentha spicata.

Jak bylo popsáno výše, způsobem podle vynálezu je možno získat kuřivový výrobek obsahující aromatvomý materiál, který vykazuje výbornou stálost aromatizační složky, která je v něm obsažena, při skladování, za současného snadného uvolňování aromatizační složky při hoření bez 25 toho, že by se uvolňovaly jakékoliv látky zhoršující chuť nebo vůni. Vynález umožňuje snadno vyrábět aromatvomý materiál jednoduchým způsobem. Kuřivový výrobek či cigareta obsahující aromatvomý materiál podle vynálezu snadno uvolňuje aromatizační složku obsaženou v aromatvomém materiálu při hoření tohoto materiálu, čímž zajišťuje kouři chuť a vůni, kterou může kuřák registrovat prostřednictvím svých chuťových nebo čichových orgánů.

Claims

I ¹ PATENTOVÉ NÁROKY

1. Kuřivo vý výrobek obsahující hořlavý kouřotvorný prvek, vy zn a č uj í c í se tím, že

5 kouřotvorný prvek obsahuje aromatvomý materiál zahrnující materiál zadržující aromatizační složku vyrobený z tepelně nevratně koagulovatelného glukanu, přičemž tento glukan byl podroben tepelné ireversibilní želatinaci, a dále obsahuje aromatizační složku zachycenou v zadržovacím materiálu, přičemž aromatizační složka obsahuje hydrofobní aromatizační složku, aromatvomý materiál obsahuje olejové rozpouštědlo hydrofobní aromatizační složky a kouřotvorný io prvek je produktem tepelné želatinace směsi neželatinovaného tepelně nevratně koagulovatelného glukanu a přidané aromatizační složky, a je schopen uvolňovat dostatečné množství aromatizační složky pouze při spalování.
2. Kuřivový výrobek podle nároku 1,vyznačující se t í m , že jako glukan obsahuje 15 β-153-glukan.
3. Kuřivový výrobek podle nároku 1,vyznačující se tím, že jako glukan obsahuje kurdlan.

20
4. Kuřivový výrobek podle nároku 1,vyznačující se tím, že kouřotvorný prvek dále obsahuje řezaný tabák a/nebo řezanou tabákovou náhražku.
5. Kuřivový výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že aromatizační složka dále obsahuje hydrofilni aromatizační složku.
6. Kuřivový výrobek podle nároku 1,vyznačující se tím, že jako olejové rozpouštědlo obsahuje triglycerid nasycené mastné kyseliny se středním řetězcem.
7. Kuřivový výrobek podle nároku l, vyznačující se tím, že aromatvomý materiál 30 dále obsahuje emulgátor.
8. Kuřivový výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že aromatvomý materiál dále obsahuje změkčovací činidlo zahrnující vícemocný alkohol nebo sacharid.

35 9. Kuřivový výrobek podle nároku 1,vyznačující se tím, že želatinace je provedena za nepřítomnosti želatinačního činidla.