CS216816B2 - Facility for spinning with open end - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení . pro předení s otevřeným koncem, sestávajícího z nejméně jedné tvořící plochy pro zkracování vláken do . příze, z přívodní trubičky pro přívod -ojedn.ocených vláken na tvořící plochu, z hnacího ústrojí pro · udržování . otáčivého pohybu tvořící plochy pro· · zkrucování stužky Vláken, přiváděné na nejméně jednu tvořící plochu, a z odtahovacího ústrojí pro odtah příze ve směru kolmém k rovině otáčení tvořící plochy na zkrucování stužky ojednocených vláken.

Známá dopřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem, opatřená dvojicí vzájemně rovnoběžných bubnů, jsou opatřena přívodem ojednocených vláken, nasměrovaným do zúženého prostoru mezi sousedními otáčejícími se bubny. Třením mezi povrchem a povrchy otáčejících se bubnů se vlákna zakrncují do příze, která se potom odtahuje ve .směru kolmém na rovinu otáčení povrchových ploch obou bubnů. U jiného známého dopřádacího zařízení jsou ujednocená vlákna přiváděna na pohybující se pás, . opatřený soustavou děr, na kterém jsou vlákna udržována v oblasti tvorby příze, která je vymezena odsávací hubicí umístěnou pod děrovaným pásem, přičemž v této oblasti je stužka vláken zakrucována do příze pohybujícím se děrovaným pásem. Vytvořená příze se potom odtahuje ve směru kolmém na směr pohybu děrovaného pásu.

U těchto dopřádacích zařízení je základním problémem dosažení rovnoměrného ukládání ujednocených vláken na zakrucovací oblast, ve které se stužka vláken zakrucuje do příze.

Částečně je tento problém vyřešen u dopřádacího zařízení podle britského patentového spisu č. 1 524 659, které je opatřeno dvěma vzájemně rovnoběžnými a těsně vedle sebe umístěnými děrovanými bubny, které ise otáčejí ve stejném smyslu a mezi jejichž povrchovými plochami vzniká žlábek, do kterého jsou přiváděna ujednocená vlákna a ve kterém jsou zakrucována do příze. V dráze přilétávajících ojednocených vláken mezi přívodním ' kanálkem a žlábkem mezi povrchovými plochami . děrovaných bubnů je umístěn ozubený kotouč, otáčející se v rovině kolmé ke směru pohybu vláken. Ojednocená vlákna jsou zuby ozubeného kotouče vychylováina z původní polohy a usměrňována do směru rovnoběžného se směrem odtahu příze.

Nedostatkem tohoto řešení je skutečnost, že některá z ojednocených vláken se ovíjejí kolem zubů ozubeného kotouče a mají tak snahu se oddělovat z hlavního proudu vláken. U tohoto řešení není možné umístit ozubený kotouč do těsné blízkosti oblasti, ve které dochází ke zkrucování příze, protože většímu přiblížení brání obvodové plochy děrovaných bubnů. U tohoto řešení mohou některá vlákna po dotyku se zuby ztrácet svoji .správnou orientaci a odchylovat se ze směru rovnoběžného se směrem odtahu příze ještě před dosažením zakrucovací oblasti. Ozubený kotouč musí být navíc opatřen hnacím ústrojím, které by jej udržovalo v otáčivém pohybu, takže konstrukce dopřádacího zařízení se ještě více komplikuje a zvyšuje se počet možných zdrojů poruch.

Jiné známé dopřádací zařízení podobného druhu je popsáno ve spisu NSR DOS číslo 28 09 599, ve kterém je detailně popsáno uspořádání děrovaných bubnů a přívodů ojednocených vláken, není však vyřešen problém správné orientace vláken.

U dopřádacího zařízení pro dopřádání s otevřeným koncem podle rakouského patentového spisu č. 339 780 je přívod ojednocených vláken skloněn ke směru odtahu příze, přičemž směr přívodu ojednocených vláken svírá se směrem odtahu příze tupý úhel. Nevýhodou tohoto - řešení je směrování přívodu vláken kupředu ke směru odtahu příze, protože při tomto uspořádání se nezískává příze potřebné kvality; nedostatkem je přivádění vzduchu pouze od vyčesávacího válečku bez použití přívodního kanálku nebo usměrňovači hubice. Výsledkem tohoto nedokonalého řešení je špatná . kontrola a ovládání přívodu vláken.

Nedostatky dosud známých zařízení jsou do značné míry odstraněny dopřádacím zařízením pro předení s otevřeným koncem podle vynálezu, sestávajícím z nejméně jedné tvořící plochy pro zakrucování příze, z přívodní trubičky pro přívod ojednocených vláken na tvořící plochu od vyčesávacího válečku, z hnacího ústrojí pro udržování otáčivého pohybu tvořící plochy pro zkracování stužky vláken, přiváděné na nejméně jednu tvořící plochu, a z odtahového ústrojí pro odtah vytvořené příze ve směru kolmém na rovinu otáčení tvořící plochy . pro zakrucování stužky ojednocených vláken. Podstata zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že povrchová plocha nejméně jedné tvořící . plochy pro zakrucování stužky ojednocených vláken je opatřena povlakem z pružného materiálu, který je podle výhodného konkrétního provedení tvořen přírodní nebo syntetickou pryží a má tvrdost mezi 40 a 90 Sbore A, zejména 60 Shore A.

Podle Jiného konkrétního provedení je zařízení podle vynálezu opatřeno ústrojím. pro vytváření . proudu vzduchu v části přívodního kanálku, tvořeného přívodní trubičkou, umístěné v sousedství tvořící plochy, aby se zajistilo usměrňování ojednocených vláken a měnění směru alespoň části z nich před jejich dopadem na tvořící plochu blíže ke směru, rovnoběžném s osou odtahované příze.

Ústrojí pro vytváření proudu vzduchu v přívodní trubičce v oblasti jejího ústí je tvořeno vzduchovým kanálkem, . napojeným na přívodní trubičku v sousedství jejího výstupního ústí a majícím osu rovnoběžnou s osou odtahované příze.

Podle dalšího' výhodného provedení zařízení je nejméně jedna tvořící plocha opatřena děrovanou -oblastí, pod kterou je umístěna odsávací trubice, napojená na spojovací trubku pro vytváření druhého proudu vzduchu v přívodní -trubičce a dopravu ojednocených vláken z ojednocovacího ustrojí na , povrch nejméně jedné tvořící plochy; spojovací trubka je spojena se zdrojem podtlaku.

Přívodní -trubička je podle dalšího konkrétního provedení vynálezu opatřena ve své přední stěně a/nebo v přední usměrňovači stěně její hubicové části otvorem pro odvádění proudu vzduchu, který je rovněž spojen se zdrojem podtlaku.

Konstrukce dopřádacího zařízení podle vynálezu je zaměřena na dosažení nejvýhodnější směrové -orientace ojednocených vláken při dopadu na tvořící plochu. Značnou předností zařízení podle vynálezu je vysoká kvalita vyráběné příze, dosahovaná zejména vhodným uspořádáním ústí přívodní trubičky pro přívod ojednocených vláken a vytvářením dvou proudů vzduchu, které zajišťují přivádění vláken a natáčení jejich podélné osy do směru blížícího se ose odtahu dohotovené příze.

Příklady provedení dopřádacího zařízení podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde znázorňují obr. 1 půdorysný pohled na dopřádací zařízení pro předení -s otevřeným koncem, rozříznuté vodorovným řezem, vedeným rovinou I—I z obr. 2, obr. 2 schematický čelní pohled na dopřádací zařízení, vedený z roviny II — II z obr. 1 - a 3, obr. 3 boční pohled na část dopřádacího zařízení z -obr. 2, zobrazující hnací ústrojí pro pohon obou bubnů, z nichž přední buben je pro větší názornost vynechán, obr. 4 podélný řez zařízením, vedený rovinou IV — IV z obr. 1, a obr. 5 schematický řez ojednocovacím ústrojím s vyčesávacím válečkem pro ojednocování vláken z vlákenného pramene.

Dopřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem podle vynálezu je opatřeno dvěma -vzájemně rovnoběžnými a těsně vedle sebe uloženými bubny 1, 2. Povrch prvního bubnu je v oblasti 3, která je na obr. 4 vyznačena křížovým šrafováním děrován.

Druhý buben 2 je tvořen kovovým jádrovým válcem 4, na kterém je přilepena válcová skořepina nebo povlak 5 z pružného materiálu, zejména z přírodní nebo syntetické pryže, například z polyurethanu, adiprenu nebo kaprolaktonu. Tento pružný povlak 5 není děrován, přičemž jeho tloušťka je řádově kolem 2 mm a tvrdost materiálu -se pohybuje v rozmezí od 40 do 90 Shore A, zejména 60 Shore A. Obvodové povrchové plochy obou bubnů 1, 2 vymezují mezí sebou mezeru, která se zužuje do úzké spáry v místě největšího přiblížení - - obvodových ploch obou sousedních bubnů 1, 2.

Dutý kovový jádrový válec 4 druhého bubnu 2 je nesen kuličkovými ložisky 6 a může se volně otáčet kolem hřídele 7 nesoucího obě kuličková ložiska 6. Hřídel 7 sám je potom uložen pevně v příslušných děrách - dvojice nosných ramen 8, 9, která jsou, jak je patrno z obr. 2, otočně uloženy na tyči 10, kolem níž se - mohou obě nosná ramena 8, 9 a tím i - druhý buben 2 natáčet, aby se zvětšovala nebo zmenšovala mezera mezi oběma bubny 1, 2.

První buben 1 je na - svém povrchu -opatřen děrovanou oblastí 3, se kterou - sousedí v axiálním směru dvě neděrovaná pásma 11, 12, která podporují děrovanou oblast 3 a zvyšují její tuhost. Uvnitřní prvního bubnu 1 je uložena odsávací trubice 13, mezi jejímž vnějším povrchem a vnitřní plochou prvního bubnu 1 je vůle řádově několik setin milimetru, přičemž první buben 1 se může volně -otáčet kolem odsávací trubice 13. Odsávací trubice 13 je opatřena podélnou drážkou 14, umístěnou proti nejužšímu místu mezery mezi oběma bubny 1, 2, kterou je možno - odsávat vzduch z oblasti mezery mezi oběma bubny 1, 2, jak bude - popsáno dále.

Odsávací trubice 14 je jedním svým koncem pevně uložena -ve vrtání 141, vytvořeném v podpoře 15, spojené s rámem 16 stroje, na který konec -odsávací trubice 13 dosedá. Vrtání 141 je v části, odvrácené od rámu 16 stroje, rozšířeno do válcové dutiny 17, aby se vytvořilo místo pro uložení -dalších ložisek 18, která otočně podpírají jeden konec děrovaného prvního bubnu 1.

Opačný konec odsávací trubice 13 je uzavřený -a na vnější straně uzavírací stěny je vytvořen válcový výstupek 19, na kterém je uloženo čtvrté ložisko 20 pro otočné uložení zúžené části 21 na konci prvního bubnu 1. Vnitřní prostor odsávací trubice 13 je spojen spojovací trubkou 22 se zdrojem podtlaku, přičemž spojovací trubka 22 prochází rámem 16 stroje.

Oba bubny 1, 2 jsou poháněny pomocí neznázorněného motoru, z něhož -se přenáší točivý pohyb -na předlohový hřídel 23, otočně uložený na dvojici ložisek 24, upevněných ve skříni 25. Vnější konec předlohového hřídele 23 nese řemenici 26 pro ozubený řemen 27, který je ovinut kolem řemenice 28, která je uložena na konci druhého bubnu 2 pomocí středícího nákružku 29, zasahujícího do vnitřního prostoru iádrového válce 4 (obr. 1). Ozubený řemen 27 je napínán napínací kladkou 30, jejíž poloha může být měněna, aby se - dosáhlo správného napnutí ozubeného řemenu 27 při použití prvních řemenic 26 s rozdílným nruměrem; změnou vel - kosti první řemewce 26 je možno- dosáhnout změny rychlostí obou bubnů 1, 2.

Na předlohovém hřídeli 23 mezi první řemenicí 26 a skříní 25 je umístěna třetí řemenice 31, nad níž je umístěna čtvrtá řemenice 32 pro vedení řemenu s vylisovanými vnitřními zuby. Čtvrtá řemenice 32 je pevně -spojena -s obvodovou plochou první216810 ho bubnu 1 v místě vedle podpěrných ložisek 18. Kolem obou řemenic 31, 32 je veden druhý ozubený řemen 33.

Točivý pohyb je z neznázorněného motoru přenášen na předlohový hřídel 23, spolu s nímž se otáčí první řemenice 26 a třetí řemenice 31 ve stejném směru, přičemž v tomto směru se otáčejí také oba bubny 1, 2; příkladu zobrazeném na obr. 2 se obě řemenice 26, 31 a oba bubny 1, 2 otáčejí proti směru pohybu hodinových ručiček. Otáčivý pohyb bubnů 1, 2 je takový, že obvodová plocha druhého bubnu 2, opatřená pružným povlakem 5, se pohybuje z nejužŠího místa mezery mezi oběma bubny 1, 2 směrem к přívodní trubičce 41 pro přivádění ojednocených vláken a obvodová plocha prvního bubnu 1, opatřená děrovanou oblastí 3, se pohybuje směrem od ústí přívodní trubičky 41 pro přívod ojednocených vláken к nejužšímu místu mezery mezi oběma bubny 1, 2.

Ojednocovací ústrojí 34 pro ojednocování vláken z vlákenného pramene sestává z podávacího válečku 35, přítlačného stolečku 36 a vyčesávacího válečku 37, uloženého na hřídeli 38 uvnitř pouzdra 39. Pouzdro 39 je opatřeno otvorem 40, kterým je možno odstraňovat nečistoty, uvolněné z vlákenného pramene. Ojednocovací ústrojí 34 je běžného 'typu, používaného u dopřádacích strojů pro předení s otevřeným koncem a podrobněji je popsáno například v britském patentním spisu č. 1 386 886.

Ojednocená vlákna jsou přiváděna z ojednocovacího ústrojí 34 do mezery, vytvořené mezi obvodovými plochami obou bubnů 1, 2, přívodní trubičkou 41. Přívodní trubička 41 má první část vytvořenu ve formě přívodního kanálku 42, navazujícího přímo na pravoúhelníkový výstupní kanálek 43, vytvořený ve skříni nebo v pouzdru 39 ojednocovacího ústrojí 34, a druhou výstupní nebo hubicovou část 44, která je zakončena podlouhlým ústím 45 uvnitř mezery mezi oběma bubny 1, 2. Přívodní kanálek 42 má proměnný pravoúhelníkový příčný průřez, omezený dvěma postranními stěnami 46, které se plynule sbíhají směrem к mezeře mezi bubny 1, 2, a přední stěnou 47 a zadní stěnou 48. Podélná osa přívodního kanálku 4(2 je skloněna v úhlu 20 až 45°, zejména 25° až 30°, к podélným osám obou bubnů 1, 2.

V místě spojení přívodního kanálku 42 a hubicové části 44 je přední stěna 47 napojena na vzduchový kanálek 49, který je spojen s hubicovou částí za účelem, který bude popsán v další části. Vzduchový kanálek 49 probíhá od koncové hubicové části 44 ve směru v podstatě rovnoběžném s podélnými osami bubnů 1, 2 a je spojen se zdrojem 50 podtlaku. Přední stěna 47 a zadní stěna 48 přívodního kanálku 42 jsou zakončeny ostrými přehyby a zadní stěna 48 přechází do šikmé usměrňovači stěny 51 hubicové části 44, která je na opačném konci ohraničena druhou usměrňovači stěnou 52. Hubicová část 44 se tak rozšiřuje na šířku podlouhlého ústí 45, jehož zadní usměrňovači stěna 51 probíhá od začátku odsávacího vzduchového kanálku 49 do místa, nacházejícího se proti začátku podélné drážky 14 odsávací trubice 13, a jehož přední usměrňovači stěna 52 je skloněna tak, že končí u druhého konce podélné drážky 14 odsávací trubice 13. Podlouhlé ústí 45 je tak vytvořeno jako úzká štěrbina, probíhající po celé délce podélné drážky 14, jejíž šířka je omezena tak, aby plocha ústí odpovídala podélné drážce 14. Konec přední usměrňovači stěny 52 je navíc posunut ve směru podélné osy odtahované příze od místa, ve kterém rovina, proložená přední stěnou 47 přívodního kanálku 42 protíná podlouhlé ústí 45. Je-li přívodní kanálek 42 skloněn к rovině, proložené osami obou bubnů 1, 2, v úhlu 25°, pak je nejvhodnější odstup konce přední usměrňovači stěny 52 od průsečnice roviny, proložené přední stěnou 47 výstupního kanálku 42, s podlouhlým ústím 45 asi 25 mm.

Vzduchový kanálek 49 je opatřen horní stěnou 53 a spodní stěnou 54, které se od sebe směrem od podlouhlého ústí 45 rozbíhají. Spodní stěna 54 se směrem к podlouhlému ústí 45 mírně zvedá a spojuje se s přední usměrňovači stěnou 52 v hraně, která se nachází pod horní stěnou 53 v místě, které je posunuto od průsečnice mezi přední stěnou 47 přívodního kanálku 42 a horní stěnou 53 vzduchového kanálku 49.

Mezera mezí bubny 1, 2 je tvořící oblastí, ve které je příze zakrucována otáčením obou bubnů 1, 2 a ze stužky ojednocených vláken se vytváří příze Y, která se odtahuje v axiálním směru z mezery mezi oběma bubny 1, 2 dvojicí odtahových válečků 55, nacházejících se na opačné straně od přívodní trubičky 41 než je vzduchový kanálek 49, a navíjí se na cívku 55a. Bylo zjištěno, že otáčením prvního bubnu 1 proti směru pohybu hodinových ručiček, při kterém se jeho povrch pohybuje z oblasti tvorby příze Y do mezery mezi bubny 1, 2 a druhý buben 2 se pohybuje ve stejném smyslu a směrem z mezery ven, je dosahováno vyššího zakrucovacího účinku než tomu bylo u zařízení se dvěma děrovanými bubny s vnitřními odsávacími rameny nebo u konstrukce s jedním děrovaným bubnem a druhým plnostěnným bubnem. Otáčející se bubny 1, 2 udělují přízi dokonalý zákrut, přičemž příze Y se může volně posouvat v axiálním směru, takže v ní nevzniká nežádoucí velké napětí. Odtahová trubička 56 pro odtah příze Y prochází stěnou 57 rámu 16 stroje, ve které je pevně uložena a je zakončena v těsném sousedství konců obou bubnů 1, 2.

Při předení se vlákenný pramen S přivádí do mezery mezi podávacím válečkem 35 a přítlačným stolečkem 36, ve které je přidržován a jeho jednotlivá vlákna jsou po216816 stupně vyčesávána ojehleným nebo ozubeným potahem na obvodové ploše vyčesávacího válečku 37. Jednotlivá ojednocená vlákna jsou potom přiváděna hroty potahu vyčesávacího válečku 37 do výstupního kanálku 43, kde opouštějí povrch vyčesávacího válečku 37. Nečistoty, oddělené při vyčesávání z vlákenného pramene S, jsou odváděny otvorem 40. v pouzdru ojednocovací jednotky. Ojednocená vlákna jsou ve výstupním kanálku 43 strhávána proudem vzduchu, vyvolaným zdrojem podtlaku, spojeným s vnitřním prostorem odsávací trubice 13 uvnitř prvního bubnu 1 prostřednictvím spojovací trubky 22. Zdroj podtlaku je spojen s výstupním kanálkem 43 přes podélnou drážku 14, děrovanou oblast 3 prvního bubnu 1, · podlouhlé ústí 45 a přívodní trubičku

41. Po projití výstupním kanálkem 43 jsou ojednocená vlákna unášena proudem vzduchu přívodním kanálkem 42, ve kterém jsou při svém letu orientovány obecně rovnoběžně se směrem pohybu proudu vzduchu, tj. svírají úhel přibližně 25° s rovinou, proloženou podélnými osami obou bubnů 1, 2, a se směrem odtahu příze Y.

Na konci přívodního kanálku 42 přicházejí ojednocená vlákna do oblasti působení sání, vyvolaného odsáváním vzduchu vzduchovým kanálkem 49. Vliv tohoto sání způsobuje změnu proudu vzduchu a jeho stočení do směru v podstatě rovnoběžného s osou příze Y. Tento proud vzduchu není již rušen jinými vzduchovými proudy, přiváděnými do přívodního kanálku 41, takže výsledkem tohoto uspořádání je plynulý proud bez · jakýchkoliv turbulencí. Odsáváním se dosáhne stočení celého obsahu proudu vzduchu a alespoň podstatné části ojednocených vláken do jiného směru. Přívodní trubička 41 přivádí ojednocená vlákna přímo do dna výstupního ústí · 45, tj. přímo do tvořící oblasti, z níž je odtahována dohotovená příze Y, ve směru, který se blíží směru rovnoběžnému s rovinou proloženou osami obou bubnů 1, 2. Skutečnost, že přední usměrňovači stěna 52 je více vzdálena v axiálním směru od vytvořené příze Y než průsečnice přední stěny 47 přívodní trubičky 41 s podlouhlým ústím' . 45, dává dostatek prostoru · vláknům, aby se ještě natočila a byla vtažena dolů do mezery mezi bubny 1, 2 působením sání. Jestliže však by byla vzdálenost přední usměrňovací stěny 52 od průsečnice přední stěny 47 s podlouhlým ústím 45 příliš velká, pak by byla vlákna natáčena o příliš velký úhel a příznivý účinek by zmizel. Jsou-li ojednocená vlákna orientována navzájem rovnoběžně nebo v podstatě navzájem rovnoběžně a také rovnoběžně s osami obou bubnů 1, 2, pak je velká pravděpodobnost, že se správně začlení do zapřádacího konce příze Y, protože jsou orientována také rovnoběžně s osou příze Y. Příčka tvořená přední usměrňovači stěnou 52 a spodní stěnou 54 vzduchového kanálku 49 zabraňuje nepříznivému ovlivňování proudu vzduchu v podlouhlém ústí 45 odsávaným proudem vzduchu ve vzduchovém kanálku 49 a tím také strhávání ojednocených vláken z tvořící oblasti pro tvoření příze Y odsávacím proudem do vzduchového kanálku 49. Vzduchový kanálek 49 je spojen s hubicovou částí 44 v sousedství zapřádacího konce příze Y. Takové uspořádání zajišťuje ovlivňování alespoň té části ojednocených vláken, které budou tvořit jádro hotovené příze Y, odsávacím proudem vzduchu ze vzduchového kanálku 49, takže tato část vláken má ještě větší pravděpodobnost, že se uloží v poloze rovnoběžné s osou příze Y do oblasti zapřádání. Z vláken, tvořících celý průřez příze Y, mají právě jádrová vlákna největší vliv na pevnost příze Y, takže je velmi důležité, aby byla zapředena do příze správným způsobem.

Důležitým předpokladem pro . dosažení optimálních výsledků je správné · vyvážení odsávacích sil, vyvozovaných proudem vzduchu odsávaným vzduchovým kanálkem 49 a podélnou drážkou 14, které působí na ojednocená vlákna. Sání působící ze vzduchového kanálku 49 by ovšem nemělo mít takový účinek, který by zcela překonal účinek sání, působícího· na vlákna z podélné drážky 14, protože v takovém případě by vlákna, která by jinak mohla být využita pro tvorbu příze, byla · odsávána vzduchovým kanálkem 49. Sání vzduchového kanálku 49 by mělo být pouze tak velké, aby stačilo · ke změně směru proudu letících vláken a k natočení jednotlivých vláken do směru v podstatě rovnoběžného s osou dohotovené příze Y. V praxi bylo zjištěno, že správný poměr odsávaných množství vzduchu, při kterých je dosaženo rovnovážného stavu, je 906 1/min v odsávací trubici a 283 1/rnin ve vzduchovém kanálku 49. Vzduchový kanálek 49 je umístěn v sousedství podlouhlého ústí 45 a mezery, aby mohl působit v co nejtěsnější blízkosti podlouhlého ústí 45 a aniž by přitom docházelo· k rušení proudu vzduchu, proudícího podlouhlým ústím 45 a tím také ke strhávání vláken. Předpokládá se, že ojednocená vlákna v přívodní trubičce 41 mají snahu stočit se ze směru, ve kterém svírají s osami bubnů 1, · 2 úhel 25c, do vertikálního směru ve chvíli, kdy přicházejí do oblasti přímého působení sání podlouhlé podélné drážky 14 v podlouhlém ústí 45. Vytvořením přídavného odsávacího proudu vzduchu ve vzduchovém kanálku 49 se tyto tendence omezí a dosáhne se naopak stočení vláken do směru, který je ještě před přední usměrňovači stěnou 52 mnohem bližší směru rovnoběžnému s osou příze Y, než by to · bylo možno dosáhnout jinými prostředky.

Přívodní trubička 41 by mohla být také skloněna v úhlu opačném, než je tomu v příkladu provedení na obr. 4; taková konstrukční úprava je možná, ale méně výhodná. V tomto konstrukčním provedení svírá podélná osa prvního dílu přívodní trubice úhel 25° s osami obou bubnů 1, 2 a proud vzduchu, dopravující ojednocená vlákna a procházející touto částí, unáší ojednocená vlákna ve směru odpovídajícím směru odtahu vytvořené příze Y. Vzduchový kanálek 49 by v tomto případě byl spojen s přívodní trubičkou 41 v oblasti, sousedící se

Claims (15)

1. Zařízení pro předení s otevřeným koncem, sestávající z nejméně jedné tvořící plochy pro zakrucování příze, z ' přívodní trubičky pro přívod ojednocených vláken na tvořící plochu, z hnacího ústrojí pro' udržování otáčivého pohybu tvořící plochy pro zkrucování stužky vláken, přiváděné na nejméně jednu tvořící plochu, a z odtahového ústrojí pro odtah příze ve směru příčném ke směru otáčivého pohybu tvořící plochy na zkrucování stužky ojednocených vláken, vyznačující se tím, že povrchová plocha nejméně jedné tvořící plochy pro zkrucování stužky ojednocených vláken je opatřena povlakem (5) z pružného materiálu.

2. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že pružný materiál je tvořen přírodní nebo syntetickou pryží.

3. Zařízení podle bodu 1 nebo 2 vyznačující se tím, že pružný materiál má tvrdost mezi 40 a 90 Shore A.

4. Zařízení podle bodu 3 vyznačující se tím, že pružný materiál povlaku má tvrdost 60 Shore A.

5. Zařízení podle bodů 1 až 4 vyznačující se tím, že je opatřeno ústrojím pro vytváření proudu vzduchu v části přívodní trubičky (41), umístěné v sousedství tvořicí plochy, pro měnění směru alespoň části ojednocených ' vláken před jejich dopadem na tvořicí plochu a přiblížení ke směru, rovnoběžnému s osou odtahované příze (Y).

6. Zařízení podle bodu 5 vyznačující se tím, že ústrojí pro vytváření proudu vzduchu v části přívodní trubičky (41) je tvořeno vzduchovým kanálkem (49), napojeným na přívodní trubičku . (41) v sousedství jejího výstupního ústí a majícím osu rovnoběžnou s osou odtahované příze (Y).

7. Zařízení podle bodu 5 nebo 6 vyznačující se tím, že nejméně jedna tvořicí plocha je opatřena děrovanou oblastí (3), pod kterou je umístěna 'odsávací trubice (13), napojená na spojovací 'trubku (22) pro vytváření druhého proudu vzduchu v přívodní trubičce (41) a dopravu ojednocených vláken z ojednocovacího ústrojí (34) na povrch nejméně jedné tvořicí plochy.

8. Zařízení podle bodu 7 vyznačující se tím, že spojovací trubka (22) je spojena se zdrojem podtlaku pro vytvoření druhého proudu vzduchu.

9. Zařízení podle bodů 5 až 8 vyznačující se tím, že přívodní trubička (41) je ve své zadní usměrňovači stěnou 52, přiléhající ke stěně 57 skříně, za níž jsou uloženy odtahové válečky 55, aby proud vzduchu, odsávaný vzduchovým kanálkem 49, napomáhal měnit směr ojednocených vláken a natáčet je do směru rovnoběžného s osou hotovené příze Y.

VYNALEZU přední stěně (47) a/nebo v přední usměrňovači stěně (52) její hubicové části (44) opatřena otvorem pro odvádění proudu vzduchu.

10. Zařízení podle bodu 9 vyznačující se tím, že otvor ve stěně (47, 52) přívodní trubičky (41) je spojen se zdrojem (50) podtlaku pro vytvoření odsávacího proudu vzduchu.

11. Zařízení podle bodu 9 vyznačující se tím, že otvor je vytvořen ve stěně (47, 52), která je odvrácena od odtahované příze (Y).

12. Zařízení podle bodu 11 vyznačující se tím, že konec přední usměrňovači stěny (47, 52) hubicové části (44) přívodní trubičky (41) je umístěn ve větší vzdálenosti od odtahované příze (Y) než průsečík roviny, proložené přední stěnou (47) přívodní trubičky (41) s osou odtahované příze (Y).

13. Zařízení podle bodů 7 až 12' vyznačující se tím, že přední usměrňovači stěna (52) hubicové části (44) přívodní trubičky (41) je spojena se spodní stěnou (54) vzduchového kanálku (49) pro oddělení obou proudů vzduchu.

14. Zařízení podle bodů 7 až 13 vyznačující se tím, že spodní stěna (54) vzduchového kanálku (49) se směrem od hubicové části (44) přívodní trubičky (41) vzdaluje od horní stěny (53) vzduchového kanálku (49) a její začátek je v místě spoje s přední usměrňovači stěnou (52) hubicové části (44) přívodní trubičky (41).

15. Zařízení podle bodů 1 až 14 vyznačující se tím, že tvořicí plochy pro zkrucování příze (Y) jsou tvořeny obvodovými plochami dvou ' bubnů (1, 2), umístěnými rovnoběžně vedle sebe, mezi nimiž je v místě největšího vzájemného přiblížení vytvořena podlouhlá mezera, přičemž jeden z bubnů (1) je na části svého pláště opatřen děrovanou oblastí (3j, pod kterou je umístěna odsávací trubice (13) pro vytváření druhého proudu vzduchu, a druhý z bubnů (2) je opatřen celistvým pláštěm a do nejužšího místa mezery mezi oběma bubny (1, 2) je nasměrováno ústí (45) přívodní trubičky (41), přičemž oba bubny (1, 2) jsou otočné a děrovaná oblast (3) prvního· bubnu (1) je pohyblivá směrem do oblasti mezery, zatímco celistvá plocha druhého bubnu (2) je pohyblivá směrem z mezery mezi oběma bubny (1, 2).