CZ302775B6 - Substituovaný benzimidazol - Google Patents

Abstract

Rešení popisuje benzimidazolové slouceniny vzorce I, které se používají pro profylaxi a lécení nemocí, na jejichž prubeh má vliv zvýšená aktivita NF.sub.k.n.B, napr. astma, revmatická artritida, osteoartritida, Alzheimerova choroba, rakovinné onemocnení, srdecní infarkt, atd.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových substituovaných benzimidazolů, způsobů jejich výroby a využití těchto sloučenin jako léčiv.

Dosavadní stav techniky

V přihlášce WO 94/12478 byly mimo jiné popsány benzimidazolové deriváty, které inhibují agregaci krevních destiček. NF_kB je heterodimemí transkripční faktor, který může aktivovat geny, které mimo jiné kódují proinflamatomí cytokiny jako jsou IL-1, IL-2, TNF„ nebo IL-6.

NF_kB se nachází v buněčném cytosolu, kde je komplexován sjeho přírodně se vyskytujícím inhibitorem I_kB. Stimulace buněk, například pomocí cytokinů, vede k fosforylaci a konečné proteolytické výstavbě I_kB. Tento proteolytický rozklad vede k aktivaci NF_kB, který nakonec migruje do buněčného jádra a tam mnohonásobně aktivuje proinflamatorické geny.

2o Při onemocněních jako jsou revmatická artritida (při zánětech), osteoartritida, astma, srdeční infarkt, Alzheimerova nemoc nebo arteroskleróza je NF_kB aktivován více než za normálního stavu. NF_kB je také využíván při rakovinové terapii, kde se nasazuje pro zesílení léčebných účinků cytostatik. Bylo prokázáno, že léčiva jako jsou glukokortikoidy, salicylát nebo soli zlata, které se nasazují při revmatické terapii, zasahují inhibičně v různých etapách do NF_kB aktivova25 ných signálových cest nebo interferují přímo při transkripci genů.

Prvním krokem jmenované signálové kaskády je rozklad I_kB. Tato fosforylace je regulována pomocí specifické I_kB kinázy. Až dosud nejsou známy žádné inhibitory, které by specificky inhibovaly I_kB-kinázu.

Během snahy o přípravu aktivních sloučenin pro léčení revmatické artritidy (při zánětech), osteoartritidy, astmatu, srdečního infarktu, Alzheimerovy nemoci, rakovinového onemocnění (zesilování cytotoxické terapie) nebo atherosklerozy bylo nalezeno, že benzimidazoly podle tohoto vynálezu silně a specificky inhibují I_kB kinázu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je substituovaný benzimidazol vzorce I

a/nebo stereoizomemí forma sloučeniny vzorce I a/nebo fyziologicky přijatelná sůl sloučeniny vzorce I, přičemž ve vzorci I

R? znamená radikál vzorce II

ve kterém

D znamená -C(O)-,

R^s znamená vodík nebo (C|-C₄)-alkyl,

R^; l. charakteristický radikál nativní α-aminokyseliny zvolené ze souboru sestávajícího io z valinu, leucinu, methioninu, a histidinu,

2. (C|-C₆)-alkyl, ve kterém je alkyl přímý a mono- substituován

2.1 arylem, kde aryl je aromatický uhlíkatý radikál mající 6 až 14 uhlíkových atomů v kru15 hu a zvolený ze souboru sestávajícího z fenylu, l-naftylu a 2-naftylu, přičemž aryl je nesubstituován nebo substituován jedním, dvěma nebo třemi stejnými nebo odlišnými radikály ze souboru sestávajícího z (C,-C₈)-alkylu, (C,-C₈)-alkoxy, halogenu, nitro, amíno, trifluormethylu, hydroxylu, kyano, hydroxykarbonylu, aminokarbonylu, fenylu fenoxy,

2.2 heteroary lem majícím 5 až 14 kruhových členů, kde heteroaryl je radikál zvolený ze souboru sestávajícího z pyrrolu, thiofenu, imidazolu, benzothioťenu, benzimidazolu, 1,3,4-oxadiazolu, pyridinu, pyrim id inu, indolu a chinolinu, přičemž heteroaryl je nesubstituován nebo mono-substituován halogenem,

2.3 OR¹¹,

2.4 -CN,

2.5 -S(O)_X-R, kde x znamená nulu, 1 nebo 2,

2.6 -N(R)₂,

2.7 (C—C₆)-cykloalkylem,

2.8 radikálem vzorce

ve kterém

R¹¹ znamená

a) atom vodíku,

b) (C,-C₆>-alkyl, kde alkyl je nesubstituován nebo rnono-substituován . ? CZ 302775 B6

1. arylem, kde aryl má výše definovaný význam a je nesubstituován,

2. ~N-(C_t-C₆)_n-alkylem, kde n znamená celé číslo 1 nebo 2 a alkyl je nesubstituován nebo mono-substituován halogenem,

3. -O-(C|-C6)-alkylem,

c) aryl, kde aryl má výše uvedený význam a je nesubstituován nebo substituován to výše uvedeným způsobem,

d) heteroaryl, kterým je morfolin nebo imidazol

Z znamená 15

1. 1,3,4-oxadiazol, kde 1,3,4-oxadiazol je nesubstituován nebo mono-substituován -NHC(O)-(Ci-C4)-alkylem,-NH-CÍOý-NH-fCj-C^alkylem,

2. (C i-C₆)-alkyl, kde alkyl je přímý a nesubstituován nebo mono-substituován -OH, nebo

3. -CiOý-R'. kde

R¹⁰ znamená I. -OR¹¹,

2. -N(R^ll)₂, přičemž každý z ostatních substituentů R¹, R² a R⁴ znamenají atom vodíku,

R⁵ znamená atom vodíku,

R⁶ znamená pyridinyl, který je nesubstituován nebo substituován -NH-JCi-Cíj-alkylem, NHfenylem, -NH-(Cr-C6)-cykloal kýlem.

Sloučeniny obecného vzorce I a/nebo stereoizomemí formy sloučeniny obecného vzorce 1 a/nebo fyziologicky přijatelné soli sloučenin obecného vzorce í mohou být připraveny tak, že

a) sloučenina obecného vzorce IV,

R’ kde Pg je vhodná chránící skupina (např. methylester), amidová skupina nebo hydroxyskupina a Z, R⁸ a R⁹ jsou definovány stejně jako u sloučeniny obecného vzorce II se nechá reagovat s chloridem kyseliny nebo aktivovaným esterem sloučeniny obecného vzorce III

-3CZ 302775 Β6 kde Dl označuje COOH nebo sulfonylhalogenovou skupinu a R' a R^h jsou definovány stejně jako ve sloučenině vzorce 1, v přítomnosti báze nebo případně v roztoku bezvodého rozpouštědla a po odštěpení chránící skupiny se převede na sloučeninu I, nebo

b) sloučenina obecného vzorce IVa

kde R8 a R9 jsou definovány stejně jako ve vzorci II a E označuje N-aminochránicí skupinu, se připojí přes její karboxylovou skupinu a spacer L na polymerní pryskyřici obecného vzorce PS, čímž vznikne sloučenina obecného vzorce V,

která se po selektivním odštěpení chránící skupiny E nechá reagovat se sloučeninou vzorce III, kde R^s a R⁶ jsou definovány stejně jako ve vzorci 1, v přítomnosti báze nebo popřípadě v bezvodých rozpouštědlech za vzniku sloučeniny vzorce VI,

(VI), a sloučenina vzorce VI se po odštěpení od nosiče převede na sloučeninu vzorce I, nebo

c) se sloučenina vzorce V po selektivním odštěpení chránící skupiny E nechá reagovat se sloučeninou vzorce VII,

kde Dl je -COOH nebo sulfonylhalogenová skupina a RX je halogen a RY je zbytek -NO₂ nebo -NHE a E je chránící skupina, za vzniku sloučeniny vzorce VIII

-4CZ 302775 B6

a na závěr se sloučenina vzorce VIII nechá reagovat se sloučeninou vzorce IX NH₂-R⁶ (IX), kde R⁽ je stejné jako v definici sloučeniny vzorce I, za vzniku meziproduktu obecného vzorce Via,

a poté se meziprodukt vzorce Via buď převede po odštěpení od nosiče na sloučeninu vzorce I nebo se např. působením tributylfosfinu redukuje na sloučeninu VI a po odštěpení od nosiče se převede na sloučeninu vzorce I, nebo

d) se sloučenina vzorce I převede na fyziologicky přijatelnou sůl.

Podle varianty provedení a) se kyselé funkce sloučeniny vzorce IVa opatří chránicí skupinou Pg, přičemž tato selektivní derivatizace karboxylových kyselin se provádí pomocí metod popsaných v Houben-Weyl „Methoden der Org. Chemie“, díl 15/1. Podle varianty způsobu výroby b) se aminofunkce výchozích sloučenin vzorce IVa opatří chránicí skupinou E, přičemž tyto selektivní derivatizace aminoskupiny se provádí podle metod popsaných v Houben-Weyl „Methoden der Org. Chemie“, díl 15/1.

Jako vhodné chránicí skupiny Pg jsou zejména použitelné chránicí skupiny karboxylové funkce, např. chránicí skupiny alkylesterového typu, jako třeba methyl- ethyl-, terc-butyl -, isopopyl-, benzyl-, fluorenylmethyl-, allyl—, aryl esterového typu, jako třeba fenyl-, amidového typu jako třema amid- nebo benzhydry lamin. Jako vhodné chránicí skupiny E se používají především N~ chránicí skupiny používané v peptidové chemii, například chránicí skupiny urethanového typu, jako třeba benzyloxykarbonyl (Z), terc-butoxykarbonyl (Boc), 9-fluorenylmethoxykarbonyl (Fmoc) a ally loxy karbonyl (Aloe) nebo typu amidu kyselin, obzvláště formyl, acetyl nebo trifluoracetyl nebo alkylového typu jako třeba benzyl.

Jako obzvláště vhodná se také osvědčila (trimethylsilyl )ethoxy karbony lová (Teoc) skupina 35 (P. Kocienski, Protecting Groups, Thieme Verlag 1994).

Jako výchozí sloučeniny k přípravě benzimidazo lových derivátů vzorce III slouží především 2,3a 3,4-diaminobenzoová kyselina a aryl- nebo heteroaryl aldehyd, které se spolu nechají reagovat v přítomnosti nitrobenzenu jako rozpouštědla při teplotě 145 °C. Dále byly jmenované kyseliny nechány reagovat s methyl- nebo ethy lim idátem, získaným Pinnerovou reakcí z odpovídajících aryInitrilů nebo heteroarylnitrilů.

Ke kondenzaci sloučenin vzorce IV se sloučeninami vzorce III se s výhodou používají dobře známé kaplovací metody z oboru peptidové chemie (viz např. Houben-Weyl, Methoden der Orga-5 CZ 302775 B6 nisehen Chemie, díl 15/1 a 15/2, Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 1974). Jako kondenzační Činidlo nebo kaplovací činidlo přicházejí v úvahu sloučeniny jako jsou karbonyldiimidazol, karbodiimidy jako třeba dicyklohexylkarbodiimid nebo diisopropylkarbodiimid (DIC), O((kyano(cthoxykarbonyi)meihylcn)amino)-N,N.N',N''tetramcthyluroniuiTi-letrat1uorborát (TOTLI) nebo anhydrid propanfcsfonové kyseliny (PPA).

Kondenzace mohou být provedeny za standardních podmínek. Při kondenzacích je nezbytné pravidlo, že přítomná nereagující aminoskupina musí být ochráněna reversibilní chránící skupinou. Totéž platí o karboxy lových skupinách, které se nezúčastňují na reakci, jež se převádí na alky 1lo estery mající 1 až 6 uhlíkových atomů, benzy lester nebo terc-butylester. Chránění aminokyseliny můžeme ušetřit, když použijeme aminoskupinu ve formě předstupně jako je nitroskupina nebo kyanoskupina a poté se po kondenzaci hydrogenací vytvoří aminoskupina. Po kondenzaci se existující chránící skupiny odštěpí odpovídajícím způsobem. Například NCb skupiny (guanidinové chránící skupiny u aminokyselin), benzyioxykarbonylové skupiny a benzylové skupiny v benzyl esterech mohou být odhydrogenovány. Chrániči skupiny terc-butyl ového typu se odštěpují kysele, zatímco 9—fl uo re ny I methy loxy karbony! o vý zbytek může být odstraněn sekundární aminy.

Polymemí nosič PS znázorněný ve vzorcích V a VI je příčně zesíťovaná polystyrénová

2o pryskyřice se spojovacím řetězcem označeným jako L. Tento spojovací řetězec nese vhodnou funkční skupinu, například amin, pryskyřice je pak známa například jako Rinkova-amidová pryskyřice, nebo nese hydroxyskupinu, což je Wangova pryskyřice nebo Kaiserova oximová pryskyřice. Alternativně mohou být použity další polymemí nosiče jako je sklo, bavlna nebo celulóza s různými spojovacími řetězci L.

Spojovací řetězec L je připojen kovalentně na polymemí nosič a dovoluje reversibilní, amidické nebo esterové spojení se sloučeninou vzorce IVa, které během dalších přeměn na vázané sloučenině vzorce IVa zůstává stabilní; avšak za silně kyselých reakčních podmínek, např. mícháním s kyselinou trifluoroctovou, se skupina nacházející se na spojovacím článku opět odštěpí.

Odštěpení požadované sloučeniny obecného vzorce I od spojovacího řetězce může být provedeno v různých stupních reakčního schématu.

Příklady provedení vynálezu

A. Obecný postup připojování chráněných aminokyselin vzorce IVa k pevnému nosiči postupem b):

4o Syntéza byla prováděna v reaktorech s reakčním objemem 15 ml. Každý reaktor byl naplněn s 0,179 g Rink-Amid-AM pryskyřice (Fmoc-Rink-Amid AM/Nova-Biochem; zatížení 0,56 mmol/g, to jest 0,1 mmol/reaktor). Kvůli odštěpení Fmoc-chránicí skupiny od pryskyřice byl do každého reaktoru nadávkován 30% piperidin/DMF roztok a směs byla míchána 45 minut. Na závěr byla směs zfiltrována a pryskyřice byla promyta třikrát s d i methyl formám idem (DMF).

Ke spojování chráněných aminokyselin na předem připravenou pryskyřici bylo přidáno 0,5 molární roztok odpovídající Fmoc-aminokyseliny (0,3 mmol v DMF), roztok HOBt (0,33 mmol v DMF) a roztok DIC (0,33 mmol v DMF) a směs byla míchána 16 h při teplotě 35 °C. Na závěr byla pryskyřice několikanásobně promyta s DMF.

K přezkoušení kaplingu byl odebrán jeden kužílek pryskyřice a byl podroben KAISER testu, ve všech případech byl test negativní.

Odštěpení Fmoc-chránicí skupiny bylo provedeno podle výše uvedeného postupu pomocí 30% roztoku piperidin/DMF.

-6CZ 302775 B6

Pro kapling benzimidazolových karboxylových kyselin byl nadávkován OJ molámí roztok odpovídající 4— nebo 5-substituované kyseliny (0,4 mmol v DMF), 0,5 molámí roztok DIPEA (0,6 mmol v DMF) a směs byla 16 hod míchána při teplotě 40 °C. Na závěr byla pryskyřice pro5 myta několikanásobně pomocí DMF.

Kvůli kontrole reakce byl odebrán jeden kužílek pryskyřice a byl podroben KAISER testu.

K odštěpení požadované látky od pevného nosiče byla pryskyřice několikanásobně promyta ío dichlormethanem. Poté byl přidán štěpící roztok (50% dichlormethan a 50% směs z 95% TFA,

2% H2O a 3% triisopropylsilanu) a směs byla míchána 1 h při teplotě místnosti. Směs byla zfiltrována a filtrát byl odpařen do sucha. Zbytek byl převeden do diethyletheru a zfiltrován.

Pevný zbytek obsahuje požadovaný produkt většinou ve vysoké čistotě nebo může být čištěn například pomocí preparativní vysokotlaké kapalinové chromatografie na reverzní fázi (Eluční činidlo: A:H2O/0J% TFA, B: acetonitri 1/0,1% TFA). Lyofilizace získaných frakcí poskytla požadovaný produkt.

Příprava fyziologicky přijatelných solí ze sloučenin obecného vzorce l popřípadě z jejich stereo20 izomerů se provádí známým způsobem. Karboxylové kyseliny tvoří stabilní alkalické soli, soli alkalických zemin popř. substituované amoniové soli reakcí s bazickými činidly jako jsou hydroxidy, uhličitany, hydrogenuhličítany, alkoholáty popř. amoniak nebo organické báze, například trimethyl- nebo triethylamín, ethanolamin nebo triethanolamin nebo bazické aminokyseliny jako jsou Lysin, omithin nebo arginin. Pokud sloučeniny obecného vzorce I obsahují bazické skupiny, mohou poskytovat se silnými kyselinami stabilní adiční solí kyselin. Zde přicházejí v úvahu anorganické popř. organické kyseliny jako jsou chlorovodík, bromovodík, kyselina sírová, kyselina fosforečná, kyselina methansulfonová, kyselina benzensulfonová, kyselina p-toluensulfonová, kyselina 4—brombenzensulfonová, kyselina cyklohexylamidosulfonová, kyselina trifluormethylsulfonová, kyselina octová, kyselina šťavelová, kyselina vinná, kyselina jantarová nebo kyselina trifluoroctová.

Vynález popisuje také léčiva, vyznačující se tím, že jako aktivní látku obsahují sloučeninu obecného vzorce I a/nebo fyziologicky přijatelnou sůl sloučeniny obecného vzorce 1 a/nebo popřípadě stereoizomemí formu sloučeniny obecného vzorce 1, společně s farmaceuticky vhodným a fyzio35 logicky přijatelným nosičem, přídavnou látkou a/nebo další aktivní a pomocnou látkou.

Na základě farmako logických vlastností se sloučeniny podle tohoto vynálezu hodí pro profylaxi a terapii takových onemocnění, na jejichž průběh má vliv zvýšená aktivita LB kinázy. Ktěm patří například astma, revmatická artritida (pří zápalu), osteoartritida, Alzheimerova nemoc, rako40 vinné onemocnění (potenciování cytotoxických látek), srdeční infarkt, srdeční nedostatečnost, akutní koronární syndrom (nestabilní angína pectoris), septický šok, akutní a chronické nervové selhání, mrtvice nebo atherosklerosa.

Léčiva podle tohoto vynálezu je obecně možné podávat orálně nebo parenterálně. Rektální, inha45 lační nebo transdermální podávání je také možné.

Vynález se také zabývá způsobem výroby léčiv, vyznačujícím se tím, že se vytvoří vhodná dávková forma tak, že se spojí alespoň jedna sloučenina obecného vzorce I společně a farmaceuticky vhodným a fyziologicky přijatelným nosičem a popřípadě s další vhodnou aktivní látkou, prídav50 nou látkou nebo pomocnou látkou.

Vhodné pevné nebo galenické lékové formy představují např. granule, prášky, dražé, tabletové (mikro)kapslc, čípky, sirupy, šťávy, suspenze, emulze, kapky nebo injektovatelné roztoky, stejně jako preparáty s prodlouženým uvolňováním aktivní látky, při jejichž přípravě se používají obvyklé pomocné látky jako jsou nosiče, rozrušovací činidla, pojivá, povlakotvomé látky, bobt-7 CZ 302775 B6 nací činidla, klouzky nebo mazadla, chuťové látky, sladidla a rozpouštědla. Jako hojně používané pomocné látky lze jmenovat uhličitan hořečnatý, oxid titaničitý, laktosu, mannitol a další cukry, talek, želatinu, škrob, celulózu a její deriváty, živočišné a rostlinné oleje jako jsou rybí tuk, slunečnicový olej, podzemnicový olej nebo sezamový olej, polyethylenglykol a rozpouštědla jako jsou sterilní voda a jednoduché nebo vícenásobné alkoholy jako je glycerín.

S výhodou se farmaceutické preparáty připravují a podávají v takových dávkových formách, kde každá jednotka obsahuje jako aktivní složku známé množství sloučeniny vzorce I podle tohoto vynálezu. U tuhých dávkových forem jako jsou tablety, kapsle, dražé nebo Čípky může být tento io obsah až 1000 mg, s výhodou od 50 do 300 mg a u injektovatelných roztoků v ampulové formě až 300 mg, s výhodou 10 mg až 100 mg.

Při léčení dospělých, 70 kg těžkých pacientů, se indikuje podle účinnosti sloučeniny vzorce I podle tohoto vynálezu, denní dávka mezi 20 mg a 1000 mg aktivní látky, s výhodou 100 mg až is 500 mg. Podle okolností mohou být podávány vyšší nebo nižší denní dávky. Podávání denní dávky může být prováděno pomocí jedné dávkové formy nebo pomocí několika menších dávek několikrát denně v odpovídajících intervalech.

Koncové produkty byly určovány pomocí hmotově-spektroskopických metod (FAB, ESI-MS). 20 Teplotní údaje jsou uvedeny ve stupních Celsia, RT označuje pokojovou teplotu (22 až 26 °C).

Použité zkratky jsou bud¹ vysvětleny nebo odpovídají obvyklým konvencím.

Příklad obecného postupu provedení podle varianty b) HPLC (RP 18, UV 210 nm): gradient 0 až mín, B = 5 až 75% (A = 100% H₂O/0,l% trifluoroctová kyselina, B = 100% aceton itri 1/0,1% 25 trifluoroctová kyselina).

V tabulce 1 jsou uvedeny příklady sloučenin připravených analogicky podle obecného postupu provedení varianty b).

-8CZ 302775 B6

TABULKA 1

Přllttad	Struktura	Sumární vmrac	MS (M+ H)	Posil
1	o-°S				cfcirilni	C24H2JN5O4	446,12	b)
	Τ'		Γ }— ' N	O*
2	cc				chirální	C22H18EN5O2	403,89	b)
	0
	0	Ct	-N y- “N
3					chirální	CaHjeFsNjOz	453,90	b)
			o	—<	O
4	$ -o				chlrilni	C» H24N4Oe	476,1	b)
	*γτ	r°s
	I OS		0		~Cz
5	ΥΠ	,0 ' 0			cbirilni	CaH,«F2N40i	422,03	b)
	F	'N\	JA*	N N	Ό
6		ΐ.0 x 0			cbirilni	CaHtTCtfWa	421,88 419,94	b)
				,N	/=\
				-7 •N	V?

Přiklad	Struktura	Sumární viorcc	MS (M+ H)	Poxn.
7	'OCO		chirální /=\ v__y	C22H17FN4O3	403,87	b)
8			chirální	C23H1BF3N3O2	453,91	b)
9	o'		chirální	C22 His Ng O4	430,84	b)
	o		N <=-, z
10	OH o^/ 0			C22 H22 N4 O3	389,87	b)
		o
11	O 5 0		chirální	C20H17N5O2S	391,79	b)
	I I		TT z/ n v—y
12	Ύ		chirální	Cs, H,a Ne O2	387,22	b)
	VOr
13	s .		I chirální	C19 H,8 N5 Os	349,79	b)
	►V<Ys. JC, T i		}-v· //H *N n—y

- 10CZ 302775 B6

PMkbd	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Porn.
14	A. “ VAco-o	CaHuNjO.	430,04	b)
15	chirílni Ύ'ΧΟ'Ο	Cm H21 N5 O2	435,89	b)
16	N<$S chirální M. V-ÁCO-O	C23 Hia Ne O2	410,4352	b)
18	chirální	CaHasNsOz	392,18	b)
19		C22 H17 Ns O2	383,86	b)
20		CaHaNeOj	437,10	b)

Přílttad	Struktura	Sumární vzorec	MS <M+ H)	pozn.
21	HO	Br		chirální	C22 H17 ΒΓ2 Ns O3	559,94 561,82	b>
		A -
		Pn	^CZ	O
22				chirální	C24 Ηϊ3 Ns O<	446,12	b)
		0	nz	-Cy
23		3			C32 Hi# F N5 Oj	403,96	b)
	c	C7XH3~
24		.-O	chirální	CaHnFjNjO,	454,08	b)
	F	X (	^r'N\ ^Λ-Ζ	vy
25	Q Tf	ν-Νγ° u	chirální x>	CajH„FaN5Oa	453,99	b)
	F^^F
26		Á N	λ	chirální	Cjs Hj» N5 O5	476,17	t>)
	cn,	ι/γ '
	°x	rr í		/=^
		LJ 1		Vy
		k

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Porn.
27	chirální Λυ XX	Ca H17 F2 Ne O2	421,31	b)
28	í? chirální χΧ5κ>	Ca Η,» Cl Nj 02	419,94	b)
29	JJ chirální	CaHiaFŇjOj	403.80	b)
30	{? chirální LX ΤΌ &	Ca Hie N« O4	431,07	b)
31	CXtYC	Ca Hit Ns O2	383,74	b)
32	chirální Cj LX/“Gn Tf F-^F	C23 Hie F3 N5 O2	453.97	b)

- 13CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
33	j? chirilnf 0	Ca Hia Ne O<	430,83	b)
34		Ca Ha Ns O2	389,95	b)
35	r? chirální jTN*T° Cr ČX/O	CaHnNjOíS	392,20	b)
36	f? chirální «Α-γ ď άκ>	Ca HiaNeOz	387,04	b)
37	j? chirální hK\z'N'\zř°	Cte Ηιβ N5 O2	349,98	b)
38	9 0 chirální MOylQj (XXCč	Ca Ηιβ NsO4	429,74	b)

- 14CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
39	.A-*	<^řO	chirální	0» H21 Nj Oj	435,90	b)
	§	(A	N /=\ rA-/
40	UJ	^Nxťítf-C o	chirální >	Ch Hu Ne O2	410,44	b)
41	ΗιΝ^^γ' T JT Br	•ó	chirální JO	Ca Hir Bfa N5 O3	559,99 561,85	b)
42		ρχ	chirální	ChHh NjOa	391,83	b)
43	<x		9 chirální NH, ρ χΑι	ChHuFNsOj	404,17	b)
44	o-c	s	ff chirální F	CbH„FN»O2	404,08	b)
45	<K	£	2 chírálitf Y^nh, XX,	CaH,,FNsOi	403,68	b)

- 15CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	pozn.
46	9 chirální	C>2& H23 Ní Oj	462,18	b)
47	o chirální ^T NHj <xó Av o	C22 Hu Na O4	431,03	b)
48	Ψ	Cn Η™ Na O2	411,1	b)
49	9 chirální °Τ“τ · <ΧΟ Χγ	Ο» Η» Nj Q3	489,93	b)
50	í? chirální °VN T'^ <><o 5'	C24 H19 Ns Oj S	442,1	b)
51	x5 Gr	C24H1SCI NsOjS	475,98	b)
52	° chirální o-có X	C23 H21 Ns Os	416,27	b)

- 16CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
53	chirální QCO +7	CaHuCINjOz	421,88 419,84	b)
54	9 chirálnf <>-OÓ JO	C22 Hu Cl Ne O2	421,91	b)
55	9 chirálnf O-C- '7	CsjHjoNeOs	400,94	b)
56	O chirálnf o-cS^d.	C22 Hi9INsO2	510,72	b)
57	/ \ chirálnf {XÓ^·	C22 Hz2 N4 O3	389,85	b)
58	o JL O-OO^o	c!4h»n4O3	411,88 413,14	b)
59	ff chirálnf VM'-. Ο-ΟΟ+φ	C24 H21 N3 Oj	412,01	b)

- 17CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
60	lf chirální o^O v, α	Ca Hit CI2 Ng O2	456,02 454,13	b)
61	O chirální ocíu,	Ca H2i Ng 02	400,14	b)
62	O chirální y nh, O-CÓX	Ca H27 N5 O2	406,21	b)
63	Q chirální O-<Q 5	Ca Ha Ng Oj	406,12	b)
64		Ca Ha Ng O2	462,21	b)
65	_ M 5 chirální T i <XO O	C22 Hie Ng O2	385,67	b)
66	chirální , Λ	Ca H-ig F Ng 02	403,92	b)

- 18CZ 302775 B6

Přiklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
67		chirální ..c.	CaHuFNaOa	404,02	b)
		0
68	o-ccA	f^lTchiráliii v	C^H^FNSOj	404	b)
69		o chirální r	C22 Ηιβ N6 O<	430,96	b)
70	O—CO^1	O	CzsH,, Ν,Οϊ	411,04	b)
71		chiráln	C24H19N5O2S	441,81	b)
	O-CCČ
72		g\	CwHmCINjO, S	477.96 475.97	b)
	o-xxr1
73		?H chirální	C23 H2i N5 O3	416,13	b)
	O-COČ	M jT’

- 19CZ 302775 B6

Přiklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
74	chirální o 0	CaaHia Cl N5O2	419,98 421,90	b)
75	« chirální . po OOOOV	Ca Hie Ci Ns O2	420,12	b)
76	0 XX“ o	CzzHWINsCL	512.06	b)
77	o chirální o ^-NH,	C22 H17 N5 O2	384,1	b)
78	° o	C2< H21 Ns Oi	412,1	b)
79	chirální	θ24 H21 Ns O2	412.07	b)
80		C22 Hn CI2 Ns O2	456,05 453,89	b)

- 20 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn,
81	(Xo/Y	CaHj, NsOi	399,95	b)
82	chJrábií o-ooIvXr	C23 Hjf Nj Oj	406,04	b)
83	^^^chirilnl οηχΛυ'	Ca H77 N5 O2	405,87	b)
84	_ chirální o-wmr	Ca Η™ N5 O3	385,78	b)
85	chiráliií	CaHuNsCfe	385,78	b)
86	o-coMr	C» H« Ns O3	490,1	b)
87	X/Lilni ολ<Μγ	CjjHajN.Ó,	400,44	b)

-21 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
88	chirální	C30 H27 N3 O2	490,3	b>
	oWA
89	o chirální .xAo	C30 H27 N5 O2	490,27	b)
90	q chirální Ύν AQ	C30 H27 N3 O2	490,22	b)

Příklad 91 (2—(Pyrid 4-yl)- 11 l--benzoirnidazol-4 karbonyl> (L) leucin-tnethylester (1)

Amonná sůl 3-nitroftalamidové kyseliny (1 a) io Anhydrid 3-nitroftalové kyseliny (100 g, 518 mmol) byl pri teplotě místnosti rychle smíchán se 170 ml koncentrovaného roztoku hydroxidu amonného a směs byla míchána 1 h při teplotě místnosti. Sraženina byla zfiltrována a sušena v exsikátoru. Výtěžek: 95,6 g (88 %).

2-Amino-3-nitrobenzoová kyselina (lb)

Amonná sůl 3-nitroftalamidové kyseliny (la) (22 g, 105,2 mmol) byla smíchána se 165 ml roztoku natrium-hypochloritu. Po 5 minutách byl přidán roztok 8,8 g hydroxidu sodného ve 22 ml vody a směs byla zahřívána 1 h na teplotu 70 °C. Suspenze byla za míchání nalita do 500 ml vody. Vzniklý Čirý roztok byl okyselen pomocí koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Sražen i2o na byla odfiltrována a sušena v exsikátoru. Výtěžek: 9,68 g (51 %).

-22CZ 302775 B6

2,3~Diaminobenzenová kyselina (lc)

2-Amino-3-nitrobenzoová kyselina (lb) (14 g, 76,9 mmol) byla rozpuštěna v 500 ml methanolu a směs byla hydrogenována pomocí Pd/C a vodíku. Po 4 h byla směs zfíltrována od katalyzátoru a byla odpařena. Byla získána tuhá látka tmavě hnědé barvy. Výtěžek: 11,67 g (99 %).

(2-Pyridy 1-4-y 1)-1 H-benzimidazol—4—karboxylová kyselina (ld) io 2,3-Diaminobenzoová kyselina (lc) (700 mg, 4,6 mmol) a 0,47 ml (4,95 mmol) 4—pyridylaldehydu byly rozpuštěny ve 40 ml nitrobenzenu a byly zahřívány 2 h na teplotu 145 °C. Poté byla směs ochlazena a sraženina byla zfíltrována. Sraženina byla poté promyta octanem ethylnatým a sušena v exsikátoru.

Výtěžek: 800 mg (73 %).

((2-Pyridyl—4-yl>-l H-benzimidazol—4--karbonyl)-{L)-leucinmethylester (1).

120 mg (0,5 mmol) ((2~pyridyM—yl)-lH-benzimidazol-4~karboxylové kyseliny (ld) a 84 mg (0,5 mmol) H-(L)-leucinmethylesteru bylo rozpuštěno v 5 ml DMF. Pak bylo přidáno 164 mg (0,5 mmol) TOTU (O-[( kyano(ethoxy karbony l)methyliden)am ino-1,1,3,3-tetramethyl] uroň i um tetrafluorborát) a 0,086 ml diisopropylethylaminu a směs byla 3 h míchána při teplotě místnosti. Sraženina byla zfíltrována a filtrát byl odpařen. Zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu, promyt s vodou, organická fáze byla sušena nad bezvodým síranem sodným a byla odpařena. Výtěžek:

180 mg (98%). (M+H)’ = 367,1 (Cl⁺).

Příklad 92 ((2-Pyridy 1—4-yl)-1 Hbenzimidazol-4-karbonyl)—{Lfvalinamid

120 mg (0,5 mmol) ((2-pyridyM-yl)-1 H-benzirnidazol-4-karboxylové kyseliny (ld) a 76,4 mg 35 (0,05 mol) H-(L)-valinamidu bylo rozpuštěno v 5 ml DMF, Pak bylo přidáno 164 mg (0,5 mmol) TOTU (O~[(kyano(ethoxykarbonyl)methyliden)amino-l,1,3,3-tetramethyl]uroniumtetrafluorborát) a 0,086 ml diisopropylethylaminu a směs byla míchána 3 h při teplotě místnosti. Sraženina byla zfíltrována a filtrát byl odpařen. Zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu a byl promyt nasyceným roztokem chloridu sodného, organická fáze byla sušena bezvodým síranem sodným a odpařena. Výtěžek: 168 mg (99 %). (M+H)⁺ = 338,2 (Cf).

-23CZ 302775 B6

Příklad 93 {(2 -PyridyM-yl)-l H-benzimidazol-4“karbonyl>-(S)-histidinmethylester (3)

((2—Pyridy 1—4—yl)— I H benzimidazol 4-karbonyl)—(L)-histidin(Trt)~-methylester (3a).

io 120 mg (0,5 mmol) (2 pyridyM-yl)-IH-benzimidazol 4 karboxylove kyseliny (Id) a 242 mg (0,5 mol) í l-(L)-histidin(Trt)-methy lesteru bylo rozpuštěno v 5 ml DMF. Pak bylo přidáno 164 mg TOTU a 0,172 ml diísopropylethylaminu a směs byla míchána 3 h při teplotě místnosti. Čirý roztok byl odpařen. Zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu, promyt vodou, organická fáze byla sušena nad bezvodým síranem sodným a odpařena. Výtěžek: 380 mg surového produktu.

ts (M+H)^r 633,3 (ES ).

Příklad 94 ((2—Pyridy 1—4—yl)— 1 H-benzimidazoM-karbonyl)-(L)-methioninamid (4)

120 mg (0,5 mmol) (2--pyridy 1—4—yl)—lH-benzimidazol—4-karboxylové kyseliny (Id) a 74,2 mg 25 (0,5 mol) H <L}-methioninamidu bylo rozpuštěno v 5 ml DMF. Pak bylo přidáno 164 mg TOTU a 0,086 ml diísopropylethylaminu a směs byla míchána 3 h při teplotě místnosti. Čirý roztok byl odpařen. Zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu, promyt nasyceným roztokem chloridu sodného, organická fáze byla sušena nad bezvodým síranem sodným a odpařena. Výtěžek: 149 mg (81 %).

(MIH) - 370.2 (ES ).

Příklady uvedené v následující Tabulce 2 byly připraveny analogicky k příkladům 91 až 94.

-24CZ 302775 B6

Tabulka 2

Přiklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Panu
95	H	M.W. «366^2 C20H22N4O3	367ř1	varianta postupu pHpntvy a)
96	H	M.W. ’ 351,41 C19H21N5O2	352,2	a)
97		M.W. 337.35 C18H19N5O2	338,2	a)
98		M.W.-451/49 C26H21N5O3	452,2	a)
99	0^0¾	M.W. - 436,48 C25H20N8O2	437f2	a)
100		M.W.« 465,52 C27H23N5O3	466,2	a)

-25CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
101		H —<IX	C 0 0 η	M.W. = 400,44 C23H20N4O3	401,2	a)
102	•czx	-<;x	y-.v-	M.W « 399.44 C23H21N5O2	400,2	a)
103	z~y	ΖϊΎ Η	(/¾ H	M.W. = 501,55 C27H27N5O5	502,3	a)
104	o	<c Η	r°	M.W. = 444,49 C25H24N4O4	445,3	a)
105	•O4X	8. χΜγ·-	M.W. = 454,49 C25H22N6O3	455,1	a)
106	<K< M	R ;yVvH·	M.W. >439,48 C24H21N7O2	440,2	a)

-26 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
107		M.W. - 432,44 C23H20N4O5	433,2	a)
108		M.W. = 369,45 C18H19N5O2S	370,1	a)
109		M.W. - 384,46 C19H20N4O3S	385,1	a)
110		M.W. *390,40 C20H18N6O3	391,1	a)
111	ckxX^'	M.W.« 337,38 C18H19N5O2	338,2	a)
112		M.W. *424,47 C24H20N6O2	425,2	a)

-27CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
113	.✓Άκ chirální	M.W. = 474,59 Ca Ha N4 O3 S	476	a)
114	F f chirální Λα	M.W. = 486,48 Ca Hit Fa N4 Oj S	487	a)
115	T chirální T ° ^Y	M.W. = 460,56 Ca H24 Mt Oj S	462	a>
116	_ chirální • Y o-coM	M.W. = 452,92 ChH17 Cl Νλ Oj S	454	a)
117	,S ,-\ JL χ-L ^OH	M.W. = 436,47 CaH17FN4OjS	437	a)

- 28CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS(M+ H)	Porn.
118				7 chirální ó	M.W. - 452,92 CaHiT CIN4O»S	454	a)
			O	T -3
	/Λ	N		-Ν-γΗ
119				chirální	M.W. =448,50	449	a)
				cx	CaHMN,O«S
			o
	/“V	N^, Λ		V
	\—/			0
120				o0”»	M.W. * 448,50	449	a)
				Ichlrální	Ca H« N4O4S
				o
		cT	xL-O” o
121				?* chirilni (ΓΊ	M.W. = 446,53 C2.H22N.O3S	447	a)
				ÚXos
			o
		€	Cr-	V
122				5^ chirální	M.W. β 476,51	477	a)
			L	1-0	C24 Hm N4 O5 S
			1 ?	Γτ·^
	o~<	rv Ν--**ί	/Λ	r

-29CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
123			’Γ chirálnf Φ .s	M.W. = 436,47 Cza Hit F N4 O3 S	437	a)
		co/	o
124			?n chirálnf Φ	M.W. = 434,48 C23 His N4 O4 S	435	a)
		?xr	A N O
125		0		M.W. = 433,49 C22 H19 N5O3S	434	a)
		XČ	JL^OK 0
125			N-^^O chirálnf	M.W. = 475,53 C24 H21 N5 O4 S	475	a)
			T -S
	+=/ N	'XI1 i—	A^OH o
127		0 G1'	T Chirálnf L.ch 0	M.W. = 448,50 C23 Η» N4 0« S	449	a)

-30CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
128					.ch,	M.W. = 446,53	447	a)
					Γ chlrálni	C,< Ha Η» O, S
	<	>		x/*	V
129				j-	chirální	M.W. β 462.49 CaHu^OsS	463	a)
					v
				o	>
	<	>			T
130					X^ís chirální	M.W. = 446.53	447	a)
				ΊΑ	CwHaNaOaS
					XS CH,
		y	Ν'	0^	χ.0Η O
131				σ-s	CT T Chirální .S	M.W. = 487,37 C22 H« 02 N4 Oj S	488	a)
	Z	y		xA	JL.oh 0
132					f chirální	M.W. = 435.48	436	a)
					Λ	CaH«FNjOjS
					u
					1 Λ
		y	N-	Xj	0

Příklad	Struktura	Sumární vzorce	MS (M+H)	Pozn.
133		cd	9*i chirální Φ o	M.W. = 431,52 CaHj,N,O,S	432	a)
134				M.W. = 467,55 c»h2, n,o,s	468	a)
		CT1	k-NK, o
135			ly λμβιιι o	M.W. = 432.50 Cja Hjo N< Oj S	433	a)
	C^Xr1'	JL^on
136			x. chirální	M.W. = 529,71	531	a)
		«AJ Γ	Γ	CmHmN.OjS
	C-<·	Qií
137		í	chirální	M,W. = 468,54 Caa Ηη N4 O3 S	469	a)
	oc	qAJ	>

- 32 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorce	MS (M+H)	Pozn.
138	chirální Q-. <XOh*	M.W. = 433,49 Cjj Hie Ns Os S	434	a)
139	λ ίζ' -^Xj ’ b” H	M.W. = 417,47 Ca Ha N, Os	418,3	a)
140	[Γη chirální T	M.W. = 418,48 CajHisMíOsS	419,2	a)
141	Λ ? O-TOrVr	M.Vy. = 400.44 Ca Η» N« Oj	401,2	a)
142	chirální °Js p s a	M.W. =448,50 CaH»N4O4S	449,3	a)

-33CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
143	n Y f ll		chirální	M.W. = 434,48 Cj, H„ N.OjS	435,5	a)
	°υίΛ	PrV-
	0	^a
144		Λ*	chirální	M.W. » 386,46	387,2	a)
	X			Cn H22 N4 Oj
		ctj-o--
145				M.W. = 401,43	402,2	a)
	Λ	a	P -NH	CjjHnNjOj
	-ο-ς	Xj “	V
146	jQ	1 O %	chirální	MW. = 403,40 C20 H-Í7 N7 O3	404,2	a)
	HCL JI κ a	PrV-
	o	U-/-
147	o N J		chirální	M.W. = 389.42 Cj, H„ N, Oj	390,2	a)
	γ	Otou

-34CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS <M+ H)	Pasu
148	N Λ		cbirilnf	M.W. “ 349,35 C„ H« Ne Oj	350,3	a)
	AA	vw	V
	ó H ζ	\=
149	o	y CH,	chirální	M.W. = 436,49 Ca Η» N< O< S	437,0	a)
	0
150	9	y	chirální	M.W. = 402,41 Ca H« N4 O4	403,0	a)
	f ° °
	sAÁr' S H I	vw	2-«·
151	9	CH,	chirální	M.W.» 401.43 Ca Hia Nj Oj	402,0	a)
	-X» Λ AA	Ύν	3^*
152	O 0	&		M.W.» 370,46 CaHahUO	371,2	a)
		γ^ΥΛη- ***N ^===^ H

-35 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn,
153	’ {? °V^nA^Vn^/=\ . 1 1 Z^(\ NH NH, CH,	M.W. = 413,48 Cm Ha Ns Oj	414	a)
154	9 y„- νΨΗν-ο»· OH CH, V V	M.W. = 414.47 Cj« Ha N« O3	415.2	a)
155	h,c-^n^ck, O J O Η,Αο H	M.W. = 416,49 CaHjtNeQj	417.3	a)

Příklad 156

Následující sloučeniny byly připraveny pomocí varianty přípravy a):

a) Příprava 2-fluorisonikotinové kyseliny io 5,00 g (45 mmol) 2-ťluor—4—methylpyridinu a 1,00 g (17 mmol) KOH bylo vloženo do 50 ml pyridinu a bylo zahříváno k refluxu. Pak bylo při této teplotě během 30 minut po částech přidáno 20,00 g (127 mmol) manganistanu draselného a směs byla zahřívána k refluxu další 1,5 hod. Nakonec byla směs ochlazena v ledové lázni, bylo přilito 100 ml vody a směs byla okyselena na pH 1 pomocí koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po přidání 100 ml ethylacetátu byl neroz15 puštěný zbytek odfiltrován a vodná fáze byl dvakrát extrahována se 100 ml ethylacetátu. Spojené ethylacctátové fáze byly sušeny nad síranem hořečnatým byly odpařeny za sníženého tlaku. Bylo získáno 2,70 g 2-fluorisonikotinové kyseliny. Výtěžek: 42 %.

b) Příprava (2 fIuorp\TÍdin 4- yl)methanolu

12,60 g (89 mmol) 2-fluorisoníkotinové kyseliny bylo uvedeno společně se 13,3 ml (95 mmol) triethylaminu do 300 ml toluenu a bylo přidáno 9,08 ml (95 mmol) ethylchlormravenčanu a směs byla 1 h míchána pří teplotě 20 °C až 23 °C. Poté byl odfiltrován triethylamonium chlorid a toluenová fáze byla odpařena za sníženého tlaku. Zbytek byl dán do 200 ml absolutního tlaku

THF a byl ochlazen na -78 °C. Při této teplotě byla přikapána suspenze lithiumaluminium hydridu (3,55 g, 95 mmol) v THF a směs byla míchána dalších 30 minut. Poté byla reakční směs pone- 36 CZ 302775 B6 chána zahřát na teplotu místnosti a byla nalita do 1 1 studené vody. Směs byla extrahována 4x 300 ml ethylacetátu, ethylacetátové extrakty byly sušeny nad síranem hořečnatým a byly odpařeny. Surový produkt byl čištěn střednětlakou chromatografií (CFLCkMeOH 9:1) za vzniku 5,10 g (40 mmol) požadovaného produktu. Výtěžek: 45 %.

c) Příprava 2-fluorpyridin-4-karbaldehydu

K roztoku 4,6 ml (54 mmol) oxaly leh loridu a 7,6 ml (106 mmol) dimethylsulfoxidu (DMSO) ve 450 ml dichlormethanu byl při -78 °C přikapán roztok 5 g (39 mmol) (2-fluorpyridiiwl-yl)io methanolu v dichlormethanu a směs byla poté míchána 15 minut. Na závěr bylo přidáno 24 ml (180 mmol) triethylaminu a reakční směs byla pomalu zahřáta na teplotu místnosti. Směs byla vylita do 500 ml vody a byla promyta 10% citrónovou kyselinou (200mí) a 10% roztokem uhličitanu sodného. Dichlormethanové vrstvy byly sušeny nad síranem hořečnatým a poté odpařeny do sucha za sníženého tlaku. Výtěžek: 4,60 g (37 mmol) 94 %.

d) Příprava 2-(2-fluorpyridin~4-yl)-lH-benzoimidazol-5-karboxylové kyseliny

2,00 g (15 mmol) 2-ťluorpyridin-4-karbaldehydu bylo suspendováno společně s 2,40 g (15 mmol) 3,4-diaminobenzoové kyseliny ve 100 ml nitrobenzenu a směs byla 3 h zahřívána na 2o 145 °C. Pak byla reakční směs ochlazena na 0 °C a pomalu vzniklé krystaly byly odfiltrovány.

Bylo získáno 2,53 g (9,8 mmol) požadovaného benzimidazolu. Výtěžek 62 %.

e) Příprava 2-{2 methylaminopyridin—4-yl)- lH benzoimidazol-5-karboxylové kyseliny:

100 mg (0,38 mmol) 2H2-fluorpyridin-4-yl)-lH-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny bylo rozpuštěno v 5 ml methanolu. Poté byl roztok sycen plynným methy lam i nem a reakční směs byla zahřívána 10 h pod tlakem v autoklávu na teplotu 120 °C. Středně-tlaková chromatografie (CH₂Cl7:MeOH = 2:1) poskytla 56 mg (0,21 mmol) substitučního produktu. Výtěžek 55 %.

f) Příprava 2-(S)- {[2-(2-methylaminopyridin—4-vl)-l H-benzoimidazol-5-karbonyl]amino}4-pvrrol-1-yl-máselné kyseliny-trifluoracetátu:

mg (0,186 mmol) 2-(2-fluorpyridin-4-yl)-lH-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny bylo rozpuštěno ve 3 ml DMF a bylo ochlazeno na 0 °C. Pak bylo přidáno 100 μΐ (0,58 mmol) diiso35 propylethylaminu a 64 mg (0,195 mmol) TOTLf. Poté bylo přidáno 33 g (0,196 mmol) 2-<S)amino-4—pyrrol-l-yimáselné kyseliny a směs byla ponechána zahřát na teplotu místnosti. Směs pak byla míchána 18 hodin a byla vylita do 20 ml 10% roztoku hydrogenuhličitanu sodného a byla třikrát extrahována s n-butanolem (50 ml). Po odpaření butanolu byl zbytek čištěn pomocí preparativní HPLC (acetonitril, 0,1% trifluoroctová kyselina). Bylo získáno 40 mg (0,075 mmol) skaplovaného produktu. Výtěžek 42 %.

V následující Tabulce 3 jsou uvedeny příklady sloučenin připravených analogicky:

-37CZ 302775 B6

Tabulka 3

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
157				CjaHaPaNeOs	419,2	a)
	Q	F íí chirální ^OH
	Λ	F	A N
	T NI	vc	w
158		H-C.		CaHwFsNoOs	489,3	a)
		o	] chirální
	o	ρήΑ
		F
	o	Cc>- N	v/
159		0	chirální	CjsHaFsNeOs	433,0	a)
	o N	FY^OK
	Λ	F	ΠΑ_
	VA	XK	_y
160			chirální	CaoHaNeOa	505,2	a)
	Λ	Gx
	'Υ'Ά o		V/
161	Q		chirální	C»H»NeO2	491,2	a)
		/=\
	T		M
	5 °
	0	ox	-O

-38CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
162	O N / 7 ά 3	CaHaNeOj	473.3	a)

Příklad 163

Následující sloučenina byla připravena postupem podle varianty a):

a) Příprava 2-(S)~amino-3-fenylsulfanyÍpropionové kyseliny

Κ 1,00g (5 mmol) 2-(S>-amino-3--(fenylsulfanylpropionové kyseliny rozpuštěné v 10 ml methanolu bylo při teplotě -10 °C přtkapáno 1,7 ml (23 mmol) thíonylchlorídu. Teplota reakčního roztoku se pak ponechá vystoupit na teplotu místnosti a přidá se 5 ml dimethylformamidu. Poté se reakční roztok zahřívá 23 h na teplotu 70 °C a po ochlazení na -10 °C se znovu přidá 1 ml (13,5 mmol) thionylchloridu. Reakční směs se potom míchá ještě 14 h při teplotě 70 °C. Po odpaření kapalné fáze se zbytek vyjme vodou a zalkalizuje se koncentrovaným vodným roztokem amoniaku a třikrát se extrahuje vždy 75 ml ethylacetátu. Po vysušení síranem hořečnatým a odpaření se získá produkt ve formě oleje, který se poté bez dalšího čištění použije ke kopulaci se složkou karboxylové kyseliny. Výtěžek: 830 mg (3,7 mmol), tj. 74 % teorie.

b) Příprava ethylesteru 3-fenylsulfanyl-2-(S)-/(2-pyridin^l-yl-1 H-benzoimidazol-5karbonyl)amíno/propionové kyseliny

Standardní TOTU kopulace se 188 mg (0,83 mmol) ethylesteru 2-(S)-amino-3~fenylsulfanylpropionové kyseliny a 200 mg (0,83 mol) 2—pyridin—4—yl—1 H-benzoimidazol-5-karboxylové kyseliny skýtá žádaný produkt. Výtěžek 43 % (160 mg, 0,36 mmol). Sloučeniny uvedené v následující Tabulce 4 byly připraveny analogicky:

-39CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
164	chirální A	C24H22N4O3S	447,1	a)
165	chirální 9 xs ? yyčVtVO ch, o VJ'	C25H24N4O3S	461,3	a)
166	chirální	CaHaNxOaS	475,2	a)
167	chirální 9 Z8 o WW) 0 Uk/w	C25H24N4O4S	477.3	a)

-40 CZ 302775 B6

Příklad 168

Následující sloučenina byla připravena způsobem přípravy a):

a) Příprava [ l-(2 morfolin—4-yl-ethylkarbamoyl}-2-fenylsultánylethyJ]amidu 2-pyridin-4--yl1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny io

100 mg (0,24 mmol) 3—FenyIsulťany 1—2—[(2—pyridin—4—y 11 H-benzimidazol-5-karbonyl)amino]propionové kyseliny bylo rozpuštěno v 10 ml DMF. Pak bylo při 0 °C přidáno 68 μΙ (0,39 mmol) diisopropy lethy laminu a 248 mg (0,48 mmol) benzotriazol~l-yloxytripyrrolidinfosfonium hexafluorfosfátu. Pak byla reakční směs nechána zahřát na teplotu místnosti a byla míchána 24 h. Rozpouštědlo bylo odstraněno ve vysokém vakuu při teplotě místnosti a zbytek byl čištěn pomocí středně-tlakové chromatografie (CH₂Cl?:MeOH = 8:2). Výtěžek 73 mg (0,1376 mmol), 57%.

Sloučeniny uvedené v následující Tabulce 5 byly připraveny analogicky.

Tabulka 5

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
169	%	CaHíoNsOjS	531,2	a)

-41 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorce	MS (M+ H)	pozn.
170		Pl				chirální	CseHjyNjOzS	474,2	a)
		T
		ξ	0
		0	Tí h		/=\ ./-cy
171		p				chirální	C29H34N6O2S	531,2	a)
		T
		, s	c i!
		0	JI	0		Ό
172						chirální	CjaHjiNsOsS	518.2	a)
		u
		k	0		I	-Xy
173		P				chirální	CaoHzrNsOzS	522,7	a)
		Y
		s	0
		γΥΡ		pp		/=\
	u	0				YY

-42CZ 302775 B6

Přiklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
174		9	chirální	CwHaaFNsOaS	464.1	a)
	0 L < N
175	íj		chirální	CzrHnNsQ,	470,2	a)
	u	ť
		> 0 X^Vy>
176		Q	chirálnf	C29H29N7O2	508,2	a)
	·ΙΟγΛγ 0
177		0 |	chirálnf	CííHaaNeOaS	517.3	a)
		I ς Z“ c Ί
	0 s +	N /=s\ \\ f \. rv N —f

-43 CZ 302775 B6

Příklad	Struktura	Sumární vzorec	MS (M+ H)	Pozn.
178		Π		cMrtinl	C26H25NsO3S	488,2	a)
		Y
	A	) < 8
		Ά
179					CiaHzřNyOjS	526,2	a)
		9		chirální
	o	N o		N

Příklad 180

Následující sloučenina byla připravena postupem a):

ío a) Příprava Z homotenvlalaninhydrazidu g (16 mmol) Z-homofenylalaninu bylo rozpuštěno při teplotě místnosti ve 100 ml methyl-tercbutyletheru, bylo přidáno 3,3 g (16 mmol) Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu a 50 mg dimethylaminopyridínu a směs byla 2 h míchána při teplotě místnosti. Na závěr byla reakční směs i? zfiltrována přes skládaný filtr a filtrát byl promyt ÍM hydrogensíranem draselným, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou. Organická fáze byla sušena nad síranem hořečnatým zfiltrována a odpařena za sníženého tlaku. Zbytek byl rozpuštěn ve 20 ml suchého ethanolu, bylo přidáno 0,78 ml (16 mmol) hydrazinhydrátu a směs byla míchána 2 h pri teplotě místnosti.

Průběh reakce byl sledován pomocí tenkovrstvé chromatografie (DC) a po ukončení reakce byla směs odpařena za sníženého tlaku. Zbytek byl krystalizován ze směsi ethylacetát/n-heptan =1:1 za vzniku Z-homofenylalaninhydrazidu, který byl použit do další reakce.

-44CZ 302775 B6

b) Příprava benzylesteru [l-(5-amino-[l,3,4]-oxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyl]karbamové kyseliny:

0,66 g Z-homofenylalaninhydrazidu bylo suspendováno při teplotě místnosti v 10 ml vody, bylo přidáno 200 mg hydrogenuhličitanu draselného a poté byl přikapán roztok bromkyanu (5M roztok v acetonitrilu). Směs byla míchána 3 h pri teplotě místnosti a poté byla několikanásobně extrahována s ethylacetátem. Spojené organické fáze byly promyty nasyceným roztokem chloridu sodného, sušeny nad bezvodým síranem hořeěnatým, zfíltrovány a odpařeny za sníženého tlaku. Zbytek byl míchán s methy l(terc“butyl)etherem, odsát a sušen za sníženého tlaku. Takto získaný benzylester [l-(5-amino-[l,3,4]oxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyl]karbamové kyseliny byl použit bez dalšího čištění v následujícím kroku.

c) Příprava 5-( 1-Amino-3-fenyIpropy 1)-[1,3,4]oxadiazol-2-ylaminu:

0,33 g benzylesteru [ l-(5-amino-[ 1,3,4]oxadiazol-2-yl)-3-fenyIpropyljkarbamové kyseliny bylo rozpuštěno pri teplotě místnosti v 50 ml suchého methanolu, pak byl pod argonovou atmosférou přidán hydrogenační katalyzátor (10% palladium na uhlí) a směs byla hydrogenována 3 hod. za teploty místnosti. Reakční směs byla zfiltrována přes cel lit, filtrát byl odpařen za sníženého tlaku a zbytek byl sušen ve vysokém vakuu. Byl získán 5-{l-amino~3-fenylpropyl)[1,3,4]oxadiazol-2-y laminu, který byl použit v dalším kroku bez následného čištění.

d) Příprava [ 1 -{5-amino-[ 1,3,4]oxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyl]amidu 2-pyridin-4-yl-1Hbenzimidazol-5-karboxylové kyseliny:

0,18 g 5-( 1 -amino-3-fenyIpropyl)-[ 1,3,4]oxadiazol-2-ylaminu bylo rozpuštěno za teploty místnosti v 10 ml suchého dimethylformamidu, bylo přidáno 200 mg 2-pyridin—4-yl—1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny, 270 mg TOTU a 0,12 ml diisopropylethylaminu a směs byla míchána 4 h při teplotě místnosti. Reakční směs byla odpařena, zbytek byl dán do ethylacetátu a postupně promyt vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organické fáze byly sušeny nad síranem hořečnatým, zfíltrovány a odpařeny. Zbytek byl míchán s methyl(terc-butyl)etherem, zfíltrován a sušen ve vysokém vakuu. Byl získán [l-(5-amino~[l,3,4]oxadiazol-2-yl)-3~fenylpropyl]amidu 2-pyridin^-ylIH-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny, který tál za rozkladu při 160 °C.

Příklad 181

Následující sloučenina byla připravena postupem a):

a) Z-Homofenylalaninhydrazid byl připraven podle postupu v příkladu 180.

-45 CZ 302775 B6

b) Příprava benzylesteru (l-[ 1,3,4]oxadiazol-2-yl-3-fenyIpropyl)karbamové kyseliny g Z-homofenylalaninhydrazidu byl za teploty místnosti suspendován společně s 8 ml orthomravenčanu ethylnatého a byl 4 h zahříván kvaru. Ochlazená reakční směs byla zpracována s methyl(terc-butyl)etherem, sraženina byla zfíltrována a filtrát byl odpařen za sníženého tlaku. Zbytek byl čištěn chromatografícky na silikagelu s využitím ethylacetát/n-heptan 1/1 za vzniku benzylesteru (l-[l,3,4]oxadiazol-2-yl-3-fenylpropyl)karbamové kyseliny, který byl použit do dalšího kroku.

c) Příprava 1-f l,3,4]oxadiazol-2-yl-3-fenylpropylamínu byla provedena analogicky k přípravě

5-( l-amino-3 fenvIpropy 1,3,4]oxadiazol-2-ylaminu jak bylo popsáno v příkladu 180.

d) Příprava 1-f l,3,4]oxadiazol-2-yl-3-fenylpropyl)amidu 2-pyridin—4-yl--l H benzimidazol-5karboxylové kyseliny:

220 mg l“[l,3,4]oxadiazol-2-yl“3-fenylpropylaminu bylo pri pokojové teplotě rozpuštěno v 10 ml suchého dimethylformamidu, pak bylo přidáno 260 mg 2--pyridin—4—yl—I H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny, 350 mg TOTU a 0,15 ml diisopropylethylaminu a směs byla 4 h míchána při teplotě místnosti. Reakční směs byla odpařena, zbytek byl dán do ethylacetátu a byl postupně promyt vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická fáze byla sušena nad síranem hořečnatým, zfíltrována a odpařena. Zbytek byl chromatografován se směsí dichlormethan/methanol 8/1 na silikagelu za vzniku (1—[ 1,3,4]oxad iazo I—2—y I—3—feny I propy l)amidu 2—pyrid in—4—y I—1 H-benzimidazol-5karboxylové kyseliny, který taje za rozkladu pri 103 °C.

Příklad 182

Následující sloučenina byla připravena podle postupu a):

a) Příprava L N--benzyloxykarbonyi 4-([1.3,4joxadiazol-2 yl)-2- aminobutanové kyseliny g γ-hydrazidu Z-glutaminové kyseliny byt společně se 30 mg p-toluensulfonové kyseliny suspendován ve 20 mt orthomravenčanu tr iethy Inatého a byl míchán při teplotě místnosti. Suspenze se vyčeřila po 30 min, takto vzniklý roztok byl zfiltrován a naředěn se 100 ml vody. Po přidání 20 ml 2M kyseliny chlorovodíkové byla směs pětkrát extrahována s ethylacetátem a spojené organické fáze byly sušeny nad síranem sodným. Filtrací byl získán roztok, který odpařením za sníženého tlaku poskytl vážkou průsvitnou hmotu.

-46CZ 302775 B6

b) Příprava morfolidu L-N-benzyloxykarbonyl^-([b3,4]oxadiazol-2-yl>-2-aminobutanové kyseliny

300 mg L-N-benzyloxykarbonyl-4-([l,3,4]oxadiazol-2-yl)-2-aminobutanové kyseliny a 200 mg EDC-hydrochloridu bylo rozpuštěno ve 20 ml dichlormethanu a poté bylo přidáno 2 ml morfolinu. Po dvoudenním míchání při teplotě místnosti byl roztok 3x promyt nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, 3x promyt roztokem kyseliny citrónové a jednou promyt nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze byla sušena síranem sodným a po io filtraci byla odpařena za sníženého tlaku. Byl získán žlutavý průhledný zbytek.

c) Příprava morfolidu L—4—(LI.3,4]oxadiazol-2 -yl)-2-aminobutanové kyseliny mg morfolidu L-N-benzyloxykarbonyl-4-([l,3,4]oxadiazol-2-yl)-2-aminobutanové kyseliis ny bylo rozpuštěno ve 20 ml methanolu a bylo přidáno 5% palladium na aktivním uhlí (na špičku špachtle) a suspenze byla míchána pod vodíkovou atmosférou. Po třech hodinách byl katalyzátor zfiltrován přes celit a filtrát byl po filtraci pres 0,45 pm filtr odpařen za sníženého tlaku.

d) Příprava [ 1 -(morfolin—Ι-karbonyl)-3-[ 1,3,4]oxadiazol-2-ylpropyl]amidu 2-pyridin-4-yl20 1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny mg 2—pyridin—4—yl—1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny, 75 mg HATU a 51 mg diisopropylethylaminu bylo rozpuštěno v l ml Ν,Ν-dimethylformamidu a směs byla míchána 10 min a bylo přidáno 40 mg morfolidu L—l—([ 1,3,4 Joxadiazol-2-yl)-2-am i no butanové kyseliny ve

0,4 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po 7 h míchání při teplotě místnosti bylo přidáno 200 mg aminomethylpolystyrenu (l,37mmol/g) a 20 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po 1 h byla směs zfiltrována a Ν,Ν-dimethylformamid byl oddestilován za sníženého tlaku. Zbytek byl rozmíchán se studeným acetonitrilem. Nerozpuštěný zbytek byl rozdrcen a acetonitrilový roztok byl podroben gradientově filtraci přes RP18-silikagel se směsí voda/acetonitril. Byla izolována sklovitá žlutavá pevná látka.

Příklad 183

Příprava hydrogenacetátu 3-fenoxy-2-[(2-pyridin~4—yl-1 H-benzimidazol-5-karbonyl)amino]propíonové kyseliny

a) 2-Pyridiη—I—y 1-1 H-benzimidazol-5-karboxylová kyselina (dále nazývaná sloučeninou 1)

15,2 g (0,1 mol) 3,4-diaminobenzenové kyseliny bylo suspendováno v 1 I nitrobenzenu a bylo přidáno 11,2 g (0,104 mol) pyridin—4—aldehydu. Směs pak byla zahřívána za silného míchání na teplotu 145 °C až 155 °C po dobu 8 h. Po ochlazení roztoku byla vzniklá sraženina odsáta a velmi dobře promyta s ethylacetátem a dichlormethanem. Kvůli čištění byl surový produkt

-47 CZ 302775 B6 zahříván k varu ve směsi 300 ml methanolu, 100 ml dichlormethanu a 10 ml DMF. Po ochlazení byl nerozpuštěný produkt zfiltrován a promyt dichlormethanem. Získaný materiál byl dán do 200 ml DMSO a zahříván až ke vzniku homogenního roztoku, poté ochlazen na 50 °C a bylo přidáno 200 ml methanolu. Produkt vykrystalizoval po přibližně 30 minutách při teplotě místnosti. Sraženina byla zfiltrována a promyta dobře methanolem. Výtěžek: 19,4 g.

b) Hydrochlorid (S) 2-am i no-3-fenylpropionové kyseliny (M.w. 217,6)

2,8 g Trt-Ser-OMe (Bachem), 0,75 g fenolu a 2,25 g trifenylfosťínu bylo rozpuštěno v 60 ml absolutního THF a při 0 °C bylo během 30 minut přikapáno 1,49 g diethyIesteru azodíkarboxylové kyseliny. Reakční směs byla 30 min míchána při 0 °C, pak byla zahřáta na teplotu místnosti (asi 1 h). Ke zpracování bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku a surový produkt byl čištěn chromatografícky na silikagelu (heptan:EE - 1,5:1). Takto získaný methylester kyseliny (S )-2-t r ity 1 am i no-3-fenoxy propionové vykrystalizoval pomalu ve formě dlouhých jehlic a chránící skupina byla odštěpena zahříváním s 5M HCI pod refluxem po dobu 5 hod. Reakění roztok byl pod vakuem opakovaně odpařen s toluenem dosucha a zbytek byl krystalizován z malého množství terc-butanolu.

Reakční krok c)

239 mg 2-pyridin 4-y 1-1 H - benzoimidazol-5-karboxylové kyseliny z kroku a) bylo suspendováno v 10 ml DMF a poté bylo přidáno 328 mg TOTO a 0,17 ml ethyldiisopropylaminu. Směs byla míchána 45 minut při teplotě místnosti a ke vzniklému čirému roztoku bylo přidáno 217,6 mg hydrochloridu (S )-2-am i no-3-fe noxy propionové kyseliny z kroku b) a 0,34 ml ethyldiisopropylaminu. Po 4 h míchání byla směs odpařena za sníženého tlaku a titulní sloučenina byla izolována pomocí flash chromatografíe na silikagelu (DCM:MeOH:AcOH:voda = 70:10:1:1). Získaná titulní sloučenina vykazovala molekulovou hmotnost 402,41, molekulová hmotnost 402; Sumární vzorec C22H18N4O4.

Příklad 184

Hydrogenacetát 3-fenylarTiino2-[(2--pyridin-4-yl - 1 H-benzimidazol-5-karbonyl)amino]propionové kyseliny

a) L-2-Amino-3-fenylaminopropíonová kyselina

2,74 g tri fenyl fosfínu bylo rozpuštěno po zahřátí ve 30 ml acetonu a s vyloučením vzdušné vlhkosti byl roztok ochlazen na -35 °C až 45 °C (kvůli tomu byl trifenylfosfln jemně namlet) a pak bylo při této teplotě přikapáno 1,82 ml diethylesteru azodikarboxylové kyseliny. Směs byla míchána 15 min při teplotě -35 °C. K této směsi byl přikapán roztok 2,5 g N-benzyloxykarbony 1-L-serinu v 5 ml acetonitrilu a 2 ml THF, přičemž teplota nepřesáhla -35 °C. Pak byla směs míchána 1 h při teplotě +35 °C a poté byla teplota zvýšena na teplotu místnosti. Reakční roztok byl odpařen za sníženého tlaku a surový produkt byl čištěn pomocí středně tlakové chro-48CZ 302775 B6 matografie na silikagelu. (DCM/AcCN :20/1). Po odstranění rozpouštědla bylo získáno 1,4 g čistého N-benzy loxy karbony l-L-serin-p-laktonu (viz také Org. Synth. 1991 (70) 1) ve formě jemných jehliček. Tento lakton (1,2 g) byl rozpuštěn v 10 ml acetonitrilu a byl zahříván s 0,51 g anilinu pod refluxem. Po odstranění rozpouštědla byl produkt izolován pomocí chromatografie na silikagelu (DCM/MeOH/AcOH = 100/5/1). Bylo získáno 1,1 g (68%) L-benzy loxy karbony 1amino-3-fenylaminopropionové kyseliny.

K odstranění chránící skupiny byl tento Z-chráněný derivát rozpuštěn v methanolu, pod inertním plynem bylo přidáno 80 mg katalyzátoru (10%Pd-C) a poté byl zaváděn vodík až do úplného io odštěpení Z-chránicí skupiny. Po odfiltrování katalyzátoru a odpaření filtrátu bylo získáno 0,58 g

L 2-amino-3-fenylaminopropionové kyseliny (92 %) ve formě žlutavých jemných jehliček.

Reakční krok b)

239 mg 2-pyridin~4-yl-lH-benzimidazol-5-karboxy1ové kyseliny získané v příkladu 183 bylo suspendováno v 10 ml DMF a poté bylo přidáno 328 mg TOTU a 0,17 ml ethyldiisopropylaminu. Směs byla míchána 45 min pri teplotě a místnosti a ke vzniklému čirému roztoku byl přidán roztok 180,2 mg (S) 2-amino-3-fenylaminopropionové kyseliny a 0,34 ml ethyldiisopropylaminu. Po 4 hod. byla směs odpařena za sníženého tlaku a titulní sloučenina byla izolována pomocí flash chromatografie na silikagelu (DCM:MeOH:AcOH:voda - 70:10:1:1). Vzniklá titulní sloučenina vykazovala m. hm. 401,43. Sumární vzorec C₂2H_l9N₅O3.

Příklad 185

239,2 mg (1 mmol) sloučeniny I připravené jako v příkladu 183 bylo rozpuštěno v 8 ml DMF, poté bylo přidáno 182,7 mg (1 mmol) H-Leu-OMe.HCl, 328 mg (1 mmol) TOTU a 0,34 ml jo (2 mmol) ethyldiisopropylaminu. Po 6 hod. míchání při teplotě místnosti bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku, zbytek byl dán do ethyletheru a směs byla promyta třikrát vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická fáze byla sušena a odpařena za sníženého tlaku a do sucha. Zbytek byl čištěn pomocí flash chromatografie na silikagelu (DCM/MeOH :

15/1). Výtěžek: asi 200 mg.

Příklad 186

-4940

239,2 mg (I mmol) sloučeniny 1 připravené jako v příkladu 183 bylo rozpuštěno v 8 ml DMF, poté bylo přidáno 166,6 mg (1 mmol) 11-Ecu-OMe.HCI, 328 mg (1 mmol) TOTU a 0,34 ml (2 mmol) ethyldiisopropylaminu. Po 6 hod. míchání při teplotě místnosti bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku, zbytek by! dán do ethy letheru a směs byla promyta vodou. Vodná táze byla promyta dvakrát promyta nasyceným roztokem chloridu sodného a EE/THF- 1/1. Spojené organické táze byly promyty jednou nasyceným roztokem chloridu sodného, sušeny a odpařeny za sníženého tlaku do sucha. Surový produkt byl povaren s DC/FF- l;l, zfiltrován a pořádně promyt s DCM/ether. Výtěžek: asi 200 mg.

Příklad 187

is 239,2 mg (1 mmol) sloučeniny 1 připravené jako v příkladu 183 bylo rozpuštěno v 8 ml DMF, poté bylo přidáno 152,6 mg (1 mmol) H-Val-NH₂.HCI, 328 mg (1 mmol) TOTU a 0,34 ml (2 mmol) ethyldiisopropylaminu. Po 6 hod. míchání pří teplotě místnosti bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku, zbytek byl dán do ethy letheru a směs byla promyta vodou. Vodná táze byla promyta dvakrát promyta nasyceným roztokem chloridu sodného a EE/THF - 1/1.

2o Spojené organické fáze byly promyty jednou nasyceným roztokem chloridu sodného, sušeny a odpařeny za sníženého tlaku do sucha. Zbytek byl zpracován s dichlormethanem a zfiltrován. Surový produkt byl povařen s DC/EE =1:1, zfiltrován a pořádně promyt s DCM/ether. Výtěžek: asi 200 mg.

Příklad 188

so 239,2 mg (1 mmol) sloučeniny I připravené jako v příkladu 183 bylo rozpuštěno v 8 ml DMF, poté bylo přidáno 247,7 mg (1 mmol) H-Dopa-OMe.HCl, 328 mg (1 mmol) TOTU a 0,34 ml (2 mmol) ethyldiisopropylaminu. Po 6 hod. míchání při teplotě místnosti bylo rozpouštědlo odstraněno za sníženého tlaku, zbytek byl dán do ethyletheru a směs byla promyta třikrát vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická fáze byla sušena a odpařena za sníženého tlaku do sucha. Zbytek byl zpracován s dichlormethanem a zfiltrován. Surový produkt byl povařen s DC/EE =1:1, zfiltrován a pořádně promyt s DCM/ether. Výtěžek: asi 200 mg.

- 50CZ 302775 B6

Příklad 189

Následující sloučenina byla připravena postupem c):

2,0 g polystyrénové pryskyříce-Am RAM, 160 až 200 mikronů (0,64 mmol/g; Rapp Polymere) bylo dáno do plastové stříkačky, byla ponechána máčet 20 min v DMF a poté byla ponechána io 20 minut s roztokem DMF/piperidin (1:1). Po promytí s DMF, DCM a ještě jednou s DMF byla pryskyřice uvedena do dalšího syntetického kroku.

Reakční roztok a) is K roztoku Fmoc-homoPheOH (0,71 g, 3,84 mmol) a HOBt-hydrát (0,59 g, 3,84 mmol) v DMF byl přidán DIC (0,59 ml, 3,84 mmol). Vzniklý roztok byl převeden do výše zmíněné stříkačky a směs byla třepána 16 h při teplotě místnosti. Pryskyřice byla poté promyta s DMF (10 x 15 ml). DCM (4x 15 ml) a DMF (2x 15 ml) a byla uchovávána při 4 °C. Kvůli kontrole reakce byl pro KAISER test odebrán jeden kousek pryskyřice.

Reakční krok b)

Pryskyřice byla podle výše uvedeného postupu odchráněna a promyta. K roztoku 4-fluor-3nitrobenzoové kyseliny (0,71 g, 3,84 mmol) a HOBt hydrát (0,59 g, 3,84 mmol) v DMF (asi

15 ml) byl přidán DIC (0,59 ml, 3,84 mmol). Tento roztok byl přidán do stříkačky k připravené pryskyřici a směs byla 16 hodin třepána při teplotě místnosti. Pryskyřice byla promyta s DMF (10x 15 ml) a uchována při 45 °C. Pro kontrolu reakce byl pro KAISER test odebrán malý kousek pryskyřice.

ao Reakční krok c)

Roztok 4-(aminomethyl)pyndinu (1,4 ml, 12,8 mmol) v DMF (10 ml) byl přidán k připravené pryskyřici a směs byla nechána třepat 2 dny při teplotě místnosti. Pryskyřice byla promyta DMF (8x15 ml), DCM (4x 15 ml) a DMF (2x 15 ml). Poznámka: Dále bylo shledáno, že jednoduché zahřívání pryskyřice v DMA (dimethylacetamid namísto DMF) po dobu 16 h dává požadovaný hydroxybenzimidazol, čímž lze urychlit danou syntézu.

Reakční krok d)

Roztok pryskyřice v DMA byl naplněn do uzavíratelného skleněného reaktoru a reakční směs byla 16 h zahřívána na teplotu 125 °C za pomalého míchání. Následná cyklizace může být sledována pomocí GC/MS (po odštěpení alikvotu látky od pryskyřice). Po promytí s DMA (5x 15 ml) byla pryskyřice uvedena do reakčního kroku e).

-51 CZ 302775 B6

Reakční krok e)

K roztoku pryskyřice (0,5 g) z reakčního kroku d) v 0,5 ml DMA byl přidán tributylfosťín 5 (0,6 ml) a směs byla 6 h zahřívána na 150 °C za slabého míchání. Pryskyřice byla promyta DMF (20x 10 ml), MeOH (IOx 10 ml) a DCM (IOx 10 ml).

Reakční krok t) io Odštěpení a Čištění

Pryskyřice z bodu e) byla zpracována s TFA/FhO (95/5) 3 h pri teplotě místnosti. TFA/H₂O byla odstraněna za sníženého tlaku a byla získána hnědá sklovitá látka jako surový produkt. Surový produkt byl chromatografován na silikagelu (flash-chromatografie, eluent: 95/5 DCM/2,0 M NH₃ ts v MeOH, potom 92/8 DCM/2,0 M NH₃ v MeOH. Požadované frakce byly sebrány a rozpouštědlo bylo odstraněno za sníženého tlaku. Produkt byl získán ve formě bílé tuhé látky. MS (ES,

M+H' = 400). 'HNMR odpovídá výše uvedené struktuře.

Příklad 190

Následující sloučenina byla připravena postupem c):

A) Syntéza 3(R/S)-vínyl-2(S)-azido-3-fenylpropionové kyseliny

a) K roztoku ethylesteru 3-vinyl—f-fenylmáselné kyseliny (0,129 mol) ve vodném THF (120 m 1/20 ml vody) byl přidán hydroxid lithný (monohydrát, 21 g, 645 mmol). Reakční směs jo byla míchána přes noc a poté byla zkoncentrována za sníženého tlaku. Zbytek byl rozdělen mezi AcOEt a vodný HCI (IM), fáze byly odděleny a vodná fáze byla dvakrát promyta s AcOEt. Spojené organické fáze byly promyty nasyceným roztokem chloridu sodného, sušeny nad MgSO₄, zfiltrovány a odpařeny za sníženého tlaku. Bylo získáno 15,6 g (výtěžek 62 %) kyseliny, která byla použita v následujícím kroku.

b) K ochlazenému roztoku (-78 °C) výše získané kyseliny (1,74 g, 9,16 mmol) v bezvodém THF (10 ml) byl přidán triethylamin (1,27 ml) a po 15 min byl přidán pivaloylchlorid (1,18 ml). Směs byla 1 h míchána při 0 °C a byla ochlazena na -78 °C. V oddělené baňce byl k ochlazenému roztoku (-78 °C) S-fenyloxazolidinonu (1,64 g) v THF (36 ml) pomalu přidán roztok n-butyllithia (5,7 ml, t,6M v hexanu). Roztok byl míchán 1 h pri -78 °C, zahřát na 0 °C a pomocí kanyíy prikapán k výše získanému roztoku. Po ukončení přídavku byl roztok míchán přes noc při teplotě místnosti a roztok byl odpařen na 1/3 objemu za sníženého tlaku. Vodný roztok byl extrahován třikrát dichlormethanem, spojené organické fáze byly promyty hydroxidem sodným, sušeny nad MgSO₄, zfiltrovány a odpařeny. Zbytek byl čištěn pomocí flash-chromatografie (silikagel, 5 až

20% AcOEt/hexan). Bylo získáno 2,06 g (67% výtěžek) imidu jako směs obou diastereoizomerů.

c) K ochlazenému roztoku (-78 °C) imidu (1,88 g, 5,61 mmol) v bezvodém THF (15 ml) byla po kapkách přidána draselná sůl 1,1,1,3,3,3-hexamethyldisilazanu (14,6 ml, 0,5M roztok v toluenu). Po 40 min byl přidán ochlazený (-78 °C) roztok trimethylsilylazidu (2,51 g) v THF. Po dalších

- 52 CZ 302775 B6 min byla přidána kyselina octová (1,46 ml) a roztok byl ponechán míchat přes noc při teplotě místnosti. Poté byla reakční směs rozdělena mezi dichlormethan a nasycený roztok chloridu sodného, organická fáze byla sušena nad MgSO₄, zfiltrována a odpařena. Zbytek byl chromatografován na silikagelu pomocí flash-chromatografie (eluent: a) DCM/MeOH/vodný amoniak = 95/5/1;

b) DCM; počáteční obsah a:b - 1:10 až do čistého DCM). Bylo získáno 2,5 g (95 % výtěžek) azidového derivátu.

b) K ochlazenému roztoku (0 °C) výše získaného azidoderivátu (2,5 g) v THF (20 ml) bylo přidáno 4 ml vody a hydroxid lithný monohydrát (558 mg) a 3 ml peroxidu vodíku (30%). Směs io byla 3 h míchána při teplotě místnosti a pak bylo přidáno 19 ml 10% roztoku síranu sodného.

Roztok byl odpařen za sníženého tlaku na 1/10 původního objemu, získaný zbytek byl třikrát extrahován s ethylacetátem, spojené organické fáze byly sušeny nad MgSO₄, zfiltrovány a odpařeny dosucha za sníženého tlaku. Zbytek byl čištěn pomocí flash chromatografíe na silikagelu (eluent: 1 až 5% MeOH v 1% vodném amoniaku/99% DCM). Bylo získáno 912 mg požadované kyseliny (74% výtěžek).

B) Syntéza 2-pyridin~4-yl-l H-benzimidazol-5-karbonyl-3-R,S-benzyl-S-prolinamidu

0,4 g Polystyrénové Knorr-pryskyrice (0,61 mmol/g) bylo dáno do plastové stříkačky, bylo pone20 cháno 20 minut bobtnat s DMF a poté bylo 20 minut ponecháno s roztokem DMF/piperidin (1:1).

Po promytí DMF, DCM a ještě jednou DMF byla pryskyřice převedena do dalšího kroku.

Reakční krok a)

K výše získané pryskyřici byl přidán roztok 3(R/S)-vinyl-2(S)-azido-3-fenylpropionová kyselina (viz též kroky a) až d); 0,28 mmol), PyBOP (0,28 mmol) a DIPEA (0,32 mmol). Vzniklá směs byla třepána 16 h při teplotě místnosti. Pryskyřice byla promyta (3x 15 ml) a DCM (4x 15 ml) a sušena ve vakuu. Pro kontrolu reakce pomocí KAISER testu byl odebrán kousek pryskyřice.

Reakční krok b)

Cyklohexen (23 mmol) byl přidán pod inertní atmosférou k 2M roztoku dicyklohexylboran/dimethylsulfid komplexu (l 1,6 mmol) ve vodném diethyletheru. Po jedné hodině byla získána bílá tuhá látka. Rozpouštědlo bylo odstraněno za sníženého tlaku a byla přidána výše získaná pryskyřice společně s lOml DCM. Heterogenní směs byla lehce míchána 2,5 h až do ukončení vývoje plynu. Pryskyřice byla pomyta MeOH a odpařena za sníženého tlaku. Pryskyřice byla promyta methanolem a sušena za sníženého tlaku. Poté byla pryskyřice míchána 1 h s 50/50 (obj./obj.) směsí ethanolaminu a DMF a poté byla promyta MeOH a DCM (každý třikrát), na závěr byla vysušena.

Reakční krok c)

K roztoku 4—fluor-3-nitrobenzoové kyseliny (0,69 mmol) a HOAt (0,69 mmol) v DMF (asi 5 ml) byl přidán DIC (0,69 mmol). Tento roztok byl přidán do stříkačky k výše připravené pryskyřici a směs byla 16 hodin třepána při teplotě místnosti. Pryskyřice byla promyta DMF (lOx 15 ml) a vysušena za vakua. Pro kontrolu reakce byl pro KAISER test odebrán malý kousek pryskyřice.

Reakční krok d)

Roztok 4-(aminomethyl)pyridinu (4,6 mmol) v DMF (4 ml) byl přidán k výše připravené pryskyřici a směs byla třepána 32 dní pri teplotě místnosti. Pryskyřice byla promyta MeOH a DCM (každý 3x 15 ml) byla vysušena.

- 53 CZ 302775 B6

Reakční krok e)

Roztok pryskyřice v DMA byl naplněn do li za v tratě l ného skleněného reaktoru a reakční směs 5 byla 16 h zahřívána na teplotu 125 °C za pomalého míchání. Následná cyklizace může být sledována pomocí GC/MS (po odštěpení alikvotu látky od pryskyřice). Po promytí MeOH a DMA (každý 3x 15 ml) byla pryskyřice vysušena.

Reakční krok f) io

K roztoku pryskyřice (0,021 mmol) z reakčního kroku e) v DMA (3,0 ml) byl přidán tríbutylfosfm (0,5 ml) a směs byla 5 h mírně míchána při teplotě 125 °C. Pryskyřice pak byla promyta DMF (2x 10 ml), MeOH (2x 10 ml) a DCM (3x 10 ml) a byla sušena za sníženého tlaku.

Reakční směs g)

Odštěpení a Čištění

Pryskyřice z bodu f) byla zpracována s TFA/H?O (97/3) 1 h při teplotě místnosti. TFA/H?O byla 2o odstraněna za sníženého tlaku a byla získána hnědá sklovitá látka jako surový produkt. Surový produkt byl chromatografován na silikagelu (flash-chromatografie, eluent: 95/5 DCM/2,0M NH₃ v MeOH, potom 92/8 DCM/2,0M NH₃ v MeOH). Požadovaná frakce byly spojeny a rozpouštědlo bylo odstraněno za sníženého tlaku. Produkt byl získán jako bílá tuhá látka.

MS (ES, M+H' - 426) 'HNMR odpovídá výše uvedenému strukturnímu vzorci.

Příklad 191

Následující sloučenina byla připravena postupem c):

1,5 g Polystyrénové Knorr pryskyřice (0,64 mmol/g) bylo dáno do plastové stříkačky, bylo pone35 cháno bobtnat s DMF po dobu 20 min a poté bylo zpracováno 20 min směsí DMF/piperidin (1:1).

Po promytí s DMF, DCM a ještě jednou s DMF byla pryskyřice použita v dalším reakčním kroku.

Reakční krok a)

Roztok Fmoc-3R,S-fenyl-S-prolinu (1,5 mmol), PyBOP (1,5 mmol) a DIPEA (2,1 mmol) v DCM byl přidán k pryskyřici. Vzniklá směs byla 16 h třepána při teplotě místnosti. Pryskyřice byla promyta s DCM (4x 15 ml), MeOH (2x 15 ml) a DCM a byla sušena za sníženého tlaku. Pro kontrolu reakce byl proveden KAISER test na odebraném kousíčku pryskyřice.

- 54CZ 302775 B6

Reakční krok b)

Pryskyřice byla převedena na požadovanou sloučeninu podobně jako bylo popsáno v Příklas du 190.

MS (ES, M+H⁺ = 412) ‘H NMR odpovídá výše uvedené struktuře.

io Příklad 192

Následující sloučenina byla připravena postupem a):

a) Příprava Z-homoťenylalaninhydrazidu

Z-Homofenylalanínhydrazid byl připraven podle popisu v Příkladu 180a.

b) Příprava benzylesteru [l-(5-amino-[l,3,4]oxadiazol-2-yI)-3-fenylpropyl]karbamové kyseliny

Benzylester [l-(5-amino-[ 1,3,4] oxad iazo l-2-yl)~3-fenylpropyl]karbamové kyseliny byl připraven podle popisu v Příkladu 180b.

c) Příprava benzylesteru [l-(5-benzensulfonylamino[l,3,4]oxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyl]karbamové kyseliny

0,35 g sloučeniny z příkladu 192b bylo rozpuštěno za teploty místnosti v 5 mi pyridinu, bylo 30 přidáno OJ 3 ml benzensulfonylchlorídu a směs byla 4 h míchána při 80 °C. Pak bylo přidáno dalších 0,13 ml benzensulfonylchlorídu a směs byla míchána další 2 h při 80 °C. Reakční směs byla odpařena ve vakuu, zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu a byl promyt dvakrát vodou a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného, sušen nad síranem horečnatým, zfiltrován a odpařen ve vakuu. Byl získán benzylester [l-{5--benzensulfonylamino[l,3,4]oxadiazol-2~yl)-3-fenyl35 propyljkarbamové kyseliny, který byl použit bez dalšího čištění do následné reakce,

d) Příprava N-[5-( l-amino-3-fenylpropyI)-[ 1,3,4]oxadiazol-2-yl)benzensulfonamidu:

0,18 g sloučeniny 192c bylo rozpuštěno za teploty místnosti ve 30 ml suchého methanolu, pod argonem byl přidán katalyzátor Pd/Ca směs byla hydrogenována 4 h. Po filtraci, promytí zbytku s methanolem a odpaření filtrátu byl získán N-[ 5-( 1-am i no-3-fenyl propyl)-[ 1,3,4] oxad iazo 1-2yhbenzensulfonamid, který byl použit do dalšího kroku.

-55CZ 302775 B6

e) Příprava [l-(5-benzensulfonylamino-[l,3,4Joxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyl]amidu 2pyridín—4—yl— 1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny mg sloučeniny podle příkladu 192d bylo rozpuštěno při teplotě místnosti v 5 ml suchého DMF, bylo přidáno 30 μΙ diisopropylaminu, 48 mg 2—pyridin—4—yl—1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny a 66 mg TOTU. Po 4 h míchání při teplotě místnosti byla reakce ukončena a reakční směs byla odpařena. Zbytek byl zpracován s ethylacetátem a vodou. Rozpouštědlo bylo dekantováno, olejový zbytek byl zpracován s horkým acetonem, ochlazen a krystalický produkt byl oddělen filtrací, promyt acetonem a vysušen. Byl získán [l-(5-benzensulf6nylamino[ l,3,4]oxadiazol-2-yl)-3“fenylpropyl]amÍd 2--pyridin—4-yl-l H-benzimtdazol-5-karboxylové kyseliny, který taje při 220 °C za rozkladu.

Příklad 193

Následující sloučenina byla připravena postupem a):

a) Příprava Z—homofenylalaninhydrazidu

Z-Homofenylalaninhydrazid byl připraven podle popisu v Příkladu 180a.

b) Příprava benzylesteru [l-(5-amino-[l,3,4]oxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyl]karbamové kyseliny

Benzylester [l-(5—amino-Ll,3,4]oxadiazol—2—yl)—3—feny l pro pyljkarbamové kyseliny byl připraven podle popisu v Příkladu 180b.

c) Příprava benzylesteru {1 -[5-(3-Methylureido)[l,3,4]oxadiazol-2-yl]-3-fenylpropyl}karbamové kyseliny

350 mg benzylesteru [l-(5-amino[l,3,4]oxadiazol-2-yl)-3-fenylpropyI]karbamové kyseliny bylo rozpuštěno v 5 ml suchého dimethylsulfoxidu, bylo přidáno 140 mg uhličitanu draselného a 140 mg methylisokyanátu a směs byla 16 h míchána při 80 °C. Reakční směs byla ochlazena, byl přidán ethylacetát a směs byla promyta dvakrát vodou a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného. Roztok byl pak sušen nad síranem hořečnatým, zfiltrován a odpařen ve vakuu. Byl získán benzylester {l-[5--(3--methylureido)[l ,3,4]oxadiazol--2--y 1]—3—feny Ipropyl Jkarbamové kyseliny, který byl bez dalšího čištění použit v následujícím kroku (hydrogenolýza).

- 56CZ 302775 B6

d) Příprava l-[5-(l-amino-3-fenylpropyl)[l,3,4]-oxadiazoí-2-yl]močoviny

120 mg sloučeniny z předchozího kroku bylo při teplotě místnosti rozpuštěno ve 20 ml suchého methanolu, pod argonovou atmosférou byl přidán katalyzátor Pd/C a směs byla 4 H hydrogenována za teploty místnosti. Reakční směs byla zfiltrována, zbytek byl promyt methanolem a filtrát byl odpařen ve vakuu. Byla získána l-[5-(1-amino-3-fenylpropyl)-[l,3,4]oxadiazol-2-yl]močovina, která byla použita bez dalšího čištění v následném kroku, ío e) Příprava {l-[5-(3~methylureido)-[l,3,4]oxadiazol-2-yl]“3-fenylpropyl}arnidu kyseliny 3py ríd in^4—y 1-1 H-benzimidazol-5-karboxylové mg sloučeniny z předchozího kroku bylo za teploty místnosti rozpuštěno ve 3 ml suchého DMF a bylo přidáno 33 mg 2-pyridin-4-y 1-1 H-benzimidazol-5-karboxylové kyseliny, 20 μΐ diisopropylaminu a 40 mg TOTU a směs byla míchána 4 h při teplotě místnosti. Reakční směs byla odpařena ve vakuu, zbytek byl zpracován se směsí ethylacetát/tetrahydrofuran 1/1, roztok byl promyt vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného, sušen nad síranu hořečnatého, zfiltrován a odpařen ve vakuu. Byl získán {1[5-(3-methylureido)-[l,3,4]oxadiazol-2-yl]-3-fenylpropyl}amid kyseliny 3-pyridin-4-yl-1H2o benzimidazol-5-karboxylové, který vykazoval hmotnostní spektrum m/z = 497,3 (“MH’).

Příklad 194

Následující sloučenina byla připravena postupem a):

.N [l-(5-acetylamino)-[l,3,4]oxadiazol-2-yl]-3-fenylpropyl]amid kyseliny 2-pyridin-4-yl-1H30 benzimidazol-5-karboxylové byl připraven v podstatě analogickým způsobem, stou výjimkou, že byl použit acetylchlorid namísto methylisokyanátu. Sloučenina vykazuje teplotu tání 183 až

186 °C za rozkladu.

- 57CZ 302775 B6

Příklad 195

Následující sloučenina byla připravena postupem a):

a) Příprava benzylesteru (l-kyano-3-fenylpropyl)karbamové kyseliny:

2,78 g benzylesteru (l-karbamoyl-3-fenylpropyl)karbamové kyseliny, vyrobené z Lhomoťenylalaninamid hydrochloridu a N-Cbz-sukcinimidu, bylo rozpuštěno ve 30 ml suchého pyridinu a bylo přidáno 6 ml acetanhydridu. Reakční směs byla míchána 24 h při teplotě 75 °C. Ochlazený roztok byl odpařen ve vakuu, bylo přidáno 100 ml ethylacetátu a roztok byl pomyt třikrát s 50 ml 5% roztoku kyseliny citrónové a nasyceného roztoku chloridu sodného. Organický extrakt byl sušen nad síranem hořečnatým, zfíltrován, odpařen ve vakuu a chromatografován na silikagelu se směsí n-heptan/ethylacetat 1/1. Byl získán benzylester (l-kyano-3-fenylpropyl)karbamové kyseliny, který byl použit v následujícím kroku bez dalšího čištění.

b) Příprava benzylesteru [3—fenyl—1 —(1 H-tetrazol-5—yl)propyl]karbamové kyseliny:

0,15 g sloučeniny z příkladu 195b bylo společně s 0,1 15 g trimethylzinkazidu suspendováno v 5 ml suchého toluenu a byl míchán 6 h pod refluxem. Ochlazená reakční směs byla okyselena etherickým chlorovodíkem a byla ponechána stát přes noc v lednici. Druhý den byla směs odpařena ve vakuu a byla chromatografována na silikagelu s využitím směsi dichlormethan/methanol

9/1. Takto získaný benzylester |3-fenyl-l-(IHtetrazol5-yl)propyl]karbamové kyseliny byl použit v dalším reakčním kroku bez následného čištění.

c) Příprava 3 -fenyl -l (IH tetrazol 5 yi)propylamin:

jo 337 mg sloučeniny z příkladu 195b bylo rozpuštěno ve 2 ml acetonu, bylo přidáno 0,477 ml triethylsiianu, jedna kapka triethylaminu a špička špachtle chloridu paladnatého a směs byla míchána 3 h po refluxem. Ochlazený roztok byl zfíltrován, odpařen ve vakuu a zbytek byl sušen ve vysokém vakuu. Takto získaný 3-fenyl-l -(1 H-tetrazol-5-yl)propylamin byl použit v další syntéze.

d) Příprava [3-fenyl-l-(lH-tetrazol-5-yl)propylJamÍdLi kyseliny 2pyridin-3-yl-l H-benzimidazol-5-karboxylové:

0,9 mmol sloučeniny z příkladu 195c bylo rozpuštěno v 5 ml suchého DMF a bylo přidáno

0,9 mmol 2-pyridÍn^l-yl-l H-benzimidazo 1-5-karboxylové kyseliny, 0,365 ml diisopropylaminu a 415 mg TOTU a směs byla míchána 20 h při teplotě místnosti a další 4 h při 50 °C.

Reakční směs byla odpařena ve vakuu, zbytek byl dán do ethylacetátu, promyt vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem chloridu sodného, sušen nad síranem hořečnatým, /filtrován a odpařen ve vakuu. Takto získaný surový produkt byl chromatogra- 58CZ 302775 B6 fován na silikagelu pomocí směsi dichlormethan/methanol/voda/kyselina octová 60/10/1/1. Byl získán (3-fenyl-l-(lH-tetrazol-5-yl)propyl]amid kyseliny 2-pyridin-4-yl-1H-benzimidazol5-karboxylové, který se rozkládal při 87 °C a který vykazoval molekulový pík m/z = 425,2 (MH⁺).

Příklad 196: Trifluoracetát 3-fenylaminoethyl-2-[(2-pyridin^k-yl-l H-benzoimidazol-5karbonyl)amino]propionové kyseliny

a) L-2-amÍno-3-fenylaminoethylpropionová kyselina

54,8g (0,209 mol) trifenylfosfinu bylo suspendováno v 600 ml acetonitrilu a s vyloučením vlhkosti byla směs ochlazena na -35 °C až —45 °C. Poté bylo při této teplotě během 50 min přikapáno 36,4 g (0,209 mol) diethylesteru azodikarboxylové kyseliny. Směs byla míchána 15 min pri -35 °C. Ktéto směsi byl přikapán roztok 50 g (0,209 mol) N-benzyloxykarbonyl-L-serinu v 500 ml acetonitrilu, tak aby přitom teplota nepřestoupila -35 °C. Směs pak byla ponechána 12 h při teplotě 5 °C a poté byla zahřáta na teplotu místnosti. Reakční roztok byl odpařen za sníženého tlaku a surový produkt byl čištěn na silikagelu pomocí středně tlakové chromatografie, (DCM/AcCN : 25/1). Po odstranění rozpouštědla bylo získáno 20,8 g (výtěžek 45 %) čistého Nbenzy loxy karbony I-L-serin-p-laktonu (viz také Org. Synth. 1991 (70), 1) ve formě jemných jehliček. Strukturní vzorec: C11H11NO4; Mol. hm. = 221,2; MS (M+H) 222,1.

K 7,3 ml (57,36 mmol) N-ethy lani linu ve 250 ml acetonitrilu bylo pod argonovou atmosférou přidáno 15,5 ml (63,51 mmol) N,O-bis-(trimethylsilyl)acetamidu a směs byla míchána 3 h při 50 °C. Poté byl k roztoku při 20 °C přidán roztok výše uvedeného laktonu (10,7 g, 48,37 mmol) ve 250 ml acetonitrilu a směs byla 17 h zahřívána k refluxu. Po odstranění rozpouštědla byl zbytek zpracován s nasyceným roztokem uhličitanu sodného tak, aby hodnota pH nepřestoupila 9.

Vodná suspenze byla promyta trochou diethy letheru a poté bylo pH nastaveno na hodnotu 6 až 7 pomocí koncentrované kyseliny chlorovodíkové a sNaHPOf bylo pH nastaveno na hodnotu 5. Vodný roztok byl několikrát extrahován s ethylacetátem. Po odpaření rozpouštědla byl získán požadovaný produkt ve výtěžku 45 % (7,4 g). Sumární vzorec: C10H22N2O4; Mol. hm. = 342,4; MS (M+H) 343,2.

K 75 ml methanolu bylo pri -I0°C prikapáno 6,5 ml (89,1 mmol) thionylchloridu a směs byla míchána 30 min. Pak byla přidána L-2-aminoethyl-3-fenylaminopropionová kyselina (8,6 g, 25,12 mmol) rozpuštěná v 75 ml methanolu během 30 min pri -10 °C a směs byla míchána další 3 h při teplotě místnosti. Po odpaření rozpouštědla byl zbytek rozpuštěn v ethylacetátu a byl pro40 myt roztokem uhličitanu sodného. Po odpaření rozpouštědla a čištění pomocí flash-chromatografie (n-heptan/ethylacetát 7:3) bylo získáno 4,43 g (50% výtěžek) methylesteru L-2-aminoethyl-3-fenylaminopropionové kyseliny. Sumární vzorec: C₂oH₂4N₂0₄; Mol. hm, - 356,4; MS (M+H) 357,3.

K odštěpení chránící skupiny bylo rozpuštěno 4,4 g (12,35 mmol) Z-chráněného derivátu v 500 ml methanolu. Pak bylo pod inertním plynem přidáno 100 mg katalyzátoru (10% Pd(OH)₂-59C7. 302775 B6

C) a byl přiváděn vodík až do úplného odštěpení Z-chránicí skupiny. Po odfiltrování katalyzátoru a odpaření filtrátu bylo získáno 2,8 g L- 2 -aminoethyl 3 lěnykiminopropionové kyseliny (kvant.). Sumární vzorec: C^Hi^O?; Mol. hm. = 222,3; MS (M+H) 223,1.

Reakční krok b)

2,4 g (10,03 mmol) 2-pyridtn^í-yl·- ! H bcnzimidazol S-karboxylové kyseliny připravené podle Příkladu 183 bylo suspendováno ve 350 ml DMF a poté bylo přidáno 4,2 g (12,80 mmol) TOTU a 2,3 ml (13,52 mmol) ethyldiisopropylaminu. Směs byla míchána 20 min pri teplotě místnosti ío a ke vzniklému čirému roztoku bylo přidáno 2,8 g (12,60 mmol) methylesteru (S)-2-aminoethyl3-fenylaminopropionové kyseliny z bodu a). Směs byla míchána 2 h a poté byla odpařena za sníženého tlaku a methylester titulní sloučeniny byl izolován pomocí flash chromatografie na silikagelu (DCM:MeOH = 9:1). Výtěžek: 4,36 g (98%). Sumární vzorec: C75H25N5O3; Mol. hm. = 443,5; MS (M+H) 444,3.

4,3 g (9,7 mmol) takto získaného methylesteru byl hydrolyzován ve 400 ml methanolu přídavkem 200 ml 1 M hydroxidu sodného 2 h pri teplotě místnosti. Po odpaření methanolu bylo pH získané suspenze nastaveno pomocí NaH₂PO₄ na hodnotu 5. Při tom se produkt vyloučil z roztoku. Čištění pomocí flash chromatografie na silikagelu (DCM:MeOH = 4:1) a preparativní

HPLC (acetonitri 1/0,1%/TFA) poskytlo 2,92 g (výtěžek 70 %) trifluoracetátu 3-fenylaminoethyl2 ((2 pyridin^- yl -l H benzimidazol- 5--karbonyl)amino]propionové kyseliny. Sumární vzorec:

C₂4H₂₃N₅O,; Mol. hm. - 429,5; MS (M+H) 430,3. Teplota tání: přibližně 258 °C (za rozkladu).

Farmakologické příklady

Filtr-tcst I_kB-kinázy

Aktivita l_kB -kinázy byla určena pomocí „Signa TÉCT™ Protein Kinase Assay System“ (Promega katalog 1998, str, 330; analogický k Signa TÉCT™ DNA-Dependent Protein Kinase předpis).

Kináza byla čištěna podle Z. J. Chen (Cell 1996, vol. 84, str. 853-862) z HeLa buněčného extraktu a byla inkubována se substrátovým peptidem (Biotin (CH )₍,-DRHDSGLDSMKD-CONH_?) (20 μΜ). Reakční pufr obsahoval 50 mM HEPES, pH 7,5, 10 mM MgCL, 5 mM dithiothreitol (DTT), 10 mM β-glycerofosfát, 10 mM 4-nitrofenylfosfát, 1 μΜ míkrocystein-LR a 50 μΜ ATP (obsahující 1 mCi γ-³³Ρ-ΑΤΡ).

Metoda PKA, PKC, CK II cAMP-závislé Proteinkináza A (PKA), proteinkináza C (PKC) a kaseinkináza 11 (CK 11) byly určeny pomocí odpovídajících testovacích souprav Upstate Biotechnology podle předpisu výrob40 ce při koncentraci ATP 50 μΜ. Rozdíl spočívá v tom, že byla namísto fosfocelulóžového filtru použita Mu Iti Sereen destička (Millipore, Phosphocellulose MS-PH, Kat, MAPHNOB10) s odpovídajícím odsávacím systémem. Destičky nebo membrány (I_kB-kináza) byla nakonec proměřena na Wallac MicroBeta scintilačním počítači. Bylo nasazeno 100 μΜ testované sloučeniny.

Každá sloučenina byla testována v dvojitém pokusu. Od střední hodnoty (enzym se sloučeninou nebo bez ní) byl odečtena střední hodnota slepého pokusu (bez enzymu) a byla spočtena % inhibice. Výpočet IC₅₀ byl proveden pomocí softwarového paketu GraFít 3.0. Následující Tabulka 6 shrnuje výsledky.

-60CZ 302775 B6

Tabulka 6: Kinázová inhibice sloučeninou o koncentraci 100 μΜ nebo IC₅₀ v μΜ.

Příklad číslo:	hcB-Kínáza IC»	PKA %- inhibice	PKC %- inhibice	CKII %- inhibice
5	25	0	16	19
6	72	0	46	14
7	22	0	15	10
8	4	0	á	7
11	7	0	16	0
12	42	0	16	0
14	7	0	0	0
16	9	0	11	4
20	1	36	63	70
21	34	26	31	60
35	16	n.b.	n.b.	n.b.
37	36	n.b.	n.b.	n.b.
108	1	0	13	92
113	25	24%	7%	17%
180	0,43	n.b.	n.b.	n.b.
181	0.62	n.b.	n.b.	n.b.
192	0,12	n.b.	n.b.	n.b.
193	0.36	n.b.	n.b.	n.b.
196	0,07	31	40	50

s n.b. - nebylo stanoveno io

PATENTOV

Claims (3)

1. NÁROKY a/nebo stereoizomemí forma sloučeniny vzorce I a/nebo fyziologicky přijatelná sůl sloučeniny vzorce I, přičemž ve vzorci I R³ znamená radikál vzorce II

   D

   R⁹

   -61 CZ 302775 B6 ve kterém

   D znamená C(O)~,

   R^s znamená vodík nebo (C|-C₄)-alkyl,

   R^J I. charakteristický radikál nativní α-aminokyseliny zvolené ze souboru sestávajícího z valinu, leucinu, melhioninu. a histidinu,
2. 2. (C|-C_ft)-alkyI, ve kterém je alkyl přímý a mono-substituován,

   2.1 arylem, kde aryl je aromatický uhlíkatý radikál mající 6 až 14 uhlíkových atomů v kruhu a zvolený ze souboru sestávajícího z fenylu, 1-naftylu a 2-naftylu, přičemž aryl je nesubstituován nebo substituován jedním, dvěma nebo třemi stejnými nebo odlišnými radikály ze souboru sestávajícího z (C_t-C_s)-alkylu, (C|-C_s)-alkoxy, halogenu, nitro, amino, tri fluormethy lu, hydroxylu, kyano, hydroxykarbonylu, aminokarbonylu, fenylu fenoxy,

   2.2 heteroary lem majícím 5 až 14 kruhových členů, kde heteroaryl je radikál zvolený ze souboru sestávajícího z pyrrolu, thiofenu, ímidazolu, benzothiofenu, benzímidazolu, 1,3,4-oxadiazolu, pyridinu, pyrimidinu, indolu a chinolinu, přičemž heteroaryl je nesubstituován nebo mono-substituován halogenem,

   2.3 OR¹¹,

   2.4 -CN,

   2.5 -S(O)_X-R’', kde x znamená nulu, 1 nebo 2,

   2.6 -N(R)₂,

   2.7 (C\-C₆)-cykloalkýlem,

   2.8 radikálem vzorce _rh _R11 ve kterém

   R¹' znamená

   a) atom vodíku,

   b) (C, -C₆)-alkyl, kde alkyl je nesubstituován nebo mono-substituován

   1. arylem. kde aryl má výše definovaný význam aje nesubstituován,

   2. -N-(C,—C_f,)_n-alkylem, kde n znamená celé čisto l nebo 2 a aíkyí je nesubstituován nebo mono-substituován halogenem,
3. 3. -O (C,- C₍,>-alky!em,

   -62 CZ 302775 BÓ

   c) aryl, kde aryl má výše uvedený význam a je nesubstituován nebo substituován výše uvedeným způsobem,

   d) heteroary 1, kterým je morfolin nebo imidazol,

   Z znamená

   1. 1,3,4-oxadiazol, kde 1,3,4-oxadiazol je nesubstituován nebo mono-substituován -NH10 C(O)-(Ci-C4)-alkylem,-NH-C(O>-NH-(Ci-C4)-alkylem,

   2, -(Ci~C₆)-alkyl, kde alkyl je přímý a nesubstituován nebo mono-substituován -OH, nebo

   15 3. -C(O)-R¹⁰, kde

   R¹⁰ znamená 1. -OR¹¹,

   2. -N(R*’)₂,

   20 přičemž každý z ostatních substituentů R¹, R² a R⁴ znamenají atom vodíku,

   R⁵ znamená atom vodíku,

   R⁶ znamená pyridiny], který je nesubstituován nebo substituován -NH-fCi-C^j-alkylem, NH25 fenylem, -NH—(Cv-č/j-cykloalkylcm.