CZ316597A3 - Tricyklické sloučeniny pro inhibici funkce G-proteinu a pro léčbu proliferace - Google Patents

Description

Tricyklické sloučeniny pro inhibici funkce G-proteinu a pro léčbu proliferace > Oblast techniky

Sloučeniny v souladu s předkládaným vynálezem inhibují abnormální růst buněk živých organismů včetně lidského těla.

Dosavadní stav techniky

Mezinárodní přihláška č. WO92/11034 z 9. 7. 1992 uvádí způsob zvýšení citlivosti nádoru vůči proti-neoplazmatickým (týkající se nově tvořené nádorové tkáně) činidlům, a to souběžným podáváním proti-neoplazmatického činidla a promotoru obecného vzorce:

kde Y' je vodík, karboxylová skupina nebo sulfonylová skupina. Příklady takových promotoru jsou 1 l-(4-piperidyliden)-5H-benzo[5,6]cyklohepta[l,2-b]pyridiny např. Loratadin.

K dosažení intenzivní přeměny musí projít prekurzor Ras proteinu nádorových buněk farnesylací cysteinového zbytku karboxyl-koncového tetrapeptidu. Inhibitory enzymu, který katalyzuje tuto přeměnu - famesylproteintransferázy - byly proto navrženy jako činidla proti rakovině u nádorů, kde k transformaci přispívá Ras. Mutované rakovinotvomé formy Ras často nacházíme v řadě lidských nádorů - minimálně u 50 % případů rakoviny tlustého střeva a slinivky břišní (Kohl a kol., Science, 260, 1834-7, 1993).

Předkládaný vynález poskytuje sloučeniny pro inhibici famesylproteintransferázy, které jsou cenným příspěvkem dosavadnímu stavu techniky.

Podstata vynálezu

Inhibice famesylproteintransferázy pomocí tricyklických sloučenin předkládaného vynálezu nebyla dosud známa. Předkládaný vynález poskytuje postup pro inhibici farnesylproteintransferázy za použití tricyklických sloučenin, které:

(i) in vitro silně inhibují famesylproteintransferázy a přitom neinhibují geranylgeranylproteintransferázy I;

(ii) blokují změnu fenotypu, která je vyvolána Ras, která je akceptorem farnesylu, ale neblokují změnu fenotypu, která je vyvolána Ras upravenou jako akceptor geranylgeranylu (iii) blokují vnilrobuněčnou, která je akceptorem Ras, ale neblokují přeměnu Ras upravené jako akceptor geranylgeranylu (iv) blokují nenormální buněčný růst působený Ras

Předkládaný vynález, poskytuje způsob inhibice nenormálního buněčného růstu i růstu přeměněných buněk podáváním účinného množství sloučeniny v souladu s předkládaným vynálezem. Nenormální buněčný růst je nezávislý na normálních regulačních mechanismech a týká se:

(1) intenzivního uplatnění genu nádorových buněk pro aktivovaný íakovinotvomý Ras (2) nádorových buněk, kde je Ras aktivován následkem rakovinotvorné mutace jiných genů (3) nezhoubných a zhoubných buněk při jiných chorobách, kde se vyskytuje aktivace odchylné Ras

Sloučeniny vhodné pro použití v souladu s předkládaným vynálezem jsou nové sloučeniny obecného vzorce (1.0):

• · · · · · • · · · • · · · · • · ·

Λ

(1.0) kde: A a B jsou nezávisle H, halogen nebo Cre alkyl;

Z je N nebo CH;

W je CH, CH?, O nebo S, kde tečkovaná čára směrem k W je v případě, že W je CH, dvojná vazba;

X je C, CH nebo N, kde tečkovaná čára spojující X a tricyklický systém je v případě, že X je C, dvojná vazba;

1) skupina obecného vzorce:

nebo její disulfidové dimery;

• · · » • · · · · «

2) skupina obecného vzorce:

3) skupina obecného vzorce:

kde W, A á B jsou definovány výše;

4) skupina obecného vzorce:

5) skupina obecného vzorce:

R⁸⁵ kde R⁸⁰ je H nebo -C(O)OR⁹⁰, kde R⁹⁰ je C]_6 alkylová skupina (např. -C(CH3)3 a R je Ci-6 alkoxylová skupina (např. p-OCHs); a

6) skupina obecného vzorce:

R* Ί

R⁸² (82.0) kde:(a)T je

ř —C—O“ , -SO2- nebo jednoduchá vazba;

(b) x je 0, 1,2, 3, 4, 5, nebo 6;

(c) každé R^a a R^b jsou nezávisle H, aryl, alkyl, alkoxyl, arylalkyl, amino, alkylamino, heterocykloalkyl skupiny, -COOR⁶⁰, -N1I{C(O)}ZR⁶⁰ (kde z je 0 nebo 1), nebo -(CH)wS(O)_mR⁶⁰ (kde w je 0, 1,2 nebo 3, a m je 0, 1 nebo 2); nebo R^a and R^b společně mohou představovat cykloalkyl, =N-O-alkyl, =0 nebo heterocykloalkyl; kromě případu, kdy sejedná o stejný atom uhlíku R^a není alkoxy, amino, alkylamino nebo NH{C(O)}ZR⁶⁰, když R^b je alkoxy, amino, alkylamino nebo -NH{C(O)}ZR⁶⁰; a s výjimkou případu, kdy T je jednoduchá vazba a první atom uhlíku obsahuje R^a a R^b, potom R^a a R^b nejsou alkoxy, alkylamino, amino nebo -NHR⁶⁰ (t.j. -NI1{C(O)}_ZR⁶⁰ kde zje 0) (t.j. R^a a R^b na prvním atomu uhlíku vázaném k T, kdy T je jednoduchá vazba, nejsou alkoxy, alkylamino, amino nebo -NHR⁶⁰; a (d) R⁹² je H, alkyl, aryl, aryloxy, arylthio, arylalkoxy, arylalkyl, hctcroaryl nebo heterocycloalkyl skupiny; R⁶⁰ je H, alkyl, aryl nebo arakyl; R⁴ je H nebo Cj.6 alkyl skupina;

R² je jeden z následujících zbytků: H, -C(O)OR⁶, -C(O)NR⁶R⁷, Cpg alkyl, Cj.g alkenyl,

C2.8 alkynyl, substituovaný (Ci-sjalkyl, substituovaný (C₂-8)alkenyl, substituovaný • · · (C2-s)alkynyl, kde jmenované substituované skupiny mají jeden nebo více následuj ících substituentů:

1) aryl, arylalkyl, heteroarylalkyl, heteroaryl, heterocykloalkyl,

B-substituovaný aryl, B-substituovaný arylalkyl, B-substituovaný heteroarylalkyl,

B-substituovaný heteroaryl nebo B-substituovaný heterocykloalkyl, kde B je jedna z následujících skupin: Cm alkyl, -(CHajnOR⁶, -(CI12)_nNR⁶R⁷ a halogen:

2) Cs.o cykloalkyl;

3) -OR⁶;

4) -SH nebo-S(O)_tR⁶;

5) -NR^óR⁷;

6) -N(R⁶)-C(O)R⁷;

7) -N(R⁶)-C(O)NR⁷R¹²-

8) -O-C(O)NR⁶R⁷;

9) -O-C(O)OR⁶:

10) -SO₂NR⁶R⁷;

11) -N(R⁶)-SO2R⁷;

12) -C(O)NR⁶R⁷;

13) -C(O)OR⁶, a pokud R¹ je D, R² není H, a pokud R¹ je D a R² je Cm alkyl, substituenty na jmenované alkylové skupině nejsou substituenty 3), 4), 5), 9) nebo 13); D je -C(O)-CH2-R^S, -C(O)O-R⁵ nebo -C(O)-NH-R⁵, kde R⁵ je pyridyl, pyridyl N-oxid, /--\ \ —N O —N SO, \_Z \__/ »

nebo piperidinylová skupina obecného vzorce:

• · kde R¹‘je H, C|.₆ alkyl, halogenalkyl nebo -C(O)-R⁹ kde R⁹je Cm alkyl, Cm alkoxy skupina nebo -NH(R^,G) kde R¹⁰ je H nebo alkyl, nebo skupina -C(O)-R° představuje aeylový zbytek přírodní aminokyseliny;

R⁶, R⁷ a R¹² jsou nezávisle H, Cm alkyl, (C3.6)cykloalkyl, aryl, arylalkyl (tj. arylalkyl), heteroaryl, heteroarylalkyl. heterocykloalkyl, substituovaný (C|.4)alkyl, substituovaný (Ca olcykloalkyl. substituovaný aryl. substituovaný arylalkyl, substituovaný heteroaryl, substituovaný heteroarylalkyl nebo substituovaný haterocykloalkyl, kde jmenovaná substituovaná skupina má jeden nebo více (např. 1-3) následující substituenty: C 1.4 alkoxy, arylalkyl, heteroarylalkyl, NO2, CYio-alkoxyalkoxy (např. -O-(C|.4)alkyl-O(Ci.4)alkyl), (C3.6) cykloalkyl (např., cyklopropyl nebo cyklohexyl), aryl skupiny, -CN, nitrofenyl, methylendioxyfenyl. heteroaryl, heterocykloalkyl skupiny, halogen, -OH, C(O)R¹⁴, -C(O)NR⁶R⁷, -N(R⁶)C(O)R¹⁴, -S(O),R'⁴ (např., -S-(CM)alkyl a -SO₂R¹⁴) nebo -NR⁹⁵R¹⁵; za předpokladu, že R⁶, R⁷ a R¹² nejsou -CH₂OH nebo -CH₂NR⁹⁵R¹⁵ kde R⁶, R⁷ nebo R¹² je skupina přímo vázaná k heteroatomu, a dále za předpokladů, že R⁶ není H u skupin 4) a 9), a R není H u skupiny 6);

Jestliže jsou R⁶ a R⁷ vázány ke stejnému atomu dusíku, s výhodou tvoří R⁶ a R⁷ společně s atomem dusíku 5 až 7 členný heterocykloalkylový kruh, který s výhodou obsahuje O, NR⁶ nebo S(O)_t, kde t je 0,1 nebo 2;

Jestliže jsou R⁷ a R‘² vázány ke stejnému atomu dusíku, s výhodou tvoří R⁷ a R¹² společně s atomem dusíku 5 až 7 členný heterocykloalkylový kruh, který s výhodou obsahuje O, NR⁶ nebo Š(O)_t, kde t je 0, 1 nebo 2;

R⁹⁵ a R¹⁵ jsou nezávisle H, alkyl, aryl nebo arylalkyl skupiny;

R¹⁴ je Cm alkyl, aryl, nebo arylalkyl skupiny;

n- 0, 1,2, 3 nebo 4; a t je 0, 1 nebo 2;

nebo jejich farmaceuticky vhodné soli.

Součástí předkládaného vynálezu je také postup pro inhibici růstu nádorů podáváním účinného množství uvedené tricyklické sloučeniny savcům (např. člověku), kteří takové • · 4 * · · · · ···* • · · ♦ · ··· • · ·· · · • · 9 » · · 4· • · · · ♦ 444«··» 4»4 léčení potřebují. Konkrétně předkládaný vynález poskytuje způsob inhibice růstu nádorů s expresí aktivovaného Ras genu podáváním účinného množství výše popsaných sloučenin. Mezi nádory, které mohou být inhibovány patří: rakovina plic (např.plicní zhoubný nádor žlázového epitelu), rakovina slinivky břišní (např. exokrinní rakovina slinivky břišní), rakovina tlustého střeva (např. rakovina tračníku a konečníku jako je např. střevní zhoubný nádor žlázového epitelu a střevní nezhoubný nádor žlázového epitelu), leukémie kostní dřeně (např. akutní leukémie kostní dřeně(AML)), rakovina folikulu štítné žlázy, myclodyspalický syndrom (MDS), rakovina močového měchýře a rakovina kůže. Předkládaný vynález není Omezen pouze na tyto příklady.

Předpokládá se, že předkládaný vynález také obsahuje postup pro inhibicí proliferativních onemocnění, jak nezhoubných tak zhoubných, kde jsou Ras proteiny odchylně aktivovány, což je výsledek rakovinné mutace jiných genů, tj. Ras sám není aktivován mutací na nádorovou formu. Uvedené inhibice se dosahuje podáváním účinného množství uvedené tricyklické sloučeniny savcům (např. lidem), kteří takové léčení potřebují. Příkladem objektu inhibice uvedenou sloučeninou je proliferativní neurofibromatóza nebo nádory, kde je Ras aktivován mutací nebo nadměrnou expresí rakovinných genů tyrosinkinázy (např. neu, src, abl, lek a fýn).

Sloučeniny předkládaného vynálezu inhibují famesylproteintransferázy a farnesylaci nádorového proteinu Ras. Předkládaný vynález dále poskytuje postup pro inhibicí ras farnesyl proteinové transferázy u savců, s výhodou u člověka, podáváním účinného množství tricyklické sloučeniny popsané výše. Inhibice farnesyl proteinové transferázy podáváním sloučeniny předkládaného vynálezu pacientům je vhodné v případě nádorů popsaných výše.

Tricyklické sloučeniny předkládaného vynálezu zpomalují abnormální růst buněk. Předpokládá se, že tyto sloučeniny fungují tak, že inhibují G-proteinovou funkci jako je ras p21 pomocí blokování G-proteinové isoprenylace, a tak jsou vhodné při léčbě nádorových onemocnění. Dále se předpokládá, že tyto sloučeniny inhibují farnesyl proteinové transferázy, a tak mají protinádorové účinky proti ras přeměněným buňkám.

• · · · ♦ ♦

Podrobný popis vynálezu

Všechny uvedené odkazy se považují za reference. Následují zkratky s vysvětlením významu.

„MS“ je hmotnostní spektroskopie;

„MH⁺“ je molekulární ion molekuly plus vodík při hmotnostní spektroskopii;

„Bu“ je butyl;

„Et“ je ethyl;

„Tr“ je trityl, (t.j. trifeny lmethyl);

„Me“ je methyl;

„Ph“ je fenyl;

„BOC“ je t-butoxykarbonyl;

„FMOC“ je 9-fluorenylmethoxykarbonyl;

„alkyl“ (včetně alkylové části zkratek alkoxy, alkylamino a dialkylamino řetězců) je přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec a obsahuje jeden až dvacet atomů uhlíku, s výhodou jeden až šest atomů uhlíku; jmenovaná alkylová skupina je případně substituovaná jedním, dvěma nebo třemi skupinami nezávisle vybranými z následujících substituentů: hydroxyl, alkoxyl, halogen (např. -CF₃), amino, alkylamino, dialkylamino, N-acylalkylamino, N-alkyl-N-acylaminoskupina nebo -S(O)m-alkyl (kde m je 0,1 nebo 2), a kde alkylová část jmenované skupiny je definována výše;

„alkenyl“ je přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec, který má nejméně jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a obsahuje 2 až 12 atomů uhlíku, s výhodou 2 až 6 atomů uhlíku a nej výhodněj i 3 až 6 atomů uhlíku;

„alkinyl“ je přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec, který ma nejméně jednu trojnou vazbu uhlík-uhlík a obsahuje 2 až 12 atomů uhlíku, s výhodou 2 až 6 atomů uhlíku;

„arylalkyl“ je alkylová skupina podle definice výše, kde jeden nebo více atomů vodíku alkylové skupiny je nahrazeno jednou nebo více arylovými skupinami, které jsou definovány níže (např. benzy] a difenyhnethyl);

„aryl“ (včetně arylové části aryloxy a arylalkyl skupiny) je monocyklická, bicyklická nebo tricyklická uhlíková skupina obsahující 6 až 15 atomů uhlíků a skládající se z jednoho aromatického kruhu, jako je fenyl, nafiyl, fenantryl, tetrahydronaftyl nebo • 9 ·· · ·· 994949 • · ··»· 4 4« • · · 9 ·» • · * *····» • · * 99 ···♦ ·0· ···» 49» indanyl. Všechny atomy uhlíku schopné substituce jsou místa potenciálního připojení a jmenované karbocyklické skupiny jsou výhodně substituovány jedním nebo více, s výhodou 1 až 3, substituenty, které nezávisle patří do následující skupiny: (1) halogen, (2) alkyl (např. C,.6 alkyl), (3) hydroxyl, (4) alkoxyl (např. Cj-6 alkoxyl), (5) -CN, (6) fenyl, (7) fenoxyl, (8) -CF3, (9) amino, (10) alkylamino, (11) dialkylamino, (12) aryl, (13) arylalkoxy, (14) aryloxy, (15) -S(O)_m-aryl (kde m je 0, 1, nebo 2), (16) -COOR⁶⁰ (R⁶⁰ je definováno výše), (17) -NO?, nebo (18) substituovaný C|.₍, alkyl kde jmenovaná alkylová skupina je substituována 1, 2, nebo 3 skupinami nezávisle vybranými z (a) amino, (b) alkylamino, (c) dialkylamino, (d) aryl, (e) N-acylalkylamino, (f) N-a)ky]-Nacylamino, (g) N-arylalkyl-N-acylamino, (h) hydroxyl, (i) alkoxyl, (j) halogen (např. CF3) nebo (k) heterocykloalkyl, s podmínkou, že obsahuje dva nebo více hydroxy, amino, alkylamino nebo dialkylamino substituentů na substituované Cj-6 alkylové skupině, substituenty jsou na různých atomech uhlíku; nebo alternativně arylová skupina může být spojena se sousedními atomy za vzniku spojeného kruhu, který obsahuje více než 4 atomy uhlíku a/nebo heteroatomy (např. methylen dioxyfenyl, indanyl, tetralinyl, dihydřobenzofuranyl);

„arylalkoxy“ je arylalkylová skupina, která je definovaná výše, ve které jsou alkylové skupiny kovalentně vázány k sousednímu strukturnímu pivku přes atom kyslíku, např. benzyloxy;

„aryloxy“ je arylová skupina, která je definovaná výše, kovalentně vázaná k sousednímu strukturnímu prvku přes atom kyslíku group, např. fenoxy;

„arylthio“ je arylová skupina, která je definovaná výše, kovalentně vázaná k sousednímu strukturnímu prvku přes atom síry např. fenylthio;

„cykloalkyl“ je nasycený nebo nenasycený nearomatický uhlíkový kruh o 3 až 8 atomech uhlíku, s výhodou o 3 až 6 atomech uhlíku;

„halogen“ je fluor, chlor, brom a jod;

„heterocykloalkyl“ je nasycený nebo nenasycený nearomatický uhlíkový kruh o 3 až 15 atomech uhlíku, s výhodou o 4 až 6 atomech uhlíku a o 1 až 3 heteroatomech, kterými může být O, S, -SO2- nebo NR⁹⁵ (vhodnou heterocykloalkylovou skupinou je

tetrahydrofuranyl, tetrahydropyranyl, dihydropyranyl, tetrahydrothienyl, piperidinyl, pyrrolidinyl, piperazinyl, dioxanyl, morfolino, diaza-2,2,2-bicyklooktany atd.), kde subslituovatelné atomy uhlíku a dusíku v kruhu jsou nesubstituovány nebo substituovány jedním dvěma, třemi nebo více skupinami nezávisle vybranými z následujících substituentů: CYg alkyl, aryl, arylalkyl, halogenalkyl, aniino, alkylamino, dialkylamino, -S(O)_m-aryl (kde m je 0, 1 nebo 2 a aryl je definován výše), -C(O)R⁹ (kde R⁹ je definováno výše) nebo acylový zbytek přírodná aminokyseliny; a „heteroaryl“ (včetně heteroarylové části heteroarylalkylové skupiny) je monocyklická, bicyklická nebo tricyklická skupina obsahující 2 až 14 atomů uhlíku a skládající se z jednoho nebo více (s výhodou 1 až 3) heteroatomů, mezi které patří O, S ne bo N. Jmenované heteroatomy přerušují uhlíkový kruh a mají dostatečný počet delokalizo váných pí elektronů aby byl zajištěn aromatický charakter. Jsou to např. triazoly 1, pyridyl, imidazolyl, thienyl, furanyl, imidazoiyl, chinolyl, osochinolyl, benzofuranyl, benzopyranyl, benzothienyl, thiazolyl. indoly!, nafivridinyl, nebo pyridyl N-oxid, kde pyridyl N-oxid může být:

s vhodnými substituovatelnými atomy uhlíku a heteroatomy cyklické skupiny, které slouží jako místo pro připojení. Jmenované cyklické skupiny jsou nesubstituovány nebo substituovány jednou až třemi nebo více skupinami nezávisle vybranými z řady, kterou tvoří halogen, alkyl, aryl, arylalkyl, heteroaryl, hydroxyl, alkoxyl, fenoxyl, -NO2, -CF₃, amino, alkylamino, dialkylaminoskupina a -COOR⁶⁰, kde R⁶⁰ je definován výše (např. benzyl).

Termín „terciární aminová báze“ znamená DMAP, pyridin nebo trialkylamin jakoEt₃N nebo Hunigsova báze;

„redukční hydridové činidlo“ znamená hydrid kovu jako NaBUj, červený-Al, D1BAL-H,

L-Seiectrid, Vitrid, L1BH4, L1AIH4, LiAl(OtBu)₃H, NaCNBH₃, DMAB, • · • · · · · · • · · » · ♦ * ♦ • · · · · · * • ·♦ · *····· • · · · · · ··· ···* ··· ···* ·· · zinekborohydrid, kalciumborohydrid, natriumtriacetoxyborohydrid, směs L1BH4 a ZnBr₂, směs NaBFLi a LiCl.

Termín acylový zbytek přírodní aminokyseliny znamená skupina obecného vzorce -C(O)-R²⁹, kde R²⁹ je skupina obecného vzorce

NH₂ H-*³⁰ R³¹ kde R^J° a R^jl jsou části struktury uvedené aminokyseliny, např. nezávisle H, alkyl nebo M-substituovaný alkyl, kde M je HO-. HS-, CH3S-, -NH₂, fenyl, p-hydroxyfcnyl, imidazolyl nebo indolyl, takže HO-C(O)-R²⁹ je aminokyselina alanin, glycin, valin, leucin, isoleucin, fanylalariin, tryptofan, metionin, setin, treonin, histidin, cystein nebo tyrósin.

Následuje seznam zkratek použitých pro rozpouštědla a chemikálie: tetrahydrofuran (THF); ethanol (EtOH),- methanol (MeOH); kyselina octová (HOAc nebo AcOH); ethylacetát (EtOAc); Ν,Ν-dimethylformamid (DMF); trifluoroctová kyselina (TFA); trifluoracetanhydrid (TFAA); 1-hydroxybenzotriazoI (HOBT); m-chlorperbanzoová kyselina (MCPBA); triethylamin (EtjN); diethylether (Et₂O); ethylchlorformát (ClCO₂Et); 1 -(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimid hydrochlorid (DEC); N,N-karbonyldiimidazol(CDI)-, l,8-diazabicyklo[5,4,0]undec-7-en(DBU); [0-(7-azabenzotriazol-l-yl)-l,l,3,3-tetramethyluronium hexafluorfosfát (HATU); tetrabutylamonium fluorid (TBAF); dicyklohexylkarbodiimid (DCC); N,N-dimethyiaminopyridin (DMAP); diisopropylethylamin (Hunigova báze);

12-(t.butoxykarbonyloxyimino)-2-fenylacetonitril] (BOC-ON); 9-lluorenylmethyl chlorformát (FMOC-C1); natrium-bis(2-methoxyethoxy)aluminumhydrid (červený Al); diisobutylaluminumhydrid (DIBAL-H); lithium-tri-sek-butylborohydrid (L-selektrid), dichlormethan (DCM), diisopropylkarbodiimid (DIC) a Ν,Ν-dimethylacetamid (DMA), čárky, které zasahují do aromatického kruhu, představují vazbu ke kterémukoliv substituovatelnému uhlíku kruhu.

Některé sloučeniny v souladu s předkládaným vynálezem existují v různých izomemích formách (např. enantiomery, diastereomery nebo geometrické izomery). Např.

• · «««« • ·· ♦ ·· ♦ · · · · 4 4 « • · · 4 sloučenina obecného vzorce (1.0), kde X je CH nebo N má chirální Cl 1 v tricyklické části molekuly s Rnebo S absolutní konfigurací. Chirální centra mohou obsahovat i různé substituenty, např. R1 a R2. Vynález zahrnuje všechny takové izomery v čisté formě i jejich směsi včetně racemických směsí. Konkrétně u sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R2 není vodík, má uhlík, ke kterému je uvedený R2 připojen, absolutní konfiguraci R nebo S . Přestože obecný vzorec (1.0) uvádí pouze jednu konfiguraci, vynález se týká obou izomerů v čisté formě i jejich směsi, včetně racemické směsi. Vynález zahrnuje i enol-fonny a E i Z izomery sloučenin obsahující dvojné vazby (např. sloučenina, kde R2 je alkenyl).

Některé tricyklické sloučeniny jsou kyselé - např. sloučeniny obsahující karboxylovou nebo fenolickou hydroxyskupinu. Tyto sloučeniny tvoří farmaceuticky vhodné soli. Příklady takových solí jsou sodné, draselné, vápenaté, hlinité, zlatné a stříbrné soli a soli farmaceuticky vhodných aminů jako je amoniak, alkylaminy, hydroxyalkylaminy, N-methylglukamin apod.

Některé bazické tricyklické sloučeniny také tvoří farmaceuticky vhodné soli, např. kyselé adiční soli a kvartérní soli. Pyridinový dusík např. tvoří sůl se silnými kyselinami a sloučeniny s bazickými substituenty jako je aminoskupina tvoří soli i se slabšími kyselinami. Příklady vhodných kyselin pro tvorbu solí jsou chlorovodíková, sírová, fosforečná, octová, citrónová, šťavelová, malonová, salicylová, jablečná, filmařova, jantarová, askorbová, maleinová, metansulfonová aj. anorganické a karboxylové kyseliny v tomto oboru známé. Soli se připravují smícháním běžným způsobem volné báze s dostatečným množstvím požadované kyseliny za vzniku soli. Volnou bázi lze regenerovat působením zředěného vodného roztoku zásady jako je NaOH, K2CO3, hydrogenuhličitan amonný a sodný na uvedenou sůl. Volná báze se od příslušné soli liší v některých fyzikálních vlastnostech jako je rozpustnost v polárním rozpouštědle, ale jinak je sůl pro účely předkládaného vynálezu volné bázi ekvivalentní.

Všechny uvedené zásadité a kyselé soli jsou v souladu s předkládaným vynálezem farmaceuticky vhodné soli a považují se za ekvivalenty volné formy odpovídajících sloučenin.

Odborníkům v této oblasti je zřejmé, že pokud je x ve vzorci 82.0 větší než 1 (např. 2, 3,

4, 5 nebo 6), R^a a R^b se vyberou nezávisle pro každý uhlík, ke kterému se váží. R^a a R^b tak mohou být na sousedních uhlících stejné nebo různé.

Příkladem Rl, kde R1 je skupina vzorce 82.0, je sloučenina D, kde D je -CO-CHz-R⁵, CO-OR⁵ nebo -CO-NH-R5, kde R5 je pyridyl, pyridyl-N-oxid,

—N SO, , piperidinyl obecného vzorce

kde Rl 1 je vodík, Cl-6 alkyl, halogenalkyl nebo -CO-R9, kde R9 je Cl-6 alkyl, Cl-6 alkoxyl nebo -NH(R10), kde R10 je vodík, alkyl neboje -CO-R9 acyiový zbytek přírodní aminokyseliny.

Dalším příkladem Rl vzorce 82.0 je skupina, kde (a) T je -CO-, -SO2 nebo -CO-CO-;

(b) x je 0, 1 nebo 2 (např. 0 nebo 1) (c) R^a a R^b jsou nezávisle vybrány ze skupiny, kterou tvoří (1) H (2) NH-(CO)_Z-R⁶⁰, kde z je 0 nebo 1 (např. 1) a R60 je alkyl (např. metyl) (3) -(CH)_wS(O)_mR⁶⁰, kde w je 0, 1,2 nebo 3 (např. 2), m je 0, 1, 2 (např. 0 nebo 2) a

R⁶⁰ je alkyl (např. metyl) (4) alkyl (např. metyl) nebo (5) C1-C6 alkoxy (např. -OCH3); nebo R^a a R^b dohromady reprezentují cykloalkyl (např. cyklopentyl nebo cyklopropyl), nebo =0; a (d) R je vybrán ze skupiny, kterou tvoří (1) H (2) aryl (např. fenyl nebo naftyl) (3) substituovaný aryl, např. aryl se substituenty nezávisle vybranými ze skupiny, kterou tvoří:

(i) alkoxyl (např. -OCH3) (ii) metylendioxyskupina

• 9 (iii) arylalkoxyskupina (např. benzyloxyskupina) (iv) aryloxyskupina (např. fenoxyskupina, tj. QH5O-) (v) alky) (např. -CH(CH₃)₂) (vi) halogen (např. chlor) (vii) aryl (např. fenyl) nebo (viii) alkyl substituovaný heterocykloalkylovým kruhem

(4) arylalkyl (např. benzyl a difenylmetyl) (5) aryloxyskupina (např. fenoxyskupina) (6) arylthioskupiná (např. CíJLS-) (7) alkyl (např. metyl) (8) heteroaryl (např. pyridyl N-oxid, indolyl, tienyl, chinolinyl, benzotienyl a pyridyl) (9) substituovaný heteroaryl např. heteroaryl se substituenty nezávisle vybranými ze skupiny, kterou tvoří:

(i) aryl (např. fenyl) (ii) alkyl (např. metyl) (iii) alkoxy (např. metoxy) (iv) aminoskupina (např. -NH₂) (v) arylalkyl (např. benzyl) (10) substituovaný heterocykloalkyl, např. heterocykloalkyl se substituenty nezávisle vybranými ze skupiny, kterou tvoří :

(i) aryl (např. fenyl) (ii) -S(O)_m-aryl, kde m je 2 a aryl je fenyl substituovaný metylem (11) substituovaný alkyl, např. alkyl se substituenty nezávisle vybranými ze skupiny, kterou tvoří -S(O)_nl-alkyl, kde m je 0, 1,2 (např. etyl substituovaný -SChCIL nebo -SCH3).

Příklady substituovaných arylových zbytků R92 zahrnují metoxyfenyl, dimetoxyfenyl (tj. (CH₃O)₂C₆H4), metylendioxyfenyl, benzyloxyfenyl, fenoxyfenyl (tj. C₆H₅OC₆Hi), (CH₃)₂CHC6H4, chlorfenyl, dichlorfenyl a fenylfenyl (tj. bifenyl, CňHsCéHU).

Příklady substituovaných heteroarylových zbytků R92 zahrnují tiazol substituovaný fenylem, metylem a aminoskupinou a indol substiuovaný na dusíku benzylem.

Příkladem substituovaného heterocykloalkylového zbytku R92 je substituent

R1 je $ výhodou (1) skupina vzorce -C(O)-CH2-R⁵, kde R⁵ je

(2) skupina vzorce (82.0), kde T je -C(O)-, x je 1 nebo 2 a R92 je aryl nebo heteroaryl.

Příklady Rl, kdy je R1 skupina vzorce (82.0) také zahrnují skupiny vzorců

Příklady Rl, kdy je Rl skupina vzorce (82.0) také zahrnují skupiny vzorců

(101.0) (102.0) f

<A

(103.0) (104.0)

9999 • 9

ch₃

I O=S=:O

I

CH ✓ x

H f gh₃ (107.0) ,o

(110.0) (112.0) (113.0) (115.0) » » > ·

C. .C.

(117.0) (118.0) » a

(120.0) (121.0) a

<

(119.0) och₃ (122.0) a

(123.0) a

t

H,C

A) (124.0)

I ·· ··· ·

NH, 1	li 1	n·^
Ní)s	II 1	O	•u
h,c 1	H,C 1	h2c 1	H,C l
	A,	A	A
(132.0) »	(135.0) 1	(136.0) *	(137.0)

»

(143.0)

(145.0)

I

·♦ ····

(161.0)

Příklady R1 dále zahrnují skupiny

Příklady R2 jsou

(1) -C(O)NR6R7 (např. viz. vzorec 84.0 níže) a (2) substituovaný alkyl, kde je substituentem -C(O)NR6R7 (např. -CH2C(O)NR6R7, viz. vzorec 86.0 níže).

Příklady R6 a R7 v těchto skupinách jsou • · · · · · ♦ ♦ · (1) vodík (2) substituovaný alkyl, např. alkyl se substituenty nezávisle vybranými z (i)CN (ii) cykloalkyl (např. cyklopropvl a cyklohexyl) (iii) alkoxyl (např. methoxyl) (iv) -S-alkyl (např. -SCH3) (v) aryl (např. fenyl a naftyl) (vi) substituovaný aryl (např. chlorfenyl, nitrofenyl a metlioxyfenyl) (vii) heteroeykloalkyl (např. tertahydrofuranyl) (viii) metylendioxyfenyl (ix) -O-alkyl-O-alkyl (např. -O~(CH₂)₂-OCH₃) (3) alkyl (např. metyl, isoprůpyl, -CH2CH(C113)2, and n-butyl) (4) cykloalkyl (např. cyklopropyl) (5) heteroarylalkyl (např. -CH2-pyridyl, -(CH2)3-imidazolyl, -CI12-tienvl a -CH2-furanyl) (6) arylalkyl, kde je uvedená arylskupina substituovaná (např. -(CH₂)₂C₆H4OCH₃ a -(CH₂)₂C₆H4(OCH₃)₂).

Příklady substituovaných alkylů pro výše uvedené R6 a R7 skupiny jsou: -(CH2)2CN, -CH2-cyklopropyI, -(CH2)2OCH3, -(CH2)3OCH3, -(CH2)2SCH3, -CH2CH(C6H5)2, -(CH2)2C6115, -(CH2)4C6H5, -CH2C6H5, -CH2-naffliyl, -(CH2)2C611401, -CH2C6H4C1, -CH2-tetrahydrofuranyl, -CH2-cyklohexyl, -(CH2)3O(CH2)2OCH3,

(tj. -CH2-metylendioxyfenyl) a -CH2-nitrofenyl.

R2 je s výhodou vybrán z -C(O)NR6R7 nebo -CH2C(O)NR6R7, kde R6 a R7 jsou s výhodou nezávisle vybrány ze skupiny, kterou tvoří H, alkyl, cykloalkyl, • · · ♦ heteroarylalkyl nebo heteroaryl, a nej výhodněji jsou R6 a R7 nezávisle vybrány ze skupiny, kterou tvoří H, alkyl, cykloalkyl nebo heteroarylalkyl.

Příklady R2 zahrnují skupijy vzorce

(84.0)

kde jsou R65 ve vzorcích (84.0) a (86.0) vybrány ze skupiny, kterou tvoří

I

NH ch₃ (202.0)

(203.0)

(204.0)

I

HN í

CH z X H₃c c (205.0)

I

NH

I

CH,

I

CH z x : ch₃ (206.0)

I NH I (CH^

I

CH₃ (207.0)

«

(229.0), (228.0) (227.0)

I t

(226.0)

····

I

NH

I (CH₂)₃ i ? (CH^ i ?

ch₃ (231.0)

Příklady skupin R2 dále zahrnují (1) alkyl (2) substituovaný alkyl, např. alkyl se substituenty nezávisle vybranými ze skupiny, kterou tvoří (i) aryl (ii) -0R6 (iíi) -S(O)R6 (iv) -N(R6)-C(O)R7; a (3) -C(0)0R6.

Příklady uvedených R2 skupin jsou CH3(CH2)3-, C6H5CH2-,CH3O(CH2)2-,

CH3S(CH2)2-, CH3O(CH2)3-, n-C3H70(CH2)2-, Cl I3CONI1(CH2)4-, -CH20H, -C(O)OC2H5,

•9 ····

Příklady skupiny R2 dále zahrnují

Odborníkům v této oblasti je zřejmé, že disulfidické dimery pro R1 mají vzorce

Některé sloučeniny vzorce (1.0) obsahují sulfhydrylové skupiny (tj. -CH2SH), které mohou reagovat za vzniku disulfidického můstku, což vede k dimemím sloučeninám. Příkladem takových dimerů jsou disulfidy obecného vzorce (la). Uvedené sulfhydrylové skupiny mohou tvořit disulfidy i s jinými thioly, např. glutationem. Disulfidy (včetně těch, které mají obecný vzorec la) jsou také předmětem vynálezu a jsou zahrnuty v látkách obecného vzorce (1-0).

(Ia)

Sloučeniny vzorce (1.0) se obecně připraví z aminu vzorce (2.0) podle rakčního

Schématu 1.

·· ·· ····

Sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R¹ a atom dusíku, ke kterému je R¹ připojen, tvoří společně amid, např. když R¹ je -C(O)-CI12-R⁵, amin (2.0) se reaguje s karboxylovou kyselinou obecného vzorce R -C(O)-OH, kde R -C(O)- je R , se připravují v přítomnosti činidla jako je DEC, CDI nebo DCC. Reakce se provádí ve vhodném organickém rozpouštědle jako je DMF, THF nebo CH2CI2 při teplotě -10 až 100 °C, s výhodou při 0 až 50 °C a nejvýhodněji při teplotě místnosti. V případě, že činidlem je DCC nebo DEC se reakce s výhodou provádí v přítomnosti HOBT a N-methylmorfolinu.

Podobně může být amin (2.0) reagován se sloučeninou obecného vzorce R*-L, kde R¹ je definováno výše a L je odstupující skupina, např. Cl, Br, I, -O-C(O)-R⁴⁰, kde R⁴⁰ je Cl-6 alkyl nebo fenyl nebo sulfonátová skupina obecného vzorce -OSO2-R²⁰, kde R²⁰ je vybrán ze skupiny obsahující Cl-6 alkyl skupinu, fenyl, CF3 skupinu, tolyl a p-bromfenyl, za vzniku sloučeniny obecného vzorce (1.0). Reakce se provádí za přítomnosti báze, s výhodou terciárního aminu jako je EtaN, DMAP, pyridin nebo Hůnigova báze.

Při přípravě sloučeniny vzorce (1.0), kde R¹ a atom dusíku, ke kterému je R¹ připojen, tvoří amin, např. když R¹ je skupina vzorce

se amin (2.0) reaguje s aldehydem vzorce R²¹-CHO, kde R²¹ je vybráno tak, že R¹ odpovídá R^2I-CH₂-, např. aldehyd vzorce

•	·· ··	····
··	• · · ♦	•
•		•
•	• · ···	•
•	• ·	•
		•

za vzniku iminu obecného vzorce (3.0), kde R²¹ je definováno výše, jak je uvedeno v Rcakčním schématu 2. -NI L a -SH skupiny těchto aldehydů jsou obvykle chráněny, např. jako BOC a S-Tr skupiny. lmin (3.0) se redukuje za vhodných reakčních podmínek za vzniku sloučeniny obecného vzorce (1.0). S výhodou se redukce provádí za použití hydridového redukčního činidla jako je triacetoxyborohydrid nebo NaCNBH',, s výhodou za přítomnosti molekulárních sít.

Reakční schéma 2

Když se provádí reakce popsané výše a R¹ je reaktivní skupina např. amino a thiol skupina, musí být tato skupiny chráněny vhodnou chránící skupinou. Pozdějším odstraněním této skupiny vznikne sloučenina obecného vzorce (1.0). Aminoskupina může být s výhodou chráněna např. BOC chránící skupinou, zatímco thiolová skupina může být chráněna tritylovou skupinou (tj. trifenylmethylová skupina). Odstranění těchto chránících skupin se provádí v posledním kroku syntézy sloučenin vzorce (1.0).

Při přípravě sloučeniny vzorce (1.0), kde R¹ je -C(O)-NH-R⁵ se sloučenina vzorce (2.0) reaguje s isokyanátem obecného vzorce R⁵-N~O 0 ve vhodném rozpouštědle jako je DMF, THF nebo CJ FCl? za použití známých postupů.

Podobně se amin (2.0) reaguje s fosgenem za vzniku chloroformiátového meziproduktu vzorce (4.0), jak je popsáno v ReakČním schématu 3. Chloroformiát (4.0) se neizoluje a reaguje s aminem vzorce R⁵-NHž, kde R⁵ je definován výše, za vzniku sloučeniny vzorce (1.0), kde R¹ je -C(O)-NH-R⁵.

Reakční schéma 3

Sloučeniny vzorce (1.0), kde R¹ je -C(O)-O-R⁵ mohou být připraveny reakcí sloučeniny vzorce (2.0) s chloroformiátem obecného vzorce R⁵-O-C(O)C1, kde R⁵ je definován výše, za přítomnosti báze jako je terciární amin, za vzniku sloučeniny vzorce (1.0).

Podobně může být sloučenina vzorce (1.0), kde R¹ je -C(O)-O-R^S připravena reakcí sloučeniny vzorce (4.0) s alkoholem vzorce R⁵-OH.

• · • · ·

Určité sloučeniny obecného vzorce (1.0) mohou být za použití běžných reakčních podmínek převedeny na jiné sloučeniny obecného vzorce (1.0). Např. sloučenina obecného vzorce (1.0), kde R² je -CO₂H (tj. -C(O)OR⁶ a R⁶ je H) může být připravena ozonolýzou sloučeniny vzorce (1.0), kde R² je CHr=CH- a následnou oxidací vzniklého aldehydu.

Sloučeniny vzorce (1.0), kde R² je -C(O)OR⁶, kde R⁶ je je jiný než vodík, mohou být připraveny ze sloučeniny vzorce (1.0), kde R² je -COjH reakcí s SOCI? nebo oxalylchloridem, poté reakcí s alkoholem vzorce R⁶OH, kde R⁶ je definováno výše.

Podobně mohou být sloučeniny vzorce (1.0), kde R² je -C(O)NR⁶R⁷ připraveny ze '2 sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R je -CO2I I pomocí stejného postupu, ale náhradou alkoholu R⁶OH za amin vzorce R^ĎR⁷NI1. Podobně mohou být sloučeniny vzorce (1.0), kde R² je -C(O)NR⁶R⁷ připraveny reakcí sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R² je -CO₂11 s aminem vzorce R⁶R⁷NH v přítomnosti činidla jako je DCC nebo DEC.

Analogickým způsobem může být sloučenina obecného vzorce (1.0), kde R je alkylová skupina substituovaná -C(O)OR nebo -C(O)NR R skupinami připravena pomocí stejného postupu, který je popsán výše za vzniku sloučenin, kde R² je -CO2H, -C(O)OR⁶ nebo -C(O)NR⁶R⁷ záměnou sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R² je CH2=CH- za vhodnou alkenylovou skupinu (tj. skupinu obecného vzorce -(Cl l/p-CJlCll?, kde p je

1,2,3,4 atd,).

- ť>

Sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R obsahuje substituent vzorce -S(O)tR , kde t je nebo 2, mohou být připraveny oxidací analogické sloučeniny obecného vzorce (1.0), kde R obsahuje substituent vzorce -S(O)_tR , kde je 0, za použití vhodného oxidačního činidla jako je peroxykyselina, s výhodou MCPBA.

Odborníkům je zřejmé, že výše uvedené transformace mohou v určitých případech, jako když R¹ je skupina vzorce

SH nh₂ · · ·

vyžadovat provedení oxidace před zavedením skupiny R¹ do sloučeniny vzorce (1.0).

Aminy obecného vzorce (2.1) mohou být připraveny v opticky aktivní formě za použití chirální výchozí látky nebo za použití racemické výchozí látky za vzniku směsi stereoizomerních sloučenin, které mohou být rozděleny pomocí chirální HPLC za vzniku sloučeniny vzorce (2.0). Například, sloučeniny (2.0) a (2.10) jsou stereoizomemí aminy, které mohou být odděleny pomocí klasických dělících technik za použití vhodného štěpícího činidla jako jsou chirální kyseliny. Štěpící Činidla na bázi chirálních kyselin jsou odboníkům dobře známá a zahrnují např. kyselinu D- a L-jablečnou, kyselinu D- a L-vinnou, kyselinu di-p-toluyl-D-vinnou, kyselinu di-p-toluyl-L-vinnou, kyselinu di-benzoyi-D-vinnou a kyselinu di-benzoyl-L-vinnou. Podobně mohou být stereoizomemí aminy (2.0) a (2.10) odděleny za použití chirální HPLC kolony podle standardního postupu.

Například v případě sloučenin vzorce (2.0) a (2.10), kde X je N nebo CH mohou existovat nejméně čtyři stereoizomery jmenované sloučeniny, tj. sloučeniny vzorců (2.20), (2.21),(2.22) a (2.23).

• · ·

Diastereoizomery jako jsou sloučeniny (2.20) a (2.22) nebo (2.21) a (2.23) mohou být odděleny pomocí běžných postupů jako je chromatografie. Štěpící postup oddělení enantiomerů jako jsou sloučeniny vzorců (2.20) a (2.21) nebo (2.22) a (2.23).

Aminy vzorce (2.1), tj. amin vzorce (2.0), kde X je N, mohou být připraveny z derivátu piperazinu vzorce (5.0), kde R² je definováno výše a sloučeniny vzorce (6.0), kde L je odstupující skupina, která je definovaná výše a A, B, W a Z jsou definovány výše, pomocí postupu popsaného v Reakčním schématu 4.

Reakčni schéma 4

_ozk_o^C(CH3)₃

V postupu podle Reakčního schématu 4 reaguje piperazi vzorce (5.0) se sloučeninou vzorce (6.0) za vzniku sloučeniny vzorce (7.0). Sloučenina vzorce (7.0) se hydrolyzuje za použití vhodné kyseliny jako je TFA, HCl nebo H2SO4 v rozpouštědle jako je dioxan nebo CH2CI2 za vzniku aminu (2.1).

Aminy vzorce (2.2), tj. aminy vzorce (2.0), kde X je C nebo CH, mohou být připraveny pomocí hydrolýzy karbamátu vzorce (8.0), kde R²² je CA alkyl, s výhodou ethyl nebo terc.butyl a R², A, B, W a Z jsou definovány výše. Hydrolýza se provádí za použití vhodné kyseliny jako je HCl v rozpouštědle jako je dioxan.

Aminy vzorce (2.3), tj. aminy vzorce (2.0), kde X je CH, mohou být připraveny redukcí aminu vzorce (2.4) tj. aminu vzorce (2.0), kde X je C. Redukce se provádí za použití vhodného redukčního činidla jako je DIBAL-H nebo LÍAIH4 v rozpouštědle jako je THF nebo toluen s výhodou při teplotě 30 až 100 °C.

Karbamáty vzorce (8.0) mohou být připraveny reakcí N-methyl sloučeniny vzorce (9.0), kde X je C nebo CH a A, B, W a Z jsou definovány výše, s alkylchloroformiátem obecného vzorce R²²OC(O)C1, kde R²² je C].6 alkyl skupina, s výhodou ethyl, a dále postupem popsaným v U. S. Patentu 4 282 233 a 4 335 036.

(9.0) • · · · · ·

Sloučeniny vzorce (9.1), tj. sloučeniny vzorce (9.0), kde X je C, mohou být připraveny pomocí postupů popsaných v U S. Patentu 3 326 924 a PTC Mezinárodní publikace

WO/92/20681 a WO/93/02081.

Sloučeniny vzorce (9.1) mohou být připraveny z Grignardova činidla vzorce (12.0) a ketonu vzorce (14.0), kde A, B, W a Z jsou definovány výše, pomocí postupu popsaného v Reakčním schématu 5.

Reakční schéma 5

• · · · • · ·

V postupu Reakčního schématu 5 se Grignardovo činidlo vzorce (12.0) reaguje s ketonem (14.0) za vzniku sloučeniny vzorce (15.0). Reakce se provádí za bezvodých podmínek v inertním rozpouštědle jako je THF, ΙΥΟ nebo toluen při teplotě 0 až 75 °C, za hydrolýzy vzniklého meziproduktu vodnou kyselinou jako je vodná HC1, za vzniku alkoholu (15.0). Podobně může být místo Grignardova činidla použito jiné organokovově činidlo, např. organolithné činidlo (tj. sloučenina vzorce (12.0), kde MgX¹ je nahrazeno Li).

Sloučenina vzorce (15.0) se dehydratuje např. pomocí kyseliny jako j e H2SO4, za vzniku sloučeniny vzorce (9.1).

Ketony vzorce (14.0) jsou známé a mohou být připraveny pomocí postupů popsaných v J. Med. Chem., 4238 (1992), U. S. Patentu 5 089 496 a PTC Mezinárodní publikace WO92/20681 a W093/02081. Například intramolekulární cyklizací nitrilu vzorce (11.0), který je definován níže, za použití silné kyseliny jako je CF3SO311 při teplotě -15 °C až 100 °C vznikne iniinový meziprodukt, který se hydrolyzuje vodou nebo vodnou kyselinou za vzniku ketonu (14.0).

(11.0) (14.0)

Podobně může být požadovaný keton vzorce (14.0) připraven pomocí Friedel-Craftsovy acylace chloridu kyseliny vzorce (16.0). Reakce se provádí za běžných podmínek pro Friedel-Craftsovy acylace v inertním rozpouštědle za přítomnosti Lewisovy kyseliny jako je chlorid hlinitý.

(16.0) (14.0)

• · · • · ·

Ketony vzorce (14.1), tj. sloučeniny vzorce (14.0), kde W je C11, mohou být připraveny zahříváním sloučeniny vzorce (14.3), tj. sloučeniny vzorce (14.0), kde W je CH₂, s SeO₂ v kyselině octové.

(14.3)

(14.1)

Chlorid kyseliny vzorce (16.0) může být získán hydrolýzou sloučeniny vzorce (11.0) na odpovídající karboxylovou kyselinu zahříváním s vodnou kyselinou (např. vodnou HCI), a následným převedením kyseliny na chlorid kyseliny (16.0) pomocí standardního postupu (např. reakcí s SOCI₂ nebo oxalylchloridem).

Sloučeniny vzorce (11.1), tj. sloučeniny vzorce (11.0), kde W je CH₂, jsou známé nebo mohou být připraveny pomocí postupu popsaného v Reakčním schématu 6. V souladu s postupem popsaným v reakčním schématu 6 se roztok sloučeniny vzorce (17;0), kde A je definováno výše, v terc.butanoiu zahřívá za přítomnosti koncentrované kyseliny sírové za vzniku terc.butylamidu vzorce (18.0). Terc.butylamid vzorce (18.0) se reaguje s álkyllithným činidlem, jako je n-butyllithium, při -100 až 0 °C, s výhodou při -60 až -20 °C, poté se reaguje s NaBr a benzylhalogenidem vzorce (19,0), kde X¹ je Cl, Br, nebo I, a B je definováno výše, za vzniku sloučeniny vzorce (41.0). Sloučenina vzorce (41.0) se reaguje s POCI3 ve vhodném rozpouštědle, jako je toluen při 30 až 120 °C, s výhodou za varu, za vzniku sloučeniny vzorce (11.1).

9· 9 99 9

Reakční schéma 6

(11-1) (41.0)

Sloučeniny vzorce (9.1) mohou být také připraveny cyklizací ketonu vzorce (10.0), kde

R², A, B, W a Z jsou definovány výše. Cyklizace se provádí reakcí sloučeniny vzorce (10.0) se superkyselinou jako je HF/BF3, CF3SO3H nebo CH3SO3H/BF3. Reakce může být prováděna v nezředěném stavu nebo ve vhodném rozpouštědle jako je CH2CI2. Cyklizace za pomoci HF/BF3 se provádí při -60 až 10 °C, s výhodou pri-50 až 5 °C, a reakční čas se minimalizuje, aby nedocházelo k vedlejším reakcím způsobeným reakcí HF s produktem (9.1). Když se jako superkyselina použije CF3SO3H, reakce se provádí při 25 až 150 °C, s výhodou při 40 až 120 °C. Obvykle se používá přebytek superkyseliny, s výhodou 1,5 až 30 ekvivalentů.

• ·

Sloučeniny vzorce (10.0) mohou být připraveny reakcí sloučeniny vzorce (11.0), kde A, B a W jsou definovány výše, s Grignardovým činidlem vzorce (12.0), kde X¹ je Cl, Br, nebo I a R² je definováno výše. Reakce se provádí za bezvodých podmínek v inertním rozpouštědle jako je THF, Et₂O nebo toluen, při teplotě 0 až 75 °C, za hydrolýzy vzniklého meziproduktu vodnou kyselinou jako je vodná HC1, za vzniku ketonu (10.0). Podobně může být místo Grignardova činidla použito jiné organokovové činidlo, např. organolithné činidlo.

Grignardovo činidlo (12.0) může být připraveno z odpovídající halogenované sloučeniny (13.0), kde X¹ je Cl, Br nebo I a R² je definováno výše, za použití pevného Mg za standardních podmínek. Podobně může být z halogenidu pomocí standardního postupu připravena analogická organolithná sloučenina (13.0), např. transmetalací za použití alkyllithné sloučeniny jako je t-butyllithium.

Aminy vzorce (2.5), kde X² je Br, nebo I (tj. aminy vzorce (2.0), kde A je Br nebo I a X je CH nebo C), mohou být připraveny pomocí postupu uvedeného v Reakčním schématu 7.

Reakční schéma 7

Krok A

KrokB

KrokC

KrokD

V Kroku A Reakčního schématu 7 se sloučenina vzorce (8.1), tj. sloučenina vzorce (8.0), kde A je H, reaguje s tetraalkylamoniumnitrátem jako s tetrabutylamoniumnitrátem a TFAA ve vhodném rozpouštědle jako je CHjCh, při -30 až 20 °C, s výhodou při 0 °C, za vzniku sloučeniny vzorce (20.0), kde R²², B, W, Z a R² jsou definovány výše.

V Kroku B se s loučenina vzorce (20.0) zahřívá se vhodným redukčním činidlem jako je směs Fe a CaCli v polárním rozpouštědle jako je Cm alkohol, s výhodou EtOH, při teplotě 40 až 100 °C, s výhodou 50 až 80 °C, za vzniku sloučeniny vzorce (21.0), kde R , B, W, Z a R jsou definovány výše.

V Kroku C se sloučenina vzorce (21.0) převede na halogenid (8.2), kde X² je Br nebo I a R²², B, W, Z a R² jsou definovány výše. Při přípravě sloučeniny vzorce (8.2), kde X² je Br se sloučenina vzorce (21.0) reaguje s Bij a HBr při teplotě -30 až 15 °C, s výhodou při -10 až 10 °C, za vzniku bromidu (tj, sloučeniny vzorce (8.2), kde X je Br). Při • · ···· • 4 · ·· · • · · · · · · • · · · ·»···· • · · · · *

.................

přípravě sloučeniny vzorce (8.2), kde X² je I se sloučenina vzorce (21.0) reaguje s L ve vhodném rozpouštědle jako je benzen, při teplotě 30 až 100 °C, s výhodou 50 až 70 °C, za vzniku jododu (tj. sloučeniny vzorce (8.2), kde X² jeI).

V Kroku D se amin (8.2) hydrolyzuje za podmínek, které jsou popsány pro sloučeniny (8.0) a (7.0) za vzniku aminu vzorce (2.5).

Sloučeniny vzorce (6.0) se připraví z ketonů vzorce (14.0) pomocí postupu popsaného . v Reakčnim schématu 8.

Reakčni schéma 8

V postupu Reakčního schématu 8 se keton (14.0) redukuje za použití hydridového redukčního činidla, s výhodou LiAlH₄, NaBH₄, LÍBH4 nebo NaCNBII₃, ve vhodném rozpouštědle jako je THF, l^O nebo C]_₄ alkohol při teplotě -80 až 80 °C, s výhodou při -40 až 60 °C, přičemž teplota a rozpouštědlo se zvolí v závislosti na použitém redukčním činidle, za vzniku alkoholu (22.0). Hydridy boru jako jsou NaBFL a NaCNBH?, se používají ve spojení s alkoholickými rozpouštědly při teplotách 0 až 50 °C, zatímco reaktivnější hydridy hliníku jako je LÍAIH4 se používají v rozpouštědlech jako jsou THF a íítjO při teplotách -40 až 60 °C.

Alkohol (22.0) se převede na sloučeninu vzorce (6.0). Při přípravě sloučenin vzorce (6.0), kde L je halogen se alkohol (22.0) reaguje s halogenačním činidlem jako je PC1₃,

PCI5, POCI3, SOCI2, SOBr2,12, PBr₃, PBr₅ nebo se směsí Ph₃P a I2 nebo Br₃. Při přípravě sloučenin vzorce (6.0), kde L je skupina vzorce -OC(O)-R⁴⁰ nebo -OSíOhR²² se alkohol (22.0) reaguje s chloridem kyseliny vzorce R⁴⁰C(O)Cl nebo s anhvdridem * * · · · · vzorce R⁴⁰C(O)O(O)R⁴⁰ nebo sulfonylchloridem vzorce R²²S(O)2C1 v přítomnosti báze, s výhodou terciárního aminu.

·· ·

Sloučeniny vzorce (5.0) se připraví pomocí stejného postupu jako je popsáno v PTC Mezinárodní publikaci W095/00497.

Reakční schéma 12 popisuje syntézu 2-substituovaných piperazinů, kde R² je H, alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina a syntézu 2-substituovaných piperazinů, kde R je H, alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina, která je substituována skupinami 1), 2), 3), 5), 6) a 4), kde 1=0, jak je definováno výše, kromě případu, kdy R⁶ a R⁷ nejsou skupiny, které jsou substituovány -C(O)R¹⁴ nebo -SO2R¹⁴.

Reakční schéma 12

(5.0)

9 · · * · • ·· * ·· • •99 · · 9 9 · ·9 • 9 · · · 9·

99 9 ······ • · 9 9 99

.................

V Reakčnim schématu 12 je výchozí BOC-chráněná aminokyselina (32.0) komerčně dostupná nebo může být připravena pomocí známých postupů. Aminokyselina (32.0) se spojí s ethylesterem N-benzylglycinu za použití činidel jako jsou DCC nebo DEC ve vhodném rozpoučtědle (např. DMF, CHCE, nebo CHjClj) za vzniku sloučeniny vzorce (33.0). Reakce se provádí při teplotě 0 až 35 °C, s výhodou při 25 °C.

BOC chránící skupina sloučeniny vzorce (33.0) se hydrolyzuje za standardních podmínek, jako je reakce s kyselinou, s výhodou s TFA nebo HCl, ve vhodném rozpouštědle jako je CHCE, nebo dioxanpři 0 až 50 °C, s výhodou při 25 °C. Dipeptid zbavený chránící skupiny se cyklizuje reakcí s bází za vzniku sloučeniny vzorce (34.0).

Sloučenina vzorce (34.0) se redukuje za použití hydridového redukčního činidla, s výhodou Li A111.1 v Et₂O nebo THF za varu za vzniku piperazinu vzorce (35.0). Piperazin (35.0) je chráněn BOC skupinou pomocí známých postupů za vzniku sloučeniny vzorce (36.0).

N-benzylová skupina sloučeniny vzorce (36.0) se odstraní katalytickou hydrogenací (např. Pd/C a I E za tlaku 7 až 700,8 kPa, s výhodou 420,5 kPa) za vzniku sloučeniny vzorce (5.0).

Sloučenina vzorce (5.0), kde R² je alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina substituována skupinami 1), 3), 5), nebo 4), kde t=0, kde R⁶ a R⁷ jsou skupiny, které jsou substituovány -C(O)R¹⁴ nebo -SO₂R¹⁴ se připraví podle postupu popsaného v Reakčnim schématu 13. Sloučeniny vzorce (5.0), kde R² je -C(())NR⁶R⁷ nebo -C(O)OR⁶ nebo kde R² je alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina substituována skupinami 6), 7), 8), 9), 10), 11), 12), 13), nebo 4), kde t= l nebo 2, jak je definováno výše, se také připraví podle postupu schématu 2.

Μ · ···

Reakčni schéma 13

R²⁷

H O

(38.0)

(38.0)

·

V Reakčním schématu 13 jsou výchozí amonokyseliny vzorce (37.0), kde R je alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina substituována-OH skupinou nebo -COOH skupinou (nebo odpovídající esterovou skupinou), komerčně dostupné nebo mohou být připraveny pomocí známých postupů. Sloučenina vzorce (37.0) se reaguje v souladu s postupem popsaným pro první čtyři kroky Reakčního schématu 12 za vzniku sloučeniny vzorce (40.0), kde R²⁸ je hydroxylem substituovaná alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina.

• ··	• ··	··	····
·· · ·	f· « ·	• ·	•
• ·	• ·	• · ·
• · ♦	• · «	·>·	•
• ·	• ·	• ·
··· ····	··· ····	• *	•

Sloučenina vzorce (40.0) se poté chrání skupinou BOC a poté debenzyluje v souladu s postupem popsaným v Kroku 5 a 6 Reakčního schématu 12 za vzniku sloučeniny vzorce (5.10), tj. sloučeniny vzorce (5.0), kde R² je hydroxylem substituovaná alkyl, alkenyl nebo alkynyl skupina.

-)O

Sloučenina vzorce (5.10), kde R~ je -CHtOH sc oxiduje za vzniku odpovídající karboxylové skupiny, tj. kde R² je-COOH. Tato karboxylová skupina se esterifikuje za vzniku sloučenin, kde R² je -C(O)OR⁶ nebo se převede na amid za vzniku sloučenin, kde R² je -C(O)NR⁶R⁷.

Hydroxyskupina R²⁸ sloučeniny vzorce (5.10) se pomocí známých postupů převede na odstupující skupinu jako je chlor, mesyloxy nebo tosyloxy skupinu. Odstupující skupina se poté odstraní pomocí nukleofilů za vzniku jiné sloučeniny vzorce (5.0). Například reakcí s: organokovovým činidlem za vzniku sloučeniny, kde R² je substituován substituentem 1); thiolem za vzniku sloučeniny, kde R je substituován substituentem 4), kde t=0; sulfenylovým činidlem za vzniku sloučeniny, kde R² je substituován substituentem 4), kde t=l; sulfmylovým činidlem za vzniku sloučeniny, kde R je substituován substituentem 4), kde t~2 nebo substituentem 10); aminem za vzniku sloučeniny, kde R² je substituován substituentem 5); nebo alkoholem za vzniku sloučeniny, kde R je substituován substituentem 3). Hydroxyskupina v R sloučeniny (5.10) může být také: aeylována např. vhodným chloroformiátem, za vzniku sloučeniny vzorce (5.0), kde R² je substituován substituentem 8) nebo 9); nebo alkylována za vzniku sloučeniny vzorce (5.0), kde R je substituován substituentem 3). Když je R alkylová skupina o více než jednom atomu uhlíku nebo álkenylová nebo alkynylová skupina, potom se hydroxyskupina oxiduje podle postupu výše, za vzniku odpovídající karboxylové skupiny (tj. substituent 13), kde R⁶je 11. Tato karboxylová skupina sc esteri fikuje za vzniku sloučenin, kde substituent 13) je -C(O)OR⁶, kde R⁶ je jiné než vodík nebo se pomocí známých postupů převede na amid za vzniku R se sunstituentem 12). Když je odstupující skupina odstraněna pomocí aminu (např. HNR R ) za vzniku substituentu 5) viz. výše, substituenty, kde nejméně jedna ze skupin R⁶ nebo R⁷ je vodík, se převedou na R² substituované 6), 7) nebo 11). Toto se provede pomocí známých postupů reakcí s acyihalogenidem, karbamylhalogenidem nebo sulfonylhalogenidem.

Sloučeniny vzorce (5.1) (tj. racemáty sloučenin vzorce (5.0), kde R² je -C(O)NR6R7 se připraví z kyseliny 2-piperazinkarboxylové podle postupu popsaného v Reakčním schématu 9.

Reakční schéma 9

H

HO₂C

H

FMOC I

FMOC i

(24.0)

C(CH₃)₃

H

(5.1)

C(CH₃)₃

V postupu reakčního schématu 9 se karboxylová kyselina reaguje v přítomnosti hydroxidu, s výhodou s NaOH nebo ΚΌΗ, s FMOC-C1 v přítomnosti vhodného rozpouštědla jako je směs dioxanu a vody. Poté se za stejných podmínek pomocí BOC-ON připraví jiná chráněná sloučenina (23.0).

Sloučenina vzorce (23.0) se v přítomnosti DEC nebo DCC ve vhodném rozpouštědle jako je DMF nebo CH2CI2 reaguje s aminem obecného vzorce R⁶R⁷NH, kde R⁶ a R⁷ jsou definovány výše.

• ·

Ze sloučeniny (24.0) se pomocí reakce s TBAF nebo piperidinem ve vhodném rozpouštědle selektivně odstraní chrámci skupina za vzniku sloučeniny vzorce (5.1).

Sloučeniny vzorce (5.2), kde E je -OR⁶ nebo -NR⁶R⁷ (tj. racemáty sloučenin vzorce (5.0), kde R² je methylová skupina substituovaná skupinou vzorce -C(O)OR⁶ nebo -C(O)NR⁶R⁷)se připraví podle postupu popsaného v Reakčním schématu 10.

Reakční schéma 10

CO₂CH₃ (25.0)

L (25.0)

Ph

H

H (26.0)

BOC

BOC

BOC

*

• ·

Podle Reakčního schématu 10 se Ν,Ν'-dibenzylethylendiamin reaguje s methyl

4-bromkrotonátem a terciárním aminem jako je EtjN, ve vhodném rozpouštědle jako je toluen, za vzniku derivátu N,N'-dibenzylpiperazinu (25.0).

a λ

Sloučenina vzorce (25.0) se hydrogenuje nad katalyzátorem jako je Pd/C za vzniku derivátu piperazinu (26.0). Poté se pomocí vhodné chránící skupiny jako je BOC chrání

4-amino skupina za vzniku sloučeniny vzorce (27.0).

Sloučenina vzorce (27.0) se pomocí hydroxudu jako je NaOl I nebo KOH hydrolyzuje a a volná aminoskupina se pomocí FMOC-C1 chrání jako derivát FMOC (28.0).

Sloučenina (28.0) se reaguje s aminem vzorce NHR⁶R⁷ za použití činidla jako je DEC ve vhodném rozpouštědle jako je CHjCh nebo DMF. Poté se za použití TBAF v DMF odstraní chránící skupina za vzniku sloučeniny vzorce (5.2), kde Eje -NR⁶R⁷.

Alternativně se sloučenina vzorce (28.0) esterifíkuje reakcí s fluoridem kyseliny kyanurové v přítomnosti aminu za vzniku fluoridu kyseliny. Ten se poté reaguje s alkoholem vzorce R⁶OH, reakcí s TBAF nebo piperidinem v DMF se odstraní chránící skupina za vzniku sloučeniny vzorce (5.2), kde Eje -OR⁶.

Halogenovaná sloučenina vzorce (13.0) se připraví jako racemát (13.1), kde X¹ a R² jsou definovány výše (kromě sloučenin, kde R je alkyl, alkenyl nebo álkynyl substituovaný jedním za substituentů 6), 7), 8), 9), 10), 11), 12), 13) nebo 4), kde t=l nebo 2) se připraví podle postupu uvedeného na Reakčním schématu 11.

• · · ·

V postupu Reakčního schématu 11 se 4-methoxypyridin reguje s Grignardovým činidlem vzorce R²MgX', kde R² a X¹ jsou definovány výše nebo se reaguje s organolithnou sloučeninou vzorce R Li, kde R je definováno výše a s chloroformiátem vzorce R²⁵OC(O)C1, kde R²⁵ je fenyl nebo benzyl, za vzniku sloučeniny vzorce (29.0), kde R a R jsou definovány výše. Reakce se provádějí podle postupu, který popsal Comins a kol., Tet. Lett., 27, (38) 4549-4552 (1986).

Sloučenina (29.0) se převede na sloučeninu vzorce (30.0). U sloučenin vzorce (29.0), kde R²⁵ je benzyl se tato přeměna skládá z hydrogenace sloučeniny (29.0) za použití vhodného katalyzátoru jako je Pd/C, následnou N-methylací vhodným methylačním činidlem jako je methyljodid v přítomnosti báze jako je NaH za vzniku sloučeniny vzorce (30.0) Sloučeniny vzorce (29.0, kde R²⁵ je fenyl se převedeou hydrolýzou fenylkarbamátu za použití buď vodné kyseliny nebo báze za vzniku volného aminu, který se methyluje, např. methyljodidem v přítomnosti NaH, poté se redukuje za použití vhodného katalyzátoru jako je Pd/C za vzniku sloučeniny vzorce (30.0).

Sloučenina vzorce (30.0) se redukuje hydridovým redukčním činidlem jako je NaBH₄ nebo NaCNBHs za vzniku alkoholu (31.0). Alkohol (31.0) se reakcí s halogenačním činidlem jako je PCI3, PCI5, POCI3, SOCI2, SOBr?, I2, PB13, PBr2 nebo směsi PluP a I2 nebo Bi i převede na halogenid (13.1).

Opticky aktivní sloučeniny vzorce (13.0) se připraví pomocí postupu, který byl popsán výše pro sloučeninu (13.1) po provedení štěpícího kroku u vhodného meziproduktu. Například, štěpením sloučeniny vzorce (30.0) za použití vhodného štěpícího činidla jako jsou chirální kyseliny, se získají sloučeniny vzorců (31.1) a (31.2), kde R² je definováno výše. Sloučenina vzorce (31.1) se zpracuje pomocí zbývajících kroků ReakČního schématu 11 za vzniku sloučeniny vzorce (13.0).

(31.1)

(31.2)

Sloučeniny vzorce (17.0) a (19.0) jsou známé nebo se připraví pomocí standardních postupů.

Alternativní způsob pro přípravu sloučeniny vzorce (1.1), tj. sloučeniny vzorce (1.0), kde X je N, je uveden v Reakčním schématu 14.

• · · ·

Reakční schéma 14

V Reakčním schématu 14 se sloučenina vzorce (6.0) reaguje se sloučeninou vzorce (42.0), kde R¹ a R² jsou definovány výše pro sloučeninu vzorce (1.0) ve vhodném rozpouštědle jako je THF, za přítomnosti báze jako je terciární amin nebo DBU, s výhodou DBU, za vzniku sloučeniny vzorce (1.1).

Sloučenina vzorce (42.0) se připraví podle Reakčního schématu 15.

Reakční schéma 15

BOC

FMOC

BOC i

BOC

I

H

(44.0)

(43.0) (44.0)

BOC

I

(43.0)

(42.0) • ·

η

Podle Rcakčního schématu 15 se ze sloučeniny vzorce (45.0), kde R je definováno výše pro sloučeninu vzorce (1.0), selektivně odstraní chránící skupina FMOC např. pomocí TBAF nebo piperidinu ve vhodném rozpouštědle jako je DMF, za vzniku sloučeniny vzorce (44.0), která se poté převede stejným způsobem jako se převede sloučenina vzorce (2.0) na sloučeninu vzorce (1.0), na sloučeninu vzorce (43.0). Ze sloučeniny vzorce (43.0) se odstraní chránící skupina, např. reakcí s kyselinou jako je TFA ve vhodném rozpouštědle jako je CHjCb, za vzniku sloučeniny vzorce (42.0).

Sloučenina vzorce (45.0) se připraví za stejných podmínek jako sloučeniny (24.0) a (28.0) pomocí změny pořadí při zavádění chránících skupin BOC a FMOC nebo pomocí podobného postupu, který byl popsán při přípravě sloučenin vzorce (5.0) a přidání dalšího kroku chránění a odstranění chránící skupiny.

o

Kódovaná kombinace sloučenin vzorce (1.0), kde X je N a R má vhodnou funkční skupinu, se přiraví pomocí kombinačních postupů na pevné fázi, což je popsáno v WO 94708051 (14. 4. 1994) a použije se postup popsaný v Reakčním schématu 16 níže.

Reakční schéma 16 „ A~L~B ... λ a pryskyřice -p ----------•.pryskyřice -F“~L—B (50.0)

(50.0) (51.0)

pryskyřice

H

OdchráněníP

pryskyřice

· · · « Λ

V Reakčním schématu 16 se použije pryskyřice, např. pryskyřice-F, která obsahuje funkční skupinu (-F), která je vhodná pro vytvoření kovalentní vazby u vhodné spojky (A-L-B). Mezi vhodné funkční skupiny (-F) patří primární a sekundární aminy, hydroxyskupina, thiol, karboxylová kyselina, halogenid a podobně. Spojka (A-L-B) je jakákoli sloučenina, která má (a) doplňkovou funkční skupinu „A-“ (např. aminoskupinu, hydroxyskupinu, thiol, karboxylovou skupinu, halogenid apod.), která se může spojit nebo tvořit kovalentní vazbu s pryskyřicí-F; (b) funkční skupinu „-B“ (např. hydroxyskupinu, primární nebo sekundární amin, thiol, karboxylovou skupinu apod.), která je schopna tvořit kovalentní vazbu s vhodnou funkční skupinou R² substituovaného, N-chráněného piperazinů (51.0) (amino nebo karboxylová skupina na R²); a (c) organickou nebo anorganickou skupinu „L“, která je schopna vázat se na funkční skupinu „A“ a „B“. Vhodnými spojkami jsou kyselina 4-(brůmmethyl)-

3-nitrobenzoová a 4-(hydroxymethyl)fenol. Spojka se ve vhodném rozpouštědle (CH2CI2, methanol) spojí s pryskyřicí-F, s výhodou za přítomnosti vhodného katalyzátoru pro tento typ reakcí.

Činidla a reakční podmínky pro chránění a odstranění chránící skupiny sloučenin jsou známá a jsou popsaná např v T. W. Greene a P. Wuts, Protective Groups in Organic

Synthesis, druhé vydání., Wiley Interscience, N. Y. 1991, str. 473. Kromě vhodné • · • · · ·

•λ 1 ·0 funkční skupiny na R má piperazin (51.0) chránící skupinu P a P , které jsou kolmé vzájemně a kolmé ke spojce. Vhodnými chránícími skupinami jsou BOC, FMOC, CBZ, allyoxykarbonyl (ALLOC), benzyl, o-nitrofenyl apod. Pryskyřice/spojka (50.0) se v přítomnosti vhodného rozpouštědla, s výhodou v přítomnosti katalyzátoru vhodného pro tento typ reakcí, připojí k N-chráněnému piperazinu (51.0) za vzniku piperazinu (52.0). Znak „^A“ ve skupinách jako R^?A, F^A a L^A znamená, že nejméně jedna funkční skupina v této skupině je kovalentně vázána k jiné funkční skupině.

Chránící skupina P¹ se odstraní reakcí s vhodným činidlem nebo pomocí vhodného postupu, např. TFA, piperidin, hydrogenolýza, fotolýza apod. za vzniku piperazinu (53.0), který je částečně zbaven chránící skupiny. Piperazin (53.0) se reaguje se sloučeninou R¹ Y¹, kde R¹ je definováno výše a Y¹ je vhodná odstupující skupina, ve vhodném rozpouštědle, s výhodou za přítomnosti vhodného katalyzátoru, za vzniku chráněného piperazinu (54.0). Sloučenina (54.0) se zbaví chránící skupiny podle postupu výše za vzniku sloučeniny (55.0). Sloučenina (55.0) se alkyluje sloučeninou •i (56.0), kde A, B, W a Z jsou definovány pro sloučeninu vzorce (1.0), a Y je vhodná odstupující skupina, za vzniku sloučeniny (57.0).

Sloučenina (1.1) se připraví rozštěpením mezi spojkou a R^2a za použití vhodného činidla nebo postupu, např. pomocí fotolýzy, acidolýzy, hydrolýzy apod.

Ve výše uvedených postupech je někdy během reakce vhodné a/nebo nezbytné chránit určité R a R skupiny. Běžné chránící skupiny jsou popsány v Greene, T. W., „Protective Groups in Ořganic Synthesis“, John Wilev a synové, New York, 1981. Např. viz skupiny uvedené v Tabulce 1 na straně 60 WO/105 16 (20. 4. 1995).

Sloučeniny použité v předkládaném vynálezu se připraví pomocí způsobů popsaných v WO/105 16 a pomocí způsobů popsaných v Příkladech níže. Následující Přípravné příklady nejsou pro předkládaný vynález omezující. Alternativní mechanistické postupy a analogické struktury v rozsahu předkládaného vynálezu jsou odborníkům zřejmé.

• · · · ·· ·

Příklady provedení vynálezu

Přípravný příklad 1

Krok A:

Sloučenina připravená podle Přípravného příkladu 47 B v WO 95/105 16 6 g (15,11 rnniol) se rozpustí v benzenu a přidá se 2,3 g (9,06 mmol) jodu. Směs se zahřívá k varu 3 hod., ochladí, zředí 50 ml CH2O2. Organická vrstva se promyje 5 % hmotn. vodným roztokem NaHCO3 (3 x 80 ml), 1 M vodným NaOH (2 x 80 ml)a suší nad MgSO4. Směs odpaří a zbytek se čistí pomocí kolonové chromatografíc (silikagel, % obj. EtOAc/hexan) za získání 3,2 g (42 % hmotn.) produktu. MS, MH+=509.

Krok B:

Produkt kroku a se hydrolyzuje pomocí postupu, který je popsán v Příkladu 358, Krok A v WO 95/105, za získání jodamino sloučeniny ve výtěžku 89 % hmotn..

• · ·· ··· ·

Přípravný příklad 2

Produkt získaný v Přípravném příkladu 47, Kroku C v WO 95/105 (2,42 g) se hydrolyzuje pomocí postupu, který je popsán v Příkladu 358, Krok A v WO 95/105, za získání 1,39 g (69 % hmotn.) bromamino sloučeniny.

Přípravný příklad 3

Kr ok A

Produkt získaný v Přípravném příkladu 1, Kroku G v WO 95/105 82,0 g (0,26 mol) se rozpustí v 1 1 toluenu, přidá se 20,06 g (0,53 mol) LiAlHj a směs se zahřívá k varu přes noc. Poté se ochladí na teplotu místnosti a přidá se 1 1 Et₂O a přikapává se nasycený vodný roztok Na₂SO4 dokud se vylučuje sraženina. Po filtraci se filtrát suší 30 min nad MgSO4, odpaří za vakua za získání cílové sloučeniny ve výtěžku 83 % hmotn.. MS: MH⁺=313.

•4 4444

Přípravný příklad 4

Krok A

Produkt získaný v Přípravném příkladu 3, Kroku A 24,32 g (74,9 mmol) se rozpustí v 500 ml toluenu, 83 ml Et₃N a 65,9 ml ethylchloroformátu a směs se zahřívá k varu přes noc. Poté se ochladí na 25 °C, nalije do 200 ml vody a extrahuje EtOAc. Extrakt se suší na MgSO₄, odpaří ve vakuu a zbytek se čistí chromatograficky (silikagel, 50 % obj. EtOAc/hexan) za získání 15 g produktu. MS: MH+=385.

• · ·· ♦·♦·

Krok B

3.2 g (10,51 mmol) tetra-n-butylamonium nitrátu se rozpustí v 25 ml Cl I2CI2 a přidá se

2.2 g (10,51 mmol) TFAA. Roztok se chladí na 0 °C a pomocí kanyly pří 0 °C se přidá směs 3,68 g (9,56 mmol) produktu Kroku A v 50 ml CH2CI2 a směs se míchá při 0 °C 3 hod. Směs se nechá přes noc za míchání temperovat na 25 °C, poté sé extrahuje nasyceným vodným roztokem NaHCOs a suší nad MgSO₄. Po odpaření ve vakuu se zbytek suší chromatograficky (silikagel, 30 % obj. EtOAc/hexan) za získání 1,2 g produktu. MS: MH+= 430.

Krok C:

Ke směsi produktu Kroku B 2,0 g (4,7 mmol) a 150 ml 85 % obj. vodného roztoku EtOH se přidá 2,4 g (42 mmol) železných pilin a 0,24 g (2,1 mmol) CaCh a směs se zahřívá 16 hod k varu. Horká směs se filtruje přes lůžko z křemeliny, křemelinase promyje horkým EtOH. Po odpaření filtrátu ve vakuu se získá 100 % hmotn. produktu. MS: MH⁺= 400.

KrokD

Směs 2,0 g (5.2 mmol) produktu Kroku C a 20 ml 48 % hmotn. HBr se ochladí na -5 °C. Směs se míchá při -5 °C 15 min a pomalu se přidává roztok 1,07 g (15,5 mmol)

NaNO? v 10 ml vody.Po 45 min. míchání se směs rozloží 50 % hmotn. vodným roztokem NaOH do pi l 10. Po extrakci EtOAc se roztok suší nad MgSO₄ a odpaří ve vakuu za získání produktu. MS: MH⁺-465.

Krok E:

4,0 g produktu Kroku D se hydrolyzuje postupem, který je popsaný v Příkladu 358, Kroku A v WO 95/105 16 za získání 1,39 g produktu. MS: MlT= 392.

Přípravný příklad 5

Krok A

Ke směsi 14,95 g (39 mmol) produktu Přípravného příkladu 34 A v WO 95/105 16 a 150 ml CH2G2 se přidá 13,07 g (42,9 mmol) (nBu^NNOj a směs sé ochladí na 0 °C. Pomalu v průběhu 1,5 hod. se přikape roztok 6,09 ml (42,9 mmol) TFAA v 20 ml CH2CI2· Směs se míchá přes noc při 0 °C, promyje se nasyceným vodným roztokem NaHCO?,, vodou a solankou. Organický roztok se suší nad Na^SO.^ odpaří ve vakuu a zbytek se čistí chromatograficky (silikagel, gradient EtOAc/hexan) za získání 4,32 g 1,90 g produktů 5(1) a 5(ii). MS (5(1)): Μ1Γ= 428,2; MS (5(ii)): MH⁺= 428,3.

·· • * ·· ·

Krok B

Sloučenina 5(ii) získaná v Kroku A (0,20 g) se hydrolyzuje postupem, který je popsaný v Příkladu 358, Kroku A v WO 95/105 16 za získání 0,16 g produktu.

Za použití označených výchozích sloučenin a stejného postupu jako je popsán v Přípravném příkladu 5, Kroku B byly získány následující sloučeniny:

Výchozí sloučenina	Sloučenina	Analytické údaje
Přípravný příklad 5, Krok A, sloučenina 5(i)	Přípravný příklad 5A H
Přípravný příklad 6, Krok B, sloučenina 6(i)	Přípravný příklad 5C	MS: MH’= 466,9

·· ····

Přípravný příklad 6

Krok A

Směs 22,0 g (51,4 mmol) produktu 5(i) z Přípravného příkladu 5, Kroku A, 150 ml 85 % obj. vodného EtOH, 25,85 g (0,463 mol) železného prášku a 2,42 g (21,8 mmol) CaCb byla zahřívána přes noc k varu. Poté bylo přidáno 12,4 g (0,222 mol) železného prášku a 1,2 g (10,8 mmol) CaCh a směs byla zahřívána k varu 2 hod. Bylo přidáno dalších 12,4 g (0,222 mol) železného prášku a 1,2 g (10,8 mmol) CaCb a směs byla zahřívána k varu další 2 hod.Horká směs byla filtrována přes lůžko z křemeliny, křemelina byla promyta 50 ml horkého EtOH a odpařena ve vakuu. Bylo přidáno 100 ml bezvodého EtOH, roztok byl odpařen a čištěn chromatograficky (silikagel, MeOH/CH^CE, gradient) za získání 16,47 g produktu.

Krok B

Směs 16,47 g (41,4 mmol) produktu Přípravnéhp příkladu 6, Kroku A a 150 ml % hmotn. vodné HBr bylá ochlazena na -3 °C. Pomalu bylo přikapáno 18 ml bromu, poté byl pomalu přikapán roztok 8,55 g (0,124 mol) NaNOj v 85 ml vody. Směs byla míchána 45 min. při -3 až 0 °C, potom bylo přidáním 50 % hmotn. vodného NaOH upraveno pH na hodnotu 10. Po extrakci EtOAc byl roztok promyt solankou a sušen nad Na2SO₄. Po odpaření byl zbytek čištěn chromatografícky (silikagel, gradient EtOAc/hexan) za získání 10,6 g a 3,28 g dvou produktů 6(i) a 6(ii). MS (6(i)): Mil 461,2; MS (6(ii)>: MH⁺= 539.

Přípravný příklad 7

• ·

Krok A

Ke směsi 1,07 g (3,52 mmol) tetrabutylamonium nitrátu, 4 ml bezvodého CH2CI2 a 0,743 g (3,52 mmol) TFAA byla při teplotě místnosti přidána směs 1,22 g (3,20 mmol) sloučeniny připravené podle Příkladu 37 v WO 95/105 16 a 8 ml bezvodého CH2CI2. Směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc, promyta 20 ml nasyceného vodného roztoku NaHCOa a 20 ml solanky a sušena nad MgSCU· Po odpaření ve vakuu a chromatografii (silikagel, EtOAc/hexan) bylo získáno 0,216 g sloučeniny 7(i) a 0,27 g sloučeniny 7(ii). MS: (7(i)) ΜΙΓ-426, teplota tání 97,5-99,2 °C.

Krok B

• * • ·· *·· >4 4 4 ·· · · 4<

• · 4 4 44 • ♦ · · «44444 • · · · 44

..........

Produkt Kroku A se redukuje za stejných podmínek, jako je popsáno v Přípravném příkladu 47, Kroku B v WO 95/105 16 za vzniku cílové sloučeniny. MS:

Krok C

Produkt Kroku B se reaguje s HBr a Brj za podmínek, které jsou popsány v Přípravném příkladu 47, Kroku C v WO 95/105 16 za vzniku cílové sloučeniny. MS: ΜΙΓ459.

KrokD

Produkt Kroku C (0,83 g) se hydrolyzuje pomocí přidání bezvodého EtOH a koncentrované HCI za míchání za varu. Reakční směs se ochladí na 0 °C a přidá se KOH do bazické reakce. Po extrakci CH2CI2 se roztok suší nad MgSO4 a odpaří ve vakuu za získání 0,56 g produktu. MS: MH⁺=387.

·· ····

Přípravný příklad 8

7,3 g (26,4 mmol) výchozího ketonu (J. Med. Chem., 4238, (1992)) se smísí s 230 ml THF a ochladí na 0 °C. Přidá se roztok 32,2 mmol N-methylpiperidin-4-magnesium bromidu v 26 ml THF a směs se míchá 4 hod. při 0 až 5 °C. Poté se přidá 400 ml EtOAc, roztok se promyje nasyceným vodným roztokem NH4CI a suší nad MgSO₄. Po odpaření ve vakuu se ke zbytku přidá 200 ml CH₂C1₂ a roztok se míchá 0,5 hod. Odfiltruje se pevná látka a filtrát se odpaří ve vakuu na objem 100 ml a nechá se stát 18 hod. při 5 °C. Po filtraci se pevně podíly spojí a získá se 7 g (19,4 mmol) produktu. Teplota tání = 153,7 až 158 °C; MS: (Cl) MH⁺= 376.

Krok B

Směs 5 g produktu Kroku A a 30 ml TFA se míchá 1 hod při teplotě okolí. Po odpaření ve vakuu se zbytek rozpustí v CH₂C1₂ a promyje nasyceným vodným roztokem NaHCCh. Po odpaření ve vakuu se získá 4,64 g produktu. Teplota tání - 136,7 až 138 °C; MS: (FAB) MH⁴“ 358,1.

Krok C

Ke směsi 0,6 g (1,75 mmol) produktu Kroku B a 25 ml toluenu se přidá 0,73 ml (5,27 mmol) Et₃N a 1,34 ml (14,0 mmol) ČlCO₂Et a zahřívá se 2 hod na 80 ®C. Přidá se dalších 0,7 ml ClCO₂Et, směs se zahřívá další hodinu, potě se ochladí na 25 °C a odpaří ve vakuu. Zbytek se rozpustí v EtOAc a promyje vodným 1 N NaOH a solankou. Po sušení na MgSO₄ se roztok odpaří ve vakuu a zbytek se čistí chromatograficky (silikagel, 10 % obj. EtOAc/hexan) za získání 0,55 g produktu. MS: (FAB) MFT= 416,2.

• ·· · ·· ·· ···· ·· · · ······ · • · · · · · · • · · · · · ·9· 9 • · · · · · ··· ···· ··· ···· ·

Krok D

g (12,5 mmol) produktu Kroku C se rozpustí v 30 % hmotn. I IBr v HOAc a zahřívá se na 40 °C 24 hod. Poté se ke studené směsi přidá 25 % hmotn. vodný NaOH. Po extrakci CH2Q2 (3 x 100 ml) se extrakt odpaří a Čistí chromatograficky (silikagel, 5 až 30 % obj. MeOH/Cl I2CI2) za získání 2,18 g produktu. Teplota tání 159,5 až 160,8 °C; MS (FAB) MH⁺=344,1.

Přípravný příklad 9

Krok A

Směs 16,25 g (40,83 mmol) produktu Přípravného příkladu 47, Kroku B, WO 95/105 16 a suspenze 7,14 g (61,11 mmol) NOBF4 v 100 ml CH2CI2 byla míchána 3 hod. Bylo přidáno 100 ml o-dichlorbenzenu a směs byla zahřívána 5 hod. a CH2CI2 byl odpařen. Zbytek byl zahuštěn ve vakuu, bylo přidáno 200 ml CH2CI2 a roztok byl promyt vodou (2 x 200 ml). Po sušení na MgSO j a odpaření ve vakuu byl zbytek čištěn chrómatografícky (silikagel, 20 % obj. EtOAc/hexan) bylo získáno 4,1 g produktu 9(i) a 4,01 g produktu 9(ii). MS (9(i)): M11M18: MS (9(ii)): MHMOI.

Krok B

Produkt Kroku A byl hydrolyzován podle postupu popsaného v Příkladu 358, Kroku A v WO 95/105 16 za získání cílové sloučeniny. MS: MH⁺=346.

• ·

Přípravný příklad 10

Krok A

Ke směsi 10 g (60,5 mmol) ethyl 4-pyridylacetátu a 120 ml suchého CH2CI2 bylo při -20 °C přidáno 10,45 g (60,5 mmol) MCPBA a tato směs byla 1 hod míchána při -20 °C a poté 67 hod při 25 °C. Poté bylo přidáno dalších 3,48 g (20,2 mmol) MCPBA a směs byla míchána 24 hod při 25 °C. Dále byla zředěna CH2CI2, promyta nasyceným vodným roztokem NaHCO.3 a sušena MgSCL. Po odpaření ve vakuu byl zbytek čištěn chromatograficky (silikagěl, 2 až 5,5 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOH)/ CH2CI2) za získání 8,12 g produktu. MS; MH⁺=182,15.

Krok B

Směs 3,5 g (19,3 mmol) produktu Kroku A, 17,5 ml EtOH a 96,6 ml vodného 10 % obj.

NaOH se zahřívá 2 hod na 67 °C. Směs se okyselí 2 N HC1 na pH=2,37 a odpaří ve vakuu. Přidá se 200 ml suchého EtOH, směs se přefiltruje přes křemelinu a filtrační koláč se promyje suchým EtOH (2 x 50 ml). Po odpaření bylo získáno 2,43 g cílové sloučeniny.

Přípravný příklad 11

NHCOOCH3

Směs 10 g (65,7 mmol) 3-methoxykarbonylaminopyridinu a 150 ml CIFCb se ochladí na 0 °C a pomalu se při 0 °C přikapává roztok 13,61 g (78,84 mmol) MCPBA v 120 ml CH2CI2 po dobu 1 hod. Směs se míchá při 25 °C 5 dní, poté se promyje nasyceným vodným roztokem NaHCOa, vodou a suší nad MgSO₄. Roztok se odpaří ve vakuu a zbytek se čistí chromatograficky (silikagel, 2 až 5 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOH)/ CH2CI2) za získání produktu. MS: MH⁺=1.69.

Přípravný příklad 12

COOH

Ó

Ke směsi 5 g (36,0 mmol) 1-N-oxidu kyseliny isonikotinové a 150 ml bezvodého DMF se přidá 5,5 ml (39,6 mmol) EtjN a směs se míchá při 0 °C 0,5 hod. Pomalu se při 0 °C v průběhu 10 min. přikape 8,5 ml (39,6 mmol) difenylfosforylazidu, směs se poté míchá 1 hod při 0 °C a 24 hod při 25 °C (Pavia a kol., Joumal of Medicinal Chemistry 33, 854-861 (1990). Po odpaření ve vakuu se směs čistí chromatograficky (silikagel, 0,5 až 1 % obj. MeOH/ CH2CI2) za získání 5,9 g produktu.

• ·· · • · · · «· · · · * • · · · · · • · · · ·»···· • · · · · · ··· ···· ··· ···· ·· ·

Při použití 1-N-oxidu kyseliny nikotinové a stejných podmínek jako v Příkladu 12 se připraví následující sloučenina:

Přípravný příklad 13

Krok A

g (144 mmol) hydrochloridu kyseliny 3-pyridyloctové se hydrogenuje 144 hod podle postupu popsaného v Příkladu 15, WO 95/105 16 za vzniku 20 g produktu. MS: MH⁺=144.

Krok B

12,0 g(83,8 mmol) produktu Kroku A se reaguje 148 hod. podle postupu popsaného v Přípravném příkladu 13, Kroku B, WO 95/105 16 za vzniku 17,5 g produktu. MS: MH⁺=244,25.

• · • · · • · · · · • · · • · · • · ·

Přípravný příklad 14

Ν' I ch₃ ,NHCOOCH₃

Směs 25 g (164,4 mmol) methyl 3-pyridylkarbamátu a 163,3 ml vodné 1 N HC1 se míchá dokud se pevná látka nerozpustí, potom se hydrogenuje nad 10 % hmotn. Pd/C při 25 °C a 385,44 kPa 220 hod. Po filtraci se pevná látka promyje vodou a spojené filtráty se zpracují pomocí Bio Rad AG 1x8 iontového měniče na bázi pryskyřice (OH). Po filtraci se pryskyřice promyje vodou a odpaří na objem 100 ml. Přidá se 16,43 ml (197,3 mmol) 37 % hmotn. formalinu a směs se hydrogenuje nad 10 % hmotn. Pd/C při 25 °C a 385,44 kPa 89 hod. Po filtraci se pevná látka promyje vodou a odpaří ve vakuu za získání 24,3 g produktu. MS: MH⁺=173,2.

Přípravný příklad 15

Cl

O

O

50,0 g(20,5 mmol) 8-chlor-5,6-dihydro-l lH-benzo[5,6]cyklohepta[l,2-b]pyridin11-onu se ochladí na 0 °C, pomalu se během 20 min přidá 75 ml (93,69 mmol) chloridu silného, potom se během 15 min přidá 25 ml (48,59 mmol) Brj. Směs se zahřívá 20 hod na 95 °C, přidá se 12,5 ml (24,3 mmol) Br? a zahřívá se dalších 24 hod. Poté se ochladí a pomalu se při 0 °C přidá směs CH2CI2 a vodného 1 N NaOH. Organická vrstva se promyje vodou, suší nad MgSO₄ a odpaří ve vakuu. Zbytek se čistí chromatograficky (silikagel, 500 ml CH2CI2, potom 0,2 až 5 % obj. (10 % obj.NH₄OH v MeOH)/ CII2CI2) a další chromatografií (silikagel, 3 až 8,5 % obj. EtOAc/hexan) za získání 8,66 g produktu. MS: MH⁴=322.

Přípravný příklad 16

0,16 g (0,46 mmol) 4-(8-methyl-5,6-dihydro-11 H-benzo[5,6]cyklphepta[l,2-b]pyridin1 l-ylidin)-l-ethoxykarbonylpiperidinu se rozpustí v 2 ml EtOH a přidají se 4 ml 12 N HC1. Roztok se 3 hod zahřívá na 85 °C, poté se ochladí na 25 °C. pH se pomocí vodného 50 % hmotn. NaOH upraví na hodnotu 10 a roztok se několikrát extrahuje ml EtOAc. Spojené organické vrstvy se suší nad MgSO₄ a odpaří ve vakuu za získání produktu.

Přípravný příklad 17'

Krok A

4-Methoxypyridin se reaguje s n-butyl Grignardovým činidlem a fenylchloroformátem za stejných podmínek, jako je popsáno v Comins a kol., Tet, Lett., 27, (38) 4549-4552 (1986) za vzniku nenasyceného ketopiperidinového produktu.

Krok Β

Produkt Kroku A se hydrolyzuje za stejných podmínek, které jsou popsány v Přípravném příkladu 34C, WO 95/105 16 za vzniku aminového produktu.

Krok C

Produkt Kroku B se methyluje reakcí s methyljodidem a NaH při teplotě místnosti za vzniku n-methylovaného produktu.

Krok D

Produkt Kroku C se hydrogenuje za použití 10 % hmotn. Pd/C za vzniku produktu.

Krok E

• · · ·

Produkt Kroku D se reaguje s NaBELj v EtOH při teplotě místnosti za vzniku alkoholu.

Krok F

Produkt Kroku E se reaguje s přebytkem SOCI? v pyridinu za vzniku 4-chlorpiperidinu.

Stejným postupem jako je popsáno v Přípravném příkladu 17, Krocích A-F a za použití vhodného Grignardova činidla místo n-butyl Grignardova činidla se připraví následující sloučeniny:

Přípravný příklad číslo	R26
18	c6h5ch2-
19	Cl eoch?cu2-
20	CH3O(CH2)3-
21	n-C3H7OCH2CH2-
22	CH3SCH2CH2-
23	£>—OCH2CH2-
24	• <>< ll,< II.
25	C()HsSO;,CH2CH2-

• · • · · · · · • · · · · · · · * • · · ·

26	|>-cji2so2ch2ch2;
27	CH3CONII(CH2)4-

Příklad 1

Krok A

g cílové sloučeniny Přípravného příkladu 40, WO 95/105 16 (1 ekvivalent) v suchém dichlormethanu se rozpustí v kyselině trifluoroctové (30,5 ekv.) (5,92 ml) a roztok se míchá 0,5 hod při 25 °C. Směs se odpaří do sucha za vzniku soli kyseliny trifluoroctové. Ta se rozpustí v suchém DMF (15 ml) a přikapává se triethylamin do dosažení pH=6,2. Ke směsi se pod argonem při 0 °C přidá triacetoxyborohýdrid sodný (1,81 ekv.) (0,98 g) a rozdrcená aktivovaná molekulární síta 4 A (1,48 g). Během 40 min se přikape roztok 2(R)-N-terc.-butoxykarbonylamino-3-trifenylpropanalu (0,91 ekv.) (1,037 g) v suchém • · 9 • · ·

.................

DMF (8 ml). Tato směs se nechá 2 hod temperovat na teplotu místnosti. Směs se filtruje a odpaří do sucha a zbytek se převede do ethylacetátu a promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličítánu sodného. Organická vrstva se suší nad síranem hořečnatým, filtruje a odpaří do sucha. Zbytek se čistí chromatografícky na silikagelu za eluce 0,5-4% obj. (10% obj. NH4OH v MeOHj/CHiCh za získání diastereoizomcrní směsi izomeru A a izomeru B. Výtěžek: 0,9073 g, MH⁺=825,2.

Dále byl ve výtěžku 0,4945 g izolován N-formyl derivát výchozí látky. Při použití dichlorethanu ve výše uvedeném postupu místo DMF se zabrání tvorbě N-formyl derivátu.

Směs diastereizomerů A a B (0,683 g) byla rozdělena na koloně silikagelu za eluce 5 % obj. aceton/ CTI2CI2 za získání čistého izomeru A (89,2 mg) a izomeru B (66,4 mg) společně se směsí obou izomeru (384,1 mg).

KrokB

Pomocí stejného postupu jako je použit v Příkladu 21, Kroku B se 1 ekv. (1,024 g) cílové sloučeniny (izomerů A a B) Kroku A výše reaguje s triethylsi lanem (0,089 ml) a kyselinou trifluoroctovou (1,043 ml) v dichlormethanu (10,24 ml) za vzniku cílové sloučeniny ve formě hydrochloridu. Výtěžek: 0,5303 g; Ml Γ -483,0.

NMR (D₂O): signály aromatických protonů: 7,28, 7,37 (2H), 8,23, 8,68.

• · • ♦ · · · · ·· ·

Příklad 2

Cílová sloučenina z Příkladu 1B (jako volná báze) se rozpustí v MeOH, který obsahuje jod a míchá se 30 min při 25 °C. Roztok se odpaří do sucha a převede do dichloi methanu a promyje nasyceným roztokem NalíCOj a solankou. Organická vrstva se suší nad MgSO₄ a odpaří do sucha za získání cílové sloučeniny. Cílová sloučenina se Čistí na koloně silikagelu za eluce 3 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOHj/CHjCb za získání cílové sloučeniny.

Příklad 3

• · • · · · · ·

Krok A

-hydroxy meziprodukt (1 ekv.) (1 g) připravený v Přípravném příkladu 40, WO 95/105 16 se nechá reagovat stejně jako je popsáno v Přípravném příkladu 7B, WO 95/105 16 za vzniku 11-chlor meziproduktu. Tento meziprodukt se reaguje s 1-terc.butoxykarbonyl-2(S)-n-butylpiperazincm (1,1 ekv.) (1,1314 g), který se připraví podle postupu popsaného v Příkladu 3 PTC Intcrnational Publication WO 95/00497, Reakce se provádí podle stejného postupu, který je popsán v Příkladu 7C, WO 95/105 16 za vzniku cílové sloučeniny. Výtěžek: 1,7862 g; MH'550.

Krok B

Cílová sloučenina Kroku A výše (1,6406 g) v MeOH (16,4 ml) se nechá reagovat s % obj. konc. kyselinou sírovou v dioxanu (41 ml) a směs se míchá 4 hod při 25 °C. Roztok se neutralizuje BioRad AGlx8 (OH-) resinem a filtruje. Resin se promyje methanolera a dichlormethanem a spojené filtráty se odpaří do sucha. Zbytek se čistí chromátograficky na si 1 ikagelové koloně za eluce 1 % obj .(10 % obj. NH4OH v MeOHj/ClLCf za vzniku cílové sloučeniny. Výtěžek: 1,2451 g; MH⁺= 450.

KrokC

Cílová sloučenina Kroku B se reaguje stejně jako je popsáno v Příkladu 1Λ výše za vzniku cílové sloučeniny. Dále se produkt čistí na silikagelu za eluce 0,5 až 1 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOH)/CHiCl;> za vzniku cílové sloučeniny.

KrokD

Cílová sloučenina kroku C výše se reaguje stejně jako je popsáno v Příkladu 1B výše za vzniku cílové sloučeniny ve formě hydrochloridu.

Příklady 4 až 8

• · · · · ·

• ·

Cílová sloučenina Příkladu 13A, WO 95/00 497 se reaguje s benzyloxykarbonylchloridem za standardních podmínek za vzniku N-Cbz chráněného alkoholu (viz. výše). Po čištění obvyklým způsobem se produkt reaguje s různými činidly uvedenými v sloupci 1 Tabulky 1 za vzniku odpovídajících N-Cbz chráněných meziproduktů, kde R je definováno ve sloupci 2 Tabulky 1. Po čištění obvyklým způsobem se odstraní chránící skupina pomocí katalytické hydrogenace za vzniku konečného meziproduktu, který je uveden ve sloupci 2 Tabulky 1.

Tabulka 1

Sloupec 1	Sloupec 2
ϋ J aNaH N	R= Připraveno pod	Qpo- N le Příkladu 14A, WO 95/00497 Příklad 4
C6H5SSC6H5 + (n-Bu)3P	R= í Přípravě a 20C, V	Tr no podle Příkladu 20B /0 95/00497 ’říklad 5

• ·

o) + Hg(OAc)2 + ch3cooh (ii) CH2I2 + Et2Zn	r- £^-o- Připraveno podle Příkladu 26A a 26B, WO 95/00497 Příklad 6
(i) EtOCON--NCOOEt + (C6h5)3p + ch3cosh (ii) nh3 + ch3oh + £>—CH2Br (iii) Mg monoperftalová kyselina - ch3oh	R= >—CH2SO2 Připraveno podlé Příkladu 29A, 29B a 29C WO 95/00497 Příklad 7
n-C3H7I + NaH	R ~ n-C3H7O- Připraveno podle Příkladu 13C, WO 95/00497 Příklad 8

• ♦ · · * ·

Příklad 9

CHgCONH

Cílová sloučenina z Příkladu 27D WO 95/00497 se převede podle schématu výše za použití standardních podmínek na 1 -BOC-2(S)-(4-acetylaminobutyl)piperazin.

Příklady 10 až 19

Pomocí stejného postupu jako v Příkladu 3 výše, ale s použitím sloučenin uvedených ve sloupci 1 Tabulky 2 (níže) místo l-BOC-2(S)-n-butylpiperazinu se získají sloučeniny obecného vzorce:

kde R² je uvedeno ve sloupci 2 Tabulky 2.

• · · · · ·

TABULKA 2

Sloupec 1	Sloupec 2
H Z^ 1 BOC Připraveno stejně jako v Příkladu 6C, WO 95/00497	R2 -= CeH5CH2- Přiklad 10
H Z) CH3OCH2CH2^\N 1 Připraveno stejně jako v Přikladu 70, WO 95/00497	R2 = CH3OCH2CH2- Příklad 11
H Z) CH3SCH2CH2W*A\n^ 1 BOC Připraveno stejně jako v Přikladu 80, WO 95/00497	R2 = CH3SCH2CH2- Příklad 12
H ch’°\z-Zn5 1 BOC Připraveno stejně jako v Přikladu 18D, WO 95/00497	R2=CH3O(CH2)3- Příklad 13
H Připraveno stejně jako v Příkladu 4 výše	- - Ml Příklad 14

• 44	•	··	44 4 4 4 4
• •4 4	• 4	4 ·	• 4 ·
• 4	•	4	• 4 ·
• 4 4	»	• «	♦ 44 4
4 4	4	4	• 4
			4 4 4

Η Λ CeHsSOa^XX^N ' I BOC Připraveno stejně jako v Přikladu 5 výše	Příklad 15
1 BOC Připraveno stejně jako v Příkladu 6 výše	*2- Δ Příklad 16
H V BOC Připraveno stejně jako v Příkladu 7 výše	k>. V Příklad 17
H A 1 BOC Připraveno stejně jako v Příkladu 8 výše	R2 = n-C3H7O(CH2)2- Příklad 18
H CHgCONH 3 1 BOC Připraveno stejně jako v Příkladu 9 výše	R2 = CH3CONH(CH2)4- Příklad 19

• ·· ·· · · • · • · v • · ·· ··♦· • ·· • Φ · · · · · • « · · · • · · ··· · • · · · ··· ···· ··» ·

Příklad 20

Krok A

Cílová sloučenina z Přípravného příkladu 40, WO 95/105 16 (1 ekv.) (1 g)N,N'bis-BOC-L-cystin (0,45 ekv.) (0,501 g), DEC (0,9 ekv.) (0,4366 g), HOBT (0,9 ekv.) (0,3078 g) a N-methylmorfolin (0,9 ekv.) (0,2304 g) bylo rozpuštěno v bezvodém DMF (25 ml) a směs byla míchána při 25 ^GC pod argonem 68 hod. Směs byla odpařena do sucha a převedena do CH2CI2 a promyta nasyceným vodným roztokem NaHCOs a vodou. Organická vrstva byla sušena nad MgSO;, filtrována a odpařena do sucha. Zbytek byl čištěn kolonovou chromatografíí na slikagelu (60 x 2,5 cm) za eluce 0,5 až 1 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOH)/CH2d2 za vzniku cílové sloučeniny. Výtěžek: l,09g;MH⁺=l 189,7.

• · · · ·· ·

Krok B

Cílová sloučenina Kroku A výše (1 ekv.) (0,944 g) byla přidána do MeOH (10 ml). K roztoku byl ža míchání pod argonem během 2 hod přidán roztok 10 % obj. koně, kyseliny sírové v dioxanu (20 ml). Směs byla neutralizována BioRad AGlx8 (OH-) resinem. Resin byl odfiltrován a promyt MeOH a CH₂C1₂ Spojené filtráty byly odpařeny do sucha a zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (110 x 2,5 cm) za eluce % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOH)/CH₂Cl₂ za vzniku cílové sloučeniny. Výtěžek: 0,6879 g; MH⁺ 989.

¹³C NMR (ó_c (CDCI3)) pro produkt Kroku B: (1) tricykl.: (a) CH₂: 31,3,31,4, (b) CH: 147,9, 142,1, 133,3, 127,1, 131,4, 79,9 a (c) C: 120,9,141,7, 135,0, 136,1, 137,6, 156,3;

(2) piperazin: (a) CH₂: 46,2, 52,6, 52,0,43,0, a (3) piperazin N-substituent: (a) CH₂: 45,0, (b) CH: 51,0 a C: 172,2.

Krok C

• ·· • · · · • · • · • ·

.......

Cílová sloučenina Kroku B výše se rozpustí ve směsi bezvodého MeOH a THF a ke směsi se přidá NaBH₄ a míchá se pod argonem při 25 °C 2 hod. Roztok se odpaří do sucha a zbytek se převede do CH₂C1₂ a promyje vodou. Organická vrstva se suší nad

MgSO.4, filtruje a odpaří do sucha. Zbytek se čistí podle postupu, který je popsán v Příkladu 1E WO 95/00497 za vzniku cílové sloučeniny ve formě hydrochloridu.

Alternativně se k redukci může použít místo NaBHj zinkový prach a 1,0 N HC1.

Příklad 21

Krok A

Cílová sloučenina Přípravného příkladu 40, WO 95/105 16 (1 ekv.) (1 g),

NUBOC-S-trityl-L-cystein (1,34 ekv.) (1,584 g), DEC (1,34 ekv.) (1,5 g), HOBT (1,34 ekv.) (0,4618 g) a N-methylmorfolin (1,34 ekv.) (0,1048 g) (0,114 ml) bylo rozpuštěno v bezvodém DMF (25 ml) a směs se při 25 °C pod argonem míchala 68 hod.

Roztok byl odpařen do sucha a zbytek byl převeden do CH2CI2 a promyt nasyceným • · · vodným roztokem NalICCf a vodou. Organická vrstva byla sušena nad MgSCh, filtrována a odpařena do sucha. Zbytek byl čištěn kolonovou chromatografií na silikagelu (60 x 2,5 cm) za eluce 0,5 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOIIj/CIfCf za vzniku cílové sloučeniny. Výtěžek: 2,04 g; Μ1Τ*^::;837.6.

Krok B

Cílová sloučenina Kroku A výše (1 ekv.) (0,5 g) se rozpustí v suchém dichlormethanu (5 ml) a pod argonem se přidá triethylsilan (4,07 ekv.) (282,1 mg) (0,388 ml). Přidá se kyselina trifluoroctová a roztok se při 25 °C pod argonem míchá 1 hod. Rozpouštěslo se odpaří do sucha a zbytek se extrahuje mezi vodu a hexan. Vodná vrstva se oddělí a nechá se projít přes BioRad AG3x4(Cl-) resin (100 ml) a iesin se promyje vodou. Spojené roztoky se lyofilizují za získání cílové sloučeniny ve formě hydrochloridu. Výtěžek: 306,9 mg; MH⁺=497,2. Tato reakce byla provedena stejně jako je popsáno v Příkladu IE, WO 95/00497. ’H NMR (D2O): signály aromatických protonů: 7,00 (2H), 7,17, 7,50, 8,21.

• · · · • · ·

KrokC

Cílová sloučenina Kroku A výše (1 ekv.) (30 mg) se rozpustí v suchém dichlormethanu (1 ml) a pod argonem se přidá triethylsilan (4,0 ekv.) (16,93 mg) (0,0233 ml) a TFA (1 ml). Směs se míchá 1 hod při 25 °C pod argonem a neutralizuje se pomocí BioRad AG1 x8(OH-) resinu. Resin se odfiltruje a promyje MeOH a ClfCl?. Spojené filtráty se odpaří do sucha za získání cílové sloučeniny.

Krok D

Cílová sloučenina Kroku B výše se redukuje stejně jako je popsáno v Příkladu 20 Kroku C výše za vzniku cílové sloučeniny.

K cílové sloučenině Kroku A výše (1 ekv.) (1,2 g) se přidá methanol (10 ml) a roztok 10 % obj. koncentrované kyseliny sírové v dioxanu (30 ml). Směs se míchá pod argonem při 25 °C 2 hod. Poté se zředí dichlorměthanem a methanolem a neutralizuje pomocí AG 1x8(011-) resinu.. Resin se odfiltruje a promyje MeOH a CHjCh. Spojené filtráty se odpaří do sucha za získání pevného zbytku, který se čistí pomocí kolonové chromatografie na silikagelu za eluce 2 % obj. (10 % obj. NH4OH v MeOIIj/CHjCh za vzniku cílové sloučeniny. Výtěžek: 1,0 g; ΜΡΓ-739,2.

Příklad 22

• · · · · · ······ ·· · · · · · · ·· · • · · · · · · • · ♦ · «····· • · · · · ·

.................

Krok A

Cílová sloučenina Přípravného příkladu 3E, WO 95/105 16 se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1A výše. Produkt se čistí obvyklým způsobem.

Krok B

Z cílové sloučeniny Kroku A výše se odstraní chránící skupina za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1B výše za vzniku cílové sloučeniny.

• · • · · · · ·

Příklad 24

Krok A

Cílová sloučenina Přípravného příkladu 20A, WO 95/105 16 se reaguje se substituovaným Grignardovým činidlem z Příkladu 23 výše za podmínek, které jsou popsány v Přípravném příkladu 2D a 2E, WO 95/105 16 za vzniku cílové sloučeniny.

KrokB

Cílová sloučenina Kroku A výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Přípravném příkladu 1F a 1<3, WO 95/105 16 za vzniku cílové sloučeniny.

Krok C

Cílová sloučenina Kroku B výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1A výše za vzniku cílové sloučeniny.

• 9 ·

Krok D

Cílová sloučenina Kroku C výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1B výše za vzniku cílové sloučeniny.

Příklad 25

Krok A

• · · ·

Cílová sloučenina Příkladu 24B výše se reaguje s CF3SO3H za podmínek, které jsou popsány v Přípravném příkladu 34A, WO 95/105 16 za vzniku cílové sloučeniny.

Krok B

Cílová sloučenina Kroku A výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1A výše za vzniku cílové sloučeniny.

KrokC

Cílová sloučenina Kroku B výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1B výše za vzniku cílové sloučeniny.

♦ · ···· • 9 ·

Příklad 26

Krok A

Cílová sloučenina Příkladu 24B se buď reaguje s LÍAIH4 v toluenu za varu nebo s DIBAL-H v toluenu za varu za vzniku cílové sloučeniny

Krok B

«φ ♦···

Cílová sloučenina Kroku A výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu

IA výše za vzniku cílové sloučeniny.

KrokC

Cílová sloučenina Kroku B výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu

IB výše za vzniku cílové sloučeniny.

Příklad 27

• · · · · · • · · ·· »

Krok A • · · • · · ♦ • · ·

Cílová sloučenina Příkladu 3B výše se reaguje s 2-S-trityl-3-N-BOC-iso-cysteinem za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 21A výše za vzniku cílové sloučeniny. Chráněný iso-cystein se připraví pomocí známých postupů (Gustavson a kol., Syn. Comm., 21, (2) 265-270 (1991).

Krok B

Cílová sloučenina Kroku A výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1B výše za vzniku cílové sloučeniny.

·· ···· • · ·

100

Příklad 28

Krok A

Cílová sloučenina Přípravného příkladu 4, WO 89/10369 se převede na cílovou sloučeniny pomocí postupu popsaného v WO 89/10369.

KrokB

Cílová sloučenina Kroku A výše se reaguje se substituovaným piperidinem z Příkladu 4 výše za podmínek, které jsou popsány v WO 89/10369 za vzniku cílové sloučeniny.

·· ····

101

KrokC

Cílová sloučenina Kroku B výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 3B výše za vzniku cílové sloučeniny.

KrokD

Cílová sloučenina Kroku C výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu I A výše za vzniku cílové sloučeniny.

·· ····

Cílová sloučenina Kroku D výše se reaguje za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 1B výše za vzniku cílové sloučeniny.

Příklad 29

·· *···

Krok A

Cílová sloučenina Příkladu 3B výše se reaguje s kyselinou:

(připravenou podle US 4 470 972 a E. M. Smith a kol., J. Med. Chem., 32, 1600 (1989)), za podmínek, které jsou popsány v Příkladu 20A za vzniku cílové sloučeniny.

104

Krok Β

Cílová sloučenina Kroku A výše se reaguje s bází za vzniku cílové sloučeniny.

Příklad 30

Při 0 °C se smísí 0,5 g produktu Přípravného příkladu 1, Kroku G, WO 95/105 16, 0,54 g N-BOC-S-(p-methoxybenzyl)-L-cysteinu, 0,321 gDEC, 0,226 g HOBT, 0,176 g N-methylmorfolinu a 15 ml DMF a míchá se při teplotě místnosti 3 dny. Roztok se odpaří ve vakuu a zbytek se rozpustí v CH2CI2 a promyje nasyceným vodným roztokem NaHCCE a solankou. Organický roztok se suší nad Na2SO₄ a odpaří ve vakuu. Zbytek se • · · ·

105 čistí chromatografičky (silikagel, 98 % obj. Cl htý/MeOH + NH4OH) za získání cílové sloučeniny. MS: MH⁺=634.

Příklad 31

Směs 0,1 g produktu Příkladu 30,4 ml THF a 2 ml 4 N HC1 v dioxanu se míchá při teplotě místnosti přes noc. Po odpaření rozpouštědla ve vakuu se získá 0,06 g cílové sloučeniny. MS: MH⁺=534.

Příklad 32

O

106

Krok A

H

COOH

H

BOC

5,25 g (25,85 mmol) hydrochloridu hyseliny 2-piperazinkarboxylové se rozpustí v

160 ml směsi dioxan/voda 1:1 a pomocí 50 % hmotn. vodného roztoku NaOH se pH upraví na 11. Pomalu po částech se přidá roztok 7,21 g (29,28 mmol) BOC-ON v 40 ml směsi dioxan/voda 1:1 a pH se pomocí 50 % hmotn. vodného roztoku NaOH udržuje na hodnotě 11. Směs se míchá při teplotě místnosti 5 hod, ochladí se na 0 °C a pomocí 50 % hmotn. vodného roztoku NaOH se pH upraví na hodnotu 9,5. Pomalu po částech se přidá roztok 7,34 g (28,37 mmol) FMOC-CI v 40 ml dioxanu a pH se během přidávání pomocí 50 % hmotn. vodného roztoku NaOH udržuje na hodnotě 9,5. Směs se vytemperuje na teplotu místnosti a míchá se 20 hod. Promyje se EtjO (3 x 150 tni), pH se pomocí 6 N HC1 upraví na 2 až 3 a roztok se extrahuje toluenem (3 x 150 mi). Spojené extrakty se suší nad Na₂SO4 a odpaří ve vakuu na objem 150 ml. Směs se přes noc udržuje při teplotě -20 °C, odfiltruje se vyloučená pevná látka, promyje se hexanem a suší ve vakuu za získání 5,4 g cílové sloučeniny.

Krok B

2,0 g (9,26 mmol) 2-nitrobenzylbromidu se pomalu přidá ke 37 ml 2 M roztoku

CH3NH2 v THF a směs se míchá při teplotě místnosti 16 hod. Zředí se 200 ml EtOAc, promyje vodou (3 x 60 ml), organická vrstva se suší nad Na₂SO₄ a odpaří ve vakuu za získání 1,53 g cílové sloučeniny.

ΦΦ ···· φ Φ · • · · ··· φ • φ • Φ φ

107

Krok C

COOH

Směs 2,74 g (6,05 mmol) produktu Kroku A, 4,22 ml Hunigovy báze, 2,76 g (7,26 mmol) HA TU a roztoku 1,00 g (6,05 mmol) produktu Kroku B v 25 ml CHoCb se míchá 16 hod při teplotě místnosti. Poté se roztok zředí 75 ml EtOAc a promyje % obj. vodnou HC1 (2 x 40 ml), nasyceným vodným roztokem Nal lCCE (2 x 40 ml) a 40 ml solanky. Organická vrstva se suší nad MgSO4, odpaří ve vakuu a zbytek se čistí chromatpgrafieky (silikagel, 2 % obj. MeOH/CHíCE) za získání 2,71 g cílové sloučeniny.

KrokD

Směs 1,0 g (1,67 mmol) produktu Kroku C, 8 ml DME a 0,18 ml (1,83 mmol) piperidinu byla míchána 4 hod při teplotě místnosti. Po odpaření ve vakuu a chromatografii (silikagel, 4 % obj. MeOH/CHiCE) bylo získáno 0,34 g cílové sloučeniny.

• ·

108

Krok E

BOC

Ke směsi 0.30 g (0,789 mmol) produktu Kroku D a 8 ml CH2CI2 bylo přidáno 0,164 g (0,947 mmol) hydrochloridu kyseliny 3-pyridyloctové, 0,116 g (0,947 mmol) DMAP a 0,195 g (0,947 mmol) DCC a směs byla míchána 16 hod při teplotě místnosti. Po chromatografii (silikagel, 4 % obj. MeOH/CH₂Cl₂) bylo získáno 0,37 g cílové sloučeniny.

Krok F

0,5 ml TFA se přidá k roztoku 0,25 g (0,502 mmol) produktu Kroku E v 5 ml CH2CI2 a směs se míchá 4 hod při teplotě místnosti. Po odpaření ve vakuu se ke zbytku přidá 60 ml EtOAc a roztok se promyje nasyceným vodným roztokem K2CO3 (2 x 20 ml) a 30 ml solanky. Organická vrstva se suší nad Na₂SO₄ a odpaří ve vakuu za získání 0,170 g produktu.

• · · · · ·

109

Ke směsi 0,09.6 g (0,242 mmol) produktu Kroku F, 0,083 g (0,242 mmol) chloridu připraveného v Přípravném příkladu 40, Kroku B, WO 95/105 16a 1 ml THF se přidá 0,037 g (0,242 mmol) DBU a směs se zahřívá 6 hod na 60 °C. Po odpaření ve vakuu se zbytek čistí chromatografícky (silikagel, 2 až 5 % obj. MeOH/CTFClj). Získá se 0,035 g cílové sloučeniny (Příkladu 32) a 0,042 g sloučeniny vzorce :

Analytické údaje pro Příklad 32: ^!H NMR (CDC1₃): 2,01-3,08 (m, 9H); 3,55-3,86 (m, 4H); 3,90-4,10 (m, 2H); 5,23-5,39 (m, 2H); 7,09-7,31 (m, 5H); 7,44 (t, 1H); 7,52-7,70 (m, 3H); 8,09 (široký d, 1H); 8,37-8,52 (m, 3H).

Analytické údaje pro Příklad 32A: 'H NMR (CDC1₃): 1,85-2,21 (m, 3H); 2,44-2,86 (m, 5H); 3,01-3,46 (m, 3H); 3,52-4,50 (m, 511); 5,01 (široký s, 1H); 5,48-5,68 (m, 1H); 7,07-7,99 (m, 3H); 7,24-7,31 (široký s, 1H); 7.55-7,65 (m, 2H); 8,32-8,57 (m, 3H).

Při použití podmínek, které jsou popsány v Příkladu 32, Krocích A-G, ale náhradou uvedeného aminu za CH5NH2 v Kroku B a nebo uvedené kyseliny za kyselinu 3-pyridyloctovou v Kroku E se připraví následující sloučeniny:

• · ·

Činidla použitá v Kroku B a/nebo v Kroku E	Sloučenina
Krok B: i-propylamin			Cl
		k Á	J
		xj
	H	ΓΊ
	HsC^N	ry
	ch3	0		•
	Příklad 32 B
Krok B: i-propylamin			Cl
Krok E: kyselina 4-pyridyloctová		ΥΑ	J
		řN
	H	\ Ί
	Y
	ch3	O	M
		0
	Příklad 32 C

Analytické údaje pro Příklad 32B: ’11 NMR (CDCI3): 0,9-1,07 (m, 6H); 1,80-2,23 (m, 2H); 2,36-2,89 (m, 3H); 2,97-3,38 (m, 2H); 3,47-4,10 (m, 5H); 4,08-4,18 (m, 1H); 4,41 (široký d, 1H jeden diastereoizomer); 4,90 (široký s, 1H jeden diastereoizomer); 5,17-5,25 a 5,60-5,65 (m, 2H); 7,00-7,13 (m, 3H); 7,16-7,23 (široký s, 1H); 7,50-7,60 (m, 2H); 8,27-8,49 (m, 3Ή).

Analytické údaje pro Příklad 32B: '11 NMR (CDCI3): 0,98-1,11 (m, 6H); 1,82-2,21 (m, 2H); 2,40-2,82 (m, 3H); 3,10 (t, 1H); 3,17-3,40 (m, 1H); 3,50-3,62 (m, 1H); 3,70-4,32 (m, 5H); 4,49 (široký d, 1H jeden diastereoizomer); 4,98 (široký s, 1H jeden diastereoizomer); 5,20-5,36 a 5,61-5,69 (m, 2H); 7,05-7,20 (m, 5H); 7,54-7,62 (m, 1H);

8,52-8,59 (m, 2H).

• · · · • · ·

Příklad 33

Krok A

BOC

Směs 12,05 g(48,5 mmol) ethyl-1-N-benzyl-2-piperazinkarboxylátu ve 100 ml THF a 10,59 g (48,5 mmol) di-t-butylkarboiiátu byla míchána 3 hodiny při teplotě místnosti. Po odpaření bylo získáno 17,17 g cílové sloučeniny.

KrokB

Směs 17,17 g produktu Kroku A, 150 ml MeOH, 7,5 ml AcOH a 3,4 g 10 % hmotn.

Pd/C hydrogenována H₂ o tlaku 350,4 kPa 18 hod při teplotě místnosti. Poté byla filtrována přes křemelinu a filtrační koláč byl pormyt MeOH a spojené filtráty byly • · · · · · • · · • · · ♦ · · · • ·· · ······

112 .................

odpařeny ve vakuu. Zbytek byl rozpuštěn v 300 ml EtOAc a promyt nasyceným vodným roztokem Na^CO^ (2 χ 150 ml) a 100 ml solanky. Roztok byl sušen nad MgSO₄ a odpařen ve vakuu za získání ll,54 ml) produktu.

KrokC

Směs 0,26 g (l mmol) produktu Kroku Β, l ml CH2CI2,0,174 g (1 mmol) kyseliny 3-pvridyloctové, 0,147 (1,2 mmol) DMAP a 0,248 g (1,2 mmol) DCC byla 40 hod míchána při teplotě místnosti. Po odpaření ve vakuu a chromatograíii (silikagel, 5 % obj. MeOll/CTECE) bylo získáno 0,315 g produktu.

Krok D

Směs 0,196 g (0,521 mmol) produktu Kroku C a 0,5 ml TFA se 40 hod míchala při teplotě místnosti. Po odpaření ve vakuu se přidalo 50 ml EtOAc a roztok se promyl 10 ml 1 N vodného roztoku Na2CO3. Po sušení nad Na2SO₄ a odpaření bylo získáno 0,077 g produktu.

• · · · · ·

113

Kr ok E

Směs 0,075 g (0,272 mmol) produktu Kroku D, 0,091 g (0,265 mmol) produktu Přípravného příkladu 40, Kroku B, WO 95/105 16,2 ml THF a 0,40 g (0,265 mmol) DBU byla míchána 24 hod při 50 °C. Poté byla ochlazena na 25 °C, odpařena ve vakuu a zbytek byl Čištěn chromatografícky (silikagel, 5 % obj. MeOlbOHCF) za získání 0,034 g cílové sloučeniny.

'H NMR (CDC1₃): 1,12 a 1,14 (t, 3H); 1,55-1,82 (m, 1H); 1,92-2,50 (2H); 2,53-2,81 (m, 2H); 3,03-3,25 (m, 111); 3,28-3,45 (m, 1 H); 3,53-3,71 (m, 2H); 3,74 (s, 2H); 3,854,19 (m, 3H); 4,31 a 4,32 (s, 1H); 5,10-5,18 (m,3H).

Příklad 34

O • · · · · ·

114

Krok A

Ke směsi 12 ml (50 mmol) N.N'-dibenzylethylendiaminu, 14 ml (100 mmol) EtjN a 250 ml toluenu bylo při 0 °C přidáno 7 ml (50 mmol) mcthyl-4-bromkrotonátu a směs byla pomalu temperována na teplotu místnosti a míchána 24 hod. Po filtraci a odpaření ve vakuu byl zbytek zpracován pomocí 10 % obj. vodné 11C1 (300 ml). Po další filtraci byl roztok promyt EtOAc (2 x 100 ml). K filtrátu byl do bazické reakce přidán K2CO3 a roztok byl extrahován EtOAc (3 x 150 ml), spojené extrakty byly promyty solankou, sušeny nad MgSOi a odpařeny ve vakuu za získání 13,7 g produktu.

¹H NMR (CDC13): 2,28-2,50 (m, 4H), 2,5-2,75 (m, 411), 3,1 (široký s, 1 II), 3,42 (d, 2H), 3,52 (d, 1H), 3,6 (s, 3H), 3,75 (d, 1H), 7,15-7,35 (m, 10H).

Krok B

OCH_S

Směs 13,7 g (40 mmol) produktu Kroku A, 150 ml MeOH, 50 ml 1 N HC1 (vodné) a 3 g % hmotn. Pd/C byla hydrogenována IE (350,4 kPa) 24 hod. Po filtraci a odpaření

4

4« ··· • · · · 4 · 444

4 4 4 4·

44« 44 4444

4 4 44

4444 444 4444 ··4 většiny MeOH ve vakuu byl přidán K2CO3 do pH-9-10. Pomalu bylo při 0 °C přidáno 9,8 g (40 mmol) BOC-ON a směs byla míchána 1 hod. Poté byla temperována na teplotu místnosti, míchána 2 hod a extrahována EtOAc (2 x 200 ml). Spojené extrakty byly promyty 50 ml 10 % obj. HCI (vodnou), vodná vrstva byla promyta EtOAc, přidán K2CO3 do bazické reakce a směs byla třikrát extrahována EtOAc. Spojené organické vrstvy byly promyty solankou, sušeny nad MgSO4 a odpařeny ve vakuu za získání

7,89 g produktu.

'H NMR (CDCI3): 1,4 (s, 9H), 2,31 (dd, ÍH), 2,37 (dd, 1H), 2.55 (b, 1H), 2,69-3,02 (m, 4H), 3,75 (s, 3H), 3,88 (b, 2H);

Krok C

BOC

BOC

Směs 5,2 g (20 mmol) produktu Kroku B, 60 ml THF, 60 ml I N NaOH (vodného) byla 6 hod míchána při teplotě místnosti. Poté byla ochlazena na 0 °C, pH bylo pomocí 10 % obj. vodné HCI upraveno na hodnotu 9-10, potom bylo přidáno 5,2 g (20 mmol) FMOC-C1. Směs byla 6 hod míchána při teplotě místnosti, (pH=9-10 bylo udržováno pomocí ΓΝ NaOH), směs byla okyselena 10 % obj. vodnou HCI na pH=l. Po dvou extrakcích, promytí spojených organických vrstev solankou, sušení nad MgSO4 a odpaření ve vakuu bylo získáno 8,56 g produktu.

'H NMR (CDC 1₃):1,4 (s, 9H); 2,5-3,0 (m, 5H), 3,9-4,2 (m, 6H), 4,5 (m, 1H), 7,25 (t, 4H), 7,32(t, 4H), 7,48 (d, 4H), 7,75(d, 4H).

»♦ ····

116

Krok D

BOC

FMÓC

BOC

Směs 460 mg (1 mmol) produktu Kroku C, 5 ml CH2CI2,230 mg (1,2 mmol) DEC a

130 ml (1,5 mmol) i-propylaminu byla 6 hod míchána při 25 °C. Poté byla reakční směs zpracována 1 N vodnou HC1, extrahována 30 ml EtOAc, extrakt byl promyt nasyceným vodným roztokem NailCCh a sušen nad MgSO4. Po odpaření ve vakuu bylo získáno 454,6 mg produktu.

Krok E

BOC

I

BOC

Směs roztoku 150 mg (0,3 mmol) produktu Kroku D v DME a 142 mg (0,45 mmol) TBAF byla míchána 0,5 hod při 25 °C. Poté byla zpraována pomocí 5 ml 1 N vodné HC1 a promyta EtOAc. Do bazické reakce byl přidávánnasycený roztok K2CO3, roztok byl třikrát extrahován EtOAc a sušen MgSO4. Roztok byl odpařen ve vakuu. Zbytek byl reagován s kyselinou 3-pyridyloctovou stejně, jak je popsáno v Příkladu 33, Kroku C za získání 106,2 mg produktu.

	* ·· ·· · e	• ·· ·· · ·	·· ···· • · ·
	• · ·	• ··'··· c
117	• ·	• ·	• ♦ ·· ·

Krok F

Směs 40 mg (0,1 mmol) produktu Kroku E, 2 ml CH2CI? a 1 ml TFA byla míchána

0,5 hod při 25 °C. Poté byla odpařena ve vakuu. Zbytek byl spojen s 90 μΐ (0,6 mmol) DBU v 2 ml THF, bylo přidáno 40 mg (0,12 mmol) produktu Přípravného příkladu 40, Kroku B, WO 95/105 16 a směs byla míchána 8 hod při 60 °C. Po odpaření ve vakuu a chromatografíi bylo získáno 48,2 mg produktu.

Příklad 36

Produkt Příkladu 3B výše (1 ekvivalent) (0,5g) byl reagován s produktem Přípravného příkladu 10B (1,5 ekv.) (0,2559g) a DEC (1,5 ekv.) (0,3203g), HOBT(1,5 ekv.) (0,169g) a N-methylmorfolínem (1,5 ekv.) (0,245ml) v suchém DMF (15 ml) 22 hod při 25 °C. Reakce byla provedena podle popisu v Příkladu 20A a produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu za eluce 2,25 % obj. (10 % obj. NHiOH/MeOHyCILCF za získání cílové sloučeniny. Výtěžek: 609,4 mg; MH*=585,0.

CMR (5c (CDC13)) pro cílovou sloučeninu: (l)tricyklus: (a) CH2:

29,7/29,8/29,9/30,0/30,2/30,4, (b) CH: 146,6/146,7, 140,6/140,9, 132,1, ·· ·

118

129,8/129.9/130,0/130,1, 125,9, 78.3/78,4/78,5, a (c) C: 119,6, 140,2/140,4, 134,6,

136,2/136,3, 136,4, 154,6/154,7/154,9/155,0; (2) piperazin: (a) CH3:13,5/13,6, (b)

CH2: 22,0/22,1,28,7,27,6/27,9,37,0/37,1/38,0/38,5,41,4/41,5,50,8/51,6,

53,1/53,2/53,5/53,8/53,9, a (c) CH: 49,0; a (3) piparazin N-substituent: (a) CH2: 51,2, (b) CH: 126,3, 126,3,138,5, 138,5, a (c) C: 133,8, 166,4/166,7.

Příklad 37

Kr ok A

Cílová sloučenina Příkladu 3B výše (1 ekv.) (0,658g) byla reagována s produktem Přípravného příkladu 17D, WO 95/10516, (1,3 ekv.) (0,4637g.) a DEC (1,3 ekv.) (0,3654g), HOBT (1,3 ekv.) (0,2575g) a N-methylmorfolinem (1,3 ekv.) (0,21 ml) v suchém DMF (25ml) 25 hod při 25 °C. Produkt byl izolován stejně jako v Příkladu 20A a ihned použit v Kroku B níže.

• · ·· · ·· · · • · • ·· · ······

Krok B

Cílová sloučenina Kloku A výše byla rozpuštěna v methanolu (5 ml) a byla přidána 10 % (obj./obj.) koncentrovaná kyselina sírová v dioxanu (15 ml). Reakce byla zpracována stejně, jako je popsáno v Příkladu 20B za získání cílové sloučeniny. Výtěžek: 0,312g, MH⁺= 575,4.

Kr ok C

Cílová sloučenina Kroku B výše (1 ekv.) (0,310 g) byla rozpuštěna v suchém dichlormethanu (5 ml) a byl přidán trimethylsilylisokyanát (6 ekv.) (0,3733 g) (0,439mí). Směs byla pod argonem při 25 °C míchána 77 hod. Poté byl k reakční směsi přidán další trimethylsilylisokyanát (6 ekv.) (0,3733 g) (0,439ml) a míchání celkem trvalo 106 hod. Směs byla zředěna dichlormethanem a promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a sušena MgSC^. Po filtraci a odpaření byl zbytek čištěn pomocí kolonové chromatografíe na silikagelu za eluce směsí 2 % obj (10 % obj. NHíOH/MeOHj/CH jCf za získání cílové sloučeniny. Výtěžek: 0,1758 g; MH’=618,2.

• · 9

9 9 9 9 9 9

99 9 999999

120 .:..:.. ..· :

CMR data (6c (CDCh))pro cílovou sloučeninu: (1) tricyklus: (a) CH2: 29,8, 30,1, (b)

CH: 146,6/146.7. 140,8/140,9, 132,1, 125,8/125,9, 128,9/129,9/130,0/130,1,78,5/78,6, a(c)C: 119,6, 140,2/140,4, 133,7/133,8,134,7/134,8, 136,2/136,3, 155,0/155,7; (2) piperazin: (a) 13,5/13,6, (b) CH2: 40,9/41,0, 51,1/51,4/51,9, 53,2/53,3/53,4/53,9/54,2,

36.5, 22,1/22,2,27,7/27,8, a (c) CH: 48,4: a (3) piperazin N-substituent: (a) CH2: 44,0,

31.5, 31,5, 44,0, 39,1, (b) CH: 32,6, a (c) C: 157,5, 169,1/169,4.

Příklad 38

Cílová sloučenina Příkladu 11B výše (1 ekv.) (0,4 g) byla reagována s cílovou sloučeninou Přípravného příkladu 10B (1,5 ekv.) (0,2038 g) a DEC (1,5 ekv.) (0,2552 g), HOBT (1,5 ekv.) (0,1346 g) a N-methylmorfolinem (1,5 ekv.) (0,195 ml) v suchém DME (15 ml) při 25 °C 17 hod. Reakce byla provedena stejně, jako je popsáno v Příkladu 20A a produkt byl čištěn pomocí kolonové chromatografie za eluce 3 % obj. (10 % obj. NHiOH/MeOHj/CHíCh za získání cílové sloučeniny. Výtěžek: 539,6 mg, MH⁺-587.

CMR data (Óc (CDCljjjpro cílovou sloučeninu:: (1) tricyklus: (a) CH2: 29,8/30,0, 30,0/30,2, (b) CH: 146,6/146,7/146,8, 140,8, 132,1/132,3, 129,9/130,0, 125,9/126,3, 78,4/78,5, a (c) C: 119,6, 140,2/140,3, 133,8, 134,3/134,4/134,6, 136,2/136,3, 154,6/154,8; (2) Piperazin: (a) CH3: 58,2, (b) CH2: 50,9/51,2/51,6, 54,3/54,4/54,7, 37.4/37.6, 39,3/42,3, 67,6/67,7/69,6, a (c) CH: 50,0, a (3) pipirazin N-substituent: (a) CH2: 36,6/36,8, (b) CH: 138,4/138,5, 126,4, 126,4, 138,4/138,5, a (c) C: 133,8.

• · · ·

Příklad 39

Krok A

Cílová sloučenina Příkladu 1 IB výše (1 ekv.) (2,7 g) byla reagována s cílovou sloučeninou Přípravného příkladu 17D, WO 95/105 16 (1,3 ekv.) (1,89 g) a DEC (1,3 ekv.) (1,49 g), HOBT (1,3 ekv.) (1,05 g), a N-methylmorfolinem (1,3 ekv.) (0,7876 g), (0,8561 ml) v suchém DMF (80 ml) při 25 °C 24 hod. Produkt byl izolován podle popstupu popsaného v Příkladu 20A a čištěn pomocí kolonové chromatografíe za eluce 0,5 % obj. (10 % obj. NIEOH/MeOHyCHýCh za získání cílové sloučeniny. Výtěžek: 1,49 g, MH⁺=677.

122

Krok B

Cílová sloučenina Kroku A výše (1,38 g) byla rozpuštěna v methanolu (10 ml) a byla přidána 10 % obj. koncentrovaná kyselina sírová v dioxanu (30 ml) a reakce pokračovala podle popisu Příkladu 20B. Produkt byl čištěn pomocí kolonové chromatografie za eluce 6-8 % obj. (10 % obj. NHiOJI/MeOIlj/CHiCb za získám cílové sloučeniny. Výtěžek: 0,7175 mg, Μ1Γ-577.

CMR data (óc (CDCI3)) pro cílovou sloučeninu: (1) tricyklus: (a) CH2: 29,9/30,0, 30,1/30,2, (b) CH: 146,6/146,7,140,7/140,8, 132,1/132,2,125,8/125,9, 129,9/130,0,

78,6, a (c) C: 119,5/119,6, 140,3/140,7, 133,7,134,7/134,8, 136,2/136,4,155,0/155,1;

(2) piperazin: (a) CH3: 58,1, (b) CH2: 39,8/39,9/40,9,51,3/51,5/51,9, 54,3/54,8/55,1,

36,2,67,9/68,0/69,7/69,8, a (c) CH: 49,7/49,8; a (3) piperazin N-substituent: (a) CH2: 45,9,32,7, 32,7,45,9, 39,0, (b) CH: 32,9; a (e) C: 169,7/170,2.

KrokC

Cílová sloučenina Kroku B výše (1 ekv.) (0,582 g) byla rozpuštěna v suchém dichlormethanu (6 ml) a k roztoku byl přidán trimethylsilylisokyanát (6 ekv.) (0,6985 g) (0,821 ml). Směs byla pod argonem míchána při 25 °C 48 hod. Směs byla zředěna • ·· • · · · · · • · ·

123 dichlormethanem a promyta nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a sušena nad síranem horečnatým. Po filtraci a odpaření byl zbytek čištěn kolonovou chromatografií za eluce 3 % obj. (10 % obj. NlBOH/MeOHj/CHzCU za získání cílové sloučeniny. Výtěžek: 0,4926 mg, MH⁺-620.

CMR data (óc (CDCls)) pro cílovou sloučeninu: (1) tricyklus: (a) CH2: 29,9/30,0, 30,1, (b)GH: 146,6/146,7, 140,7/140,8, 132,1/132,2, 125,8/125,9, 130,0, 78,6, a (c)C:

119,5/119,6, 140,3, 133,8,134,8, 136,2/136,4, 154,9/155,0; (2) piperazin: (a) CH3:

a (c) CH: 49,7; a (3) piperazin N-substituent: (a) CH2: 43,9/44,0, 40,8/40,9,40,8/40,9, 43,9/44,0, 39.1, (b) CH: 32,5; a (c) C: 157,5, J 69,3/169,9.

Příklad 40

Krok A

K suspenzi Tentagelu S® NH2 Resinu (Rapp Polymere Gmbh, Gemany) (1,0 g, 0,28 mmol/g, 0,28 mmol) v CH2CI2 (10 ml) v Merrifieldově reakční nádobě byla přidána kyselina 4-(brommethyl)-3-nitrobenzoová (1,12 mmol, 0,29 g), HOBT (1,12 mmol, 0,15 g) a DIC (1,68 mmol, 0,21 g, 0,26 ml). Resin byl protřepáván 16 hod při teplotě místnosti a poté byl promyt CH2CI2 (4 x 10 ml) a THF (3 x 10 ml).

Krok B no₂

124

Resin (0,28 mmol teoreticky) byl sustendován v THF (10 ml) a reagován s (aminomethyl)cyklopropanem (5,6 mmol, 0,40 g, 0,49 ml) po dobu 16 hod při teplotě místnosti. Poté byl resin promyt THF (2x10 ml).

KrokC

Resin (0,28 mmol) byl suspendován v CH₂C1₂ (10 ml) a reagován s kyselinou 1 -NFMOC-4-BOC piperazin-2-octovou (1,12 mmol, 0,.52g), HATIJ (1,12 mmol, 0,43 g) a Ν,Ν-diisopropyethylaminem (2,24 mmol, 0,29 g, 0,39ml). Resin byl třepán 16 hod při teplotě místnosti a poté promyt CI1₂C1₂ (4 x 10 ml). Resin byl v druhém kaplovacím cyklu znovu reagován se stejnou směsí činidel po dobu 16 hod. Poté byl promyt CH₂C1₂ (6 x 1.0 ml).

Krok D

Resin (0,28 mmol) byl znovu promyt DMF (10 ml) a reagován s 30 % hmota, roztokem piperidinu v DMF (celkový objem 10 ml) 30 min při teplotě místnosti. Resin byl promyt DMF (10 ml), methanolem (2 x 10 ml) a C11₂C1₂ (3 x 10 ml).

·· ·

KrokE

Resin (0,28 mmol) byl suspendován v CH2CI2 (10 ml) a reagován s kyselinou (S)-(+)a-methoxyfenyloctovou (1,12 mmol, 0,19 g), HATU (1,12 mmol, 0,43 g), a N,N-diisopropylethylaminem (2,24 mmol, 0,29 g, 0,39 ml). Resin byl třepán 16 hod při teplotě místnosti a poté promyt CII2CI2 (4 x 10 ml).

Krok F

Resin (0,28 mmol) byl reagován s 30 % obj. roztokem TFA v CH2CI2 (10 ml) 1 hod při teplotě místnosti. Resin byl promyt CH2CI2 (2x10 ml) a methanolem (3 x 10 ml) a reagován s 20 % obj. roztokem triethylaminu v methanolu (10 ml) 30 min. Resin byl poté promyt methanolem (2 x lOml jaCTLCh (4 x 10 ml).

126

Resin (0,28 mmol) byl suspendován v DMA (10 ml) a v baňce s kulatým dnem byl reagován s

(1,12 mmol, 0,38 g), který byl připraven podle Přípravného příkladu 40, WO 95/105 16 a 1,2,2,6,6-pentamethyIpiperidinem (1,12 mmol, 0,17 g, 0,20 ml). Resin byl míchán hod při 45 °C a filtrován a promyt CH2CI2 (5 x 10 ml), DMF (3 x 10 ml) a methanólem (3 x 10 ml).

·· ····

Krok Η

Resin (0,28 mmol) byl methanolem (10 ml) vymyt z filtrační nálevky do 25 ml baňky s kulatým dnem a 3 hod fotolyzován (UVP Blak-Ray lampa, 360 nm). Resin byl odfiltrován a promyt methanolem (3 x 10 ml) a CH?.C1?. (3 x 10 ml). Rozpouštědla byla spojena a odpařena ve vakuu do sucha za získání sloučeniny vzorce H.

Použitím postupů popsaných výše, stejně jako postupů popsaných v WO 94/08051, Příklad 40, byly připraveny sloučeniny vzorce:

V 7 kde R a R jsou definovány v Tabulce 3 níže.

«4 4

4

128

TABULKA 3

Příklad	R1	p?
41	O <y	H Nx^X\/CH3 T o
42		-JU51· H CH3
43	cr^0	y'«ju o
44	(U	H t o
45		γ> o
46	Χχ^\/Α'ο	\JLn-ch3 H

• · · ·

129

47	Oa	Η Yv
48		CH3 [^¼. vsJr o no2
50		\/OH
51		\A-N'C«3 H
54		O A Λ Y N H
55		ch3 i 3 V o
56		H3C^CH3 ^Y^CHa O

Příklad 56A

S-Tr • · · · · · • · ·

130 ·· · · 9 · • · · · • · · * · ·

Produkt Přípravného příkladu 2 byl reagován podle postupu Příkladu 1, Kroku A za vzniku sloučeniny (56A(i)). Sloučenina (56A(i)) (320 mg), CH2CI2 (2 ml), TFA (2 ml) a (C₂1 l₅)₃SiH (249 μΐ) byla umístěna do baňky. Reakční směs byla 3 hod míchána při teplotě místnosti. Rozpouštědla byla odpařena. Byla přidána 1 N 1IC1 a roztok byl promyt hexanem. Rozpouštědlo bylo odpařeno ve vakuu a byla přidána 1 N PICÍ a roztok byl lyofilizován za získání sloučeniny (56A(ii)). Hmotn. spektrum: M+1--480.

Sloučeniny v Tabulkách 4 až Ί níže vykazují při in vitro testu biologickou aktivitu inhibice FTP při koncentraci nižší než 10 μΜ. Některé sloučeniny předkládaného vynálezu při tomto testu navykazovaly biologickou aktivitu. Předpokládá se, že budou tuto aktivitu vykazovat při jiných testech. Např. sloučeniny, kde R¹ bylo:

CH ✓ V h₃c ch (126.0)

O, (130.0)

N—' Η (134.0) (144.0) H

(163.0) CH₂ nevykazovaly aktivitu při testovaných koncentracích.

♦ · «···

131

Příklady 57 až 210

Sloučeniny vzorce(viz. vpravo) byly připraveny podle popisu v Příkladu 40, a R¹ a R² jsou definovány v Tabulce 4 níže.

V Tabulce 4 se Čísla ve sloupci pro R¹ vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R¹ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 4 je R² skupina -C(O)R⁶⁵ (t.j. vzorec (84.0)).

R¹

Čísla ve sloupci R² se vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R⁶⁵ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 4 znamená zkratka Př. číslo příkladu.

·♦ ····

132 • ··k ·· ♦ ··· ♦· · • · · · • · · ·· • · · « · • · ·4 • · ···4 • · · ···· ·· ·

TABULKA 4

Př.	R2 (R65)	R1	Př. I	R* I*5)	Ř1	Př.	R2 (R65)	R1
57	201.0	(Sl- il 0.0	58	201.0	143.0	59	201.0	147.0
60	202.0	101.0	61	202.0	103.0	62	202.0	104.0
63	202.0	105.0	64	202.0	136.0	65	202.0	137.0
66	202.0	152.0	67	202.0	153.0	68	202.0	157.0
69	202.0	160.0	70	202.0	161.0	71	202.0	136.0
72	203.0	101.0	73	203.0	102.0	74	203.0	103.0
75	203.0	104.0	76	203.0	105.0	77	203.0	106.0
78	203.0	(Sl- il 0.0	79	203.0	113.0	80	203.0	118.0
81	203.0	120 0	82	203.0	124.0	83	203.0	125.0
84	203.0	137.0	85	203.0	143.0	86	203.0	152.0
87	203.0	153.0	88	203.0	154.0	89	203.0	156.0
90	203.0	157.0	91	203.0	160.0	92	203.0	161.0
—-	—-		94	204.0	101.0	95	204.0	102.0
96	204.0	103.0	97	204.0	104.0	98	204.0	105.0
99	204.0	106.0	100	204.0	(Rl- 110.0	101	204.0	123.0
102	204.0	124.0	103	204.0	129.0	104	204.0	136.0
105	204.0	137.0	106	204.0	152.0	107	2Ó4.0	154.0

• · · ·

133

108	204.0	157.0		——		—-	——	—*
111	205.0	101.0	112	205,0	120.0	113	205.0	124.0
114	205.0	157.0	115	206.0	101.0	116	206.0	102.0
117	206.0	104.0	118	206.0	105.0	119	206.0	122.0
120	208.0	125.0	121	206.0	-137 0	122	206.0	139.0
123	206.0	152.0	124	206.0	157.0		-—..	—
126	207.0	101.0	127	207.0	122.0	128	207.0	137.0
129	208.0	101.0	130	208.0	103.0	131	208.0	104.0
132	208.0	106.0	133	208.0	112.0	134	208.0	124.0
135	208.0	137.0	136	208.0	152.0	137	208.0	153.0
138	208.0	155.0	139	208.0	157.0	140	209.0	104.0
141	209.0	137.0	142	209.0	157.0	143	210.0	101.0
144	210.0	102.0	145	210.0	104.0	146	210.0	105.0
147	210.0	120.0	148	210.0	124.0	149	210.0	125.0
150	210.0	136.0	151	210.0	137.0	152	210.0	149.0
153	210.0	150.0	154	210 0	153.0	155	210.0	155.0
156	210.0	157.0	157	212.0	137.0	158	214.0	137.0
159	214.0	148.0	160	215.0	125.0	161	216.0	124.0
162	216.0	157.0	163	(S)- 217.0	101.0	164	(S)- 217.0	103.0
165	<S)- 217.0	107.0	166	(S)- 217.0	137.0	167	(S)217.0	138.0
168	(S)- 217,0	152.0	169	(S)- 217.0	157.0	170	(S)- 217.0	160.0
—	,—	—	172	(R)- 217.0	122.0	173	(Rl· 217.0	136.0
174	(R) 217.0	137.0	175	(R)- 217.0	157.0	176	(R)’ 217.0	161.0
177	219.0	147.0	178	220.0	157.0	179	221.0	11? .0
180	223.0	124.0	181	225.0	101.0 | 182	225.0	102.0
183	225.0	103.0	184	225.0	105.0	185	225.0	106.0
186	225.0	107.0	187	225.0	108.0	188	225 0	109.0
189	225.0	(R) 110.0	190	225.0	(Sl- il 0.0	191	225.0	112.0
192	225.0	113.0	193	225.0	119.0	194	225.0	120.0
195	225.0	136.0 | 196	225.0	137.0	197	225.0	151.0

• ·

198	225.0	152.0	—.		——	200	226.0	106.0
202	227.0	108.0	202	227.0	(Al· 110.0	203	227.0	148.0
		——	205	229.0	157.0	206	230.0	131.0
207	230.0	137.0	208	230.0	161.0	209	231.0	137.0
210	231.0	145.0	211	231.0	157.0	-—	_—	—- .

Příklady 211 až 248

R¹ byly připraveny podle popisu v Příkladu 40, a R¹ a R² jsou definovány v Tabulce 5 níže. V Tabulce 5 se Čísla ve sloupci pro R¹ vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R¹ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 5 je R skupina -ClfCfOjR (t.j. vzorec (86.0)). Čísla ve sloupci R se vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 5 znamená zkratka Př. číslo příkladu.

135

TABULKA 5

Př.	R2 (R65)	R1	Př.	R2 (R65)		Př.	R2 (R65)
211	2Q2.0	1050	212	202.0	120.0	213	202.0	140.0
214	202.0	157.0	215	203.0	102.0	216	203.0	104.0
217	203.0	120.0	2180	203.0	124.0	219	203.0	137.0
220	203.0	138.0	221	203.0	140.0	222	203.0	153.0
223	203.0	156.0	224	205.0	138.0	225	205.0	152.0
226	2050	157-0	227	205.0	161.0	228	207.0	158.0
229	208-0	120.0	230	208.0	146 0	231	208.0	157.0
232	209.0	150.0	233	209.0	161.0	—*		—T
235	211.0	120.0	236	213.0	147.0	237	214.0	139.0
238	216.G	101.0	239	216.0	132.0 L	240	(S)- 217.0	148.0

241	217.0	102.0	242	217.0	103.0	243	219.0	128.0
244	221.0	125.0			—	246	226.0	103.0
247	226.0	127.0	248	229.0	155.0		—-

Příklady 249 až 280

Sloučeniny vzorce:

byly připraveny podle popisu v Příkladu 40, a R¹ a R² jsou definovány v Tabulce 6 níže.

V Tabulce 6 se čísla ve sloupci pro R¹ vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R¹ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 6 je R² skupina -C(O)R⁶⁵ (t.j. vzorec (84.0)). Čísla • ·« • · · · • · • · • · ·· ··· ·

136

ve sloupci R² se vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R⁶⁵ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 6 znamená zkratka Př. číslo příkladu.

TABULKA 6

Př.	R2 (R65)	R1	Př. . I	R2 (R«5)	Rl	Př.	R2	R1
249	202.0	157.0	250	203.0	129.0	251	203.0	157.0
252	204.0	109.0	253	204.0	157.0	254	205.0	124.0
255	210.0	154,0	256	215.0	112.0	257	(S)217.0	106.0
258	(R)- 217.0	120.0	259	w 217.0	143.0	260	219.0	106.0
264	219.0	115.0	262	221.0	146.0	263	222.0	108.0
264	222.0	132.0	265	222.0	151.0	266	225 0	101.0
267	225.0	102.0	268	225.0	1030	269	225.0	104.0
270	225.0	106.0	271	225.0	108.0	272	225.0	(R)· 110.0
273	225.0	112.0	274	225.0	124.0	275	225.0	136.0
276	225.0	141.0	277	225.0	143.0	278	225.0	152.0
279	225.0	157.0	280,0	228.0	101.0

Příklady 281 až 288

Sloučeniny vzorce:

7 byly připraveny podle popisu v Příkladu 40, a R a R jsou definovány v Tabulce 7 níže. ^V

V Tabulce 7 se čísla ve sloupci pro R¹ vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R¹ a • · · · · ·

137 které jsou uvedeny výše. V Tabulce 7 je R² skupina -CHjQpJR⁶⁵ (t.j. vzorec (86.0)).

Čísla ve sloupci R² se vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R⁶⁵ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 7 znamená zkratka Př. číslo příkladu.

TABULKA 7

Př.	R2	R1	Př.	R2 (RS5) 202.0	R1 151.0	Př. 283	R2	Ri
281	202.0	102.0	282	202.0	157.0
284	203.0	157.0	285	212.0	150.0	286	(S)217.0	105.0
287	221.0	159.0	288	223.0	149.0	—-	——	—-

Příklady 289 až 306

Sloučeniny vzorce:

byly připraveny podle popisu v Příkladu 40, a R¹ a R² jsou definovány v Tabulce 8 níže. V Tabulce 8 se čísla ve sloupci pro R¹ vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R¹ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 8 je R skupina -C(O)R (t.j. vzorec (84.0)) nebo -ClLCíOjR⁶⁵ (t.j. vzorec (86.0)).. Čísla ve sloupci R² se vztahují ke vzorcům, které obsahují skupinu R⁶⁵ a které jsou uvedeny výše. V Tabulce 8 znamená zkratka Př. číslo příkladu.

• · · ·

138

TABULKA 8

Př.	R2 (-C(O)R®5) (R«)	R2 (-CH2C(O)R«) - (R65)	R1
209	203.0	——	124.0
290	204.0	—	121.0
291	204.0	—— .	122.0
292	204.0		125.0
293	206.0	—-	136.0
294	217.0	—	125.0
295	217.0	-	157.0
296	225.0	—-	142.0
297	220.0	—.	125.0
290	228.0		109.0
299	—W.	209.0	136.0
300		209.0	137.0
301	—	225.0	140.0
302	-—	225.0	141.0

Testování

Při testování se stanovuje FPTIC50 (in vitro test enzymu, inhibice farnesyl-proteinové proteázy) způsobem podle WO 95/10516. Stanovení COS IC50, test s buněčnou kulturou a GGPT IC50 (in vitro test enzymu geranylgeranyl proteinové transferázy) a in vitro aktivita proti rakovině se rovněž provádí podle WO 95/10516.

V testech se v každé mikrotitrační desce s 96 buňkami stanovuje inhibice farnesylproteinové transferázy měřením přenosu [’ll| farně sykl z | lljfamesylpyrofosfátu do biotinylovaného Ras-peptidu (biotin-KKSKTKCVIM), a to níže popsaným postupem.

Pufr pro testy obsahuje 40 mmol Hepes, pH 7,5 a dále 5 mmol dithiothreitolu, 20 mmol chloridu horečnatého a 0,01 % objemového Igepal (neionogenní detcrgent).

SPA (scintilační proximitní) suspenze se připraví z 50 mg Strcptavidinu (Amersham Lde-Science) suspendovaného v 2,5 ml PBS (šalin sfosforečnanovým pufrem). Těsně

139 před začátkem testu se připraví přerušovací roztok z 480 ml SPA suspenze smíchané s

6720 μΐ roztoku připraveného z 250 mmol EDTA (pH 8,0) a 0,5 % albuminu hovězího séra (Fraction V, 96-99% albumin).

Pro stanovení FPTIC50 se připraví směs obsahující 480 μΐ pufru a 3052,8 μΐ vody. Tato směs sé míchá, dokud není homogenní, a pak se přidá 48 μΐ Ras peptidu. Směs se míchá a postupně se přidá 15,36 μΐ FPP a 3,84 μΐ [ HjFPP. Po opětovném promíchání se

37,5 μΐ testovací směsi a 2,5 μΐ DMSO roztoku (s testovanou koncentrací) testované sloučeniny postupně přidává do každé buňky polypropylenové mikrotitrační desky. Deska se pak 15 minut exponuje ultrazvukem při 37 °C, a pak 15 minut míchá na třepačce. Pomocí Beckman-Biomak 2000 se pak do každé buňky přidá 10 μΐ enzymu (rekombinant lidské famesyl-protein transfcrázy). Deska se pak inkubuje 20 min při teplotě místnosti, a pak se reakce ukončí přidáním 75 μΐ přerušovacího roztoku. 100 μΙ přerušené reakční směsi z každé buňky se pak pomocí Beckman-Biomak 2000 převede na Wallacovu desku. Potom se pomocí přístroje Wallac 1450 Microbeta (scintilační počítadlo) měří radioaktivita. Procento inhibice se vypočítá pomocí poměru ke kontrolnímu slepému pokusu.

Pro stanovení inhibice fatnesyl-transferázy se připraví testovací roztok obsahující 480 μΐ pufru, 3052,8 μ! vody a 240 μΐ DMSO. Tato směs se promíchá, dokud není homogenní, a pak se přidá 48 μΐ Ras peptidu. Směs se promíchána pak se přidá 15,36 μΐ FPP a 3,84 μΐ [^bH]FPP a směs se opět promíchá. 40 μΙ této testovací směsi se pak přidá do každé buňky Costar-polypropylenové mikrotitrační desky, do které byl před tím předložen suchý vzorek testované sloučeniny. Deska se pak 15 minut exponuje ultrazvukem při 37 °C, a pak 15 minut míchá na třepačce. Pomocí Beckman-Biomak 2000 se pak do každé buňky přidá 10 μΐ enzymu (rekombinant lidské farnesyl-protein transferázy). Deska se pak inkubuje 20 min při teplotě místnosti, a pak se reakce ukončí přidáním 75 μΐ přerušovacího roztoku. 100 μΐ přerušené reakční směsi z každé buňky se pak pomocí Beckman-Biomak 2000 převede na Wallacovu desku. Potom se pomocí přístroje Wallac 1450 Microbeta (scintilační počítadlo) měří radioaktivita. Procento inhibice se vypočítá pomocí poměru ke kontrolnímu slepému pokusu.

• · · ·

140

Tabulka uvádí získané výsledky:

Testovaná sloučenina	FTP inhibice IC50 v pmol	Aktivita COS buněk Inhibice zprac. Ras IC50 v pmol	Inhibice růstu buněk MAT test
Nádor, buňky IC50 v pmol	Norm. buňky IC50 v pmol
EX 1	>100	—
EX20. StepB	0.01-10			—-
EX21, StepB	0.01-10	—r	——	—.
EX 30	0.01-10	0	>50	>50
EX 31	0.01-10	0	12.5	18
EX 32-A	0.01-10	—-	-	——
EX 32-B	0.01-10	——	—--
EX32-C	0.01-10	——		—
EX 33	0.01-10	-—	*--
EX34	0.01-10	—	-—
EX36	0.01-10	0.01-10	1.6	>25
EX37, StepC	0.01-10	0.01-10	3.1	1.8
Ex38	0.01-10	0.01-10	——	—-
EX39. StepB	0.01-10			—
EX 39. Step C	0.01-10	0.01-10	<1.6	>25
EX 41	0.01-10	.—	—	—*
EX 43	001-10	——	-—	-—
EX 44	0.01-10		-—	—
EX 46	0.01-10			——
EX 47	0.01-10	——		—
EX 48	10-100		···*	——
EX 50	0.01-10			.—
EX 51	0.01-10	-—	—	—
EX 54	0.01-10	——	—	—
EX 55	0.01-10		——
EX 56	0.01-10			—-
EX56A	>100	—		——

Při přípravě farmaceutického prostředku obsahujícího sloučeniny v souladu s předkládaným vynálezem se používají pevné nebo tekuté farmaceuticky vhodné

9 9

9 nosiče. Pevné formy prostředku zahrnují prášek, tablety, granule, kapsle, oplatky s práškem a čípky. Prášky a tablety obsahují 5 až 70 % hmotn. aktivní složky. Vhodné pevné nosiče jsou známé a zahrnují uhličitan hořečnatý, stearát hořečnatý, mastek, cukr a laktózu. Pevné formy prostředku zahrnující prášek, tablety, granule, kapsle a oplatky s práškem se požívají jako pevná forma dávky vhodná pro orální podávání.

Pro přípravu Čípků se používají nízkotajíčí vosky jako glyceridy mastných kyselin nebo kokosové máslo a aktivní složka je v nich homogenně rozmíchána. Rozehřátá homogenní směs se nalije do vhodné formy, kde po ochlazení ztuhne.

Tekuté formy prostředku zahrnují roztoky, suspenze a emulze, např. vodné a propylenglykol-vodné roztoky pro podávání mimo trávicí soustavu. Tekuté prostředky zahrnují i roztoky pro nosní podávání.

Aerosolové prostředky vhodné pro vdechování zahrnují roztoky a prášky v kombinaci s farmaceuticky vhodným nosičem např. stlačeným plynem.

Dále jsou zahrnuty pevné prostředky určené těsně před podáváním k převedení do roztoku pro orální nebo mimostřevní podávání ve formě roztoků, suspenzí a emulzí.

Sloučeniny v souladu s předkládaným vynálezem lze podávat i přes kůži. Takové prostředky jsou ve formě mastí, pleťového mléka, aerosolu a emulze a podávají se prostřednictvím náplastí a zásobníků, což je v této oblásti známo.

Prostředek se s výhodou podává orálně. Farmaceutický prostředek je s výhodou ve formě jednotkové dávky. V této formě je prostředek rozdělen do jednotkových dávek s vhodným množstvím aktivní složky např. účinným množstvím pro dosažení potřebného efektu.

Množství aktivní látky v jednotce dávky prostředku je 0,1 mg až 100 mg, s výhodou mg až 300 mg.

Konkrétní použitá dávka se liší podle stavu pacienta a závažnosti léčené nemoci.

Stanovení vhodné dávky pro konkrétní případ není pro odborníka problém. Léčení obecně začíná menší dávkou, která je nižší než optimální množství. Následně se dávka « · · ♦ · · « • · · · • ·· ·· ♦ · · ♦ · · • · · · ♦ • · · · · · · • · · « ······» ·* · po malých krocích zvyšuje, dokud se nedosáhne za daných okolností optimální účinek. Denní dávku lze s výhodou rozdělit na několik částí podávaných během dne.

Množství a frekvence podávání sloučeniny v souladu s předkládaným vynálezem resp. její farmaceuticky vhodné soli se upraví podle posudku Ošetřujícího lékaře, který zváží věk, stav, velikost pacienta a povahu léčených příznaků. Doporučená dávka pro blokování rakovinného růstu při orálním podávám je 10 mg až 200 mg/den, s výhodou 10 až 100 mg/den ve dvou až čtyřech dávkách. Sloučenina je v tomto rozahu podávání netoxická.

Následují příklady farmaceutických prostředků obsahujících loučeniny v souladu s předkládaným vynálezem, ale nejsou omezením vynálezu.

Příklady farmaceutických prostředků

Příklad A - Tablety

č.	složka	mg/tableta	mg/tableta
1	aktivní sloučenina	100	500
2	laktóza - USP	122	113
3	kukuřičný škrob jako 10% hmotn. pasta ve vodě	30	40
4	kukuřičný škrob	45	40
5	stearát hořečnatý	3	7
Celkem	300	700

Způsob výroby

Položky 1 a 2 se 15 min mísí ve vhodném mísiči. Směs se pak granuluje s položkou 3. Vlhké granule se pak protlačují hrubým sítem (0,63 cm) a následně suší. Suché granule se prosejí a 10-15 min mísí s položkou 4. Pak se přidá položka 5 a míchání pokračuje ještě 1-3 min. Směs se stlačí na vhodnou velikost a strojově tabletuje.

♦ · · ·

143

Příklad B - Kapsle

č.	složka	mg/tableta	mg/tableta
1	aktivní sloučenina	100	500
2	laktóza - USP	106	123
3	kukuřičný škrob	40	70
4	stearát hořečnatý NF	Ί	7
Celkem	253	700

Způsob výroby

Položky 1,2 a 3 se 10-15 min mísí ve vhodném mísiči. Pak se přidá položka 4 a míchání pokračuje ještě 1-3 min. Směs se pak strojově plní do dvoudílných kapslí z tuhé želatiny.

Přestože byl předkládaný vynález popsán prostřednictvím konkrétních provedení, odborníkům v této oblasti jsou zřejmé jeho četné modifikace, které všechny spadají do rámce vynálezu.

Průmyslová využitelnost

Předkládaný vynález poskytuje postup pro inhibici farnesylproteintransferázy za použití nových tricyklických sloučenin, které inhibují abnormální růst buněk živých organismů včetně lidského těla, což lze využít např. při blokování rakovinného růstu.

Claims (19)

1. Sloučenina obecného vzorce 1.0 kde:

A a B jsou nezávisle vybrány ze skupiny, která obsahuje H, halogen nebo

C1-C6 alkyl skupinu;

Z je N nebo CH;

W je CH, CH₂, O nebo S. kde tečkovaná čára vedoucí k W je dvojná vazba, která je přítomna, když W je CH;

X je C, CH nebo N, kde tečkovaná čára spojující X a tricyklický systém je dvojná vazba, která je přítomna, když X je C;

R¹ je:

i) jedna ze skupin obecného vzorce:

nebo jejich disulfidový dimer.

4444 ·· ·

145 ii) skupina obecného vzorce:

iii) skupina obecného vzorce:

kde W, A a B jsou definovány výše;

iv) skupina obecného vzorce:

v) skupina obecného vzorce:

R⁸⁵ kde R⁸⁰je H nebo -C(O)OR⁹⁰, kde R⁹⁰je Cý alkylová a R⁸⁵ je C]_6 alkoxylová skupina;

·· ♦·· ·

146 vi) skupina obecného vzorce:

R* Ί I

R« (82.0) kde:(a)Tje ř

—•Ο“· O^-“ , -SO2- nebo jednoduchá vazba;

(b) x je 0, 1,2,3,4, 5, nebo 6;

(c) každé R^a a R^b jsou nezávisle H, aryl, alkyl, alkoxyl, arylalkyl, amino, alkylamino, heterocykloalkyl skupiny, -COOR⁶⁰, -N1I{C(O)}ZR⁶⁰ (kde z je 0 nebo 1), nebo -(CH)wS(O)_n,R⁶⁰ (kde w je 0,1,2 nebo 3, a m je 0, 1 nebo 2); nebo R^a and R^b společně mohou představovat cykloalkyl, N-O-alkyl, -O nebo heterocykloalkyl; kromě případu, kdy sé jedná o stejný atom uhlíku R^a není alkoxy, amino, alkylamino nebo -NH{C(O)}ZR⁶⁰, když R^b je alkoxy, amino, alkylamino nebo -NH{G(O)}ZR⁶⁰; a s výjimkou případu, kdy T je jednoduchá vazba a první atom uhlíku obsahuje R^a a R^b, potom R^a a R^b nejsou alkoxy, alkylamino, amino nebo -NHR⁶⁰; a (d) R⁹² je H, alkyl, aryl, aryloxy, arylthio, arylalkoxy, arylalkyl, heteroaryl nebo heterocykloalkyl skupiny;

R⁶⁰je H, alkyl, aryl nebo arakyl;

R⁴ je H nebo C 1.6 alkyl skupina;

R² je jeden z následujících zbytků: H, -C(O)OR⁶, -C(O)NR⁶R⁷, Ci_s alkyl, C₂-8 alkenyl,

C2.8 alkynyl, substituovaný (Cj-sjalkyl, substituovaný (C₂.8)alkenyl, substituovaný (C₂-8)alkynyI, kde jmenované substituované skupiny mají jeden nebo více následujících substituentů:

·· 9

147

i) aryl, arylalkyl, heteroarylalkyl, heteroaryl, heterocykloalkyl, B-substituovaný aryl, B-substituovaný arylalkyl, B-substituovaný heteroarylalkyl, B-substituovaný heteroaryl nebo B-substituovaný heterocykloalkyl, kde B je jedna z následujících skupin: Ci-ι alkyl, -(ClI₂)_nOR⁶, -(CH₂)_nNR⁶R⁷ a halogen;

ii) C3.6 cykloalkyl;

iii) -OR⁶;

iv) -SH nebo -S(O)_tR⁶;

v) -NR⁶R⁷;

vi) -N(R⁶)-C(O)R⁷;

vii) -N(R⁶)-C(O)NR⁷R¹²- viii) -O-QOjNR^⁷;

ix) -O-C(O)OR⁶;

x) -SO₂NR⁶R⁷;

xi) -N(R⁶)-SO₂R⁷;

xii) -C(O)NR⁶R⁷;

xiii) -C(O)OR⁶, a pokud R¹ je D, R² není H, a pokud R¹ je D a R² je Cm alkyl, substituenty na jmenované alkylové skupině nejsou substituenty 3), 4), 5), 9) nebo 13); D je -C(O)-CH2-R⁵, -C(O)O-R⁵ nebo -C(O)-NH-R⁵, kde R⁵ je pyridyl, pyridy 1 N-oxid, —N SO₂

Μ ···· • · • ·

148 ·· · • · f · · • ♦ · · · · · • · · · ·· ···· ·· · nebo piperidinylová skupina obecného vzorce:

kde R¹’je H, Cm alkyl, halogenalkyl nebo -C(O)-R⁹ kde R⁹ je Cm alkyl, Cm alkoxy skupina nebo -NH(R¹⁰) kde R¹⁰ je H nebo alkyl, nebo skupina -C(O)-R° představuje

R⁶, R⁷ a R¹² jsou nezávisle H, Cm alkyl, (C3.6)eykloalkyl, aryl, arylalkyl, heteroaryl, heteroarylalkyl, heterocykloalkyl, substituovaný (CM)alkyl, substituovaný (C;,.g)cykloalkyl, substituovaný aryl, substituovaný arylalkyl, substituovaný heteroaryl, substituovaný heteroarylalkyl nebo substituovaný haterocykloalkyl, kde jmenovaná substituovaná skupina má jeden nebo více následující substituenty: C1-4 alkoxy, arylalkyl, heteroarylalkyl, -NO2, C3.|o-alkoxyalkoxy, C3.6.cykl0alkyl, aryl skupiny, -GN, nitrofenyl, methylendioxyfenyl, heteroaryl, heterocykloalkyl skupiny, halogen, -OH, -C(O)R¹⁴, -C(O)NR^ÓR⁷, -N(R⁶)C(O)R¹⁴, -S(O)tR¹⁴ nebo -NR⁹⁵R¹⁵; za předpokladu, že R⁶, R⁷ a R¹² nejsou -CH₂OH nebo -CH₂NR⁹⁵R¹⁵ kde R⁶, R⁷ nebo R¹² je skupina přímo vázaná k heteroatomu, a dále za předpokladu, že R⁶ není H u skupin iv) a ix), a R⁷ není H u skupiny vi);

jestliže jsou R^Ď a R⁷ vázány ke stejnému atomu dusíku, s výhodou tvoří R⁶ a R⁷ společně s atomem dusíku 5 až 7 členný heterocykloalkylový kruh, který s výhodou obsahuje O, NR⁶ nebo S(O)_t, kde t je 0,1 nebo 2;

jestliže jsou R a R vázány ke stejnému atomu dusíku, s výhodou tvoří R a R společně s atomem dusíku 5 až 7 členný heterocykloalkylový kruh, který s výhodou obsahuje O, NR⁶ nebo S(O)_t, kde t je 0, 1 nebo 2;

R⁹⁵ a R¹⁵ jsou nezávisle H, alkyl, aryl nebo arylalkyl skupiny;

R¹⁴ je Cm alkyl, aryl, nebo arylalkyl skupiny;

n = 0, 1, 2, 3 nebo 4; a t je 0, 1 nebo 2;

nebo jejich farmaceuticky vhodné soli.

···· ·· ·

149

(2) substituovaná alkylskupina; (3) alkylskupina; (4) cykloalkylskupina; (5) heteroarylalkylskupina; a (6) arylalkylskupina, kde jmenovaná arylskupina je substituovaná.

2. Sloučenina podle nároku 1, kde pro R¹ platí:

(a) T je -C(O)-, -SO₂ nebo -C(O)-C(O)-;

(b) x je 0, 1 nebo 2;

(c) R^a a R^b j sou nezávisle vybrány ze skupiny, kterou tvoří (1) H; (2)NH-(CO)Z-R⁶⁰, kde z je 0 nebo 1 a R⁶⁰ je alkyl; (3) -(CH)wS(())_niR⁶⁰, kde w je 0,1, 2 nebo 3, m je 0,1,2 a R⁶⁰ je alkyl; (4) alkyl; nebo (5) C|.(, alkoxyskupina; nebo (6) R^a a R^b dohromady reprezentují cykloalkyl; a (d) R⁹² je vybrán ze skupiny, kterou tvoří (1) H; (2) aryl; (3) substituovaný aryl; (4) arylalkylskupina; (5) aryloxyskupina; (6) arylthioskupina; (7) alkylskupina; (8) heteroarylskupina; (9) substituovaná heteroarylskupina; (10) substituovaná heteiOcyklóalkylskupma; nebo (11) substituovaná alkylskupina; a

R² je vybrán ze skupiny, kterou tvoří (1) -C/OjNR^R.⁷ a (2) substituovaná alkylskupina, kde substituentem je -C(O)NR⁶R⁷; a pro jmenované R² skupiny jsou R⁶ a R⁷ vybrány ze skupiny, kterou tvoří (1) H;

3. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je skupina D, kde D je -C(O)-CH2-R⁵,

-C(O)-O-R⁵ nebo -C(O)-NH-R⁵, kde R⁵ je pyridylová skupina, pyridyl-N-oxid skupina, /---\ —N S0₃ W nebo pyperidinyl skupina obecného vzorce t

φ · · ·Φ·

150 kde R¹¹ je H, C |.₆alkyl, halogenalkyl skupiny nebo -C(O)-R⁹, kde R⁹ je Cpealkyl, C]_6alkoxy skupiny nebo -NHR¹⁰. kde R¹⁰ je 11, alkylskupina nebo skupina vzorce -C(O)-R⁹ představuje acylový zbytek přírodní aminokyseliny.

4. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je skupina 101.0; 102.0; 103.0; 104.0; 105.0;

106.0; 107.0; 108.0; 109.0; 110.0; 112.0; 113.0; 115.0; 117.0; 118.0; 119.0; 120.0;

121.0; 122.0; 123.0; 124.0; 125.0; 127.0; 128.0; 129.0; 131.0; 132.0; 135.0; 136.0;

137.0; 138.0; 139.0; 140.0; 141.0; 142.0; 143.0; 145.0; 146.0; 147.0; 148.0; 149.0; '

150.0; 151.0; 152.0; 153.0; 154.0; 155.0;156.0; 157.0; 158.0; 159.0; 160.0; nebo

161.0.

5. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je vybrán ze Skupiny, kterou tvoří • 2

6. Sloučenina podle nároku 1, kde R je vybrán ze skupiny, kterou tvoří (84.0) kde R⁶⁵ je vybrán ze skupiny, kterou tvoří 201.0; 202.0; 203.0; 204.0; 205.0; 206.0;

207.0; 208.0; 209.0; 210.0; 211.0; 212.0; 213.0; 214.0; 215.0; 216.0; 217.0; 218.0;

219.0; 220.0; 221.0; 222.0; 223.0; 224.0; 225.0; 226.0; 227.0; 228.0; 229.0; 230.0; nebo

231.0; nebo • · 4 ·

151

R² je vybrán ze skupiny, kterou tvoří CH₃(CH2)3-, C6H5CH2-,CH₃O(CH2)2-,

CH₃S(CH₂)2-, CH₃O(CH₂)₃-, n-C₃H₇O(CH2)2-, CH₃CONI 1(CH₂)₄-, -CH₂OH, C(O)OC₂H₅,

7. Sloučenina podle nároku 4, kde R² je vybrán ze skupiny, kterou tvoří kde R⁶⁵ je jedna z následujících skupin: 201.0; 202.0; 203.0; 204.0; 205.0; 206.0; 207.0; 208.0; 209.0; 210.0; 211.0; 212.0; 213.0; 214.0; 215.0; 216.0; 217.0; 218.0; 219.0; 220.0; 221.0; 222.0; 223.0; 224.0; 225.0; 226.0; 227.0; 228.0; 229.0; 230.0; nebo 231.0.

8. Sloučenina podle kteréhokoli nároku 1 až 7, kde A je H nebo halogen, B je halogen a ZjeN.

9. Sloučenina podle nároku 8, kde A je H a B je Cl, nebo A je Br a B je Cl.

10. Sloučenina podle nároku 9, kde W je -CH2-.

11. Sloučeniy jmenované v Příkladu 20, Krok B, Příkladu 21, Krok B, Příkladech 30,

31,32, 32-A, 32-B, 32-C, 33,34, 36, 37, 38, 39 Krok B, Příkladu 39, Krok C, Příkladech 41, 43, 44, 46, 47, 50, 51, 54, 55, nebo 56 Krok B.

12. Způsob inhibice nadměrného růstu buněk v yznačující s e tím, že zahrnuje podávání účinného množství sloučeniny podle nároku 1.

• · · · ·· ·

152

13. Způsob podle nároku 12 v y znač u j ící se t í m , že inhibované buňky jsou nádorové buňky s expresí aktivivaného ras onkogenu.

14. Způsob podle nároku 12 vyznačuj i c í se t i m , že inhibované buňky jsou buňky nádoru slinivky břišní, rakovinné buňky plic, buňky při leukémii kostní dřeně, rakovinné buňky folikulu štítné žlázy, myelodyspatické nádorové buňky, rakovinné buňky kůže, rakovinné buňky močového měchýře nebo rakovinné buňky tlustého střeva.

15. Způsob podle nároku 12 v y z n a č u j í c í se ti m , že inhibice nadměrného růstu buněk je inhibici farnesyl-proteinové transferázy.

16. Způsob podle nároku 12 vyznačující se tím , že se jedná o inhibici nádorových buněk, kde je Ras-protein aktivován onkogenní mutací genu jiného než Ras-genu.

17. Farmaceutický prostředek pro inhibici nadměrného růstu buněk vyznačující s e t í m , že obsahuje účinné množství sloučeniny podle nároku 1 ve spojení s vhodným farmaceutickým nosičem.

18. Použití sloučeniny podle nároku 1 vyznačující s e tím , že tato sloučenina inhibuje nadměrný růst buněk.

19. Použití sloučeniny podle nároku 1 v y z n a č u j í c í se t i m , že se tato sloučenina používá pro přípravu léků pro inhibici nadměrného růstu buněk.