CZ283460B6

CZ283460B6 - Způsob zpracování pšeničných obilek

Info

Publication number: CZ283460B6
Application number: CS89761A
Authority: CZ
Inventors: Joseph Tkac
Original assignee: Tkac And Timm Enterprises Limited
Priority date: 1988-12-16
Filing date: 1989-02-03
Publication date: 1998-04-15
Also published as: CZ76189A3; DE3878462D1; HUT51934A; AU619230B2; YU18189A; SK76189A3; ES2037849T3; ES2037849T5; CA1313330C; EP0373274A1; DD299518A5; ZA89164B; MX170177B; BR8903094A; AU638187B2; CN1043451A; JPH02184347A; EP0373274B1; AR242732A1; GR3033719T3

Abstract

Způsob zpracování pšeničných obilek, u nichž je endosperm a klíček zapouzdřen ve vrstveném otrubovém obalu, při kterém se pšeničné obilky k podstatnému oddělení přístupného otrubového obalu navlhčí 1 až 3 % hmot. vody pro kondicionování vnějších vrstev otrubového obalu bez stavení těchto vrstev dohromady. Poté se během 1 až 5 minut po aplikaci vody v souvislém proudu vedou třecími operacemi k podstatnému oddělení a odstranění čtyř vnějších otrubových vrstev. Následně se v souvislém proudu vedou obrušovacími operacemi k oddělení a odstranění vnitřních otrubových vrstev za udržení v podstatě celistvého endospermu. ŕ

Description

Způsob zpracování pšeničných obilek

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zpracování obilek, odstranění otrub z obilných zrn a mletí moučných nebo semolinových výrobků. Zejména se však vynález týká způsobu, při kterém jsou obilky pšenice vystaveny různým zpracováním před jejich vystavením tradičnímu temperování jako přípravě pro jejich semílání.

Dosavadní stav techniky

Mletí má obecně za účel získat ze pšeničných obilek maximální množství endospermu v nejčistší formě. Endosperm se mele bud’ na mouku nebo na semolinu. To vyžaduje účinné oddělení složek pšeničných obilek, totiž otrub, endospermu a klíčku. Otruby a klíčky mají nepříznivý vliv na konečné mleté výrobky, totiž mouku a semolinu.

Při obvyklém mlecím postupu se po úvodních čisticích krocích pšeničné obilky kondicionují vodou nebo/a parou a ponechávaj í se v temperovacích nádržích po 4 až 20 hodin (temperování) pro ztužení otrubových obalů pšeničných obilek a pro změkčení nebo zjemnění endospermu. Temperování pšeničných obilek spéká navzájem otrubové obaly a představuje důležitý krok pro kondicionování obilek, prováděný před běžným mlecím postupem, aby se fyzický stav obilek pozměnil žádaným způsobem. Temperování je nepochybně nejdůležitějším činitelem pro určení množství endospermu, vyrobeného zdaných pšeničných obilek a proto se věnuje velká péče vhodnému kondicionování obilek před mletím.

Temperování, čili tepelné zpracování obilek pro ztužení a spečení otrubových obalů vyvolává bohužel také určité přitavení endospermu k vnitřním obalům otrub, čímž se znesnadňuje oddělení těchto složek. Kondicionované obilky se pak vystaví postupným zpracovávacím operacím, z nichž každá rozmělňuje, odděluje a čistí výrobek. První rozmělňovací operace (první rozpojení) otvírá temperované obilky, aby se obnažil endosperm a oškrábala část endospermu od otrub. Hrubě mletá směs otrub, klíčků a endospermu se pak prosévá pro roztřídění částic k dalšímu mletí, čištění nebo prosévání. Jemnější tříděné částice, které jsou směsí endospermu, otrub a klíčků, se pak vedou do vhodných čisticích kroků. Hrubý zbytek, sestávající z otrub a ulpívajícího endospermu, se vede do dalšího mlecího stupně (druhé rozpojení) pro odstranění více endospermu z otrub. Mletí, prosévání a čištění se v běžném mlýnu opakuje až pětkrát nebo šestkrát (5 nebo 6 rozpojovacích kroků). Avšak každý mlecí děj vytváří jemné otrubové částice (otrubový prášek) a částice klíčků, jež mají sklon se oddělovat sendospermem a jejich odstranění z endospermu je nesnadné, ne-li nemožné. Každý mlecí děj vytváří více a více otrubového prášku a činí problém složitějším.

Účinné odstranění otrub z endospermu (mouky a semoliny) zůstává problémem ovlivňujícím výtěžek možný z daných pšeničných obilek, jakož i fixní kapitálové náklady na mlýn a variabilní náklady na mletí vysokojqkostní mouky nebo/a semoliny.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu se pšeničné obilky předběžně zpracují za účelem účinného odstranění vrstev otrubového obalu tak, že se navlhčí 1 až 3 % hmotn. vody pro kondicionování vnějších vrstev otrubového obalu bez stavení těchto vrstev dohromady, a poté se během 1 až 5 minut po aplikaci vody v souvislém proudu vedou třecími operacemi k podstatnému oddělení a odstranění čtyř vnějších otrubových vrstev a poté se v souvislém proudu vedou obrušovacími operacemi, ve

- 1 CZ 283460 B6 kterých se loupají, stírají nebo jinak odstraňují z pšeničných obilek vnitřní otrubové vrstvy, zatímco endosperm zůstává v podstatě celistvým. Na rozdíl od běžné praxe se pšeničné obilky zpracované tímto způsobem nevystavují počátečnímu tepelnému zpracování, tj. temperování, jelikož to by vzájemně stavilo, popřípadě speklo různé otrubové vrstvy. Obilky se zpracují tak, 5 aby se tyto otrubové vrstvy účinně oddělily od endospermu před tepelným zpracováním pšeničných obilek.

První čtyři vrstvy otrubového obalu se odstraní tak, že se vnější otrubové vrstvy nejprve kondicionují malým množstvím vody, konkrétně 1 až 3 % hmotn. vody, jak bylo uvedeno výše.

Tato voda nerozvolní celý otrubový obal, nýbrž slouží pouze k uvolnění vnějších vrstev. Časové rozmezí mezi aplikací vody a sloupnutím vrstev je důležité a pšeničné obilky se zpracují v podstatě okamžitě, konkrétně během 1 až 5 minut. Pro běžné temperování je naproti tomu potřeba alespoň několik hodin, a někdy i velký počet hodin.

Kondicionované obilky se vedou do řady třecích strojů, kde se podrobí třecím operacím pro odstranění vnějších otrubových vrstev. Třecí působení pro sloupnutí otrubových vrstev může být v některých případech zesíleno zmlžením pšeničných obilek před zpracováním v třecím postupu. Zmlžení obilek nelze zaměňovat s temperováním. Tepelné zpracování spéká spolu otrubové vrstvy tak, že následné odstranění jednotlivých vrstev není možné. Zmlžením se pouze přidá 20 dostatek vlhkosti, aby se podpořilo oddělení vrstev.

Za třecími operacemi následují obrušovací operace, jichž je zapotřebí pro odstranění vnitřních otrubových vrstev, zejména osemení, nucelámí (hyalinové) vrstvy aaleuronové vrstvy. Jak nucelámí vrstva, tak i aleuronová vrstva mají sklon k vyleštění ve třecích operacích. Je 25 pochopitelné, že shora uvedený způsob postupného odstraňování otrubových vrstev nebude mít účinnost 100 %, avšak u předem zpracovaných obilek bude odstraněna většina, výhodně alespoň 70 %, otrubového obalu, a tím se značně zmenší nesnáze spojené se znečištěním otrubami a s oddělením různých požadovaných složek pšeničné obilky od sebe navzájem. To umožňuje zjednodušit následující postupy obvyklého mletí nebo/a se u nich dosáhne větší účinnosti. 30 Postupem podle vynálezu se neodstraní celý otrubový obal, jelikož tento obal zůstává uvnitř podélné rýhy semeníky z převážné části neporušený.

Další výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že třecí a obrušovací operace mohou být seřízeny tak, že stahují a oddělují různé vrstvy otrubového obalu. Každá vrstva nebo skupina 35 vrstev má jedinečné vlastnosti a může být zpracována na výrobek mající větší hodnotu.

Předběžné zpracování obilek odstraňuje otrubové vrstvy včetně obalu semena (integumentu) před vlastním mletím, čímž zlepšuje barvu a vzhled mletých výrobků, totiž mouky nebo semoliny.

Výhodná provedení vynálezu jsou znázorněna na výkresech.

Popis obrázků na výkresech

Na obrázku 1 je vývojový diagram, znázorňující jednotlivé kroky způsobu podle vynálezu.

Obr. 2 znázorňuje šikmý průmět pšeničnou obilkou po odříznutí části otrubových vrstev.

Obr. 3 znázorňuje pohled v průřezu pšeničnou obilkou.

Obr. 4 je průřez třecím strojem.

Obr. 5 znázorňuje průřez mlecí komorou třecího stroje.

-2CZ 283460 B6

Obr. 6 je pohled v průřezu obrušovacím strojem.

Obr. Ί je průřez mlecí komorou obrušovacího stroje podle obr. 6.

Obr. 8 je šikmý průmět obrušovacího válce a spolupracujících složek obrušovacího stroje podle obr. 6.

Obr. 9 je vývojový diagram znázorňující výhodné provedení stroje podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Nyní bude podán podrobný popis výhodných provedení vynálezu.

Pšeničná obilka 2, znázorněná jako celek na obr. 2 a 3, má otrubovou slupku 4, sestávající z několika různých vrstev, označených vztahovými značkami 1 až 10. Uvnitř otrubového obalu 4 je endoperm 6 s pšeničným klíčkem 8. Obvykle tvoří otrubové vrstvy dohromady přibližně 15 % hmotnostních pšeničné obilky, zatímco klíček představuje asi 2,5% aendosperm asi 83% hmotnostních pšeničné obilky.

Vrstvy otrub od vnější k vnitřní vrstvě jsou tyto:

epidemus20 hypodermis18 příčné buňky16 trubicovité buňky14 obal semena12 nucelámí (jaderné) pletivo (hyalinová vrstva)11 aleuronové buňky10

V průřezu podle obr. 3 je část 5 obalu 12 semena umístěna uvnitř podélné rýhy 7 pšeničné obilky 2. Je třeba poznamenat, že otrubové vrstvy probíhají i uvnitř rýhy 7 a tyto otruby jsou postupem podle vynálezu ponechány neporušené, aby byly odstraněny později obvyklými mlecími technikami.

Aleuronová vrstva 10 je značně silná a působí jako toleranční pole pro poslední obrušovací operaci. Je žádoucí ponechat něco z aleuronové vrstvy 10, aby se zajistilo, že se zpracuje maximální množství endospermu pro maximilizování výtěžku. Jestliže otrubové vrstvy, odstraněné postupem podle vynálezu, činí asi 10% hmotnostních původně přivedeného materiálu, lze obecně mít zato, že většina aleuronové vrstvy je s pšeničných obilek odstraněna.

Pšeničná obilka 2 je na obr. 2 znázorněna tak, že různé otrubové vrstvy jsou na levé straně obilky částečně odloupnuty, a účelem postupu podle vynálezu je tyto vrstvy sloupnout nebo odstranit. Bylo zjištěno, že užití řady třecích operací, za kterými následuje řada obrušovacích operací, které se na oblíkách provedou před jejich tepelným zpracováním, umožní postupně odstranit různé vrstvy otrubového obalu 4 a oddělit je od pšeničných obilek. Není důležité, aby každá vrstva byla odstraněna nezávisle na vrstvě pod ní ležící, a ve skutečnosti se postupuje tak, že současně se odstraňují nebo částečně odstraňují dvě vrstvy nebo více vrstev. Při účinném stahování nebo odlupování těchto vrstev od pšeničných obilek mohou se také oddělit některé spodní vrstvy, a tak, i když postup popsaný v souvislosti s vývojovým diagramem podle obr. 1 se týká odstranění určitých vrstev, mohou být také odstraněny části jiných vrstev.

-3 CZ 283460 B6

Způsob odstraňování otrubových vrstev je obecně znázorněn na obr. 1. Tento postup předchází tradiční mlecí děj a zejména probíhá před tepelným zpracováním pšeničných obilek. Obvyklé kroky pro odstranění úlomků nečistot, atd., byly již dokončeny. Postup začíná tím, že se čisté suché pšeničné obilky 200 umístí do vlhčícího míchadla 202 a přidá se voda v množství rovném asi 1 až 3 % hmotnostních obilek. Množství přidané vody závisí na počáteční vlhkosti pšenice a na její tvrdosti. Tvrdá pšenice bude obvykle potřebovat přidání více vody než měkká odrůda pšenice. Míchadlo 202 slouží pro zajištění rovnoměrného rozdělení vlhkosti na obilky a většinu vody účinně absorbují vnější vrstvy otrubového obalu. Voda pronikne až asi k vrstvě 11 nucelámího pletiva, která vodu do určité míry odpuzuje v důsledku jejího většího obsahu tuku. Odpuzená voda slouží k oddělení vrstev pro podpoření jejich odstranění třením. Obilky jsou pohybovány vlhčícím míchadlem 202 po dobu asi jedné minuty a dodávány, jak je naznačeno šipkou 206, do záchytné nádrže 302 před první třecí operací.

Záchytná nádrž 303 umožňuje, aby byla k dispozici přiměřená zásoba pšenice pro zpracování v následujících pracovních krocích. Kromě toho může být doba prodlevy v nádrži 302 nastavena tak, aby vlhkost měla čas k proniknutí otrubovými vrstvami. Doba pronikání se mění od odrůdy k odrůdě a závisí, kromě na jiných faktorech, na tvrdosti pšenice. Nedostatečné proniknutí vede k nesnadnému odstraňování otrubových vrstev a příliš značné proniknutí vede k samočinnému odstranění příliš mnoha vrstev a k větší spotřebě energie. Obilky se ze zachycovací nádrže 302 pohybují účelně během jedné až pěti minut do třecího stroje 208, který uvádí obilky do vzájemného třecího styku, jakož i do třecího styku se strojem nebo s různými pohybujícími se plochami stroje. Pohyb obilek z vlhčícího míchadla 202 do záchytné nádrže 302 je naznačen šipkou 206 a ze záchytné nádrže k třecímu stroji šipkou 306. Třecí stroj 208 účinně strhává vnější otrubové vrstvy, totiž epidermis 20, hypodemis 18 a něco příčných buněk 16. Tyto vrstvy se odstraní nebo oddělí od zbývajících obilek a jsou vypouštěny z třecího stroje podél šipky 210. Druhá záchytná nádrž 304 je upravena pro pšeničné obilky, vycházející z prvního třecího stroje, aby se zajistil plynulý tok do druhé třecí operace a aby se obilkám poskytla krátkodobá relaxace. Částečně zpracované obilky se pak dopravují, jak naznačeno šipkou 214, do druhého třecího stroje 215, který odstraní zbývající příčné buňky 16, trubicovité buňky 14 a u některých odrůd pšenice část obalu 12 semena. Bylo zjištěno, že zamlžení obilek za použití asi 1/4 % až 1/2 % hmotnostních rozprášené vody může být zavedeno do druhé třecí operace 215 pro uvolnění odstraňovaných vrstev a podpoření jejich oddělení. Odstraněné vrstvy se oddělují od obilek, jak naznačeno šipkou 220, zatímco zpracované obilky se vedou do záchytné nádrže 308, jak naznačeno šipkou 216. Doba zachycení v nádrži 308 postačí k dosažení relaxace pšeničných obilek před započetím jejich obrušování.

Obilky se pak ze záchytné nádrže 308 vedou, jak naznačeno šipkou 222, do první obrušovací operace. Obrušovací stroj 224 odstraní většinu obalu 12 semena a něco nucelámího pletiva 11 a aleuronových buněk 10, jež jsou odváděny, jak naznačeno šipkou 226. Obnažené obilky se vedou, jak naznačeno šipkou 228, do (čtvrté) záchytné nádrže (310). Obilky se pak zavádějí, jak naznačeno šipkou 328 do druhého obrušovacího stroje 230, který odstraní většinu zbývajícího obalu semena, modulárního pletiva a aleuronové vrstvy. Oddělené vrstvy se odstraní, jak naznačeno šipkou 232.

Otrubové vrstvy odstraněné při každé operaci se shromažďují a odděleně zpracovávají nebo skladují. Například částice odstraněné při první třecí operaci a při druhé třecí operaci se shromažďují a vedou expansní komorou pro oddělení jakýchkoliv úlomků a klíčků z odstraněných otrubových vrstev. Odstraněné otrubové vrstvy se dodávají do filtračních jímek, ze kterých se výrobek vypouští do sběrací soustavy pro uskladnění. Bylo zjištěno, že první čtyři vrstvy otrub mají vysoký obsah hrubé vlákniny a poměrně nízký obsah fytátového fosforu. Při některých studiích se ukázalo, že fytátový fosfor brání absorpci minerálů v lidském těle a proto mohou být žádoucí nízké úrovně fytátového fosforu v dietetických vlákenných výrobcích, jichž lze užít jako vlákninových přísad v jiných potravinách. Za tím účelem lze první i druhou třecí

-4CZ 283460 B6 operaci seřídit tak, aby se minimalizovalo odstranění semenového obalu, nucelámího pletiva nebo aleuronových vrstev, které mají vyšší úrovně fytátového fosforu.

Po druhé obrušovací operaci je otrubový obal v podstatě s pšeničných obilek odstraněn všude kromě oblasti podélné rýhy a předem zpracované obilky jsou vedeny, jak naznačeno šipkou 234. do kartáčovacího stroje majícího značku 236. Kartáčování odstraňuje otrubový prášek z podélné rýhy pšeničných obilek a slouží k uvolnění klíčku. Otrubový prášek a uvolněné klíčky se odstraňují, jak je naznačeno šipkou 238. Výsledná obilka, která nyní v podstatě je endosperm, otruby z podélné lýhy a klíček se z kartáčovacího stroje 236 nyní vedou do statického chladiče 240 pro ochlazení pšenice na asi 20 až 35 °C. Teplo vyvinuté při třecích a obrušovacích operacích, nerozptýlí-li se jinak, může vést ktomu, že teplota pšenice po výstupu z poslední obrušovací operace je vyšší než 25 °C. Teploty vyšší než 25 °C jsou nežádoucí pro mletí předem zpracovaných obilek. Kromě užití statického chladiče 240 lze použít i jiných způsobů pro udržení teploty pšenice na přijatelných úrovních, pokud pšenice dodávaná do temperovacích nádrží má teplotu v rozmezí 20 až 35 °C. Obilky, které opouštějí statický chladič 240, jak je naznačeno šipkou 244, mohou být nyní kondicionovány přidáním vlhkosti ve druhém vlhčícím míchadle 312, aby se zvýšila úroveň vlhkosti v pšeničných obilkách za účelem správného změkčení endospermu pro mletí a za účelem ztužení a spečení otrub zbylých v podélné rýze. Doba pro kondicionování pšenice a spečení otrubové hmoty v podélné rýze může být podstatně kratší a bude zapotřebí méně mlecích, oddělovacích a čisticích kroků pro dosažení stejného nebo vyššího stupně extrakce a čistoty při mletí, než se dosáhne použitím běžných technik.

U způsobu podle vynálezu zůstane endosperm celistvý při odstraňování otrubového obalu. Kroky předběžného zpracování se provádějí před tepelným zpracováním obilek, které by bylo speklo otrubové vrstvy a změkčilo endosperm. Endosperm, který nebyl tepelně zpracován, je poněkud tvrdý a působí jako vnitřní podpěra pri třecích a obrušovacích operacích.

I když ve znázorněném příkladu pro vedení je užito dvou třecích strojů a dvou obrušovacích strojů po oddělení různých otrubových vrstev, mohou být některé z uvedených operací kombinovány, je-li žádán menší stupeň oddělení jednotlivých otrubových vrstev, nebo lze naopak upravit více strojů, má-li být zaručena vyšší účinnost.

Třecí stroje vhodné pro provádění způsobu podle vynálezu používají s výhodou vzájemného tření jednotlivých zrn o sebe, aby se otrubové vrstvy odloupaly.

Jeden stroj třecího (frikčního) typu pro odstraňování otrubových vrstev je znázorněn na obr. 4 a 5 a má násypku 102 pro přívod zpracovávaných pšeničných obilek. Přivedené pšeničné obilky jsou předsouvány šnekovým podavačem 104 podél osy stroje k úseku 106 odstraňování otrub. Je upraven mlecí válec 108. který sestává z dutého hřídele, opatřeného lopatkami a neseného dutým hnacím hřídelem 110. Otáčení mlecího válce 108 způsobí, že pšeničné obilky jsou v třecím styku spolu navzájem nebo v třecím styku s mlecím válcem 108 nebo s vnějším sítem 112. V třecím stroji 100 zůstávají pšeničné obilky ve vzájemném styku v úseku 106 odstraňování otrub. Mlecí válec 108 uvádí obilky do otáčivého pohybu kolem jejich osy, když jsou předsouvány po délce stroje. Pšeničné obilky se ze stroje odvádějí na výsypném skluzu 114. opatřeném řídicím členem 116. Řídicí člen 116 je seřizován soupravou 118 páky a závaží. Zvětšováním nebo zmenšováním síly, působící na řídicí člen 116 za pomoci soupravy 118 páky a závaží, může být vyvoláván větší nebo menší zpětný tlak, což umožňuje řídit množství otrub, odstraňovaných při jejich zpracovávání ve stroji.

Mlecí válec 108 spolupůsobí se sítem 112, které je umístěno zevně a má rozměry přiměřené pro umožnění průchodu odstraněných otrub sítem. Šířka a zešikmení štěrbin v sítu rovněž ovlivňují stupeň odstraňování otrub. Aby se podpořil průchod otrub sítem 112, zavádí se vzduch hnacím hřídelem 110 na jeho konci 122. Hnací hřídel 110 má podél své délky větrací otvory 124, které dovolují průchod vzduchu do mezery mezí hnacím hřídelem 110 a mlecím válcem 108.

-5CZ 283460 B6

V lopatkách 126 mlecího válce 108 jsou upraveny výřezy 125, kterými prochází vzduch a postupuje pšeničnými obilkami, nesoucími odstraněné otruby, k sítu 112 a skrze ně. Otruby se shromažďují a ze stroje vypouští vhodným způsobem.

Mlecí válec 108 a síto 112 jsou schematicky znázorněny na obr. 5 ve svislém průřezu. Šipka 127 označuje směr otáčení mlecího válce 108.

Obrušovací stroj 150 podle obr. 6, 7 a 8 používá řady brusných kamenů 152, které spolupůsobí s vnějším, soustředně umístěným děrovaným ocelovým sítem 154. Stroj zahrnuje vstupní násypku 156 pro zavádění částečně zpracovaných pšeničných obilek a zpracované pšeničné obilky se vypouštějí po skluzu 158. Brusné kameny 152 odkrajují otrubové vrstvy od povrchu pšeničných obilek, když s nimi přicházejí do styku. Za řadou brusných kamenů 152 následuje krátký třecí nebo leštící úsek 170, jehož hlavní úlohou je odstraňovat vlnové otruby, vytvořené brusnými kameny 152. Tento leštící úsek sestává z hladkého dutého ocelového válce, ke kterému jsou připojeny odpůrné tyče 174, ve kterém je řada výřezů 176. Výřezy 176 umožňují, aby vysokotlaký vzduch, přiváděný do hladkého dutého ocelového válce 172, procházel do dutiny mezi ocelovým válcem 172, kameny 152 a sítem 154 a usnadňoval dopravování odstraněných otrub sítem, jakož i řídil teplotu pšeničných obilek a kamenů 152.

Obrušovací stroj 150 je také opatřen řadou nastavitelných odpůrných dílců 178 podél dna mlecí komory 180, čímž může být ovlivněn tlak na pšeničné obilky uvnitř mlecí komory 180. Řídicí člen 160 mění vstupní tlak vypouštěcího skluzu, čímž se mění zpětný tlak. Seřizování se provádí soupravou 162 pákového ramena a závaží. Jak shora uvedeno, je do vypouštěcího konce obrušovacího stroje zaváděn vzduch pod tlakem a je osově odváděn ocelovým válcem 172, aby ochlazoval pšeničné obilky a tlačil odstraněné otrubové vrstvy do procházení děrovaným ocelovým sítem 154. Vzduch také slouží pro očištění obilek od malých částiček otrub. Odstraněné otrubové vrstvy procházejí děrovaným ocelovým sítem 154 a jsou odděleně shromažďovány a odváděny. Zjistilo se, že brusné kameny mají sklon se zanášet, jestliže se do obrušovacího stroje přidá vlhkost.

Jak třecí tak obrušovací stroje mohou být s výhodou seřízeny tak, že umožňují uspokojivé řízení odstraňovaných otrubových vrstev bez ohledu na velikost obilek a tak, že se obilky nemohou volně pohybovat, aby se zabránilo vzniku úlomků. Není zapotřebí úplného řízení otrubových vrstev, odstraněných v každém kroku, avšak účinná kontrola každé operace může zvýšit výtěžek tím, že se zajistí, že endosperm zůstane v podstatě neporušený.

Jak u třecích tak i u obrušovacích strojů jsou dány různé faktory, jichž lze užít pro řízení odstraňování otrub v kterémkoliv stupni postupu:

a) Tlak uvnitř komory pro odstraňování otrub (i) tlak uvnitř komory po odstraňování otrub jak u třecích tak i u obrušovacích strojů je řízen nastavováním velikosti nebo polohy závaží na pákových ramenech umístěných na výstupu stroje. Čím je závaží umístěné na páce větší, nebo čím dále na páce je závaží umístěno, tím je tlak v komoře pro odstraňování otrub větší a tím více otrubových vrstev se odstraní.

(ii) Proměnlivé odpůrné dílce.

V obrušovacím stroji může být úhel odpůrných dílců na dnu mlecí komory vůči toku pšenice seřízen tak, aby se tlak zvýšil nebo snížil. To je primární seřizování u stroje obrušovacího typu. Čím větší je úhel, tím více otrub se odstraní.

-6CZ 283460 B6

b) Konfigurace síta.

Jak u obrušovacích tak u třecích strojů má šířka výřezů v sítu a sklon popřípadě úhel výřezu vůči podélné ose stroje vliv na stupeň odstranění otrub. Obecně je odstranění otrub větší, čím 5 jsou výřezy širší a čím je sklon výřezů větší. Je důležité nezvětšovat šířku výřezů tak, že by jimi mohly procházet úlomky nebo celá zrna.

c) Číslo zrnitosti brusných kamenů.

Obecně se docílí tím většího odstranění otrub, čím menší je počet ok síta nebo zrnitost brusných kamenů. Kromě toho má tvrdost kamenů vliv na odstranění otrub. Měkké kameny povedou k většímu odstranění otrub, avšak se rychleji opotřebují než tvrdé kameny, s větší ostrostí. Tedy kameny s menším číslem zrnitosti (hrubé), vedou k hrubšímu zpracování obilek.

d) Rychlost otáčení.

Čím je rychlost otáčení mlecího válce větší, tím více otrub se odstraní.

Jak třecí tak i obrušovací stroje používají endospermu jako vnitřní podpěry pro sloupnutí otrub s obilek. Tento přístup je v přímém rozporu s použitím mlecího přístroje při obvyklém postupu, který nejen láme spečený otrubový obal, avšak také drtí endosperm. To vede ke směsi úlomků z otrub, klíčků a endospermu, která musí být v podstatě společně zpracována v úsilí oddělit endosperm účelně od otrub. To je velmi nesnadný problém, jelikož vyžaduje další mletí nebo lámání endospermu, což zase vytváří více otrubového prášku, jenž se jen velmi nesnadno odděluje od práškového endospermu.

Tyto problémy jsou u způsobu podle vynálezu podstatně zmírněny, jelikož je odstraněno asi 75 % otrub.

Při mletí určitého druhu mouky s vysokým obsahem vlákniny lze část odstraněných otrubových vrstev opět přidat po semletí endospermu na mouku. To umožní větší stupeň přesnosti, pokud jde o aktuální typ vláken v mouce a jejich množství.

Způsob podle vynálezu může být podle potřeby ukončen jako oddělený krok a zpracované obilky mohou být uskladněny pro pozdější zpracování. Také lze zpracované obilky znovu uvést do kterékoliv třecí nebo obrušovací operace, nejsou-li z jakéhokoliv důvodu zpracovány uspokojivě. Tato výhoda částečného zpracování obilek nebo/a možnost materiál znovu zpracovat dodává pružnosti soustavě, která předtím byla v podstatě nepružná.

Způsob celkově naznačený na obr. 1 umožňuje oddělení otrubových vrstev postupně tak, že oddělené otrubové vrstvy mohou být podle potřeby použity pro speciální výrobky. Takové oddělení nemůže být prováděno běžným postupem, jelikož otrubové vrstvy jsou spolu spečeny. Tím, že se otrubové vrstvy postupně odstraní a oddělí, lze obdržet výrobky s větší specializací 45 a použitelností, popřípadě užitečnosti. Oddělení otrubových vrstev je tedy důležité nejen v ohledu mletí endospermu, ale také tím, že se vytvářejí hodnotné vedlejší výrobky.

Výhody způsobu podle vynálezu jsou následující:

a) čistší mouka a semolina, neboť znečištění otrubami nebo klíčky je zmenšeno,

b) snížení kapitálových nákladů, jelikož je zmenšen počet mlecích, oddělovacích a čisticích kroků,

c) možnost zvýšení výrobní kapacity existujících mlýnů při použití předem zpracovaných obilek,

d) vyšší podíly extrakce encospermu,

e) snížení počtu pracovních kroků pro daný výtěžek,

f) snížení technické náročnosti pro provádění postupu,

g) podstatně zvýšená pružnost při zpracování obilek pro zlepšení rychlosti extrakce seřízením výstroje pro předběžné zpracování nebo/a opakováním určitých kroků předběžného zpracování.

Podle vývojového diagramu na obr. 9 je čistá suchá pšenice vedena z čisticí stanice do skladovacích nádrží 401. Pšenice je potom vedena odměřovacími ústrojími 402 pro nastavení zátěže stroje. Z odměřovacích ústrojí 402 je pšenice vedena do pracovního míchadla 404, přičemž se přidá 1 až 3 % rozprášené vody. Množství rozprášené vody je řízeno řídicími ústrojími 403 pro řízení vzduchu a vody.

Pšenice se pak dopravuje do záchytné nádrže 405, opatřené regulátory hladiny pro řízení doby průchodu a pro zastavení soustavy, jsou-li zde nějaké nepravidelnosti vtoku k třecímu stroji nebo třecím strojům.

Pšenice se vede do dvou třecích strojů 406, z nichž každý je ovládán motorem o 40 hp (294 kJ.s'¹), běžícím se 750 ot/min. Odstraněné otruby, klíčky a úlomky se shromažďují v násypce 406A, kde se úlomky a klíčky oddělují od odstraněných otrubových vrstev. Proud vzduchu a odstraněných otrub se vede do filtrační jímky 410, kde se od vzduchu oddělují odstraněné otruby (výrobek A) a ukládají odděleně nebo se mísí s výrobky B a C a dopravují do prosévadla za účelem třídění, mletí a skladování.

Pšenice vypouštěná z třecího stroje 406 se vede do záchytné nádrže 407 a pak dopravuje do třecího stroje 408 poháněného motorem o 50 koňských silách (308 kJ. s'¹). Po naplnění pšenice do třecího stroje 408 se k pšenici řídicím ústrojím 408B přidá rozprášená voda v množství asi 1/4 % až 1/2 %. Odstraněné otruby, klíčky a úlomky se shromažďují v násypce 408A a shromažďují s odstraněnými otrubami, klíčky a úlomky z třecího stroje 406 a zpracují stejným způsobem.

Pšenice vycházející z třecího stroje 408 se dopravuje do záchytné nádrže 411. V nádrži 411 je prodlevová kapacita 10 až 15 minut pro relaxaci a kontrolu zátěže před obrušovací operací. Pšenice se pak vede do obrušovacího stroje 412, poháněného motorem o 60 koňských silách (442 kJ.s¹) s 942 ot/min a opatřeného dělenou násypkou 412A pro shromažďování odstraněných otrubových vrstev, klíčků a úlomků. Tato odstranění otrubové vrstvy, klíčky a úlomky se dopravují expansní komorou 413, kde se úlomky a klíčky oddělují od proudu vzduchu. Vzduch a otruby se vedou do filtrační jímky 414 pro oddělení odstraněných otrub od vzduchového proudu. Tyto odstraněné otruby mohou být shromažďovány jako výrobek B nebo sbírány společně s výrobkem A a výrobkem C a vedeny do prosévadla pro mletí, třídění a uskladnění.

Pšenice vycházející z obrušovacího stroje 412 se vede do záchytné nádrže 415 s prodlevovou kapacitou 5 minut pro relaxaci a kontrolu zátěže. Pšenice se pak vede do obrušovacího stroje 416 poháněného motorem na 60 koňských sil (442 kJ.s‘^l) při 942 ot/min. Odstraněné otruby, klíčky a úlomky se shromažďují v dělené násypce 416A, vedou expansní komorou 417 za účelem odstranění úlomků a klíčků a pak do filtrační jednotky 418 pro odstranění a zpracování otrub jako výrobek C podobným způsobem jako otrubové výrobky odstraněné z filtračních jednotek 410a414.

-8CZ 283460 B6

Pšenice vycházející z obrušovacího stroje 416 se vede do kartáčovacího stroje 419 pro odstranění otrubového prášku a uvolnění klíčků. Sací komora 420 v kartáčovacím stroji 419 odstraňuje prach a odděluje jakékoliv úlomky a klíčky.

Pšenice se pak vede do statického chladiče 421 (radiátory na studenou vodu) za účelem ochlazení.

Úlomky, klíčky a otrubový prášek ze ssacích komor 420 a 422 se sbírají a dodávají do proudu odstraněných výrobků, vycházejících z obrušovacího stroje 416, před zavedením do expensní komory 417.

Hlavní proud pšenice ze statického chladiče 421 se vede do míchadla 424, kde se přidá rozprášená voda (v množství 1 až 4 % hmotnostních) za účelem změkčení endospermu a natavení zbývajícího otrubového povlaku v podélné rýze. Přidávání vlhkosti je řízeno řídicím ústrojím 423.

Pšenice vystupující z míchadla 424 se dostává do změkčovacího rozváděcího dopravníku 426 pro zavedení navlhčené pšenice do temperovacích nádrží 427. Přes směšovací rozváděči dopravník 426 se umístí chladicí příklop 425 pro vedení chladnějšího vzduchu přes pšenici za účelem dochlazení pšenice na asi 20 až 35 °C.

Z temperovacích nádrží 427 se pšenice zavádí do záchytné, popřípadě prodlevové nádrže 431 a potom vede magnetickým ústrojím 432, měřicím ústrojím 433 pro pšenici a přes váhu 434. Pšenice se pak vede strojem 435 pro předběžné drcení pšenice a uvolnění klíčků. Drcená pšenice se pak dodává do prosévadla 436 k odstranění klíčků a oddělení rozdrcené pšenice do skladových velikostí pro jejich dodání buď k drticím válcům, do soustavy pro roztřídění klíčků podle velikosti, do čisticího zařízení nebo do soustavy pro odebírání hotových výrobků.

Úlomky a klíčky odstraněné z expanzních komor 409, 413 a 417 a ze ssacích komor 420 a 422 se shromažďují a vedou aspirátorem 428 pro odstranění jakéhokoliv jemného prášku z úlomků a klíčků. Výrobek vystupující z respirátoru 428 se pak spojí s hlavním proudem pšenice před dodáním do směšovadla 424. Jindy mohou být úlomky a klíčky odděleně tepelně zpracovány a zaváděny do soustavy pro třídění klíčků podle velikosti.

Před přívodem do kartáčovacího stroje 19 může být pšenice podle okolností vedena do přídavných třecích nebo obrušovacích strojů 430 pro přídavné zpracování, je-li zapotřebí.

Sací ventilátor 429 splňuje požadavky na spotřebu vzduchu u systémů pro nasávání, chlazení a dopravování vedlejších výrobků z třecích a obrušovacích strojů. Ventilátor také poskytuje sání pro odvedení tepla z mechanického dopravního zařízení, jako jsou stojany zdviháku, násypky a dopravníky.

Na různých typech pšenic, od měkkých do tvrdých, byla provedena řada zkoušek pro určení působení vynálezu na rozmanité typy výrobků. Přístroj byl nastaven, jak znázorněno na obr. 9. Otrubový výrobek získaný v první a druhé třecí operaci byl označen výrobek A a bylo zjištěno, že má vysoký obsah hrubé vlákniny. Výrobek A sestává především ze 3 až 4 vnějších otrubových vrstev a má malý nebo nulový obsah fytátového fosforu. Otrubové vrstvy odstraněné při první obrušovací operaci jsou označeny výrobek B, a byly sebrány odděleně. Výrobek B sestává především z prostředních vrstev otrubového obalu, ačkoliv byly zjištěny některé aleuronové vrstvy. Výrobek B má vysoký obsah proteinu a nízký obsah hrubé vlákniny.

Otrubové vrstvy odstraněné při druhé obrušovací operaci byly označeny výrobek C, byly rovněž odděleně shromážděny a sestávají hlavně z aleuronových vrstev s určitou přítomností obalu semena a hyalinové vrstvy.

-9CZ 283460 B6

Výrobky B aC mohou vzhledem kjejich poměrně vysokém obsahu vitamínů být zdrojem vitamínů nebo nerostných látek nebo použity v potravinářských nebo lékárenských výrobcích.

Pro analýzu byly vzorky každého z výrobků A, B, C prosety nájemné a hrubé částice.

V příkladu 1 a 2 španělská pšenice naklíčila a byla pro mletí zamítnuta. Obilky, které naklíčily, měly vysokou aktivitu α-amylázy, která nepříznivě ovlivňuje pečicí vlastnosti. Zkouška určující aktivitu alfa-amylázy, vede k číslu F (Falling number). Číslo F 200 nebo větší je považováno za 10 vhodné pro mletí. Španělská pšenice měla na počátku F = 163 v příkladu 1 a F = 118 v příkladu

2, avšak po zpracování podle vynálezu se číslo F zvýšilo na 247, popřípadě 214. Pšenice po zpracování byla přidána k dávce pšenice umleté obvyklou technikou v poměru 15%. Pečicí vlastnosti výsledné mouky byly přijatelné.

Příklad 1

Popis obilí: španělská tvrdá pšenice.

Rychlost přivádění: 4150 kg/h.

Vlhkost přidaná ve vlhčícím mísidle: 2,0 %.

První tření: 750 ot/min.

Druhé tření: 750 ot/min, přidaná vlhkost 1/4 %.

Výrobek A:

získané množství 131 kg/h

Analýza

30	jemný	hrubý
olej 1,35%	1,25%
protein	7,90 %	5,60 %
popel	3,30 %	2,10%
vlhkost	21,4%	20,8 %
35 vápník (CA)	0,28 %	0,25 %
fosfor (P)	0,27 %	0,20 %
draslík (K)	0,90 %	0,87 %
hrubá vláknina	79,1 %	87,5 %
fytát
40 mg/100 gm	102	246

První obrušování: 942 ot/min.

Výrobek B:

získaná množství: 122 kg/h

- 10CZ 283460 Β6

Analýza	jemný	hrubý
olej	8,20 %	7,30 %
protein	22,5 %	19,75 %
kyselina	8,10%	7,10%
vlhkost	10,6%	10,5 %
vápník (CA)	0,13 %	0,22 %
fosfor (P)	1,06%	0,98 %
jemný hrubý
draslík (K)	2,02 %	1,73 %
hrubá vláknina	24,4 %	41,1 %
fytát (P)
mg/100 gm	1577	1306

Druhé obrušování: 942 ot/min.

Výrobek C:

získané množství: 142 kg/h

Analýza	jemný	hrubý
olej	6,45 %	6,45 %
protein	22,88 %	22,10 %
popel	5,15%	5,30 %
vlhkost	10,3 %	10,3 %
vápník (CA)	0,16%	0,13 %
fosfor (P)	1,04 %	0,89 %
draslík (K)	1,41 %	1,43 %
hrubá vláknina	17,5 %	18,4%
fytát (P) mg/100 gm	981	982

Drť a klíčky získané množství: 62 kg/h % drti: 1,5 %

Rychlost průtoku do temperovacích nádrží: 3745 kg/h.

Příklad 2

Popis obilí:

Rychlost přivádění:

Vlhkost přidaná ve vlhčícím mísidle:

První tření:

Druhé tření:

španělská tvrdá pšenice (F = 118) 3750 kg/h

2%

750 pt/min

750 ot/min, přídavná vlhkost 1/4 %.

- 11 CZ 283460 B6

Výrobek A:

získané množství: 112kg/h

První obrušování: 942 ot/min

Výrobek B:

získané množství: 94 kg/h

Druhé obrušování:

získané množství: 121 kg/h.

Drť a klíčky: získané množství: 30 kg/h % drti 1,1 %

Rychlost průtoku k temperovacím nádržím: 3413 kg/h (F = 214).

Příklad 3

Popis obilí: Dánská tvrdá pšenice (F = 260)

Rychlost přivádění: 3800 kg/h

Vlhkost přidaná ve vlhčícím mísidle: 1,5 %

První tření: 750 ot/min

Druhé tření: 750 ot/min, přidaná vlhkost 1/4 %

Výrobek A: získané množství 97 kg/h

Analýza vlhkost hrubá vláknina (DF) podle podle příjmu suché _____________________________________hmotnosti_______________________ hrubé částice 12,81% 69,2% 79,4% jemné částice 12,69% 62,1% 71,3%

První obrušování: 840 ot/min.

Výrobek B: získané množství 93 kg/h.

Druhé obrušování: 840 ot/min.

Výrobek C:

získané množství: 112 kg/h

- 12CZ 283460 B6

Analýza

vlhkost	10,45 %
popel	4,55 %
protein	16,25 %
hrubá vláknina	19,6 %
olej 4,90 %
škrob	34,7 %
rozpustný protein	3,9 %
fytátový fosfor mg/100 gm	1020
vápník (Ca)	0,32 %
fosfor (P)	1,09%
draslík (K)	1,13 %
hořčík (Mg)	0,32 %
železo (Fe) mg/kg	122
vitamin B, mg/kg	5,0
(thiamin)
vitamin B² mg/kg	2,2
(riboflavin)
niacin mg/kg	192

Drť a klíčky: získané množství: 47 kg/h % drti: 1,3 %

Průtočná rychlost k temperovacím nádržím: 3410 kg/h (F = 310)

Hodnota zbarvení mouky: 2,4 (zlepšeno z 3,6).

Příklad 4

Popis obilí: XMR-tvrdá anglická pšenice (F = 200)

Rychlost přívodu: 3500 kg/h

Vlhkost přidaná ve zvlhčovacím mísidle: 1,25 %

První tření: 750 ot/min

Druhé tření: 750 ot/min: přidaná vlhkost 1/4 %

Výrobek A:

získané množství: 84 kg/h

Analýza:

popel škrob hrubá vláknina jemný

2,05 %

9,9 %

58,9 % hrubý

2,55 %

11,8%

69,2 %

První obrušování: 840 ot/min

- 13CZ 283460 B6

Výrobek B získané množství: 68 kg/h

Analýza popel protein hrubá vláknina škrob protein (rozpustný) fytátový fosfor vitamin B* vitamin B²niacin

7.6 %

19,2 %

23,9 %

22,4 %

8,1 %

1175mg/100g

6,0 mg/kg

2.6 mg/kg

327 mg/kg

Druhé obrušování: 840 ot/min

Výrobek C:

získané množství: 110 kg/h

Analýza popel protein hrubá vláknina škrob rozpustný protein fytátový fosfor vitamin B¹vitamin B²niacin

4,6 %

18,15%

11,9%

40,3 %

5,3 %

880 mg/100 g

4.6 mg/kg

1.7 mg/kg

160 mg/kg.

Drť a klíčky:

získané množství: 46 kg/h % drti: 1,5 %

Rychlost průtoku k temperovacím nádržím: 3220 kg/h (F - 250)

Hodnota zbarvení mouky 2,5 (zlepšeno z 3,7)

Příklad 5

Popis obilí: CWRS (kanadská západní jarka)

Rychlost přívodu: 3750 kg/h

Vlhkost přidaná ve vlhčícím mísidle: 2,0

První tření: 750 ot/min

Druhé tření: 750 ot/min, přidaná vlhkost 1/4 %

Výrobek A:

získané množství: 118 kg/h

- 14CZ 283460 B6

Analýza _______jemná____________střední hrubá vláknina (podle suché hmotnosti) 69,9 % 76,6 % vlhkost 13,69% 12,59%

První obrušování: 840 ot/min ío Výrobek B:

získané množství: 97 kg/h

Analýza
15	vlhkost	10,60 %
	popel	7,20 %
	protein	20,5 %
	hrubá vláknina NDF	39,9 %
	olej	6,10 %
20	škrob	10,8%
	rozpustný protein	5,0 %
	fytátový fosfor mg/100 gm	1470
	vápník (Ca)	0,10%
	fosfor (P)	1,68%
25	draslík (K)	1,56 %
	hořčík (Mg)	0,50 %
	železo (Fe)mg/kg	171
	vitamin B¹ g/kg (thiamin)	7,1
30	vitamin B² mg/kg (riboflavin)	2,9
	niacin mg/kg	304

Druhé obrušování: 840 ot/min

Výrobek C:
40	Získané množství: 122 kg/h Analýza
	vlhkost	10,35 %
	popel	5,00 %
	protein	24,8 %
	hrubá vláknina NDF	22,8 %
45	olej	5,70 %
	škrob	24,8 %
	rozpustný protein	5,3 %
	fytátový fosfor mg/100 gm	1100
	vápník (Ca)	0,18%
50	fosfor (P)	1,28%
	draslík (K)	1,09%
	hořčík (Mg)	0,41 %
	železo (Fe) mg/kg	122

-15CZ 283460 B6 vitamin B, mg/kg6,6 (thiamin) vitamin B² mg/kg2,6 (riboflavin) niacin mg/kg285.

Drť a klíčky:

získané množství: 63 kg/h % drti: 1,7 %.

Příklad 6

Následující analýza byla provedena na výrobcích A, B a C, získaných zpracováním španělské 15 pšenice přístrojem podle obr. 9. Výrobky A, B a C byly rozděleny na hrubé a jemné částice.

-16CZ 283460 B6

	©'	©^
^r		cn	i—*
\©	rf CM	vf	θ'

00 'Sb S?

m —* ° ° ° <=^x

C t^rcncn-- 5 3 o^ o? ó so •5- 00 — cx|

χ®	x®	χ®	χ®	x®	x®	00 00
©χ	©^		qx χ©	©^	©X	bĎ ob		2?	s?
ΙΖΊ	<rj			1—4	Ξ E		©^	O'	©^x
	00	*—·	,-¹	<o				CM^	00
M0	rf	ir?	©	—J¹	_7	CM ^J-		rf	©	rf
	CM					r- 00 r- r-		^r

J 1a»

ΓΠ r- c

r-^ c	c	SO	r* 00
en	m	^—4	rf
O	m	Tf
00	CM

x® ď· rf

o 00 Os

O 00 o

x? o^x m oT

E

Os to »n

cn o, r-·' rf ob gř>

Vlhkost «/>

χ® X© θ' ®^ on	X? X? X® χθ o' os οχ ⁰ cn so CM	00 00 tí» ~Sb
cm	—— »—	©	©_Λ	C S rj-	© ^ CM
oo rf	00 θ'	T-f	rf	22	x© oď
cm				© <Λ ΓΜ 00 CM	CM

x®	00 00 Xx° \O \O ώί
θ' χθ ΙΛ =	X© ©^x	©x ©	©x Γ-*	ob ob e e
fxl Ό	— CM		00	E E o*)

— ir>	CM ©	θ'	©	Cx r* r-T

•jr o 00 Ό en o

ir>

X® ©X °2s	X® ^o θ' o' CM Γ	00 E	bb E <0	< Ξ
cn	O it	</Ί	—? <o	ΓΊ
	CM	Tt CM		tn

00

χ® ©χ vn cn	χ® ©x	χ® ©- cn	θ' 00 CM	©· r CM	©*· © σχ	E	^4 'ob E	©^ x©	©^ 00	©^ °2s	©·rn
	l>	rn	©*	θ'	θ'		^©	a<	X©	cm	©
						W-J	r*	fx			en
						s©	3-

’5 . —-» ** Jp g o cu ω o. o

a.

Ξ

O CM

o

CM

os so *2 E

- - -S o E

	00		00	00
00		00	ob	'ob	>N	00
'Sb	O £ E	'Sb	E	E	a	ob
E φ	00 —' (<	E m	in ¹ CM	rf	c 'Q	E 0
©		00			s	m

	<2 (Λ <2
	.Ξ	s -o	0
O			Μ-»
Q.	Έ	5	•CO
O Qw	.29	O Q	£

W>

KH >

s E
<—· ·0Ί (Λ Z 3 JE
CL. O
N *5 2 E Ξ =	Í5 U N
0> e	^4
2Í	•0 a> ><□ c
O. V)	Ξ N

<υ CA

Q

O τ/i

C ’>

eb 5=

O X>

.Ξ *0 .2 Έ

O W>

Γ4 CM

Jednotlivé kroky způsobu podle vynálezu i zařízení k jejich provádění jsou popsány na výhodném provedení, kde otrubové vrstvy se stáhnou pro obnažení endospermu nebo kde otrubové vrstvy jsou odstraněny s částí aleuronových buněk zbývajících pro maximalizování výtěžku endospermu.

I když byla podrobně popsána různá výhodná provedení vynálezu, bude odborníkům zřejmé, že lze v nich provést různé úpravy, aniž by se vyšlo z rámce vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob zpracování pšeničných obilek, u nichž je endosperm a klíček zapouzdřen ve vrstveném otrubovém obalu, vyznačující se tím, že se pšeničné obilky k podstatnému oddělení přístupného otrubového obalu navlhčí 1 až 3 % hmot, vody pro kondicionování vnějších vrstev otrubového obalu bez stavení těchto vrstev dohromady, a poté se během 1 až 5 minut po aplikaci vody v souvislém proudu vedou třecími operacemi k podstatnému oddělení a odstranění čtyř vnějších otrubových vrstev a poté se v souvislém proudu vedou obrušovacími operacemi k oddělení a odstranění vnitřních otrubových vrstev za udržení v podstatě celistvého endospermu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se oddělí alespoň 70% uvedeného otrubového obalu.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se první třecí operací nejprve oddělí epidermis a hypodermis otrubového obalu a oddělené vrstvy se odstraní od pšeničných obilek, načež se zbývající část pšeničných obilek podrobuje dalším třecím aobrušovacím operacím k postupnému odstranění zbývajících otrubových vrstev.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se uvedené zbývající otrubové vrstvy zahrnující příčné buňky, trubicovité buňky, obal semena, nucelámí vrstvu aaleuronovou vrstvu postupně oddělí tak, že se ve druhé třecí operaci oddělí příčné buňky a trubicovité buňky a poté se obrušováním oddělí obal semena, nucelámí vrstva a alespoň část aleuronové vrstvy.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se na začátku druhé třecí operace zpracovávaný materiál zmlží 0,25 % až 0,50 % hmot. vody.
6. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se oddělené vrstvy po každé třecí operaci odděleně odeberou a uskladní.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se po odstranění obalu semena, nucelámí vrstvy a aleuronové vrstvy obroušením obilky vedou kartáčovacím zařízením pro odstranění zbylého otrubového prášku a uvolnění klíčku.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se obilky v plynulém proudu přídavně podrobují chlazení.

- 18CZ 283460 B6
9. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se zpracované obilky smíchají s rozprášenou vodou k upravení vlhkosti endospermu na žádanou úroveň a stavení otrubového obalu zůstávajícího v podélné rýze obilky, načež se pšeničné obilky temperují a semelou na mouku nebo semolinu.
10. Způsob podle nároku 1 k oddělení otrubového obalu od pšeničných obilek, vyznačující se tím, že se

a) k čisté suché pšenici přidá 1 až 3 % hmotn. vody ve vlhčícím směšovadle,

b) zvlhčená pšenice se uchová v záchytné nádrži po dobu 1 až 5 minut pro zvlhčení vnějších otrubových vrstev bez jejich stavení dohromady,

c) ze zvlhčené pšenice se alespoň jedním třením oddělí čtyři vnější vrstvy otrubového obalu,

d) oddělené vrstvy otrubového obalu se odstraní od zbývající části pšeničných obilek,

e) ze zbývající části pšeničných obilek se alespoň jedním následujícím obrušováním postupně oddělí zbývající vrstvy otrubového obalu, a

f) vrstvy otrubového obalu oddělené v kroku e) se odstraní od zbývající části obilek.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že uvedené tření zahrnuje první

25 třecí operaci, v níž se oddělí vnější vrstvy otrubového obalu a tyto oddělené vrstvy otrubového obalu se odstraní od pšeničných obilek, po které se pšeničné obilky vedou do druhé třecí operace, v níž se oddělí zbývající vnější vrstvy otrubového obalu a oddělené otrubové vrstvy se odstraní od pšeničných obilek.

30
12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se t í m , že se pšeničné obilky na začátku druhé třecí operace zmlží 0,25 až 0,50 % hmotn. vody.
13. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se vnější otrubové vrstvy oddělené v první a druhé třecí operaci shromáždí společně.
14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že se od vnějších otrubových vrstev oddělených v první a druhé třecí operaci odstraní úlomky nebo oddělené klíčky.
15. Způsob podle nároku 10, vyznačující se t í m , že uvedené obrušování zahrnuje 40 první obrušovací operaci, v níž se oddělí obal semena, nucelámí vrstvy a část aleuronových vrstev otrubového obalu, a druhou obrušovací operaci, v níž se odstraní zbytek obalu semena, nucelámí vrstvy a aleuronové vrstvy, přičemž se během první a druhé obrušovací operace odstraňují oddělené otrubové vrstvy od pšeničných obilek.

45
16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že se od otrubových vrstev oddělených v první obrušovací operaci odstraní úlomky nebo oddělené klíčky, a tyto otrubové vrstvy se shromáždí a uskladní.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se od otrubových vrstev 50 oddělených v druhé obrušovací operaci odstraní úlomky nebo oddělené klíčky, a tyto otrubové vrstvy se shromáždí a uskladní.

- 19CZ 283460 B6
18. působ podle nároku 10, vyznačující se tím, že se následně

g) ze zpracovaných pšeničných obilek kartáčováním odstraní otrubový prášek z podélné rýhy pšeničných obilek nebo uvolněné klíčky,

h) pšenice se popřípadě ochladí na teplotu v rozmezí 20 až 33 °C, a

i) poté se ke zpracované pšenici přidá voda ve vlhčícím směšovadle.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že množství vody přidané v kroku i) je postačující ke stavení zbývajících vrstev otrubového obalu a změkčení endospermu na úroveň vhodnou pro mletí.
20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se t í m , že se následně

j) pšeničné obilky předběžně rozdrtí a uvolní se z nich klíčky, a

k) od rozdrcené pšenice se prosátím oddělí klíčky a drcená pšenice se rozdělí do skladových velikostí pro její dodání buď k drticím válcům, do soustavy pro třídění klíčků podle velikosti, do čisticího stroje nebo do soustavy pro sběr hotového výrobku.
21. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že se pšeničné obilky, které prošly třením, uchovají po dobu 15 až 30 minut před obrušováním.