(57) Anotace:

Při způsobu a zařízení pro výrobu vláken, zejména recyklací jinak odpadových vlákenných materiálů, například lnářských a bavlnářských odpadů, odpadů koberců a textilií, ostatních přírodních i syntetických vlákenných materiálů, sendvičových materiálů obsahujících vlákna a kompozitních materiálů s nekovovými vlákennými výztuhami, například pneumatik s nekovovými kordy, se vlákenný materiál ve stiskové linii přítlačnou silou přitlačuje na podávači válec /12/ s členitým povrchem a rozvolňovacím válcem /21 / s členitým povrchem se vlákenný materiál odebírá ze stiskové linie. Stisková linie je vytvořena mezi členitým povrchem podávacího válce /12/ a přítlačným prvkem /13/, který je přiřazen tomuto podávacímu válci /12/, přičemž velikost přítlačné síly se po délce stiskové linie mění podle tloušťky vlákenného materiálu v této stiskové linii.

Způsob výroby vláken a zařízení k prováděni tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro výrobu vláken, zejména recyklací jinak odpadových vlákenných materiálů, např. lnářských a bavlnářských odpadů, odpadů koberců a textilií, ostatních přírodních i syntetických vlákenných materiálů, sendvičových materiálů obsahujících vlákna a kompozitních materiálů s nekovovými vlákennými výztuhami, např. pneumatik s nekovovými kordy, při němž se vlákenný materiál ve stiskové linii přítlačnou silou přitlačuje na podávači válec s členitým povrchem a rozvolňovacím válcem s členitým povrchem se vlákenný materiál odebírá ze stiskové linie.

Dosavadní stav techniky

Při klasickém postupu rozvolňování textilních vláken se v čistírnách přádelen odebírají z lisovaných vlákenných balíků jednotlivé vlákenné vrstvy nebo chomáče, které se na nakládacích, čechracích a potěracích strojích postupně rozvolňují na vlákenné vločky, jež se ve formě štůčky nebo přímo z násypných šachet předkládají k ojednocování na mykacích strojích, jejichž vý sledným produktem je mykaný pramen.

Po technologické stránce má tento klasický postup rozvolňování vláken nepříznivý opad na výsledný produkt, zvláště při rozvolňování a čištění více znečištěného vlákenného materiálu, protože vlákenné vločky se postupným průchodem řadou čistících a rozvolňovacích míst uzavírají a zaknocují, takže nečistoty v nich obsažené se při ojednocování vláken na mykacích strojích velmi obtížně vylučují. U jemných nebo méně pevných vláken potom při tomto procesu dochází kjejich poškozování. K odstranění těchto nedostatků se proto navrhovala různá další opatření ve formě přídavných ústrojí, kterými se vlákenné vločky před vlastním procesem mykání ještě dodatečně dále uvolňují a čistí.

Nevýhodou těchto přídavných zařízení je, že problematiku rozvolňování a čištění vlákenného materiálu řeší jen doplňkově a představují buď samostatné předčišťovací stroje pro přípravu vlákenného materiálu před vlastním procesem ojednocování, nebo jsou pouhou úpravou podávacího ústrojí u mykacího stroje a kromě toho ještě zvětšují zastavěný prostor a komplikují vzduchotechnické rozvody pro odsávání prachu, nečistot a odpadů.

Bylo proto navrženo řešení podle čs. autorského osvědčení č. 242702, zabývající se mechanickým draním peří nebo rozvolňováním a čištěním textilních materiálů, jež popisuje zařízení, v němž jsou materiály přiváděny ve stejnoměrné vrstvě pomocí pro daný materiál vhodné přiváděči cesty do styku s několika soustavami rozvolňovacích válců opatřených na povrchu rozvolňovacími členy ve formě hrotů, zoubků, jehel a případně jinak zdrsněných ploch. Rychlost válců se ve směru průchodu materiálu postupně zvyšuje, přičemž se současně zvyšuje i hustota rozvolňovacích členů jednotlivých soustav. Během rozvolňování dochází též k odlučování nečistot, a to buď jejich samovolným vypadáváním nebo vlivem jejich nárazů o statické nebo otáčivé čistící prvky, vhodným způsobem uspořádané v blízkosti rozvolňovacích válců.

Po rozvolnění a odloučení nečistot dochází k míšení a běžnému snímání rozvolněného materiálu a jeho odsávání.

Nevýhodou tohoto řešení je, že jím lze rozvolňovat a čistit pouze ústřižky tkanin a pletenin nebo niťových svazků a ústřižky měkkých jehlovaných roun nebo měkké plsti. Pro kompaktní a pevnější tkaniny či vlákenné odpady je toto zařízení nepoužitelné.

- 1 CZ 284124 B6

Dalším známým řešením je zařízení k rozvolňování, čištění a ojednocování vlákenného materiálu podle čs. autorského osvědčení č. 255 402, které je založeno na použití jediného kontinuálního zařízení, v němž jsou vlákenné vločky postupně rozvolňovány, čištěny a ojednocovány na jednotlivá vlákna, až je výsledným produktem dostatečně vyčištěný mykaný pramen vhodný též pro 5 spřádání na bezvřetenových dopřádacích strojích. Každému rozvolňovacímu a ojednocovacímu válci jsou přiřazeny hnané podtlakové perforované válce s pilkovým potahem pro snímání vlákenného materiálu z těchto rozvolňovacích nebo ojednocovacích válců. Přiřazením perforovaných snímacích válců k rozvolňovacím a ojednocovacím válcům, z jejichž pracovního povrchu je rozvolňovaný a ojednocovaný vlákenný materiál snímán a čištěn, se dosahuje vyššího efektu io také proto, že se tyto operace provádějí na jediném sjednoceném zařízení, kde účinnost rozvolňování, čištění a ojednocování je ovlivnitelná počtem rozvolňovacích a ojednocovacích válců a perforovaných snímacích válců.

Nevýhodou tohoto zařízení však je právě nutnost použití perforovaných snímacích válců, čímž 15 rostou energetické nároky na celý proces rozvolňování, ojednocování a čištění vlákenného materiálu a také narůstá složitost a cena zařízení. Zařízení je navíc schopno zpracovávat pouze vlákenný materiál předkládaný ve formě vlákenných vloček.

Zdokonalením předcházejícího řešení je zařízení podle CZ PS 277 232, jež obsahuje sběrače 20 odpadu, umístěné pod každým rozvolňovacím nebo ojednocovacím válcem. Zmíněný sběrač odpadu dopravuje primární smíšený odpad z příslušné části zařízení zpět do jeho vstupní části, čímž se snižují ztráty vláken, ovšem vyžaduje to složitější konstrukci a tím i vyšší náklady na zařízení, které je stejně jako zařízení předcházející schopnost zpracovávat pouze vlákenný materiál předkládaný ve formě vlákenných vloček.

Dalším řešením je zařízení uvedené ve stavu techniky CZ zveřejněné PV 00549-92, které se týká stroje pro rozvolňování a trhání textilních materiálů, který je opatřen přívodním ústrojím dopravujícím textilní výrobky nebo odpadní materiály skupinou trhacích jednotek, uspořádaných v řadě, z nichž každá trhací jednotka obsahuje trhací buben nebo válec, opatřený na svém obvodu 30 kolíky nebo jehlami, a nejméně jeden otáčející se podávači válec, umístěný před trhacím bubnem nebo válcem a současně umístěný na konci dopravního pásu. Za tímto trhacím bubnem nebo válcem je zpracovávaný materiál shromažďován na sběrné desce a je nasáván do perforovaného rotujícího bubnu, ve kterém je udržován odsávacím ventilátorem podtlak, a který působí jako filtr. Na spodní straně tohoto trhacího stroje je umístěn dopravní pás, který dopravuje neroz35 trhané části hadrů nebo vláken zpět do vstupního přívodního systému.

Tento typ trhacích strojů je vytvářen v modulové formě, to znamená, že vlákna procházejí několika moduly, z nichž každý je opatřen trhacím ústrojím s trhacím bubnem a příslušnými doplňkovými díly, a z nichž každý představuje jeden trhací stupeň nebo trhací stanici. Takové 40 známé stroje obsahují dvě až šest trhacích stanic a vlákenný materiál nutně musí projít všemi trhacími stanicemi příslušného stroje, aby mohl být shromažďován na výstupu posledního trhacího bubnu.

V praxi však vyžadují některé typy vláken zpracování na větším počtu trhacích stanic za sebou 45 a jiné typy vláken vyžadují zpracování pouze na jedné až dvou trhacích stanicích za sebou.

V takovém případě je nutno mít několik strojů navzájem se lišících jen počtem za sebou uspořádaných trhacích stanic, což se projevuje vysokými pořizovacími náklady takové sady strojů.

Tento problém řeší CZ zveřejněné PV 00549-92 zveřejněná 16. 9. 1992, která popisuje trhací stroj obsahující vstupní plnicí stanici opatřenou první násypkou pro přívod odpadního materiálu a druhou násypkou pro přívod nového materiálu, ze kterých jsou oba druhy vláknitých materiálů přiváděny odděleně na vstupní dopravní pás. Stroj obsahuje několik trhacích stanic, mezi nimiž jsou umístěny skupiny ventilátorů s bočními vstupními otvory s uzavíracími dvířky, které dopravují zpracovávaný materiál z předcházející trhací stanice do odlučovací skříně, v jejímž vnitřním prostoru se z vláknitého materiálu odloučí prach na ostrém oblouku potrubí s vnější perforovanou částí, na které prach projde perforacemi a vláknitý materiál padá dolů a je dopravován do další trhací stanice, nebo je-li již vláknitý materiál dostatečně zpracován je dopravován 5 na konec stroje odváděcím potrubím.

Nevýhodou tohoto řešení je nutnost použití ventilátorů a potrubí pro dopravu a čištění vláknitého materiálu mezi trhacími stanicemi, což se projevuje růstem ceny takového stroje.

Cílem vynálezu je odstranit, nebo alespoň minimalizovat nevýhody dosavadního stavu techniky.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo způsobem výroby vláken, jehož podstata spočívá vtom, že po délce stiskové linie se mění velikost přítlačné síly v závislosti na tloušťce vlákenného materiálu ve stiskové linii, čímž se dosáhne vyloučení vlivu změn tloušťky vlákenného materiálu na průběhu procesu jeho rozvolňování.

Poloha stiskové linie na obvodu podávacího válce vůči rozvolňovacímu válci je s výhodou přestavitelná okolo tohoto obvodu tohoto podávacího válce, čímž se dosáhne požadované délky staplu vy ráběných vláken.

Podstata zařízení k provádění způsobu výroby vláken podle vynálezu spočívá v tom, že přítlačný 25 prvek je tvořen přidržovacím členem, který obepíná členitý povrch podávacího válce na části jeho obvodu a je vůči povrchu podávacího válce uložen výkyvné a přestavitelně v radiálním směru, přičemž je spřažen s nastavovacím a přítlačným zařízením, čímž se dosáhne rozvolnění i velmi pevných materiálů obsahujících vlákna a zároveň i rychlé a přesné přestavitelnosti zařízení pro jiný typ vlákenného materiálu.

Přidržovací člen je s výhodou tvořen pružným prvkem, který je s výhodou spřažen alespoň se dvěma individuálními nastavovacími a přítlačnými zařízeními, čímž se dosáhne dokonalejšího rozložení přítlačné síly po délce stiskové linie.

Podstata dalšího výhodného provedení zařízení k provádění způsobu výroby vláken podle vynálezu spočívá v tom, že přítlačný prvek je tvořen přidržovacím členem, který obsahuje alespoň dva segmenty, které obepínají členitý povrch podávacího válce na části jeho obvodu, přičemž každý ze segmentů přidržovacího členu je vůči členitému povrchu podávacího válce uložen výkyvné a přestavitelně v radiálním směru, přičemž je spřažen s individuálním nastavo40 vacím a přítlačným zařízením, čímž se dosáhne dokonalejšího rozložení přítlačné síly po délce stiskové linie a minimalizace vlivu pružné deformace přítlačného prvku na proces rozvolňování vlákenného materiálu.

Přítlačný prvek je s výhodou uložen přestavitelně kolem obvodu podávacího válce, čímž se 45 dosáhne výroby vláken s předem nastavitelnou délkou staplu.

Podle dalšího výhodného provedení zařízení k provádění způsobu výroby vláken podle vynálezu je podávacímu válci předřazen přiváděči pás, který' je ve vertikálním směru přestavitelný vůči ose rotace podávacího válce, čímž se dosáhne optimalizace podmínek přivádění vlákenného 50 materiálu k podávacímu válci.

Podle dalšího výhodného provedení zařízení k provádění způsobu výroby vláken podle vynálezu je k horní části obvodu alespoň jednoho rozvolňovacího válce přiřazen alespoň jeden horní čisticí prostředek, čímž se dosáhne zvýšení účinnosti čisticí složky procesu rozvolňování

- J a čištění vlákenného materiálu, neboť se zvýší čistota povrchu rozvolňovacího válce s takto umístěným čisticím prostředkem.

Přehled obrázků na výkrese

Konkrétní provedení zařízení k provádění způsobu výroby vláken podle vynálezu je znázorněno na výkrese, kde znázorňuje obr. 1 uspořádání podávacího ústrojí s přiváděcím pásem a obr. 2 bokorys celkového uspořádání zařízení se třemi rozvolňovacími a čisticími sekcemi.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení k výrobě vláken z vlákenných materiálů, zejména recyklací vhodných druhů Inářských a bavlnářských odpadů, odpadů koberců a textilií, ostatních přírodních i syntetických vlákenných materiálů, kompozitních materiálů s nekovovými výztuhami, např. pneumatik s nekovovými kordy a pod., obsahuje podávači ústrojí 1, alespoň jednu rozvolňovací a čisticí sekci 2 a výstupní sekci 3.

V konkrétním příkladu provedení znázorněném na obr. 1 a 2 obsahuje podávači ústrojí 1 v rámu X uložený známý přiváděči pás 11 a za tímto přiváděcím pásem 11 je ve směru průchodu materiálu zařízením v rámu X rotačně uložen podávači válec 12, jehož členitý povrch je opatřen známým pilkovým potahem, přičemž poloha funkční plochy přiváděcího pásu 11 vůči ose rotace podávacího válce 12 je ve vertikálním směru přestavitelná, jak je znázorněno na obrázku 1 směrem Y. Podávači ústrojí 1 dále může obsahovat otočně uložený válcový detektor 1A kovových částic a ostatního tvrdého materiálu, který může být uložen ve směru průchodu vláken bud’ před, nebo za přiváděcím pásem 11.

V jiném neznázoměném příkladu provedení podávači ústrojí dále obsahuje známé pomocné podávači ústrojí obsahující alespoň jeden pomocný válec pro napínání vlákenného materiálu vstupujícího do stiskové linie, přičemž toto pomocné podávači ústrojí je situováno ve směru průchodu materiálu zařízením před podávacím válcem 12 a poloha tohoto pomocného podávacího ústrojí vůči ose rotace podávacího válce 12 může být ve vertikálním směru přestavitelná.

Rovnoběžně s podávacím válcem 12 je v rámu X zařízení nad tímto podávacím válcem 12 výkyvné a přestavitelně vůči členitému povrchu tohoto podávacího válce 12 uložen přidržovací člen 13, který obepíná členitý’ povrch tohoto podávacího válce 12 a mezi podávacím válcem 12 a přidržovacím členem 13 je tak vytvořen kanál, který se plynule zužuje od vstupní hrany 131 přidržovacího členu 13 k výstupní hraně 132 přidržovacího členu 13. Přidržovací člen 13 je v neznázoměném příkladu provedení spřažen se stavěcím šroubem a pružinou, které vytvářejí přitláčecí zařízení pro nastavení jeho optimální polohy vůči podávacímu válci 12 a pro nastavení velikosti přítlačné síly. V jiném neznázoměném příkladu provedení může být přidržovací člen 13 spřažen s nastavovacím a přítlačným zařízením, které může obsahovat známé pneumatické, nebo hydraulické válce a prvky.

V jiném neznázoměném příkladu provedení může být přidržovací člen 13 tvořen pružným prvkem, který je spřažen alespoň se dvěma nastavovacími a přítlačnými zařízeními.

Vzdálenost vstupní hrany 131 přidržovacího členu 13 od obvodu podávacího válce 12 a minimální vzdálenost výstupní hrany 132 přidržovacího členu 13 od členitého povrchu podávacího válce 12 je nastavitelná, přičemž také poloha přidržovacího členu 13 vůči obvodu podávacího válce 12 je přestavitelná kolem tohoto obvodu podávacího válce 12. jak je znázorněno na obrázku l směrem O a je na ní závislá poloha přiváděcího pásu 11 vůči ose rotace podávacího

-4CZ 284124 B6 válce 12. Poloha přidržovacího členu 13 vůči obvodu podávacího válce 12 a jeho vzdálenost od členitého povrchu tohoto podávacího válce 12 je tedy závislá na tloušťce materiálu, druhu materiálu, plošné hmotnosti materiálu a na požadované délce staplu vyráběných vláken.

V neznázoměném příkladu provedení obsahuje přidržovací člen 13 několik segmentů výkyvné uložených ve společném rámu, z nichž každý je spřažen se samostatným stavěcím šroubem a samostatnou pružinou pro nastavení jeho optimální polohy vůči členitému povrchu podávacího válce 12 a nastavení optimální přítlačné síly. V jiném neznázoměném příkladu provedení je každý ze segmentů přidržovacího členu 13 spřažen se samostatným známým pneumatickým válcem a samostatným nastavovacím zařízením pro nastavení velikosti přítlačné síly a optimální polohy každého ze segmentů přidržovacího členu 13 vůči členitému povrchu podávacího válce 12. V dalším neznázoměném příkladu provedení může být každý ze segmentů přidržovacího členu 13 spřažen se zcela obecným nastavovacím a přítlačným zařízením, které může být centrálně ovládáno, což umožňuje využití výpočetní techniky pro řízení procesu nastavování a regulace polohy a velikosti přítlačné síly každého ze segmentů přidržovacího členu 13 vůči členitému povrchu podávacího válce 12.

Linie styku výstupní hrany 132 přidržovacího členu 13 a podávacího válce 12 se nazývá stisková linie.

Ve směru průchodu vlákenného materiálu je za podávacím ústrojím 1 uložena první rozvolňovací a čisticí sekce 2 obsahující rozvolňovací válec 21, který je rotačně uložen v rámu zařízení, přičemž jeho osa rotace je rovnoběžná s osou rotace podávacího válce 12 a povrch rozvolňovacího válce 21 je opatřen výstupky, například ve tvaru pilkových zoubků nebo jehliček.

V konkrétním příkladu provedení je funkční povrch rozvolňovacího válce 21 opatřen známým pilkovým potahem.

V rámu X zařízení jsou pod dolní částí obvodu rozvolňovacího válce 21 známým způsobem uloženy čisticí prostředky 22 a 23, které jsou v příkladu provedení znázorněném na obr. 2 tvořeny známými odrážecími noži, které volné přiléhají k členitému povrchu rozvolňovacího válce 21 a jsou napojeny na známé zařízení pro odvod nečistot odloučených z rozvolňovaných a čištěných vláken. V jiném neznázoměném příkladu provedení jsou čisticí prostředky 22 a 23 tvořeny známými česacími lištami, nebo jinými čisticími prostředky.

V horní polovině rozvolňovacího válce 21 přiléhá kjeho členitému povrchu horní čisticí prostředek 24 pro čištění tohoto povrchu rozvolňovacího válce 21 od nečistot ulpívajících na tomto povrchu, přičemž také horní čisticí prostředek 24 je napojen na známé zařízení pro odvod nečistot.

Ve směru průchodu materiálu jsou za první rozvolňovací a čisticí sekcí 2 uloženy druhá a třetí a popřípadě i čtvrtá a pátá rozvolňovací a čisticí sekce 2, přičemž ve směru průchodu materiálu roste obvodová rychlost rozvolňovacích válců 21 a roste i hustota výstupků na jejich členitých površích a celkový počet takových rozvolňovacích a čisticích sekcí 2 závisí na druhu zpracovávaného vlákenného materiálu a na požadované výsledné čistotě jednotlivých složek na výstupu ze zařízení.

V příkladu provedení znázorněném na obr. 2 jsou za podávacím ústrojím 1 uloženy tři rozvolňovací a čisticí sekce 2.

Ve směru průchodu materiálu je za poslední rozvolňovací a čisticí sekcí 2 uloženo výstupní ústrojí 3 obsahující sběrací válec 31 rotačně uložený v rámu X, přičemž jeho osa rotace je rovnoběžná s osou rotace podávacího válce 12 a výstupní ústrojí 3 dále obsahuje výstupní pás 32 pro odvod nečistot odloučených od vláken v průběhu procesu rozvolňování a čištění vláken a výstupní ústrojí 3 dále obsahuje výstupní hrdlo 33 pro výstup rozvolněných a vyčištěných

- 5 CZ 284124 B6 vláken. Výstupní pás 32 může procházet celým zařízením od rozvolňovacího válce 21 první rozvolňovací a čisticí sekce 2. Pro zlepšení poměrů při odvádění rozvolněných a vyčištěných vláken do výstupního hrdla 33 se do prostoru za sběracím válcem 31 přisává vzduch.

Vlákenný materiál, zejména lnářské a bavlnářské odpady, odpady koberců a textilií, přírodní a syntetické vlákenné materiály, pneumatiky s nekovovými kordy atd., se do zařízení dodává ručně nebo strojně, přičemž nemusí být ukládán pouze do jedné vrstvy a je orientován tak, aby tření mezi tímto vlákenným materiálem a členitým povrchem podávacího válce 12 a přidržovacího členu usnadnilo navedení tohoto vlákenného materiálu do stiskové linie.

Vlákenný materiál je ukládán na přiváděči pás 11, jímž se přivede do detektoru 1A kovových částic a ostatního tvrdého materiálu a kpodávacímu válci 12, jímž se zachytí a zavede se do plynule se zužujícího kanálu mezi podávacím válcem 12 a přidržovacím členem 13, přičemž poloha stiskové linie vůči rozvolňovacímu válci 21, „velikost zužujícího se kanálu mezi podávacím válcem 12 a přidržovacím členem 13 a velikost přítlačné síly jednotlivých segmentů přidržovacího členu 13 na členitý povrch podávacího válce 12 se předem nastaví příslušným nastavovacím a přítlačným zařízením podle tloušťky a druhu zpracovávaného vlákenného materiálu. Vlákenný materiál se navede do stiskové linie, ve které je přítlačnou silou držen jednotlivými segmenty přidržovacího členu 13 na povrchu podávacího válce 12. Výkyvné uložení jednotlivých segmentů přidržovacího členu 13 zabraňuje poruše funkce zařízení v případě, že se do stiskové linie navede nerovnoměrně silná vrstva vlákenného materiálu, např. navzájem se částečné překrývající kousky vlákenného materiálu, protože v tomto místě se příslušný segment přidržovacího členu 13 vychýlí více ze své polohy, než ostatní segmenty přidržovacího členu 12, které stále stejně velkou přidržovací silou přidržují tenčí vrstvu vlákenného materiálu, přičemž po rozvolnění takové silnější vrstvy vlákenného materiálu se každý z takto více vychýlených segmentů přidržovacího členu 13 samočinně vrátí do původní polohy.

Ze stiskové linie se jednotlivá vlákna vytahují zachylováním se za výstupky na členitém povrchu rozvolňovacího válce 21 a jsou na těchto výstupcích tímto rozvolňovacím válcem 21 unášena okolo čisticích prostředků 22 a 23, kde se z nich odloučí nečistoty, načež se tato vlákna předávají k dalšímu rozvolňování a čištění následujícímu rozvolňovacímu válci 21 v následující rozvolňovací a čisticí sekci 2. Celý proces přechodu vláken z jednoho rozvolňovacího válce 21 jedné rozvolňovací a čisticí sekce na rozvolňovací válec 21 následující rozvolňovací a čisticí sekce a následné unášení rozvolňovaných vláken okolo čisticích prostředků 22 a 23 se opakuje tolikrát, kolik je v zařízení uloženo rozvolňovacích a čisticích sekcí 2.

Vzhledem k tomu, že každý následující rozvolňovací válec 21 má na svém členitém povrchu více výstupků než předchozí rozvolňovací válec 21 a navíc se otáčí vyšší obvodovou rychlostí, nedojde k zahlcení žádné z rozvolňovacích a čistících sekcí 2.

Část nečistot a zbytků vláken ulpívá na členitých površích rozvolňovacích válců 21 i po předání vláken z členitého povrchu jednoho rozvolňovacího válce 21 na členitý povrch následujícího rozvolňovacího válce 21. Tyto nečistoty se odstraňují horním čisticím prostředkem 24 situovanými za místem snímání vláken z členitého povrchu příslušného rozvolňovacího válce 21, tedy na protější části obvodu těchto rozvolňovacích válců 21, než jsou situovány známé čisticí prostředky 22 a 23.

Rozvolněná a vyčištěná v lákna se z členitého povrchu posledního rozvolňovacího válce 21 snímají sběracím válcem 31 a známým způsobem se předávají do prostoru výstupního hrdla 33 pro transport k dalšímu zpracování. Výstupní hrdlo 33 může být orientováno buď ve směru horizontálním, nebo ve směru vertikálním. V konkrétním příkladu provedení znázorněném na obr. 4 je výstupní hrdlo 33 orientováno ve vertikálním směru, čímž dochází k využití alespoň

-6CZ 284124 B6 části kinetické energie rozvolněných a vyčištěných vláken kjejich snadnějšímu transportu do prostoru výstupního hrdla 33, k čemuž napomáhá i přisávání vzduchu do tohoto prostoru.

Další využití lze nalézt i pro „nečistoty“ odloučené z vláken v průběhu procesu, přičemž tyto „nečistoty“ někdy mají vyšší užitnou hodnotu než samotná vlákna. Tyto „nečistoty“ odloučené z vláken v průběhu rozvolňování a čištění se ukládají na výstupním pásu 32 a dále se známým způsobem odvádějí.

PATENTOVÉ NÁROKY