CZ282379B6

CZ282379B6 - Farmaceutické přípravky pro léčbu nádorových chorob a způsob jejich výroby

Info

Publication number: CZ282379B6
Application number: CZ941020A
Authority: CZ
Inventors: Gábor Somlyai
Original assignee: Hyd Kutató-Fejlesztö Kft A Dr. Gábor Somlyai
Priority date: 1991-10-31
Filing date: 1992-09-28
Publication date: 1997-07-16
Also published as: FI114010B; NO941590L; SE513624C2; SE9401406D0; ES2077530B1; LU88175A1; ITMI922233A1; NL9220026A; NO941590D0; ITMI922233A0; GB2276086B; IT1255390B; JP3569916B2; CA2122612C; DE4232465A1; NO307031B1; HU208084B; FI941979A0; FI941979A; CN1071836A

Abstract

Řešení se týká produtků pro léčbu nádorových onemocnění obsahující jako aktivní agens vodu nebo vodné roztoky vhodné pro lidskou spotřebu s obsahem deuteria od P1. do 110 ppm, s výhodou spolu s nosiči a/nebo pomocnými prostředky ve formě farmaceutických produktů nebo medicinálních roztoků. Řešení rovněž zahrnuje přípravu těchto produktů.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vody a/nebo vodného roztoku pro podávání člověku jako léčivo pro prevenci nebo léčení nádorových onemocnění a farmaceutického prostředku na jejich bázi.

Dosavadní stav techniky

Existuje řada metod používaných k potlačení maligních tumorů (chirurgické zákroky, ozařování, hormonální terapie, aplikace antitumorových agens). Všechny tyty metody a také současné diagnostické metody vedly k velkým pokrokům během posledních deseti let, přes tyto výsledky jsou však výše uvedené metody zatíženy mnoha nevýhodami.

Není totiž ještě zcela znám molekulární mechanismus buněčné proliferace a tak je zásah v průběhu nemoci velice obtížný. Z tohoto důvodu se tedy léčení nebo alespoň zpomalení průběhu nemoci provádí tak, že se odstraní nějaká část zasaženého orgánu nebo se v případě antitumorových agens zasáhne proces tvorby krve atd., což pacientovi způsobuje další újmu.

Vyřešení tohoto problému lze tedy očekávat pouze tehdy, když bude znám (sub)molekulámí proces, který hraje klíčovou úlohu jako podnět k buněčné proliferaci.

Vývoj molekulární biologie, biologických věd jistě velmi brzo objeví rozhodující regulační procesy, pomocí kterých bude možno vyléčit pacienty trpící nádorovými onemocněními.

Jestliže vezmeme v úvahu poslední výsledky molekulární biologie, dojdeme k závěru, že obecná odpověď eukaiyotických buněk na stimuly, jež aktivují proliferaci, spočívá ve zvýšení intracelulámího pH v důsledku výměny extracelulámího Na⁺ za intracelulámí IT přes buněčnou membránu (P.N.A.S. 79, 7778-7782 (1982)). Z toho plyne závěr, že aktivace výměnného systému Na⁺/H⁺ je nezbytná k tomu, aby docházelo k růstu buněk a tento závěr byl podpořen výsledky mnoha experimentů.

Bylo shledáno, že specifická mutace porušující systém výměny Na⁺/H⁺ zamezuje růstu buněk při neutrálním a kyselém pH (P.H.A.S. 81.4833-4837 (1984)).

Literatura z poslední doby předpokládá, že růstové faktory aktivují Na⁺/H⁺ výměnný systém s tím, že výměna NaVH* může fungovat jako signální transduktor přechodové membrány (Nátuře 304, 645-648 (1983)).

Vztah mezi aktivovaným Na⁺/H⁺ výměnným systémem a tumorovým charakterem buněčných řad byl rovněž prokázán. Bylo shledáno, že pH po transformaci buněčné řady ve srovnání s netumorigenní parentální řadou bylo u transformované řady zvýšené (P.N.A.S. 84, 2766-2770 (1987)). Byla shledána silná korelace mezi expresí onkogenu a zvýšeného intracelulámího pH, jelikož injektování proteinu se zakódováním Ha-ras nebo expresí V-mos a Ha-ras onkogenů do buňky vedlo ke zvýšení pH aktivací Na⁺/H⁺ výměnného systému (Moll.Cell.Biol. 7, 1984 - 1988 (1987); Gene 54, 147 - 153 (1987)).

Podobné změny byly shledány při aktivaci jiného transportního systému vodíkových iontů membránou. V popsaném případě byl gen ATPásy isolován z kvasinek a dále použit k transformaci muších a oslích řad buněk. Došlo k expresi genu a ATPása kontinuálně vytlačovala protony, čímž docházelo ke stálé alkalizaci cytoplasmy. Opravdu překvapivý

- 1 1 výsledek tohoto experimentu spočíval v tom, že buňky transformované genem ATPásy z kvasinek vykazovaly tumorigenní vlastnosti (Nátuře 334, 438-440 (1988)).

Tento poslední experiment dokazuje, že počátek buněčné proliferace není spojen jen s aktivací Na'/H* výměnného systému, ale také s aktivací jiného protony vylučujícího systému, který může sloužit jako signál pro buněčnou proliferaci.

Jednoduše je možno tento jev vysvětlit tak, že buněčná proliferace je vyvolána resp. iniciována zvýšením intracelulámího pH. Toto vysvětlení však nebylo potvrzeno experimenty, při kterých nevedlo umělé zvýšení cytoplasmatického pH k aktivizaci buněčné proliferace (J.Exp.Biol. 124, 359-373 (1986)).

Výše uvedené molekulární procesy lze interpretovat tak, že se provede průzkum možného působení vodíku a deuteria, pokud jde o kontrolu těchto výše uvedených procesů.

V přírodě je poměr vodíku k deuteriu asi 6000 : 1. Vzhledem k hmotnostnímu rozdílu 100% u těchto dvou isotopů dochází k rozdílnému chování u chemických reakcí. Obecně se uznává názor, že D-vazby v chemických reakcích je možno při pomalejším pochodu rozrušit, jelikož vyžadují zvýšenou aktivační energii (Simonyi Miklós a Fitos Ilona: Účinek isotopů vodíku v chemických reakcích. A kémia újabb eredményei (v maďarštině). (Resent Results in Chemistiy), 46, 8 - 129 (1980)). V enzymatických reakcích je možno podobně měřit, že průběh reakce je čtyřikrát až pětkrát vyšší u izotopu vodíku s menší hmotností (Biochem. Pharmacol. 30, 3089-3094(1981)).

Účinky deuteria byly velice podrobně zkoumány, pokud jde o biologické systémy (Katz, J.J. a Crespi, H.L.: Účinky isotopů v biologických systémech (eds. Collins, C.J. a Browman, N.S.) A.C.S. Monograph 167, van Nostrand Reinhold, New York, 1971, 286-363). Obecná charakteristika těchto experimentů spočívala v tom, že průzkum účinků deuteria byl obvykle prováděn za aplikace vysokých (1 - 100 %) koncentrací D₂O.

Obecně se uznává, že deuterium vykazuje omezující aktivitu reprodukce a růstu bakterií, kvasinek a rostlin. Ssavci snášejí D₂O v koncentraci nejvýše 35 %; vyšší koncentrace D₂O má smrtelný účinek.

Při těchto experimentech bylo deuterium aplikováno v koncentracích vyšších, a to od 100 až do tisíckrát vyšších, než je přirozená koncentrace.

Z přehledu isotopů vodíku ve světovém měřítku lze odvodit, že obsah deuteria v precipitacích se pohybuje v rozmezí 120 - 160 ppm v závislosti na druhu vzorku. Rostliny a také řasy diferencující mezi isotopy vodíku jsou schopny vodík obohatit (Schiegl, W.E.a Vogel, J.C., Earth and Planet. Sci Letters 7, 307-314 (1970; Ziegler, H. a kol., Planta 128, 85-92 (1976)). Výsledek těchto procesů lze shrnout tak, že koncentrace deuteria např. u organismů živících se rostlinnou stravou vykazují změny ve velice malém rozsahu v závislosti na příslušné species a množství konzumovaných rostlin. U lidí je rozhodujícím faktorem teritorium, na kterém se požívané rostliny pěstují. Podle měření se obsah deuteria v dešti pohybuje v tropech od 155- 160 ppm, zatímco odpovídající hodnota v mírných pásmech činí pouze 120- 150 ppm. Diference je také velice zřetelná u obsahu deuteria v rostlinách, a to až o 10 - 20 %.

Ačkoliv byly tyto jevy pozorovány vědci již před časem, nevěnovali patřičnou pozornost obsahu deuteria v biologických systémech.

-2CZ 282379 B6

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je vyvinout farmaceutické produkty vhodné pro prevenci rakoviny nebo omezení růstu tumoru a tím i léčení nemocí rakovinami způsobovaných.

Vynález je založen na poznatku, že obsah deuteria velice nízký (120 - 160 ppm) v biologických systémech je podstatný pro udržení normálního průběhu buněčné proliferace a nedostatek deuteria zvyšuje délku buněčných cyklů. Bylo také doloženo, že deuterium je složkou, která submolekulámě reguluje systém a procesy přechodně zvýšené koncentrace buněčné proliferace iniciované deuteriem.

Další poznatek, ze kterého vynález vycházel, spočíval v tom, že aplikace vody nebo vodných roztoků obsahujících deuterium v množství menším než je normální obsah deuteria v přírodních vodách (např. šťávy rozředěné vodou zbavenou deuteria), může vést ke snížení hladiny deuteria v lidských organismech jako výsledek výměnného procesu a tímto způsobem lze zastavit proliferaci tumorigenních buněk nebo předcházet vývoji kancerogenních tumorů.

Předmětem vynálezu je tedy voda a/nebo vodný roztok vhodný pro podávání člověku s obsahem deuteria od 0,1 do 100 ppm, jako léčivo pro prevenci léčení nádorových onemocnění.

Dalším předmětem vynálezu je farmaceutický prostředek pro prevenci nebo léčení nádorových onemocnění, jehož podstata spočívá v tom, že jako účinnou složku obsahuje vodu a/nebo vodný roztok vhodný pro podávání člověku s obsahem deuteria od 0,1 do 110 ppm, popřípadě ve směsi s nosiči a/nebo pomocnými látkami.

Výrazu „farmaceutické prostředky“ se používá v širokém smyslu. Takové produkty podle vynálezu zahrnují farmaceutické produkty, jako fyziologické roztoky soli, nebo medicinální roztoky, jako ovocné sirupy, sladké nápoje nebo pivo s redukovaným obsahem alkoholu nebo bezalkoholové pivo a o obsahu deuteria od 0,1 do 110 ppm.

Voda nebo vodné roztoky o obsahu deuteria 0,1 až 110 ppm se mohou připravovat způsoby, které zahrnují stupeň elektrolýzy a/nebo destilace vody a/nebo vodných roztoků. Z takto vyrobené vody a/nebo vodného roztoku se mohou vyrobit farmaceutické produkty nebo medicinální roztoky, s výhodou za spolupoužití nosičů nebo pomocných látek.

Výhodnými farmaceutickými prostředky podle vynálezu jsou fyziologické roztoky chloridu sodného s obsahem deuteria od 0,1 do 110 ppm.

Dalšími výhodnými farmaceutickými prostředky podle vynálezu jsou ovocné sirupy, sladké nápoje nebo piva s redukovaným obsahem alkoholu nebo i bez alkoholu jako medicinální roztoky s obsahem deuteria od 0,1 do 110 ppm.

Produkty podle vynálezu jsou s výhodou upraveny jako injekční roztoky, infusní roztoky, sirupy, šťávy nebo pochutiny s obsahem deuteria od 0,1 do 110 ppm.

Produkty podle vynálezu jsou vhodné pro léčbu tumorových onemocnění. Základem této léčebné aplikace je skutečnost, že aplikace roztoků o sníženém množství deuteria obsahujících 0,1 až 110 ppm deuteria vede ke snížení deuteria v organismu. V důsledku toho se zpomalí růst tumorigenních buněk, poté se tyto buňky rozpadnou, zatímco zdravé buňky jsou stále schopné tolerovat sníženou koncentraci deuteria.

Vhodnost procesu podle vynálezu pro léčbu nádorových onemocnění byla prokázána in vitro a in vivo testech prováděných za využití vody zbavené deuteria. Výsledky testů zobrazuje tabulka 1 a 2, jakož i tabulka 1 a 4.

V tabulce 1 je zobrazen růst myších fibroblastových buněk L929 po jejich kultivaci v tekutém živném roztoku obsahujícím deuterium v množství od 30 do 5000 ppm (a: 30, B: 150; C: 300; d: 600; e: 1250; 5000 ppm D).

Když se vodík připravený elektrolýzou vody spálil na vodu podle příkladu 1, voda obsahovala deuterium v množství 30-40 ppm. Voda obsahující deuterium ve vyšších koncentracích než je tomu u přírodní vody byla připravena přidáním D₂O z 99,78 hmot. % k normální vodě. Kultivační roztok vhodný pro udržování různých zvířecích buněk in vitro byly připraveny z takto upravené vody o různém obsahu deuteria rozpuštěním 10 g komerčně produkované dehydrované směsi aminokyselin, vitaminů, solí a bází (Dulbecco's modified Eagle's medium (D'MEM), kodové číslo: 074-01600; Sigma, St. Louis, USA) v jednom litru vody. 110 ml hovězího sera bylo přidáno k takto upraveným roztokům. Takto připravená tekutá média obsahovala všechny složky pro udržení buněk.

Růst myších fibroblastových buněk L929 byl nejprve studován za podmínek in vitro v živném médiu obsahujícím deuterium v různých množstvích (30 - 5000 ppm). Při těchto experimentech se sledovalo dělení asi 400 jednotlivých buněk. Experimenty prokázaly, že průběh buněčného růstu v živném médiu připraveném za pomoci vody zbavené deuteria byl redukován na 15-20 %.

Poté se zkoumalo, zda koncentrace deuteria v živném médiu ovlivnila délku doby potřebné pro buňku k tomu, aby se dostala do S-fáze z tak zvané G1 fáze po synchronizaci (obrázek 1). Na obrázku 1 je patrno, že po synchronizaci začal růst buněk o 6-8 hodin pomaleji a růst byl nižší v živném roztoku připraveném z vody zbavené deuteria (v: 30 ppm) než v živném roztoku připraveném z vody s normální hladinou deuteria (v: 150 ppm).

Obecně uznávaná metoda v současné době pro určení počtu buněk se provádí inkubací buněk spolu s 2,3-bis(2-methoxy-4-nitro-5-sulfofenyl)-5-((fenylamino)karbonyl)-2H-tetrazoliumhydroxidem (XXT), kde sloučenina je buňkami redukována. Redukovaná forma této sloučeniny vykazuje absorpční maximum při 450 nm a proto lze její množství fotometricky měřit; lze tedy relativní počet buněk vypočítat z hodnot optické hustoty (Cancer Research 48, 4827-4833 (1988)). Pomocí této metody se studoval účinek nižších (30 ppm) a vyšších (300 - 5000 ppm) koncentrací deuteria na proliferaci buněk (obrázek 2). Experimenty prokázaly, že průběh růstu se zpomalil v živném roztoku připraveném z vody zbavené deuteria. Podle těchto experimentů vykazují koncentrace dvakrát až čtyřikrát vyšší než je přirozená koncentrace (300 až 600 ppm) stimulující účinek na proliferaci buněk. (Jestliže se dále zvýší koncentrace deuteria (1250 a 5000 ppm), bude inhibice vzhledem k účinku isotopů dominantní). Když se testy opakovaly s dalšími čtyřmi odlišnými řadami buněk, byly výsledky podobné.

První experiment in vivo byl zaměřen na zkoumání, jak byl ovlivněn růst tumorů v důsledku snížení obsahu deuteria v pitné vodě u myši. Dvěma skupinám myší 14 CBA/Ca byly transplantovány lidské prsní tumory MDA-MB-231 a MCF-7. Zvířata v kontrolní skupině konzumovala normální vodu, zatímco ode dne následujícího transplantaci zvířata druhé skupiny byla zásobována vodou zbavenou deuteria připravenou podle vynálezu. Výsledky lze shrnout v tabulce 1.

-4CZ 282379 B6

Tabulka 1

Účinek vody zbavené deuteria na růst prsního tumoru u myši

Řada buněk dny	MDA-MB-231	MCF-7
kontrola	působení	kontrola	působení
20	5/5	9/9	6/6	8/8
50	5/5	5/9	6/6	5/8
65	1/1	4/8	2/2	4/7
71	0/0	3/8	1/2	2/7
80	0/0	2/7	0/1	0/5
87	0/0	1/6	0/1	0/5

Počty v kontrolní skupině a skupině, která byla podrobena působení upravené vody odpovídají počtům tumorigenních / všech zvířat.

Výsledky v tabulce 1 ukazují, že spontánní regrese tumoru se prokázala pouze u jednoho zvířete z 11 tumorigenních zvířat ve dvou kontrolních skupinách (5 + 6), ostatní zvířata zahynula 71. a 80. dne po transplantaci. Ve dvou skupinách, které byly podrobeny působení upravené vody však naopak nejdříve tumor rostl, poté ustupoval a zmizel u deseti zvířat (59%) ze 17 zvířat (9 + 8) a jedno z tumorigenních zvířat, které není zachyceno v tabulce 1 přežilo ještě třicet dní zvíře, které zemřelo jako poslední z kontrolní skupiny. Tato zvířata dostávala pitnou vodu obsahující 30 ppm deuteria po dobu tří týdnů, potom vodu obsahující 110 až 120 ppm deuteria až do konce celého experimentu.

Při provádění dalšího experimentu byly transplantovány buňky PC-3 lidského tumoru prostaty myši 44CBA/Ca typu. Působení začalo 32. dne po transplantaci tím, že zvířata dostávala vodu obsahující 94 ±5 ppm deuteria k pití. V této době byl průměr tumoru 10,4 mm a 10,2 mm v kontrolní a experimentované skupině. (Je třeba vzít v úvahu poměr těla/hmotnost tumoru, přičemž toto působení na myš odpovídá v tomto stadiu experimentům prováděným s léčbou lidského organismu, který váží 70 kg a má tumor o váze 3,5 kg). Působení tedy započalo ve velmi pozdní fázi tumoru, a to bylo pak příčinou, že působení nebylo tak efektivní jako v prvním experimentu. Počty uváděné v tabulce 2 představují počet tumorigenních/všech zvířat a průměrnou velikost tumoru, která se měnila během působení.

Tabulka 2

Účinek vody zbavené deuteria na růst PC-3 tumoru prostaty u myši

dny	tumorigenní/všechna zvířata	průměr tumoru (mm)
kontrola	působení	kontrola	působení
32	22/22	22/22	10.4	10.2
39	17/17	19/20	14.6	11.1
46	13/13	17/19	22.4	17.5
53	9/9	11/14	21.7	15.0
60	6/7	10/13	23.8	15.0
67	3/4	10/13	16.7	18.0
74	3/4	7/10	24.0	18.1
81	3/4	5/8	28.6	18.0
88	2/3	5/8	37.0	16.6

-5CZ 282379 B6

Výsledky uváděné v tabulce 2 prokazují, že v kontrolní skupině přežila pouze tři zvířata (13 %) z 22 k 87. dni po provedené transplantaci tumorigenních buněk, zatímco u skupiny, na kterou se působilo upravenou vodou bylo z 22 zvířat stále ještě naživu 8 zvířat (36 %) k 88. dni. V této době byla naživu dvě zvířata (9 %) z kontrolní skupiny a pět zvířat (23 %) ze skupiny podrobené působení upravené vody. U třech zvířat bylo možno pozorovat regresi tumoru a to ve skupině podrobené působení upravené vody. Značný rozdíl mezi kontrolní skupinou a skupinou pod působení upravené vody potvrzují rovněž údaje o velikosti průměru tumoru.

Na základě těchto údajů uváděných v tabulce 2 je celková úmrtnost shrnuta v tabulce 3.

Tabulka 3

Údaje o celkové úmrtnosti na PC-3 tumor prostaty

dny	kontrola	působení
32	0	0
39	5	2
46	9	3
53	13	8
60	15	9
67	18	9
74	18	12
81	18	14
88	19	14

Výsledky uvedené v tabulce 3 ukazují, že počet zvířat, která zahynula ve skupině pod působením upravené vody, byl menší, než tomu bylo ve skupině kontrolní ve všech stadiích prováděného testu. Je nutno zdůraznit, že k 67. dni po transplantaci zahynulo pouze devět zvířat ve skupině pod působením upravené vody, zatímco dvakrát tolik zvířat (18) zahynulo v kontrolní skupině. Význam tohoto rozdílu je podtržen tím, že vývoj tumoru během jednoho týdne u myši odpovídá období 200-300 dnů u lidí. Údaje v tabulce 3 ukazují, že doba přežívání u lidí by mohla být prodloužena o roky, i když medicinální léčba by započala až v pokročilém stadiu nemoci.

Ve třetím experimentu byly transplantovány tumorigenní buňky tračníku HT-29 na myš. Působení vodou upravenou tak, že obsahovala 94 ± 5 ppm deuteria započalo u zvířat 24. dne po transplantaci. Průměrný objem tumoru je možno vyčíst z tabulky 4. Kontrolní skupina se skládala ze 13 zvířat a skupina, která pila upravenou vodu, mela 16 zvířat. Z tabulky 4 vyplývá, že během 90 denního působení byl tumor u této skupiny daleko menší než u zvířat z kontrolní skupiny.

Tabulka 4

Účinek vody zbavené deuteria na tumorigenní buňky tračníku HT-29 u myši

dny	kontrola	průměrný objem tumoru, cm³ působení
1	0.16	0.16
20	0.81	0.45
35	2.28	1.88
55	5.82	4.85
70	8.09	6.80
85	19.48	10.96
90	20.74	12.35

Když shrneme výsledky testů prováděných na zvířatech, můžeme konstatovat, že aplikace farmaceutických produktů podle vynálezu za účelem léčby nádorových onemocnění mohou dosáhnout asi 50 % úspěchu v ranném stadiu nemoci a doba přežití u nemocných v pokročilém stadiu nemoci může být prodloužena o 20 - 30 %. Tyto výsledky by mohly být dále zdokonaleny tím, že by se aplikovala voda obsahující ještě menší množství deuteria.

Produkty podle vynálezu mohou být využity pro léčebné účely ve formách obsahujících aktivní ingredient spolu s inertními, fysiologicky přijatelnými nosiči a/nebo pomocnými prostředky. Aktivní ingredient lze transformovat do komposic pro orální podávání (např. roztoky, emulze, suspense atd.), parenterální podávání (např. injekční roztoky) nebo rektální podávání (roztoky pro rektální infuzi). Aktivní ingredient může být aplikován i pro externí užití např. ve formě masti.

Farmaceutické produkty podle vynálezu lze připravit aplikací známých metod obvykle užívaných v farmaceutickém průmyslu, tj. smícháním aktivního agens a inertních anorganických nebo organických nosičů a poté upravením směsi do formy léčiva.

Voda nebo ethanol mohou být užívány s výhodou jako tekuté nosiče.

Farmaceutické produkty mohou rovněž obsahovat další pomocné prostředky obvykle užívané ve farmaceutickém průmyslu např. zvlhčovadla, sladidla, vůně apod.

Medicinální roztoky podle vynálezu lze připravit aplikací známých metod obvykle používaných v potravinářském průmyslu pro přípravu ovocných šťáv, sirupů, sladkých nápojů a piva, tedy smícháním aktivního agens se základními materiály nápojového a pivovarnického průmyslu jako jsou ovocné šťávy, ovocné koncentráty, chuťové přísady, sladidla, esenciální oleje, zrovna tak jako další aditiva a pomocné prostředky obvykle užívané v nápojovém a pivovarnickém průmyslu.

Denní dávkování farmaceutických produktů podle vynálezu lze velmi široce určit, a to v závislosti na různých faktorech, např. na aktivitě aktivní složky, na stavu a stáří pacienta, na typu tumoru a stupni malignity atd. V případě pacienta vážícího 70 kg by denní orální dávka kapaliny zbavené deuteria mohla být 1 - 2 litry, přičemž deuterium by se zde vyskytovalo v koncentraci od 0,1 ppm až do 110 ppm.

Upravená voda se sníženým obsahem deuteria může obsahovat např. 30 - 50 g uhličitanů a dalších chuťových přísad nebo vůní tak, aby farmaceutický přípravek měl dobrou chuť.

V případě injekčních roztoků by denní dávka mohla být 2-6 litrů a koncentrace deuteria ve vodě by se mohla pohybovat v širokém rozmezí (0,1 - 110 ppm). Obecně by se měla koncentrace deuteria ve vodě v pacientově těle snížit nejméně o 0,5 ppm denně tak, aby se zajistil žádoucí terapeutický účinek. Dávky zde uváděné mají jen informativní charakter a dávka, která by měla být aplikována, by měla být předepsána lékařem.

Hlavní výhoda produktu a procesu podle vynálezu spočívá v těchto skutečnostech:

a) proces vytváří možnost zasáhnout přímo do regulačního mechanismu buněčné proliferace přirozenou cestou;

b) nádorovým onemocněním bude možno předcházet a léčit je za využití farmaceutických prostředků podle vynálezu;

c) složky produktu nemají žádné vedlejší toxické účinky;

d) v procesu přípravy se nevytváří žádné odpady škodlivé pro životní prostředí;

e) proces je technologicky velmi jednoduchý;

f) nevytvářejí se mutantní buňky během léčby, jelikož aktivní ingredient není mutagenní (většina cytostatik dosud aplikovaných má silný mutagenní charakter a proto dochází často k novým nádorům);

g) aplikace farmaceutických produktů podle vynálezu vede k vyléčení a nikoli k prodloužení vývoje nemoci.

Produkt a proces podle vynálezu je vysvětlen v dalším textu podrobně na příkladech, aniž se tím nějak omezuje rozsah vynálezu.

Příklad 1

Příprava vody ochuzené o obsah deuteria elektrolýzou

Vodný roztok 15-20 w/v % KOH se elektrolyzuje stejnosměrným proudem při potenciálu 2 - 5 V s od sebe oddělenou katodou a anodou. Vodík vyvíjející se na katodě a obsahující deuterium ve snížené koncentraci shoří a vytvořená pára kondensuje a odebírá se. Takto připravená voda má obsah deuteria 30 - 40 ppm, což je možno další elektrolýzou snížit až na 6 - 20 ppm.

Takto připravený produkt lze využít pro zásobování pacienta, který trpí nádorovým onemocněním, vodou a - jako výchozí materiál - pro přípravu sloučenin se sníženým obsahem deuteria.

Konečný produkt procesu tvoří destilovaná voda a z toho důvodu je výhodné přidávat esenciální soli před použitím u lidí. Konečný produkt je možno s výhodou doplnit směsí solí obsahujících 1000 mg sodíku, 20 mg draslíku, 160 mg vápníku, 88 mg hořčíku, 650 mg fosforu a 600 mg chloru najeden litr.

-8CZ 282379 B6

Příklad 2

Příprava vody ochuzené o obsah deuteria destilací

Voda se destiluje ve frakční koloně s 30 - 50 deskami pod tlakem 50 - 60 milibarů při teplotě 45 -50°C. Hodnota refluxu se udržuje mezi 12 až 13 během destilace. Za účelem udržení koncentrace deuteria na nízké úrovni se během destilace aplikuje desetinásobné rozředění. Obsah deuteria ve vodě lze takto snížit na 1 - 10 ppm zvýšením počtu dalších desek a/nebo opakováním destilačního postupu.

Konečný produkt procesu je destilovaná voda a tedy je vhodné přidat esenciální soli před tím, než se použije ke spotřebě u lidí. Za tímto účelem lze s výhodou použít směs solí z příkladu 1.

Příklad 3

Příprava fysiologického roztoku soli ochuzeného o obsah deuteria

8,5 g NaCl se přidá na 1 litr destilované vody připravené podle příkladů 1 nebo 2. Roztok fysiologické soli se obvykle aplikuje jako infusní roztok po provedení obvyklého sterilizačního procesu. Při aplikaci tohoto produktu lze zvýšit denní dávky až na 2-6 litrů ve vážných případech.

Příklad 4

Příprava ovocných šťáv ochuzených o obsah deuteria

Destilovaná voda připravená podle příkladů 1 nebo 2 obsahující 20-30 ppm deuteria se smísí s vodou a ovocným koncentrátem takto:

a) 0,8 dílu obj. vody obsahující 20-30 ppm deuteria + 0,2 obj. dílu ovocného koncentrátu (finální koncentrace deuteria je 45 - 50 ppm);

b) 0,5 obj. dílu vody obsahující 20-30 ppm deuteria +0,2 obj. dílu ovocného koncentrátu + 0,3 obj. dílu normální vody (konečná koncentrace deuteria je asi 85 - 90 ppm);

c) 0,3 obj. dílu vody obsahující 20-30 ppm deuteria +0,2 dílu obj. ovocného koncentrátu + 0,5 obj. dílu normální vody (konečná koncentrace deuteria je asi 105 - 110 ppm).

Jestliže započneme s přípravou směsi tak, že využijeme vodu o ještě menším obsahu deuteria, pak lze připravit ovocné šťávy i s menší koncentrací deuteria.

Příklad 5

Příprava sladkých nápojů s obsahem kyseliny uhličité z vody ochuzené o obsah deuteria

Destilovaná voda připravená podle příkladů 1 nebo 2 a obsahem 20 - 30 ppm deuteria se smíchá se sladkým koncentrátem obsahujícím 50 g/1 cukru, 5% obj. pomerančové šťávy, 6 g/1 kyseliny uhličité, 1 g/1 kyseliny citrónové, 500 mg/1 kyseliny askorbové a 500 mg/1 přírodních příchuť takto:

-9CZ 282379 B6

a) 0,8 obj. dílu vody obsahující 20-30 ppm deuteria + 0,2 dílu obj. sladkého koncentrátu (konečná koncentrace deuteria je asi 45 - 50 ppm);

b) 0,5 dílu obj. vody obsahující 20 - 30 ppm deuteria + 0,3 dílu obj. normální vody + 0,2 dílu obj. sladkého koncentrátu (konečná koncentrace deuteria je asi 85 - 90 ppm);

c) 0,3 dílu obj. vody obsahující 20 - 30 ppm deuteria + 0,5 dílu obj. normální vody + 0,2 obj. dílu sladkého koncentrátu (konečná koncentrace deuteria je asi 105 -110 ppm).

Jestliže tento proces budeme opakovat za využití vody obsahující ještě menší koncentraci deuteria, pak je možno také připravit sladké nápoje obsahující ještě menší koncentraci deuteria.

Příklad 6

Příprava piva o sníženém obsahu deuteria

Ječmen se nejdříve namočí do vody o 0,1 až 110 ppm obsahu deuteria, aby se vytvořil slad, pak se nechá naklíčit při teplotě 5 - 15 °C ve vrstvě o tloušťce 5 - 15 cm a za dobrého provzdušňování.

Naklíčený ječmen se dehydruje při teplotě mezi 56 °C a 75 °C, separuje se od zbytků klíčků a umele se. Umletý slad se smíchá s vhodným množstvím vody o obsahu deuteria 0,1 - 110 ppm. Směs se ohřeje při teplotě mezi 50 °C a 75 °C, zfiltruje se a svaří se s chmelem. Pak se pivo zfiltruje, ochladí a naočkuje se předem rozmnoženými Sacharomyces cerevisiae. Období primárního fermentačního procesu při 5 - 6 °C trvá 10 - 14 dnů. Sekundární fermentační postup se provádí v zapečetěných sudech při 0 °C po několik týdnů, poté se pivo zfiltruje, naplní do lahví a pasterizuje.

Obsah deuteria v pivu připraveném podle tohoto příkladu závisí na obsahu deuteria v použité vodě, což ovlivňuje obsah deuteria v ethanolu a dalších složkách.

Příklad 7

Příprava hydratační masti o sníženém obsahu deuteria

Hydratační mast se připravuje obvyklou cestou za využití vody se sníženým obsahem deuteria. Složení obecně užívané hydratační masti ve vztahu na 1000 g produktu je toto:

Unguentum hydrosum550 g

Ungutentum stearini150 g

Aqua destilata s obsahem300 g

30-40 ppm deuteria

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Voda a/nebo vodný roztok vhodný pro podávání člověku s obsahem deuteria od 0,1 do 110 ppm, jako léčivo pro prevenci nebo léčení nádorových onemocnění.
2. Farmaceutický prostředek pro prevenci nebo léčení nádorových onemocnění vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje vodu a/nebo vodný roztok vhodný pro podávání člověku s obsahem deuteria od 0,1 do 110 ppm, popřípadě ve směsi s nosiči a/nebo pomocnými látkami.
3. Farmaceutický prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že je tvořen fyziologickým roztokem soli.
4. Farmaceutický prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že je tvořen ovocným sirupem, nealkoholickým nápojem nebo pivem bez alkoholu nebo se sníženým obsahem alkoholu.