CZ283700B6 - Elastikované cvičné kalhotky pro jedno použití a způsob jejich výroby - Google Patents

Abstract

Prádlo je vyráběno z kostry (14) a má otvor pro pás, dva nohavicové otvory a pár bočních švů (10), které spojují přední díl (56) kostry (14) a zadní díl (58) kostry (14). Prádlo dále obsahuje absorpční sestavu (22), tj. absorpční vložku, připevněnou k vnitřní vrstvě (46) kostry (14). Kostra (14) má čtyři elastikované poutkové chlopně (30), které jsou elastikovány spojením s elastomerním prvkem a mechanickým roztažením poutkové chlopně a elastomerního prvku tak, aby poutkové chlopně byly pružně roztažitelné ve směru počátečního roztahování. Přední díl (56) kostry (14) je potom spojen švem (10) se zadním dílem (58) kostry (14) na obou stranách prádla. ŕ

Description

Oblast techniky

Tento vynález se tyká prádla pro jedno použití s připevněnými postranními částmi, které se umisťují na těle uživatele tak, že uživatel provlékne nohy nohavicemi a přitáhneme tento oděv na jedno použití přes spodní část těla. Příkladem takového prádla pro jedno použití jsou spodní oděvy pro děti nebo dospělé a kalhotky na jedno použití, které mohou být použity zároveň s pomůckami používanými při menstruaci, jako jsou tampony nebo menstruační vložky. Tento vynález se zvláště týká absorpčních výrobků pro jedno použití jako jsou spodní kalhotky, spodní oděvy používané při inkontinenci (kalhotky nebo spodky) a podobně, které mají elastikované postranní chlopně.

Dosavadní stav techniky

Děti a osoby, které trpí inkontinenci, používají absorpční výrobky pro jedno použití, které slouží k tomu, aby pohlcovaly a zadržovaly moč a jiné tělní exsudáty. Absorpční výrobky s připevněnými postranními částmi, například cvičné kalhotky pro jedno použití, jsou oblíbené při výchově dětí k hygienickým návykům. V současné době musí být tyto absorpční cvičné kalhotky vyráběny v různých velikostech, aby byly vhodné pro různě velké děti, které jsou vychovávány k hygienickým návykům. Aby výrobce absorpčních cvičných kalhotek uspokojil požadavky spotřebitelů, musí mít tedy k dispozici několik sad různého výrobního zařízení, které umožňují výrobu těchto výrobků o různé velikostí. Je tedy nanejvýš žádoucí, aby řešení těchto výrobků umožňovalo jejich výrobu v jedné univerzální velikosti, kterou by však bylo možno použít pro různé a značně odlišné tělesné velikosti dětí. Je proto třeba, aby tyto absorpční cvičné kalhotky pohodlně padly v pase a na nohách malých dětí, aniž by padaly nebo sklouzávaly dolů z jejich obvyklé polohy na spodní části těla, a zároveň aby padly i větším dětem bez toho, že by způsobovaly dráždění pokožky v pase, na nohách a v rozkroku. Proto musí tyto absorpční cvičné kalhotky být roztažitelné v pase a na obvodu stehen uživatele a jejich elastické elementy musí vykazovat značný stupeň elastické deformace.

Dosud známé absorpční cvičné kalhotky, používané pro děti při vytváření hygienických návyků, jsou elastické v důsledku využití pružných součástí spočívajících v použití pryžových stuh alespoň v pase a na obvodu nohavic. Tento způsob, používající pryžových stuh, je popsán v patentech USA č. 4 205 679, autor Repke a kol., č. 4 610 680, autor LaFleur, č. 4 610 681, autor Strohbeen a kol., č. 4 641 381, autor Heran a kol., č. 4 909 804, autor Douglas Sr. a č. 4 960 414, autor Meyer. Ačkoliv těmito způsoby zhotovené cvičné kalhotky umožní absorpčním výrobkům přizpůsobit se malým odchylkám ve velikostech pasu a nohou, cvičné kalhotky zhotovené těmito způsoby vyhovují jenom omezeným rozsahům velikosti pasu a nohou, protože jejich elastické prvky mají omezený stupeň roztažitelnosti a protože připevněné postranní části nejsou elasticky protažitelné.

Jiný způsob elastikování cvičných kalhotek najedno použití je popsán v patentech USA 4 490 464, 4 938 753 a 4 938 757 (všechny uděleny van Gompelovi a kol.). Tyto patenty popisují kalhotkové prádlo zhotovené připevněním jednotlivých roztažitelných dílů k bočním okrajům hlavní části prádla.

Ačkoliv tímto způsobem zhotovené cvičné kalhotky též umožní absorpčním výrobkům přizpůsobit se malým odchylkám ve velikostech, cvičné kalhotky zhotovené tímto způsobem vyhovují jenom omezeným rozsahům velikosti, jelikož jejich připevněné strany jsou zhotoveny připevněním jednotlivých roztažitelných dílů k bočním stranám hlavní části prádla, v důsledku čehož připevňovací zóny jsou nefunkční, tj. oblast překrývání hlavní části prádla a jednotlivých

-1 CZ 283700 B6 roztažitelných dílů tvoří plochu, jež není protažitelná a neabsorbuje. Cvičné kalhotky zhotovené tímto způsobem vyhovují také jenom omezeným rozsahům velikostí, jelikož roztažitelné díly, jež vytvářejí boční plochy prádla, nemají vysoký stupeň roztažitelnosti.

Cílem předloženého vynálezu je proto předložit způsob zhotovení elastikovaného prádla na jedno použití o vysokém stupni roztažitelnosti a toto prádlo musí pohodlně padnout uživatelům s velkým rozsahem velikosti.

Podstata vynálezu

Tento vynález předkládá způsob zhotovení prádla na jedno použití, jež má nejméně dvě a s výhodou však čtyři elastikované poutkové chlopně.

Způsob výroby elastikovaného prádla spočívá v tom, že se nejprve vytváří kostra, jejíž přední díl se opatří podélnými bočními oblastmi, poutkovými chlopněmi a pasem, přičemž poutkové chlopně jsou roztažitelné. Dále se vytvoří zadní díl naproti přednímu dílu, přičemž na zadním dílu se vytvoří podélné boční oblasti, poutkové chlopně a pas, mezi přední díl a zadní díl se umístí rozkrokový díl. Potom se poutkové chlopně opatří pružnými chlopňovými díly ve formě pružného laminátu. Podélné boční oblasti předního dílu se připojí k podélným bočním oblastem zadního dílu a spojením předního dílu pasu a zadního dílu pasu se vytvoří otvor pasu. Dále se vytvoří první a druhý nohavicový otvor a první šev jdoucí od prvního nohavicového otvoru k pasovému otvoru a druhý šev jdoucí od druhého nohavicového otvoru k pasovému otvoru. Před připojováním podélných bočních oblastí se mechanicky natáhne jejich pružný laminát, takže, poutkové chlopně se trvale prodlouží a jejich pružný laminát je pružně natažen ve směru počátečního natažení, potom se přestane působit na pružný laminát počátečními silami, způsobujícími natažení, čímž se vytvoří elastikované poutkové chlopně.

Alespoň podélné boční oblasti předního dílu a zadního dílu se opatří polymemím materiálem přičemž polymerní materiál zadního dílu má podobnou teplotu tání jako polymemí materiál předního dílu. Podélné boční oblasti předního dílu se připevní k podélným bočním oblastem zadního dílu tak, že se uvedené oblasti kladou přes sebe, čímž se vytvoří první plochy okrajů a druhé plochy okrajů a potom se současně svařuje a prořezává část první plochy okrajů mechanickou energií, dostačující k tání a ztenčování polymemího materiálu první plochy a oddělí se polymemí materiál v první ploše, zatímco se současně spojí polymemí materiál v okrajové ploše, která přiléhá k první ploše, čímž se vytvoří první okraj z hmoty staveného polymemího materiálu a vyčnívá z prádla na jedno použití méně než 1, 6 mm, současně se svařuje a prořezává část druhé plochy okrajů mechanickou energií dostačující k tání a ztenčování polymemího materiálu druhé plochy okrajů oddělí se polymemí materiál v první ploše, zatímco se současně spojí polymemí materiál v první ploše, čímž se vytvoří druhý okraj z hmoty staveného polymemího materiálu, přičemž tento druhý okraj vyčnívá z prádla na jedno použití méně než 1,6 mm.

Do rozkrokového dílu kostry se připevní absorpční sestava.

Přehled obrázků na vvkrese

Zatímco patentové nároky uvádějí přesně předmět předloženého vynálezu, věříme, že vynález bude lépe pochopen z následujících příkladů provedení vynálezu ve spojení s přiloženými výkresy, na nichž se podobná označení používají k označení v podstatě stejných prvků a kde:

Obr. 1 je perspektivní zobrazení provedení cvičných kalhotek na jedno použití podle předloženého vynálezu v typickém uspořádání vhodném pro okamžité použití;

-2CZ 283700 B6

Obr. 2 je půdorysné zobrazení kostry cvičných kalhotek podle předloženého vynálezu s odstraněnými díly tak, aby byly patrné vespod ležící struktury, přičemž tento povrch tvoří vnější povrch prádla pro jedno použití a je odvrácen od pozorovatele;

Obr. 3 je dílčí řez kostrou, jež je ukázána na obr. 2, podél přímky 3-3 na obr. 2;

Obr. 4 je dílčí řez kostrou, jež je ukázána na obr. 2, podél přímky 4-4 na obr. 2;

Obr. 5 je půdorysné znázornění kostry z obr. 2 složené v rozkroku tak, že přední a zadní díl se vzájemně částečně překrývají;

Obr. 5A je dílčí řez složenou kostrou, jež je ukázána na obr. 5, podél přímky 5A-5A na obr. 5;

Obr. 6 schematicky znázorňuje bokorys ultrazvukového zařízení, které může být použito k zhotovení švů podle tohoto vynálezu;

Obr. 6A je dílčí řez zařízením, jež je znázorněno na obr. 6, podél přímky 6A-6A na obr. 6;

Obr. 7 a 7A jsou dílčí řezy podélnou postranní oblastí jiného provedení tohoto vynálezu;

Obr. 8 je zjednodušené perspektivní zobrazení zařízení, které využívá podtlakový zpomalovací systém tkaniny k mechanickému roztahování tkaniny kostry, za použití zabíracích zvlňovacích válců;

Obr. 8A je zjednodušený pohled podél přímky 8A-8A z obr. 8 znázorňující způsob, kterým se používají opěrné válečky k navinutí tkaniny kostry na spodní nejvlnitější válce;

Obr. 8B je vysoce zvětšené znázornění vloženého detailu 8B z obr. 8, ukazující stupeň vzájemného záběru zvlňovacích válců, když mezi nimi prochází roztažitelná vrstvená struktura o „nulovém napětí“ tkaniny kostry;

Obr. 9 je zjednodušený perspektivní pohled znázorňující alternativní zpomalovací systém tkaniny podle tohoto vynálezu, který může být použit při přírůstkovém roztahovacím způsobu, jenž je zde popsán;

Obr. 9A je vysoce zvětšený řez detailu 9A z obr. 9 podél středového spojení nejhořejšího zvlňovacího válce a spodního nejvlnitějšího válce;

Obr. 10 je řez kostrou jiného provedení předloženého vynálezu; a

Obr. 11 je řez kostrou jiného provedení předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Elastikované poutkové chlopně podle tohoto vynálezu jsou pospány, jak byly použity u určitých provedení cvičných kalhotek na jedno použití. Musí však být vedeno v patrnosti, že předložený vynález je určen pro použití i jiných konstrukcí cvičných kalhotek i u jiných typů prádla na jedno použití.

Prádlo najedno použití je takové, které je po použití určeno k zahození (tj. není určeno k praní nebo k jinému obnovení či opětovnému použití), a které nevyžaduje díly, s kterými se pracuje odděleně, jako jsou např. oddělitelná kostra a oddělitelné poutkové chlopně. Prádlo na jedno

-3 CZ 283700 B6 použití může mít absorpční sestavu, jež je umístěna do těsné blízkosti těla tak, aby absorbovala a zadržovala různé, z těla vyloučené exsudáty. Provedení prádla na jedno použití podle tohoto vynálezu, jemuž je dávána přednost, tj. cvičné kalhotky 20, jsou znázorněny na obr. 1. Cvičné kalhotky 20 z obr. 1 se sestávají z kostry 14, hladkého švu 10 a absorpční sestavy 22.

Obr. 2 je perspektivní znázornění dílčího řezu cvičných kalhotek najedno použití 20 z obr. 1, před tím, než byly vzájemně pomocí švů 10 spojeny přední díl 56 a zadní díl 58 kostry 14. Kostra 14 podle tohoto vynálezu má přednostně symetrický tvar upravených přesýpacích hodin. Kostra 14 má alespoň přední díl 56, zadní díl 58, rozkrokový díl 57, podélné boční oblasti 88 a poutkové chlopně 72 a je tvořena pružným dílem poutkové chlopně 90 účinně spojeným se všemi poutkovými chlopněmi 72 za tvorby vrstvené poutkové chlopně, jež je pružně aktivována mechanickým roztahovacím procesem, který bude podrobněji pospán níže. Absorpční sestava 22 je připevněna ke kostře 14.

Jak je ukázáno na obr. 2, preferované provedení kostry 14 dále obsahuje vnější vrstvu 48 a vnitřní vrstvu 46 s pružnými díly poutkové chlopně 90, pružnými díly pasu 76 a pružnými pásky 105 připevněnými s výhodou mezi vnější vrstvou 48 a vnitřní vrstvou 46.

Vnější vrstva 48 je ten díl kostry 14, jenž tvoří vnějšek cvičných kalhotek najedno použití 20, tj. stranu, která je odvrácena od těla. Vnější vrstva 48 je poddajná, měkká na omak a nedráždí kůži. Vhodná vnější vrstva může být zhotovena z řady materiálů, např. z fólií z plastů, nebo z tkaných nebo netkaných textilií z přírodních vláken (např. celulózová nebo bavlněná vlákna), syntetických vláken (např. polyesterová nebo polypropylenová vlákna) nebo ze směsi přírodních a syntetických vláken. Vnější vrstva 48 je přednostně hydrofobní a je zhotovena z materiálu, jenž obsahuje podstatné množství termoplastických vláken, typicky 50 % nebo více, s výhodou 100%. Vnější potah je přednostně mykaná netkaná textilie z polypropylenových vláken. Vhodnou vnější vrstvou je netkaná textilie.

Vnitřní vrstva 46 je ta část kostry 14, jež tvoří vnitřek cvičných kalhotek najedno použití 20, a dotýká se alespoň pasu a nohou osoby, jež nosí kalhotky. Vnitřní vrstva 46 je také poddajná, měkká na omak a nedráždí kůži. Vhodná vnitřní vrstva 46 může být zhotovena z řady materiálů, např. z filmů z plastů; nebo z tkaných textilií z přírodních vláken (např. celulózová nebo bavlněná vlákna), syntetických vláken (např. polyesterová nebo polypropylenová vlákna) nebo ze směsi přírodních a syntetických vláken. Vnitřní vrstva 46 je přednostně zhotovena z materiálu, který obsahuje podstatné množství termoplastických vláken, typicky 50 % nebo více, s výhodou 100 %. Vnitřní vrstva je přednostně také mykaná netkaná textilie z polypropylenových vláken. Vnitřní vrstva 46 je přednostně zhotovena ze stejného materiálu jako vnější vrstva 48.

Vnitřní vrstva 46 je přednostně umístěna tak, aby přiléhala k vnější vrstvě 48 a je s ní s výhodou spojena spojovacími prostředky (nejsou znázorněny), např. takovými, které jsou dobře známy osobám znalých v oboru. Vnitřní vrstva 46 může být například spojena s vnější vrstvou 48 stejnoměrnou souvislou vrstvou adheziva, vrstvou adheziva o určitém vzoru nebo řadou oddělených linek, spirál nebo teček adheziva.

Spojovací prostředky mohou být rovněž tvořeny tepelnými spoji, tlakovými spoji, ultrazvukovými spoji, dynamickými mechanickými spoji nebo jakýmikoliv vhodnými spojovacími prostředky nebo kombinací těchto spojovacích prostředků, jak jsou známy v oboru. Termín „spojený“, jak je zde použit, zahrnuje uspořádání, v nichž prvek je přímo připojen kjinému prvku přímým vzájemným spojením obou prvků, a uspořádání, v nichž prvek je nepřímo připojen k jinému prvku spojením prvku s pomocným dílem nebo díly, které jsou spojeny s druhým prvkem. V preferovaném provedení tohoto vynálezu vnitřní vrstva 46 a vnější vrstva 48 jsou nepřímo navzájem spojeny prostřednictvím přímého spojení s pružnými díly poutkové chlopně 90, elastickými díly pasu 76 a elastickými pásky 105 a jsou přímo vzájemně

-4 CZ 283700 B6 spojeny v plochách, které leží za pružnými díly poutkové chlopně 90, elastickými díly pasu 76 a elastickými pásky 105.

U preferovaného provedení tohoto vynálezu alespoň část vnitřní a vnější vrstvy 46 a 48 kostry je vystavena mechanickému roztahování, aby vznikla roztažitelná vrstvená mechanickému roztahování, aby vznikla roztažitelná vrstvená struktura o „nulovém napětí“, jež tvoří elastikované poutkové chlopně 30. Vnitřní a vnější vrstvy 46 a 48 jsou takto s výhodou protažitelné, s největší výhodou tažné, ale nikoliv nezbytně elastomemí, takže vnitřní a vnější vrstvy 46 a 48 zůstanou po mechanickém roztažení alespoň do jistého stupně trvale protažené a nevrátí se plně k jejich původnímu neporušenému tvaru. U preferovaných provedení vnitřní a vnější vrstva 46 a 48 mohou být vystaveny mechanickému roztahování bez přílišného praskání nebo trhání. Nejlépe je, když vnitřní a vnější vrstva 46 a 48 mají v příčném směru vzhledem ke stroji nízkou mez průtažnosti.

Kostra 14 cvičných kalhotek najedno použití 20 dále s výhodou obsahuje elastikované manžety nohavic 32 pro lepší zadržování kapalin a jiných tělesných exsudátů. Elastikované manžety nohavic 32 mohou být v různých provedeních k omezení úniku tělesných exsudátů v oblasti nohavic. (Manžety nohavic mohou být označeny, a někdy také tak označeny jsou, jako nohavicové pásky, postranní patky, ochranné manžety a elastické manžety). Patent USA 3 860 003 nazvaný „Stažitelné boční díly pro plenku na jedno použití“, jenž byl udělen Buellovi 14. 1. 1975, popisuje plenku na jedno použití, jež má stažitelný nohavicový otvor s boční patkou a jeden nebo více elastických dílů vytvářejících elastikovanou nohavicovou manžetu (těsnicí manžetu). Patent USA 4 909 803 nazvaný „Absorpční výrobek na jedno použití s elastikovanými patkami“, jenž byl vydán Azizovi a Blaneymu 20. 3. 1990, popisuje plenku na jedno použití mající „stojaté“ elastikované patky (ochranné manžety), které zlepšují zadržení v oblasti nohavic. Patent USA 4 695 278 nazvaný „Absorpční výrobek s dvojitými manžetami“, jenž byl vydán Lawsonovi 22. 9. 1987, popisuje plenku najedno použití mající dvojité manžety obsahující těsnicí manžetu a ochrannou manžetu. Patent USA 4 704 115 nazvaný „Zadržovací pasové prádlo najedno použití“, jenž byl vydán Buellovi 3. 11. 1987, popisuje plenku najedno použití nebo prádlo pro osoby trpící inkontinenci s postranními únikovými odpadními kanálky, vytvarovanými k zadržování volných kapalin uvnitř prádla. Všechny tyto patenty jsou v tomto obsaženy ve formě odkazu. Ačkoliv všechny elastikované manžety nohavic 32 mohou být vytvořeny tak, aby se podobaly všem výše popsaným noahvicovým páskům, ochranným manžetám nebo elastickým manžetám, dává se přednost tomu, aby všechny elastikované manžety nohavic 32 měly alespoň jednu boční patku 104 s jedním nebo s více elastickými pásky 105.

Kostra 14 cvičných kalhotek na jedno použití 20 dále s výhodou obsahuje elastikovaný pas 34, položený vedle koncového okraje 64 cvičných kalhotek na jedno použití 20 alespoň v zadním díle 58, nebo lépe jak v předním díle 56, tak i v zadním díle 58. Pas cvičných kalhotek najedno použití 20 je ta část, která je určena k umístění do sousedství pasu nositele. Elastikovaný pas 34 tvoří díl pokrývající určitou plochu, dotýká se pasu nositele a je pružně rozšiřitelný alespoň v příčném směru a tak dynamicky padne kolem pasu nositele a dynamicky se mu přizpůsobuje a tím lépe padne. Pas je obecně ta část cvičných kalhotek na jedno použití 20, počínající u koncového okraje 64 cvičných kalhotek na jedno použití 20 a končící alespoň u pasového okraje 83 absorpčního jádra 28. I když elastikovaný pas 34 může být tvořen odděleným prvkem připevněným ke kostře 14 cvičných kalhotek na jedno použití 20, pas je s výhodou protažení jiných prvků cvičných kalhotek najedno použití 20, jako jsou vnitřní vrstva 46, vnější vrstva 48, nebo jakákoliv kombinace těchto prvků a s nimi spojeného elastomemího materiálu. Alternativně, vrchní vrstva 24 a spodní vrstva 26 absorpční sestavy 22 mohou přesahovat okraje absorpčního jádra 28 a mohou být spojeny s elastomemím materiálem, a tak tvořit elastikovaný pas. Cvičné kalhotky na jedno použití mají často dva elastikované pasy; jeden je umístěn v předním dílu 56 a druhý v zadním dílu 58. Cvičné kalhotky na jedno použití 20 mají alespoň jeden elastikovaný pas 34 položený alespoň v centrální oblasti 68 zadního dílu 58. S výhodou,

-5CZ 283700 B6 jak je ukázáno na obr. 2, další elastikovaný pas je uložen v předním dílu 56. Oba elastikované pasy 34 jsou s výhodou položeny mezi elastikovanými poutkovými chlopněmi 30.

Elastikovaný pas 34 může být zhotoven v řadě různých uspořádání, včetně těch, které jsou zde pospány v souvislosti s elastikovanými bočními plochami. U preferovaného provedení tohoto vynálezu ukázaného na obr. 2, elastikovaný pas 34 má pružný pasový díl 76 umístěný mezi vnitřní vrstvou 46 a vnější vrstvou 48 a operativně spojený s jednou vrstvou nebo s oběma vrstvami, čímž stahuje přední díl 56 a zadní díl 58 cvičných kalhotek najedno použití 20. Příklad takového elastikovaného pasu, vhodného k použití v tomto vynálezu, je popsán v Patentu USA 4 515 595 nazvaném „Plenky pro jedno použití s elasticky stažitelným pasem“, jenž byl udělen Kievitovi a Osterhagemu 7. 5. 1985, a jenž je zde uveden jako odkaz.

Jako pružný pasový díl 76 podle tohoto vynálezu může být použit jakýkoliv vhodný elastomemí materiál známý v oboru. Příklady vhodných elastomemích materiálů zahrnují filmy z elastomemích materiálů, pěny z elastomemích materiálů, např. polyurethanové pěny nebo pěny ze zesíťovaného přírodního kaučuku; vytvarovaná elastická řídká plátna; fólie z elastomerů, např. teplem smrštitelné elastomery; vrstvené fólie z elastomerů např. vrstvené fólie tvořené teplem smrštitelnou fólií z elastomerů a pružnou složkou; roztažitelné vrstvené struktury z elastomerů, např. roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, jež zde budou dále popsány, nebo mechanicky roztažitelné předpjaté roztažitelné vrstvené struktury a elastické pásky zhotovené z pryže, z materiálu LYCRA nebo z jiných materiálů. U preferovaného provedení pružný pasový díl 76 je tvořen teplem smrštitelnou fólií z elastomemího materiálu.

U alternativního provedení elastikovaný pas 34 a elastikované boční chlopně 30 mohou být vytvořeny připevněním jednoho kusu elastomemího materiálu k cvičným kalhotkám na jedno použití 20, jak k poutkovým chlopním 72, tak i k centrální oblasti 68 zadního dílu 58 a připevněním jednoho kusu elastomemího materiálu k cvičným kalhotkám na jedno použití 20, jak k poutkovým chlopním 72, tak i k centrální oblasti 68 předního dílu 56. Takto mohou elastikovaný pas 34 a elastikované poutkové chlopně 30 vytvořit jednotnou strukturu z jednoho kusu materiálu.

U preferovaného provedení kostra 14 má elastikované poutkové chlopně 30 umístěné na předním dílu 56 a zadním dílu 58. Elastikované poutkové chlopně 30 jsou nedílnými částmi kostry, tj. nejsou to části, které jsou ke kostře jen připojené a s nimiž se může manipulovat odděleně, ale naopak jsou zhotoveny z materiálu kostry a jsou prodloužením kostry. Elastikované poutkové chlopně 30 tvoří elasticky prodloužitelný člen, který zajišťuje pohodlnější a přizpůsobivější padnutí tím, že nejprve přizpůsobí prádlo na jedno použití tělu a potom během nošení prádla udržuje tento stav i poté, co prádlo najedno použití bylo naplněno exsudáty, jelikož elastikované poutkové chlopně umožní, aby se boky prádla najedno použití rozšiřovaly a smršťovaly.

Jak je ukázáno na obr. 2, všechny poutkové chlopně 72 obsahují tu část kostry 14, která vychází příčně ven z centrální oblasti 68 kostry 14 a podél této oblasti do podélné boční oblasti 88 kostry 14. Poutková chlopeň 72 většinou vychází podélně z koncového okraje 64 kostry 14 do části podélného okraje 62 kostry 14, jež tvoří nohavicový otvor (tento segment podélného okraje 62 je označen jako nohavicový okraj 106). U preferovaného provedení tohoto vynálezu všechny poutkové chlopně jsou vytvořeny částmi vnitřní vrstvy 46 a vnější vrstvy 48, které zasahují za centrální oblast 68 kostry 14.

U preferovaného provedení tohoto vynálezu pružné díly poutkových chlopní 90 jsou účinně spojeny s kostrou 14 v poutkových chlopních 72, nejlépe mezi vnitřní vrstvou 46 a vnější vrstvou 48, takže pružné díly poutkových chlopní 90 umožní elastikovaným poutkovým chlopním 30 pružné roztažení v příčném směru (jsou příčně pružně prodloužitelné). Termín „pružně prodloužitelný“, jak je zde použit, znamená, že segment nebo část kostry se prodlouží alespoň vjednom směru (nejlépe v příčném směru u poutkových chlopní a pasů) působením tažných sil

-6CZ 283700 B6 (typicky příčných tažných sil u poutkových chlopní a pasů) a vrátí se přibližně na svoji původní velikost a uspořádání, když působení tažných sil je přerušeno. Elastomemí materiály, použité v tomto vynálezu, se obecně smrští zpět na alespoň 75 % svého původního tvaru během 5 s nebo méně po natažení a okamžitém uvolnění (tj. jsou „rychle“ elastické).

U provedení, jemuž je dávána zvláštní přednost, pružný díl poutkové chlopně 90 je účinně spojen v poutkové chlopni 72 spojením pružného dílu poutkové chlopně 90 vnitřní vrstvou 46, vnější vrstvou 48 nebo oběma, zatímco pružný díl poutkové chlopně 90 není v podstatě vystaven tažným silám. Potom alespoň část výsledné kompozitní vrstvené elastomemí struktury obsahující pružný díl poutkové chlopně 90 je vystavena mechanickému roztahování dostatečnému k tomu, aby trvale prodloužilo díly vnitřní a vnější vrstvy vrstvené struktury (nepružné díly). Kompozitní vrstvené elastomemí struktuře je potom umožněno, aby se vrátila do v podstatě nenapjatého stavu. Z elastikované poutkové chlopně je takto vytvořena roztažitelná vrstvená struktura o „nulovém napětí“. (Alternativně, pružný díl poutkové chlopně může být účinně spojen v napjatém stavu a potom vystaven mechanickému roztahování; tomuto však není dávána přednost jako roztažitelné vrstvené struktuře o „nulovém napětí“). Termín roztažitelná vrstvená struktura o „nulovém napětí“, jak je zde použit, označuje vrstvenou hmotu s alespoň dvěma vrstvami materiálu, které jsou navzájem spojené alespoň v části jejich společných povrchů v podstatě v nenapjatém stavu (o „nulovém napětí“); jedna z vrstev je tvořena materiálem, jenž je roztažitelný a elastomemí (tj. vrátí se v podstatě ke svým rozměrům v nenapjatém stavu po uvolnění tažné síly) a druhá vrstva je prodloužitelná (ale nikoliv nezbytně elastomemí), takže po natažení druhá vrstva zůstne alespoň do jistého stupně trvale protažená a po uvolnění působící tažné síly se nevrátí plně ke svému původnímu nedeformovanému tvaru. Výsledná roztažitelná vrstvená struktura o „nulovém napětí“ se tím stane pružně roztažitelnou, alespoň k bodu původního roztažení, ve směru původního roztažení. Příklady těchto roztažitelných vrstvených struktur o „nulovém napětí“ jsou uvedeny v patentu USA 2 075 189, uděleném Galliganovi a kol. 30. 3. 1937; patentu USA 3 025 199, uděleném Harwoodovi 13. 3. 1962; patentu USA 4 107 364, uděleném Sissonovi 15. 8. 1978; patentu USA 4 209 563, uděleném 24. 6. 1980 a Patentu USA 4 834 741, uděleném Sabeemu 30. 5. 1989. Všechny tyto patenty jsou zde uvedeny jako odkaz.

Způsoby a zařízení, jimž je dávána největší přednost při přípravě roztažitelných vrstvených struktur o „nulovém napětí“ sestávajících z vnitřní vrstvy, vnější vrstvy a elastomemího dílu, jenž je umístěn mezi nimi, využívají zabírací vlnité válce k mechanickému roztahování komponent. Diskuse o vhodných zařízeních a způsobech mechanického roztahování částí plenky je v patentu USA 4 107 364, uděleném Sissonovi 15. 8. 1978, a v patentu USA 4 834 741, uděleném Sabeemu 30. 5. 1989. Odkaz na oba patenty již byl učiněn výše.

Detaily přírůstkového roztahovacího systému, jemuž je dávána při přípravě roztažitelných vrstvených elastikovaných poutkových chlopní o „nulovém napětí“ podle tohoto vynálezu největší přednost, jsou uvedeny na obr. 8. Plně složená tkanina kostry 810 obsahující tkaninu poutkové chlopně o „nulovém napětí“ prochází přírůstkovým roztahovacím systémem.

Rychlost posunu tkaniny kostry 810 obsahující v podstatě nenapjaté pružné díly poutkových chlopní (elastomerické záplaty 804) je taková, aby v podstatě nenapjaté elastomerické záplaty 804 se v podstatě shodovaly s vlnitými nebo drážkovanými segmenty 824, jež jsou na nejhořejších vlnitých válcích 825, když tkanina kostry 810 prochází mezi segmenty 824 nejhořejších vlnitých válců 825 a souvisle vlnitými nebo drážkovanými spodními vlnitými válci 821.

I když přesné uspořádání, rozmístění a hloubka komplementárních drážek na nejhořejších a na nejspodnějších vlnitých válcích jsou různé v závislosti na takových faktorech jako je míra elasticity požadovaná v části roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, u zvláště preferovaného provedení tohoto vynálezu se používají drážky o rozteči vrcholků přibližně

-7CZ 283700 B6

0,38 cm, o úhlu přibližně 12° (měřeno u hrotu) a o hloubce drážky přibližně 0,76 cm. Vnější vrchol všech zvlnění výše zmíněných vlnitých válců má typicky poloměr přibližně 0,25 mm, zatímco vnitřní drážka vytvořená mezi přilehlými zvlněními má typicky poloměr přibližně 1 mm. Když jsou vlnité válce seřízeny tak, aby se jejich protilehlé vrcholky vzájemně překrývaly do hloubky mezi charakteristiky pružnosti ve vrstvené tkanině podle tohoto vynálezu sestávající z elastomerických pryžových pěnových záplat o tloušťce 0,88 až 1,26 mm, v podstatě souvisle spojených prostřednictvím svých protilehlých povrchů s netkanou vnitřní vrstvou a netkanou vnější vrstvou o plošné hmotnosti v rozsahu od 24 do 36 g/m², z polypropylenových vláken.

Stupeň vzájemného překrývání protilehlých vrcholků na výše zmíněných vlnitých válcích může být ovšem podle požadavků seřízen, aby se vytvořila výsledná roztažitelná vrstvená tkanina o „nulovém napětí“ s větší nebo menší prodloužitelností. Pro výše uvedené geometrie válců a konstrukci vrstvené tkaniny jsou možné hloubky překrývání vrcholků od přibližně 0,13 cm do přibližně 0,57 cm.

Jak je patrné z obr. 8A, působením opěrných válečků se tkanina kostry 810 navinuje na nejspodnější vlnitý válec 821 tak, aby dostatečně přikryla aktivní vakuové otvory 822 (ukázané na obr. 8) umístěné v těsném sousedství souvislé řady drážek 823 na nejspodnějším válci 821. Vakuové otvory 822, které jsou umístěny tak, aby se v podstatě kryly s drážkovanými segmenty 824 na nejhořejším vlnitém válci 825, jsou válcem 821 vnitřně propojené s párem vakuových rozdělovačů 826, které působí na tkaninu kostry 810 sáním, když na tkaninu kostry působí drážkované segmenty 824 nejhořejšího vlnitého válce 825.

Aby nahromadění buď adheziva použitého k připevnění nenapjatých elastomemích záplat 804 na vnitřní vrstvu tkaniny 805 a vnější vrstvu tkaniny 806, nebo adheziva použitého k připevnění vzájemně se kryjících částí vnitřní vrstvy tkaniny a vnější vrstvy tkaniny bylo co nejvíce omezeno, drážkované segmenty 824 na nejhořejším válci 825 a souvislé drážky 823 na nejspodnějším válci 821 mohou být zhotoveny buď z materiálu o nízkém součiniteli tření, jako je např. Teflon, nebo mohou být povlečeny samomazným materiálem o nízkém součiniteli tření.

Vakuové otvory 822 na nejspodnějším válci 821 jsou s výhodou pokryty porézním materiálem, jako je např. voština 844 s otvory 0,22 cm, který zajistí opěru pro části tkaniny kostry 810. na které působí podtlak a dobrá přilnavost pro tkaninu, čímž se v podstatě zabrání příčnému sklouzávání nebo pohybu tkaniny po voštinovém povrchu, je-li tkanina vystavena podtlaku.

Za optimálních okolností maximální stupeň přírůstkového roztahování, jenž může být dodán částem poutkových chlopní „o nulovém napětí“, jež mají elastomemí záplaty 804, je dán hloubkou záběru mezi drážkami na segmentech 824 nejhořejších vlnitých válců 825 a souvislými drážkami 823 na nej spodnějších vlnitých válcích 821. Bylo však zjištěno, že pokud roztažitelná vrstvená struktura není zajištěna proti sklouzávání nebo smršťování ve směru, jenž je v podstatě rovnoběžný se směrem roztahování tkaniny, kterým tkanina prochází mezi zabíracími zvlňovacími válci, nedosáhne se optimálního stupně přírůstkového roztahování. Proto se provádí přírůstkový roztahovací proces u nejvíce preferovaného způsobu za stavu, kdy části ležící na samém okraji všech tří vrstev tvořících roztažitelnou vrstvenou strukturu o „nulovém napětí“ jsou vystaveny zdržení, jak je ukázáno v řezu na obr. 8B. Tak se v podstatě zabrání částem tkaniny kostry s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“ sklouzávat nebo se smršťovat ve směru, jenž je rovnoběžný s požadovaným směrem roztahování, když prochází mezi postupnými sadami zabíracích vlnitých válců.

Pokud je to žádoucí může být podle tohoto vynálezu také s výhodou výhodně postupováno tak, že se omezuje pouze vrstva nebo vrstvy vrstvené struktury schopné prodloužení, tj. není nezbytně nutné, aby části ležící na samém okraji elastomemích záplat byly také omezovány během přírůstkového roztahovacího procesu. V tomto případě vrstvy schopné protažení jsou stále během přírůstkového roztahovacího procesu roztahovány, ale přírůstek tloušťky ve směru

-8CZ 283700 B6

Z ve výsledné roztažitelné vrstvené struktuře „o nulovém napětí“ po uvolnění roztahovacího napětí může být poněkud méně výrazný. Vyplývá to ze skutečnosti, že elastomemí záplaty podléhají v tomto procesu menšímu stupni počátečního roztahování. Z toho plyne, že záplata se může smrštit jen na stejný stupeň po svém návratu do původního uspořádání.

Provedení roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“ výše zmíněného typu může také vykázat jistý stupeň nepřiměřeného místního napětí ve tkanině nebo tkaninách schopných protažení, zejména v plochách, které těsně přiléhají k protilehlým okrajům elastomemích záplat. V případě neprůhledné polymemí tkaniny tvořící vnitřní vrstvu nebo vnější vrstvu se tyto části s nepřiměřeným napětím mohou se ztenčit do té míry, že se dokonce zdají být průhlednými navzdory skutečnosti, že nevznikly žádné trhliny. V těchto případech není narušena funkčnost (např. neprostupnost) částí tkaniny kostry roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“. Provedení tohoto typu se normálně využívají tam, kde estetický vzhled částí roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“. Provedení tohoto typu se normálně využívají tam, kde estetický vzhled částí roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“ výsledného prádla na jedno použití je buď skrytý díky konstrukci prádla, nebo je viditelný, ale uživatel to nepovažuje za závadu.

U dalšího provedení tohoto vynálezu dokonce trhlina v jedné nebo ve více prodloužitelných neelastických tkaninách nevadí při použití výsledné roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“ (např. kde část vrchní nebo spodní vrstvy absorpční sestavy tvoří komponentu vrstvené struktury, prasklina ve spodní vrstvě nebo ve vrchní vrstvě nemusí nutně narušit funkčnost vrstvené struktury, pokud nějaká z dalších vrstev vrstvené struktury přebírá požadovanou funkci v hotovém výrobku). Jistý stupeň porušení prodloužitelné spodní vrstvy například nenaruší nepropustnost výsledné tkaniny kostry, jestliže elastomemí záplaty jsou tvořeny materiálem nepropustným pro kapaliny. Je tomu tak zejména u těch provedení roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, které mají v podstatě souvislé spoje mezi danými vrstvami, protože pro relativně dobrou vzájemnou přilnavost vrstev po přírůstkovém roztahování může konečný uživatel prádla poškození vrstvy jen obtížně zpozorovat.

Sací síly ukázané na obr. 8 a 8B, působící na tkaninu kostry 810 z vakuových otvorů 822 přes porézní voštinový materiál 844. v podstatě zabraňují těm částem tkaniny kostry 810, jež obsahují v podstatě nenapjaté elastomemí záplaty 804, aby sklouzávaly nebo se smršťovaly ve směru příčně dovnitř, když procházejí mezi záběrovými díly souvislých drážek 823 na nej spodnějších vlnitých válcích 821 a drážkovanými segmenty 824 na nejhořejších vlnitých válcích 825.

Protože části tkaniny kostry 810 s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“, obsahující elastomemí záplaty 804, jsou příčně omezeny během celého procesu postupného roztahování tkaniny, všechny části roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, položené přechodně v bodech omezení, jsou vystaveny v podstatě stejnoměrnému přírůstkovému roztahování, když tkanina prochází mezi souvislými drážkami 823 na nejspodnějších vlnitých válcích 821 a záběrovými díly drážkovaných segmentů 824 na nejhořejších vlnitých válcích 825.

Toto nejenom maximalizuje účinnost přírůstkového roztahovacího procesu přinucením protažitelných tkanin vnitřní a vnější vrstvy, jež jsou spojeny s elastomemími záplatami, projít největším možným stupněm prodloužení během roztahovacího procesu, ale také zabraňuje nepřiměřeně vysokému napínání tkanin vnitřní a vnější vrstvy, k nimž jsou připevněny v oblastech, jež sousedí s protilehlými obvodovými koncovými částmi elastomemích záplat.

Obr. 9 znázorňuje alternativní přírůstkový roztahovací systém, jenž může být použit. U přírůstkového roztahovacího systému, ukázaného na obr. 9, je pár pružně stlačitelných kotoučů 940 umístěn v těsné blízkosti drážkovaných segmentů 924 nejhořejšího vlnitého válce 925. Stlačitelné kotouče 940 mají průměr dostačující k tomu, aby pevně zachytily tkaninu kostry 910 a pevně ji udržovaly proti nedrážkovaným dílům nejspodnějšího vlnitého válce 921, jež jsou

-9CZ 283700 B6 s kotouči v zákrytu, jak je v řezu znázorněno na obr. 9A. Podobně jako u vakuových otvorů a porézního voštinového materiálu u provedení z obr. 8, svěrkový účinek vytvořený stlačitelnými kotouči 940 a s nimi v zákrytu umístěnými nedrážkovanými částmi nejspodnějšího válce 921 v podstatě zabraňuje části tkaniny kostry 910, obsahující elastomemí záplaty, 904 smrštit se ve směru, jenž je rovnoběžný se směrem roztahování, když tkanina prochází zabírajícími vlnitými válci. Provedení z obr. 9 může být využito stejně snadno u vrstvených struktur, sestávajících se ztkanin, jež jsou buď propustné, nebo nepropustné pro vzduch.

Jak je zřejmé odborníkům v tomto oboru, mohou být výše uvedené omezovači způsoby použity buď jednotlivě, nebo ve vzájemné kombinaci, z čehož plynou zde popsané výhody ve výsledném dílu s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“ výsledné tkaniny kostry.

Ze zde uvedeného popisu je jasné, že zlepšený způsob a zařízení mohou být s výhodou použity k přípravě velké řady různého prádla na jedno použití, jež je tvořeno buď zcela roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“, nebo jež obsahuje jeden nebo více jednotlivých dílů z této struktury.

Rovněž je zřejmé, že navzdory uvedenému popisu páru zabírajících vlnitých válců jejichž všechna zvlnění jsou vzájemně rovnoběžná, znázorněného na přiložených obrázcích, předložený vynález může být stejně snadno prováděn za použití párů vlnitých válců, jejichž všechna zvlnění nejsou vzájemně rovnoběžná. Zvlnění těchto párů vlnitých válců nemusí být navíc nutně rovnoběžná se strojem nebo s příčným směrem stroje. Je-li například vyžadován křivočarý pasový nebo nohavicový díl v prádle na jedno použití, zhotoveném za použití zde popsané technologie roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, zabírající zuby a párech vlnitých válců použité k přírůstkovému roztahování částí tkaniny kostry s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“ mohou být uspořádány v požadovaném křivočarém uspořádání, čímž vznikne elasticita podél žádaného křivočarého obrysu a nikoliv ve přímce.

Dále je zřejmé, že i když zde popsané preferované postupy využívají zabírající válcové vlnité válce, principy omezování tkaniny mohou být uplatněny použitím přerušovaného razícího postupu, jenž využívá zabírající tlačnou desku k přírůstkovému roztahování dílů tkaniny nebo výrobku s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“. V tomto případě jediným požadavkem je, aby díly s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“ byly přírůstkově roztahovány přiměřeně omezujícím vhodným podtlakovým nebo svěrkovým prostředkem před tím, než zabírající tlačné desky jsou schopné vynaložit dost síly na tkaninu, jež by způsobila sklouznutí nebo smrštění ve směru rovnoběžném se směrem roztahování.

Pružné díly poutkových chlopní 90 mohou být spojeny buď s vnitřní vrstvou 46, nebo s vnější vrstvou 48 nebo s oběma těmito vrstvami za použití buď přerušovaného spojovacího uspořádání, nebo v podstatě souvislého spojovacího uspořádání. Pojem „přerušovaně“ spojená vrstvená tkanina označuje vrstvenou tkaninu, kde jsou vrstvy nejprve vzájemně spojené v určitých od sebe oddělených bodech nebo vrstvenou tkaninu, kde vrstvy nejsou vzájemně spojené v určitých od sebe oddělených plochách. Naopak pojem „v podstatě souvisle“ spojená vrstvená tkanina označuje vrstvenou tkaninu, kde jsou vrstvy vzájemně spojené v podstatě souvisle v celých plochách styčných ploch. Přerušované spojovací uspořádání je normálně žádoucí pro roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“ v těch situacích, kde v podstatě nepružné tkaniny ve vrstvených strukturách jsou relativně prodloužitelné nebo tažné, aniž by praskaly, a kde je žádoucí vysoký stupeň vzrůstu tloušťky v hotové výsledné struktuře. Souvislé spojovací uspořádání je obecné žádoucí pro roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, kde stupeň zvětšování rozměru ve směru Z ve výsledné vrstvené struktuře nemá zvláštní význam a kde jednu nebo více relativně nepružných tkanin je obtížné protahovat nebo dloužit, aniž by vznikaly trhliny. V této situaci udržuje v podstatě souvislé spojovací uspořádání relativně dobrou přilnavost všech vrstev vrstvené struktury po přírůstkovém roztahovacím procesu. V důsledku toho, když jedna nebo více relativně nepružných tkanin je poškozeno až k bodu prasknutí při

- 10CZ 283700 B6 přírůstkovém roztahovacím procesu, relativně dobrá přilnavost poškozených částí relativně nepružné tkaniny nebo tkanin ztěžuje konečnému uživateli zaznamenat, že nastalo jakékoliv poškození. Za předpokladu, že prasknutí relativně nepružné tkaniny nebo tkanin neohrozí funkčnost tkaniny (např. nepropustnost), poškození relativně nepružné tkaniny nebo tkanin během přírůstkového roztahovacího procesu se obecně nepovažuje za vadu konečného produktu.

Nečekanou výhodou vyplývající z použití souvislého spojovacího uspořádání u zvláště preferovaných roztažitelných vrstvených struktur o „nulovém napětí“ je to, že umožňuje výrobci prádla na jedno použití zvolit si relativně nepružnou tkaninu, jichž existuje velké množství, a úspěšněji použít ve vrstvených strukturách podle tohoto vynálezu. Stručně řečeno, umožňuje se tím využít relativně nepružných tkanin, jež by normálně nebyly považovány za tažné v přijatelném rozsahu v roztažitelných vrstvených strukturách o „nulovém napětí“ podle tohoto způsobu vynálezu. Z toho plyne, že pokud výslovně není uvedeno jinak, pojem „tažný“, jak je zde použit, nevylučuje relativně nepružné tkaniny, jež se do jisté míry ztenčí nebo poškodí během přírůstkového roztahovacího procesu.

U preferovaného provedení tohoto vynálezu pružný díl poutkové chlopně 90 je v podstatě souvisle spojen jak s vnitřní vrstvou 46, tak i vnější vrstvou 48 za použití adheziva. K vytvoření v podstatě stejnoměrné a souvislé vrstvy adheziva na vnější vrstvě 48 anebo na vnitřní vrstvě 46 na těch předem zvolených plochách, na které bude položen v podstatě nenapjatý pružný díl poutkové chlopně 90, může být použit aplikátor lepidla. U zvláště preferovaného provedení je zvolené lepidlo roztahovatelné a aplikátor lepidla je na principu vyfukování taveniny.

Zvláště vhodným pro vytvoření v podstatě souvisle spojené roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“ byl shledán rozprašovací aplikátor na principu vyfukování taveniny.

Tento systém využívá trysku s 20 otvory na 2,54 cm, přičemž každý otvor má přibližně průměr 0,5 mm. Lepidlo je s výhodou zahřáto na teplotu přibližně 170 °C a naneseno na vnitřní vrstvu anebo na vnější vrstvu rychlostí přibližně 1,2 až 1,6 mg/cm². vyhřátý stlačený vzduch o teplotě přibližně 218 °C a o tlaku přibližně 344 kPa prochází sekundárními otvory v trysce a pomáhá stejnoměrně nanášet fibrily vlákna během nanášecího procesu.

Pružný díl poutkové chlopně 90 a jakákoliv jiná komponenta obsahující díly cvičných kalhotek na jedno použití 20 o „nulovém napětí“ může rovněž být přerušovaně nebo souvisle spojen s jiným dílem za použití nezahřívaného adheziva, spojování za tepla, ultrazvukového spojování, dynamického mechanického spojování nebo jakýmkoliv jiným způsobem známým v oboru.

Pružný díl poutkové chlopně 90 může být proveden v řadě různých velikostí, tvarů, uspořádání nebo materiálů. Elastikované poutkové chlopně 30 mohou být například tvořeny větším množstvím pružných dílů poutkových chlopní 90, jež jsou účinně spojené s poutkovými chlopněmi 72; pružné díly poutkových chlopní mohou mít různé šířky a délky; nebo pružné díly poutkových chlopní mohou mít relativně úzké pásky z elastomemích materiálů nebo elastomemí záplaty o větších plochách. Elastomemí materiál, jenž byl shledán zvláště vhodným pro použití jako pružný díl poutkové chlopně 90 (zejména pro roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“) je elastomemí pěna o poměrném prodloužení při přetržení alespoň 400 % a s pevností v tahu přibližně 30 g/cm“ při 50% relativním protažení. Příklady elastomemích pěn, o nichž bylo zjištěno, že vyhovují pro díly pružných bočních ploch zahrnují: (a) pěny ze zesítěného přírodního kaučuku o tloušťkách s výhodou přibližně 0,88 mm a o hustotě 0,214 g/cm², nebo (b) polyurethanové pěny o tloušťce přibližně 2 mm a o hustotě 0,033/cm³.

Další vhodné elastomemí materiály pro použití jako pružné díly poutkových chlopní 90 zahrnují „živý“ syntetický nebo přírodní kaučuk, jiné pěny ze syntetického nebo přírodního kaučuku, elastomemí fólie (včetně elastomemích fólií smrštitelných za tepla), elastomemí řídká plátna

- 11 CZ 283700 B6 (muly), elastomemí tkané nebo netkané textilie, elastomemí kompozity, jako jsou např. elastomemí netkané vrstvené struktury a pod.

Jak je znázorněno na obr. 1, pružný díl poutkové chlopně 90 obsahuje záplatu z elastomemího materiálu (elastomemí záplatu), jež je s výhodou umístěna přes celou délku poutkové chlopně 72 na předním 56 a zadním dílu 58. Pružný díl poutkové chlopně 90 takto s výhodou zasahuje od koncového okraje 64 kostry 14 dovnitř k okraji nohavic 106 poutkové chlopně 72. Délka a šířka pružných dílů poutkových chlopní 90 jsou dány funkčním uspořádáním prádla najedno použití. Takto, i když pružný díl poutkové chlopně 90 je s výhodou umístěn přes celou délku poutkové chlopně 72, pružný díl poutkové chlopně 90 může být umístěn jenom přes část délky poutkové chlopně 72.

Bylo zjištěno, že charakteristiky protažení zahrnující tažné síly, průtažnost a dosažitelné roztažení (protažení), „stahující“ síly, elastický tok, elastickou hysterezi a rychlost stahování elastikovaných poutkových chlopní 30, jsou důležité veličiny, z nichž vyplývá kvalita jak elastikovaných poutkových chlopní 30 tak i prádla na jedno použití. Charakteristiky protažení poskytují osobě nosící prádlo během použití celkově pociťovanou „roztažitelnost“. Elastikovaná poutková chlopeň o relativně vysokém modulu průtažnosti může způsobit zarudnutí kůže osoby nosící prádlo, zatímco relativně nízký modul průtažnosti může mít za následek zplihlost a sklouzávání prádla najedno použití. Elastikované poutkové chlopně o příliš malém dosažitelném roztažení nedosáhnou vyhovující úrovně přizpůsobení k tělu a mohou přispět k tomu, že prádlo na jedno použití je nepohodlné a obtížně se používá. Prádlo na jedno použití s elastikovanými poutkovými chlopněmi o velmi nízkých stahovacích silách nebo o slabém elastickém toku nebo elastické hysterezi nemusí držet na těle osoby a může mít sklon k plihnutí a sklouzávání z osoby.

Bylo zjištěno, že pro elastikované poutkové chlopně 30 podle tohoto vynálezu je výhodné, majíli charakteristiky protažení, tažná síla a modul průtažnosti definovaný rozsah. Tažná síla má nejlépe hodnotu mezi 0,20 až 1,18 N/cm. Je nejlepší, když tyto tažné síly jsou vyvolány při protaženích mezi 20 % až 300 %.

Dosažitelné roztažení odpovídá maximálnímu množství materiálu, jenž je dostupný v elastikovaných poutkových chlopních, pro vratné roztažení k přizpůsobení se tělu během nošení prádla. Velikost dosažitelného roztažení se tedy vztahuje k maximální velikosti roztažení, jež je dosažitelné k tomu, aby se prádlo přizpůsobilo osobě. Dosažitelné roztažení se vypočítá ze vztahu [(maximální obvod prádla - obvod osoby nosící prádlo) : (obvod osoby)] x 100. Minimální velikost dosažitelného roztažení vyžadovaná pro aplikace za použití elastikovaných poutkových chlopní je rovna nejlépe dosažitelnému roztažení alespoň okolo 35 % u prádla, které „vyhovuje všem velikostem“, jež padne dětem od asi 9 kg do asi 17 kg.

Velikost stahovací síly (napětí), která působí prostřednictvím elastikovaných poutkových chlopní na osobu nosící prádlo, je důležitou vlastností elastikovaných poutkových chlopní. Elastikovaná poutková chlopeň s nedostatečnou stahovací silou má za následek, že cvičné kalhotky při nošení klouzají dolů poté, co byly naplněny. Naopak, přílišné stahovací síly omezí pohodlí dítěte a vytvoří otlačeniny na kůži. Stahovací sílaje měřena jako síla vztažená na jednotku šířky, vzniklá při natažení elastomemí vrstvené struktury na dané roztažení. U preferovaného provedení tohoto vynálezu stahovací síla elastikovaných poutkových chlopní činí nejlépe okolo 0,20 N/cm při 10% roztažení (10% roztažení vyžaduje, aby se vzorek roztáhl na 1,1 násobek své původní délky).

Typické elastomemí materiály se vyznačují ve svých charakteristikách napětí - deformace hysterézní smyčkou pro sílu. To značí, že pro dané protažení síla (tažná síla) vyžadovaná k protažení v jedné ose elastomemího materiálu je větší, než síla (stahovací síla) elastomemího materiálu, když je tomuto materiálu umožněno se stáhnout ze svého roztaženého stavu. První křivka může být nazvána „zatěžovací“ a druhá křivka „uvolňovací“. „Zatěžovací“ tažná síla

- 12CZ 283700 B6 (tažná síla) je vnímána osobou nosící prádlo nebo rodičem, když je elastikovaná poutková chlopeň roztažena při oblékání prádla. Když je prádlo oblečeno, osoba nosící prádlo spíše „vnímá“ uvolňovací stahovací síly (stahovací síly). Hysterezní ztráty by proto neměly být velké a tím stahovací síla tak malá, aby dovolila plihnutí a sklouzávání prádla na osobě toto prádlo nosící.

U všech elastomemích materiálů vystavených trvalému napětí a deformaci se časem zmenšují síly (v důsledku elastického toku). Proto je žádoucí zajistit, aby toto zmenšování sil nekleslo pod minimum nutné pro stabilitu při nošení. Elastický tok by proto měl být co nejmenší. U preferovaných provedení tohoto vynálezu konečná délka elastomemího materiálu pod napětím trvajícím 30 minut není větší, než 1,2 násobek původní délky.

Elastikované poutkové chlopně 30 mohou také mít odstupňovanou roztažitelnost ve směru podélné osy, jsou-li roztahovány v příčném směru. Pojem „odstupňovaná roztažitelnost“, jak je zde použit, znamená, že materiál má nestejnoměrné vlastnosti roztažitelnosti a pružnosti, jsou-li měřeny ve směru roztahování v různých bodech podél osy, která je v podstatě kolmá na směr roztahování. Toto např. může zahrnovat proměnný modul pružnosti nebo proměnné dosažitelné roztažení nebo obě tyto veličiny související s elastomemími materiály. Elastikované poutkové chlopně 30 jsou s výhodou navrženy a s odstupňovanou roztažitelnosti tak, že příčná roztažitelnost se podélně mění alespoň v části elastikované poutkové chlopně pří měření od koncového okraje 64 cvičných kalhotek na jedno použití 20 po nohavicový okraj 106 poutkové chlopně. Aniž bychom měli v úmyslu omezovat se jakoukoliv teorií, věříme, že odstupňovaná roztažitelnost ve směru podélné osy, je-li zároveň materiál roztažen v příčném směru, umožní elastikovaným poutkovým chlopním se odstupňovaně roztáhnout a přizpůsobit se pasu dítěte během použití a zároveň umožnit pevné zachycení na boku dítěte, takže se podpoří trvalé dobré padnutí prádla a omezí se únik u pasu a nohou. Toto uspořádání může dovolit více „roztažení“ v oblasti kyčli a tím se přizpůsobit změnám ve velikosti těla, když se dítě pohybuje a mění polohu (stání, sezení, ležení). U alternativního provedení stupeň omezené příčné roztažitelnosti v části elastikované poutkové chlopně přilehlé ke koncovému okraji 64 cvičných kalhotek na jedno použití 20 vyžaduje více celkového roztažení elastikovaného pasu 34, z čehož plyne větší míra roztahování v oblasti elastikovaného pasu 34 a poddajnější přizpůsobení prádla v břišní oblasti.

Odstupňované roztažitelnosti může být dosaženo řadou způsobů. Elastikované poutkové chlopně 30 mohou obsahovat více kombinovaných elastomemích materiálů, mohou mít různá uspořádání elastomemích materiálů nebo různé roztahovací vlastnosti elastomemích nebo jiných materiálů, což způsobí, že elastikované poutkové chlopně mohou být nestejnoměrné. Odstupňované roztažitelnosti se například může dosáhnout ve zvolených přilehlých částech elastikované poutkové chlopně použitím elastomemích materiálů s různými roztahovacími a stahovacími silami, moduly nebo jinými materiálům vlastními vlastnostmi tak, aby se dosáhla větší nebo menší (proměnná) příčná roztažitelnost v jedné části elastikované poutkové chlopně, než v části sousední. Elastomemí materiály také mohou mít různé délky, velikosti a tvary, což zajišťuje odstupňovanou roztažitelnost. Jiné způsoby i jiné způsoby, jak vytvářet různé vlastnosti materiálů, jež tvoří elastikované poutkové chlopně, známé v oboru. Způsob a zařízení pro získání různého stupně roztažitelnosti roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“, jímž je obzvláště dávána přednost, využívají průchodu roztažitelné vrstvené struktury o „nulovém napětí“ alespoň jednou sestavou zabíracích vlnitých válců, přičemž alespoň jeden z vlnitých válců má zvlnění o nestejnoměrném profilu podél bodu nebo bodů kontaktu s roztažitelnou vrstvenou strukturou o „nulovém napětí“. V důsledku toho jsou části vrstvené struktury procházející mezi válci nestejnoměrně roztahovány. Tím vzniká vrstvená struktura o „nulovém napětí“, která je ve směru v podstatě kolmém na nestejnoměrně tvarované zvlnění nestejnoměrně elastikovaná.

- 13 CZ 283700 B6

U preferovaného provedení kostry, jak je znázorněno na obr. 2, je podélná boční oblast 88 ta část kostry 14, která směřuje příčně ven od poutkové chlopně 72 k podélnému okraji 62 kostry 14. Podélná boční oblast 88 se rozkládá podélně od koncového okraje 64 kostry 14 do části podélného okraje 62 kostry 14, která tvoří nohavicový otvor (tato část podélného okraje 62 je označena jako nohavicový· okraj 106). I když podélná boční oblast 88 může mít oddělený díl, připevněný k poutkové chlopni 72 kostry 14, podélná boční oblast je nejlépe tvořena prodloužením jiných dílů kostry 14, jako jsou vnitřní vrstva 46, vnější vrstva 48, vrchní vrstva 24 nebo spodní vrstva 26 nebo jakákoliv kombinace těchto dílů. U preferovaného provedení tohoto vynálezu jsou všechny podélné boční oblasti 88 vytvořeny částmi vnitřní vrstvy 46 a vnější vrstvy 48, které zasahují za poutkovou chlopeň 72.

Jak je patrné z obr. 1, jsou švy 10 s výhodou vytvořeny vzájemným spojením podélných bočních oblastí 88 předního dílu 56 a podélných bočních oblastí 88 zadního dílu 58. Šev 10 může být vytvořen řadou různých způsobů. Šev 10 může být například vytvořen vzájemným spojením ven vyčnívajících částí podélných bočních oblastí 88, přičemž vznikne vyčnívající nezarovnaný šev, podélné boční oblasti 88 se mohou překrývat a mohou být vzájemně spojeny, nebo podélné boční oblasti 88 mohou být vzájemně spojeny v jakémkoliv jiném v oboru známém uspořádání švu. Spojení může být provedeno jakýmkoliv vhodným prostředkem, jenž je znám v oboru, a jenž je vhodný pro daný materiál použitý v podélné boční oblasti 88 kostry 14, tj. ultrazvukovým svařováním, svařováním, teplem, lepením, šitím a podobnými způsoby. Příklady těchto způsobů vytváření švů jsou popsány v patentu USA 4 355 425, uděleném Jonesovi a kol. 26. 10. 1982, v patentu USA 4 619 649, uděleném Robertsovi 28. 10. 1986 a v patentu USA 4 909 804, uděleném Douglasovi st. 20. 3. 1990.

U preferovaného provedení tohoto vynálezu je prádlo na jedno použití vytvořeno složením kostry v dílu rozkroku 57 tak, že podélné boční oblasti 88 předního dílu 56 jsou v podstatě protilehlým podélném bočním oblastem 88 zadního dílu 58, jak je ukázáno na obr. 5, a tvoří dvě plochy švů 40. Obr. 5A znázorňuje preferované provedení plochy švů 40, které sestávají z podélných bočních oblastí 88 předního dílu 56 a podélných bočních oblastí 88 zadního dílu 58. Vrstvy materiálu tvořící plochu švů mají s výhodou podobné teploty tání, výhodněji jsou tvořeny stejným materiálem. U preferovaného provedení všechny vrstvy plochy švů 40 jsou ze 100% polypropylenových vláken.

Šev 10 je vytvořen zpracováním plochy švů 40 mechanickou energií, jež je dostatečná k tomu, aby prořízla část plochy švů 40 a současně stavila úzkou okrajovou oblast sousedící s řezem. Stavená okrajová oblast je relativně malá a tvoří konečný hladký šev. Pojem „hladký šev“, jak je zde použit, označuje šev, který vyčnívá ze cvičných kalhotek najedno použití 20 o 1,6 mm nebo méně. Nej výhodnější je, vyčnívá-li tento o 0,8 mm nebo méně. U preferovaného provedení je hladký šev v podstatě tvořen podélným spojem mezi předním 56 a zadním 58 dílem kostry 14. Pojem „podélný spoj“, jak je zde použit, označuje průběh nebo výsledek spojení konců dvou kusů fóliového materiálu za vytvoření jednoho spojeného kusu fólie tak. aby tloušťka spoje nebyla větší nebo byla jen o málo větší, než je tloušťka fóliového materiálu.

Ačkoliv existuje dost důkazů o tom, že všechny druhy energie jsou v podstatě mechanická energie, existují formy energie, jež mohou být považovány za energii „nemechanickou“, tj. např. tepelná energie, elektrická energie a chemická energie. Avšak, jak je zde použit pojem „mechanická energie“ označuje mechanickou energii (např. energii využitou při ultrazvukovém spojování nebo autogenním tlakovém spojování) jakož i tepelnou energii (např. energii využitou při svařování teplem). Přednostně se využívá ultrazvuková energie k tomu, aby současně řezala a spojovala plochu švů 40 za tvorby švů 10 tohoto vynálezu.

Použije-li se vhodného ultrazvukového zařízení, rozumí se mechanickou energií příkon na plochu švů 40. Ultrazvukové zařízení obecně obsahuje ultrazvukovou konvertorovou jednotku, jež přijímá elektrickou energii o vysoké frekvenci ze zdroje elektrické energie přes elektrický

- 14CZ 283700 B6 vodič. Konvertorová jednotka obsahuje piezoelektrický měničovou část, vytvářející v reakci na vstupní energii o vysoké frekvenci mechanické vibrace, oscilující napříč podložního povrchu, který působí jako kovadlinka.

Obr. 6 schematicky znázorňuje bokorys ultrazvukového zařízení, jemuž je dávána přednost, obecně označeného 600. Ultrazvukový roh 650 s pracovním hrotem 652 je spojen s ultrazvukovou konvertorovou jednotkou 645, která přijímá elektrickou energii o vysoké frekvenci ze zdroje elektrické energie (není znázorněn). Pracovní hrot 652 rohu 650 je naproti kovadlince 654, nasazené na axiálně otočném válci 656. Složená kostra 614 prádla na jedno použití je znázorněna při jejím průchodu mezi pracovním hrotem 652 a kovadlinkou 654. Ultrazvukový roh 650 pracuje při frekvenci ultrazvuku nejlépe v rozsahu od 20 kHz do 40 kHz, ale jakákoliv jiná frekvence v normálním pracovním rozsahu mezi 16 a 100 kHz je také použitelná.

Obr. 6A ukazuje řez zařízením 600 vytvářejícím švy znázorněným na obr. 6. Plocha švů 40 složené kostry 614 je znázorněna při jejím průchodu mezi kovadlinkou 654 a pracovním hrotem 652, při kterém roh 650 osciluje příčně na povrch kovadlinky 654. Ultrazvuková energie zařízení 600 vytvářejícího švy způsobí, že vrstvy polymemího materiálu z plochy švů 40 měknou a stávají se tekutými, že v první ploše 658 dochází k ztenčování nebo prořezávání plochy švů 40 a v úzkých okrajových plochách, jež jsou přilehlé k první ploše 658, dochází k tavení plochy švů 40 za tvorby stavené hmoty 660. Zatímco část 664 plochy švů 40, která byla odříznuta od cvičných kalhotek najedno použití 20, je odstraněna jako okraj tkaniny, stavená hmota 660 části 662 plochy švů 40, která zůstává částí cvičných kalhotek na jedno použití 20, vytvoří konečný šev na cvičných kalhotkách na jedno použití 20, jenž je v podstatě spojem předního dílu 56 a zadního dílu 58.

Kovadlinka 654 preferovaného provedení zařízení 600 vytvářejícího švy znázorněná na obr. 6A má stykový okraj 670. Šířka stykového okraje je označena písmenem W a činí nejlépe 0,76 mm. Kovadlinka 654 má dále zkosené okraje 680 jejichž směr je šikmý ke stykovému okraji 670. Uhel zkosených okrajů je označen písmenem A a činí nejlépe okolo 15°. Šířka kovadlinky 654 je označena písmenem W a činí nejlépe okolo 2,5 mm. Výška kovadlinky je označena písmenem H a činí nejlépe okolo 2,5 mm.

Aniž bychom se vázali jakoukoliv speciální teorií, věříme, že ultrazvukový roj 650 vytváří působením oscilaci o nízké amplitudě a vysoké rychlosti lokalizované frikční ztráty, jejichž teplo způsobí, že polymemí vlákna z plochy švů 40 budou měknout a tát. Toto svařující nebo stavující působení je velmi rychlé, nastane v rámci dobře definované zóny a materiál v blízkosti této zóny zůstane v podstatě neporušený.

Příklady způsobů a zařízení pro zpracování materiálů ultrazvukovou energií jsou popsány v patentu USA 3 657 033, uděleném 18. 4. 1972 Sagerovi, nazvaném „Způsob a zařízení pro nepřetržité řezání a spojování termoplastického fóliového materiálu“; v patentu USA 4 400 227, uděleném Riemersmamu 23. 8. 1983; v patentu USA 4 430 148, uděleném Schaeferovi 7. 2. 1984, v patentu USA 4 560 427, udělenému Floodovi 24. 12. 1985, nazvaném „Ultrazvukový svařovací a řezací způsob a zařízení“ a v patentu USA 4 693 771, uděleném Payetovi a kol. 15. 9. 1987, nazvaném „Tkané textilie mající ultrazvukově řezané a svařované okraje a zařízení a postup jejich přípravy“; všechny patenty jsou zde uvedeny jako odkazy. Patent USA 3 457 132, udělený Tůmovi a kol. 22. 7. 1969, nazvaný „Zařízení pro dělení a svařování roun z teplem svařitelných obalových materiálů v jedné operaci“ popisuje způsob a zařízení pro dělení a svařování textilií z teplem svařitelného materiálu za použití tepelné energie. Tento patent je zde rovněž uveden jako odkaz.

Autoři tohoto vynálezu zjistili, že při přípravě malých hladkých švů podle tohoto vynálezu je výhodné, aby vrstvy polymemího materiálu plochy švů 40 měly podobné teploty tání. Plocha švů

- 15CZ 283700 B6 by ještě výhodněji měla být zhotovena z vrstev ze stejného polymemího materiálu. U preferovaného provedení všechny vrstvy plochy švů 40 jsou netkané textilie ze 100% polypropylenových vláken.

Pevnost hladkého švu podle tohoto vynálezu může být zvýšena použitím polymemího materiálu o vyšší plošné hmotnosti. Jestliže materiál podélných bočních oblastí 88 je velmi tenký, plocha švů 40 nemusí mít dostatek materiálu k tomu, aby se vytvořil dostatečný šev, tj. šev, který pro prádlo je dost pevný. Za této situace mohou být do podélných bočních oblastí 88 zavedeny další vrstvy materiálu tak, aby plocha švů 40 obsahovala dostatek materiálu k vytvoření přiměřeného 10 švu. Provedení tohoto vynálezu s přídavnými vrstvami materiálu v podélných bočních oblastech 88 a proto též s přídavným materiálem v ploše švů 40, jsou znázorněna v dílčích řezech na obr. 7 a 7 A. Obr. 7 znázorňuje vnitřní vrstvu 46 překrývající vnější vrstvu 48 v podélné boční oblasti 88, čímž vznikají tři vrstvy materiálu v podélné boční oblasti 88. Obr. 7A ukazuje vnější vrstvu 48, překrývající vnitřní vrstvu 46 v podélné boční oblasti 88, čímž vznikají tři vrstvy materiálu 15 v podélné boční oblasti 88.

Obr. 11 znázorňuje alternativní provedení tohoto vynálezu, kde kostra 14 obsahuje vnější vrstvu 48, která je složena tak, aby zabalila pružné díly poutkových chlopní 90 a vytvořila podélné boční oblasti 88. Absorpční sestava 22 je připevněna k vnější vrstvě 48 a obsahuje vrchní vrstvu 20 24, spodní vrstvu 26 a absorpční jádro 28.

Cvičné kalhotky 20 mají také absorpční sestavu 22. Absorpční sestava 22 cvičných kalhotek na jedno použití 20 je vložka, tj. je to díl připravený odděleně a vložený do kostry. Absorpční sestava 22 je jakýkoliv absorpční prostředek, jenž je stlačitelný, přizpůsobivý, nedráždí kůži a je 25 schopný absorbovat a zadržovat kapaliny, jako je moč a jiné tělesné exsudáty.

Jak je ukázáno na obr. 2, absorpční sestava 22 cvičných kalhotek najedno použití 20 s výhodou obsahuje alespoň jedno absorpční jádro 28 a vnější krycí vrstvu, která se sestává z vrchní vrstvy 24 a spodní vrstvy 26. Absorpční sestava 22 je nejlépe umístěna do sousedství vnitřní vrstvy 46 30 a je nejlépe s ní spojena připevňovacími prostředky (nejsou znázorněny), např. těmi, které jsou známy v oboru. Vhodné připevňovací prostředky jsou popsány níže u spojování spodní vrstvy 26 a absorpčního jádra 28.

Absorpční jádro 28 může být jakýkoliv absorpční prostředek, jenž je stlačitelný, přizpůsobivý, 35 nedráždí kůži a je schopný absorbovat a zadržovat kapaliny, jako je moč a jiné tělesné exsudáty.

Jak je ukázáno na obr. 2 a 4, absorpční jádro 28 má povrch obrácený k prádlu 100, povrch obrácený k tělu 101, boční okraje 82 a koncové okraje 83.

Absorpční jádro 28 může být vyráběno v nejrůznějších velikostech a tvarech (např. pravoúhlý, 40 tvar přesýpacích hodin, tvar „T“, asymetrický atd.) a z nejrůznějších materiálů absorbujících kapaliny, které se běžně používají u plenek na jedno použití a u jiných absorpčních výrobků, jako je např. rozmělněná celulóza obecně nazývaná vzduchová plst. Příklady dalších vhodných absorpčních materiálů zahrnují krepovanou dřevnou vatu, vyfukované polymery včetně zesítěných celulózových vláken, tkaniny včetně obalových tkanin, absorpční pěny, absorpční 45 houby, superabsorpční polymery, absorpční gelové materiály nebo jakýkoliv rovnocenný materiál nebo kombinaci materiálů. Konfigurace a konstrukce absorpčního jádra mohou se také různit (např. absorpční jádro může mít zóny o různé tloušťce, může mít hydrofilní gradient nebo superabsorpční gradient nebo nižší průměrnou hustotu a nižší průměrnou plošnou váhu přijímacích zón; může dále sestávat z jedné nebo z více vrstev nebo struktur). Celková absorpční 50 kapacita absorpčního jádra 28 by však měla odpovídat konstrukci a s použití prádla na jedno použití 20. Velikost a absorpční kapacita absorpčního jádra 28 by měly dále být různé, aby vyhověly různým osobám od batolat až po dospělé.

- 16CZ 283700 B6

Provedení absorpční sestavy 22, jemuž je dávána přednost, má symetrické absorpční jádro 28 o tvaru upravených přesýpacích hodin. Ačkoli preferované provedení absorpční sestavy 22 má absorpční jádro 28 o tvaru upravených přesýpacích hodin, mělo by být vedeno v patrnosti, že velikost, tvar, konfigurace a celková absorpční kapacita absorpčního jádra 28 mohou být různé, aby vyhověly osobám od batolat po dospělé. Proto mohou být rozměry, tvar a konfigurace absorpčního jádra mohou být (tj. absorpční jádro může mít proměnnou tloušťku nebo hydrofilní gradient nebo může nebo nemusí obsahovat absorpční gelové materiály). Příklad absorpční struktury pro použití v absorpčním jádru 28 podle tohoto vynálezu, která je velmi rozšířena a která dosáhla komerčního úspěchu, je popsán v patentu USA 4 610 678 nazvaném „Absorpční struktury o vysoké hustotě“, jenž byl udělen Weismanovi a Goldmanovi 9. 9. 1986. Patent USA 4 673 402 nazvaný „Absorpční výrobky s jádry o dvojité vrstvě“, jenž byl udělen Weismanovi, Houghtonovi a Gellertovi 16. 6. 1987 a patent USA 4 834 735 nazvaný „Absorpční díly o vysoké hustotě mající přijímací zóny o nižší hustotě a nižší plošné hmotnosti“, jenž byl udělen Alemanymu a Bergovi 30. 5. 1989 a patent USA 4 888 231 nazvaný „Absorpční jádro se zásypovou vrstvou“, jenž byl udělen Angstadtovi 19. 12. 1989, rovněž popisují absorpční struktury, jež jsou užitečné pro tento vynález. Všechny tyto patenty jsou zde uvedeny formou odkazu. Absoprční jádro 28 je nejlépe rouno ze vzdušné plstě a z částic absorpčního gelového materiálu, je široké okolo 13 cm (příčný rozměr), dlouhé okolo 37 cm (podélný rozměr) a jeho rozměr přes nejužší část části rozkrokového dílu 57 činí okolo 8 cm. Část absorpčního jádra, umístěná v předním dílu 56 a v rozkrokovém dílu 57, má s výhodou vyšší plošnou váhu, než část absorpčního jádra, umístěná v zadním dílu 58. Výhodněji má část absorpčního jádra umístěná v předním dílu 56 a v rozkrokovém dílu 57, plošnou váhu trojnásobnou oproti části absorpčního jádra, umístěné v zadním dílu 58. U preferovaného provedení absorpčního jádra 28 asi 25, 4 cm délky absorpčního jádra je umístěno v předním dílu 56 a v rozkrokovém dílu 57 a má plošnou váhu okolo 0,11 g/cnr a 11,4 cm délky absorpčního jádra je umístěno v zadním dílu 58 a má plošnou váhu okolo 0,036 g/cm².

Spodní vrstva 26 je umístěna tak, aby přiléhala k povrchu obrácenému k prádlu 100 absorpčního jádra 28, a je nejlépe s ním spojena připojovacími prostředky (nejsou znázorněny) např. takovými, které jsou známé v oboru. Spodní vrstva 26 může být spojena s absorpčním jádrem 28 stejnoměrnou souvislou vrstvou adheziva, vrstvou adheziva o určitém vzoru, nebo souborem oddělených linek, spirál nebo teček adheziva.

Připojovací prostředky obsahují s výhodou vzorek otevřené síťoviny z vláken adheziva, což je popsáno v patentu USA 4 573 986 nazvaném „Prádlo na jedno použití zadržující odpad“, uděleném Minetolovi a Tuckerovi 4. 3. 1986, a jenž je zde uveden jako odkaz. Příklad připojovacího prostředku otevřené síťoviny z vláken adheziva má několik linek z vláken z adheziva stočených do spirály, jak je ilustrováno zařízením a způsoby popsanými v patentu USA 3 911 173, uděleném Spraguemu, Jr. 7. 10. 1975, v patentu USA 4 785 ,996, uděleném Zieckerovi a kol. 22. 11. 1978 a v patentu USA 4 842 666, uděleném Wereniczovi 27. 6. 1989. Všechny tyto patenty jsou zde uvedeny formou odkazu. Připojovací prostředky mohou rovněž zahrnovat tepelné spoje, tlakové spoje, ultrazvukové spoje, dynamické mechanické spoje nebo jakékoliv jiné vhodné připojovací prostředky nebo kombinaci těchto připojovacích prostředků, jak jsou známy v oboru.

Spodní vrstva 26 je nepropustná pro kapaliny (např. pro moč) a je s výhodou vyráběna z tenké plastové fólie, i když mohou být použity i jiné ohebné materiály, nepropustné pro kapaliny. Pojem „ohebný“, jak je zde použit, označuje materiály, jež jsou poddajné a rychle se přizpůsobí tvaru a obrysům lidského těla. Spodní vrstva 26 zabraňuje exsudátům, které byly absorbovány a zadrženy v absorpčním jádru 28, smočit předměty dotýkající se cvičných kalhotek na jedno použití 20, jako jsou např. ložní prádlo a spodní prádlo. Spodní vrstva 26 je tvořena tkaným nebo netkaným materiálem, polymemími fóliemi např. termoplastickými fóliemi z polyethylenu nebo polypropylenu nebo kompozitními materiály, jako jsou např. filmem povlečené netkané materiály. Spodní vrstva je s výhodou fólie o tloušťce od 0,012 mm do 0,051 mm.

-17CZ 283700 B6

Velikost spodní vrstvy 26 je dána velikostí absorpčního jádra 28 a zvoleným střihem prádla na jedno použití. U preferovaného provedení se spodní vrstva 26 navine alespoň kolem absorpčního jádra a pokud možno přes krajové díly alespoň kolem absorpčního jádra a pokud možno přes krajové díly vrchní vrstvy 24 alespoň v rozkrokovém dílu 57, takže na elastikovaných nohavicových manžetách 32 není žádný materiál spodní vrstvy a tyto manžety nejsou omezovány materiálem spodní vrstvy. Vrchní vrstva 24 se může rovněž navinout kolem jádra a pod krajové části spodní vrstvy 26 alespoň v rozkrokovém dílu 57, nebo vrchní vrstva 24 a spodní vrstva 26 mohou být v rozkrokovém dílu 57 „bočně pilovité“, takže elastikované nohavicové manžety 32 nejsou omezovány materiálem spodní vrstvy.

Vrchní vrstva 24 je umístěna tak, aby přiléhala k povrchu absorpčního jádra 28 obrácenému ktělu 101 a je nejlépe s ním spojena připojovacími prostředky (nejsou znázorněny) např. těmi, které jsou známé v oboru. Vhodné připojovací prostředky jsou popsány u spojování spodní vrstvy 26 a absorpčního jádra 28. U preferovaného provedení tohoto vynálezu vrchní vrstva 24 a spodní vrstva 26 jsou vzájemně přímo spojené v plochách, které přesahují přes absorpční jádro 28, a jsou nepřímo spojené s absorpčním jádrem 28 připojovacími prostředky (nejsou znázorněny).

Vrchní vrstva 24 je poddajná, měkká na dotek a nedráždí kůži, vrchní vrstva 24 je propustná pro kapaliny (např. moč) a dovolí kapalinám pronikat její tloušťkou. Vhodná vrchní vrstva může být vyráběna z nejrůznějších materiálů, jako jsou např. porézní pěny, síťované pěny, děrované plastové fólie; tkané nebo netkané textilie z přírodních vláken (např. celulózová nebo bavlněná vlákna), ze syntetických vláken (např. polyesterová nebo polypropylenová vlákna) nebo z kombinace přírodních a syntetických vláken. Vrchní vrstva 24 je s výhodou hydrofilní materiál, obsahující 20 až 30 % umělého hedvábí, aby byl vlhký na dotek a signalizoval vyloučení moči dítěti, které se učí zachovávat hygienické návyky. Je řada výrobních postupů, které mohou být použity v přípravě vrchní vrstvy 24. Vrchní vrstva 24 může být například netkaná textilie z vláken. Pokud vrchní vrstva je netkaná textilie, může být spojená při zvlákňování, mykaná, vytvářená mokrou cestou, vyfukovaná, za mokra splétaná nebo může být připravena kombinací těchto postupů apod. Je dávána přednost vrchní vrstvě mykané a tepelně spojované prostředky, které jsou dobře známé osobám znalým oboru. Vhodná vrchní vrstva je 80/20 polypropylen/umělé hedvábí mykané termálně spojované rouno (80/20 polypropylene/rayon carded thermally bonded nonwoven).

Zatímco u preferovaného provedení tohoto vynálezu netvoří vrchní vrstva 24 část kostry 14, ale je připravena odděleně a vložena jako část absorpční sestavy 22 do kostry, kostra 14 může být zhotovena bez vnitřní vrstvy 46 a vrchní vrstva 24 absorpční sestavy 22 může přesahovat přes okraje spodní vrstvy 26 alespoň v předním 56 a zadním dílu 58 kostry 14 tak, že vrchní vrstva 24 je položena přes pružné díly poutkových chlopní 90 a vytváří vnitřní povrch kostry 14 (viz obr. 10). U tohoto provedení alespoň část vrchní vrstvy 24 je vystavena mechanickému roztahování tak, aby vznikla roztažitelná vrstvená struktura o „nulovém napětí“, jež tvoří elastikované poutkové chlopně 30. Vrchní vrstva 24 v tomto provedení by měla být prodloužíteIná, nejlépe tažná, ale nikoliv nezbytně elastomemí, takže vrchní vrstva 24 po mechanickém roztažení zůstane alespoň do určitého stupně trvale protažená a nevrátí se úplně do svého původního tvaru. Tomuto provedení avšak není dávána přednost, jelikož moč může „prosáknout“ za centrální oblast 68 kostry 14 a není tak zadržena uvnitř absorpční sestavy 22.

Zatímco určitá provedení předloženého vynálezu byla ilustrována a popsána, mělo by osobám znalým oboru být zřejmé, že mohou být provedeny různé další změny a modifikace, aniž by došlo k odchýlení od povahy a rozsahu vynálezu. Cílem připojených patentových nároků je tedy obsáhnout všechny takové změny a modifikace, které patří do rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (3)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby elastikovaného prádla, při kterém se nejprve vytváří kostra (14), jejíž přední díl (56) se opatří podélnými bočními oblastmi, poutkovými chlopněmi (72) a pasem (34), přičemž poutkové chlopně jsou roztažitelné, a dále se vytvoří zadní díl (58) naproti přednímu dílu (56), přičemž na zadním dílu (58) se vytvoří podélné boční oblasti, poutkové chlopně (72) a pas (34), mezi přední díl (56) a zadní díl (58) se umístí rozkrokový díl (57), potom se poutkové chlopně (72) opatří pružnými chlopňovými díly (90) ve formě pružného laminátu, dále se připojí podélné boční oblasti předního dílu (56) k podélným bočním oblastem zadního dílu (58) a spojením předního dílu (56) pasu (34) a zadního dílu (58) pasu (34) se vytvoří otvor pasu (34) a dále se vytvoří první a druhý nohavicový otvor a první šev (10) jdoucí od prvního nohavicového otvoru k pasovému otvoru a druhý šev (10) jdoucí od druhého nohavicového otvoru k pasovému otvoru, vyznačující se tím, že před připojováním podélných bočních oblastí se mechanicky natáhne jejich pružný laminát, takže poutkové chlopně (72) se trvale prodlouží a jejich pružný laminát je pružně natažen ve směru počátečního natažení, potom se přestane působit na pružný laminát počátečními silami, způsobujícími natažení, čímž se vytvoří elastikované poutkové chlopně (72).
2. 2. Způsob výroby podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň podélné boční oblasti předního dílu (56) a zadního dílu (58) se opatří polymemím materiálem, přičemž polymemí materiál zadního dílu (58) má podobný bod tání jako polymemí materiál předního dílu (56) , podélné boční oblasti předního dílu (56) se připevní k podélným bočním oblastem zadního dílu (58) tak, že se uvedené oblasti kladou přes sebe, čímž se vytvoří jedny plochy švů (40) a druhé plochy švů (40) a potom se současně svařuje a prořezává část jedné plochy švů (40) mechanickou energií dostačující k tání a ztenčování polymemího materiálu jedné plochy (658) a oddělí se polymemí materiál v jedné ploše (658), zatímco se současně spojí polymemí materiál v okrajové ploše švů (40), která přiléhá k první ploše (658), čímž se vytvoří jeden šev (10) z hmoty (660) staveného polymemího materiálu a vyčnívá z prádla na jedno použití méně než 1,6 mm, současně se svařuje a prořezává část druhé plochy švů (40) mechanickou energií dostačující k tání a ztenčování polymemího materiálu druhé plochy švů (40) a oddělí se polymemí materiál v jedné ploše (658), zatímco se současně spojí polymemí materiál v jedné ploše (658), čímž se vytvoří druhý šev (10) z hmoty (660) staveného polymemího materiálu, přičemž tento druhý šev (10) vyčnívá z prádla najedno použití méně než 1,6 mm.
3. 3. Způsob podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že do rozkrokového dílu (57) kostry (14) se připevní absorpční sestava.