CZ207896A3

CZ207896A3 - Insulation element, process and apparatus for its manufacture and packing

Info

Publication number: CZ207896A3
Application number: CZ962078A
Authority: CZ
Inventors: Luis Joergen Noergaard; Kim Brandt; Ian Cridland
Original assignee: Rockwool Int
Priority date: 1994-01-28
Filing date: 1995-01-27
Publication date: 1997-03-12
Also published as: DE69530181D1; PL179019B1; RO114484B1; EP0741827A1; EP1266991A3; EP0741827B1; CA2182185C; PL315658A1; CZ293826B6; HU9602022D0; US5981024A; SK285090B6; EP0741827B2; BG100755A; DE69530181T3; ES2197913T3; DK1266991T3; AU1574795A; HUT75137A; EP1266991B1

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se celkově týká technické oblasti výroby izolačních desek z minerálních vláken. Minerální vlákna celkově zahrnují vlákna, jako jsou vlákna z minerální vlny, skelná vlákna atd. Přesněji se předložený vynález týká nových technik výroby izolačních roun z minerálních vláken, ze kterých se např. řežou izolační desky z minerálních vláken. Desky z minerálních vláken vyrobené z izolačního rouna z minerálních vláken vyrobené způsobem podle předloženého vynálezu vykazují výhodné charakteristiky jak v mechanické pevnosti tak v modulech %

pružnosti a pevnosti, mají nízkou hmotnost a dobré tepelněizolační vlastnosti.

Dosavadní stav techniky

Netkaná rouna z minerálních vláken se dosud vyrábějí jako homogenní rouna, tj. rouna, ve kterých jsou minerální vlákna, ze kterých je rouno složena, orientována v jedné převládající orientaci, která je většinou determinována orientací výrobní linky, na které se izolační rouno z minerálních vláken vyrábí a pohybuje během procesu výroby rouna z minerálních vláken. Výrobek vyrobený z homogenních roun z minerálních vláken vykazuje charakteristiky, které jsou determinovány integritou izolačního rouna z minerálních vláken a které jsou převážně determinovány vazbou minerálních vláken v izolační desce z minerálních vláken, vyrobené z izolačního rouna z minerálních vláken, a dále převážně determinovány hustotou minerálních vláken izolační desky z minerálních vláken.

Byly vynalézány různé techniky výroby izolačních desek z minerálních vláken, odlišné struktury,mající výhodné charakteristiky desek z minerálních vláken, v určitém rozsahu vždy dosažené technikami pro výrobu izolačních desek z minerálních vláken, ve kterých jsou minerální vlákna orientována převážně v orientaci, která se liší od orientace dané výrobní linkou, viz zveřejněná mezinárodní patentová přihláška č. PCT/DK91/00383, mezinárodní zveřejněná patentová přihláška č. W092/10602 a US patent č. 4950355. Odkazy na výše uvedené patentové přihlášky a patenty a US patenty jsou zde zahrnuty v popise jako odkazy.

Podstata vynálezu

Objektem předloženého -vynálezu je poskytnout nový způsob výroby izolačních roun z minerálních vláken, ze kterých mohou být nařezány izolační desky z minerálního materiálu, kde tento způsob umožňuje v on-line zařízení vyrábět izolační desky z minerálních vláken, které jsou kompozitní struktury, poskytující odlišné výhody ve srovnání s deskami z minerálních vláken podle známého stavu techniky.

Dalším objektem předloženého vynálezu je poskytnout novou desku z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a vyrobenou způsobem podle předloženého vynálezu, která ve srovnání se známým stavem techniky, týkajícím se minerálních vláken obsahuje méně minerálních vláken a je následkem toho levnější než desky z minerálních vláken podle stavu techniky.

Zvláštní výhodou předloženého vynálezu je, že nová izolační deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a vyrobená způsobem podle předloženého vynálezu, ve srovnání s izolačními deskami z minerálních vláken podle stavu techniky, obsahuje méně minerálních vláken a následkem toho je levnější než izolační desky z minerálnícb vláken podle známého stavu techniky, a ještě vykazuje výhody ve srovnání s izolačními deskami z minerálních vláken podle známého stavu techniky pokud jde o mechanickou pevnost a tepelně-izolační vlastnosti.

Zvláštní rys předloženého vynálezu se týká skutečnosti, že nová deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a vyrobená v souladu se způsobem podle předloženého vynálezu je vyrobitelná z méně minerálních vláken nebo méně materiálu ve srovnání s deskou z minerálních vláken podle stavu techniky a ještě poskytuje stejné vlastnosti jako deska z minerálních vláken pokud jde o mechanickou pevnost a tepelně izolační vlastnosti za poskytnutí lehčích a méně objemných desek z minerálních vláken ve srovnání s deskami z minerálních vláken podle známého stavu techniky, což snižuje náklady na dopravu, skladování a zacházení s nimi.

Další výhoda předloženého vynálezu se týká skutečnosti, že nová deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu vyrobená v souladu s předloženým vynálezem je deskový výrobku z minerálních vláken, vykazující jednak charakteristiky jako je mechanická pevnost v podstatě stejnou jako je nejlepší vysoká pevnost deskových výrobků z minerálních vláken stejných nebo v podstatě stejných rozměrů a jednak charakteristiky jako jsou tepelně-izolační vlastnosti nejlepších vysokoizolačních deskových výrobkuů z minerálních vláken stejných nebo v podstatě stejných celkových rozměrů.

Další výhoda předloženého vynálezu se týká skutečnosti, že nový trubkovitý izolační prvek podle předloženého vynálezu může tvořit trubkovitý izolační prvek, který je snadno upravitelný podle požadavků specifické geometrické aplikace, protože trubkovitý izolační prvek je snadno stlačitelný a deformovatelný díky vysoké flexibilitě trubkovitého izolačního prvku v podélném směru trubkovitého izolačního prvku, a nicméně ještě vykazující vynikající charakteristiky jako je mechanická pevnost a izolační vlastnosti.

Další rys předloženého vynálezu se týká skutečnosti, že nová deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a vyrobená v souladu se způsobem podle předloženého vynálezu může tvořit izolační desku, která je snadno upravena na požadavky specifické geometrické aplikace, protože izolační deska je snadno stlačitelná a deformovatelná a nicméně ještě vykazuje vynikající charakteristiky jako je mechanická pevnost a izolační vlastnosti.

Další rys předloženého vynálezu se týká nové desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu, která vykazuje vysokou stlačitelnost a vysokou kompatibilitu a dále vykazuje schopnost v podstatě dokonalé regenerace po té, co deska z minerálních vláken byla zhutfíována po prodlouženou časovou dobu.

Další rys předloženého vynálezu se týká nové desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu, která vykazuje vynikající charakteristiky jako je mechanická pevnost, poté, co deska z minerálních vláken byla pokryta balící folií, aniž by došlo k vyvolání trvalé deformace nebo poškození mechanickým rázem, ke kterému dochází při $

balení folie, jako jsou vnější okraje nebo rohy desky z minerálních vláken.

Výše uvedené objekty a výše uvedené výhody a rysy spolu s mnoha jinými objekty, výhodami a rysy budou zřejmé z dále uvedeného podrobného popisu předložených výhodných provedení vynálezu a dosáhnou se způsobem podle vynálezu, zahrnujícím následující stupně:

a) výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího první podélný směr paralelní s rounem z minerálních vláken a prvý příčný směr paralelně s prvním rounem z minerálních vláken, kde první rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna uspořádaná celkově v jeho prvním podélném směru a obsahuje první vytvrzovatelné pojivové činidlo,

b) pohyb prvního rouna z minerálních vláken v prvním podélném směru,

c) uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemném přesahu a napříč vzhledem k prvnímu podélnému směru a prvnímu příčnému směru tak, že se získá druhé netkané rouno z minerálních vláken, druhé rouno z minerálních vláken definuje druhý podélný směr a druhý příčný směr a obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru a celkově vzájemně napříč,

d) pohyb druhého rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru,

e) skládání druhého rouna z minerálních vláken napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a paralelně se druhým příčným směrem tak, že vznikne třetí netkané rouno z minerálních vláken, kde třetí rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná celkově vzájemně napříč a celkově napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru,

f) pohyb třetího netkaného rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru a

g) vytvrzení prvního tvrditelného pojivového činidla tak, že se vyvolá vzájemné navázání minerálních vláken třetího rouna z minerálních vláken a tím se vytvoří vytvrzené netkané rouno z minerálních vláken.

V předloženém kontextu směr definovaný jako směr příčný ke specificky označenému směru definuje úhlový vztah mezi zmiňovaným směrem a referenčním směrem. Specifičtěji, v daněm kontextu příčný vztah mezi jakýmikoliv dvěma směry znamená, že úhel definovaný mezi zmiňovanými směry je úhel větší než 0° a menší než 90°. V předloženém kontextu znamená příčný směr směr odlišný od podélného nebo příčného směru, tj. mezisměr vzhledem k podélnému nebo příčnému směru tvořícímu zmiňovaný referenční směr.

V souladu se způsobem podle předloženého vynálezu jsou minerální vlákna třetího rouna z minerálních vláken, které je tvrzeno pro tvorbu tvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken uspořádána nebo směrována převážně tak, že poskytují vnitřní křížení minerálních vláken ve třetím rounu z minerálních vláken, a toto křížení jednak poskytuje konečné výrobky z minerálních vláken, vykazující mechanické charakteristiky pokud jde o moduly elesticity a pevnosti stejné jako jsou mechanické charakteristiky konvenčních výrobeků z minerálních vláken s vysokou pevností jako jsou výrobeky známé z výše uvedené mezinárodní patentové přihlášky a toto křížení jednak poskytuje konečné výrobeky z minerálních vláken, vykazující charakteristiky pokud jde o izolační vlastnosti stejné jako jsou izolační vlastnosti ί

konvenčních vysoce izolačních výrobkuů z minerálních vláken.

Stupeň výroby druhého netkaného rouna z minerálních vláken z prvního netkaného rouna z minerálních vláken, tj. výše popsaný stupeň c) může být proveden jakýmkoliv vhodným způsobem splňujícím zamýšlený účel transformovat první rouno z minerálních vláken, obsahující minerální vlákna převážně uspořádaná nebo orientována poděl prvního podélného směru definovaného prvním rounem z minerálních vláken a tvořícího převážný směr dopravy nebo pohybu prvního rouna z minerálních vláken ke druhému rounu z minerálních vláken, obsahujícímu minerální vlákna převážně uspořádaná nebo orientovaná napříč sobě navzájem a napříč ke druhému podélnému směru definovanému druhým rounem z minerálních vláken a tvořícímu převážný směr transportu nebo pohybu druhého rouna z minerálních vláken.

Podle prvního provedení způsobu podle předloženého vynálezu uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně se vzájemně přesahujícím vztahu ze stupně c) zahrnuje počáteční stupeň řezání prvního rouna z minerálních vláken do segmentů.

Podle druhého a současně výhodného provedení způsobu podle předloženého vynálezu, uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu ve stupni c) zahrnuje skládání segmentů prvního rouna z minerálních vláken napříč vzhledem k prvnímu podélnému směru a prvnímu příčnému směru.

Angulární poloha segmentů vzhledem ke druhému podélnému směru a vzhledem k rychlosti dopravy nebo pohybu druhého rouna z minerálních vláken determinuje uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečné vzájemně se přesahujícím vztahu ve stupni výroby sekundárního rouna z minerálních vláken. Pro poskytnutí sekundárního rouna z minerálních vláken, obsahujícího minerální vlákna produkující odpovídající vnitřní zesítění minerálních vláken sekundárního rouna z minerálních vláken, uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně se překrývajícím vztahu ze stuphě c) se vytvoří tak, aby poloha segmentů prvního rouna z minerálních vláken ve směru definovala úhel větší než 0° a menší než 90° vzhledem ke druhému příčnému směru, takže úhel je řádově 10-60°, výhodně řádově 20-50°.

Druhé minerální vlákno může být skládáno v jakémkoliv vhodném úhlu vzhledem ke druhému podélnému směru pro poskytnutí specifického úhlového vztahu mezi segmenty druhého rouna z minerálních vláken a druhým podélným směrem a následně mezi minerálními vlákny třetího rouna z minerálních vláken a jeho podélným směrem. Nicméně se skládání druhého rouna z minerálních vláken ze stupně e) provádí výhodně jako příčné skládání vzhledem ke druhému podélnému směru tak, že vzniká třetí rouno z minerálních vláken, obsahující segmenty, pocházející z prvního rouna z minerálních vláken uspořádané nebo umístěné v podstatě kolmo k podélnému směru třetího rouna z minerálních vláken,tj. druhému podélnému směru.

Výrobek nebo výrobky vyrobené v souladu se způsobem podle předloženého vynálezu jsou výhodně výrobky, obsahující velmi malá množství minerálních vláken ve srovnání s běžnými výrobeky vykazujícími podobné charakteristiky jako výrobek podle předloženého vynálezu pokud jde o mechanickou pevnost a izolační vlastnosti.

Prvním rounem z minerálních vláken tak je výhodně rouno z minerálních vláken o nízké plošné hmotnosti jako je plošná hmotnost 0,1 až 1,0 kg/m², výhodně 0,1 až 0,6 kg/m².

Podobně je výhodně druhé rouno z minerálních vláken rouno z minerálních vláken o plošné hmotnosti řádově 0,3 až 3,0 kg/m², výhodně 0,5 až 2,0 kg/m².

V souladu s technikou popsanou ve výše uvedené zveřejněné mezinárodní patentové přihlášce č.

PCT/DK91/00383, publ. pod číslem W092/10602, jsou druhé a třetí rouno z minerálních vláken vystaveny výhodně zhutnění a stlačení za účelem poskytnutí kompaktnějších a homogennějších roun z minerálních vláken. Zhutnění a stlačení může zahrnovat výškové stlačení, podélné stlačení, příčné stlačení a jejich kombinace. Způsob podle předloženého vynálezu dále výhodně zahrnuje další stupeň výškového stlačení druhého netkaného rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni c) uspořádáním segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se překrývajícím vztahu a napříč vzhledem k prvnímu podélnému směru prvního rouna z minerálních vláken.

Dále výhodně způsob podle předloženého vynálezu může obsahovat další stupeň podélného stlačení druhého rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni c) a dále nebo alternativně další stupeň podélného stlačení druhého netkaného minerálního rouna vyrobeného ve stupni c).

Zhutnění a stlačení může dále nebo alternativně obsahovat další stupeň výškového stlačení třetího rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni e).

Navíc způsob podle předloženého vynálezu může obsahovat další stupeň podélného stlačení třetího rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni e) a další nebo alternativní stupeň příčného stlačení třetího rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni e).

Provedením jednoho nebo více z výše popsaných stupňů stlačení je rouno z minerálních vláken vystavené stupni nebo stupňům stlačení homogennější, což přináší celkové zlepšení mechanické pevnosti vzhledem k nestlačeným rounům z minerálních vláken.

Podle současného preferovaného provedení způsobu podle předloženého vynálezu zahrnuje výhodně skládání druhého rouna z minerálních vláken ve stupni e) stupeň výroby zvlnění ve směru kolmém ke druhému podélnému směru a paralelním s druhým příčným směrem. Jak se druhé rouno z minerálních vláken skládá v souladu s poznatky předloženého vynálezu, jsou segmenty druhého rouna z minerálních vláken uspořádány celkově kolmo ke druhému podélnému směru a celkově paralelně s druhým příčným směrem. Následně jsou minerální vlákna druhého rouna z minerálních vláken převážně uspořádána takovým způsobem křížení, že poskytují jednak konečnou desku z minerálních vláken o vysoké mechanické pevnosti a jednak konečnou desku z minerálních vláken o vysoké izolační kapacitě.

Podle dalšího, přídavného nebo alternativního provedení způsobu podle předloženého vynálezu způsob dále zahrnuje následující stupně, nahrazující stupeň g):

h) výroby čtvrtého netkaného rouna z minerálních vláken, kde čtvrté rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna a obsahuje druhé tvrditelné činidlo, kde čtvrté rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o vysoké kompaktnosti ve srovnání se třetím rounem z minerálních vláken,

i) připojení čtvrtého rounq z minerálních vláken ke třetímu rounu z minerálních vláken ve vzájemném lícním kontaktu pro výrobu pátého kompozitního rouna z minerálních vláken a

j) vytvrzení prvního a druhého tvrditelného činidla tak, že se minerální vlákna pátého rouna z minerálních vláken vzájemně navážou, čímž se vytvoří vytvrzené netkané rouno z minerálních vláken.

Čtvrté netkané rouno z minerálních' vláken, které je připojeno ke třetímu rounu z minerálních vláken ve stupni c) může tvořit separátní rouno z minerálních vláken. Tak třetí a čtvrté rouno z minerálních vláken může být vyrobeno separátními výrobními linkami, které jsou spolu spojeny ve stupni i).

V souladu s prvním provedením způsobu podle předloženého vynálezu je čtvrté rouno z minerálních vláken produkováno oddělením separátní vrstvy prvního rouna z minerálních vláken a zhutněním separátní vrstvy pro výrobu čtvrtého rouna z minerálních vláken.

V souladu se druhým provedením způsobu podle předloženého vynálezu je čtvrté rouno z minerálních vláken produkováno oddělením separátní vrstvy druhého rouna z minerálních vláken a zhutněním separátní vrstvy pro výrobu čtvrtého rouna z minerálních vláken.

V souladu se třetím provedením způsobu podle předloženého vynálezu je čtvrté rouno z minerálních vláken produkováno oddělením separátní vrstvy třetího rouna z minerálních vláken a zhutněním separátní vrstvy pro výrobu čtvrtého rouna z minerálních vláken.

Separátní vrstva, ze které je vyráběno čtvrté netkané rouno z minerálních vláken, může být bez ohledu na původ separátní vrstvy oddělena z rouna z minerálních vláken, kterým je první, druhé nebo třetí rouno z minerálních vláken, ze kterého je separátní vrstva oddělena jako povrchová vrstva nebo postranní segmentová vrstva. Dále jestliže separátní vrstvu tvoří povrchová vrstva, může být povrchová vrstva vyrobena jako horní nebo spodní povrchová vrstva z rouna z minerálních vláken oddělena z rouna z minerálních vláken, ze kterého je separátní vrstva oddělena.

Čtvrté rouno z minerálních vláken může být navíc vyrobeno zhutněním separátní vrstvy, zahrnujícím stupeň skládání separátní vrstvy tak, že se získá čtvrté rouno z minerálních vláken, obsahující minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem ke třetímu podélnému směru čtvrtého rouna z minerálních vláken.

Způsob podle předloženého vynálezu výhodně dále zahrnuje další stupeň podobný stupni h) výroby šestého netkaného rounua z minerálních vláken podobného čtvrtému rounu z minerálních vláken a stupeň připojení ve stupni i) šestého rouna z minerálních vláken ke třetímu rounu z minerálních vláken v jejich vzájemném lícním kontaktu tak, že sendvičůjí třetí rouno z minerálních vláken mezi čtvrté a šesté rouno z minerálních vláken do pátého kompozitního rouna z minerálních vláken. Při výrobě šestého netkaného rouna z minerálních vláken je získána taková struktura čtvrtého rouna z minerálních vláken, ve které je centrální těleso, pocházející ze druhého rouna z minerálních vláken sendvičováno mezi proti sobě ležícími zhutněnými povrchovými vrstvami tvořeními čtvrtým a šestým rounem z minerálních vláken.

Třetí podélný směr definovaný čtvrtým netkaným rounem z minerálních vláken může být v souladu s alternativními provedeními kolmý ke druhému podélnému směru nebo shodný se druhým podélným směrem. Dále třetí podélný směr definovaný čtvrtým netkaným rounem z minerálních vláken může tvořit směr odlišný od výše uvedených směrů a tvořit směr, který je příčný vzhledem ke druhému podélnému směru.

Způsob podle předloženého vynálezu'může dále výhodně zahrnovat další stupeň stlačení pátého kompozitního rouna z minerálních vláken před vytvrzením pátého kompozitního rouna z minerálních vláken ve stupni j). Stlačení pátého kompozitního rouna z minerálních vláken může zahrnovat výškové stlačení, podélné stlačení a/nebo příčné stlačení. Při stlačení pátého kompozitního rouna z minerálních vláken se očekává zlepšená homogenita konečného výrobku, protože stlačení pátého kompozitního rouna z minerálních vláken produkuje homogenizační efekt na třetí netkané rouno z minerálních vláken, tvořící centrální těleso pátého rouna z minerálních vláken.

Podle výhodného, relevantního proveden.! způsobu podle předloženého vynálezu, způsob dále zahrnuje následující stupně před stupněm e):

k) výrobu sedmého netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího čtvrtý podélný směr paralelně se sedmým rounem z minerálních vláken, sedmé rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna a zahrnuje třetí tvrdítelné spojivové činidlo, kde sedmé rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o vyšší hutnosti ve srovnání se druhým rounem z minerálních vlákena

l) připojení sedmého rouna z minerálních vláken ke druhému rounu z minerálních vláken vyrobeného ve stupni c) v lícním kontaktu s ním, před stupněm e), pro výrobu osmého kompozitního rouna z minerálních vláken skládaného ve stupni e) pro výrobu třetího netkaného rouna z minerálních vláken a stupeň g) také zahrnuje vytvrzení třetího tvrditelného pojivového činidla.

Podle výše uvedeného provedení způsobu podle předloženého vynálezu je integrální kompozitní výrobek vyráběn při připojení sedmého rouna z minerálních vláken ke druhému rounu z minerálních vláken před žpracováním osmého kompozitního rouna z minerálních vláken, obsahujícího minerální vlákna převážně uspořádaná nebo orientovaná napříč strukturní charakteristiky předloženého vynálezu.

Sedmé netkané rouno z minerálních vláken, které je připojeno ke druhému rounu z minerálních vláken ve stupni 1) může tvořit separátní rouno z minerálních vláken. Druhé a sedmé rouno z minerálních vláken může být vyrobeno na oddělených výrobních linkách, které jsou spolu spojeny ve stupni 1).

V souladu s dalším provedením způsobu podle předloženého vynálezu je sedmé netkané rouno z minerálních vláken vyrobeno oddělením separátní vrstvy z prvního rouna z minerálních vláken a zhutněním separátní vrstvy pro výrobu sedmého rouna z minerálních vláken.

V souladu s alternativním provedením způsobu podle předloženého vynálezu je sedmé rouno z minerálních vláken vyrobeno oddělením separátní vrstvy z druhého rouna z minerálních vláken a zhutněním separátní vrstvy pro výrobu sedmého rouna z minerálních vláken.

Podobně jako výše popsané čtvrté netkané rouno z minerálních vláken může sedmé netkané rouno z minerálních vláken, je-li sedmé netkané rouno z minerálních vláken vyrobeno oddělením separátní vrstvy z prvného nebo druhého rouna z minerálních vláken, být vyrobeno jako povrchová vrstva nebo postranní segmentová vrstva. Dále může povrchová vrstva, za podmínky, že separátní vrstva, ze které je sedmé rouno z minerálních vláken vyrobeno, je vyrobena jako povrchová vrstva prvního nebo druhého rouna z minerálních vlákem, být vyrobena jako horní nebo spodní povrchová vrstva oddělená z rouna z minerálních vláken, ze kterého je separátní vrstva oddělena.

Zhutněná separátní vrstva, ze které je vyrobeno sedmé rouno z minerálních vláken, podle dalšího provedení způsobu podle předloženého vynálezu, zahrnuje stupeň skládání separátních vrstev tak, že vzniká sedmé rouno z minerálních vláken, obsahující minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem ke čtvrtému podélnému směru sedmého rouna z minerálních vláken.

Způsob podle předloženého vynálezu může dále preferovaně a výhodně zahrnovat další stupeň aplikace povlaku na povrchovou stranu nebo obě povrchové strany . třetího netkaného rouna z minerálních vláken a/nebo aplikaci povlaku na povrchovu stranu nebo obě povrchové strany netkaného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken. Dále může být povlak aplikován na sedmé netkané rouno z minerálních vláken před stupněm 1) připojení sedmého rouna z minerálních vláken ke druhému rounu z minerálních vláken za poskytnutí kompozitního osmého rouna z minerálních vlákem, obsahujícího povlak aplikovaný na jeho horní nebo spodní povrch nebo umístěného mezi sedmé a druhé rouno z minerálních vláken osmého kompozitního rouna z minerálních vláken. Povlak tvořící integrální složku osmého kompozitního rouna z minerálních vláken, je, samozřejmě také skládán ve stupni e) a produkuje mezivrstvové povlaky ve struktuře třetího netkaného rouna z minerálních vláken. Povlak může být folie z plastových materiálů, jako je nekonečná folie, tkaná nebo netkaná sítovina nebo alternativně folie z neplastových materiálů jako je papír nebo látka, kovová vrstva, kovová deska, kovová folie nebo sít z kovového drátu nebo dráty,.

Izolační rouno z netkaných materiálu vyrobené způsobem podle předloženého vynálezu může, jak je áiskutováno výše, být poskytnuto se dvěma protisobě uspořádanými rouny z minerálních vláken, sendvičůjícími centrální těleso kompozitního izolačního rouna z minerálních vláken.

Jestliže se izolační rouno z minerálních vláken vyrábí jako třívrstvová sestava, jedna nebo obě povrchové strany mohou být poskytnuty s podobnými nebo stejnými povrchovými povlaky.

Stupeň g) tvrzení prvního vytvrzovatelného pojivového činidla a popřípadě druhého a třetího vytvrzovatelného pojivového činidla, závisí na charakteru vytvrzovtelných pojivových činidel(činidla) , a bude prováděn mnoha různými způsoby, např. jednoduchým vystavením tvrditelného ... pojivového činidla nebo činidel vytvxzovacímu plynu nebo vytvrzovací atmosféře,jako je atmosféra, vystavením tvrditelného pojivového činidla nebo činidel ozáření, jako je UV ozáření nebo IR ozáření. Jestliže jsou tvrditelná pojivová činidla nebo činidlo teplem tvrditelná pojivová činidla, jako jsou běžná pojivová Činidla na bázi pryskyřic běžně užívaná v průmyslu minerálních vláken, zahrnuje způsob tvrzení tvrditelného činidla nebo činidel stupeň zavedení rouna z minerálního vlákna, které má být tvrzeno do vytvrzovací sušárny. V souladu s tím se vytvrzovací proces provádí pomocí vytvrzovací pece. Další alternativní vytvrzovací zařízení mohou zahrnovat IR zářiče, mikrovlnné zářiče atd.

Ze tvrzeného izolačního rouna z minerálních vláken se výhodně řežou deskové segmenty rozřezáním tvrzeného třetího nebo pátého netkaného kompozitního rouna z minerálních vláken na deskové segmenty v odděleném stupni výroby.

Výše uvedené objekty, výhody a rysy spolu s mnoha jinými objekty, výhodami a rysy se dále získají pomocí zařízení pro výrobu izolačního kompozitního rouna z minerálních vláken, které zahrnuje:

a) první prostředky pro výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken, definující první podélný směr paralelní s rounem z minerálních vláken a první příčný směr paralelní s prvním rounem z minerálních vláken, kde první rouno z minerálních vláken je vyrobeno tak, že obsahuje minerální vlákna uspořádaná celkově ve prvním příčném směru a obsahuje první tvrditelné pojivové činidlo,

b) druhé prostředky pro pohyb prvního rouna z minerálních vláken v prvním podélném směru prvního rouna z minerálních vláken,

c) třetí prostředky pro uspořádání prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně přesahujícím vztahu napříč vzhledem k prvnímu podélnému směru a prvnímu příčnému směru tak, že vzniká druhé netkané rouno z minerálních vláken, druhé rouno z minerálních vláken definuje druhý podélný směr a druhý příčný směr a obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru a celkově napříč navzájem k sobě,

d) čtvrté prostředky pro pohyb druhého rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru,

e) páté prostředky pro skládání druhého rouna z minerálních vláken napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a paralelně se druhým příčným směrem tak, že vzniká třetí netkané rouno z minerálních vláken uspořádané celkově napříč vzhledem k sobě ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru,

f) šesté prostředky pro pohyb třetího rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru,

g) sedmé prostředky pro vytvrzení prvního tvrdítelného pojivového činidla pro vyvolání vzájemného navázání minerálních vláken třetího rouna z minerálních vláken, a tak vytvoření vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken.

Zařízení podle předloženého vynálezu může výhodně zahrnovat jakýkoliv z výše uvedených charakteristik způsobu podle předloženého vynálezu.

Výše uvedené objekty, výše uvedená výhody a výše uvedené znaky spolu s mnoha jinými objekty, výhodami a rysy se navíc získají pomocí izolační desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu, jejíž minerální vlákna definují první směr a zahrnuje:

první a druhou lamelu uspořádanou napříč k prvnímu směru, kde první a druhá lamela obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná napřič vzhledem k prvnímu směru a napříč vzájemně a vlákna první a druhé lamely jsou navzájem spojena do integrální struktury jenom pomocí vytvrzených pojivových činidel vytvrzených v jediném vytvrzovacím procesu a na počátku přítomných v nevytvrzených, netkaných rounech z minerálních vláken, ze kterých jsou první a druhá lamela vyráběny.

První a druhá lamela desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu mohou být spolu navázány adhezivem, které se aplikuje na vnější povrchy první a druhé lamely po vytvrzování a vytvrzení pojivových činidel, vázajících vzájemně minerální vlákna první a druhé lamely a po nařezání první a druhé lamely z vytvrzeného rouna z minerálních vláken vyrobeného v souladu s poznatky předloženého vynálezu. První a druhá lamela rouna z minerálních vláken podle předloženého vynálezu mohou být alternativně vzájemně spojeny jinými prvky jako jsou výrobkuy z odlišných minerálních vláken, folie, filmy nebo podobně.

Podle výhodného provedení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu jsou první a druhá lamela vzájemně navázány přes vytvrzená pojivová činidla vytvrzovaná v jediném procesu tvrzení a napočátku přítomná v nevytrzených, netkaných rounech z minerálních vláken, ze kterých jsou první a druhá lamela vyráběny.

Podle preferovaného provedení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu popsaného výše je deska z minerálních vláken jako jednotná struktura vytvrzovaná v jediném procesu tvrzeni prostřednictvím jednoho nebo více pojivových činidel přítomných v rounech z minerálních vláken, ze kterých jsou lamely desky z minerálních vláken složeny a dále popřípadě aplikovaných na povrchy sousedících lamel, kde tyto povrchy jsou vzájemně spojeny před vytvrzovacím nebo zpevňovacim procesem.

Podle zvláště výhodného provedení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu jsou první a druhá lamela spojeny přes vrstvy minerálních vláken o vyšší hutnosti minerálních vláken ve srovnání s lamelami. Vrstvy minerálních vláken o vyšší hutnosti minerálních vláken mohou obsahovat minerální vlákna uspořádaná nebo orientovaná převážně podél jakéhokoliv volitelného směru nezávisle na zesítěném strukturním uspořádání minerálních vláken první a druhé lamely.

Podle dalšího provedení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu, je aplikována povrchová vrstva na jednu stranu první a druhé lamely nebo protilehlé povrchové vrstvy podobné struktury tak, že sendvičůje první a druhou lamelu do integrální struktury.

Deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu může výhodně zahrnovat jakoukoliv z výše uvedených charakteristik způsobu podle předloženého vynálezu a také jakékoliv charakteristiky zařízení podle předloženého vynálezu.

Výše uvedené objekty, uvedené výhody a rysy spolu s mnoha dalšími objekty, výhodami a rysy je dále možno dosáhnout pomocí způsobu balení desky z minerálních vláken do obalu, který zahrnuje následující stupně: poskytnutí desky z minerálních vláken definující první směr a stlačitelné podél prvního směru, poskytnutí obalu, uspořádání desky z minerálních vláken v obalu, zhutněni desky z minerálních vláken podél jejího prvního směru pro podstatnou redukci celkového objemu desky z minerálních vláken např. na 30 až 90 %, jako 30 až 85 %, výhodně 40 až 60 %, celkového objemu nezhutněných desek z minerálních vláken a uzavření obalu pro poskytnutí uzavřeného balení, ve kterém je deska z minerálních vláken držena ve zhutněném stavu, ve kterém celkový objem desky z minerálních vláken činí 30 až

100 %, jako 50 až 90 %, výhodně 60 až 80 % celkového objemu neznutněné desky z minerálních vláken.

Vysoká stlačitelnost a zhutňovatelnost desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a dále schopnost desky z minerálních vláken podle vynálezu znovu získat v podstatě 100 % poté, co deska z minerálních vláken byla zhutňována po i prodlouženou dobu, umožňuje balit desku z minerálních vláken, vykazující stlačitelnost a zhutňovatelnost podél specifického směru definovaného jako první směr desky z minerálních vláken pro snížení celkového objemu desky z minerálních vláken obsažené v obalu.

Desku z minerálních vláken balenou v souladu se způsobem balení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu může tvořit jakákoliv deska z minerálních vláken, vykazující charakteristickou vlastnost zhutňování podél prvního směru desky z minerálních vláken, kde první směr může tvořit podélný směr desky z minerálních vláken nebo příčný směr desky z minerálních vláken, tj. příčný směr definující spolu s podélným směrem hlavní povrch desky z minerálních vláken. Je třeba chápat, že stlačitelnost a zhutňovatelnost desky z minerálních vláken je v podstatě jednotnou charakteristikou, umožňující, aby byl jakýkoliv objem desky z minerálních vláken zhutňován podél prvního směru. Příklady desek z minerálních vláken, vykazujících výše uvedené charakteristiky, tj. vykazujících stlačitelnost a zhutňovatelnost podél specifického směru definovaného jako první směr desky z minerálních vláken jsou desky z minerálních vláken vyrobené v souladu se způsobem podle předloženého vynálezu pro výrobu vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken, desek z minerálních vláken vyrobených podle technik popsaných v přihlašovatelových zveřejněných mezinárodních patentových přihláškách, přihlášce č. PCT/DK94/00027, publ.č.

WO94/16162; přihlášce Č. PCT/DK/00028, publ.č. WO94/16163; a přihlášce č. PCT/DK94/00029, publ.č. WO94/16164, desek z minerálních vláken vyrobených z roun z minerálních vláken, která byla vystavena podélnému stlačení a vyrobená z na počátku nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken nebo z nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken, které je vyrobeno z napočátku nevytvrzeného, netkaného rouna z minerálních vláken umístěním počátečního netkaného rouna z minerálních vláken v překrývajícím vztahu.

Podle preferovaného provedení způsobu balení desky z minerálních vláken je společně baleno více desek z minerálních vláken a způsob zahrnuje balení více desek z minerálních vláken, každé definující příslušný první směr a stupeň uspořádání desky z minerálních vláken v obalu, zahrnující uspořádání více desek z minerálních vláken v obalu tak, že uspořádání desek z minerálních vláken v obalu je ve více paralelních vztazích a majících odpovídající první směry desek z minerálních vláken umístěné vzájemně paralelně.

Obal, ve kterém jsou zhutněné desky nebo deska z minerálních vláken umístěny může tvořit jakýkoliv vhodný obal jako je lepenkový obal nebo výhodně obal s nízkou hmotností tvořený povlakem z plastové folie, který je zatavitelný, výhodně tepelně zatavitelný a který je obalen kolem zhutněné desky nebo desek z minerálních vláken a zataven ve stavu obalení kolem za poskytnutí obalu, ve kterém jsou desky nebo desky z minerálních vláken uzavřeny nebo zataveny.

Počet desek z minerálních vláken obsažených jako desky z minerálních vláken v obalu se může měnit od malého počtu jako jsou 2 až 4 do velkého počtu jako je 20 až 30 nebo i více desek z minerálních vláken. Desku z minerálních vláken, která je zatavena v obalu podle způsobu balení desky z minerálních vláken výhodně tvoří deska z minerálních vláken, mající jakékoliv charakteristiky desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu.

Výše uvedené objekty, výše uvedené výhody a výše uvedené rysy spolu s mnoha jinými objekty, výhodami a rysy se navíc získají pomocí obalu, obsahujícího desku z minerálních vláken, zahrnující:

desku z minerálních vláken, definující první směr a stlačitelné podél prvního směru, balení, obsahující zatavený obal, ve kterém je deska z minerálních vláken uzavřena a deska z minerálních vláken je ve zhutněném stavu v uzavřeném obalu a v tomto stavu je celkový objem desky z minerálních vláken podstatně redukován, např. na 30 až 100 %, jako je 50 až 90 %, výhodně 60 až 80 % celkového objemu nezhutněné desky z minerálních vláken podél jejího prvního směru.

Baleni podle předloženého vynálezu se výhodně vyrábí v souladu se způsoběm balení desky z minerálních vláken a dále výhodně obsahuje desku z minerálních vláken, vykazující jakékoliv charakteristiky desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu.

Výše uvedené objekty, výše uvedené výhody a výše uvedené rysy spolu s mnoha dalšími objekty, výhodami a rysy se dále získají pomocí metody výroby trubkovitého izolačního prvku, zahrnujícího následující stupně:

a) poskytnutí netkaného rouna z minerálních vláken, prvního příčného směru paralelního s netkaným rounem z minerálních vláken a druhého příčného směru kolmého k prvnímu podélnému a příčnému směru a

b) nařezání trubkovitého izolačního prvku z netkaného rouna z minerálních vláken definujícího druhý podélný směr, druhý podélný směr je paralelní s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem, nebo druhým příčným směrem nebo definujícího specifický úhlový vztah s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem nebo druhým příčným směrem.

Podle způsobu výroby trubkovitého izolačního prvku podle předloženého vynálezu, vlastní charakteristiky základního netkaného rouna z minerálních vláken, ze kterého je trubkovitý izolační prvek vyráběn, mohou být převedeny na trubkovitý izolační prvek. Výhodněji může být trubkovitý izolační prvek vyroben jako vykazující specifickou charakteristiku podél specifického směru trubkového izolačního prvku jako je vykazování stlačítelnosti a zhutňovatelnosti podél specifického směru, protože trubkovitý izolační prvek je vyráběn z netkaného rouna z minerálních vláken, vykazujícího takovou charakteristiku, nepř. stlačitelnost a zhutftovatelnost podél specifického směru netkaného rouna z minerálních vláken, kde tento specifický směr je orientován podél zamýšleného specifického směru trubkovitého izolačního prvku.

Specifický směr netkaného rouna z minerálních vláken může tvořit první podélný směr, první příčný směr nebo druhý příčný směr nebo se může odchylovat od těchto směrů.

Netkané rouno z minerálních vláken, ze kterého je trubkovitý izolační prvek vyráběn, může v souladu s poznatky předloženého vynálezu tvořit jediné netkané rouno z minerálních vláken nebo alternativně sestava netkaného rouna z minerálních vláken složená z mnoha jednotlivých segmentů netkaného rouna z minerálních vláken každého vykazujícího charakteristiky, které jsou přeneseny na trubkovitý izolační prvek. Preferovaně a výhodně je netkané rouno z minerálních vláken, ze kterého je trubkovitý izolační prvek vyrobenpodle předloženého vynálezu, v souladu se způsobem výroby tvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken podle předloženého vynálezu.

Alternativně netkané rouno z minerálních vláken, ze kterého je trubkovitý izolační prvek vyráběn, může být vyrobeno ze základního, netvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken a vystaveno stlačení podél prvního podélného směru a/nebo podél prvního příčného směru a/nebo druhého příčného směru před a/nebo po vytvrzení nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken. Pro výrobu trubkového izolačního prvku, majícího vnější povrchový potah, způsob výroby trubkového izolačního prvku podle předloženého vynálezu výhodně také zahrnuje stupně:

c) aplikace na vnější povrch potahu trubkovitého izolačního prvku, kde vnější povrchový potah je tvořen plastovou folií, tkanou nebo netkanou folií z plastových vláken, hliníkovou folií, hliníkovou folií zpevněnou plastovou folií, vláknem zpevněnou plastovou folií, povlakem z vlnitého papíru, skelnými vlákny zpevněnoui folií nebo jejich kombinací.

Vnější povrchový potah může být v souladu s alternativními technikami aplikován jako styčný povrchový potah nebo jako segmentární vnější povrchový potah. Dále alternativně může být vnější povrchový potah fixován, např. adherován ke vnějšímu povrchu trubkového izolačního prvku v kontinuální povrchové adhezí nebo bodovou nebo slepou kontaktní adhezí.

Výše uvedené objekty, výše uvedené výhody a výše uvedené rysy spolu s mnoha dalšími objekty, výhodami a rysy se dále získají pomocí trubkového izolačního prvku, zahrnujícího těleso, obsahující minerální vlákna spojená spolu do integrální struktury pomocí vytvrzených pojivových činidel a vyrobitelného z desky rouna z minerálních vláken definující první podélný směr paralelní s netkaným rounem z minerálních vláken, první příčný směr paralelní s netkaným rounem z minerálních vláken a druhý příčný směr kolmý k prvnímu podélnému a příčnému směru nařezáním trubkového izolačního prvku z netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího druhý podélný směr, druhý podélný směr je paralelní s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem nebo druhým příčným směrem nebo definujícího specifický úhlový vztah s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem nebo druhým příčným směrem. Trubkovitý izolační prvek podle předloženého vynálezu je výhodně vyroben v souladu se způsobem výroby trubkového izolačního prvku a dále výhodně obsahuje jakékoliv charakteristiky desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a jakékoliv výše diskutované charakteristiky získané způsobem výroby trubkového izolačního prvku v souladu s poznatky předloženého vynálezu.

Popis obrázků na připojených výkresech

Předložený vynález bude nyní blíže popsán za pomoci obrázků, kde obr. 1 je schematický a perspektivní pohled, ilustrující výrobní zařízení pro výrobu rouna z minerálních vláken podle předloženého vynálezu, obr.2 je schematický a perspektivní pohled, ilustrující podrobněji výrobní stupeň výroby rouna z minerálních vláken ilustrovaného na obr. 1, obr.3 je schematický a perspektivní pohled podobný jako obr.2, ilustrující další výrobní stupeň výroby rouna z minerálních vláken uvedené na obr. 1 a 2, obr. 4a je schematický a perspektivní pohled, ilustrující první provedení způsobu oddělení části rouna z minerálních vláken z tohoto rouna a dalšího zpracování části rouna z minerálních vláken, obr. 4b je schematický a perspektivní pohled ilustrující druhé nebo alternativní provedení způsobu jak je také uvedeno na obr. 4a oddělení a zpracování části rouna z minerálních vláken, obr.5 je schematický a perspektivní pohled ilustrující výrobní stupně spojení separátních povrchových vrstev vyrobených v souladu s jedním z výrobních stupňů uvedených na obr. 4a a 4b a centrálního rouna z minerálních vláken vyrobeného v souladu s výrobním způsobem uvedeným na obr.

1, vytvrzením spojeného rouna z minerálních vláken a rozdělením vytvrzeného rouna z minerálních vláken do deskových segmentů, obr. 6 je schematický a perspektivní pohled, ilustrující počáteční výrobní stupeň výroby kombinovaného rouna z minerálních vláken ze dvou vrstev různé hutnosti zpracovaného ve výrobním zařízení uvedeném na obr.l v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 7 je schematický a perspektivní pohled, ilustrující alternativní stupně rozdělování vytvrzeného rouna z minerálních vláken do celkem čtyř separátních roun z minerálních vláken dále zpracovávaných aplikací povrchových vrstev na vnější povrchy čtyř separátních roun z minerálních vláken, obr. 8 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na první provedení segmentu desky z minerálních vláken vyrobené v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 9 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na druhé provedení segmentu desky z minerálních vláken vyrobené v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 10 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na třetí provedení segmentu desky z minerálních vláken vyrobené v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 11 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na čtvrté provedení segmentu desky z minerálních vláken vyrobené v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 12 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na páté provedení výrobku z minerálních vláken vyrobeného v souladu s poznatky předloženého -vynálezu a podobné struktury jako je struktura čtvrtého provedení uvedeného na obr. 11, obr. 13 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na šesté provedení výrobku z minerálních vláken tvořeného segmentem desky z minerálních vláken, obr. 14 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na sedmé provedení segmentu desky z minerálních vláken vyrobeného v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 15 je schematický, dílčí a perspektivní pohled, ilustrující výhodnou vlastnost výrobku z minerálních

I vláken, tvořícího segment z minerálních vláken vyrobený v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 16 je schematický, dílčí a perspektivní pohled na osmé provedení segmentu desky z minerálních vláken vyrobeného v souladu s poznatky předloženého vynálezu, obr. 17a a 17b jsou diagramové pohledy ilustrující charakteristiky odolnosti proti ohni desk&vých výrobku z minerálních vláken v souladu s poznatky předloženého vynálezu ve srovnání s běžnými deskovými výrobkuy z minerálních vláken a obr. 18a a 18b jsou schematické a perspektivní pohledy ilustrující techniku balení desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu ve vysoce stlačeném a zhutněném stavu, obr. 19 je schematický a perspektivní pohled, ilustrující balící zařízení pro balení desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu ve vysoce stlačeném a zhutněném stavu, ' obr. 20 je schematický a perspektivní pohled podobný pohledu z obr.18b, ilustrující obal, obsahující desky z minerálních vláken vyrobené v souladu s technikami ilustrovanými na obr. 19, obr. 21 je schematický a perspektivní pohled na sadu desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu, ze kterého jsou trubkovité izolační prvky vyrobeny v různých konfiguracích a vykazující vysoký stupeň flexibilní schopnosti, obr. 22 je schematický a perspektivní pohled na trubkovitý izolační prvek vyrobený v souladu s technikou popsanou na obr. 21 a ilustrující vysokou flexibilitu trubkovitého izolačního prvku, obr. 23 je schematický a perspektivní pohled podobný obr.

na sadu desek z minerálních vláken, ze kterých jsou trubkovité izolační prvky vyráběny v různých konfiguracích a obr.24 je schematický a perspektivní pohled podobný pohledu na obr.22, ilustrující trubkovitý izolační prvek vyrobený v souladu s technikou ilustrovanou na obr. 23.

Na horní levé straně obr. 1 je popsán první stupeň výroby izolačního rouna z minerálních vláken. První stupeň zahrnuje tvorbu minerálních vláken z minerální vlákna vytvářející taveniny, která je vyráběna v peci 10 a která je dodávána z výpusti 12 pece 10 na jedno nebo více rychle se otáčejících zvlákňovacích koleček 14, na která je tavenina, tvořící minerální vlákna dodávána jako proud 16 taveniny, tvořící minerální vlákno. Proud 16 taveniny, tvořící minerální vlákno je dodáván ke zvlákňovacím kolečkům 14 v radiálním směru k těmto kolečkům a současně je dodáván k rychle se otáčejícím kolečkům 14 v axiálním směru k nim proud chladícího plynu, který působí tvorbu jednotlivých minerálních vláken, které jsou vypuzována nebo odstřikována z rychle se otáčejících zvlákňovacích koleček 14, jak je označeno vztahovou značkou 18. Postřik 13 minerálních vláken je shromážděn na kontinuálně pracujícím prvním dopravníkovém pásu 22 a vytváří primární izolační rouno 20 z minerálních vláken, které je převáděno z prvního dopravníkového pásu 22 na druhý dopravníkový pás 24. Teplem tvrdnoucí nebo teplem tvrditelné pojivové činidlo se také přidává k primárnímu izolačnímu rounu 20 z minerálních vláken buď přímo k němu nebo ve stadiu vypuzení minerálních vláken ze zvlákňovacího kolečka nebo koleček 14, tj. ve stadiu tvorby jednotlivých minerálních vláken

18. První dopravníkový pás 22 je skloněn vzhledem k horizontálnímu směru a vzhledem ke druhému dopravníkovému pásu 24 který je uspořádán v podstatě horizontálně. První dopravníkový pás 22 tvoří kolektorový dopravníkový pás, zatímco druhý dopravníkový pás 24 tvoří dopravní dopravníkový pás.

Ze druhého dopravníkového pásu 24 je primární rouno 2C) z minerálních vláken převáděno do druhého místa označeného vztahovou značkou 26 jako celek. Místo 26 tvoří místo, ve kterém je celý směr dopravy primárního rouna 20 z minerálních vláken definovaný prvním a druhým dopravníkovým pásem 22 a 24 transformován na podélný směr určený rounem 30 z minerálních vláken. Rouno 30 z minerálních vláken tvoří rouno z minerálních vláken, ze kterého jsou výrobkuy z minerálních vláken vyráběny v souladu s poznatky předloženého vynálezu jak je uvedeno dále v popise. Rouno 30 z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken pocházející ze přímo shromážděného rouna 20 z minerálních vláken a následně obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná nebo orientovaná v podélném směru rouna 30 z minerálních vláken. Rouno 30 z minerálních vláken definuje tak první podélný směr a první příčný směr, kde první podélný směr je směr podél kterého jsou minerální vlákna rouna 30 z minerálních vláken převážně uspořádána nebo orientována.

Rouno 30 z minerálních vláken je převedeno z místa 26 pomocí dopravníkových pásů, neuvedených na obr. 1, k válci

28, který slouží k účelu posunutí směru dopravy rouna 30 z minerálních vláken ze v podstatě horizontálního směru do v podstatě vertikálního směru jak je označeno šipkou 36 pro převedení rouna 30 z minerálních vláken do další stanice, ve které je rouno 30 z minerálních vláken transformováno na segmentární rouno 50 z minerálních vláken uspořádáním segmentů rouna 30 z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu a napříč vzhledem k podélnému směru a příčnému směru segmentárního rouna 50 z minerálních vláken pro tvorbu segmentárního rouna 50*z minerálních vláken . Transformace rouna 30 z minerálních vláken na . . segmentární rouno 50 z minerálních vláken se provede pomocí dvou kyvných nebo oscilujících dopravníkových pásů 32 a 34, majících horní vstupní konce, na které vstupuje rouno 30 z minerálních vláken a spodní horizontálně oscilující výstupní konce, ze kterých rouno 30 z minerálních vláken vystupuje a tvoří segmenty, které jsou uspořádány ve výše popsaném částečně se překrývajícím vztahu pro tvorbu segmentárního rouna 50 z minerálních vláken .

Na obr 1 jsou uvedeny dva segmenty označeny vztahovými značkami 38 a 40, z nichž je složeno segmentární rouno 5Ó z minerálních vláken. Segment 40 je definován protilehlými sklady 44 a 46 spojujícími segment 40 se dříve vyrobeným segmentem a se segmentem 38. Segment 38 je dále definován jako sklad 48, přes který je segment napojen k rounu 30 z minerálních vláken, prostírajícímu se v podstatě vertikálně ke kyvným dopravníkovým pásům 32 a 34. Segmentární rouno 50 z minerálních vláken se pohybuje z polohy pod kyvnými dopravníkovými pásy 32 a 34 doprava na obr. 1 směrem k dalšímu zpracovacímu místu 56, obsahujícímu dva stlačující nebo zhutňující dopravníkové pásy 52 a 54, které slouží pro účel zhutnění a homogenizace segmentárního rouna 50 z minerálních vláken . Na obr.l vztahová značka 42 označuje čelní okraj segmentu 38, kde čelní okraj tvoří spojovací linii mezi segmenty 38 a 40 segmentárního rouna 50 z minerálních vláken.

Je třeba si uvědomit, že segmentární rouno 50 z minerálních vláken, je složeno z rouna 30 z minerálních vláken, ve kterých jsou minerální vlákna převážně uspořádána nebo orientována podél podélného směru rouna 30 z minerálních vláken a minerální vlákna 'segmentárního rouna' 50 z minerálních vláken jsou následně převážně uspořádána nebo orientována ve směrech daných polohou jednotlivých segmentů segmentárního rouna 50 z minerálních vláken jako jsou segmenty 38 a 40. Segmenty 38 a 40 obsahují minerální vlákna, která jsou převážně uspořádána·napříč k podélnému směru segmentárního rouna 50 z minerálních vláken a vzájemně napříč. Příčné směry podél kterých jsou minerální vlákna segmentárního rouna 50 z minerálních vláken uspořádána jsou v zásadě definována poměrem mezi rychlostí dopravy rouna 30 z minerálních vláken a rychlostí dopravy segmentárního rouna 50 z minerálních vláken, tj. poměrem mezi rychlostí dopravy dopravníkového pásu jehož pomocí je roun 30 z minerálních vláken dodáváno ke kyvným pásům 32 a 34 a rychlostí dopravníkového pásu jehož pomocí je segmentární rouno z minerálních vláken převáděno z kyvných dopravníkových pásů 32 a 34 k místu 56. Změnou poměru mezi výše definovanými rychlostmi dopravy rouna 30 z minerálních vláken a segmentárního rouna 50 z minerálních vláken je upravitelný částečně vzájemně přesahující vztah segmentů segmentárního rouna 50 z minerálních vláken a také celková orientace minerálních vláken segmentárního rouna 50 z minerálních vláken podél příčných směrů podél kterých jsou minerální vlákna segmentárního rouna 50 z minerálních vláken převážně uspořádána nebo orientována.

Dopravníkové pásy 52 a 54 výškově stlačujícího nebo zhutňujícího místa 56 jsou klínovíté konfigurace s poskytnutím stlačení segmentárního rouna 50 z minerálních vláken alespoň na výstupním konci zhutňovaciho místa 56 a pracují tak, že působí vertikální kývavý pohyb segmentárního rouna 50 z minerálních vláken na výstupním konci zhutňovaciho místa 56. Následně zhutňovací místo 56 působí celkovou homogenizaci uspořádáni minerálních vláken za vzniku homogenního rouna z minerálních vláken, které vystupuje ze zhutňovaciho místa 56 ve vertikálním, kyvném pohybu k dalšímu zpracovacímu místu 64, ve kterém je rouno z minerálních vláken dále zpracováváno pro tvorbu skládaného rouna z minerálních vláken.

Ve zpracovávacím místě 64 vystupující rouno z minerálních vláken ze zhutňovaciho místa 56 je skládáno za tvorby rouna z minerálních vláken, kde výstup rouna z minerálních vláken ze zhutňovaciho místa 56 je skládán vertikálně a následně napříč nebo kolmo vzhledem k podélnému směru rouna z minerálních vláken a paralelně s příčným směrem rouna z minerálních vláken. Skládané rouno z minerálních vláken je vyráběno pomocí dvou dopravníkových pásů 58 a 62, sendvičůjících rouno z minerálních vláken a poskytujících další zpomalení rychlosti dopravy rouna z minerálních vláken do zhutňovaciho místa a následkem toho vertikální skládání rouna z minerálních vláken.

Ž místa 64 vstupuje vertikálně skládané rouno z minerálních vláken do dalšího místa 72, obsahujícího dva dopravníkové pásy 66 a 68, které dále zpomalují rychlost dopravy skládaného rouna 60 z minerálních vláken pro tvorbu zhutněného a homogenízovaného skládaného rouna 70 z minerálních vláken. Rouno 70 z minerálních vláken tvoří konečný výrobek, který může být dále zpracováván jak bude dále popsáno pro tvorbu specifických výrobků z minerálních vláken jako jsou izolační desky nebo kompozitní výrobky.

Na obr. 2 je znázorněno segmentární rouno 50 z minerálních vláken ve větším detailu ilustrujícím segmenty 38 a 40 a dále okraje 46 a £8. Obr. 2 dále ilustruje podrobněji detaily převládajícího uspořádání nebo orientace minerálních vláken jednotlivých segmentů, ze kterých je segmentární rouno 50 z minerálních vláken složeno.

Na obr.3 je znázorněno skládané rouno 60 z minerálních vláken a dále zhutněné a homogenizované skládané rouno 70 z minerálních vláken, ilustrující strukturu roun. Ve spodní pravé straně obr. 3 jsou uvedeny dvě lamely nebo segmenty rouna 70 z minerálních vláken označené vztahovými značkami 74 a 80. Lamela nebo segment 74 dále tvoří dva subsegmenty 76 a 78, které jsou vzájemně spojeny v linii dělení označené vztahovou značkou 77. Linie 77 vychází z okraje jako je okraj na obr. 1 a 2 uspořádání segmentů jako jsou segmenty 38 a 40, ze kterých jsou segmentární rouna 50 z minerálních vláken složena v částečně vzájemně přesahujícím vztahu, ve kterém jsou segmenty umístěny. Na obr. 3 subsegmenty 76 a 78 obsahují minerální vlákna, která jsou převážně uspořádána nebo orientována v příčných směrech vzhledem k podélným a příčným směrům rouna 70 z minerálních vláken a dále vzhledem k jiným. V obr. 3 označuje vztahová značka 84 šipku, představující podélný směr rouna 70 z minerálních vláken. Podobně vztahové značky 83 a 85 označují šipky, představující příčný směr a stoupající směr rouna 70 z minerálních vláken. V dalším popisu výraz podélný směr označuje směr naznačený šipkou 84 spíše než specifickou orientaci nebo směr výrobku vzhledem ke geometrickým vztahům výrobku. Výraz podélný směr tak označuje jakýkoliv směr, shodující se se směrem naznačeným šipkou £4. uvedenou na obr. 3 a vztahující se ke směru kolmému ke směru skládání rouna a dále kolmému ke skladům složeného výrobku. Podobně v dalším popise výraz příčný směr označuje směr podél skladů výrobku a výraz stoupající směr se týká směru kolmého k podélnému směru a příčnému směru spíše než vertikálního směru ve vztahu ke gravitačnímu poli. Stoupající směr tak označuje směr podél kterého jsou vyráběny sklady výrobku. Je třeba zdůraznit, že výše uvedené tři směry,tj. podélný směr, příčný směr a stoupající směr jakéhokoliv výrobku podle předloženého vynálezu se týkají geometrických vztahu skladů výrobku spíše než orientace vzhledem k horizontálnímu a vertikálnímu směru vzhledem, ke gravitačnímu poli.

Obr. 3 dále ilustruje specifickou charakteristiku rouna 70. z minerálních vláken když se čára 77 . oddělující od sebe subsegmenty 76 a 78 posouvá ze segmentu 78 k segmentu ££. a dále k sousedním segmentům zásadně vymezeným poměrem přesahu přesahového poměru segmentárního rouna 50 z minerálních vláken jako jsou segmenty 38 a 40 a výška skladů skládaného a zhutněného rouna z minerálních vláken jakož i segmenty 74 a 80. Je třeba chápat, že označení převažující orientace minerálních vláken roun z minerálních vláken popsaných výše je poněkud zjednodušeno pouze pro ilustrační účely. Ve specifickém výrobku převažující orientace minerálních vláken segmentů výrobku se může méně lišit ve srovnání s pohledem na obrázky.

Na obr. 4a a 4b jsou popsány další nebo doplňkové stupně. Na obr. 4a je uvedeno rouno 30 z minerálních vláken ve spodní části obr.4a a je dopravováno k rotačnímu kruhovitému noži 86. kterým se segmentová vrstva 88. odděluje z rouna 30 z minerálních vláken. Segmentová vrstva se pohybuje přes hnaný válec a podél dvou nakloněných dopravníkových pásů 92 a 94 sloužících účelu uspořádání segmentu segmentové vrstvy 88 v částečně vzájemně se překrývajícím vztahu pro tvorbu příčně složeného rouna 100 z minerálních vláken podobného rounu 50 popsanému výše s odkazem na obr. 1. Na obr. 4a je definován segment příčně skládaného rouna 100 z minerálních vláken mezi dvěma vnějšími sklady 96 a 98 rouna z minerálních vláken. Segmentární rouno 100 z minerálních vláken vstupuje do zhutňovacího a homogenizačního místa 102,'které se liší od zhutňovacího místa 56 popsaného dále, protože zhutňovací místo 102 obsahuje více válců, které slouží k účelu výškového stlačení rouna z minerálních vláken, které se pohybuje přes stlačující a zhutňovací místo 102. Ze stlačovacího a homogenizačního místa 102 vystupuje stlačené a zhomogenizované rouno 104 z minerálních vláken a vstupuje do kontaktu s dalším kruhovým rotačním nožem 106, který dělí rouno 104 z minerálních vláken do dvou v podstatě shodných roun z minerálních vláken označených vztahovými značkami 108 a 110, která se pohybují přes další válce 112 ^a U4 pro převod roun 108 a 109 z minerálních vláken k dalšímu zpracovacímu místu popsanému dále u obr. 5.

Na obr. 5 se skládané a zhutněné rouno 70 z minerálních vláken vyrobené jak je popsáno výše u obr.l, uvádí do kontaktu s rouny 108 a 110 z minerálních vláken, která jsou produkována jak je popsáno výše s odkazem na obr. 4a. Rouna 108 a 110 z minerálních vláken se aplikují na protilehlé strany povrchu skládaného a zhutněného rouna 70 z minerálních vláken pomocí dvou tlakových válců 134 a 136, které zpevňují rouna 108, 70 a 110 z minerálních vláken do vzájemného těsného kontaktu popřípadě použitím dalšího adhezivního materiálu jako je další pojivové nebo tvrdící činidlo, které se aplikuje na povrchy roun 108 a 110 z minerálních vláken a/nebo vnější stranu povrchu skládaného a zhutněného rouna 70 z minerálních vláken, která jsou uvedena do vzájemného kontaktu. Kontaktem roun 70 z minerálních vláken se vyrobí kompozitní rouno 140 z minerálních vláken, které se pak zavede do sekce 141 vytvrzovací pece uvedené ve střední části obr.5 a obsahující dvě části 142 a 143 vytvrzovací pece, které jsou umístěny nad a pod kompozitním rounem 140 z minerálních vláken.

Ze sekce 141 vytvrzovací pece, vystupuje vytvrzené kompozitní rouno 150 z minerálních vláken a pohybuje se k dalšímu místu, ve kterém řezací nůž 144 rozděluje vytvrzené kompozitní rouno 100 z minerálních vláken do separátních segmentů desky z minerálních vláken, které se pak pohybují od výrobního zařízení ke skladování, dalšímu zpracování nebo balení. Na obr. 5 výrobek - deska z minerálních vláken vyrobena oddělením výrobku z vytvrzeného kompozitního segmentárního rouna 50 z minerálních vláken je označena vztahovou značkou 146. Výrobek 146 kompozitní deska z minerálních vláken obsahuje centrální jádro 148 a protilehlé povrchové vrstvy 147 a 149 a je podrobněji popsána dále u obr. 8. Je třeba si uvědomit, že technika a aplikace horní a spodní vrstvy na skládané a zhutněné rouno 70 z minerálních vláken může být zlepšena vypuštěním jedné z vrstev jako je horní vrstva nebo alternativně spodní vrstva tvořená rounem 108 a 110, nebo aplikací např. folie nebo folií na jednu nebo obě strany skládaného a zhutněného rouna 70 z minerálních vláken.

Na obr. 4b je popsána alternativní technika výroby separátního rouna z minerálních vláken použitá pro výrobu horní nebo spodní vrstvy finálního kompozitního výrobku z minerálních vláken, která se odlišuje od techniky popsané na obr. 4a tím, že horní povrchová vrstva 118 se oddělí od původního rouna 20 z minerálních vláken, které je dopravováno ve svém podélném směru a které vstupuje k horizontálně a příčně pracujícímu řeznému pásu nebo noži 121. Počáteční rouno 20 z minerálních vláken je dopravováno k pásu nebo noži 121 pomocí dopravníkového pásu 121. Pás nebo nůž 121 rozděluje vstupující rouno 20 z minerálních vláken na horní vrstvu 118 a hlavní část, ze které je vyráběno rouno 30 z minerálních vláken. Horní vrstva se pohybuje od pásu nebo nože 121 pomocí dopravníkového pásu 118 a vstupuje do dvou sendvičujicich dopravníkových pásů 128 a 132. které slouží účelu zhutnění nebo homogenizace rouna z minerálních vláken, které vystupuje ze sendvičujicich dopravníkových pásů 128 a 132 a které je označeno vztahovou značkou 130.

Rouno 130 z minerálních vláken může tvořit rouno, které se dále zpracovává jak je popsáno s odkazem na obr. 4a a následně se dělí do dvou částí pro tvorbu horní a spodní vrstvy konečného kompozitního výrobku z minerálních vláken nebo se alternativně skládá, dále zhutňuje nebo homogenizuje pro výrobu vysoce pevné horní nebo spodní vrstvy konečného kompozitního výrobku z minerálních vláken. Rouno 2£l z minerálních vláken vyrobené z původního rouna £2. z minerálních vláken oddělením horní vrstvy 118 se pohybuje od pásu nebo nože 121 pomocí dvou dopravníkových pásů 122 a 12Λ. a má svůj směr dopravy posunut např. jak je uvedeno na obr. 1 pomocí místa 26 před stupněm vstupování rouna 30 z minerálních vláken na kyvné dopravníkové pásy, sloužící k uspořádání segmentů rouna 30 z minerálních vláken v částečně vzájemně překrývajícím se vztahu jak je popsáno výše s odkazem na obr. 1. Na obr. 4b je také uveden kyvný dopravníkový pás 34.

Na obr. 6 je uvedeno další zpracovací místo, ve kterém se rouno 50' z minerálních vláken, pocházející z rouna 50 z minerálních vláken uvedeného na obr. 1, avšak popřípadě částečně stlačené, převede podél dopravníkového pásu 153 do dělicího místa, ve kterém dělící sestava 154, zahrnující pohyblivý řezný pás 156, rozděluje rouno z minerálních vláken do dvou roun z minerálních vláken nebo částí označených vztahovými značkami 158 a 160. Část 160 se pohybuje přes dvě sady sendvičůjících dopravníkových pásů, obsahujících první sadu 162 a 164 a druhou sadu 166 a.168 ke sběrnému dopravníkovému pásu 170. První a druhá sada dopravníkových pásů 162, 164 a 166, 168, může provádět zhutnění a homogenizaci rouna 160 z minerálních vláken jak je popsáno výše. Rouno 158 z minerálních vláken také vstupuje do dvou sendvičujících dopravníkových pásů 172 a 174 a dále do zhutňovacího a homogenizujíciho místa 176 podobného místu 102 popsanému výše s odkazem na obr. 4a pro výrobu zhutněného rouna 178 z minerálních vláken, které je dopravováno ze zhutňovacího místa 176 k rounu z minerálních vláken dopravovanému podél dopravníkového pásu 170 pomocí dalšího dopravníkového pásu 180. Pomocí dopravníkového pásu.,,.. 180 je zhutněné a homogenizované rouno 178 z minerálních vláken umístěno na vrch rouna 160 z minerálních vláken a popřípadě částečně zhutněno a homogenizováno jak je uvedeno výše za výroby kompozitního rouna 182 z minerálních vláken, obsahujícího vysoce zhutněnou horní vrstvu a o něco méně zhutněnou spodní vrstvu. Horní a spodní vrstva mohou být k sobě adherovány pomocí teplem tvrditelných nebo vytvrzovatelných pojivových činidel původně přítomných v rounu 30 z minerálních vláken nebo alternativně pomocí teplem tvrdítelného nebo vytvrzovatelného pojivového činidla, tvořeného adhezivem, které se aplikuje na horní a/nebo spodní vrstvy před stupněm vzájemného kontaktování horní a spodní vrstvy, definujícím kompozitní rouno 182 z minerálních vláken. Na obr. 6, může být dělící sestava 154 posunuta z místa uvedenéhona obr. 6 k dopravníkovému pásu 162 pomocí hnacího motoru, neuvedeného na obrázcích za účelem změny tlouštky rouna 158 z minerálních vláken ve srovnání s tlouštkou rouna 160 z minerálních vláken. Ve své extrémní poloze je dělící sestava 154 chráněna před oddělením rouna 50¹ z minerálních vláken do roun 158 a 160 z minerálních vláken při tom, jak se rouno 130 z minerálních vláken jako celek nutí do kontaktu se sendvičujícími dopravníkovými pásy 162 a JLfLi.

Na levé straně obr. 7 je uvedena výše popsaná sekce 141 vytvrzovací pece, obsahující hodní a spodní sekce 142 a 143 vytvrzovací pece. Na obr. 7 je rouno z minerálních vláken, které vystupuje ze sekcí 141 vytvrzovací pece označeno vztahovou značkou 150¹ protože se rouno 150¹ z minerálních vláken liší od vytvrzeného kompozitního rouna 150 z minerálních vláken popsaného výše u obr. 5 tím, že rouno 150¹ z minerálních vláken je vyrobeno pouze ze skládaného a zhutněného rouna 70 z minerálních vláken bez přídavku horní a spodní vrstvy vyrobené z roun 108 a 110 z minerálních vláken. Vytvrzené rouno 150» z minerálních vláken vstupuje do drátěného nebo pásového separátorů, obsahujícího drát nebo pás 184. který je ložiskově umístěn na dvou otočných kolech 186 a 188, která působí, že se drát nebo pás 184 pohybují horizontálně a napříč vzhledem k rounu 150¹ z minerálních vláken, což působí rozdělení rouna 150¹ z minerálních vláken na dvě části 192 a 194.

Pomocí rotačního cirkulujícího nože 196 podobného výše popsaným rotačním nožům 86 a 106. jsou části 192 a 194 dále děleny do celkem čtyř roun 198. 200, 202 a 204 Ze dvou válců 208 a 210 umístěných nad vrchem roun 198 a 200 z minerálních vláken, jsou aplikovány dvě folie 209 a 211 na vrchní povrchy horních roun 198 a 200, a fixovány k jejich horním povrchům pomocí mechanismu šití nebo alternativně pomocí adheziva jak je ilustrováno schematicky u 216. Po adhezi folií 209 a 211 na vrch roun, jsou produkována na horním povrchu pokrytá rouna 220 a 222, která jsou vinuta ve spirální konfiguraci jak je uvedeno schematicky na pravé straně obr. 7.

Podobně jsou dvě folie aplikovány na spodní strany spodních roun 202 a 204, přičemž folie jsou dodávány ze dvou válců 212 a 214, za poskytnutí dvou folií, z nichž jedna je označena vztahovou značkou 215. Folie 215 je aplikována na spodní stranu rouna 204, zatímco folie aplikovaná na spodní stranu rouna 202 je na obr. 7 neviditelná. V místě 218 podobně jako v místě 216 popsaném výše, folie dodávané z válců 212 a 214 jsou fixovány ke spodním stranám roun 202 a 204 pro tvorbu kompozitních roun 224 a 226 s pokrytým spodním povrchem podobně jako u výše popsaných kompozitních roun 220 a 222.

Na obr. 8 je uveden dílčí a perspektivní pohled na první provedení sestavy 146 desky z minerálních vláken, vyrobené z rouna 150 z minerálních vláken uvedeného na obr.

5. Sestava 146 desky z minerálních vláken, obsahující centrální jádro nebo těleso 148 je vyrobena z rouna 70 z minerálních vláken uvedené na obr. 1 a 5. Centrální jádro nebo těleso 148 je vyrobeno ze zhutněných roun 108 a 110 z minerálních vláken jak je popsáno výše u odkazu na obr. 5. Centrální jádro nebo těleso 148 je jak popsáno výše s odkazem na obr. 1 až 3, složeno z více napříč umístěných segmentů 228, 230 a 236, které jsou produkovány z rouna 30 z minerálních vláken uvedeného na obr. 1 uspořádáním segmentů tak, že segmenty 38 a 40 rouna 30 z minerálních vláken jsou v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu skládáním rouna 30 z minerálních vláken podél směru příčného vzhledem k podélnému a příčnému směru segmentárního rouna 50 z minerálních vláken vyrobeného v procesu skládání. Segmenty 228 a 230 tvoří segmenty, které jsou uspořádány kolmo k protilehlým povrchovým vrstvám 146 a 147 a jsou spojeny spojovacím prvkem 232. Na obr. 8 je označen další segment centrálního jádra nebo tělesa 148 označen vztahovou značkou 236 a je umístěn tak, že sousedí se segmentem 232 a je k němu připojen přes spojovací segment 234 podobný segmentu 232. Segment 228 dále popisuje, jak je zřejmé z obr. 8, strukturu podobnou struktuře segmentů 78 a 80 uvedených na obr. 3 a zahrnuje dva subsegmenty 237 a 239, které jsou vzájemně spojeny přes segment 238 vznikající od čáry podobné čáře 77 uvedené na obr. 3. Subsekce 237 a 239 obsahují každá minerální vlákna převážně uspořádaná nebo umístěné podél odpovídajících směrů, která jsou umístěna napříč k podélnému a příčnému směru definovanému sestavou 146 z minerálních vláken a dále k sobě navzájem.

Segmenty 230 a 236 podobně jako ostatní segmenty struktury uvedené na obr. 3 také zahrnují minerální vlákna, která v měnících se subsegmentech jednotlivých segmentů zahrnuji minerální vlákna převážně uspořádaná nebo umístěné podél výše popsaných příčných směrů. Celková struktura centrálního jádra nebo tělesa 148 sestavy 146 desky z minerálních vláken poskytuje uspořádáním nebo umístěním minerálních vláken jednotlivých subsegmentů takové, že subsekce 237 a 239 struktury minerálního vlákna obsahují strukturu minerálního vlákna převážně obsahující minerální vlákna uspořádaná napříč vzhledem ke hlavním směrům, tj. podélnému a příčnému směru sestavy 146 z minerálních vláken dále poskytující vnitřní křížení minerálních vláken se strukturou, poskytující na jedné straně vynikající

V, f

'éá<

mechanické charakteristiky jako je mechanická pevnost a vlastnosti ohýbání a jednak vynikající izolační vlastnosti ve srovnání s běžnou vysokou pevností a vysokou izolační schpností sestav desek z minerálních vláken.

Na obr. 9 je uvedeno druhé provedení výrobku z minerálního rouna, obsahujícího výše popsané centrální jádro nebo těleso 148. které je opatřeno horním povrchovým potahem tvořeným potažením kontinuální folií nebo sítem 246 vyrobeným z plastového materiálu nebo alternativně kovového sítového materiálu. Centrální jádro nebo těleso 148 může nehledě na potah 246 horního povrchu být opatřeno potahem spodního povrchu neuvedeným na obr. 9. Potah 246 horního povrchu může být aplikován na centrální jádro nebo těleso 248 před nebo po vytvrzovacím místě 141 uvedeném na obr. 5 v závislosti na vlastnostech materiálu potahu horního povrchu a schopnosti materiálu potahu horního povrchu adherovat k centrálnímu jádru nebo tělesu 148 tavením, adhezi, přišitím atd.

Na obr. 10 je uvedeno třetí provedení výrobku 240 z minerálních vláken, obsahující centrální jádro nebo těleso 148 popsané výše v souvislosti s odkazem na obr. 8. Centrální jádro nebo těleso 148 je na svých protilehlých postranních površích opatřeno dvěma povrchovými potahy 242 a 244_f které mohou tvořit pro vodu a vzduch nepropustná těsnění nebo alternativně zpevněné filmy nebo folie nebo dále alternativně IR odrážející folie jako jsou hliníkové folie.

Na obr. 11 je uvedeno čtvrté provedení výrobku 250 z minerálních vláken, obsahujícího lamely 255. 256 a 257, které jsou vyrobeny z rouna 7Q z minerálních vláken uvedeného na obr. 1 a, jak uvedeno výše s odkazem na obr.

1, nařezány do jednotlivých deskových segmentů, které jsou pak otočeny o 90° v souladu s technikou popsanou v mezinárodní patentové přihlášce, mezinárodní patentové přihlášce č. PCT/DK91/00383, mezinárodní publikaci č. W092/10602. Lamely 255, 256 a 257 jsou pak adherovány k intermediálním zhutněným vrstvám 251, 252, 253 a 254 pro poskytnutí tří lamelové kompozitní struktury uvedené na obr. 11. Podél řezných linií 258 a 259 je kompozitní struktura složená z lamel 255, 256 a 257'a zhutněných povrchových vrstev 251, 252, 253 a 254 rozdělena do oddělených desek z minerálních vláken. V alternativním způsobu výroby sestavy uvedené na obr. 11, lamely 255, 256 a 257 jsou adherovány k zhutněným povrchovým vrstvám 251,252,253 254 před vytvrzováním pojivového činidla přítomného v rounech, z kterých jsou lamely 255,256 a 257 vyrábané. V tomto alternativním způsobe jsou povrchové vrstvy 251, 252,253 a 254též s výhodou tvořené nevytvrzeným zhutněným minerálním vláknem obsahujícím komponenty, které jsou adherovány pomocí dalšího teplem tvrdítelného nevo vytvrzovatelného pojivového materiálu k nevytvrzeným lamelám 255, 256 a 257 a komponentů nevytvrzeného minerálního vlákna intermediálních vrstev 251, 252, 253 a 254. Dále alternativně může být sestava uvedená na obr. 11 vyrobena z netvrzené lamely a předem vytvrzených povrchových komponent nebo alternativně vytvrzené lamely a nevytvrzených povrchových komponent, které se pak zavedou do vytvrzovací sušárny pro vytvrzení nevytvrzených pojivových činidel pro minerální vlákna a jakéhokoliv teplem tvrdítelného nebo vytvrzovaného pojivového materiálu použitého pro vzájemné spojení lamely a povrchových vrstev.

Na obr. 12 je uvedeno mírně modifikované provedení kompozitní struktury podle obr. 11, tvořící páté provedení 260 rouna z minerálních vláken podle předloženého vynálezu.

Páté provedení nebo desková sestava 260 z minerálních · vláken obsahuje lamelu 262 podobnou lamele 255, 256 a 257 popsanou výše vzhledem k obr.11. Lamely 262 jsou umístěny tak, že mají jeden ze svých segmentů podobný segmentům 228, 230 a 236 centrálního jádra nebo tělesa 148 umístěný v lícním kontaktu s folií 244, kterou může tvořit nosná folie nebo membrána nepropustná pro vodu a vzduch. Mezi lamelami 262 jsou umístěny zhutněné prvky 264 a 266 z minerálních vláken tvořící zpevňovací prvky podobné výše popsaným zhutněným povrchovým vrstvám 251, 252, 253 a 254 sestavy 250 popsané výše u obr. 11. Sestava 260 uvedená na obr.12 může být rozdělena do separátních deskových výrobků z minerálních vláken, obsahujících jednu lamelu 262 nebo více lamel 262.

Na obr. 13 je podrobněji znázorněno centrální jádro nebo těleso 148 z kompozitního deskového výrobku 146 z minerálních vláken uvedeného na obr. 5 a 8. Na obr. 13 je znázorněna vláknitá struktura lamely nebo segmentu 228 zřetelně ilustrující, že subsekce 237 a 239 obsahují minerální vlákna, která jsou převážně uspořádána podél jediného příčného směru vzhledem k podélnému, příčnému a vertikálnímu směru definovanému centrálním jádrem nebo tělesem 148, kde segment 238 pocházející z čáry dělení, odpovídající čáře 77 uvedené na obr. 3 obsahuje minerální vlákna uspořádaná nebo orientovaná vzájemně napříč.

Na obr. 14 je uvedeno sedmé provedení deskového segmentu z minerálních vláken označeného vztahovou značkou 270 jako celek. Segment 270 je složen z centrálního jádra nebo tělesa 274 a horní vrstvy 272. Horní vrstva 272 je základem struktury podobné struktuře spodní a horní vrstvy 147 a 149 kompozitní desky 146 z minerálních vláken uvedené na obr. 8. Centrální jádro 274 deskového segmentu 270 z minerálních vláken je vyrobeno z kompozitního rouna 182 z minerálních vláken popsaného výše u obr.6 a zahrnuje centrální výplň označenou vztahovou značkou 276, která je vysoce zhutněnou centrální výplní vyrobenou ze zhutněného a homogenizovaného rouna 178 z minerálních vláken kompozitního rouna 178 z minerálních vláken. Část 276 může být alternativně vyrobena z odlišného základního rouna, zahrnujícího minerální vlákna uspořádaná nebo umístěná v jakékoliv vhodné orientaci a v jakékoliv'vhodné hutnosti vyšší nebo nižší než je hutnost zbývající části centrálního jádra nebo tělesa 274, jehož zbývající část je vyrobena z rouna 160 v souladu s poznatky předloženého vynálezu a v souladu s tím obsahuje segmenty podobné segmentům centrálního jádra nebo tělesa 148 popsaného výše, tj. segmenty 228, 232 a 236. Centrální jádro nebo těleso 274 představuje dva subsegmenty 278 a 280, odpovídající subsegmentům 237 a 239 lamely nebo segmentu 228 popsaného výše u obr. 8 a 13 a dále úzkého segmentu 279, odpovídajícího segmentu 238 lamely nebo segmentu 228 uvedeného na obr. 8 a 13.

Na obr. 15 je dosaženo vysoce výhodné charakteristiky desky z minerálních vláken vyrobené v souladu s poznatky předloženého vynálezu. Na levé straně obr. 15 je znázorněna skládaná deska z minerálních vláken označená vztahovou značkou 284. Deska 284 zahrnuje lamely nebo segmenty z nichž jedna tvoří horní segment a je označena vztahovou značkou 286. Deska 284 definuje ve své prodloužené poloze uvedené na levé straně obr. 15 celkovou výšku h^. Poskytnutá deska 284 je vystavena tlakové síle nebo tlakovému nárazu, kdy je výška desky z minerálních vláken redukována z výšky h]^ na výšku h2 označenou na pravé straně obr. 15, který také popisuje poněkud stlačenou desku z minerálních vláken označenou vztahovou značkou 284’, zahrnující horní segment nebo vrstvu, která je ve zhutněné desce 284 * označena vztahovou značkou 286'.

Je třeba zdůraznit, že tlak nebo silový náraz, který působí redukci výšky desky 284 z minerálních vláken z h^ rovné 60 cm na h2 rovné 30 cm je pouze řádově 12-18 kPa. Zatímco deska 284 z minerálních vláken může být stlačena ve vertikálním směru jak je uvedeno na obr. 13, je deska extrémně pevná a zásadně nestlačitelná ve směrech podél horizontálních a příčných směrů definovaných lamelami nebo segmenty kompozitní deskové struktury. Minerální deskový výrobek 284 je následkem tohoto vysoce výhodný ve spojení s izolačními stavebními strukturami, které často vyžadují úpravu jednoho ze směrů izolační desky v souladu se specifickými rozměry požadované stavební struktury. Místo redukce velikosti izolační desky použité ve stavební struktuře je deskový výrobek 284 z minerálních vláken snadněji upraven pro specifické rozměrové požadavky jako výrobek podél jednoho směru,který může tvořit délku nebo šířku desky, může být redukován až na faktor 50 % jednoduchým stlačením deskového výrobku. Vlastnost popsaná na obr. 15 je dále výhodná z hlediska balení a dopravy, protože deskový výrobek 284 z minerálních vláken může být skladován, balen a dopravován v redukovaném objemu ve srovnání s nerelaxovaným objemem umožňujícím snížení nákladů na balení a dopravu na deskovou jednotku.

Kompozitní výrobek z minerálních vláken vyrobený v souladu s technikou popsanou výše s odkazem na obr. 7 může tvořit izolační kryt používaný ve spojení s kotli, nádobami, potrubími, hadicemi, trubkami a podobně, kterými jsou vedeny horká voda nebo pára. Izolační kryt uvedený na obr. 16 je jako celek označen vztahovou značkou 290 a zahrnuje více lamel, z nichž jedna je označena vztahovou značkou 294 pocházející z lamely nebo segmentů rouna 70 z minerálních vláken popsaného výše s odkazem na obr. 1 a jak je zřejmé z obr. 16 zahrnuje minerální vlákna orientovaná podél příčných směrů vzhledem k podélnému směru příslušné lamely a také vzhledem k dalším. Izolační potah je poskytnut se vnější folií 292.

Deskové výrobky z minerálních vláken v souladu s poznatky předloženého vynálezu a tvořící' provedení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu vykazuji zlepšené charakteristiky odolnosti vůči ohni ve srovnání s podobnými běžnými výrobky. Obr. 17a a 17b ilustrují zkušební podmínky testu, který byl proveden přihlašovatelem pro porovnání prototypového provedení desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a běžných deskových výrobků z minerálních vláken. Desky z minerálních vláken měřící 600 mm x 900 mm a mající tloušťku 120 mm byly vyrobeny v souladu s provedením uvedeným na obr. 13 a 15 a z běžného vláknitého deskového výrobku, ve kterém jsou minerální vlákna převážně uspořádána a podél směru koincidujícího s podélným nebo příčným směrem definovaným hlavními povrchy deskového výrobku. Jeden ze vzorků desky z minerálních vláken podle předloženeého vynálezu a jeden vzorek běžného deskového výrobku z minerálních vláken byly upevněny horizontálně v peci a vystaveny zvýšeným teplotám při zahřívání pece jak je ilustrováno na obr. 17b, ve kterém jsou uvedeny čtyři křivky E, F, G a H. Na abscisové ose je uvedeno časové období od počátku pokusu a na ordinátové ose je uvedena teplota. Křivka E představuje kontrolní křivku, tj. teplotní odezvu, které byly vzorky vystaveny v peci. Křivky F, G a H představují teplotu měřenou v peci a její specifická umístění. Vzorky tvořené deskou z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a běžného deskového výrobku z minerálních vláken byly vizuálně sledovány při zavěšení v peci. Po 105 minutách byl pokus nebo test ukončen protože běžný deskový výrobek z minerálních vláken byl prohnut přibližně 120 mm od obecné horizontální roviny a padal dolů, zatímco vzorky z desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu byly prohnuty o přibližně 30 mm. Během pokusu byla sledována teplota na stranách vzorku ležících proti stranám, které jsou obráceny k peci. Výsledky měření jsou uvedeny na obr. 17a, kde abscisa představuje stejnou časópvou stupnici jako na obr. 17b a ordinátová osa představuje teplotu na místech vzorků ležících proti místům lícujícím k peci. Čtyři křivky A, B, C a D jsou uvedeny na obr. 17a. Křivky A a B představují výsledky měření vzorku desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a křivky C a D představují výsledky měření běžného deskového výrobku z minerálních vláken.

Byly analyzovány desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a běžné deskové výrobky z minerálních vláken. Desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu obsahují 0,77 kg/m^ pojivového činidla a běžný deskový výrobek z minerálních vláken obsahuje 0,81 kg/m^ pojivového činidla a oleje.

Závěry:

Redukované prohnutí desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu ve srovnání s běžnými deskovými výrobky z minerálních vláken poskytuje výrazně zlepšené charakteristiky nebo vlastnosti odolnosti proti ohni, protože snížené prohnutí při extrémních, zvýšených teplotách snižuje riziko prohnutí desky v takovém rozsahu, že deska nejprve produkuje štěrbiny ve spojích s připojenou deskou z minerálních vláken a zadruhé padá dolů z připevněného stavu díky extrémní deformaci nebo kolapsu deskové struktury.

Ačkoliv analýza chemického složení složek desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu ve srovnání s běžným deskovým výrobkem z minerálních vláken vykazuje slabě zvýšený obsah FeO, 8,3 % ve srovnání se 6,3 %, samotný rozdíl v obsahu FeO není dosti velký k vysvětlení zlepšené integrity desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu ve srovnání s běžnými deskovými výrobky z minerálních vláken.

Obr. 18a a 18b ilustrují výhodnou techniku balení desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu ve zhutněném stavu. Podle balicí techniky ilustrované na obr. 18a a 18b je použita charakteristika desky z minerálních vláken 284 uvedené na obr. 15. Na obr. 18a jsou celkem čtyři desky 285 z minerálních vláken umístěny vertikálně nebo stojící na první balící folii 285 při umístění desek 284 tak, že mají své podélné směry orientovány vertikálně.

N vrchu desek 284 je umístěna druhá balící folie 287. Tlaková deska 291 klesne z polohy nad druhou balící folií 287 a způsobí stlačení desek 284 z minerálních vláken, redukující celkový objem desek z minerálních vláken na přibližně 40 až 60 % počátečního objemu desek z minerálních vláken. Po stlačení a zhutnění desek 284 z minerálních vláken se získají zhutněné nebo stlačené desky 284 z minerálních vláken podobné desce uvedené na obr. 15, kde první a druhá obalová folie 285 a 287 jsou spojeny a spolu uzavřeny tepelným spojovacím procesem nebo jakýmkoliv ekvivalentním uzavíracím procesem, např. lepením nebo kombinací lepení a tepelně uzavíracího procesu tak, že se vyrobí uzavřená obalová folie 285, uzavírající zhutněné desky 284 z minerálních vláken v uzavřené obalové folii za vzniku vysoce kompaktního balení 289 desek z minerálních vláken uvedeného na obr. 18b a majícího objem, tvořící přibližně 60 až 80 % celkového objemu nezhutněných a nestlačených desek z minerálních vláken.

Balení 289 tak zahrnuje stlačené nebo zhutněné desky z minerálních vláken označené vztahovou značkou 284 a první a druhý segment 285' a 287* obalové folie, které jsou spojeny vzájemně dvěma příčnými spoji 295 a 296, tvořícími čelní a zadní spoj. Deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu tvoří výrobek, který může být balen v obalu nebo krytu jako je folie aplikací kompresního poměru během způsobu zhutňování desky z minerálních vláken přibližně 50 % za poskytnutí kompresního poměru přibližně 20 % konečné zhutněné nebo stlačené desky z minerálních vláken. Deska z minerálních vláken si udržuje svoji integritu díky vysoké kompresivní pevnosti ve svých příčných a stoupajících směrech. Deska z minerálních vláken dále vykazuje snížený sklon ve srovnání s běžnými deskovými výrobky, které se deformují během zhutňovacího nebo stlačovacího procesu. Běžné deskové výrobky z minerálních vláken jsou často deformovány vzrůstající délkou a šířkou, jestliže je tloušťka výrobku redukována zhutňováním nebo stlačením. . : Proto běžné deskové výrobky z minerálních vláken jsou v určitém rozsahu poškozeny a deformovány po procesu zhutnění a stlačení. Dále poškození a deformace běžných deskových výrobků z minerálních vláken aplikací zhutnění nebo stlačeni v procesu balení desky z minerálních vláken může redukovat elasticitu stlačení desky podél směru zhutnění a stlačení desky. Možnost balení desek z minerálních vláken v redukovaném objemu činí asi 60 až 80 % počátečního objemu desek z minerálních vláken nebo i méně, což umožňuje dopravovat více desek z minerálních vláken v jednom dopravním zařízení ve srovnání s nezhutněnými a nestlačenými deskami z minerálních vláken. Desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu mohou získat znovu přibližně 100 % svého původního objemu poté, cc byly desky z minerálních vláken zhutněny na 60 až 80 % počátečního objemu nebo i méně v průběhu prodloužené časové periody.

Deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu dále vykazuje výraznou výhodu ve srovnání s nejběžnějšími deskovými výrobky z minerálních vláken, které jsou skladovány v nezhutněném a nestlačeném stavu v obalovém krytu jako je obalová folie typu uvedeného na obr. 18b nebo obsaženy v plně uzavřené obalové folii podobné folii popsané dále u obr. 20, protože okraje nebo rohy běžných deskových výrobků z minerálních vláken, které jsou umístěny na vnějších okrajích nebo rozích obalu, jsou trvale deformovány a následně poškozovány obalovou folií, která je umístěna tak, že obklopuje deskové výrobky z minerálních vláken za uzavření deskových výrobků z minerálních vláken v uzavřeném obalu. Na rozdíl od běžných deskových výrobků z minerálních vláken vykazuje deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu vysokou integritu a mechanickou pevnost, která zajišťuje, že žádná část desek z minerálních ‘ vláken, které jsou uzavřeny v obalu, jako je balení 289 není permanentně deformována nebo poškozována. Žádná část desek z minerálních vláken balení 289 uvedeného na obr. 18b není permanentně deformována nebo poškozována způsobem uzavření desek z minerálních vláken ve folii balení 289.

Ani ty části desek z minerálních vláken obsažené v balení 289, které jsou umístěny na vnějších okrajích nebo rozích balení 289 nejsou, na rozdíl od běžných deskových výrobků z minerálních vláken permanentně deformovány nebo poškozovány.

Je třeba chápat, že orientace desek 284 z minerálních vláken během procesu balení desek z minerálních vláken je rozhodující, protože desky 284 z minerálních vláken, které jsou umístěny vertikálně na obr. 18a mohou být umístěny v jakékoliv rozhodující orientaci jako je horizontální poloha a vzájemně opřeny o vrch další spíše než umístěny jako vzájemně sousedící jak je uvedeno na obr. 18a. Jsou-li desky 284 umístěny opřené o vrch další v podstatě v horizontální poloze, je tlaková deska 29Γ nebo jakýkoliv ekvivalentní tlačný nebo zhutňovací prostředek nebo nástroj recipročně horizontální pro stlačení desky 284 z minerálních vláken podél jejích podélných směrů za použití extrémní stlačitelnosti desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu podél podélného směru desek z minerálních vláken.

Na obr. 19 je uvedeno preferované provedení zařízení pro výrobu balení, obsahujících desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu. Zařízení je on-line výrobní zařízení, ve kterém je zpracováváno více vytvrzených roun z minerálních vláken jako jsou čtyři vytvrzená rouna 150, 150', 150*^ν a 150^v z minerálních vláken nebo.jakýkoliv jiný počet vytvrzených roun z minerálních vláken, zpracováván pro výrobu desek z minerálních vláken, obsažených v balení, obsahujícím vždy celkem čtyři desky z minerálních vláken nebo jakýkoliv jiný počet desek z minerálních vláken. Vytvrzená rouna 150, 150*, 150*^v a 150^v z minerálních vláken se pohybují směrem ke kontinuálně pracujícím válcům 300', 300, 300' a 3OO^IV. Jakmile se vytvrzená rouna 150, 150', 150^IV a 150^v z minerálních vláken zastaví zvedne se pomocí motoru 302 žebrový deskový prvek 301, což způsobí, že jsou vytvrzená rouna z minerálních vláken zvednuta z válců 300', 300, 300' a 300 ΣΥ. Vytvrzená rouna 150, 150¹, 150^IV a 150^v z minerálních vláken jsou dopravována z válců 300*, 300, 300¹ a 300^IVna dopravníkový pás 304 , který je nesen na otočném válci 306, který je hnán motorem 308 a vodící kladkou 310. Vytvrzená rouna 150, 150*, 150^IV a 150^v z minerálních vláken jsou jak je ilustrováno na obr. 19 umístěna na okrajích, což umožňuje, že vytvrzovaná rouna z minerálních vláken mohou být stlačena vertikálně jak bude diskutováno dále. Vytvrzená rouna 150, 150', 150^IV a 150^v z minerálních vláken jsou získána a nesena'mezi protilehlými dopravníkovými pásy 312 a 314, které pracují synchronně s dopravníkovým pásem 304 a slouží k účelu podepření vytvrzených roun z minerálních vláken při zavádění roun z minerálních vláken do řezacího stroje 316.

Řezací stroj 316 v podstatě obsahuje třmenu podobnou nosnou strukturu 318, která nese horní a spodní oběžná kola 320 a 322, na kterých jsou nesena oběžná kola 324 a 326. Rotační kola 324 a 326 jsou hnána motorem, který není uveden na obrázcích a nesou uzavřenou smyčku řezné struny 328, která tvoří řezný nástroj nebo řezný prvek řezacího stroje 316. Jak vytvrzená rouna 150, 150’, 150^IV a 150^v z minerálních vláken procházejí řezacím strojem 316 třmenu podbným rámem 318 řezacího stroje v předem stanovené vzdálenosti za řezacím strojem,, aktivují se oběžná kola 320 a 322 což působí že se oběžná kola pohybují směrem k vytvrzeným rounům 150, 150*, 150^^v a 150^v z minerálních vláken což způsobí, že se řezná struna protlačí rouny z vytvrzených minerálních vláken a oddělí čtyři segmenty desky z minerálních vláken z vytvrzených roun 150, 150”’, 150*^v a 150^v z minerálních vláken. Segmenty vytvrzené desky z minerálních vláken oddělené z vytvrzených roun z minerálních vláken jsou získány na dopravníkovém pásu 330, který je nesen dvěma válci 332 a 334 a jsou dále neseny protilehlými, vertikálními dopravníkovými pásy 336 a 338 v zásadě sloužícími stejnému účelu jako výše popsané dopravníkové pásy 312 a 314 s účelem nesení segmentů vytvrzované desky z minerálních vláken přitom, jak jsou segmenty vytvrzené desky z minerálních vláken neseny dopravníkovým pásem 330.

Segmenty desky z minerálních vláken jsou vdále posunovaný na více válcích z nichž jeden je označen vztahovou značkou 340 a jsou stlačeny pomocí protilehlých, vertikálních dopravníkových pásů 342, 344 a 346, 348. Jakmile jsou zastaveny segmenty desky z minerálních vláken, aktivuje se žebrovítý deskový segment 349 podobně jako výše popsaný žebrovítý deskový segment 301 pomocí motoru 350.

Z válců, zahrnujících válec 340 jsou segmenty desky z minerálních vláken,které byly umístěny a stlačeny pro zaznamenání, zda jsou jednotlivé deskové segmenty z minerálních vláken správně zaváděny do balící sekce 360 do zařízeni uvedeného na obr. 19. Balící sekce 360 je uvedena ve spodní části obr. 19 a obsahuje horizontální spodní dopravníkový pás 362, který je nesen na válcích 364 a 366 a dále obsahuje více nosných válců z nichž jeden je označen vztahovou značkou 368. Proti horizontálnímu dopravníkovému pásu 362, je umístěn tlak aplikující dopravníkový pás 370, který zahrnuje první nakloněnou sekci 372 a druhou horizontální sekci 374. Dopravníkový pás 370 zahrnuje více válců 376, 378, 380 a 382, sloužícího pro účel vedení dopravníkového pásu pro získání nakloněné sekce 372 a horizontální sekce 374. Dopravníkový pás 370 zahrnuje více nosných nebo tlakových válců 386 podobných válcům 368 dopravníkového pásu 362.

Na dopravníkovém pásu 362 jsou neseny celkem čtyři sady 384', 384, 384', a 384^IV, obsahující každá čtyři segmenty desky z minerálních vláken, pocházející z vytvrzených roun 150, 150¹, 150^IV a 150^v z minerálních vláken . Mezi spodními stranami sad 384', 384, 384', a . 384*^v a horní stranou dopravníkového pásu 362 je uzavřena spodní balící folie 388, která je dodávána z role 390 pro dodávání balící folie. Podobně je horní balící folie 392 uzavřena mezi horní strany sad 384 *, 384, 384', a 384*^v a spodní stranu nakloněné sekce 372 horního dopravníkového pásu 370, kde tato horní balící folie je 'dodávána z role394 pro dodávání balící folie. Jak se sady 384', 384, 384¹, a 384 *^v posunují zleva napravo pomocí spodního dopravníkového pásu 362 a také horního dopravníkového pásu 370, které se pohybují synchronně, působí nakloněná sekce 372 spodního dopravníkového pásu 370, že sady jsou stlačeny v procesu stlačování podobnému procesu popsanému výše u obr. 15 a také obr. 18a. Během procesu stlačování sad 384', 384,

384*, a 384*^v balící folie 388 a 392 také postupují podél jednotlivých sad a jsou zaváděny do finalizující sekce balící sekce, zahrnující horizontální sekci 374 horního dopravníkového pásu 370 , kde v této finalizující sekci jsou balící folie 388 a 390 vzájemně spojeny jak bude popsáno podrobněji dále. Pro započetí procesu vzájemného spojování folií 388 a 392, jsou poskytnuty protilehlé, vertikálně vodící desky 395 a 396, které slouží účelu ohnutí vnějších okrajů folie 388 směrem vzhůru, což umožňuje vnějším podélným okrajům folií 388 a 392, aby byly vzájemně spojeny. Pro správné umístění vnějších podélných okrajů folií 388 a 392, je poskytnuta první sada válců 398', 398 a 398*, která slouží k účelu zachycení vnějších podélných okrajů folie 388 a udržení vnějších podélných okrajů folie 388 v napjaté, směrem dolů nakloněné poloze vzhledem k vodiči 396. Podobně je poskytnuta druhá sada válců 400*, 400, a 400¹, obsahující dva jednotlivé válce, sloužící účelu napnutí vnějších podélných okrajů horní balící folie 392 pro napnutí horní balící folie 392 a pro umístění vnějších podélných okrajů horní folie 392 ve správném přesahujícím vztahu vzhledem ke směrem dolů nakloněným podélným okrajům spodní balící folie 388. Poté, co jsou vnější podélné okraje horní a spodní balící folie 392 a 388 správně umístěny v přesahujícím vztahu, jsou horní a spodní balící folie 392 a 388 vystaveny proudu vzduchu generovanému z výstupu 402 ventilátoru, který slouží pro účel odfouknutí jakéhokoliv nádbytečného materiálu ze vnějších postranních povrchů balících folií a napnutí balících folií před tím, než jsou balící folie zaváděny do uzavírací sestavy 404, ve které jsou horní a spodní balící folie 392 a 388 tepelně vzájemně spojeny vystavením teplu. Po tepelném spojovacím procesu jsou teplem spojené vnější podélné okraje balících folií 392 a 388 ochlazeny dodáváním chladícího vzduchu z výstupu 406 chladícího vzduchu. Je třeba chápat, že prvky podobné první a druhé sadě válců 398* a 400¹ atd. vstup 402 vzduchu, tepelná uzavírací sestava 404 a vstup 406 chladícího vzduchu jsou poskytnuty na protilehlé straně balícího stroje při vodiči 395.

Z horních a spodních dopravníkových pásů 362 a 370 jsou sady 384', 384, 384* a 384^IV převedeny do tepelné uzavíracci sekce 410, která obsahuj dva protilehlé vertikálně reciproční uzavírací drapáky, obsahující horní svorku a spodní svorku 414 pomocí nichž jsou horní a spodní balící folie 392 a 388 vzájemně spojeny podél příčného, horizontálního čela a zadních okrajů sad 384' atd. Jak se tepelné uzvírací svorky 412 a 414 pohybují kupředu vzhledem k další, horní a spodní balící folie 392 a 388 jsou stlačeny mezi tepelné uzavírací svorky, produkuje se nejvzdálenější horizontální spoj sady stlačených a zhutněných segmentů desky z minerálních vláken a tato sada je uzavřena podél čelních okrajů a postranních okrajů. Je tak vyrobena hermeticky uzavřená sada obsažená v uzavřeném obalu. Současně je produkován čelní horizontální spoj následující sady. Svorky 412 a 414 výhodně také obsahují řezač, sloužící účelu oddělení předchozího konečného balení od následující horní a spodní balící folie 392 a 388, kde baleni je získáno mezi protilehlými spodními a horními dopravníkovými pásy 416 a 418. Spodní dopravníkový pás 416 tvoří horizontální dopravníkový pás, zatímco horní dopravníkový pás 418 zahrnuje horizontální první sekci a oddělenou a nahoru nakloněnou druhou sekci. První sekce slouží k účelu udržení konečného balení, obsahujícího celkem čtyři deskové segmenty z minerálních vláken ve stlačeném a zhutněném stavu, zatímco oddělena a nahoru nakloněna druhá sekce slouží tomu účelu, aby zhutněné a stlačené deskové segmenty z minerálních vláken mohly v malé míře expandovat pro výrobu plného napnutí materiálu obalu, ve kterém jsou deskové segmenty z minerálních vláken obsaženy.

Na obr. 20 je znázorněno balení 389, produkované v balícím zařízení popsaném výše s odkazem na obr. 19. Balení 389 poskytuje kompletní a hermetické uzavření segmentů desky z minerálních vláken, obsažené v uzavíracích balících foliích. Podobně jako u výše popsaného balení 289 jsou deskové segmenty z minerálních vláken zhutněny na 60 až 80 % počátečního objemu nebo i na méně, tak jako na 40 až 50 % počátečního objemu, s poskytnutím balení, které zabírá mnohem méně prostoru ve srovnání s nezhutněnými deskovými segmenty z minerálních vláken. Deskové segmenty z minerálních vláken produkované podle poznatků předloženého vynálezu mohou znovu získat přibližně 100 % svého původního nebo počátečního objemu potom, co byly deskové segmenty z minerálních vláken zhutněny na výše uvedená procenta po prodloužené časové období. Na obr. 20 jsou také znázorněny chlopně vzniklé z horních a spodních balících folií 392 a 398, popsaných výše ve vztahu k obr. 19. Vztahová značka 420 označuje část horní balící folie vzniklé při vzájemném spojení vnějších podélných segmentů balící folie pomocí uzavírací sestavy 404 jak je popsána výše s odkazem na obr.19. Vztahové značky 422 a 424 označují chlopně vzniklé na čelním okraji balení při pohybu svorek 412 a 414 vzájemně proti sobě za vzniku zadního spójení předchozího balení a odpovídají chlopním 422' a 424¹ uvedeným na obr.

a pro oddělení předchozího balení od horních a spodních balících folií 492 a 488. Vztahová značka 426 označuje čelní spoj provedený pomocí zahřívaných svorek 412 a 414. Podobné svorky jsou, jak bude zřejmé z popisu provedeny kolem dokola deskových segmentů z minerálních vláken obsažených v balení 389.

Na obr. 21, 22, 23 a 24 je ilustrován zvláštní aspekt předloženého vynálezu - aspekt, týkající se konkrétní techniky výroby trubkovitých izolačních prvků. Na obr. 21 je uvedena sestava 430, která je složena ze tří deskových segmentů 150 , 150* a 150^IV z minerálních vláken vyrobených podle poznatků předloženého vynálezu jak je popsáno výše ve vztahu k obr. 1-5. Deskové segmenty 150 , 150* a 150^IV z minerálních vláken jsou vzájemně slepeny za vzniku integrální sestavy. Pomocí řezné struny nebo pilového listu jsou trubkovité izolační prvky nařezány ze sestavy 430, za vzniku trubkovitých izolačních prvků různých konfigurací. Vztahová značka 434 označuje velký průměr trubkovitého izolačního prvku, který je produkován ze všech tří deskových segmentů 150 , 150' a 150*^v z minerálních vláken. Vztahová značka 436 označuje jediný menší průměr trubkovitého izolačního prvku, který je vyroben z jednoho deskového segmentu z minerálních vláken, tj. deskového segmentu 150^IV z minerálních vláken. Tři další, shodné trubkovité izolační prvky jsou také uvedeny na obr. 21.

Vztahová značka 438 označuje trubkovitý izolační prvek konfigurace poněkud odlišné od konfigurace trubkovitého izolačního prvku 434 o větším průměru a izolačního prvku 436 o menším průměru. Zatímco trubkovité izolační prvky 434 a 436 tvoří trubkovité izolační prvky, mající válcovité vnější a vnitřní stěny soustředné konfigurace, tvoří trubkovitý izolační prvek 438 izolační prvek, mající kruhovitou válcovitou vnější stěnu a vnitřní stěnu poskytující flexibilní vnitřní stranu, která je upravítelná pro různé aplikace. Trubkovité izolační prvky 434, 436 a 438 vykazují vysoce výhodnou aplikovatelnost, protože trubkovité izolační prvky jsou flexibilní, což umožňuje, aby byly trubkovité izolační prvky ohýbány pro úpravu trubkovitého izolačního prvku do specifické konfigurace. Na obr. 22 je trubkovitý izolační prvek 434 znázorněn v ohnuté konfiguraci, umožňující, aby trubkovitý izolační prvek byl použit ve spojení se zakřiveným potrubím nebo podobně. Vnější povrch trubkového izolačního prvku 434 je pokryt potahem 440, který může tvořit plastová folie nebo zpevňující hliníková folie. Příklady folií jsou plastové folie, např. tkané nebo netkané polypropylenové folie jako jsou netkané folie, hliníkem zpevněné plastové folie nebo papír, krepovaný papír nebo jejich kombinace. Mohou být také aplikovány vláknem zpevněné materiály, např. plastové materiály zpevněné skelným vláknem nebo jejich kombinace. Potah 440 může být připevněn ke vnějšímu povrchu trubkového izolačního prvku 434 mnoha způsoby - přes adhezi celého povrchu nebo adhezi jednotlivých bodů nebo podél specifických linií adheze, procházejících kolem dokola trubkového izolačního prvku, paralelně k podélné ose trubkovitého izolačního prvku nebo v jiné orientaci vzhledem k obvodovémo a podélnému směru kruhovitého válcovitého izolačního prvku 434. Je třeba chápat, že elastická schopnost deskových segmentů 150, 150¹ a 150^IVz minerálních vláken uvedená na obr. 21 může být využita různými způsoby při výrobě trubkovitých izolačních prvků v různé orientaci vzhledem k orientaci deskového segmentu 15 z minerálních vláken atd. za poskytnutí izolačního prvku jako je trubkovitý izolační prvek, vykazující charakteristickou schopnost toho, aby byl izolační prvek zhutněn ve specifickém směru stanoveném směrem daným deskovými segmenty 150 z minerálních vláken atd. podél kteréhožto směru jsou deskové segmenty z minerálních vláken zhutňovatelné.

Na obr. 23 je ilustrována výše uvedená charakteristická vlastnost, jsou-li celkem čtyři deskové segmenty 444', 444, 444¹ a 444^IV umístěny ve vzájemně paralelním vztahu definujícím sestavu 442. Pomocí výše popsané řezné struny nebo pilového listu 432 jsou vyráběny trubkovité izolační prvky 434* a 438' v konfiguraci podobné výše popsaným trubkovitým izolačním prvkům 434 a 438. Na rozdíl od trubkovitých izolačních prvků popsaných výše u obr. 21, trubkovité izolační prvky 434 * a 438' uvedené na obr. 23 se rozkládají kolmo ke vnějším povrchům jednotlivých deskovítých segmentů 444' z minerálních vláken atd. V závislosti na charakteristických vlastnostech segmentů 444*, 444, 444¹ a 444^IV z minerálních vláken, trubkovité izolační prvky 434¹ a 438' z nich vyrobené vykazují tyto charakteristiky pokud jde o hutnost nebo flexibilitu. Na obr. 24 je uveden trubkovitý izolační prvek 434' se vnějším potahem 440'. Potah 440' může být vyroben z jakéhokoliv z materiálů uváděných výše ve vztahu k obr. 22.

Tabulka 1 uvedená dále ilustruje výsledky měření, týkajících se tepelně-izolačních vlastností desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a vyrobených v různých poměrech výškového stlačení a běžných obkladů nebo desek. Hustoty všech obkladů nebo desek byly 80 kg/m^. Značka λ označuje koeficient tepelného přestupu vyjádřený v mW/mK, značka δ označuje stlačovací sílu vyjádřenou v kPa a značka E označuje elasticitu stlačení vyjádřenou v kPa. Znaky e, t a 1 označují směr měření vlastnosti vzhledem k výše definovaným směrů: e: stoupající směr, t: příčný směr a 1: podélný směr.

Tabulka 1

	Desky	podle předloženého vynálezu	běžné obklady
	poměr	výškového	stlačení		nebo desky
	1:1	1,2:1	1,37:1	2,3:1
Xe	36,3	35, 5	35, 0	33, 0	32,5
δβ	24	20	17	11	8
^Ee	350	350	280	110	110
*t	39,5	39,0	40,0	39,3	38,0
5_t	46	46	46	46	60
^Et	2400	2400	1750	1250	3400
^λ1	33, 0	34,5	35, 0	36, 0
δΐ	8,5	15, 5	15, 5	19,0
El	120	220	250	330

Z tabulky 1 je možno učinit následující závěry:

Hodnoty λθ desek podle předloženého vynálezu jsou řádově 35-36 mW/mK a proto lepší než hodnota běžných obkladů nebo desek, která je řádově 38 mW/mK, avšak o něco větší než λθ běžných obkladů nebo desek, která je řádově 32,5 mW/mK.

Aplikace vysokého stlačení během způsobu výroby desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu umožňuje zlepšit hodnotu λθ snížením hodnoty ze 35-36 mW/mK jak je uvedeno výše v tabulce 1 na přibližně 33 mW/mK.

Stlačovací síla δθ desek podle předloženého vynálezu je řádově 17-24 kPa a proto lepší než hodnota δθ běžných obkladů nebo desek, která je řádově 8 kPa. Jak je zřejmé z tabulky 1 je hodnota δθ desek podle předloženého vynálezu závislá na aplikaci výškového stlačení a zejména poměru výškového stlačení. Hodnota Εθ desek podle předloženého vynálezu je řádově 280-350 kPa, jestliže se aplikuje dosti nízký poměr stlačení. Následně je elasticita stlačení desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu podstatně lepší než elasticita stlačení běžných obkladů nebo desek podél stoupajícího směru obkladů nebo desek, tj. kolmo k podélnému a příčnému směru obkladů nebo desek.

Výrobku vyrobený jak je popsáno výše u obr. 7 tvoří takzvaná izolační podložka s drátěnou vložkou pro izolaci např. boilerů, nádob, potrubí, trubek nebo podobně.

Aplikace výškového stlačení během způsobu výroby výrobku snižuje rozdíl v tepelně-izolačních vlastnostech mezi jakýmikoliv dvěma produkty. Nicméně je třeba chápat, že aplikace výškového stlačení nad určitou hranici může celkově zlepšit tepelně-izolační vlastnosti konečného produktu, protože vlastnosti stlačení mohou redukovat počet nosičů pro vnější lícování, takže jsou tepelné můstky plně nebo v určitém rozsahu odstraněny.

Pokusy vyhodnotily, že tak zvaná podložka s drátěnou vložkou je snadněji manipulovatelná a umístitelná ve srovnání s podobnými běžnými produkty.

Dále uvedené čtyři tabulky ilustrují výsledky měření porovnávaných produktů a produktů podle předloženého vynálezu. Tabulka 2 ilustruje výsledky desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a typu uvedeného na obr. 10 (označeného jako T) ve srovnání s konvenčními obklady nebo deskami tvořenými obkladem vyráběným společností Scan Glasuld A/S (označenou U) a obklady vyráběnými přihlašovatelovou dánskou divizí a německou divizí (označeno V a W). Všechny obklady nebo desky měly tloušťku 30 mm) .

Tabulka 2

Název	hustota kg/m3	deformace při.3 kN/m^	odolnost v ohybu (g)	kontrakce (mm)	λ
T	42	2,7	1100	3,3	41
U	25	4,6	1200	1,9	43
V	37	2,8	1400	2,9	43
W	42	5,0	1000	5,5	41

Tabulka 3 podobně ilustruje vlastnosti tabulky 2 převedené do stupnice 1 až 10.

Tabulka 3

Název hustota	deformace při 3 kN/m²	odolnost v ohybu	kontrakce (mm)	λ
	kg/m³
T	8	10	8	10	9
U	10	5	9	9	7
V	9	8	8	7	7
w	8	5	10	4-	9
	Tabulka 4	ilustruje vlastnosti	flexibilní	desky z

minerálních vláken uvedené na obr. 15 podle předloženého vynálezu (označené jako X) ve srovnání s běžnými tak zvanými FLEXI A-BATT™ deskami nebo obklady vyrobenýmipřihlašovatelem (označeny Y) a výrobky vyrobenými konkurentem, dánskou společností Scan Glasuld A/S (označené Z). Tabulka jasně ilustruje výhodnou kombinaci tepelně izolační schopnosti, vysoké flexibility a vysoké kompresní tuhosti.

Tabulka 4

Výrobku	λ hodnota mW/mK	flexibilita (0-10)	hustota (kg/m³)	kompresní tuhost (0
X	37	8	32	10
Y	36	4	32	4
Z	36	3	17	2

Tabulka 5 ilustruje vlastnosti výše popsané podložky s drátěnou vložkou vyrobené podle obr. 7 (označené XX) a podobného výrobku s drátěnou vložkou vyrobeného přihlašovatelem (označeno YY). Stupnice v rozmezí 1 až 10.

Tabulka 5

Výrobku λ

(0-10) hodnocení (0-10) tolerance tloušťky (0-10)

XX

YY

Pokusy ukázaly, že vlastnost flexibility desek z minerálních vláken podle předloženého vynálezu jak je ilustrováno na obr. 15 umožňuje poskytnout mnohem spolehlivější a dokonalejší izolaci ve srovnání s použitím porovnávaných běžných produktů,které jsou flexibilní.

Byly provedeny testy srovnání tak zvaného FLEXI ABATTS™ vyrobeného přihlašovatelem a deskového výrobku z minerálních vláken podle obr. 15. Oba výrobky byly vloženy do otvoru se šířkou 880 mm. Oba výrobky měly šířku, přesahující šířku otvoru o 40 mm.

Výsledky:

Bšžné obklady a desky typu FLEXI A-BATTS™ o tloušťce 100 mm a hustotě 32 kg/m³ byly umístěny použitím fyzického rázu. Během stlačení flexibilní části obkladů nebo desek byly obklady nebo desky ohnuty ve středu obkladů nebo desek. Po umístění bylo pozorováno jen málo izolačních vad. Byly vyrobeny celkově homogenní povrchy.

Desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu o tloušťce 100 mm a hustotě 39 kg/m³ byly snadno umístěny za získání perfektní výplně. Desky byly ohnuty během způsobu výroby desek na šířku 120 mm a byly stlačeny ve vytvrzovací peci na celkovou šířku 100 mm.

Díky skládané struktuře desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu byla deska snadno stlačitelná a ještě poskytující hustotu přibližně 40 kg/m². Je zjištěno, že aplikace výškového stlačení během způsobu výroby desky z minerálních vláken podle předloženého vynálezu může zlepšit integritu konečného výrobku. Nicméně byl® zjištěno, že výškové stlačení ve stejném rozsahu redukuje flexibilitu výrobku.

Ve srovnání s běžnými obklady nebo deskami poskytuje deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu zvýšenou pevnost v tlaku a zvýšenou elasticitu stlačení řádově 2-2,5krát. Následkem toho deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu může být vystavena většímu tlakovému rázu ve srovnání s běžnými obklady nebo deskami bez vzniku izolačních vad. Jak bylo výše ověřeno, předpokládá se, že zlepšená flexibilita poskytne lepší integraci nebo připojení k existující struktuře, která se izoluje.

Na základě výše diskutovaných měření bylo zjištěno, že deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu může poskytnout flexibilitu řádově 60 mm při zatížení 2 kPa v podélném směru. Flexibilita je transformována do modulu elasticity, modul elasticity ne větší než 20 kPa je poskytnut při šířce 600 mm desky a podobně je modul elasticity ne větší než 30 kPa při délce 900 mm. Běžný obklad nebo deska z minerálních vláken o hustotě 35 kg/m²vykazuje modul elasticity řádově 130 až 225 kPa, avšak v určitém rozsahu závisí na převládající orientaci minerálních vláken obkladu nebo desky. Je třeba chápat, že optimální flexibilní deska z minerálních vláken vykazuje modul elasticity měnící se mezi 20 a 30 kPa, při délce desky mezi 600 a 900 mm. Deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu a typu popsaného na obr. 13 vykazuje modul elasticity přibližně 20 kPa, byla-li deska z minerálních vláken vystavena výškovému stlačení jako je poměr 1:1 během způsobu výroby desky z minerálních vláken a podobně modul elasticity přibližně 30 kPa, byla-li deska z minerálních vláken vystavena výškovému sůlačení během způsobu výroby desky z minerálních vláken takovému jako je pomět 1,33:1. V příčném směru deska z minerálních vláken podle předloženého vynálezu vykazuje modul elasticity, který je srovnatelný s modulem elsticity běžného obkladu nebo desky z minerálních vláken, jako je modul elasticity přibližně 200 kPa.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken, vyznačující se tlm, že zahrnuje následující stupně

a) výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího první podélný směre paralelní s rounem z minerálních vláken a první příčný směr paralelní s prvním rounem z minerálních vláken, kde první rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna uspořádaná převážně v jeho prvním podélném směru a obsahuje první teplem vytvrzovatelné pojivové činidlo,

b) pohyb prvního rouna z minerálních vláken v prvním podélném směru,

c) uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemném přesahu a napříč vzhledem k prvnímu podélnému směru.a prvnímu příčnému směru tak, že se získá druhé netkané rouno z minerálních vláken, druhé rouno z minerálních vláken definující druhý podélný směr a druhý příčný směr a obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru a celkově vzájemně napříč,

d) pohyb druhého rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru,

e) skládání druhého rouna z minerálních vláken napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a paralelně se druhým příčným směrem tak, že vznikne třetí netkané rouno z minerálních vláken, kde třetí rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná celkově vzájemně napříč a celkově napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru,

f) pohyb třetího netkaného rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru a

g) vytvrzení prvního tvrditelného pojivového činidla tak, že se vyvolá vzájemné navázání minerálních vláken třetího rouna z minerálních vláken a tím se vytvoří vytvrzené netkané rouno z minerálních vláken.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m, že uvedené uspořádání uvedených segmentů uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu ze stupně c) zahrnuje počáteční stupeň nařezání uvedeného prvního rouna z minerálních vláken do uvedených segmentů.
3. Způsob podle nároku l,vyznačující se tím, že uvedené uspořádání uvedených segmentů uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahující vztahu ze stupně c) zahrnuje skládání uvedených segmentů prvního rouna z minerálních vláken napříč vzhledem k uvedenému prvnímu podélnému směru a uvedenému prvnímu příčnému směru.
4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že uvedené uspořádání uvedených segmentů uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu ze stupně c) se provede tak, že se umístí uvedené segmenty uvedeného prvního rouna z minerálních vláken podél směru definujícího úhel větší než 0° a menší než 90° vzhledem ke druhému příčnému směru, jako je úhel řádově 10 až 60°, výhodně řádově 20 až 50°.
5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že uvedené skládání uvedeného druhého rouna z minerálních vláken ve stupni e) se provede jako příčné skládání vzhledem k uvedenému druhému podélnému směru.
6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že uvedené první rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o nízké plošné hmotnosti jako je plošná hmotnost 0,1 až 1,0 kg/m², výhodně 0,2 až 0,6 kg/m².
7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že uvedené druhé rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o plošné hmotnosti řádově 0,3 až 3,0 kg/m², výhodně 0,5 až 2,0 kg/m².
8. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že dále zahrnuje další stupeň výškového stlačení uvedeného druhého rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni c).
9. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že dále zahrnuje další stupeň podélného stlačení uvedeného druhého rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni c).
10. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že dále zahrnuje další stupeň příčného stlačení uvedeného druhého rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni c).
11. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že dále zahrnuje další stupeň výškového stlačení uvedeného třetího rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni e).
12. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že dále zahrnuje další stupeň podélného stlačení uvedeného třetího rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni e).
13. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že dále zahrnuje další' stupeň příčného stlačení uvedeného třetího rouna z minerálních vláken vyrobeného ve stupni e).
14. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že uvedené skládání uvedeného druhého rouna z minerálních vláken ze stupně e) zahrnuje stupeň výroby zvlnění umístěných kolmo k uvedenému druhému podélnému směru a paralelně s uvedeným druhým příčným směrem.
15. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že dále zahrnuje následující stupně, nahrazující stupeň g):

h) výroby čtvrtého netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího třetí podélný směr paralelní s uvedeným čtvrtým rounem z minerálních vláken,kde čtvrté rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna a obsahuje druhé tvrditelné činidlo, kde čtvrté rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o vysoké kompaktnosti ve srovnání se třetím rounem z minerálních vláken,

i) připojení čtvrtého rouna z minerálních vláken ke třetímu rounu z minerálních vláken ve vzájemném lícním kontaktu pro výrobu pátého kompozitního rouna z minerálních vláken a

j) vytvrzení prvního a druhého tvrditelného činidla tak, že se minerální vlákna pátého kompozitního rouna z minerálních vláken vzájemně navážou, čímž se vytvoří vytvrzené netkané rouno z minerálních vláken.
16. Způsob výroby podle nároku 15, vyznačující se tím, že se čtvrté rouno z minerálních vláken vyrobí oddělením separátní vrstvy od uvedeného prvního rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
17. Způsob výroby podle nároku 15, vyznačující se tím, že se uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken vyrobí oddělením separátní vrstvy od uvedeného druhého rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
18. Způsob výroby podle nároku 15, vyznačující se tím, že se uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken vyrobí oddělením separátní -. / vrstvy od uvedeného třetího rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
19. Způsob výroby podle nároku 16, vyznačující se tím, že se zhutní uvedená separátní vrstva a toto zhutnění zahrnuje stupeň skládání uvedené separátní vrstvy za vzniku uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken, obsahujícího minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem k uvedenému třetímu podélnému směru uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
20. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 15 až 19, vyznačující se tím, že zahrnuje další stupeň podobný stupni h) výroby šestého netkaného rouna z minerálních vláken podobného čtvrtému rounu z minerálních vláken a stupeň připojení ve stupni i) šestého rouna z minerálních vláken ke třetímu rounu z minerálních vláken v jejich vzájemném lícním kontaktu tak, že sendvičůjí třetí rouno z minerálních vláken mezi čtvrté a šesté rouno z minerálních vláken do uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken.
21. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 15 až 20, vyznačující se tím, že uvedený třetí podélný směr je kolmý k uvedenému druhému podélnému směru.
22. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 15 až 20, vyznačující se tím, že uvedený třetí podélný směr je shodný s uvedeným druhým podélným směrem.
23. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 15 až 22, vyznačující se tím, že obsahuje další stupeň stlačení uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken před vytvrzením uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken ve stupni j).
24. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 23, vyznačující se tím, že dále zahrnuje před stupněm e) následující stupně:

k) výrobu sedmého netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího čtvrtý podélný směr paralelně se sedmým rounem z minerálních vláken, sedmé rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna a zahrnuje třetí tvrditelné činidlo, kde uvedené sedmé rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o vyšší hutnosti ve srovnání se druhým rounem z minerálních vláken a

1) připojení uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken k uvedenému druhému rounu z minerálních vláken vyrobenému ve stupni c) v lícním kontaktu s ním, před stupněm e), pro výrobu osmého kompozitního rouna z minerálních vláken skládaného ve stupni e) pro výrobu uvedeného třetího netkaného rouna z minerálních vláken a stupeň g) také zahrnuje vytvrzení třetího tvrdítelného pojivového činidla.
25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že uvedené sedmé rouno z minerálních vláken se vyrobí oddělením separátní vrstvy od uvedeného prvního rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken.
26. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že uvedené sedmé rouno z minerálních vláken se vyrobí oddělením separátní vrstvy od uvedeného druhého rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken.
27. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že uvedené zhutnění separátní vrstvy zahrnuje stupeň skládání uvedené separátní vrstvy za vzniku uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken, obsahujícího minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem k uvedenému čtvrtému podélnému směru uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken.
28. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 27, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň aplikace potahu na postranní povrch nebo oba postranní povrchy uvedeného třetího rouna z minerálních vláken.
29. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 28, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň aplikace potahu na postranní povrch nebo oba postranní povrchy uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken.
30. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 29, vyznačující se tím, že uvedené vytvrzení se provádí pomocí vytvrzovací pece.
31. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 30, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň řezání uvedeného vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken do deskových segmentů.
32. Zařízení pro výrobu tvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken, vyznačující se tím, že zahrnuje

a) první prostředky pro výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího první podélný směr paralelní s prvním rounem z minerálních vláken a první příčný směr paralelní s prvním rounem z minerálních vláken, kde první rouno z minerálních vláken je vyrobeno tak, že obsahuje minerální vlákna uspořádaná celkově ve prvním podélném směru a obsahuje první tvrdítelné pojivové činidlo,

b) druhé prostředky pro pohyb prvního rouna z minerálních vláken v prvním podélném směru,

c) třetí prostředky pro uspořádání segmentů prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu napříč vzhledem k prvnímu podélnému směru a prvnímu příčnému směru tak, že vzniká druhé netkané rouno z minerálních vláken, druhé rouno z minerálních vláken definuje druhý podélný směr a druhý příčný směr a obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru a celkově napříč k sobě navzájem,

d) čtvrté prostředky pro pohyb druhého rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru,

e) páté prostředky pro skládání druhého rouna z minerálních vláken napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a paralelně se druhým příčným směrem tak, že vzniká třetí netkané rouno z minerálních vláken, uvedené třetí rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna převážně uspořádané celkově napříč vzhledem k sobě navzájem, a celkově napříč vzhledem ke druhému podélnému směru a druhému příčnému směru,

f) šesté prostředky pro pohyb třetího netkaného rouna z minerálních vláken ve druhém podélném směru,

g) sedmé prostředky pro vytvrzení prvního tvrdítelného pojivového činidla pro vyvolání vzájemného navázání minerálních vláken třetího rouna z minerálních vláken, a tak vytvoření vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken.
33. Zařízení podle nároku 32, vyznačuj ící se t í m, že uvedené třetí prostředky pro uspořádání uvedených segmentů uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se přesahujícím vztahu jsou upraveny pro provedení počátečního stupně řezání uvedeného prvního rouna z minerálních vláken do uvedených segmentů.
34. Zařízení podle nároku 32, vyznačuj ící se t í m, že uvedené třetí prostředky pro uspořádání uvedených segmentů uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně vzájemně se překrývajícím vztahu jsou upraveny pro skládání uvedených segmentů uvedeného rouna z minerálních vláken napříč vzhledem k uvedenému prvnímu podélnému směru a uvedenému prvnímu příčnému směru.

*
35. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 34, vyznačující se tím, že uvedené třetí prostředky pro uspořádání uvedených segmentů uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně se překrývajícím vztahu jsou upraveny pro provedení uvedeného uspořádání tak, že umístí uvedené segmenty uvedeného prvního rouna z minerálních vláken v částečně se překrývajícím vztahu podél směru definujícího úhel větší než 0° a menší než 90° vzhledem k uvedenému prvnímu podélnému směru, jako je úhel řádově 10 až 60°, výhodně řádově 20 až 50°.
36. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 35, vyznačujíc 1 se tím, že uvedené páté prostředky pro skládání uvedeného druhého rouna z minerálních vláken jsou upraveny pro provedení uvedeného skládání jako příčného skládání vzhledem k uvedenému druhému podélnému směru.
37. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 36, vyznačující se tím, že uvedené první rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken, mající nízkou plošnou hmotnost, jako plošnou hmotnost 0,1 až 1,0 kg/m^, výhodně 0,2 až 0,6 kg/m^.
38. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 37, vyznačující se tím, že uvedené druhé rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken, mající nízkou plošnou hmotnost, jako plošnou hmotnost 0,3 až 3,0 kg/m², výhodně 0,5 až 2,0 kg/m².
39. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 38, vyznačující se tím, že dále zahrnuje osmé prostředky pro výškové stlačení uvedeného druhého rouna z minerálních vláken vyráběného uvedenými třetími prostředky.
40. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 39, vyznačující se tím, že dále zahrnuje deváté prostředky pro podélné stlačení uvedeného druhého rouna z minerálních vláken vyráběného uvedenými třetími prostředky.
41. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 40, vyznačující se tím, že dále zahrnuje desáté prostředky pro příčné stlačení uvedeného druhého rouna z minerálních vláken vyráběného uvedenými třetími prostředky.
42. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 41, vyznačující se tím, že dále zahrnuje jedenácté prostředky pro výškové stlačení uvedeného třetího rouna z minerálních vláken vyráběného uvedenými pátými prostředky.
43. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 42, vyznačující se tím, že dále zahrnuje dvanácté prostředky pro podélné stlačení uvedeného třetího rouna z minerálních vláken vyráběného uvedenými pátými prostředky.
44. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 43, vyznačující se tím, že dále zahrnuje třinácté prostředky pro příčné stlačení uvedeného třetího rouna z minerálních vláken vyráběného uvedenými pátými prostředky.
45. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 34, vyznačující se tím, že uvedené páté prostředky pro skládání uvedeného druhého rouna z minerálních vláken jsou upraveny pro produkci zvlnění, rozkládajících se kolmo k uvedenému druhému podélnému směru a paralelně s uvedeným druhým příčným směrem.
46. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 45, vyznačující se tím, že dále obsahuje přídavné prostředky pro nahrazení uvedených sedmých prostředků a obsahující

g) čtrnácté prostředky pro výrobu čtvrtého netkaného rouna z minerálních vláken definující třetí podélný směr paralelní s uvedeným čtvrtým rounem z minerálních vláken, kde uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna a zahrnuje druhé tvrditelné činidlo, kde uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o vyšší hutnosti ve srovnání s uvedeným třetím rounem z minerálních vláken,

i) patnácté prostředky pro připojení uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken k uvedenému třetímu rounu z minerálních vláken v lícním kontaktu s ním za vzniku pátého kompozitního rouna z minerálních vláken a

j) uvedené sedmé prostředky jsou upraveny pro vytvrzení uvedeného prvního a druhého vytvrzovatelného pojivového činidla tak, že se vyvolá navázání uvedených minerálních vláken uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken k sobě navzájem a tím vytvoření uvedeného vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken.
47. Zařízení podle nároku 46, vyznačuj ící se t i m, že uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken bylo vyrobeno pomocí šestnáctých prostředků pro oddělení separátní vrstvy z uvedeného prvního rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
48. Zařízení podle nároku 46, vyznačuj ící se t í m, že uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken bylo vyrobeno pomocí sedmnáctých prostředků pro oddělení separátní vrstvy z uvedeného druhého rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
49. Zařízení podle nároku 46, vyznačuj ící se t í m, že uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken bylo vyrobeno pomocí osmnáctých prostředků pro oddělení separátní vrstvy z uvedeného třetího rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
50. Zařízení podle nároku 47, vyznačuj ící se t í m, že uvedené zhutnění uvedené separátní vrstvy se provede pomocí devatenáctých prostředků pro skládání uvedené separátní vrstvy tak, že vzniká uvedené čtvrté rouno z minerálních vláken, obsahující minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč k uvedenému třetímu podélnému směru uvedeného čtvrtého rouna z minerálních vláken.
51.· Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 46 až 50, vyznačující se tím, že dále obsahuje dvacáté prostředky podobné uvedeným čtrnáctým prostředkům pro výrobu šestého netkaného rouna z minerálních vláken podobného uvedenému čtvrtému rounu z minerálních vláken a dvacáté první prostředky podobné uvedeným patnáctým prostředkům pro připojení uvedeného šestého rouna z minerálních vláken k uvedenému třetímu rounu z minerálních vláken v lícním kontaktu s ním tak, že se uvedené třetí rouno z minerálních vláken sendvičuje mezi čtvrté a šesté rouno z minerálních vláken v uvedeném pátém kompozitním rounu z minerálních vláken.
52. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 46 až 51, vyznačující se tím, že uvedený třetí podélný směr je kolmý k uvedenému druhému podélnému směru.
53. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 46 až 51, vyznačující se tím, že uvedený třetí podélný směr je shodný s uvedeným druhým podélným směrem.
54. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 46 až 53, vyznačující se tím, že dále obsahuje dvacáté druhé prostředky pro stlačení uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken před vytvrzováním uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken pomocí uvedených šestých prostředků.
55. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 54, vyznačující se tím, že dále obsahuje následující prostředky před uvedeným pátými prostředky:

k) dvacáté třetí prostředky pro výrobu sedmého netkaného rouna z minerálních vláken definujícího čtvrtý podélný směr paralelně s uvedeným sedmým rounem z minerálních vláken, kde uvedené sedmé rouno z minerálních vláken obsahuje minerální vlákna a obsahuje třetí tvrditelné pojivové činidlo, kde sedmé rouno z minerálních vláken je rouno z minerálních vláken o vyšší hutnosti ve srovnání s uvedeným druhým rounem z minerálních vláken a

1) dvacáté čtvrté prostředky pro připojení uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken k uvedenému druhému rounu z minerálních vláken vyrobeného uvedenými třetími prostředky v lícním kontaktu s ním, před skládáním uvedeného druhého rouna z minerálních vláken pomocí uvedených pátých prostředků, pro výrobu osmého kompozitního rouna z minerálních vláken, skládaného pomocí uvedených pátých prostředků pro výrobu uvedeného třetího netkaného rouna z minerálních vláken a uvedené sedmé prostředky jsou také upraveny pro vytvrzení uvedeného třetího vytvrzovatelného pojivového činidla.
56. Zařízení podle nároku 55, vyznačuj ící se t i m, že uvedené sedmé rouno z minerálních vláken se vyrábí oddělením separátní vrstvy z uvedeného prvního rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken.
57. Zařízení podle nároku 55, vyznačuj ící se t i m, že uvedené sedmé rouno z minerálních vláken se vyrábí oddělením separátní vrstvy z uvedeného druhého rouna z minerálních vláken a zhutněním uvedené separátní vrstvy pro výrobu uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken.
58. Zařízení podle nároku 56, vyznačuj ící se t i m, že uvedené zhutnění uvedené separátní vrstvy se provádí pomocí dvacátých pátých prostředků pro skládání uvedené separátní vrstvy za vzniku uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken, obsahujícího minerální vlákna převážně uspořádaná celkově napříč vzhledem k uvedenému čtvrtému podélnému směru uvedeného sedmého rouna z minerálních vláken.
59. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 58, vyznačující se tím, že dále obsahuje dvacáté šesté prostředky pro aplikaci potahu na postranní povrch nebo oba postranní povrchy uvedeného třetího rouna z minerálních vláken.

*
60. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 46 až 59, vyznačující se t í m, že dále obsahuje dvacáté sedmé prostředky pro aplikaci potahu na postranní povrch nebo oba postranní povrchy uvedeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken.
61. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 60, vyznačující se tím, že dále obsahuje dvacáté osmé prostředky pro rozřezání uvedeného vytvrzeného třetího rouna z minerálních vláken na deskové segmenty.
62. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 46 až 61, vyznačuj ícíse tím, že dále obsahuje dvacáté deváté prostředky pro rozřezání uvedeného vytvrzeného pátého kompozitního rouna z minerálních vláken na deskové segmenty.
63. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 62, vyznačující se tím, že uvedené sedmé prostředky jsou tvořeny vytvrzovací pecí.
64. Deska z minerálních vláken vyznačuj ící se t í m, že definuje první směr a zahrnuje: první a druhou lamelu uspořádanou napříč k uvedenému prvnímu směru, kde uvedená první a druhá lamela obsahuje minerální vlákna převážně uspořádaná napříč vzhledem k uvedenému prvnímu směru a napříč vzájemně a uvedená vlákna uvedené první a druhé lamely jsou navzájem spojena do integrální struktury pouze pomocí vytvrzených pojivových činidel vytvrzovaných v jediném vytvrzovacím procesu a na počátku přítomných v nevytvrzených, netkaných rounech z minerálních vláken, ze kterých jsou první a druhá lamela vyráběny.
65. Deska z minerálních vláken podle nároku 64, vyznačující se tím, že uvedená první a ' druhá lamela jsou vzájemně navázány pomocí vytvrzených spojivových činidel v jediném vytvrzovacím procesu a na počátku přítomných v nevytvrzených, netkaných rounech z minerálních vláken, ze kterých jsou uvedená první a druhá lamela vyráběny.
66. Deska z minerálních vláken podle kteréhokoliv z nároků 64 až 65, vyznačující se tím, že zahrnuje povrchovou vrstvu aplikovanou na jednu stranu uvedené první a druhé lamely nebo protilehlé povrchové vrstvy podobné struktury, sendvičující uvedenou první a druhou lamelu v uvedené integrální struktuře.
67. Deska z minerálních vláken podle kteréhokoliv z nároků 64 až 66, vyznačující se tím, že uvedená první a druhá lamela jsou vzájemně spojeny přes vrstvy minerálních vláken o vyšší hutnosti minerálních vláken ve srovnání s uvedenými lamelami.
68. Deska z minerálních vláken podle kteréhokoliv z nároků 64 až 67, vyznačující se tím, že uvedená deska je vyráběna v souladu se způsobem podle kteréhokoliv z nároků 1 až 31 a/nebo pomoci zařízení podle kteréhokoliv z nároků 32 až 63.
69. Způsob balení desky z minerálních vláken do obalu, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

poskytnutí desky z minerálních vláken definující první směr a stlačitelné podél prvního směru, poskytnutí obalu, uspořádání desky z minerálních vláken v obalu, zhutnění desky z minerálních vláken podél jejího prvního směru pro podstatnou redukci celkového objemu desky z minerálních vláken např. na 30 až 90 %, jako 30 až 85 %, výhodně 40 až 60 %, celkového objemu nezhutněných desek z minerálních vláken a uzavření obalu pro poskytnutí uzavřeného balení, ve kterém je deska z minerálních vláken držena ve zhutněném stavu, ve kterém celkový objem desky z minerálních vláken činí 30 až 100 %, jako 50 až 90 %, výhodně 60 až 80 % celkového objemu nezhutněné desky z minerálních vláken.
70. Způsob podle nároku 69, vyznačující se tím, že zahrnuje balení více desek z minerálních vláken každé definující příslušný první směr a stupeň uspořádání desky z minerálních vláken v obalu, zahrnující uspořádání více desek z minerálních vláken v obalu tak, že uspořádání desek z minerálních vláken v obalu je ve více paralelních vzájemných vztazích a majících odpovídající první směry desek z minerálních vláken umístěné vzájemně paralelně.
71. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 69 nebo 70, vyznačující se tím, že uvedený obal je tvořen uzavřitelnou, výhodně teplem uzavřitelnou termoplastovou folií, která je obalena kolem a uzavřena kolem uvedené zhutněné desky nebo desek z minerálních vláken po uvedeném zhutnění uvedených desek z minerálních vláken.
72. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 69 až 71, vyznačující se tím, že uvedená deska nebo desky z minerálních vláken mají jakékoliv charakteristiky desky z minerálních vláken podle kteréhokoliv z nároků 64 až 68.
73. Balení, obsahující desku z minerálních vláken, vyznačující se tím, že zahrnuje desku z minerálních vláken, definující první směr a stlačitelnou podél prvního směru, balení, obsahující uzaviratelný obal, ve kterém je deska z minerálních vláken uzavřena a deska z minerálních vláken je udržována ve zhutněném stavu v uzavřeném obalu a v tomto stavu je celkový objem desky z minerálních vláken podstatně redukován, např. na 30 až 100 %, jako je 50 až 90 %, výhodně 60 až 80 % celkového objemu nezhutněné desky z minerálních vláken zhutněním uvedené desky z minerálních vláken podél jejího prvního směru.
74. Balení podle nároku 73, vyznačující £ e tím, že zahrnuje více desek z minerálních vláken.
75. Balení podle kteréhokoliv z nároků 73 až 74, vyznačující se tím, že uvedené balení se vyrábí podle způsobu podle kteréhokoliv z nároků 69 až 72.
76. Způsob výroby trubkovitého izolačního prvku, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

a) poskytnutí netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího první podélný směr paralelní s netkaným rounem z minerálních vláken,první příčný směr paralelní s netkaným rounem z minerálních vláken a druhý příčný směr kolmý k prvnímu podélnému a příčnému směru a

b) nařezání trubkovitého izolačního prvku z netkaného rouna z minerálních vláken definujícího druhý podélný směr, kde druhý podélný směr je paralelní s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem, nebo druhým příčným směrem nebo definujícího specifický úhlový vztah s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem nebo druhým příčným směrem.
77. Způsob podle nároku 76, vyznačující se tím, že uvedené netkané rouno z minerálních vláken tvoří sestavu netkaného rouna z minerálních vláken složenou z více jednotlivých segemntů netkaného rouna z minerálních vláken.
78. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 76 nebo 77, vyznačující se tím, že uvedené netkané rouno z minerálních vláken se vyrábí způsobem podle kteréhokoliv z nároků 1 až 31.
79. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 76 nebo 77, vyznačující se tím, že uvedené netkané rouno z minerálních vláken se vyrábí ze základního, nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken a je vystaveno stlačení podél prvního podélného směru a/nebo podél uvedeného prvního příčného směru a/nebo uvedeného druhého příčného směru před a/nebo po vytvrzení uvedeného nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken.
80. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 76 až 79, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupeň

c) aplikace potahu na vnější povrch trubkovitého izolačního prvku, kde vnější povrchový potah je tvořen plastovou folií, folií ze tkaných nebo netkaných plastových vláken, hliníkovou folií, plastovou folií zpevněnou hliníkovou folií, plastovou folií zpevněnou vlákny, potahem z krepovaného papíru, folií zpevněnou skleněnými vlákny nebo jejich kombinací.
81. Trubkovitý izolační prvek, v y z na čující se t í m, že zahrnuje těleso, obsahující těleso, obsahující minerální vlákna spojená spolu do integrální struktury pomocí vytvrzených pojivových činidel a vyrobitelného z desky rouna z minerálních vláken definující první podélný směr paralelní s netkaným rounem z minerálních vláken, první příčný směr paralelní s netkaným rounem z minerálních vláken a druhý příčný směr kolmý k prvnímu podélnému a příčnému směru nařezáním trubkového izolačního prvku z netkaného rouna z minerálních vláken, definujícího druhý podélný směr, druhý podélný směr je paralelní s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem nebo druhým příčným směrem nebo definující specifický úhlový vztah s prvním podélným směrem, prvním příčným směrem nebo druhým příčným směrem.
82. Trubkovitý izolační prvek podle nároku 81, vyznačující se tím, že uvedená minerální vlákna jsou vzájemně navázána v uvedené integrální struktuře pouze uvedenými pojivovými činidly vytvrzenými v jediném vytvrzovacím procesu a na počátku přítomnými v nevytvrzených netkaných rounech z minerálních vláken, ze kterých je uvedená deska z minerálních vláken vyráběna.
83. Trubkovitý izolační prvek podle kteréhokoliv z nároků 81 nebo 82,vyznačující se tím, že uvedenou desku z minerálních vláken tvoří desková sestava z minerálních vláken složená z více jednotlivých deskových segmentů z minerálních vláken.
84. Trubkovitý izolační prvek podle kteréhokoliv z nároků 81 až 83, vyznačující se t-ím, že uvedená deska z minerálních vláken nebo uvedené deskové segmenty z minerálních vláken mají jakékoliv charakteristiky desky z minerálních vláken podle kteréhokoliv z nároků 64 až 68.
85. Trubkovitý izolační prvek podle kteréhokoliv z nároků 81 nebo 83,vyznačující se tím, že uvedená deska z minerálních vláken nebo uvedené deskové segmenty z minerálních vláken jsou vyráběny ze základního nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken a jsou vystaveny stlačení podél prvního podélného směru a/nebo podél uvedeného prvního příčného směru a/nebo uvedeného druhého příčného směru před a/nebo po vytvrzení uvedeného nevytvrzeného netkaného rouna z minerálních vláken. .....
86. Trubkovitý izolační prvek podle kteréhokoliv z nároků 81 až 85, vyznačující se tím, že dále obsahuje na vnějším povrchu potah aplikovaný na uvedený trubkovitý izolační prvek, kde uvedený vnější povrchový potah je tvořen plastovou folií, tkanou nebo netkanou plastovou folií z plastových vláken, hliníkovou folií, hliníkovou folií zpevněnou plastovou folií, vláknem zpevněnou plastovou folií, potahem krepovaného papíru, skleněnými vlákny zpevněnou folií nebo jejich kombinacemi.

/%<//////·.·,· -