CZ282509B6

CZ282509B6 - Katalytické, kationové pojivo laku, způsob jeho výroby a jeho použití

Info

Publication number: CZ282509B6
Application number: CZ942796A
Authority: CZ
Inventors: Rudolf Dr. Schipfer; Gerhard Dr. Schmölzer; Edmund Dr. Urbano
Original assignee: Vianova Resins Aktiengesellschaft
Priority date: 1992-05-29
Filing date: 1993-05-27
Publication date: 1997-07-16
Also published as: CN1034281C; JPH07506870A; UA42691C2; HU216086B; ES2092824T5; DE59303987D1; BR9306440A; RO115061B1; EP0642558B1; CZ279694A3; AU666385B2; AU4293693A; BG61038B1; US5554700A; CA2118124A1; JP2951406B2; CA2118124C; GR3021166T3; SK141594A3; PL171420B1

Abstract

Je popsáno katalytické pojivo laku, po protonizaci ředitelné vodou, které obsahuje kationtové pojivo laku zesíťované specifikací a/nebo amidací a/nebo urethanizací a/nebo reakcí stabilních dvojných vazeb a soli bismutu alifatických kyselin hydroxykarboxylových. Způsob výroby spočívá v tom, že se před přidáním vody k soli bismutu při teplotě 60 .sup.o.n. C až 80 .sup.o.n. C přidává v dávkách protonizovaný roztok pojiva a usazenina se následně za míchání při teplotě 60 .sup.o.n. C až 70 .sup.o.n. C, více než jednu hodinu, přednostně 4 až 8 hodin, homogenizuje. Tato pojiva se používají k formování katodicky separovatelných laků máčených v elektrickém poli. ŕ

Description

Katalytické, kationové pojivo laku a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká katalytického, kationového pojivá laku po protonizaci ředitelného vodou, zesíťovaného esterifikací a/nebo amidací a/nebo urethanizací a/nebo reakcí stabilních dvojných vazeb, k vytvoření katodicky separovaných laků pro elektrické nanášení kationového pojivá laku a způsobu výroby tohoto pojivá.

Dosavadní stav techniky

Kationová pojivá laku, která se používají zejména k vytvoření katodicky separovaných máčecích laků v elektrickém poli, při zvýšené teplotě ve své podstatné části zesíťují esterifikací, amidizací, urethanizací nebo reakcí dvojné vazby.

Je známé, že takového zesíťovací reakce se katalyzují kovovými vazbami. Takováto katalýza je pro vytvrzení katodicky separovaných filmů laku prakticky ve všech případech nutná k dosažení vlastností požadovaných při použití v průmyslu.

Důležitými v současné době v praxi používanými katalyzátory jsou olověné a zinkové sloučeniny. Použití toxických, případně ekologicky choulostivých olověných nebo zinkových sloučenin je však znatelně ztíženo a nabídka takových substancí k použití se zmenšuje.

To zvláště vytváří potřebu psychologicky a ekologicky příznivých katalyzátorů, které se mohou použít u katodicky separovaných laků máčených v elektrickém poli.

Je již dlouho známo, že sloučeniny bismutu katalyzují tvorbu uretanových struktur z izokyanatových a hydroxylových skupin. Viz například J. H. SAUNDERS a K. C. FRISCH, Polyuretanes, Chemistry and Technology of High Polymers, svazek XVI, část I, Interscience Publishers, a division of John Wiley and Sons, New York, Fourth Printing, červenec 1967, strana 167.

Ve výčtu kovů vhodných pro využití v elektricky máčených lacích se bismut uvádí například v EP-A2-13 8193 a v EP-A1 -0264834.

V EP-A2-138193 je popisováno použití soli, konkrétně acetátů, přednostně dvou typů kovů, ke zlepšení rozpustnosti polymerů.

Podle EP-A 1-0264834 bylo docíleno rovnoměrné rozdělení kovových solí nebo organických kovových sloučenin v mikročásticích polymeru buď impregnačním postupem polymerací v přítomnosti uvedených kovových sloučenin, nebo kopolymerizací ethylenových nenasycených kovových sloučenin.

Teoreticky je volba sloučenin bismutu použitelných pro laky máčené v elektrickém poli velmi omezena. Lehce použitelné soli kyselin s dlouhým řetězcem, jako je oktoat bismutu nebo neodekanoat bismutu, způsobují olejovitými vyloučeninami při použití v kationovém pojivu porušení lakového filmu. Anorganické sloučeniny bismutu jsou po zamísení do pojivá, případně do pigmentové pasty jen těžko oddělitelné a v této podobě jsou katalyticky málo účinné.

- 1 CZ 282509 B6

Podstata vynálezu

Překvapivě se zjistilo, že kombinace katodicky separovatelných pojiv laků se stanovenými solemi bismutu mají v podobě vhodně definovaných laků výtečné vlastnosti pri aplikaci a výtečné vlastnosti filmu, a proto se může vypustit použití sloučenin olova a zinku.

Podstata katalytického, po protonizaci vodou ředitelného, kationického pojivá laku, které je zesíťováno esterifikací a/nebo aminací a/nebo urethanizací a/nebo reakcí dvojných vazeb spočívá podle vynálezu v tom, že obsahuje soli bismutu alifatických kyselin hydroxykarboxylových.

Vhodnou solí bismutu alifatických kyselin hydroxykarboxylových je mléčnan bismutu a bismutická sůl kyseliny dimethylolpropionové, to znamená kyseliny 2,2-bis-(hydroxymethyl)propionové. Tyto sloučeniny se výborně snáší s obvyklými kationovými pojivý, přičemž obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek pojivá laku činí 0,1 až 5,0 % hmot., přednostně 0,5 až 3,0 % hmot.

Sůl bismutu kyseliny mléčné a/nebo kyseliny dimethylolpropionové je rovněž vhodná pro použití pojivá laku jako pastovité pryskyřice. Přitom obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek v pojivu laku, činí 0,5 až 25 % hmot., přednostně 1,5 až 20 % hmot.

Vynález se dále týká způsobu výroby katalyzovaného pojivá laku.

Způsob výroby pojivá laku na bázi soli bismutu kyseliny mléčné a/nebo kyseliny dimethylolpropionové spočívá v tom, že se před přidáním podstatného množství vody, jako ředidla, přidá sůl bismutu po dávkách při teplotě 60 °C až 80 °C k protonizovanému roztoku pojivá a následně se usazenina několik hodin, přednostně 4 až 8 hodin, za míchání při teplotě 60 °C až 100 °C, přednostně 60 °C až 70 °C, homogenizuje.

Způsob výroby pojivá laku v podobě pastovité pryskyřice spočívá v tom, že se sůl bismutu homogenizuje mícháním v míchačce při teplotě 30 °C až 60 °C po dobu 15 až 60 minut a následně se během 0,5 až 1,5 hodin homogenizuje v perlovém mlýnu, případně za přítomnosti pigmentu.

Při použití kyseliny mléčné nebo kyseliny dimethylolpropionové, jako neutralizačního činidla pro kationové pojivo laku, se může místo soli bismutu použít zcela nebo částečně odpovídající množství oxidu bismutu nebo hydroxidu bismutitého, přičemž se tvoří sůl bismutu kyseliny mléčné nebo kyseliny dimethylpropionové.

Pojivá laku, která se mohou katalyzovat pomocí způsobu podle vynálezu, jsou ve velkém počtu známá z literatury. Bližší objasnění struktury a chemických pochodů u těchto výrobků proto není nutné. Toto platí také pro definování, případně zpracování vhodných pigmentových past a laků.

Jako pastovitá pryskyřice použitelné kationové pojivo laku zesíťované esterifikací a/nebo amidací a/nebo urethanizací a/nebo reakcí dvojné vazby bylo mnohokrát popsáno, například v DE 2634211 C2, DE-OS-2634229, EP 107088 AI, EP 107089 AI, EP 107098 AI,

EP 251772 A2, EP 336599 A2 a AT-PS 380 264.

Katalytická pojivá laku použitelná jako pastovité pryskyřice se podle známého postupu převádí do vhodné pigmentační pasty, která se kombinuje pri vytváření katodicky separovaných laků máčených v elektrickém poli s dalšími pojivý laku, přičemž tyto mají chemickou strukturu shodnou nebo odlišnou od pastovitých pryskyřic a eventuálně se používají disperze.

-2CZ 282509 B6

Příklady provedení vynálezu

Příklady objasňují vynález, aniž omezují jeho rozsah. Všechny údaje jsou uvedeny v dílech nebo procentech vztaženo na hmotnostní jednotku.

Výroba komponent pojivá

Základ pryskyřice Β1

190 g bisfenolu-A-epoxidové pryskyřice s epoxidovým ekvivalentem 190 a 1425 g bisfenoluA-epoxidové pryskyřice s epoxidovým ekvivalentem 475 se rozpustí při teplotě 100 °C v 597 g ethylenglykolmonoethyletheru. Roztok se ochladí na 60 °C a přidá se 126 g diethanolaminu. Během 2 hodiny se pomalu zvyšuje teplota na 80 °C. Nakonec se přidá 169 g diethylaminopropylaminu. Teplota se během dvou hodin zvýší na 120 °C. Při této teplotě se přidá 478 g glycidylesteru C?-Cii terciární kyseliny monokarboxylové, usazenina se pět hodin při teplotě 130 °C míchá a nakonec se zředí ethylenglykolmonoethyletherem na obsah pevných látek 65 % hmotn. Pryskyřice má aminové číslo 91 mg hydroxydu draselného/g a hydroxylové číslo 265 mg hydroxydu draselného/g, vztaženo na pevné látky.

Základ pryskyřice B2 g azobisisobutyronitrilu se ohřevem rozpustí ve 40 g isopropanolu. K. čerstvému roztoku se při poklesu teploty na cca 84 °C přidá rovnoměrně během dvou hodin směs monomerů, sestávající z 20 g glycidylmetharkrylátu, 20 g hydroxyethylmethakrylátu, 20 g methylmetharkrylátu a 40 g 2-ethylhexylakrylátu čerstvě rozpuštěných ve 2 g azobisisobutyronitrilu. Reakční směs se další tři hodiny za poklesu teploty míchá. Nakonec se k reakční hmotě rychle přidá při teplotě 85 °C homogenní roztok 16 g diisopropanolaminu ve 20 g ethylenglykolmonobuthyletheru, usazenina se ještě 2 hodiny při teplotě 90 °C míchá a produkt se následně zředí při teplotě 90 °C 13 g ethylenglykolmonoethyletheru a při teplotě 40 °C acetonem.

Pryskyřice má obsah pevných látek 57 % hmotn., aminové číslo 58 mg hydroxydu draselného/g a hydroxylové číslo 250 mg hydroxydu draselného/g, vztaženo na pevné látky.

Základ pryskyřice B3

570 g epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu A s epoxydovým ekvivalentem 190 a 317 g methoxypropanolu se ohřeje na 60 °C, během dvou hodin se přidá směs sestávající ze 116 g ethylhexylaminu a 163 g polymerního aminu a reaguje na hodnotu MEQ až 2,06. Nakonec se přidá 1330 g 75 procentního roztoku epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu s epoxidovým ekvivalentem 475 v methoxypropanolu. Dále se při teplotě 60 °C během jedné hodiny přidá roztok 189 g diethanolaminu ve 176 g methoxypropanolu a nechá se reagovat až na hodnotu MEQ 1,57. Po dalším přidání roztoku 78 g diethylaminopropylaminu v 54 g methoxypropanolu a během jedné hodiny se při teplotě 60 °C zreaguje až na hodnotu MEQ 1,46. Teplota se zvýší na 90 °C a konečně během další hodiny na 120 °C. Po dosažení stanovené viskozity se zředí methoxypropanolem na obsah pevných látek 65 % hmot. Produkt má aminové číslo 117 mg hydroxydu draselného /g a hydroxylové číslo 323 mg hydroxydu draselného /g, vztaženo na pevné látky.

Polymemí amin se vyrobí reakcí 1 mol diethylentriaminu s 3,1 mol 2-ethylhexylglycidyletheru a 0,5 mol epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu A s epoxidovým ekvivalentem 190

-3 CZ 282509 B6 v 80 procentním roztoku methoxypropanolu. Produkt má viskozitu podle DIN 53211 při teplotě 20 °C, 100 g pryskyřice a 30 g methoxypropanolu 60 až 80 s.

Zesíťovací komponenta VK 1

V reakční nádobě, která je opatřena zařízením vhodným k azeotropnímu postupu a kloboučkovou kolonou k oddělení alkoholových komponent vznikajících při parciámí esterikaci, se ke směsi ze 160 g (1 mol) diethylesteru kyseliny malonové 0,34 g (0,004 mol) piperidinu a 0,22 g (0,004 mol) 85 procentní kyseliny mravenčí přidá v dávkách při teplotě 80 °C 29,7g (0,9 mol) procentního paraformaldehydu, přičemž při použití exotermní reakce se nepřekročí teplota 95 °C. Reakční směs se při 95 °C míchá, až se paraformaldehyd zcela rozpustí. Teplota se oddělením vody zvýší během dvou hodiny na 110 °C. Po dosažení teploty 110 °C se benzínem s destilačním rozsahem 80 °C až 120 °C oddestiluje jako vedlejší produkt zpravidla 9 g vody. Tento doprovodný produkt se na závěr oddělí ve vakuu.

Po přidání 22,8 g (0,3 mol) propylenglykolu -1,2 se usazenina ohřeje až na teplotu počátku destilace, to znamená na 140 °C až 150 °C. Při zvyšující se teplotě se oddestiluje 27 dílů (0,6) mol ethanolu. Produkt získaný po 30 min. při teplotě 120 °C má obsah pevných látek cca % hmotn., hydroxydové číslo pod 5 mg hydroxydu draselného/g, číslo hraniční viskozity cca 5,2 ml/g (20 °C, dimethylformamid) a index lomu 1,4670.

Zesíťovací komponenta VK 2

Reakční produkt 134 g (1 mol) trimethylolpropanu s 851 g (2,8 mol) toluylendiisokyanatu částečně blokovaného 2-ethylhexanolem v 70 procentním roztoku diethylenglykoldimethyletheru.

Zesíťovací komponenta VK 3

Ke 134 g (1 mol) trimethylolpropanu se přidá 160 g (1 mol) diethylesteru kyseliny malonové a ohřeje se na teplotu počátku destilace, to znamená na cca 140 °C až 150 °C. Při vzrůstající teplotě až na 180 °C se oddestiluje 46 g (1 mol) ethanolu. Po ukončené reakci se zředí 128 g diethylenglykoldimethyletheru a ochladí se na 60 °C. Nakonec se během 4 hodin přidá 264 g (1 mol) reakčního produktu z 1 molu toluylendiisikyanatu a 1 molu ethylenglykolmonoethyletheru a reaguje při 60 °C na obsah NCO pod 0,02 miliekvivalentů na gram zkoušky.

Získaný produkt má po 30 minutách, při 120 °C obsah pevných látek 80 ±2 % hmotn., viskozitu podle metody GARDNER - HOLD (10 g produktu a 2 g diethylenglykoldimethyletheru) K a index lomu 1,4960.

Pastovitá pryskyřice Pl (podle příkladu 2 podle AT-PS 380 264)

V reakční nádrži vybavené míchačkou, teploměrem, přídavnou nálevkou, vodním odlučovačem a zpětným chladičem, zreaguje 320 dílů epoxidové pryskyřice na základě polypropylenglykolu při 75 °C až 80 °C se 134 díly mastného aminu a 52 díly diethylaminopropylaminu až na nulovou hodnotu epoxidu. Po přidání 30 dílů 91 procentního paraformaldedehydu se benzínem s destilačním rozsahem 80 °C až 120 °C azeotropně oddělí 19 dílů reakční vody. Vedlejší produkt se oddestiluje ve vakuu.

-4CZ 282509 B6

Pastovitá pryskyřice P2 (podle příkladu 1 z EP 0107098 Bl)

302 dílů reakčního produktu, vzniklého reakcí 286 dílů dimenzované mastné kyseliny se 127 díly dimethylaminopropylaminu a 209 díly 2-butoxyethanolu po dobu cca 2 hodin při teplotě 135 °C až 140 °C a s odstraněním přebytečného aminu ve vakuu, se ohřeje ve vhodné reakční nádobě na teplotu 50 °C. Po přídavku 90 dílů 88 procentní kyseliny mléčné se po dobu cca 15 minut udržuje teplota 55 °C až 65 °C. Tento postup se po přídavku 72 dílů deionisované vody opakuje. Nakonec se přidá 128 dílů butylglycidyletheru. Usazenina se ještě dvě hodiny udržuje na teplotě 75 °C až 85 °C. Reakční produkt obsahuje cca 62 % hmot, tuhých látek.

Výroba sloučenin bismutu

a) mravenčan bismutu: 466 dílů (1 mol) oxidu bismutu,

379 dílů (7 mol) 85 procentního roztoku kyseliny mravenčí ve vodě , 1126 dílů vody

b) octan bismutu: 466 dílů (1 mol) oxidu bismutu,

420 dílů (7 mol) kyseliny octové,

1332 dílů vody

c) mléčnan bismutu: 466 dílů (1 mol) oxidu bismutu,

901 dílů (7 mol) 70 % roztoku kyseliny mléčné ve vodě

d) dimethylolpropionat bismutu:

466 dílů (1 mol) oxidu bismutu,

938 dílů (7 mol) kyseliny dimethylpropionové,

2154 dílů vody

e) salicylát bismutu: 466 dílů (1 mol) oxidu bismutu,

966 dílů (7 mol) kyseliny salicylové, 2135 dílů vody

Deionisovaná voda a kyselina se ohřejí na 70 °C. Za míchání se v dávkách přidává obvyklý oxid bismutičitý. Po dalších 6 hodinách míchání při teplotě 70 °C se usazenina ochladí na cca 20 °C.

Příklady 1 až 13

Výroba a zkoušení katalytických lakových systémů

Příklady 1 až 9 a 11 až 13 (tabulka 1) obsahují kombinace pojiv s různými solemi bismutu. V příkladu 10 je pro srovnání uveden odpovídající olověný katalyzátor (oktoat olova) podle stavu techniky.

Komponenty pojivá se při 60 °C smísí v poměru 70 dílů základu pryskyřice a 30 dílů zesíťovací komponenty, vztaženo na tuhé substance. Nakonec se přidá kyselina, přičemž bylo pokusně stanoveno množství potřebné jako neutralizační prostředek k dosažení bezvadné rozpustnosti ve vodě. Provede se ohřev na 70 °C a během 2 hodin se v dávkách za míchání přidává sloučenina bismutu. Nakonec se ještě 6 hodin při teplotě 60 °C až 70 °C míchá a zředí se methoxypropanolem na 65 % hmotn. pevných látek.

-5CZ 282509 B6

V příkladech 1, případně 6 se přidají kombinace pojiv obvyklého oxidu bismutu, případně hydroxydu bismutu neutralizovaných kyselinou mléčnou místo laktátu bismutu.

K přezkoušení požadovaného homogenního a stabilního rozdělení se produkty dále zředí methoxypropanolem na 50 % hmot, pevných látek. Po 24 hodinách se posuzuje vytvoření sedimentu.

Pomocí produktů podle příkladu 1 až 13 se vyrobí obvyklým postupem vhodným formováním 100 díly pojivá, 39,5 díly oxidu titanu, 0,5 díly barevných sazí pigmentační laky s 18 % hmotn. pevné fáze. Z těchto laků se na zinkovaný, fosfátovaný plech katodicky separuje film o tloušťce suchého filmu 20 + 2 pm a vypaluje se 20 minut při teplotách 160 °C, 170 °C a 180 °C.

Při zkoušení odolnosti vypalovacího filmu proti acetonu se na lakový film položí chomáček vaty nasycený acetonem a stanoví se čas, po kterém se může film poškodit při škrabání nehtem.

Zkouška rázové pevnosti filmu se provádí podle Erichsena.

Odolnost filmu proti korozi se stanoví testem v solné mlze.

Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

-6CZ 282509 B6

Tabulka 1

Přč.	základ pryskyřice	tvrdidlo	kyselina	kovová sloučenina	obsah kovu v % hmot.	slučitelnost po 24 hodinách
1.	B3	VK3	kyselina mléčná	oxid bismutu	1,5	v pořádku
2.	B3	VK2	kyselina mléčná	mléčnan bismutu	1,5	v pořádku
3.	Bl	VK2	kyselina octová	octan bismutu	1,5	sediment
4.	B3	VK.3	kyselina octová	mravenčan bismutu	1,5	sediment
5.	B3	VK3	kyselina mléčná	dimethylol propionat bismutu	1,5	v pořádku
6.	B2	VK2	kyselina mléčná	hydroxid bismutu	1,5	v pořádku
7.	B3	VK3	kyselina mléčná	salicylat bismutu	1,5	sediment
8.	Bl	VK 1	kyselina mléčná	dimethylolpropionat bismutu	1,5	v pořádku
9.	Bl	VK2	kyselina mléčná	mléčnan bismutu	1,5	v pořádku
10.	Bl	VK 1	kyselina mravenčí	oktoat olova	1,5	v pořádku
11.	B3	VK2	kyselina mléčná	mléčnan bismutu	0,15	v pořádku
12.	Bl	VK2	kyselina mléčná	mléčnan bismutu	3,0	v pořádku
13.	Bl	VK 1	kyselina mléčná	dimethylolpropionat bismutu	5,0	v pořádku

1) vztaženo na obsah pevných látek v celém pojivu laku

Tabulka 2

	test acetonem (sekunda)	rázová houževnatost (libra)	test volnou mlhou (hodiny)
Př. č.	160 °C	170 °C	180 °C	160 °C	170 °C	180 °C	160 °C	170 °C	180 °C
1.	20	80	150	5	40	80	500	1000	1000
2.	60	180	180	10	80	80	800	1000	1000
3.	1	1	10	5	5	10	300	300	300
4.	5	5	10	5	5	20	300	300	300
5.	50	180	180	10	80	80	800	1000	1000
6.	10	60	160	5	30	80	800	1000	1000
7.	1	1	10	5	5	5	300	300	300
8.	20	60	180	80	80	80	500	1000	1000
9.	120	180	180	80	80	80	800	1000	1000
10.	50	120	180	5	60	80	500	1000	1000
11.	5	5	60	5	5	80	300	500	1000
12.	180	180	180	80	80	80	1000	1000	1000
13.	180	180	180	80	80	80	1000	1000	1000

Příklady 14 až 17

Výroba a zkoušení katalytických systémů laků při použití katalytických pastovitých pryskyřic

Výroba roztoku pojivá

Při teplotě 60 °C se míchá 70 dílů základu pryskyřice B1 a 30 dílů zesíťovací komponenty VK 2 (vztaženo na pevné látky). Po neutralizaci 45 mmol kyseliny mléčné na 100 g pevných součástí pojivá se ředí deionizovanou vodou na 15 procentní obsah pevných látek.

Příklad 14

275 dílů pastovité pryskyřice P 1 se smísí na míchačce během 30 minut při teplotě cca 50 °C s 22,7 díly kyseliny mléčné a 56 díly oxidu bismutu a jednou hodinu se tře v perlovém mlýnu. Obsah bismutu, vztaženo k obsahu pevných látek v pastovité pryskyřici Pl, je 18,0 % hmotn.

Následně se směs zředí 1552 díly vody. Po přidání 16 dílů barevných sazí a 1584 dílů oxidu titanu se směs ještě 1 hodinu tře v perlovém mlýnu. 636 dílů této pigmentové pasty se disperguje do 4364 dílů shora popsaného roztoku pojivá. Pigmentovaný lak obsahuje cca 18 % hmotn. pevných látek. Obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek výsledného pojivá laku činí 1,4 % hmotn.

Příklad 15

Při teplotě 45 °C se smíchá během 30 minut na míchačce 458 dílů pastovité pryskyřice s 231 díly dimethylolpropionatu bismutu s obsahem kovu 12 % hmotn. Obsah bismutu vztaženo na obsah pevných pevných látek v pastovité pryskyřici P2 činní 10 % hmotn.

Potom se směs zředí 1193 díly vody. Po přidání 16 dílů barevných sazí a 1601 dílů oxidu titanu se směs ještě 30 minut míchá v míchačce a jednu hodinu se tře v perlovém mlýnu. 636 dílů této pigmentové pasty se disperguje v 4364 dílech nahoře popsaného roztoku pojivá. Pigmentovaný lak obsahuje 18 % hmotn. pevných látek. Obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek v pojivu laku činí 25 % hmotn.

Příklad 16

Při teplotě 50 °C se v míchačce během 30 minut míchá 275 dílů pastovité pryskyřice Pl s 60,0 díly kyseliny mléčné a 77 díly oxidu bismutu a jednu hodinu se tře v perlovém mlýnu. Obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek pastovité pryskyřice Pl činí 25 % hmotn.

Následně se směs zředí 1537 díly vody. Po přidání 16 dílů barevných sazí a 1584 dílů oxidu titanu se směs ještě jednu hodinu tře na perlovém mlýnu. 636 dílů této pigmentové pasty se disperguje v 4364 dílech shora popsaného roztoku pojivá. Pigmentovaný lak obsahuje cca 18 % hmotn. pevných látek. Obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek pojivá laku činí 1,4 % hmotn. bismutu.

-8CZ 282509 B6

Příklad 17

Při teplotě 45 °C se během 30 minut smíchá v míchačce 458 dílů pastovité pryskyřice s 12 díly dimethylolpropionatu bismutu s obsahem kovu 12 %. Obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek v pastovité pryskyřici P2 činí 0,5 % hmotn.

Potom se směs ředí 1193 díly vody. Po přidání 16 dílů barevných sazí a 1601 dílů oxidu titanu se směs ještě 30 minut míchá v míchačce a jednu hodinu se tře v perlovém mlýnu. 636 dílů této pigmentové pasty se disperguje v 4364 dílech shora popsaného roztoku pojivá. Pigmentovaný lak obsahuje 18% hmot, pevných látek. Obsah bismutu vztaženo na obsah pevných látek v konečném pojivu laku činí 0,15 % hmotn.

Technické zkoušení laku se provádělo stejným postupem jako u příkladů 1 až 13. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3.

Tabulka 3

	acetonový test sekunda	rázová pevnost libra	test solnou mlhou hodiny
č. příkl.	160 °C	170 °C	180 °C	160 °C	170 °C	180 °C	160 °C	170 °C	180 °C
14	30	150	>180	5	60	>80	300	1000	>1000
15	50	>180	>180	20	>80	>80	500	>1000	>1000
16	120	>180	>180	60	>80	>80	1000	>1000	>1000
17	5	20	150	5	5	>80	300	500	1000

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Katalytické kationové pojivo laku, po protonizaci ředitelné vodou, zesíťované esterifikací a/nebo amidací a/nebo urethanizací a/nebo reakcí stabilních dvojných vazeb, kvytvoření katodicky separovaných laků pro elektrické nanášení, vyznačující se tím, že obsahuje soli bismutu alifatických kyselin hydroxykarboxylových.

2. Katalytické kationové pojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že solí bismutu alifatické kyseliny hydroxykarboxylové je sůl bismutu kyseliny mléčné a/nebo kyseliny dimethylolpropionové, přičemž obsah bismutu, vztaženo na obsah pevných látek v pojivu laku, činí 0,1 až 5,0 % hmotn., přednostně 0,5 až 3,0 % hmotn.

3. Katalytické kationové pojivo podle nároku 1, vyznačující se tím, že solí bismutu alifatické kyseliny hydroxykarboxylové je pro použití jako pastovitá pryskyřice sůl bismutu kyseliny mléčné a/nebo kyseliny dimethylolpropionové, přičemž obsah .bismutu, vztaženo na obsah pevných látek v pojivu laku, činí 0,5 až 25 % hmotn., přednostně 1,5 až 20 % hmotn.

4. Způsob výroby pojivá laku podle nároku 2, vyznačující se tím, že se před přidáním vody sůl bismutu přidává při teplotě 60 °C až 80 °C v dávkách k protonizovanému

-9CZ 282509 B6 roztoku pojivá a usazenina se následně za míchání při teplotě 60 °C až 100 °C, přednostně 60 °C až 70 °C více než jednu hodinu, přednostně 4 až 8 hodin, homogenizuje.

5. Způsob výroby pojivá laku podle nároku 3, vyznačující se tím, že se sůl 5 bismutu v pojivu laku použitelném jako pastovitá pryskyřice homogenizuje mícháním při teplotě

30 °C až 60 °C po dobu 15 až 60 minut a následně se během 0,5 až 1,5 hodin homogenizuje, případně za přítomnosti pigmentu.

6. Způsob výroby pojivá laku podle nároků 4 a 5, vyznačující se tím, že se při ío použití kyseliny mléčné nebo kyseliny dimethylpropionové k neutralizaci pojivá laku homogenizuje zcela nebo částečně odpovídající množství oxidu bismutu nebo hydroxidu bismutu, přičemž se tvoří sůl bismutu kyseliny mléčné nebo kyseliny dimethylpropionové.