CZ200040A3 - Způsob mletí zrnin a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Při způsobu mletí se v zařízení k provádění způsobu mletí zrniny smáčejí kapalinou a potom se na zrniny působí mezi první dvojicí válců (4) tlakovými a střihovými sílami tak, že vnitřní strukturajader(zásobního pletiva) zm se mění, přičemž slupky zm zůstávají neporušeny nebo téměř neporušeny. Zrniny se potom přivádějí mezi další dvojici (5) válců s žebrovanou povrchovou plochou a melou se a následuje další mletí další dvojicí válců (6) a/nebo prosévání produktů mlecího procesu tak, že výsledný produkt obsahuje v podstatě převážně mouku. Způsob mletí podle vynálezuje způsobem mletí na plocho. Zařízení obsahuje zvlhčovači jednotku (2) pro zvlhčování zrnin (12) kapalinou, první dvojici válců (4) za zvlhšovacíjednotkou (2), nejménějednu další dvojici (5), umístěnou bezprostřdně za první dvojicí válců (4) a nejménějeden dále zařazený plochý třídič (8,40).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu mletí zrnin a zařízení k provádění tohoto způsobu, jejichž druhové znaky jsou obsaženy v předvýznakové části patentových nároků 1 a 15.

Dosavadní stav techniky

Způsob tohoto druhu je známý zejména z US-PS 2 221 802.

Ke stavu techniky patří také způsob mletí na plocho, to znamená na mouku, podle WO 92/10296, při kterém se z pšeničných zrn odděluje zásobní pletivo od slupek. Při provádění tohoto způsobu se pšeničná zrna stlačují do plochého tvaru mezi dvěma válci první dvojice válců. Válce jsou pro tento postup opatřeny hladkými obvodovými povrchovými plochami. Šířka mezery mezi válci této dvojice je volena tak, že pšeničná zrna se stlačují do plochého tvaru.

Zploštělá pšeničná zrna se přivádějí bez jakéhokoliv prosévání ke dvěma dalším dvojicím mlecích válců. Tyto dvojice obsahují rýhované válce, přičemž první dvojice obsahuje válce s přibližně osmi rýhami na centimetr obvodové plocha a druhá dvojice obsahuje válce s přibližně jedenácti rýhami na centimetr.

Válce první rýhované dvojice válců se otáčejí rozdílnými počty otáček. Stejně tak se válce druhé rýhované dvojice válců otáčejí vzájemně rozdílnými počty otáček.

Jakmile zrniny projdou mezi těmito třemi dvojicemi mlecích válců, přivádějí se produkty tohoto mlecího procesu na plochý třídič. Podíly otrub se oddělí proséváním a odvádějí se k dalšímu zpracování nebo využití k jiným účelům. Produkty mlecího procesu se odvádějí buď přímo k dalšímu využití nebo se přivádějí do další válcové stolice se dvěma dvojicemi válců, z nichž první dvojice obsahuje rýhované válce a druhá dvojice je tvořena dvěma hladkými válci.

Výstupní produkt se přivádí opět do plochého třídiče a v něm prosáté podíly, to znamená propadající podíly, se odvádějí opět k dalšímu použití. Přepady na sítech se znovu přivádějí do poslední válcové stolice.

Způsoby mletí, které jsou součástmi známého stavu techniky, je možno získat 72 až 75%ního výtěžku mouky.

Úkolem vynálezu je vyřešit způsob mletí zrnin a zařízení k provádění tohoto způsobu, kterými by byla zrna zrnin rychleji rozmělňována a pomocí kterých by se již v první mlecí operaci získával větší podíl mouky, přičemž celková výtěžnost mouky by měla být větší než 75 %.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem mletí zrnin podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že zrniny se zkrápějí a smáčejí kapalinou tak, že slupky zrnin mají větší vlhkost než jádra, na zrniny působí mezi první dvojicí válců kromě tlakových sil také střižné síly a druhá dvojice válců má rýhované povrchy. U zařízení k provádění tohoto způsobu spočívá podstata vynálezu v tom, že první dvojice válců je tvořena dvěma válci pro vyvozování tlakových a střihových sil na zrniny, z nichž jeden válec má hladkou nebo téměř hladkou povrchovou plochu a další válec je opatřen rýhovanou obvodovou plochou, přičemž bezprostředně následující dvojice válců má rýhované plochy a za následující dvojicí válců je umístěna další dvojice válců a/nebo řezací mlýn.

Tím, že se zrniny přivádějí po zvlhčení kapalinou k první dvojici válců, mezi kterými se působením smykových a stři-

hových sil narušuje vnitřní struktura zásobního pletiva zrn, se získává vysoká celková výtěžnost mouky z tohoto mlecího postupu a zrna se při dalších mlecích operacích rychleji rozmělňují. Z tohoto důvodu je pro dosažení optimálních výsledků nutno použít menšího počtu válcových stolic.

Kromě toho je výtěžnost mouky po první mlecí operaci podstatně větší než u způsobů známých ze stavu techniky. Z toho vyplývá, že již po první mlecí operaci je možno získat podíl 30 až 40 % mouky. U způsobu podle vynálezu se podstatně zvyšuje také výtěžek světlé mouky oproti podílu, který bylo možno získat známými způsoby mletí podle stavu techniky.

Pro získání mouky je třeba oddělit moučné jádro, tvořené zásobním pletivem zrn, od otrub tvořených slupkami a klíčky zrn. Obilná zrna se pro toto oddělování smáčejí vodou, aby slupky změkly a mohly se potom oddělit a odloupnout.

Tento postup se používá nejen u obilných zrn, ale také u jiných druhů zrnin, u kterých je třeba oddělovat slupky od jader zrn. Takovými zrninami jsou například luštěniny, rýže, kukuřice, boby včetně kávových a kakaových bobů a podobné zemědělské produkty.

Z toho důvodu se v tomto popisu zrninami rozumějí všechny plody, které mají jádro a tvrdou nebo měkkou slupku nebo skořápku, obklopující jádro.

Při provádění způsobu podle vynálezu se zrniny zkrápějí a smáčejí vodou, takže slupky přijímají kapalinu a nabývají pružnou gumovitou konzistenci. Zvlhčování zrn se provádí podle vynálezu tak, aby slupky měly větší vlhkost než zásobní pletivo. Tím se dosáhne toho, že střihové síly působí pouze na tvrdé zásobní pletivo jádra zrna. Poddajná slupka gumovité konzistence se působícími střihovými silami nenaruší nebo ·

• · 9 9 • · · · • · · 9 • · · · 9

9 9 9 téměř vůbec nenaruší, zatímco vnitřní struktura zásobního pletiva zrna se naruší a rozdrobí.

Slupky a zásobní pletivo zrn má v zásadě určitou základní vlhkost, která se pohybuje například kolem 13 %. Vlhkost obsažená ve slupkách se zvlhčením kapalinou zvýší například na 16 %.

Způsob podle vynálezu je možno v zásadě úspěšně provádět také tehdy, když zásobní pletivo pohltí určitou přídavnou vlhkost. Základním předpokladem pro úspěšné provádění způsobu podle vynálezu je větší vlhkost slupek než je vlhkost zásobního pletiva zrn.

V následujícím popisu se zásobní pletivo, které obsahuje jen základní vlhkost a nepohltilo žádnou nebo téměř žádnou vlhkost ze zkrápěcího nebo smáčecího procesu, označuje za suché nebo přibližně suché.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se zrniny zkrápějí nebo smáčejí kapalinou ve zvlhčovacím ústrojí. Zrna zrnin se v této operaci zejména směšují s kapalinou a vedou se troubou, která se udržuje ve vibračním pohybu. Směs zrnin a kapaliny je v této troubě vystavena působení značných zrychlovacích sil. Takové zvlhčování zrn je již známo Z DE-PS 41 27 290 C2.

Smáčením zrnin kapalinou ve vibračním ústrojí se zrna zrnin připraví pro následující semílací operace. Volbou optimální doby odležení se zajistí, že slupky zrn se stávají do potřebné míry ohebné, zatímco zásobní pletivo zrn zůstává suché nebo téměř suché a tvrdé. Toto tak zvané zesklovatění má důležitou funkci spočívající v tom, že slupky mají maximální ohebnost, zatímco zásobní pletivo zůstává suché. Podle druhu a kvality produktů určených pro semletí je nutno zjis-

tit okamžik zesklovatění a dobu odležení přizpůsobit druhu mletých produktů.

Vibrace směsi zrnin a kapaliny, popřípadě již vibrací vody se molekuly vody mění, takže snáze pronikají buněčnou membránou a je tak možno dosáhnout optimálního zvlhčení zrn mletých zrnin.

Zrniny se po zvlhčení přivádějí k první dvojici mlecích válců, obsahující jeden válec s hladkým nebo téměř hladkým povrchem, zatímco druhý válec z této první dvojice je opatřen zejména jemným rýhováním své obvodové plochy. Toto jemné rýhování je tvořeno velmi jemnými rýhami, například vytvořenými s hustotou čtrnácti rýh na centimetr obvodové plochy válce. Rýhování válců má podle vynálezu zvolen podélný sklon rýh od plus/minus dvou do čtyř stupňů. Je však také možné použít válců s jiným tělesným vytvořením. Důležité je pouze to, aby první dvojice válců působila na zrniny téměř výlučně pouze tlakovými a střihovými silami a aby se zrniny mlely teprve mezi druhými, popřípadě dalšími následujícími dvojicemi mlecích válců.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se otáčejí oba válce stejnou nebo přibližně stejnou obvodovou rychlostí a mají tedy stejné nebo téměř stejné počty otáček. Je také možné, aby poměr otáček obou válců byl 1:1,05 nebo i větší. Střihové síly působí na zásobní pletivo zrn tak, že zvlhčená zrna kloužou po hladkém povrchu jednoho z válců svou změkčenou gumovitou slupkou, zatímco válce s obvodovým rýhováním zajišťují stejně jako ve známých provedeních dopravu zrn. To znamená, že zrna se stykem s hladkým válcem nijak nedopravují kupředu, zatímco se současně jejich dopravu zajišťuje dále na straně protilehlé k hladké povrchové ploše prvního válce druhý válec s obvodovým rýhováním, takže na zrna a zejména na jejich zásobní pletivo působí střihové síly.

Za první dvojicí válců je zařazena nejméně jedna další dvojice válců, u nichž každý válec je opatřen na své obvodové ploše rýhováním s hustotou devět až dvanáct rýh na centimetr plochy. Rýhy těchto válců mají zejména zaoblené plochy svého příčného průřezu a mezi nimi jsou vytvořena žebra, která mají v profilu rovněž zaoblený tvar. Je výhodné, jestliže mají rýhy a žebra téměř stejné zaoblení.

Zaoblením ploch rýh a žeber se dosáhne toho, že podíl mouky, který se získává mlecím postupem podle vynálezu, je podstatně zvýšen.

Za druhou dvojicí válců nebo jednou z následujících dvojic válců je v dalším výhodném provedení vynálezu umístěna dvojice válců, která se označuje za egalizační dvojici válců. Válce této dvojice mají hladkou nebo téměř hladkou obvodovou povrchovou plochu a úkolem těchto válců je odstraňovat z prostorově zakřivených částí slupek zrn, obsažených v podílech otrub, ulpívající zbytky zásobních pletiv zrn tím, že se slupky přetvařují do ploché formy. Přitom se opět uplatňuje způsobu mletí podle vynálezu spočívající jsou po předchozím smáčení převedeny do gumovitého stavu, zatímco vnitřní zásobní pletivo zrn zůstává suché a tvrdé. Toto vnitřní pletivo zrn se mezi válci alespoň částečně rozláme nebo se dokonce alespoň zčásti od slupek oddělí odloupnutím.

základní princip v tom, že slupky

Za druhou nebo jednou z následujících dvojic válců se rozemletý materiál přivádí do plochého třídiče, kde se proséváním oddělí první mouka a zbývající přepad se přivádí k následující dvojici válců nebo k dalším dvojicím válců.

Po egalizaci částic otrub se tyto částice přivádějí k další dvojici nebo k několika dalším dvojicím válcům. Potom v dalším průběhu mlecího způsobu podle vynálezu může následovat prosévání, při kterém se oddělí hrubé otruby od jemných otrub. Otruby se mohou přivádět do odstředivého rozmetače, aby se v něm oddělily ještě ulpívající zbytkové částice zásobního pletiva zrn od slupek.

Otruby se potom odvádějí k dalšímu použití.

Po semletí zrnin v zařízení podle vynálezu se po prosévání získávají různé druhy mouky, například přední bílá mouka, chlebová mouka nebo zadní tmavá mouka. Podle nastavení zařízení podle vynálezu se získávají také speciální druhy mouky například samožitné nebo celozmné mouky. Samožitné mouky představují takové mouky, které obsahují 90 až 94%ní výtěžek obilných zrn, přičemž celozmné mouky obsahují 100 % nebo téměř 100 % celého obilného zrna. V závislosti na nastavení zařízení podle vynálezu se však mohou 3 až 5 % propadajících produktů odvádět v průběhu mletí ve formě jemné krupice nebo krupice. Tyto odváděné složky produktu se mohou přivádět například do čisticího stroje pro čištění krupice nebo do podobných zařízení.

Způsob mletí zrnin podle vynálezu má výhodu spočívající v tom, že celý mlecí proces je možno realizovat jen s velmi malým počtem válcových stolic a současně se získává velmi vysoký podíl mouky, takže je možno dosáhnout co nej lepší výtěžnosti tohoto postupu. Výtěžek je závislý na správném přidání kapaliny v průběhu smáčení zrn a na optimální době odležení. Způsobem podle vynálezu je možno dosáhnout optimálního výtěžku velmi malým počtem válcových stolic, to znamená ve velmi zjednodušeném mlýnu a v průběhu velmi krátkého výrobního proces, vyjádřeného krátkým výrobním schématem.

Podle vedení válců je možno tyto válce využít u způsobů mletí na plocho neboli mletí na mouku, které jsou využívány v prvé řadě pro výrobu mouky, nebo také k realizaci způsobů

mletí na vysoko neboli mletí na krupici. V takovém případě se získává více jemné krupice a krupice, které je možno v průběhu procesu oddělit prosátím, například pomocí třídicích strojů nebo strojů na čištění otrub, popřípadě jiných podobných zařízení.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se získává velmi jednoduchý, racionální a energii šetřící postup mletí zrnin, který je zejména zaměřen na výrobu mouky.

Výhodou způsobu podle vynálezu je zejména to, že mlecí technika, při které na zrna působí tlakové a střihové síly, se dosahuje zcela jiného otevírání obilných nebo jiných zrn. Zejména se při tomto postupu mění struktura části zrn tvořené zásobním pletivem, která se narušuje zcela jinak než tomu bylo u postupů podle známého stavu techniky.

Tím se lépe uvolňují aromatické látky a vůně, což je výrazný rozdíl od výsledků dosahovaných při obvyklých způsobech mletí na vysoko. Lepší uvolňování aromatických látek a vůní se projevuje zejména u celozrnné mouky. Pekaři porovnávají kvalitu mouky vyrobené způsobem podle vynálezu s výstupními produkty mlecích pochodů, to znamená s výrobky, které se mlely na mlýnských kamenech.

Kromě toho mají mouky vyrobené způsobem podle vynálezu mnohem lepší zpracovatelnost při výrobě pekárenského zboží, například mají schopnost pohlcovat ve zvýšené míře vodu. To znamená, že zpracovatel může získat z takové mouky větší množství těsta. Zvýšení množství pohlcované vody je možno regulovat určitými opatřeními, například přidáváním vody při smáčení zrn a změnou doby odležení a také změnou uspořádání jednotlivých dvojic válců, rýhování mlecích válců, sklonu rýh mlecích válců k jejich podélné ose a úpravou obvodové rychlosti válců.

Navíc se mění také vlastnosti těsta. Těsto získává větší ohebnost, jestliže je připraveno z mouky vyrobené způsobem podle vynálezu. Tohoto výsledku je dosaženo tím, že okrajové vrstvy zásobního pletiva zrn se uvolňují při prvním zmenšovacím procesu a přicházejí do hlavního podílu mouky, získávaného nejdříve.

Další výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že mlecí systém podle vynálezu vyhovuje i nejvyšším hygienickým nárokům, protože krátká délka produkční linky mlýna vyžaduje pouze krátkou dopravní dráhu.

Tím, že k provádění způsobu podle vynálezu je potřeba jen menšího počtu válcových stolic, je nutné také menší množství spotřebované energie, to znamená, že se spotřebovává jen několik málo kilowat na jednu tunu produktu a na hodinu provozu.

U známých zařízení, která jsou součástí stavu techniky, činí spotřeba elektrické energie téměř 50 kilowat na tunu produktu a hodinu provozu, zatímco při provádění způsobu podle vynálezu se spotřebovává již méně než 36 kilowat na hodinu a tunu.

Zařízení podle vynálezu se kromě toho velmi snadno obsluhuje. To je zvláště významná výhoda, protože zařízení podle vynálezu by mělo být používáno zejména v zemích, ve kterých jde především o vysokou výtěžnost mouky. Způsobem mletí podle vynálezu se dosahují vysoké výtěžky mouky při zachování vysoké kvality konečného produktu.

Další výhoda řešení podle vynálezu spočívá v tom, že umožňuje jednoduchou obsluhu a manipulaci. Kromě toho stačí k optimálnímu provádění způsobu podle vynálezu minimální nasazení regulační elektrotechniky. Dokonce je možné provozo10 vat zařízení podle vynálezu jen s ručním ovládáním. Pochopitelně je možno realizovat také plně automatizovaný nebo poloautomatický provoz.

Zařízení podle vynálezu má stavebnicovou konstrukci a může se sestavovat z jednotlivých modulů, to znamená, že vlastní jádro zařízení se zvlhčovacím ústrojím a válcovými stolicemi se může doplňovat speciálními stroji a čisticí jednotkou. Toto vybavení dalšími speciálními moduly je možno uskutečnit také dodatečně, takže zařízení podle vynálezu umožňuje dobře postupné dovybavování.

Jinou výhodou zařízení podle vynálezu je menší potřeba náhradních dílů, vyplývající z menšího počtu základních dílů a i nižší spotřeby materiálu na výrobu zařízení. Kromě toho jsou v zařízení podle vynálezu použity jen tři nebo čtyři různé druhy válců, totiž hladké válce, válce s jemným rýhováním a také válce se zaoblenými plochami profilu rýh nebo jejich zrcadel a žeber umístěných mezi sousedními rýhami. Z tohoto důvodu je také obstarávání náhradních dílů jednoduché.

Válce se zrcadly vytvořenými ubráním hřbetních částí žeber jsou používány zpravidla v poslední dvojici válců, aby se dosáhlo odlupování částic zásobního pletiva zrn od částic slupek, obsažených ve šrotu. Tyto válce, které nemají žádná žebra nebo jen taková žebra, která nevystupují nad obvodovou plochu, ale jsou opatřeny jen podélnými prohlubněmi, se otáčejí zejména se vzájemně rozdílnými počty otáček, takže na nich probíhá odřezávání částic zásobního pletiva zrn od jemných částic otrub.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je před zvlhčovacím ústrojím umístěna čisticí jednotka. Tato čisticí jednotka přebírá funkci předčišťovacího ústrojí pro předčiš- 11 tování s odkaménkováním, hlavního čisticího ústrojí s oddělováním kaménků nebo bez něj, hlavního čisticího ústrojí s odstraňováním námelu nebo bez něj, popřípadě pouze ústrojí pro oddělování kaménků nebo pouze oddělování námelu.

Toto čisticí ústrojí je vytvořeno tak, že v něm probíhají různé oddělovací procesy, při kterých se materiály mohou od sebe oddělovat podle své hustoty, rychlosti klesání, hmotnosti nebo tvaru. Toho se dosahuje vedením proudu vzduchu, vytvářeného ventilátorem, několika různě uspořádanými pracovními plochami. Tyto pracovní plochy jsou výhodně tvořeny děrovanými síty nebo speciálními síty, popřípadě drátěnými síty s rozdílnými velikostmi ok. Pracovní plochy se mohou nastavovat nezávisle na sobě do svých potřebných sklonů.

Smáčecímu ústrojí je v dalším výhodném provedení vynálezu předřazeno zvláštní upravovači zařízení, které může být také umístěno za smáčecím ústrojím. To má výhodu, že v zařízení se mohou mlít všechny druhy obilí jako je pšenice, žito a ječmen a také jiné druhy zrnin, například rýže, kukuřice, durum neboli pšenice sklovitá, čirok, špalda, proso, slad a podobně. To má značný význam pro země, ve kterých záleží na získávání co největšího podílu mouky jednoduchým mlecím způsobem při jeho současné flexibilitě. V těchto zemích je důležité, aby jediným zařízením bylo možno jeden den mlít pšenici, druhý den například ječmen a třetí den kukuřici.

Při kombinovaném mletí různých druhů obilí je výhodné, jestliže je válcová stolice osazena válci uspořádanými do dvojic, z nichž každý je ovládán a poháněn samostatně. V takovém případě je možné, například při mletí prosa použít pouze nebo téměř pouze horní dvojice válců, při mletí pšenice použít jen nebo téměř pouze spodní dvojice válců a například při mletí ječmene používat obě dvojice válců k provádění způsobu mletí podle vynálezu. To je možné z toho důvodu, že

9999 9 9

válce uspořádané do dvojic mají různá rýhování a pro mletí různých druhů obilí nebo zrnin je třeba používat válce s rozdílným rýhováním. Například pšenice se mele převážně válci s hladkou povrchovou plochou, zatímco žito se mele převážně rýhovanými válci. Těmito opatřeními se délka výrobní linky, tvořící celý mlýn, výrazně zkracuje.

Podle druhu získávaného produktu je vhodné zařadit před vlastní mlecí jednotku některý další speciální stroj. Například pro mletí kukuřice se může doplnit proces sušením nebo odstraňováním klíčků za mokra, zatímco pro ječmen nebo oves se mohou použít speciální stroje, například loupači, obrušovací, smirkové brousicí nebo leštící stroje.

Před nebo za zvlhčovači jednotkou je umístěna termoskříň. V zemích s extrémními teplotami je nutno před zvlhčováním a/nebo před mletím upravit teplotu obilí na teplotu například 18 až 20°C.

V dalším provedení vynálezu je po smáčení zrnin kapalinou a před mletím výhodné vystavit zrna působení mikrovln. Mikrovlnné zpracování zrnin je známé například z GB-PS 1 379 116 a GB-PS 1 571 710.

Tímto zpracováním se jednak produkují aromatické látky, podobně jako při pražení, a jednak uvnitř zrn probíhá určitý druh varného procesu a tím se ve větší nebo menší míře rozkládá škrob. Zpracování zrnin mikrovlnami působí na získávané produkty mletí příznivě.

Je také možné zpracovat mikrovlnami až hotové produkty mlecího procesu. Tím se tyto produkty dále zhodnotí.

Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu je za první dvojicí válců a/nebo jednou z následujících dvojic

·· válců a/nebo plochým třídičem umístěn řezací mlýn. Řezací mlýn má podle vynálezu řezací hlavu a/nebo mikrořezací hlavu. Zejména při rozmělňování zrnin mikrořeznou hlavou je možno podstatně zkrátit délku linky tvořící mlýn.

Použití řezné hlavy je kromě jiného výhodné pro získávání celozmné mouky. Řezným mlýnem je možné složky zrn, zejména slupky, rozdělovat na velmi jemné částice, takže je možné vyrábět velmi jemnou a kvalitní celozrnnou mouku v mlýnu s velmi krátkou výrobní linkou.

Při použití řezacího mlýnu je kromě toho možné vyrábět velmi jemnou mouku, například s rozměrem zrn kolem 40 mikrometrů, což v normálních mlýnech možné není nebo je možné jen po vynaložení značných nákladů.

Způsob podle vynálezu je způsobem mletí na plocho neboli mletí na mouku. Délka produkční linky u tohoto mletí na plocho se při využití řezacího mlýna podstatně zkracuje. Avšak také při mletí na vysoko neboli na krupici je možné nasazení řezacího mlýna, protože taková úprava výrazně zkracuje délku produkční linky, takže také v tomto případě jde o velmi výhodné opatření.

Tímto konkrétním řešením zařízení podle vynálezu je možno dosáhnout způsobu mletí na plocho s velmi krátkou délkou produkční linky. Jak již bylo uvedeno, délka produkční linky se může ještě dále zkrátit nasazením jednoho nebo více řezných mlýnů.

Dvojice válců jsou u řešení podle vynálezu uspořádány tak, že zařízení obsahuje jednotlivé válcové stolice nebo vícenásobné válcové stolice.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu obsahuje

44

4 4

4 4 4

4444 44 4

4 4

4 ·« každá válcová stolice kontrolní ústrojí pro kontrolu vibrací. Tyto kontrolní ústrojí pro kontrolu vibrací sledují specielně hodnoty hluku vyjádřené v decibelech, které jsou závislé na druhu produktu, na množství zpracovávaného produktu a také na kvalitě zpracování produktu. Jednotlivé hodnoty, které mají být dosaženy, jsou zadány do řídicího ústrojí, to znamená požadovaná hodnota vibrací se nastaví na požadovanou hodnotu mezi minimální a maximální hodnotou, Jestliže se minimální nebo maximální hodnota při automatickém provozu mlýna překročí, mlýn se automaticky zastaví. Kontrolním ústrojím vibrací mohou být vybavena také jen jednotlivá patra nebo oddíly.

Válce nejméně jedné válcové stolice se mohou otáčet rychlostí od 1000 do 1500 otáček za minutu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 schematické zobrazení prvního příkladného provedení zařízení podle vynálezu, obr. 2 příčný řez první dvojicí válců zařízení z obr. 1, obr. 3 příčný řez druhou dvojicí válců z obr. 1, obr. 4 příčný řez dvojicí válců, zařazených za zařízení z obr. 1, obr. 5 příčný řez poslední dvojicí válců z příkladu na obr.4, obr. 6 příčný řez částmi poslední dvojice válců z obr. 4, obr. 7 schematické zobrazení přídavných ústrojí zařízení podle vynálezu, obr. 8 svislý řez čisticí jednotkou, obr. 9 řez válcovou stolicí mlecího zařízení, obr. 10 svislý řez válcovou stolicí, vedený rovinou X-X z obr. 9, obr. 11 svislý řez zařízením opatřeným řezacím mlecím strojem, obr. 12 příčný řez řeznou hlavou řezacího mlýna a »· • ·

·· ·* • · * • · · • · · · obr. 13 příčný řez mikrořeznou hlavou řezacího mlýna.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje zařízení 1 obsahující zvlhčovači ústrojí 2, tvořené zkrápěcím nebo smáčecím ústrojím, odležovací komoru 3, dvojici 4, 5, 6, 7 válců a plochý třídič 8.

Zrniny přiváděné k mletí přicházejí ve směru šipky A do zvlhčovacího ústrojí 2. Zvlhčovači ústrojí 2 je tvořeno svisle orientovanou trubkou 9, mající svislou osu. Trubka 9 je udržována neznázoměným motorem v kmitavém protřásacím a zejména vibračním pohybu, takže zrniny, které jsou v trubce 9. nebo ještě před trubkou 9 zvlhčovány kapalinou, jsou v trubce 9 vystaveny působení značných zrychlovacích sil.

Setřesená směs zrnin a kapaliny se přivádí do odležovací komory 2, ve které se ponechávají zrniny po určitou dobu, aby se dosáhlo optimálního provlhčení.

Potom se zrniny přivádějí do vlastního mlecího procesu. Nejprve se zrniny přivádějí k první dvojici 4. válců a od nich k druhé dvojici 5 válců.

První dvojice 4 válců je tvořena dvěma válci 10, 11, z nichž první válec 10 je vytvořen ve formě hladkého válce a druhý válec 11 je opatřen jemným speciálním rýhováním nebo žebrováním.

Zrniny mají v důsledku svého předchozí zvlhčení měkké slupky gumovitého charakteru a suché nebo téměř suché zásobní pletivo uvnitř zrn.

Na obr. 2 jsou zobrazeny dva válce 10, 11. Tyto válce 10, li se otáčejí stejnou nebo téměř stejnou obvodovou rychlostí. Obilné zrno 12, které je tvořeno slupkou 13 a zásobním • · ···· pletivem 14., se nachází mezi oběma válci 10, 11. Druhý válec 11 dopravuje svým rýhováním 15 obilné zrno 12 ve směru šipky

B. Hladká povrchová plocha prvního válce 10 umožňuje klouzání gumovité slupky 13 obilného zrna 12 po povrchové ploše prvního válce 10 tak, že zrno neklouže po povrchu stejnou rychlostí jako je rychlost dopravy druhým válcem 11. Tím vznikají uvnitř obilného zrna 12 smykové a posouvací síly, které působí v prvé řadě na zásobní pletivo 14, protože gumovitá slupka 13 je ohebná, zatímco v zásobním pletivu 14 se jeho vnitřní struktura působením smykových sil mění.

V příkladu zobrazeném na obr. 1 se potom zrniny přivádějí mezi druhou dvojici 5 válců 16, 17.

Podle obr. 3 jsou válce 16. 17 druhé dvojice 5 opatřeny asymetrickým rýhováním. Plochy 20 žeber 18, 19 jsou označovány jako hřbety. Válce 16, 17 jsou orientovány tak, že hřbetní plochy 20 prvních žeber 18 a hřbetní plochy 20 druhých žeber 19 jsou uspořádány proti sobě. Oba válce 16, 17 jsou umístěny v tak zvaném uspořádání hřbet proti hřbetu. Plochy žebrování nebo také zrcadla 69 rýh a rovněž tak dna 70 mezi žebry 18, 19 jsou vytvořena v zaobleném tvaru.

Válce 16, 17 jsou tvořeny jemně rýhovanými válci s devíti až čtrnácti rýhami na centimetr. Válce 16, 17 mají průměr zejména 250 mm, přičemž druhý válec 17 má při svém otáčení větší obvodovou rychlost než první válec 16. Například je obvodová rychlost druhého válce 17 o 2,5-násobek větší než hodnota obvodové rychlosti prvního válce 16.. Rychlejší druhý válec 17 se otáčí zejména 450 až 500 otáčkami za minutu.

V příkladu na obr. 1 se zrniny přivádějí po průchodu mezi druhou dvojicí 5 válců do plochého třídiče 8.. Produkty mlecího procesu se v tomto plochém třídiči 8. prosévají. Pro tento účel má plochý třídič 8 skupinu sít 21, 22, 23. Přepad • · · · · na prvním sítu 21 se přivádí k třetí dvojici 6 válců. Přepad na druhém sítu 22, označovaný za hrubé otruby, se přivádí k prvnímu šrotovníku 24 otrub a přepad na třetím sítu 23, označovaný za jemné otruby, se přivádí do druhého šrotovníku 25 otrub.

Propady 26, 27, 28 sít 21, 22, 23 se mohou ještě jednou od sebe oddělovat. V propadech 26, 27, 28 se nachází větší podíl mouky 29, menší podíl jemné krupice a krupice a další podíl tvoří produkty 31 mlecího procesu, které se potom mohou dále zpracovávat.

Podle vynálezu se může také malý podíl jemné krupice a krupice podobně jako produkty 31 mletí dodávat k dalšímu zpracování mletím. Je však také možné přivádět malý podíl jemné krupice a krupice do čisticího stroje 30 pro čištění krupice.

Přepad na prvním sítu 21 se přivádí, jak již bylo řečeno, k druhé dvojici 6 válců. Tato druhá dvojice 6 válců obsahuje dva hladké válce 32, 33. kterými se ze slupek odlupují ulpělé části zásobního pletiva 14. Části slupek mají převážně zakřivený tvar a zbytky zásobního pletiva 14 mohou ulpívat právě na těchto zakřivených částech slupek. Slupky jsou ještě od předchozího zkrápění vlhké, to znamená mají pružnou gumovitou konzistenci, zatímco kousky zásobního pletiva jsou suché a tvrdé. Tím, že slupky jsou vedeny společně se zbytky zásobního pletiva vedeny mezi hladkými válci, se slupky alespoň krátkodobě deformují do plochého tvaru. Kousky zásobního pletiva nemohou tento pohyb kvůli své tuhosti sledovat, takže se odlupují nebo se alespoň částečně oddělují a uvolňují od slupek.

Za třetí dvojicí 6 válců je umístěna čtvrtá dvojice 2 válců obsahující válce 34., 35, kterými se provádí další mlecí proces, kterým se zpracovávají produkty předběžně připravené třetí dvojicí 6 válců.

Následně se produkty mletí opět přivádějí do plochého třídiče 8, ve kterém znovu probíhá popsaný prosévací proces, kterým se jednotlivé složky třídí.

Produkty 31 mletí se mohou přivádět k dalším dvojicím 36, 37, 38, 39 válců. Dvojice 36 válců je podobně jako druhá dvojice 5 nebo třetí dvojice 7 válců opatřena jemným rýhováním (obr. 3). Úkolem této dvojice 36 není provádění mlecího procesu, ale má optimálně připravovat produkt pro dole umístěnou dvojici 37 válců.

Podle obr. 4 se potom produkty mletí přivádějí do plochého třídiče 40, ve kterém se tyto produkty mlecího procesu prosévají. Prosévání probíhá analogicky jako prosévání u příkladu zobrazeného na obr. 1.

Přepad z plochého třídiče 40 se přivádí mezi další dvojice 38, 39 válců. Je také možné přivádět k těmto dalším dvojicím 38, 39 válců propad ze spodnějšího síta. Tyto přepady se také mohou dále zpracovávat například podobně jako otruby.

Dvojice 38 druhých horních válců je tvořena podobně jako dvojice 36 prvních horních válců z rýhovaných válců.

Dvojice 38 druhých horních válců a dvojice 39 druhých spodních válců je opatřena žebry 43 (obr. 5), která jsou na vnější straně zploštěna. Zploštělé plošky žeber 43 se získávají z ubraných vrcholových zaoblených částí 44 žeber, naznačených čárkovanými čarami. Hloubka 71 žlábků 48 mezi sousedními žebry 43 a výška 72 ubraného myšleného přesahu jsou ve vzájemném poměru 60:40.

• · • ······ · · » * · · • · ··· · · · •*· · »· *·· ··

Na obr. 6 je znázorněno působení válců 41, 42 dvojice 39 spodních válců. Mezi válci 41, 42 je umístěna jedna část obilného zrna 45 se zbytky 46 zásobního pletiva zrna. Druhý z těchto dvou válců 42 se otáčí s větší obvodovou rychlostí než první válec 41 z této dvojice. Například je obvodová rychlost druhého 42 z této dvojice o 1,5-násobek větší než obvodová rychlost prvního válce 41.

Mlecí mezera 47 je volena relativně úzká, takže obilné zrno 45 se dostává svou slupkou do žlábků 48 mezi žebry 43. Tím, že oba válce 41, 42 se otáčejí vzájemně rozdílným počtem otáček a tedy rozdílnou obvodovou rychlostí, uvolňují se poslední zbytky 46 zásobního pletiva od slupek obilného zrna

45.

Tímto mlecím způsobem podle vynálezu se získává s velmi malým počtem mlecích válců značně velký podíl mouky v produktu mletí.

Obr. 7 znázorňuje schéma speciálních ústrojí, které jsou zařazeny do výrobní linky před a za zvlhčovači ústrojí 2. K těmto zvláštním ústrojím patří čisticí zařízení 49., kterým se provádí předčišténí nebo také hlavní čištění mletého materiálu.

Podle obr. 8 je čisticí zařízení 49 opatřeno pracovními plochami 50, 51, 52, které jsou tvořeny speciálními síty s otvory nebo drá^Šhými síty s různýmmi velikostmi ok.

V čisticím zařízení 49 se vytváří proudění vzduchu tak, že se čištěný materiál dopravuje na pracovní plochy 50, 51, 52. Čištěný materiál se přitom dopravuje ve směru šipky C přívodem čištěného materiálu do čisticího zařízení 49. Přívod čištěného materiálu se uzavírá kyvnou klapkou sloužící pro utěsňování vstupního otvoru a zajištění podtlaku v čisticím zařízení 49.

• 9

9 · · « · · • 99 9 9 9 9 9999

Materiál přiváděný k čištění přichází na první pracovní plochu 50. Na drátěném sítu první pracovní plochy 50 dochází v tekoucím proudu materiálu s rozvrstvování částic. Těžký materiál 53 se odděluje a odvádí ve směru šipky D účinkem odpovídajícího sklonu první pracovní plochy 50. Lehké a velké částice příměsí materiálu přiváděného k čištění se odvádějí plochami síta. Prach a plevy se odvádějí společně s odpadním vzduchem 73 do oddělovacího ústrojí prachu, tvořeného například filtrem nebo cyklónovým odlučovačem. Lehčí materiál, přiváděný do čisticího procesu, například obilná zrna, se dále dopravují v proudu vzduchu, usměrněného ve směru šipky E, dále ve směru šipky F. V důsledku různých konstrukčních šířek první pracovní plochy 50, které jsou v oblasti 54 první pracovní plochy 50 větší než v další oblasti 55, padají částice čištěného materiálu podle velikosti na další pracovní plochy 51, 52 a opouštějí po podobném třídění na dalších pracovních plochách 51, 52 čisticí zařízení 49 ve formě tříděného lehkého materiálu 56, 57, 58.

Pro dosažení účinného průchozího proudění vzduchu jsou pod spodní částí horní pracovní plochy 50 umístěny usměrňovače proudu vzduchu.

Ve spodní neznázoměné části stroje se nachází kromě různých vodicích spodních ploch nejméně jedna stolní plocha, na které probíhá oddělování podle hustoty zrn. Zde se může uskutečňovat například úplné odkaménkování. Jestliže se má dosáhnout například také oddělování námelu, může se spodní částí čisticího zařízení 49 provádět oddělování podle hustoty složek.

Pro vracení směsných frakcí, které ve svém složení nemají žádnou z cílových frakcí, slouží dopravní žlábek bez vlastního pohonu, který přivádí příslušný proud materiálu do místa, kde probíhá zavážení stroje, aby se přimíchal do zavá9 9 9 9 · 9 9 9 9 • 9 « 9 9 9 9 9 · 9 9

9999999 9 9 99 99 9 · 999 9999

999 9 99 999 99 99 ženého materiálu.

Podle obr. 7 jsou zvlhčovači ústrojí 2 a odležovací komora 3 umístěny před nejméně jedním speciálním strojem. Tímto strojem může být loupači nebo odírací stroj 59., nárazový rozmetací stroj 60, smirkový brousicí nebo leštící stroj 61, třídicí přístroj 62 (trier), zařízení k provádění speciálních mlecích procesů nebo speciální válcové stolice 64. Mezi speciální mlecí postupy je možno zařadit loupači postupy, brousicí postupy nebo odírací postupy, popřípadě leštící postupy.

K těmto speciálním strojům 59 až 64 je přiřazeno mikrovlnné ústrojí 74, ve kterém jsou zrniny vystaveny působení mikrovln.

Mikrovlnné ústrojí 74 může být zařazeno bezprostředně za odležovací komoru 3.

Obr. 9 a 10 zobrazují válcovou stolici 68 s válci 16.

17. Materiál přiváděný k mletí přichází do válcové stolice 68 ve směru šipky G.

Po semletí padá mletý materiál v celé šířce válcové stolice 68 ve směru šipek H přímo dolů na dopravní ústrojí, vytvořené ve formě střásacího žlabu 65 nebo neznázoměného dopravního šneku. Od střásacího žlabu 65 se produkty mletí dostávají k odsávacímu ústrojí 66 pro jejich odsávání. Odtud se produkty mlecího procesu dostávají k troubě 67. odkud se dále dopravují k dalším válcovým stolicím nebo plochým třídičům.

V průběhu přímého padání semletého materiálu směrem dolů se provádí tak zvané nucené čištění, protože semletý materiál se nemůže na šikmo uspořádaných plochách plechů nebo trub • · · · · * • · · · · · · · · ·· a· · · a a ♦ ······ · · aa · a a a a a a a a a a a a a a · a a a a aa hromadit. Veškerý nebo téměř všechen semletý materiál se odebírá z dopravního ústrojí.

Válce jsou vyrobeny z tvrzené litiny nebo šedé litiny, z oceli, plastu, porcelánu, pryže, mědi a/nebo kamene.

Obr. 11 znázorňuje první dvojici 4 válců 10, 13., vyvozujících tlačné a střihové síly na zrniny, a také druhou dvojici 5 obsahující dva válce 16, 17. Za druhou dvojicí 5 válců

16, 17 je zařazen řezací mlýn 75, který výrazně rozmělňuje produkt vycházející z mezery mezi druhou dvojicí 5 válců 16,

17. Po průchodu řezacím mlýnem 75 se rozmělněný a rozřezaný produkt přivádí do plošného třídiče 8,. Podíl mouky 29 je v tomto příkladném provedení mlecího zařízení podstatně větší než například u zařízení podle příkladného provedení z obr.

1. Je také možné přivádět propad plošného třídiče 8 do druhého řezacího mlýna 76.

Obr. 12 zobrazuje řeznou hlavu 77 se sloupci svislých nožů 78, umístěnými v odstupech od sebe. Mezi noži 78 jsou umístěny separátory 79. Uvnitř řezné hlavy 77 přitlačuje rotor 80 produkt 81 proti rovnoměrně rozmístěným tenkým vodorovným separátorům. Malé částice produktu, které vyčnívají mezi separátory 79, se odřezávají svislými noži 78, smontovaným v odstupech od sebe do sloupců. Oddělené částice 82 se odhazují odstředivými silami řezné hlavy 77 směrem ven. Povrchové plochy stěn mezi svisle uspořádanými noži 78 jsou vytvarovány v konkávním tvaru, aby se zamezilo vyvíjení třecího tepla. Tím je zajištěno, že nedochází k většímu odpařování ze zrnin.

Obr. 13 zobrazuje mikrořeznou hlavu 83., obsahující mikrořezné destičky 84.. Produkt 85 se přivádí rotorem 86 otáčejícím se vysokým počtem otáček a naráží vysokou rychlostí na volně uložené řezné hrany 87 mikrořezných destiček 84.

Tímto způsobem se oddělují malé částice produktu 85, dokud se rozmělňování nedokončí. Částice se odhazují mezerami 88 mezi destičkami 84. V důsledku vysoké rychlosti se produkt zdržuje v mikrořezné hlavě 83 jen zlomky sekund. Redukce velikostí částic pokračuje přesným způsobem a tím má konečný produkt rovnoměrnou velikost částic.

ING. EDUARD HA paterřtový zástupce

Claims (49)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob mletí zrnin se slupkou a jádrem, při kterém se zrniny (12) zvlhčují kapalinou, na zrniny (12) se působí první dvojicí (4) válců tlakovými silami tak, že vnitřní struktura jádra (14) se mění a slupky (13) zrnin (12) se téměř nepoškozují nebo se poškozují jen minimálně, zrniny (12) se potom přivádějí přímo k druhé dvojici (5) válců a touto druhou dvojicí (5) se melou, načež se provádí další mletí další dvojicí (7, 36, 37, 38) válců a/nebo takové třídění produktů mletí, že jako výsledný produkt se získává v podstatě mouka (29),vyznačující se tím, že zrniny (12) se zkrápějí a smáčejí kapalinou tak, že slupky (13) zrnin (12) mají větší vlhkost než jádra (14), na zrniny (12) působí mezi první dvojicí (4) válců kromě tlakových sil také střižné síly a druhá dvojice (5) válců má rýhované povrchy.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zrniny (12) se za druhou dvojicí (5) válců nebo za další dvojicí válců přivádějí k třetí dvojici (6) válců, ve které je jedna povrchová plocha obou válců (32, 33) hladká nebo téměř hladká, takže zbytky (46) zásobního pletiva, ulpívající ještě na slupkách zrn (45), se při průchodu mezi třetí dvojicí (6) válců alespoň částečně oddělují od slupek zrn (45).
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že slupky (13) zrnin (12) se přibližně rovnoměrně zvlhčují.
4. 4. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se t í m , že zrniny (12) se v průběhu směšování s kapalinou nebo po ní vedou plynule nebo po dávkách vibračním ústrojím (2), ve kterém se na směs zrnin a kapaliny působí značný• ·

   -25• ······ · · ·· · · • · · · · · · · ··· · ·· · · · ·· mi zrychlujícími silami.
5. 5. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že zrniny (12) se před zvlhčením kapalinou čistí.
6. 6. Způsob podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že zrniny (12) se před nebo po zvlhčení kapalinou podrobí zvláštní úpravě.
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se t i m , že zrniny (12) se při zvláštní úpravě přivádějí do loupacího stroje (59), odíracího stroje (63), brousicího stroje (61), leštícího stroje (61), rozmetacího stroje (60), třídicího přístroje (62), odkličovacího stroje, do speciálních mlecích postupů a/nebo do speciálních válcových stolic (64) a v nich se zpracovávají.
8. 8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že v průběhu mletí nebo po něm se podíl částic otrub přivádí do šrotovníku (24, 25).
9. 9. Způsob podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že v průběhu mletí se podíl krupice a/nebo jemné krupice shromažďuje a přivádí se do mlecích stolic.
10. 10. Způsob podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že zrniny (12) se po zvlhčení kapalinou a před mletím vystaví působení mikrovln.
11. 11. Způsob podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že produkty mletí se vystaví působení mikrovln.
12. 12. Způsob podle nároků 1 až 11, vyznačuj ící se tím, že zrniny (12) se za druhou dvojicí (5) válců nebo za další dvojicí válců (7, 36, 37, 38) rozmělňují v řezacím mlýnu (75, 76).

    • · · · « · · · · ··· · * · · ···* • · · · · · ···« ·····«· · ·· ·· * « · » · · · · · · «·· · · · ··· · ♦ · ·
13. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že zrniny se v řezacím mlýnu (75, 76) rozmělňují řeznou hlavou (77) a/nebo mikrořeznou hlavou (83).
14. 14. Způsob podle nároků 1 až 13, vyznačující se t í m , že zrniny se melou na dvojité válcové stanici nebo na vícenásobné válcové stolici, přičemž mletí se provádí nejméně jednou dvojicí válců válcové stolice.
15. 15. Zařízení k provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 14, obsahující zvlhčovači jednotku (2) pro zvlhčování zrnin (12) kapalinou, první dvojici (4) válců za zvlhčovači jednotkou (2), nejméně jednu další dvojici (5) válců umístěnou bezprostředně za první dvojicí (4) válců pro mletí zrnin (12) a nejméně jeden dále zařazený plochý třídič (8, 40),vyznačující se tím, že první dvojice (4) válců je tvořena dvěma válci (10, 11) pro vyvozování tlakových a střihových sil na zrniny (12), z nichž jeden válec (10) má hladkou nebo téměř hladkou povrchovou plochu a další válec (ll) je opatřen rýhovanou obvodovou plochou, přičemž bezprostředně následující dvojice (5) válců (16, 17) má rýhované plochy a za následující dvojicí (5) válců je umístěna další dvojice (7, 36, 37, 38) válců a/nebo řezací mlýn (75,

    76).
16. 16. Zařízení podle nároku 15,vyznačuj ící se tím, že válce (10, 11) první dvojice (4) válců mají přibližně stejný počet otáček.
17. 17. Zařízení podle nároku 15,vyznačuj ící se tím, že válce (10, 11) první dvojice (4) válců mají rozdílné počty otáček.
18. 18. Zařízení podle nároků 15 až 17, vyznačující se tím, že druhý válec (11) první dvojice (4) válců • 4 44 · 4 · · 4 4 · 4 · • · « · · · · · • ·· · · · * · · · je opatřen nejméně devíti žebry (15) na centimetr.
19. 19. Zařízení podle nároků 15 až 18, vyznačující se tím, že druhý válec (11) první dvojice (4) válců má podélný sklon žeber (15) k ose válce (11) dva až čtyři stupně.
20. 20. Zařízení podle nároků 15 až 19, vyznačující se tím, že druhé dvojici (5) válců nebo za ní následující dvojici válců je přiřazena další dvojice (6) válců, přičemž válce (32, 33) této další dvojice (6, 38) válců jsou vytvořeny s hladkým, téměř hladkým nebo žebrovaným povrchem.
21. 21. Zařízení podle nároku 20,vyznačuj ící se tím, že válce (32, 33) další dvojice (6, 36) válců mají stejný nebo přibližně stejný počet otáček.
22. 22. Zařízení podle nároků 15 až 21, vyznačující se tím, že nejméně jedna dvojice (5, 36, 38) válců, přiřazená za první dvojici válců, má vzájemně rozdílný počet otáček.
23. 23. Zařízení podle nároků 15 až 22, vyznačující se tím, že nejméně jedna dvojice (5) válců, zařazená za první dvojici (4) válců, je opatřena osmi až šestnácti žebry (18, 19) na centimetr obvodové plochy.
24. 24. Zařízení podle nároků 15 až 23, vyznačující se tím, že žebra (18, 19) válců (16, 17) nejméně jedné dvojice (5) válců, zařazené za první dvojicí (4) válců mají zaoblené plochy a/nebo jsou opatřeny vždy jednou zaoblenou základnou mezi žebry (18, 19).
25. 25. Zařízení podle nároků 15 až 24, vyznačuj í cí se tím, že první dvojice (4) a nejméně jedna ná28 sledná dvojice (5) válců je vytvořena jako víceválcová stolice.
26. 26. Zařízení podle nároků 15 až 25, vyznačující se tím, že první dvojice (4) válců, nejméně jedna následující dvojice (5) válců a další dvojice (6) válců s válci (32, 33), mající hladké nebo téměř hladké povrchové plochy, jsou vytvořeny ve formě víceválcové stolice.
27. 27. Zařízení podle nároků 15 až 26, vyznačující se tím, že válce (16, 17, 34, 35) dvojic (5, 7) válců s žebrovanou povrchovou plochou jsou vůči sobě uspořádány tak, že při otáčení válců (16, 17, 34, 35) jsou hřbetní plochy (20) žeber (18) jednoho válců (16) a hřbetní plochy (20) žeber (19) dalšího válce (17) umístěny proti sobě.
28. 28. Zařízení pcdle nároků 15 až 27, vyznačující se tím, že válce (10, 11, 16, 17, 32, 33, 34, 35) mají průměr mezi 200 mm a 300 mm.
29. 29. Zařízení podle nároků 15 až 28, vyznačující se tím, že rychlé válce mají 450 až 500 otáček za minutu.
30. 30. Zařízení podle nároků 15 až 29, vyznačující se t í m , že nejméně jedna z dvojic (38, 39) válců obsahuje dva válce ,(41, 42), opatřené žebry (43) s ubranými zaoblenými částmi (44) hřbetů pro vytvoření zrcadel.
31. 31. Zařízení podle nároku 30,vyznačuj ící se tím, že válce (41, 42) poslední dvojice (39) válců mají hladkou nebo téměř hladkou povrchovou plochu.
32. 32. Zařízení podle nároků 30 nebo 31, vyznačuj ίο í se tím, že válce (41, 42) nejméně jedné z posled• fe fefe • fe • · fe • · · nich dvojic (38, 39) válců mají rozdílný počet otáček.
33. 33. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 15 až 18, vyznačující se tím, že zařízení (1) je před zvlhčovacím ústrojím (2) opatřeno čisticím zařízením (49).
34. 34. Zařízení podle nároku 33,vyznačuj ící se tím, že čisticí zařízení (49) je vytvořeno ve formě čisticího zařízení (49) s průchozí dráhou proudícího vzduchu a je opatřeno pracovními plochami (50, 51, 52) vytvořenými ze sít s otvory, speciálních sít a/nebo drátěných tkanin s rozdílnými velikostmi ok.
35. 35. Zařízení podle nároku 34,vyznačuj ící se tím, že pracovní plochy (50, 51, 52) jsou stavitelné nezávisle na sobě do svých sklonů.
36. 36. Zařízení podle nároků 15 až 35, vyznačující se tím, že zvlhčovači ústrojí (2) je opatřeno vibračním ústrojím, tvořeným trubkou s přibližně svislou osou, spojenou s motorem pro uvádění trouby do vibračního pohybu.
37. 37. Zařízení podle nároků 15 až 36, vyznačující se tím, že za zvlhčovacím ústrojím (2) je umístěna odležovací komora (3).
38. 38. Zařízení podle nároků 15 až 37, vyznačující se tím, že za zvlhčovacím ústrojím (2) nebo odležovací komorou (3) je zařazeno zkušební ústrojí pro zjišťování povrchové vlhkosti zrn.
39. 39. Zařízení podle nároků 15 až 38, vyznačující se tím, že zvlhčovacímu ústrojí (2) je předřazeno nebo je za něj zařazeno zvláštní upravovači ústrojí (59 až 64) .

    - 30 • · · ·1 ··

    9 · · · 9 · · ·

    9 9 9 9 9 9 9 • 9 · 9 *9 99 9

    9 9 9 9 9 9 9
40. 40. Zařízení podle nároku 39,vyznačuj ící se tím, že zvláštní upravovači ústrojí obsahuje odkaménkovací stroj, loupači stroj (59), odírací stroj (63), smirkový brousicí stroj (61), leštící stroj (61), rozmetací stroj (60), třídicí přístroj (62), ústrojí pro speciální mletí a/nebo speciální válcové stolice (64).
41. 41. Zařízení podle nároků 15 až 40, vyznačující se tím, že nejméně jedna dvojice válců je vytvořena jako válcová stolice (68).
42. 42. Zařízení podle nároku 41,vyznačuj ící se tím, že ve válcové stolici (68) je v průběhu mlecího procesu nejméně jedna dvojice válců poháněnou dvojicí válců.
43. 43. Zařízení podle nároku 41 nebo 42, vyznačuj ící se tím, že válcová stolice (68) je opatřena spodní výpustí, přičemž tato spodní výpust je vytvořena tak, že produkt mletí vypadává přímočaře dolů.
44. 44. Zařízení podle nároků 41 až 43, vyznačující se tím, že pod válcovou stolicí (68) je umístěno dopravní ústrojí (65).
45. 45. Zařízení podle nároků 41 až 44, vyznačující se tím, že válcová stolice (68) je vytvořena ve formě válcové stolice s ústrojím pro kontrolu vibrací nebo hladiny hluku.
46. 46. Zařízení podle nároků 15 až 45, vyznačující se tím, že před nebo za zvlhčovacím ústrojím (2) je umístěno ústrojí pro regulaci teploty zrn (12).
47. 47. Zařízení podle nároků 15 až 46, vyznačující se tím, že za odležovací komorou (3) a/nebo zvlášt• · · · · • · ♦ · 9· ·· ním upravovacím ústrojím (59 až 64) je zařazeno mikrovlnné ústrojí.
48. 48. Zařízení podle nároků 15 až 47, vyznačující se tím, že za poslední válcovou stolici a/nebo poslední plochý třídič je zařazeno mikrovlnné ústrojí.
49. 49. Zařízení podle nároků 15 až 48, vyznačující se tím, že za druhou dvojici (5) válců a/nebo další dvojici (6, 7, 36, 37, 38, 39) válců je umístěn řezací mlýn (75, 76) s řeznou hlavou (77) a/nebo mikrořeznou hlavou (83).

    -4- <□'