CZ300832B6 - Bicyklické heteroaromatické slouceniny - Google Patents

Abstract

Bicyklické heteroaromatické deriváty obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky prijatelná sul. Slouceniny podle vynálezu mají úcinnost pri aktivaci receptoru LH a mohou být použity pri rízení plodnosti.

Description

Bicyklícké heteroaromatické sloučeniny

Oblast techniky

Vynález se týká sloučenin, které mají agonistický nebo antagonistický účinek na glykoproteinové hormony, zvláště sloučenin & agonistickou aktivitou na luteizační hormon (LH). Vynález se dále týká derivátů bicyklických heteroaromatických sloučenin, farmaceutických prostředků s jejich obsahem a použiti těchto sloučenin v lékařství, zvláště pro řízení plodnosti.

Dosavadní stav techniky

Gonadotropiny mají důležité funkce při řadě tělesných funkcí, včetně metabolismu, regulace teploty a reprodukčního procesu. Gonadotropin hypofyzy FSH například hraje klíčovou úlohu při stimulaci vývoje a zrání folikul, zatímco LH indukuje ovulaci (Sharp, R.M., Clin. Endocrinol. 33: 787 - 807, 1990; Dorrington a Armstrong, Recent Prog. Horm. Res. 35: 301 - 342, 1979). V současnosti se LH klinicky používá v kombinaci s FSH pro stimulaci vaječníků, tj. hyperstimulaci vaječníků pro opolodňování in vitro (1VF) a indukcí ovulace u neplodných anovulač20 nich žen (Insler, V., Int. J. Fertility 33: 8597, 1988, Navot a Rosenwaks, J. Vitro Fert. Embryo Transfer 5: 3 - 13, 1988) stejně jako pro mužský hypogonadismus a mužskou neplodnost.

Gonadotropiny působí na specifické typy buněk pohlavních žláz a zahajují diferenciaci a tvorbu steroidů varlat a vaječníků. Působení těchto pituitámích a placentámích hormonů je zprostředko25 váno specifickými receptory na plasmatické membráně, které patří do velké skupiny receptorů spřažených s proteinem G. Skládají se z jednoho polypeptidu se sedmi transmembránovýmí doménami a jsou schopny interagovat s proteinem Gs, což vede k aktivaci adenylcyklázy.

Gonadotropiny pro terapeutické použití mohou být izolovány z lidské moči a mají nízkou čistotu (Morse a další, Amer. J. Reproduct. Immunol. and Microbiology 17. 143, 1988). Alternativně mohou být připraveny jako rekombinantní gonadotropiny.

Tak jako u jiných proteinů používaných k léčebným účelům, je nezbytné podávat gonadotropiny buď subkutánně, nebo intramuskulárně. Bylo by však výhodné aktivovat receptor malou moleku35 lou, která by mohla být podávána například orální nebo transdermální cestou.

Předkládaný vynález poskytuje výrobu těchto analogů hormonů s nízkou molekulovou hmotností, které selektivně aktivuji jeden z gonadotropinových receptorů. Tato vlastnost pak může být považována za hlavni výhodou předkládaného vynálezu.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká bicyklických heteroaromatických derivátů obecného vzorce 1, nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli,

kde

R¹ je NR⁵R⁵, OR⁵, SR⁵ nebo R⁷, s výhodou R¹ je R⁷;

R⁵ a R⁶jsou nezávisle zvoleny ze skupiny H, (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, nebo R⁵ a R⁶ jsou spolu spojeny v (2-7C)heterocykloalkylovém kruhu;

R⁷ je (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl; s výhodou R⁷ je (6—14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl;

R² je (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, nebo (6- 14C)aryl nebo (4-l3C)heteroaryl, io kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substitutenty zvolenými ze skupiny (1-8C)alkyl, (1-8C)alkylthio, (l-8C)(di)alky lamino, (l-8C)alkoxy, (2-8C)alkenyl, nebo (2-8C)alkinyl;

R³ je (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, is nebo (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (1-8C)alkyl, (l-8C)(di)alkylamino nebo (l-8C)alkoxy; s výhodou R³ je (1-8C)alkyl, výhodněji (l^C)alkyl, ještě výhodněji R³ je isopropyl nebo terc-butyl;

X je S, OneboN(R⁴);

R⁴ je H, (l-SC)alkyl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)aiylkarbonyl nebo (6-14C)aryl(l-8C)alkyl;

Y je CH nebo N, s výhodou Y je N;

Z je NH₂ nebo OH;

A je S, N(H), N(R⁹), O nebo vazba, a

R⁹ může být zvolena ze stejné skupiny, jak je popsáno pro R² a B je N(H), O, nebo vazba.

Alkylová skupina, alkenylová skupina nebo alkinylová skupina, jestliže je přítomna ve skupině R⁵ a/nebo R⁶ ve výše uvedeném vzorci, může být popřípadě substituována jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (6-14C)aryI, (l-8C)alkoxy, (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (l-8C)alkoxykarbonyl, (6-14C)aryloxykarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6—14C) arylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C) arylkarbonylamino, (6-14C)(di)arylamino a/nebo (l-8C)(dí)alkylamino.

Jestliže R⁷ je (6-14C) aryl nebo (4-13C)heteroaryl, aryl může být popřípadě substituovaný v poloze ortho a/nebo meta jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny R⁸, (6-14C) arvl, (4-13C)heteroaryl, (2-7C)heterocykloalkyl, (3-8C)cykloalkyl, NHR⁸, OR⁸ a/nebo SR⁸, kde R⁸ je (6-14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, (1-8C)alkyl, (2-8C)aikenyl, (2-8C)alkinyl, kde alkylová skupina v těchto skupinách může být popřípadě substituována jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (2-7C)heterocykloalkyl(( l-8C)alk)oxy, (3-8C)cykloalkyl(( l-8C)alk)oxy, (6— 14C)ary 1(( 1-8C)alk)oxy, (4-13C)heteroaryl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (3- 8C)cykloalkyl, (6—14C)-— aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkoxykarbonyl, (6-14C)aryloxykarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyIoxy, (6-14C)arylkarbonyIoxy, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, amin, (1-8C)alkyl50 aminokarbonyl, (6-14C)arylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C)arylkarbonylamino, (6-14C)(di)aiylamino a/nebo (l-8C)(di)alkylamino. Substituenty na arylové skupině R⁷ jsou zvoleny z NHR nebo OR⁸. R⁸ je s výhodou (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)aiylkarbonyl, (1-8C)alkyl. Nejvýhodnější substituenty valkylové skupině jsou (2-7C)heterocykloalkyl, (l-6C)(di)alkylamino a amin.

.7 .

CZ JUU83Z Β6

Alkylová skupina, alkenylová skupina nebo alkinylová skupina, pokud jsou přítomny ve skupinách R⁹ nebo R² ve výše uvedeném vzorci, mohou popřípadě být substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (6—14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (614C)arylkarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (6-14C jary loxy karbonyl s a/nebo (l-8C)alkoxykarbonyl.

Alkylová skupina, alkenylová skupina nebo alkinylová skupina, jestliže jsou přítomny ve skupině R³ výše uvedeného vzorce, mohou popřípadě být substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (6-14C)aryloxy, (3-8C)cykloalkyl((l-8C)alk)10 oxy, (2-7C)heterocykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (6-14C)aryl((l-8C)alk)oxy, (4-13C)heteroaryl((l8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (6-14C jary I, (4— 13C)heteroaryl, (l-8C)aíkoxykarbonyl, (6-14C)ary loxykarbony I (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, amin, (l-8C)alkylaminokarbonyl, (6-14C)atylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C)arylkarbonylamino, (6-14C)(di)arylamino nebo (1-8C)(di)15 alkylamino.

Výhodné sloučeniny podle vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce í, kde X je S a/nebo Z je NH₂. Mezi těmito výhodnými sloučeninami jsou zvláště výhodné sloučeniny, kde X je S a Z je NH₂, a ještě výhodnější jsou ty sloučeniny, kde navíc Y je N. Nejvýhodnější jsou sloučeniny, které navíc kvýše uvedeným definicím X, Za Y, jsou definovány tak, že skupina R¹ je (6—14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryI. Nejvýhodněji skupina A je S.

Velmi výhodné sloučeniny podle vynálezu jsou bicyklické heteroaromatické deriváty obecného vzorce 1, kde

R* je (6—14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl,

R² je (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, nebo (6—14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (1-8C)alky 1, (l-8C)alkylthio, (l-8C)alkoxy, (2-8C)alkenyl, nebo (2-8C)alkinyl,

R³ je (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)aIkinyl, (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, nebo (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (1-8C)alkyl, (l-8CXdi)alkylamino nebo (l-8C)alkoxy,

X je S, Z je NH₂, A je S a B je N(H), O, nebo vazba.

Tyto sloučeniny mají obecný vzorec II

kde R¹, R², R³ a B mají výše uvedené významy včetně substituentů na skupinách alkyl, alkenyl, alkinyl, aryl nebo heteroaryl ve skupinách R², R³. Substituce na arylových nebo heteroarylových skupinách ve skupině R¹ jsou jak definováno výše pro R⁷,

Nejvýhodnější sloučeniny jsou sloučeniny obecného vzorce I, výhodněji vzorce II, kde B je N(H) nebo O, přičemž nejvýhodnější jsou sloučeniny, kde B je N. R² a/nebo R³ jsou s výhodou (1 - 8C)alkyl, výhodněji (1-4C)alkyl, a Y je s výhodou N.

-3CZ 300832 Bó

Zvláště výhodné sloučeniny podle vynálezu jsou látky, ve kterých R³ je isopropyl nebo terc-butyl, přičemž nejvýhodnější je skupina terc-butyl.

Z vynálezu jsou vyloučeny sloučeniny ethyl-5-amino—4—fenyl-2-ethoxykarbonylmethylthio5 thieno[2,3-J]pyrimídin-6-karboxylát, methyl-5-amino-4-fenyl-2-methylthiothieno[2,3-rf]pyrimidin-6-karboxylát, ethyl-5-amino-4-fenyl-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát, 6-acetyl-5-amino-4-fenyÍ-2-(2-oxopropylthio)thieno[2,3-ť/]pyrimidin, 5-amino-6benzoyl-4~fenyl-2-fenylkarbonylmethylthiothieno[2,3-ť/]pyrimÍdin, 5-amino-6-(4-chlorbenzoyl)-^l-fenyl-2-[(4-chlorfenyí)karbonylmethylthio]thieno[2,3-d]pyrimidin, methyl-5i o amino-4-(4-methoxyfenyl)-2-methylth<o-thieno[2,3-</]pyrimÍdin-6-karboxylát, ethyl-5amino-4-{4-methoxyfenyl)-2-methylthio-thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát, methyl-5amino-4-(4-chlorfenyl)-2-methylthio-thieno[2,3-J]pyrimidin-6-karboxylát, ethyl-5-amino4-(4-chlorfenyl)-2-methylthio-thieno[2,3-ť/]pyrÍmidin--6-karboxylát, 5-amino—6—(4-methylbenzoyl)-4-fenyl-2-[(4—methylfenyl)karbonylmethylthio]—thieno[2,3-</]pyrimidin nebo ethyllí 5-amino-2-ethoxykarbonylmethylthÍo-4-(pyridin-4-yl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát.

Tento disclaimer se týká sloučenin uveřejněných vPhosp. Sulf. Sil. Rel. Chem.: 60, 223 -231, 1991; J. Chem. Res, Synop, (6): 290 - 291,1998 a Sulfur Lett. 9: 101 - 108, 1989 a Upadhyay et al., Indián Journal of Chemistry, (199), 38B(2), 173-177).

Termín (1-8C)alkyl používaný v definicích vzorců I a II, znamená rozvětvenou nebo nerozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, například methyl, ethyl, propyí, isopropyl, butyl, sek-butyl, terc-butyl, hexyl a oktyl. Výhodné jsou skupiny (1-6C)alkyl, a nejvýhodnější je skupina (l-3C)alkyl.

Termín (2-8C)alkenyl znamená rozvětvenou nebo nerozvětvenou alkenylovou skupinu s 2 až 8 atomy uhlíku, jako je ethenyl, 2-butenyl atd.

Termín (2-8C)alkinyl znamená rozvětvenou nebo nerozvětvenou alkinylovou skupinu s 2 až 8 atomy uhlíku, jako je ethinyl a propinyl.

Termín (3-8C)cykloalkyl znamená cykloalkylovou skupinu s 3 až 8 atomy uhlíku, jako je cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl nebo cyklooktyl.

Termín (2-7C)heterocykloalkyl znamená heterocykloalkylovou skupinu s 2 až 7 atomy uhlíku, s výhodou 3 až 5 atomů uhlíku, která obsahuje alespoň jeden heteroatom zvolený ze skupiny N, O nebo S. Výhodné jsou N nebo O. Nej výhodnější skupiny jsou piperidin, morfolin a pyrrolidin.

Termín (l-8C)alkoxy znamená skupinu alkoxy s 1 až 8 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina má stejný význam jak bylo definováno výše. Výhodné jsou skupiny (l-6C)alkoxy, nejvýhodnější je skupina (l-3C)alkoxy.

Termín (l-8C)alkoxykarbonyl znamená skupinu alkoxykarbonyl, jejíž alkylová skupina obsahuje 1 až 8 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (l-8C)(di)alkylamino znamená skupinu (di)alkylamino s 1 až 8 atomy uhlíku, kde alkylová skupina má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (6-14C)(di)arylamino znamená skupinu (di)arylamino s 6 až 14 atomy uhlíku, kde arylo50 vá skupina má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (1-8C)alkylthio znamená skupinu alkylthio s 1 až 8 atomy uhlíku, kde alkylová skupina má stejný význam jak bylo definováno výše.

.a .

Termín (6—14C)aryl znamená aromatickou uhlovodíkovou skupinu obsahující 6 až 14 atomů uhlíku, jako je fenyl, naftyl, tetrahydronaftyl, indenyl, anthracyl, která může být popřípadě substituována jedním nebo více substituenty, jako je - bez omezení - hydroxy, halogen, nitro, trifluormethyl, kyano, (l-8C)alkylkarbonylamino, (l-8C)alkylaminokarbonyl nebo (1-8C)(di)alkyl5 amino, kde alkylové skupiny mají stejný význam jak bylo definováno výše. Výhodná aromatická uhlovodíková skupina je fenyl.

Termín (6-14C)aryloxykarbonyl znamená skupinu aryloxykarbonyl, jejíž arylová skupina obsahuje 6 až 14 atomů uhlíku a má stejné významy jak bylo definováno výše,

Termín (6—14C)aryl(l—8C)alkyI znamená skupinu arylalkyl se 7 až 22 atomy uhlíku, kde skupina alkyl znamená (l-8C)alkylovou skupinu a arylová skupina znamená (6-14C)aryl, jak bylo definováno výše.

i s Skupiny fenyl( 1—8C)alky 1 jsou výhodné arylalky lové skupiny a patří sem například benzyl.

Termín (4-13C)heteroaryl znamená substituovanou nebo nesubstituovanou aromatickou skupinu se 3 až 13 atomy uhlíku, s výhodou 4 až 9 atomy uhlíku, včetně alespoň jednoho heteroatomu zvoleného ze skupiny N, O a/nebo S, jako imidazolyl, thienyl, benzthienyl, chinolyl, tetrahydro20 chinolyl, isochinolyl, tetrahydroisochinolyl, indolyl, akridinolyl, furyl nebo pyridyl. Substituenty na heteroarylové skupině mohou být zvoleny ze skupiny substituentů uvedených pro aryíovou skupinu. Výhodné heteroarylové skupiny jsou thienyl, furyl a pyridyl.

Termín spojený v (2-7C)heterocykloalkylovém kruhu v definici NR⁵R⁶, kde R⁵ a R⁶ spolu s atomem dusíku, na který jsou navázány, znamenají kruh, znamená kruh obsahující atom dusíku a dále obsahující nejvýše 2 až 7 atomů uhlíku, kde tento kruh může obsahovat nenasycené vazby nebo jeden nebo více heteroatomů zvolených ze skupiny N, O a/nebo S. Příklady těchto kruhů jsou azetidin, pyrrolidin, piperidin, piperazin, morfolin a thiomorfolin.

Termín halogen znamená fluor, chlor, brom nebo jod.

Termín (2-7C)heterocykloalkyl(l-8C)alkoxy znamená heterocykloalkylovou skupinu obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, jak bylo definováno výše, navázanou na skupinu (l-8C)alkoxy, kde alkoxylová část má významy definované výše.

Termín (3-8C)cykloalkyl(l-8C)alkoxy znamená skupinu cykloalkyl s3 až 8 atomy uhlíku jak bylo definováno výše, navázanou na skupinu (l-8C)alkoxy, kde aíkoxylová skupina má významy definované výše.

Termín (6-14C)aryl(l-8C)alkoxy znamená aryíovou skupinu obsahující 6 až 14 atomů uhlíku jak bylo definováno výše, navázanou na skupinu (l-8C)alkoxy, kde aíkoxylová Část má význam definovaný výše. Skupiny (4- 13C)heteroarylalkoxy jsou analogy skupin (6-14C)arylalkoxy, které obsahují alespoň jeden heteroatom zvolený ze skupiny N, O a S.

Termín (l-8C)alkylkarbonyl znamená alkylkarbonylovou skupinu, jejíž alkylová skupina obsahuje 1 až 8 atomů uhlíku a má významy uvedené výše.

Termín (6-14C)arylkarbonyl znamená arylkarbonylovou skupinu, jejíž arylová skupina obsahuje 6 až 14 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (l-8C)alkylkarbonyloxy znamená skupinu alkylkarbonyloxy, jejíž alkylová skupina obsahuje 1 až 8 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (6-14C)arylkarbonyloxy znamená skupinu alkylaminokarbonyl, jejíž alkylová skupina obsahuje 6 až 14 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

- 5 CZ 300832 B6

Termín (l~8C)alkylaminokarbonyl znamená skupinu alkylaminokarbonyl, jejíž alkylová skupina obsahuje 1 až 8 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (6-14C)arylaminokarbonyl znamená skupinu arylaminokarbonyl, jejíž arylová skupina obsahuje 6 až 14 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (l-8C)alkyíkarbonylamino znamená skupinu alkylkarbonylamino, jejíž alkylová skupina obsahuje 1 až 8 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

io

Termín (6-14C)ary lkarbony lamino znamená skupinu arylkarbonylamino, jejíž arylová skupina obsahuje 6 až 14 atomů uhlíku a má stejný význam jak bylo definováno výše.

Termín (2-7C)heterocykloalkyloxy znamená skupinu heterocykloalkyl s 3 až 8 atomu uhlíku jak 15 bylo definováno výše, navázanou na atom kyslíku.

Termín (3-8C)cykloalkyloxy znamená skupinu cykloalkyl s 3 až 8 atomy uhlíku jak bylo definováno výše, navázanou na atom kyslíku.

Termín (6-14C)aryloxy znamená skupinu aryl s 6 až 14 atomy uhlíku jak bylo definováno výše, navázanou na atom kyslíku. Skupiny (4-13C)heteroaryloxy jsou analogy skupin (6-14C)aryloxy, které obsahují alespoň jeden heteroatom zvolený z N, O a S.

Bylo ukázáno, že sloučeniny výše uvedeného vzorce I jsou schopny vázat se na receptor LH a mají LH-agonistickou aktivitu.

Vynález dále zahrnuje farmaceutický prostředek obsahující bicyklický heteroaromatický derivát obecného vzorce I nebo jeho soli.

V rámci předkládaného vynálezu jsou také farmaceutické prostředky obsahující ethyl-5-amino4-fenyl-2-ethoxykarbonyl-methylthiothieno[2,3-ď]pyrimidin-6-karboxylát, methyl-5-amino4-feny 1-2-methy Ith ioth ieno[2,3-í/] pyrim idin-6-karboxy I át nebo ethy 1-5-am ino-4-feny 1-2methylthiothieno[2,3-í/]pyrimÍdin-6-karboxylát, methyl-5-amino-4-(4-methoxyfenyl)-2methylthiothieno[2,3-rf]pyrimidin-6-karboxylát, ethy l-5~amíno-4-(4-methoxy feny l)—2— methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát, methyl-5-amino-4-(4-chlorfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/|pyrimidin-6-karboxylát,ethyl-5-amÍno-4-(4-chlorfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-</]pyrimidin-6-karboxylát, 5-amino-6-(4—methyl-benzoyl)-4-fenyl-2-[(4-methylfenyl)karbonylmethylthio]thieno[2,3~í/]pyrimidin-6-karboxylát. Sloučeniny podle vynálezu mohou být tedy použity v lékařství. Další provedení vynálezu spočívá v použití bicyktické heteroaroma40 tické sloučeniny obecného vzorce I pro výrobu farmaceutického prostředku pro řízení plodnosti. Předkládané sloučeniny se s výhodou používají pro aktivaci receptoru LH.

Bicyklické heteroaromatické deriváty podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat jeden nebo více chirálních atomů uhlíku. Sloučenina může být proto získána jako chirálně čistá sloučenina nebo jako směs diastereomerů a/nebo enantiomerů. Způsoby získávání chirálně čistých sloučenin jsou v oboru dobře známé a patří sem například krystalizace nebo chromatografie.

Pro terapeutické použití jsou soli sloučenin vzorce I takové látky, kde je protiiont farmaceuticky přijatelný. Mohou však být použitelné i adiční soli bází podle vzorce I s kyselinami, například při přípravě nebo čištění farmaceuticky přijatelné sloučeniny. Všechny soli, ať už jsou farmaceuticky přijatelné nebo nejsou, spadají do rámce předkládaného vynálezu.

Mezi příklady adičních solí s kyselinami patří soli odvozené od minerálních kyselin jako je kyselina chlorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina sírová, s výhodou kyselina chlorovodíková, a organické kyseliny jako je kyselina citrónová, kyselina vinná, kyselina octová, kyselina mléčná, _ Λ _ kyselina maleinová, kyselina malonová, kyselina fumarová, kyselina glykolová, kyselina jantarová apod.

Sloučeniny vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, uváděné zde také jako účinná slož5 ka, se vhodně podávají intramuskulámími injekcemi, subkutánními injekcemi, intravenózními injekcemi, nebo intraperitoneálními injekcemi nebo orálním a intranasálním způsobem. Sloučeniny mohou být s výhodou podávány orálně. Přesná dávka a režim podávání účinné sloučeniny nebo farmaceutického prostředku s jejím obsahem bude nutně záviset na požadovaném terapeutickém účinku (léčení neplodnosti; antikoncepce) a může se u konkrétní sloučeniny, způsobu podávání, věku a stavu pacienta, jemuž se farmaceutický prostředek podává, lišit.

Obecně vyžaduje parenterální podávání nižší dávkování než jiné způsoby podáváni, které jsou více závislé na adsorpci. Dávkování pro lidi je s výhodou 0,0001 až 25 mg na kg tělesné hmotnosti. Požadovaná dávka může být přítomna jako jediná dávka nebo jako větší počet dílčích dávek podávaných ve vhodných intervalech během dne, nebo u žen dávek podávaných ve vhodných denních intervalech v průběhu menstruačního cyklu. Dávkování stejně jako režim podávání se mohou lišit u žen a mužů.

V případě aplikací in vitro nebo ex vivo, jako jsou IVF aplikace, jsou sloučeniny podle vynálezu používány v inkubačním médiu v koncentraci přibližně 0,01 až 5 pg/ml.

Předkládaný vynález se tedy také týká farmaceutických prostředků obsahujících bicyklickou heteroaromatickou sloučeninu vzorce I, tj. zahrnujících farmaceutické prostředky obsahující ethyl-5-amino-4-fenyl-2-ethoxykarbonylmethylthiothieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylát nebo ethyl-5-amino-4—fenyl-2-methylthÍothieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylát, 6-acetyl-5-amino4-fenyl-2-(2-oxopropylthio)-thieno[2,3-ť/]pyrimidin, 5-amino-6-benzoyl-4-fenyl-2-fenylkarbonylmethylthiothieno[2,3-tíf]pyrimidin nebo 5-amino-6-(4-chlorbenzoyl)-4—fenyl-2-[(4chlorfenyl)karbonylmethylthio]thieno[2,3-rf]pyrimÍdin, methyl-5-amino-4-(4-methoxyfenyl)2-methyIthiothieno[[2,3-úQpyrimidin-6-karboxylát, ethyl-5-amino-4-(4-methoxyfenyl}-230 methyIth iothieno[2,3-ť/] pyrimidín-6-karboxy lát, methy 1-5-am ino-4-(4-ch lorfenyl)-2-methy 1thiothieno[2,3-ťř}pyrimidin-6-karboxylát, ethyl-5-ammo-4-(4-chlorfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/Jpyrimidin-6-karboxylát, 5-amino-6-(4-methylbenzoyl)-4-fenyl-2-((4-methylfeny])karbonylmethylthio]thieno(2,3-ť/Jpyrimidin nebo ethy 1-5-amino-2-ethoxykarbonyImethylthio4-(pyridin-4—yl)thieno[2,3-tf]pyrimidin-6-karboxylát ve směsi s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami a popřípadě dalšími léčivými látkami. Pomocné látky musí být „přijatelné“ v tom smyslu, že jsou kompatibilní sjinými složkami prostředku a nemají škodlivé účinky na příjemce.

Farmaceutické prostředky zahrnují formy vhodné pro orální, rektální, nasální, místní (včetně transdermálního, bukalního a sublingválního), vaginální nebo parenterální (včetně subkutánního, intramuskulámího, intravenózního a intradermálního) podávání. Prostředky mohou být připraveny jakýmkoli způsobem známým v oboru farmacie, například použitím způsobů popisovaných v Gennaro a další, Remingtonů Pharmaceutical Sciences (18. vyd,, Mack Publishing company, 1990, zvláště část 8: Pharmaceutical Preparations and Their Manufacture).

Tyto metody zahrnují krok uvedení do styku účinné složky s jakoukoli pomocnou látkou. Pomocná látka nebo pomocné látky, které se také nazývají přídavné složky, zahrnují látky běžně používané v oboru (Gennaro, výše), jako jsou plniva, pojivá, řediva, dezintegrační látky, kluzné látky, barviva, příchuti a smáčedla.

Farmaceutické prostředky vhodné pro orální podávání mohou být ve formě diskrétních dávkovačích jednotek jako jsou pilulky, tablety nebo kapsle, nebo jako prášky nebo granule, nebo jako roztok nebo suspenze. Účinná složka může být také přítomna ve velké pilulce nebo pastě. Prostředky mohou být dále zpracovány do formy čípků nebo nálevu pro rektální podávání.

-7CZ 300832 B6

Pro parenterální podávání patří mezi vhodné prostředky vodné a nevodné sterilní injekce, prostředky mohou být ve formě jednotlivé dávky nebo zásobníků pro více dávek, například v uzavřených lahvičkách a ampulích, a mohou být uchovávány v lyofilizováném stavu, který vyžaduje pouze přidávání sterilního kapalného nosiče jako je například voda před použitím.

Prostředky nebo formulace vhodné pro podávání nosní inhalací zahrnují jemné prachy nebo mlhy, které mohou být vytvořeny pomocí tlakových aerosolů, nebulizérů nebo insulfátorů s odměřovanou dávkou.

Bicyklické heteroaromatické deriváty podle vynálezu mohou být také podávány ve formě implantovatelných farmaceutických zařízení, která se skládají z jádra aktivního materiálu zapouzdřeného v membráně řídící rychlost uvolňování, tyto implantáty se aplikují subkutánně nebo místně a budou uvolňovat účinnou složku přibližně konstantní rychlostí po relativně dlouhou dobu, například od týdnů do let. Způsoby přípravy implantovatelných farmaceutických zařízení jako takové jsou v oboru známé, a popisují se například v evropském patentu 0 303 306 (AKZO N.V.).

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být používány pro stejné klinické účely jako nativní LH stou výhodou, že mají jiné vlastnosti z hlediska stability a mohou být podávány odlišným způsobem.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu, kde B = NH, reprezentované vzorcem I-a mohou být obecně připraveny v oboru známou kondenzací kyseliny vzorce 111 s aminem vzorce IV

Výše uvedená reakce se typicky provádí při teplotě laboratoře ve vhodném rozpouštědle, např. aprotickém rozpouštědle jako je Λ',.Υ-dimethylfbrmarnid nebo dichlormethan, s použitím vazebného činidla jako je čž-(benztriazol-l-yl)-jV,A^r,A^r‘, V-tetramethyluroniumtetrafluorborát (TBTU) nebo bromtripynOlidinofosfoniumhexafluorfosfát (PyBrOP) a terciární báze, např. V.jV-diisopropylethylaminu.

Podobné sloučeniny vzorce I, kde B = O jsou reprezentovány vzorcem I-b, a mohou být připraveny stejným způsobem jak bylo popsáno výše pro sloučeniny vzorce I-a, přičemž se vychází z kyselin obecné struktury III a alkoholů vzorce V

(V) (I-b)

Sloučeniny vzorce I, kde B je vazba, reprezentovaná vzorcem l-c, mohou být připraveny kondenzací pyridylchloridů VI, kde W = CN nebo C(O)(OEt), se sloučeninami obecného vzorce VII ve vhodných rozpouštědlech jako je ethanol, methanol nebo tetrahydrofuran při zvýšené teplotě (50 °C) v přítomnosti báze, např. ethoxidu sodného, methoxidu sodného, uhličitanu draselného nebo hydroxidu draselného.

. 8 L£ OUUBJZ Bó

Alternativně mohou být sloučeniny vzorce I-c, kde X = S reprezentované vzorcem 1d, také připraveny z thioamidů vzorce VIII, kde W je jak bylo definováno výše, a sloučenin vzorce IX, kde V = halogen jako je bromid nebo chlorid, výše uvedeným způsobem.

Příbuzné cyklizace se popisují v literatuře, viz např. Y. A. Sharanin, A. M. Shestopalov a V. Promonenkov, J. Org. Chem. USSR (ang. překl.), 20: 1828, 1984; Z. H. Khalil a A. A. Geies, Phosph. Sulf. Silic. Relat. Elem. 60: 223,1991.

io Vhodný způsob přípravy meziproduktů kyselin III je bazická saponifikace ethylesterů obecného vzorce X. Saponifikace probíhá v přítomnosti báze jako je hydroxid lithný, hydroxid draselný nebo hydroxid sodný ve směsi vodného dioxanu při zvýšené teplotě (80 °C až teplota varu pod zpětným chladičem).

(X) (UT)

Sloučeniny vzorce X mohou být připraveny cyklizací pyridylchloridů VI s HXCH₂C(O)OEt jak bylo popsáno výše pro syntézu sloučenin I-c. V určitých případech může být izolován meziprodukt - necyklizovaný - produkt, který cyklizuje po opakovaném působení báze. Alternativně mohou být sloučeniny vzorce X, kde X = S, také připraveny stejným způsobem popsaným pro syntézu derivátů I—d, cyklizací látky VIII s VCH₂C(O)OEt IX, kde V je jak definováno výše.

Příbuzné cyklizace je možno nalézt v literatuře. Například thienocyklizace se popisují v A. A. Santilli, D. H. Kim a S.V. Wanser, J. Heterocycl. Chem. 8: 445, 1971; S. Kohra, Y. Tominaga a A. Hosomi, J. Heterocycl. Chem. 25: 959, 1988; H. Vieweg, U. Krasslet,N. Bňhm, J. PrantzaG. Wagner, Pharmazie 45: 731, 1990; H. Vieweg a G. Wagner, Pharmazie 46: 51, 1991; G. Wagner,

H. Vieweg a S. Leitner, Pharmazie 48: 588,1993. Pyrrolocyklizace se popisují například v D. H. Kim, a A. A. Santilli, J. Heterocycl. Chem. 6: 819,1069.

Sloučeniny vzorce VI, kde W je jak definováno výše, mohou být syntetizovány způsoby popsanými v literatuře, které se popisují například v A. A. Santilli, D. H. Kim a S. V. Wanser,

J. Heterocycl. Chem. 8: 445, 1971. V typickém experimentu se na amid obecného vzorce XI působí POC1₃ při zvýšené teplotě (80 °C rozpouštědla, například dioxanu, a/nebo přidání buď

-9CZ 300832 B6

PC1₅ nebo jV,jV-dimethylanilinu k reakční směsi může vést ke kratším reakčním časům a vyšším výtěžkům chloridů VI.

V dalším přistupuje možno na amidy XI působit při zvýšené teplotě (s výhodou teplota varu pod 5 zpětným chladičem) SOCI₂ za získání sloučenin vzorce VI, jak bylo popsáno v literatuře v D. H.

Kim a A. A. Santilli, J. Heterocycl. Chem. 6: 819,1969.

Sloučeniny podle vzorce VIII, kde W je jak definováno výše, mohou být připraveny zpracováním derivátů XI působením sulfuračního činidla, například P₂S₅ nebo Lawessonova činidla, ve vhodném rozpouštědle jako je pyridin při zvýšené teplotě (s výhodou teplota varu pod zpětným chladičem), viz Z. H. Khalil, Phosp. Sulf. Silic. Relat. Elem. 60: 223, 1991.

Dále mohou být sloučeniny obecného vzorce VIH, kde Y = CH a A znamená vazbu, reprezentované vzorcem VM-a, syntetizovány cyklizací a,β-nenasycených ketonů vzorce XII a thioacet15 amidu XIII.

(XII) (Xm) (VHI-a)

V typickém experimentu reagují sloučeniny XII a XIII v rozpouštědle jako je ethanol, methanol nebo tetrahydrofuran při zvýšené teplotě (s výhodou teplota varu pod zpětným chladičem) v přítomnosti báze, např. piperidinu, triethylaminu, methoxidu sodného nebo ethoxidu sodného.

Příbuzné cyklizace je možno najít v literatuře: H. Vieweg, V. Hanfeld, S. Leitner a G. Wagner, Pharmazie 44: 639, 1989; H. Vieweg a G. Wagner, Pharmazie 46: 51, 1991.

Alternativně mohou být sloučeniny vzorce VIII—a, W-CN syntetizovány z a,β-nenasycených dinitrilů obecného vzorce XIV a thíoacetamidů XV, jak bylo popsáno v G. A. H. Elgemeie, Heterocycles 31: 123, 1990.

(Vm-a) . in_

CZ JUU&JZ B6

Sloučeniny vzorce XI, kde Y = N, reprezentované vzorcem ΧΙ-a, mohou být připraveny několika postupy známými z literatury.

R¹

/0Et O	0 + Λ	.NH + R2-A-^ NH,
(XVI)	(XVII)	(XVHIa-e)	(Xl-a)
Například, deriváty vzorce ΧΙ-a, kde R1 = (6—14C)aryl nebo (4-13C)heteroaiyl, mohou být syntetizovány kondenzací ethylesterů XVI, kde W je jak definováno výše, s aldehydy XVII, a sloučeninami XVIII, kterými mohou být isothiourea XVIII-a, isourea XVIII-b, monosubstituované guanidiny XVII-c, disubstituované guanidiny XVIII-d nebo amidiny XVIU-e.
NH R^S— NH,	NH NH,	R? NH H NH,	Rí NH NH y R2— R* NH, NH,
(Xvm-a)	(xvm-b)	(XVffi-c)	pCVm-d) (XVIU-e)

V typickém experimentu se složky XVI, XVII a XVIIIa-e suspendují ve vhodném rozpouštědle, jako je například ethanol, methanol, W, V-dimethylťormamid, V-methylpyrrolidinon, tetrahydrofuran nebo pyridin a přidá se báze jako je uhličitan draselný, octan sodný, methoxid sodný nebo ethoxid sodný. Reakce se provádí při zvýšené teplotě (70 °C až teplota varu pod zpětným chladičem). Po filtraci se zbytky převedou do vody a okyselí (pH 2) a tím se produkty ΧΙ-a vysrážejí (S. Kambe, K. Saito a H. Kishi, Synthesis 287 (1979); A. M. Abd-Elfattah, S.M. Hussain a

A. M. El-Reedy, Tetrahedron 39,3197 (1983); S. M. Hussain, A. A. El-Barbary a S. A. Mansour, J. Heterocycl. Chem. 22, 169 (1985)). V případě sloučeniny, kde W = C(O)OEt, probíhá aromatizace za přidání oxidačního činidla jako je DDQ nebo kyslíku. Příbuzné cyklizace mohou být také prováděny na pevném nosiči jako je Merrifieldova pryskyřice, s použitím vhodné propojovací skupiny, viz například A.L. Mrzinzik a E. R. Felder, J. Org. Chem. 63, 723 (1998); T.

Masquelin, D. Sprenger, R. Baer, F. Gerber a Y. Merkadal, Helv. Chim. Acta 81,646 (1998).

Alternativně mohou být deriváty vzorce ΧΙ-a, kde R¹ není (6—14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, připraveny substitucí Cl v derivátech vzorce Vl-a nebo substitucí 4-SMe ve sloučeninách vzorce Xl-b,

SM·

pa-b)

Příbuzné substituční reakce je možno najít v literatuře, například S. Kohra, Y. Tominaga a A. Hosomi, J. Heterocycl. Chem. 25: 958, 1988; A.A. Santillí, D. H. Kim a S. V, Wanser, J. Heterocycl. Chem. 8: 445, 1971; J. Clark, M. S. Shannet, D, Korakas a G. Varvounis, J. Heterocycl. Chem. 30: 1065, 1993; S. Tumkevicius, Liebigs Ann. Org. Bioorg. Chem. 9: 1703,1995.

Pyridiny obecného vzorce XI, kde Y = CH, A = S a W = CN, reprezentované vzorcem XX, jsou dostupné přes sekvenční alkylaci α,β-nenasycených dinítrilů obecné struktury XIV sirouhlikem a alkyljodidem R²-I za poskytnutí sloučenin obecného vzorce XIX, jak se popisuje v P. Milart, Tetrahedron 54: 15643- 15656, 1998. Cyklizace sloučenin vzorce XIX za kyselých podmínek,

- 11 CZ 300832 B6 jak se popisuje v K. Peseke, Z. Chem. 29: 442 - 443 (1989), poskytuje pyridiny obecného vzorce XX.

(XTV) (XIX) (XX)

Způsob stanovení vazby na receptor stejně jako testy in vitro a in vivo pro zjištění biologické aktivity gonadotropinů jsou dobře známé. Obecně se exprimovaný receptor uvede do styku s testovanou sloučeninou a měří se vazby nebo stimulace nebo inhibice funkční odpovědi.

Pro měření funkční odpovědi izolované DNA kódující gen receptoru LH, s výhodou lidského receptoru, se DNA exprimuje ve vhodné hostitelské buňce. Jako taková buňka mohou být použity io buňky vaječníků čínského křečka, ale vhodné jsou také další buňky. S výhodou jsou tyto buňky savčího původu (Jia a další, Mol. Endocrin., 5: 759 - 776, 1991.

Způsoby zkonstruování rekombinantních buněčných linií exprimujících LH jsou v oboru dobře známy (Sambrook a další, Molecular Cloning: a Laboratory Manual, Cold Spring Harbor

Laboratory Press, Cold Spring Harbor, poslední vydání). Exprese receptoru se dosahuje expresí

DNA kódující požadovaný protein. Techniky pro místně specifickou mutagenezí, navázání dalších sekvencí, PCR a konstrukci vhodných expresních systémů jsou všechny dobře známy v oboru. Části nebo veškerá DNA kódující požadovaný protein mohou být konstruovány synteticky použitím standardních technik na pevné fázi, s výhodou tak, aby obsahovaly restrikční místa pro snadnější ligací. Do kódujících sekvencí DNA mohou být zařazeny vhodné řídící prvky pro transkripci a translaci obsažené kódující sekvence. Jak je dobře známo, jsou nyní dostupné expresní systémy, které jsou kompatibilní se širokou řadou hostitelů, včetně prokaryotických hostitelů jako jsou bakterie a eukaryotických hostitelů jako jsou kvasinky, rostlinné buňky, hmyzí buňky, savčí buňky, ptačí buňky apod.

Buňky exprimující receptor mohou být potom uvedeny do styku s testovanou sloučeninou, aby bylo možno pozorovat vazbu nebo stimulaci nebo inhibicí funkční odpovědi.

Alternativně mohou být pro měření vazby sloučeniny použity izolované buněčné membrány obsahující exprimovaný receptor.

Pro měření vazby mohou být použity radioaktivně nebo fluorescenčně značené sloučeniny. Jako referenční sloučenina může být použit lidský rekombinantní LH. Jako alternativa mohou být také prováděny testy kompetitívní vazby.

Mezi další testy patří screening na sloučeniny s agonistickými účinky na receptor LH zjištěním stimulace receptoru zprostředkované akumulací cAMP. Tato metoda tedy zahrnuje expresi receptoru na buněčném povrchu hostitelské buňky a vystavením buňky působení testované sloučeniny. Potom se měří množství cAMP. Hladina cAMP bude snížená nebo zvýšená v závislosti na inhibičním nebo stimulačním efektu testované sloučeniny po vazbě na receptor.

Navíc k přímému měření například hladin cAMP v exponovaných buňkách mohou být použity buněčné linie, které jsou navíc k transfekci DNA kódující receptor také transfekovány druhou DNA kódující reporterový gen, jehož exprese odpovídá hladině cAMP. Tyto reportérové geny by mohly být indukovatelné cAMP nebo by mohly být konstruovány takovým způsobem, aby byly

CZ -5UUSJ2 B6 navázány na nové prvky odpovídající na cAMP. Obecné může být exprese reporterového genu řízena jakýmkoli prvkem odpovědi, který reaguje na měnící se hladiny cAMP. Vhodné reportérové geny jsou například LacZ, alkalická fosfatáza, luciferáza firefly a protein zelené fluorescence. Principy těchto transaktivaěních testů jsou dobře známy v oboru a popisují se například v Stratowa, Ch., Himmler, A. a Czemilofsky, A. P. (1995) Curr. Opin. Biotechnol. 6: 574.

Pro selekci aktivních sloučenin musí vést testování při 10“⁵ M k aktivitě, která je více než 20 % maximální aktivity, jestliže se jako reference použije LH. Další kritérium by mohla být hodnota EC₅o, která musí být < 10 ^s M, s výhodou < 10'⁷ M.

Odborníkovi v oboru bude zřejmé, že požadované hodnoty EC₅₀ jsou závislé na testované sloučenině. Například sloučenina s hodnotou EC₅₀, která je nižší než 10“^s M, je obecně považována za kandidáta pro výběr léčiva. S výhodou je tato hodnota nižší než ΚΓ⁷ M. Ještě lepším kandidátem však může být sloučenina, která má vyšší hodnotu ECjo, aleje selektivní pro určitý receptor.

Screening na agonistické sloučeniny pro receptor LH může být také prováděn použitím biologického testu s myšími Leydigovými buňkami (Van Damme, M., Robersen, D. aĎiczfalusy, Ε. (1974). Acta Endocrinol. 77: 655-671 Mannaerts, B., Kloosterboer, H. aSchuurs, A. (1987). Neuroendocrinology of Reproduction, R. Rolland a další, ed., Elsevier Science Publishers Β. V.,

49 - 58). Při tomto testu je možno měřit stimulaci produkce testosteronu zprostředkovanou receptorem LH na Leydigových buňkách izolovaných z myších samců.

Pro měření aktivity sloučenin s agonístickými účinky na receptor LH in vivo je možno studovat indukci ovulace u nedospělých myší. Při tomto testu je možno nedospělé myši stimulovat FSH zmočí a o přibližně 48 h později jim může být podána sloučenina s agonistickým účinkem na LH. Po léčení agonistou LH jsou zvířata usmrcena a je možno mikroskopicky zjistit počet vajíček ve vejcovodu.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být používány klinicky v těch režimech, kdy se nyní používá LH nebo hCG. Patří sem substituce LH u subjektů s hypogonadálním hypogonadismem buď mužského, nebo ženského pohlaví, podávání ve středu cyklu pro indukci ovulace (indukce ovulace (Ol)) nebo řízená hyperstimulace (COH) nebo stimulace corpus luteum.

Následující příklady jsou uvedeny pro ilustraci vynálezu a v žádném případě by neměly být i nterpretovány j ako omezuj ící rozsah vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Ethyl-5-amino-^L-(3^_methoxyfenyl-2-methylthiothieno[2,3-rf]pyrimidin-6-karboxylát (a) 5-Kyano-4~(3~methoxyfenyI)-2-methylthio-ó-oxopyrimidin

Směs sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-methoxybenzaldehydu (243 μΐ), ethylkyanoacetátu (112 μΐ) a uhličitanu draselného (145 mg) v absolutním ethanolu (2 ml) byla míchána při 60 °C 5 h. Reakční směs byla ochlazena na 0 °C v ledové lázni, zfiltrována a zbytek byl zahříván ve vodě, až byl získán čirý roztok. Roztok byl okyselen 2N HCI na pH 2 a ochlazen na 0 °C v ledové lázni. Získané krystaly byly odfiltrovány a usušeny ve vakuu.

Výtěžek: 186 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 274,2

TLC: Rf - 0,50, silikagel, dichlormethan/methanol = 9/1 obj./obj.

-13CZ 300832 B6 (b) 6-<hlor-5-kyano-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiopyrimidin

POC1₃ (0,75 ml) byl přidán k míchanému roztoku 5-kyano-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthio5 6-oxopyrimidinu (305 mg) v suchém dioxanu (1 ml). Po 3 h při 80 °C byla směs ochlazena na 0 °C v ledové lázni a velmi pomalu byl přidáván rozdrcený led. Po ukončení exotermní reakce byla přidána voda (3 ml), pevná látka byla odfiltrována a usušena ve vakuu.

Výtěžek: 244 mg io MS-ESI: [M+H]⁺= 292,2

TLC: Rf= 0,86, silikagel, dichlormethan (c) Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-t/]pyrimidin-6-karboxylát

Ethoxid sodný (1,4N, 957 μΐ) byl přidán k míchanému roztoku ethyl-2-merkaptoacetátu (92 μΐ) a 6-chIor-5-kyano-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiopyrimidinu (244 mg) v suchém ethanolu (4 ml). Po 3 h při 50 °C byla směs ochlazena na 0 °C v ledové lázni, zředěna vodou (5 ml) a pevné podíly byly odděleny filtrací a usušeny ve vakuu.

Výtěžek: 260 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 376,2

TLC: Rf = 0,44, silikagel, dichlormethan

Příklad 2

Ethyl-5-amino-2-ethylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/Jpyrimídin-6-karboxylát

Cyklizace S-ethylisothiomočoviny.HBr (185 mg), benzaldehydu (203 μΐ) a ethylkyanoacetátu 30 (117 μΐ), zpracování produktu působením POCI₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 49 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 360,2

TLC: Rf = 0,46, silikagel, dichlormethan

Příklad 3

Ethyl-5-amino-2-/í-pentylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrÍmídin-6-karboxylát

Cyklizace S-n-pentylisothiomočoviny (146 mg), benzaldehydu (203 μΐ) a ethylkyanoacetátu (1121), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 45 mg

MS-ESI: [M+Hf = 402,4

TLC: Rf = 0,57, silikagel, dichlormethan

Příklad 4

Ethyl-5-amino-2-«-pentylthio-4-(3-thienyl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxyfát

CZ 3UW83Z B6

Cyklizace S-n-pentylisothiomočoviny (146 mg), thiofen-3-karboxaldehydu (183 μΐ) a ethylkyanoacetátu (1121), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce sethyl-2merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 4 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 408,2

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan io Příklad 5

Ethy I-5-am ino-4-(3-fiiry l)-2-n-penty Ith iothieno [2,3-J]pyrimÍdin“6-karboxy lát

Cyklizace S-n-pentylisothiomočoviny (146 mg), 3-furaldehydu (129 μΐ a ethylkyanoacetátu is (112 μΐ), zpracování produktu působením POCb a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 18 mg MS-ESI: [M+Hf = 392,2

TLC: Rf = 0,60, silikagel, dichlormethan

Příklad 6

Ethyl-5-amino-2-benzylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace S-benzylisothiomočoviny (203 mg), benzaldehydu (203 μΐ) a ethylkyanoacetát (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byiy prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 114 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 422,0

TLC: Rf = 0,70, silikagel, dichlormethan

Příklad 7

Ethyl-5-amino-2-benzylthÍo-4-(3-thienyl)-thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace S-benzylisothiomočoviny (203 mg), thiofen-3-karboxaldehydu (183 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 34 mg

MS-ESI: [M+H]⁺= 428,3

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan

Příklad 8

Ethyl-5-amino-2-benzylthio-4-(3-furyl)thieno[2,3-í/]pyrimÍdin-6-karboxylát

- 15CZ 300832 B6

Cyklizace S-benzylisothiomočoviny (203 mg), 3-furaIdehydu (129 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 38 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 412,2

TLC: Rf= 0,60, silikagel, dichlormethan io Příklad 9

Ethyl-5-amino-2-benzylthio-4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace S-benzylisothiomočoviny (203 mg), 3-methoxybenzaldehydu (243 μΐ) a ethylkyano15 acetátu (112 μΙ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 31 mg MS-ESI: [M+H]⁺= 452,2

TLC: Rf = 0,52, silikagel, dichlormethan

Příklad 10

Ethyl-5-amino-2-(4-chlorbenzylthÍo)-4-fenylthieno[2,3-í/|pyrimidin-ó-karboxylát

Cyklizace S-p-chlorbenzylisothiomočoviny.HCl (237 mg), benzaldehydu (203 μΙ) a ethylkyanoacetátu (117 ml), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 34 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 456,2

TLC: Rf = 0,74, silikagel, dichlormethan

Příklad 11

Ethyl-5-amino-2-ethoxykarbonylmethylthio—4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-</|pyrÍmÍdin-6karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-methoxy-benzaldehydu (243 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΙ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl— 2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 37 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 448,2

TLC: Rf = 0,12, silikagel, dichlormethan

Příklad 12

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-thienyl)thÍo[2,3-<Y]pyrÍmidÍn-6-karboxylát

£.

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (695 mg), thiofen-3-karboxaldehydu (910 μΐ) a ethylkyanoacetátu (580 μΐ), zpracování produktu působením POC1₅ a následná reakce s ethyl—

2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 176 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 352,2

TLC: Rf= 0,52, silikagel, dichlormethan

Příklad 13

Ethv l-5-amino-4—(3-fury 1 )-2-methy Ithiothieno [2,3 -ťř] pyrimidin-6-karboxy lát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-furaldehydu (129 μΐ) a ethylkyano15 acetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 32 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 336,2

TLC: Rf = 0,38, silikagel, dichlormethan

Příklad 14

Ethy[-5-amino-^t-(2-fluorfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-<ř]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisomočoviny (139 mg), 2-fluor-benzaldehydu (211 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracováni produktu působením POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 91 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 364,0

TLC: Rf = 0,51, silikagel, dichlormethan

Příklad 15

Ethyl-5-amino-4-(3-bromfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylthÍothieno[2,3-ť/]pyrimidÍn-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-brom-benzaldehydu (233 μΐ) a ethylkyanoacetátu 112 ml), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce sethyl-2merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 170 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 426,2

TLC: Rf = 0,70, silikagel, dichlormethan

Příklad 16

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(4-pyridyl)thieno[2,3-ťf]pyrimidin-6-karboxylát

- 17CZ 300832 B6

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 4-pyridin-karboxaldehydu (191 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl—

2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 29 mg

MS-ESI: [M+Hf = 347,2

TLC; Rf = 0,54, silikagel, dichlormethan io Příklad 17

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(2-pyridyl)thieno[2,3-íf]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 2-pyridin-karboxaldehydu (190 ml) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl— 2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 73 mg MS-ESI; [M+H]⁺ = 347,2

TLC: Rf = 0,50, silikagel, dichlormethan

Příklad 18

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(2-thienylthíeno(2,3-č/]pyrÍmidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), thiofen-2-karboxaldehydu (189 μΐ), zpracování produktu působením POCI3 a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 106 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 381,2

TLC: Rf = 0,67, silikagel, dichlormethan

Příklad 19

Ethyl-5-amino-2,4-difenylthieno[2,3-ťZ]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace benzamidínu.HCl (156 mg), benzaldehydu (203 μΐ) a ethylkyanoacetátu (117μ1), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 101 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 376,2

TLC: Rf = 0,60, silikagel, dichlormethan

Příklad 20

Ethyl-5-amino~2~fenyI-(3-thienyl)thieno[2,3~ť/]pyrimidin-6-karboxylát

- 18 .

Cyklizace benzamidinu.HCl (156 mg), thiofen-3-karboxaldehydu (183 μΐ) a ethylkyanoacetátu (117 μΙ), zpracování produktu působením POCI₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 203 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 382,0

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan io Příklad 21

Ethyl-5-amino-4-(3-furyl)-2-fenylthieno[2,3-</]pyrimidín-6-karboxylát

Cyklizace benzamidinu.HCl (156 mg), 3-furaldehydu (129 μΐ) a ethylkyanoacetátu (117 μΐ), zpracování produktu působením POCL a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 157 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 366,2

TLC: Rf = 0,55, silikagel, dichlormethan

Příklad 22

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)“2-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace benzamidinu.HCl (157 mg), 3-methoxybenzaldehydu (243 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POCI₃ a následná reakce $ ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 164 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 406,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 23

Ethyl-5-amino-2-(4—chlorfenyl)-4-fenylthieno[2,3-ť/lpyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace 4-chlorbenzamidinu (772 mg), benzaldehydu (1,0 ml) a ethylkyanoacetátu (1,07 ml), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátern byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 300 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 410,0

TLC: Rf = 0,77, silikagel, dichlormethan/heptan = 3/1 obj./obj.

Příklad 24

Ethyl-5-amino-4-fenyl-2-(2-thienyl)thieno[2,3-í/)pyrimidin-6-karboxylát

-19CZ 300832 B6

Cyklizace 2-amidinothiofenu.HCl (162 mg), benzaldehydu (203 μΐ) a ethylkyanoacetátu (117 μΐ), zpracování produktu působením POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 159 mg

MS-ESI: [M+H]* = 382,0

TLC: Rf = 0,80, silikagel, dichlormethan io Příklad 25

Ethyl-5-amino-2-(2-thienyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-J]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace 2-amidinothiofenu-HCl (162 mg), thiofen-2-karboxaldehydu (183 μΐ) a ethylkyano15 acetátu (117 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1,

Výtěžek: 139 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 388,2

TLC: Rf = 0,60, silikagel, dichlormethan

Příklad 26

Ethyl-5-amino-4-(3-furyl)-2-(2-thienyl)thieno[2,3-ť/]pyrÍmidin-6-karboxylát

Cyklizace 2-atnidinothiofenu.HCl (162 mg), 3-furaldehydu (129 μΐ) a ethylkyanoacetátu (117 μΙ), zpracování produktu působením POCG a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 131 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 372,0

TLC: Rf = 0,90, silikagel, dichlormethan

Příklad 27

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-(2-thienyl)thieno[2,3-<í]pyrinudin-6-karboxylát

Cyklizace 2-amidinothiofenu.HCl (162 mg), 3-methoxybenzaldehydu (243 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POC1-, a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 186 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 412,2

TLC: Rf = 0,61, silikagel, dichlormethan

Příklad 28

Ethyl-5-amÍno-4-fenyl-2-(4-pyridyl)thieno[2,3-íř]pyrimidin-6-karboxylát

CZ JUU&U BÓ

Cyklizace 4-amidinopyridinu.HCl (157 mg), benzaldehydu (203 μΐ) a ethylkyanoacetátu (117 μΐ), zpracování produktu působením POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 121 mg

MS-ESI: [M+Hf - 377,2

TLC: Rf = 0, silikagel, dichlormethan ío Příklad 29

Ethyl-5-amino-2-(4-pyridyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace 4-amidinopyridinu.HCl (157 mg), thíofen-3-karboxaldehydu (183 μΙ) a ethylkyano15 acetátu (117 μΐ), zpracování produktu působením POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 12 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 283,0

TLC: Rf = 0,85, silikagel, dichlormethan

Příklad 30

Ethyl-5-amino-4-(3-furyl-2-(4-pyridyl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace 4-amidinopyridinu.HCl (157 mg), 3-furaldehydu (129 μΙ) a ethylkyanoacetátu (117 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 51 mg

MS-ESI: [M+Hf = 367,0

TLC: Rf = 0,05, silikagel, dichlormethan

Příklad 31

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)“2-(4-pyridyl)thieno[2,3-J}pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace 4-amidinopyridinu.HCl (157 mg), 3-methoxybenzaldehydu (243 μΐ) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 153 mg

MS-ESI: [M+Hf = 407,2

TLC: Rf = 0,42, silikagel, dichlormethan/methanol 95/5 obj./obj.

Příklad 32

Ethyl-5-amino-2-methylamino-4-fenylthieno[2,3-ď|pyrimidÍn-6-karboxylát

-21 CZ 300832 B6

Cyklizace 1-methylguanidinu.HCl (110 mg), benzaldehydu (203 μί) a ethyfkyanoacetátu (117 μί), zpracování produktu působením POCl·, a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 48 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 329,2

TLC: Rf = 0,85, silíkagel, dichlormethan/methanol 95/5 obj./obj.

Příklad 33

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomoěoviny (8,35 g), benzaldehydu (12,2 ml) a ethylkyano15 acetátu (6,70 ml), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1,

Výtěžek: 7,98 g MS-ESI: [M+H]⁺ = 346,2

TLC: Rf = 0,92, silíkagel, dichlormethan

Příklad 34

Kyselina 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/JpyrimÍdin-6-karboxylová

Hydroxid lithný (923 mg) byl přidán k míchanému roztoku 760 mg ethyl-5-amtno-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ď]pyrimidm-6-karboxylátu (viz příklad 33) ve směsi dioxan/voda = 9/1 (obj./obj.) a směs byla zahřívána na 80 °C 24 h. Reakění směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem na pH2. Organická vrstva byla promyta vodou a roztokem soli a sušena nad síranem sodným. Filtrát byl odpařen do sucha.

Výtěžek: 766 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 318,0

TLC: Rf = 0,49, silíkagel, dichlormethan/methanol = 9/1 obj./obj.

Příklad 35

Fenyl-5-amino-2-methylthÍo-4-fenylthÍeno[2,3~ť/]pyrimidin-6-karboxylát

K míchanému roztoku 40 mg kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-č/]pyrimidin6-karboxylové, která byla syntetizována způsobem popsaným v příkladu 34, v dichlormethanu (2 ml), byl přidán V.V-ďiisopropylethylamin (100 μί), fenol (13 mg) a bromtripyrrolidinfosfo45 niumhexafluorfosfát (79 mg). Po 20 h byla přidána voda (2 ml) a směs byla důkladně míchána a potom zfíltrována přes PE—filtr. Organická fáze byla zakoncentrována ve vakuu a zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 16 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 394,2

TLC: Rf = 0,32, silíkagel, dichlormethan

-n

CZ JUU30Z tíó

Příklad 36 «-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin“6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ťflpyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s n-butanolem (13 μί) byla prováděna způsobem popsaným příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 7 mg io MS-ESI: [M+H]⁺= 374,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 37

Cyklohexyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-JJpyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-</]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) cyklohexanolem (14 μί) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 14 mg

MS-ESI: [M+Hf = 400,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 38

Benzyl-5-amino-2-methylthio-4—fenylthieno[2,3-c/]pyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4- fenyIthieno[2,3-rf]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) benzylalkoholem (14 μί) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 10 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 408,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 39

3-brom-2-/ř-methyl-l-propyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-d]pyrimidin-6karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 3-brom-2-tf-methylpropan-l-olem (14 μί) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35, Zbytek byl Čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu,

Výtěžek: 5 mg

MS-ESI: [M+Hf = 454,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

-23 CZ 300832 Bó

Příklad 40

4-methoxyfenyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 4-methoxyfenolem (17 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

ío Výtěžek; 26 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 424,2

TLC: Rf = 0,64, silikagel, dichlormethan is Příklad 41

3-methoxyfenyl-5-amino-2-methylthio—4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylové 20 (40 mg) 3-methoxyfenolem (17 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 29 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 424,2

TLC. Rf = 0,60, silikagel, dichlormethan

Příklad 42

2-methoxyfenyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-</]pyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ď]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 2-methoxyfenolem (17 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 19 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 424,2

TLC: Rf = 0,60, silikagel, dichlormethan

Příklad 43

2,3-Dimethoxyfenyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/JpyrimidÍn-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino~2~methyIthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 2,3-dimethoxyfenolem (21 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 12 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 454,2

TLC: Rf = 0,36, silikagel, dichlormethan

CZ JUUWZ BÓ

Příklad 44

2,4-Dimethoxyfenyl-5-amino-2-methylthio-4-feny1thieno[2,3-íflpyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenyIthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 2,4-dimethoxyfenolem (21 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

io Výtěžek: 20 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 454,4

TLC: Rf= 0,38, silikagel, dichlormethan is Příklad 45

3,5-Dimethoxyfenyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í(]pyrimidin-ó~karboxyIát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methy lthio-4-feny Ith ieno[2,3-ď] pyrimidin-6-karboxy lově 20 (40 mg) 3,5-dimethoxyfenol (21 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 18 mg

MS-ESI: [M+H]⁺= 454,2

TLC: Rf = 0,60, silikagel, dichlormethan

Příklad 46 30

Isopropyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-t/]pyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidÍn-6-karboxylové (40 mg) 2-propanolem (10 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 12 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 360,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 47

2-Thienylmethyl-5-amino-2-methyIthio-4-fenylthieno[2,3-d]pyriniidÍn-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 2-thiofenmethanolem (17 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 so (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 18 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 414,2

TLC: Rf = 0,74, silikagel, dichlormethan

-25CZ 300832 B6

Příklad 48

3-Thienylmethyl-5-amino-2-methylthicH4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5~amino-2-methyIthio-4-fenylthieno[2,3-rf]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 3-thiofenmethanolem (15 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

ío Výtěžek: 12 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 414,2

TLC: Rf = 0,74, silikagel, dichlormethan

Příklad 49

2-Adamantylmethyl-5-amino-2-methylthÍo-4-fenylthieno[2,3-<flpyrimidin-6-karboxylát

Esterifikace kysel iny 5-amino-2-methylthio—Menylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxy lové 20 (40 mg) 1-adamantanmethanolem (22 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35.

Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek; 15 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 466,2

TLC: Rf = 0,81, silikagel, dichlormethan

Příklad 50

2-V-PyrroIidino-l-ethyI-5-amino-2-methylthio—4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrÍmidin-6-karboxylát

K míchanému roztoku 40 mg kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthÍeno[2,3-ť/]pyrimidin6-karboxylové, která byla syntetizována způsobem popsaným v příkladu 34, v dichlormethanu (2 ml), byl přidán ALV-diisopropylethylamin (40 μΐ), l-(2-hydroxyethyl)pyrrolidin (20 μΐ) a (3-(benzotrÍazol-l-yl)-V,.V,jV',jV-tetramethyluroniumtetrafluorborát (40 mg). Po 20 h bylo rozpouštědlo odpařeno a zbytek byl Čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 100/0 (obj./obj.) = > 0/100 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 13 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 415,0

TLC: Rf = 0,07, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Příklad 51

Isopropyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin~ó-karboxylát

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-fenylthieno[2,3-í/]pyrÍmidin-6-karboxylát (viz příklad 50 22) byl nejprve hydrolyzován odpovídající kyselinou (52 mg) s použitím způsobu popsaného v příkladu 34 a postupně esterifikován 2-propanolem (12 μΐ) na odpovídající ester podle příkladu

35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

-76Výtěžek: 18 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 420,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 52

Fenyl-5-amino-4—(3-methoxyfenyl)-2-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylát io Esterifikace kyseliny 5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-fenylthieno[2,3-ť/|pyrÍmidin-6-karboxylové (52 mg) fenolem (15 mg) byla prováděna způsoby popsanými v příkladu 51. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

ís Výtěžek:: 36 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 454,4

TLC: Rf = 0,73, silikagel, dichlormethan

Příklad 53

Isopropy!-5-amino-2-(2-thienyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylát

Ethyl-5-amino-2-(2-thienyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-ď]pyrímidin-6-karboxylát (viz příklad

25) byl nejprve hydrolyzován odpovídající kyselinou (45 mg) použitím způsobů popsaných v příkladu 34 a postupně esterifíkován 2-propanolem (11 μΙ) na odpovídající ester podle příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/díchlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 11 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 402,2

TLC: Rf = 0,66, silikagel, dichlormethan

Příklad 54

Fenyl-5-amino-2-(2-thienyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-d]pyrimidin“6-karboxylát

Esterifikace kyseliny 5-amino-2-(2-thienyl)-ⁱH3-thienyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxy40 lové (45 mg) fenolem (13 mg) byla prováděna způsoby popsanými v příkladu 53. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 13 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 436,4

TLC: Rf = 0,73, silikagel, dichlormethan

Příklad 55

Isopropyl-5-amino-3-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pvrimidin-ó-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio—4-fenylthieno[2,3-</]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s 2-aminopropanem (12 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

-27CZ 300832 B6

Výtěžek: 7 mg

MS-ESI: [M+H]⁺= 359,2

TLC: Rf= 0,23, silikagel, dichlormethan

Příklad 56

Benzyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxamid ío Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-^/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s benzylaminem (15 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na sílikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek; 32 mg

MS-ESI: [M+H]¹ =407,2

TLC: Rf = 0,24, silikagel, dichlormethan

Příklad 57 n-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-<7]pyrimÍdin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-c/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s 1-aminobutanem (13 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na sílikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 18 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 373,2

TLC: Rf = 0,25, silikagel, dichlormethan

Příklad 58

Cyklopropyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-£/]pyrimidin-6-karboxamÍd

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s cyklopropylaminem (9 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na sílikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 9 mg

MS-ESI: [M+Hf = 357,2

TLC: Rf - 0,14, silikagel, dichlormethan

Příklad 59

CykIohexyl-5-amino-2-methylthioX~fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-</Jpyrimidin-6-karboxylové (40 mg) cyklohexylaminem (16 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na sílikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 11 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 399,2

TLC: Rf = 0,32, silikagel, dichlormethan

-28Vi, juvíwa dd

Příklad 60

4-Methoxybenzyl-5-amino-2-methylthio-^-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methyUhio-4-fen_vlthieno[2.3-ď|pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s 4-methoxybenzylaminem (18 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 25 mg ío MS-ESI: [M+H]⁺= 437,2

TLC: Rf = 0,20, silikagel, dichlormethan

Příklad 61

1- Naftylmethyl-5-amino-2-methylthio-4-fenyIthieno[2,3-ť/Jpyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methyIthit>-4-fenylthieno[2,3-íf]pyrimÍdin-6-karboxylové (40 mg) s 1-naftylmethylaminem (20 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 20 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 457,2

TLC: Rf = 0,32, silikagel, dichlormethan

Příklad 62

Fenyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-<(lpyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthÍo-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidÍn-6-karboxylové (39 mg) s anilinem (909 μΙ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 37 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 393,0

TLC: Rf = 0,95, silikagel, ethylacetát/pyridin/kyselinaoctová/voda = 363/20/6/11 obj./obj./obj./obj.

Příklad 63

2- Thienylmethyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-t/]pyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrÍmidin-6-karboxylové (40 mg) s 2-thiofenmethylaminem (14 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35 a surový produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 12 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 413,2

TLC: Rf = 0,23, silikagel, dichlormethan

-29CZ 300832 B6

Příklad 64

1-Adamanty Imethy 1-5-atn ino-2-methy lthío-4-feny lthieno[2,3-í/Jpyrim id i n-6-karboxam id

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/Jpyrimidin-6-karbQxylové (40 mg) s 1-adamantanmethylaminem (22 μΙ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 35 a surový produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj ./obj.) jako eluentu.

io Výtěžek: 29 mg

MS-ESÍ: [M+Hf = 465,4

TLC: Rf = 0,33, silikagel, dichlormethan

Příklad 65 n-heptyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ťflpyrimidin-6-karboxylové (40 mg) 20 s l-aminoheptanem (25 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 50. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 37 mg

MS-ESI: [M+Hf = 415,2

TLC: Rf ~ 0,87, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Příklad 66

3-Fenyl-l-propyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-£/JpyrÍmidin--6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s 3-fenyl-l-propylaminem (24 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 50. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 32 mg MS-ESI: [M+Hf = 435,2

TLC: Rf = 0,83, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Příklad 67

1, l-Diethoxy-4-butyl-5_amÍno-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fěnylthieno[2,3-t/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s 4,4-diethoxybutylaminem (30 μΙ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 50. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 47 mg MS-ESI: [M+Hf = 461,2

TLC: Rf = 0,38, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

- τη\jL JVWOJÍ DO

Příklad 68 (3R)-(-)-l-Benzyl-3-pyrrolidinylamino-5-amino-2-methylthio-A-fenylthieno[2,3-<7]pyrimidin-6-karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylové (40 mg) s (3R)~(-)-l-benzyl-3-aminopyiTolidinem (29 μΐ) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 50. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.)jako eluentu.

Výtěžek: 50 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 476,2

TLC: Rf= 0,21, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Příklad 69

3-Methoxykarbonyl-l-propyl-5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-</]pyrimidin-6karboxamid

Reakce kyseliny 5-amino-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-</)pyrinndin-6-karboxylové (40 mg) s methyl-4-aminobutyrátem (26 mg) byla prováděna způsobem popsaným v příkladu 50. Zbytek byl Čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 39 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 417,0

TLC: Rf = 0,46, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Příklad 70

Isopropyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxamid

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin~6-karboxylát (viz příklad I) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (248 mg), s použitím způsobu popsaného v příkladu 34, a následně zreagován s 2-amÍnopropanem (111 μΙ) na odpovídající amid podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj. jako eluentu, s následnou krystalizací z ethanolu.

Výtěžek: 147 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 389,0

TLC: Rf = 0,19, silikagel, dichlormethan

Příklad 71

Isopropyl-5-amino-4-(3-methoxyfen)-2-fenylthieno[2,3-ť/lpyrimidin-6-karboxamid

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-fenyIthieno[2,3-ť/]pyrimidÍn-6-karboxylát (viz příklad

22) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (52 mg), s použitím způsobu popsaného v příkladu 34 a následně zreagován s 2-aminopropanem (13 μΐ) na odpovídající amid podle příkladu 35. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (Isolute, 2 g) ve směsi heptan/dichlormethan 1/1 (obj./obj.) jako eluentu.

-31 CZ 300832 B6

Výtěžek: 12 mg

MS-ESI: [M+H]⁺= 419,4

TLC: Rf = 0,17, silikagel, dichlormethan

Příklad 72

Isopropy 1-5-am ino—4-(3-methoxyfeny 1)—2—(2—th ieny l)thi eno[2,3-č/]py ri mi di n-6-karboxam id i o Ethyl-5-amino—4-(3-methoxyfenyl)-2-(2-thienyl)thieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxy lát (viz příklad 27) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (464 mg), s použitím způsobu popsaného v příkladu 34, a následně zreagován s 2-aminopropanem (190 μΐ) na odpovídající amid podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi dichlormethan/methanol 98/2 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 332 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 425,2

TLC: Rf = 0,23, silikagel, dichlormethan

Příklad 73

Isopropyl-5-amino-2-(2-thienyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxamÍd

Ethyl-5-amÍno-2-(2-thienyl)-4-(3-thienyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylát (viz příklad 25) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (753 mg), s použitím způsobu popsaného v příkladu 34, a následně zreagován s 2-aminopropanem (326 μΐ) na odpovídající amid podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Výtěžek: 646 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 401,2

TLC: Rf = 0,29, silikagel, dichlormethan

Příklad 74

Ethyl-5-amino-7-methyl-2-methylthio-4-fenylpynOlo[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylát (a) 5-Kyano-6-(ethoxykarbony 1 methyl)(methy 1 )am ίηο-2-methy lth io-4-feny Ipyrim idin

Směs hydrogenuhličitanu sodného (160 mg) a ethyl-jV-methylglycÍnátu,HCl (438 mg) v ethanolu byla zahřívána pod zpětným chladičem. Po 2 h byl přidán 6-chlor-5-kyano-2-methylthío-4fenylpyrimidin (100 mg, viz příklad lb) a reakční směs byla vařena pod zpětným chladičem další

2,5 h. Pevné podíly byly odstraněny filtrací, po které produkt krystalizoval z filtrátu.

Výtěžek: 65 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 343,2

TLC: Rf = 0,52, silikagel, dichlormethan (b) Ethyl-5-amino-7-methyI-2-methylthio-4_fenylpynOlo[2,3-ť/]pyrimidÍn-5-karboxylát

Ethoxid sodný (1,4N, 52 μΐ) byl přidán k míchanému roztoku 5-kyano-6-(ethoxykarbonylmethyl)(methyl)amino-2-rnethylthio—4-fenylpyrimidinu v suchém ethanolu (1 ml). Po 3 h při

- 3? LZ OUUBJZ ϋθ °C byla směs ochlazena na 0 °C v ledové lázni a pevné podíly byly odděleny filtrací a usušeny ve vakuu.

Výtěžek: 40 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 343,2

TLC: Rf = 0,53, silikagel, dichlormethan

Příklad 75 io

Ethyl-5-amino-7-benzyl-2-methylthio-4-fenylpyrrolo[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát

Kondenzace 6-chlor-5-kyano-2-methylthio-4-fenylpyrimidinu (100 mg) s ethyl-V-benzylglycinátem (0,45 ml) a následná cyklizace čištěného 5-kyano-6-JV-(ethyl-V-benzylglycinát)-215 methylthio-4-fenylaminopyrimidmu (čištěného chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/dichlormethan = 1/3 obj ./obj. = >1/0 (obj ./obj.)) na konečný produkt byla prováděna způsoby popsanými v příkladu 74.

Výtěžek: 75 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 419,2

TLC: Rf = 0,78, silikagel, dichlormethan

Příklad 76

Ethyl-5-amÍno-2-methylthio-4-(3-fenoxyfenyl)thieno[2,3-tf]pyrimidin-~6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S—methy lisothiomočoviny (139 mg), 3-fenoxybenzaldehydu (397 mg) a ethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce sethyl-2merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v přikladu 1. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/ethylacetát = 100/0 (obj./obj.) = >80/20 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 7,0 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 438,0

TLC: Rf =0,61, silikagel, dichlormethan

Příklad 77

Ethyl-5-amino-4—3-«-butoxyfeny!-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát (a) 3-tf-Butoxybenzaldehyd

Diethylazodikarboxylát (3,31 ml) byl po kapkách přidáván k chladnému (0 °C) roztoku 3-hydroxybenzaldehydu (2,44 g), n-butanolu (1,83 ml) a trifenylfosfinu (5,51 g) vtetrahydro45 (uranu. Po 4 h míchání při teplotě laboratoře byt přidán 2N roztok hydroxidu sodného (150 ml) a míchání pokračovalo 20 min. Reakční směs byla extrahována dichlormethanem (150 ml). Organická vrstva byla promyta vodou, 1% kyselinou citrónovou a roztokem soli, sušena nad síranem sodným a zakoncentrována ve vakuu. K surovému produktu byl přidán ethylacetát (3 x 25 ml) a pevné podíly byly odstraněny filtrací. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/ethylacetát = 100/0 (obj./obj.) = >60/40 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 1,64 g MS-ESI: [M+H]*= 179,2

TLC: Rf=0,80, silikagel, heptan/ethylacetát = l/l obj./obj.

-33CZ 300832 B6 (b) Ethyl-5-amino-4-(3-/i-butoxyfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-í/]pyrimidin~6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-«-butoxybenzaldehydu (357 mg) a ethylkyanoacetátu (112μ1), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Sloučenina uvedená v názvu byla Čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/ethylacetát = 100/0 (obj./obj.) = >80/20 (obj ,/obj.) jako eluentu a krystalizovala z ethanolu.

Výtěžek: 78 mg io MS-ESI: [M+H]⁺= 418,0

TLC: Rf= 0,61, silikagel, dichlormethan

Příklad 78

Ethyl-4-(3-[2-acetoxyethoxy]fenyl)-5-amino-2-methyIthÍothÍeno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxylát (a) 3-(2-Acetoxyethoxy)benzaldehyd

Katalytické množství Λ/jV-dimethylaminopyridinu bylo přidáno k míchanému roztoku 3-(2-hydroxyethoxy)benzaldehydu (1,66 g) v acetanhydridu (9 ml) a pyridinu (3 ml). Po 2 h byla reakční směs zakoncentrována ve vakuu, zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu a promyt 0,5N kyselinou chlorovodíkovou, vodou, 5% hydrogenuhličitanem sodným, vodou a roztokem soli, sušen nad síranem sodným a odpařen do sucha.

Výtěžek: 2,16 g MS-ESI: [M+H]⁺ = 209,2

TLC: Rf=0,60, silikagel, heptan/ethylacetát = 1/1 obj ./obj.

(b) Ethyl-4-(3-[2-acetoxyethoxy]fenyl)-5-amino-2-methylthiothieno[2,3-í/Jpyrimidin-6karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-(2-acetoxyethoxy)benzaldehydu (357 mg) a ethylkyanoacetátu (112 μί), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Reacetylace surového produktu (acetanhydrid/pyridin = 3/1 (obj./obj.), 4 h, koncentrace směsi a následné čištění chromatografií na silikagelu v dichlormethanu poskytlo v názvu uvedenou sloučeninu.

Výtěžek: 6,0 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 448,5

TLC: Rf= 0,66, silikagel, dichlormethan/methanol = 98/2 obj./obj.

Příklad 79

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(3~«-oktyloxyfenyl)thieno[2,3-ťř]pyrimidin-6-karboxylát (a) 3-(n-Oktyloxy)benzaldehyd

3-Hydroxybenzaldehyd (977 mg), 1-chloroktan (1,35 ml) a uhličitan česný (3,9 g) byly míchány v dioxanu při 80 °C. Po 60 h byla reakční směs ochlazena na laboratorní teplotu, pevné podíly byly odstraněny filtrací a promyty dichlormethanem. Spojené filtráty byly zakoncentrovány ve vakuu, rozpuštěny v ethylacetátu a promyty vodou a roztokem soli, sušeny nad síranem sodným

-3dCZ JUUBJZ ttó a odpařeny do sucha, a čištěny chromatografii na silikagelu ve směsi dichlormethan/methanol = 100/0 (obj./obj.) = >98/2 (obj./obj.).

Výtěžek: 338 mg

MS-ESI: [M+Hf = 235,2

TLC: Rf = 0,95, silikagel, dichlormethan/methanol = 95/5 obj./obj.

(b) Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-n-oktyloxyfenyl)thieno[2,3-ť/)pyrimÍdii+-6-karboxylát ío Cyklizace sulfátu S-methylisothiomoěoviny (139 mg), 3-«-oktyloxybenzaldehydu (338 mg) a ethylkyanoacetátu (112μ1), zpracování produktu působením POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu L Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografii na silikagelu ve směsí dichlormethan/methanoí = 100/0 (obj./obj.) = >90/10 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 12 mg

MS-ESI: [M+Hf = 474,2

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan

Příklad 80

Ethyl-5-amino-4-(3-[2-JV-benzoylaminoethoxy]fenyl)-2-methylthiothieno[2,3-í/lpyrimidin6-karboxylát

Cyklizace S-methylisothiomočoviny (278 mg), 3-2-/V-benzoylaminoethoxy)benzaldehydu (538 mg), syntetizovaného z 3-hydroxybenzaldehydu (977 mg) a /V-(2-chlorethyl)benzamidu (1,47 g) postupem popsaným v příkladu 79a) a ethylkyanoacetátu (224 μΐ), zpracování produktu způsobem POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsa30 nými v příkladu 1. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografii na silikagelu ve směsi dichlormethan/ethylacetát = 100/0 (obj./obj.) = >80/20 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 3,9 mg MS-ESI: [M+Hf = 509,2

TLC: Rf = 0,68, silikagel, dichlormethan/methanol = 95/5 obj./obj.

Příklad 81

Ethyl-5-amino-4-(3-{2-[5-methyl-2-fenylimidazol-4-yl]ethoxyfenyl}-2-methylthiothieno[2,3-d]pyrimidín-6-karboxylát (a) 4-hydroxymethy 1-5-methy 1-2-feny 1 i m idazol .HC1

2,3-Butandion (30 ml) a roztok octanu sodného (33 g) ve vodě (80 ml) byly přidány k roztoku benzamidínu.HCl (66 g) ve vodě (300 ml) při 0°C. Po 1,5 h byly pevné podíly odfiltrovány, promyty vodou a zahřívány v 4N HCI (750 ml). Získaný čirý roztok byl ochlazen v ledové lázni. Krystaly byly odfiltrovány, promyty vodou a sušeny nad hydroxidem draselnými při 50 °C.

Výtěžek: 44 g

Teplota tání: 164 až 166 °C (b) 4-Chlormethyl-5-methyl-2-fenylimidazol.HCI

-35CZ 300832 B6

Roztok thionylchloridu (100 ml) v benzenu (100 ml) byl pomalu přidáván k míchané suspenzi 4-hydroxymethyl-5-methyl-2-fenylimidazolu.HCl (44 g) v benzenu (150 ml). Po 2 h byl přidán diethylether a získané pevné podíly byly odfiltrovány, promyty diethyletherem a sušeny ve vakuu.

Výtěžek: 60 g

Teplota tání: 200 až 205 °C (c) 4- kyanomethyl-5-methyl-2-fenylimidazol

Roztok 4-chlormethyl-5-methyl-2-fenylimidazolu.HCl (40,5 g) v dimethylsulfoxidu (400 ml) byl přidán k míchanému roztoku kyanidu sodného (80 g) v dimethylsulfoxidu (600 ml) v průběhu 30 min. Po 20 h byly pevné podíly odfiltrovány, promyty vodou a sušeny ve vakuu.

Výtěžek: 14 g

Teplota tání: 97 až 100 °C (d) 4-Ethoxykarbonylmethyl-5-methyl-2-fenylimídazol

Kyselina chlorovodíková v ethanolu (35%, 150 ml) byla přidána k 4-kyano methy 1-5 -methy 1-2fenylimidazolu (20,5 g) a zahřívána na teplotu varu pod zpětným chladičem. Po 1 h byla reakční směs vlita do vody (400 ml) a byl přidán NaOH (pH > 8), s následnou extrakcí dichlormethanem (3 x). Spojené organické vrstvy byly sušeny nad síranem sodným a odpařeny do sucha ve vakuu.

Výtěžek: 17,3 g

Teplota tání: 119 až 122 °C (e) 4-Hydroxyethyl-5-methyl-2-fenylimidazol

Roztok 4-ethoxykarbonylmethyl-5-methyl-2-fenylimidazolu (19,7 g) v tetrahydrofuranu (100 ml) byl přikapáván (v průběhu 45 min) k lithiumaluminiumhydridu (10 g) v tetrahydrofuranu (150 ml). Po 2 h za varu pod zpětným chladičem byla reakční směs ponechána stát přes noc při laboratorní teplotě. Byla ochlazena v ledové lázni a byly přidány voda (40 ml) a tetrahydrofuran (50 ml). Pevné podíly byly odfiltrovány a promyty diethyletherem.

Výtěžek: 20 g

Teplota tání: 164 až 167 °C (í) 4-Chlorethyl-5-methyl-2-fenylimidazol.HCl

Roztok thionylchloridu (50 ml) v benzenu (50 ml) byl pomalu přidán (1 h) k míchané suspenzi 4-hydroxyethyl-5-methyl-2-fenylimidazolu (20 g) v benzenu (250 ml) při 70 °C. Po 1,5 h byla reakční směs zakoncentrována ve vakuu, rozpuštěna ve vodě (500 ml) a promyta diethyletherem. pH bylo upraveno na >8 amoniakem a směs byla extrahována diethyletherem (2 x). Spojené organické vrstvy byly sušeny nad síranem sodným a odpařeny ve vakuu. Získaný olej byl rozpuštěn v ethanolu. Byla přidána kyselina chlorovodíková (35%, 2 ml) a diethylether, pevné podíly byly odděleny filtrací a rekrystalizovány z ethanolu.

Výtěžek: 7,5 g

Teplota tání: 188 až 190 °C (g) Ethyl-5-amino-4-(3 {2-[5-methyl-2-fenylimidazol-4-yl]ethoxy}feny 1-2-methy Ith iothieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylát

CZ 3UU832 B6

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (139 mg), 3-{2-[5-methyl-2-fenylimidazol-4~yl]ethoxy}benzaldehydu (496 mg, syntetizovaného z 3-hydroxybenzaldehydu (489 mg) a 4-chlorethyl-5-methyl-2-fenylimidazol (1,03 g) postupem popsaným v příkladu 79a), aethylkyanoacetátu (112 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkapto5 acetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografií na silikagelu ve směsi dichlormethan/ethylacetát = 100/0 (obj./obj.) = >70/30 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 9,2 mg io MS-ESI: [M+H]⁺ = 546,2

TLC: Rf - 0,43, silikagel, dichlormethan/methanol = 95/5 obj./obj.

Příklad 82

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-[2-/V-morfolinoethoxyfenyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6ís karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (209 mg), 3-(2-V-morfolinoethoxybenzaldehydu (705 mg, syntetizovaného z 3-hydroxybenzaldehydu (1,17 g) a V-(2-chlorethyl)morfolinu (1,44 g), způsobem popsaným v příkladu 79a) a ethylkyanoacetátu (168 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1.

Výtěžek: 35,2 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 475,2

TLC: Rf = 0,55, silikagel, dichlormethan/methanol = 95/5 obj./obj.

Příklad 83

Ethyl-5-amino-4-(3-[2-chlorethoxy]fenyl)-2-methylthiothieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (209 mg), 3-(2-hydroxyethoxy)benzaldehydu (499 mg) a ethylkyanoacetátu (168 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografií na silikagelu v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 1,7 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 424,0

TLC: Rf = 0,45, silikagel, díchlormethan

Příklad 84

Ethyl-5-am ino-2-methy Ith io—4—(3—[2— {ethyloxykarbony Imethy Ith ioethoxy} feny l)thieno [2,3d]pyrimidin-6-karboxylát

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomočoviny (209 mg), 3-(2-hydroxyethoxy)benzaldehydu (499 mg) a ethylkyanoacetátu (168 μΐ), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografií na silikagelu v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek; 2,8 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 508,2

TLC: Rf = 0,14, silikagel, díchlormethan

-37CZ 300832 B6

Příklad 85

Ethyl-5-hydroxy-2-methyithio--4-fenylthieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát 5 (a) 5-Ethyloxykarbonyl-2-methylthio-4-fenyl-4,5-dihydro-6-oxopyrimidin

Směs sulfátu S-methylisothiomoěoviny (418 mg), benzaldehydu (320 μΐ), diethylmalonátu (478 μΐ) a uhličitanu draselného (435 mg) v absolutním ethanolu (5 ml) byla míchána při 50 °C h, Reakční směs byla odpařena do sucha, zbytek byl rozpuštěn v ethylacetátu a promyt 0,5N ío kyselinou chlorovodíkovou, vodou, 5% hydrogenuhliěitanem sodným, vodou a roztokem soli, sušen nad síranem sodným a odpařen do sucha.

Výtěžek: 546 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 293,2

TLC: Rf= 0,63, silikagel, dichlormethan/methanol 95/5 obj./obj.

(b) 5-Ethyloxykarbonyl-2-methylthÍo-4-fenyl-6-oxopyrimidin

Směs 5-ethyloxykarbonyl-2-methylthio-4-fenyl-4,5-dihydro-6-oxopyrimidinu (273 mg) 20 a 2,3-dichlor-5,6-dikyano-l,4-benzchinonu (200 mg) v isopropanolu (5 ml) byla míchána 16 h.

Reakční směs byla odpařena do sucha, zbytek byl rozpuštěn v dichlormethanu a míchán s 5% thiosulfátem sodným 5 min. Organická vrstva byla promyta 5% hydrogenuhliěitanem sodným a vodou (2 x), sušena nad síranem sodným a odpařena do sucha. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána čištěním chromatografií na silikagelu ve směsi dichlormethan/methanol

98/2 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 63 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 291,2

TLC: Rf = 0,50, silikagel, dichlormethan/methanol 95/5 obj./obj.

(c) Ethyl-5-hydroxy-2-methylthio-4-fenylthieno[2,3-<í]pyrimÍdÍn-6-karboxylát

Smísením 5-ethyloxykarbonyl-2-methylthio-4-fenyl-6-oxopyrimidinu (63 mg) s POC1₃ (304 μΐ) a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými 35 v příkladu 1. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografii na silikagelu ve směsi heptan/ethylacetát 100/0 = >60/40 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 48 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 347, 2 40 TLC: Rf = 0,72, silikagel, dichlormethan

Příklad 86

Ethyl-3-amino-4,6-difenylthieno[2,3-ó]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace acetofenonu (2,33 ml) a benzaldehydu (2,24 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v Pharmazie 44: 639 - 640 (1989).

Výtěžek: 65 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 375,0

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan . 2«.

CZ JUtl&H B6

Příklad 87

Ethyl-3-amino-6-naftyl-4-fenylthieno[2,3-ů]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace 2-acetonaftonu (1,70 g) a benzaldehydu (1,12 ml), cyklizace o, β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 1,05 g io MS-ESI: [M+Hf = 425,2

TLC: Rf = 0,75, silikagel, dichlormethan

Příklad 88

Ethyl-3-amino-4-fenyl-6-(2-thienyl)thieno[2,3-á]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace 2-acetylthiofenu (1,08 ml) a benzaldehydu (1,12 ml), cyklizace a,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 767 mg

MS-ESI: [M+Hf = 381,2

TLC: Rf = 0,70, silikagel, dichlormethan

Příklad 89

Ethyl-3-amino-6-naftyl^L-(2-thienyl)thieno[2,3-ů]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace 2-acetonaftonu (1,70 g) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 1,58 g

MS-ESI: [M+Hf = 431,2

TLC: Rf = 0,75, silikagel, dichlormethan

Příklad 90

Ethyl-3-amino-6-fenyl-4-(2~thienyl)thieno[2,3-ó]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace acetofenonu (1,17 ml) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml), cyklizace 45 α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 1,04 g MS-ESI: [M+Hf = 381,2

TLC: Rf = 0,70, silikagel, dichlormethan

-39CZ 300832 B6

Příklad 91

Ethyl-3-amino-6-(2-furyM-(2-thienyl)thieno[2,3-Z>]pyridin-2-karboxy]át

Aldolová kondenzace 2-furaldehydu (1,01 g) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanotbioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 443 mg ío MS-ESI: [M+Hf = 371,2

TLC: Rf = 0,55, silikagel, dichlormethan

Příklad 92

Ethyl-3-amÍno-4,6-di-(2-thienyl)thieno[2,3-Zj]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace 2-acetylthiofenu (1,08 ml) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 1,04

MS-ESI: [M+H]⁺ = 387,0

TLC: Rf = 0,76, silikagel, dichlormethan

Příklad 93

Ethyl-3-amino-4-(3-methoxyfenyl)-6-fenylthieno[2,3-b]pyridin-2-karboxylát

Aldolová kondenzace acetofenonu (1,17 ml) a 3-methoxybenzaldehydu (1,4 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s ethyl-2-chloracetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 164 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 405,2

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan

Příklad 94

3-Amino-2-benzoyl-4,6“difenylthieno[2,3-6]pyridin

Aldolová kondenzace acetofenonu (2,33 ml) a benzaldehydu (2,24 ml), cyklizace α,β-nenasyce45 ného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 57 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 407,4

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan

Příklad 95

3-Amino-2-benzoyl-6-naftyl-4-fenylthieno[2,3-Z>]pyridin

CZ .JUU&JZ B6

Aldolová kondenzace 2-acetonaftonu (1,70 g) a benzaldehydu (1,12 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 50 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 457,2

TLC: Rf = 0,69, silikagel, dichlormethan

Příklad 96

3-Amino-2-benzoyl-4-fenyl-6-(2-thienyl)thieno[2,3-Z>]pyridÍn

Aldolová kondenzace 2-acetylthiofenu (1,08 ml) a benzaldehydu (1,12 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 57 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 413,2

TLC: Rf = 0,69, silikagel, dichlormethan

Příklad 97 25

3-Amino-2-benzoyl-6-naftyl-4-(2-thienyl)thieno[2,3-ó]pyridin

Aldolová kondenzace 2-acetonaftonu (1,70 g) a 2-thiofenkarboxaIdehydu (1.03 ml), cyklizace a, β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 66 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 463,0

TLC: Rf = 0,67, silikagel, dichlormethan

Příklad 98

3-Amino-2-benzoyl-6-fenyl-4-{2-thienyl)thieno[2,3-ů]pyrÍdin

Aldolová kondenzace acetofenonu (1,17 ml) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml) cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 67 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 413,2

TLC: Rf = 0,71, silikagel, dichlormethan

Příklad 99

3-Amino-2-benzoyl-6-(2-furyl)-4-{2-thienyl)thieno[2,3-ó]pyridin

-41 CZ 300832 B6

Aldolová kondenzace 2-acetylfuranu (1,01 g) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml), cyklizace α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 65 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 403,2

TLC: Rf = 0,65, silikagel, dichlormethan io Příklad 100

3-Ami no-2-benzoy l-4,6-di-(2-thieny l)thieno [2,3-6]pyrid in

Aldolová kondenzace 2-acetylthiofenu (1,08 ml) a 2-thiofenkarboxaldehydu (1,03 ml), cyklizace 15 α,β-nenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 67 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 419,0

TLC: Rf = 0,57, silikagel, dichlormethan

Příklad 101

3-Amino-2-benzoyl-4-(3-methoxyfenyl)-6-fenylthieno[2,3-Z>]pyridin

Aldolová kondenzace acetofenonu (1,17 ml) a 3-methoxybenzaldehydu (1,4 ml), cyklizace α,βnenasyceného ketonu s 2-kyanothioacetamidem a následná reakce s 2-chloracetofenonem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 86.

Výtěžek: 31 mg

MS-ESI: [M+H]⁺= 437,2

TLC: Rf = 0,57, silikagel, dichlormethan

Příklad 102

Isopropyl-3-amino-4,6-difenylthieno[2,3-á]pyridin-2-karboxamid (a) Kyselina 3-amino-4,6-difenylthieno[2,3-á]pyridin-2-karboxylová

Hydroxid lithný (59 mg) byl přidán k míchanému roztoku 53 mg ethyl-3-amino-4,2-difenylthio[2,3-b]pyridin-2-karboxylátu (viz příklad 86) ve směsi dioxan/voda = 9/1 (obj./obj.), a směs byla zahřívána při 80 °C 72 h. Reakční směs byla ochlazena na laboratorní teplotu a okyselena na pH 2. Krystaly byly odděleny filtrací a usušeny ve vakuu.

Výtěžek: 33 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 47,2

TLC: Rf = 0,05, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

(b) Isopropyl-3-am ino-4,6-di feny lth ieno[2,3-b]pyr tdin-2-karboxam id

K míchanému roztoku kyseliny 3-amino-4,6-difenyithio[2,3-b]pyridin-2-karboxylové (33 mg) v dichlormethanu byl přidán Λζ/V-diisopropylethylamin (36 μί), isopropylamin (12 μΐ) a íT-íbenzotriazol-l-ylH^M^^-tetramethyluroniumtetrafluorborát (33 mg). Po 16 h bylo _ AT _

CZ JUU8J2 B6 rozpouštědlo odpařeno a zbytek byl Čištěn chromatografií na silikagelu v dichlormethanu jako eluentu.

Výtěžek: 21 mg

MS-ESI: [M+Hf = 388,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 103

Isopropyl-3-amino-6-naftyl-4-fenylthieno[2,3-Z>]pyridÍn-2-karboxamÍd

Ethyl-3-amino-6-naftyl-4-fenylthieno[2,3-6]pyridin-2-karboxylát (viz příklad 87) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a následně zreagován s isopropylaminem (16 μΐ) na odpovídaj ící amid použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

Výtěžek: 17 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 438,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 104

Isopropyl-3-amino^Menyl-6-(2-thienyl)thÍeno[2,3-á]pyridin-2-karboxatnid

Ethyl-3-amino-4-fenyl-6-(2-thienyI)thieno[2,3-b]pyridin-2-karboxylát (viz příklad 88) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a následně zreagován s isopropylaminem (18 μΐ) na odpovídající amid použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

Výtěžek: 6 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 394,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 105

Isopropyl-3-amÍno-6-naftyl-4-{2-thienyl)thieno[2,3-ó]pyridin-2-karboxamid

Ethyl-3-amÍno-6-naftyl-4-(2-thÍenyl)thieno[2,3-Z>]pyridin-2-karboxylát (víz příklad 89) byl 40 nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a potom zreagován s isopropylaminem (16 μΐ) na odpovídající amid s použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

Výtěžek: 16 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 444,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 106

Isopropyl-3-amino-6-fenyl-4-(2-thienyl)thieno[2,3-/»]pyridin-2-karboxamid

Ethyl-3-amino-6-fenyl-4-(2-thienyI)thieno[2,3-ó]pyridin-2-karboxylát (viz příklad 90) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a následně zreagován s isopropylaminem (18 μΐ) na odpovídající amid použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

-43CZ 300832 B6

Výtěžek: 16 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 394,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 107

Isopropyl-3-amino-6-(2-furyl)-4-(2-thienyl)thieno[2,3-ů]pyndin-2-karboxamid ío Ethyl-3-amino-6-(2-furyl)-4-(2-thienyl)thieno[2,3-ó]pyridin-2-karboxylát (viz příklad 91 byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a následně zreagován s isopropylaminem (18 μΐ) na odpovídající amid použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

Výtěžek: 7 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 384,0

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 108

Isopropyl-3-amino-4,6-di-(2-thienyl)thieno[2,3-b]pyridin-2-karboxamid

Ethyl-3-amino-4,6-di-(2-thienyl)thieno[2,3-b]pyndin-2-karboxylát (viz příklad 92) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a následně zreagován s isopropylaminem (18 μΐ) na odpovídající amid použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

Výtěžek: 35 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 400,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 109

I sopropyl-3-am ino-4—(3-methoxy feny l)-6-fenylthieno [2,3 -Z>] pyridin-2-karboxam id

Ethyl-3-amino-4-{3-methoxyfenyl)-6-fenylthieno[2,3-6]pyridin-2-karboxylát (viz příklad 93) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (50 mg) a následně zreagován s isopropylaminem (17 μΙ) na odpovídající amid použitím způsobů popsaných v příkladu 102.

Výtěžek: 28 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 418,2

TLC: Rf-0,6, silikagel, dichlormethan/methanol 97/3 obj./obj.

Příklad 110 íerc-Butyl-3-amino-6-methylthio-4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-Z>]pyridin-2-karboxamid (a) 1, l-Dikyano-2-methyl-2-(3-methoxyfenyl)ethen

Roztok 3’-methoxyacetofenonu (3,46 g) a malonitrilu (6,89 ml) v benzenu (40 ml) byl smísen s AcOH (2,30 ml) a octanem amonným (1,50 g) a reakční směs byla zahřívána za azeotropní destilace v Dean-Starkově přístroji. Po 5 h byla reakční směs ochlazena na teplotu okolí, zředěna EtOAc, promyta roztokem soli a vodou, sušena (MgSO₄) a zakoncentrována ve vakuu. Zbytek _ /1/1 _

CZ 300832 Bó byl čištěn bleskovou chromatografii na silikagelu s použitím směsi EtOAc/heptan /3/7 obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 6,4 g

MS-ESI: [M+Hf = 199,2

TLC: Rf = 0,6, silikagel, EtOAc/heptan 2/3 obj./obj.

(b) 1, l-Di-(methylthio)-3-(3-methoxyfenyl)-4,4-dikyanobutadien io l,l-Dikyano-2-methyl-2-(3-methoxyfenyl)ethen (příklad 110a, 6,4 g), sirouhlík (3,85 ml) amethyljodid (9,9 ml) byly přidány k předem připravené suspenzi hydridu sodného (60% disperze v minerálním oleji, 1,60 g) v DMF (200 ml). Po 7 h byla reakění směs zakoncentrována za sníženého tlaku, znovu rozpuštěna vEtOAc, promyta vodou a roztokem solí (MgSO4) a zakoncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn bleskovou chromatografii na koloně silikagelu (eluent: EtOAc/heptan 3/7 obj./obj.).

Výtěžek: 3,92 g MS-ESI: [M+Hf = 303,1

TLC: Rf = 0,5, silikagel, EtOAc/heptan 2/3 obj./obj.

(c) 2-Methylthio-4-(3-methoxyfenyl)-5-kyanopyridin-6-on

Roztok l,l-di-(methylthio)-3-(3-methoxyfenyl}“4,4-dikyanobutadienu (příklad 110b, 3,92 g) v EtOH (50 ml) byl smísen s 48% vodným HBr (39 ml) a roztok byl zahříván pod zpětným chladičem 3 h. Po ochlazení směsi v ledové lázni (0 ⁰C) byla sraženina odfiltrována, promyta vodou a sušena ve vakuu.

Výtěžek: 2,4 g MS-ESI: [M+Hf = 273,2

TLC: Rf = 0,47, silikagel, CH₂CI₂/MeOH 9/1 obj./obj, (d) terc-Butyl-3-amino-6-methylthio—4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-i]pyridin-2-karboxamid

Smísení 2-methylthio-4-(3-methoxyfenyl)-5-ltyano-pyridin-6-onu (2,4 g, příklad 110c) s POClj a následná reakce s ethyl-2-merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Získaný derivát ethyl-3-amino-4-(3-methoxyfenyl)-6-methylthiothieno[2,3-b]pyrimidin-2-karboxylát (2,6 g) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (2,2 g) s použitím způsobů popsaných v příkladu 34, a následná reakce s fórc-butylaminem (2 ml) poskytla odpovídající amid podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla Čištěna chromatografii na silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 2,11 g MS-ESI: [M+Hf = 402,3

TLC: Rf = 0,37, silikagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.)

Příklad 111

Zerc-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-V-benzoyl-3-aminofenyI)thieno[2,3-ď|pyrimidin-6karboxamid (a) Ethyl-5-amino-2-methylthio-4—(3-nitrofenyl)thieno[2,3-J]pyrímidin-6-karboxylát

-45CZ 300832 Bó

Cyklizace sulfátu S-methylisothiomoěoviny (700 mg), 3-nitrobenzaldehydu (750 mg) a ethylkyanoacetátu (560 μί), zpracování produktu působením POC1₃ a následná reakce s ethy 1—2— merkaptoacetátem byly prováděny způsoby popsanými v příkladu 1. Čistá, v názvu uvedená sloučenina, byla získána po chromatografii na silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 780 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 391,3

TLC: Rf = 0,35, silíkagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.) (b) fórc-Butyl-5-amino-2-methylthÍo-4-(3-amÍnofenyl)thieno[2,3-í/]pyrimidin-6-karboxamid

Ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-nitrofenyl)thieno[2,3-ť/]pyrimidÍn-6-karboxylát (příklad lila, 780 mg) byl rozpuštěn v 10 ml dioxanu. Potom bylo přidáno 10 ml EtOH a chlorid cínatý (1,1 g) a reakční směs byla míchána přes noc při 90 °C. Po zkoncentrování reakční směsi ve vakuu byl zbytek znovu rozpuštěn v EtOAc (50 ml) a promyt 10 ml 4M NaOH, sušen (MgSO₄) a zakoncentrován za sníženého tlaku. Ethylester v získaném ethyl-5-amino-2-methylthio-4-(3amÍnofenyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxylátu (558 mg) byl zmýdelněn na odpovídající kyselinu (430 mg) s použitím způsobů z příkladu 34, a potom ponechán reagovat s terc-butylaminem (200 μί) za vytvoření odpovídajícího /erc-butylamidu (podle příkladu 50). Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 391 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 388,0

TLC: Rf = 0,43, silíkagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.) (c) Zerc-Butyl-5-amino-2-methylthich4-(/V-benzoyl-3-aminofenyl)thieno[2,3-J]pyrimidin6-karboxamid terc-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-aminofenyl)thieno[2,3-í/]pyrimidÍn-6-karboxamÍd (příklad 111b, 391 mg) byl rozpuštěn v 10 ml CH2CI2. Potom byly přidány /V,/V-diisopropylethylamin (600 μΐ) a benzoylchlorid (210 mg) a reakční směs byla míchána 2 h. Reakční směs byla zředěna CH₂Cl2 (50 ml) a promyta nasyceným vodným NaHCO_?,. Organická vrstva byla sušena (MgSO₄) a zakoncentrována za sníženého tlaku. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 348 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 492,1

TLC: Rf = 0,50, silíkagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.)

Příklad 112 /erc-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-£/]pyrimidin-6-karboxamid

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát (viz přikladl, 400 mg) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (340 mg) s použitím způsobu popsaného v příkladu 34 a následně zreagován s terc-butylaminem (150 μί) za získání odpovídajícího amidu podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 310 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 403,0

TLC: Rf = 0,32, silíkagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.) _ ΛΛ _

Příklad 113 iV-Methyl-A-isopropyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-t/]pyrimidin—6karboxamid

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxyfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát (viz přikladl) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (340mg) spoužitím způsobu popsaného v příkladu 34, a následná reakce s/V-methyl-jV-isopropylaminem (150 μΐ) poskytla odpovídající amid podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na io silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/1 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 271 mg MS-ESI: [M+Hf = 404,0

TLC: Rf= 0,34, silikagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.)

Příklad 114 fórc-Butyl-5-amino-2-ethoxy-4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-ťi]pyrimÍdin-6-karboxamÍd terc-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-methoxyfenyl)thieno[2,3-<ř|pyrimidin-6-karboxamid (viz přiklad 112, 1,1 g) byl rozpuštěn v kyselině trifluoroctové (20 ml) a byla přidána kyselina 3-chlorperbenzoová (mPCBA, 1,23 g). Po míchání 2 h byla reakční směs zakoncentrována ve vakuu, znovu rozpuštěna v CH2CI2 (50 ml), promyta nasyceným vodným NaHCOj, sušena (MgSQs) a zakoncentrována za sníženého tlaku. Zbytek obsahující odpovídající 2-methylsulfoxid byl dále rozpuštěn v EtOH (10 ml) a byl přidán KOtBu (1 g). Po zahřívání pod zpětným chladičem přes noc byla reakční směs okyselena 1M HC1, zakoncentrována ve vakuu, znovu rozpuštěna v CH2CI2 (50 ml), promyta vodným nasyceným NaHCOj, sušena (MgSO₄) a zakoncentrována za sníženého tlaku.

heptan/EtOAc = 3/1 (obj ./obj.)

Výtěžek: 356 mg MS-ESI: [M+Hf = 401,6

TLC: Rf = 0,50, silikagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.)

Příklad 115

5-Amino-2-(2-thienyl)-4-(3-methoxyfenyl)-6-(A^r-morfolinokarbonyl)thieno[2,3-ťZIpyrimidin

Ethyl-5-amino-4-(3-methoxYfenyl)-2-(2-thienyl)thierio[2,3-c/]pyrimidin-6-karboxylát (561 mg, viz přiklad 27) byl nejprve hydrolyzován na odpovídající kyselinu (464 mg) s použitím způsobu popsaného v přikladu 34, a následná reakce s morfotinem (300 μΐ) poskytla odpovídající amid podle příkladu 50. Sloučenina uvedená v názvu byla čištěna chromatografií na silikagelu ve směsi heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.) jako eluentu.

Výtěžek: 457 mg MS-ESI: [M+Hf = 453,2

TLC: Rf - 0,16, silikagel, heptan/EtOAc = 3/2 (obj./obj.)

-47CZ 300832 B6

Příklad 116 /CT-c-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(V-(2-(terc-butylamino)acety])-3-aminofenyl)thieno[2,3-</) py rimi din-6-karboxam id /erc-Buty]-5-amino-2-methylthio-4-(3-aminofenyl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxamid (příklad Illb, 195 mg) byl rozpuštěn v 5 ml CH₂C1₂. Potom byl přidán jV,V-diisopropylethylamin (300 μΐ) a bromacetylchlorid (120 mg) a reakční směs byla míchána 2 h. Reakční směs byla zředěna CH₂C1₂ (20 ml) a promyta nasyceným vodným NaHCO₃. organická vrstva byla smísena s Zevc-butylaminem (2 ml). Po stání přes noc byla reakční směs znovu promyta nasyceným vodným NaHCO₃, sušena (MgSO₄) a zakoncentrována ve vakuu. Čištění zbytku bylo prováděno s použitím chromatografie na silikagelu (eluent: CH₂Cl₂/MeOH = 9/1 (obj./obj,)).

Výtěžek: 155 mg

MS-ESI: [M+H]⁺ = 501,2

TLC: Rf = 0,64, silikagel, CH₂CI₂/MeOH = 9/1 (obj./obj.)

Příklad 117 /erc-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-(3-(3-pyridyl)propoxy)fenyl)thieno[2,3-í/]pyrimidin6-karboxamid řerc-Buty l-5-am ino-2-methy lthio-4-(3-methoxy feny l)thieno [2,3-ίή py rim idin-6-karboxamid (400 mg, příklad 112) byl rozpuštěn v chladném (0 °C) CH₂C1₂ (10 ml) a po kapkách byl přidán

BBn (300 μΐ). Po míchání přes noc při teplotě laboratoře byla reakční směs zředěna CH₂C1₂ (50 ml) a promyta nasyceným vodným NaHCO₃. Organická vrstva byla sušena (MgSO₄ a zakoncentrována téměř do sucha. Zbývající olej byl po kapkách přidán do baňky s míchaným toluenem (50 ml). Takto získaná sraženina (360 mg), obsahující terc-butyl-5-amino-2-methyl30 thio-4-(3-hydroxyfenyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxamid byla odfiltrována a sušena ve vakuu. Naposledy uvedený derivát byl rozpuštěn v THF (10 ml) a byly přidány PPh₃ (600 mg), 3-(3-pyridyl)propanol (270 mg) a azodikarbonyldipiperidin (ADDP, 600 mg). Po míchání přes noc byla reakční směs zředěna CH₂C]₂ (50 ml), promyta nasyceným vodným NaHCO₃, sušena (MgSO₄ a čištěna chromatografií na silikagelu (eluent: CH₂Cl₂/MeOH = 1/0 až 95/5 (obj./obj.)).

Výtěžek: 271 mg MS-ESI: [M+H]⁺ = 508,2

TLC: Rf = 0,56, silikagel, CH₂Cl₂/MeOH = 96/4 (obj./obj.)

Příklad 118

Test in vitro na bioaktivitu LH v myších Leydingových buňkách

L> samců myší indukuje luteizačni hormon (LH) produkci testosteronu v testikulámích Leydingových buňkách. Tato aktivita je také vykazována lidským chorionickým gonadotrofinem (hCG), který se váže na stejný receptor cílových buněk jako LH. Test na Leydingových buňkách in vitro (van Damme a další, 1974; modifikovaný Mannaerts a další, 1987) se používá pro stanovení biologické aktivity LH sloučenin, které se vážou na LH receptor Leydingových buněk, které zase způsobují produkci testosteronu.

K tomuto účelu se izolují Leydíngovy buňky z varlat dospělých myší ve stáří 9 až 13 týdnů (kmen HSD/Cpb: SE, Harlan, Holandsko). Myši se usmrtí a varlata se rychle odstraní a zbaví obalů. Každé varle se přenese do oddělené jamky tkáňové kultivační destičky obsahující 0,75 ml kultivačního média na jamku. Obsahy každé jamky se protlačí 30cm skleněnou trubičkou (vnitřní

CZ JUUtUZ Bó průměr 2,5 mm, ve čtyřech místech ve středu zúžena na 1,2 mm). Získaná suspenze se zfiltruje přes nylonové síto 30 gm a filtrát se předínkubuje v 50ml plastikové zkumavce 30 min při 37 °C v inkubátoru v atmosféře nasycené vodou 95 % vzduch/5 % CO₂. Po předinkubací se zkumavka centrifuguje při 1600 N/kg 5 min a supematant se slije. Získaný centrifugát se resuspenduje v kultivačním médiu (0,5 mg původního varlete/ml) a suspenze se udržuje homogenní velmi pomalým mícháním na magnetickém míchadle.

Tato suspenze Leydingových buněk (100 μΐ) se přidá do jamek mikrotitrační destičky obsahujících 50 μΐ referenční sloučeniny, testované sloučeniny nebo vehikula (kultivační médium) na io jamku. Jako reference se použijí standardy LH nebo hCG vlastní produkce, které jsou kalibrovány proti mezinárodním referenčním preparátům lidského LH nebo hCG pocházejícím z National Institute for Biological Standards and Controls (NIBSC, London, UK). Testovací a referenční sloučeniny se rozpustí, zředí a testují ve stejném kultivačním médiu. Destičky obsahující referenční a testované sloučeniny se inkubují 4 h pri 37 °C v inkubátoru v atmosféře nasycené vodou s 95 % vzduchu/5 % CO₂. Po inkubaci se destičky uzavřou a uchovávají při -20 °C až do měření testosteronu.

Před měřením testosteronu se obsahy mikrotitračních destiček ponechají roztát při laboratorní teplotě a destičky se centrifugují při 150 N/kg 5 min. Alikvot 30 μΐ supematantu z každé jamky se zředí kultivačním médiem (60 x) pro získání vhodného ředění pro měření testosteronu. Potom se testují alikvoty (12,5 μΙ) každého zředěného testovaného vzorku s použitím kitu RIA pro přímé stanovení testosteronu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Příklad 119

Test indukce ovulace in vivo pro zjištění biologické aktivity LH u nedospělých samic myší

U nedospělých samic myší, které jsou stimulovány hormonem stimulujícím folikuly (FSH) může být indukována ovulace luteinizačním hormonem (LH) nebo lidským choriovým gonadotrofinem (hCG), který se váže na stejný receptor LH Graafových folikul. Vazby na receptor LH zahajuje biochemickou kaskádu, která případně vede k prasknutí folikulu a vytlačení zralého oocytu. Pro měření aktivity LH-agonistických sloučenin in vivo se nedospělé myši stáří 20 dnů (kmen B6D2F1, Broekman Institute, Holandsko), aktivují močovým FSH (Humegon; 12,5 IU/1, 0,1 ml

s.c.) pro zahájení folikulogeneze. 48 hodin po podání FSH se zvířatům podá testovaná sloučenina, referenční sloučenina nebo vehikulum (10% kremoforový roztok). Testované sloučeniny (50 mg/kg v 0,1 ml) a vehikulum (0,1 ml) se podávají p.o., referenční sloučeniny (500 IU/kg hCG v 0,1 ml) se injikují s.c. Jako reference se použijí standardy hCG vlastní výroby, které jsou kalibrovány proti mezinárodním referenčním preparátům lidského hCG poskytnutým National

Institute for Biological Standards and Controls (NIBSC, London, UK). 24 hodin po podání testované sloučeniny, referenční sloučeniny nebo vehikula se zvířata usmrtí. Vaječníky se vyjmou a umístí do 0,9% roztoku NaCl. Potom se vejcovody vloží mezi dvě skleněné destičky a vyšetřují se na přítomnost nebo nepřítomnost uvolněných vajíček pod mikroskopem. Počet uvolněných vajíček přítomných ve vejcovodech ukazuje na biologickou aktivitu LH in vivo. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

-49CZ 300832 B6

Tabulka 1

Sloučenina	Test na Leydigových buňkách (ECso)	Indukce ovulace u myší in vivo (% zvířat s ovulací)
Kontrola p.o. (kremofor 10%)	—	0%
Močový hCG s.c. (20 lU/kg)	—	100 %
ferc-Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(/V-benzoyí-3-aminofenyl)thieno(2,3-d]pyrimidin-6-karboxamid (50 mg/kg p.o.)	2.3 10'7 M	40 %
řarC‘Butyl-5-amino-2-methylthio-4-(3-methoxy-fenyí)thieno[2,3-d]pyrímidin-6~karboxamid (50 mg/kg p.o.)	4,3 10'7 M	40 %
/V-Methyl-W-isopropyl-5-amino-2-metbylthio-4-{3-methoxyfenyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxamid (50 mg/kg p.o.)	8,7 10‘7M	50%
ferc-Butyl-5-amino-2-4-(3-methoxyfenyl)thieno-[2,3'd]pyrimidin-6-karboxamid (50 mg/kg p.o.)	1,9'β M	30 %
5-Amino-2-(2-thienyl)-4-(3-methoxyfenyl)-6-(A/-morfolinokarbonyl)thieno[2,3-d]pyrimidín (50 mg/kg p.o.)	3,1 10'® M	20 %
íerc-Butyl-5-amino-2-methylthío-4-(/V-(2-(terc- -butylamino)acetyl)-3'aminofenyl)thienoI2,3-d]- -pyrímidin-6-karboxamid (50 mg/kg p.o.)	3,2 10'7M	13%
řerc-Butyí-5-amino-2-meíhylthio-4-{3-{3-(3-pyridyl)propoxy)fenyl)thieno[2,3-d]pyrimidin-6-karboxamid (50 mg/kg p.o.)	1,8 10'®M	40 %

CZ JIHJ8JZ B6

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Bicyklický heteroaromatický derivát obecného vzorce ( nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl, kde io

   R¹ je NR⁵R⁵, OR⁵, SR⁵ nebo R⁷;

   R⁵ a R⁶ jsou nezávisle zvoleny ze skupiny H, (1—8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, (3—8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, (6- 14C)aryl

   15 nebo (4-13C)heteroaryl, nebo R⁵ a R⁶ jsou spolu spojeny v (2-7C)heterocykloalkylovém kruhu a kde alkylová skupina, alkenylová skupina nebo alkinylová skupina, jestliže jsou přítomny ve skupině R⁵ a/nebo R⁶, jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (6-14C)aryl, (l-8C)alkoxy, (1-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (l-8C)alkoxykarbonyl, (6-14C)aryoloxykarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbo20 nyl, amin, (l-8C)aIkylaminokarbonyl, (6-14C)arylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C)arylkarbonylamino, (6-14C)(di)arylamino a/nebo (l-8CXdi)alkylamino,

   R⁷ je (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl obě popřípadě substituované v poloze ortho a/nebo meta jedním nebo více substituenty zvolenými ze

   25 skupiny R^s, (6-14C) aryl, (A- 13C)heteroaryl, (2-7C)heterocykIoalkyl, (3-8C)cykloalkyl, NHR⁸, OR* a/nebo SR⁸, kde R⁸ je (6~14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, kde alkylová skupina v těchto skupinách může být popřípadě substituována jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (2-7C)heterocykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (3-8C)cykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (630 14C)aryl((l-8C)aIk)oxy, {4-l3C)heteroaryl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (3-8C)cykloalkyl, (6-14C)~aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkoxykarbonyl, {6-14C)aryloxykarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, amin, (l-8C)alkylaminokarbonyl, (6-14C)arylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (614C)arylkarbonylamino, (6-14CXdi)arylamino a/nebo (l-8CXdi)alkylamino;

   R² je (1 —8C)alky 1, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, všechny popřípadě substituované jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (6—14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6~14C)arylkarbonyloxy, (6-14C)aryIoxykarbonyl a/nebo (l-8C)alkoxykarbonyl, nebo R² je (6—14C)aryI nebo {4-13C)heteroaryl. kde obě tyto

   40 skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (18C)alkyl, (1-8C)alkylthio, (l-8CXd)alkylamino, (l-8C)alkoxy, (2-8C)alkenyl, nebo (2-8C)alkinyl;

   R³ je (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl nebo (2-8C)alkinyl, všechny popřípadě substituované jedním

   45 nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (6-14C)aryloxy, (3-8C)cykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (6-14C)aryl((l-8C)alk)oxy, (4-13C)heteroaryl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (6-14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-SC)alkoxykarbony 1, (6-14C)aryloxykarbonyl (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyl-51 CZ 300832 B6 oxy, (l-8C)alkyl karbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, amin, (l-8C)alkylaminokarbonyl, (6—14C)arylaminokarbonyl, (l-8C)a!kylkarbonylamino, (6-14C)arylkarbonylamino,(6--14C)(di)arytamino nebo (l-8C)(di)alky lamino, nebo R³ je (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, nebo (614C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním

   5 nebo více substítuenty zvolenými ze skupiny (1-8C)alkyl, (l-ŠCXdi)alkylamino nebo (1-SC)alkoxy;

   X je S, O nebo N(R⁴);

   io R^{4 *} je Η, (1-8C)alkyl, (l-8C)aIkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl nebo (6- 14C)aryI(l—8C)alkyl;

   Y je CH nebo N,s výhodou Y je N;

   15 Z je NH₂ nebo OH;

   A je S, N(H), N(R⁹), O nebo vazba;

   R’ je zvolena ze stejných skupin, jak je popsáno pro R²;a

   B je N(H), O, nebo vazba; a (4-13C)heteroaryl znamená substituovanou nebo nesubstituovanou aromatickou skupinu se 3 až 13 atomy uhlíku, obsahující alespoň jeden heteroatom zvolený ze skupiny N, O a/nebo S a (2-7C)heterocykloalkyl znamená skupinu heterocykloalkyl obsahující 3 až 8 atomů uhlíku a alespoň jeden heteroatom zvolený ze skupiny N, O nebo S, pro použití v lékařství.
2. 2. Derivát podle nároku 1 obecného vzorce I, kde X je S a/nebo Z je NH₂ pro použití v lékařství.
3. 3. Derivát podle nároku 1 nebo 2 obecného vzorce I, kde X je S, Z je NH₂ a R¹ je (6-14C)aryl

   35 nebo (
4. 4-13C)heteroaryl, obě popřípadě substituované v poloze ortho a/nebo meta jedním nebo více substítuenty zvolenými ze skupiny R⁸, (6-14C)aryl, (4-13C)heteroaiyl, (2-7C)heterocykloalkyl, (3-8C)cykloalkyl, NHR⁸, OR⁸ a/nebo SR⁸, kde R⁸ je (6-14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)ary(karbony 1, (1-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, kde alkylová skupina v těchto skupinách může být popřípadě substituována jedním nebo více sub40 stituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (2-7C)heterocykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (3-8C)cykloalkyl(( l-8C)alk)oxy, (6—14C>ary 1(( l-8C)alk)oxy, (4-13C)heteroaryl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (3-8C)cykloalkyl, (6- 14C)—aryl, (4-13C)heteroaryl, (18C)alkoxykarbonyl, (6-14C)aryloxykarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (l-8C)alkylkarbonyt, (6-14C)arylkarbonyl, amin, (l-8C)alkylaminokarbonyl, (6-14C)aryl45 aminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C)arytkarbonylamino, (6~14C)(di)arylamino a/nebo (l-8C)(di)alkylamino; pro použití v lékařství.

   50 4. Derivát podle některého z nároků 1 až 3 obecného vzorce I, kde B je N(H) nebo O, pro použití v lékařství.
5. 5. Sloučenina podle některého z nároků 1 až 4 obecného vzorce I, kde B je N(H), pro použití v lékařství.

   CZ 3W83Z B6
6. 6. Sloučenina podle některého z nároků 1 až 5 obecného vzorce I, kde R³ je isopropyl nebo terc-butyl, pro použití v lékařství.
7. 7. Sloučenina podle některého z nároků 1 až 6 obecného vzorce I, kde Y je N, pro použití 5 v lékařství.
8. 8. Bicyklický heteroaromatický derivát obecného vzorce II nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl, ío kde

   R¹ je (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, obě popřípadě substituované v poloze ortho a/nebo meta jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny R⁸, (6-14C) aryl, (4-13C)heteroaryl, (2-7C)heterocykloalkyl, (3-8C)cykloalkyl, NHR⁸, OR⁸ a/nebo SR⁸, kde R⁸ je (6-14C)aryl,

   15 (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, (l-SC)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)atkinyl, kde alkylová skupina v těchto skupinách může být popřípadě substituována jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (2-7C)heterocykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (3-8C)cykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (6-14C)aryl((l-8C)aIk)oxy, (413C)heteroaryl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (3-8C)cykloalkyl, (6-14C)-aryl, (420 13C)heteroaryl, (l-8C)alkoxy karbony l, (6-14C)aryloxykarbonyl, (l-8C)alkylkarbonyloxy, (614C)arylkarbonyloxy, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)arylkarbonyl, amin, (l-8C)alkylaminokarbonyl, (6~14C)arylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C)arylkarbonylamino, (6-14CXdi)arylamino a/nebo (l-8CXdi)alkylamino;

   25 R² je (l-8C)alkyl, (2-8C)alkenyl, (2-8C)alkinyl, všechny popřípadě substituované jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (6-14C)aiyl, (4-13C)heteroaryl, (l-8C)alkylkarbonyl, (6-14C)aiylkarbonyi, (l-8C)alkylkarbonytoxy, (6-14C)arylkarbonyloxy, (6-14C)aryloxykarbonyl a/nebo (l-8C)alkoxykarbonyl, nebo R² je (6-14C)aryl nebo (4-13C)heteroaryl, kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny

   30 (l-8C)alkyl, (l-8C)alkylthio, (l-8CXd)alky lamino, (l-8C)atkoxy, (2-8C)alkenyi, nebo (2-8C)alkinyl;

   R³ je (1 -8C)alkyl, (2-8C)alkenyi nebo (2-8C)alkinyl, všechny popřípadě substituované jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny hydroxyl, (l-8C)alkoxy, (6-14C)aryloxy, (3—8C)35 cykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl((l-8C)alk)oxy, (6-14C)aryl((l-8C)alk)oxy, (4-13C)heteroaryl((l-8C)alk)oxy, (2-7C)heterocykloalkyl, (6-14C)aryl, (4-13C)heteroaryl, (18C)alkoxykarbonyl, (6-14C)aryIoxykarbonyl (l-8C)alkylkarbonyloxy, (6-14C)arylkarbony loxy, (l-8C)alkylkarbonyI, (6-I4C)arylkarbonyl, amin, (l-8C)alkylaminokarbonyl, (6-14C)aiylaminokarbonyl, (l-8C)alkylkarbonylamino, (6-14C)arylkarbonylamino,(6-14CXdi)arylamino

   40 nebo (l-8C)(di)alkylamino, nebo R³ je (3-8C)cykloalkyl, (2-7C)heterocykloalkyl, nebo (6—14C)aryI nebo (4-I3C)heteroaryl, kde obě tyto skupiny jsou popřípadě substituovány jedním nebo více substituenty zvolenými ze skupiny (1-8C)alkyl, (l-8CXdi)alkylamino nebo (1—8C)alkoxy;

   45 B je N(H), O nebo vazba a Y jeCHneboN,

   -53CZ 300832 B6 (4-13C)heteroaryl znamená substituovanou nebo nesubstituovanou aromatickou skupinu se 3 až 13 atomy uhlíku, obsahující alespoň jeden heteroatom zvolený ze skupiny N, O a/nebo S a (2-7C)heterocykloalkyl znamená skupinu heterocykloalkyl obsahující 3 až 8 atomů uhlíku a ales5 poň jeden heteroatom zvolený ze skupiny N, O nebo S s podmínkou, že tato sloučenina není ethyl-5-amino-4-fenyl-2-ethoxykarbonylmethylthiothieno[2,3-rf]pyrimidin-ó-karboxylát, tnethyl-5-amino-4-fenyl-2-methylthiothieno[2,3-ť7Jpyrimidin-6-karboxylát, ethyl-5-amino-T-fenyl-2-methylthiothieno[2,3-í/]pyrimidín-6-karboxyio lát, 6-acetyl-5-amino-4-fenyl-2-(2-oxopropylthio)thÍeno[2,3-ť/]pyrimidin, 5-amino-6benzoyI-4-fenyl-2-fenylkarbonylmethylthiothieno[2,3-</]pyrimidín, 5-amino-6-(4-chlorbenzoyl)-4-fenyl-2-[(4-chlorfenyl)karbonylmethylthio]thieno[2,3-d]pyrimidin, methyl-5amino-4-(4-methoxyfenyl)-2-inethylthio-thieno[2,3-rf]pyrimidin~6-karboxylát, ethyl—5— amino-4-(4-methoxy feny l)-2-methy lth ioth ieno[2,3-d] pyrim idin-6-karboxy 1 át, methy 1-515 amino-4-(4-chlorfenylý-2-methylthiothÍeno[2_}3-ťfIpyrimidin-6-karboxylát, ethyl-5-amino-4(4-chlorfenyl)-2-methylthiothieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát, 5-amino-6-(4-methylbenzoyl)-4-fenyl-2-[(4-methylfenyl)karbonylmethylthÍo]thieno[2,3-ťZlpyriniidin nebo ethyl-5amino-2-ethoxykarbonylmethylthio-4-(pyridin-4-yl)thieno[2,3-ť/]pyrimidin-6-karboxylát.

   20
9. 9. Derivát podle nároku 8 obecného vzorce II, kde B je N(H) nebo O.
10. 10. Derivát podle nároku 8 nebo 9 obecného vzorce II, kde B je N(H).
11. 11. Derivát podle některého z nároků 8 až 10 obecného vzorce II, kde R³ je isopropyl nebo

    25 terc-butyl.
12. 12. Derivát podle některého z nároků 8 až 11 obecného vzorce II, kde Y je N.
13. 13. Derivát podle některého z nároků 8 až 12 obecného vzorce II, kde R² je (1 —4C )-alky 1.
14. 14. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje bicyklický heteroaromatický derivát podle některého z nároků 1 až 13 nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát, ve směsi s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami.

    35 15. Použití bicyklických heteroaromatických derivátů podle některého z nároků 1 až 13 nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátu pro výrobu farmaceutického prostředku pro řízení plodnosti.