CZ2012546A3 - Prestavné zarízení s prestavným mechanismem usporádaným na jednom vodícím profilu - Google Patents

Abstract

Prestavné zarízení pro vzájemné prestavování dvou dílcu vozidla obsahuje ve smeru podélné osy podélne uložený první vodící profil (10), jež je vytvárený základnou (100) a se základnou spojenými bocními rameny (101, 102), dále posuvne na prvním vodícím profilu (10) usporádaný, ve smeru podélné osy podélne uložený druhý vodící profil (11), dále mezi rameny na prvním vodícím profilu (10) usporádaný prestavný mechanismus (2) obsahující vretenovou matici (23), kterou je za úcelem ovládání prestavného zarízení možno uvést do otácivého pohybu kolem podélné osy. Na druhém vodícím profilu (11) je neotácive usporádané, ve smeru podélné osy podélne uložené vreteno (3), které s vretenovou maticí (23) prichází do záberu takovým zpusobem, že pri otácivém pohybu vretenové matice (23) je první vodící profil vzhledem k druhému vodícímu profilu ve smeru podélné osy posouván, a upevnovací zarízení pro upevnování prestavného mechanismu (2) na prvním vodícím profilu (10). Upevnovací zarízení má alespon dva od sebe navzájem oddelene vytvorené operné dílce (41, 42, 43, 44; 51, 52), z nichž alespon jeden pri pohledu ve smeru podélné osy (L) je usporádán pred prestavným mechanismem (2) a alespon jeden pri pohledu ve smeru podélné osy (L) za prestavným mechanismem (2) mezi rameny (101, 102) na prvním vodícím profilu (10). Tyto alespon dva operné dílce (41, 42, 43, 44; 51, 52) mají každý alespon jeden v rovine podél podélné osy (L) se rozkládající plošný úsek (415; 516, 526) a jsou svareny se základnou (100) a/nebo alespon s jedním z ramen (101, 102) prvního vodícího profilu (10).

Description

1 Přestavné zařízení s přestavným mechanismem uspořádaným na jednom vodícím profilu

Oblast techniky

Vynález se týká přestavného zařízení pro vzájemné přestavování dvou dílců vozidla podle prvního patentového nároku.

Dosavadní stav techniky

Takové přestavné zařízení má ve směru podélné osy rozkládající se první vodící profil a na prvním vodícím profilu posuvně uspořádaný, ve směru podélné osy podélně se rozkládající druhý vodící profil. Oba vodící profily mohou sloužit například ke spojování sedačky vozidla s podlážkou vozidla a v rámci podélného přestavování sedačky vozidla pak posouvání sedačky vozidla v podélném směru vozidla. První vodící profil je ve svém průřezu kolmo k podélné ose v podstatě vytvořen ve tvaru „U“ a v souvislosti s tím má jednu základnu a dvě boční, vůči sobě navzájem se souběžně rozkládající ramena, vytvářející takto profilový tvar tohoto vodícího profilu. Na tomto prvním vodícím profilu je kluzně uložen druhý vodící profil, přičemž může být například zřízeno kuličkové ložisko za účelem přestavitelnosti s nejmenším možným třením.

Oba vodící profily jsou vzájemně k sobě přestavitelné pomocí vřetenového mechanismu. Za tímto účelem je mezi rameny na prvním vodícím profilu uspořádán přestavný mechanismus, obsahující vřetenovou matici, kterou je možno za účelem ovládání přestavného zařízení uvést do točivého pohybu kolem podélné osy, a která se nalézá v záběru s vřetenem podélně uloženým ve směru podélné osy a uspořádaným neotočně na druhém vodícím profilu. Toto vřeteno má za tímto účelem například na své vnější plášťové ploše vnější závit, který se nalézá v záběru s vnitřním závitem uspořádaným na díře vřetenové matice takovým způsobem, že při otáčivém pohybu vřetenové matice se tato odvaluje po vřetenu a tím posouvá první vodící profil ve směru podélné osy vzhledem k druhému vodícímu profilu. Přestavný mechanismus je vestavěn do vnitřního prostoru prvního vodícího profilu mezi ramena prvního vodícího profilu a je držen mezi těmito rameny, přičemž je zřízeno upevňovací zařízení pro upevnění přestavného mechanismu na prvním vodícím profilu. U přestavného zařízení známého z patentu DE 103 37 475 A1 je přestavný mechanismus tohoto druhu s prvním vodícím profilem spojen pomocí upevňovacího úhelníku, přičemž tento upevňovací úhelník obepíná přestavný mechanismus způsobem tvaru „U“, takže přestavný mechanismus je držen ve směru podélné osy. Upevňovací ústrojí je v tomto případě vytvářeno upevňovacím úhelníkem s bočními, přestavný mechanismus obepínajícími rameny, přičemž na upevňovací úhelníky navazují upevňovací příruby, přes něž může být upevňovací úhelník s použitím na něm uspořádaných upevňovacích otvorů pomocí závitových spojů spojen s prvním vodícím profilem. U přestavného zařízení známého z patentu DE 10 2006 011 718 A1 je přestavný mechanismus prostřednictvím upevňovacího úhelníku uspořádán na prvním vodícím profilu, přičemž přestavný mechanismus prostupuje čepovým vyklenutím skrz první vodící profil a upevňovací úhelník je přisazen obrubou na první vodící profil.

Další formy provedení přestavných mechanismů jsou známy například z patentů DE 10 2006 049 809 A1 a DE 2007 023 329 A1, a WO 2009/092946 A2 které popisují další formu provedení upevňovacího úhelníku. U známých přestavných mechanismů je upevňovací zařízení provedeno zejména v podobě z kovu zhotoveného upevňovacího úhelníku, aby bylo možno zajistit spolehlivé upevnění přestavného mechanismu na prvním vodícím profilu. Za účelem montáže se nejprve upevňovací úhelník usadí na přestavném mechanismu, vřeteno se provleče skrz otvory na upevňovacím úhelníku a nasadí na přestavný mechanismus, a takto vytvořená sestava, skládající se z přestavného mechanismu, vřetene a upevňovacího úhelníku se zasune do již předem sestavené dvojice vodicích profilů, aby bylo možno upevňovací úhelník připojit vytvořením závitového spoje nebo obruby s prvním vodícím profilem. U běžných dosavadních přestavných zařízení musí být upevňovací úhelník zkonstruován takovým způsobem, aby se při funkci přestavného zařízení působící síly zaváděly do prvního vodícího profilu a zejména i v případě kolize, tedy při zvýšeném namáhání, byla zachována spolehlivá opora, přičemž za tímto účelem je možno vytvořit záměrnou deformovatelnost upevňovacího úhelníku, v důsledku * fr f čehož se upevňovací úhelník dostane do bezprostředního záběru s vřetenem a vytvoří oporu prvního vodícího profilu do vřetene pevně spojeného s druhým vodícím profilem.

Vytvořením takového upevňovacího úhelníku, který je uspořádán v rámci samostatného pracovního taktu společně s přestavným mechanismem na prvním vodícím profilu, dojde ke zvýšení nákladů na konstrukční dílce a materiály přestavného zařízení, například v důsledku pro upevnění potřebných šroubů nebo nutné obráběcí úpravy některých dílců (dosud se musí upevňovací úhelník například dopracovávat ovalováním za účelem válcovacího ohlazení a vytvrzení povrchu materiálu). K tomu přistupuje náročnější montáž v důsledku poměrně náročného několik pracovních úkonů vyžadujícího procesu spojení upevňovacího úhelníku s prvním vodícím profilem například šroubovým nebo obrubovým spojem. Úkolem tohoto vynálezu je poskytnout přestavné zařízení pro vzájemné přestavování dvou dílců vozidla, u něhož upevňování a pevné ukotvení přestavného mechanismu na prvním vodícím profilu může být provedeno s pomocí jednoduchých, nákladově úsporných a montáž usnadňujících prostředků. Úkolem tohoto vynálezu je navíc poskytnout postup montáže takového přestavného zařízení, které je možno provést jednoduše a nenákladně.

Tento úkol je řešen předmětem se znaky prvního patentového nároku.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu přestavné zařízení výše zmíněného druhu spočívá v tom, že upevňovací zařízení obsahuje alespoň dva od sebe odděleně vytvořené opěrné dílce, z nichž alespoň jeden je uspořádán v pohledu ve směru podélné osy před přestavným mechanismem a alespoň jeden v pohledu ve směru podélné osy za přestavným mechanismem mezi rameny na prvním vodícím profilu, přičemž tyto minimálně dva opěrné dílce mají, každý z nich plošný úsek ležící v rovině podél podélné osy a se základnou a/nebo alespoň s jedním z ramen prvního vodícího profilu jsou svařeny.

Tento vynález vychází z myšlenky zřídit konstrukčně navzájem oddělené opěrné dílce pro oporu přestavného mechanismu vzhledem k prvnímu vodícímu profilu, které by nebyly poměrně náročným a nákladným způsobem, například šroubováním nebo 4 I « < ) zaválcováním spojovány s prvním vodícím profilem, nýbrž které by byly uspořádány mezi rameny vodícího profilu a s prvním vodícím profilem by byly svařeny. Tím se ušetří jednak materiálové náklady (například již nebude zapotřebí žádných šroubů k vytvoření šroubovaného spoje), jednak i montážní náklady (například se nemusejí v jednotlivých pracovních úkonech používat šroubované spoje). Navíc je možno tyto opěrné dílce zhotovit poměrně jednoduše, přičemž se díky použití svářeného spoje pro upevnění opěrných dílců na prvním vodícím profilu získá zvlášť pevné spojení, které unese i vysoké síly namáhání a současně je možno vytvořit jej jednoduchým, automatizovatelným způsobem. Tím, že opěrné dílce jsou konstrukčně řešeny jako oddělené, se navíc zmenšuje potřebný konstrukční prostor. Zejména zde odpadá třmenový, přestavný mechanismus obepínající vzájemný spoj opěrných dílců. Výrazem „konstrukčně řešeny jako oddělené" se v této souvislosti rozumí, že opěrné dílce nejsou spolu bezprostředně spojeny, nevytvářejí tedy žádnou bezprostřední konstrukční jednotku. I tak jsou oba tyto opěrné dílce spojeny s přiřazeným vodícím profilem a tím jsou nepřímo prostřednictvím vodícího profilu definovány svojí vzájemnou polohou.

Používáním na prvním vodícím profilu navařených opěrných dílců dochází s výhodou k podstatné změně v montážním procesu přestavného zařízení. Zatímco dosud při používání upevňovacího úhelníku pro spojení přestavného mechanismu s prvním vodícím profilem se přestavný mechanismus nejprve usazoval na upevňovací úhelník, aby se pak spolu s upevňovacím úhelníkem zaváděl do prvního vodícího profilu a s tímto pak spojoval, jsou nyní předpokládané opěrné dílce s výhodou nejprve přivařovány na první vodící profil, aby se pak přestavný mechanismus usadil na první vodící profil. To vyžaduje, aby opěrné dílce byly uzpůsobeny tak, aby bylo možno přestavný mechanismus i s opěrnými dílci přivařenými na první vodící profil zavést mezi ramena prvního vodícího profilu, tak aby opěrné dílce při vypuštění dosavadních upevňovacích úhelníků dostaly tvar, který tento první vodící profil směrem ven neuzavře, nýbrž ponechá alespoň tolik volného místa, aby bylo možno přestavný mechanismus zavést mezi ramena obvykle v podobě písmene „U“ tvarovaného prvního vodícího profilu i s opěrnými dílci na něm již usazenými.

Opěrné dílce uspořádané z pohledu ve směru podélné osy před a za přestavným mechanismem na prvním vodícím profilu mohou mít za účelem vytvoření výhodného 5 » * i spoje každý alespoň jeden tvarově navazující úsek, který se vkládá do otvoru v základně a/nebo alespoň v jednom z ramen prvního vodícího profilu, aby se vytvořilo tvarově návazné propojení opěrných dílců s prvním vodícím profilem, které zajistí opěrné dosednutí opěrných dílců zejména při působení sil ve směru podélné osy a spolehlivé držení opěrných dílců na prvním vodícím profilu. V tomto případě je možno provést svářený spoj upevňující opěrné dílce na prvním vodícím profilu přímo na jednom tvarově návazném úseku nebo i na několika tvarově návazných úsecích tak, aby v oblasti jednotlivých vytvořených tvarově návazných úseků byly opěrné dílce spojeny do jednotného jednak tvarově souvislého a jednak materiálově návazného celku s prvním vodícím profilem.

Alternativně nebo doplňkově lze řešení provést tak, aby opěrné dílce byly každý jednotlivě na prvním vodícím profilu navařovány v alespoň jednom příložném úseku, který se dotýká (bez tvarové návaznosti) základny a/nebo ramen prvního vodícího profilu. Přisazení opěrných dílců se provádí na vnitřní straně základny a/nebo ramen prvního vodícího profilu zevnitř ramenem nebo základnou vymezeného vnitřního prostoru, přičemž navíc může být vytvořen tvarově návazný záběr opěrných dílců přes jednotlivě upravené tvarově návazné úseky, zasahující do otvorů v prvním vodícím profilu.

Dotykový úsek může být jiný než plošný úsek uvedeného alespoň jednoho opěrného dílce a může být vytvářen například hranou, kterou daný opěrný dílec přiléhá k prvnímu vodícímu profilu. Plošný úsek slouží v tomto případě k usazení opěrného dílce na vodícím profilu a k vytvoření vysokého odporového momentu (plošný moment setrvačnosti), aniž by sám plošný úsek opěrného dílce musel být svařen s vodícím profilem.

Myslitelným a výhodným je i to, aby tyto alespoň dva opěrné dílce byly svařeny po plošném úseku se základnou a/nebo alespoň s jedním ramenem prvního vodícího profilu.

Navíc může být řešením, že alespoň jeden z tvarově návazných úseků opěrného dílce prostupuje základnou prvního vodícího profilu a přes základnu prvního vodícího profilu vyčnívá směrem ven. Tvarově návazného úseku opěrného dílce je možno tímto způsobem použít jednak k tomu, že se opěrný dílec na prvním vodícím profilu polohově usadí a s tvarovou návazností upevní. Jakožto podvojná funkce může kromě toho ven z vodícího profilu v podobě jazýčku vystupující tvarově návazný úsek 6 sloužit jako polohovací pomůcka, pomocí níž je možno uspořádání například nějakého ovládacího členu nebo nějaké (například ohebné) ovládací hřídelky na vodícím profilu usnadnit. Pomocí ven vyčnívajících tvarově návazných úseků je možno ovládací prvek nebo ovládací hřídelku s polohovou přesností spojit s vodícím profilem tím, že například je vhodný nosič uspořádán mezi jazýčkově směrem ven vyčnívajícími tvarově návaznými úseky a je přesně upevněn v požadované, tvarově návaznými úseky v zadané poloze na vodícím profilu za účelem propojení s přestavným mechanismem pro přenos přestavné síly.

Opěrné dílce svařované s prvním vodícím profilem mohou mít v různých uspořádáních různé konstrukční tvary. Při prvním způsobu uspořádání mohou mít opěrné dílce například plošně ležící plochý úsek, nalézající se v rovině podél podélné osy, přičemž dané alespoň dva opěrné dílce svým podél podélné osy směrujícím dosedacím úsekem přiléhají k prvnímu vodícímu profilu a prostřednictvím příčně k podélné ose probíhajícího opěrného úseku podpírají přestavný mechanismus. Opěrné dílce jsou tudíž v podstatě uspořádány v podélném směru na prvním vodícím profilu a na podélně směřujícím úseku jsou svařeny s prvním vodícím profilem, přičemž na tomto podélném úseku může být zřízen současně i tvarově návazný úsek pro tvarově návazné spojení s prvním vodícím profilem.

Opěrné dílce leží při tomto uspořádání v podstatě kolmo na plochu prvního vodícího profilu, s nímž jsou spojeny, a mají na své vždy k přestavnému mechanismu přivrácené hraně kolmo na podélnou osu probíhající opěrný úsek, přiléhající k přestavnému mechanismu a ten takto opírá přestavný mechanismus po podélné ose. Přestavný mechanismus je opěrnými dílci držen ve směru podélné osy, přičemž další spojení přestavného mechanismu s prvním vodícím profilem již potřebné není, protože přestavný mechanismus se prostřednictvím vřetenové matice nalézá v záběru s neotočně na druhém vodícím profilu uspořádaným vřetenem, a tímto záběrem s vřetenem je polohově přidržován ve směru radiálně k vřetenu. Při funkci přestavného zařízení se přestavné síly zavádějí přes přestavný mechanismus a opěrné dílce do prvního vodícího profilu, čímž je možno s prvním vodícím profilem spojenou sedačku vozidla posouvat v podélné ose. V podstatě zcela postačuje, když při pohledu ve směru podélné osy je za účelem opory přestavného mechanismu v obou směrech v podélné ose před a za přestavným mechanismem uspořádáno na prvním vodícím profilu po jednom opěrném dílci. Při jednom výhodném způsobu provedení je však na každé straně přestavného mechanismu vytvořena ze dvou opěrných dílců sestavená opěrná dvojice. Oba opěrné dílce každé dvojice opěrných dílců jsou uspořádány například na základně prvního vodícího profilu a trčí kolmo k základně do vnitřního prostoru prvního vodícího profilu vytvářeného mezi jeho rameny, přičemž tyto opěrné dílce každé z dvojic opěrných dílců svírají mezi sebou v příčném směru vřeteno, tedy jeden opěrný dílec se nalézá na jedné straně vřetena a druhý opěrný dílec na druhé straně vřetena.

Podle dalšího způsobu provedení může být řešení takové, že oba opěrné dílce každé z dvojic opěrných dílců jsou navzájem spojeny propojovacím úsekem, přičemž propojovací úsek obepíná vřeteno na jeho od základny prvního vodícího profilu odvrácené straně. Tato dvojice opěrných dílců, která díky vytvoření propojovacího úseku vytváří jedinou jednotku, takto uzavírá vřeteno vzhledem k prvnímu vodícímu profilu, Vytvořením propojovacího úseku se vytváří zvlášť stabilní uspořádání se spolehlivě na prvním vodícím profilu drženými opěrnými dílci.

Alternativním řešením může rovněž být to, že propojovací úsek neobepíná vřeteno na jeho od základny prvního vodícího profilu odvrácené straně, nýbrž vytváří propojení opěrných dílců na straně vřetena přivrácené k základně prvního vodícího profilu.

Podle alternativního druhého uspořádání mohu mít opěrné dílce rovněž kolmo k podélné ose ležící opěrné úseky, přičemž, opět při pohledu ve směru podélné osy, je uspořádán jeden opěrný dílec před přestavným mechanismem a jeden opěrný dílec za přestavným mechanismem, a opěrné dílce pro oporu o přestavný mechanismus dosedají plošně. Opěrné dílce svařené s prvním vodícím profilem uzavírají tedy alespoň zčásti do tvaru „U“ vytvořený průřez prvního vodícího profilu ve směru podélné osy a skrývají v sobě přestavný mechanismus, takže přestavný mechanismus je držen a podepírán příčně k podélné ose prvního vodícího profilu mezi rameny tohoto vodícího profilu a po podélné ose mezi opěrnými dílci. I zde je profil tvaru „U“ ze strany odvrácené od základny prvního vodícího profilu neuzavřen, tedy z jedné strany otevřen, takže přestavný mechanismus, i když jsou již na prvním vodícím profilu přivařeny opěrné dílce, může být založen do prvního vodícího profilu. 8 S výhodou mají oba opěrné dílce v tomto případě každý jeden otvor, kde vřeteno prostupuje opěrnými dílci, takže vřeteno se nalézá ve vnitřním prostoru vymezeném rameny a základnou prvního vodícího profilu s vyčníváním skrz opěrné dílce, a je v záběru s přestavným mechanismem uspořádaným mezi opěrnými dílci.

Za účelem zlepšeného usazení a pro provedení svářeného spoje je plochý úsek každého opěrného dílce, pomocí něhož lze opěrný dílec svařit s prvním vodícím profilem, ohraněn směrem k dosedacímu úseku opěrného dílce a dosedá plošně k jednomu rameni vodícího profilu.

Opěrné dílce mají podle dalšího rozvinutí kromě plošného úseku ještě i záběrový úsek, ležící kolmo k opěrnému úseku a souběžně s plošným úsekem a zasahující do otvoru prvního vodícího profilu. Tak vznikne opěrný dílec s průřezem tvaru „U“, jehož základna je vytvářena opěrným úsekem a jehož ramena jsou vytvářena jednak plošným úsekem (přes nějž se opěrný dílec svařuje s prvním vodícím profilem) a dále záběrovým úsekem (prostřednictvím něhož opěrný dílec prochází do otvoru prvního vodícího profilu). S výhodou zasahuje doplňkový záběrový úsek do přiřazeného otvoru s vůlí, přičemž je tato vůle dimenzována tak, aby záběrový úsek v normální provozní situaci nevykonával žádnou opěrnou funkci a zasahoval volně do přiřazeného okénka v prvním vodícím profilu. Teprve při mimořádně vysokých zátěžích v případě srážky a jí způsobených deformací sestavy vodících profilů se záběrový úsek opře do prvního vodícího profilu a vyztuží tak pevnost polohy přestavného mechanismu na prvním vodícím profilu.

Alternativně k doplňkovému záběrovému úseku může i plošný úsek každého z opěrných dílců prostupovat do otvoru v prvním vodícím profilu a tím uskutečňovat záběrovou funkci výše zmíněného druhu, aniž by opěrný dílec musel být prostřednictvím plošného úseku spojen s vodícím profilem. Opěrné dílce jsou pak s prvním vodícím profilem svařeny nikoliv přes jejich příslušný plošný úsek, nýbrž přes dosedací úsek odlišný od plošného úseku a vytvářený hranou opěrného úseku.

Plošný úsek zasahuje v tomto případě s výhodou při pohledu ve směru podélné osy s vůlí do otvoru prvního vodícího profilu, přičemž vůle je dimenzována tak, aby opěrný dílec svým plošným úsekem za normální provozní situace nepřicházel do dotyku s okrajem otvoru prvního vodícího profilu, pokud jsou vodící profily

Ir 9 *< * « » ff · · deformačně zatěžovány hmotnostními silami pasažéra nebo za normálního provozu vznikajícími přestavnými silami a pružně se (nepatrně) deformují^což se též označuje jako „dýchání vodících profilů". Teprve při mimořádné vysokém namáhání, například následkem kolize při nárazu ze předu nebo ze zadu, kdy přetěžující síly působí ve směru podélné osy vodících profilů a mohou způsobit deformaci vodícího profilu a/nebo opěrného dílce, dojde k dosednutí plošného úseku s obrubou otvoru a k opření o první vodící profil. Tím, že opěrné dílce za normálního provozního stavu prostřednictvím svého záběrového úseku (který je při posléze jmenovaném způsobu provedení proveden jako plošný úsek) nepřijdou do dotyku s vodícím profilem, je možno akustiku přestavného zařízení za normálního provozu přestavného zařízení zlepšit a váznutí a jím způsobený těžký chod za provozu přestavného zařízení lze vyloučit nebo alespoň zmírnit. Za normálního provozního stavu nevykonává záběrový úsek žádnou opěrnou funkci a spočívá volně v příslušném otvoru prvního vodícího profilu. Teprve při mimořádně vysokém namáhání v případě srážky a z ní vyplývající (elastické nebo plastické) deformace sestavy vodících profilů se záběrový úsek opře do prvního vodícího profilu a tak posílí držení přestavovacího mechanismu na prvním vodícím profilu.

Takové, rovněž uložené zadání úkolu řešící přestavné zařízení s použitím jednostranně volně založeného opěrného dílce může mít obecně následující znaky: • ve směru podélné osy nadél uložený první vodící profil tvořený základnou a s touto základnou spojenými bočními rameny, • posuvně na prvním vodícím profilu uspořádaný ve směru podélné osy nadél uložený druhý vodící profil, • mezi rameny na prvním vodícím profilu uspořádaný přestavný mechanismus obsahující vřetenovou matici, kterou je za účelem ovládání přestavného zařízení možno uvést do točivého pohybu kolem podélné osy, • na druhém vodícím profilu neotočně uložené, nadél podélné osy založené vřeteno, nalézající se v záběru s vřetenovou maticí takovým způsobem, že při točivém pohybu vřetenové matice je první vodící profil posouván ve směru podélné osy vzhledem k druhému vodícímu profilu, a 10 * 4 * * ι t> * · * • upevňovací zařízení pro upevnění přestavného mechanismu na prvním vodícím profilu, přičemž upevňovací zařízení obsahuje dva opěrné dílce, z nichž alespoň jeden při pohledu ve směru podélné osy je uspořádán před přestavným mechanismem a alespoň jeden při pohledu ve směru podélné osy je uspořádán za přestavným mechanismem mezi rameny na prvním vodícím profilu, přičemž tyto oba opěrné dílce mají každý • dosedací úsek, pomocí něhož opěrný dílec dosedá na základu nebo na alespoň jedno z ramen prvního vodícího ramene, a pomocí něhož je opěrný dílec svařen s prvním vodícím profilem, • záběrový úsek, který je založen do otvoru druhého z ramen prvního vodícího profilu s vůlí takovým způsobem, že záběrový úsek za normálního provozního stavu přestavného zařízení nepřichází do dotyku s ramenem prvního vodícího profilu, nýbrž do dotyku s ramenem (101) prvního vodícího profilu přichází teprve pň deformaci prvního vodícího profilu a/nebo opěrného dílce v důsledku nárazu.

Tento úkol je dále řešen postupem montáže přestavného zařízení s následujícími kroky: • upevnění daných alespoň dvou opěrných dílců přivařením na první vodící profil, • založení přestavného mechanismu mezi ramena prvního vodícího profilu, a • uložení druhého vodícího profilu na první vodící profil. V důsledku použití s prvním vodícím profilem svařených opěrných dílců byl vypracován nový postup montáže takového přestavného zařízení, při němž odlišně od dosud obvyklých montážních postupů se opěrné dílce nejprve přivaří k prvnímu vodícímu profilu ještě než se přestavný mechanismus založí do prvního vodícího profilu. Na rozdíl od dosud běžných montážních postupů (kdy se napřed přestavný mechanismus usadí na přídržný úhelník a přídržný úhelník se pak spolu s přestavným mechanismem upevňuje na první vodící profil) dochází tak k usazování opěrných dílců a přestavného mechanismu na první vodící profil v samostatných pracovních krocích: nejprve se opěrné dílce přivaří na první vodící profil, potom se přestavný mechanismus usadí na první vodící profil, přičemž přestavný 11 mechanismus dosedne mezi opěrné dílce, Které jsou při pohledu ve směru podélné osy vodícího profilu usazené s přesazením, a teprve pak se usazuje druhý vodící profil na první vodící profil. Při upevňování daných alespoň dvou opěrných dílců na prvním vodícím profilu je možno postupovat takto:

Nejprve se opěrné dílce pomocí alespoň jednoho tvarově návazného úseku usadí vždy na jeden otvor prvního vodícího profilu a vhodnými upínacími prostředky se upnou ve směru podélné osy. Upnutí se při tom s výhodou provádí tak, že se opěrné dílce (které jsou ve směru podélné osy vzájemně přesazeny, aby se mezi ně vešel převodový mechanismus) přitlačí k sobě a tím zaujmou určenou vzájemnou vzdálenost. Tím se nastaví míra rozevření pro přestavný mechanismus, který je třeba uspořádat mezi opěrné dílce na prvním vodícím profilu.

Navíc se pak opěrné dílce na alespoň jednom úložném úseku přiloží do dotyku s prvním vodícím profilem a vhodnými upínacími prostředky se k prvnímu vodícímu profilu upnou.

Například na bázi montážního nářadí sestavené upínací prostředky mohou působit ve třech prostorových směrech, totiž po podélné ose a ve dvou prostorových směrech kolmo k podélné ose, což odpovídá směrům X- Y- a Z v daném vozidle při účelně sestaveném přestavném zařízení. Například mohou být opěrné dílce přes horní příložný úsek tlačeny ve směru Z proti základně prvního vodícího profilu a současně přes plošný úsek nastavený naplocho ve směru podélné osy upínány ve směru Y proti jednomu z ramen prvního vodícího profilu, přičemž se opěrné dílce současné na sebe navzájem ve směru X (což odpovídá směru podélné osy) přitlačují a tím i upínají.

Upnutím jsou pak opěrné dílce s polohovou přesností uspořádány na prvním vodícím profilu a mohou pak být s prvním vodícím profilem svařeny nalespoň jednom plošném úseku.

Opěrné dílce se mohou spojovat s prvním vodicím profilem například laserovým svařováním nebo pod ochrannou atmosférou (přednostně sváření MAG).

Provádí-li se spojování pomocí laserového svařování, může se ve vnitřním prostoru vodícího profilu provést žlábkový svar nebo je možno pro spojení plošného úseku s ramenem udělat svar skrz rameno. 12 « * * * * · «

Provádí-li se svar pod ochrannou atmosférou, je možno například v rameni prvního vodícího profilu, s nímž se má opěrný dílec spojovat, vytvořit perforační obrazec s vhodnými otvory, které se svařováním pod ochrannou atmosférou zaplní přísadovým materiálem, aby se tak opěrný dílec spojil s vodícím profilem.

Když jsou opěrné dílce s prvním vodícím profilem spojeny, vloží se přestavný mechanismus mezi ramena prvního vodícího profilu, přičemž je možno přestavný mechanismus zavést s tuhým lisovacím uložením nebo s tvarovou vazbou mezi opěrné dílce a tím je tento ukotven mezi opěrné dílce na prvním vodícím profilu.

Když opěrné dílce umožňují zavedeni vřetene ze strany odvrácené od základny prvního vodícího profilu kolmo k podélné ose (vřeteno tedy není nutno protahovat skrz otvory na opěrných dílcích), může být před vkládáním přestavného mechanismu do prvního vodícího profilu vřeteno uloženo na přestavném mechanismu a pak se přestavný mechanismus spolu s vřetenem nasadí na první vodící profil. Nejprve se takto vřeteno uvede do záběru s přestavným mechanismem, takto vytvořená konstrukční sestava z přestavného mechanismu a vřetena se nasadí na první vodící profil, druhý vodící profil se nasune na první vodící profil a nakonec se vřeteno například pomocí upínadla vřetena neotáčivě spojí s druhým vodícím profilem. V případě že je nutno vřeteno protahovat skrz otvory v opěrných dílcích ve směru podélné osy, pak společné nasazování přestavného mechanismu s vřetenem na první vodící profil není možné, pokud opěrné dílce již byly na první vodící profil přivařeny. Proto se v takovém případě vřeteno nasadí na přestavný mechanismus teprve až byl přestavný mechanismu již vložen mezi ramena prvního vodícího profilu. Za tím účelem se vřeteno provleče přes otvory v opěrných dílcích a uvede do záběru s přestavným mechanismem tím, že se například přestavný mechanismus s vřetenovou matkou v něm uloženou uvede do otáčivého pohybu, aby se tím takto vřeteno vtáhlo do přestavného mechanismu. Vřeteno je možno na první vodící profil namontovat do záběru před nebo i po nasunutí druhého vodícího profilu na první vodící profil. Když se vřeteno montuje až po nasazení druhého vodícího profilu na první vodící profil, je možno za tímto účelem druhý vodící profil uvést do koncové polohy relativně posunuté vůči prvnímu vodícímu profilu, aby bylo možno vřeteno jednoduchým způsobem navléci na přestavný mechanismus. Když se vřeteno nalézá v požadované poloze v záběru s přestavným mechanismem, druhý vodící profil se posune zpět a vřeteno se pomocí vhodného upínadla vřetene nehybně upevní na druhém vodícím profilu. Přehled obrázků na výkresech Základní myšlenka, která byla podkladem tohoto vynálezu je v dalším blíže vysvětlena na základě příkladů provedení znázorněných na obrázcích. Znázorněny zde jsou:

Obr. 1 perspektivní pohled na první způsob provedení přestavného zařízení, šikmo zepředu;

Obr. 2 čelní zobrazení přestavného zařízení bez dolního vodícího profilu;

Obr. 3 boční pohled na přestavné zařízení bez dolního vodícího profilu a s částečným řezem;

Obr. 4 perspektivní pohled na přestavné zařízení, na něm uložené vřeteno a opěrné dílce přestavného mechanismu přestavného zařízení;

Obr. 5 schématický boční pohled na pozměněný způsob provedení opěrného dílce;

Obr. 6 čelní zobrazení přestavného zařízení, u něhož opěrné dílce uspořádané na boku přestavného mechanismu jsou navzájem spojeny propojovacím úsekem obepínajícím vřeteno;

Obr. 7 v částečném řezu znázorněný boční pohled na přestavné zařízení podle obrázku 6;

Obr. 8 obměněný způsob provedení dvou navzájem spojených opěrných dílců;

Obr. 9 čelní zobrazení uspořádání podle obrázku 8;

Obr. 10 čelní zobrazení dalšího způsobu provedení přestavného zařízení;

Obr. 11 v částečném řezu znázorněný čelní pohled na přestavné zařízení podle obrázku 10;

Obr. 12 perspektivní pohled na obměněný způsob provedení přestavného zařízení; Obr. 13 čelní zobrazení přestavného zařízení podle obrázku 12;

Obr. 14A pohled na přestavné zařízení podle obrázku 12;

Obr. 14B pohled v řezu na přestavné zařízení podle obrázku 12;

Obr. 15 schématické znázornění postupu montáže přestavného zařízení;

Obr. 16 schématické znázornění obměněného způsobu montáže;

Obr, 17 perspektivní pohled na další příklad provedení přestavného zařízení, znázorňující vodící profil s opěrnými dílci na něm uspořádanými;

Obr. 18A pohled na vodící profil a opěrné dílce podle obrázku 17 zespodu, a

Obr. 18B boční pohled na vodící profil a opěrné dílce podle obrázku 17. Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 až 5 znázorňují v různých pohledech první způsob provedení přestavného zařízení, kde je dána dvojice vodících profilů 1, sestávající z prvního vodícího profilu v podobě horního, prvního vodícího profilu 10 a druhého vodícího profilu v podobě dolního, druhého vodícího profilu JM s cílem spojit sedačku motorového vozidla s podlážkou motorového vozidla. Dvojice vodících profilů 1 je součástí zařízení pro podélné přestavování polohy sedačky, které uživateli umožňuje přizpůsobovat polohu sedačky vozidla ve směru délky vozidla. První vodící profil 10 je při tom spojen se sedačkou vozidla a druhý vodící profil U s podlážkou vozidla.

Za účelem nastavování podélné polohy sedačky lze první vodící profil 10 posouvat ve směru podélné osy L vzhledem k druhému vodícímu profilu 11 První vodící profil 10 je za tím účelem kluzně veden po druhém vodícím profilu H, přičemž za účelem bezodporového uložení je možno vhodným a známým způsobem zřídit kuličková ložiska mezi prvním vodícím profilem 10 a druhým vodícím profilem 11 První vodící profil 10, který v průřezu kolmo na osu L má průřezový tvar zhruba písmene „U“ s horní základnou 100 a s bočními rameny 101,102, je za tímto účelem okrajovými úseky 103,104, které jsou obepínány okrajovými úseky 113,114 druhého vodícího profilu 11 sestávajícího z dolní základny HO a bočních ramen 111 ji 12, veden po druhém vodícím profilu 11

Posouvání prvního a druhého vodícího profilu 10, H po sobě navzájem je vyvoláváno elektromotorickým pohonem přes vřetenový pohon. Za tímto účelem je na prvním vodícím profilu 10 uspořádán přestavný mechanismus 2, který se přes vřetenovou matici 23 (viz obr. 3 a obr. 4) nalézá v záběru s neotočně na druhém .15. vodícím profilu H uspořádaným vřetenem 3. Při běhu přestavného zařízení je vřetenová matice 23 poháněna přes hnací šnek 24 zabírající do vnějšího ozubení vřetenové matice 23, odvaluje se - což je způsobeno tím, že vřetenová matice 23 se přes vnitřní závit 230 nalézá v záběru s vnějším závitem 31 vřetena - po vřetenu 3 a přestavuje se tak po délce vřetena 3. Vřetenová matice 23 je uspořádána uvnitř skříně 20 přestavného mechanismu 2 a pomocí úložných prvků 21_, 22 je uložena na tělese 20. Hnací šnek 24, ležící příčně na podélnou osu L, je rovněž otočně uložen v tělese 20 a může být při chodu přestavného zařízení jinak známým způsobem uváděn v točivý pohyb elektromotorem. Přestavný mechanismus 2 je v příkladu provedení znázorněném na obr. 1 až 5 pomocí čtyř v jedné rovině ve směru podélné osy L umístěných opěrných dílců 41, 42,43,44 opřen proti prvnímu vodícímu profilu 10. Opěrné dílce 41,42,43,44 jsou uspořádány na základně 100 na její k přestavnému mechanismu 2 přivrácené straně a trčí ze základny 100 do vnitřního prostoru! definovaného základnou 100 a bočními rameny 101,102 prvního vodícího profilu 10.

Jak je patrno z obrázků 3 a 4, jsou při pohledu ve směru podélné osy_L uspořádány vždy dva opěrné dílce 41,42 před a dva opěrné dílce 43,44 za přestavným mechanismem 2. Opěrné dílce 41, 42, 43,44 mají všechny přibližně trojúhelníkový tvar, přičemž svými horními dosedacími úseky 412, 413 dosedají na základnu 100 prvního vodícího profilu 10 a prostřednictvím svislých opěrných úseků 414 (viz obr. 5) k tělesu 20 přestavného mechanismu 2.

Na horní hraně každého jednotlivého opěrného dílce 41, 42,43, 44 vytvářející horní dotykové úseky 412,413 jsou navíc zřízeny přečnívající tvarově návazné úseky 411, 421,431.441, které se provlékají skrz otvory m, 142,143,144 (znázorněno v dílčím řezovém zobrazení podle obrázku 3 a schématicky na obrázcích 15 a 16) a vytvářejí tvarovou návaznost opěrných dílců 41,42^ 43,44 ve směru podélné osy L na prvním vodícím profilu 10.

Navíc jsou opěrné dílce 41,42,43,44 například pomocí švarného švu kruhově obepínajícího tvarově návazné úseky 411,421,431,441 svařeny s obrubou otvoru 141,142,143,144 na základně 100 prvního vodícího profilu 10, přičemž alternativně

nebo doplňkově mohou být provedeny zevnitř základny 100 i švarné švy na dosedacích úsecích 412, 413.

Jak je patrno z obr. 1 a 2, trčí opěrné dílce 41_, 42, 43, 44 vystupující ze základny 100 do vnitřního prostoru J. prvního vodícího profilu 10 a ve dvojicích mezi sebou drží přestavný mechanismus 2 (viz též obr. 4). K tomu je zde mezi vždy dva opěrné dílce 41, 42 resp. 43,44 založeno vřeteno 3 a prostupuje jimi, přičemž z každé dvojice opěrných dílců před resp. za přestavným mechanismem 2 (při pohledu ve směru podélné osy L) dosedá jeden opěrný dílec 41,43 na straně jednoho ramene 102 a druhý opěrný dílec 42, 44 druhého ramene 101 (viz obr. 2). Přestavný mechanismus je podepírán pomocí opěrných dílců 41,42, 43,44 na prvním vodícím profilu 10 a současně se přes vřetenovou matici 23 nalézá v záběru s vřetenem 3_neotočně upevněným na druhém vodícím profilu. S dalším ukotvením přestavného mechanismu 2 na vodícím profilu 10 se nepočítá a není ho ani zapotřebí, protože je pomocí opěrných dílců 41,42,43,44 a záběru s vřetenem 3 přestavného mechanismu 2 k prvnímu vodícímu profilu 10 dostatečně ukotven.

Za chodu přestavného zařízení se pohybuje přestavný mechanismus 2 elektromotoricky poháněným způsobem odvalováním vřetenové matice 23 na vřetenu 3 po délce vřetena 3 a vyvolává při tom v závislosti na konkrétním směru přestavování přestavnou sílu na opěrné dílce 41,42 uspořádané na jedné straně přestavného mechanismu 2 nebo na opěrné dílce 43,44 uspořádané na druhé straně přestavného mechanismu 2, dané síle vystavené opěrné dílce 41,42 nebo 43, 44 zavádějí přestavnou sílu do prvního vodícího profilu 10 a způsobí tím přestavení prvního vodícího profilu 10 do příslušného přestavného směru. Tím, že se opěrné dílce 41,42, 43,44 plošným úsekem 415 nalézají v rovině souběžné s podélnou osou L vřetena 3, mohou opěrné dílce 41, 42, 43, 44 výhodným způsobem podpírat přestavný mechanismus 2 podél podélné osy L na prvním vodícím profilu 10. Tím, že opěrné dílce 41,42, 43,44 jsou s prvním vodícím profilem 10 svařeny a k tomu přes daný tvarově návazný úsek 4H, 421,431. 441 s tvarovou návazností přiléhají k otvorům 141,142,143,144 prvního vodícího profilu 10, jsou opěrné dílce 41, 42,43,44 při jednoduché konstrukční formě pevně spojeny s prvním vodícím profilem 10.

Na rozdíl od běžně používaných upevňovacích úhelníků nepoužívají opěrné dílce 41, 42.43, 44 žádných závitových spojů pro upevnění na prvním vodícím profilu 10. Kromě toho jsou opěrné dílce 41,42, 43,44 vytvořeny tak, aby bylo možno přestavný mechanismus 2 vkládat zdola, tedy ze strany odvrácené od základny 100 prvního vodícího profilu 10 do vnitřního prostoru I prvního vodícího profilu 10 včetně opěrných dílců 41, 42,43, 44 na vodícím profilu již upevněných. Opěrné dílce 41, 42.43, 44 je díky tomu možno nezávisle na přestavném mechanismu 2 a již před přestavným mechanismem 2 navařit na první vodící profil 10.

Opěrné dílce 41, 42,43, 44 je možno vyrobit jednoduše a levně. Vzhledem k tomu, že navíc nejsou potřebné žádné dodatečné konstrukční dílce pro závitové upevňování, snižují se materiálové náklady ještě více a i montáž je zjednodušena, protože montážní úkony pro vytvoření závitových spojů odpadají. O výhodných postupech montáže přestavného zařízení bude ještě pojednáno později v souvislosti s obrázky 15 a 16. Při pozměněném řešení konstrukce opěrných dílců 41,42 podle obrázků 6 a 7 jsou opěrné dílce 41,42 vzájemně spojeny pomocí propojovacího úseku 410, takže vzniká opěrná dvojice s integrálně propojenými opěrnými dílci 41,42. Propojovací úsek 410 při tom obepíná vřeteno na jeho straně odvrácené základně 100 prvního vodícího profilu 10, takže opěrné dílce 41,42 spolu s propojovacím úsekem 410 vřetena 3 vůči prvnímu vodícímu profilu 10 uzavírají a vřeteno 3 je skrz opěrné dílce 41,42 provlékáno. Vzniká tak zvlášť pevná opěrná dvojice, s níž je montáž ještě dále usnadněna, protože integrální opěrné dílce 41, 42 lze společně v jediném pracovním taktu nasadit na první vodící profil 10 a s ním svařit. Totéž platí i pro opěrné dílce 43, 44 uspořádané na druhé straně přestavného mechanismu 2 (viz obr. 7). Při dalším na obrázcích 8 a 9 znázorněném uspořádání integrální dvojice sestávající z opěrných dílců 41,42 jsou opěrné dílce 41, 42 navzájem spojeny pomocí příčně ležícího propojovacího úseku 440 na straně opěrných dílců 41,42 přivrácené k přestavnému mechanismu 2. Na propojovacím úseku 410 je vytvořen otvor 417 pro provlečení vřetene 3, přičemž tento otvor 417 může být směrem dolů zaslepen obloukovým úsekem 418 (na obrázku znázorněno šrafováním) nebo i směrem dolů otevřen (takže pak je možno vřeteno 3 na opěrný dílec 41,42 nasazovat zespodu). 18

Obrázky 10 a 11 znázorňují další příklad provedení přestavného zařízení, které je v podstatě funkčně totožné s výše popisovaným přestavným zařízením a u něhož jsou konstrukční dílce stejnou funkcí, pokud je to účelné, opatřeny stejnými vztahovými značkami.

Na rozdíl od výše popisovaného přestavného zařízení je při způsobu provedení podle obrázků 10 a 11 v pohledu ve směru podélné osy L před a za přestavným mechanismem 2 uspořádáno vždy po jednom opěrném dílci 51, 52, a tyto se nalézají v jedné rovině příčně k podélné osej. a téměř úplně uzavírají průřez tvaru „U“ horního prvního vodícího profilu 10 v rovině kolmé k podélné osej.. Oba opěrné dílce 51, 52 jsou při tom ve směru podélné osy L uspořádány se vzájemným přesazením a uzavírají mezi sebou přestavný mechanismus 2.

Opěrné dílce 51, 52 jsou oba vytvořeny plošným způsobem s příčně k podélné ose L probíhajícím opěrným úsekem 517, 527, na nějž dosedá přestavný mechanismus 2.

Opěrné dílce 51, 52 mají navíc plošný úsek 516, 526 rozkládající se pod úhlem k opěrnému úseku 517, 527 , jímž opěrné dílce 51, 52 plošně přiléhají k ramenu 102 prvního vodícího profilu 10 a přes nějž jsou opěrné dílce 51, 52 přivařovány k ramenu 102. Zřízení takového plošného úseku 516, 526 zaručuje spolehlivé pevné přisednutí opěrných dílců 51, 52 k prvnímu vodícímu profilu a umožňuje provedení plošného švarného spoje (například pomocí oválného švarného švu nebo švu tvaru S) za účelem příznivého přenosu sil do prvního vodícího profilu 10. Kromě toho se zřízením plošného úseku 516, 526 zajišťuje vysoký odporový moment (plošný setrvačnostní moment) opěrných dílců 51, 52 . Tím, že plošný úsek 516, 526 dosedá na rameno 102 prvního vodícího profilu 10 a že přes plošný úsek 516, 526 se provádí švarný spoj opěrného dílce 51, 52 s prvním vodícím profilem, se vytváří přeplátovací spoj (přivrstvení) znamenající vysokou pevnost při dobré nosnosti. Díky příčně ležícím opěrným dílcům 51, 52 se vytváří lůžko pro přestavný mechanismus 2, přes něž se přestavný mechanismus 2 opírá o první vodící profil 10 a je upevněno na prvním vodícím profilu 10 a do něhož je možno přestavný mechanismus 2 vkládat zdola, tedy ze strany odvrácené od základny 100 prvního vodícího profilu 10.1 zde je možno opěrné dílce 51, 52 vyrábět jako jednoduché kovové součástky levným způsobem bez náročného opracování. V opěrných dílcích 51, 52 je vytvořen otvor 515, skrz nějž vyčnívá vřeteno 3 směrem k přestavnému mechanismu 2.

Na každém z opěrných dílců 51, 52 je navíc zřízen záběrový úsek 511, 521, prostupující do otvoru 151.152 v podobě vybrání v rameni 101 prvního vodícího profilu 10. Tyto záběrové úseky 511, 521 slouží k podepření opěrných dílců 51, 52 v případě srážky a zasahují za tím účelem do příslušného otvoru 151,152 ramene 101 s vůlí S takovým způsobem, aby za normální provozní situace, tedy při působení běžně se v provozu přestavného zařízení vyskytujících zátěžových sil (přestavné síly a síly z hmotnosti pasažéra) nedocházelo k jejich dosednutí na obrubu otvoru 151, 152 a aby se tak nedostaly do dotyku s ramenem 101. Teprve v případě nárazu a z toho nastalé (plastické nebo elastické) deformace prvního vodícího profilu 10 nebo při srážce (podle směru působení srážky) právě zatíženého opěrného dílce 51, 52 se záběrový úsek 511, 521 dostane do dotyku s ramenem 101 prvního vodícího profilu TO a tak vytvoří doplňkovou oporu pro přestavný mechanismus 2 o první vodící profil 10, takže přestavný mechanismus 2 i při nastalé srážce a při takto vznikajících vysokých silových zátěžích se bezpečně udrží na prvním vodícím profilu 10. Tím, že záběrové úseky 511. 521 za normálního provozního stavu nejsou v dotyku s ramenem 101 prvního vodícího profilu 10, je zabráněno nežádoucímu působení hluku v důsledku (elastické) deformace prvního vodícího profilu 10 za normálního provozu, například když pasažér usedá do sedačky vozidla.

Otvory 151,152 na ramenu 101 prvního vodícího profilu 10 (viz obrázek 10) mohou být směrem dolů, tedy ve směru dál od základny 100, otevřené, takže opěrné dílce 51, 52 mohou být vkládány do prvního vodícího profilu 10 zdola a zasouvány do příslušných otvorů 151. Tímto způsobem jsou opěrné dílce 51, 52 uspořádány na prvním vodícím profilu a pak se upevňují na prvním vodícím profilu 10 přivařením, takže opěrné dílce 51, 52 jsou na prvním vodícím profilu 10 upevněny naprosto spolehlivě. V případě způsobu provedení, znázorněného na obrázcích 12 až 14A, B a pozměněného oproti způsobu provedení podle obrázků 10 a 11 mají opěrné dílce 51, 52 navíc ke svému plošnému úseku 516, 526, přes nějž jsou svařovány s ramenem 102 prvního vodícího profilu, ještě po jednom záběrovém úseku 511, 521, který se rozkládá plošně v rovině nadél podélné osy L od opěrného úseku 517, 527. Opěrné 20 20 ft 4· • * · dílce 51, 52 pak mají na opěrném úseku 517, 527 každý jednak plošný úsek 516. 526 a dále ještě záběrový úsek 511, 521, takže se z toho stává v podstatě jakési žlábkové uspořádání opěrných dílců 51, 52 do tvaru „U“, kde základnu tohoto „U“ tvoří opěrný úsek 517, 527 a jeho ramena jednak plošný úsek 516, 526 a dále záběrový úsek 511,521. Záběrové úseky 511, 521 zasahují každý do jednoho otvoru 151,152 v ramenu 101 prvního vodícího profilu 10, přičemž na záběrovém úseku 511,521 je vždy uspořádán jazýček 518, 528, který prostupuje otvorem 151,152 v ramenu 101 prvního vodícího profilu 10 (viz obr. 13). Při způsobu provedení podle obrázků 12 až 14A, B (a rovněž při výše popsaném způsobu provedení podle obrázků 10 a 11) zasahuje každý záběrový úsek 511,521 do příslušného otvoru 151,152 prvního vodícího profilu s určitou vůlí S, přičemž tato vůle S je dimenzována tak, aby záběrový úsek 511.521za normální zátěže v provozu přestavného zařízení nepřicházel do dotyku s obrubou daného příslušného otvoru 151,152, nýbrž až teprve v případě srážky a touto srážkou způsobených nárazových silách s následnou deformací prvního vodícího profilu 10 a/nebo právě přetíženého opěrného dílce 51, 52 se do dotyku s obrubou příslušného otvoru 151. 152 skutečně dostane. Za normálního provozního stavu však záběrový úsek 5H , 521 pouze volně zasahuje do přiřazeného otvoru v ramenu 101, aby pak až v případě srážky k dotyku s vodícím profilem 10 došlo a tím se tento zpevnil.

Uspořádáním záběrových úseků 5H, 521 s vůlí S v příslušných otvorech 151,152 je možno zlepšit akustiku přestavného zařízení za normálního provozu a je též možno takto odstranit nebo alespoň zmenšit pnutí, které by mohlo způsobit tuhý chod za provozu. Při způsobu provedení podle obrázků 12 až 14A,B jsou navíc na opěrných dílcích 51, 52 zřízeny tvarově návazné úseky 512, 522, které prostupují základnu 100 prvního vodícího profilu 10 v podobě jazýčků na otvorech 153,154 a jsou předsunuty směrem vzhůru, tedy směrem ven na základnu 100. Tyto tvarově návazné úseky 512. 522 slouží jednak k tvarově návaznému upevňování opěrných dílců 51, 52 na prvním vodícím profilu 10, jednak ve zdvojené funkci jako polohovací pomůcka například k uspořádání náhonu nebo ohebné ovládací hřídelky na prvním vodícím profilu 10. Za tím účelem se například mezi tvarově návazné úseky 512, 522 uspořádá držák, přes nějž se pak má vést ovladač nebo pohonná hřídelka, čímž se '21 umožní jednoduché a přesné polohování dílců na vodícím profilu 10, takže pak je možno ovládací hřídelku uvést přesně do záběru s přestavným mechanismem 2 .

Jak je patrno z čelního pohledu na obrázku 14A, jsou opěrné dílce 51, 52 na prvním vodícím profilu 10 uspořádány tak, aby tolerance polohy opěrných dílců 51, 52 vůči sobě navzájem byla minimalizována. Za tímto účelem se při montáži opěrné dílce 51, 52 s použitím vhodného montážního nářadí vzájemně upnou takovým způsobem, aby byly ve směru podélné osy L na sebe natlačovány tak, aby svým směrem k druhému opěrnému dílci 51, 52 směřujícím okrajovým úsekem otvoru 153,154 na základně 100 prvního vodícího profilu 10 dosedaly a tím se předepsaným způsobem nastaví rozteč B mezi opěrnými dílci 51, 52 .

Rozteč B mezi opěrnými dílci 51, 52 popisuje míru rozevření mezi opěrnými dílci 51, 52 , mezi něž se vkládá přestavný mechanismus 2. Při jednom dalším, oproti příkladům provedení podle obrázků 11 a 12 a podle obrázků 12 až 14 pozměněném příkladu provedení, znázorněném na obrázcích 17, 18A a 18B, jsou opěrné dílce 51, 52 s opěrnými úseky 517, 527 ležícími příčně na podélnou osu L, uspořádány na horním, prvním vodícím profilu 10. Opěrné dílce 51, 52 při tom přiléhají svým jako hrana opěrného úseku 517, 527 provedeným příložným úsekem 519, 529 k ramenu 102 prvního vodícího profilu 10 a jsou přes tento příložný úsek 519, 529 s tímto ramenem 102 prvního vodícího profilu 10 svařeny.

Kromě toho je na opěrném úseku 517, 527 vytvořen vždy jeden plošný úsek 516, 526, ležící v rovině souběžné s podélnou osou L a v tomto případě tvoří záběrový úsek, který zasahuje do otvoru 151,152 v ramenu 101 vodícího profilu 10 a při tom zachovává vůli S (viz obr. 18A) proti obrubě vybrání 151 -152· Plošné úseky 516, 526 k tomu mají ještě jazýček 518, 528, který podobně jak naznačeno na obrázku 13, prostupuje příslušné vybrání 151,152 v ramenu 101s dodržením vůle S. Podobně jako popsáno výše je tato vůle dimenzována tak, aby plošný úsek 516, 526 každého opěrného dílce, představující záběrový úsek, za normálního provozu nepřicházel do dotyku s ramenem 101 vodícího profilu 10, nýbrž aby k dotyku s ramenem 101 prvního vodícího profilu docházelo pouze při mimořádně vysokých zátěžích v případě srážky a jí způsobené deformace vodícího profilu 10 nebo opěrného dílce 51, 52 . 22 22 * * * * * *

Podle příkladu provedení dle obrázků 17,18A, 18B jsou opěrné dílce 51, 52 spojovány vždy výhradně za jeden boční úsek hrany v podobě příložného úseku 519. 529 s vodícím profilem 10, a to s ramenem 102 vodícího profilu 10. Příložný úsek 519. 529 může být při tom na tupo zevnitř nasazen na rameno 102 a zevnitř navařen například krčkovým svarem nebo zevně provařením s ramenem 102. V tomto případě je rovněž myslitelné, že by opěrné dílce 51. 52 svým příložným úsekem 519, 529 s tvarovou návazností zasahovaly do příslušného vybrání v ramenu 102 a na tomto tvarovém sestavení s ramenem 102 byly svařeny.

Opěrný úsek 517, 527 každého opěrného dílce 51, 52 leží příčně k podélné ose], a zaplňuje v podstatě tvar „U“ vodícího profilu 10, přičemž vřeteno 3 (viz např. Obr. 11) prostupuje opěrné úseky 517, 527 skrz otvory 515, 525, Opěrné dílce 51, 52 jsou s prvním vodícím profilem 10 pevně spojeny pouze přes příložný úsek 519, 529, nikoliv však například svým horním, k základně 100 vodícího profilu 10 přivráceným hranovým úsekem a ani svými plošnými úseky 516, 526, které pouze volně zasahují do otvorů 151, 152 ramena 101 prvního vodícího profilu 10. I když u výše popisovaných příkladů provedení byly kombinovány společně opěrné dílce 41, 42, 43,44 resp. 51. 52 stejného druhu, je také myslitelné a možné vzájemně kombinovat různé formy opěrných dílců 41,42,43,44 resp. 51, 52. Tak je například možno na jedné straně přestavného mechanismu 2 zřídit dva nadél postavené opěrné dílce 41,42, zatímco na druhé protilehlé straně přestavného mechanismu 2 je uspořádán příčně posazený opěrný dílec. Zřízením opěrných dílců 41,42,43,44 resp. 51, 52 je možno záměrným způsobem nastavovat a přizpůsobovat i deformační chování při nehodou způsobených přetíženích. Základem zde je, že při výskytu nehodou způsobených zátěží do jednoho směru je žádoucí co nejtužší chování přestavného zařízení (obvykle při čelní srážce), zatímco při nehodovém přetížení z opačného směru s působením silových zátěží v opačném směru je spíš (určitá) deformace přímo žádoucí za účelem útlumu silového působení na pasažéra (obvykle v případě zadního nárazu pro zmírnění úrazu zrychlením). Zejména opěrné dílce 41,42,43,44 mohou být přizpůsobeny takovým způsobem, aby při takovém nehodou způsobeném přetížení mohlo docházet k záměrné deformaci a aby touto deformací bylo možno zátěžové síly absorbovat. .- ' '23 * * # «« « r t- 6 «»·«*·· Tím, že opěrné dílce 41, 42, 43, 44 resp. 51_, 52 jsou svařovány s prvním vodícím profilem, mění se účelově montážní postup používaný pro přestavné zařízení.

Obvykle probíhá montáž přestavného zařízení tak, že se nejprve v určité jedné konstrukční sestavě sestaví vřeteno a upevňovací zařízení v podobě upevňovacího úhelníku, a v další druhé konstrukční sestavě se kluzně sestaví vodící profily do dvojice vodících profilů. První konstrukční sestava se pak zasune do druhé konstrukční sestavy, tedy do dvojice vodících profilů za účelem upevnění upevňovacího úhelníku s prvním vodícím profilem a vřetene na druhém vodícím profilu pomocí upevňovacího úhelníku vřetene. Když ve smyslu tohoto vynálezu se opěrné dílce 41,42, 43, 44 resp. 51, 52 s prvním vodícím profilem 10 svaří, je možno provést připojení těchto opěrných dílců 41,42, 43, 44 resp. 5J[, 52 k prvnímu vodícímu profilu výhodněji ještě dříve, než se přestavný mechanismus 2 nasadí na první vodící profil 10, jak je schématicky znázorněno pro první montážní postup na obrázku 15. V prvním montážním kroku se zde opěrné dílce 41, 42, 43, 44 (na obr. 15 znázorněny jako podélně orientované opěrné dílce) založí do prvního vodícího profilu 10 a svařením se s ním spojí.

Usazování a přivařování opěrných dílců 41, 42, 43, 44 resp. 51, 52 se při tom s výhodou provádí pod předpětím, tím, že opěrné dílce 41,42, 43,44 resp. 51, 52 se ve třech prostorových směrech (odpovídajících nadél podélné osy L směřujícímu směru X, směru Y a směru Z při účelem dané montáži do vozidla) vzájemně a/nebo vzhledem k prvnímu vodícímu profilu 10 upnou s použitím vhodného upínacího nářadí. Při používání nadél postavených opěrných dílců 41_, 42,43,44 (víz příklad provedení podle obrázků 1 až 9) se například opěrné dílce 41, 42, 43, 44 ve dvojicích ve směru X (v podélné ose L) a směru Y (vodorovný směr kolmý k podélné ose L) k sobě navzájem přitlačí a tím se párově vzájemně upnou, zatímco navíc každý opěrný dílec 41,42,43,44 ve směru Z (vertikální směr příčně k podélné osel-) se přitlačí proti základně 100 prvního vodícího profilu 10. Při používání příčně položených opěrných dílců 51, 52 (viz příklady provedení na obr. 10 až 14A, 14B) se opěrné dílce 51, 52 vzájemně upínají ve směru X tím, že se na sebe navzájem přitlačí a současně se každý opěrný dílec 51, 52 tlačí ve směrech Y a Z proti prvnímu vodícímu profilu 10. V upnutém stavu se opěrné dílce 41,42, 43,44 tímto způsobem s polohovou přesností přivaří k prvému vodícímu profilu IQ. V druhém montážím kroku se potom přestavný mechanismus 2 založí mezi opěrné dílce 41,42, 43, 44 na prvním vodícím profilu IQ. Při třetím montážním kroku se dolní, druhý vodící profil H ve směru podélné osy L nasune na první vodící profil 10 a ve čtvrtém pracovním kroku se vřeteno 3 rovněž ve směru podélné osy L zasune do prostoru vytvořeného mezi vodícími profily 10, H, provlékne se mezi opěrnými dílci 41, 42, nasadí se na přestavný mechanismus, zavede se do přestavného mechanismu 2 a provleče dál skrz opěrné dílce 43,44. V posledním pátém pracovním kroku se pak pomocí vhodného upevňovacího úhelníku vřetene 6, který je schématicky naznačen na obrázku 15, vřeteno 3 neotočně spojí se spodním druhým vodícím profilem 11.

Aby se usazování vřetene 3 do přestavného mechanismu 2 usnadnilo, je možno spodní, druhý vodící profil H zasunout do zadní polohy vzhledem k prvnímu vodícímu profilu 10 tak, aby bylo možno vřeteno 3 snadněji nasadit na přestavný mechanismus 2. Za účelem uvedení vřetena 3 do záběru s vřetenovou maticí 23 (viz obr. 3 a 4) se provádí zavádění vřetena 3 přednostně tím, že se vřetenová matice 203 uvede do chodu a točivého pohybu, takže vřeteno 3 se samo vtáhne do přestavného mechanismu 2.

Na obrázku 15 jsou znázorněny různé montážní směry. Zatímco přestavný mechanismus 2 se ukládá do montážního směru M1 svisle zdola na první vodící profil 10, provádí se montáž druhého vodícího profilu H na prvním vodícím profilu IQ a vřetena 3 v montážních směrech M2, M3 ve směru podélné osy L. Upevňovací úhelníky 6 se na sestavu nasazují z obou stran, aby se vřeteno 3 mohlo neotočně pevně spojit se spodním druhým vodícím profilem.

Na obrázku 15 schématicky znázorněného montážního postupu lze s výhodou použít, když vsazování vřetena 3 zdola do prvního vodícího profilu IQ není možné, například protože opěrné dílce 44,42, 43, 44 jsou způsobem uvedeným na obrázku 6 směrem dolů uzavřené, takže vřeteno 3 je nutno do montážního směru M3 ; * ‘25 • * * fc « 0 fc * * # «. » * * # · provléknout mezi opěrnými dílci 41,42, 43, 44 . Tohoto montážního postupu se s výhodou používá i při použití opěrných dílců znázorněných na obrázcích 10 až 14.

Pokud opěrné dílce 41,42, 43, 44 způsobu nasazování vřetena zdola nepřekáží, je možno použít i jednoho pozměněného, na obrázku 16 schématicky znázorněného montážního postupu. Při něm se opět v prvním pracovním kroku opěrné dílce 44,42, 43.44 svaří s prvním vodícím profilem 10, aby se pak v druhém pracovním kroku přestavný mechanismus 2 s vřetenem 3 již v něm usazeným zdola usadil v montážním směru Ml na první vodící profil 10. V třetím pracovním kroku se druhý vodící profil H nasune na první vodící profil 10 a vřeteno 3 se zde pak pomocí upevňovacího úhelníku 6 při čtvrtém pracovním kroku pevně neotočně spojí s druhým vodícím profilem U. Výhodou této druhé varianty je, že nasazování vřetena 3 může probíhat mimo vodící profily 10, H a tím se zjednoduší, protože odpadá obtížné provlékání do prostoru vytvořeného mezi vodícími profily 10,11

Za účelem spojení opěrných dílců 41, 42, 43,44 resp. 54, 52 s prvním vodícím profilem je možno s výhodou použít postup laserového svařování, což umožňuje nenákladné, jednoduché a snadno automatizovatelné spojování opěrných dílců 44, 42.43.44 resp. 51, 52. Je možno však bez dalšího používat i jiných svařovacích postupů.

Myšlenka, která je podkladem tohoto vynálezu není omezena na výše popisované příklady použití, nýbrž je možno ji uskutečňovat v zásadě i u zcela jinak strukturovaných způsobů provedení. Tak je možno například používat i opěrných dílců jiných tvarů a jinak orientovaných. Kromě toho používání přestavného zařízení tohoto druhu není omezeno na podélné přestavování sedačky vozidel, nýbrž je možno jej v zásadě využít i pro jiná přestavná zařízení, u nichž jsou dva vodící profily posuvně po sobě vedeny v podélném směru prostřednictvím vřetenového mechanismu.

Seznam vztahových značek 1 10 100 101, 102 103, 104 11 110 111,112 113, 114 141, 142, 143, 151, 152, 153, 2 20 21,22 23 230 24 3 31 41,42,43,44 41 “, 42“ 410,430 411,421,431, 412,413 414 415 416 417 418 51,52 510 dvojice vodících profilů první vodící profil základna rameno okrajový úsek druhý vodící profil základna rameno okrajový úsek 144 otvor 154 otvor přestavný mechanismus těleso úiožný prvek vřetenová matice vnitřní závit ovládací šnek vřeteno vnější závit opěrný dílec opěrný dílec spojovací úsek 441 tvarově návazný úsek dosedací úsek opěrný úsek plošný úsek tvarově návazný úsek otvor obloukový úsek opěrný oííec propojovací úsek 511, 521 záběrový úsek 512,522 tvarově návazný úsek 515 otvor 516, 526 plošný úsek 517, 527 opěrný úsek 518, 528 jazýček 519, 529 přiložný úsek 6 upevňovací úhelník vřetena A prostor B I prostor vnitřní prostor L podélná osa M1, M2, M3 montážní směr S vůle

Claims (26)

1. *28 ·» · * ·

   PATENTOVÉ NÁROKY 1. Přestavné zařízení pro vzájemné přestavování dvou dílců vozidla, obsahující • ve směru podélné osy podélně uložený první vodící profil, vytvářený základnou a se základnou spojenými bočními rameny, • posuvně na prvním vodícím profilu uspořádaný, ve směru podélné osy podélně uložený druhý vodící profil, • mezi rameny na prvním vodícím profilu uspořádaný přestavný mechanismus obsahující vřetenovou matici, kterou je za účelem ovládání přestavného zařízení možno uvést do otáčivého pohybu kolem podélné osy, • na druhém vodícím profilu neotáčivě uspořádané, ve směru podélné osy podélně uložené vřeteno, které s vřetenovou maticí přichází do záběru takovým způsobem, že při otáčivém pohybu vřetenové matice je první vodící profil vzhledem k druhému vodícímu profilu ve směru podélné osy posouván, a • upevňovací zařízení pro upevňování přestavného mechanismu na prvním vodícím profilu, vyznačené tím, že upevňovací zařízení má alespoň dva od sebe navzájem odděleně vytvořené opěrné dílce (41,42,43,44; 51, 52), z nichž alespoň jeden při pohledu ve směru podélné osy (L) je uspořádán před přestavným mechanismem (2) a alespoň jeden při pohledu ve směru podélné osy (L) za přestavným mechanismem (2) mezi rameny (101, 102) na prvním vodícím profilu (10), přičemž tyto alespoň dva opěrné dílce (41,42,43, 44; 51, 52) mají každý alespoň jeden v rovině podél podélné osy (L) se rozkládající plošný úsek (415; 516, 526) a jsou svařeny se základnou (100) ařnebo alespoň s jedním z ramen (101,102) prvního vodícího profilu (10).
2. 2. Přestavné zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že opěrné dílce (41,42,43, 44; 51,52) jsou upraveny tak, že přestavný mechanismus (2) může být vložen '29 '29 V ř • « mezi ramena (101,102) prvního vodícího profilu (10), i když jsou na prvním vodícím profilu (10) přivařeny opěrné dílce (41,42, 43,44,; 51, 52).
3. 3. Přestavné zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že tyto alespoň dva opěrné dílcej(41,42, 43, 44; 51, 52) mají každý alespoň jeden tvarově návazný úsek (411,421, 431, 441; 512, 522), zasahující do otvoru (141, 142, 143, 144; 151,152,153,154) v základně (100) a/nebo na alespoň jednom ze žeber (101, 102) prvního vodícího profilu (10).
4. 4. Přestavné zařízení podle nároku 3, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílce (41,42,43,44j51, 52) jsou každý pomocí tvarově návazného úseku (411,421,431,441; 512, 522) ve směru podélné osy (L) s tvarovou návazností opřeny o první vodící profil (10).
5. 5. Přestavné zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílce (41,42,43,44; 51,52) jsou vždy na daném alespoň jednom tvarově návazném úseku (411,421,431,441; 512, 522) svařeny s prvním vodícím profilem (10).
6. 6. Přestavné zařízení pod«e jednoho z nároků 3 až 5, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílcejfU, 42, 43,44; 51, 52) jsou vždy na jednom příložném úseku (412, 413; 516, 526 ), jimž opěrný dílec (41, 42,43,44; 51, 52) přiléhá k základně (100) a/nebo alespoň k jednomu z ramen (101,102) prvního vodícího profilu (10) a který se od daného alespoň jednoho tvarově návazného úseku (411,421,431,441, 512, 522) liší, s prvním vodícím profilem (10) svařeny.
7. 7. Přestavné zařízení podle některého z předchozích nároků, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílce (41, 42,43,44; 51, 52) jsou za plošný úsek (415; 516, 526) svařeny se základnou (100) a/nebo s alespoň jedním z ramen (101,102) prvního vodícího profilu (10). » t I
8. 8. Přestavné zařízení podle některého z předchozích nároků, vyznačené tím, že opěrné dílce (51, 52) mají tvarově návazný úsek (512, 522), který prostupuje základnou prvního vodícího profilu (10) a přes základnu (100) vyčnívá ven.
9. 9. Přestavné zařízení podle některého z předchozích nároků, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílce (41,42,43,44; 51, 52) jsou přivařeny za vnitřní stranu základny (ICO) směřující k přestavnému mechanismu (2) a/nebo k alespoň jednomu z ramen (101,102).
10. 10. Přestavné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílce (41,42,43, 44) svým podél podélné osy (L) směřujícím příložným úsekem (412,413) plošného úseku (415) přiléhají k prvnímu vodícímu profilu (10) a prostřednictvím příčně k podélné ose (L) probíhajícího opěrného úseku (414) plošného úseku (415) podepírají přestavný mechanismus (2).
11. 11. Přestavné zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že při pohledu ve směru podélné osy (L) je uspořádána jedna dvěma opěrnými dílci (41, 42) vytvářená dvojice opěrných dííců před přestavným mechanismem (2) a jedna dvěma opěrnými dílci (43,44) vytvářená dvojice opěrných dílců za přestavným mechanismem (2), přičemž opěrné dílce (41, 42, 43,44) každé dvojice mezi sebe pojmou vřeteno (3).
12. 12. Přestavné zařízeni podle nároku 11, vyznačené tím, že dané dva opěrné dílce (41, 42, 43, 44) jedné dvojice opěrných dílců jsou vzájemně spojeny pomocí propojovacího úseku (410), přičemž propojovací úsek (410) obepíná vřeteno (3) po jeho od základny (100) prvého vodícího profilu (10) odvrácené straně.
13. 13. Přestavné zařízení podie jednoho z nároků 1 až 9, vyznačené tím, že dané alespoň dva opěrné dílce (51, 52) mají vždy jeden v rovině příčné k podélné ose (L) se nalézající opěrný úsek (517, 527), přičemž opěrné dílce (51, 52) vždy přes jednu k přestavnému mechanismu (2) přivrácenou stranu opěrného úseku (517, 527) přestavný mechanismus plošně opírají. 31
14. 14. Přestavné zařízení podle nároku 13, vyznačené tím, že vřeteno (3) prostupuje skrz opěrné dílce (51, 5^ přes otvor(51£).
15. 15. Přestavné zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačené tím, že opěrné dílce (51, 52) svým plošným úsekem (516, 526) plošně přiléhají k ramenu (102) prvního vodícího profilu (10) a za plošný úsek (516, 526) jsou svařeny s prvním vodícím profilem (10).
16. 16. Přestavné zařízení podle jednoho z nároků 13 až 15, vyznačené tím, že opěrné dílce (51, 52) mají vždy jeden záběrový úsek (511, 521), nalézající se kolmo k opěrnému úseku ^517, 527) a souběžně s plošným úsekem (516, 526) a je uspořádán v otvoru (151,152) prvního vodícího profilu.
17. 17. Přestavné zařízení podle nároku 11, vyznačené tím, že záběrový úsek (511, 521) při pohledu směrem podélné osy (L) prostupuje do otvoru (151,152) s vůlí S takovým způsobem, že plošný úsek (516, 526) za normálního provozního stavu přestavného zařízení nevstupuje v dotyk s ramenem (101) prvního vodícího profilu (10), nýbrž teprve při deformaci prvního vodícího profilu (10) a/nebo opěrného dílce (51, 52) v důsledku srážky vstupuje do dotyku s ramenem (101) prvního vodícího profilu (10).
18. 18. Přestavné zařízení podíe nároku 13 nebo 14, vyznačené tím, že opěrné dílce (51, 52) svým plošným úsekem (516, 526) prostupují do otvoru (151,152) ramene (101) prvního vodícího profilu (10), přičemž plošný úsek (516, 526) je s vůlí (S) v příslušném otvoru (151,152) prvního vodícího profilu (10) je uspořádán tak, že plošný úsek (516, 526) za normálního provozního stavu přestavného zařízení nevstupuje do dotyku s ramenem (101) prvního vodícího profilu (10), nýbrž teprve při deformaci prvního vodícího profilu (10) a/nebo opěrného dílce (51, 52) v důsledku srážky vsxupuje do dotyku s ramenem (101) prvního vodícího profilu (10).
19. 19. Postup montáže přestavného zařízení podle jednoho z následujících nároků, s následujícími kroky: .32 - upevnění daných nejméně dvou opěrných dílců (41, 42,43,44; 51,52) přivařením k prvnímu vodícímu profilu (10), - usazení přestavného mechanismu (2) mezi ramena (101,102) prvního vodícího profilu (10), a - uspořádání druhého vodícího profilu (11) na prvním vodícím profilu (10).
20. 20. Postup podle nároku 19, vyznačený tím, že za účelem upevnění daných alespoň dvou opěrných dílců (41,42,43,44; 51, 52) na prvním vodícím profilu (10) opěrné díice (41,42,43,44; 51, 52) - na alespoň jednom tvarově návazném úseku (411,421,431,441; 512, 522) vždy u jednoho otvoru (141, 142, 143,144; 151, 152,153, 154) uspořádat a ve směru podélné osy (L) upnout, - v alespoň jednom směru příčně k podélné ose (L) vzhledem k prvnímu vodícímu profiiu (10) upnout, - na alespoň jednom plošném úseku (412,413; 516, 526) svařit s prvním vodícím profilem (10).
21. 21. Postup podle nároku 13, vyznačený tím, že opěrné dílce (41,42,43,44; 51, 52) se s prvním vodícím profilem (10) spojují laserovým svařováním nebo svařováním pod ochrannou atmosférou.
22. 22. Postup podle nároku 19, vyznačený tím, že opěrné dílce (41,42,43,44; 51, 52) se spojují s prvním vodícím profilem (10) pomocí .aserového svařování přes krčkový svar nebo provařením nebo svařováním pod ochrannou atmosférou s přísadovým materiálem přes otvor v prvním vodícím profilu (10).
23. 23. Postup podie některého z nároků 18 až 21, vyznačený tím, že přestavný mechanismus (2) se zavác. mezi opěrné dílce (41,42, 43, 44; 51, 52) lisovacím nebo tuhým uložením.
24. 24. Postup podle některého z nároků 18 až 22, vyznačený tím, že před vkládáním přestavného mechanismu (2) mezi ramena (1C1, 102) prvního vodícího profilu * · * (10) se vřeteno (3) uspořádané na přestavném mechanismu (2) a přestavný mechanismus (2) spolu s vřetenem (3) nasazují na první vodící profil (10).
25. 25. Postup podle některého z nároků 18 až 22, vyznačený tím, že po vložení přestavného mechanismu (2) mezi ramena (101,102) prvního vodícího profilu (10) se vřeteno (3) nasazuje na přestavný mechanismus (2).
26. 26. Postup podle některého z nároků 18 až 22, vyznačený tím, že po uspořádání druhého vodícího profilu (11) na prvním vodícím profilu (10) se vřeteno (3) nasadí na přestavný mechanismus (2) a spojí se s druhým vodícím profilem (11) .