CZ11098A3 - Antiparazitické markfortiny a parahequamidy - Google Patents

Antiparazitické markfortiny a parahequamidy Download PDF

Info

Publication number
CZ11098A3
CZ11098A3 CZ98110A CZ11098A CZ11098A3 CZ 11098 A3 CZ11098 A3 CZ 11098A3 CZ 98110 A CZ98110 A CZ 98110A CZ 11098 A CZ11098 A CZ 11098A CZ 11098 A3 CZ11098 A3 CZ 11098A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
hydroxy
formula
alkyl
compounds
compound
Prior art date
Application number
CZ98110A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ296008B6 (cs
Inventor
Byung H. Lee
Michael F. Clothier
Original Assignee
Pharmacia & Upjohn Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=21695455&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ11098(A3) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Pharmacia & Upjohn Company filed Critical Pharmacia & Upjohn Company
Publication of CZ11098A3 publication Critical patent/CZ11098A3/cs
Publication of CZ296008B6 publication Critical patent/CZ296008B6/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A01AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01NPRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N43/00Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds
    • A01N43/90Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds having two or more relevant hetero rings, condensed among themselves or with a common carbocyclic ring system
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P33/00Antiparasitic agents
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P33/00Antiparasitic agents
    • A61P33/10Anthelmintics
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P33/00Antiparasitic agents
    • A61P33/14Ectoparasiticides, e.g. scabicides
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D491/00Heterocyclic compounds containing in the condensed ring system both one or more rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms and one or more rings having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by groups C07D451/00 - C07D459/00, C07D463/00, C07D477/00 or C07D489/00
    • C07D491/22Heterocyclic compounds containing in the condensed ring system both one or more rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms and one or more rings having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by groups C07D451/00 - C07D459/00, C07D463/00, C07D477/00 or C07D489/00 in which the condensed system contains four or more hetero rings

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Nitrogen Condensed Heterocyclic Rings (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)
  • Percussion Or Vibration Massage (AREA)
  • Epoxy Compounds (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)

Description

Tento vynález se týká markfortinů a paraherquamidů, které jsou užitečnými antiparazitiky.
Dosavadní stav techniky
Markfortiny jsou známé sloučeniny, viz Journal ofthe Chemical Society Chemical Communications, 601-602 (1980) pro Markfortin A a Tetrahedron Letters, 22, 19771980 (1981) pro Markfortiny B a C. Tyto sloučeniny jsou houbovými metabolity Penicillium roqueforti. Markfortiny jsou strukturně podobné paraherquamidům, které jsou rovněž známými sloučeninami.
Paraherquamidy jsou uvedeny v Tetrahedron Letters, 22, 135-136 (1981), a v Journal of Antibiotics, 44, 492-497 (1991). U.S. Patenty 4,866,060 a 4,923,867 uvádějí použití markfortinů A, B a C a určitých jejich derivátů pro léčení a prevenci parazitických nemocí u zvířat.
WO 92/22555 (publikováno 23. prosince 1992) genericky popisuje derivát markfortinů nebo paraherquamidu (t.j. částečný vzorec (III) substituovaný v pozici 14 methylem nebo methyl a hydroxyskupinou, avšak neuvádí žádný popis přípravy takových 14-methyl-14-hydroxymarkfortinových sloučenin.
Journal of Antibiotics, 43, 1380-1386 (1990) uvádí Paraherquamid A, který má následující strukturu:
o • · • · · · · ·
Markfortin A má následující strukturu:
Markfortin B má následující strukturu:
Markfortin C má následující strukturu:
• ·
Markfortin D má následující strukturu:
WO 91/09961 (publikováno 11. července 1991) uvádí různé deriváty markfortinu a paraherquamidu a jejich 12a-N-oxidů, stejně jako výrobu VM 29919 (paraherquamid) a VM 55596 (12a-N-oxid paraherquamidu) inter alia z Penicillium Sp. IMI 332995.
US Patent 4,873,247 uvádí deriváty paraherquamidu a kmen Penicillium charlessi MF 5123 (ATCC 20841) pro výrobu paraherquamidu. US Patent 4,978,656 (stejně jako EP 390532-A, EP-301742-A) uvádí různé syntetické deriváty paraherquamidu, stejně jako výrobu paraherquamidu z Penicillium charlessi MF 5123 (ATCC 20841).
International Publication WO 92/22555 (publikováno 23. prosince 1992) genericky uvádí sloučeniny 14a-hydroxymarkfortinu a postup, který používá sloučeniny
14-hydroxy-14-methylmarkfortinu pro výrobu antiparazitických léčiv. Avšak neuvádí žádný popis možného způsobu přípravy sloučenin 14a-hydroxymarkfortinu nebo 14ahydroxy-14p-markfortinu.
International Publication WO94/29319 uvádí různé 14-substituované markfortiny a jejich deriváty.
Jsou známy 15-alkyl-14-hydroxy sloučeniny (III), kde ni je 0, viz International Publication WO94/29319.
Podstata vynálezu
Jsou uvedeny 15-alkyl-14-hydroxy sloučeniny vzorce (III), kde ni je 1 až 3, Noxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
Rovněž jsou uvedeny fluorosloučeniny vzorce (Vlil), kde n2 je 0 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
• · · · • ······ · · « ··· · ·
9 · · · · ··· ···· · ·« .·* ·· ·«
Dále jsou uvedeny 15-alkyl-16-hydroxy sloučeniny vzorce (X), kde ητ je 0 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
Doplňkově jsou uvedeny sloučeniny paraherquamidu B vzorce (XIII), kde ητ je 0 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
Je uveden 14,15-Dehydro-16-oxoparaherquamid B.
Rovněž jsou uvedeny 2-deoxo-15-alkyl sloučeniny vzorce (XXI), kde R14 je -H nebo C1-C4 alkyl a kde R15 je -H nebo C1-C4 alkyl N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
Dále je uvedena 2-deoxosloučenina vzorce (XXIII), kterou je 2-desoxomarkfortin A a jeho farmaceuticky přijatelné soli.
Doplňkově jsou uvedeny sloučeniny 14-hydroxy-2-deoxoparaherquamidu vzorce (XXV), N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
Jsou uvedeny sloučeniny vybrané ze skupiny obsahující 15a-ethyl-14a-hydroxy17-oxomarkfortin A, 14a-hydroxy-15a-vinyl-17-oxomarkfortin A, 14a-hydroxy-15a(1 ',2'-dihydroxyethyl)-17-oxomarkfortin A, 14a-hydroxy-15a-hydroxymethyl-17oxomarkfortin A, 15a-fluormethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A, 14,15-dehydro-15methylmarkfortin A, 14a-hydroxy-16,17-dioxo-15a-methyl markfortin A, 14a-hydroxy16-ΟΧΟ-15a-methylparaherquamid B, 16,17-dioxomarkfortin A, 16-oxoparaherquamid B (XVI), 14a-hydroxy-15a-methyl-17-oxomarkfortin.
Jsou uvedeny 1,2-dehydro sloučeniny (XXIX).
Rovněž jsou uvedeny 2-alkyl-2-desoxo sloučeniny (XXXI).
Nárokované sloučeniny jsou připraveny známými postupy, z výchozích surovin nebo z látek, které mohou být snadno připraveny ze známých sloučenin známými metodami. K přípravě nových sloučenin podle vynálezu jsou použity známé poznatky z chemie, aplikované na známé výchozí suroviny v novém pořadí.
Schéma A popisuje výhodný postup přípravy 15-alkyl-14-hydroxy sloučenin (III). Je známa výchozí 14-hydroxy-a,p-nenasycená sloučenina (I), viz International Publication WO94/29319. 14-hydroxy-a,p-nenasycené sloučeniny (I) mohou být přeměněny na odpovídající 15-alkyl-17-oxo sloučeniny (II) reakcí s alkylačním činidlem jako je Grignardovo činidlo nebo alkylměďnatany; výhodným alkylačním činidlem je Grignardovo činidlo vzorce CH3-(CH2)ni-Mg-Xo, kde ηή je O až 3 a Xo je halogen. Je také váhodné že, ni je 1 a Xo je -Br. Výhodným postupem je reakce 14-hydroxy-a,3nenasycené sloučeniny (I) s ethylmagnesiumbromidem a jodidem sodným za podmínek standardní 1,4-adice za vzniku 15-alkyl-17-oxosloučenin (II). 15-alkyl-17-oxosloučeniny (II) jsou pak redukovány známými prostředky pro redukci karbonylové skupiny na alkylenovou část jako je redukce pomocí borandimethylsulfidového komplexu nebo pomocí dalších redukčních činidel jako je boran-THF komplex nebo tetrahydridohlinitan lithný. Je výhodné použití borandimethylsulfidového komplexu pro redukci. U 15-alkyl-
14-hydroxysloučenin (III) je s výhodou ni rovno 1. Jsou známy 15-alkyl-14hydroxysloučeniny (III), kde ni je rovno 0, viz International Publication WO94/29319.
Schéma B popisuje postup přípravy fluorsloučenin vzorce (Vlil). 14-hydroxy-a,3nenasysycená (I) výchozí surovina je přeměněna na odpovídající nenasycenou sloučeninu (IV) Grignardovou adicí, podobnou té, která byla použita k alkylaci 14hydroxy-a,3-nenasycené sloučeniny (I) ve schématu A, ale nyní za použití CH2=CH(CH2)n2-Mg-Xo/jodid měďný, kde n2 je 0 až 3 namísto CH3-(CH2)ni-Mg-Xo (schéma A). Nenasycená sloučenina (IV) je pak přeměněna na odpovídající dihydroxysloučeninu (V) oxidací dvojné vazby nenasycené části Ci5 bočního řetězce reakcí s oxidačním činidlem jako je oxid osmičelý (katalytický) a 4-methylmorfolin-N-oxid; upřednostňovaným oxidačním činidlem je oxid osmičelý a 4-methylmorfolin-N-oxid. Dihydroxysloučeniny (V) jsou pak přeměněny na odpovídající hydroxyalkylsloučeniny (VI) oxidací, po které následuje redukce. Výhodným oxidačním činidlem je jodistan sodný a redukčním činidlem je tetrahydroboritan sodný. Hydroxyalkylsloučeniny (VI) jsou přeměňovány na odpovídající fluor-oxosloučeniny (VII) reakcí s fluoračním činidlem jako je tetrabutylammoniumfluorid a p-toluensulfonylfluorid. Endocyklická dvojná vazba fluor-oxosloučenin (VII) je redukována známými metodami, s výhodou boran-tetrahydrofuranovým komplexem za vzniku požadované fluorsloučeniny (Vlil). S výhodou u fluorsloučenin (Vlil) je n2 s výhodou 1.
Schéma C popisuje postup přípravy 15-alkyl-16-hydroxysloučenin (X). Dobře známou metodou používající diethylaminosíratrifluorid (DAST) je nejdříve odstraněna
14-hydroxylalkyl skupina za vzniku 14,15-dehydro funkční skupiny, což nakonec poskytuje A14-15-alkylsloučeniny (IX). Δ14-15-alkylsloučeniny (IX) jsou hydroxylovány za vzniku požadovaných 15-alkyl-16-hydroxysloučenin (X) reakcí s hydroxylačním činidlem, výhodněji s oxidem seleničitým, vařením pod zpětným chladičem v inertním rozpouštědle jako je p-dioxan. U 15-alkyl-16-hydroxysloučenin (X) je nj s výhodou 0.
Schéma D popisuje postup přípravy 15-alkylparaherquamid B sloučenin (XIII). Výchozí 15-alkyl-14-hydroxysloučeniny (III) jsou oxidovány na odpovídající 15-alkyl6
ΦΦΦΦ φφφ « · φ φφφφ φφφ φ · φ φφφφ φ φφφ* φ · · φ φ φφφ « φ φ φ φφφφ φφφ φφφφ φ ·· φφ φφ · φ
16,16-dioxo Markfortin A sloučeniny (XI) reakcí s kyslíkem v přítomnosti katalyzátoru jako je platina na uhlíku. U 15-alkyl-16,17-dioxo Markfortin A sloučenin (XI) se pak redukuje šestičlenný dioxokruh na pětičlenný kruh za vzniku 15-alkyl-16-oxo paraherquamid B sloučenin (XII) působením nějaké peroxykyseliny, s výhodou mchlorperoxybenzoové kyseliny. U 15-alkyl-16-oxo paraherquamid B sloučenin (XII) se pak 16-oxoskupina odstraní redukčním činidlem, s výhodou tetrahydridohlinitan lithný/chlorid hlinitý, za vzniku požadovaných 15-alkylparaherquamid B sloučenin (XIII). U 15-alkylparaherquamid B sloučenin (XIII) je s výhodou ni rovno 0.
Schéma E popisuje postupy přípravy různých oxosloučenin, kterými jsou 16,17dioxomarkfortin A (XV), 16-oxoparaherquamid Β (XVI) a 14,15-dehydro-16oxoparaherquamid Β (XVII) pomocí postupů příkladů 13 a 14.
Schéma F popisuje postupy přípravy 2-deoxo-14-hydroxysloučenin (XXI), kde výchozími látkami jsou14-hydroxy-a,p-nenasycené ketony (XVIII), kde R14 je -H nebo C1-C4 alkyl a kde R15 je -H nebo C1-C4 alkyl. U 14-hydroxy-a,p-nenasycených amidů (XVIII) se Á15-dvojná vazba redukuje reakcí s vhodným lithiovým činidlem R15-Li v přítomnosti bromidu lithného za vzniku 14-hydroxy-17-oxosloučenin (XIX). V případě požadavku může být během této reakce pozice C15 alkylována. U 14-hydroxy-17oxosloučenin (XIX) se dále 17-oxoskupina redukuje pomocí borandimethylsulfidového komplexu (jak je dříve popsáno ve schématu A), viz příklad 15. Tato redukce poskytuje 14-hydroxysloučeninu (XX) stejně jako sloučeninu, kde jak 2- tak 17-karbonylové skupiny jsou redukovány, požadovanou 2-deoxo-14-hydroxy (XXI) sloučeninu.
Schéma G popisuje postup přípravy 2-deoxosloučenin (XXIII), viz příklad 16.
Schéma H popisuje postup přípravy odpovídajících 14-hydroxy-2deoxoparaherquamidů (XXV).
Alternativně a s výhodou mohou být deriváty 2-desoxomarkfortinu (XXIII), 14hydroxy-2-desoxoparaherquamidu B a 14-hydroxymarkfortinu A (XXV) připraveny se 40-70% výtěžkem postupem uvedeným dále ve schématu O. Podle schématu O amid (XXVI) reaguje s vhodným alkylchlormravenčanem nebo anhydridovým derivátem působením buď hydridu draselného nebo hydridu sodného za vzniku odpovídajícího imidu (XXVII), který je redukován tetrahydroboritanem sodným za vzniku odpovídající 2-hydroxysloučeniny (XXVIII). U imidu (XXVII) musí být chráněn dusík v N-1 (viz R17 vzorce XXVII) jak je známo, dokud nenastane redukce C-2 karbonylu. Výhodné chránící skupiny zahrnují fenyl, 4-nitrofenyl a f-butylfluorenylmethyl. Z 2 hydroxysloučeniny (XXVIII) je pak odstraněna chránící skupina různými známými metodami za vzniku odpovídající 1,2-dehydrosloučeniny (XXIX), která může být redukována tetrahydroboritanem sodným za vzniku odpovídajícího 2desoxomarkfortinu (XXIII), 14-hydroxy-2-desoxoparaherquamidu B a 14hydroxymarkfortinu A (XXV) s celkovým výtěžkem 40-70%. Pokud R17 je f-butyl, je kratším způsobem získání 2-desoxomarkfortinu (XXIII), 14-hydroxy-2desoxoparaherquamidu B a 14-hydroxymarkfortinu A (XXV) reakce imidu (XXVII) s tetrahydroboritanem sodným vařením pod zpětným chladičem v glymu nebo diglymu (bis(2-methoxyethyl)ether).
2-alkyl-2-desoxoparaquamid A (XXXI) je získán z odpovídajícího 1,2dehydromarkfortinu A (XXIX) reakcí s vhodným alkyllithiovým činidlem, jak je známo.
Antiparazitické sloučeniny se týkají a zahrnují 15-alkyl-14-hydroxysloučeniny (III), fluorsloučeniny (Vlil), 15-alkyl-16-hydroxysloučeniny (X), 15-alkylparaherquamid B (XIII), 2-deoxo-14-hydroxysloučeniny (XXI), 2-desoxomarkfortin (XXIII), 14-hydroxy-2desoxoparaherquamid B a 14-hydroxymarkfortin A (XXV), 14,15-Dehydro-16oxoparaherquamid B (XVII), 1,2-dehydrosloučeninu (XXIX) a 2-alkyl-2desoxosloučeninu (XXXI), jejich N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli, u těch sloučenin, kde existují.
Antiparazitické sloučeniny jsou aminy a jako takové, tvoří přídavkem kyselin soli, v případě, že reagují s dostatečně silnými kyselinami. Farmaceuticky přijatelné soli zahrnují soli jak anorganických, tak organických kyselin. S výhodou jsou to farmaceuticky přijatelné soli z odpovídajících volných aminů, protože tvoří sloučeniny, které jsou rozpustnější ve vodě a krystaličtější. Výhodné farmaceuticky přijatelné soli zahrnují soli následujících kyselin: methansulfonové, chlorovodíkové, bromovodíkové, sírové, fosforečné, dusičné, benzoové, citrónové, vinné, fumarové, maleinové, CH3(CH2)n-COOH, kde n je 0 až 4, HOOC-(CH2)n-COOH, kde n je stejné jako výše definované.
Antiparazitické sloučeniny jsou aminy a jejich reakcí s peroxokyselinami jako je m-chlorperoxybenzoová kyselina se získají odpovídající 12a-N-oxidy, jak je známo.
Antiparazitické sloučeniny podle vynálezu jsou neočekávaně silnými antiparazitickými činidly proti endoparazitům a ektoparazitům, zvláště helmintům a členovcům, které zapříčiňují četné parazitické nemoci u lidí, zvířat a rostlin.
• ·
Parazitické nemoci mohou být zapříčiněny buď endoparazity nebo ektoparazity. Endoparazity jsou parazity žijící uvnitř těla hostitele, buď v některém orgánu (jako je žaludek, plíce, srdce, střevo, atd.) nebo pod kůží. Ektoparazity jsou parazity žijící na vnějším povrchu hostitele, ale přesto získávající živiny z hostitele.
Endoparazitické nemoci jsou obecně označovány jako helmintiáza, kvůli infekci hostitele parazitickými červy známými jako helminty. Helmintiáza je rozšířený a vážný celosvětový hospodářský problém, kvůli infekci domestikovaných zvířat jako jsou prasata, ovce, koně, hovězí dobytek, kozy, psi, kočky a drůbež. Mnohé z těchto nemocí jsou zapříčiněny skupinou červů, popisovaných jako hlísty, které zapříčiňují nemoci u různých druhů zvířat po celém světě. Tyto nemoci jsou často vážné a mohou skončit smrtí infikovaného zvířete. Nejběžnějšími rody hlíst infikujících výše zmíněná zvířata jsou Haemonchus, Tríchostrongylus, Ostertagia, Nematodirus, Cooperia, Ascaris, Bunostomum, Oesophagostomum, Chabertia, Trichuris, Strongylus, Trichonema, Dictyocaulus, Capillaria, Heterakis, Toxocara, Ascaridia, Oxyurís, Ancyfostoma,
Uncinaria, Toxascaris a Parascaris. Mnohé parazity jsou druhově specifické (infikují pouze jednoho hostitele) a většina také má výhodné místo infekce u zvířat. A tak, Haemonchus a Ostertagia primárně infikují žaludek, zatímco Nematodirus a Cooperia převážně atakují střeva. Další parazity se přednostně usídlí v srdci, očích, plících, krevních cévách a podobně, zatímco jiné jsou podkožními parazity. Helmintiáza může vést k slabosti, ztrátě hmotnosti, chudokrevnosti, střevnímu poškození, podvýživě a poškození dalších orgánů. Pokud tyto nemoci nejsou léčeny, mohou vést k usmrcení zvířete.
Vážným problémem jsou rovněž infekce způsobené ektoparazitickými členovci jako jsou klíšťata, roztoči, vši, stájové mouchy, homflies?, mouchy masařky, blechy a podobně. Infekce způsobené těmito parazity končí ztrátou krve, poškozením kůže a mohou být na překážku normálním stravovacím návykům, a tudíž zapříčinit ztrátu hmotnosti. Tyto infekce také mohou vyústit v přenos vážných onemocnění jako je encefalitida, anaplazmóza, plané neštovice a podobně, které mohou být smrtelné.
Zvířata mohou být ve stejné době infikována několika druhy parazitů, protože infekce způsobená jedním parazitem může zvíře oslabit a učinit je náchylnějším k infekci způsobené druhým druhem parazitu. Tudíž látka se širokým spektrem aktivity je zvláště výhodná při léčení těchto nemocí. Antiparazitické sloučeniny mají neočekávaně vysokou aktivitu proti těmto parazitům, a navíc jsou rovněž aktivní proti Dirofilaria u psů, • 444
444 44 44444
444 44 4 4 444
4444 · 4 4 44 444 44
4 4444444
4444 4 44 4 · 4444
Nematospiroides a Syphacia u hlodavců, kousavému hmyzu a migrujícím dvoukřídlým larvám jako je Hypoderma sp. u hovězího dobytka a Gastrophilus u koní.
Antiparazitické sloučeniny jsou rovněž užitečné proti endo a ektoparazitúm, které způsobují parazitické nemoci u lidí. Příklady takových endoparazitů, které infikují člověka zahrnují gastrointestinální parazity rodu Ancylostoma, Necator, Ascaris, Strongyloides, Trichinella, Capillaria, Trichurís, Enterobius a podobné. Další endoparazity, které infikují člověka se nalézají v krvi nebo v jiných orgánech. Příklady takových parazitů jsou vlasovcovití červi Wucheria, Brugia, Onchocerca a podobně, stejně jako mimostřevní stadia střevních červů Strongylides a Trichinella. Ektoparaziti, kteří infikují člověka, včetně členovců jako jsou klíšťata, blechy, roztoči, vši a podobně, chovají se stejně jako u domestifikovaných zvířat, to znamená, že infekce způsobené těmito parazity mohou vést k přenosu vážných a dokonce smrtelných nemocí. Antiparazitické sloučeniny jsou aktivní proti těmto endo a ektoparazitúm a navíc jsou rovněž aktivní proti kousavému hmyzu a dalším dvoukřídlým škůdcům, kteří otravují člověka. Pokud jsou antiparazitické sloučeniny podávány orálně nebo parenterálně, pak jsou podávány v dávkách od 0,05 do 20 mg/kg tělesné hmotnosti zvířete.
Antiparazitické sloučeniny jsou rovněž užitečné proti běžným škůdcům v domácnosti jako jsou Blatella sp. (šváb), Tineola sp. (šatní mol), Attagenus sp. (kobercový brouk), Musea domestica (moucha domácí) a proti Solenopsis Invicta (dovezený červený mravenec).
Antiparazitické sloučeniny jsou dále užitečné proti škůdcům v zemědělství jako jsou mšice (Acyrthiosiphon sp.), kobylky a květopas bavlníkový, stejně jako proti hmyzím škůdcům, které napadají uskladněné obilí jako je Tribolium sp. a proti nevyvinutým stadiím hmyzu, které žijí na rostlinných tkáních. Antiparazitické sloučeniny jsou rovněž užitečné jako nematocidy pro regulaci půdních hlíst, což může být důležité z hlediska zemědělství.
Pro použití jako antiparazitické prostředky u zvířat mohou být antiparazitické sloučeniny podávány vnitřně buď orálně nebo injekcí, nebo zevně jako kapalina nebo jako šampon.
Pro orální aplikaci mohou být antiparazitické sloučeniny podávány v podobě kapslí, tablet nebo bolusu, který se vpravuje zvířeti do huby nebo alternativně mohou být přimíšeny do zvířecí potravy. Kapsle, tablety a bolusy jsou směsí aktivní složky v kombinaci s vhodným nosným vehikulem jako je škrob, talek, stearát horečnatý nebo
• 4
4 4 • 4 44 • 4 hydrogenfosforečnan vápenatý. Tyto jednotkové dávky se připravují dokonalým smícháním aktivní složky s vhodnými jemně práškovanými inertními složkami zahrnujícími ředidla, plniva, dezintegrační prostředky, suspenzační prostředky a/nebo pojivá tak, že je získán stejnorodý směsný roztok nebo suspenze. Inertní složka je taková, která nereaguje s antiparazitickými sloučeninami a která není toxická pro léčené zvíře. Vhodné inertní složky zahrnují škrob, laktosu, talek, stearát hořečnatý, rostlinné pryskyřice a oleje a podobně. Tyto formulace mohou obsahovat velmi proměnlivé množství aktivních a neaktivních složek, závisející na množství faktorů jako jsou velikost a druh zvířete, které má být léčeno a druh a závážnost infekce. Aktivní složka může být rovněž podávána jako přísada do krmivá jednoduchým smícháním antiparazitické sloučeniny s krmnou látkou nebo aplikací této sloučeniny na povrch potravy. Alternativně může být aktivní složka smíchána s inertním nosičem a výsledná směs pak může být smíchána s potravou nebo zkrmována přímo zvířetem. Vhodné inertní nosiče zahrnují kukuřičnou mouku, citrusovou moučku, kvasné zbytky, sójovou drť, sušené obilí a podobně. Aktivní složky jsou dokonale promíchány s těmito inertními nosiči rozemletím, mícháním, mletím nebo převracením tak, že konečná kompozice obsahuje od 0,001 do 5,0 % hmotnostních aktivní složka.
Antiparazitické sloučeniny mohou být alternativně podávány parenterálně injekcí formulace skládající se z aktivní složky rozpuštěné v inertním kapalném nosiči. Injekce mohou být buď intramuskulární, intraruminální, intratracheální nebo podkožní. Injikovatelná formulace se skládá z aktivní složky smíchané s vhodným inertním kapalným nosičem. Přijatelné kapalné nosiče zahrnují rostlinné oleje, například arašídový olej, bavlníkový olej, sezamový olej a podobně, stejně jako organická rozpouštědla, například solketal, glycerol formal? a podobně. Rovněž mohou být použity alternativní vodné parenterální formulace. Rostlinné oleje jsou výhodnými kapalnými nosiči. Formulace se připravují rozpouštěním a suspendováním aktivní složky v kapalném nosiči tak, že konečná formulace obsahuje od 0,005 do 20 % hmotnostních aktivní složky.
Zevní aplikace antiparazitické sloučeniny je možná použitím kapalné dávky léku nebo šamponu obsahujících antiparazitické sloučeniny v podobě vodného roztoku nebo suspenze. Tyto formulace obecně obsahují suspenzační prostředek jako je bentonit a normálně budou také obsahovat odpéňovadlo. Jsou přijatelné formulace
4444
4 4 44 4 4 · ··
Π* 4 4 4 4 4 4444
44*4 444 44 444 44
4 44444«4
4444 4 4 · 4444 44 obsahující od 0,005 do 20 % hmotnostních aktivní složky. Výhodnými formulacemi jsou ty, které obsahují od 0,5 do 5 % hmotnostních antiparazitických sloučenin.
Antiparazitické sloučeniny jsou primárně užitečné jako antiparazitická činidla pro léčení a/nebo prevenci helmintiázy u domestikovaných zvířat jako je hovězí dobytek, ovce, koně, psi, kočky, kozy, prasata a drůbež. Jsou rovněž užitečná při prevenci a léčení parazitických infekcí těchto zvířat způsobených ektoparazity jako jsou klíšťata, roztoči, vši, blechy a podobně. Jsou rovněž účinná při léčení parazitických infekcí u lidí. Při léčení takových infekcí mohou být antiparazitické sloučeninypoužity samostatně nebo ve vzájemné kombinaci nebo v kombinaci s jinými, s nimi nesouvisejícími antiparazitickými prostředky. Dávkování antiparazitické sloučeniny požadované k dosažení nejlepších výsledků závisí na několika faktorech, jako je druh a velikost zvířete, typ a závažnost infekce, způsob aplikace a použité specifickéantiparazitické sloučenině. Orální aplikace antiparazitické sloučeniny při dávkování od 0,005 do 50 mg na kg tělesné hmotnosti zvířete buď v jednotlivé dávce nebo v několika dávkách v odstupu několika dnů obecně poskytuje dobré výsledky. Jednotlivá dávka jedné z antiparazitických sloučenin normálně postačuje, avšak v případě opakované infekce nebo parazitních druhů, které jsou obzvlášť odolné, mohou být dávky opakovány. Techniky podávání antiparazitických sloučenin jsou odborníkům známy.
Antiparazitické sloučeniny mohou být rovněž použity v boji se škůdci v zemědělství, které napadají úrodu buď na polích nebo při uskladnění. Pro tento způsob použití jsou antiparazitické sloučeniny aplikovány jako spreje, prachy, emulze a podobně, buď na rostoucí rostliny nebo na sklizenou úrodu. Techniky aplikace antiparazitických sloučenin tímto způsobem jsou odborníkům v zemědělství známy.
Přesné dávkování a frekvence podávání závisí na použití specifické antiparazitické sloučeniny, konkrétním stavu a jeho závažnosti, věku, hmotnosti, obecné fyzické kondici konkrétního pacienta. Další léčení jednotlivce může být provedeno známým postupem a může být přesněji stanoveno měřením hladiny v krvi nebo koncentrace antiparazitických sloučenin v pacientově krvi a/nebo pacientovy odezvy na konkrétní léčebné podmínky.
Definice a vysvětlení níže uvedené platí pro termíny použité v celém dokumentu, jak ve specifikaci tak v nárocích.
Chemické vzorce představující různé sloučeniny nebo fragmenty molekul v popisu a nárocích mohou obsahovat navíc různé substituenty, aby se přesně • · · ·· · definovaly strukturní rysy. Tyto různé substituenty jsou označeny písmenem nebo písmenerp následovaným dolním indexem, například, „Z/1 nebo „Rj“,kde „i“ je celé číslo. Tyto různé substituenty jsou bud jednovazné nebo dvojvazné tzn., že představují skupinu navázanou na vzorec jednou nebo dvěma chemickými vazbami. Například, skupina Zí by představovala dvojvaznou proměnnou, pokud by byla navázána na vzorec CH3-C(=Z1)H. Skupiny Rf a Rj by představovaly jednovazné proměnné substituenty, pokud by byly navázány na vzorec CH3-CH2-C(Ri)(Rj)-H. Pokud jsou chemické vzorce napsány v lineární podobě tak, jako ty výše uvedené, jsou proměnné substituenty obsažené v závorkách navázány na atom bezprostředně nalevo od proměnného substituentu uzavřeného v závorce. Pokud jsou dva nebo více po sobě jdoucí různé substituenty uzavřeny v závorkách, pak každý z těchto po sobě jdoucích různých substituentů je navázán bezprostředně na předchozí levý atom, který není v závorkách. Ve výše uvedeném vzorci jsou tedy obě skupiny R, a Rj navázány na předcházející uhlíkový atom. Rovněž u jakékoliv molekuly s určeným systémem značení uhlíkových atomů, například steroidy, jsou tyto uhlíkové atomy označeny jako Ci, kde „i“ je celé číslo odpovídající číslu uhlíkového atomu. Například, C6 představuje 6 pozici nebo číslo uhlíkového atomu ve steroidním jádře, tak jak je tradičně zvykem označovat ve steroidní chemii. Podobně označení „R6“ představuje proměnný substituent (buď jednovazný nebo dvojvazný) v pozici Ce.
Chemické vzorce nebo jejich části napsané v lineární podobě představují atomy v lineárním řetězci. Symbol obecně označuje vazbu mezi dvěma atomy v řetězci. CH3-O-CH2-CH(Rí)-CH3 tudíž představuje sloučeninu 2-substituovaný-1methoxypropan. Podobným způsobem představuje symbol,,=„ dvojnou vazbu, například CH2=C(Rí)-O-CH3, a symbol „= trojnou vazbu, např. HC=C-CH(Rj)-CH2-CH3. Karbonylové skupiny jsou označovány buď jedním nebo druhým způsobem: -CO- nebo -C(=O)-, přičemž druhý způsob je výhodný pro svou jednoduchost.
Chemické vzorce cyklických (kruhových) sloučenin nebo molekulových fragmentů mohou být napsány v lineární podobě. Tudíž, sloučenina 4-chlor-2methylpyridin může být napsána v lineární podobě N*=C(CH3)-CH=CCI-CH=C*H pomocí konvence, že atomy označené hvězdičkou (*) jsou vzájemně navázány, za tvorby kruhu. Podobně může být cyklický molekulový fragment 4-(ethyl)-1-piperazinyl napsán jako -N*-(CH2)2-N(C2H5)-CH2-C*H2.
Rigidní cyklická (kruhová) struktura, kterékoliv, zde uvedené sloučeniny, definuje orientaci substituentů navázaných na každý uhlíkový atom této rigidní cyklické sloučeniny vzhledem k rovině kruhu. U nasycených sloučenin, které mají dva substituenty navázané na uhlíkový atom, který je součástí kruhového systému, C(Xi)(X2)-, mohou být tyto dva substituenty buď v axiální nebo ekvatoriální pozici vzhledem ke kruhu a mohou se měnit mezi těmito dvěma pozicemi. Avšak, pozice těchto dvou substituentů vzhledem ke kruhu a k sobě navzájem zůstává neměnná. Zatímco každý substituent může někdy ležet v rovině kruhu (ekvatoriální) spíše než nad nebo pod jeho rovinou (axiální), je jeden substituent vždy nad tím druhým. V chemických strukturních vzorcích, znázorňujících takové sloučeniny, bude substituent (Xi), který je „pod“ dalším substituentem (X2) označován tak, že se nachází v alfa (a) konfiguraci a je označován přerušovanou čárkovanou nebo tečkovanou čarou, vedoucí k uhlíkovému atomu, t znamená, symbolem nebo Odpovídající substituent navázaný „nad“ (X2) druhým substituentem (Xi) je označován tak, že se nachází v beta (β) konfiguraci a je označován nepřerušovanou čarou, vedoucí k uhlíkovému atomu.
Pokud je proměnný substituent dvojvazný, mohou být tyto valence považovány za společné nebo oddělené nebo obé definovány jako proměnné. Například, proměnná Ri, navázaná na uhlíkový atom jako -C(=Rj)-, může být dvojvazná a být definována jako oxo (a tak tvořit karbonylovou skupinu (-C0-) nebo jako dva odděleně navázané jednovazné proměnné substituenty a-Rj.j a p-Rj.k. Pokud je dvojvazná proměnná R, definována tak, že se skládá ze dvou jednovazných proměnných substituentů, pak je konvence použitá k definici dvojvazné proměnné ve formě „a-Rj-fp-Rj-k“ nebo v některé její variantě. V takovém případě jsou jak α-Ri-j, tak β-Ri-k navázány na uhlíkový atom za vzniku “C(a-Ri-j)(p-Rj-k)-- Například, jestliže je dvojvazná proměnná R6, -C(=R6)definována tak, že se skládá ze dvou jednovazebných proměnných substituentů, pak tyto dva jednovazebné proměnné substituenty jsou a-Re-vP-R&c, ·· a-Re-ď.p-Re-io, a tak dále, poskytujíce -C(a-R6-i)(p-R6-2)-.....-C(a-R6-9)(P-R6-io)-, a tak dále. Podobně, pro dvojvazebnou proměnnou Rn, -C(=Rn)-, jsou dva jednovazebné proměnné substituenty a-Rn.iip-Rn-2. Výše zmíněná konvence se používá u kruhového substituentu, u kterého neexistuje oddělená a a β orientace (například z důvodu přítomnosti dvojné vazby uhlík-uhlík v kruhu) a u substituentu navázaného na uhlíkový atom, který není součástí kruhu, s tím, že značení a a β je vynecháno.
• · · · · ·
1*+ · ···· *99 9 9 999 99
9 9999999
9999 9 99 99 9999
Tak jako dvojvazebná proměnná může být definována jako dva oddělené jednovazebné proměnné substituenty, tak mohou být dva oddělené jednovazebné proměnné substituenty definovány tak, že vzaty dohromady tvoří dvojvazebnou proměnnou. Například, ve vzorci -Ci(Rj)H-C2(Rj)H- (C! a C2 označuje libovolný první a druhý uhlíkový atom) Rj a Rj mohou být definovány tak, že vzaty dohromady tvoří (1) druhou vazbu mezi Ci a C2 nebo (2) dvojvaznou skupinu jako je oxa (-O-) a tím označují epoxid. Pokud jsou Rj a Rj vzaty dohromady za tvorby komplexnější entity jako je skupina -X-Y-, pak orientace této entity je taková, že Ci ve výše uvedeném vzorci je navázán na X a C2 je navázán na Y. Tudíž, podle konvence formulace „... Rj a Rj jsou vzaty dohromady za tvorby -CH2-CH2-O-CO-... znamená lakton, ve kterém karbonyl je navázán na C2. Avšak, když „Rj a R, jsou vzaty dohromady za tvorby -CO-O-CH2-CH2-“, pak podle konvence znamená lakton, ve kterém je karbonyl navázán na Ci.
Počet uhlíkových atomů v různých substituentech se označuje jedním ze dvou způsobů. První metoda používá prefixu před úplným názvem proměnné jako je „Cí-C/, kde „1“ a „4“ jsou celá čísla představující minimální a maximální počet uhlíkových atomů v proměnné. Prefix je oddělen od proměnné mezerou. Například, „C1-C4 alkyl“ představuje alkyl obsahující od 1 do 4 uhlíkových atomů (včetně jeho izomerních forem, pokud není přesné označení v rozporu s daným). Kdykoliv je tento jednoduchý prefix uveden, pak označuje celkový počet uhlíkových atomů proměnné, jež je definována. Tudíž, C2-C4 alkoxykarbonyl označuje skupinu CH3-(CH2)n-O-CO-, kde n je nula, jedna nebo dvě. Podle druhé metody se označuje odděleně počet uhlíkových atomů pouze každé části této definice uzavřením označení „Cj-Cj“ do závorek a jeho umístěním bezprostředné (bez mezery) před část označení, které je definováno. Podle této volitelné konvence má označení (Ci-C3)alkoxykarbonyl stejný význam jako označení C2-C4 alkoxykarbonyl, protože „C1-C3“ označuje pouze počet uhlíkových atomů alkoxyskupiny. Podobně jak C2-Ce alkoxyalkyl tak (C^C^alkoxy^i.CíOalkyl definují alkoxyalkylové skupiny obsahující od 2 do 6 uhlíkových atomů, liší se tyto dvě definice tím, že první definice umožňuje, aby bud samotná část alkoxy nebo samotná část alkyl obsahovala 4 nebo 5 uhlíkových atomů, zatímco druhá definice limituje každou z těchto skupin na 3 uhlíkové atomy.
Pokud nároky obsahují doslova komplexní (cyklický) substituent, pak bude na konci frázového pojmenování/označení tohoto jednotlivého substituentu záznam (v závorkách), který bude odpovídat témuž jménu/označení v jednom ze schéma, které ·· · ·· ······ ·· ♦ ·· ·· · · · · · ·········· · ···· 9 9 9 9 9 999 99 • · 9 9 9 9 9 99
9999 9 99 99 9999 rovněž dále bude obsahovat chemický strukturní vzorec tohoto jednotlivého substituentu.
Antiparazitické sloučeniny se týkají a zahrnují
15-alkyl-14-hydroxysloučeniny (III), fluorsloučeniny (Vlil),
15-alkyl-16-hydroxysloučeniny (X),
15-alkylparaherquamid B (XIII),
2-deoxo-14-hydroxysloučeniny (XXI),
2-deoxosloučeniny (XXIII),
14-hydroxy-2-deoxoparaherquamidové sloučeniny (XXV),
14,15-Dehydro-16-oxoparaherquamid B (XVII),
1,2-dehydrosloučeninu (XXIX) a
N-oxidy 2-Alkyl-2-desoxosloučeniny (XXXI) a jejich farmaceuticky přijatelné soli, pokud existují.
Všechny teploty jsou ve stupních Celsia.
THF označuje tetrahydrofuran.
Solný roztok označuje vodný nasycený roztok chloridu sodného.
Chromatografie (kolonová a mžiková chromatografie) označuje čištění/separaci sloučenin vyjádřenou jako (nosič, eluent). Rozumí se tím, že vhodné frakce jsou spojovány a zkoncentrovány za vzniku požadovaných sloučenin.
NMR označuje nukleární (protonovou) magnetickou rezonanční spektroskopii, chemické posuny jsou označeny v ppm (δ) ve směru klesajícího pole od tetramethylsilanu.
MS označuje hmotnostní spektroskopii, vyjádřenou jako m/e, mz nebo hmotnost/dávkovací jednotka. [M+Hf označuje kladný ion výchozího plus vodíkového atomu. El označuje elektronový náraz. Cl označuje chemickou ionizaci. FAB označuje bombardování rychlými atomy.
HRMS označuje hmotnostní spektroskopii s velkým rozlišením.
Pojem farmaceuticky přijatelné označuje ty vlastnosti a/nebo látky, které jsou přijatelné pacientem z farmakologického/toxikologického hlediska a vyrábějícím farmaceutickým chemikem z fyzikálního/chemického hlediska posuzujícího složení, formulace, stability, pacientovy akceptace a bioužitečnosti.
• · « 9
Farmaceuticky přijatelné anionty solí zahrnují soli následujících kyselin: methansulfonové, chlorovodíkové, bromovodíkové, sírové, fosforečné, dusičné, benzoové, citrónové, vinné, fumarové, maleinové, CH3-(CH2)n-COOH, kde n je 0 až 4, HOOC-(CH2)n-COOH, kde n je stejné jak je definováno výše.
Pokud jsou použity dvojice rozpouštědel, pak jsou uvedeny poměry použitých rozpouštědel jako objem/objem (v/v).
Pokud je použita rozpustnost pevné látky v rozpouštědle, pak je poměr pevné látky k rozpouštědlu uveden jako hmotnost/objem (wt/v).
Příklady provedení vynálezu
Bez dalšího upřesnění se předpokládá, že odborník v dané oblasti může, za použití předchozího popisu, realizovat vynález v plné šíři. Následující podrobné příklady popisují jak připravit různé sloučeniny a/nebo provádět různé postupy podle vynálezu a měly by být chápány jako pouze ilustrující a ne limitující k předchozímu popisu vynálezu. Odborníci v dané oblasti okamžitě rozpoznají vhodné změny v postupech, co se týče reaktantů, reakčních podmínek a technik.
Postup č. 1 Výroba a izolace Markfortinu A
Očkovací fermentační postup:
Očkovací fermentace jsou očkovány použitím agarových ucpávek izolátu Penicillium sp. UC 7780 (NRRL 18887) skladované nad kapalným dusíkem. Tři ucpávky se rozmrazí a jsou použity jako inokulum. GS-7 se skládá z glukosy a bavlníkové mouky (prodávané pod označením „Pharmamedia“ společností Traders Protein, Procter & Gambie Oilseed Products Co., Memphis, TN, U.S.A.). Pitná voda bez přísad je použita k hydrataci složek media a toto medium je upraveno na pH=7,2 hydroxidem amonným. Medium je rozděleno po 300 ml do 1000 ml baněk s bezprůtokovým uzavřeným systémem a sterilizováno v autoklávu při 121°C po dobu 30 minut. Každá baňka s uzavřeným systémem, obsahující 300 ml media GS-7, je očkována třemi agarovými ucpávkami Penicillium sp. UC 7780 (NRRL 18887) a protřepávána na rotační třepačce při 250 otáčkách za minutu po dobu 36 hodin při 22°C.
Sekundární očkovací fermentační postup:
Zralé očkovací kultury jsou použity jako inokulum pro sekundární medium při 0,3% očkovacím poměru. Sekundární medium se skládá z monohydrátu glukosy ·· · ···· ·· ·· « · · · · · 99·· • 99 9 9 9 · 9·· • 9999 999 9 9 999 99 • ♦ · · · · ··· «··· · 99 99 ··99 (prodávaného pod obchodní značkou Cerelose společností C.P.C. International) 25g, bavlníkové mouky (prodávané pod obchodní značkou „Pharmamedia) 25 g, MgCI2.6H2O 329,8 mg, MnSO4.H2O 11,4 mg, FeSO4.7H2O 3,2 mg, Na2Mo04.2H20 1,8 mg, CaCI2.2H2O 367,6 mg, NaCI 84,2 mg, KCI 5,8 mg, ZnSO4.7H2O 0,1 mg, CoCI2.6H2O 0,1 mg, CuSO4.5H2O 3,1 mg a silikonového odpéňovadla (prodávaného pod obchodní značkou SAG-471 Antifoam) 0,5 ml na litr vody, získané reverzní osmózou. Komponenty media dostačující na 200 litrů sekundárního očkovacího media jsou hydratovány ve vodě, získané reverzní osmózou, která postačuje na objem 190 litrů v 250 litrovém fermentoru. Po formulaci se nastaví pH media na pH 7,2 pomocí NH4OH a pak se medium sterilizuje při 121°C po dobu 30 minut. Dvě baňky s uzavřeným systémem zralých primárních očkovacích kultur se použijí jako inokulum při 0,3% očkovacím poměru. Sekundární očkovací kultura se inkubuje při 22°C, se 125 slm provzdušňováním, s protitlakem 34,45 kPa (5 psig) a 250 otáčkami za minutu po dobu 36 hodin.
Výrobní fermentační postup:
Výrobní medium se skládá z řepné melasy 50 g, rybího masa (prodávaného pod obchodní značkou Menhaden Select Fish Meal) 16 g, kvasnicového extraktu (prodávaného pod obchodní značkou Fidco) 10 g, MgCI2.6H2O 329,8 mg, MnSO4.H2O
11,4 mg, FeSO4.7H2O 3,29 mg, Na2MoO4.2H2O 1,8 mg, CaCI2.2H2O 367,6 mg, NaCI
84,2 mg, KCI 5,8 mg, ZnSO4.7H2O 0,1 mg, CoCI2.6H2O 0,1 mg, CuSO4.5H2O 3,1 mg a silikonového odpéňovadla (prodávaného pod obchodní značkou SAG-471 Antifoam) 0,5 ml na litr vody, získané reverzní osmózou.
Komponenty media dostačující na 5 000 litrů media jsou hydratovány ve vodě, získané reverzní osmózou, která postačuje na objem 4 700 litrů v 5 000 litrovém fermentoru. Po formulaci se nastaví pH media na pH 7,0 pomocí KOH a pak se medium sterilizuje při 123°C po dobu 30 minut. Zralá sekundární očkovací kultura se použije jako inokulum při 1,0% očkovacím poměru. Kultura se inkubuje při 22°C, s 2,500 slm provzdušňováním, s protitlakem 34,45 kPa (5 psig) a 250 otáčkami za minutu po dobu 96 hodin.
Izolace Markfortinu A:
Fermentační objem 4900 I se získá průchodem přes vysoký stojanový mísič do výtěžné nádoby. Po převodu se přidá 4% hmotnost/objem infuzóriové hlinky a 1/2
objemu dichlormethanu. Roztok, obsahující výtěžek, je pak filtrován přes kalolis. Filtrační koláč se 2 krát promyje 10% objemu dichlormethanu.
Získaný filtrát je dekantován, aby se odstranila vodná fáze. Zbývající produktbohatý na dichlormethanovou fázi je pak zkoncentrován na objem 44 I. Koncentrát je pak zjemněn přefiltrováním 20% koncentrátového objemu (9 I) dichlormethanu přes infuzóriovou hlinku.
I zjeměného koncentrátu je dále čištěno, aby se odstranil Markfortin A od dalších komponent, silikagelovou chromatografií a krystalizací.
Před chromatografií je zjeměný koncentrát rozdělen na čtyři přibližně stejné podíly. Každý podíl je chromatografován přes nově naplněnou kolonu průměru 9 minut, připravenou z 25 kg suchého silikagelu (objem vrstvy 59 I). Naplněné kolony jsou eluovány 120 I 10% acetonu v dichlormethanu, 120 I 20% acetonu v dichlormethanu, 120 I 30% acetonu v dichlormethanu, 160 L 40% acetonu v dichlormethanu a 130 I acetonu zachycujícího tyto 30% a 40 eluáty jako 20 I frakce. Eluáty jsou monitorovány pomocí TLC za použití například systému rozpouštědel obsahujícího 6% izopropanolu a 0,3% hydroxidu amonného v dichlormethanu k vyvíjení silikagelových desek Whatman LK6DF. Frakce Markfortinu A (obsahující malé množství Markfortinu D, který je chromatografován společně s D) jsou krystalizovány z acetonu. Vhodné frakce (40100 I) jsou zkoncentrovány za sníženého tlaku na objem přibližně 5 I. Roztok (nebo suspenze) se pak převede do rotační odparky a zkoncentruje se za sníženého tlaku. Několik 1 I dávek acetonu se přidá během zkoncentrovávání, dokud není dichlormethan zcela nahrazen. Výsledná acetonová suspenze (přibližně objem 1 I) je přes noc chlazena a krystalky Markfortinu A jsou sesbírány a promyty několika malými dávkami chlazeného acetonu a sušeny ve vakuu. Tyto krystaly mohou být kontaminovány několika procenty Markfortinu D. Opakovaná rekrystalizace ze směsi dichlormethan/aceton (nahrazením dichlormethanu jak je popsáno) umožňuje získat čistý Markfortin A.
Izolace markfortinu D:
Fermentační objem 4900 I se získá průchodem přes vysoký stojanový mísič do výtěžné nádoby. Po převodu se přidá 4% hmotnost/objem infuzóriové hlinky a 1/2 objemu dichlormethanu. Roztok, obsahující výtěžek, je pak filtrován přes kalolis. Filtrační koláč se dvakrát promyje 10% objemu dichlormethanu.
• ·
Získaný filtrát je dekantován, aby se odstranila vodná fáze. Zbývající produktbohatý na dichlormethanovou fázi je pak zkoncentrován na objem 44 I. Koncentrát je pak zjemněn použitím 20% koncentrátového objemu (9 L) dichlormethanu a infuzóriové hlinky jako filtru.
I zjeměného koncentrátu je dále čištěno, aby se odstranil Markfortin A od dalších komponent, silikagelovou chromatografií a krystalizací.
Před chromatografií je zjeměný koncentrát rozdělen na čtyři přibližně stejné podíly. Každý podíl je chromatografován přes nově naplněnou kolonu průměru 9 minut, připravenou z 25 kg suchého silikagelu (objem vrstvy 59 I). Naplněné kolony jsou eluovány 120 I 10% acetonu v dichlormethanu, 120 I 20% acetonu v dichlormethanu, 120 I 30% acetonu v dichlormethanu, 160 I 40% acetonu v dichlormethanu a 130 I acetonu zachycujícího tyto 30 a 40% eluáty jako 20 I frakce. Eluáty jsou monitorovány pomocí TLC za použití například systému rozpouštědel obsahujícího 6% isopropanolu a 0,3% hydroxidu amonného v dichlormethanu k vyvíjení silikagelových desek Whatman LK6DF. Frakce Markfortinu A obsahující markfortin D jsou zkoncentrovány. Jeden gram tohoto materiálu se rozpustí v kyselině mravenčí (20ml, 93%) a ponechá při 20-25°C po dobu 16 hodin. Po odstranění těkavých složek pomocí sníženého tlaku se zbytek podrobí silikagelové chromatograf i i (1:20 MeOH:CH2CI2) za vzniku markfortinu D (100 mg) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektroskopií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H35N3O3 +H: 462,2756; změřená: 462,2739.
Postup 1A Výroba a izolace Markfortinu A a C.
Primární očkovací fermentační postup:
Očkovací fermentace jsou očkovány použitím agarových ucpávek izolované Penicillium sp. UC 7780 (NRRL 18887) skladované nad kapalným dusíkem. Tři ucpávky se rozmrazí a jsou použity jako inokulum pro 100 ml očkovacího media GS-7. GS-7 se skládá z glukosy a bavlníkové mouky (prodávané pod označením „Pharmamedia“ společností Traders Protein, Procter & Gambie Oilseed Products Co., Memphis, TN, U.S.A.), každá z těchto složek se přidává v koncentraci 25 g/l pitné vody. Po formulaci je pH GS-7 upraveno na hodnotu 7,2 hydroxidem amonným. Medium je umístěno do autoklávu po 100 ml do 500 ml bezprůtokových fermentačních baněk po dobu 30 minut. Sterilní GS-7 je očkováno tak, jak je výše popsáno a protřepáváno při 250 otáčkách za minutu po dobu 35-58 hodin při 23°C.
Výrobní fermentační postup (třepací baňka):
Jsou použity zralé očkovací kultury jako inokulum pro výrobní medium při 1% očkovacím poměru. Výrobní medium se skládá z glukosy 45 g, enzymaticky digerovaného kaseinu (prodávaného pod označením Peptonized Milk Nutrient společností Sheffield Products, Norwich, N.Y., U.S.A.) 25 g, kvasnicového extraktu (prodávaného pod označením BACTO Yeast Extract Code: 0127 společností Difco Laboratories, Detroit, Ml) 2,5 g na litr pitné vody. Po formulaci je pH výrobního media upraveno na hodnotu 7,0 hydroxidem draselným. Medium je pak umístěno do autoklávu po 100 ml do 500 ml průtokových fermentačních baněk po dobu 30 minut. Sterilní výrobní medium je očkováno tak, jak je popsáno výše a protřepáváno při 250 otáčkách za minutu po dobu 7-14 dní při 21 °C.
Výrobní fermentační postup (nádrže Labraferm):
Jsou použity zralé očkovací kultury jako inokulum pro sterilní výrobní medium při 0,5% očkovacím poměru. Výrobní medium je popsáno výše. Po nastavení pH na hodnotu 7,0 hydroxidem draselným je 10 I tohoto media umístěno do autoklávu do 12 I nádrží Labraferm (New Brunswick Scientific Co., lne.) na dobu 90 minut. Nádrže jsou očkovány při 0,5% očkovacím poměru a míchány při 500 otáčkách za minutu při 20°C po dobu 5-9 dní. Proud vzduchu je udržován v rozsahu 10-15 l/min.
Izolace Markfortinů A a C:
Celý fermentační vývar (35 I) je macerován při nízké rychlosti ve velkých komerčně dodávaných mísičích Waring Blender, a pak míchán se stejným objemem dichlormethanu. Směs je uskladněna za chlazení přes noc a pak centrifugována, aby se emulze rozrušila. Výsledná čirá dichlormethanová vrstva se odsaje a odpaří za sníženého tlaku. Koncentrovaný roztok zbytku (37,4g) v dichlormethanu se nanese do kolony naplněné suspenzí silikagelu (1 kg) v dichlormethanu. Kolona je eluována rostoucí koncentrací acetonu v dichlormethanu (10%, 20%, 30%, 40% a 50% acetonu). Frakce jsou monitorovány pomocí TLC a vhodné frakce jsou odpařeny a zkrystalizovány z acetonu za vzniku Markfortinů A a Markfortinů C.
Postup 1B
Výroba a Izolace Markfortinů A a C
Očkovací fermentační postup:
• · · · · · • ·
Očkovací fermentace jsou očkovány použitím agarových ucpávek izolované Penicillium sp. UC 7780 (NRRL 18887) skladované nad kapalným dusíkem. Tři ucpávky se rozmrazí a jsou použity jako inokulum pro 100 ml očkovacího media GS-7. GS-7 se skládá z glukosy a bavlníkové mouky (prodávané pod označením „Pharmamedia“ společností Traders Protein, Procter & Gambie Oilseed Products Co., Memphis, TN, U.S.A.), každá z těchto složek se přidává v koncentraci 25 g/L pitné vody. Po formulaci je pH GS-7 upraveno na hodnotu 7,2 NH4OH. Medium je umístěno do autoklávu po 100ml do 500ml bezprůtokových fermentačních baněk po dobu 30 minut. Sterilní GS-7 je očkováno tak, jak je výše popsáno a protřepáváno při 250 otáčkách za minutu po dobu 35-58 hodin při 23°C.
Výrobní fermentační postup (třepací baňka):
Jsou použity zralé očkovací kultury jako inokulum pro výrobní medium při 1% očkovacím poměru. Výrobní medium se skládá z glukosy 20 g, glycerolu 15 ml, bavlníkové mouky (prodávané pod označením „Pharmamedia“ společností Traders Protein, Procter & Gambie Oilseed Products Co., Memphis, TN, U.S.A.) 20 g, sójového masa 10 g a K2HPO4 3 g na litr pitné vody. Po formulaci je pH výrobního media upraveno na hodnotu 6,8 hydroxidem draselným. Medium je pak umístěno do autoklávu po 100 ml do 500 ml průtokových fermentačních baněk po dobu 30 minut. Sterilní výrobní medium je očkováno tak, jak je výše popsáno a protřepáváno při 250 otáčkách za minutu po dobu 7-14 dní při 21 °C.
Výrobní fermentační postup (nádrže Labraferm):
Jsou použity zralé očkovací kultury jako inokulum pro sterilní výrobní medium při 0,5% očkovacím poměru. Výrobní medium je popsáno výše. Po nastavení pH na hodnotu 7,0 pomocí KOH je 10 L tohoto media umístěno do autoklávu do 12 I nádrží Labraferm (New Brunswick Scientific Co., lne.) na dobu 90 minut. Nádrže jsou očkovány při 0,5% očkovacím poměru a míchány při 500 otáčkách za minutu při 20°C po dobu 5-9 dní. Proud vzduchu je udržován v rozsahu 10-15 l/min.
Izolace Markfortinů A a C:
Celý fermentační vývar (35 I) je macerován při nízké rychlosti ve velkých komerčně dodávaných mísících Waring Blender, a pak míchán se stejným objemem dichlormethanu. Směs je uskladněna za chlazení přes noc a pak centrifugována k • · • ·· · • 9
rozrušení emulze. Výsledná čirá dichlormethanová vrstva se odsaje a odpaří za sníženého tlaku. Koncentrovaný roztok zbytku (37,4 g) v dichlormethanu se nanese do kolony naplněné kaší silikagelu (1 kg) v dichlormethanu. Kolona je eluována rostoucí koncentrací acetonu v dichlormethanu (10%, 20%, 30%, 40% a 50% acetonu). Frakce jsou monitorovány pomocí TLC a vhodné frakce jsou odpařeny a zkrystalizovány z acetonu za vzniku Markfortinu A a Markfortinu C.
Syntéza 14-substituovaných markfortinů
Působením jodkyanu na markfortin A (vzorec 1a, schéma I) vzniká směs (vzorec 5) 16a-jod-173-kyanmarkfortinu A a 16P-jod-17a-kyanmarkfortinu A, které mohou být odděleny silikagelovou chromatografií. Dehydrojodace této směsi hydroxidem draselným v methanolu vede na 16,17-dehydro-17-kyanmarkfortin A (vzorec 6), který je oxidován oxidem seleničitým na 17-ketomarkfortin A (vzorec 7). Zavedení dvojné vazby mezi C15 a C16 se uskuteční selenací polohy-16 (fenylselenylchloridem a LDA) následované oxidací selenového meziproduktu peroxidem vodíku. Následná eliminace fenylselenové kyseliny poskytne 15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 8). Tato sloučenina je klíčovým meziproduktem při syntéze 14a-hydroxymarkfortinu A (vzorec 10), na který může být přeměněna jednou ze dvou rozdílných syntetických cest.
U prvního způsobu je allylová oxidace polohy-14 u tohoto materiálu (prováděná bis(trimethylsilyl)amidem draselným a 2-fenylsulfonyl-3-fenyloxaziridinem) doprovázena oxidací polohy-16 za vzniku směsi požadovaného 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17ketomarkfortinu A (vzorec 9a) a 14,15-dehydro-16-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (vzorec 9b). Tyto dva produkty se oddělí silikagelovou chromatografií. Sloučenina vzorce 9a se redukuje pomocí tetrahydridohlinitanu lithného v THF na 14ahydroxymarkfortin A (vzorec 10), nárokovanou sloučeninu tohoto vynálezu. Alternativně se sloučenina vzorce 8 (schéma J) oxiduje oxidem seleničitým v dioxanu za vzniku směsi 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (vzorec 9a) a 15,16-dehydro-
14,17-diketomarkfortinu A (vzorec 11) v poměru 2:1. Tyto produkty se oddělí silikagelovou chromatografií. Každá z těchto sloučenin se nezávisle přemění na 14ahydroxy-17-ketomarkfortin A (vzorec 12a): sloučenina vzorce 9a redukcí 15,16-dvojné a a
vazby triethylhydroboritanem lithným; sloučenina vzorce 11 redukcí karbonylu v poloze14 tetrahydroboritanem lithným. Ve druhém případě vzniká rovněž stejné množství 14p-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (vzorec 12b), které lze odstranit pomocí chromatografie. Sloučenina vzorce 12a se redukuje boran-tetrahydrofuranovým (THF) komplexem za vzniku 14a-hydroxymarkfortinu A (vzorec 10).
14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a, schéma K) se redukuje triethylhydroboritanem lithným na 14a-hydroxy-17-ketomarkfortin A (vzorec 12a). Tento je převeden Swernovou oxidací pomocí oxalylchloridu a DMSO na 14,17diketomarkfortin A (vzorec 13). Reakcí s methylmagnesiumbromidem při Grignardově reakci vzniká směs 14a-hydroxy-14p-methyl-17-ketomarkfortinu A (vzorec 14a) a 14βhydroxy-14a-methyl-17-ketomarkfortinu A (vzorec 14b), které se separují silikagelovou chromatografií. Vzájemný poměr produktů závisí na použitém rozpouštědle: dichlormethan poskytuje poměr 6:1, zatímco THF poskytuje poměr’>50:1 v daném pořadí. Redukcí sloučeniny vzorce 13a tetrahydridohlinitanem lithným vzniká 14ahydroxy-14P-methylmarkfortin A (vzorec 15).
Swernova oxidace 14a-hydroxymarkfortinu A (vzorec 10, schéma L) poskytuje 14-ketomarkfortin A (vzorec 16), který se redukuje tetrahydroboritanem sodným na 14β-hydroxymarkfortin A (vzorec 17). Reakcí 14-ketomarkfortinu A (vzorec 16) s ethylmagnesiumbromidem při Grignardově reakci vzniká 14a-hydroxy-14ethylmarkfortin A (vzorec 19). Reakcí 14a-hydroxymarkfortinu A (vzorec 10) s mchlorperoxybenzoovou kyselinou vzniká 14a-hydroxymarkfortin A N-oxid (vzorec 18). 14P-methylmarkfortin A lze připravit dehydroxylací 14a-hydroxy-14p-methylmarkfortinu
A. Tudíž, 14a-hydroxy-143-methylmarkfortin A reaguje s fenylchlorthionoformiatem v přítomnosti baze. Tento thionoformiatový derivát 14a-hydroxy-14p-methylmarkfortinu A se redukuje tri-n-butyltinhydridem za vzniku 14p-methylmarkfortinu A.
Alternativně, může být 14a-hydroxymarkfortin A syntetizován z markfortinu A (schéma M). Reakce markfortinu A s hydrogenuhličitanem sodným a jodem ve vodném roztoku tetrahydrofuranu poskytuje 17-ketomarkfortin A (vzorec 7), který lze disulfenylovat pomocí LDA a fenyldisulfidu za vzniku 16-dithiofenyl-17-ketomarkfortinu A (vzorec 20, schéma M) s výtěžkem 60% na markfortin A. Oxidací mchlorperoxybenzoovou kyselinou vzniká 16-thiofenyl-16-sulfoxyfenyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 21), který se eliminuje vařením pod zpětným chladičem s toluenem za vzniku ** ♦ ·· ···· ·· ·· • ♦ · · · · ·*·· 0/1 ··· · · · ···· · ···· « · · · « ·«· · * * * · · · · · · · ···· · ·· ·· ··
15.16- dehydro-16-thiofenyl-17-ketomarkfortinu A (vzorec 22). Následnou reakcí s mchlorperoxybenzoovou kyselinou vzniká 15,16-dehydro-16-sulfoxyfenyl-17ketomarkfortin A (vzorec 23), který podléhá přesmyku použitím roztoku diethylaminu v methanolu za vzniku 15,16-dehydro-14a-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (vzorec 9a).
14a-hydroxy-15a-methylmarkfortin A (vzorec 35, schéma N) lze syntetizovat z
15.16- dehydro-14a-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (vzorec 9a, schéma N). Tudíž, 15,16dehydro-14a-hydroxy-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a) reaguje buď s methylmagnesiumbromidem nebo s lithiumdimethylmědí za vzniku 15a-methyl-14ahydroxy-17-ketomarkfortinu A (vzorec 34), který se redukuje boran-dimethylsulfidovým komplexem za vzniku 15a-methyl-14a-hydroxymarkfortinu A (vzorec 35). 15a-methyl14a-hydroxy-17-ketomarkfortin A (vzorec 34) se převede Swemovou oxidací pomocí oxalylchloridu a DMSO na 15a-methyl-14,17-diketomarkfortin A (vzorec 36). Reakcí s methylmagnesiumbromidem při Grignardově reakci vzniká 15a-methyl-14a-hydroxy14p-methyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 37), který se redukuje borandimethylsulfidovým komplexem za vzniku 15a-methyl-14a-hydroxy-14pmethylmarkfortinu A (vzorec 38).
Tyto dříve uvedené postupy mohou být použity k výrobě derivátů 14substituovaných markfortinů B, C a D.
Příprava 1
16-jod-17-kyanmarkfortin A jako směs diastereoizomerů (vzorec 5)
Pevný jodkyan (11,7g, 76,5 mmol) se přidá k roztoku markfortinů A (10,5 g, 22 mmol) v CHCI3 (150 ml) a reakční směs se zahřívá pod zpětným chladičem dokud se veškerý markfortin A nespotřebuje (asi 5 hodin). Výsledný černý roztok se ochladí na 20-25°, zředí CH2CI2 (100ml), promyje nasyceným roztokem NaHCO3 a pak roztokem Na2SO3. Organická fáze se oddělí, vysuší nad MgSO4 a zkoncentruje dosucha. Výsledná surová pevná látka se podrobí silikagelové chromatografii (3.2-EtOAc: hexan) za vzniku 16-jod-17-kyanmarkfortinu A (12,5g, 90%) v podobě bílé práškové pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektroskopií.
Příprava 2
16.17- dehydro-17-kyanmarkfortin A (vzorec 6)
16-jod-17-kyanmarkfortin A (9,5g, 15 mmol) se rozpustí v MeOH (150 ml) a přidá se vodný roztok KOH (45%, 3ml). Reakční směs se míchá při 20-25°C po dobu 2 hodin.
Přidá se voda a výsledná bílá sraženina se odfiltruje, promyje vodou a vysuší přes noc ve vakuu za vzniku 16,17-dehydro-17-kyanmarkfortinu A (6,6 g, 75%) v podobě bílého prášku. Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektroskopií. MS (FAB) M/Z [M+H]: 501.
Příprava 3
17-ketomarkfortin A (vzorec 7)
Oxid seleničitý (2,9 g, 26 mmol) se přidá k roztoku 16,17-dehydro-17kyanmarkfortinu A (6,0g, 10 mmol) v 95% EtOH (100 ml) a reakční směs se míchá při 20-25°C po dobu 2 hodin. Reakce se zastaví přídavkem nasyceného roztoku NaHCO3 (100 ml). Výsledná směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 200 ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a zkoncentrují za vzniku 7g surového produktu. Tento produkt se přečistí silikagelovou chromatografií (EtOAc) za vzniku 17-ketomarkfortinu A (3,6 g, 75%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektroskopií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H33N3O5+H: 492,2498; změřená: 492,2478.
Alternativně a výhodněji lze nárokovanou sloučeninu syntetizovat pomocí ptoluensulfonové kyseliny. Tudíž, se monohydrát p-toluensulfonové kyseliny (1 g) přidá do roztoku 16,17-dehydro-17-kyanmarkfortinu A (10 g) v 95% MeOH (50 ml) a reakční směs se míchá při 20-25°C po dobu 1 hodiny. Ke směsi se přidá triethylamin (2 ml) a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se rozetře s 10% vodným roztokem uhličitanu sodného (100 ml) a pevná látka se odfiltruje a vysuší za vzniku nárokované sloučeniny v podobě pevné látky (90% výtěžek). Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektroskopií.
Příprava 4
15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 8)
Roztok diisopropylamidu lithného se připraví z roztoku n-butyllithia (1,6 M, 9,9 ml, 15,4 mmol) v hexanu a diisopropylaminu (2,2 ml, 15,7 mmol). Tento roztok se zředí bezvodým tetrahydrofuranem (THF, 20 ml) a ochladí na -78°C. Po kapkách se přidá roztok 17-ketomarkfortinu A (2,0 g, 4,1 mmol) v bezvodém THF (20 ml) a reakční směs se ponechá zahřát na -40°C během 1 hodiny. Směs se znovu ochladí na -78°C a po kapkách se přidá roztok fenylselenchloridu (19 mg, 5,2 mmol) v THF (10 ml). Po 5 minutách se reakce zastaví přídavkem nasyceného roztoku NaHCO3, extrahuje CH2CI2, vysuší (MgSO4) a zkoncentruje, za vzniku žluté pevné látky, kterou lze použít bez • · · · dalšího čištění. Tato látka se rozpustí v THF (150 ml) a nechá reagovat s H2O2 (30%,
1,5 ml) při 0°C. Chladící lázeň se odstraní a reakční směs se míchá po dobu 30 minut při 20-25°C. Reakce se zastaví přídavkem NaOH (1N, 100ml). Směs se extrahuje CH2CI2 (2 X 200ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a zkoncentrují za vzniku surového produktu. Tento produkt se přečistí silikagelovou chromatografií (EtOAc) za vzniku 15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (1,3 g, 65%) v podobě bílé pevné látky. Struktura produktu se potvrdí nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H31N3O5+H: 490,2342; změřená: 490,2345.
Příprava 5 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a) Použití oxaziridinové chemie
Roztok bis(trimethylsilyl)amidu draselného v toluenu (0,5 M, 1 ml, 0,5 mmol) se přidá po kapkách do roztoku 15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (66 mg, 0,14 mmol) v THF (2ml) při -78°C. Výsledný světle žlutý, zakalený roztok se ponechá zahřát na -40°C během 1 hodiny. Reakční směs se ochladí na -78°, míchá 15 minut, a pak se po kapkách přidá roztok 2-fenylsulfonyl-3-fenyloxaziridinu (42 mg, 0,16 mmol) v THF (2 ml). Směs se míchá 5 minut a poté se reakce zastaví přídavkem NaHCO3. Směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 25ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a zkoncentrují za vzniku surového produktu. Tento produkt se přečistí preparativní tenkovrstvou chromatografií (silikagel, EtOAc) za vzniku 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (8 mg, 12%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro 02βΗ31Ν3Οβ+Η: 506,2291; změřená: 506,2280. Z vrstvy lze rovněž získat
14,15-dehydro-16-hydroxy-17-ketomarkfortin A (14mg, 20%). Jeho strukturu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií.
Příprava 6
14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a), 15,16-dehydro- 14,17diketomarkfortin A (vzorec 11) a 14,15-dehydro-16,17-diketomarkfortin A (vzorec 24) použití oxidu seleničitého.
15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (1,29 g, 2,6 mmol) se rozpustí v p-dioxanu (30 ml) a působí se oxidem seleničitým (390 mg). Směs se vaří pod zpětným chladičem 1 hodinu a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Zbytek se rozmělní v dichlormethanu (30 ·· ···· ml) a zfiltruje. Filtrát se zkoncentruje a zbytek se podrobí silikagelové chromatografii (1:20 MeOH:EtOAc) za vzniku 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (430 mg, 32%) v podobě pevné látky. Touto chromatografii se rovněž získá 15,16-dehydro-
14,17-diketomarkfortin A (vzorec 11, 212 mg, 16%) a rovněž 14,15-dehydro-16,17diketomarkfortin A (vzorec 24, 106 mg, 8%). Strukturu těchto produktů lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektrometrií.
Příprava 7
15,16-dehydro-14,17-diketomarkfortin A (vzorec 11)
14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (60 mg, vzorec 9a) se rozpustí v dichlormethanu (10 ml) a působí se oxidem manganičitým (60 mg). Směs se míchá při 20-25°C po dobu 1 hodiny a zkoncentruje se. Preparativní tenkovrstvou chromatografii zbytku na silikagelu (50% dichlormethanu v EtOAc) se získá 15,16dehydro-14,17-diketomarkfortin A (vzorec 11, 35 mg, 60%). Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektrometrií.
Příprava 8 14a-hydroxymarkfortin A (vzorec 10)
14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (20 mg, 0,040 mmol) se rozpustí v THF (5 ml) a působí se roztokem tetrahydridohlinitanu lithného (1M, 0,11 ml, 0,11 mmol) v THF při 0°C. Směs se míchá 0,5 hodiny při 0°C a poté se přidá roztok NaHCO3 (10%). Směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 10 ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Preparativní tenkovrstvou chromatografii zbytku na silikagelu (10% MeOH v EtOAc) se získá nárokovaná sloučenina, HRMS (FAB, M/Z) [M+H] vypočtená pro G28H35N3O5+H = 494,2655; změřená = 494,2653.
Příprava 9
14a-hydroxy-17-ketomarkfortin A (vzorec 12a)
14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a, 50 mg, 0,1 mmol) se rozpustí v THF (5 ml) a působí se roztokem triethylhydroboritanu lithného v THF (1M, 0,7 ml) při -78°. Směs se míchá 0,5 hodiny při -78°. Reakce se zastaví přídavkem MeOH (1 ml) a směs se zkoncentruje. Výsledná pevná látka se podrobí silikagelové chromatografii (1:20 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14a-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (43mg, 86%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H33N3O6+H: 508,2447; změřená: 508,2437.
.··.···: ,··,.··. 28 ·* :.:..:: ·.. .··.
Příprava 10
Příprava 14a-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (vzorec 12a) z 15,16-dehydro-14,17diketomarkfortinu A (vzorec 11)
15,16-dehydro-14,17-diketomarkfortin A (470 mg, 0,93 mmol) se rozpustí v THF a působí se roztokem tetrahydroboritanu lithného v THF (1M, 2 ml) při laboratorní teplotě. Směs se míchá 2 hodiny a poté se přidá roztok NaHCO3 (10%). Směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 20 ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek obsahuje směs dvou epimerů, které lze snadno oddělit silikagelovou chromatografií (1:20 MeOH: EtOAc): 14a-hydroxy-17-ketomarkfortin A (90 mg, 19 %) a 14p-hydroxy-17-ketomarkfortin A (94 mg, 20 %). Strukturu obou produktů lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií.
Příprava 11
Příprava 14a-hydroxymarkfortinu A (vzorec 10) z 14a-hydroxy-17- ketomarkfortinu A (vzorec 12a)
14a-hydroxy-17-ketomarkfortin A (413 mg, 0,81 mmol) se rozpustí v THF (20 ml) a působí se roztokem boran-THF komplexu v THF (1M, 2,43 ml) při 0°C. Směs se míchá 2,25 hodiny. Směs se míchá 0,5 hodiny a poté se přidá MeOH (3 ml). Po odpaření rozpouštědla se zbytek podrobí silikagelové chromatografií (1:16 MeOH: EtOAc) za vzniku 14a-hydroxymarkfortinu A (250 mg, 92% výtěžek vypočítaný na výchozí regenerovanou látku) a 14a-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (výchozí látka, 140 mg, 34%).
Příprava 12
14,17-diketomarkfortin A (vzorec 13)
Roztokem oxalylchloridu (40μΙ) v bezvodém CH2CI2 (5 ml) se působí na dimethylsulfoxid (45μΙ) při -78°C. Směs se míchá po dobu 1 hodiny při -78°C. Po kapkách se přidá roztok 14a-hydroxy-17-ketomarkfortinu A (27mg) v CH2CI2 (2 ml). Reakční směs se míchá 20 minut při -78°C. Přidá se triethylamin (0,3 ml) a reakční směs se nechá zahřát na laboratorní teplotu během 20 minut. Směs se rozdělí mezi 10% Na2CO3 (10 ml) a CH2CI2 (10 ml). Organická vrstva se vysuší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatografií (1:20 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14,17-diketomarkfortinu A (22 mg, 80%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H3iN3O6+H: 506,2291; změřená: 506,2280.
• ·
Příprava 13 14a-hydroxy-14p-methyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 14a)
Na roztok 14,17-diketomarkfortinu A (16 mg, 0,032 mmol) v CH2CI2 (5 ml) při 78°C se působí roztokem methylmagnesiumbromidu (3M, 0,16ml, 0,48mmol) v Et2O při -78°C. Výsledná směs se míchá 0,5 hodiny při -78°C. Reakce se zastaví přídavkem 10% Na2CO3 (několik kapek). Směs se zředí CH2CI2 (10ml), suší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatografii (1:20 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14a-hydroxy-14p-methyl-17-ketomarkfortinu A (8 mg, 50%, Rf=0,25) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C29H35N3O6+H: 522,2604; změřená: 522,2620. Z vrstvy se rovněž získá 14Q-hydroxy-14a-methyl-17ketomarkfortin A (1,2 mg, 7%, Rf=0,4) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro Ο29Η35Ν3Οβ+Η: 522,2604; změřená: 522,2630. Takto získaný poměr produktů 6:1 se zvýší na více než 50:1 a výtěžek vzroste na 80%, pokud se použije jako reakční rozpouštědlo THF namísto CH2CI2.
Příprava 14
14a-hydroxy-143-methylmarkfortin A (vzorec 15)
Na roztok 14a-hydroxy-143-methyl-17-ketomarkfortinu A (5 mg, 0,01 mmol) v THF (5 ml) se působí roztokem tetrahydridohlinitanu lithného (1M, 0,03 ml, 0,03 mmol) v THF při 0°C. Směs se míchá 0,5 hodiny při 0°C a poté se přidá roztok NaHCO3 (10%). Směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 5ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a rozpouštědlo se odpaří. Preparativní tenkovrstvou chromatografii zbytku na silikagelu (1:20 MeOH:CH2CI2) se získá 14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A (2mg, 40%). Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C29H37N3O5+H: 508,2811; změřená: 508,2816. Příprava 15
14-ketomarkfortin A (vzorec 16)
Roztokem oxalylchloridu (150μΙ) v bezvodém CH2CI2 (20ml) se působí na DMSO (170μΙ) při -78°C. Směs se míchá po dobu 1 hodiny při -78°C. Po kapkách se přidá roztok 14a-hydroxymarkfortinu A (110 mg) v CH2CI2 (5 ml). Reakční směs se míchá 20 minut při -78°C. Přidá se triethylamin (1 ml) a reakční směs se nechá zahřát na laboratorní teplotu během 20 minut. Směs se rozdělí mezi 10% Na2CO3 (20 ml) a • · · ·
CH2CI2 (20 ml). Organická vrstva se vysuší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatograf i i (1:25 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14-ketomarkfortinu A (82 mg, 75%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H33N3O5+H: 492,2498; změřená: 492,2510.
Příprava 16
14p-hydroxymarkfortin A (vzorec 17)
Na roztok 14-ketomarkfortinu A (10 mg) v MeOH (2 ml) se působí tetrahydroboritanem sodným (5 mg) při 0°C. Směs se míchá 0,5 hodiny při 0°C a poté se přidá roztok NaHC03 (10%). Směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 10 ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a rozpouštědlo se odpaří. Preparativní tenkovrstvou chromatografií zbytku na silikagelu (1:16 MeOH:EtOAc) se získá 14p-hydroxymarkfortin A (5 mg, 50%). Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H35N3O5+H: 494,2655; změřená: 494,2653.
Příprava 17
14a-hydroxymarkfortin A N-oxid (vzorec 18)
Na roztok 14a-hydroxymarkfortinu A (15 mg) v CH2CI2 (3 ml) se působí mchlorperoxybenzoovou kyselinou (15 mg) při 0°C. Směs se míchá 0,5 hodiny při 0°C, a pak se působí triethylaminem (30μΙ) a směs se zkoncentruje. Preparativní tenkovrstvou chromatografií zbytku na silikagelu (1:8 MeOH:CH2CI2) se získá 14a-hydroxymarkfortin A N-oxid (12 mg, 80%). Strukturu produktu lze potvrdit hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H35N3O6+H: 510,2604; změřená: 510,2615. Příprava 18
14a-hydroxy-14p-ethylmarkfortin A (vzorec 19)
Na roztok 14-ketomarkfortinu A (25 mg, 0,05 mmol) v THF (5 ml) při -78°C se působí roztokem ethylmagnesiumbromidu (3 M, 0,15 ml, 0,45 mmol) v Et2O při -78°C. Výsledná směs se míchá 0,5 hodiny při -78°C. Reakční směs se nechá zahřát na laboratorní teplotu během 20 minut. Reakce se zastaví přídavkem 10% Na2CO3 (několik kapek). Směs se zředí CH2CI2 (10 ml), vysuší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatograf i i (1:20 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14a-hydroxy143-ethylmarkfortinu A (10mg, 45%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze ·· ···· potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C30H39N3O5+H: 522,2968; změřená: 522,2983.
Příprava 19
Příprava 143-methylmarkfortinu A z 14a-hydroxy-14p-methylmarkfortinu A
Roztok bis(trimethylsilyl)amidu draselného v toluenu (0,5 M, 1 ml, 0,5 mmol) se přidá po kapkách do roztoku 14a-hydroxy-14p-methylmarkfortinu A (66 mg, 0,14 mmol) v THF (2ml) při -78°C. Výsledný světle žlutý, zakalený roztok se ponechá zahřát na 40° během 1 hodiny. Reakční směs se ochladí na -78°C, míchá 15 minut, a pak se po kapkách přidá roztok fenylchlorthionoformiatu (0,094 ml, 0,7 mmol) v THF (2 ml). Po 10 minutách se odstraní lázeň ze suchého ledu. Po dalším průběhu reakce, trvajícím 3 hodiny, se reakce zastaví přídavkem NaHCO3. Směs se extrahuje CH2CI2 (2 x 25 ml). Extrakty se smísí, vysuší (MgSO4) a zkoncentrují za vzniku surového produktu. Tento produkt se přečistí preparativní tenkovrstvou chromatografií (silikagel, EtOAc) za vzniku 14a-O-fenoxythiokarbonyl-143-methylmarkfortinu A.
K roztoku 14a-O-fenoxythiokarbonyl-14Ů-methylmarkfortinu A (64 mg, 0,1 mmol) v toluenu (5 ml) se přidá AIBN (3,3 mg), a poté tributylstanniumhydrid (54μλ, 0,2mmol). Směs se vaří pod zpětným chladičem 3 hodiny. Po odpaření rozpouštědla se zbytek přečistí preparativní tenkovrstvou chromatografií (silikagel, EtOAc) za vzniku 14βmethylmarkfortinu A. Strukturu produktu lze potvrdit nukleární magnetickou rezonanční spektroskopií a hmotnostní spektrometrií.
Příprava 20 Alternativní syntéza 17-ketomarkfortinu A (vzorec 7)
Ke směsi, která se vaří pod zpětným chladičem a která se skládá z markfortinu A (65 g, 0,136 mol) a hydrogenuhličitanu sodného (137g, 1,63 mol) v tetrahydrofuranu (THF, 2I) a vody (1,251) se po kapkách přidá roztok jodu (206 g, 0,81 mol) v THF (1,25 I) v průběhu jedné hodiny. (Alternativně lze směs míchat 16 hodin při laboratorní teplotě.) Poté, co se reakční směs ponechá zvolna ochladit na laboratorní teplotu (2,5 hodiny), se reakce zastaví přídavkem nasyceného roztoku thiosíranu sodného (Na2S2O3, 1,5 I) a extrahuje se ethylacetátem (2 X 11). Smíchané organické fáze se promyjí nasyceným roztokem thiosíranu sodného (1 I), vysuší (MgSO4), zfiltrují, odpaří a suší přes noc ve vakuové sušárně (65°C) za vzniku 62g surového 17-ketomarkfortinu A (vzorec 7) v podobě žluté pevné látky. 1H NMR (300 MHz, CDCI3): δ 7,68 (s, 1H), 6,80 (d, 1H), 6,70 (d, 1H), 6,32 (d, 1H), 4,90 (d, 1H), 3,75 (q, 2H), 3,23 (t, 1H), 3,09 (s, 3H), 2,80 (d, 1H),
• ·· ··· · • 9 ··
9 99 ·
2,65 (d, 1 Η), 2,49-2,21 (m, 2H), 2,08 (d, 1H), 1,98-1,45 (m, 5H), 1,46 (s, 3H), 1,44 (s,
3H), 1,09 (s, 3H), 0,90 (s, 3H).
Alternativně, lze použít místo jodu ICL Příprava 21
16-dithiofenyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 20)
Surový 17-ketomarkfortin A (5 g, 10,2 mmol) se přidá přes kanylu ponořenou do THF (150 ml) při -78°C do roztoku LDA, který se připraví přidáním n-BuLi (1,6 M, 24,8 ml, 0,04 mol) po kapkách do roztoku diisopropylaminu (5,7ml, 0,041 mol) v THF (100 ml) při 0°C. Reakční směs se ponechá v průběhu jedné hodiny pozvolna ohřát na 50°C. Na výslednou zakalenou červenohnědou směs se pak působí fenyldisulfidem (4,4 g, 0,02 mol). Reakce se okamžitě zastaví přídavkem nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (100 ml) a extrahuje se dichlormethanem (CH2CI2, 300 ml). Organická fáze se vysuší (MgSO4), zkoncentruje (8g) a chromatografuje na silikagelu (120 g, 60% ethylacetát/hexan jako eluent) za vzniku nárokované sloučeniny v podobě ne zcela bílé, pevné látky (4,4 g, 61 % z markfortinu A). FAB-MS 708 (M++ H); 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,74 (s, 1H), 7,71 (d, 2H), 7,64 (d, 2H), 7,45-7,30 (m, 6H),
6,81 (d, 1H), 6,72 (d, 1H), 6,32 (d, 1H), 4,91 (d, 1H), 3,70 (q, 2H), 3,16 (t, 1H), 3,01 (s,
3H), 2,75 (d, 1H), 2,53 (dt, 1H), 2,35 (dt, 1H), 2,15-1,50 (m, 5H), 1,47 (s, 3H), 1,45 (s,
3H), 1,06 (s, 3H), 0,82 (s, 3H).
Příprava 22
16-thiofenyl-16-sulfoxyfenyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 21)
K 16-dithiofenyl-17-ketomarkfortinu A (10 g, 14 mmol) v CH2CI2 (250 ml) při 78°C se v dusíkové atmosféře po kapkách přidá roztok m-chlorperoxybenzoové kyseliny (m-CPBA, 64%, 4,2 g, 15,5 mmol) v CH2CI2 (200 ml) během 15 minut. Reakce se okamžitě zastaví přídavkem nasyceného roztoku thiosíranu sodného (200ml), zředí nasyceným roztokem NaHCO3 (200 ml) a extrahuje se do CH2CI2 (200ml). Sušením (MgSO4), které následuje po zkoncentrování za sníženého tlaku, vznikne 11 g surového 16-thiofenyl-16-sulfoxyfenyl-17-ketomarkfortinu A (vzorec 21). 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 8,0-7,29 (m, 11H), 6,80 (d, 1H), 6,70 (d, 1H), 6,31 (d, 1H), 4,90 (d, 1H), 3,68 (d, 1H), 3,41 (d, 1H), 3,14 (t, 1H), 3,07 (s, 3H), 2,82 (dt, 1H), 2,80-2,65 (m, 2H), 2,16 (dt, 1H), 2,05-1,1 (m, 4H), 1,47 (s, 3H), 1,43 (s, 3H), 0,96 (s, 3H), 0,83 (s, 3H).
Příprava 23
16-thiofenyl-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 22) ♦, · φ φφ φφφφ ·· «· · · · « φ φ φ φ φ φ ····♦·♦«·· • ···· · ♦ * ·· φφφφ · • · φφ·· φ « i φφφφ » φφ φ· φφ φφ
Surový 16-thiofenyl-16-sulfoxyfenyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 21, 11g) se vaří pod zpětným chladičem v toluenu (250 ml) po dobu 45 minut, pak se ochladí na laboratorní teplotu, zředí nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (300 ml) a extrahuje pomocí EtOAc (300 ml). Organická vrstva se vysuší (MgSO4) a zkoncentruje za vzniku 10,6 g surového 16-thiofenyl-15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (vzorec 22). FAB-MS 598 (M++ H); HRMS M/Z (M++H, C^H^OsS +H,), vypočtená 598,2376, změřená 598,2387. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) 8,18 (s, 1H), 7,55-7,45 (m, 2H), 7,297,45 (m, 3H), 6,83 (d, 1H), 6,70 (d, 1H), 6,34 (d, 1H), 5,92 (dt, 1H), 4,91 (d, 1H), 3,87 (q, 2H), 3,30 (dd, 1H), 3,21 (t, 1H), 3,08 (s, 3H), 2,80 (d, 1H), 2,35 (dd, 1H), 2,10 (d, 1H), 2,03 (dd, 1H), 1,78 (dd, 1H), 1,46 (s, 3H), 1,44 (s, 3H), 1,11 (s, 3H), 0,88 (s, 3H). Příprava 24 16-sulfoxyfenyl-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 23)
K surovému 16-thiofenyl-15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (vzorec 22,10,6 g) v dichlormethanu (300 ml) při -78°C se po kapkách přidá roztok m-CPBA (64%, 2,8g) v CH2CI2 (125 ml). Reakce se zastaví přídavkem nasyceného roztoku thiosíranu sodného (300 ml) a nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (300ml), a pak se extrahuje dichlormethanem (300 ml). Organická vrstva se vysuší (MgSO4), zfiltruje a zkoncentruje za vzniku 13 g surového 16-sulfoxyfenyl-15,16-dehydro-17ketomarkfortinu A (vzorec 23). 1H NMR (300 MHz, CDCI3) 7,75-7,3 (m, 5H), 6,81 (s, 1H), 6,75-6,6 (m, 2H), 6,31 (d, 1H), 4,90 (d, 1H), 3,78-3,58 (m, 2H), 3,22 (t, 1H), 2,98 (s, 3H), 2,88-2,45 (m, 2H), 2,12-1,55 (m, 5H), 1,46 (s, 3H), 1,44 (s, 3H), 1,12 (s, 3H), 0,88 (s, 3H).
Příprava 25 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a)
K surovému 16-sulfoxyfenyl-15,16-dehydro-17-ketomarkfortinu A (vzorec 23, 13g) ve vodném roztoku MeOH (10/1, 300 ml) se přidá diethylamin (15 ml). Poté, co se reakční směs vaří 0,5 hodiny pod zpětným chladičem, se tato směs ochladí na laboratorní teplotu, zředí vodou (450 ml) a extrahuje CH2CI2 (500 ml). Sušení (MgSO4), po kterém následuje zkoncentrování a silikagelová chromatografie (130 g, 30% aceton/CH2Cl2 jako eluent) poskytne 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-ketomarkfortin A (vzorec 9a, 3,6 g, 50% výtěžek z 16-dithiofenyl-17-ketomarkfortinu A) v podobě bílé pevné látky.
Příprava 26 • · · · · ♦
14a-hydroxy-143-vinylmarkfortin A (vzorec 30)
Na roztok 14-ketomarkfortinu A (200 mg, 0,4 mmol) v THF (5 ml) při -78°C se působí roztokem vinylmagnesiumbromidu (1 M, 4,0 ml, 4 mmol) v THF při -78°C. Výsledná směs se míchá 2 hodiny při -78°C a pak se zahřeje na laboratorní teplotu. Při laboratorní teplotě se míchá 2 hodiny. Reakce se zastaví přídavkem 10% Na2CO3 (3 ml). Směs se zředí CH2CI2 (30 ml), promyje nasyceným roztokem chloridu amonného, vysuší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatografii (6:4 hexan:aceton) za vzniku 14a-hydroxy-14p-vinylmarkfortinu A (120 mg, 60%, Rf=0,45) v podobě bílé pevné látky. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,86 (s, NH), 6,78 & 6,67 (d, J =
8,1 Hz, C4-H & C5-H), 6,32 (d, J = 7,7 Hz, C24-H), 6,58 (dd, J = 17,4, 10,9 Hz, 1H, vinyl), 5,43 (d, J = 17,4 Hz, 1H, vinyl), 5,18 (d, J = 10,9 Hz, 1H, vinyl), 4,89 (d, J = 7,7 Hz, C25H), 3,7 (br, 1H), 3,11 (s, 3H, N-Me), 2,95 (t, 1H, C20-H), 2,8-1,5 (m, 12H), 1,44 (s, 6H, C27-H & C28-H), 1,08 (s, 3H), 0,82 (s, 3H). MS (FAB) M/Z [M + HJ: 520 Příprava 27 14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A N-oxid (vzorec 32)
Na roztok 14a-hydroxymarkfortinu A (30 mg) v CH2CI2 (3 ml) se působí mchlorperoxybenzoovou kyselinou (20 mg) při 0°C. Směs se míchá 0,5 hodiny, pak se rozdělí mezi 5% vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (10 ml) a dichlormethan (20 ml). Vrstvy se oddělí, a vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (10 ml). Smíchané extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a odpaří ve vakuu. Při 0° se nechají zreagovat s triethylaminem (30 μΙ) a zkoncentrovány poskytnou nárokovanou sloučeninu v podobě pevné látky (20 mg). 1H NMR (300 MHz, CD3 OD) δ 6,91 & 6,70 (d, J = 8,1 Hz, C4-H & C5-H), 6,36 (d, J = 7,7 Hz, C24-H), 4,91 (d, J = 7,7 Hz, C25-H), 4,08 & 3,76 (AB q, J = 12,9 Hz, 2H, Ci2-H), 3,5-3,1 (m, 4H), 3,12 (s, 3H, N-Me), 2,8-1,6 (m, 7H), 1,46 & 1,44 (2s, 6H, C27-H & C28-H), 1,50 (s, 3H, Cu-Me), 1,20 (s, 3H), 0,93 (s, 3H).
Příprava 28
14a-hydroxy-15a-methylmarkfortin A (vzorec 35)
Na 14a-hydroxy-15a-methyl-17-ketomarkfortin A (90 mg, 0,18 mmol) rozpuštěný v THF (10 ml) se působí boran-dimethylsulfidovým komplexem (12 M, 0,18 ml) při 0°C. Směs se míchá 2 hodiny při 0°C, pak se přidá MeOH (0,4 ml) a míchá se další 1 hodinu. Po odpaření rozpouštědla se zbytek podrobí silikagelové chromatografii (30:70 aceton: dichlormethan) za vzniku 14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A (20 mg) v • · · · podobě pevné látky. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 8,39 (s, NH), 6,79 & 6,70 (d, J = 8,1 Hz, C4-H & C5-H), 6,36 (d, J = 7,7 Hz, C24-H), 4,91 (d, J = 7,7 Hz, C25-H), 3,81 (br, 1H, C14-H), 3,67 (d, 1H, J = 11,7 Hz, C12-H), 3,03 (t, 1H, C20-H), 3,11 (s, 3H, N-Me), 2,68 & 1,86 (d, 2H, J = 15,7 Hz, C10-H), 2,7-1,2 (m, 8H), 1,44 (2s, 6H, C27-H & C28-H), 1,02 (d, 3H, J = 6,8 Hz, C15-Me), 1,11 (s, 3H), 0,85 (s, 3H). HRMS (FAB) M/Z [Μ + H] vypočtená pro C29H37N3O5 + H: 508,2811; změřená: 508,2840.
Příprava 29
14,17-diketo-15a-methylmarkfortin A (vzorec 36)
Roztokem oxalylchloridu (40μΙ) v bezvodém CH2CI2 (5 ml) se působí na DMSO (45μΙ) při -78°C. Směs se míchá po dobu 1 hodiny při -78°C. Po kapkách se přidá roztok 14a-hydroxy-15a-methyl-17-ketomarkfortinu A (27 mg) v CH2CI2 (2 ml). Reakční směs se míchá 20 minut při -78°C. Přidá se triethylamin (0,3 ml) a reakční směs se nechá zahřát na laboratorní teplotu během 20 minut. Směs se rozdělí mezi 10% Na2CO3 (10 ml) a CH2CI2 (10 ml). Organická vrstva se vysuší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatografii (1:20 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14,17diketomarkfortinu A (22 mg, 80%) v podobě bílé pevné látky. Strukturu produktu lze potvrdit NMR spektroskopií a hmotnostní spektrometrií. HRMS (FAB) M/Z [M+H] vypočtená pro C28H3iN3O6+H: 506,2291; změřená: 506,2280.
Příprava 30
14a-hydroxy-14p-methyl-15a-methyl-17-ketomarkfortin A (vzorec 37)
Na roztok 14,17-diketo-15a-methylmarkfortinu A (25 mg, 0,05 mmol) v CH2CI2 (5 ml) při -78°C se působí roztokem methylmagnesiumbromidu (3M, 0,2ml, 0,6mmol) v Et2O při -78°C. Výsledná směs se míchá 0,5 hodiny při -78°C. Reakce se zastaví přídavkem 10% Na2CO3 (několik kapek). Směs se zředí CH2CI2 (10ml), vysuší (MgSO4) a zkoncentruje. Zbytek se podrobí silikagelové chromatografii (1:25 MeOH:CH2CI2) za vzniku 14a-hydroxy-143-methyl-15a-methyl-17-ketomarkfortinu A (16mg, 62%) v podobě bílé pevné látky. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 8,13 (s, 1H), 6,78 (d, 1H), 6,70 (d, 1H), 6,33 (d, 1H), 4,91 (d, 1H), 3,75 (q, 2H), 3,16 (t, 1H), 3,05 (s, 3H), 2,78 (d, 1H), 2,68-2,57 (m, 1H), 2,42-2,0 (m, 6H), 1,64 (s, 3H), 1,45 (s, 3H), 1,44 (s, 3H), 1,11 (s, 3H), 1,04 (d, 3H), 0,92 (d, 3H).
Příprava 31
14a-hydroxy-143-methyl-15a-methylmarkfortin A (vzorec 38)
Na 14a-hydroxy-14p-methyl-15a-methyl-17-ketomarkfortin A (15 mg, 0,028 mmol) rozpuštěný v THF (10 ml) se působí boran-dimethylsulfidovým komplexem (10 M, 0,02 ml) při 0°C. Směs se míchá 2 hodiny při 0°C, pak se přidá MeOH (0,4 ml) a míchá se další 1 hodinu. Po odpaření rozpouštědla se zbytek podrobí silikagelové chromatografii (30:70 aceton: dichlormethan) za vzniku 14a-hydroxy-14p-methyl-15amethylmarkfortinu A (4 mg, 29%) v podobě pevné látky. 1H NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,82 (s, 1H), 6,79 (d, 1H), 6,67 (d, 1H), 6,33 (d, 1H), 4,90 (d, 1H), 3,65 (d, 1H), 3,09 (s, 3H), 2,98 (t, 1H), 2,69 (d, 1H), 2,60-2,22 (m, 7H), 2,06 (dd, 1H), 1,87 (d, 1H), 1,85-1,75 (m, 1H), 1,44 (s, 6H), 1,43 (s, 3H), 1,10 (s, 3H), 0,94 (d, 3H), 0,86 (s, 3H).
Příklad 1
15a-ethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A (II)
K jodidu méďnému (0,18 g, 0,95 mmol) v THF (10 ml) při 0°C se po kapkách přidá ethylmagnesiumbromid (1M v THF, 2 ml, 2 mmol). Po 0,25 hodině míchání při 0°C se do reakční směsi po kapkách přidá 14a-hydroxy-15,16-dehydro-17-oxomarkfortin A (I, 0,1 g, 0,2mmol) v THF (5ml) při 0°C. Po hodině se reakce zastaví přídavkem chloridu amonného (nasycený roztok, 25 ml), a pak se směs extrahuje ethylacetátem (2 x 25 ml). Smíchané organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a zkoncentrují za sníženého tlaku za vzniku zbytku. Zbytek se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan (4/96) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCIs) 7,75, 6,80, 6,70, 6,32, 4,91, 4,66, 3,75, 3,20, 3,06, 2,79, 2,09, 2,40-1,50, 1,48,
1,44, 1,11, 1,02 a 0,90 δ; MS (FAB, M/Z) [Μ + H] = 536.
Příklad 2
15a-ethyl-14a-hydroxymarkfortin A (III)
Na 15a-ethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A (I, příklad 1, 40 mg, 0,075 mmol) rozpuštěný v THF (5 ml) se působí boran-dimethylsulfidovým komplexem (10 M, 0,08 ml, 0,8 mmol) při 0°C. Směs se míchá 1 hodinu při 0°C, pak se reakce zastaví přídavkem methanolu (0,2 ml) a míchá se další 0,25 hodiny při 20-25°C. Po odpaření rozpouštědla vznikne zbytek, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan (4/96)) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,85, 6,80, 6,67, 6,33, 4,90, 3,92, 3,67, 3,10, 3,01, 2,69, 1,87, 2,65-1,20, 1,45,
1,44, 1,12, 0,97 a 0,88 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro CaoHagNaOs + H = 522,2968, změřená = 522,2958.
Příklad 3 ·
♦* ·€··
14a-hydroxy-15a-vinyl-17-oxomarkfortin A (IV)
Postupem dle obecného návodu příkladu 1 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím vinylmagnesiumbromidu (1M v THF, 39,5 ml, 0,04 mol) namísto ethylmagnesiumbromidu, se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3)
7,69, 6,80, 6,71, 6,32, 4,91, 6,11-5,95, 5,32-5,20, 4,50, 3,21, 3,08, 3,07-3,0, 2,80, 2,10, 2,66, 2,32, 2,20-1,80, 1,46, 1,44, 1,11 a 0,89 δ.
Příklad 4
14a-hydroxy-15a-(1 ',2'-dihydroxyethyl)-17-oxomarkfortin A (V)
Smíchá se roztok oxidu osmičelého (2,5/97,5) v 2-methyl-2-propanolu, 1,9 ml), 4-methylmorfolin N-oxid (1,9 g, 0,016 mol) a 14a-hydroxy-15a-vinyl-17-oxomarkfortin A (IV, příklad 3, 1,9 g, 0,0035 mol) a směs se míchá 6 hodin při 20-25°C ve směsi aceton/voda (9/1, 100 ml). Reakční směs se rozdělí mezi vodu (200 ml) a dichlormethan (250 ml). Organická vrstva se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a zkoncentruje za sníženého tlaku za vzniku zbytku. Zbytek se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan (10/90) za vzniku nárokované sloučeniny, HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C30H37N3O8 + H = 568,2659, změřená = 568,2670.
Příklad 5
14a-hydroxy-15a-hydroxymethyl-17-oxomarkfortin A (VI)
K roztoku 14a-hydroxy-15a-(r,2'-dihydroxyethyl)-17-oxomarkfortinu A (V, příklad 4,1 g, 1,8 mmol) v ethanolu (100 ml) při 0°C se po kapkách přidá jodistan sodný (0,68g v 40ml vody). Směs se míchá 10 minut při 0°C, pak se přidá tetrahydroboritan sodný a výsledná směs se míchá dalších 10 minut při 0°C. Reakce se zastaví přídavkem solného roztoku (150 ml) a směs se extrahuje dichlormethanem (200ml). Organický extrakt se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje se a zkoncentruje za sníženého tlaku za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan (5/95) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,73, 6,81, 6,71, 6,32, 4,92, 4,72, 4,06, 3,83, 3,76, 3,21, 3,06, 2,90-2,30, 2,80, 2,10, 2,22, 2,01, 1,46, 1,44, 1,12, a 0,89 δ; MS (FAB, M/Z) [Μ + H] = 538.
Příklad 6 15a-fluormethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A (VII)
Směs 14a-hydroxy-15a-hydroxymethyl-17-oxomarkfortinu A (VI, příklad 5, 0,06 g, 0,1 mmol), tetrabutylammoniumfluoridu (1M v THF, 0,66 ml, 0,66 mmol) a ptoluensulfonylfluoridu (0,075 g, 0,43 mol) v THF (10 ml) se vaří pod zpětným chladičem • · · ·
0,5 hodiny. Směs se ochladí a zkoncentruje. Koncentrát se chromatografuje (silikagel) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,93, 6,80, 6,70, 6,32, 4,90, 4,80-4,50, 4,67, 3,75, 3,21, 3,06, 2,78, 2,15, 2,70-1,50, 1,46, 1,44, 1,12, a 0,89 δ. Příklad 7
15a-fluormethyl-14a-hydroxymarkfortin A (Vlil)
Na 15a-fluormethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A (VII, příklad 6, 15 mg, 0,027 mmol) rozpuštěný v THF (5 ml) se působí boran-tetrahydrofuranovým komplexem (1M vTHF, 0,15 ml, 0,15 mmol) při 0°C. Směs se míchá 1,5 hodiny při 0°C, pak se reakce zastaví přídavkem methanolu (0,75ml) a míchá se další 0,25 hodiny při 20-25°C. Po odpaření rozpouštědla vznikne zbytek. Zbytek se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan (5/95)) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,57, 6,80, 6,68, 6,33, 4,90, 4,75-4,30, 4,09, 4,80, 3,50, 3,12, 3,05, 2,70, 1,88, 2,80-1,40, 1,45, 1,44, 1,12, a 0,86 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C29H36FN3O5 + H = 526,2717, změřená = 526,2727.
Příklad 8
14.15- dehydro-15-methylmarkfortin A (IX)
Diethylaminosíratrifluorid (DAST, 0,15 ml, 1,1 mmol) se po kapkách přidá při 2025°C k 14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A (III, m = 0, 0,2 g, 0,39 mmol), který je rozpuštěn v dichlormethanu (15 ml). Po 5 minutách míchání se reakční směs rozdělí mezi vodu (25 ml) a dichlormethan (25 ml). Organická vrstva se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje, zkoncentruje za sníženého tlaku a chromatografuje (silikagel) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,67, 6,81, 6,68, 6,33, 4,90, 5,46, 3,66, 3,14, 3,10, 2,70, 1,88, 2,75-2,54, 2,30, 1,92, 1,78, 1,46, 1,44, 1,12, a 0,86 δ. Příklad 9
14.15- dehydro-16a-hydroxy-15-methylmarkfortin A (X)
Oxid seleničitý (8 mg, 0,07 mmol) a 14,15-dehydro-15-methylmarkfortin A (IX, příklad 8, 30 mg, 0,06 mmol) se vaří pod zpětným chladičem v p-dioxanu 1,5 hodiny. Zkoncentrování za sníženého tlaku, po kterém následuje chromatografie (silikagel), poskytne nárokovanou sloučeninu, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,60, 6,81, 6,69, 6,32, 4,90, 5,55, 3,75, 2,53, 3,67, 3,14, 3,10, 2,88-2,70, 2,30, 1,90, 1,95-1,50, 1,46, 1,45, 1,11, a 0,87 δ; MS (FAB, M/Z) [Μ + H] = 506.
příklad 10 14a-hydroxy-16,17-dioxo-15a-methylmarkfortin A (XI)
Na roztok 14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A (III, 100mg) ve směsi dioxan/voda (3/1: 20ml) se působí platinou na uhlíku (10%, 1g). Výsledná směs se umístí do velké kulaté baňky pod kyslík a míchá se 16 hodin při 20-25°. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok rozdělí mezi vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (10%) a dichlormethan. Organická vrstva se oddělí, vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje. Koncentrát se podrobí chromatografii (silikagel; methanol/dichlormethan (5/95)). Po spojení vhodných frakcí a jejich zkoncentrování se získají čtyři sloučeniny: (1) 14ahydroxy-16,17-dioxo-15a-methylmarkfortin A, NMR (400 MHz, CDCI3) 8,35, 6,82, 6,71, 6,32, 4,90, 4,53, 3,90, 3,76, 3,4-3,3, 3,26, 3,00, 2,80, 2,14, 2,20, 1,98, 1,45, 1,43, 1,31, 1,12, a 0,86 8; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C2H3N3O7 + H = 536,2397, změřená = 536,2392; (2) 14a-hydroxy-16-oxo-15a-methylparaherquamid B, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,81, 6,82, 6,72, 6,33, 4,91, 4,94, 3,73, 3,53, 3,4-3,3, 3,26, 3,06, 2,82, 2,04, 2,9-2,8, 1,9-2,1, 1,46, 1,44, 1,27, 1,11, a 0,88 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C2eH33N3O6 + H = 508,2447, změřená = 508,2453, (3) 14a-hydroxy-17oxo-15a-methylmarkfortin A, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,89, 6,80, 6,71, 6,32, 4,91, 4,35, 3,65, 3,20, 3,06, 2,79, 2,09, 1,9-2,5, 1,46, 1,44, 1,13, 1,12, a 0,88 δ; .(4) 14a-hydroxy16-hydroxy-17-oxo-15a-methylmarkfortin A HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C29H35N3O7 + H = 538,2553, změřená = 538,2544.
Příklad 11
14a-hydroxy-16-oxo-15a-methylparaherquamid B (XII)
14a-hydroxy-16,17-dioxo-15a-methylmarkfortin A (XI, příklad 10) se rozpustí v dichlormethanu (5 ml) a na tento roztok se působí m-chlorperoxybenzoovou kyselinou (65% čistá, 30 mg). Výsledná směs se míchá při 20-25°C 1,5 hodiny. Směs se rozdělí mezi dichlormethan (20 ml) a uhličitan draselný (10%, vodný roztok, 20 ml). Organická vrstva se oddělí, vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje. Koncentrát se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan (5/95) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,81, 6,82, 6,72, 6,33, 4,91, 4,94, 3,73, 3,53, 3,43,3, 3,26, 3,06, 2,82, 2,04, 2,9-2,8, 1,9-2,1, 1,46, 1,44, 1,27, 1,11 a 0,88 δ.
Příklad 12
14a-hydroxy-15a-methylparaherquamid B (XIII)
Na roztok tetrahydridohlinitanu lithného (1M roztok v THF, 0,21 ml) v THF (10ml) se při -60°C působí chloridem hlinitým (15mg, 3 dávky). Směs se zamíchá a zahřeje na φ· φφφφ • · ·« • · φ φφφφ φφφ φ · · φφφφ • ΦΦΦ· φ φ φ · * φφφφ · ♦ · ΦΦΦ· φ φ · • φ · · · φφ φφ · · <* ·
-25°C a pomalu se přidá 14a-hydroxy-16-oxo-15a-methylparaherquamid B (XII, příklad 11) (20 mg, 2ml v THF). Směs se míchá při -25°C 20 minut. Ke směsi se přidá methanol (0,8 ml) a poté kyantetrahydroboritan sodný (50mg). Výsledná směs se zahřeje na 20-25 °C a zkoncentruje. Koncentrát se rozdělí mezi dichlormethan (20 ml) a uhličitan draselný (10% vodný roztok, 20 ml). Organická vrstva se oddělí, vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje. Koncentrát se chromatografuje (silikagel; aceton/hexan (40/60)) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,56, 6,82, 6,69, 6,32, 4,90, 4,42, 3,64, 2,62, 3,08, 3,04, 2,9-1,5, 1,46, 1,45, 1,12, 1,08, a 0,86 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C28H35N3O5 + H = 494,2662, změřená = 494,2655.
Příklad 13 16,17-dioxomarkfortin A (XV), 16-oxoparaherquamid B (XVI), 15hydroxy-16-oxoparaherquamid B, 15,16-dioxoparaherquamid B
Na roztok markfortinu A (XIV, 1,1 g, 2,3mmol) ve směsi dioxan/voda (3/1, 150 ml) se působí platinou na uhlíku (10%, 10 g). Výsledná směs se umístí do velké kulaté baňky pod kyslík a míchá se 48 hodin při 20-25°C. Po odfiltrování katalyzátoru se výsledná směs rozdělí mezi dichlormethan a vodu. Organická fáze se oddělí, vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a odpaří za sníženého tlaku za vzniku zbytku. Zbytek se podrobí chromatografií (silikagel; aceton/dichlormethan, 30/70) za vzniku: (1)
16,17-dioxomarkfortinu A, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,69, 6,81, 6,74, 6,32, 4,92, 3,95, 3,80, 3,32, 3,15, 3,14-2,70, 2,19-1,86, 1,47, 1,45, 1,12, a 0,88 δ;
(2) 16-oxoparaherquamid B, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,81, 6,80, 6,71, 6,32,
4.91, 3,74, 3,52, 3,29, 3,08, 3,0-2,85, 2,80, 2,00, 2,55-2,49, 2,08-1,75, 1,46, 1,44, 1,10, a 0,88 δ; HRMS (FAB, M/Z [M + HJ) vypočtená pro C27H31N3O5 + H = 478,2342, změřená = 478,2384;
(3) 15-hydroxy-16-oxoparaherquamid B, NMR je zkomplikované tvorbou diastereoisomerů. HRMS (FAB M/Z [Μ + H]) vypočtená pro C27H31N3O6 + H = 494,2291, změřená = 494,2292;
(4) 15,16-dioxoparaherquamid B, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,60, 6,83, 6,74, 6,32,
4.92, 4,12, 3,84-3,70, 3,46, 3,14, 2,89, 2,13, 2,50, 2,25, 1,95, 1,47, 1,45, 1,11, a 0,90 δ; HRMS (FAB M/Z [Μ + H]) vypočtená pro Ο27Η23Οβ + H =: 492,2134, změřená = 492,2141.
Příklad 14
14,15-dehydro-16-oxoparaherquamid B (XVII)
99·· * · · « » · ··«>
9 9 9 9 · · · · · *····*· · · » ·9· ·· · · · · · « 9·
99 9 9 99 99 999 9
Roztok diisopropylamidu lithného, který se připraví z n-butyllithia (1,6 M v hexanu, 1,2 mmol, 0,78 ml) a diisopropylaminu (1,3 mmol, 0,17 ml) v THF (4 ml) se ochladí na -60°C. Po kapkách se přidá směs 16-oxoparaherquamidu Β (XVI, příklad 13, 0,15 g, 0,3 mmol) v THF (1,5 ml) a reakční směs se ponechá zahřát na -20°C během 0,25 hodiny. Ke směsi se po kapkách přidá roztok fenylselenylchloridu (0,075 g, 0,39 mmol) v THF (1 ml). Po 5 minutách se reakce zastaví přídavkem nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (20 ml). Reakční směs se extrahuje do dichlormethanu (30 ml), vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a zkoncentruje za sníženého tlaku za vzniku pevné látky, která se použije bez dalšího čištění. Tato látka se rozpustí v THF (8 ml) a nechá reagovat s peroxidem vodíku (30%, 0,12ml) při 0°C. Chladící lázeň se odstraní a reakční směs se míchá 0,25 hodiny při 20-25°C. Reakce se zastaví přídavkem hydroxidu sodného (1 N, 10 ml). Směs se extrahuje dichlormethanem (30 ml), vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje, zkoncentruje za sníženého tlaku a podrobí se chromatografii (silikagel; methanol/dichlormethan, 5/95) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,78, 7,36, 6,25, 6,81, 6,70, 6,32, 4,91, 3,96, 3,60, 3,36, 3,09, 2,88, 2,09, 2,36, 1,56, 1,46, 1,45, 1,06, a 0,88 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C27H29N3O5 + H = 476,2185, změřená - 476,2195.
Příklad 15
14a-hydroxy-15a-methyl-2-desoxomarkfortin A (XXI)
Ke směsi 14a-hydroxy-15a-methyl-17-oxomarkfortinu A (XIX, 21 g, 0,04 mol) v THF (1,3 I) se po kapkách přidá boran-dimethylsulfidový komplex (12M, 40 ml, 0,48 mol) při 0°C. Výsledná směs se míchá 2,5 hodiny při 0°C, pak se reakce zastaví pomalým přikapáním methanolu (50 ml). Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan, 3/97) za vzniku 14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A a 14a-hydroxy-15a-methyl-2desoxomarkfortinu A , NMR (400 MHz, CDCI3) δ 6,66, 6,40, 6,29, 4,79, 3,92, 3,41, 3,78, 3,55, 2,92, 2,62, 2,35, 2,25, 2,26, 2,15, 2,10-1,40, 1,40, 1,04, 1,02, 0,89, 0,91; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C29H39N3O4 + H = 494,3019, změřená = 494,3208. Příklad 16 2-desoxomarkfortin A (XXIII)
Ke směsi markfortinu A (XXII, 0,16 g, 0,335 mmol) v THF (25 ml) se po kapkách přidá alan-N,N-dimethylethylaminový komplex (0,5 M, 2,6 ml, 13,4 mmol) při 0°C. Výsledná směs se míchá 1 hodinu při 0 °C, pak se reakce zastaví pomalým přikapáním • · · · methanolu (5 ml). Rozpouštědlo se pak odpaří za sníženého tlaku za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; aceton/dichlormethan, 30/70) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) δ 6,67, 6,40, 6,29, 4,79, 3,91, 3,40, 3,57, 2,36, 2,95, 2,30-2,05, 1,95-1,25, 1,39, 0,88, 0,85; CMR (CDCI3, 100 MHz) δ 175,40, 146,26, 143,77, 139,74, 137,06, 126,78, 120,11, 114,88, 114,19, 79,67, 63,66, 61,13, 61,05, 60,74, 56,23, 54,68, 45,77, 41,92, 32,15, 31,94, 31,83, 30,30, 26,28, 26,19, 23,38, 21,13, 19,75; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C28H37N3O3 + H = 464,2913, změřená = 464,2929.
Příklad 17 C-2-deoxoparaherquamid A
Ke směsi paraherquamidu A (0,05 g, 0,1 mmol) v tetrahydrofuranu (THF, 6 ml) se po kapkách v dusíkové atmosféře přidá alan-N,N-dimethylaminový komplex (0,5 M v toluenu, 2 ml, 1 mmol) při 20-25°C. Výsledná reakční směs se míchá 0,5 hodiny, pak se reakce zastaví přidáním methanolu (1ml). Směs se zkoncentruje za sníženého tlaku za vzniku zbytku, který se čistí chromatograficky (silikagel; aceton/dichlormethan (30/70)) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 6,69, 6,30, 4,80, 3,94, 3,51, 3,39, 3,19, 2,92, 2,53, 2,38-2,12, 2,08, 1,95-1,74, 1,65, 1,43, 0,92 & 0,89 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C28H37N3O4 + H = 480,2862, změřená = 480,2869. Příklad 18
N(1 )-fenoxykarbonylmarkfortin A (XXVII)
Markfortin A (XXVI, 2,4 g, 5,0 mmol) v THF (120 ml) a hydrid draselný (35 hmotnostních %, 0,7 g, 6,2 mmol) se míchají 1 hodinu při 20-25°C. K této směsi se přidá fenylchlorformiát (1,2 ml, 9,6 mmol). Směs se míchá 0,5 hodiny, reakce se zastaví přídavkem roztoku uhličitanu draselného (10%, 50 ml) a extrahuje se ethylacetátem (150 ml). Organická vrstva se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a zkoncentruje. Zbytek se rozetře se směsí ether/hexan a sedlina se odfiltruje, zachytí a vysuší za vzniku nárokované sloučeniny v podobě pevné látky, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,89, 1,08, 1,2-3,0, 1,45, 1,49, 3,06, 3,69, 4,83, 6,26, 6,89 a 7,2-7,5 δ; HRMS (FAB, m/z) [M + H] vypočtená pro C35H39N3O6 + H+ = 598,2917, změřená = 598,2919.
Příklad 19
N(1)-ferc-butoxykarbonylmarkfortin A (XXVII)
Markfortin A (XXVI) ve směsi THF/dichlormethan (50 ml/50 ml) a hydrid draselný (35% hmotnostních, 0,62 g, 5,5 mmol) se míchají 1 hodinu při 20-25°C. K této směsi se přidá di-ferc-butyldikarbonát (3,4 g, 15,6 mmol). Směs se míchá 0,5 hodiny, reakce se ···· zastaví přídavkem roztoku uhličitanu draselného (10%, 50 ml) a extrahuje se ethylacetátem (150 ml). Organická vrstva se oddělí a vysuší síranem horečnatým, zfiltruje a zkoncentruje. Zbytek se rozetře se směsí ether/hexan a sedlina se odfiltruje, zachytí a vysuší za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,83, 1,05,
1,2-3,0, 1,46, 1,53, 1,59, 3,12, 3,67, 4,85, 6,28 a 6,82 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C35H43N3O6C + H+ = 578,3230, změřená = 578,3230.
Příklad 20
N(1)-4'-nitrofenoxykarbonylmarkfortin A (XXVII)
Postupem dle obecného návodu příkladů 18 a 19 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím 4-nitrofenylchlorformiátu (423 mg, 2,1 mmol), se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,89, 1,08, 1,2-3,0, 1,45, 1,49, 3,06, 3,69, 4,83, 6,26, 6,92, 7,50 a 8,33 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C35H38N4O8 + H+ = 643,2767, změřená = 643,2766.
Příklad 21
N(1)-9'-fluorenylmethyloxykarbonylmarkfortin A (XXVII)
Postupem dle obecného návodu příkladů 18-20 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím 9-fluorenylmethylchlorformiátu (1,6 g, 6 mmol), se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 7,78, 7,66, 7,42, 6,89, 6,20, 4,82, 4,70-4,60, 4,39, 3,16, 2,85, 1,45 a 1,43 δ; MS (FAB, m/z) [Μ + H] = 700.
Příklad 22 N( 1 )-terc-butoxykarbonylparaherquamid A (XXVII)
Paraherquamid A (XXV, 70 mg, 0,14 mmol) v THF (10 ml) a hydrid draselný (35% hmotnostních, 0,062 g, 0,55 mmol) se míchají 2 hodiny při 20-25°C. K této směsi se přidá di-terc-butyldikarbonát (86 mg, 0,42 mmol). Směs se míchá 0,5 hodiny, reakce se zastaví přídavkem roztoku 10 % uhličitanu draselného (50 ml) a extrahuje se ethylacetátem (150 ml). Organická vrstva se vysuší síranem horečnatým, zfiltruje a zkoncentruje. Koncentrát se přečistí preparativní tenkovrstvou chromatografií (methanol/dichlormethan, 5/95) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,89, 1,02, 1,42, 1,46, 1,59, 1,63, 1,2-3,3, 3,06, 3,69, 4,83, 6,26 a 6,80 δ. Příklad 23
N(1 )-4'-nitrofenoxykarbonylparaherquamid A (XXVII)
Postupem dle obecného návodu příkladu 22 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím 4-nitrofenylchlorformiátu (814 mg, 4,2 mmol), se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,85, 0,94, 1,2-3,9, 1,40, 1,47, 3,02, 4,79, 5,85, ·** 9 9 9 9 999
999999 9 99 9 99 99 ♦ · · 9 9 9 9 99
99 9 9 9 9 9 9 9 9 *9
6,18, 6,88, 7,35 a 8,29 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C35H38N4O9 + H+ = 659,2717, změřená = 659,2732.
Příklad 24
N (1 )-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A (XXVII)
14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A (XXVI, n = 2, R14 = Me, R15 = H, R16 = OH, 0,188 g, 0,37 mmol) v THF (30 ml) a hydrid sodný (60% hmotnostních, 0,075 g, 1,875 mmol) se míchají 2 hodiny při 20-25°C. K této směsi se přidá 4-nitrofenylchlorformiát (150 mg, 0,74 mmol). Směs se míchá 0,5 hodiny, reakce se zastaví přídavkem roztoku pufru pH 7 (15 ml) a extrahuje se ethylacetátem (50 ml). Organická vrstva se oddělí a vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a zkoncentruje za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,92, 1,07, 1,2-3,0, 1,44, 1,47, 1,48, 3,13, 3,67, 4,87, 6,25,
6,92, 7,50 a 8,35 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C36H42N4O9 + H+ = 673,2873, změřená = 673,2866.
Příklad 25 N(1 )-4’-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-15a-methylmarkfortin A (XXVII)
Postupem dle obecného návodu příkladů 18-24 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím 14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A (XXVI, n = 2, R14 = H, Ri5 = Me, Rie = OH, 1,98 g, 3,9 mmol) a 4-nitrofenylchlorformiátu (150 mg, 0,74 mmol), se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,92, 1,02, 1,09, 1,2-3,0, 1,44, 1,47, 3,14, 3,68, 3,95, 4,87, 6,24, 6,92, 7,50 a 8,34 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C36H40N4O9 + H+ = 673,2873, změřená = 673,2866.
příklad 26 N( 1 )-fenoxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXVIII)
N(1)-fenoxykarbonylmarkfortin A (příklad 18, 2,4g, 4,0mmol) se rozpustí v methanolu (100ml), a na roztok se působí tetrahydroboritanem sodným (540mg) při 0° po dobu 15 minut. Reakce se zastaví přídavkem uhličitanu draselného (10%, 100ml). Výsledná sraženina se vysuší za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCh) 0,85, 0,92, 1,3-2,7, 1,37, 1,48, 3,06, 3,18, 3,43, 3,61, 4,75, 5,87, 6,28, 6,84 a
7,2-7,5 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C35H41N3O6 + H+ = 600,3073, změřená = 600,3080.
příklad 27 N( 1 )-4'-nitrofenoxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXVIII)
Postupem dle obecného návodu příkladu 26 a použitím N(1)-4'nitrofenoxykarbonylmarkfortinu A (příklad 20, 0,5g, 0,78mmol) se získá nárokovaná ♦ · · · sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,82, 0,89, 1,3-2,7, 1,39, 1,47, 3,06, 3,18, 3,59, 4,78, 5,85, 6,20, 6,84, 7,36 a 8,28 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro CkH^Os + H+ = 645,2924, změřená = 649,2925.
Příklad 28
N(1 )-9'-f|uorenylmethyloxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXVIII)
Postupem podle obecného návodu příkladu 26 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-9'-fluorenylmethyloxykarbonylmarkfortinu A (příklad 21, 30mg, 0,043mmol) se získá nárokovaná sloučenina, vybrané NMR (400 MHz, CDCI3) 7,887,20, 6,72, 6,64, 6,38, 4,76, 4,28, 3,01, 2,85 a 2,60 δ.
Příklad 29
N (1 )-4 '-nitrofenoxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxoparaherquamid A (XXVI11)
Postupem dle obecného návodu příkladu 26 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-4'-nitrofenoxykarbonylparaherquamidu A (příklad 23, 1,0 g, 1,52 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,85, 0,93, 1,3-2,7, 1,40, 1,47, 1,63, 3,02, 3,2-3,6, 4,79, 5,85, 6,18, 6,88, 7,35 a 8,28 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro C35H40N4O9 + H+ = 661,2873, změřená = 661,2877.
Příklad 30
N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-14p-methyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXVIII)
Postupem dle obecného návodu příkladu 26 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-14p-methylmarkfortinu A (příklad 24, 180 mg, 0,27 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,85, 0,91, 1,3-2,7, 1,40, 1,45, 1,48, 3,09, 3,1-3,7, 4,79, 5,88, 6,21, 6,87, 7,36 a 8,29 δ; HRMS (FAB, m/z) [Μ + H] vypočtená pro CaeH^Og + H+ = 675,3030, změřená = 675,3031.
Příklad 31 N(1 )-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-15a-methyl-2a-hydroxy-2desoxomarkfortin A (XXVIII)
Postupem dle obecného návodu příkladu 26 a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A (příklad 25, 2 g, 2,97 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,85, 0,92, 1,01, 1,3-2,7, 1,39, 1,48, 3,05, 3,1-3,7, 4,79, 5,86, 6,19, 6,87, 7,36 a 8,29 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro Cse^a^Og + H+ = 675,3030, změřená = 675,3036.
♦ · · ······ · · · ·
9·· 9 9 · 9 9 9 9
9 9 9 9 · » » *» ♦ 999999 9 99 999 99 · 9 9 9 9 9 99
999· · «I 99 9999
Příklad 32
1.2- dehydromarkfortin A (XXIX) Způsob A.
N(1)-Fenoxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXVIII, příklad 26, 1 g, 1,67 mmol) se rozpustí v glymu (15ml) a na tento roztok se působí hydroxidem sodným (1 N, 20 ml). Směs se vaří pod zpětným chladičem 1-2 hodiny. Po ochlazení směsi na 20-25° se přidá uhličitan draselný (10 %, 60 ml). Výsledná sraženina se zachytí a vysuší za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,67, 1,25, 1,3-2,7,
1,44, 1,47, 3,04, 3,70, 4,91, 6,48, 6,95 a 8,18 δ; HRMS (FAB M/Z) [M+H] vypočtená pro C28H35N3O3 + H+ = 462,2756, změřená = 462,2762.
Způsob B.
N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXVIII, příklad 27, 50 mg, 0,08 mmol) se rozpustí v glymu (1 ml), a na tento roztok se působí hydroxidem sodným (1 N, 1 ml). Směs se míchá 1 hodinu při 20-25°C. Po přidání uhličitanu draselného (10%, 5 ml) se směs extrahuje ethylacetátem (20 ml). Organická vrstva se oddělí a vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje za vzniku nárokované sloučeniny.
Způsob C.
K roztoku N(1)-9'-fluorenylmethyloxykarbonyl-2a-hydroxy-2-desoxo markfortinu A (XXVIII, příklad 28, 30 mg, 0,043 mmol) v DMF (3 ml) se při 20-25°C po kapkách přidá tetrabutylammoniumfluorid (1,0 M v THF, 0,04 ml, 0,04 mmol). Po 10 minutách míchání se reakce zastaví přídavkem uhličitanu draselného (10%, 30 ml) a směs se extrahuje ethylacetátem (30 ml). Organický extrakt se vysuší síranem hořečnatým,zfiltruje a zkoncentruje za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan, 5/95), za vzniku nárokované sloučeniny.
Příklad 33
1.2- dehydroparaherquamid A (XXIX)
Postupem dle obecného návodu příkladu 32, způsob A a B a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-2a-hydroxy-2desoxoparaherquamidu A (XXVIII, příklad 29, 880 mg, 1,33 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,69, 1,22, 1,3-2,7, 1,43, 1,45, 1,66, 2,97, 3,22, 3,62, 4,90, 6,29, 6,94 a 8,13 δ; HRMS (FAB, M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C28H35N3O4 + H+ = 478,2705, změřená = 478,2717.
·· 4 ·· ···· 44¢4 ♦ · ♦ · 4 · 4 * 4· • · · 9 9 * 9 999
9999 4 4 4 4 »·«·« ♦ · 4444 9 99
9 · 4 44 44 444 4
Příklad 34
1.2- dehydro-14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A (XXIX)
Postupem dle obecného návodu příkladu 32, způsob A a B a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-15a-methyl2a-hydroxy-2-desoxomarkfortinu A (XXVIII, příklad 31, 150 mg, 0,22 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,68, 1,21, 1,3-2,7, 1,44, 1,46, 1,47, 3,05, 3,65, 4,91, 6,46, 6,93 a 8,19 δ.
Příklad 35
1.2- dehydro-14a-hydroxy-15a-methylmarkfortin A (XXIX)
Postupem dle obecného návodu příkladu 32, způsob A a B a vytvářením nekritických obměn, ale použitím N(1)-4'-nitrofenoxykarbonyl-14a-hydroxy-15a-methyl2a-hydroxy-2-desoxomarkfortinu A (XXVIII, příklad 31, 2 g, 2,96 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCh) 0,69, 1,04, 1,24, 1,3-2,7, 1,45, 1,47, 3,02, 3,69, 3,85, 4,92, 6,48, 6,95 a 8,19 δ.
Příklad 36
2-desoxomarkfortin A (XXIV) Způsob A.
1.2- dehydromarkfortin A (XXIV, příklad 32, 220 mg, 0,48 mmol) se rozpustí v methanolu (1 Oml), a na roztok se působí tetrahydroboritanem sodným (30 mg) při 0°C po dobu 15 minut. Reakce se zastaví přídavkem uhličitanu draselného (10%, 20 ml). Výsledná sraženina se vysuší za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 Mhz) je stejné jako u příkladu 16.
Metoda B.
N(1)-ferc-butoxykarbonylmarkfortin A (XXVII, příklad 19, 100mg, 0,17mmol) se rozpustí v diglymu (5ml), a na roztok se působí tetrahydroboritanem sodným (20mg) při 20-25°. Směs se pak zahřívá pod zpětným chladičem 0,5 hodiny. Po ochlazení směsi na 20-25° se přidá uhličitan draselný (10%, 10ml). Výsledná sraženina se vysuší za vzniku nárokované sloučeniny.
Příklad 37 2-desoxoparaherquamid A (XXX)
Metoda A.
1.2- dehydroparaherquamid A (XXIX, příklad 33, 1,5g, 3,14mmol) se rozpustí v methanolu (30ml), a na roztok se působí tetrahydroboritanem sodným (250 mg) při 0° po dobu 15 minut. Reakce se zastaví přídavkem uhličitanu draselného (10%, 60 ml) a ·· · ·· ···· ·· ·· •99 9 9 9 9 9 99 • · 9 9 9 9 9 999 • 9999 999 9 9 999 99 ♦ · 9 9 9 9 9 99
99 9 9 99 9 9 999 9 extrahuje ethylacetátem (100 ml). Organický extrakt se vysuší síranem horečnatým, zfiltruje a zkoncentruje za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan, 5/95) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz) je stejné jako u příkladu 17.
Způsob B.
N(1)-terc-butoxykarbonylparaherquamid A (XXVII, příklad 22, 30 mg, 0,05 mmol) se rozpustí v glymu (2ml) a na roztok se působí tetrahydroboritanem sodným (20 mg) při 20-25°C. Směs se pak vaří pod zpětným chladičem 4 hodiny. Po ochlazení směsi na 20-25°C se přidá uhličitan draselný (10%, 5 ml), a směs se extrahuje ethylacetátem (10 ml). Organická vrstva se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a zkoncentruje za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan, 5/95) za vzniku nárokované sloučeniny.
Způsob C.
K roztoku paraherquamidu A (XXVI, 1 g, 2 mmol) v THF (destilovaný z benzofenonu a draslíku, 40 ml) se v dusíkové atmosféře jednorázově přidá hydrid sodný (60% v oleji, 0,24 g, 6 mmol). Výsledná reakční směs se míchá 0,75 hodiny při 20-25°C, pak se ochladí na 0°C a jednorázově se přidá 9-fluorenylmethylchlorformiát (0,8 g, 3 mmol). Reakce se po 5 minutách zastaví přídavkem fosfátového pufru (pH = 7, nakoupeného od EM Science, 40ml), zředí vodou (40ml) a extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml). Smíchané organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a zkoncentrují za sníženého tlaku za vzniku surového N(1)-9'fluorenylmethyloxykarbonylparaherquamidu A (XXVII, 1,4 g, 2 mmol), který se rozpustí v methanolu, ochladí na 0° a ke kterému se jednorázově přidá tetrahydroboritan sodný (0,3 g, 7,9 mmol). Po 10 minutách se reakce zastaví přídavkem hydrogenuhličitanu sodného (nasycený roztok, 100 ml) a extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml). Smíchané organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a zkoncentrují za sníženého tlaku za vzniku surového N(1)-9'-fluorenylmethyloxykarbonyl-2a-hydroxy-2desoxoparaherquamidu A (XXVIII, 1,4g, 2mmol), který se rozpustí v THF (50ml) při 2025°C, a na který se působí tetrabutylammoniumfluoridem (1,0 M v THF, 8 ml, 8 mmol). Po 0,5 hodině míchání se reakce zastaví přídavkem vody (50 ml) a extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml). Smíchané organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují a zkoncentrují za sníženého tlaku za vzniku 1,2-dehydroparaherquamidu A (XXIX, 0,96g, 2mmol). Tato sloučenina se rozpustí v methanolu při 0°C a k ní se • 4 ♦· ···· ··44 ·· · · 4 · 4 44
44φ · · 4 44<4 • 4··· 4 4 4 · 4 444 4· ♦ · ♦·♦·4*4 •444 4 44 44 44·4 jednorázově přidá tetrahydroboritan sodný (0,5 g, 13 mmol). Po 10 minutách se reakce zastaví přídavkem hydrogenuhličitanu sodného (nasycený vodný roztok, 100 ml) a extrahuje ethylacetátem (2 x 50 ml). Smíchané organické extrakty se vysuší síranem hořečnatým, zfiltrují, zkoncentrují za sníženého tlaku a chromatografují (silikagel; aceton/dichlormethan, 30/70) za vzniku nárokované sloučeniny.
Příklad 38
2-desoxo-14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A (XXX)
Postupem dle obecného návodu příkladu 38 (způsob A) a vytvářením nekritických obměn, ale použitím 1,2-dehydro-14a-hydroxy-143-methylmarkfortinu A (XXIX, příklad 34, 50 mg, 1 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,86, 0,90, 1,3-2,7, 1,42, 1,46, 2,94, 3,40, 3,52, 3,93, 4,79, 6,29, 6,39 a 6,66 δ; HRMS (FAB M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C29H39N3O4 + H+ = 494,3018, změřená = 494,3018.
Příklad 39
2-desoxo-14a-hydroxy-15a-methyl-2a-hydroxy-2-desoxomarkfortin A (XXX)
Postupem dle obecného návodu příkladu 37 (způsob A) a vytvářením nekritických obměn, ale použitím 1,2-dehydro-14a-hydroxy-15a-methylmarkfortinu A (XXIX, příklad 35, 1,0 g, 2,0 mmol) se získá nárokovaná sloučenina, NMR (400 MHz) je stejné jako u příkladu 15.
Příklad 40
2p-methyl-2-desoxomarkfortin A (XXXI)
1,2-dehydromarkfortin A (XXIX, příklad 32, 42 mg, 0,09 mmol) se rozpustí v THF (10 ml), a na roztok se působí methyllithiem (komplex bromidu lithného, 1,5M v etheru, 0,06ml) při -78°C po dobu 15 minut. Směs se zahřeje na 20-25°C a reakce se zastaví přídavkem uhličitanu draselného (10%, 5 ml) a extrahuje ethylacetátem (20 ml). Organický extrakt se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a zkoncentruje za vzniku zbytku, který se chromatografuje (silikagel; methanol/dichlormethan, 5/95) za vzniku nárokované sloučeniny, NMR (400 MHz, CDCI3) 0,81, 0,92, 1,17, 1,3-2,7, 1,41, 1,43, 3,02, 3,63, 3,95, 4,79, 6,29, 6,38 a 6,63 δ; HRMS (FAB M/Z) [Μ + H] vypočtená pro C29H39N3O3 + H+ = 478,3069, změřená = 478,3083.
·· · * · · • ·· • · · · · · •· ··· ·· • · ···· • ·« • · · • ·♦ ♦ · ·· ·♦ ·· ·· ·· *· · · •· ·· ♦ · · · ·9 • ·· ·· ··
Schéma A
99
9 9 9
9 99
9 9 9
9 9
99 ····
99
99
9 9 99
9 99
9999
Schéma B
(IV)
o (V)
99
9 9 9
9 99
9 9 9
9 9
99
9 9
9
9 99
Schéma B - pokračování (V)
o (VIII) • · • · ··· · · • ·« ♦ · · • ·· • · ·· • · · · •· · · •· ·· • ·· · ·· • ·9
9999
Schéma C
(III)
(IX)
o (X) • · • « · ♦ « · ··
(XIII)
(XVII)
Schéma F
·· >
• · · • · · • ···· • · • •4 · · <·
·· ····
• ·
• ·· • · ·*
♦ · ·· •· · · •· ·· ·»· ·· • ·· «· ·· (XVIII) (XIX)
HO
NH • · · • · ·· ····
NH
Ό· (XXIII)
Schéma Η
(XXIV) (XXV) ··· ······ ···· ♦ ·· · · · *··<
··· · · · *··· • ···· · · · · 9 ··· ·· • · ···· ··· • · · · · · · ·· · · · ·
Schéma I
vzorec 1a vzorec 5
vzorec 10 • · · • · · · ·♦
Schéma J * · · • ·« • · ·· · •· • · · ·· •· •· •· • ·
vzorec 10 • · · ♦ · · ·
Schéma K ♦ · ·· ♦ · · * · · · · · > • · · ·· · ···· ® ····»· · ·· ···· · • · · · · · ··· • ·· · · · · ·· · · · ·
vzorec 9a / vzorec 12a
vzorec 15
9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 99
9 9 9 9 «···· • ······ · 9 9 99999
9 9 9 9 9 9 99
99 9 9 99 99 9999
Schéma L
• · • · · · • ·
Schéma Μ ·· · ♦ · · · · * • · · « · 9 • ······ · ·· • · · · · · • ·· · · ·· « ·
vzorec 9a φ ·· · φ • ΦΦΦ φ φ · φφφφ
• ΦΦ • φ
Schéma Ν
vzorec 38 vzorec 37
Schéma O ·· ♦
9
99
9 999
999 99
(XXVIII)
(XXVI!) (ΧΧΧ) • · • · • ·
opravené

Claims (20)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1.15-$lkyl-14-hydroxy sloučeniny vzorce (III), (III) kde ηΊ je 1 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  2. 2. 15-^lkyl-14-hydroxy sloučenina vzorce (III) podle nároku 1, kde n-ι je 1.
  3. 3. Fluoro sloučeniny vzorce (Vlil), (VIII) kde n2 je 0 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  4. 4. Fluoro sloučenina vzorce (Vlil) podle nároku 3, kde n2 je 0 nebo 1.
  5. 5. Fluoro sloučenina vzorce (Vlil), podle nároku 3, kde n2 je 1.
    • · (X) ·♦ · • · ·
  6. 6. 15-alkyl-16-hydroxy sloučeniny vzorce (X), kde ni je 0 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  7. 7. 15-alkyl-16-hydroxy sloučenina vzorce (X), podle nároku 6, kde nt je 0.
  8. 8. Sloučeniny paraherquamidu B vzorce (XIII), (XIII) kde ni je 0 až 3, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  9. 9. Sloučenina paraherquamidu B vzorce (XIII) podle nároku 8, kde ηΊ je 0.
  10. 10.14,15-Dehydro-16-oxoparaherquamid B.
  11. 11. 2-deoxo-15-alkyl sloučeniny vzorce (XXI), (XXI) • 9 • 9
    9 999999 9 99 99999
    9 9 9999999
    9999 9 99 99 9999 kde R14 je -H nebo C1-C4 alkyl a kde R15 je -H nebo C1-C4 alkyl; N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  12. 12. 2-deoxo-15-alkyl sloučenina vzorce (XXI) podle nároku 11, kterou je 14a-hydroxy15a-methyl-2-desoxomarkfortin A.
  13. 13. 2-deoxo sloučenina vzorce (XXIII), kterou je 2-desoxomarkfortin A a jeho farmaceuticky přijatelné soli.
  14. 14. 14-hydroxy-2-deoxoparaherquamid B a sloučeniny 14-hydroxy-2-desoxomarkfortinu vzorce (XXV), (XXV) kde n je 1 nebo 2;
    kde Ri4 je -H nebo CrC4 alkyl;
    kde R15 je -H nebo C1-C4 alkyl; N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  15. 15. Sloučenina 14-hydroxy-2-deoxoparaherquamid vzorce (XXV) podle nároku 14, kterou je C-2-desoxyparaherquamid A a 2-desoxo-14a-hydroxy-143-methylmarkfortin
    A.
  16. 16. Sloučeniny vybrané ze skupiny sestávající z:
    15a-ethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A,
    14a-hydroxy-15a-viny 1-17-oxomarkfortin A,
    14a-hydroxy-15a-(1 ',2'-dihydroxyethyl)-17-oxomarkfortin A,
    14a-hydroxy-15a-hydroxymethyl-17-oxomarkfortin A,
    15a-fluormethyl-14a-hydroxy-17-oxomarkfortin A,
    14,15-dehydro-15-methylmarkfortin A, • ·
    14a-hydroxy-16,17-dioxo-15a-methylmarkfortin A,
    14a-hydroxy-16-oxo-15a-methylparaherquamid B,
    16,17-dioxomarkfortin A,
    16-oxoparaherquamid B (XVI).
  17. 17.1,2-dehydro sloučenina vzorce (XXIX) (XXIX) n je 1 nebo 2;
    kde R14 je -H a Ci-C4 alkyl;
    kde Ris je -H a Ci-C4 alkyl;
    kde Rie je -H, -OH, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  18. 18. 1,2-dehydro sloučenina (XXIX) podle nároku 17, kterou je:
    1.2- dehydromarkfortin A,
    1.2- dehydroparaherquamid A,
    1.2- dehydro-14a-hydroxy-14p-methylmarkfortin A a
    1.2- dehydro-14a-hydroxy-15a-methylmarkfortin A.
  19. 19. 2-alkyl-2-desoxo sloučenina (XXXI) kde n je 1 nebo 2;
    kde Ri4 je -H a CrC4 alkyl;
    (XXXI) ·· ···· kde Ri5 je -H a C1-C4 alkyl;
    kde Rie je -H, -OH;
    kde Rie je C1-C4 alkyl, N-oxidy a jejich farmaceuticky přijatelné soli.
  20. 20. 2-alkyl-2-desoxo sloučenina (XXXI) podle nároku 19, kterou je 2p-methyl-2desoxomarkfortin A.
CZ1998110A 1995-07-21 1996-06-26 2-Deoxomarkfortiny a 2-deoxoparaherquamidy B CZ296008B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US132495P 1995-07-21 1995-07-21

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ11098A3 true CZ11098A3 (cs) 1998-06-17
CZ296008B6 CZ296008B6 (cs) 2005-12-14

Family

ID=21695455

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ1998110A CZ296008B6 (cs) 1995-07-21 1996-06-26 2-Deoxomarkfortiny a 2-deoxoparaherquamidy B

Country Status (31)

Country Link
US (2) US5703078A (cs)
EP (3) EP1400523A3 (cs)
JP (2) JP4122447B2 (cs)
KR (1) KR100428335B1 (cs)
CN (2) CN1277830C (cs)
AR (10) AR003466A1 (cs)
AT (1) ATE311390T1 (cs)
AU (1) AU699644B2 (cs)
BR (7) BR9609812B8 (cs)
CA (1) CA2225813C (cs)
CO (1) CO4750664A1 (cs)
CZ (1) CZ296008B6 (cs)
DE (1) DE69635524T2 (cs)
DK (2) DK0871631T3 (cs)
ES (2) ES2249783T3 (cs)
FI (2) FI115912B (cs)
HK (2) HK1017883A1 (cs)
HU (1) HU226296B1 (cs)
ID (1) ID30373A (cs)
MX (1) MX9800625A (cs)
MY (1) MY113806A (cs)
NO (1) NO324287B1 (cs)
NZ (1) NZ311952A (cs)
PL (1) PL185007B1 (cs)
PT (1) PT1489082E (cs)
RU (1) RU2162090C2 (cs)
SI (1) SI0871631T1 (cs)
SK (2) SK285248B6 (cs)
TW (1) TW334436B (cs)
WO (1) WO1997003988A1 (cs)
ZA (1) ZA965908B (cs)

Families Citing this family (44)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
ZA976761B (en) * 1996-09-09 1999-01-29 Upjohn Co 25 Methylene and 24,25-epoxy marcfortines and paraherquamides
WO1998021211A1 (en) * 1996-11-15 1998-05-22 Pharmacia & Upjohn Company 1- and 2-substituted marcfortines and paraherquamides as antiparasitic agents
PE20011289A1 (es) * 2000-04-07 2001-12-21 Upjohn Co Composiciones antihelminticas que comprenden lactonas macrociclicas y espirodioxepinoindoles
ME03409B (me) 2008-11-14 2020-01-20 Merial Inc ENANTIOMERNO OBOGAĆENA PARAZITICIDALNA JEDINJENJA ARILOAZOL-2-il CIJANOETILAMINO
EP2364147A2 (en) 2008-11-19 2011-09-14 Merial Limited Compositions comprising 1-arylpyrazole alone or in combination with formamidine for the treatment of parasitic infection
ES2537424T3 (es) 2008-12-04 2015-06-08 Merial Limited Derivados de dímeros de avermectina y de milbemicina
EP2314292A1 (en) 2009-10-20 2011-04-27 Novartis AG Endoparasiticidal compositions
CA2782902C (en) 2009-12-04 2017-10-17 Merial Limited Pesticidal bis-organosulfur compounds
EP2512467A1 (en) 2009-12-17 2012-10-24 Merial Limited Compositions comprising macrocyclic lactone compounds and spirodioxepinoindoles
WO2011075591A1 (en) 2009-12-17 2011-06-23 Merial Limited Anti parasitic dihydroazole compounds and compositions comprising same
UA108641C2 (uk) 2010-04-02 2015-05-25 Паразитицидна композиція, яка містить чотири активних агенти, та спосіб її застосування
CA2818563C (en) 2010-11-16 2019-11-12 Merial Limited Monensin derivatives for the treatment and prevention of protozoal infections.
WO2013003168A1 (en) 2011-06-27 2013-01-03 Merial Limited Novel insect-repellent coumarin derivatives, syntheses, and methods of use
US8946270B2 (en) 2011-06-27 2015-02-03 Merial Limited Amido-pyridyl ether compounds and compositions and their use against parasites
HUE052594T2 (hu) 2011-09-12 2021-05-28 Boehringer Ingelheim Animal Health Usa Inc Izoxazolint tartalmazó parazita-ellenes készítmények, ezek elõállítása és alkalmazása
US20130079394A1 (en) 2011-09-23 2013-03-28 Cnrs (Centre National Recherche Scientifique) Indirect modeling of new repellent molecules active against insects, acarids, and other arthropods
MX368738B (es) 2011-11-17 2019-10-14 Boehringer Ingelheim Animal Health Usa Inc Composiciones que comprenden un aril pirazol y un imidazol sustituido, metodos y usos de las mismas.
PT2785719T (pt) 2011-12-02 2018-02-08 Merial Inc Formulações injetáveis de moxidectina de ação prolongada e novas formas cristalinas de moxidectina
PL232463B1 (pl) 2012-02-06 2019-06-28 Merial Inc Miękka, nadająca się do żucia kompozycja weterynaryjna do leczenia i/lub zapobiegania infekcji lub inwazji pasożytniczej u zwierzęcia oraz jej zastosowanie
JO3626B1 (ar) 2012-02-23 2020-08-27 Merial Inc تركيبات موضعية تحتوي على فيبرونيل و بيرميثرين و طرق استخدامها
UA115981C2 (uk) 2012-04-20 2018-01-25 Меріал, Інк. Паразитицидні композиції, що містять похідні бензимідазолу, способи їх одержання та застосування
JP5737255B2 (ja) * 2012-09-27 2015-06-17 ダイキン工業株式会社 チオノカルボン酸エステルの製造方法
NZ723198A (en) 2012-11-20 2018-11-30 Boehringer Ingelheim Animal Health Usa Inc Anthelmintic compounds and compositions and methods of using thereof
EP3063144B1 (en) 2013-11-01 2021-09-08 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Antiparasitic and pesticidal isoxazoline compounds
NZ726251A (en) 2014-04-17 2017-11-24 Merial Inc Use of malononitrile compounds for protecting animals from parasites
AU2015264336B2 (en) 2014-05-19 2018-08-30 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Anthelmintic compounds
ES2895826T3 (es) 2014-06-19 2022-02-22 Boehringer Ingelheim Animal Health Usa Inc Composiciones parasiticidas que comprenden derivados de indol, procedimientos y usos de las mismas
WO2016069983A1 (en) 2014-10-31 2016-05-06 Merial, Inc. Parasiticidal composition comprising fipronil
UY36570A (es) 2015-02-26 2016-10-31 Merial Inc Formulaciones inyectables de acción prolongada que comprenden un agente activo isoxazolina, métodos y usos de las mismas
PT3298027T (pt) 2015-05-20 2022-01-26 Boehringer Ingelheim Animal Health Usa Inc Compostos depsipéptidos antelmínticos
UY37137A (es) 2016-02-24 2017-09-29 Merial Inc Compuestos antiparasitarios de isoxazolina, formulaciones inyectables de acción prolongada que los comprenden, métodos y usos de los mismos
WO2018039508A1 (en) 2016-08-25 2018-03-01 Merial, Inc. Method for reducing unwanted effects in parasiticidal treatments
EP3525590A1 (en) 2016-10-14 2019-08-21 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Pesticidal and parasiticidal vinyl isoxazoline compounds
BR112019009977A2 (pt) 2016-11-16 2019-08-27 Boehringer Ingelheim Animal Health Usa Inc compostos depsipeptídicos anti-helmínticos
WO2019036407A1 (en) 2017-08-14 2019-02-21 Merial, Inc. PYRAZOLE-ISOXAZOLINE COMPOUNDS WITH PESTICIDE AND PARASITICIDE ACTIVITY
US11583545B2 (en) 2018-02-08 2023-02-21 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Parasiticidal compositions comprising eprinomectin and praziquantel, methods and uses thereof
US20220048903A1 (en) 2018-07-09 2022-02-17 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Anthelminthic Heterocyclic Compounds
WO2020112374A1 (en) 2018-11-20 2020-06-04 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Indazolylcyanoethylamino compound, compositions of same, method of making, and methods of using thereof
BR112021016196A2 (pt) 2019-03-01 2021-10-05 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Composições injetáveis de clorsulon, métodos e usos das mesmas
CA3133100A1 (en) 2019-03-19 2020-09-24 Boehringer Ingelheim Animal Health USA Inc. Anthelmintic aza-benzothiophene and aza-benzofuran compounds
JP2023528822A (ja) 2020-05-29 2023-07-06 ベーリンガー インゲルハイム アニマル ヘルス ユーエスエイ インコーポレイテッド 駆虫性複素環式化合物
CN111748503B (zh) * 2020-08-04 2021-12-14 华中农业大学 一种深海独岛枝芽胞杆菌培养基和剂型
AU2021410052A1 (en) 2020-12-21 2023-08-03 Boehringer Ingelheim Vetmedica Gmbh Parasiticidal collar comprising isoxazoline compounds
US20230312207A1 (en) 2022-02-17 2023-10-05 Boehringer Ingelheim Vetmedica Gmbh Method and system for providing a fluid product mailer

Family Cites Families (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5075307A (en) * 1987-07-28 1991-12-24 Merck & Co., Inc. Paraherquamide and dihydroparaherquamide as antihelminthic agents
US4873247A (en) * 1987-11-27 1989-10-10 Goegelman Robert T Derivatives of paraherquamide isolated from a fermentation broth active as antiparasitic agents
US4978656A (en) * 1988-08-12 1990-12-18 Merck & Co., Inc. Synthetic derivatives of paraherquamide
US4866060A (en) * 1988-08-19 1989-09-12 Merck & Co., Inc. Use of the natural product marcfortines as antiparasitic agents
US4923867A (en) * 1988-08-24 1990-05-08 Merck & Co., Inc. Synthetic marcfortine derivatives useful as antiparasitic agents
NZ233043A (en) * 1989-03-30 1992-09-25 Merck & Co Inc Anthelmintic heterocyclic compounds prepared by action of cunninghamella blakesleeana on (dihydro)paraherquamide
IE904606A1 (en) * 1989-12-21 1991-07-03 Beecham Group Plc Novel products
GB9014194D0 (en) * 1990-06-26 1990-08-15 Pfizer Ltd Antiparasitic agents
WO1992022555A1 (en) * 1991-06-17 1992-12-23 Beecham Group Plc Paraherquamide derivatives, precursor thereof, processes for their preparation, microorganism used and their use as antiparasitic agents
TW410227B (en) * 1993-06-16 2000-11-01 Upjohn Co 14-substituted marcfortines and derivatives useful as antiparasitic agents

Also Published As

Publication number Publication date
JP4122447B2 (ja) 2008-07-23
CN1125824C (zh) 2003-10-29
FI115912B (fi) 2005-08-15
EP1489082B1 (en) 2013-11-20
HK1017883A1 (en) 1999-12-03
AR003466A1 (es) 1998-08-05
BR9612975B8 (pt) 2014-10-29
AU6337396A (en) 1997-02-18
NO980255D0 (no) 1998-01-20
AU699644B2 (en) 1998-12-10
DE69635524T2 (de) 2006-07-06
CN1277830C (zh) 2006-10-04
SK284833B6 (sk) 2005-12-01
BR9609812A (pt) 1999-03-02
PL185007B1 (pl) 2003-01-31
BR9612972B8 (pt) 2014-10-29
NZ311952A (en) 1999-03-29
US5750695A (en) 1998-05-12
RU2162090C2 (ru) 2001-01-20
MX9800625A (es) 1998-04-30
AR038432A2 (es) 2005-01-12
US5703078A (en) 1997-12-30
WO1997003988A1 (en) 1997-02-06
CO4750664A1 (es) 1999-03-31
ES2439569T3 (es) 2014-01-23
FI118471B (fi) 2007-11-30
JPH11509550A (ja) 1999-08-24
AR038427A2 (es) 2005-01-12
EP0871631B1 (en) 2005-11-30
DE69635524D1 (de) 2006-01-05
FI980112A (fi) 1998-01-20
EP1489082A1 (en) 2004-12-22
BR9612973B8 (pt) 2014-10-29
SI0871631T1 (sl) 2006-04-30
HUP9802221A2 (hu) 1999-02-01
BR9612963B8 (pt) 2014-10-29
HUP9802221A3 (en) 2000-05-29
CA2225813A1 (en) 1997-02-06
EP1400523A3 (en) 2004-04-07
FI20050238A (fi) 2005-03-04
PT1489082E (pt) 2013-12-23
AR038428A2 (es) 2005-01-12
JP2008007516A (ja) 2008-01-17
AR038430A2 (es) 2005-01-12
PL324574A1 (en) 1998-06-08
AR038429A2 (es) 2005-01-12
BR9612974B8 (pt) 2014-10-29
CZ296008B6 (cs) 2005-12-14
BR9609812B8 (pt) 2014-10-29
ZA965908B (en) 1997-01-12
KR100428335B1 (ko) 2004-06-16
HU226296B1 (hu) 2008-08-28
EP0871631A1 (en) 1998-10-21
SK5498A3 (en) 1998-08-05
DK0871631T3 (da) 2006-03-13
CN1495183A (zh) 2004-05-12
MY113806A (en) 2002-05-31
ATE311390T1 (de) 2005-12-15
AR038434A2 (es) 2005-01-12
AR038431A2 (es) 2005-01-12
CA2225813C (en) 2008-02-26
TW334436B (en) 1998-06-21
AR052907A1 (es) 2007-04-11
NO324287B1 (no) 2007-09-17
FI980112A0 (fi) 1998-01-20
BR9612944B8 (pt) 2014-10-29
DK1489082T3 (da) 2013-12-09
NO980255L (no) 1998-03-20
AR038433A2 (es) 2005-01-12
SK285248B6 (sk) 2006-09-07
HK1061242A1 (en) 2004-09-10
ES2249783T3 (es) 2006-04-01
EP1400523A2 (en) 2004-03-24
ID30373A (id) 1997-01-23
CN1191537A (zh) 1998-08-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ11098A3 (cs) Antiparazitické markfortiny a parahequamidy
JP3170283B2 (ja) アベルメクチンジフルオロ誘導体
US4923867A (en) Synthetic marcfortine derivatives useful as antiparasitic agents
JP2005162766A (ja) 抗寄生体剤として有用な14−置換マルクホルチンおよび誘導体
US5886180A (en) 25-methylene and 24-25 -epoxy marcfortines and paraherquamides

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20150626