CZ474099A3 - Krystalické makrolidy a způsob jejich přípravy - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká chemie makrolidů. Vynález se týká

tj. { [IE-(IR,3R,4S)]IR,9S,12S,13R,14S,17R,18E,21S,23S,24R,25S,27R}-12-[2-(4-chlor-3-methoxycyklohexyl)-1-methylvinyl]17-ethyl-1,14-dihydroxy-23,25-dimethoxy-13,19,21,27-tetramethyl-11,28-dioxa-4-azatricyklo[22,3,1,0(4,9)]oktakos-18-en2,3,10,16-tetraonu, který se dále krátce nazývá jako 33-epichlor-33-desoxy-FR520 nebo 33-epichlor-33-desoxyaskomycin, v krystalické formě.

Pro zjednodušení se v popisu sloučeninou vzorce I rozumí sloučenina vzorce I v různých tautomemích formách, ve kterých je v rovnováze, zejména v roztoku a v solvatované formě, například v hydratovaných formách, jako jsou tautomerní formy vzorce Ia

a vzorce Ib

Ib

Dosavadní stav techniky

Sloučenina vzorce I je známá v amorfní formě, například z EP 427 380, firmy Sandoz, příklad 66a, ve formě bezbarvé pěnové pryskyřice ^H-NMR = 4,56 (m, H-33)) a z EP 480 623, firmy

Merck, příklad 53 (bez fyzikálně chemické charakterizace). V literatuře se používají různé názvy a číslování atomů uhlíku.

Podle dosavadního stavu techniky nebyla sloučenina vzorce I nikdy získána v krystalické formě.

·· ···· ♦ · · · ···· · ····*·· ·«

Ukázalo se, že přítomnost atomu halogenu, zejména atomu chloru v cyklohexylové skupině molekuly, zejména v její poloze 4 (také označované jako poloha 33 ve vzorci I a lc) , má nepříznivý vliv na krystalizační vlastnosti této strukturní třídy sloučenin. V EP 427 680 se tedy nezískají žádné halogenované cílové produkty v krystalické formě, ale získají se bezbarvé pěny, které jsou charakterizovány pomocí NMR spekter.

Podobně v EP 480 623, který popisuje pouze makrolidové cílové produkty halogenované na cyklohexylové skupině, nejsou u žádné ze specifických sloučenin uvedena data potvrzující krystaličnost, jako je teplota tání; většina koncových produktů tohoto patentu není vůbec charakterizována pomocí fyzikálně chemických údajů a ty, které jsou charakterizovány, jsou charakterizovány pomocí hmotových spekter, která nenapovídají nic o fyzikálním stavu; a žádný z 4-chlorsubstituovaných koncových produktů není charakterizovaný vůbec.

Další analogické makrolidy, halogenované na cyklohexylové skupině, jsou také popsány například v WO 91/13889 od Fisons, přesněji v příkladech 42a), 42b) a 49 a): tyto sloučeniny se také nezískají v krystalické formě, ale získají se ve formě pěny nebo oleje.

Třiadvacetičlenné tricyklomakrolidy odvozené od FK 506 se mohou získat v krystalické formě pouze obtížně, pokud je lze v této formě vůbec připravit, což je zřejmé také z například Merck WO 97/8182, která se týká makrolidových sloučenin, které mají bazické substituenty schopné tvořit soli, které se mohou získat v krystalické formě, ale pouze jako sůl s kyselinou vinnou. Sloučenina podle předkládaného vynálezu neobsahuje takový bazický substituent.

Je tedy překvapivé, že bylo nyní dosaženo krystalizace sloučeniny vzorce I.

·« MM

·♦ φφ • · φ · • · · · • φφ· φφφ φ φ φφ φφ

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká sloučeniny vzorce I v krystalické formě. Krystalická forma může být solvatovaná, například hydratovaná nebo bezvodá forma nebo může být tautomerní.

I když byla poprvé získána sloučenina vzorce I v krystalické formě až několik let poté, co byla poprvé připravena, původně pouze v amorfní formě, po její první krystalizací se ukázalo, že se sloučenina může převést z amorfní formy do krystalické formy poměrně snadno. Krystalická látka se tedy stala snadněji dostupnou za použití různých experimentálních podmínek rozšiřujících původně používané podmínky pro krystalizací, které zahrnují přidání vody k ethanolickému roztoku amorfní sloučeniny.

Předkládaný vynález se také týká způsobu přípravy sloučeniny vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatované formy, v krystalické formě, který zahrnuje vhodné převedení amorfní sloučeniny vzorce I z jejího roztoku za podmínek vyvolávajících krystalizací.

Vynález se také týká sloučeniny vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatované formy, v krystalické formě, připravené pomocí tohoto způsobu a sloučeniny obecného vzorce I v nekrystalickém, například rozpuštěném stavu nebo v její tautomerní nebo solvatované formě, připravené z krystalické formy.

Způsob podle předkládaného vynálezu se provádí běžným způsobem. Přesné podmínky, za kterých vznikají krystaly se nyní mohou empiricky stanovit a prakticky lze použít mnoho způsobů, včetně počátečního přidání vody k ethanolickému roztoku sloučeniny vzorce I v amorfní formě.

Podmínky vyvolávající krystalizací běžně zahrnují použití vhodného rozpouštědla vyvolávajícího krystalizací, jako je methanol, ethanol, isopropanol nebo voda nebo jejich směsi.

·· ···· ♦

···· to »· <»t ·· ·· t · · · · · • · · · · · • · · ······ • · · · fe·*· ··♦· »· 44

Obvykle se amorfní sloučenina rozpustí v rozpouštědle při teplotě nejméně 10 °C. Roztok se může připravit rozpuštěním jakékoli jedné nebo více amorfních forem sloučeniny a jejích solvátů, jako jsou hydráty, methanoláty, ethanoláty, isopropanoláty a acetonitriláty, v rozpouštědle. Krystaly se potom mohou vytvořit konverzí z roztoku, kdy krystalizace probíhá při teplotě mezi 10 °C a teplotou varu rozpouštědla. Rozpouštění a krystalizace se mohou provádět jakýmkoli běžným způsobem. Například se může amorfní sloučenina rozpustit v rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel, ve které se snadno rozpouští za zvýšené teploty, ale ve které se pouze mírně rozpouští při nižší teplotě. Po rozpouštěni za zvýšené teploty následuje ochlazení, během kterého z roztoku vykrystalizují požadované krystaly. Mezi rozpouštědla, která jsou vhodná, patří estery, jako je methylacetát a ethylacetát, toluen a acetonitril. Mohou se také použít smíšená rozpouštědla obsahující dobré rozpouštědlo, ve kterém se sloučenina snadno rozpouští, s výhodou v množství nejméně 1 % hmotnostní při 30 °C a špatné rozpouštědlo, ve kterém se sloučenina hůře rozpouští, s výhodou v množství ne větším než 0,01 % hmotnostní při 30 °C, pod podmínkou, že je možná krystalizace za použití vybrané směsi rozpouštědel při snížené teplotě, běžně nejméně 10 °C.

Alternativně se může využít rozdíl v rozpustnosti krystalů v různých rozpouštědlech. Například se může amorfní sloučenina rozpustit v dobrém rozpouštědle, ve kterém je velmi dobře rozpustná, jako je rozpouštědlo, ve kterém je rozpustné množství nejméně 1 % hmotnostní při 30 °C, a roztok se potom smísí se špatným rozpouštědlem, ve kterém je látka hůře rozpustná, jako je rozpouštědlo, ve kterém je rozpustné množství ne vyšší než 0,01 % hmotnostní při asi 30 °C. Tedy, roztok sloučeniny v dobrém rozpouštědle se může přidat ke špatnému rozpouštědlu, za udržování teploty okolo 10 °C nebo se může špatné rozpouštědlo přidat k roztoku sloučeniny v dobrém rozpouštědle, znovu za běžné teploty okolo 10 °C. Mezi příklady dobrých rozpou• · ftftftft • · · · ft ·· · • · ftftftft • · · ······ • · ftft • •••ftftft ftft ftft štědel patří nižší alkoholy, jako je methanol, ethanol a isopropanol, a také aceton, tetrahydrofuran a dioxan. Příklady špatných rozpouštědel jsou voda, hexan a diethylether. S výhodou se krystalizace provádí při teplotě mezi 10 až 60 °C.

V alternativním provedení podle předkládaného vynálezu se pevná amorfní sloučenina suspenduje při teplotě nejméně 10 °C v rozpouštědle, ve kterém není při této teplotě úplně rozpustná, s výhodou je pouze omezeně rozpustná. Vznikne suspenze, ve které jsou dispergovány pevné částice a zůstávají v rozpouštědle neúplně rozpuštěné. Pevná látka se s výhodou udržuje ve stavu suspenze pomocí promíchávání, například pomocí třepání nebo míchání. Aby se mohla provést transformace výchozí pevné látky na krystaly, suspenze se udržuje při teplotě okolo 10 °C nebo vyšší. Amorfní pevná sloučenina suspendovaná ve vhodném rozpouštědle může být solvát, například hydrát, methanolát, ethanolát, isopropanolát nebo acetonitrilát. Amorfní prášek se může získat sušením solvátů.

Aby se vyvolala krystalizace, je výhodné přidat k roztoku „očko krystalické látky.

Sloučenina vzorce I v krystalické formě se může snadno izolovat, například se může odfiltrovat nebo odstředit z krystalizačního média, pokud je vhodné, po ochlazení, a promýt a sušit a popřípadě znovu rekrystalizovat za použití podobných podmínek. I když se nejdříve získala látka v krystalické formě označená jako „forma A, po dalším výzkumu se překvapivě zjistilo, že se může získat nejméně jedna další krystalová forma sloučeniny, která se nazvala jako „forma B, která se liší od formy A v mnoha charakteristikách, jako je například její rozpustnost. Předkládaný vynález se tedy týká sloučeniny vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatované formy v krystalické formě jako takové a přesněji se týká formy A a formy B.

Forma A je výhodná.

·· • · · · · · · ···· ♦ · · ····· • · · · · · ······ · · · · · · • ···· · ··· ·«·· ·· «φ

Forma A je při teplotě místnosti normálně v hydratované formě. Hydratovaná forma se může vratně dehydratovat zahřátím na 110 °C. Takto zůstane ve formě A. Hydratovaná forma je při teplotě místnosti stabilnějším stavem formy A. Forma B je normálně, dokonce i při teplotě místnosti, v nehydratované formě. Je termodynamicky stabilnější formou, než je forma A.

Krystalová forma se podle vynálezu definuje jako „krystalograficky čistá, když obsahuje nejvýše 0,5 % hmotnostních, například nejvýše 0,1 % hmotnostní, jiné formy. Tedy například „krystalograficky čistá forma A obsahuje asi <0,5 % hmotnostních, například asi < 0,1 % hmotnostního formy B a/nebo amorfní formy.

Prostředky formy A a B se mohou připravit pomocí běžných postupů, přičemž se vyjde z amorfního materiálu nebo z formy B nebo A, v tomto pořadí, nebo z jejich směsi. Běžně se výchozí látka rozpustí ve vhodném rozpouštědle a z něj se krystalizuje nebo rekrystalizuje za podmínek, které zvýhodňují vznik formy A nebo formy B, za vzniku krystalograficky čisté formy A nebo formy B.

Předkládaný vynález tedy zahrnuje variantu postupu pro přípravu sloučeniny vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatované formy, v krystalové formě A, přičemž tato varianta postupu zahrnuje vhodné převedení sloučeniny vzorce I v jiné formě, než je forma A nebo její tautomerní nebo ' solvatovaná forma, z roztoku za podmínek vyvolávajících přednostní krystalizaci formy A. Vynález se také týká sloučeniny vzorce I ve formě A připravené pomocí této varianty způsobu.

Na druhou stranu předkládaný vynález zahrnuje variantu způsobu pro přípravu sloučeniny vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatované formy, v krystalovém stavu B, přičemž tato varianta postupu zahrnuje vhodné převedení sloučeniny vzorce I v jiné formě, než je forma B, z roztoku za podmínek vyvolává• · · · jících přednostní krystalizaci formy B. Vynález se také týká sloučeniny vzorce I ve formě B připravené pomocí této varianty způsobu.

Pro přípravu formy A se výchozí látka běžným způsobem rozpustí ve vhodném rozpouštědle, s výhodou ve směsi ethanol/voda, s výhodou v poměru 9,5:0,5 (objemově). Teplota se při rozpouštění pohybuje mezi 60 °C až 75 °C, s výhodou je 7 0 °C. Hmotnostní poměr výchozí látky k rozpouštědlu je s výhodou 1:5 až 1:6, s výhodou 1:5. Roztok se filtruje a potom se ochladí na sníženou teplotu, s výhodou 70 až 20 °C, výhodněji asi 10 °C a opatrně se přidá rozpouštědlo, ve kterém je forma A nerozpustná. Tímto způsobem vznikne přesycený roztok. I když může forma A krystalizovat spontánně, přesycený roztok se s výhodou naočkuje několika krystaly krystalograficky čisté formy A. Obvykle je výhodné kontrolovat čistotu očkovacích krystalů pomocí mikroskopu pro určení teploty tání. Další přidání rozpouštědla za opatrného míchání vede k vyloučení většího množství formy A. Ukázalo se, že nízká teplota, tj . nižší než 20 °C a naočkování krystalograficky čistými krystaly formy A působí preventivně proti vzniku krystalové formy B. Příliš dlouhé míchání může být kontraproduktivní, zejména při teplotě vyšší než 10 °C, protože forma B je termodynamicky stabilV SZ nej si.

Obvykle se jako předběžný krok výchozí materiál s výhodou dobře rozpustí v polárním organickém rozpouštědle, jako je alkohol, například methanol, ethanol, isopropanol, s výhodou ethanol, nebo v acetonu, zejména v acetonu, s výhodou při teplotě varu a rozpouštědlo se odpaří do sucha.

Pro přípravu formy B se výchozí látka znovu rozpustí v rozpouštědle, jako je popsáno pro formu A, s výhodou ve směsi ethanol/voda 9,5:0,5 (objemově). Teplota při rozpouštění se znovu pohybuje mezi 60 až 75 °C, s výhodou 70 °C a vzniklý » · ♦ » · · ·· · « roztok se filtruje. Poměr výchozí látky k rozpouštědlu je trochu nižší, než při přípravě formy A, a je s výhodou 1:7 (objemově) . Ochlazuje se však na vyšší teplotu, než při přípravě formy A, s výhodou vyšší než 20 °C, například 25 až 3 0 °C a další zpracování se také provede přibližně při této teplotě nebo podobné teplotě. Mohou se opět přidat očkovací krystaly formy B, což usnadní krystalizaci a umožní širší rozmezí například teploty. Ukázalo se, že rychlost vzniku přesyceného roztoku má také vliv na konečný výsledek, kdy při rychlejším přesycování dojde ke vzniku většího množství krystalů ve formě B.

Solvát, například hydrát, se může běžným způsobem převést na odpovídající nesolvatovanou formu a naopak, například vhodným zahřátím solvatované formy nebo ochlazením nesolvatované formy krystalové formy, která je citlivá na vznik solvátu.

Obě identifikované krystalové formy se charakterizovaly pomocí následujících fyzikálně chemických údajů:

1) Forma A

- vzhled: bílý až špinavě bílý, jemný krystalický prášek (ze směsi ethanol/voda);

teplota tání určená pomocí DSS (10°K/min): začátek tání asi 132 °C;

- rozpustnost (při 5 °C):voda: nerozpustná methanol, ethanol, ethylacetát, diethylether, diisopropylether: > 100 mg/ml hexan: < 10 mg/ml rozpustnost (při 25 °C): aceton, acetonitril, ethanol, ethylacetát, isopropanol, methanol > 50 mg/ml;

voda: < 1 mg/ml;

rozpustnost v olejové fázi krému (oleylalkohol/myglyol 812®

4:6): 2,49 %;

chemická čistota: 98,5 %;

termogravimetrie: ztráta hmotnosti při sušení do roztavení: 1,46 % (Carl Fischerova titrace);

morfologie (SEM) : tyčinky a aglomeráty (1 až 100 μτη) ; hygroskopičnost (absorpce určena pomocí termogravimetrie): 1,49 % (1 den, 92 % r.h.); 1,78 % (1 týden, 25 °C, 75 %

r.h.);

DSC křivka: viz. obrázek 1 (Perkin Elmer DSC-7 diferenciální skenovací kalorimetr; měření od 40 °C do 200 °C, rychlost zahřívání při snímání 10 °K/min);

FT-IČ spektrum: viz. obr. 3 a 5 (PE FT-IČ spektrometr 1725X; KBr, parafínový olej; rozsah snímání 4000 až 400 cm'¹) ; práškový rentgenogram: viz. obr. 6 (Scintag XDS 2000 práškový difraktometr; Scintag, Santa Clara, CA, USA) ; rychlost snímání 0,5° nebo l°/min (hodnota 2 theta);

2) Forma B teplota tání určená pomocí DSS (10°K/min): začátek tání asi 159 °C;

- rozpustnost (při 5 °C):voda: 0,3 mg/ml methanol: 46,3 mg/ml ethanol: 18,1 mg/ml ethylacetát > 50 mg/ml diethylether: 9,3 mg/ml diisopropylether: 1,9 mg/ml hexan: 0,8 mg/ml

- rozpustnost (při 25 °C): voda: 0,4 mg/ml methanol: >50 mg/ml ethanol: 34,4 mg/ml ethylacetát > 50 mg/ml diethylether: 16,3 mg/ml

·· ·>

• · · · • · · · • · · · · · • · • · · · di isopropylether: 3,1 mg/ml hexan: 1,5 mg/ml rozpustnost v olejové fázi TMF krému (oleylalkohol/myglyol 812® 4:6) : 0,37 % ; chemická čistota: 99,9%;

termogravimetrie: ztráta hmotnosti při sušení do roztavení:

< 0,05 %;

morfologie (SEM) : jehly,· hygroskopičnost (absorpce určena pomocí termogravimetrie): 1 den, 92 % r.h.; 1 týden, 25 °C, 75 % r.h., žádná;

DSC křivka: viz. obrázek 2 (Perkin Elmer DSC-7; měření od 40 °C do 200 °C, rychlost zahřívání při snímání 10 °K/min);

FT-IČ spektrum: viz. obr. 4 a 5 (PE FT-IČ spektrometr 1725X;

KBr, parafínový olej; rozsah snímání 4000 až 400 cm'¹) ;

- práškový rentgenogram: viz. obr. 6 (Scintag XDS 2000 práškový difraktometr) ; rychlost snímání 0,5° nebo l°/min (hodnota 2 theta).

3) Pro srovnání je na obrázku 7 uvedeno FT-IČ spektrum amorfní formy.

Údaje o charakteristických vlastnostech všech forem jsou uvedeny dále:

- optická otáčivost [a]_D ²⁰ = -48,0° (± 0,2°) (deuterochloroform);

TLC: Rf = 0,18 (silikagel; hexan/ethylacetát 2:1);

Rf = 0,62 (silikagel; hexan/ethylacetát 1:1);

- ¹H-NMR (deuterochloroform) : dva konformery (Z:E = 1:2).

Charakteristické signály pro hlavní konformer δ [ppm]: 5,35 (d,J = 1,7 Hz, H-26) , 5,12 (d,J = 9,0 Hz, H-29) , 5,05 (d,J =

9,4 Hz, H-20) , 4,60 (d,J = 5,0 Hz, H-2) , 4,56 (m,w_1/2 = 10 Hz,

H-33), 4,43 (d, J = 13,8 Hz, H-6e), 3,66 (dd, J = 9,6 Hz, J = »9 9 9 9 9

9 9 9 9 • 9 999 999

9 9

9999 99 99

1,0 Hz, H-14), 3,92 (m,H-24), 2,80 (dd, J = 15,9 Hz, J = 2,7

Hz, H-23a);

¹³C-NMR (deuterochloroform) : dva konformery (Z:E = 1:2) .

Signály hlavního konformeru δ [ppm]: 213,7 (C-22), 196,3 (C-9),

169.1 (C-l), 164,8 (C-8), 138,8 (C-19), 132,5 (C-28), 129,2 (C-29), 122,0 (C-20), 97,0 (C-10), 79,2 (C-32), 76,7 (C-26),

75,2 (C-15), 73,7 (C-14), 72,9 (C-13), 70,2 (C-24), 59,3 (C33), 56,7 (C-2), 54,7 (C-21) , 48,6 (C-18) , 39,2 (C-6), 42,7 (C-23), 39,4 (C-25) , 34,7 (C-30), 34,6 (C-ll) , 32,8 (C-12),

32.1 (C-35), 31,7 (C-34) , 27,7 (C-3), 26,4 (C-17), 25,5 (C31), 24,5 (C-5), 24,2 (C-36) , 21,1 (C-4), 20,6 (17-Me), 16,2 (11-Me), 15,9 (19-Me), 14,2 (28-Me), 11,7 (C-37), 9,3 (25-Me).

Ve výše jsou atomy uhlíku číslovány uvedených NMR spektrech

Zkratky:

DMSO: dimethylsulfoxid

DSC: diferenční skanovací kalorimetrie

FT-IČ: infračervené spektrum s Fourierovou transformací

t.t.: teplota tání

r.h.: relativní vlhkost

SEM: řádkovací elektronová mikroskopie ···· · *·* ···· «·

T: transmise

TG: termogravimetrie

THF: tetrahydrofuran

TLC: chromatografie na tenké vrstvě

Vysvětlení obrázků:

Obr. 1: DSC křivka formy A (hydrát)

Obr. 2: DSC křivka formy B (bezvodá)

Obr. 3: FT-IČ spektrum formy A (hydrát) (%T = procentuální hodnota transmise)

Obr. 4: FT-IČ spektrum formy B (%T = procentuální hodnota transmise)

Obr. 5: Porovnání FT-IČ spekter forem A (hydrátu) a B (%T = procentuální hodnota transmise)

Forma A (hydrát) = graf začíná při 90 % T Forma B = graf začíná při 82 % T

Obr. 6: práškový rentgenogram forem A (hydrát) a B Mod. A = forma A (hydrát)

Mod. B = forma B levá svislá osa: intenzita (cps = počet impulsů za sekundu) pravá svislá osa: relativní intenzita (% = procentuální hodnota) horní vodorovná osa: rezoluce dolní vodorovná osa: úhel 2 theta (stupňů)

Obr. 7: FT-IČ spentrum amorfní formy (% = procentuální hodnota transmise)

Sloučenina vzorce I v amorfní formě je známá jako léčivo, zejména pro použití jako protizánětlivé, imunosupresivní a antiproliferativní činidlo, které působí jak systémově, tak místně. Úprava do vhodné galenické formy pro farmaceutické použití, jako jsou krémy, emulze a masti, je obtížná. Amorfní forma sloučeniny má určité problémy související se stabilitou, například v sypké formě a obvykle není vhodná pro galenické • · · · ···· · ... *·*· ., zpracování ve srovnání s přesně definovanou, krystalovou formou, například z důvodu degradace sypkého materiálu, hygroskopičnosti, rozpouštěcích vlastností a celkové čistoty látky.

Pro použití při přípravě galenických forem tétp sloučeniny je tedy nutné najít vhodný způsob přípravy její formy, pomocí které by se překonaly výše uvedené nevýhody, související s přípravou forem pro místní použití, například krémů, emulzí a mastí. Při přípravě těchto forem je nutné, aby byla sloučenina přítomna v normálně rozpuštěném stavu, ale za přísně kontrolovaných podmínek. Při přípravě krému se tedy zjistilo, že se forma A rozpouští v olejové fázi asi za 10 minut, zatímco forma B asi za 6 hodin. Je tedy velmi výhodné použít krystalický produkt, který má dobře definovanou charakteristiku, přičemž se s výhodou použijí forma A nebo forma B, v závislosti na konkrétní aplikaci, například se použije forma A, pokud se požaduje nižší teplota tání nebo výraznější rozpustnost nebo forma B, pokud se požaduje vyšší teplota tání nebo termodynamicky stabilnější produkt při teplotě místnosti.

Krystalická forma má například následující výhodné vlastnosti: menší zbytek rozpouštědla v konečném léčivu v jakékoli formě, jako je rozpuštěný stav;

čistící efekt pomocí další krystalizace;

- vyšší stabilita léčiva; a snadnější manipulace ve výrobním závodě.

Sloučenina vzorce I v krystalické formě se může pro podávání upravit jakýmkoli běžným způsobem. S výhodou je v konečné galenické formě v rozpuštěném stavu.

Předkládaný vynález tedy také zahrnuje farmaceutické prostředky obsahující (nebo jakýmkoli způsobem připravené z) sloučeninu vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatovanou formu, v krystalické formě, jako je forma A nebo forma B. Také zahrnuje sloučeninu vzorce I nebo její tautomerní nebo • · · · * ·· ·· ·· ··· · · ·· · • * « 4 9 · • · · ··· 44 · • · 9 9 · « *··· · ··· 4444 ·· ·« solvatovanou formu, v krystalické formě pro použití jaké léčivo nebo pro použití při přípravě léčiv s protizánětlivou, imunosupresivní a antiproliferativní aktivitou.

Následující příklady ilustrují vynález, ale neomezují jej. Pokud není uvedeno jinak, všechny teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Krystalický 33-epichlor-33-desoxyaskomycin (forma A)

K roztoku 27 g amorfního 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu (bezbarvá pěnová pryskyřice) v 180 ml ethanolu se při teplotě místnosti opatrně přidá voda, dokud se neobjeví přechodné zakalení (asi 65 ml vody) . Roztok se nechá v klidu 16 hodin při 4 °C. Vyloučí se bezbarvé krystaly. Přidá se 10 ml vody a směs se nechá v klidu další 4 hodiny při 4 °C. Krystalická látka se oddělí za sání, promyje se ledově studenou směsí ethanolu a vody 1:1 (objemově) a suší se za sníženého tlaku (1,6 kPa) 20 hodin při teplotě místnosti. Získá se sloučenina uvedená v názvu (výtěžek 18 g; t.t. 135-136 °C; chemická čistota > 98 %, tj . množství nečistot na nebo pod analyticky detekovatelným množstvím podle HPLC; hydrát).

Příklad 2

Rozpouštění formy A a B v 1% krému

a) Rozpustnost formy A v krémovém prostředku se při teplotě místnosti odhaduje asi na 1 %. Při výrobě krému se léčivo úplně rozpustí v olejové fázi při 60-75 °C. Aby se zjistilo, zda a po jaké době skladování rozpuštěné léčivu bude z 1 % krému krystalizovat, testovalo se několik dávek krystalů. Výzkum 10 dávek ukazuje, že se neobjevily žádné krystaly po

·♦· • 00 00 · 0 0 0 0 0 • 0 0 0 0 • 0 0 000 • · 0 0 000 0000 00 00 výrobě, ani po skladování při 5, 25 a 40 °C. Dokonce i ve vzorcích, které se podrobily testu s opakováním teplot po dobu 3 měsíců, se nedetekovaly žádné krystaly. Pouze u jednoho prostředku (1 %) léčiva se po jednom roce skladování při 25 °C objevilo malé množství krystalů, což ukazuje, že 1% krém je hraniční pokud jde o nasycenost léčivem.

Léčivo použité v dávkách a prostředcích uvedených výše obsahovalo 100 formy A.

b) Aby se určilo, zda se léčivo obsahující formu B může úplně rozpustit při výrobě krému a aby se zhodnotilo chování při dlouhodobé krystalizaci, připravilo se několik prostředků (krém, 1 %) obsahujících 0%, 1%, 5%al0% formy B vzhledem k celkovému obsahu sloučeniny vzorce I a podrobily se testu stability při různých teplotách.

Během přípravy těchto prostředků se zjistilo, že rychlost rozpouštění formy B v olejové fázi krému je daleko pomalejší než rychlost rozpouštění krystalové formy A. Formy se testovaly okamžitě po vyrobení a zjistilo se, že neobsahují žádné zbývající krystaly.

Aby se získaly informace o chování těchto forem při dlouhodobém skladování, testovala se stabilita vzorků po 6 týdnech,

3, 6 a 9 měsících. Z výsledků bylo zřejmé, že při delším skladování se neobjevují žádné krystaly.

Příklad 3

Krystalová forma A 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu (z roztoku ethanol/isopropanol/voda) g 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu formy B (nebo alternativně surová forma A nebo amorfní látka) se rozpustí v poměru 1:5 v 10 g směsi ethanol/isopropanol/voda 9:0,5:0,5 při 70 °C a směs se filtruje na 0,5 pm filtru. Vzniklý roztok již bez

fcfc ·· fcfc • fc fcfcfcfc • fcfcfcfc • · ··· fcfcfc • fcfc • fcfcfcfc fcfc ·« krystalizačních zárodků se nechá ochladit na 10 °C, přidá se voda (25 % hmotnostních vzhledem k množství produktu) do přesycení roztoku. Očkování se provede pomocí 0,06 g krystalů formy A (po kontrole pomocí tepelného mikroskopu) a během 4 hodin při 10 °C se pomalu přidá voda (7,5násobný přebytek vzhledem k množství produktu) a potom se roztok míchá 2 hodiny při této teplotě. Získá se sloučenina uvedená v názvu (hydrát;

9,3 g).

Je vhodné očkovat krystaly formy A v krystalograficky co nej čistší formě. Tedy očkování krystaly formy A obsahujícími 2 % krystalů formy B jako nečistoty může vést ke získání krystalů formy A obsahujících 20 % krystalů formy B jako nečistoty. Při nižší teplotě se vznik termodynamicky stabilnější formy B zřetelně potlačuje: tedy očkování při 0 °C směsí 1:1 obou forem A a B vede k produktu obsahujícímu 75 % formy A.

Příklad 4

Krystalová forma B 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu (z roztoku ethanol/isopropanol/voda) g 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu formy A (hydrátu) (nebo alternativně surové formy B nebo amrfní látky) se rozpustí ve směsi 1:7 (hmotnostně) v 75 g směsi ethanol/isopropanol/voda 9:0,5:0,5 (objemově) při 70 °C a směs se zfiltruje. Vzniklý roztok se nechá ochladit na 30 °C a popřípadě se naočkuje 0,1 g krystalů formy B. Během 4 hodin se opatrně přidá voda (3,5násobný přebytek vzhledem k hmotnosti produktu); získá se sloučenina uvedená v názvu (24,6 g).

Příklad 5

Krystalová forma A 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu (z roztoku ethanol/isopropanol/voda) •φ φφφφ φ · · φφφφ φφφφ • · · φφφφφ • · · · «φφφφφφφ ·· · · φφ ···· · ··· ···· ·· ··

Roztok 94,5 g surového 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu (získaného například po chromatografíí) (obsahujícího různá množství formy A a/nebo formy B a/nebo amorfní látky) v 1500 ml acetonu se odpaří při 48 až 52 °C (40 až 5 kPa). Vzniklá amorfní pěna se rozpustí v 500 ml směsi ethanol/isopropanol 9,5:0,5 (objemově) . Roztok se odpaří při 48 až 52 °C (40 až 5 kPa). Vzniklá pěna se rozpustí ve 400 ml směsi ethanol/isopropanol 9,5:0,5 (objemově) a horký roztok se filtruje na 0,45μτη filtru. Roztok se během 30 až 40 minut ochladí na 20 až 25 °C, přidá se 200 ml vody a směs se naočkuje krystaly formy A. Míchání pokračuje 1 hodinu při 20 až 25 °C. Vznikne suspenze, která se ochladí na 0 až 5 °C a míchá se další 4 hodiny. Krystaly se filtrují a promyjí se 300 ml ochlazené směsi ethanol/voda 1:3 (objemově).

Po sušení při 45 až 50 °C (1 až 2 kPa, 16 hodin) se získá sloučenina uvedená v názvu (hydrát; bezbarvé krystaly).

Příklad 6

Krystalová forma A 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu (z roztoku formy B v acetonu)

94,5 g 33-epichlor-33-desoxyaskomycinu formy B se rozpustí v 1500 ml vroucího acetonu. Acetonový roztok (bez oček krystalů formy B) se potom zpracuje tak, jak je popsáno v příkladu 5 výše. Získá se sloučenina uvedená v názvu (hydrát; bezbarvé krystaly).

Claims (10)

1. Sloučenina vzorce I

NÁROKY nebo její tautomerní nebo solvatovaná forma, ve krystalické formě.

2. Sloučenina podle nároku 1 v krystalové formě A.

3. Sloučenina podle nároku 1 v krystalové formě B.

4. Způsob přípravy krystalické sloučeniny podle nároku 1 vyznačující se tím, že zahrnuje vhodné převedení amorfní sloučeniny vzorce I z jejího roztoku, za podmínek vyvolávajících krystalizací, nebo pro přípravu krystalické sloučeniny podle nároku 2 zahrnuje vhodné převedení sloučeniny vzorce I v jiné formě, než je forma A nebo její tautomerní nebo solvatovaná forma, z jejího roztoku, za podmínek vyvolávajících přednostní krystalizací formy A, nebo pro přípravu krystalické sloučeniny podle nároku 3 zahrnuje vhodné převedení sloučeniny vzorce I v jiné formě, než je • 9 · • · · * · · • 9

999 forma B nebo její tautomerní nebo solvatovaná forma, z jejího roztoku, za podmínek vyvolávajících přednostní krystalizací formy B.

5. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle kteréhokoli z nároků 1 až 3.

6. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že se připraví ze sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1 až 3

7. Sloučenina podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 pro použití jako léčivo.

8. Sloučenina podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 pro použití při přípravě léčiva.

9. Sloučenina podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 připravená podle způsobu podle nároku 4.

10. Použití krystalické sloučeniny podle kteréhokoli z nároků 1 až 3 pro přípravu léčiva pro použití jako protizánětlivé, imunosupresivní nebo antiproliferativní činidlo při léčbě onemocnění citlivých na léčbu sloučeninou vzorce I nebo její tautomerní nebo solvatovanou formou.